Význam osevních postupů, obecné zásady střídání plodin
Charakteristika jednotlivých skupin plodin z hlediska sestavování osevních postupů, fytosanitární problémy při pěstování jednotlivých plodin v OP
Plánování a příklady osevních postupů 2
plánované, agrotechnicky zdůvodněné střídání plodin z hlediska prostorového (na pozemcích) a z hlediska časového (v jednotlivých letech)
3
Klíčové opatřením k dosažení a podpoře půdní úrodnosti a uspokojivých výnosů
Podíl předplodiny na výnos je v EZ vyšší
Zvýšení výnosů o 5-20%
4
su šin a h lavn íh o p ro d u ktu v t/h a
Vliv struktury osevního postupu na produkční schopnost polních plodin 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0
1 0 0 % o biln in n e h n o je n o h n o je n o
RU ČÁ LU RU - R uz y n ě
5 0 ,0 % o biln in 1 6 ,6 % o k o p a n in 3 3 ,4 % lusk o v in
RU ČÁ LU Č Á - Čá slav
5 0 ,0 % o biln in 3 3 ,4 % o k o p a n in 1 6 ,6 % lusk o v in
RU ČÁ LU L U - L uk a v e c
5
OSEVNÍ POSTUP MÁ BÝT UTVOŘENÝ TAK MNOHOSTRANNĚ A VYVÁŽENĚ, ABY PŘISPÍVAL K:
Přirozené půdní úrodnost Stabilizaci procesů humifikace a mineralizace Zvýšení využitelnosti vody a živin Podpoře mikrobiální aktivity půdy Příjmu dusíku Potlačení chorob a škůdců Snížení konkurenceschopnosti plevelů Regulace účinku růstových látek z posklizňových zbytků Zvýšení biodiverzity a stability agroekosystému Zefektivnění produkce
Aby byly tyto funkce naplněny, musí být v osevním postupu zařazeny leguminózy jako hlavní plodiny, meziplodiny nebo alespoň součást směsek.
6
Pozitivní účinky
Příčiny pozitivního působení
Trvalé zajištění existence zemědělských závodů údržbou půdní úrodnosti
Přísun organických látek ve formě kořenových nebo posklizňových zbytků, resp. celé zásoby rostlin(zelené hnojení)
Zlepšení ekologické rovnováhy, přínos Redukce hnojení dusíkem, pěstování zemědělství k ohraně živ.prostředí a ochraně luskovin, osevní postup bohatý na plodiny, přírody redukce spotřeby ochranných prostředků Tvorba rozmanitých nabídek zemědělských Pěstování světlosemenných luskovin a produktů a odlehčení trhů od agrárních olejnin jako i rostlin k výrobě průmyslových přebytků surovin, větší využití provozních prostředků
7
Ohodnocení druhů plodin se zřetelem k erozi druh plodiny kukuřice cukrová řepa brambory jarní obiloviny řepka ozimá ozimé obiloviny jetel vojtěška jetelotravní směs louky
faktor 0,6 0,6 0,6 0,3 0,3 0,2 0,02 0,02 0,01 0,002
8
Zohlednění stanovištních podmínek Střídání plodin obohacujících půdu o organickou hmotu (zdroje uhlíku) a o ni ochuzujícími (odběratelé uhlíku) Střídání plodin zhoršujících a zlepšujících fyzikálně chemické vlastnosti půdy Střídání plodin se specifickými nároky na živiny (odčerpávajícídodávající) Vliv plodin odčerpávajících vláhu na vodní režim Slabší-mohutný kořenový systém Mělce-hluboce kořenící rostliny Nedostatek organické hmoty nahradit meziplodinami
9
Vyšší druhová pestrost Málo a značně konkurenceschopné plodiny vůči plevelům Výběr rezistentních a tolerantních druhů k významným škodlivým činitelům Dodržení dostatečného odstupu mezi plodinami napadanými stejnými chorobami a škůdci Organizace OP musí zajistit co nejdelší pokryv půdy zelenými rostlinami během Organizace OP musí zajistit dlouhé období na přípravu půdy k následné plodině Omezení pěstování stejných skupin plodin po sobě
10
biologické pěstitelské technologické a organizační
11
Voda náročné na vláhu – jeteloviny, okopaniny, zeleniny Živiny náročné na živiny: hnojem hnojené - cukrovka, kukuřice, brambory, řepka hnojem nehnojené - pšenice, ječmen; cibule méně náročné na živiny: žito, oves, luskoviny, jeteloviny, směsky
12
Vliv plodin na půdu: Zakořenění: hlubokokořenící - vojtěška, jetel, cukrovka mělkokořenící - trávy, obilniny- jařiny Půdní struktura zhoršující - obilniny, okopaniny (sklizené za vlhka) zlepšující - luskoviny, jeteloviny, směskyodin na půdu
13
14
= půda se po sklizni jeví dočasně nevhodná pro pěstování téže plodiny nebo plodiny příbuzné specifická - pouze určitou plodinu nespecifická - pro více plodin
15
nedostatková – nedostatek nebo absence živiny mikrobiologická (organismová) – patogení působení mikroorganismů rhizosferního společenstva v důsledku opakované přítomnosti téže rostliny toxinová – autointoxikace rostlin exudáty, smyvy a rozkladem zbytků těl téže rostliny
16
Faktory, související s biologií plodiny :
stupeň zastínění vegetační doba vliv plodiny na půdní strukturu kvalita posklizňových zbytků odčerpání živin z půdy odčerpání půdní vláhy doba sklizně nároky následné plodiny ostatní činitelé
17
= předplodinová hodnota př. zlepšující a dobré př. středně dobré př. slabé až špatné př. velmi špatné
18
respektovat délku vegetační doby pracovní špičky (ruční práce v EZ, vazby na region) specializace produkce (např. zelinářství) – snaha o vhodné osevní postupy, návaznost na produkci krmiv dostupnost navržených opatření (zpracování půdy, regulace zaplevelení, osivo, biologická ochrana, …)
19
20
Charakteristika jednotlivých skupin plodin z hlediska sestavování osevních postupů
21
Detailněji lze rozčlenit plodiny do skupin: jeteloviny (víceleté či vytrvalé leguminózy v monokultuře či směsi s travami) luskoviny (převážně jednoleté leguminózy na orné půdě schopné fixovat dusík) okopaniny (plodiny obvykle hnojené hnojem a pěstované jako širokořádkové kultury) obilniny tržní plodiny (převážně jednoleté plodiny pro produkci semen, vlákna, ...) meziplodiny 22
Rozhodující zdroj humusu Zdroj dusíku Fytosanitární účinky (choroby pat stébel, fusariózy lnu, apod.) Příznivé účinky kořenové soustavy Podíl jetelovin ovlivňuje podíl TTP Odplevelující účinek První hon při postupném přechodu Jetel je možno použít jako podsevovou meziplodinu
23
24
Optimální zastoupení 30-40% (min 25%) Komponenty LOS nebo na zrno Odplevelující účinek Hnojivý účinek Částečná náhrada jetelovin (podniky bez živočišné produkce)
25
Podíl symbioticky vázaného dusíku na obsahu celkového dusíku v biomase některých bobovitých rostlin v % Plodina
Z celkového dusíku na fixovaný připadá
Vojtěška
75
Jetel
75
Ostatní jeteloviny
60
Bob
60
Hrách
50
Cizrna
50
Fazole
50
Sója
50
Čočka
50
Luskovinoobilná směska Louky
asi 30 % závisí na floristickém složení (na zastoupení bobovitých rostlin) 26
Dlouhá vegetační doba Pomalý příjem živin a vyšší spotřeba draslíku Vyšší dávky statkových hnojiv Širokořádkové kultury s možností mechanické kultivace Výskyt chorob a škůdců (mandelinka bramborová, háďátko bramborové, plíseň bramborová) Kukuřice při použití mechanické kultivace zvyšuje nebezpečí eroze
27
Obvykle se pěstují po zhoršujících předplodinách Obilniny Tržní plodiny Jeteloviny nebo jetelotráva (nevyžaduje hnojení hnojem, zvyšuje antifytopatogenní potenciál OP)
28
Mělce kořenící plodiny Vyžadují pohotové, lehce přístupné živiny Zanechávají průměrné množství posklizňových zbytků (C:N) Spíše nízká konkurenceschopnost vůči plevelům (žito-ozimý ječmen-oves-tritikale-pšenice-jarní ječmen) Limitující jsou choroby pat stébel
29
Okopaniny Jeteloviny Luskoviny Luskovinoobilní směsky Olejniny Jednoleté pícniny
Výnos zrna ozimé pšenice po různých předplodinách Předplodina
Průměr za roky 1949/50 – 1955/56
brambory
122,4%
cukrová řepa
118,9%
hrách
117,6%
slunečnice
113,9%
oves
99,6%
kukuřice
98,3%
ozimá pšenice
82,4%
Řazení obilnin po sobě je nevhodné (střídání ozimých a jarních, náročné-méně náročné) 30
Základní úrodnost půdy udává možný výnos zrna v t.ha-1
Základní úrodnost půdy
Obilniny celkem (%)
(t -1 sušiny.ha za rok)
maximum zastoupení obilních druhů (obilniny celkem = 100%) pšenice ozimá
žito
ječmen ozimý + jarní
oves
do 3 t
40-45
10
40
10
40
3-4 t
45-50
25
25
30
20
4-5 t
50-55
30
10
50
10
5-6 t
55-60
40
-
60
-
31
Převážně jednoleté plodiny na produkci semen a vlákna Řepka je velmi náročná na množství pohotových živin, optimální předplodiny jsou: oz. aj. směsky, jetel, hrách, obilniny, předplodinová hodnota dobrá Přadné rostliny se v EZ prakticky nepěstují
32
Lepší využití vegetačního období Imobilizace živin (následné lepší využití, snížení vymývání živin, zlepšená bilance živin) Zakrytí povrchu půdy (snížení výparu, vodní a větrné eroze) Zvýšení biodiverzity Omezení chorob a škůdců Vyšší oživení půdy Lze je využít na zelené hnojení i krmení (rezerva krmivové bilance) Zařazení do OP ovlivňuje délka vegetačního období 33
Ozimé směsky
Letní a strniskové meziplodiny
Podsevy
34
Zajištění zelené píce co nejdříve na jaře Plní nejvíce výše uvedené ekologické funkce Důležité je časné setí, dostatek vláhy, živin Po ozimých meziplodinách se pěstují teplomilné jařiny
35
Ozimé meziplodiny ( kg.ha-1) 1. jílek mnohokvětý (20), vikev huňatá (50), inkarnát (20) 2. jílek mnohokvětý (20), vikev panonská (100) nebo huňatá (75) 3. peluška (120), vikev panonská (100) 4. peluška (50), vikev huňatá (50), žito ozimé (80-100) 5. řepka ozimá (5), žito (120) 6. žito (110), vikev huňatá (50) či panonská (80)
36
Řadí se po sklizni ranných předplodin (ranné brambory, řepka) Jako strniskové meziplodiny po obilninách Úspěšnost pěstování ovlivňuje letní vláha a příchod podzimních mrazíků Vhodné jsou druhy s rychlým počátečním růstem a tvorbou fytomasy
37
Letní a strniskové meziplodiny ( kg.ha-1) 1. slunečnice roční (10-15), bob koňský (70-100) 2. slunečnice roční (8-10), peluška (60-70) 3. řepka ozimá (5), hořčice bílá (5), svazenka (2) 4. řepice (6), pohanka (60) 5. řepka (5), jetel inkarnát (30) 6. jílek jednoletý (10), řepka (10) 7. vikev setá (80), svazenka (6) 8. peluška (80), vikev setá (50-60), hořčice bílá (5)
38
Tvoří s hlavní plodinou směs Zakládají se současně s výsevem hlavní plodiny (jařiny), nebo ve fázi 3-4 listu Podsev přispívá k využití prostoru, snížení evaporace i eroze, redukci plevelů i ostatních škodlivých činitelů Po sklizni hlavní plodiny již zapojený podsev rychle roste Vyloučení podmítky sníží ztráty vláhy Vhodné jsou z počátku pomalu rostoucí plodiny 39
40
Podsevy ( kg.ha-1) 1. jílek mnohokvětý (15), jetel plazivý nebo jetel zvrhlý (10) 2. jílek mnohokvětý (10-12), jetel zvrhlý či plazivý (3-5), řepka či řepice (4-6) 3. jílek mnohokvětý 10, jetel inkarnát (15) – teplejší polohy 4. tolice dětelová (3-4), úročník bolhoj (20) 5. štírovník (8), jílek mnohokvětý (20 nebo úročník (12)
41
Růstové charakteristiky leguminózních druhů využívaných jako meziplodiny Druh
Vědecký název
Adaptace na prostředí
Produkce sušiny (t.ha1 )
Množství fixovaného dusíku (kg.ha-1)
mírná
10,0
170
Vojtěška
Medicago sativa
Jetel nachový
T. incarnatum
středně - mírná
7,9
179
Vikev
Vicia villosa
středně - mírná
10,2
376
Jetel luční
T. pratense
středně - mírná
5,2
146
Jetel bílý
T. repens
středně - mírná
5,2
182
Štírovník růžkatý
Melilotus officinalis
mírná
2,3
76
42
Vlastnosti jednotlivých složek u jednoduchého osevního postupu 5
hodnocení od 1 do 5
4 3 2 1 0
dus ík
hum us
JTS
5
5
Pš enice
1
Mezipl.ozim .žito
dos pělos t
hloubka kořenů
plevel
5
5
5
2
1
2
2
5
3
5
4
4
Bram bory
1
2
5
4
4
Hrách
5
3
5
1
1
Oves
2
2
1
4
2
43
Fytosanitární problémy při pěstování jednotlivých plodin v OP
44
Gaeumannomyces graminis, Pseudocercosporella herpotrichoides ozimá pšenice-ozimý ječmen-jarní ječmen-žito-oves
Přerušení obilního sledu 2-3 roky Příznivě působí pěstování jetele nebo vojtěžky na 2-3 užitkové roky Použití přerušovačů směska-řepka, kukuřice-oves, brambory-oves, brambory-luskoviny Jednoleté přerušení sníží výskyt (přerušovače = luskoviny, kukuřice, brambory, cukrovka, řepka, len, oves Likvidace plevelů (hostitelská rostlina – chundelka metlice) 45
Tiletia controversa (sněť zakrslá)
Chlamidospory hlouběji uložené v půdě si dlouhodobě zachovávají klíčivost (6-7 let odstup při pěstování pšenice),
Ustilago maydis (sněť kukuřičná)
Prevence – odstup 3 roky (silné napadení 6-8 let)
Erysiphe graminis (padlí travní)
Neřadit ozimý nebo jarní ječmen po sobě
Hrbáč osenní
Larvy poškozují listy osenní, brouci v létě květy obilnin a obilky v mléčné zralosti Prevencí je střídání obilnin s luskovinami
Drátovci (larvy kovaříku)
Potlačuje je intenzivní obdělávání půdy (okopaniny, luskoviny, řepka) 46
Háďátko řepné
Odstup 4 roky, vhodná následná plodina je jarní ječmen (háďátku neutrální rostlina) Problematickou předplodinou je vojtěška (háďátku nepřátelská plodina) Problematické je namnožení plevelů přátelským háďátkům (hořčice rolní, penízek rolní, merlík bílý, laskavec ohnutý)
Plasmodiophora brassicea (nádorovitost košťálovin)
4-6 let odstup při pěstování brukvovitých Likvidace brukvovitých plevelů (hořčice rolní, ohnice, kokoška pastuší tobolka)
Synchytrium endobioticum (rakovina brambor)
Původce je přenosný z lilkovitých plevelů (lilek černý, blín černý, durman obecný)
47
Sclerotinia trifoliorum (rakovina jetele)
Dostatečný odstup v OP (až 6 let)
Phoma lingam (fomové černání stonků)
Houba přežívá na posklizńových zbytcích až 4 roky (odstup od brukvovitých 3 roky)
Peronospora arborescenc (plíseň maková)
Oospory přežívají řadu let (odstup 6-8 let)
Fusarium lini (fuzarióza lnu)
Přetrvává v posklizňových zbytcích (6-7 let odstup)
48
49
