Komáři jižní Moravy – význam a výskyt RNDr. Oldřich Šebesta KHS JMK, pracoviště Břeclav 1 15.11.2010
Proč jihovýchodní Morava
Mimořádně vysoký výskyt komárů s častými komářími kalamitami. Nacházejí se zde četné rybníky, daleko větší význam však mají lužní lesy a nivy, které se nacházejí při dolních tocích řek Moravy a Dyje a jejich přítoků. Tyto lesy jsou často zaplavovány a poskytují tím komárům ideální podmínky pro rozmnožování.
2 15.11.2010
3 15.11.2010
4 15.11.2010
5 15.11.2010
Poměrně teplé počasí. Svou průměrnou denní teplotou 9,3°C je tato oblast spolu s Prahou nejteplejším místem v republice. Návaznost na nížiny v sousedním Rakousku a Slovensku. Krajina je tím otevřená na jihovýchod směrem na Balkán a stává se vstupní branou pro pronikání teplomilný druhů rostlin a živočichů. Bylo zde zjištěno hned 6 většinou teplomilných druhů komárů, které nebyly jinde v republice dosud zjištěny (Anopheles atroparvus, An. hyrcanus, An. labranchiae, Aedes nigrinus, Culex martinii, Uranotaenia unguiculata).
6 15.11.2010
7 15.11.2010
Význam komárů pro člověka
Při přemnožení obtěžují lidi svou fyzickou přítomností a životními projevy (rušení ve spánku …) Sají na člověku krev a při tom vyvolávají kožní reakce (v době kalamity není výjimkou 100 i více útoků na osobu za minutu) Mohou na člověka přenášet některá onemocnění Nepřímé škody – poranění lidí tažnými zvířaty zneklidňovanými komáry Ekonomické ztráty (pracovní omezení, vliv na turistiku …) Škody na zvěři 8 15.11.2010
Význam komárů jako vektorů
Malárie Žlutá zimnice Chikungunya virus Ťahyňa (původce Valtické horečky), opakovaně izolován i virus West Nile – (genomické linie 'Rabensburg'). Nedávný výskyt tohoto onemocnění v USA a v Rumunsku (i s případy lidských úmrtí), letos Řecko dokazuje, že i v podmínkách Střední Evropy je na místě maximální obezřetnost 9 15.11.2010
Trochu systému
Kmen: Arthropoda (členovci) Podkmen: Tracheata (vzdušnicovci) Nadtřída Hexapoda (šestinozí), Myriopoda (mnohonozí) například stonožky (Chiropoda), mnohonožky (Diplopoda) Třída Insecta (hmyz), Collembola (chvostoskoci) Podtřída Pterygota (křídlatí) Řád: Diptera (dvoukřídlí). Coleoptera (brouci), Hymenoptera (blanokřídlí), Lepidoptera (motýli) Podřád: Nematocera (dlouhorozí), Brachycera (krátkorozí) například ovádi (Tabanidae), mouchy (Muscidae), masařky …. Čeleď Culicidae (komárovití), Dixidae (komárcovití), Chaoboridae (koretrovití), Chironomidae (pakomárovití) Tipulidae (tiplicovití), Ceratopogonidae (pakomárcovití), Chironomidae 10 (muchničkovití)… 15.11.2010
Komáři v ČR
Čeleď: Culicidae (komárovití) – Podčeleď: Anophelinae - anofelové Anopheles – (řecky anopheles = obtížný) - anofeles – Podčeleď: Culicinae Aedes (z řeckého aedes = odporný) - komár (Ochlerotatus* - řecky ochleros = obtížný ) – komár Culex - komár Culiseta - komár Coquillettidia Uranotaenia – (Podčeleď: Toxorhynchitinae)** Toxorhynchites (Megarhinus) * Někteří autoři považují za samostatný rod, jiní jako podrod rodu Aedes **v Evropě není výskyt znám, nyní řazen mezi Culicinae
11 15.11.2010
Anopheles maculipennis s. l. (anofeles čtyřskvrnný) – U nás 4 těžce rozlišitelné druhy – V nížinách převládá An. messeae, v pahorkatinách An. maculipennis; na jižní Moravě výrazně převažuje Ae. messeae. – Výskyt na všech sledovaných lokalitách, nikde však není příliš hojný – Náš hlavní přenašeč malárie – Rozmnožují se ve vodních nádržích s vodními rostlinami – Aktivní v nočních hodinách – Zimují samičky – Charakteristické jsou pro ně tmavé skvrny na křídlech
pár dlouhých makadel charakteristické pro Anophles sp.
4 tmavé skvrny na křídlech – u nás pouze u An. maculipennis s. l.
Anopheles maculipennis
Anopheles maculipennis s. l.
13 15.11.2010
na zadečku chybí barevné šupinky, pouze chloupky – charakteristické pro Anopheles sp.
Anopheles plumbeus
Anopheles claviger
14 15.11.2010
Anopheles plumbeus
Anopheles plumbeus
15 15.11.2010
Anopheles hyrcanus – Vyskytuje se na Balkáně a kolem Středozemního moře – Nalezen pouze na jižní Moravě (nález poprvé publikován v roce 2008) – Vyskytuje se hlavně v okolí rybníků s pobřežním rákosem – Na křídlech má vedle výrazných tmavých skvrn i skvrny světlé
Anopheles hyrcanus
17 15.11.2010
Aedes vexans (Meigen 1830) – – – – – – – –
latinsky vexare = trápit, poranit Jeden z nejdůležitějších kalamitních druhů Poměrně drobný druh, délka těla i křídel kolem 4 mm Samičky zaletují i do vzdálených míst (10 km i více) Velmi agresivní, napadá člověka i ve dne Hlavní přenašeč valtické horečky V létě velmi rychlý vývoj (1 týden) Chodidlové články s úzkými bílými prstýnky (1/6 délky článku) – Na tergitech zadečku úzké, světlé bazální pásky uprostřed zúžené 18 15.11.2010
úzké bazální prstýnky – typické pro Aedes vexans
krátká makadla – typické pro Culicinae
zadeček při pohledu z boku zašpičatělý – typické pro rod Aedes na zadečku tmavé a světlé šupinky – typické pro Culicinae
19 15.11.2010
Aedes (Ochlerotatus) sticticus (Meigen 1838) (řecky stictos = skvrnitý) – Jeden z nejdůležitějších kalamitních druhů komárů – Středně velký až drobný druh, délka těla o křídel 4 – 5 mm – Člověka napadá i ve dne – Chodidlové články bez bílých prstýnků – Tergity zadečku mají po stranách bílé trojúhelníkovité skvrny spojené světlou, úzkou páskou 20 15.11.2010
trojúhelníkovité skvrny
21 15.11.2010
Aedes (Ochlerotatus) cantans (Meigen 1818) – komár obecný (latinsky cantans = zpívající) – Kalamitní druh – Vektor viru Ťahyňa – Spíše velký komár, délka těla i křídel 6 – 8 mm – Člověka napadá hlavně v lese (i ve dne), navečer může zaletovat i mimo les – Chodidlové články s výraznými bílými bazálními prstýnky (až ½ délky článku) – Tergity zadečku mají bílé, rovnoměrně široké bazální pásky 22 15.11.2010
široké bazální prstýnky
23 15.11.2010
Aedes annulipes (Meigen 1830) (latinsky anulus = kroužek, pes= noha) – Někdy se podílí na vzniku kalamit – Podobný Oc. cantans – Bílé bazální pásky na tergitech zadečku nejsou ostře ohraničeny, světlé šupinky vtroušeny do tmavých
24 15.11.2010
Aedes cinereus Meigen 1818 (latinsky cinereus = šedý) – Kalamitní druh – Larvy především na podmáčených loukách – Může přenášet valtickou horečku – Poměrně drobný komár, délka těla i křídel kolem 4 mm – Člověka napadá i ve dne – Chodidlové články bez bílých prstýnků – Tergity zadečku tmavohnědé, bez bílých pásek – Nazrzlá barva hrudi – Samečci mají krátká makadla 25 15.11.2010
Aedes rossicus Dolbeskin, Goriskaja & Mitrofanova, 1930 (Rossiya = Rusko) – Na Břeclavsku hojný druh – Velmi podobný druhu Ae. cinereus, má tmavší barvu – Bezpečně lze rozlišit podle stavby hypopygia samečků
26 15.11.2010
Ae. cinereus Ae. rossicus 27 15.11.2010
Aedes (Stegomyia) aegypti (Linneaus 1762) – Zjištěn i v jižní Evropě – Hlavní přenašeč žluté zimnice – K rozmnožování mu stačí jen malé množství vody (pohozené plechovky)
Aedes (Stegomyia) albopictus (Skuse 1895) – Pochází z jihovýchodní Asie – Rychle se šíří, v současnosti i na Balkáně a jiných místech Evropy, v Itálii lokální přemnožení – Zavlečen s automobilovými plášti, kde se množí v dešťové vodě – Nebezpečný přenašeč (např. Chikungunya)
Aedes aegypti
29 15.11.2010
Aedes albopictus
30 15.11.2010
Culex pipiens Linné, 1758 (komár pisklavý) – – – – – –
Larvy především v menších nádržích a tůních Významný vektor WNV Délka těla 4 – 5 mm Běžný druh Převážně ornitofilní, aktivní v noci var. molestus Forskål, 1775 B (komár obtížný) – přizpůsoben blízkosti člověka, kterého napadá
31 15.11.2010
Culex modestus Ficalbi, 1890 – Rozmnožování ve vodách s bohatou vegetací (např. rákos) – Vektor WNV a viru Ťahyňa – Obvykle poněkud menší než Culex pipiens – Aktivní hlavně navečer a v první polovině noci – Člověka napadá, nerad opouští hustý porost – V roce 2009 a 2010 se značné přemnožil, hlavně v blízkosti Lednických rybníků
32 15.11.2010
Zadeček při pohledu ze strany zaoblený
Culex pipiens
Culex modestus
33 15.11.2010
Culiseta annulata (Schrank, 1776) B, M (komár kroužkovaný) – – – – – – –
Larvy především v menších nádržích a tůních Vektor viru Ťahyňa Tělo samiček měří kolem 7 mm Na křídlech nápadné tmavé skvrny Na končetinách výrazné světlé prstýnky Zimují samičky, často spolu s Cx. pipiens Člověka napadá, bolestivě bodá
34 15.11.2010
Culiseta annulata
Aedes vexans
35 15.11.2010
Coquillettidia richiardii (Ficalbi, 1889) – Larvy získávají kyslík nabodáváním tkání rostlin – Délka těla asi 5 mm – Výskyt na všech sledovaných lokalitách, ale ne příliš hojný – Aktivní převážně v nočních hodinách
36 15.11.2010
37 15.11.2010
Uranotaenia unguiculata Edwards 1913 – Velmi drobný, tmavě zbarvený středomořský druh – Vzácně chytán u Lednických rybníků
38 15.11.2010
39 15.11.2010
Aktivita samiček v průběhu dne 1. 2. 3. 4.
Odchyt byl proveden ve 3 termínech – 25. – 27.5. 2010, 20. – 22.7.2010 a 31.8. – 1.9. 2010 Odběry byly prováděny každé 2 hodiny po dobu 48 hodin Byly použity pasti s CO2 (suchý led) , zavěšené ve výšce 1 m Odběr byl prováděn souběžně na 2 lokalitách – Kančí obora u Břeclavi (lužní les), a rybník Nesyt u Sedlece
40 15.11.2010
41 15.11.2010
42 15.11.2010
43 15.11.2010
Závěr 1.
2.
3. 4.
Kalamitní druhy komárů rodu Aedes (u nás přenos především viru Ťahyňa) mají celodenní aktivitu, s různým časem vrcholu Culex modestus (přenos WNV) je aktivní hlavně v pozdních odpoledních hodinách a jeho aktivita po západu slunce prudce klesala. Jeho překvapivě vysoký záchyt byl způsoben přemnožením u Lednických rybníků v roce 2010 a neodpovídá stavu obvyklému v jiných létech Culex pipiens (vektor WNV) je aktivní v noci (pokles aktivity v pozdních nočních hodinách nebyl zaznamenán) Komáři rodu Anopheles (přenašeči malárie, v grafech jsou zahrnuti pod ostatní) mají většinou noční aktivitu 44 15.11.2010
Děkuji za pozornost
45 15.11.2010
Kontakty oldrich.
[email protected] www.khsbrno.cz
46 15.11.2010
