Volné porodny krav
1/ 03
V roce 2003 vyšlo : 1 / 03
Volné porodny krav
Dojnice
V roce 2003 připravujeme : 2 / 03
Telata
Venkovní individuální boxy
3 / 03
Skot
Boxová lože
Z příštího listu:
VÝZKUMNÝ ÚSTAV ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY – UHŘÍNĚVES 104 00 Praha 10 - Uhříněves, Přátelství 815 http://www.vuzv.cz Doc.Ing.Oldřich Doležal,DrSc. VÚŽV Uhříněves Přátelství 815, 104 00 Praha 10 tel.: 267 009 686 e-mail:
[email protected]
Daniela Černá VÚŽV Uhříněves Přátelství 815, 104 00 Praha 10 tel.: 267 009 532 e-mail:
[email protected]
Metodický list vychází z řešení projektu NAZV ev.č. QD 0176 Obrazový materiál převzat z archivu autorů
ISBN 80-86454-26-6 © Výzkumný ústav živočišné výroby
Metodické listy 01 / 03 TECHNIKA A TECHNOLOGIE CHOVU SKOTU Informace pro chovatele, poradce a projektanty DOJNICE
VOLNÉ PORODNY KRAV Zájem našich chovatelů skotu o výhody volného ustájení krav v průběhu celého mezidobí významně narůstá. S tím také roste počet krav telících se volně, ve skupinových nebo individuálních porodních kotcích. V naší chovatelské praxi převládají skupinové porodní kotce, které jsou v povědomí chovatelů zafixovány jako funkční a organizačně jednoduché. Jak volné porodny krav řešit správně? Optimální odchov telat začíná v prvních minutách života telete. Správná péče o krávu před otelením je významným prvkem pro nastartování laktace. Obtíže vzniklé v průběhu telení významně snižují užitkovost, ale také zhoršují plodnost, nehledě na zvýšení mortality telat, mnohdy i krav. Je nutné zdůraznit i nikoliv nevýznamnou nákladovou složku, která je investována do veterinární péče. Při tvorbě řešení prostor pro telení krav je nutné zohlednit, že skot je druhem stádovým, a tudíž potřebuje sociální kontakt. Avšak na druhé straně se může respektování tohoto pravidla na malé ploše, při nedodržování nutných individuálních vzdáleností, značně nevyplatit. Otázka zní, do jaké míry se tomuto požadavku a v tomto vysoce citlivém časovém období telení musí vyjít vstříc. Na základě dlouholetých experimentů lze tvrdit, že individuální porodní kotec je pro toto období krav i telat tím nejlepším řešením. Ve volných porodnách, ať individuálních, tak skupinových, jsou daleko více respektovány biologické požadavky krav a telat. To se projevuje zcela novým způsobem jejich chování. Objev imprintingu a jeho existence u savců naznačuje, že právě v období nejčasnějšího postnatálního vývoje získává mládě prostřednictvím svého kontaktu s matkou informace o vlastnostech svého druhu, a že právě toto senzitivní období má pro utváření psychického života, respektive příštích sociálních vztahů mláděte zásadní význam. Vztah mezi matkou a mládětem je stimulující a jeho narušení může vést k oboustranné deprivaci.Při celkovém pohledu na chování komplexu „matka – tele“ v prvních hodinách po porodu, respektive po narození
se zjistilo, že mezi aktivitami obou jedinců v normálních případech existuje vztah jakési zpětné vazby. Totiž aktivita telete stimuluje aktivity matky (olizování) a naopak, aktivita matky urychluje nástup pohybové aktivity telete.
Komfortní individuální porodní kotec Celá řada autorů vyslovuje domněnku, že pro vytvoření mateřského chování je rozhodující senzitivní období prvních třech hodin po porodu. Tvrdí se, že pro vznik specifických mateřských vazeb postačuje styk krávy s teletem během 5 minut bezprostředně po narození. Tato vazba trvá i tehdy, je-li tele odloučeno od krávy na 12 hodin a pak opět navráceno. Po 24 hodinách odloučení telete již projevuje kráva příznaky nespokojenosti, ale vlastní tele již nedokáže při výběru ze dvou rozpoznat
VÝZKUMNÝ ÚSTAV ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY Praha Uhříněves
Volné porodny krav
1 / 03
DVANÁCTERO PŘEDNOSTÍ individuálního porodního kotce 1.
Kráva si vybírá místo k telení, které jí vyhovuje a nikoliv to, ke kterému je donucena ostatními krávami 2. Dobrá možnost pro přípravu k telení volbou optimální polohy při otvíracích fázích 3. Dostatek klidu a času na přípravu i prvotní ošetření telete 4. Vysušení novorozeného telete a zároveň jeho dokonalé prokrvení intenzivním olizováním matkou 5. Tato dráždivost, respektive olizování působí pozitivně zpětně na kontrakci dělohy, a tím i na celou poporodní fázi 6. Při tomto kontrolovaném, ale přirozeném telení je lidská pomoc omezena jen na nejvíce obtížné případy. 7. Bezproblémová placentofágie (u multipar 92 %, u primipar 78 %) 8. Stoprocentní identifikace telat 9. Lepší hygiena snižující infekční tlak na tele i krávu. Menší výskyt infekcí porodních cest, vemene, průjmů atd. je patrný 10. Eliminace časných nákaz telat 11. Novorozené tele zůstává u matky 6 až 12 hodin. To plně postačuje, aby bylo optimálně ošetřeno a zajištěni mlezivem. Toto však musí být chovatelem velmi pozorně sledováno 12. Znemožnění vzájemného vysávání mleziva K argumentaci pro užití skupinového nebo individuálního telení dlouho chyběly relevantní údaje. Zastánci skupinového telení dokonce často argumentovali zcela nepodloženými „fakty“ o tzv. pomoci ostatních krav v počátcích života telete, o technologické jednoduchosti, menší organizační náročnosti apod. Z orientačních sledování uskutečněných již před 10 lety vyplývaly podklady pro tvorbu hypotézy o nutnosti individuálních porodních kotců (IPK) vzhledem k tomu, že telící se kráva vyžaduje splnění dvou základních předpokladů, kterými jsou:
čas a klid
Nevhodné řešení skupinových poroden Výzkumný ústav živočišné výroby
2
Výzkumný ústav živočišné výroby krmiště
krmný stůl
krmiště
hnojná chodba
VOLNÁ PORODNA
hnojná chodba
KRÁVY NS (60–20 dní před otelením)
KRÁVY NS (20–0 dní před otelením)
modul sloupů stavby 4800 mm
VOLNÁ PORODNA
krmný stůl
krmiště
K 96 – 100 ks
KRÁVY NS (20–0 dní před otelením)
KRÁVY NS (60–20 dní před otelením)
hnojná chodba
Volné porodny krav 1 / 03
REKONSTRUKCE VAZNÝCH KRAVÍNŮ na reprodukční stáje modul sloupů stavby 4500 mm
K 174 – 150 ks
7
Volné porodny krav výrazně kratší u IPK. To svědčí o přirozenosti tohoto řešení. Obdobně i četnost sání v prvních 6 hodinách byla příznivější u telat v IPK. Zdůvodnění je opět nasnadě. Klid telat, přirozený vztah k matce, nenarušený ostatními krávami. Výše uvedená sledování vycházela z relativně nízkého počtu ustájených krav v SPK (3 kusy). Bohužel chovatelská praxe je hrubě odlišná v neprospěch komfortu zvířat. To, že se setkáváme s „volnou porodnou“, kde v kotci je 10 až 20 krav i s telaty, je bohužel tristní, ale dosti běžnou praxí. To, že prohloubení se neadekvátního chování krav a telat v takovýchto kotcích je dramatické, svědčí o nepochopení potřeb zvířat. Každému dobrému a poučenému chovateli je zcela jasné, že z takovýchto kotců nemohou být kvalitní telata. Z dlouhodobého sledování dále vyplynul zajímavý vztah mezi tvarem vemene a rychlostí návyku telat na sání. Zcela zřejmý byl opožděnější návyk na sání telat od matek „s vysokým vemenem“, a to v průměrném čase do 120 minut. Z toho vyplynula nutnost u takovýchto krav oddojit první mlezivo a podat ho teleti přes cucák.
1 / 03 Velice důležitý poznatek vyplynul ze sledování příjmu krmiva krávami po otelení. Obecně se zjistil nepatrný zájem o krmivo. Zatímco kráva v laktaci přijímá krmivo 240 až 330 minut denně, pak u otelených krav po prvních 6 hodinách to činí v průměru 8 minut, v prvních 12 hodinách pouhých 25 minut. Lze to vysvětlit patrně únavou po porodu, ale také starostí krávy o tele, její snahou o co nejužší a nejdelší kontakt s teletem v kotci. Občas se vyskytnou i určité negativní projevy ve vztahu matka – tele. To se vyskytuje jak u IPK, tak u SPK. Dochází k úderům krávy na záď či hlavu telete. Ze záznamů vyplynulo, že toto se dělo většinou u krav – primipar nebo u krav se zánětem mléčné žlázy, pro které bylo sání telete bolestivé. V SPK k tomu navíc docházelo, když telata „přikrádala“ mlezivo u cizích matek. Bylo zaznamenáno i několik případů „osvojení“ telete krávou dosud neotelenou. To je obzvlášť nebezpečné jak pro tele, které neobdrží plnohodnotné mlezivo, ale také pro chovatele, který může snadno zaměnit původ telete, což může být zvláště nepříjemné při prodeji plemenných zvířat.
ETOLOGICKÉ POZNATKY - průběh porodu
Kráva má po otelení vstát a bezprostředně se o tele starat, především jeho olizováním Ošetřovatel napomáhá dezinfekcí pupku, rozdýcháváním, ošetřením dutiny tlamní a nosní. Tele má do 2 až 3 hodin +vstát a věnovat se vemeni matky Pozor, kontakt s vemenem neznamená vždy příjem mleziva Matky se špatně tvarovaným vemenem mohou teleti způsobit problémy při získávání mleziva Chovatel musí pozorovat chování telete i krávy
PORODNÍ KOTEC versus KOTEC PRO NEMOCNÉ KRÁVY Při projektování stájí se mnohdy vyskytují případy, že porodní kotce a ošetřovna krav jsou slučovány. To je očividně špatné řešení, protože krávy s infekčními onemocněními (chřipka, mastitida, endometritida atd. ) nemají v porodně co hledat. Infekční prostředí pro novorozená telata představuje obrovské nebezpečí. Pro nemocné krávy má být vyhrazena speciální část farmy, s důsledným oddělením od ostatních částí. Zatímco IPK by měl být v blízkosti dojírny, oddělení pro nemocné krávy by mělo být výrazně vzdáleno. Nemocné krávy
proto musí být co nejrychleji přesunuty do oddělené části. Samozřejmě, že by bylo ideální, kdyby po dobu infekčního onemocnění nenavštěvovaly dojírnu. Individuální porodní kotce jsou předurčeny pro vyspělé chovatele, kteří vědí, že komfort krav není luxus. Lze se domnívat že pochopení potřeb vysokoužitkových krav, zvláště v nejcitlivějším období telení, přinese nové pohledy nejen na projektování stájí, ale také na změny chovatelských rutin, které vyloučí úsloví
…“ono to také funguje!“
Výzkumný ústav živočišné výroby
6
Volné porodny krav
1 / 03
Obecným požadavkem pro chov vysokoužitkových dojnic je, aby pokud možno po celé mezidobí byly ustájeny v jednotné technologii. Proto by i stáje pro reprodukční část mezidobí měly být koncipovány jako volné boxové. Měly by být členěny na tři, popř. čtyři oddělení:
ODDĚLENÍ reprodukční boxové stáje I. II. III. IV.
Krávy stojící na sucho 60-20 (14) dní před otelení Předporodní oddělení 20 (14)-0 dní před otelením (speciální krmná dávka, zvýšený dohled) - tzv. tranzitní krávy Individuální porodní kotec (IPK) – krátkodobá výjimka z boxového ustájení Poporodní oddělení 0-5 (7) dní po otelením - nemusí být zřizováno
Komfortní dispozice reprodukční stáje
ORGANIZACE PRÁCE v reprodukční boxové stáji Krávy v oddělení I., II. a IV. by měly být, podobně jako krávy produkční, ustájeny v boxových ložích. Kráva s pravděpodobným datem otelení či přímo s příznaky začínajícího porodu by měla být převedena z předporodního boxového ustájení do přímo navazujícího IPK o ploše minimálně 9 m2, lépe 12 m2. Nejvíce se osvědčily kotce s podlahou ve spádu 5 až 7%, který zvyšuje suchost podestýlky. Zajímavý je i . Výzkumný ústav živočišné výroby
poznatek, že v období otvírací fáze většina krav stojí či leží proti sklonu podlahy. Otázka zní: „Že by jim tento „protispád“ napomáhal?“ Bezprostředně po vypuzení plodu se poloha mění o 180° tak, že záď je výše. Ze současných poznatků se skupinové porodní kotce, především z chovatelského hlediska, nedoporučují. Vyspělý chovatel je již považuje za nepřijatelné.
3
Volné porodny krav
1 / 03
Při dlouhodobém sledování volného telení v optimálních podmínkách IPK pracovníci technologického oddělení VÚŽV v Uhříněvsi zjistili, že více než 92% telení u multipar a 80% telení u primipar probíhá samovolně, bez jakékoliv cizí pomoci. Dále se zjistil podstatně lepší zájem telete o napití mleziva. To se odehraje zpravidla v prvních třech hodinách života telete. Z toho vyplývá velmi častá nezbytnost (10 až 15% případů) vydojení alespoň 2 litrů mleziva a jeho podání přes cucák nebo sondou teleti, které tento zájem o napití neprojeví. Tím se poskytne teleti „první pomoc“ k zabezpečení imunitní ochrany.K tomu dále přichází nutnost dohledu nad otelenými krávami. V IPK je to samozřejmě jednodušší nežli ve skupinovém kotci, či dokonce přímo ve stáji mezi na sucho stojícími krávami. Placentofágie je žádoucí a přirozená a nemělo by se jí zamezovat. Pozření vlastní placenty působí příznivě na zčištění i na nastartování laktace.
ORGANIZACE PRÁCE v individuálním porodním kotci (IPK) Asi 20 dní před otelením se na sucho stojící krávy přesouvají do skupiny krav tzv. tranzitních. Zde se jim poskytuje zcela jiná péče a výživa, než v předchozí skupině krav stojících na sucho. Změna krmné dávky usnadňuje lepší připravenost na vlastní telení a následně nastartování laktace. Ze zkušeností a z experimentů VÚŽV zcela jasně vyplývá, že tato praxe je nejen únosná, ale i nutná.
IPK jsou v pravidelných intervalech odklízeny, čištěny a desinfikovány. Četnost těchto opatření je závislá na počasí. V letním období je mnohem častější, než v období zimním. Tím se samozřejmě zamezí tvorbě škodlivých plynů z mrvy, ale i výskytu much. U farem z vyšším počtem krav (nad 400 ks) jsou tyto IPK obsazeny v podstatě nepřetržitě. Zde pak vzniká určité nebezpečí nepřerušení infekčního řetězce. Při nedostatečném či nepravidelném čištění a dezinfekci a při spolupůsobení nepříznivých klimatických podmínek může dojít až k explozivním onemocněním. Potom je účelné, aby skupina byla v letním období přesunuta na pastvu, kde by se odehrálo i telení krav. Tím by si porodní kotce dostatečně „odpočinuly“ a připravily se po pravidelné dezinfekci k provozu v dalších ročních obdobích. Dezinfekční prostředky musí působit nejen proti bakteriím, virům a plísním, ale také proti parazitům, mykobaktériím apod. Únosné minimum plochy individuálního porodního kotce je 9 m2.Tato minimální plocha by se měla aplikovat jen ve výjimečně nutných případech. Optimální je plocha 12 – 16 m2 o půdorysném tvaru 3 x 4 m, event. 4 x 4 m.
Komfortní plocha IPK 16 m2 Při zřejmých příznacích telení se krávy přesouvají do IPK. Zde setrvají po dobu všech fází telení, vlastního porodu a prvotní péče o tele. Bezprostředně po tom (většinou 6 až 18 hodin po otelení) se kráva přesouvá do stáda. Někteří chovatelé utvářejí s úspěchem tzv. rozdojovací skupinu, jiní se tím „nezdržují“ a přesunují krávy s dobrým a zřetelným označením rovnou do první produkční skupiny. Ve sledovaných podnicích tak druhé dojení těchto krav probíhá již v dojírně do konví, s produkcí směsného mleziva určeného pro druhé, event. třetí a další napájení telat. Tzv. nezralé mléko se dá takto stoprocentně využít pro telata. Telata jsou samozřejmě po několika málo hodinách přesunuta do venkovních individuálních boxů. Výzkumný ústav živočišné výroby
Poddimenzovaná plocha IPK 8 m2
4
Volné porodny krav
1 / 03
POČET IPK v reprodukční stáji Při stejnoměrném rozdělení telení v průběhu celého roku a jedno- nebo třídenním či dokonce týdenním pobytem krávy musíme počítat s odlišným počtem IPK. To znamená, že u asi 360 kusového stáda lze uvažovat při jednodenním pobytu a koeficientu na eventuální sezónní nevyrovnanost telení ( 2 - 2,5) se 2 až 3 kotci, u třídenního pobytu to již činí 6 až 8 kotců. Ze zkušeností předních chovatelů, kteří využívají principu ustájení tranzitních krav (tj. krav 20 až 0 dní před otelením) v tzv. předporodním oddělení lze konstatovat, že doba
pobytu jejich krav v IPK nepřetrvává 18 hodin. Jen výjimečně, při eventuálních poporodních komplikacích, se tento pobyt prodlužuje až na tři dny. Obě tyto rutiny jsou reálně zdůvodnitelné, ale přesto při vyšších stavech či nárazovém telení bude první užívanější.Autoři mají velmi dobrý přehled o situaci, takže si mohou dovolit tvrdit, že tři až čtyři IPK jsou pro stádo o počtu 360 krav zvládnutelné bez krizových situací. Do krizových situací nepočítáme, že 10% telení se odehraje v IPK se dvěma krávami (v době přetlaku).
SOUHRN POŽADAVKŮ na individuální porodní kotce 2 IPK na 100 krav, 3 až 5 IPK na 360 krav Čistý, čerstvě nastlaný kotec o min. ploše 9 m2, lépe 12 m2 ( 3 x 4 m), nejlépe 16m2 Jedna kráva na 1 IPK, ve výjimečných případech 2 krávy, avšak v kotcích větších než 12 m2 Vizuální kontakt s ostatními krávami Přístup k čerstvé, v zimním období temperované vodě z obdobných napajedel jako v produkční stáji Přístup ke krmnému žlabu flexibilně umístěnému na hrazení (při jednodenním pobytu není nutný, protože krávy v den porodu nejeví o krmivo významný zájem). Přístup ke krmnému stolu se neuvažuje Pravidelné a důkladné čistění, eventuálně dezinfekce, zvláště v letním období Nastájení IPK při prvních příznacích telení krávou ze sousední skupiny tranzitních krav Vystájení IPK nejlépe po zřetelném označení krávy do produkční nebo rozdojovací skupiny v období do 24 hodin po otelení; problémové krávy buď přesunout do ošetřovny nebo jejich několikadenní pobyt v IPK tolerovat Možnost plně mechanizovaného odklizu mrvy a podestýlky vyhrnováním z jedné chodby na chodbu protilehlou Sklon podlahy od 5 do 7%. Doporučuje se, aby u malých stád byly alespoň 2 IPK k zajištění výměny podestýlky, dezinfekce, či běžných oprav napajedel. Nic se samozřejmě neděje, když si nějaký den IPK „odpočine“. Doba obsazení přímo ovlivňuje infekční tlak
Situování kotců v prostředí, kde je optimální stájové klima a klid
ETOLOGICKÁ POROVNÁNÍ individuálních a skupinových porodních kotců Experimenty s volnými porodnami individuálními i skupinovými se pracovníci technologického oddělení VÚŽV zabývaly již před 10 lety. Od té doby zastávají názor, že telícím se krávám i telatům jsou „přátelské“ individuální porodní kotce. Vyplývá to ze sledování chování telat a matek v průběhu 12, resp. 24 hodin věku telat. Ve stejných stájových podmínkách byly situovány individuální porodní kotce s plochou 9 m2 na krávu a tele, resp. skupinové kotce s plochou 25 m2 pro 3 krávy. Na základě etologických záznamů se zjistily následující tendence v chování matek a telat. Zajímavý z tohoto období byl poznatek, že telata z individuálních kotců byla životnější. Jejich zájem o okolí byl intenzivnější. To vyplynulo i z toho, že zájem Výzkumný ústav živočišné výroby
matky o tele v IPK byl nesrovnatelně větší než v SPK Pokud bychom popsali chování krav, jimž byla poskytnuta pomoc ošetřovatele při telení, pak zájem o tele projevovaly výrazně později. Bez ohledu na průběh sledování bylo poskytnuto nedojené mlezivo teleti do tří hodin věku, i pokud neprojevilo zájem sát z vemene. Tím bylo dosaženo první chovatelské povinnosti, kterou je poskytnout teleti kvalitní mlezivo od vlastní matky nejpozději do tří hodin jeho věku. Lze potvrdit, že u SPK se často vyskytly případy vyhledávání mleziva od cizích matek. Zdá se, že toto bude velkým problémem SPK. Lze se domnívat, že významným potvrzením kvality IPK je ukazatel času prvního napití mleziva, který je zde 5
