VÝZKUM V OBLASTI INFORMOVANOSTI TENISOVÝCH TRENÉRŮ VE SPORTOVNÍ VÝŽIVĚ

Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury

VÝZKUM V OBLASTI INFORMOVANOSTI TENISOVÝCH TRENÉRŮ VE SPORTOVNÍ VÝŽIVĚ Diplomová práce (magisterská)

Autor: Bc. Ilona Pánková, Rekreologie Vedoucí práce: Mgr. Iva Klimešová, Ph.D. Olomouc 2013

Jméno a příjmení autora: Bc. Ilona Pánková Název diplomové práce: Výzkum v oblasti informovanosti tenisových trenérů ve sportovní výživě Pracoviště: Katedra přírodních věd v kinantropologii Vedoucí diplomové práce: Mgr. Iva Klimešová, Ph.D. Rok obhajoby diplomové práce: 2013

Abstrakt: Cílem práce je zhodnotit informovanost tenisových trenérů v oblasti sportovní výživy prostřednictvím ankety. Na základě prostudování a zpracování poznatků z odborné literatury byly sestaveny anketní otázky. Výzkumu se zúčastnilo celkem 90 tenisových trenérů (53 mužů, 37 žen). Z výsledků vyplývá, že 77,27 % z dotazovaných respondentů se o výživu zajímá, prokázal se i vyšší zájem o tuto problematiku u žen než mužů, 53 % respondentů dosáhlo nadprůměrného výsledku ve znalostním testu z dané problematiky. Výzkum neprokázal významný rozdíl mezi informovaností mužů a žen. Pozitivní vliv na informovanost má délka praxe – významný rozdíl je patrný mezi I. a III. trenérskou třídou. Výsledky také poukazují na nižší informovanost tenisových trenérů III. třídy. Dále je patrné, že zájem o výživu nemá vliv na informovanost trenérů. Doplňky stavy doporučuje jen 28,4 respondentů.

Klíčová slova: výživa před, během a po výkonu, pitný režim, kreatin, kofein, soda bikarbona, tenis Souhlasím s půjčováním diplomové práce v rámci knihovních služeb.

2

Author’s name and surname : Bc. Ilona Pánková Title of the thesis: Research in the field of awareness of the tennis coaches in sports nutrition Department: Department of Natural Sciences in Kinanthropology Supervisor: Mgr. Iva Klimešová, Ph.D. The year of presentation: 2013

Abstract: The aim of this thesis is to assess the awareness of tennis coaches in sports nutrition. Based on the study and treatment of findings from the literature survey questions were compiled. Research was attended by a total of 90 tennis coaches (53 males, 37 females). The results show that 77.27 % of the respondents are interested in sports nutrition, higher interest in this issue is among women than among men, 53 % of respondents achieved aboveaverage results in a knowledge test. Research shows no significant difference between the awareness of men and women. Lengh of practice has a positive impact on the awareness of tennis coaches. The results also point to a lower knowledge by tennis coaches of the 3rd class. It is evident that the interest in nutrition has an impact on awareness of coaches. Nutrition supplements recommend only 28.4 % of respondents.

Keywords: nutrition before, during and after performance, water/fluid intake, kreatin, kofein, soda bicarbona, tennis I agree with lending of this thesis within the library services.

3

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně pod vedením Mgr. Ivy Klimešové Ph.D, uvedla všechny použité literární a odborné zdroje a dodržovala zásady vědecké etiky. V Olomouci dne 28. června 2013

……………………………………. 4

Děkuji Mgr. Ivě Klimešové, Ph.D za pomoc a cenné rady, které mi poskytla při zpracování diplomové práce.

5

OBSAH…………………………………………………………………… 6 1 ÚVOD…………………………………………………………………..

8

2 SYNTÉZA POZNATKŮ……………………………………………..

9

2. 1 CHARAKTERISTIKA TENISU………………………………….

9

2. 1. 1 Funkční a metabolická charakteristika sportovního výkonu…………….

9

2. 1. 2 Energetické systémy zapojující se při tenisové hře…………………..

10

2. 2 SYSTÉM VZDĚLÁVÁNÍ TENISOVÝCH TRENÉRŮ V ČR…… 11 2. 2. 1 Trenér tenisu I. třídy ……………………………………………………… 11 2. 2. 2 Trenér tenisu II. třídy ……………………………………………………..

11

2. 2. 3 Trenér tenisu III. třídy ……………………………………………………. 12

2. 3 SPORTOVNÍ VÝŽIVA A PITNÝ REŽIM ……………………….. 13 2. 3. 1 Přiměřený energetický příjem ……………………………………………. 13 2. 3. 2 Sacharidy …………………………………………………………………. 17 2. 3. 2. 1 Glykemický index (GI) ……………………………………………… 18 2. 3. 2. 2 Sacharidová superkompenzace ……………………………………… 20 2. 3. 3 Tuky ………………………………………………………………………. 22 2. 3. 4 Bílkoviny …………………………………………………………………. 25 2. 3. 5 Vitaminy ………………………………………………………………….. 27 2. 3. 6 Minerální látky a stopové prvky ………………………………………….. 32 2. 3. 7 Voda ……………………………………………………………………… 36 2. 3. 8 Pitný režim ………………………………………………………………... 38 2. 3. 8. 1 Sportovní nápoje …………………………………………………….. 39 2. 3. 8. 2 Pitný režim před sportovním výkonem ……………………………… 40 2. 3. 8. 3 Pitný režim během sportovního výkonu ……………………………. 41 2. 3. 8. 4 Pitný režim po sportovním výkonu …………………………………. 42

2. 4 SPRÁVNĚ NAČASOVANÁ STRAVA …………………………. 43 2. 4. 1 Strava před zápasem ……………………………………………………..

43

2. 4. 2 Strava během zápasu …………………………………………………….

46

2. 4. 3 Strava po zápasu ………………………………………………………… 46

6

2. 5 CHARAKTERISTIKA VYBRANÝCH DOPLŇKŮ STRAVY ……. 48 2. 5. 1 Kreatin ……………………………………………………………………. 49 2. 5. 2 Kofein ……………………………………………………………………. 51 2. 5. 3 Proteinové doplňky ………………………………………………………. 52 2. 5. 4 Soda bikarbona …………………………………………………………… 53

3 CÍLE A ÚKOLY ……………………………………………………… 55 4 METODIKA ………………………………………………………….. 56 4. 1 METODIKA VÝZKUMU ……………………………………………………. . 56 4. 2 CHARAKTERISTIKA A POPIS ZKOUMANÉHO SOUBORU …………… . 56 4. 3 METODIKA ANKETNÍHO ŠETŘENÍ ……………………………………….

57

4. 4 METODIKA STATISTICKÉHO ZPRACOVÁNÍ ……………………………

58

5 VÝSLEDKY …………………………………………………………… 59 5. 1 INTERPRETACE VÝSLEDKŮ ANKETNÍHO DOTAZOVÁNÍ…. 59 6 DISKUSE ………………………………………………………………. 72 7 ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ …………………………………………. 75 8 SOUHRN ……………………………………………………………… 76 9 SUMMARY …………………………………………………………… 77 10 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY……………………………… 78 11 PŘÍLOHY …………………………………………………………… 83

7

1 ÚVOD V této práci se zabývám problematikou sportovní výživy se zaměřením na tenis. Vzhledem k náročnosti tenisové hry, stále se zvyšujícími nároky na tenisové hráče, nejen po stránce fyzické, ale i psychické je výživa důležitou součástí komplexní, kvalitní přípravy. Vhodné výživové strategie zajistí dostatečný příjem energie potřebný pro intenzivní sportovní výkon, mohou pomoci ke zlepšení výkonu, oddálení únavy a vyčerpání sportovce. Nutričně vyvážený, správně sestavený a načasovaný jídelníček je důležitou součástí regenerace mezi jednotlivými zápasy, zajišťuje rychlejší a účinnější obnovu ztracené energie a poškozených tkání. Vzhledem ke skutečnosti, že se v praxi stále setkávám s nevhodnými stravovacími návyky tenisových hráčů výkonnostní i vrcholové úrovně a s nedostatečnou intervencí poznatků z této problematiky ze strany tenisových trenérů do praktické komplexní přípravy hráčů, rozhodla jsem se toto téma podrobněji zpracovat. Dalším důvodem pro zpracování tohoto tématu je chybějící materiál zabývající se výživou tenistů. Práce předkládá ucelený přehled dané problematiky s konkrétními praktickými výživovými doporučeními, které se opírají o odbornou literaturu a vědecké studie provedené v této oblasti. Tato doporučení mají tenisovým trenérům a hráčům pomoci při sestavování jejich individuálního výživového plánu, při výběru vhodných jídel, nápojů popř. suplementů v období před, během a po zápase, tak, aby hráčům umožnili podat maximální výkon, nepoškodili jejich zdraví a pomohly k rychlejší regeneraci organismu. Tenisového trenéra považuji za primární zdroj informací, které se k tenisovým hráčům dostávají, proto svůj výzkum zaměřuji právě na ně. Cílem práce je zjistit, jaká je informovanost tenisových trenérů v oblasti sportovní výživy a sestavit stručný přehled vhodné stravy před, během a po zápase.

8

2. SYNTÉZA POZNATKŮ

2. 1 Charakteristika tenisu Tenis se celosvětově řadí mezi nejrozšířenější a nejpopulárnější raketové sporty, a to jak na profesionální, tak i na rekreační úrovni. Hraje se na kurtu o délce 23,77 m (78 stop) a šířce 8,23 m (27 stop), který je uprostřed rozdělen sítí, jejíž vrchol je 1,07 m (3 stopy a 6 palců) nad zemí (Parson, 1998). Je to individuální míčová hra mezi dvěma hráči (dvouhra) nebo čtyřmi hráči (čtyřhra) proti sobě na tenisovém dvorci. Cílem hry je donutit soupeře k chybě (míč v síti, míč mimo vyznačený dvorec) nebo ukončit hru vítězným míčem. Ke hře se používá tenisová raketa a tenisové míče. Hráči se po dvorci pohybují vpřed, vzad i do stran. „Tenis patří ke složitým acyklickým činnostem. Pohybová činnost v tenise je velice pestrá, od rychlých startů s vysokým stupněm intenzity zatížení až po fáze relativního klidu a soustředění (přestávky mezi hrami)“ (Havlíčková et al., 1993, 198). Rychlost hry závisí nejen na úrovni hráčů a pojetí hry, ale do značné míry též na konkrétním povrchu tenisového dvorce. Existuje několik typů tenisových povrchů (antukové, tvrdé a tráva). Každý z těchto povrchů má své charakteristické vlastnosti. Antukový povrch je nejpomalejší – míč se odrazem od antuky podstatně zpomalí a tenisté tak mohou při pohybu využívat skluz. Nejrychlejší jsou tvrdé dvorce (beton, umělé povrchy) – umožňují vysoký odskok míčku a neumožňují hráčům využít skluz při pohybu na dvorci. Vlastnosti travnatých dvorců jsou velmi specifické. Tento povrch je kluzký s nízkým a nepravidelným odskokem míče (Cook, 2008). Rekreační formou lze tenis hrát téměř po celý život. Závodnímu tenisu je možné se věnovat do poměrně vysokého věku (Linhartová, 2009). Soutěžními disciplínami jsou dvouhra

žen,

dvouhra

mužů,

čtyřhra

žen,

čtyřhra

mužů

a

smíšená

čtyřhra.

2. 1. 1 Funkční a metabolická charakteristika sportovního výkonu O tenise můžeme hovořit jako o silově-vytrvalostním „intervalovém“ typu sportu (Linhartová, 2009). Při tenise, podobně jako je tomu i u dalších míčových sportů, velmi prudce kolísá intenzita zatížení v čase (Máček & Radvanský, 2011). Tenisový zápas může trvat desítky minut, ale také několik hodin (Linhartová, 2009). Délka zápasu se pohybuje v průměru od 1–2,5 h v ženské dvouhře a v mužské dvouhře v průměru od 2–3,5 h. Doba celého zápasu závisí na počtu her a odehraných setů (Havlíčková et al., 1993). Grosser a Schönborn (2008) uvádějí, že během utkání tenista naběhá 1,3–2,5 km (3 sety), 2,4–4 km (5 setů) a rychlost míčku při podání dosahuje rychlosti až 190–240 km/hod. Výměna míče na

9

palubovém (umělém, tvrdém) povrchu trvá u špičkových hráčů v průměru 4,3 s, na antukovém povrchu 7,2 s (Havlíčková et al., 1993). Dle Bartůňkové (1993) intenzita zatížení odpovídá maximální až submaximální zátěži (60–78 % maxima), srdeční frekvence dosahuje v průměru 140–150 tepů/min a koncentrace laktátu po výkonu se pohybuje v rozmezí 3–4 mmol/l (Bartůňková In: Halíčková et al., 1993). Energetický výdej při sportovním výkonu závisí na typu zátěže, zejména na její intenzitě a délce. Změřit energetickou potřebu sportovce při výkonu je nesnadné, obzvláště u sportů, kde se intenzita zatížení v čase mění – tenis (Máček & Radvanský, 2011). U mužů byl při modelovém zápase trvajícím 10 minut naměřen energetický výdej 43,5 kJ/min, u žen byla hodnota energetického výdeje za 1 minutu 30 kJ, při čtyřhře byly hodnoty nižší 32 kJ/min. (Havlíčková et al., 1993).

2. 1. 2 Energetické systémy zapojující se při tenisové hře U tenisu dochází k energetickému krytí ze všech tří metabolických zón – neoxidativní alaktátové, neoxidativní laktátové i oxidativní (Havlíčková et al., 1993). Tenis je primárně anaerobně-alaktátová aktivita – hráči využívají tento systém během hry zhruba ze 70 % času (kdy je míč ve hře), anaerobní laktátová aktivita je využívána z 20 % a oxidativní způsob energetického krytí je využit z 10 % (Crespo & Miley, 2001). „Všechny tyto systémy pracují současně a pokrývají energetické potřeby organismu podle aktuálních požadavků, které závisí na typu vykonané činnosti“ (Crespo & Miley, 2001, 141).

10

2. 2 SYSTÉM VZDĚLÁVÁNÍ TENISOVÝCH TRENÉRŮ V ČR Garantem vzdělávání tenisových trenérů v české republice je Český tenisový svaz (ČTS). Vzdělávací systém poskytuje vzdělání ve třech na sebe navazujících vzdělávacích programech a to „Trenér tenisu I. třídy“, „Trenér tenisu II. třídy“ a „Trenér tenisu III. třídy“. Školení trenérů I. a II. třídy organizačně zajišťuje Trenérská akademie, s. r. o. na základě smlouvy o spolupráci s ČTS. Školení trenérů III. třídy zajišťují jednotlivé oblastní tenisové svazy. Odborná úroveň školení tenisových trenérů je garantována metodickou komisí ČTS (Trenérská akademie, 2013). Výzkum této diplomové práce se zaměřuje převážně na tenisové trenéry jihomoravského kraje, proto u specifikace školení pro trenéry III. třídy uvádím model školení Jihomoravského tenisového svazu (JTS).

2. 2. 1 Trenér tenisu I. třídy Školení trenérů I. třídy je v současné době realizováno v české republice na dvou pracovištích – Fakulta tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze a Trenérská akademie v Prostějově. Studium je dvouleté. Ve výukovém plánu jsou zahrnuty předměty z obecného základu probíhající formou přednášek. Do obecného základu patří i předmět výživa v rozsahu 6 hodin. Další částí výuky je část specializace v tenise, která probíhá formou praktické výuky a přednášek. Výuka předmětů obecného základu probíhá ve třech pětidenních cyklech, výuka specializace probíhá také ve třech pětidenních cyklech. Podmínkou přijetí ke studiu je středoškolské studium ukončené maturitní zkouškou, získaná (minimálně 1 rok) trenérská kvalifikace II. třídy, úspěšně vykonaná zkouška z tenisových dovedností a platba školného za I. ročník (Trenérská akademie, 2013).

2. 2. 2 Trenér tenisu II. třídy Školení trenérů II. třídy je v současné době realizováno v Prostějově ve spolupráci s metodickou komisí ČTS. Školení je vhodné pro pokročilé trenéry. Na základě absolvování školení pro trenéry II. třídy je možné získat oprávnění k podnikání – výpis ze živnostenského rejstříku (dříve živnostenský list). Školení se skládá ze dvou etap, probíhajících během jednoho kalendářního roku. První etapa (jarní část) trvá 5 dní, zde jsou probírány předměty obecného základu, kde je zařazen i předmět výživa v rozsahu 2 hodin. Trenéři jsou seznámeni se základy sportovní výživy. V druhé etapě (podzimní část) trvající 7 dní jsou probírány předměty specializace. Poslední den podzimní části školení se konají závěrečné zkoušky z metodických výstupů, písemné testy z teorie se konají jeden měsíc po ukončení druhé etapy 11

školení. Podmínkou pro přijetí do tohoto studia je platný průkaz trenéra III. Třídy (získaný alespoň před 12 měsíci), věk minimálně 20 let v době zahájení školení, doložení ověřeného dotazníku o aktivní trenérské činnosti a úspěšná přijímací zkouška z tenisových dovedností (Trenérská akademie, 2013).

2. 2. 3 Trenér tenisu III. třídy Tento nejnižší stupeň školení tenisových trenérů je realizován jednotlivými oblastními svazy, které si svou obsahovou náplň výuky vytvářejí samostatně. Obsahová náplň (dotace hodin, jednotlivé předměty,…) v jednotlivých oblastech se může lišit. Odpovědná osoba a organizátor školení trenérů III. třídy v rámci Jihomoravského tenisového svazu (JTS) Jan Macharáček (e-mailová odpověď na dotaz, 9. 5. 2013) mi sdělil, že časová dotace předmětu výživa je 1,5–2 hodiny (1h teorie + diskuse na dané téma). Výživa byla poprvé zařazena v loňském roce a ohlasy ze strany trenérů jsou pozitivní. Školení probíhá formou blokové výuky ve dvou víkendových blocích (2 × pátek až neděle). Výuka je zakončena závěrečnými teoretickými a praktickými zkouškami. Na základě úspěšně složených zkoušek absolvent obdrží průkaz trenéra III. třídy. Tento průkaz neopravňuje k vydání výpisu ze živnostenského rejstříku (Trenérská akademie, 2013).

12

2. 3 SPORTOVNÍ VÝŽIVA A PITNÝ REŽIM Ve výkonnostním a vrcholovém tenise hraje vyvážená, pravidelná strava a pitný režim důležitou roli. Vhodně zvolený, správně načasovaný stravovací plán zajistí hráči dostatek energie pro samotný výkon, zabrání případným zažívacím problémům během výkonu a napomáhá rychlejší regeneraci a k obnově opotřebovaných tkání po zatížení. Pitný režim je velice důležitou a mnohdy podceňovanou součástí stravovacího plánu tenistů. Nedostatečný příjem vody nebo nadměrné ztráty pocením (např. při extrémním horku) omezují schopnost využít výkonnostní potenciál na maximum. Dostatečným pitným režimem, vyváženou a pestrou stravou neovlivňujeme jen samotný sportovní výkon tenisty, ale i celkové zdraví hráče a jeho životní styl. Výživa vrcholového sportovce – tenisty vychází z doporučení pro racionální stravování. Je nutné vždy přihlédnout k energetickým nárokům daného sportu, pohlaví, věku, zdravotnímu stavu a individualitě každého tenisty (Máček & Radvanský, 2011). Výživa je proces, kdy jsou chemické látky z okolního prostředí přijímány a zpracovány tělem, aby bylo zajištěno dostatečné množství živin potřebných pro život a zdraví tělesného organismu. Aby tenisoví hráči dosáhli špičkové výkonnosti, musí dodržovat určitá stravovací pravidla, která byla vypracována proto, aby množství přijímaných živin bylo optimální. Optimální výživa vhodná pro tenis pomůže hráči k rychlejší regeneraci sil mezi jednotlivými tréninky, cvičeními a turnajovými utkáními. Rozvoj fyzické kondice a udržení vysokého stupně trénovanosti, která umožňuje vysoké nasazení v tréninku, jsou podmíněny tím, že se tělo adaptuje na vysoké požadavky intenzivní tréninkové zátěže. K této adaptaci potřebuje tělo přísun vhodných živin (Crespo & Miley, 2001, 277).

2. 3. 1 Přiměřený energetický příjem Výživa by měla po stránce kvantitativní zajišťovat jednotlivci přiměřený energetický přísun jednotlivých živin, odpovídající jeho výdeji. Cílem je rovnováha mezi příjmem a výdejem, udržení optimální tělesné hmotnosti a tukové tkáně ve vhodném rozmezí. Dále je nutné mít na paměti a zohlednit energetické nároky u jednotlivých věkových skupin, pohlaví a zohlednit různé stupně zatížení. Po kvalitativní stránce je nutné dbát na dostatečný přísun energie z makronutrientů (sacharidy, bílkoviny, tuky) a zaměřit se na jejich poměr ve stravě.

13

Je nutné také zabezpečit dostatečný příjem mikronutrientů (minerální látky, stopové prvky a vitamíny). Důležité je také eliminovat ze stravy škodlivé látky (Rokyta et al., 2000). Přijímané jídlo dodává tělu energii a stavební látky nutné k životu. Energie je nutná pro veškeré biosyntetické reakce v těle a udržení vnitřního prostředí organismu. Mezi složky tvořící celkovou energetickou spotřebu patří bazální metabolický obrat tzv. bazální metabolismus – energie potřebná pro zabezpečení základních životních funkcí v klidovém stavu, energie pro veškerou svalovou činnost (pohybová aktivita, sport, pracovní činnosti), termický vliv fyzické aktivity, termický vliv stravy (po příjmu potravy na trávení metabolismus a vstřebáváním jednotlivých živin), růst organismu (Maughan & Burke, 2006). Jednotlivé složky tvořící celkovou spotřebu energie jedince jsou podrobněji zobrazeny na Obrázku 1.

Obrázek 1. Složky tvořící celkovou denní energetickou potřebu (Maughan & Burke, 2006, 16) Energetické nároky (potřeba kalorií) organismu se neustále mění v závislosti na celkové délce a intenzitě cvičení. Pro zjištění přiměřeného energetického příjmu a sestavení nutričního plánu pro sportovce je vhodné vypočítat celkovou denní spotřebu kalorií. V následujícím textu je uveden jeden z postupů dle Skolnik a Chernus (2011) pro zjištění celkové denní energetické potřeby.

14

Nejprve je nutné vypočítat hodnotu bazálního metabolismu (BMR) – energie potřebná pro základní životní funkce organismu v klidu (dýchání, přenos svalových impulsů a funkci mozku, jater, srdce, ledvin,…). K odhadu BMR lze využít následujícího vzorce: Harris – Benedictova rovnice Muži BMR = 66+ (13,7 x hmotnost v kg) + (5 x výška v cm) – (6,8 x věk v letech) Ženy BMR = 655 + (9,6 x hmotnost v kg) + (1,8 x výška v cm) – (4,7 x věk v letech) Tento výpočet zohledňuje velikosti těla, věk a pohlaví. Pro zjištění BMR existují i jiné vzorce pro výpočet. Tuto rovnici jsem vybrala pro její časté použití. Po výpočtu BMR je nutné zjistit přibližný odhad kalorií spálených při běžných denních aktivitách (koeficient denní aktivity). Lze využít následujících vzorců: BMR x 1,375 pro lehkou aktivitu (1 – 3 x týdně) BMR x 1,55 aktivita střední intenzity (3 – 5 x týdně) BMR x 1,75 velmi intenzivní nebo těžká aktivita (6 – 7 x týdně) BMR x 1,9 mimořádně fyzicky náročná práce během dne, mimořádně intenzivní zátěž _______BMR x_____(koeficient denní aktivity) = __________ (celková kalorická potřeba pro běžné denní aktivity bez cvičení). Dalším krokem je určení kolik spálíme kalorií během tréninku s využitím metabolického ekvivalentu (MET). 1 MET = hodnota spotřebované energie v klidu, která se předpokládá 1 kcal /1 kg hmotnosti za 1 hodinu. Tenisu odpovídá hodnota 6 MET’s při dvouhře a 8 MET’s při čtyřhře. Znamená to, že při dvouhře spálíme 6x více energie než v klidu a při čtyřhře spálíme 8x více energie než v klidu. _______ (hmotnost v kg) x _______ (MET hodnota tenisu) x (počet hodin prováděné aktivity) = ______________ (počet spálených kalorií při tréninku). V tomto kroku je důležité nezapomenout odečíst klidovou hodnotu – pro každou hodinu tréninku, abychom nezapočítali klidovou hodnotu v době, kdy cvičíme. Pro každou hodinu tréninku odečtěte vaši hmotnost v kilogramech, tato hodnota zhruba odpovídá klidovému metabolismu (Skolnik & Chernus, 2011).

15

Jako příklad pro výpočet celkové potřeby kalorií uvádím tenistku – hmotnost 55 kg, výška 170 cm, věk 20 let, trénuje 3 h denně, 6 dní v týdnu, jedná se o hráčku dvouhry. V následujících čtyřech krocích zjistíme požadovanou celkovou potřebu energie této hráčky. 1) Výpočet bazálního metabolismu (Harris-Benedictova rovnice) BMR (žena) = 655 + (9,6 x hmotnost v kg) + (1,8 x výška v cm) – (4,7 x věk v letech) BMR = 655+ (9,6 x 55) + (1,8 x 170) – (4,7 x 20) BMR = 655 + 528 + 306 – 94 BMR = 1395 kcal x 4,2 (přepočet na KJ) BMR = 5859 KJ/ denně 2) Výpočet kalorií pro běžné aktivity s použitím koeficientu aktivity pro vyšší intenzitu BMR x 1,75 = 1395 x 1,75 = 2441 kcal x 4,2 (přepočet na KJ) = 10 252 KJ 3) Výpočet spotřebovaných kalorií při 3 h tréninku, tenis hodnota 6 MET’s pro dvouhru 55 kg x 6 MET’s = 330 x 3 (h) = 990 kcal vynaložené během tréninku 990 kcal – 165 kcal (1 MET, hmotnost v kg x 3h) = 825 kcal x 4,2 (přepočet na KJ) = = 3465 KJ (počet tréninkových kalorií) 4) Výpočet celkové denní potřeby kalorií (kalorie pro běžné aktivity + počet tréninkových kalorií) 2441 + 825 = 3266 kcal x 4,2 (přepočet na KJ) = 13 717 KJ za den. Pro tuto hráčku je vhodný celkový denní příjem energie 13 717 KJ. Energie se využívá z makroživin (sacharidy, tuky, bílkoviny) přijatých ve stravě. Trojpoměr těchto živin vyjadřuje poměr, ve kterém je vhodné výše uvedené makroživiny konzumovat. Máček a Radvanský (2011) doporučují pro silově-vytrvalostní sporty (tenis) jako vhodný poměr následující – 70 % sacharidů, 15 % tuků, 15 % bílkovin (u sportů vytrvalostních je to 50 % sacharidů, 25 % tuků a 25 % bílkovin), autoři dále k tématu uvádějí, že tento poměr lze individuálně přizpůsobit. Vzhledem k individualitě každého sportovce se přikláním k poměru živin v rozmezí 60–70 % sacharidů, 20–30 % tuků a 10–15 % bílkovin, dle obecnějších doporučení (Skolnik & Chernus, 2011; Mandelová & Hrnčiříková, 2007). Tento obecnější model trojpoměru využiji i pro následující výpočet vhodného poměru živin ve výživovém plánu pro výše uvedenou tenistku. 16

Stanovení denního příjmu jednotlivých živin v gramech (příjmem 1 g sacharidů nebo bílkovin zajistíme tělu energii okolo 4 kcal, příjmem 1 g tuku okolo 9 kcal). 3266 kcal (celkový denní příjem) x 0,60 = 1960 kcal : 4 kcal = 490 g sacharidů 3266 kcal (celkový denní příjem) x 0,70 = 2286 kcal : 4 kcal = 572 g sacharidů 3266 kcal (celkový denní příjem) x 0,10 = 327 kcal : 4 kcal = 82 g bílkovin 3266 kcal (celkový denní příjem) x 0,15 = 490 kcal : 4 kcal = 122 g bílkovin 3266 kcal (celkový denní příjem) x 0,20 = 653 kcal : 9 kcal = 73 g tuků 3266 kcal (celkový denní příjem) x 0,30 = 980 kcal : 9 kcal = 109 g tuků Pro výše uvedenou tenistku je vhodný příjem 490–572 g sacharidů, 82–122 g bílkovin a 73–109 g tuků denně.

2. 3. 2 Sacharidy Sacharidy mají nejvyšší zastoupení v celkovém energetickém příjmu. Doporučení pro sportovce se pohybují okolo 60–70 % z celkového denního energetického příjmu. Sacharidy jsou živinou s klíčovým významem pro rozvoj výkonnosti. Jejich potřeba závisí na celkovém energetickém výdeji, typu sportu a pohlaví sportovce (Máček & Radvanský, 2011). Metabolismus sacharidů je jednodušší než metabolismus ostatních živin, jsou lépe a rychleji využitelné, jako zdroj energie – pro sportovce velmi výhodné (Skolnik & Chernus, 2011). U tenisových hráčů vzhledem k vysoké, stále se střídající intenzitě zatížení jsou sacharidy základním, primárním a preferovaným zdrojem energie pro jakýkoli svalový pohyb. Vzhledem ke skutečnosti, že glukóza je využívána jako zdroj energie, jak v rámci aerobního, tak i anaerobního metabolismu, mají sacharidy nezastupitelnou úlohu ve výživě sportovců všech sportovních disciplín, nejen tenistů (Clark 2009; Havlíčková et al., 2003; Mandelová & Hrnčiříková, 2007; Skolnik & Chernus, 2011). V současné době je pro tréninkové období tenistů doporučován denní příjem sacharidů 5–8 g na kg tělesné hmotnosti (Máček & Radvanský, 2011; Skolnik & Chernus, 2011). Pro zápas Skolnik a Chernus (2011) doporučují až 8–10 g na kg tělesné hmotnosti. Ve stravě se sacharidy vyskytují v podobě monosacharidů – glukóza, fruktóza, galaktóza, oligosacharidů – laktóza, sacharóza, maltóza a polysacharidů – škroby, glykogen, vláknina (Konopka, 2004). Jednotlivé formy sacharidů se od sebe odlišují složitostí (délkou) molekul. Potraviny bohaté na sacharidy obsahují i některé z vitamínů (skupiny B, vitamin C) a nestravitelné sacharidy, které příznivě ovlivňují činnost střev a pomáhají předcházet některým metabolickým poruchám (Mandelová & Hrnčiříková, 2007).

17

Trávení všech skupin sacharidů probíhá do značné míry podobně – jsou štěpeny na nejjednodušší formu a vstřebávány do krve, kde se nachází v podobě glukózy (Skolnik & Chernus, 2011). Glukóza je v těle uložena v podobě glykogenu v játrech (jaterní glykogen cca 50–150 g) nebo ve svalové hmotě (svalový glykogen cca 200–500 g – záleží na trénovanosti). Jaterní glykogen slouží jako zásobárna pro celý organismus a obnovuje se přeměnou sacharidů, tuků i bílkovin. Svalový glykogen vzniká jen z glukózy přeměnou sacharidů a je zdrojem energie pouze pro svaly (Rokyta et al., 2000). „Zásoby svalového a jaterního glykogenu závisí na mnoha faktorech, jako je intenzita výkonu, vnitřní podmínky organismu, typ cvičení, vnější teplota a dieta před výkonem. Vyčerpání glykogenu je limitující pro aktivitu trvající 90 minut a déle“ (Havlíčková et al., 2003, 130). Nedostatečná zásoba glykogenu v těle ovlivňuje celkově výkon – dochází k únavě, vyčerpání sportovce a následně k ukončení sportovního výkonu.

2. 3. 2. 1 Glykemický index (GI) Glykemický index je vyjádření rychlosti přeměny sacharidů na využitelnou glukózu v krvi. Jídla s vysokým glykemickým indexem se rychle štěpí na glukózu a jsou bezprostředním zdrojem využitelné energie. Jídla s nižším glykemickým indexem se štěpí pomaleji a obvykle se ukládají jako dlouhodobá zásobárna energie – glykogen (Málková & Štochlová, 2008). Potravina obsahující sacharidy má tím vyšší glykemický index, čím rychleji se po jejím požití zvýší hladina glykémie v krvi. Nejvyšších hodnot dosahují sacharidy jednoduché (monosacharidy), naopak nejnižších hodnot dosahují sacharidy složené (polysacharidy). „Pro sportovce není ani tak důležitá složitost sacharidu, jako spíše hodnota glykemického indexu, který určuje, jakou rychlostí se cukr metabolizuje a poté přemění na nejpohotovější energetický zdroj, a to glukózu“ (Grasgruber & Cacek, 2008, 405). Hodnota GI v potravině je ovlivněna mnoha faktory – množstvím vlákniny, obsahem tuku, kyselin a sacharózy nebo jejím zpracováním. Nejvyšší hodnoty dosahuje glukóza 100 GI. Potraviny s GI v rozmezí 100–70 označujeme za potraviny s vysokým glykemickým indexem. GI 69–56 jsou označovány za potraviny středního GI. Potraviny s hodnotou pod 55 mají nízký GI (Málková & Štochlová, 2008). Potraviny s vysokým glykemickým indexem GI 100–70 jsou například glukóza, hroznový cukr, bramborová kaše, cornflakes, vařená mrkev, med, bageta, meloun, bílá rýže, sušenky, sladkosti, čokoláda kromě tmavé hořké, vodní meloun, cukrový meloun, řepný cukr, instantní

18

potravinové výrobky (např. instantní kaše, instantní polévky), bílá pšeničná mouka a výrobky z ní, sladké pekárenské pečivo, dušená, vařená kukuřice, sladké obilniny (Anonymous, 2013). Potraviny se středním GI 56-69 jsou například brambory vařené ve slupce, banán, hrozinky, pomerančový džus průmyslově zpracovaný, ovesné vločky, vařená červená řepa, kukuřice, žitná mouka, tmavý chléb se semeny, všechny druhy luštěnin, fruktóza, ananas, papája, mango, hroznové víno, celozrnné obiloviny a výrobky z nich kromě pšeničných výrobků, rýže natural, pohanka (Anonymous, 2013). Potraviny s nízkým GI < 55 jsou například syrová mrkev, špenát, hrášek, ředkvičky, ředkev, česnek, cibule, olivy, ořechy, semínka, citrony, jablka, hrušky, pomeranče, kiwi, grapefruity, broskve, nektarinky, meruňky, mandarinky, třešně, višně, jahody, švestky, maliny, tmavá hořká čokoláda, sýry typu žervé, neslazený sójový jogurt, naklíčená čočka, chřest, rajčata, okurky, paprika, celer, houby, pórek, sója, zelí, všechny druhy hlávkových salátů, avokádo, brokolice, rýže basmati, divoká rýže, cizrna, hrách, fazole, celozrnný žitný chléb, špagety „al-dente“, jogurty, pohankové palačinky (Anonymous, 2013). V Příloze 3 předkládám přehled potravin a jejich GI. Sportovec by měl dodávat tělu převážně sacharidy s GI pod 50–60, v období přechodně během výkonu a těsně po něm lze zařadit do jídelníčku sacharidy s GI vysokým. Hodnotu GI je možno snížit vzájemnou kombinací potravin – k potravině obsahující sacharidy přidáme potraviny s obsahem bílkoviny nebo tuku. GI lze snížit také vhodnou úpravou potravin – těstoviny, rýže, brambory, zelenina vařené „al-dente“ nebo přidáním kyselé ingredience k sacharidové potravině, také přidáním vlákniny dosáhneme nižších hodnot GI (Málková & Štorchová, 2008). Potraviny s vyšším glykemickým indexem jsou vhodné ke konzumaci před tréninkem trvajícím okolo 30–60 minut. Potraviny s GI nižším jsou vhodné konzumovat, pokud se očekává delší doba zatížení v tréninku nebo zápase – více než 60–90 minut (Mandelová & Hrnčiříková, 2007). Níže uvedený Obrázek 2 zobrazuje zvýšení hladiny cukru v krvi po požití potravin obsahujících sacharidy s různým glykemickým indexem.

19

Obrázek 2. Glykemický index – hladina cukru v krvi (Zimula, 2005)

2. 3. 2. 2 Sacharidová superkompenzace Sacharidová superkompenzace je speciálně sestavená dieta se zvýšeným příjmem sacharidů, která umožní přechodně zvýšit zásoby glykogenu ve svalové hmotě. Vzhledem ke zvýšené spotřebě glykogenu při turnajích je pro tenisty vhodné v období několika dní před turnajem zařadit stravu s vyšším obsahem sacharidů (tzv. sacharidová superkompenzace). Tato strava zajistí sportovci vyšší zásoby energie pro samotný výkon, oddálí únavu a vyčerpání organismu. Sacharidová superkompenzace je vhodná při závodech trvajících déle než 90 minut, kdy limitujícím faktorem může být vyčerpání svalového glykogenu (Maughan & Burke, 2006). Toto předzásobení speciální dietou lze zajistit několika způsoby. Původní sedmidenní verze této diety zahrnovala tři až čtyři dny depleční fázi s minimem sacharidů a tvrdým tréninkem, ve zbývajících dnech se snižovala náročnost tréninku a byla nasazena vysokosacharidová dieta (Clark, 2000). Dle Máčka a Radvanského (2011) je při tomto postupu nevýhodou vyšší riziko nadměrné únavy v období před zápasem. Vilikus, Mach a Brandejský (2012) uvádí, že smyslem depleční fáze je, že „vyhladovělé“ svalové buňky si vytvářejí až dvojnásobnou zásobu glykogenu oproti původní zásobě. Postupy pro sacharidovou superkompenzaci jsou různé. V Tabulce 1 uvádím variantu dle Wildmana a Millera (2004).

20

Tabulka 1. Postup sacharidové superkompenzace (upraveno dle Wildman & Miller, 2004)

Čas před soutěží

Trvání a intenzita tréninku

Množství sacharidů

6 dní

90 min. při 70-75 % VO2max

50 % energie (4-5g/kg)

5 dní



4 dny



3 dny


70 % energie (10g/kg), tekutiny

2 dny


70 % energie (10g/kg), tekutiny

1 den

odpočinek

70 % energie (10g/kg), tekutiny 2-3 hod. před výkonem na sacharidy bohaté jídlo, 15-30 minut před výkonem také tekutiny

V den soutěže

odpočinek před soutěží

U tenistů vzhledem k časové návaznosti jednotlivých výkonů při sérii tenisových turnajů je spíše vhodné depleční fázi vynechat a během tří dnů před závodem postupně snížit zátěž a zvýšit příjem sacharidů na úroveň 7–10 g na kg hmotnosti (Máček & Radvanský, 2011).

21

2. 3. 3 Tuky Doporučované zastoupení tuků ve stravě sportovců je 20–30 %. Tuky jsou zdrojem energie zejména při delší vytrvalostní zátěži nižší intenzity. Ochraňují a izolují tělo před chladem a proti mechanickému poškození orgánů, jsou nezbytné pro činnost všech buněk v těle (Mandelová & Hrnčiříková, 2007). Pro lidský organismus jsou nezbytné, jejich omezování ze stravy pod 15 % z celkového denního příjmu není vhodné. Jejich nedostatek ve stravě může vést k nedostatku vitaminů (A, D, E, K) a oslabit imunitní systém (International Tennis Federation, 2012a). Jsou nejhůře stravitelnou složkou stravy a zároveň nejkoncentrovanějším zdrojem energie. V těle se tráví pomalu, nejsou tedy vhodným zdrojem rychlé energie v průběhu tréninku či zápasu. Těsně před tréninkem nebo zápasem jejich vyšší příjem také není vhodný, může zhoršovat samotný výkon, mohou nastat zažívací obtíže, sportovec se může cítit unavený. Ve srovnání se sacharidy jsou tělesné zásoby tuku prakticky neomezeny – 1 kg tukové hmoty dodá energii na 10–20 hodin tělesné činnosti, proto není třeba zvyšovat příjem tuků v souvislosti s tělesnou zátěží (Havlíčková et al., 2003). Optimální příjem tuků u silově-vytrvalostních sportů (tenis) Máček a Radvanský (2011) doporučují 15 % z celkového denního příjmu. Přikláním se spíše k obecným doporučením a doporučením ITF – International Tennis Federation (2012a), která doporučují o něco vyšší příjem tuků 20–30 % z celkového denního příjmu a to z důvodu možného nedostatku esenciálních mastných kyselin (n-3 a n-6) a vitaminů rozpustných v tucích (A, D, E, K). Skolnik a Chernus (2011) doporučují příjem tuků nejméně 1,0 g na 1 kg tělesné hmotnosti. Tuky v našem těle (tělesný tuk) a tuky obsažené v potravě se nazývají triacylglyceroly (TAG) – obsahují molekulu glycerolu, který na sebe váže tři mastné kyseliny (MK). TAG se ukládá v lidském těle do zásob ve formě zásobního tuku v tukové tkáni, dále je mezi svalovými vlákny a v krvi (Mandelová & Hrnčiříková, 2007). Tuky dělíme dle jejich původu na živočišné a rostlinné. Tuky živočišného původu jsou složeny převážně z nasycených mastných kyselin (MK). Rostlinné tuky jsou většinou ve stravě v podobě olejů a obsahují převážně nenasycené mastné kyseliny. MK se klasifikují podle nasycení a počtu dvojných vazeb – nasycené tuky (SFA) nemají žádnou dvojnou vazbu, nenasycené tuky mohou mít jednu dvojnou vazbu – mononenasycené (MUFA) mastné kyseliny nebo mohou mít dvě a více dvojných vazeb – polynenasycené (PUFA) mastné kyseliny. PUFA se dále dělí do dvou skupin n-6 a n-3. Dvojné vazby v molekule MK se vyskytují ve dvou prostorových formách – cis a – trans. Většinou se MK vyskytují v – cis formě. Trans-MK se vyskytují přirozeně například v mléce nebo se tvoří z – cis forem při

22

záhřevu tuků na teplotu vyšší 240 °C nebo při hydrogenaci tuků používané při ztužování tuků. Další klasifikace MK je dle délky uhlíkového řetězce – krátký řetězec obsahuje 4–8 uhlíků (SCT - short chain) – např. mléčný tuk. Středně dlouhý řetězec obsahuje 8–12 uhlíků (MCT – medium chain) – např. palmový, kokosový olej. Dlouhé uhlíkové řetězce (LTC – long chain) mají mastné kyseliny obsahující více než 12 uhlíků (Mandelová & Hrnčiříková, 2007; Skolnik & Chernus, 2011; Valenta, 2007). Při výběru vhodných tuků hraje významnou roli jejich kvalita, která je dána obsahem mastných kyselin. Tuky s převahou nasycených mastných kyselin (SFA) jsou ve stravě zastoupeny především kyselinou palmitovou a kyselinou stearovou (Vilikus, Mach & Brandejský, 2012). Jsou obsažené nejvíce v živočišných produktech – sádlo, lůj, vaječný žloutek, mléko, smetana, máslo, tučnější masa. Při pokojové teplotě jsou tyto tuky spíše tuhé konzistence. Tekutější formy nasyceného tuku najdeme v palmovém a kokosovém oleji (Skolnik & Chernus, 2011). Nadměrná konzumace těchto nasycených tuků vede ke zvýšení cholesterolu v krvi, diabetu 2. typu, vysokému krevnímu tlaku, některým druhům rakoviny, ateroskleróze a v neposlední řadě k obezitě (Rokyta et al., 2000). „The American Heart Association (Americká asociace pro zdravé srdce) povoluje, aby 7 % denního příjmu kalorií pocházelo z nasycených tuků (tj. 16 gramů při energetickém příjmu 2000 kcal denně)“ (Skolnik & Chernus, 2011, 56). Tuky s převahou mononenasycených mastných kyselin (MUFA) jsou ve stravě zastoupeny zejména kyselinou olejovou (Vilikus, Mach & Brandejský, 2012). Důležité jsou pro zdravé srdce. Mají vliv na snižování cholesterolu LDL (low denzity lipoprotein) a zvyšování cholesterolu HDL (high denzity lipoprotein). V potravinách se nacházejí ve většině ořechů (mimo vlašských), avokádu, olivovém a řepkovém oleji (Skolnik & Chernus, 2011). Tuky s převahou polynenasycených mastných kyselin (PUFA) je nutno každodenně přijímat ze stravy, tělo si je nedokáže vyrobit z ostatních složek stravy (Vilikus, Mach & Brandejský, 2012). Tyto esenciální MK se dělí do dvou skupin – omega-6 mastné kyseliny (n6) a omega-3 mastné kyseliny (n-3) (Mandelová & Hrnčiříková, 2007). Skupina n-6 je zastoupena kyselinou linolovou a kyselinou arachidonovou. Kyselina linolová se nachází v rostlinných olejích – ve slunečnicovém, sezamovém, kukuřičném, sójovém, dále v ořechách a semenech. Kyselina arachidonová je zastoupena zejména v živočišných produktech – vaječný žloutek, vnitřnosti, tučné červené maso (Vilikus, Mach & Brandejský, 2012). Dále n6 můžeme najít ve sladkovodních rybách – úhoř, kapr (Skolnik & Chernus, 2011). Skupina n3 je zastoupena kyselinou alfa-linolenovou nacházející se v ořechách, semenech rostlin a rostlinných olejích – řepkový, sojový (Mandelová & Hrnčiříková, 2007). Dále je zastoupena 23

kyselinou eikosapentaenovou (EPA), dokosahexaenovou (DHA) nacházející se v rybách – losos, tuňák, makrela, sleď, pstruh, krevety, sardinky a kyselinou dihomo-gama-linolenovou – pupalka lékařská, černý rybíz, brutnák lékařský (Vilikus, Mach & Brandejský, 2012). Tuky s převahou trans-nenasycenými mastnými kyselinami zvyšují hladinu LDL (low denzity lipoprotein) cholesterolu, snižují HDL (high denzity lipoprotein), zvyšují dále triacylglyceroly v krvi, tím zvyšují riziko aterosklerózy a vznik kardiovaskulárních chorob (Skolnik & Chernus, 2011). Trans-nenasycené mastné kyseliny se vyskytují v mléce (5 %) a hlavně v pekárenských výrobcích do kterých jsou přidávány chemicky ztužené tuky – croissanty, koláče, jemné trvanlivé pečivo, zákusky, sušenky, nekvalitní čokolády, polevy ze ztuženého tuku (Vilikus, Mach & Brandejský, 2012). Tyto tuky je důležité ze stravy eliminovat, jejich příjem ve stravě by neměl dle The American Heart Association překročit jeden gram denně (Skolnik & Chernus, 2011). Cholesterol je dalším tukem přijímaným spolu se stravou. Vyskytuje se v tucích živočišného původu, nejvíce je ve vaječném žloutku, ve vnitřnostech, tučném mase, másle a mléčném tuku. Doporučený denní příjem je do 300 mg denně. (Mandelová & Hrnčiříková, 2007). U sportovců vzhledem ke zvýšenému příjmu potravy a navýšením energetického příjmu může snadno dojít k překročení tohoto denního limitu. Vilikus, Mach a Brandejský (2012) uvádějí, že endogenní tvorba a spotřeba cholesterolu je individuální a u některých zvláště mladých sportovců navýšení denního příjmu cholesterolu až na 500 mg nemusí vést k hypercholesterolémii, naopak u jiných sportovců může denní dávka cholesterolu již okolo 350 mg zvýšení způsobit. Dále uvádějí, že u sportovců toto zvýšení většinou nevede ke zvýšení aterogenního indexu (AI = HDL/ LDL cholesterol) nad rizikovou hranici 4,5 mmol/ l, což je důsledkem vyšší hladiny HDL – cholesterolu u sportujících. I přes tato tvrzení, dle mého názoru, je důležité i u sportovců kontrolovat denní příjem cholesterolu ve stravě a nepřekračovat denní doporučené dávky, vzhledem ke zvyšujícímu se nárůstu tzv. „civilizačních chorob“ (hypercholesterolémie, hypertenze, kardio-vaskulární onemocnění, ateroskleróza, atd.). Přikláním se k doporučením Máčka a Radvanského (2011), kteří doporučují upřednostnit ve stravě sportovce rostlinné tuky s dostatkem polynenasycených mastných kyselin před živočišnými nasycenými tuky. Obecně se doporučuje poměr rostlinnými a živočišnými tuky poměr 2 : 1 ve prospěch tuků rostlinných (Valenta, 2007). Ke vhodným zdrojům tuků pro tenisové hráče řadíme rostlinné oleje (řepkový, slunečnicový, olivový, sojový, sezamový), semena rostlin, ořechy, ryby (losos, tuňák, makrela, sleď, sardinky, pstruh), libové druhy masa (králičí, drůbeží, krůtí, hovězí, telecí, 24

skopové), mořské plody, avokádo, mléčné produkty, vejce (Mandelová & Hrnčiříková, 2007; Skolnik & Chernus, 2011; Vilikus, Mach & Brandejský, 2012). Nevhodnými zdroji tuků jsou například sladké pekárenské pečivo, sušenky, oplatky, zákusky, tučné smetany, šlehačky, nekvalitní čokolády a čokoládové tyčinky, polevy a nanuky ze ztužených tuků, přepálené brambůrky a chipsy, tučná masa, těžké smetanové omáčky, sýry s vysokým obsahem tuku přes 30 %, smažená jídla (Vilikus, Mach & Brandejský, 2012).

2. 3. 4 Bílkoviny Doporučený denní příjem bílkovin je 10–15 % z celkového denního příjmu. Jako zdroj energie jsou bílkoviny méně důležité než sacharidy a tuky (Skolnik & Chernus, 2011). Bílkoviny (proteiny) „slouží zejména jako materiál pro výstavbu a údržbu tělesných tkání. V lidském organismu dochází stále k obnovování a přeměně tkání, proto je důležité je neustále obnovovat“ (Mandelová & Hrnčiříková, 2007, 18). Lidské tělo si neumí bílkoviny vyrobit z ostatních přijatých složek stravy, jejich vlastní tvorba je závislá výhradně na příjmu ze stravy (Skolnik & Chernus, 2011). Využívají se jako nouzový zdroj energie a při delším hladovění (Rokyta et al., 2000). Základní stavební jednotkou bílkovin jsou aminokyseliny. Bílkoviny (proteiny) lidského těla se skládají zhruba z 20 aminokyselin (Clark, 2000). „Aminokyseliny dělíme na esenciální (tělo si je nedokáže vyrobit), semiesenciální (jsou esenciální jen v určitém věkovém období, nebo při různých onemocněních) a neesenciální“ (Mandelová & Hrnčiříková, 2007, 18). Esenciální aminokyseliny – valin, leucin, isoleucin, lysin, fenylalanin, tryptofan, methionin a threonin je nutné do těla přijmout ze stravy. Mezi semiesenciální řadíme histidin s argininem a mezi neesenciální aminokyseliny patří glycin, glutamin, kyselina glutamová, asparagin, kyselina asparagová, prolin, cystein, tyroxin, serin, alanin a arginin (Karlson, 1981; Mandelová & Hrnčiříková, 2007). Potraviny, které obsahující všechny esenciální aminokyseliny v takových množstvích a vzájemných poměrech, jaké potřebujeme pro vytvoření strukturních nebo funkčních bílkovin v těle, nazýváme plnohodnotné proteiny. Bílkoviny pocházející z potravin živočišného původu jsou hodnotnější a lépe využitelné než bílkoviny z rostlinných zdrojů (Skolnik & Chernus, 2011, 46).

25

K vysoce kvalitním zdrojům bílkovin řadíme libové maso savců, vejce, mléko, ryby, sóju, nižší kvalitu mají luštěniny nebo ořechy (Máček & Radvanský, 2011). Vzájemnou kombinací jednotlivých druhů bílkovinných potravin lze zvýšit využitelnost těchto bílkovin pro organismus. Kombinacemi potravin se lze přiblížit k nutričním hodnotám plnohodnotných bílkovin (mléko, vejce, maso, ryby, sója). Níže uvedená Tabulka 2 uvádí kombinace potravin, které sestaví plnohodnotný zdroj bílkovin. Tabulka 2. Kombinace potravin tvořící plnohodnotné bílkoviny (upraveno dle Skolnik & Chernus, 2011)

Obilniny a luštěniny

Obilniny a mléčné výrobky

Rýže a fazole, hrachová polévka a celozrnný suchar, sendvič a arašídovým máslem, těstoviny a fazole, pomazánka z cizrny a pita chléb, strakaté fazole a kukuřičný chléb, kuskus a černé fazole, tortilly a fazolová kaše, polévka z černých fazolí a celozrnný rohlík, čočka s rýží. Snídaňové cereálie a mléko, ovesná kaše s mlékem, müsli a jogurt, makarony se sýrem, těstoviny se sýrem, sendvič s grilovaným sýrem, sýrové ravioli nebo tortellini, grahamový chléb a mléko, toust se sýrem cottage, jogurt s pšeničnými klíčky.

Salát s fazolemi a sekanými mandlemi a slunečnicovými semínky, čočková polévka s ořechovým chlebem, ořechová směs obsahující kešu ořechy, a semena/ vlašské ořechy, cizrnu a sezamovou pastu, mandle, arašídy, dýňová a slunečnicová semínka. ořechy

Luštěniny

Doporučené množství bílkovin u sportovců závisí na typu zátěže a je velmi diskutabilní. Obecně se doporučuje pro silové sportovce příjem 1,4–1,8 g/ kg/ den a u vytrvalostních sportovců 1,2–1,4 g/ kg/ den (Mandelová & Hrnčiříková, 2007). Pro vytrvalostní sportovce se Máček a Radvanský (2011) shodují s doporučeními Mandelové a Hrnčiříkové (2007), pro silové sporty doporučují příjem vyšší 1,6–1,7 g/ kg/ den. Clarková (2009) doporučuje tyto denní dávky bílkovin: 

pro kondičně cvičící dospělé příjem 1,0–1,5 g / kg/ den



vytrvalostním dospělým sportovcům 1,2–1,6 g / kg/ den



dospívajícím sportovcům v růstu 1,5–2,0 g/ kg/den



sportujícím dospělým pro nárůst svalové hmoty 1,5–1,7 g/ kg/ den



sportovec omezující příjem energie 1,6 – 2,0 g/ kg/ den

26

Skolnik a Chernus (2011) doporučují přímo pro tenisty příjem bílkovin v rozmezí 1,2–1,7 g/ kg/ den. Snížit příjem bílkovin je nutné při poruchách trávení, předchozím předávkování, přetížení, přetrénování, několik hodin před tréninkem nebo zápasem. Zvýšený příjem bílkovin je nutný při rekonvalescenci po úrazu nebo nemoci, po silovém tréninku nebo během růstu sportovce (Clark, 2009). Dle mého názoru většinou nemají sportovci s příjmem bílkovin problémy, mnohdy je přijímají v nadbytečném množství. Clark (2000); Fořt (2002); Máček a Radvanský (2011); Skolnik a Chernus (2011) se shodují, že vysoký příjem bílkovin (2,0–2,5 g/ kg/ den) nenapomáhá ke zvýšení svalové hmoty a nárůstu svalové síly. Lidské tělo nedokáže efektivně zužitkovat více než 2–2,5 g bílkovin na 1 kg hmotnosti za den, pro efektivní využití bílkovin jsou dávky nižší okolo 1,6–1,8 g na 1 kg hmotnosti (Skolnik & Chernus, 2011). S nadměrným příjmem bílkovin dle Fořta (2002) jsou spojena tato rizika – dehydratace, nadměrné ztráty vápníku, neúměrné zatěžování ledvin a jater (může dojít i k selhání), zvýšená hladina cholesterolu, únava způsobená náročným trávením bílkovin a zvýšení krevního tlaku. Vhodnými zdroji kvalitních bílkovin jsou libová masa, vejce, mléčné produkty – sýry s nižším obsahem tuku okolo 20–30 % tuku – boryna, madeland, lučina, cottage, mozzarella, gerve, jogurty s obsahem tuku okolo 3 %, mléko, kysané mléčné nápoje – Kyška, acidofilní mléka, kefíry, sója, luštěniny, ořechy, další vhodné potraviny a jejich kombinace uvádím v Tabulce 2.

2. 3. 5 Vitaminy Vitaminy jsou organické látky zajišťující důležité biochemické reakce v organismu (Maughan & Burke, 2006). Vstupují do reakcí, jako biokatalyzátory, aniž se jich metabolicky účastní. Důležitou roli hrají při metabolismu sacharidů, tuků a bílkovin, jsou důležité pro energetický metabolismus (Vilikus, Mach & Brandejský, 2012). Vitaminy se dělí do dvou skupin. První skupinou jsou vitaminy rozpustné ve vodě – vitamin C a vitaminy skupiny B. Druhou skupinu tvoří vitaminy rozpustné v tucích – vitaminy A, D, E, K (Žamboch, 2001). V organismu se vitaminy netvoří a musí být doplňovány stravou. Výjimkou je vitamin K, který je syntetizován střevními bakteriemi (Escherichia coli) v tlustém střevě. Částečně také vitaminy A, D si umí tělo vytvořit, vitamín A z karotenových prekurzorů, vitamin D fotochemickou reakcí z provitaminů v kůži vlivem ultrafialového světla (Rokyta et al., 2000).

27

Vitaminy jsou potřebné v množstvích zhruba do 10 mg denně s výjimkou vitaminu C, kde jsou doporučené hodnoty 70–100 mg a vitaminu E u kterého jsou denní doporučení 10–20 mg (Karlson, 1981; Rokyta, 2000). Nedostatečný příjem vitaminů ze stravy u sportovců může být příčinou zhoršení sportovního výkonu (Vilikus, Mach & Brandejský, 2012). Van der Beek (1991) uvádí, že snížený příjem vitaminů skupiny B a vitaminu C o více než 1/3 doporučené denní dávky (již v době čtyřech týdnů), vede ke snížení maximální aerobní kapacity sportovce i k poklesu hranice anaerobního prahu. „Tyto poznatky svádějí k domněnce, že podávání většího množství těchto vitaminů příznivě přesytí energetický obrat a další klíčové funkce organismu při cvičení“ (Maughan & Burke, 2006, 66). Celá řada autorů se však shoduje na tom, že při užití výrazně vyšších dávek vitaminů než doporučené denní množství nedochází u sportovců ke zvýšení výkonnosti (Havlíčková et al., 2003; Máček & Radvanský, 2011; Maughan & Burke, 2006; Vilikus, Mach & Brandejský, 2012). Doporučené denní dávky (DDD) vitaminů pro sportovce vycházejí z doporučení pro běžnou populaci a jejich příjem by neměl dlouhodobě překročit dvojnásobek DDD (Manore, Meyer, & Thomson, 2009). Dlouhodobé překračování DDD zejména vitaminů rozpustných v tucích (A, D, E, K) vede ke hromadění těchto vitaminů v tělesných tkáních, které může dosáhnout pro organismus až toxických hodnot. U skupiny vitaminů rozpustných ve vodě (vitamin C, skupiny – B) je přebytek vitaminů z těla vyloučen močí (Maughan & Burke, 2006). Doporučené denní dávky (DDD, angl. RDA) jednotlivých vitaminů stanovují potravinářské komise v rámci národních vědeckých institucí (u nás Státní zdravotní ústav). Doporučená denní dávka je průměrné množství jednotlivého vitaminu, které vzhledem k současným vědeckým poznatkům postačuje potřebám všech zdravých osob za předpokladu, že je jejich způsob stravování normální (Vilikus, Mach & Brandejský 2012, 57). Clark, 2009; Havlíčková et al., 2003; Máček a Radvanský, 2011; Maughan a Burke, 2006; Vilikus, Mach a Brandejský (2012) se shodují, že u sportovců s přiměřeným energetickým příjmem obvykle nedochází k deficitu žádného vitaminu.

28

Zvláštnímu zájmu sportovců se těší tzv. antioxidační vitaminy (A, C, E, B1, B6, kyselina pantotenová). Zvýšeným přísunem těchto vitaminů potravou (zvláště vitaminů C a E) je organismus chráněn před škodlivými volnými radikály vznikajícími při tvrdém fyzickém výkonu (Maughan & Burke, 2006). Škodlivé volné radikály jsou nestabilní buňky, které mohou (pokud nejsou ničím omezovány) způsobit poškození jiných, zdravých buněk v těle (Skolnik & Chernus, 2011). Tělo se zvýšeným množstvím těchto volných radikálů bojuje pomocí obranného antioxidačního systému, který je závislý na exogenním příjmu těchto vitaminů a některých dalších stopových prvků – Se, Zn, Cu, Mn (Maughan & Burke, 2006). Ewans (2000) ve studii uvádí, že vitamin E podávaný v dávkách 100–200 mg denně významně sníží poškození svalové tkáně kyslíkovými volnými radikály (tzv. oxidačním stresem). Skolnik a Chernus (2011) upozorňují na přílišné dávky těchto tzv. antioxidačních vitaminů (zejména vitaminu C), které mohou mít opačný, tedy „pro-oxidační“ efekt. Žamboch (1996) k tomuto uvádí, že vitamin C v přítomnosti iontů železa naopak podporuje tvorbu těchto volných radikálů. Havlíčková et al. (2003) potvrzuje, že „megadávky“ vitaminu C mohou působit „pro-oxidačně“. Dále Havlíčková (2003) uvádí, že dochází k narušení vazeb železa a zhoršuje se dostupnost vitaminu B12 ze stravy. Je tedy nutné tyto vitaminy podávat uvážlivě a přednostně stravou bohatou na jejich přirozené zdroje. Níže uvedené Tabulky 3 a 4 uvádějí funkce vitamínů v těle, vhodný potravinový zdroj, možné deficity daného vitaminu a denní doporučené dávky (DDD).

29

Tabulka 3. Vitaminy rozpustné ve vodě (upraveno dle Mandelová & Hrnčiříková, 2007; Skolnik & Chernus, 2011)

Vitamin DDD C Kyselina askorbová 75–100 mg

B1 Thiamin 1,1–1,4 mg

B2 Riboflavin 1,5–1,8 mg B3 Niacin 16 mg

B6 Pyridoxin 1,6–2,0 mg

Kyselina listová 200–400µg B12 Kobalamin 1,5µg

Funkce

Deficit

Syntéza kolagenu, antioxidant, podpora imunity, metabolismus aminokyselin, pomáhá vstřebávat železo ze stravy Podpora energetického metabolismu a nervové činnosti

Krvácivost dásní, snadná tvorba modřin a podlitin, svalová slabost

Podpora energetického metabolismu zraku a zdravé kůže Podpora energetického metabolismu zraku a zdravé kůže, nervová a trávicí soustava Metabolismus aminokyselin a mastných kyselin, tvorba červených krvinek Podpora syntézy DNA a tvorba nových buněk Buněčná syntéza, pomáhá při štěpení mastných kyselin a aminokyselin, přispívá k ochraně nervových buněk

Potravinové zdroje Brokolice, špenát, šípek, mango, jahody, brambor červená paprika, hrášek, kiwi,

Svalové křeče, ztráta chuti k jídlu

Špenát, hrášek, tomatová šťáva, meloun, libová šunka, sojové mléko, slunečnicové semínko Afty, koutky Špenát, brokolice, popraskaná a bolestivá žampiony, vejce, pokožka kolem nosu, mléko, játra, ústřice, problémy se zrakem škeble Dermatitida, demence, Špenát, brambory, deprese tomatová šťáva, hovězí libové mleté maso, kuřecí prsa, tuňák, játra krevety Anémie podrážděnost, Banány, meloun, skvrny na pokožce, dýně tomatová šťáva, svědění, citlivá pleť špenát, brambory, bílá rýže, kuřecí maso Narušené buněčné Tomatová šťáva, dělení, chudokrevnost, zelené fazolky, gastrointestinální brokolice, špenát, potíže, průjem chřest, čočka, hrách Vzácný s výjimkou Maso, drůbež, ryby, striktních veganů mořští korýši, mléko, vejce

30

Tabulka 4. Vitaminy rozpustné v tucích (upraveno dle Mandelová & Hrnčiříková, 2007; Skolnik & Chernus, 2011)

Vitamin

Funkce

Deficit

Potravinové zdroje

Ztráta chuti k jídlu, suchá a hrubá pokožka, snížená odolnost proti infekcím Osteoporóza, křivice

Mango, brokolice, dýně, batáty, karotka, rajčatová šťáva, hovězí játra

Porucha srážlivosti

Růžičková kapusta, listová zelenina, špenát, brokolice, zelí, kapusta játra

DDD A Retinol 0,8–1,2 mg

Podpora zraku a růst kostí a zubů, zdravá kůže, podpora imunity a reprodukce

D Kalciferol 5–10 µg E Tokoferol 10–12 mg

Podpora mineralizace kostí

K Fylochinon 1µg . kg1 hmotnosti

Syntéza proteinů podílejících se při srážení krve, regulace hladiny vápníku v krvi

Antioxidant, regulace oxidačních reakcí, ochrana buněčných membrán před poškozením volnými radikály

Mléko, vaječný žloutek, játra, tučné ryby Anémie, Oleje s PUFAsvalová nekróza MK – kukuřičný, řepkový, sójový, Tofu, avokádo, batáty, krevety, treska

Přiměřený energetický příjem a pestrá, vyvážená strava by měla zaručit dostatečné množství vitaminů, není třeba suplementů. Vitaminové doplňky stravy lze doporučit sportovcům při restrikci některé z potravin nebo energetického příjmu, jsou vhodné také pro sportovce při rekonvalescenci (zranění, nemoc) a v případech, kdy je zjištěn deficit některého vitaminu (Sýkora, 2010).

31

2. 3. 6 Minerální látky a stopové prvky Pro lidský organismus jsou minerální látky a stopové prvky nezbytné (Crespo & Miley, 2001). Nejsou podobně jako vitaminy nositeli energie pro tělo. Jsou to anorganické látky plnící mnoho důležitých funkcí v těle. Podílí se na stavbě kostí, jsou součástí hormonů a enzymů, udržují nervosvalové dráždivosti, osmolalitu (Mandelová & Hrnčiříková, 2007). V organismu se vyskytují v různém potřebném množství, podle kterého je dělíme na makroelementy – potřeba organismu více než 100 mg např. vápník, fosfor, sodík, draslík, hořčík, síra, chlor, mikroelementy – v množství méně než 100 mg např. železo, měď, chrom, zinek, selen, jód, fluor, kobalt, molybden, mangan a stopové prvky – potřebné množství organismu je pouze několik mikrogramů např. křemík, bor, vanad, nikl, cín, kadmium, arzen, hliník (Kvasničková, 2001). „Minerální látky nejsou organismem produkovány ani spotřebovány. Jsou vylučovány potem, močí, stolicí, a proto je nutné je pravidelně ve stravě doplňovat“ (Mandelová & Hrnčiříková, 2007, 30). Z minerálů důležitých především pro mladé sportovce a ženy jsou nejvýznamnějšími železo a vápník (Havlíčková et al., 2003). Dalšími důležitými minerály pro sportovce jsou hořčík, sodík, draslík, zinek. Železo je součástí hemoglobinu účastnícího se při transportu kyslíku z plic ke svalům, orgánům a do dalších tkání. Je součástí myoglobinu ve svalové hmotě, kde je uložen v podobě proteinu zvaného Ferritin. Dále je součástí molekul mitochondrií a oxidativních enzymů (Skolnik & Chernus, 2011). Železo má tedy významnou úlohu v energetickém metabolismu při zátěži, především při oxidativním metabolismu (Vilikus, Mach & Brandejský, 2012). V potravě můžeme železo nalézt ve formě „hemové“ – má vztah ke krvi a nachází se jen ve zdrojích živočišného původu. Druhou formou železa je „nehemová“, tuto formu nalezneme ve zdrojích rostlinných nebo ve fortifikovaných potravinách (Skolnik & Chernus, 2011). „Hemové“ železo se vstřebává efektivněji až z 5–35 % oproti „nehemovému“, které je vstřebáváno ze 2–20 % (Vilikus, Mach & Brandejský, 2012). Absorpci „nehemového“ železa můžeme zesílit nebo urychlit současným podáváním potravin obsahujících vitamin C (Skolnik & Chernus, 2011).

32

U sportovců se deficit železa vyskytuje velmi často. Příčinou deficitu může být jeho zvýšená ztráta nebo snížený příjem ze stravy (Havlíčková et al., 2003). Ke ztrátám železa dochází gastrointestinálním a močovým traktem, pocením, kůží (Maughan & Burke, 2006). Během růstu, dospívání a u žen dochází ke zvýšeným nárokům organismu na potřeby železa (Mandelová & Hrnčiříková, 2007). Deficit železa se projeví pozvolna, nejprve se sníží hladina zásobního železa, po té poklesne hodnota železa v krvi (Skolnik & Chernus, 2011). Větší deficit způsobí až anémii, která může přispět k narušení tréninku a snížení optimálního výkonu při turnaji (Havlíčková et al., 2003). Sportovec se již při mírném zatížení zadýchává, cítí se unavený, v závažnějších případech může dojít až k narušení regulace tělesné teploty a imunity (Maughan & Burke, 2006). Je tedy vhodné pravidelně kontrolovat u sportovců krevní obraz (Havlíčková et al., 2003). Vhodnými zdroji železa jsou kuřecí játra, hovězí játra, ústřice, jehněčí ledvina, tuňák, garnát, hrozinky, brambory se slupkou, fazol obecný, tofu (Kvasničková, 2001). Vápník jeho adekvátní příjem je důležitý pro zachování zdraví kostí a zubů. Napomáhá udržovat zdravou hodnotu krevního tlaku pomocí konstrikcí a dilatací cév, účastní se svalové kontrakce, přenosu nervových impulsů a hormonální sekrece (Skolnik & Chernus, 2011). Spolu s pravidelným cvičením zajišťuje dostatečnou mineralizaci kostí a toto vyšší množství kostní hmoty může oddálit vznik osteoporotických zlomenin. Tento vliv se ukazuje na dominantní paži předloktí u tenistů, kde byla prokázána vyšší denzita kostí (Maughan & Burke, 2006). Nižší příjem ovlivňuje optimální stav kostí, zatímco zvýšený příjem nevede k nárůstu kostní hmoty, nevede ani ke zvýšení a zlepšení sportovního výkonu (Skolnik & Chernus, 2011). U žen sportovkyň, které podstupují velmi intenzivní trénink, nepřijímají dostatek vápníku ze stravy, přijímají celkově málo energie nebo se u nich projeví nepravidelnosti nebo ztráta menstruace může docházet k zátěžovým zlomeninám v důsledku nízké kostní denzity (Mandelová & Hrnčiříková, 2007). Mineralizace kostí může být ovlivněna hormonálním stavem (např. hladinou estrogenu), stravovacími zvyklostmi (např. příjem bílkovin, fosforu a vápníku), genetickou rodinnou dispozicí, kouřením. Zvýšené nároky na přísun vápníku je i v období růstu (Maughan & Burke, 2006). Vhodnými zdroji vápníku jsou mléčné produkty nebo konzervované ryby s kostmi (losos, sardinky) a některé druhy zeleniny (brokolice, špenát), kde však jejich využitelnost klesá díky obsahu kyseliny šťavelové (Kvasničková, 2001).

33

Hořčík je nezbytný pro zabezpečení normální funkce svalů. Je dále důležitý pro činnost srdce a oběhového systému, zamezuje zvyšování krevního tlaku, zvyšuje odolnost organismu a ovlivňuje imunitu (Kvasničková, 2001). Jeho deficit vede k oslabení a vyčerpání svalů, svalovým křečím, únavě, bolestem hlavy, nevolností a celkovou slabostí sportovce. U tenistů může nastat deficit hořčíku v důsledku nadměrného pocení v horkém počasí (Mandelová & Hrnčiříková, 2007). Vhodnými zdroji hořčíku jsou zelená listová zelenina, celozrnné obiloviny i některé přírodní minerální vody jako například Magnézia (Vilikus, Mach & Brandejský, 2012). Zinek je součástí více než stovky enzymů, podílí se na tvorbě inzulínu. Je součástí zejména pojivových tkání. Během cvičení pomáhá odstraňovat oxid uhličitý ze svalové tkáně a urychluje hojení ran (Clark, 2000). Je zapojen do štěpení i syntézy proteinů, tvorby kolagenu, produkce testosteronu, je součástí důležitého antioxidantu – superoxiddismutázy. Po skončení vytrvalostního tréninku se prokázaly jeho zvýšené hodnoty v krvi, které jsou redistribuovány do kontrahujících svalů, nespotřebovaná část odejde do jater, zbytek je vyloučen močí (Skolnik & Chernus, 2011). Vhodnými zdroji zinku jsou maso, ryby, ústřice, burské oříšky, cereálie, plnotučné mléko, sýr čedar (Kvasničková, 2001). V Tabulce 5 vše doplňuji o zbývající minerální látky a stopové prvky, které jsou nezbytné pro lidský organismus, jsou zde uvedeny jejich funkce v těle, vhodné potravinové zdroje a možné deficity jednotlivých prvků a doporučené denní dávky (DDD). Prvky sodík a draslík budou ještě zmíněny v kapitole 2. 3. 7.

34

Tabulka 5. Přehled minerálních látek a stopových prvků (upraveno dle Mandelová & Hrnčiříková, 2007; Skolnik & Chernus, 2011) Minerál

Funkce

Deficit

DDD Sodík 500–2400 mg

Udržování rovnováhy tělesných tekutin a elektrolytů, podpora svalové kontrakce, přenos nervových impulsů Draslík Udržování rovnováhy 2500–4000 tělesných tekutin a mg elektrolytů, podpora svalové kontrakce, přenos nervových impulsů Chlór Udržování rovnováhy 750 mg tělesných tekutin a elektrolytů, podpora trávení Vápník Podpora srážlivosti krve, 800–1000 mg tvorba stavba kostí a zubů

Potravinové zdroje

Křeče

Sůl, chléb, mléko, máslo

Nevolnost, anorexie, podrážděnost, svalová slabost

Brambory, artyčok dýně avokádo, špenát mrkev brokolice Sůl, chléb, mléko, máslo sójová omáčka

Svalové křeče, svalová únava Rachitis u dětí, měknutí kostí, osteoporóza

Mléčné produkty, sardinky, sýry brokolice Fosfor Tvorba buněk kostí a Výskyt jen vzácně Maso, ryby, 800–1200 mg zubů, drůbež, vejce, mléko Hořčík Podporuje mineralizaci Nevolnost, slabost, Špenát, tofu 300–400 mg kostí, svalové kontrakce, podrážděnost, brokolice, kešu přenos nervosvalových svalové křeče, artyčoky, hrách impulsů srdeční arytmie fazole Železo Součást hemoglobinuBledost kůže, únava, Artyčok, špenát, 10–15 mg roznáší kyslík v těle slabost, bolest hlavy petržel, brokolice, zelené fazolky, Zinek Součást mnoha enzymů, Opožděný růst, Čočka, ústřice, 15 mg hojení ran, produkce zhoršení hojení ran, krevety, krabí spermií, zdravý vývoj ztráta chuti maso plodu Selen Spolu s vitaminem E Neznámý Mořské plody, 55–70 µg ochrana proti volným maso, obilniny radikálům v těle Jód Součástí thyroidních Hypotyreóza, nárůst Chléb, mléko, 150–180 µg hormonů, které pomáhají hmotnosti deprese, sýry, sůl, regulovat růst, vývoj a zácpa, zimomřivost mořské plody rychlost metabolismu Měď Nezbytná pro absorpci a V dospělosti vzácný Maso, voda 2 mg využití železa

35

Podobně jako u vitaminů přiměřeným energetickým příjmem a pestrou, vyváženou stravou zajistíme pro tělo dostatečné množství všech důležitých minerálních látek a stopových prvků, není tedy třeba přijímat doplňky stravy. Případná suplementace je vhodná, pokud je prokázán deficit některého z minerálů. Pokud deficit není prokázán, doplňovat minerály jednotlivě není vhodné. Prvky v těle působí ve vzájemných vazbách a kombinacích (jsou i vzájemné vazby mezi minerálními látkami a vitaminy – například železo a vitamin C). Zvýšeným příjem jednoho prvku můžeme negativně ovlivnit vstřebávání druhého prvku, tělu tak spíše uškodíme, než prospějeme (Valenta, 2007).

2. 3. 7 Voda Lidské tělo se skládá z 50–70 % vody. Představuje základní složku živého organismu, je prostředím pro životní děje, rozpouštědlem pro živiny, udržuje homeostázu, důležitá při řadě reakcí, podílí se na řízení toku energie i na tepelném hospodářství organismu (Mandelová & Hrnčiříková, 2007). Je transportním systémem živin, hormonů a enzymů, které přepravuje do tkání celého těla, odvádí z těla odpadní i škodlivé látky (Crespo & Miley, 2001). Vodu často považujeme za „němou živinu“, jejímu doplňování je také nutné věnovat patřičnou pozornost, stejně tak jako ostatním živinám. Voda je nezbytná k udržení zdraví. Je možné se setkat jak s příznaky nedostatku, tak předávkování (Maughan & Burke, 2006). Většina tělesné vody je ve svalové tkáni a krvi. Z těla ji ztrácíme především pocením, dýcháním, vylučováním a trávením. K nejvýznamnějším ztrátám vody u sportovců dochází pocením (Skolnik & Chernus, 2011). Ztráty vody z organismu ovlivňuje několik faktorů – klimatické podmínky, úroveň fyzické aktivity, tělesná hmotnost, složení těla. Obrat vody v organismu je vyšší než obrat ostatních látek a živin. Musí být rovnováha mezi jejím příjmem a výdejem (Maughan & Burke, 2006). Jako optimální množství pro doplnění každodenních ztrát vody Mandelová a Hrnčiříková (2007) uvádějí množství okolo 2 l za den (pro dospělého člověka přibližně 40 ml. kg1), v horkém počasí uvádějí až okolo 3,3 l, během delšího a intenzivního zatížení se množství potřebné pro doplnění tekutin může navýšit až na 6,6 l. Vodní hospodářství našeho těla je vázáno na dva hlavní elektrolyty – kationty sodíku a draslíku. Na sodík je vázána extracelulární tekutina, která je v krvi a mezibuněčných prostorách – 20 %. Draslík má vazbu na intracelulární tekutinu – 40 % (Mandelová & Hrnčiříková, 2007). Pokud je v těle dostatečné množství elektrolytů zajišťují rovnováhu tekutin mezi tělesnými tkáněmi a krví (Skolnik & Chernus, 2011). Ztráta vody například

36

potem při fyzickém výkonu ochuzuje tělo nejen o vodu, ale i o zmíněné ionty (sodík, draslík) a také o hořčík, proto je důležité tyto ztráty hradit jejich dostatečným příjmem. Byly provedeny dvě studie, které se zabývaly problémem příjmu tekutin a ztrátou vody a elektrolytů pocením během zápasu. Lott a Galloway (2011) posuzují ve své studii příjem tekutin a ztráty potem u 16 hráčů tenisu během simulovaného zápasu, doba zápasu se pohybovala okolo 70–80 minut, zatížení bylo variabilní, většinu času spíše nízké intenzity. Ztráty potu se pohybovaly okolo 1,1–1,5 l. Příjem tekutin u hráčů v simulovaném zápase se pohyboval okolo 1,0–1,6 l. Ztráty sodíku v potu 38–50 mmol/ l, celkové ztráty sodíku se pohybovaly okolo 0,5–1,8 g, celkový příjem za den byl v rozmezí 1,1–2,8 g. Z toho vyplývá, že hráči většinu ztracených tekutin i iontů doplnili během zápasu. Je nutné poznamenat, že byly velké rozdíly ve výsledcích mezi jednotlivými hráči, jak v množství potu (0,3–2 l), tak v přijatých tekutinách (0,3–2,53 l). Tippet, Stofan, Lacambra a Horswill (2011) ve své studii měří množství potu a přijatých tekutin u 7 profesionálních tenistek. Hráčky během zápasu v horku (30,3 °C–32,3 °C) průměrně vyprodukovaly 2,0–2,5 l potu a přijaly 1,5–2,0 l tekutin. Obě studie se shodují v tom, že vzhledem k veliké variabilitě ztrát elektrolytů a tekutin je obtížné stanovit specifické doporučení pro tenisty. Kovacs (2008) v souvislosti s tímto problémem tenistům doporučuje doplňovat tekutiny s obsahem elektrolytů v každé možné přestávce během zápasu a doporučuje 200 ml při venkovních teplotách do 27 °C a 400 ml i více tekutin při teplotách vyšších než 27 °C. Určitou strategií dostatečného doplňování vody a ztracených elektrolytů pro sportovce je správně zvolený a načasovaný pitný režim (Havlíčková et al., 2003). O pitném režimu podrobněji v následující kapitole 2. 3. 8.

37

2. 3. 8 Pitný režim Přísun tekutin je v tenise často podceňovaným problémem. Někteří hráči i trenéři si neuvědomují jeho důležitost, zvláště potom v horkém počasí a při utkáních trvajících několik hodin (Crespo & Miley, 2001). Bylo prokázáno, že rovnováha tekutin a elektrolytů jsou důležitými faktory pro sportovní výkon (American College of Sports Medicine, 1996). Pokud sportovec nevěnuje pitnému režimu dostatek pozornosti, ztráty tekutin způsobí zvýšení koncentrace metabolitů, u hráče se dostaví dřívější únava, prodlouží se doba regenerace a poklesne výkonnost (Vilikus, Mach & Brandejský, 2012). ACSM – American College of Sports Medicine (1996) uvádí, že škodlivé následky nedostatku vody v organismu závisí na stupni dehydratace – při ztrátě jen 1 % tělesné hmotnosti (vlivem dehydratace) dochází k mírnému vzestupu tělesné teploty a tato ztráta má mírný vliv na výkon sportovce. Při ztrátě 1–2 % těsné hmotnosti se dostavuje pocit žízně a zhoršuje se výkon sportovce. Ztráty okolo 5 % tělesné hmotnosti u hráče mohou způsobit třes, nevolnosti, zvýšení srdeční frekvence, sucho v ústech a sportovní výkon se snižuje až o 30 %. Ztráta tekutin pohybující se v rozmezí 6–10 % tělesné hmotnosti může sportovci přivodit bolesti hlavy, závratě, vyčerpání organismu, selhání oběhového systému a může ho i ohrozit na životě. Autoři Crespo a Miley (2001); Havlíčková et al. (2003); Vilikus, Mach a Brandejský, (2012) uvádí několik metod pro zjištění, zda je pitný režim pro sportovce dostatečný: 

Stisknutím pokožky na hřbetu ruky, které si hráč může provést během nebo po výkonu. Pokud se pokožka ihned po stisknutí napne zpět, hráč je hydratován dostatečně. V případě, že se tak nestane, je nutné začít s rychlým doplňováním tekutin.



Pozorováním barvy moče – měla by mít světle žlutou barvu, příliš tmavá moč může být signálem dehydratace, frekvence močení by měla být cca každé 2–3 hodiny.



Vážení sportovce před výkonem a po výkonu – váha by měla být před i po výkonu stejná, pokud není je nutné rozdíl hmotnosti doplnit – při ztrátě 1 kg hmotnosti je nutné doplnit 1,5 l tekutin (nemělo by docházet ke ztrátám větším než 2 %).



Odběr krve, kde zjistíme osmolalitu krve.



Sledování tepové frekvence v průběhu submaximálního zatížení (hodnoty by neměly přesahovat 85 % maximální tepové frekvence v závislosti na jednotlivci).



Měření rektální teploty po ukončení sportovního výkonu (teplota by neměla překročit 37,5◦ C). Ztrátu 1 % tělesné hmotnosti udává jako zvýšení teploty o 0,28 ◦C.

38

Hlavním cílem pitného režimu je optimalizovat stav hydratace před výkonem, aby hráč nenastupoval na zápas již s deficitem z předcházejícího zatížení. Před zápasem by měla být zajištěna rovnováha tekutin a elektrolytů. Během zatížení v zápase je důležité průběžně doplňovat ztráty tekutin popřípadě elektrolytů a sacharidů, aby nedocházelo k dehydrataci a poklesu výkonnosti. Po fyzickém výkonu doplněním tekutin spolu se ztracenými živinami přispíváme k regeneraci organismu (Maughan & Burke, 2006). Množství tekutin je pro každého sportovce individuální, záleží na okolním prostředí, intenzitě a délce zatížení (Mandelová & Hrnčiříková, 2007). Vhodné nápoje pro sportovce a jejich rozdělení je předmětem následující kapitoly 2. 3. 8. 1.

2. 3. 8. 1 Sportovní nápoje Mezi sportovní nápoje řadíme iontové a energetické nápoje. Sportovní nápoje je vhodné zařadit do pitného režimu při fyzickém výkonu trvajícím více než 1–2 hodiny. U výkonů trvajících do 1 hodiny není většinou nutné doplňovat ztracené tekutiny ihned iontovými nebo energetickými nápoji, postačí nám čistá voda. U delších sportovních výkonů, u fyzické aktivity v horku a při vyšší ztrátě vody a elektrolytů potem je vhodné doporučit iontové nápoje. Při několikahodinových vyčerpávajících zápasech a po zatížení v regenerační fázi je vhodné doplnit ztracenou energii pomocí energetických nápojů (Mandelová & Hrnčiříková, 2007). Sportovní nápoje (iontové i energetické) obsahují minerální látky, sacharidy, které jsou zdrojem energie – mohou oddalovat únavu a prodlužovat sportovní výkon. Některé energetické nápoje mohou obsahovat i povzbuzující látky – taurin, kofein (Mach, 2004). Iontové nápoje mají za úkol působit v těle rehydratačně a udržovat tedy vodu v těle, obsahují minerální látky zejména sodík a draslík a mohou obsahovat v malém množství (cca do 3 %) i sacharidy. Dělíme je podle jejich osmolality na hypotonické, izotonické a hypertonické. Výše osmolality je ovlivněna všemi rozpuštěnými látkami v daném nápoji. Hypotonické – obsahující 250 nebo méně miliosmolů v 1 l nápoje, jsou vhodné pro pití během zatížení, doplňují převážně vodu a obsah minerálních látek je nižší. Izotonické – osmolalita činí 290 ± 15 miliosmolů v 1 l nápoje, mají přibližně stejnou osmolalitu jako krevní plazma. Jsou vhodnější pro doplňování tekutin po zatížení, vzhledem k vyššímu obsahu minerálních látek je při příjmu během zatížení možné narušit osmotickou rovnováhu v těle. Hypertonické nápoje – osmolalita činí více než 340 miliosmolů v 1 l nápoje, jsou doporučovány v regenerační fázi po náročném fyzickém výkonu. Jsou nevhodné pro pití

39

během sportovního výkonu (Mandelová & Hrnčiříková, 2007). Hypertonické roztoky způsobí dočasně sekreci vody do střevního lumina a tím se ještě zhorší dehydratace (Maughan & Burke, 2006). Energetické nápoje mají za úkol dodat do těla ztracenou energii a minerální látky, některé povzbudit hráče během dlouhého zápasu. Energetické nápoje je vhodné pít v období regenerace po sportovním výkonu a jsou vhodné pro pití i u zápasů trvajících několik hodin. Většinou obsahují minerální látky (sodík, draslík, hořčík, vápník, chlór) a sacharidy od 8 do maximálně 10 % (obvykle se jedná o směs sacharidů), některé mohou také obsahovat i povzbuzující látky (Mandelová & Hrnčiříková, 2007).

2. 3. 8. 2 Pitný režim před sportovním výkonem Před samotným zápasem je úroveň hydratace velice důležitá. Je nutné dbát na to, aby hráč nastupoval na zápas dostatečně hydratován. Den před zápasem je vhodné navýšit příjem tekutin o 1 l navíc než obvykle. Nejvhodnější pro doplnění tekutin před zápasem je izotonický nápoj, který má přibližně stejnou osmolalitu, jako vnitřní prostředí. Tento nápoj zajistí, aby se přijaté tekutiny udržely v těle. Přibližně 60 – 90 minut před zápasem je vhodné vypít cca 250– 500 ml iontového nápoje obsahujícího ionty sodíku a draslíku (Vilikus, Mach & Brandejský, 2012). Zhruba 20 minut před začátkem zápasu je vhodné ještě doplnit 210–300 ml tekutin, aby byla zajištěna dostatečná hydratace hráče ještě před zápasem, zvláště v horkém počasí, kterému jsou často tenisoví hráči vystaveni (Skolnik & Chernus, 2011). Vhodnými nápoji před sportovním výkonem jsou voda, neslazené ovocné, zelené čaje, mírně mineralizované minerální vody, ředěné ovocné šťávy 2: 1 (2 díly vody, 1díl ovocné šťávy), izotonické iontové nápoje (např. Nutrend) Správné složení iontového nápoje je 1 l vody + 2 g kuchyňské soli (1/4 lžičky) + 0,5 g (šťáva z jednoho grapefruitu) + 60 g (1 polévková lžíce) řepného cukru, ostatní složky přidávané do komerčních iontových nápojů nemají své opodstatnění (Vilikus, Mach & Brandejský, 2012). Nevhodné nápoje pro pití před sportovním výkonem jsou například coca-cola, slazené limonády, vysoce mineralizované minerálky, sycené nápoje, alkohol

40

2. 3. 8. 3 Pitný režim během sportovního výkonu Při fyzické aktivitě, dochází ke zvýšení tělesné teploty, tím ke ztrátám vody a elektrolytů potem, ztenčují se také zásoby svalového a jaterního glykogenu (Havlíčková et al., 2003). Během sportovního výkonu je nutné ztráty tekutin i elektrolytů doplňovat a tím předcházet dehydrataci. Při fyzické zátěži trvající několik hodin je vhodné doplňovat i sacharidy, aby nedocházelo k únavě, případné hypoglykémii a poklesu výkonnosti sportovce (Maughan & Burke, 2006). Pro rychlé doplnění ztrát tekutin během zátěže jsou nejvhodnější hypotonické iontové nápoje (Vilikus, Mach & Brandejský, 2012). Pitný režim nabývá na důležitosti hlavně u zápasů, které se hrají v horku a zátěž trvá déle než jednu hodinu. V takovém případě je vhodné ztráty doplňovat izotonickými nápoji, které obsahují přídavek glukózy 35 g na 1 l tekutiny (Máček & Radvanský, 2011). Pití vody nebo sportovních nápojů obsahujících sacharidy a elektrolyty během cvičení pomáhá zabránit poklesu plazmatického objemu a pomáhá ke zlepšení fyzického výkonu (Maughan & Burke, 2006). Při pití velkého množství samotné vody hrozí nebezpečí hyponatrémie (zvláště při nadměrném pocení v horkém počasí, u závodů trvajících několik hodin), která může způsobit i kolaps a selhání organismu hráče (Máček & Radvanský, 2011). Během zápasu je vhodné doplňovat tekutiny v průběhu každé výměny a to zhruba 120–240 ml tekutin (Skolnik & Chernus, 2011). Kovacs (2008) doporučuje doplňovat tekutiny obsahující elektrolyty cca 200 ml při okolní teplotě do 27 °C, při teplotách vyšších doporučuje příjem tekutin až 400ml. Doplňujeme rychlostí maximálně 800 ml za hodinu (Vilikus, Mach & Brandejský, 2012). Vhodné nápoje pro pití během sportovního výkonu jsou středně mineralizované minerální vody (Excelsior, Ondrášovka, Mattonni, Korunní, Aquilla), ovocné čaje, 100% džusy ředěné vodou v poměru 1:1, ledové čaje (Nestea, Aquilla) ředěné vodou v poměru 1:1, komerční iontové hypotonické nápoje (např. Nutrend – Isodrink). Hypotonický iontový nápoj lze připravit i doma správným naředěním 1/3 lehké minerálky (Aquilla, Mattoni neperlivá), 1/3 stolní vody a 1/3 stoprocentního džusu (Vilikus, Mach & Brandejský, 2012). Dalším osvědčeným receptem sportovního nápoje vhodného na pití během výkonu dle Mandelové a Hrnčiříkové (2007) je 0,5 l čaje s jednou lžičkou citrónové šťávy, 40–60 g hroznového cukru nebo medu a 1–3 g mořské soli. Nevhodnými nápoji pro pití během výkonu jsou příliš sladké limonády, sycené nápoje, hypertonické nápoje, alkohol, mléčné nápoje, 100% džusy, sirupy, silný čaj a káva (Vilikus, Mach & Brandejský, 2012). Při doplňování tekutin během zápasu je důležité se těmto

41

nevhodným nápojům vyhýbat, mohou způsobit žaludeční nevolnost nebo více zhoršit dehydrataci.

2. 3. 8. 4 Pitný režim po sportovním výkonu Po sportovním výkonu je nutné doplnit ztracené tekutiny a minerální látky dostatečným pitným režimem, který je součástí regenerace organismu (Mandelová & Hrnčiříková, 2007). „Celkové množství se určuje podle úbytku tělesné hmotnosti, kdy 1 kg odpovídá 1 litru tekutin“ (Vilikus, Mach & Brandejský, 2012, 96). Pro doplnění ztracených tekutin a zajištění dostatečné rehydratace se však doporučuje nahradit ztrátu 1 kg tělesné váhy 1,5 l tekutin (Maughan & Burke, 2006). Nápoje jsou vhodné isotonické nebo hypertonické obsahující minerální látky (K, Mg, Ca) a sacharidy pro doplnění ztracené energie (Mandelová & Hrnčiříková, 2007). Ihned po výkonu je vhodné pít nápoje častěji a v menších dávkách. S větším časovým odstupem od výkonu může nápoj obsahovat více minerálních látek a sacharidů. Vhodnými nápoji po sportovním výkonu jsou izotonické nápoje např. Nutrend - Isodrink, minerální vody (Aquilla, Magnezia, Mattonni), 100% džus ředěný vodou (1:1), ovocné čaje, ledové čaje (Vilikus, Mach & Brandejský, 2012). Mezi nevhodné nápoje podávané po sportovním výkonu v regenerační fázi patří alkohol, mléko, sycené nápoje, silná káva a čaj.

42

2. 4 SPRÁVNĚ NAČASOVANÁ STRAVA Cílem správné strategie výživového plánu tenisty je zabezpečit dostatečné zásoby glykogenu v aktivních svalech před zápasem, předcházet hypoglykémii při zápase a po výkonu zajistit rychlou regeneraci sportovce, doplněním ztracené energie a obnovení opotřebovaných tkání. Správné načasování může pomoci předejít únavě i zažívacím potížím, které mohou být způsobeny i nevhodnou skladbou stravy. Je však vždy nutné přihlédnout k individualitě každého sportovce, k jeho genetickým dispozicím, tělesné konstituci, aktuálnímu zdravotnímu stavu a zatížení. Strava by měla být zdravá, výživná i chutná.

2. 4. 1 Strava před zápasem Hlavními cíli vhodného stravování před zápasem jsou zvýšení tělesných zásob glykogenu (International Tennis Federation, 2012b). Dostatečné glykogenové zásoby zajistí sportovci dostatek energie, oddálí jeho únavu, zvláště u zápasů s vysokou intenzitou a u zápasů trvajících několik hodin (Konopka, 2004). Je tedy vhodné několik dní před zápasem zařadit dietu s vyšším obsahem sacharidů tzv. sacharidovou superkompenzaci (postup uveden v kapitole 2. 3. 2. 2). Důležité je tedy si uvědomit, že příprava na samotný zápas začíná již několik dní před samotným zápasem. Konzumace vhodné stravy před výkonem pomáhá předcházet hypoglykémii a jejím příznakům, negativně ovlivňujícím sportovní výkon (závratě, únava, zhoršené vidění, nerozhodnost), pomáhá také zklidnit žaludek, vstřebat část žaludečních šťáv a zahnat hlad (Clark, 2009). Skolnik a Chernus (2011) doporučují, aby dvě třetiny přijatých kalorií pocházelo ze sacharidů a jedna třetina z bílkovin, dále uvádějí, že den před zápasem není třeba omezovat příjem tuků – na jejich strávení je dostatek času. Shoduji se však s Crespo a Miley (2001), že je vhodné vyvarovat se pokrmům s vyšším obsahem tuku v podobě smažených jídel, smetanových omáček nebo tučných sýrů a podobně. Příklady vhodných pokrmů na oběd a večeři v den před zápasem – grilované kuře s bramborovou kaší a mrkví, miska těstovin s krevetami, těstoviny s rajčatovou omáčkou posypané sýrem s obsahem tuku do 20 %, brambory s tuňákem a dušenou zeleninou, těstovinový salát s trochou kuřecího masa, pizza se zeleninou posypaná sýrem s obsahem tuku do 20 % nebo rizoto. Večer před zápasem je vhodné zařadit i druhou večeři například v podobě nízkotučného jogurtu s ovocem, žemlovky s jablky, pudink s piškoty, müsli s ovocem zalité mlékem, ovesná kaše s kompotovaným ovocem.

43

V den zápasu (stejně jako každý jiný den), je nezbytná snídaně – slouží pro doplnění glykogenových zásob v játrech (Máček & Radvanský, 2011). Tyto zásoby se během noci spotřebovávají, což postupně vede ke snížení hladiny glukózy v krvi. Při sportovním výkonu, kterému nepředcházela snídaně, se tak únava dostaví dříve (Clark, 2009). Snídaně cca 2–3 hodiny před zápasem může být větší – dva krajíčky chleba s plátkem sýra a dvěma plátky krůtí kvalitní šunky, malý banán s bílým pečivem namazaným máslem a džemem, zapečené tousty s nízkotučným sýrem a krůtí šunkou, vajíčko na měkko s krajíčkem chleba namazaným máslem. Ke snídani cca 2–3 h před soutěží je vhodné volit pokrmy s nízkým obsahem tuku a vlákniny, vyšším obsahem sacharidů, přiměřeným obsahem proteinů a mělo by se jednat o pokrm, který má sportovec vyzkoušený, aby nedošlo k zažívacím potížím (Skolnik & Chernus, 2011). Pokud se hraje zápas cca 3–4 hodiny od snídaně je ještě vhodné zařadit menší svačinku cca 15–30 minut před zátěží v podobě vysokosacharidového jídla, které obsahuje do 25 g sacharidů, jako je například toust a dvě čajové lžičky džemu, menší banán, malá hrst rozinek nebo fíků, malá miska skořicových čtverečků Cini Minis od Nestlé, malá müsli tyčinka, řídký pudink, kompotované ovoce, přesnídávka z ovoce (Skolnik & Chernus, 2011). Snídaně 1 hodinu před ranním utkáním by měla být lehká s vysokým podílem sacharidů například cornflakes s nízkotučným jogurtem, tousty s džemem nebo medem, rýžový nákyp s ovocem, bílé pečivo s trochou nízkotučného sýra, kukuřičné lupínky s ovocnou přesnídávkou (Crespo & Miley, 2001). Vhodné množství stravy ráno před výkonem je u každého sportovce individuální. Konkrétní časové rozložení dalších pokrmů během dne při zápasu závisí na konkrétním čase jeho konání (Clark, 2009). Pro zvýšení výkonnosti při turnajích má velký význam, aby se sportovec postupně naučil, jaké množství a typ stravy přispějí k jeho dobrému výkonu a zároveň nezpůsobí zažívací potíže (Clark, 2000). Sportovcům trpícím žaludečním dyskomfortem, nauzeou nebo spasmy trávicího ústrojí Máček a Radvanský (2011) doporučují jídlo v kašovité až polotekuté formě. Pokud se hraje zápas v pozdějších denních hodinách, je vhodné několik hodin před zápasem (2–4 h) pozřít větší jídlo obsahující sacharidy v dávce 2–4 g sacharidů na 1 kg tělesné hmotnosti a menší množství bílkovin okolo 20 g a minimum tuku. V době 1–2 h před zápasem je vhodné podat drobnější lehce stravitelnou svačinku s obsahem 1–2 g sacharidů na 1 kg tělesné hmotnosti (Mandelová & Hrnčiříková, 2007). Před výkonem v době trvání do 60 minut doporučují Mandelová a Hrnčiříková (2007) spíše potraviny s vyšším glykemickým indexem (Příloha 3) – rozinky, krekry, med, kukuřičné 44

vločky, meloun, pečené brambory, instantní ovesná kaše, zralý banán, bílé pečivo, těstoviny, naopak před delším sportovním výkonem jsou vhodnější potraviny s glykemickým indexem nižším (Příloha 3), např. jablka, švestky, dalamánek, bílý jogurt. Bylo prokázáno, že požití vyššího množství potravin bohatých na sacharidy v rámci 45 minut před začátkem zápasu způsobuje dočasné zvýšení koncentrace glukózy v krvi, následný prudký pokles na počátku zápasu a mezi zápasy (Thomas, Brotherhood & Brand, 1991; Short, Sheffield-More & Costill, 1997). Nebylo však prokázáno, že vždy tento stav vede ke zhoršení výkonu (Horowitz & Coyle, 1993). Požití jídla s velmi vysokým glykemickým indexem krátce před sportovním výkonem je spojen s nadměrnou sekrecí inzulínu, v literatuře je tento stav popsán jako reaktivní hypoglykémie (Thomas, Brotherhood & Brand, 1991; Short, Sheffield-More & Costill, 1997; Vilikus, Mach & Brandejský, 2012). Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se doporučuje omezit přísun sacharidů s vysokým glykemickým indexem 45 minut před zápasem. Pokud je nedostatečná doba pro odpočinek a doplnění ztracené energie před zápasem nebo mezi zápasy je nutné přijímat jen malé množství lehce stravitelných sacharidů s vysokým GI (do 10 g) každých 10 minut na začátku zápasu než 45 minut před zápasem (Kovacs, 2006). Mandelová a Hrnčiříková (2007) v souvislosti s tímto uvádějí, že velmi malé množství sacharidů s vysokým glykemickým indexem cca 20–30 minut před zatížením lze přijmout, je však nutná opatrnost. Strava s příliš vysokým obsahem vlákniny, potraviny s velkým objemem bílkovin, tuků a vysoce koncentrované roztoky cukru také nejsou vhodné ke konzumaci v krátkém časovém období před sportovním výkonem (Clark, 2009). Pro náročný, prodloužený trénink nebo zápas a pro sportovce vyžadující zvýšený příjem energie je vhodné do stravy zařadit sacharidy s nižším glykemickým indexem (Mandelová & Hrnčiříková, 2007). Skolnik a Chernus (2011) doporučují následující příjem sacharidů – 4 g/ 1 kg tělesné hmotnosti čtyři hodiny před zátěží, 3 g/ 1 kg tělesné hmotnosti tři hodiny před zátěží, 2 g/ 1 kg tělesné hmotnosti dvě hodiny před zátěží a 1g/ 1 kg tělesné hmotnosti jednu hodinu před zatížením.

45

2. 4. 2 Strava během zápasu Dokonce i hráč, který se na závod dostatečně „zásobí“ energií může po 60–90 minutách velmi intenzivní hry pociťovat svalovou únavu, proto je důležité během zápasu ztracenou energii vhodně a průběžně doplňovat. Během zápasu se doporučuje příjem 30–60 gramů sacharidů za hodinu (Máček & Radvanský, 2011; Mandelová & Hrnčiříková, 2007; Skolnik & Chernus, 2011). Vhodnými potravinami mohou být – krajíček bílého chleba namazaný medem nebo džemem, sáček rozinek, středně velký banán, 5 dílků pomeranče, šálek kuliček hroznového vína, 3–5 ks preclíků, kousek jablka bez slupky, plátek melounu, fíky, müsli tyčinky, sendviče s marmeládou nebo medem, rýžová kaše s ovocem, sacharidové nápoje (Mandelová & Hrnčiříková, 2007). Během zápasu je vždy důležité využívat osvědčené potraviny a jejich kombinace, aby nedošlo u hráče k nežádoucím zažívacím potížím. Nové kombinace je vždy vhodné zařadit v tréninkovém období, nikoliv při důležitém zápase. Toto množství sacharidů (30–60 g) je také možno přijmout v podobě roztoku 500–1000 ml/ h s obsahem 4–8 % sacharidů ve formě glukózy, sacharózy nebo maltodextrinů. Fruktóza je vhodná jen v omezeném množství – může vyvolat nauzeu a žaludeční dyskomfort (Kovacs, 2006).

2. 4. 3 Strava po zápase Výživa po zatížení slouží především k regeneraci organismu. První jídlo po zátěži by mělo obsahovat více sacharidů pro doplnění svalového glykogenu a pro zajištění rychlejšího zotavení (Máček & Radvanský, 2011). Je vhodné volit převážně sacharidy s vysokým glykemickým indexem (příloha 3) pro rychlé doplnění ztracené energie (Mandelová & Hrnčiříková, 2007). Bylo prokázáno, že požitím sacharidů s vysokým glykemickým indexem ihned po cvičení je resyntéza svalového glykogenu vyšší až o 48 % než při požití sacharidů s nízkým glykemickým indexem 24 hodin po cvičení (Burke, Collier & Hargreaves, 1993). Máček a Radvanský (2011) doporučují příjem 1,5 g na kg hmotnosti do 30 minut po zatížení, dále každé dvě hodiny po dobu čtyřech i více hodin. Kvalitní aminokyseliny doporučují s odstupem hodin po zátěži, více je nutno dodat po silovém zatížení. Pokud hráč hraje více zápasů v jeden den nebo mezi jednotlivými zápasy při turnaji je nutné podpořit proces zotavení vhodnou strategii obnovy zásob energie. Pro velmi unavené a dehydratované sportovce, kteří mají potlačenou chuť na jídlo, v důsledku velmi intenzivního výkonu, jsou výhodné nápoje obsahující sacharidy – ovocné džusy, komerčně vyráběná tekutá jídla, sportovní nápoje, speciální sportovní tyčinky a gely (Maughan & Burke, 2006). V této

46

souvislosti jsou dalším velmi diskutovaným tématem sportovní výživy doplňky stravy. V následující kapitole se zaměřím na doplňky stravy s ověřeným účinkem a na ty, které se dle ITF – International Tennis Federation (2012c) užívají v tenise nejčastěji.

47

2. 5 CHARAKTERISTIKA VYBRANÝCH DOPLŇKŮ STRAVY Sportovní svět je zahlcen velkou nabídkou nejrůznějších preparátů „podporujících“ sportovní výkon. Jen málo preparátů má však prokazatelnou účinnost (Máček & Radvanský, 2011). Doplňkem stravy se rozumí dle zákona č. 120/ 2008, § 2 písmeno i) potravina, jejímž účelem je doplňovat běžnou stravu a která je koncentrovaným zdrojem vitaminů a minerálních látek nebo dalších látek s nutričním nebo fyziologickým účinkem, obsažených v potravině samostatně nebo v kombinaci, a která je určena k přímé spotřebě v malých odměřených množstvích (Ministerstvo vnitra, 2008, 1512). Rozdělení doplňků stravy dle Macha (2004, 93): 1. Vitaminy – multivitaminy – multiminerály – polovitaminy – antioxidanty 2. Rostlinné extrakty 3. Doplňky stravy podporující hubnutí 4. Doplňky stravy na povzbuzení 5. Doplňky stravy na problémy s klouby 6. Doplňky stravy s mastnými kyselinami 7. Probiotika, prebiotika 8. Enzymy 9. Hormony 10. Doplňky sportovní výživy – sacharidovo-proteinové přípravky – sportovní cereální přípravky – proteinové přípravky – aminokyseliny – spalovače tuku – prekurzory testosteronu – kloubní sportovní výživa – diuretické přípravky pro krátkodobou regulaci hmotnosti – sportovní nápoje a rehydratační nápoje – přípravky na prohloubení regenerace

48

Ve stravě řady sportovců se stále častěji a ve vyšší míře uplatňují různé speciální sportovní potraviny a sportovní doplňky stravy. Sportovci jsou (z části vlivem reklamy) přesvědčeni, že konzumace těchto potravin přispěje ke zvýšení jejich výkonů (Clark, 2009). Máček a Radvanský (2011, 124) uvádějí: „Pro naprostou většinu sportovců platí, že při rozumné pestré vyvážené stravě nepotřebují suplementaci žádné mikroživiny“. Jak již bylo uvedeno, popularita speciálních sportovních potravin a nápojů se neustále zvyšuje, v oblasti jejich užívání lze doporučit určitou obezřetnost a zdravý rozum. Je dobré si uvědomit, že tyto potraviny jsou především pohodlné, nikoli nezbytné (Clark, 2009). Suplementace je namístě při energetické restrikci, při eliminaci jedné nebo více živin ze stravy, při rekonvalescenci (krátkodobě), při prokázaném nedostatku vitaminu nebo minerálního prvku. Suplementace antioxidanty není opodstatněná vzhledem k vyšším nutričním potřebám sportovců, které zajistí i vyšší příjem mikroživin (Clark, 2009; Máček & Radvanský, 2011; Mandelová & Hrnčiříková, 2007; Maughan & Burke, 2006; Skolnik & Chernus, 2011). Základem stravy sportovce by vždy měla být vyvážená, nutričně bohatá strava a speciální potraviny by měly tvořit pouze její doplněk. K nejpopulárnějším suplementům používaným v tenise patří kreatin, proteinové doplňky, kofein a soda bikarbona (International Tennis Federation, 2012c). Vzhledem k této skutečnosti se v následujících kapitolách zaměřím pouze na tyto nejčastěji používané suplementy.

2. 5. 1 Kreatin Je látka tělu vlastní vyskytující se v běžné stravě například v červeném mase. Je jednou z mála látek, kde byl prokázán účinek na svalovou hmotu a na krátkodobé zvýšení svalové síly (Máček & Radvanský, 2011). Odezva organismu na kreatin je individuální, 20–30 % sportovců nezaznamená žádné změny ve výkonnosti (Clark, 2009). Máček a Radvanský (2011) uvádějí, že ve větší části studií byl prokázán účinek kreatinu na svalovou hmotu i na svalovou sílu. Kreatin zlepšuje dostupnost ATP – adenozintrifosfát z hypertrofovaného svalu, působí na krátkodobé zvýšení svalové síly a po tréninku stimuluje syntézu bílkovin. Doporučené dávkování – počáteční fáze tzv. „loading fáze“ – 4 x 5 gramů po dobu dvou až deset dní (maximálně po dobu tří týdnů). V udržovací fázi je doporučené dávkování 2–3 gramy denně (0,03 g na 1 kg hmotnosti denně). Po požití kreatinu je pro lepší účinek nutné přijmout do 30 minut sacharidový nápoj. Vedlejší účinky zahrnují nevolnost, svalové křeče, vznik dehydratace, dlouhodobé podávání a překračování dávek může mít karcinogenní účinky (Máček & Radvanský, 2011).

49

Suplementace kreatinu je také populární mezi tenisty. Není jednoznačně jasné, zda může skutečně zlepšit tenisový výkon vzhledem k omezenému množství studií (pouze 2 provedené studie na tenisových hráčích). V první studii Eijnde, Vergauwen a Hespel (2001) zkoumali účinky kreatinu u 8 vysoce trénovaných tenistů s praxí nejméně 10 let. Hráčům bylo podáváno 4 x 5 g kreatinu denně. Jednalo se o dvojitě zaslepenou, randomizovanou, zkříženou studii, která zkoumala vliv kreatinu na rychlost míčku a přesnost úderů. Během studie se neprokázal vliv kreatinu na rychlost míčku ani přesnost úderů, i přes tato zjištění Eijnde Vergauwen a Hespel (2001) uvádějí, že je možný účinek na svalovou hypertrofii, která by mohla mít vliv na rychlost míče a schopnost přesných sprintů. Ve druhé studii se Pluim et al. (2006) snažili prokázat, zda má kreatin pozitivní účinky na zvyšování výkonnosti a svalové síly u hráčů tenisu. Tato studie byla dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná, účastnilo se jí 36 tenisových hráčů vrcholové úrovně. Hráči byli rozděleni na dvě skupiny, kde první skupina (24 hráčů) suplementovala 0,3 g.kg-1 kreatinu spolu s 0,24 g.kg-1 sacharidů za den, druhá skupina (12 hráčů) dostávala placebo. Hráči byli testováni na rychlost míče při forhandu a backhandu, dále se testovala síla paží (bench-press) a rychlost nohou (leg-press + přerušované série sprintu na 20 m). Testy byly prováděny na počátku před podáním kreatinu, po prvních 6 dnech suplementace a po 4 týdenní udržovací fázi a také ještě následující 4 týdny. Hráči, kteří suplementovali kreatin spolu se sacharidy nabrali 1–1,5 kg svalové hmoty, nedošlo u nich však k žádné změně při měření jednotlivých výkonů po celou dobu testování. Touto studií nebylo prokázáno, že by krátkodobá a střednědobá suplementace kreatinu významně zvýšila výkonnost tenisových hráčů a pro zlepšení výkonu tenisty nemůže být tedy doporučena. Zda je suplementace kreatinu prospěšná pro hráče v kombinaci se silovým tréninkovým programem, je podle autorů nutné potvrdit dalšími studiemi (Pluim et al., 2006).

50

2. 5. 2 Kofein Kofein je purinový alkaloid, vyskytující se v různých rostlinách – kávové boby, listy čajovníku, plody rostliny guarany nebo ořech koly. Kofein příznivě ovlivňuje centrální nervovou soustavu a činnost srdce (European Food Information Council, 2007). Tenisty je kofein využíván pro jeho ověřené účinky na zvýšení kontraktility svalů a výdrže při aerobních činnostech, zároveň podporuje metabolismus tuků (International Tennis Federation, 2012c). Je prokázáno, že kofein šetří svalový glykogen, tím se prodlužuje čas do jeho vyčerpání a výkon sportovce se zvyšuje (Vilikus, Mach & Brandejský, 2012). U tenistů byly prováděny studie, které měly prokázat účinek kofeinu, zda má jeho suplementace pozitivní účinek na zvýšení výkonnosti tenisových hráčů. V první studii Ferrauti, Weber a Struder (1997) zkoumali, zda podáváním kofeinu samostatně nebo společně se sacharidy lze zvýšit výkonnost tenistů. Studie se účastnilo 16 hráčů (8 žen, 8 mužů), hráči dostávali nápoj v prvním testu s obsahem placeba, v druhém pokusu byl podáván kofein (ženy 265 mg, muži 300 mg) a ve třetím pokusu byl podáván nápoj se sacharidy. Nápoje byly podávány vždy před simulovaným zápasem, který trval 4 hodiny. Po 150 minutách byl 30 minut odpočinek. Na konci každého zápasu byly provedeny testy dovednosti a rychlosti. Studie prokázala, že suplementace kofeinu nepřispívá ke zvýšení rychlosti u žen ani u mužů. Prokázalo se však zlepšení úderové přesnosti během závěrečných fází dlouhé tenisové hry. Údaje ukazují, že příjem sacharidů a kofeinu může usnadnit udržování kvality fyzické aktivity při dlouhodobé přerušované hře a oddálit únavu ve srovnání s placebem. Druhá studie Vergauwen, Brouns a Hespel (1998) se také zaměřila na prokázání účinku podávání kofeinu (5mg na 1 kg tělesné hmotnosti) společně se sacharidy (0,7 g na 1 kg tělesné hmotnosti) na zvýšení rychlosti hráče. Studie se účastnilo 13 mužů tenistů vrcholové úrovně, kde hráči absolvovali 3 pokusy (první pokus s placebem, druhý se sacharidy a ve třetím jim byl podán kofein spolu se sacharidy). Hráči simulovali zápas a po 2 h byl proveden test v podobě kyvadlového běhu na 70 m, tento test byl prováděn vždy i před simulovaným zápasem. U placeba došlo ke zhoršení rychlosti, v testu se sacharidy došlo k mírnému zlepšení rychlosti. V testu s kofeinem podávaným společně se sacharidy nedošlo k výraznějšímu zlepšení než oproti podávání samotných sacharidů. Ani třetí studie Hornery, Farrow, Mujika a Young (2007) nepotvrdila vliv kofeinu na zvýšení tenisového výkonu. Při této studii se hráčům jako v předešlých studiích podával kofein v dávce 3 mg/ 1 kg tělesné hmotnosti, ve druhém testování se podávaly sacharidy a ve

51

třetím testu bylo podáváno placebo navíc u všech pokusů docházelo k ochlazování hráčů. Simulovaný zápas trval 2 h a 40 minut a studie se účastnilo 12 tenistů vrcholové úrovně. Studie prokázala, že podávání sacharidů a ochlazování nemělo vliv na výkon tenistů, dále byl prokázán mírný účinek při dlouhotrvajícím zápase na oddálení únavy a rychlost během konečné fáze hry. Dvě studie ze tří se shodují, že při dlouhotrvajícím zápase má kofein pozitivní vliv na povzbuzení sportovce, proto je možné kofein tenistům doporučit, v poslední studii se oproti předchozím potvrdil i mírný účinek na zvýšení rychlosti během dlouhého zápasu. „Účinnost kofeinu je velmi individuální, u většiny sportovců je málo závislá na dávce, stimulačním účinku proti ospalosti i na zvyku pít kávu“ (Máček & Radvanský, 2011, 125). U sportovců na které má kofein účinek doporučují Máček a Radvanský (2011) dávkování okolo 1–3 mg na 1 kg tělesné hmotnosti podávat v kratším časovém odstupu (cca 10 minut) před startem. Kofein byl do roku 2004 na seznamu podmíněně zakázaných látek. „Za pozitivní doping se považovalo naměření vyšších koncentrací v moči než 12 µg·ml-

1“

(Vilikus, Mach &

Brandejský, 2012, 29). Od roku 2004 je kofein vyřazen ze seznamu zakázaných látek. Jsou známy i jeho nežádoucí účinky zahrnující odvodnění, zvýšení nervozity, třes a tím sníženou přesnost, zrychlení srdeční činnosti, u některých sportovců vyvolává žaludeční nevolnost a bolest hlavy, na které je nutné poukázat (International Tennis Federation, 2012c).

2. 5. 3 Proteinové doplňky Proteinové doplňky jsou tenisty využívány s cílem podpořit růst a obnovu svalové hmoty. Nebyla prokázána skutečná potřeba užívání těchto doplňků u tenistů. Poté, co organismus dosáhne své hranice využití proteinů pro stavbu svalů, jsou přebytečné proteiny spalovány nebo ukládány v podobě tuků. Užití proteinových doplňků nemá u zdravých jedinců vedlejší účinky (International Tennis Federation, 2012c). Proteinové doplňky stravy nabízí velmi široký výběr kvalitních výrobků – proteinové nápoje, tyčinky, náhražky hotových jídel. Nejvíce užívané jsou v podobě proteinových nápojů, které obsahují především proteiny mléka – kasein a syrovátku, proteiny vaječného bílku nebo obsahují rostlinný sojový protein. Kasein oproti syrovátce je vstřebáván pomaleji (Mach, 2004). Proteiny syrovátky se dělí podle způsobu zpracování na syrovátkový bílkovinný koncentrát (Whey Protein Concentrate – WPC), který vzniká základním zpracováním – ultrafiltrací syrovátky, kdy vznikne bílkovinný koncentrát obsahuje 70–80 % bílkovin. Kvalitnější protein 52

poskytuje syrovátkový bílkovinný izolát (Whey Protein Izolate – WPI), který je zpracován nechemickou technologií výroby – CFM metodou (cross flow microfiltration), jež brání denaturaci bílkovin. CFM je mikrofiltrace přes keramické filtry – výsledný produkt obsahuje 90–98 % bílkovin, pouze zanedbatelné množství mléčného tuku a laktózy. Nejkvalitnější protein z této řady je syrovátkový bílkovinný hydrolyzát (Whey Protein Hydrolysate – WPH). WPH je nejvíce zpracovaný a pro lidský organismus nejlépe stravitelný. Další variantou jsou proteiny získané z vaječných bílků a ze sojového proteinu. Pro běžné užití se doporučují vícesložkové proteiny, obsahují mléčnou i vaječnou bílkovinu tzv. rychlé i pomalé bílkoviny. (Nutrend, 2006). Při výběru je vhodné zaměřit se na složení bílkovinného preparátu. Některé nekvalitní preparáty obsahují jen sojový izolát, sušené mléko nebo dokonce lepek, barviva nebo umělá sladidla (Vilikus, Mach & Brandejský, 2012). Je žádoucí, aby přípravek obsahoval esenciální aminokyseliny (Mach, 2004). Při dlouhotrvajících zápasech je vhodné zařadit do suplementace také větvené aminokyseliny (BCAA – branched – chain amino acids). Tyto esenciální mastné kyseliny (valin, leucin, isoleucin) jsou dobře vstřebatelné z trávicího ústrojí. Lze je využít jako zdroj energie při vytrvalostních výkonech, mohou snižovat pocit únavy – prodlužují čas do vyčerpání a zvyšuje se anaerobní práh, v horkém klimatu jsou vhodné ke zlepšení výkonu (Vilikus, Mach & Brandejský, 2012).

2. 5. 4 Soda bikarbona Soda bikarbona neboli hydrogenuhličitan sodný – jedlá soda nebo také bikarbonát sodný je bílý prášek zásadité chuti. Některými tenisty je soda bikarbona užívána pro údajnou schopnost vyplavovat laktát vzniklý anaerobním metabolismem, a tak prodloužit výdrž při takto energeticky krytých činnostech (International Tennis Federation, 2012c). V tenise je důležitá rychlostní i silová vytrvalost, kde primárním zdrojem energie pro svalovou kontrakci je anaerobní glykolýza. Celková kapacita glykolýzy je limitována progresivním vzestupem laktátu ve svalech. Vzestup a hromadění laktátu ve svalové hmotě způsobí potlačení schopnosti svalů se kontrahovat, dochází k únavě sportovce a následnému snížení intenzity zátěže (Vilikus, Mach & Brandejský, 2012). „Výsledkem suplementace bikarbonátem sodným je tak opožděný nástup únavy během anaerobního výkonu“ (Vilikus, Mach & Brandejský, 2012, 31). Doporučené dávkování při intenzivní činnosti pro zmírnění acidózy v organismu je 0,3 g na 1 kg tělesné hmotnosti 60–90 minut před výkonem nebo se doporučuje příjem 5 g sody bikarbony – 2 x denně po dobu 5 dní (Kreider et al., 2010). 53

Pro ověření jejího účinku sody u tenistů byla provedena studie, které se zúčastnilo 9 hráčů tenisu, bylo jim podáváno před výkonem – 300 mg a během výkonu – 100 mg sody bikarbony, v druhém testu dostávali pouze placebo. Byla sledována přesnost úderů a skóre při simulovaném zápase. Pokles výkonu (přesnost a skóre) při hře byl významně vyšší po podání placeba než při zkoušce se sodou bikarbonou. Z tohoto vyplývá, že lze tento suplement tenistům doporučit (Australian Institute of Sport, 2012). Je nutné upozornit, že soda bikarbona může po suplementaci u citlivějších jedinců způsobit i nevolnost až závažné zažívací obtíže (International Tennis Federation, 2012c). Pokud soda bikarbona vyvolává u sportovců nevolnost nebo zvracení je možné použít citrát sodný, který je lépe snášen (Vilikus, Mach & Brandejský, 2012).

54

3. CÍLE A ÚKOLY Cílem práce je zjistit úroveň informovanosti tenisových trenérů o sportovní výživě a vypracovat stručný přehled stravovacích doporučení pro hráče tenisu

Výzkumné otázky: 1. Kolik trenérů má nadprůměrné znalosti o sportovní výživě? 2. Jsou rozdílné výsledky v obecných znalostech ze sportovní výživy u mužů a žen? 3. Má délka praxe vliv na znalosti tenisových trenérů v oblasti sportovní výživy? 4. Zajímají se ženy více o problematiku sportovní výživy? 5. Má trenérská třída vliv na úroveň znalostí sportovní výživy? 6. Koresponduje zájem tenisových trenérů o výživu s výsledky testu? 7. Kolik tenisových trenérů neuspělo v testu?

Úkoly: 1. Prostudovat odbornou literaturu zabývající se problematikou sportovní výživy. 2. Vyhledat odborné studie zaměřené na výživu a tenis. 3. Vypracovat otázky do obecné části ankety. 4. Vybrat a sestavit vhodné otázky vědomostního testu. 5. Uskutečnit pilotní výzkum. 6. Uskutečnit výzkum mezi tenisovými trenéry. 7. Zjištěné údaje z výzkumu vyhodnotit. 8. Výsledky výzkumu interpretovat pro teorii a praxi. 9. Seznámit s výsledky členy metodické komise ČTS. 10. Vypracovat stručný přehled vhodné stravy a pitného režimu před, během a po zápase pro tenisové trenéry.

55

4 METODIKA 4. 1 METODIKA VÝZKUMU Výzkum byl zaměřen na informovanost tenisových trenérů o sportovní výživě. Před vlastním výzkumem byl proveden pilotní výzkum (8 respondentů), aby byly odstraněny případné nedostatky anketního lístku. Výzkum probíhal v měsících březen a duben 2013. Část respondentů byla oslovena během školení tenisových trenérů v Prostějově po domluvě s organizátory školení, ostatní respondenti byli osloveni prostřednictvím jednotlivých klubů v jihomoravském kraji. Z etických důvodů jména jednotlivých klubů neuvádím. Tenisoví hráči byli seznámeni s účelem výzkumu, anketní lístky byly anonymní, všichni zúčastnění respondenti vstoupili do výzkumného šetření dobrovolně a souhlasili se zpracováním a uveřejněním výsledků v rámci této diplomové práce. Celkem rozdáno 100 anketních lístků, vráceno zpět 95, z vrácených muselo být 5 vyřazeno (2 pro nečitelnost, 3 pro neúplnost).

4. 2 CHARAKTERISTIKA VÝZKUMNÉHO SOUBORU Výzkumný soubor tvořilo celkem 90 respondentů (53 mužů, 37 žen). Jednalo se o tenisové trenéry I., II., a III. třídy z oblasti jihomoravského kraje. Více o respondentech Tabulky 6, 7, 8. Tabulka 6. Věk respondentů – muži, ženy Věk respondentů Muži

Ženy

Celkem

četnosti četnosti M, Ž 18–25 let

19

13

32

26–35 let

11

15

26

36–49 let

22

9

31

50+ let

1

0

1

Tabulka 7. Trenérská třída respondentů – muži, ženy Trenérská třída Muži

Ženy

Celkem

četnost četnost M, Ž I. třída

10

2

12

II. třída

20

20

40

III. třída

23

15

38

56

Tabulka 8. Délka praxe respondentů – muži, ženy

Délka praxe Muži

Ženy

Celkem

četnost četnost M, Ž 1–3 roky

9

10

19

4–6 let

21

7

28

7–10 let

7

20

27

11–15 let

5

0

5

16–20 let

8

0

8

21+ let

3

0

3

Nejvíce respondentů bylo ve věku 18–25 let. Nejméně respondentů bylo ve věku 50+. U žen byla nejvíce zastoupena skupina s délkou praxe 7–10 let, u mužů délka praxe byla kratší 4–6 let. Trenérské třídy II. a III. byly zastoupeny obě okolo 40 respondentů, I. trenérskou třídu zastupovalo pouze 12 respondentů (10 mužů, 2 ženy).

4. 3 METODIKA ANKETNÍHO ŠETŘENÍ Pro samotný výzkum byla použita metoda dotazování, kdy oslovení respondenti (tenisoví trenéři) odpovídali písemnou formou na předem nachystané otázky (technika kvantitativního výzkumu), probíhaly i neformální rozhovory (technika kvalitativního výzkumu), které měly pouze dokreslit získané informace od respondentů (tyto rozhovory nebyly samostatně zpracovány). Zvolenou technikou v tomto výzkumu je anketa, která byla originálně vytvořena pro tuto diplomovou práci. Inspiraci, jsem hledala na zahraničních internetových serverech zabývajících se sportovní výživou, kde jsou k dispozici kvízové otázky ze sportovní výživy. Na anketní otázky respondenti odpovídali písemně na předem nachystané anketní lístky (Příloha 1). Anketní otázky se skládají z části obecné, kde je 13 otázek zaměřených na samotné respondenty a jejich zájem o výživu obecně, druhá část je vědomostní, kde na základě testovacích otázek 14–28 ověřujeme znalosti tenisových trenérů o sportovní výživě. Všechny anketní otázky jsou uzavřené (strukturované) s výběrem odpovědí. Otázky 1, 8 jsou uzavřené otázky dichotomické – tyto otázky mají pouze 2 odpovědi, které se vzájemně vylučují. Otázky 2, 3, 4, 6, 7, 9, 10, 11, 12 a všechny otázky části hlavní (14–28) jsou otázky polytomické s výběrem odpovědí, kde má respondent na výběr více odpovědí než jen dvě.

57

Otázky 5, 8 jsou polouzavřené s možností vlastní odpovědi (Chráska, 2007). Při tvorbě anketních otázek jsem se snažila zachytit hlavní body ze syntézy poznatků se zaměřením na energetické zdroje, základní živiny sacharidy, tuky, bílkoviny, správné načasování stravy, pitného režimu, vhodnou skladbu stravy a na doplňky stravy. Otázky jsem volila stručné, jasné a srozumitelné pro všechny respondenty.

4. 4 METODIKA STATISTICKÉHO ZPRACOVÁNÍ DAT Pro zpracování získaných dat z anketního šetření jsem použila matematicko – statistické metody. Získaná data z dotazníku byla nejprve zpracována pomocí aplikace Microsoft Excel, kde byl vytvořen sumář dat v podobě kódovací tabulky. V programu STATISTICA bylo nutné data uspořádat a sestavit tabulky četností (STATISTICA→ základní statistiky a tabulky → četnosti). Následně bylo nutné určit hodnotu, která by všechny naměřené hodnoty dobře reprezentovala – aritmetický průměr (data metrická), medián (u dat ordinálních, metrických), modus (data nominální) - STATISTICA→ základní statistiky→ popisné statistiky. Další možností je znázornění dat pomocí grafu – kvadrilový (krabičkový) graf, data se znázorňují pomocí mediánů a kvartilů (horní, dolní). STATISTICA→ 2D grafy→ krabicové Pomocí Krabicového grafu 1 detekujeme jednu odlehlou hodnotu, medián, horní a dolní kvartil, průměr (Chráska, 2007). Rozdíl v informovanosti mužů a žen otestujeme t-testem (Tabulka 25) pro nezávislé výběry, který porovnává střední hodnoty mezi skupinami. Testy provedeme na hladině významnosti α=0,05. Předpokladem je normalita dat a homogennost rozptylů ve skupinách. Rozdíl v informovanosti podle délky praxe provedeme analýzou rozptylu, protože srovnáváme více než dvě skupiny. Test provedeme na hladině významnosti α=0,05. Předpoklady pro analýzu rozptylu je opět přibližně normální rozdělení a homogennost rozptylů ve skupinách (Chráska, 2007). Na základě p-hodnoty Brown-Forsythova testu homogenity rozptylů potvrzujeme homogenitu rozptylů ve skupinách. (p-hodnota je větší než hladina významnosti). Rozdíl v zájmu o výživu mezi muži a ženami otestujeme Pearsonovým chí-kvadrát testem (Tabulka 33), který popisuje závislost kategoriálních dat (slovní – nominální – pohlaví, ordinální – zájem o výživu). Testy provedeme na hladině významnosti α=0,05. Rozdíl v informovanosti podle trenérské třídy provedeme analýzou rozptylu, protože srovnáváme více než dvě skupiny. Test provedeme na hladině významnosti α=0,05.

58

Mezi kterými skupinami konkrétně statistický rozdíl existuje (Tabulka 37), zjistíme metodou mnohonásobného porovnávání (Chráska, 2007). Při posuzování, kolik trenéru neuspělo, je v testu stanovena hranice 0 – 9 bodů.

59

5 VÝSLEDKY 5. 1 INTERPRETACE VÝSLEDKŮ ANKETNÍHO DOTAZOVÁNÍ Vyhodnocení obecné části: Otázka 1. Vaše pohlaví? Tabulka 9. Pohlaví - četnosti Tabulka četností:Pohlaví Četnost Kumulativní Rel.četnost Kumulativní četnost rel.četnost Kategorie Muž 53 53 58,89 58,89 Žena 37 90 41,11 100,00

Testovaný soubor tvořilo 53 mužů a 37 žen Otázka 2. Vyberte, prosím svoji věkovou skupinu. Tabulka 10. Věková skupina - četnosti Tabulka č etností:Věková skupina Četnost Kumulativní Rel.č etnost Kumulativní Kategorie č etnost rel.č etnost 18 - 25 let 32 32 35,56 35,56 26 - 35 let 26 58 28,89 64,44 36 - 49 let 31 89 34,44 98,89 50+ let 1 90 1,11 100,00

V souboru bylo ve věkové skupině 18–25 let zastoupeno 36 % respondentů, ve skupině 26–35 let to bylo 29 %, skupinu 36–49 let zastupovalo 34 %, věkovou skupin zastupovalo jen 1,11 % respondentů. Otázka 3. Jaká je Vaše délka praxe? Tabulka 11. Trenérská praxe – četnosti Tabulka č etností:Délka praxe Četnost Kumulativní Rel.č etnost Kumulativní č etnost rel.č etnost Kategorie 1 - 3 roky 19 19 21,11 21,11 4 - 6 let 28 47 31,11 52,22 7 - 10 let 27 74 30,00 82,22 11 - 15 let 5 79 5,56 87,78 16 - 20 let 8 87 8,89 96,67 21+ let 3 90 3,33 100,00

Počet respondentů s délkou praxe 1–3 roky je 21 %, délka praxe 4–6 let je zastoupena 31 %, počet respondentů s délkou praxe 7–10 let je 30 %, respondentů s praxí 11–15 let je 6 %,

60

počet respondentů, délka praxe 16–20 let je zastoupen 9 %, počet respondentů, délku praxe 21+ má pouze 3 % respondentů. Otázka 4. Jaká je Vaše trenérská třída? Tabulka 12. Trenérská třída – četnosti Tabulka č etností:T renérská třída Četnost Kumulativní Rel.č etnost Kumulativní Kategorie č etnost rel.č etnost Trenérská třída I 12 12 13,33 13,33 Trenérská třída II 40 52 44,44 57,78 Trenérská třída III 38 90 42,22 100,00

I. trenérská třída je zastoupena 13 % z respondentů, II. trenérská třída je zastoupena 44 %, III. trenérská třída má zastoupení 42 %. Otázka 5. Zájem o výživu Tabulka 13. Zájem o výživu – četnosti Tabulka č etností:Zájem o výživu Četnost Kumulativní Rel.četnost Kumulativní četnost rel.četnost Kategorie Rozhodně ano 28 28 31,11 31,11 Spíše ano 41 69 45,56 76,67 Spíše ne 21 90 23,33 100,00

Rozhodně ano odpovědělo 31 % z respondentů, spíše ano 46 % respondentů, spíše ne odpovědělo 23 % z oslovených respondentů, rozhodně ne neodpověděl žádný z respondentů. Kde čerpají informace? Nejčastější odpověď byla z internetu, odkud čerpá 31 respondentů své znalosti, časopis uvedlo 24 respondentů, literatura je oblíbená u 18 respondentů, ostatní trenéry uvedlo 7 respondentů, výživový poradce uveden u 6 respondentů, přednášky k získání informací využívají jen 3 respondenti, přátelé oslovují 2 respondenti, Lékaře nebo dietní sestru uvedl pouze 1 respondent. Z průzkumu vyplývá, že většina trenérů 77 % má zájem o výživu a jen 23 % se o výživu spíše nezajímá.

61

Otázka 6. Využívají svěřenci výživového poradce? Tabulka 14. Svěřenci využívající služeb výživového poradce – četnosti Tabulka č etností:Využívají služeb výžívového poradce? Četnost Kumulativní Rel.č etnost Kumulativní Kategorie č etnost rel.č etnost Ano 10 10 11,11 11,11 Ne 64 74 71,11 82,22 Nevím 16 90 17,78 100,00

Pouze 11 % z tenisových trenérů uvedlo, že jejich svěřenci využívají služeb výživového poradce, 71 % uvedlo, že jejich svěřenci služeb výživového poradce nevyužívají. 18 % dotazovaných trenérů neví, zda jejich svěřenci využívají služeb výživového poradce. Jen 11 % svěřenců od oslovených trenérů využívá služeb výživového poradce.

Otázka 7. Ptají se Vás hráči na výživu? Tabulka 15. Ptají se hráči na výživu – četnosti Tabulka četností:Ptají se Vás h ráči na výživu? Četnost Kumulativní Rel.četnost Kumulativní Kategorie četnost rel.četnost Ano 25 25 27,78 27,78 Spíše ano 19 44 21,11 48,89 Spíše ne 29 73 32,22 81,11 Ne 17 90 18,89 100,00

28 % tenisových trenérů odpovědělo ano na otázku, zda se jich jejich svěřenci ptají na výživu a 21 % odpovědělo spíše ano. 32 % hráčů se spíše svých trenérů na výživu neptá a 19 % odpovědělo ne. Z toho vyplývá, že zhruba 50 % má zájem odpovědělo ano nebo spíše ano a ptá se svých trenérů na výživu a 50 % o tuto problematiku nejeví zájem.

62

Otázka 8. Sledujete hmotnost Vašich svěřenců? Tabulka 16. Sledujete hmotnost Vašich svěřenců – četnosti Tabulka č etností:Sledujete hmotnost Vašich svěřenců? Četnost Kumulativní Rel.č etnost Kumulativní Kategorie č etnost rel.č etnost Ano 37 37 41,11 41,11 Ne 53 90 58,89 100,00

41 % tenisových trenérů uvedlo, že hmotnost u svých svěřenců sledují, 59 % tenisových trenérů hmotnost svých svěřenců nesleduje. Lze tedy konstatovat, že tenisoví trenéři hmotnost svých svěřenců spíše nesledují. Otázka 9. Vážíte své hráče před a po tréninku? Tabulka 17. Vážení před a po tréninku – četnosti Tabulka č etností:Vážíte své hráč e před a po tréninku? Četnost Kumulativní Rel.č etnost Kumulativní č etnost rel.č etnost Kategorie Alespoň 1x za rok 17 17 18,89 18,89 Méně než 1x za rok 6 23 6,67 25,56 Nikdy 67 90 74,44 100,00

Odpověď alespoň 1 x měsíčně neuvedl žádný z respondentů, alespoň 1 x za rok váží své svěřence před a po tréninku 19 % oslovených tenisových trenérů, méně než 1x za rok váží své svěřence před a po tréninku pouze 7 % z respondentů, 75 % trenérů uvedlo, že hráče před a po tréninku nikdy neváží. Z tohoto výsledku je zřejmé, že tenisoví trenéři spíše nekontrolují deficit ztracených tekutin během zatížení a nemají tak přehled o tom, zda pitný režim jejich svěřenců je dostatečný. Otázka 10. Ovlivňujete výběr nápojů pro trénink a zápas svých svěřenců? Tabulka 18. Ovlivňují trenéři výběr nápojů – četnosti Tabulka č etností:Ovlivňujete výběr nápojů? Četnost Kumulativní Rel.č etnost Kumulativní Kategorie č etnost rel.č etnost Ano 23 23 25,56 25,56 Spíše ano 52 75 57,78 83,33 Spíše ne 8 83 8,89 92,22 Ne 7 90 7,78 100,00

26 % trenérů uvedlo, že ovlivňují výběr nápojů u svých svěřenců, 58 % trenérů uvedlo, že spíše ano, 9 % tenisových trenérů uvedlo, že spíše neovlivňují výběr nápojů u svých svěřenců a 8 % trenérů neovlivňuje své svěřence při výběru vhodného nápoje. Nejen množství, ale i

63

kvalita vypitých tekutin je důležitá. Kvalitní nápoj zajistí dostatečnou hydrataci, dostatek elektrolytů ztracených pocením a doplňuje i sportovci energii. Většina tenisových trenérů se snaží ovlivňovat své svěřence při výběru vhodného nápoje pro zápas nebo trénink. Otázka 11. Hovoříte se svými svěřenci o vhodném stravování? Tabulka 19. Hovoří trenéři se svými hráči o stravování – četnosti Tabulka č etností:Hovoříte se svěřenci o stravováním? Četnost Kumulativní Rel.č etnost Kumulativní Kategorie č etnost rel.č etnost Ano 34 34 37,78 37,78 Spíše ano 42 76 46,67 84,44 Spíše ne 14 90 15,56 100,00

Odpověď ano uvedlo 38 % tenisových trenérů, spíše ano 47 % respondentů, spíše ne uvedlo pouze 16 % z oslovených tenisových trenérů. Převážná část tenisových trenérů se snaží o vhodném stravování se svými svěřenci hovořit a ovlivňovat tak jejich informovanost o této problematice. Vhodnou strategií lze zajistit hráči energii pro náročný výkon a po zatížení vhodná skladba stravy zajistí rychlejší a efektivnější regeneraci organismu. Otázka 12. Ovlivňujete své hráče při výběru vhodného stravování např. při turnaji? Tabulka 20. Ovlivňujete výběr stravování – četnosti Tabulka č etností:Ovlivňujete výběr stravováni? Četnost Kumulativní Rel.č etnost Kumulativní Kategorie č etnost rel.č etnost Ano 22 22 24,44 24,44 Spíše ano 46 68 51,11 75,56 Spíše ne 16 84 17,78 93,33 Ne 6 90 6,67 100,00

24 % tenisových trenérů ovlivňuje výběr vhodného stravování svých svěřenců, 51 % trenérů uvedla odpověď spíše ano, 18 % trenérů spíše neovlivňuje stravování svých svěřenců a 7 % respondentů neovlivňuje své svěřence při výběru vhodné stravy. Převážná část z oslovených tenisových trenérů se snaží ovlivňovat výběr vhodného stravování svých svěřenců.

64

Otázka 13. Doporučujete svým svěřencům doplňky stravy? Tabulka 21. Doporučují doplňky stravy – četnosti Tabulka č etností:Doporuč ení doplňků stravy Četnost Kumulativní Rel.č etnost Kumulativní Kategorie č etnost rel.č etnost Ne 63 63 70,00 70,00 Ano 27 90 30,00 100,00

30 % z oslovených tenisových trenérů doporučují doplňky stravy, 70 % trenérů uvedlo, že doplňky stravy nedoporučují. Převážná část z dotazovaných trenérů nedoporučuje doplňky stravy. Jaké doplňky stravy jsou doporučovány? Nejčastěji doporučované jsou iontové nápoje, tuto odpověď uvedlo 18 trenérů, BCAA aminokyseliny doporučuje 11 trenérů, energetické tyčinky doporučuje 8 trenérů, kloubní výživu 4 trenéři. Vitaminy a proteiny doporučují 3 trenéři, hořčík 2 a kofein doporučuje pouze 1 z respondentů.

Odpovědi na výzkumné otázky: 1. Kolik trenérů má nadprůměrné znalosti o sportovní výživě? Tabulka 22. Znalostního test o výživě – četnostní tabulka získaných bodů Tabulka č etností:Body z testu Četnost Kumulativní Rel.č etnost Kumulativní Kategorie č etnost rel.č etnost 4 2 2 2,22 2,22 6 5 7 5,56 7,78 7 4 11 4,44 12,22 8 7 18 7,78 20,00 9 9 27 10,00 30,00 10 15 42 16,67 46,67 11 11 53 12,22 58,89 12 18 71 20,00 78,89 13 12 83 13,33 92,22 14 2 85 2,22 94,44 15 5 90 5,56 100,00

Nadprůměrné znalosti má 53 % tenisových trenérů.

65

Tabulka 23. Popisné statistiky získaných bodů Popisné statistiky N platných Průměr Minimum Maximum Proměnná Body z testu

90

10,544

4,000

15,000

Dolní kvartil 9,000

Horní kvartil 12,000

Rozpětí Sm.odch. 11,000

2,478

Maximální počet získaných bodů byl plný počet, tedy 15 bodů. Minimální získaný počet bodů byl 4. Trenéři získali průměrně 10,5 bodů se směrodatnou odchylkou 2,5 bodu. To znamená, že většina výsledků testu se od průměru odchylovala o 2,5 bodu. Na základě hodnoty dolního kvartilu můžeme říci, že 30 % trenérů získalo 9 a méně bodů. Na základě hodnoty horního kvartilu můžeme říci, že 70 % trenérů získalo 12 a méně bodů.

Krabicový graf z Body z testu Data 10v*90c 16

14

Body z testu

12

10

8

6 Medián = 11 25%-75% = (9, 12) Rozsah neodleh. = (6, 15) Odlehlé Extrémy

4

2

Graf 1. Krabicový graf – získané body z testu

66

2. Jsou rozdílné výsledky v obecných znalostech ze sportovní výživy u mužů a žen? Tabulka 24. Pohlaví – četnosti Tabulka č etností:Pohlaví Četnost Kumulativní Rel.č etnost Kumulativní Kategorie č etnost rel.č etnost Muž 51 51 57,95 57,95 Žena 37 88 42,05 100,00

Tabulka 25.T-test ověření rozdílů v dosažených hodnotách znalostního testu mezi muži a ženami

Proměnná Body z testu

t-testy; grupováno: Pohlaví Skup. 1: Muž Skup. 2: Žena Průměr Průměr t sv Muž Žena 10,51

10,95

-0,878

86

p 0,382

Poč .plat Poč .plat. Sm.odch. Sm.odch. F-poměr p Muž Žena Muž Žena Rozptyly Rozptyly 51

37

2,38

2,19

1,184

t = hodnota testovacího kritéria pro t-test sv = stupně volnosti pro hledání kritické hodnoty testovacího kritéria (kritická hodnota dělí interval, kde zamítáme nulovou hypotézu) p = p-hodnota (pravděpodobnost neoprávněného zamítnutí nulové hypotézy) F = poměr rozptyly, hodnota testovacího kritéria pro F-test shody rozptylů. Ve výsledcích dosažených ve znalostním testu mezi muži a ženami neexistuje statisticky významný rozdíl. 3. Má délka praxe vliv na znalosti tenisových trenérů v oblasti sportovní výživy? Tabulka 26. Délka praxe – četnosti Tabulka č etností:Délka praxe Četnost Kumulativní Rel.č etnost Kumulativní Kategorie č etnost rel.č etnost 1 - 3 roky 17 17 19,32 19,32 4 - 6 let 28 45 31,82 51,14 7 - 10 let 27 72 30,68 81,82 11 - 15 let 5 77 5,68 87,50 16 - 20 let 8 85 9,09 96,59 21+ let 3 88 3,41 100,00

Níže uvedená Tabulka 27 ověřuje předpoklady homogenity rozptylu. Tabulka 28 znázorňuje analýzu rozptylu

pomocí které zjistíme, zda délka praxe má vliv na

informovanost trenérů. 67

0,600

Tabulka 27. Ověření předpokladu homogenity rozptylu Brown-Forsytheův test homogenity rozptylů Označ . efekty jsou význ. na hlad. p < ,05000 SČ SV PČ SČ SV PČ Proměnná efekt efekt efekt chyba chyba chyba Body z testu 22,559 5 4,512 163,157 82 1,990

F

p

2,268

0,055

SČ efekt = součet čtverců odchylek průměrů ve skupinách od celkového průměru (pomocný výpočet pro celkový F-test SČ chyba = součet čtverců počítaný odchylek naměřených hodnot od skupinových průměrů (pomocný výpočet pro celkový F-test) SV = stupně volnosti pro určení kritické hodnoty testovacího kritéria F PČ = průměr čtverců (SČ děleno SV) pomocný výpočet pro celkový F-test SČ chyba = součet čtverců počítaný odchylek naměřených hodnot od skupinových průměrů F = hodnota testovacího kritéria p = p-hodnota Tabulka 28. Analýza rozptylu Analýza rozptylu Označ . efekty jsou význ. na hlad. p < ,05000 SČ SV PČ SČ SV PČ Proměnná efekt efekt efekt chyba chyba chyba Body z testu 85,258 5 17,052 373,458 82 4,554

F

p

3,744

0,004

Na základě analýzy rozptylu můžeme říci, že délka praxe má vliv na informovanost trenérů. Tabulka 29. Scheffeho test- zjištění statisticky významného rozdílu mezi skupinami Scheffeho test; proměn.:Body z testu Označ . rozdíly jsou významné na hlad. p < ,05000 {1} {2} {3} {4} {5} {6} Délka praxe M=9,0588 M=10,393 M=11,370 M=12,000 M=12,125 M=10,667 1 - 3 roky {1} 0,534 0,041 0,209 0,057 0,918 4 - 6 let {2} 0,534 0,718 0,789 0,539 1,000 7 - 10 let {3} 0,041 0,718 0,996 0,978 0,998 11 - 15 let {4} 0,209 0,789 0,996 1,000 0,981 16 - 20 let {5} 0,057 0,539 0,978 1,000 0,960 21+ let {6} 0,918 1,000 0,998 0,981 0,960

Matice p-hodnot Scheffeho testu pro jednotlivé dvojice délek praxe. M = průměry v jednotlivých skupinách Pokud je p- hodnota menší než zvolená hladina významnosti 0,05 je rozdíl mezi skupinami statisticky významný

68

Statisticky významný rozdíl je pouze mezi trenéry s délkou praxe 1–3 roky a 7–10 let. 4. Zajímají se ženy více o problematiku sportovní výživy? Tabulka 30. Zájem o výživu – četnosti Tabulka č etností:Zájem o výživu Četnost Kumulativní Rel.č etnost Kumulativní Kategorie č etnost rel.č etnost Rozhodně ano 28 28 31,82 31,82 Spíše ano 40 68 45,45 77,27 Spíše ne 20 88 22,73 100,00

Žádný trenér nezvolil odpověď rozhodně ne, spíše se o výživu nezajímá 23 % z oslovených trenérů. Spíše ano odpovědělo 46 % trenérů a rozhodně ano 32 % z oslovených respondentů. Tabulka 31. Zájem o výživu rozdělené dle pohlaví – pozorované četnosti

Pohlaví Muž Celková Žena Celková Celk. Celková

2-rozměrná tabulka: Pozorované č etnosti Zájem o výživu Zájem o výživu Zájem o výživu Řádk. Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne souč ty 12 22 17 51 13,64% 25,00% 19,32% 57,95% 16 18 3 37 18,18% 20,45% 3,41% 42,05% 28 40 20 88 31,82% 45,45% 22,73% 100,00%

Tabulka 32. Očekávané četnosti – shrnutí 2-r. tabulka (shr.): Oč ekávané č etn osti Zájem o výživu Zájem o výživu Zájem o výživu Pohlaví Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Muž 16,227 23,182 11,591 Žena 11,773 16,818 8,409 Celk. 28,000 40,000 20,000

Řádk. souč ty 51,000 37,000 88,000

Tabulka 33. Pearsonův chí-kvadrát – test Statist. : Pohlaví(2) x Zájem o výživu(3) Chí-kvadr. sv p Statist. Pearsonův chí-kv. df=2 8,766024 p=,01249 M-V chí-kvadr. 9,554817 df=2 p=,00842 Fí ,3156167 Kontingenč ní koeficient ,3009816 Cramér. V ,3156167

Mezi muži a ženami existuje statisticky významný rozdíl v zájmu o výživu. Na základě četností můžeme říci, že ženy se zajímají o výživu více než muži.

69

5. Má trenérská třída vliv na úroveň znalostí sportovní výživy? Tabulka 34. Trenérská třída – četnosti Tabulka č etností:T renérská třída Četnost Kumulativní Rel.č etnost Kumulativní Kategorie č etnost rel.č etnost Trenérská třída I 12 12 13,636 13,636 Trenérská třída II 40 52 45,455 59,091 Trenérská třída III 36 88 40,909 100,000 ChD 0 88 0,000 100,000

Tabulka 35. Ověření předpokladu homogenity rozptylů Brown-Forsytheův test homogenity rozptylů Označ . efekty jsou význ. na hlad. p < ,05000 SČ SV PČ SČ SV PČ Proměnná efekt efekt efekt chyba chyba chyba Body z testu 0,749 2 0,374 166,331 85 1,957

F

p

0,191

0,826

F

p

11,167

0,000

Tabulka 36. Analýza rozptylu Analýza rozptylu Označ . efekty jsou význ. na hlad. p < ,05000 SČ SV PČ SČ SV PČ Proměnná efekt efekt efekt chyba chyba chyba Body z testu 95,452 2 47,726 363,264 85 4,274

Na základě analýzy rozptylu můžeme říci, že trenérská třída má vliv na informovanost trenérů. Tabulka 37. Scheffeho test – rozdíly mezi trenérskými třídami

Trenérská třída Trenérská třída I {1} Trenérská třída II {2} Trenérská třída III {3}

Scheffeho test; proměn.:Body z testu Označ . rozdíly jsou významné na hlad. p < ,05000 {1} {2} {3} M=12,083 M=11,375 M=9,4722 0,5837 0,0013 0,5837 0,0006 0,0013 0,0006

Statisticky významný rozdíl se prokázal mezi první a třetí trenérskou třídou a mezi druhou a třetí trenérskou třídou. Dá se říci, že třetí trenérská třída je nejméně informovaná.

70

6. Koresponduje zájem tenisových trenérů o výživu s výsledky testu? Tabulka 38. Brown- Forsytheův test homogenity rozptylů Brown-Forsytheův test homogenity rozptylů Označ . efekty jsou význ. na hlad. p < ,05000 SČ SV PČ SČ SV PČ Proměnná efekt efekt efekt chyba chyba chyba Body z testu 10,214 2 5,107 175,775 85 2,068

F

p

2,470

0,091

F

p

1,911

0,154

Předpoklad homogenity rozptylů je splněn. Tabulka 39. Analýza rozptylu Analýza rozptylu Označ . efekty jsou význ. na hlad. p < ,05000 SČ SV PČ SČ SV PČ Proměnná efekt efekt efekt chyba chyba chyba Body z testu 19,741 2 9,870 438,975 85 5,164

Na základě analýzy rozptylu můžeme říci, že zájem o výživu nekoresponduje s dosaženými body ve znalostním testu 8. Kolik tenisových trenérů neuspělo v testu? Tabulka 40. Stupnice hodnocení testu znalostního testu ze znalostí výživy

Tabulka - stupnice hodnocení Počet bodů

Počet procent

Hodnocení

60,00%

Nevyhověl

45

27

73,33%

Dobrý

3

26

86,67%

Chvalitebný

2

30

100,00%

Výborný

1

7

0

-

9

0,00%

10

-

11

66,67%

12

-

13

80,00%

14

-

15

93,33%

-

Celkem

Počet testů

90

27 tenisových trenérů neuspělo, má tedy nedostatečné znalosti, 26 tenisových trenérů má dobré znalosti, 30 trenérů má znalosti chvalitebné a pouze 7 trenérů má znalosti výborné.

71

6 DISKUSE Výživa je součástí každodenního života nejen sportovce, ale každého z nás. Zdraví prospěšná, kvalitní, vyvážená strava, správné stravovací návyky zajistí dostatek energie a jednotlivých živin důležitých pro lidský organismus, má vliv na výkonnost jednotlivce (nejen sportovce), zajistí optimální zdraví, vitalitu a ve spojení se sportem je to dobrá cesta ke zdravému životnímu stylu. U sportovců je nedílnou součástí komplexní přípravy, může mít vliv na výkonnost a hraje významnou roli při regeneraci po zatížení, proto je žádoucí, aby trenéři tuto složku přípravy nepodceňovali a měli dostatek znalostí ze sportovní výživy pro svoji trenérskou praxi. Anketní dotazování směřované na tenisové trenéry ukázalo, že o problematiku výživy se zajímá 77,28 % z dotázaných respondentů. Ze znalostního testu, který se skládal z 15 otázek (každá správně zodpovězená otázka = 1 bod, celkem 15 bodů) nejčastěji získali respondenti 12 bodů, bodový průměr je 10,5 bodů, 53 % respondentů mělo nadprůměrné znalosti, průměrného výsledku dosáhlo 18 % respondentů, podprůměrné výsledky mělo 47 % zúčastněných. Vynikající výsledky (13 a více bodů) dosáhlo 8 % dotazovaných. Z výsledků také vyplynulo, že zájem o výživu nemá vliv na výsledek dosažených bodů v testu, což mě překvapilo. Předpokládala bych, že pokud se člověk o něco zajímá, má tendenci získávat z dané oblasti více informací a zájem bude korespondovat se znalostmi. 27 trenérů mělo 9 a méně bodů, tito trenéři ve znalostním testu neuspěli a jejich znalosti jsou nedostačující. Otázkou také je, kde čerpají trenéři o sportovní výživě informace. Nejčastější odpovědí byl internet – 31 trenérů. V neformálním rozhovoru trenéři uvedli, že internet nejčastěji volí z důvodu pohodlného a rychlého zdroje informací. Na oficiálních stránkách ČTS jsem však nenašla o výživě žádné informace ani odkazy. Časopisy uvedlo 24 trenérů, z neformálních rozhovorů vyplynulo, že časopis uváděly spíše ženy, jednalo se převážně však o dámské časopisy, ne odborné články. Hledala jsem v časopise Tenis článek o výživě, za poslední 3 roky jsem však nenalezla žádný. Literaturu uvedlo 18 trenérů, 7 trenérů čerpá informace od svých kolegů trenérů, od výživových poradců čerpá informace jen 6 trenérů, z přednášek pouze 3 trenéři, od přátel 2 trenéři a od lékařů a dietních sester pouze 1 tenisový trenér. Vzhledem k tomuto zjištění může být příčinou rozporu mezi zájmem a dosaženým počtem bodů ve znalostním testu výběr nekvalitních zdrojů informací. Další možný problém vidím ve skutečnosti, že chybí materiály o této problematice, které by přispěly ke zlepšení dané situace. Ve vzdělávacím systému je i nízká hodinová dotace předmětu výživa, u trenérské III. třídy tento předmět je teprve od loňského roku. Statisticky významný je rozdíl v zájmu o 72

výživu mezi muži a ženami, ze kterých vyplývá, že ženy se zajímají o výživu více než muži. Toto zjištění mě nepřekvapilo. Ženy se snaží v dnešní době udržet nejen sebe, ale i rodinu zdravou, je trendem být štíhlý, sportovat a žít v souladu se zdravým životním stylem, téma výživy je v dnešní době módním záležitostí a lákadlem většiny dámských časopisů. Dalším zjištěním je, že délka praxe ovlivňuje informovanost, s přibývajícími zkušenostmi a praktickými dovednostmi se zkvalitňuje i práce trenérů. Je žádoucí, aby s délkou praxe stoupala i kvalita znalostí, tato tendence se potvrdila. Nejvýznamnější rozdíl se potvrdil mezi skupinami, které mají praxi 1–3 roky a 7–10 let. Tato skutečnost je, dle mého názoru dána tím, že trenérskou dráhu začínají trenéři bez výrazných teoretických znalostí, vycházejí mnohdy pouze ze svých hráčských zkušeností a tréninkových metod, kterými sami prošli, jako hráči. V prvních třech letech se trenéři seznamují s novými rolemi trenérů, získávají zkušenosti a postupně pronikají do problematiky trenérské činnost. Postupem času s přibývajícími trenérskými zkušenostmi a zvyšováním si trenérské kvalifikace se jejich práce i informovanost zkvalitňuje, což také ukazuje i výzkum. Trenérská třída tedy ovlivňuje kvalitu informovanosti trenérů, potvrdil se rozdíl mezi I. a III. trenérskou třídou a II. a III. trenérskou třídou. Rozdíly jsou dány zcela určitě vzdělávacím systémem. Je zde patrná posloupnost jednotlivých tříd při vzdělávání. Nejnižší úroveň znalostí mají trenéři III. třídy, školení je spíše nastíněním problematiky trenérství, znalosti jsou spíše povrchové a vyžadují iniciativu trenérů pro další vzdělávání. Oproti tomu studium II. a I. trenérské třídy vyžaduje zkušenosti nejen teoretické, ale i praktické. Teoretické poznatky jsou již hlubšího charakteru, jsou kladeny na trenéry podstatně vyšší nároky s využitím teoretických poznatků v praxi. Významnou skutečností je i fakt, že předmět výživa byl zařazen do školení tenisových trenérů III. třídy teprve v loňském roce. Trenéři III. trenérské třídy mají tedy z oblasti výživy nejméně informací. Ve výsledcích mě příjemně překvapilo zjištění, že doplňky stravy doporučuje pouze 28,4 % respondentů. Z výživových doplňků nejvíce doporučují iontové nápoje, energetické tyčinky a gely, dále BCAA aminokyseliny a proteinové nápoje. Z neformálních rozhovorů s respondenty vyplynulo, že u některých doplňků stravy (soda bikarbona, kofein, kreatin) si nejsou jisti účinky a neznají vhodné dávkování, proto raději doplňky stravy nedoporučují. Většina z nich uvedla, že preferují vyvážený jídelníček před suplementy. Tato skutečnost, je myslím, velkým posunem a důkazem, že si trenéři začínají uvědomovat důležitost výživy v přípravě sportovce. Toto dokazují i zjištěné skutečnosti z anketního dotazování, ve kterém se prokázalo, že se trenéři snaží ovlivňovat své svěřence při výběru vhodného stravování, pitného režimu a začínají o této problematice se svými svěřenci hovořit. Z ankety dále vyplynulo, že hráči spíše nemají zájem tuto problematiku konzultovat se svými 73

trenéry a jen malá část využívá služeb výživového poradce. Tenisoví trenéři při neformálním rozhovoru poukázali na problémy s rodiči, kteří často nechápou důležitost této problematiky a volí pro své děti nevhodná jídla. Větší intervence ze strany tenisových trenérů je tedy žádoucí nejen u tenisových hráčů, ale i u jejich rodičů. Věřím, že tato práce přináší tenisovým trenérům, hráčům i rodičům a všem příznivcům tenisu ucelený, přehledný a praktický přehled vhodné výživy, pitného režimu, správného načasování stravy i vhodných doplňků stravy a zajistí tak pro hráče informace z této oblasti. Pro srovnání výsledků své práce jsem hledala studie podobného charakteru, zkoumající informovanost tenisových trenérů. V databázích se mi však nepodařilo žádnou najít, proto svá zjištění nemohu srovnávat s jinými výzkumy v této oblasti. Do budoucna jsou žádoucí další výzkumy zabývající se touto problematikou.

74

7 ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ Práce řeší problematiku informovanosti tenisových trenérů v oblasti sportovní výživy. Z výsledků anketního šetření a diskuse vyplývají tyto závěry, které zároveň zodpovídají výzkumné otázky: 1. Nadprůměrných výsledků znalostí o sportovní výživě dosáhlo 53 % z oslovených tenisových trenérů. 2. Neprokázaly se rozdílné výsledky v obecných znalostech ze sportovní výživy u mužů a žen. 3. Délka praxe má vliv na znalosti tenisových trenérů v oblasti sportovní výživy. 4. Ženy se o problematiku výživy zajímají více než muži. 5. Trenérská praxe má vliv na úroveň znalostí sportovní výživy. 6. Zájem o výživu nekoresponduje s dosaženými body ze znalostního testu. 7. 27 tenisových trenérů neuspělo ve znalostním testu. Doporučuji zvýšit hodinovou dotaci předmětu výživa do školení trenérů III. třídy, která je v současné době pouze 1 h přednášek a 1 h diskuse na dané téma. Vzhledem ke zjištění, že tenisoví trenéři čerpají informace převážně z internetu, časopisů a literatury jsem hledala na internetových stránkách ČTS, v časopise Tenis a v literatuře dostupný ucelený materiál dané problematiky. Na stránkách ČTS jsem nenašla žádný odkaz týkající se výživy tenistů, v časopise Tenis jsem za poslední 3 roky článek týkající se výživy také nenašla, literatura se zabývá spíše sportovní výživou obecně. Vzhledem k těmto skutečnostem, budu ráda, pokud tato práce poslouží trenérům, tenisovým hráčům a všem příznivcům tenisu k získání potřebných informací a praktických rad pro vytvoření individuálního stravovacího plánu. Po domluvě s doc. Jiřím Zhánělem, členem metodické komise zodpovídajícího za vzdělávání trenérů v ČR, bude tato práce poskytnuta ke vzdělávacím účelům tenisových trenérů v oblasti výživy tenistů. V Příloze 2 předkládám zkrácenou verzi vhodných doporučení pro stravování tenistů před, během a po zatížení.

75

8. SOUHRN Cílem diplomové práce bylo provést anketní šetření mezi tenisovými trenéry a zjistit jejich informovanost v oblasti sportovní výživy. Výsledky anketního šetření byly doplněny o informace získané z neformálních rozhovorů s tenisovými trenéry. První část práce předkládá souhrn teoretických poznatků sportovní výživy z odborné literatury a studií, které jsou zaměřeny na tenis. Druhá část je věnovaná výzkumu v oblasti informovanosti tenisových trenérů ve sportovní výživě, cílům, úkolům a metodice práce. Testovaný soubor tvořilo celkem 90 respondentů, 53 mužů a 37 žen. Respondenti odpovídali na otázky anketního šetření, které bylo zaměřeno na zjištění znalostí ze sportovní výživy. Zjišťovali jsme, zda ovlivňují výběr stravy a pitného režimu u svých svěřenců a zajímají se o problematiku sportovní výživy. Ve třetí části práce předkládám výsledky anketního šetření dokreslené neformálními rozhovory s tenisovými trenéry. Bylo zjištěno, že převážná část tenisových trenérů se zajímá o sportovní výživu, jen 23 % z oslovených uvedlo, že ne. 53 % respondentů dosáhlo nadprůměrného výsledku ve znalostním testu z dané problematiky. Výzkum neprokázal významný rozdíl mezi informovaností mužů a žen. Pozitivní vliv na informovanost má délka praxe – významný rozdíl je patrný mezi I. a III. trenérskou třídou. Výsledky také poukazují na nižší informovanost tenisových trenérů III. třídy. Dále je patrné, že zájem o výživu nemá vliv na informovanost trenérů. 27 trenérů mělo nedostatečné znalosti a dosáhlo nízkého počtu bodů ve vědomostním testu. Doplňky stavy doporučuje jen 28,4 respondentů. Na základě zpracovaných výsledků byly sestaveny závěry a doporučení. S výsledky seznámím metodickou komisi ČTS zodpovídající za vzdělávání tenisových trenérů v ČR.

76

9 SUMMARY The aim of this thesis was to conduct a questionnaire survey among tennis coaches and determine their awareness in the field of sports nutrition. The results of the questionnaire survey were supplemented by information obtained from informal interviews with tennis coaches. The first part presents a summary of theoretical knowledge of sports nutrition literature and studies that focuses on tennis. The second part is devoted to research in the field of information tennis coaches in sports nutrition, objectives, tasks and work methodology. The test group consisted of 90 respondents, 53 men and 37 women. Respondent s answered questions of inquiry that was aimed at finding knowledge of sports nutrition. We examined whether affect dietary choices and drinking regime in their wards and are interested in the issue of sports nutrition. In the third part there are the results of inquiry illustrate informal interviews with tennis coaches. It was found that most of the tennis coaches interested in sports of nutrition, only 23 % of respondents indicated that no. 53 % of respondents achieved above-average results in a knowledge test. Research shows no significant difference between the awareness of men and women. Lengh of practice has a positive impact on the awareness of tennis coaches. The results also point to a lower knowledge by tennis coaches of the 3rd class. It is evident that the interest in nutrition has an impact on awareness of coaches. 27 of coaches had insufficient knowledge and low score of the test questions. Nutrition supplements recommend only 28.4 % of respondents. Based on the processed results were compiled conclusions and recommendations. The results will be presented at the Methodical commission of the Czech tennis federation which is responsible for training tennis coaches.

77

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY American College of Sports Medicine (1996). Position Stand: Exercise and fluid replacement. Medicine Science and Sports Exercise, 28(1), 517–521. Anonymus (2013). Dělení potravin podle glykemického indexu. Retrieved on 5. 6. 2013 from World Wide Web:http://www.glykemickyindex.cz/deleni-potravin-podle-glykemickehoindexu. Australian Institute of Sport (2012). Summary of studies of Bicarbonate/citrate and sports performance. Retrieved on 15. 6. 2013 from World Wide Web:http: //www.ausport.gov. au/_data/assets/pdf_file/0011/457049/bicarbonate_summary_table_M_and_W.pdf. Burke, L. M., Collier, G. R., & Hargreaves, M. (1993). Muscle glycogen storage after prolonged exercise: effect of Glycaemic index of carbohydrate feedings. Journal of Applied Physiology, 72(2), 1019–1023. Clark, N. (2000). Sportovní výživa pro pěknou postavu dobrou kondici výkonnostní trénink. 1. vydání. Praha: Grada Publishing. Clark, N. (2009). Sportovní výživa. 1. vydání. Praha: Grada Publishing. Cook, C. (2008). Tenis. Frýdek - Místek: Alpress. Crespo, M., & Miley, D. (2001). Tenisový trenérský manuál 2. stupně. 2. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého. Eijnde, B. O., Vergauwen, L. & Hespel, P. (2001) Creatine loading does not impact on stroke performance in tennis. International Journal of Sports Medicine 22(1), 76-80. European Food Information Council (2007). Coffeine and health. Retrieved on 20. 6. 2013 from World Wide Web:http: //www.eufic.org/article/cs/nutrition/functional-foods/artid/ caffeine-health. Ewans, W. (2000). Vitamin E, vitamin C, and exercise. American Journal of Clinic Nutrition, 72(suppl.), 647 – 652. Ferrauti, A., Weber, K. & Struder, H. K. (1997). Metabolic and ergogenic effects of carbohydrate and caffeine beverages in tennis. The Journal of Sports Medicine and Physical Fitness 37, 258-266. 78

Fořt, P. (2002). Sport a správná výživa. Praha: Ikar. Grasgruber, P., & Cacek, J. (2008). Sportovní geny. Brno: Computer Press. Grosser, M., & Schönborn, R. (2008). Závodní tenis pro děti a mladé hráče. Bílina: Ladislav Hrubý. Havlíčková, L., & et. al. (1993). Fyziologie tělesné zátěže II: Speciální část. Díl 1. Praha: Karolinum. Havlíčková, L., & et al. (2003). Fyziologie tělesné zátěže I: Obecná část. Díl 1. (2nd ed.). Praha: Karolinum. Hornery, D. J., Farrow, D., Mujika, I. & Young, W. B. (2007). Caffeine, carbohydrate, and cooling use during prolonged simulated tennis. International Journal of Sports Physiology and Performance 2(4), 423-438. Horowitz, J. P., & Coyle, E. F. (1993). Metabolic responses to preexercise meals containing various carbohydrates and fat. American Journal of Clinical Nutrition, 58(2), 235 – 241. Chráska, M. (2007). Metody pedagogického výzkumu. Praha: Grada Publishing. International Tennis Federation. (2012a). Eating right. Retrieved on 5. 11. 2012 from the World Wide Web:http://www.itftennis.com/scienceandmedicíne/nutrition/eating-right.aspx. International Tennis Federation. (2012b). Planning meals. Retrieved on 5. 11. 2012 from the World Wide Web:http:// www.itftennis. com/ scienceandmedicine/nutrition/planningmeals.aspx. International Tennis Federation. (2012c). Supplements. Retrieved on 5. 11. 2012 from the World Wide Web:http:// www.itftennis. com/ scienceandmedicine/nutrition/supplements. aspx. Karlson, P. (1981). Základy biochemie. Praha: Academia. Konopka, P. (2004). Sportovní výživa. České Budějovice: KOOP. Kovacs, M. S. (2006). Carbohydrate intake and tennis: are there benefits? British Journal of Sports Medicine, 40(5), e13.

79

Kovacs, M. S. (2008) A review of fluid and hydration in competitive tennis. International Journal of Sports Physiology and Performance 3(4), 413-423. Kreider, R. B., et al. (2010). ISSN exercise & sport nutrition review: reserch & recommendations. Journal of the International Society of Sports Nutrition, 7(7) 1-43. Retrieved on 1. 4. 2013 from the World Wide Web: http//www.jissn.com/kontent/7/1/7. Kvasničková, A. (2001). Minerální látky a stopové prvky. Esenciální minerální prvky ve výživě. Praha: Ústav zemědělských a potravinářských informací. Linhartová, D. (2009). Tenis. Praha: Grada Publishing. Lott, M. J. & Galloway, S. D. (2011). Fluid balance and sodium losses during indoor match play. International Journal of Sport Nutrition and Exercise Metabolism 21(6), 492-500. Máček, M., & Radvanský, J. (2011). Fyziologie a klinické aspekty pohybové aktivity. Praha: Galén. Mach, I. (2004). Doplňky stravy. Praha: Svoboda Servis. Málková, I., & Štochlová, J. (2008). Hubneme s rozumem v praxi: Glykemická kuchařka. (2nd.ed). Praha: Smart Press, s. r. o. Mandelová, L., & Hrnčiříková, I. (2007). Základy výživy ve sportu. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta sportovních studií. Manore, M., Meyer, L. N., & Thomson, J. (2009). Sport nutrition for Health and Performance. Champaign IL: Human Kinetics. Maughan, R. J., & Burke, L. M. (2006). Výživa ve sportu. Příručka pro sportovní medicínu. Praha: Galén. Ministerstvo vnitra ČR (2008). Zákon č. 120 §2 písmeno i) ze dne 19. března 2008, kterým se mění zákon č. 110 / 1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích a o změně o doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Praha: Ministerstvo vnitra. Nutrend (2006). Potravinové doplňky pro sportovce WPI protein syrovátkový. Retrieved on 2. 4. 2013 from the World Wide Web: http://www.nutrend.cz/wpi.dic. Parson, J. (1998). Tenis, průvodce světem tenisu. Praha: Svojtka.

80

Pluim, B. M., Ferrauti, A., Broekhof, F., Deutekom, M., Gotzmann, A., Kuipers, H., & Weber, K. (2006). The effects of creatine supplementation on selected factors of tennis specific training. British Journal of Sports Medicin, 40(6), 507 – 512. Rokyta, R., Bernášková, K., Kříž, N., Myslivečková, J., Paul, T., Stančák, A., Šulc, J. & Yamamotová, A. (2000). Fyziologie pro bakalářská studia v medicíně, přírodovědných a tělovýchovných oborech. Praha: ISV. Short, K. R., Sheffield-Moore, M., & Costill, D. L. (1997). Glycemic insulinemic response to multiple preexercise carbohydrate feedings. International Journal of Sports Nutrition. 7(2), 128 – 137. Skolnik, H., & Chernus, A. (2011). Výživa pro maximální sportovní výkon. Praha: Grada Publishing. Sýkora, R. (2010). Výživa a sportovní výkon – doporučení 2009 – 2010 Retrieved on the World Wide Web: http://www.svet-vyzivy.cz/clanky/vyziva-a-sportovni-vykondoporuceni-2009-2010. Thomas, D. E., Brotherhood, J. R., & Brand, J. C. (1991). Carbohydrate feeding before exercise: effect of glycemic index. International Journal of Sports Medicine. 12(2), 180 – 186. Tippet, M. L., Stofan, J. R., Lacambra, M. & Horswill, C. A. (2011). Core temperature and sweat responses in professional women's tennis players during tournament play in the heat. Journal of Athletic Training 46(1), 55-60. Trenérská akademie. (2013). Tenis. Retrieved on 14. 3. 2013 from the World Wide Web: http://www.trenerskaakademie.eu/tenis/. Valenta, M. (2007). Základy výživy. [Učební texty]. Praha: Mahra. Van der Beek, R. (1991). Vitamin supplementation and physical exercise performance. Journal of Sports Sciences. 9(1), 77 – 89. Vergauwen, L., Brouns, F. & Hespel, P. (1998). Carbohydrate supplementation improves stroke performance in tennis. Medicine and Science in Sports and Exercise 30(8), 1289-1295.

81

Vilikus, Z., Mach I. & Brandejský P. (2012). Výživa sportovců a sportovní výkon. Praha: Karolinum. Wildmann, R. & Miler, B. (2004). Sports and Fitness Nutrition. USA: Thomson Wadsworth. Zimula, J. (2005). Sacharidy: glykemický index. Retrieved on 2. 6. 2013 from World Wide Web:http://kulturistika.ronnie.cz/c-1489-sacharidy--glykemickyindex.html. Žamboch, J. (1996). Vitamíny. Praha: Grada Publishing.

82

11 PŘÍLOHY Příloha 1. Anketní lístek pro tenisové trenéry Příloha 2. Výživová doporučení tenis – stručný přehled Příloha 3. Glykemický index potravin

83

Příloha 1. Anketa pro tenisové trenéry Milí trenéři, Jmenuji se Ilona Pánková, studuji na Univerzitě Palackého v Olomouci a v souvislosti se zpracováním své závěrečné diplomové práce, Vás chci požádat o vyplnění tohoto anketního lístku. Anketa je anonymní. Každou otázku čtěte prosím pozorně a žádnou nevynechejte. Vaše odpovědi prosím zakroužkujte. Děkuji za vyplnění. OBECNÁ ČÁST 1. Vaše pohlaví ?

a) Muž

b) Žena

2. Vyberte prosím svoji věkovou skupinu. a) 18-25 let

b) 26- 35 let

c) 36- 49 let

3. Jak dlouho trénujete? a) 1-3 roky b) 4-6 let c) 7-10 let d) 11-15let e) 16-20 let 4. Jaká je Vaše trenérská třída? a) Trenérská třída I

d) 50+ let f) 21+let

b) Trenérská třída II c) Trenérská třída III

5. Zajímáte se o výživu ? a) Rozhodně ano b) Spíše ano c) Spíše ne d)Rozhodně ne Pokud ANO, kde čerpáte informace?_____________________________________________ 6. Využívají Vaši svěřenci služeb výživového poradce? 7. Ptají se Vás hráči na výživu? a) Ano 8. Sledujete hmotnost Vašich svěřenců?

a) Ano

b) Spíše ano a) Ano

9. Vážíte své hráče před a po tréninku? a) Alespoň 1x měsíčně b) Alespoň 1x za rok

c) Nevím

b) Ne

c) Spíše ne

d) Ne

b) Ne c) Méně než 1x za rok

d) Nikdy

10. Ovlivňujete výběr nápojů pro trénink a zápasy u svých svěřenců? a) Ano b) Spíše ano c) Spíše ne d) Ne 11. Hovoříte se svými svěřenci o vhodném stravování? a) Ano b) Spíše ano c) Ne 12. Ovlivňujete své hráče při výběru vhodného stravování např. při turnaji? a) Ano b) Spíše ano c) Spíše ne d) Ne 13. Doporučujete svým svěřencům doplňky stravy? a) Ne b) Ano Pokud ano – jaké ?__________________________________________________________

HLAVNÍ ČÁST 14. Jaké jsou základní živiny, které jsou nositeli energie pro tělo. a) sacharidy, tuky, bílkoviny b) sacharidy, tuky, bílkoviny, vitaminy c) tuky, vláknina,vitaminy 15. Jaký je vhodný trojpoměr makroživin pro sportovce, uvedeno v procentech? (S:T:B) a) 50-60 : 10-15 : 25-30 b) 60-70 : 20-30 : 10-15 c) 25-30 : 10-15: 60-70

84

16. Která z níže uvedených živin je nejpohotovějším zdrojem energie pro sportovce? a) Sacharidy b) Bílkoviny c) Tuky d) Vitamíny e) Minerální látky a stopové prvky 17. Z níže uvedených potravin (100g) vyber nejbohatší zdroj sacharidů. a) Ananas b) Dlouhozrnná rýže c) Paprika d) Brambory 18. Vyberte z níže uvedených potravin (100g) nejbohatší zdroj bílkovin. a) Brokolice b) Krůtí prsa c) Vaječný bílek d) Sýr cottage 19. Vyberte z níže uvedených druhů masa nejméně tučné? a) Hovězí kližka b) Krůtí prsa c) Losos filety

d) Vepřová kýta

20. Kolik tekutin je vhodné vypít cca 20minut před tréninkem pro doplnění zásob vody v krevním řečišti pro dospělého hráče? a) Není vhodné pít b) 100-150 ml c) 210-300ml 21. Jaký nejvhodnější nápoj z níže uvedených doporučíte svému svěřenci na pití během tréninku, který trvá do 1h? a) Vodu b) 100% ovocný džus c) Energetický nápoj 22. Jaké nejvhodnější jídlo z níže uvedených vyberete pro sportovce ke snídani (cca 2h) před tréninkem? a) Celozrnné pečivo+máslo b) Rýžový nákyp s c) Míchaná vajíčka s pražskou šunkou + šunka, kakao ovocem, džus celozrnné pečivo, čaj 23. Jaké důsledky může mít strava s vyšším obsahem tuku, bílkovin a vlákniny podaná cca 30min před zápasem? a) Může zhoršovat samotný výkon, mohou nastat zažívací obtíže, sportovec se může cítit unaven b) Může zlepšit samotný výkon, sportovec se může cítit nabuzený na výkon c) Může přispět k lepšímu výkonu, sportovec má dostatek energie na výkon 24. Jaké jídlo z níže uvedených vyberete sportovci jako večeři den před zápasem? a)Smažený řízek + brambory b) Rýže+ ryba dušená c) Čerstvý salát+bylinková zálivka+ + okurkový salát zelenina na oliv.oleji bagetka 25. Jaké jídlo z níže uvedených vyberete jako nejvhodnější pro sportovce (cca do 1h) po těžkém silovém tréninku a) Žádné necháme sportovce odpočinout, doplníme tekutiny b) Banán jako lehká svačinka, doplníme tekutiny c) Vysoce koncentrovaný proteinový koktejl, doplníme tekutiny 26. Jaké jídlo z níže uvedených vyberete jako nejvhodnější pro sportovce (cca do 1h) po dlouhém vytrvalostním tréninku? a) Mléčná ovocná rýže jako lehká svačinka, doplníme tekutiny b) Čerstvý zeleninový salátek, kuřecí maso a jogurtová zálivka, doplníme tekutiny c) Celozrnný rohlík + šunka, doplníme tekutiny 27. Jaký typ oběda doporučíte hráči v průběhu turnaje – dopoledne odehraje zápas, po zápase má hráč 1 h pauzu a po pauze následuje další zápas. a) Zeleninové rizoto b) Rybí prsty + bramborová kaše s máslem c) Čerstvá zelenina s Nivou 28. Co je nutné doplnit po zápase, který trvá více než 3 h? a) Pouze tekutiny b) Tekutiny a ionty (Na,K,Mg,Cl) c) Tekutiny, ionty (Na,K,Mg,Cl), sacharidy Děkuji za vyplnění

85

Příloha 2.

Výživová doporučení tenis – stručný přehled PITNÝ REŽIM  Den před zápasem o 1 l více tekutin.  V den zápasu 60–90 minut před zápasem izotonický nápoj 250–500 ml (Na, K).  20–30 minut před zápasem 210–300 ml.  Během zápasu jsou vhodné hypotonické nápoje – pít po každé výměně 120–240 ml (doplňujeme max. 800 ml za hodinu).  V horku jsou vhodné izotonické nápoje s přídavkem 35 g sacharidů na 1 l tekutiny.  U dlouhých zápasů při pití pouze vody hrozí hyponatrémie!!! Nutno dodávat tekutiny spolu s elektrolyty Na, K.  Po zátěži doplnit ztráty tekutin (na ztracený 1kg tělesné hmotnosti je nutné doplnit 1,5 l tekutin). VHODNÉ NÁPOJE PŘED A BĚHEM VÝKONU Iontové nápoje  1 l vody + 2 g kuchyňské soli (1/4 lžičky) + 0,5 g (šťáva z jednoho grapefruitu) + 60 g (1 polévková lžíce) řepného cukru  1/3 lehké minerálky (Aquilla, Mattoni neperlivá), 1/3 stolní vody a 1/3 stoprocentního džusu  0,5 l čaje s jednou lžičkou citrónové šťávy, 40–60 g hroznového cukru nebo medu a 1–3 g mořské soli Mírně mineralizované minerální vody (Excelsior, Korunní, Matonni, Ondrášovka), voda, neslazené ovocné, zelené čaje, ředěné ovocné šťávy 2: 1 (2 díly vody, 1díl ovocné šťávy), izotonické iontové nápoje (např. Nutrend). NEVHODNÉ NÁPOJE BĚHEM ZÁTĚŽE- limonády, bublinkové nápoje, hypertonické nápoje, alkohol, mléčné nápoje, 100% džusy, sirupy, silný čaj a káva, šumivé nápoje Tyto nápoje mohou způsobit žaludeční nevolnost nebo způsobit hráči ještě větší zhoršení dehydratace!!!!

86

VHODNÉ NÁPOJE PO ZÁTĚŽI  Izotonické a hypertonické nápoje (obsahující Na, K, sacharidy pro doplnění energie)  Minerální vody Aquilla, Magnezia, Mattonni  100% džus ředěný vodou (1:1)  ovocné čaje Po zátěži nejprve doplnit tekutiny, s odstupem od výkonu může nápoj obsahovat více minerálních látek a sacharidů. JAK ZJISTIT, ZDA JE PITNÝ REŽIM DOSTATEČNÝ?  Stisknutím pokožky na hřbetu ruky, které si hráč může provést během nebo po výkonu. Pokud se pokožka ihned po stisknutí napne zpět, hráč je hydratován dostatečně. V případě, že se tak nestane, je nutné začít s rychlým doplňováním tekutin.  Pozorováním barvy moče – měla by mít světle žlutou barvu, příliš tmavá moč může být signálem dehydratace, frekvence močení by měla být cca každé 2–3 hodiny.  Vážení sportovce před výkonem a po výkonu – hmotnost by měla být před i po výkonu stejná, pokud není je nutné rozdíl hmotnosti doplnit – při ztrátě 1 kg hmotnosti je nutné doplnit 1,5 l tekutin (nemělo by docházet ke ztrátám větším než 2 %). STRAVA PŘED ZATÍŽENÍM Funkce výživy před zatížením:  Zabránit Hypoglykémii a příznakům (únava, závratě, zhoršení vidění, nerozhodnost)  Zklidnit žaludek – vstřebat část žaludečních šťáv a zmírnit pocit hladu  Dodat ENERGII svalům, která se ukládá ve formě glykogenu  Zklidnit mozek Několik dní cca 3 dny před turnajem je vhodné zařadit vysokosacharidovou dietu s příjmem sacharidů 7–10 g / kg. VEČEŘE PŘED ZÁPASEM  grilované kuře s bramborovou kaší a mrkví  miska těstovin s krevetami  těstoviny s rajčatovou omáčkou posypané sýrem s obsahem tuku do 20 %  brambory s tuňákem a dušenou zeleninou  těstovinový salát s trochou kuřecího masa  pizza se zeleninou posypaná sýrem s obsahem tuku do 20 % nebo rizoto 87

II. VEČEŘE PŘED ZÁPASEM  nízkotučný jogurt s ovocem  žemlovka s jablky  tvarohový pudink s piškoty  müsli s ovocem zalité mlékem  instantní ovesná kaše STRAVA V DEN ZÁPASU SNÍDANĚ 2–3HODINY PŘED ZÁPASEM  dva krajíčky chleba s plátkem sýra a dvěma plátky krůtí kvalitní šunky  malý banán s bílým pečivem namazaným máslem a džemem  zapečené tousty s nízkotučným sýrem a krůtí šunkou  vajíčko na měkko s krajíčkem chleba namazaným máslem SVAČINKA 1 HODINU PŘED ZÁPASEM  toust a dvě čajové lžičky džemu  menší banán  malá hrst rozinek nebo fíků  malá miska skořicových čtverečků Cini Minis od Nestlé  malá müsli tyčinka  řídký pudink  kompotované ovoce  přesnídávka z ovoce SNÍDANĚ 1 HODINU PŘED RANNÍM UTKÁNÍM  cornflakes nebo müsli s nízkotučným jogurtem  tousty s džemem nebo medem  rýžový nákyp s ovocem  bílé pečivo s trochou nízkotučného sýra  kukuřičné lupínky s ovocnou přesnídávkou

88

ZÁPAS V POZDĚJŠÍCH DENNÍCH HODINÁCH je vhodné před zápasem (2–4 h) pozřít větší jídlo obsahující sacharidy v dávce 2–4 g sacharidů na 1 kg tělesné hmotnosti menší množství bílkovin okolo 20 g a minimum tuku. OBĚD PŘED ZÁPASEM NEBO MEZI ZÁPASY PŘI TURNAJI (pauza 2–4hodiny)  kuřecí vývar se zeleninou a těstovinami  zeleninové rizoto  rýžový nákyp s kompotovaným ovocem  těstoviny s rajčatovým protlakem a bazalkou posypané nízkotučným sýrem  brambory, sekané kuřecí maso, ovocný kompot  vajíčko na měkko s bílou bagetou  polévka vločková nebo s krupičkou+ zelenina  pečivo a sladký sýr cottage  sendvič s tuňákem ve vlastní šťávě  tousty s nízkotučným ovocným tvarohem  přírodní kuřecí plátek (sekané maso) + chleba  čerstvé ovoce  bílé jogurty, lze přidat cereálie  zeleninové saláty s těstovinou nebo rýží (zelenina dušená) NEVHODNÁ JÍDLA  kynuté knedlíky, buchty, moučníky  smažená, tučná jídla a těžké omáčky  luštěniny  syrová zelenina  sýrové omáčky, tučné sýry  uzeniny, tučná masa

89

PŘED ZÁPASEM (1–2 HODINY) je vhodné podat drobnější lehce stravitelnou svačinku s obsahem 1–2 g sacharidů na 1 kg tělesné hmotnosti  banán, oloupané jablko, sušené ovoce  mléčná ovocná rýže, rýžové nákypy, obilné vločky s trochou mléka  dětská přesnídávka s bílým pečivem  bílý jogurt se sezónním nebo kompotovaným ovocem  sendvič s marmeládou nebo medem  koktejl (banán, nízkotučné mléko, cereálie) Doporučení:  Jezte každý den odpovídající vysokosacharidovou stravu – svaly potřebují dostatek energie pro výkon. Svačina hodinu před zápasem vás ochrání před pocitem hladu a udrží hladinu krevní glukózy v krvi, ale nedoplní zásoby glykogenu. Nejrychlejší doplnění glykogenu probíhá do 1 h po výkonu.  Pokud bude zatížení delší než 60–90 minut, vyberte sacharidy s nízkým glykemickým indexem.  Pokud bude zatížení do 60 minut, dejte si vyzkoušené snadno stravitelné potraviny, nízkotučné potraviny s vysokým obsahem sacharidů, můžete zařadit potraviny se středním a vyšším glykemickým indexem.  Omezte bílkoviny s vysokým obsahem tuků (sýry, steaky, hamburgery) opouštějící žaludek později, protože tuk zpomaluje průchod potravy trávicím traktem.  Bílkovinné možnosti: o 2 tenké kuřecí plátky v chlebu o 1–2 plátky nízkotučného sýra o

lžíce nízkotučného tvarohu s kousky broskví nebo ananasu

o

1 sklenice nízkotučného mléka s cereáliemi a banánem – jako koktejl

 Buďte opatrní na sladké potraviny a potraviny s vysokým glykemickým indexem  Pokud máte „vybíravý žaludek“, vyzkoušejte tekutou stravu (nové formy před závodní stravy vždy vyzkoušejte nejdříve při tréninku) o Cereální koktejl: 2 sklenice mléka, 30g cereálií, malý banán, 4 kostky ledu, 1 lžička cukru, skořice, vanilka o Ovocný koktejl: 1 bílý jogurt, 2–3 broskve, 4 grahamové krekry  Vyčleňte si dostatek času na trávení, nezapomeňte na to, že vysoce kalorická jídla setrvávají v žaludku déle. Zhruba lze doporučit 3–4 hodiny pro velké jídlo 2–3 hodiny 90

pro středně velké jídlo, 1–2 hodiny pro malé tekuté jídlo a méně než jednu hodinu pro malou svačinu.  Ponechte si dostatek času na trávení před intenzivnějším zatížením, svaly vyžadují více krve při intenzivnějším zatížení než v klidu, což znamená pro žaludek pouze 20 % normálního množství krve, tím se zpomaluje proces trávení.  Pokud si uvědomujete, že před závodem budete nervózní a nebudete schopni nic jíst, snažte se o to více den před výkonem. STRAVA BĚHEM ZÁPASU  Je vhodné průběžně doplňovat ztracené glykogenové zásoby.  Předejít hypoglykémii (při zápasech trvajících několik hodin, mezi zápasy).  Doporučení 30–60 gramů sacharidů za hodinu.  možno přijmout v podobě roztoku 500–1000 ml/ h s obsahem 4–8 % sacharidů ve formě glukózy, sacharózy nebo maltodextrinů. VHODNÁ JÍDLA  krajíček bílého chleba namazaný medem nebo džemem  sáček rozinek  středně velký banán  5 dílků pomeranče  šálek kuliček hroznového vína  3–5 ks preclíků  jablka  plátek melounu  sušené ovoce  müsli tyčinky  sendviče s marmeládou nebo medem  rýžová kaše s ovocem  sacharidové nápoje nebo gely

91

STRAVA PO ZATÍŽENÍ  Výživa po zatížení slouží především k regeneraci organismu.  V první řadě je nutné doplnit ztracené tekutiny a minerální látky.  První jídlo po zátěži by mělo obsahovat více sacharidů pro doplnění svalového glykogenu a pro zajištění rychlejšího zotavení.  Vhodné je volit převážně sacharidy s vysokým glykemickým indexem pro rychlé doplnění ztracené energie. Doporučení 1,5g/ kg tělesné hmotnosti do 30 min po zátěži potom každé 2 hodiny po dobu 4 i více hodin. Pro velmi unavené a dehydratované sportovce, kteří mají potlačenou chuť na jídlo, jsou výhodné nápoje obsahující sacharidy:  ovocné džusy  komerčně vyráběná tekutá jídla  sportovní nápoje  speciální sportovní tyčinky a gely VHODNÁ JÍDLA IHNED PO ZÁTĚŽI (potraviny s vysokým glykemickým indexem)  bageta s medem  rozinky  instantní kaše  cornflakes  meloun  pečené brambory  kukuřičné lupínky  banán zralý VEČEŘE PO TURNAJI  ryba grilovaná + zelenina v páře  kuřecí pečené stehno + rýže  kuřecí vývar s těstovinou a zelenou  rizoto s kuřecím masem  špagety s tuňákem v rajském protlaku s bazalkou

92

Příloha 3.

Glykemický index (GI) potravin (Fořt, 2002) Referenční hodnotou je glukóza, její GI = 100 GI Potravina

GI Potravina

27 Boby sušené

50 Mango

70 Bramborová kaše

30 Marmeláda ovocná bez cukru

85 Bramborová kaše instantní

85 Med

52 Bramborové knedlíky

71 Meloun červený

90 Brambory pečené v troubě

65 Meloun žlutý

70 Brambory šťouchané

55 Meruňka

76 Brambory v mikrovlnce

30 Meruňky sušené

87 Brambory vař.bez slupky

60 Mléko kondenzované slazené

65 Brambory vařené v páře

30 Mléko odtučněné

50 Brambory vařené ve slupce

25 Mléko plnotučné

10 Brokolice

29 Mléko polotučné

40 Broskev

29 Mléko sojové

90 Burizony

70 Mouka amarantová

30 Cizrna vařená

70 Mouka bílá

70 Cocacola

50 Mouka z pohanky

72 Cornflakes

61 Mouka žitná

75 Croissant

35 Mrkev syrová

70 Cukr sacharóza

61 Muffin

10 Česnek

61 Musli tyčinka

27 Čočka červená

70 Nudle

30 Čočka hnědá

30 Nutella

22 Čočka zelená

15 Ořechy vlašské

22 Čokoláda hořká 70% kakaa

20 Oříšky burské

22 Čokoláda nápoj s uměl.sladidlem 22 Oříšky Kešu 48 Čokoládový nápoj slazený

10 Paprika

75 Donut

27 Párky

25 Droždí

58 Pizza sýrová

73 Dýně

42 Polévka čočková

87 Džem jahodový

38 Polévka rajčatová

50 Džem průměr

35 Pomeranč

47 Džus grapefruitový

74 Pomfrity

44 Džus mrkvový

76 Popcorn bez cukru

50 Džus pomerančový

51 Pšenice rychle vařená 93

40 Džus rajčatový

40 Pudink instantní

65 Fanta

10 Rajče

30 Fazole bílé

70 Ravioli

40 Fazole červené

39 Ravioli plněné masem

30 Fazole zelené

36 Rybí prsty

35 Fíky

50 Rýže basmati

50 Fíky sušené

56 Rýže bílá

20 Fruktoza

58 Rýže bílá dlouhá

100 Glukoza

54 Rýže hnědá

22 Grapefruit

44 Rýže instantní vařená minutu

10 Houby

47 Rýže parboiled

60 Houska hamburgerová

85 Rýže předvařená

22 Hrách loupaný

50 Rýže tmavá natural

90 Hranolky smažené

10 Saláty hlávkové

48 Hrášek zelený

20 Soja vařená

65 Hrozinky

14 Sojové boby v konzervě

40 Hroznové víno

50 Sorbet

35 Hruška

57 Sušenky bohaté na vlákninu

75 Chipsy

55 Sušenky máslové

56 Chléb bílý Pita

55 Sušenky slané

64 Chléb celozrnný

60 Špageti vaařené 20 minut

39 Chléb černý německý

41 Špageti vařené 10-15 minut

47 Chléb ovesný otruby

35 Špageti vařené 5 minut

70 Chléb pšeničný bílý

44 Špagety vařené al dente

44 Chléb žitný

40 Šťáva z čerst.pomer.

40 Jablečná šťáva přírodní

22 Švestka

50 Jahody

40 Těstoviny celozrnné

32 Jogurt nízkotučný s fruktozou

55 Těstoviny vařené bílé

35 Jogurt slazený

49 Tortelini sýrové

48 Jogurt sojový

20 Třešně

70 Kaše kukuřičná

64 Tyčinka Mars karamelová

48 Kaše ovesná

47 Tyčinka Mars ořechová

70 Kaše ovesná+E80 Kaše ovesná

55 Tyčinka Snickers

70 Kavli křehký chléb

43 Tyčinka Twix

50 Kiwi

49 Vařená mrkev

54 Koktejl ovocný

51 Vločky Kellogs

48 Koláče

52 Vločky Kellogs s medem

46 Kompot broskev

39 Vločky Kelloogs 94

42 Kompot hruška

55 Vločky musli

56 Kompot meruňky

65 Zavařenina

70 Kukuřice

10 Zelenina kořenová

34 Kukuřice indická

10 Zelí

53 Kukuřice sladká

60 Zmrzlina

45 Kuřecí nugety

50 Zmrzlina nízkotučná

64 Kuskus

32 Žito - zrno

45 Laktóza

95

VÝZKUM V OBLASTI INFORMOVANOSTI TENISOVÝCH TRENÉRŮ VE SPORTOVNÍ VÝŽIVĚ

Recommend Documents