Výzkum názorů veřejnosti
KPSS Děčín
2009
Mgr. Martin Štainer, Ph.D. Bc. Lukáš Zmeškal
Výzkum názorů veřejnosti
Obsah Metodika výzkumu..........................................................................................................................5 1.
Cíle výzkumu............................................................................................................................... 5
2.
Výzkumné metody a techniky .................................................................................................... 5
Analytická část ................................................................................................................................7 1.
Hlavní zjištění.............................................................................................................................. 7
2.
Struktura vzorku ......................................................................................................................... 8
3.
Hodnocení informovanosti......................................................................................................... 9
4.
Na koho se obrátit, když….. ...................................................................................................... 11
5.
Preferované způsoby informování ........................................................................................... 15
6.
Internet..................................................................................................................................... 16
7.
Zpravodaj.................................................................................................................................. 19
8.
Katalog poskytovatelů sociálních služeb .................................................................................. 21
9.
Sociální problémy města Děčín ................................................................................................ 23
10. Chybějící služby ........................................................................................................................ 24 11. Rodiny....................................................................................................................................... 26 12. Senioři....................................................................................................................................... 28
2
Výzkum názorů veřejnosti
Úvodem Tato závěrečná zpráva prezentuje výsledky výzkumu potřeb uživatelů sociálních služeb a byla zpracována jako součást projektu komunitního plánování sociálních služeb (KPSS) realizovaného městem Děčín. Jedná se o druhou z trojice analýz, které v roce 2009 zpracovala firma Edukol vzdělávací a poradenské sdružení s. r. o. Konkrétně se jedná o tyto tři analýzy: • Sociodemografická analýza: shrnuje dostupná statistická data o obyvatelstvu s důrazem na problematiku sociálních služeb a cílové skupiny projektu komunitního plánování sociálních služeb. • Výzkum potřeb uživatelů sociálních služeb: mapuje současnou situaci v nabídce sociálních služeb pro jednotlivé cílové skupiny v Děčíně a identifikuje hlavní nedostatky a možné způsoby jejich řešení. • Výzkum názorů veřejnosti: zjišťuje názory široké veřejnosti na problematiku sociálních služeb s důrazem na informovanost veřejnosti o sociálních službách a hlavní sociální problémy města Děčín. Cílem všech těchto analýz je získat informace o stavu sociálních služeb a jejich hlavních nedostatcích a poskytnout tak užitečné podněty pro další proces komunitního plánování. Doufáme a věříme, že informace uvedené v této závěrečné zprávě budou vhodným zdrojem pro další zlepšování realizace opatření v sociálních službách statutárního města Děčína. Na úrovni města pracují už od roku 2004 desítky zaměstnanců úřadu a dalších osob aktivně působících na zkvalitňování poskytovaných sociálních služeb formou komunitního plánování a naše studie nejsou v této oblasti prvními. Navíc každá ze tří výše uvedených částí je zaměřena na jistý pohled, který ještě ani tak nevytváří ucelený obraz skutečného stavu. V rámci komunitního plánování se pravidelně scházejí čtyři koordinační skupiny a jejich členové rovněž formulují ze svého pohledu mnoho hodnotných a podnětných doporučení, definují celou řadu cílů do následujících let. Co je nejdůležitější (a co bylo i našimi šetřeními potvrzeno) – v Děčíně dochází postupně a průběžně k realizaci vytýčených cílů a jednoznačně komunitní plánování sociálních služeb napomáhá zlepšování života obce a především jejích příslušníků. Námi zpracované podklady chápeme jako příspěvek pro další diskuze a doufáme, že vhodně poslouží v procesu kvalitního rozhodování. Maximálně jsme se snažili dokumenty zpracovat tak, aby s nimi nebyla těžká práce a aby se staly kvalitní pomůckou poskytující jak základní informační bázi o změnách sociodemografického prostředí, tak zpětnou vazbu od lidí, kterých se KPSS přímo či nepřímo týká.
3
Výzkum názorů veřejnosti
Naše práce byla velmi pozitivním způsobem ovlivňována vstřícnou spoluprací s paní ing. Renatou Grešíkovou, vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví a stejně tak s paní ing. Dagmar Vávrovou, manažerkou komunitního plánování. Pracovali jsme ale i s celou řadou dalších kolegů a kolegyň. I jejich přístup byl bez výjimky velmi příjemný a plný ochoty napomáhat. Moc za vše děkujeme a přejeme na nelehké cestě pozitivního ovlivňování kvality života v době ekonomické krize mnoho úspěchů. Putování po této cestě bude o to lehčí, o co víc lidí po ní bude kráčet pokud možno stejným směrem.
Dr. Martin Štainer
4
Výzkum názorů veřejnosti
Metodika výzkumu 1. Cíle výzkumu Tento výzkum je součástí aktivit vedoucích k formulaci II. komunitního plánu sociálních služeb města Děčín. To poměrně přesně vymezuje požadavky a cíle, které musel naplnit. Cílem KPSS je zlepšit nabídku sociálních služeb. V průběhu výzkumu uživatelů sociálních služeb, který byl součástí naší práce a předcházel tomuto šetření, se ukázal u zástupců veřejnosti jako největší problém malá informovanost o poskytovaných službách a podmínkách jejich využívání. Ta pro potenciální klienty z řad veřejnosti představuje vážnou bariéru, když uvážíme fakt, že se město aktivně podílí na řízení sociálních služeb, má snahu tyto služby zlepšovat (a z našich zjištění jsou pozitivní výsledky patrné), avšak velmi vysoké množství občanů města je o tom informováno tak, aby si byli vědomi toho, co jim jejich obec nabízí, co mohou očekávat. Přirozeně nemyslíme, že zodpovědnost spočívá výhradně na zaměstnancích magistrátu, případně na zástupcích poskytovatelů. Jde i o iniciativu občana samotného. Ale jistě je možné zaměřit se v rámci oslovování veřejnosti na právě ty způsoby, které mohou být maximálně efektivní. Zvolená forma tohoto výzkumu nám rovněž umožnila oslovit statisticky významné cílové skupiny uživatelů sociálních služeb (rodiny s dětmi a senioři) a zaměřit se na jejich specifické problémy. Jako hlavní cíl jsme stanovili: • Zjistit úroveň informovanosti veřejnosti o sociálních službách a možnosti jejího zlepšení. Vedlejší cíle: • Hlavní sociální problémy města. • Problémy rodin s dětmi. • Problémy seniorů.
2. Výzkumné metody a techniky Pro tento výzkum firma Edukol zvolil metodu matematicko-statistickou a techniku strukturovaného rozhovoru za použití metody kvótního výběru pro volbu respondentů zahrnutých do výzkumu. Aby byla zaručena reprezentativnost výzkumu, vzorek respondentů byl vybrán pomocí kvótního výběru. Reprezentativní zde znamená, že výsledky, které jsou získány na vybraném vzorku respondentů, skutečně odráží názory všech obyvatel města. Podstatou kvótního výběru je sestavit takový vzorek respondentů, který bude odrážet rozložení vybraných znaků základního souboru (zde dospělí obyvatelé města). Jednoduše řečeno, mezi respondenty, kteří vyplní dotazník či se kterými bude proveden rozhovor, je stejný podíl např. vysokoškolsky vzdělaných mužů bydlících v centru, jako jich je mezi všemi obyvateli města. Výsledky, které jsou takto získány, odráží s určitou přesností skutečné rozložení 5
Výzkum názorů veřejnosti názorů veřejnosti. Pro náš výzkum jsme zvolili znaky věk a pohlaví a podle dat získaných z Českého statistického úřadu, jsme sestavili potřebnou strukturu vzorku. Kvótní výběr je standardně používán při výzkumech veřejného mínění. Naprostá většina výzkumů prezentovaných v médiích o názorech obyvatel ČR, využívá právě této techniky. Vlastní sběr dat proběhl pomocí techniky rozhovoru. Pro kvótní výběr je potřeba tazatelů, kteří najdou odpovídající respondenty a zajistí tak, aby vzorek respondentů byl skutečně reprezentativní. Výzkum tak neprobíhá pomocí dotazníku (respondenti vyplňují sami), ale tazatelé čtou respondentům přesně formulované otázky a jejich odpovědi zanáší do záznamových archů. Rozhovor byl rozdělen do dvou částí. První byla zaměřena na možnosti zlepšení informovanosti veřejnosti o sociálních službách a na hlavní sociální problémy města. Otázky této části položili tazatelé všem respondentům. Druhá část byla zaměřena jen na rodiny s dětmi a seniory. Tazatelé tak nejdříve zjistili, zda respondent spadá do jedné z těchto skupin a pokud ano, vyplnil s ním odpovídající sérii otázek. V případě, že respondent do těchto skupin nespadal, rozhovor byl ukončen pouze první částí. U těchto skupin jsme zjišťovali hlavní problémy a návrhy na zlepšení. Rodiny s dětmi a senioři tvoří v populaci významné procento, tudíž i v námi zvoleném vzorku respondentů, představují dostatečně velký počet případů pro podrobnější analýzu. Ostatní cílové skupiny sociálních služeb jsou výrazně menší a nedají se tímto způsobem podchytit a smysluplně analyzovat.
6
Výzkum názorů veřejnosti
Analytická část 1. Hlavní zjištění 1. Polovina občanů se domnívá, že má přehled o poskytovaných sociálních službách. Pokud mají tuto znalost konkrétně prokázat, skutečnost je výrazně horší, protože respondenti zpravidla nevědí, na koho je nejlepší se obrátit v určitých situacích. Velká část obyvatel města Děčína žije pouze v iluzi, že mají znalosti z oblasti sociálních služeb. 2. Čtyři z pěti občanů (bez rozdílu věku a pohlaví) se domnívají, že ví, kde najdou informace o sociálních službách, pokud je budou potřebovat. 3. Informace o sociálních službách poskytovaných v rámci města Děčína zajímají zhruba každého čtvrtého občana. 4. Pouze každý sedmý občan pociťuje informační deficit a není spokojeno s úrovní svých znalostí o nabídce sociálních služeb. 5. Z výzkumu vyplývá, že ve městě schází organizace, kterou by respondenti chápali jako tu, která jim vždy poradí nebo odkáže na někoho povolanějšího. Tuto funkci neplní ani úřady ani poradny fungující v Děčíně. 6. Nejpreferovanějšími způsoby informování veřejnosti jsou Zpravodaj města Děčín, letáky do schránek a katalog poskytovatelů sociálních služeb, pro mladší generaci navíc internet. 7. Respondenti preferují ty způsoby, které od nich vyžadují menší aktivitu. Informace musí přijít za nimi (nejlépe do schránky) a ne oni za ní. 8. Internet v podstatě nehraje roli, uvažujeme-li o přímém informování seniorů. 9. Zpravodaj města Děčín pravidelně čte 37% respondentů, občas polovina, pouze necelá pětina vůbec. Podíl pravidelných čtenářů přitom roste s věkem. Mezi pravidelnými čtenáři jsou dvě třetiny žen. Zpravodaj je relativně dobrým prostředkem jak oslovit veřejnost. V případě seniorů to platí zcela jednoznačně. Naopak ale jeho využití pro přímé informování nejmladší skupiny obyvatel je výrazně omezeno. 10. Povědomí o katalogu sociálních služeb je poměrně nízké. Dvě třetiny respondentů o něm neslyšely a netuší tedy, že existuje. Graf také ukazuje, že 6 % ho má doma a 2 % ho někdy v minulosti využilo. A zbývajících 26 % alespoň ví o jeho existenci. 11. Jako největší sociální problém Děčína označili respondenti nezaměstnanost (označilo jej 70% respondentů). S výrazným odstupem pak následují problémy vandalismus (41 %) a soužití s Romy (38 %).
7
Výzkum názorů veřejnosti 12. Jako největší problémy v sociální oblasti uvedly zástupci rodin s dětmi nebezpečný provoz ve městě (56 % respondentů), nedostatek hřišť pro starší děti (41 %) a nedostatek míst ve školkách (38 %). Tyto zjištění rovněž potvrzují závěr z předchozího výzkumu, že v Děčíně není problémem nedostatek kroužků pro děti, ale problémem je jejich cena. 13. Hlavními problémy nejčastěji označovanými seniory jsou příliš drahé sociální služby (45 % respondentů), doprava po městě (42 %) a málo informací o tom, co se pro seniory v Děčíně nabízí (38 %).
2. Struktura vzorku Naši tazatelé provedli rozhovory s celkem 234 respondenty. Jejich odpovědi jsme zadali do počítače a následně statisticky vyhodnotili. U respondentů jsme sledovali dva znaky a to pohlaví a věk. Ve vzorku se nachází 52 % žen a 48 % mužů. Struktura respondentů dle pohlaví
Muži 48%
Ženy 52%
Pro potřeby analýzy rozdílnosti názorů respondentů dle věku, jsme je rozdělili do čtyř věkových kategorií, se kterými dále ve zprávě pracujeme. Struktura respondentů dle věku 30,0% 27,8% 25,2%
25,6%
25,0% 21,4% 20,0%
15,0%
10,0%
5,0%
0,0% 18-29
30-44
45-59
8
přes 60
Výzkum názorů veřejnosti
3. Hodnocení informovanosti Respondentům jsme předložili čtyři dvojice výroků o jejich přístupu k informovanosti o sociálních službách a byli požádáni, aby vybrali vždy ten, který je lépe vystihuje. První dvojice výroků se zaměřuje na hodnocení přehledu o nabídce sociálních služeb v Děčíně. • Mám celkem přehled, jaké jsou sociální služby v Děčíně a s čím by mi mohli pomoc. • Nemám přehled, jaké jsou v Děčíně sociální služby a s čím by mi mohly pomoc. V tomto ohledu se respondenti rozdělili přibližně rovnoměrně. To, že má přehled o sociálních službách, uvedlo 51 %, opak 49 %. Jak ale ukážeme v následující kapitole, kde jsme se jich ptali, na koho se obrátit v určitých situacích, sebehodnocení se zdá být značně nadnesené. Přehled o sociálních službách
Nemá přehled o soc. službách 49%
Má přehled o soc. službách 51%
Dle věku se respondenti v hodnocení své informovanosti významně neliší a v jejich hodnocení není patrný žádný trend. Dle pohlaví jsou ale rozdíly významné. To, že má přehled o sociálních službách, uvedly dvě třetiny žen, ale jen jedna třetina mužů.
Další dvojice výroků se týkala jejich schopnosti vyhledat informace o sociálních službách, pokud by je z nějakého důvodu potřebovali: • Pokud bych to potřeboval, dokázal bych informace o těchto službách snadno najít. • Pokud bych to potřeboval, byl by pro mě problém, získat informace o těchto službách. Jak ukazuje následující graf, respondentům rozhodně v tomto směru sebevědomí nechybí. O tom, že by informace snadno našli, je přesvědčeno 83 % z nich. Stejně jako v minulém případě je ale potřeba i zde zdůraznit, že se jedná o subjektivní pocit respondentů.
9
Výzkum názorů veřejnosti
Schopnost vyhledat informace o sociálních službách Informace by získal problematicky 17%
Informace by snadno zíkal 83%
Rovněž je nutné vzít v úvahu, že toto hodnocení se od skutečného stavu může zásadně lišit. Pokud bychom s respondenty provedli malý experiment a požádali je, aby nám zjistili informace o některé sociální službě, dá se předpokládat, že jejich úspěšnost by byla velmi vysoká a v tomto směru se nezdají být tyto údaje příliš nadsazené. Hodnocení respondentů ale odpovídá přesně tomuto stavu, kdy si uvědomují problém, vědí, že je tu někde pomoc a tento problém jim nenarušuje jejich schopnost informace vyhledat. U této otázky se významněji nelišili respondenti ani po rozdělení dle věku, ani dle pohlaví. Silné přesvědčení o své schopnosti získat potřebné informace je tedy přítomné u všech podskupin.
Třetí dvojice výroků je věnována zájmu respondentům o informace o sociálních službách: • Informace o sociálních službách mě momentálně nezajímají a nevyhledávám je. • Zajímám se o to, jaká je nabídka sociálních služeb v Děčíně. Poskytovatelé sociálních služeb, v předchozím výzkumu potřeb uživatelů opakovaně uváděli, že se setkávají se silným nezájmem ze strany veřejnosti. V tomto směru výsledek, kdy pouze 27 % respondentů uvádí, že je informace o sociálních službách zajímají, není překvapením. Lze ovšem očekávat, že případný zájem respondentů není rozložen plošně, ale zaměřuje se jen na určitou výseč služeb, které jsou nebo by pro něj mohly být užitečné. Zájem o informace o sociálních službách Informace ho zajímají 27%
Informace ho nezajímají 73%
10
Výzkum názorů veřejnosti
A poslední dvojice výroků se týkala jejich spokojenosti s tím, jaký mají přehled o sociálních službách: • Nejsem spokojený s tím, kolik toho vím o sociálních službách. • To co vím o sociálních službách, mi momentálně stačí. Vzhledem k nízkému zájmu o informace nepřekvapí, že naprostá většina respondentů uvádí, že jim jejich stávající znalosti o sociálních službách dostačují. Pouze 14 % uvedlo, že se svými znalostmi není spokojeno. Spokojenost s přehledem o sociálních službách Nespokojený se svými znalostmi 14%
Jeho znalosti mu dostačují 86%
4. Na koho se obrátit, když….. Protože nemáme příliš důvěru v sebehodnocení respondentů ohledně jejich povědomí o sociálních službách, předložili jsme jim sedm situací a požádali je, aby uvedli na jakou organizaci je podle nich nejlepší se v takovém případě obrátit. Hypotetické situace byly: 1. Někdo z vašich blízkých má problémy s drogami nebo alkoholem. 2. Potřebujete menší výpomoc v domácnosti, s nákupy apod. 3. Měl jste nehodu a skončil na vozíku. Teď se s tím snažíte naučit nějak žít. 4. Zadlužil jste se a nejste schopný dluhy splácet. 5. Řešíte vážné partnerské problémy a potřebujete poradit. 6. Pečujete o nemohoucího seniora, ale už to nezvládáte a nemůžete se o něj dále starat doma. 7. Ztratil jste bydlení a nemáte nikoho, u koho byste mohl zůstat. Jednalo se o otevřené otázky, takže respondenti si nevybírali ze seznamu možností. Jejich odpovědi jsme roztřídili a převedli do grafů, které jsou na následujících stránkách. Každý graf obsahuje podíl respondentů, kteří neuvedli žádnou organizaci a šest nejčastěji uváděných odpovědí. Ostatní jsou sloučeny v kategorii ostatní. Konkrétně jsou pak vypsány pod každým grafem.
11
Výzkum názorů veřejnosti Jednotlivé grafy nekomentujeme, ale zde shrneme hlavní zjištění. Podíl respondentů, kteří neuvedli žádnou možnost, se pohybuje od 40 % u problému s drogami až po 71 % u zadlužení. Ve všech případech je tedy značně vysoký, což ukazuje, že respondenti nemají přehled o tom na koho se v určitých situacích nejlépe obrátit. Navíc část uváděných odpovědí, nelze rozhodně považovat, za správné (tedy nezaručí pomoc nebo alespoň nasměrování na vhodnou organizaci). Žádná organizace nefunguje jako záchytná možnost, kterou by respondenti uváděli, pokud by je nenapadla lepší. Není tu tedy žádná organizace, kterou by respondenti chápali jako tu, která jim vždy poradí nebo odkáže na někoho povolanějšího. Tuto funkci neplní ani úřady ani poradny fungující v Děčíně. Problémy s drogami krizové centrum 3% protidrogové centrum 3%
Drop In 2%
ostatní 5%
protidrogová léčebna 6%
Neuvedl 40%
lékař 7%
K-centrum 34%
Kategorie ostatní zahrnuje možnosti: psycholog, policie, magistrát, pečovatelská služba, Člověk v tísni, OSV. Pomoc v domácnosti magistrát 3% úklidová firma 3%
sociální služba Charita 3% 2%
ostatní 4%
OSV 7%
pečovatelská služba 11% Neuvedl 67%
Kategorie ostatní zahrnuje možnosti: asistenční služba, CSS, krizové centrum, Slunečnice, lékař.
12
Výzkum názorů veřejnosti Život na vozíku magistrát 2%
Charita 2%
AVAZ 3%
ostatní 8%
svaz tělesně postižených 3% psycholog/psychiatr 8% Neuvedl 64%
lékař 10%
Kategorie ostatní zahrnuje možnosti: Slunečnice, krizové centrum, OSV, ústav sociální péče, Krizová poradna, Červený kříž, Jurta
Zadlužení OSV 3%
banka 3%
finanční poradna 3%
ostatní 11%
občanská poradna 3% právník 3% Charita 3% Neuvedl 71%
Kategorie ostatní zahrnuje možnosti: magistrát, půjčka, oddlužovací firma, krizové centrum, osobní bankrot, soud, krotitelé dluhů, finanční úřad, splátkový kalendář, K-centrum
Partnerské problémy rodinná poradna krizové centrum ostatní 3% 2% 8%
krizová poradna 3% psycholog 4%
Neuvedl 50%
poradna 4%
manželská poradna 26%
Kategorie ostatní zahrnuje možnosti: právnická poradna, Charita, občanská poradna, OSV, kineziologie, OSPOD, nemocnice, kurátor
13
Výzkum názorů veřejnosti Péče o seniora OSV 4%
DPS 4%
magistrát 2%
ostatní 4%
LDN 4%
Neuvedl 43%
pečovatelská služba 9%
domov důchodců 30%
Kategorie ostatní zahrnuje možnosti: lékař, nemocnice, sociální poradna, Charita, CSS
Ztráta bydlení ubytovna 3% OSV 3%
Charita 2%
Červený kříž 2%
ostatní 3%
magistrát 6%
Neuvedl 52%
azylový dům 29%
Kategorie ostatní zahrnuje možnosti: bytový odbor, K-centrum, domov důchodců, policie
14
Výzkum názorů veřejnosti
5. Preferované způsoby informování Protože nedostatečná informovanost veřejnosti o sociálních službách je problém, se kterým se poskytovatelé těchto služeb neustále potýkají, zeptali jsme se respondentů, jakým způsobem by bylo nejlepší, aby se k nim informace dostávaly. Následující graf zobrazuje shrnutí jejich odpovědí. Mohli zvolit až tři pro ně nejvhodnější způsoby. Procenta tedy uvádí, jaký podíl respondentů uvedl danou možnost mezi třemi nejvhodnějšími. Součet tak netvoří 100 %, ale pokud by označili vždy přesně tři možnosti, tvořil by 300 %. Preferované způsoby informování Více informací ve zpravodaji města Děčín
41%
Letáky do schránek
40% 36%
Katalog poskytovatelů sociálních služeb Více informací od lékařů
31% 27%
Více informací na webových stránkách města Informace v MHD
19% 15%
Akce pro veřejnost (dny otevřených dveří apod.) Více informací na informačních tabulích
12% 8%
Více informací ve školách Přednášky o sociálních službách
7%
Nejpreferovanější je dvojice možností zpravodaj města Děčín a letáky do schránek, které označilo 41 % resp. 40 %. Za nimi následuje katalog poskytovatelů sociálních služeb (36 %) a informace od lékařů (31 %). Na opačném konci žebříčku se pak umístily možnosti přednášky o sociálních službách (7 %), informace ve školách (8 %) a více informací na informačních tabulích (12 %). Z volby těchto možností je zřejmé, že respondenti preferují ty způsoby, které od nich vyžadují nejmenší aktivitu. Informace musí přijít za nimi a ne oni za ní. Vzhledem k tomu, že zpravodaj je distribuován do každé domácnosti, velmi se blíží možnosti letáků. Obě představují možnost, která se dostane až přímo k občanům a zasahuje celou populaci plošně. V této souvislosti je potřeba chápat i třetí místo katalogu poskytovatelů sociálních služeb. Opět by musel být distribuován plošně a nesmí být pouze umístěný na určitých místech k vyzvednutí či nahlédnutí. Taková varianta by jistě získala menší podporu a odpovídala by spíše informačním tabulím. Po rozdělení odpovědí dle věku respondentů se ukazují další zajímavé skutečnosti. Zmíníme ty, které jsou pro nás nejdůležitější. 15
Výzkum názorů veřejnosti Nejstarší kategorie respondentů jako zdroj informací jednoznačně preferuje zpravodaj. Volilo ho 61 %. Dvě nejstarší kategorie volí častěji možnost informace od lékaře (38 % a 39 %). Naopak, nízká preference je u webových stránek. To souvisí s malým využíváním internetu, u těchto skupin, kterému se ještě budeme věnovat. Webové stránky jsou ale druhým nejčastěji uváděným zdrojem u dvojice nejmladších kategorií. U nejmladší kategorie je oproti ostatním také vyšší preference informací v MHD. Preferované způsoby informování dle věku Způsoby informování Více informací ve zpravodaji města Děčín Letáky do schránek Katalog poskytovatelů sociálních služeb Více informací od lékařů Více informací na webových stránkách města Informace v MHD Akce pro veřejnost (dny otevřených dveří apod.) Více informací na informačních tabulích Více informací ve školách Přednášky o sociálních službách
18-29 34% 41% 31% 22% 36% 29% 14% 19% 17% 3%
30-44 34% 31% 47% 26% 41% 16% 26% 5% 5% 10%
45-59 36% 48% 43% 38% 18% 18% 8% 13% 7% 3%
přes 60 61% 41% 22% 39% 10% 10% 12% 10% 4% 12%
Rozdíly v odpovědích mužů a žen tak významné nejsou. Výrazněji se liší pouze v otázce webových stránek, které uvedlo 32 % mužů a pouze 23 % žen. Muži více preferují informační tabule, ale ani z jejich hodnocení se nejeví jako vhodný způsob k informování. Preferované způsoby informování dle pohlaví 42% 40% 42% 38% 34% 39% 30% 31%
Více informací ve zpravodaji města Děčín Letáky do schránek Katalog poskytovatelů sociálních služeb Více informací od lékařů 23%
Více informací na webových stránkách města Informace v MHD
21% 15% 16%
Akce pro veřejnost (dny otevřených dveří apod.) Více informací na informačních tabulích Více informací ve školách Přednášky o sociálních službách Muži
32%
16%
8% 17% 8% 9% 9% 5% Ženy
6. Internet Internet představuje bezpochyby jeden z potenciálně nejdůležitějších zdrojů informací o sociálních službách. Jeho význam, ale závisí na jeho rozšíření a schopnostech populace s ním pracovat. Proto jsme se v našem výzkumu zaměřili i na tuto oblast. Jak ukazuje 16
Výzkum názorů veřejnosti následující graf, několikrát týdně s internetem pracuje asi 50 % respondentů. Dalších 11 % s ním pracuje alespoň několikrát do měsíce a dalších 14 % méně často. Respondenti, kteří neumí s internetem vůbec, pracovat tvoří 25 %. Četnost práce s internetem Nikdy, neumím s ním zacházet 25% Několikrát do týdne 50%
Méně často 14% Několikrát do měsíce 11%
Rozdělíme-li respondenty podle věku, ukazuje se, že využívání internetu je v populaci rozloženo značně nerovnoměrně. Mezi mladšími kategoriemi respondentů se lidé, kteří by neuměli pracovat s internetem, vyskytují zcela ojediněle. Podíl těch, kteří s ním pracují několikrát týdně, dosahuje 72 %. Ve věkové kategorii 45 – 59 let se ale tyto poměry začínají obracet. Podíl respondentů, kteří neumí s internetem pracovat, dosahuje 30 % a naopak ti, kteří pracují s internetem několikrát týdně, tvoří jen 38 %. Pokles dále pokračuje a v nejstarší kategorii, neumí s internetem pracovat již 73 %. Několikrát týdně s ním pracuje už pouze 8 %. Další 4 % pak několikrát do měsíce. Četnost práce s internetem dle věku
8%
přes 60
4%
45-59
15%
73%
38%
14%
30-44
72%
18-29
72%
0%
10%
20%
30%
Několikrát do týdne
17%
30%
12%
14%
14%
40%
50%
Několikrát do měsíce
60%
Méně často
70%
80%
10%
90%
2%
3%
100%
Nikdy, neumím s ním zacházet
Internet používají častěji muži než ženy. Za tímto rozdílem je ale nejstarší kategorie. Ta mezi ženami tvoří větší část než mezi muži, čímž jejich výsledek opticky snižuje. U trojice mladších kategorií nejsou významné rozdíly. Z výsledků je zřejmé, že internet v podstatě nehraje roli, uvažujeme-li o přímém informování seniorů. Momentálně je v podobné situaci, jako by byl zpravodaj či letáky v populaci se 70 až 17
Výzkum názorů veřejnosti 90 % negramotností. Rovněž je zřejmé, že v následujících letech se to nijak dramaticky nezmění, i když k pomalému posunu tu bude jistě docházet. Další vývoj bude záležet na tom, nakolik se internet u dvou nejstarších kategorií ještě rozšíří. Pokud by se čísla nezměnila, ke skutečnému obratu by došlo až s nástupem současných čtyřicátníků do důchodu. Je potřeba si ale uvědomit, že internet vyžaduje od svých uživatelů jistou aktivitu. Není to informační zdroj, který by přinesl informace přímo k dotyčným osobám, tak jako třeba leták ve schránce. Rozšíření internetu tak spíše ukazuje na schopnost veřejnosti najít požadovanou informaci, než že by poskytovatelům sociálních služeb otevíral informační kanál, přes který by mohli na veřejnost působit. Aby to bylo možné, museli by respondenti ve velké míře navštěvovat určité webové stránky, kde by se poskytovatelé mohli prezentovat. Tuto roli by mohly hrát pouze stránky městského úřadu či obdobně lokálně orientovaný projekt. Vzhledem k rozšířenosti internetu, je ale rovněž zřejmé, že pokud osoba, která s ním neumí pracovat, má nějaké kontakty na mladší generace, pak s vysokou pravděpodobností má tak i někoho, kdo ji může případně informace z internetu obstarat. Respondentům jsme proto položili otázku, zda mají v domácnosti připojený internet. Dvě třetiny odpověděly kladně, jedna třetina záporně. Připojení internetu v domácnosti Ne 33%
Ano 67%
Následně jsme jejich odpovědi spojili s četností užívání internetu. Podíváme-li se na následující graf, je v něm možné najít, že 96 % těch, co pracují s internetem několikrát týdně, mají rovněž v domácnosti připojení k internetu. U respondentů, kteří s internetem pracují několikrát do měsíce, je to 72 %. Tyto dvě skupiny nás ale příliš nezajímají. Jde nám o další dvě skupiny, které s internetem neumí pracovat vůbec či ho využívají jen výjimečně. Ukazuje se, že 44 % respondentů, kteří pracují s internetem méně než několikrát do měsíce má v domácnosti připojení k internetu. A rovněž 20 % těch, kteří s ním neumí pracovat vůbec. Dá se předpokládat, že ho nemají zavedený kvůli sobě, ale kvůli někomu dalšímu v domácnosti. To znamená, že pravděpodobně mají někoho přímo v domácnosti, kdo jim muže zajišťovat potřebné informace a současně to ale ukazuje na nezájem části z nich naučit se s ním pracovat, přestože k němu mají volný přístup a zřejmě i někoho, kdo by je to mohl naučit. I když možná, že by zde bylo namístě toto tvrzení otočit na - právě proto s internetem nepracují, protože někoho takového, kdo jim tuto potřebu substituuje, mají. Zdá se, že se to týká především žen, protože ve vzorku není ani jeden muž, který by měl 18
Výzkum názorů veřejnosti v domácnosti internet a nevyužíval ho alespoň příležitostně. Zatímco mezi ženami, které internet vůbec nepoužívají, ho má v domácnosti 31 %. Četnost práce s internetem dle připojení internetu v domácnosti
96%
Několikrát do týdne
Několikrát do měsíce
4%
72%
Méně často
28%
44%
Nikdy, neumím s ním zacházet
56%
20%
0%
10%
80%
20%
30%
40%
50%
Má v domácnosti připojení k internetu
60%
70%
80%
90%
100%
Nemá v domácnosti připojení k intenrnetu
7. Zpravodaj V našem předchozím výzkumu uživatelů sociálních služeb, se Zpravodaj města Děčín jevil jako nejlepší způsob plošného informování veřejnosti. Proto jsme respondentům položili otázku, jak často zpravodaj čtou, abychom si tento závěr potvrdili. Výjimečně nebo vůbec nečte Zpravodaj 18 % respondentů. Pro tuto skupinu není tedy relevantním zdrojem informací. Naopak je tu 37 % respondentů, které je možné označit za pravidelné čtenáře. A téměř polovinu respondentů bychom mohli označit za občasné čtenáře. Čtenost zpravodaje Vyjímečně nebo vůbec 18% Pravidelně 37%
Občas 45%
Rozdělení odpovědí dle věku respondentů ukazuje výrazné rozdíly. Z grafu je zcela evidentní, že podíl pravidelných čtenářů roste s věkem. Zatímco u nejmladší skupiny tvoří pouze 19 % u respondentů nad 60 let je to téměř 65 %. Je tedy zřejmé, že Zpravodaj se nehodí pro oslovení všech skupin obyvatel stejně. Bezpochyby je velmi vhodný pro oslovení 19
Výzkum názorů veřejnosti cílové skupiny seniorů. Naopak jeho využití pro informovanost nejmladších respondentů (mládež, mladé rodiny) je značně omezené.
Čtenost zpravodaje dle věku
65%
přes 60
25%
38%
45-59
30-44
51%
28%
18-29
10%
11%
45%
19%
0%
27%
57%
20%
8%
30%
40% Pravidelně
24%
50% Občas
60%
70%
80%
90%
100%
Vyjímečně nebo vůbec
Další graf přináší rozdělení dle pohlaví respondentů. Vyplývá z něj, že mezi pravidelnými čtenáři jednoznačně převažují ženy, kdy tvoří přibližně dvě třetiny z nich. Vzhledem k tomu, že podíl respondentů mezi muži a ženami, kteří Zpravodaj nečtou, je stejný, muži pak převládají mezi občasnými čtenáři. Čtenost zpravodaje dle pohlaví
Muži
26%
Ženy
54%
20%
45%
0%
10%
20%
38%
30%
40% Pravidelně
50% Občas
60%
16%
70%
80%
90%
100%
Vyjímečně nebo vůbec
Spojíme-li dva poslední grafy, dá se říci, že pravidelné čtení Zpravodaje je nejrozšířenější mezi ženami nad 60 let (70 %) a naopak největší podíl těch, kteří zpravodaj nečtou je mezi mladými muži do 29 let (28 %). 20
Výzkum názorů veřejnosti
Našim cílem bylo pouze zjistit čtenost Zpravodaje. Z pohledu vlastního obsahu nás nezajímal. Vysoký podíl občasných čtenářů ale ukazuje, že zcela nevyužívá svůj potenciál a zřejmě by bylo možné rozšířit řady pravidelných čtenářů. To by ale vyžadovalo úpravy po obsahové stránce, aby více odpovídal zájmům občasných čtenářů. Na základě výsledků se tedy dá říci, že celkově Zpravodaj je relativně dobrým prostředkem jak oslovit veřejnost. V případě seniorů to platí zcela jednoznačně. Naopak ale jeho využití pro přímé informování nejmladší skupiny obyvatel je výrazně omezeno.
8. Katalog poskytovatelů sociálních služeb Město během minulého komunitního plánování vydalo katalog poskytovatelů sociálních služeb. Jedná se o jeden z hlavních nástrojů pro zlepšení informovanosti v KPSS a tak jsme se respondentů zeptali, jaké zkušenosti s ním mají. Povědomí o katalogu poskytovatelů sociálních služeb V minulosti ho využil 2%
Má ho doma 6%
Ví o něm 26%
Nikdy o něm neslyšel 66%
Jak je patrné z grafu, povědomí o katalogu je poměrně nízké. Dvě třetiny respondentů o něm neslyšely a netuší tedy, že existuje. Graf také ukazuje, že 6 % ho má doma a 2 % ho někdy v minulosti využilo. A zbývajících 26 % alespoň ví o jeho existenci. Povědomí respondentů o katalogu roste s jejich věkem, ovšem nijak výrazně. I u nejstarší kategorie, kde je povědomí o katalogu nejvyšší, dosahuje podíl těch, kteří o něm neslyšeli 57 %.
21
Výzkum názorů veřejnosti Povědomí o katalogu poskytovatelů sociálních služeb dle věku
57%
přes 60
45-59
24%
60%
72%
18-29
71%
10%
20%
30%
16%
37%
30-44
0%
2%
3%
18%
2%
24%
40%
Nikdy o něm neslyšel
50%
Ví o něm
60%
V minulosti ho využil
70%
80%
8%
2%3%
90%
100%
Má ho doma
Přestože podíl těch, kteří o katalogu neslyšeli, je mezi ženami o něco menší, rozdíly nejsou natolik významné, aby se z nich dalo vysuzovat něco pro vhodný způsob informování. Pokud se tedy na katalog díváme jako na nástroj pro přímé zlepšení informovanosti běžné veřejnosti, příliš se mu nedaří tuto funkci plnit. Katalog je ale samozřejmě určen i pro organizace, které s ním mohou pracovat či na jeho základě poskytovat informace a proto jeho reálné dopady nelze redukovat pouze na výše uvedené zjištění.
22
Výzkum názorů veřejnosti
9. Sociální problémy města Děčín Jako největší sociální problém Děčína označili respondenti nezaměstnanost. Celkem 70 % z nich ji zahrnulo mezi tři nejvážnější problémy města. S výrazným odstupem pak následují problémy vandalismus (41 %) a soužití s Romy (38 %). Naopak dle hodnocení respondenti nespatřují závažnější nedostatky v péči o seniory a zdravotně postižené. Obě tyto otázky označilo pouze 6 %. Největší sociální problémy Děčína
Nezaměstnanost
70% 41%
Vandalismus
38%
Soužití majority s Romy 26%
Lhostejnost lidí Drogy
22%
Kriminalita
21%
Nedostatek levného bydlení
20%
Bezdomovci
13%
Gamblerství
9%
Nezájem vedení města o tyto problémy
9%
Nedostatečná péče o seniory
6%
Nedostatečná péče o zdravotně postižené
6%
Rozdělení dle věku respondentů přináší několik významných rozdílů. Nezaměstnanost je hlavní problém pro všechny kategorie s výjimkou té nejstarší. Tato skupina uváděla nejčastěji vandalismus (76 %). V tomto bodě je rozdíl nejvýraznější. U nejmladší kategorie byl uveden jen ve 20 % případů. Starší kategorie rovněž častěji uvádí problém kriminality. Největší sociální problémy Děčína dle věku Sociální problém Nezaměstnanost Vandalismus Soužití majority s Romy Lhostejnost lidí Drogy Kriminalita Nedostatek levného bydlení Bezdomovci Gamblerství Nezájem vedení města o tyto problémy Nedostatečná péče o seniory Nedostatečná péče o zdravotně postižené
18-29 78% 20% 47% 20% 22% 14% 34% 15% 10% 8% 5% 8%
23
30-44 77% 23% 40% 28% 23% 12% 20% 13% 12% 17% 8% 5%
45-59 62% 49% 29% 29% 25% 28% 15% 12% 8% 6% 9% 5%
přes 60 63% 76% 37% 27% 18% 31% 6% 10% 8% 4% 2% 4%
Výzkum názorů veřejnosti U nejmladších respondentů se dá naopak setkat častěji než u dalších kategorií s uvedením nedostatku levného bydlení. U této věkové kategorie je to třetí nejčastěji uváděný problém. Problematika soužití majority s Romy se u všech věkových kategorií drží mezi třemi nejčastěji uváděnými problémy. Jako pozitivum můžeme označit hodnocení u bodu nedostatečná péče o seniory. Ve věkové kategorii přes 60 let, ji uvedly jen 2 % respondentů, což je nejméně ze všech kategorií. Tudíž skupina, které by se případné problémy týkaly přímo, tuto oblast nevidí jako prioritu. Porovnáme-li výsledky mezi muži a ženami, tak výrazné rozdíly tu nenajdeme. Hlavní problém zůstává nezaměstnanost, která je častěji uváděna ženami. Rozdíly je ale možné najít spíše u otázky soužití majority s Romy, kterou muži uvedli v 46 % případů a ženy jen v 30 %. A naopak ženy oproti mužům častěji uvádí lhostejnost lidí. Největší sociální problémy Děčína dle pohlaví 67%
Nezaměstnanost
74% 39% 41%
Vandalismus
46%
Soužití majority s Romy
30% 19%
Lhostejnost lidí
34% 25% 19%
Drogy
17% 24%
Kriminalita
19% 20%
Nedostatek levného bydlení
14% 11%
Bezdomovci Gamblerství
15% 4%
Nezájem vedení města o tyto problémy
9% 9%
Nedostatečná péče o seniory
5% 8%
Nedostatečná péče o zdravotně postižené Muži
5% 7% Ženy
10. Chybějící služby Veřejnost povětšinou není klientem sociálních služeb. V našem vzorku pouze 2,5 % respondentů uvedlo, že využívají nějakou sociální službu a dalších 5,5 %, že ji využívá někdo z jejich blízkých. Nemá tedy přímé zkušenosti, na základě kterých by mohla relevantně hodnotit, jaké sociální služby v Děčíně chybí. Do dotazníku jsme ale vložili otázku, zda je nějaká sociální služba, která jim osobně chybí a kterou by využili. Jednalo se 24
Výzkum názorů veřejnosti o otevřenou otázku, takže respondenti službu museli sami uvést a nevybírali z předložených možností. Odpovědi přinesli poměrně širokou škálu návrhů. U části z nich se ale nejedná o skutečnou potřebu dané osoby. Pochybujeme, že mezi respondenty by bylo tolik zájemců o ubytování typu azylového domu. Další část z nich je v Děčíně už zajišťována. To znamená, že se spíše jedná o problém informovanosti, popřípadě finanční dostupnosti. A u části spojitost se sociálními službami je jen velmi volná. • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •
Doprovod k lékaři, nákupy, atd. Např. odvoz nemocných do nemocnice nebo jiná vyšetření. Více možností realizace kulturních akcí pro minority. Denní azylový dům. Aby Romové mohli uklízet veřejné prostranství. Soc. pracovníci. Domovy pro bezdomovce. Sexuální poradna. Pomoc s nákupem. Někdy nákupy. Služba, která by omezila pohyb Romů po městě v nočních hodinách a raději i ve dne. Asistent pro sluchově postižené. Asistenta pro sluchově postižené (lékař, úřad atd.). Poskytnutí uměle vytvořené práce pro lidi, kteří nejsou schopni ze zdr. důvodů pravidelně vykonávat práci. Úklid chodníků. Jesle a školky. Mám malý důchod a na vše finančně nestačím, nikdo mi nepomůže. Více drogové prevence. Více agentur pro seniory a také více ubytování pro lidi bez domova. Poradenskou službu. Mít zaměstnání.
25
Výzkum názorů veřejnosti
11.
Rodiny
Jak bylo sděleno v úvodu této zprávy, ve výzkumu jsme se blíže zaměřili i na problematiku rodin a seniorů. Obě tyto skupiny byly požádány, aby určily až čtyři největší problémy z nabízených možností. Do skupiny rodiny jsme zahrnuli všechny respondenty, kteří uvedli, že mají alespoň jedno dítě mladší 18 let. Tito respondenti jako největší problémy uvedli nebezpečný provoz ve městě (56 %), nedostatek hřišť pro starší děti (41 %) a nedostatek míst ve školkách (38 %). Tyto zjištění rovněž potvrzují závěr z předchozího výzkumu, že v Děčíně není problémem nedostatek kroužků pro děti, ale problémem je jejich cena. Tento problém byl uváděný jako čtvrtý nejčastější (30 %). Nejméně často naopak uváděli nedostatek zájmových kroužků pro děti a mládež (12 %) a chybějící rodinou poradnu (12 %). Největší problémy rodin v Děčíně Nebezpečný provoz ve městě
56%
Nedostatek hřišť pro starší děti
41%
Nedostatek míst ve školkách
38%
Zájmové kroužky jsou příliš drahé
30%
Chtěl bych práci na zkrácený úvazek, ale nejde získat
25%
Nedostatek organizovaných aktivit o prázdninách
21%
Nedostatečná provozní doba školek nebo školních družin
19% 15%
Chybí mi někdo, kdo by mi občas pohlídal dítě Chybí zde rodiná poradna
12%
Nedostatek zájmových kroužků pro děti a mládež
12%
Respondenti byli rovněž požádáni, aby dali vlastní návrh, jaké opatření by město mohlo realizovat, aby jim jako rodinám s dětmi pomohlo. Pro snadnější orientaci, jsme jejich návrhy rozdělili do několika kategorií. Školky, jesle, hlídání dětí • • • •
Vybudování více mateřských škol. (6x) Vybudování více jeslí. (3x) Zajistit místo, kde by matky mohly nechat své děti a zařídit si tak v klidu vše potřebné. Hlídání dětí.
26
Výzkum názorů veřejnosti Bezpečnost • • • • •
Čisté město, monitorovací kamerový systém využít více k ochraně osob a majetku. Ne ke šmírování a porušování zákonů. Modernizace a posílení kamerového systému. Větší kontrola večerního klidu. Zajištění nočního klidu v centru města. Častější hlídky policistů v krizových místech např. Podmokly, Boletice, Bynov.
Hřiště a volný čas • • • • • • •
Nedostatek hřišť pro mladší děti. Opravit a rozšířit skipark. Zřízení hřiště pro všechny věkové kategorie. Klub pro náctileté - bez alkoholických nápojů. Větší množství sportovního vyžití pro děti, za rozumné vstupné nebo zdarma. Více sportovního vyžití. Větší možnost sportovního vyžití.
Ostatní • • • • • • • • • • • • • •
Zvětšení dávek na dítě. Vyšší soc. dávky pro samoživitelky. Dostatečné sociální příspěvky. Dopravní situace. Doprava omezená. Zlepšit provoz ve městě. Školní autobusy zdarma. Podávání veškerých formulářů přes internet. Vytvořit pracovní místa pro mladistvé. Rychlejší rekultivace sídliště na Starém městě. Koupaliště-jedno je nedostačující. Obchodní síť -Kamenická je nedostačující. Více bytů pro mladé, jsem v drahém bytě u majitele. Pomoc mladým rodinám apod.
27
12.
Senioři
Druhá skupina, na kterou jsme se blíže zaměřili, jsou senioři. Ti jako své hlavní problémy nejčastěji označovali příliš drahé sociální služby (45 %), následně dopravu po městě (42 %) a jako třetí největší problém málo informací o tom, co se pro seniory v Děčíně nabízí (38 %). Nejméně často pak uváděli jako problém vztahy s rodinou, které neuvedl ani jeden respondent a chybějící sociální služby (5 %). Největší problémy seniorů v Děčíně Příliš drahé sociální služby
45%
Doprava po městě
42%
Málo informací o tom, co se pro seniory v Děčíně nabízí
38%
Bariérovost města
25%
Nedostatečná nabídka možností trávení volného času
25%
Osamělost
16%
Dlouhé čekací lhůty na pobytové zařízení
16%
Nemám nikoho, kdo by mi poradil, když si nevím rady
13%
Chybějící sociální služby Vztahy s rodinou
5% 0%
I tato skupina respondentů měla možnost navrhnout opatření, které by jim nejvíce pomohlo a které by Děčín mohl realizovat. Návrhy, které předložilo 33 z nich, je možné rozdělit do několika kategorií. Kvalita a kapacita pobytových zařízení: • • •
Nový domov pro seniory. (7x) Postavit více domovů s pečovatelskou službou. (2x) Zvýšit úroveň v domovech důchodců.
Volný čas: • • • •
Lepší kulturní vyžití (2x). Aby důchodci po 13 hodině mohli do sauny a bazénu se slevou. Kurzy PC, rekondiční cvičení, více kulturních akcí. Více kultury, např. tanec.
Doprava, dostupnost a bariéry: • • •
Levnější jízdné Více nízkých autobusů Více pozor na silnici.
Výzkum názorů veřejnosti • •
Obchody blíže mému bydlišti (pojízdná prodejna) Bezbariérový přístup
Informovanost • •
Větší informovanost (2x) Měsíčník pro seniory
Ostatní • • • • • • • • •
Pečovatelská služba za přijatelnou cenu. Brigádní místa pro seniory nebo důchodce. Zaktivovat všechny otázky tohoto projektu. Zvýšit péči seniorů. Kamenická ulice – bankomat. Obchod. Zvýšená ostraha na parkovištích nákupních zón (poškozená auta, krádeže, napadání seniorů). Jako senior bych chtěla někoho, kdo by mi pomohl a poradil. Možnost provádění osobní hygieny seniorů invalidů, třeba ve zdravotním zařízení.
Z uvedených návrhů se zdržíme u „Měsíčník pro seniory“. Město Děčín samozřejmě stěží začne vydávat vlastní časopis pro seniory. Tvoří-li ale největší skupinu pravidelných čtenářů děčínského zpravodaje osoby nad 60 let, bylo by možné zvážit jeho využití. V druhém z výzkumů, který jsme realizovali, se objevil návrh na vytvoření skupiny osob z organizací, které sdružují seniory a která by ve zpravodaji pravidelně zveřejňovala všechny své plánované aktivity, kterých by se senioři mohli zúčastnit. Zavedení speciální rubriky věnované přímo seniorů, se tedy nabízí jako možnost i z tohoto pohledu.
29
