Vývojový index švýcarské silniční dopravy 1990 až 2002 Daniela Felber Sanchez, Georg Abay Silniční provoz se na švýcarské silniční síti zvýšil mezi roky 1990 - 2002 o 21 %. Nárůst dopravy je se svými 38 % vysoký především na dálnicích. Tyto údaje se opírají o vývojový index švýcarské silniční dopravy. Z velkého množství údajů o dopravě, zjištěných Spolkem a kantony, byl během let vypočítán index dopravní intenzity, který popisuje průměrný vývoj silničního provozu ve Švýcarsku. Na mnoha místech se na vybraných profilech silnic sledovala doprava, a to nepřetržitě nebo v určitých časových úsecích. Tato data sloužila k podchycení lokálního vývoje silničního provozu. Jestliže se mělo těchto údajů využít k popisu vývoje silniční dopravy pro celé Švýcarsko, potom bylo nutno data shrnout do indexu dopravní intenzity. Tento index představuje časový vývoj množství dopravy v poměru k základnímu bodu, v němž je index roven 100. Index je spočítán pro průměrnou dopravu za den DTV (24) a průměrnou dopravu za pracovní den DWV (24). Provoz se na švýcarské silniční síti zvyšoval mezi lety 1990 - 2002 nepřetržitě (viz obr. 1), přičemž provoz v pracovních dnech rostl poněkud silněji než průměrný denní provoz.
140,0
Vývojový index
130,0
120,0
110,0
100,0
90,0
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
DTV (24)
100,0
102,7
104,2
104,6
106,7
106,9
107,6
109,9
112,0
114,3
117,4
118,3
120,9
DWV (24)
100,0
103,3
104,3
105,9
109,1
109,3
109,9
113,3
115,8
119,3
123,2
124,3
126,9
Obr. 1: Vývojové ukazatele DTV (24) a DWV (24) pro celkovou dopravu na švýcarské silniční síti V posuzovaném časovém úseku došlo především na dálnicích k výraznému zvýšení dopravy (viz obr. 2). Na ostatní silniční síti byl vzestup dopravy při porovnání mírnější.
1
140,0
Vývojový index DTV (24)
130,0
120,0
110,0
100,0
90,0
1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 100,0 103,8 106,0 108,4 112,6 115,0 118,0 122,5 125,7 129,5 133,6 134,8 138,1
Dálnice
Silnice mimo osady 100,0 102,2 102,7 102,2 102,8 101,9 101,3 102,7 104,2 105,0 107,8 108,5 110,4 Silnice uvnitř osad
100,0 100,6 100,8 98,3 97,4 97,5 98,0 99,1 100,3 100,7 103,3 103,2 105,0
Obr. 2: Vývojový index DTV (24) podle funkce a polohy silnice (plus mínus 2 standardní chyby) Zda se index v jednom roce odlišuje od indexu v jiném roce významně, ukazuje standardní (směrodatná) chyba (hodnota indexu plus mínus 2 krát standardní chyba představuje správnou hodnotu s 95procentní pravděpodobností). Překrývají-li se rozsahy chyb obou sledovaných let, potom je třeba posuzovat rozdíly v těchto hodnotách indexů jako nevýznamné. Dělení podle typu aglomerace prokazuje, že doprava v aglomeracích (bez největšího města) trvale narůstá, poněkud více než v jádru aglomerace a na ostatním území. 140,0
Vývojový index DTV (24)
130,0
120,0
110,0
100,0
90,0
1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002
Velkoměsta
100,0 100,8 102,4 103,1 104,8 104,3 106,1 108,0 109,8 113,0 114,4 112,9 114,0
Aglomerace
100,0 102,7 104,0 104,3 105,9 107,1 108,7 110,4 113,0 114,6 118,1 120,4 122,6
Ostatní oblast 100,0 102,8 103,9 104,0 106,3 105,6 105,3 107,9 109,7 111,9 115,1 115,1 118,3
Obr. 3: Vývojový index DTV (24) podle typu aglomerace
2
Rok
DTV(24)
Index
Index dopravní intenzity pro celé Švýcarsko 100,0 5 806 1990 106,9 6 207 1995 117,4 6 816 2000 120,9 7 021 2002 Index dopravní intenzity pro dálnice 100,0 22 706 1990 115,0 26 120 1995 133,6 30 334 2000 138,1 31 364 2002 Index dopravní intenzity pro silnice mimo osady 100,0 3 478 1990 101,9 3 544 1995 107,8 3 749 2000 110,4 3 839 2002 Index dopravní intenzity pro silnice uvnitř osad 100,0 8 918 1990 97,5 8 691 1995 103,3 9 208 2000 105,0 9 365 2002 Index dopravní intenzity pro velkoměsta 100,0 26 617 1990 104,3 27 752 1995 114,4 30 449 2000 114,0 30 336 2002 Index dopravní intenzity pro aglomerace 100,0 8 445 1990 107,1 9 044 1995 118,1 9 975 2000 122,6 10 357 2002 Index dopravní intenzity pro ostatní oblasti 100,0 3 792 1990 105,6 4 003 1995 115,1 4 366 2000 118,3 4 485 2002 Obr. 4: Vývojové ukazatele DTV (24)
3
Standardní chyba 0,74 1,44 1,29 0,58 0,62 0,57 1,11 0,28 0,50 1,40 1,75 0,79 1,21 1,24 1,96 2,59 2,16 1,69 1,24 1,04 1,03
Studie a její oblasti užití V roce 1998 byla uveřejněna výzkumná zpráva "Vývojové ukazatele švýcarské silniční dopravy". Ta obsahuje popis výpočtu indexů a ukazatele za roky 1990 - 1995 pro DTV (24) a DWV (24) celkové dopravy. Stejným způsobem byly zjištěny ukazatele pro DWV (24) pro vozidla podle délkové třídy. Ukazatele vývoje pro celkovou dopravu se ročně zjišťovaly na základě postupných zadání pro spolkový silniční úřad ASTRA až do roku 2002. Od pokračování výpočtu indexů pro délkové třídy se upustilo z důvodu omezené hodnoty dat. Často se v dopravním plánování setkáváme se skutečností, že údaje, které jsou k dispozici, nebyly získány v tomtéž roce, pro který má být zodpovězena určitá otázka. Pomocí vývojových ukazatelů lze různé údaje o dopravě srovnávat, popř. starší data aktualizovat. Možnými obory pro užití jsou silniční a dopravní odborníci, plánovači, odborná místa pro životní prostředí, politici, média, turistika a další. Oblasti užití jsou rozmanité (viz obr. 5). Obor užití Dopravní plánování a technika
Plánování a projektování silnic Dopravní politika Dopravní ekologie
Plánování atd.
Možné oblasti užití - analýzy poptávky - modelové výpočty - celkové prognózy - posouzení opatření - nová výstavba a rekonstrukce - stanovení rozsahu - opatření pro řízení - politické útoky - nařízení k čistotě ovzduší - ochrana proti hluku - zjišťování ekologické únosnosti - volba stanoviště
Obr. 5: Možné oblasti užití Pro propočet ukazatelů se užívá číselných dat permanentních dopravních počítadel (čítačů), patřících Spolku a kantonům. Počet ročně používaných počítadel je proměnlivý (v roce 2002 přesně 400). Využité údaje pocházejí převážně ze spolkových silnic nebo silnic kantonů. Počítadla na silnicích obcí jsou velmi málo zastoupena. Z tohoto důvodu platí vypočítané ukazatele pro nadřazenou, nikoliv celkovou silniční síť Švýcarska. Při výpočtu vývojových ukazatelů je s ohledem na kvalitu výsledku nutné, aby byl k dispozici dostatečný počet stanovišť s počítadly a ta aby byla vzhledem k zatížení provozem co nejvíce homogenní. Jestliže jsou zatížení, která se použila pro výpočet indexu, velmi rozdílná, potom to má za následek velký rozptyl výsledku. Vizuální porovnání rozptylu středních hodnot zatížení různého charakteru vedlo k rozlišení charakteristik a jejich vyjádření, jak je představeno na obr. 6.
4
Charakteristika desagregace
Projev
Typ aglomerace
velkoměsta (centrum měst), aglomerace, ostatní oblast
Funkce a poloha cesty
dálnice, silnice mimo osady, silnice uvnitř osad
Obr. 6: Charakteristiky desagregace a její projevy Jako typ indexu byl použit Laspeyresův index. To znamená, že se uvádí vývoj v porovnání k určitému časovému bodu v minulosti. Přitom každý článek získá význam, který mu náleží podle významu v základním časovém bodě (závažnost v minulosti). Index musí být ovšem přizpůsoben tak, aby mohl přihlédnout ke změnám v počtu profilů s naměřenými daty. Reprezentativnost profilových počitadel a hodnocení závažnosti Měření na profilech, která jsou v provozu, se pro zajištění reprezentativnosti hodnotí podle závažnosti. Přitom se silniční síť rozděluje pro každou ze 16 charakteristik desagregace do skupin počitadel s podobným zatížením (podle třídy zatížení). K tomu dala služba GVF (dnes Úřad pro místní rozvoj ARE) k dispozici výtah z digitální švýcarské silniční sítě. V této síti jsou zachyceny dopravní zátěže pro celé úseky silnic, které byly při celošvýcarském modelování (základem je rok 1990) zatíženy dopravou. Od roku 1998 se pro model použila data Ústavu pro dopravní plánování, přepravní techniku, výstavbu silnic a železnice a ETH Curych (IVT, prof. K.W. Axhausen). Faktory závažnosti se určily pro každou třídu zatížení. Pro každou třídu zatížení byla stanovena efektivní délka sítě ve vztahu k délce sítě s počítadly. Faktory závažnosti se rok od roku znovu propočítávají, protože se vlivem nových nebo zrušených stanovišť s počítadly délka sítě s nimi může měnit. Počítadly zjištěná dopravní intenzita v základním roce 1990 se hodnotila pro každou ze 16 charakteristik desagregace a seskupovala se do průměrného zatížení. Do výpočtu přicházejí všechna stanoviště počítadel, pro něž byly k dispozici zjištěné údaje jak pro základní rok, tak i pro další následný rok (1991). Pro první následný rok se přepočítaly zjištěné dopravní údaje stejným způsobem do průměrného zatížení. Z obou průměrných zatížení (základní rok a první následný rok) bylo potom možno spočítat index. Výpočty pro druhý - a všechny další následné roky - se provedly analogicky. Revize indexů a porovnání s čísly úřadu ASTRA Indexové řady je nutno čas od času revidovat vzhledem k měnícím se schématům hodnocení, tzn. postavit je na nový základ. Faktory závažnosti pro výpočet vývojových ukazatelů jsou ovlivňovány modelovými zatíženími modelů dopravy a případnými změnami v síti. Z tohoto důvodu byl výpočet indexů pro rok 1998 postaven na novém základě. Navíc se přezkoušelo a vyčistilo přidělení stanovišť počítadel na jednotlivé úseky silnic. Jako podklad pro revizi indexů posloužily propočty dopravních modelů Ústavu pro dopravní plánování, přepravní techniku, výstavbu silnic a železnice na ETH v Curychu. Tyto modelové údaje ukázaly v 78 % všech stanovišť počítadel příznivou shodu se zjištěnými daty. Analogicky s popsanou metodou se spočítaly ukazatele pro roky 1997 - 1999, přičemž bylo indexové číslo pro rok 1997 stanoveno jako 100. Stará indexová řada (1990 - 1997) byla
5
spojena s novou indexovou řadou (od roku 1997), tzn. stará indexová řada se na podkladě nového výpočtu prodloužila tak, že se nové hodnoty indexů znásobily poměrem (index starý/index nový) roku 1997. Porovnáme-li výsledné hodnoty indexů se změnami průměrné denní dopravy DTV (24) mezi roky 1992 - 2002 uveřejněnými úřadem ASTRA, potom dospějeme u dálnic k velmi dobrému souladu dat. Pro celkovou silniční síť existují ovšem odchylky. Důvodem pro to jsou rozdíly ve zvolených metodách výpočtů a volba typu počítadel. Přednost zde popsané metody v porovnání k hodnotám, zjištěným úřadem ASTRA, je v možnosti uvádět hodnoty indexů pro jednotlivé typy silnic, resp. aglomerací. Vývoj podle údajů ASTRA Rok 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002
Všechny silnice 100,0 101,0 103,5 104,0 105,2 107,8 110,1 112,8 115,9 117,3 119,8
Vývojové ukazatele
Dálnice 100,0 101,5 105,6 107,1 109,9 113,3 116,6 120,6 124,3 126,2 129,6
Všechny silnice 100,0 100,4 102,4 102,6 103,2 105,5 107,5 109,7 112,7 113,6 116,1
Dálnice 100,0 102,3 106,2 108,5 111,3 115,5 118,6 122,1 126,0 127,1 130,3
Obr. 7: Porovnání indexových hodnot: Údaje ASTRA - Vývojové ukazatele Vývojové ukazatele jsou dobrým nástrojem pro jednoduché posouzení vývoje dopravy. V indexové řadě by se proto mělo pokračovat. Při předkládání důležitých podkladových údajů (dopravní intenzita na švýcarské dopravní síti, příslušnost k aglomeraci) je třeba výpočet indexů odpovídajícím způsobem přizpůsobit. Rozšíření ukazatelů intenzity dopravy podle kategorií vozidel (případně délkové třídy) by bylo velmi vhodné. Je ovšem nutno přezkoušet, zda datový podklad k tomu stačí.
Název originálu: Entwicklungsindex des schweizerischen Strassenverkehrs 1990 - 2002 Zdroj: Strasse und Verkehr č. 9/2004, s. 30 - 33 Překlad: Jiří Mencl Korektura: ODIS
6
