Vývoj úloha a struktura obcí v České republice Josef Postránecký Ministerstvo pro místní rozvoj Drážďany, 3.- 4. 11. 2011
Územně správní členění České republiky je poměrně složité a odráží dlouhodobě vytvářený systém osídlení dodnes typický svoji fragmentací, tedy významným zastoupením malých obcí na počtu obyvatel i celkové rozloze Současné administrativně-správní členění České republiky je možno z institucionálního pohledu rozdělit do 4 skupin:
První skupina • • • •
územní celky s vlastními volenými samosprávami. Jedná se o třístupňovou strukturu: národní - Česká republika regionální - Vyšší územní samosprávné celky - kraje místní - obce/města.
Vyšší územní samosprávné celky – kraje (14) - regiony úrovně NUTS III
Některá velká města se na základě speciálního statutu člení na vnitřní samosprávné celky (městské obvody a části) – tzv. statutární města – (Statutare Städte; Corporate Towns) • v ČR je to nyní (kromě Prahy, která má i postavení kraje) 23 měst: • Kladno, České Budějovice, Plzeň, Karlovy Vary, Chomutov, Ústí nad Labem, Děčín, Most, Teplice, Mladá Boleslav, Liberec, Hradec Králové, Pardubice, Jihlava, Brno, Zlín, Olomouc, Přerov, Ostrava, Opava, Frýdek – Místek, Havířov a Karviná;
Druhá skupina územní celky všeobecné státní správy - v podstatě jde o čtyřstupňovou strukturu: • centrální (ČR) • regionální (14 krajů) • subregionální - od 1. 1. 2003 dvě nově zavedené jednotky: – správní obvody obcí s rozšířenou působností (ORP – 205) – a správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem (POÚ – 393)
• místní (6249 obcí);
Třetí skupina
Územní celky se speciální státní správou (jde o různé územní úrovně, v nichž mají svoji působnost specializované úřady). Zahrnují jednotky regionálního až subregionálního významu • jako 8 obvodů pro soudy a státní zastupitelství, • více než 200 obvodů pracovních či finančních úřadů, vč. místních poboček);
Čtvrtá skupina
Územní celky s přenesenou působností státní správy, kterou vykonávají jednotky samosprávy • nachází se především na subregionální úrovni – např. stavební či matriční úřady. • nově byly na této úrovni zavedeny jednotky ORP (205) a POÚ (393), které převzaly nosnou část agendy vykonávané jednotlivými okresními úřady (které byly zrušeny k 31. 12. 2002) – viz výše.
Legislativní rámec • • • • • • • • •
Zákon č. 128/2000 Sb. O obcích; Zákon č. 129/2000 Sb. O krajích (krajském zřízení); Zákon č. 130/2000 Sb. O hlavním městě Praze; Zákon č. 243/2000 Sb. O rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům Zákon č. 250/2000 Sb. O rozpočtových pravidlech a územních rozpočtech; Zákon č. 320/2001 Sb. O finanční kontrole Zákon č. 248/2000 Sb. O podpoře regionálního rozvoje v pozdějším znění, č. 138/2006 Sb.; Zákon č. 183/2006 Sb. O územním plánování a stavebním řádu v pozdějším znění; Zákon č. 47/2002 Sb. O podpoře malého a středního podnikání, v pozdějším znění č. 690/2004 Sb.;
8
SYSTÉM STRATEGICKÝCH DOKUMENTŮ REGIONÁLNÍ POLITIKA VERSUS POLITIKA ÚZEMNÍHO ROZVOJE Politika územního rozvoje ČR(2008) (PUR)
Zákon č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů
ò Zásady územního rozvoje (ZUR)
ò Územní plán obce
Strategie regionálního rozvoje ČR(2006) (SRR)
Zákon č. 248/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů
ò Program rozvoje kraje (PRK)
ò Rozvojové dokumenty měst a obcí 9
Reforma veřejné správy 2000 - 2002 veřejná správa zabezpečuje plnění veřejných úkolů, skládá se ze státní správy a územní samosprávy. • v České republice existuje tzv. spojený/smíšený model výkonu veřejné správy (státní správy a samosprávy) • reforma převedla široké spektrum pravomocí a odpovědnosti na obce a Vyšší územní samosprávné celky (kraje) • reforma vymezuje rozdělení pravomocí a odpovědností mezi orgány na jednotlivých úrovních (státní, regionální, obecní). • Na regionální úrovni je vykonávána veřejná zpráva ve 14 krajích (Ústavní zákon č.347/1997 Sb. o vytvoření vyšších územních samosprávných celků)
10
Sídelní struktura – obce v České Republice k 31.12.2010 počet obyvatel
počet obcí
podíl v %
do 99
529
8,46
100-199
1062
16,99
200-499
2019
32,31
500-999
1307
20,92
1 000-1 099
685
10,96
2 000-4 999
375
6,00
5 000-9 999
140
2,24
10 000-19 999
69
1,10
20 000-49 999
42
0,67
50 000-99 999
16
0,26
100 000-500 000
5
0,06
1 000 000 a více
1
0,03
ČR celkem
6 249
100,00
Obce, reforma veřejné správy a spolupráce za účelem zlepšení veřejné správy a místního rozvoje • neúměrně velký počet obcí v České republice je mnohdy překážkou rozvoje na místní úrovni ale i překážkou lepší správě na obecní úrovni (6249 obcí – největší obcí je Praha s 1 257 158 obyvatel, nejmenší Vlkov se 17 obyvateli v JČ kraji - r. 2010) • obce s rozšířenou působností (ORP - 205) vykonávají úkony přenesené ze státní správy ve svém správním obvodě • obce v České republice požívají velkou míru rozhodovací svobody, kterou jim dává zákon č.128/2000Sb. O obcích, která nemusí být vždy v souladu s komplexně funkční velikosti (KFV) území které se vytváří především kolem měst malé nebo střední velikosti • KFV - základní střediskové funkce, jedná se o podíl města: – na počtu bydlících obyvatel = obytná, – na počtu pracovních příležitostí = pracovní, – na počtu pracovních příležitostí = obslužná
Komplexní funkční velikost měst
13
z celkového počtu 6249 obcí v České republice je 3610 obcí (57,8%), které mají méně než 500 obyvatel (v r. 2009 v nich žilo celkem 836 tisíc obyvatel což je 7,96% z celkového počtu) • velký podíl malých obcí v celkově fragmentované sídelní struktuře České republiky vede k potřebě spolupráce obcí zvláště v otázkách ekonomického rozvoje v daném území. Jako spontánní odpověď na tuto situaci vznikají • mikroregiony/ dobrovolné svazky obcí (DSO) – 570 k 1.11.2009 forma spolupráce je realizována na základě zákona 128/2000Sb O obcích. Jedná se o formu „zdola vznikajících“ mikroregionů. Mikroregiony (DSO) mají charakter funkčních nodálních regionů nebo homogenních regionů vymezených společnými technickými, přírodními či jinými podmínkami • Místní akční skupiny (MAS) tzv. „leaderovské regiony“ jsou další formou mikroregionů, které vznikají zdola od roku 2004. V ČR je v současné době více než 150 těchto regionů. Leader je významnou formou sdružování obcí na podporu rozvoje venkovských regionů. MAS musí mít v ČR právní subjektivitu •
Mikroregoiny v České republice - stav k 1. 11. 2009
Rozpočtové určení daní (RUD) • •
•
• •
Daňové příjmy obcí se v posledních letech pohybují na úrovni 150 mld. CZK a v průměru tvoří 53% všech jejich příjmů (u řady obcí až 70%) Zákon o RUD řeší rozdělení výnosů ve dvou krocích: - 1. krok podíl obcí na celostátním výnosu – obce 21,4%, kraje 8,92% - 2. krok rozdělování podílu jednotlivým obcím – dělení na 6245 částí k tomu jsou stanovena kriteria - velikost obce a počet obyvatel (má rozhodující váhu=97%) - rozloha obce(váha=3%) část výnosů daně z příjmů fyzických osob (30%) je alokována podle místa bydliště plátců část výnosů daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti (1,5%) přísluší obcím podle sídla plátce (zaměstnavatele)
Návrh nového zákona o rozpočtovém určení daní Sledované principy: • dosažení 3 násobku ve sílených daních (Prha X kategorie obcí s nejnižšími příjmy) • posílení ze státního rozpočtu 7 mld. CZK – dotační programy z národních zdrojů • zařazení Brna, Ostravy a Plzně (obce nad 150 tisíc obyvatel) do rozpočtu mezi ostatní obce Uplatněná kritéria a jejich váhy: • zvýšení váhy prostého počtu obyvatel ze 3% na 10% • nové kriterium „počet žáků“ 7% (příspěvek na školství –cca 1,5 mld. CZK , nyní VPS) • 3% váha celkové výměry k.ú. zůstává • na postupné přechody zbývá 80% (kriterium ve stávajícím systému je 94%) V současné době je minimální příjem obce na obyvatele průměrný výnos sdílených daní • ve stávajícím systému =6,1 tis CZK • v novém návrhu =7,6 tis CZK Následující tabulka uvádí přehled o minimálních příjmech , přírůstcích na obyvatele a průměrné výnosy sdílených daní a nové návrhy
Minimální příjmy na obyvatele a průměrný výnos sdílených daní v tisících CZK na 1obyvatele. Zdroj: Ministerstvo financí obce - počet obyvatel
min. příjem na obyvatele nyní
návrh
sdílené daně nyní
návrh
do 100
6,1
7,7
9,1
10,5
501 – 1 000
6,3
7,7
7,1
9,2
2 001- 5 000
6,4
7,8
6,8
9,2
5 001 – 10 000
6,6
8,8
7,1
9,2
20 001 – 50 000
7,9
8,9
8,3
9,2
50 001 – 100 000
9,0
9,4
9,4
9,7
100 001 -150 000
9,8
9,8
9,8
9,8
150 001 a více
17,9
12,6
17,9
Praha
29,6
27,8
29,6
Celá ČR
6,1
7,6
27,8
Děkuji za pozornost Josef Postránecký
[email protected]
Odbor rozvoje a strategie regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj
