Vývoj likvidity průmyslových podniků v období krize

Vývoj likvidity průmyslových podniků v období krize Michal Felcman* Krize. V průběhu několika posledních let se toto slovo stalo jedním z nejčastěji používaných termínů v odborných periodikách ale i na českých a mezinárodních zpravodajských kanálech. Během posledních padesáti let prošlo světové hospodářství hned několika hospodářskými poklesy, žádný však nedopadl na ekonomiku většiny států této planety tak silně, jako právě globální hospodářská krize v letech 2008-2009. Světová krize první dekády 21. století se zpočátku prezentovala pouze jako krize na poli finančním. Téměř žádný zástupce z řad makroekonomů, ani předních světových bankovních, poradenských či statistických úřadů nebyl schopen s dostatečným předstihem predikovat rozsah a razanci, s jakou se z finančního sektoru naplno přenesla do globálního hospodářství. Tato krize je specifická svoji celosvětovou a následně celostátní působností a to téměř ve všech sektorech. Nejedná se o krizi vybraného průmyslového odvětví, tato recese dopadla na většinu společností napříč celou ekonomikou. A právě krize razantně změnila strukturu podnikového řízení, kdy se na čele zájmu manažerů opět objevil pojem nedostatek hotovosti. Manažeři se začali setkávat se základní poučkou pro období recese, která zní:“Cash is king“. Přestože původ tohoto rčení není přesně znám, na mezinárodní úrovni jej poprvé použil Per G Gyllenhammar, generální ředitel Volva v roce 1988, jako reakci na tehdejší celosvětovou burzovní krizi. Hospodářská krize je ale i důsledek výrazného hospodářského růstu, během kterého podniky mohutně expandovaly a budovaly větší a větší výrobní kapacity, aby byly schopny uspokojit rostoucí poptávku. Vlastníci najímali pro své společnosti experty zaměřené na růst a ti, opojeni růstem tržeb rozšiřovaly výrobní kapacity, což jim mimo jiné umožnila i vysoká dostupnost bankovních úvěrů. Co bylo pro podniky a ekonomiku výhodou v době růstu, stalo se tragickým omylem v období recese. Mnozí z vedoucích pracovníků nebyli schopni adekvátně a dostatečně rozhodně reagovat na přicházející negativní zprávy ze zahraničních trhů. Velká část manažerů se uspokojovala dosaženými výsledky a nezajímala se o výhledy a prognózy, zejména pak ty negativní, které věštily hospodářský útlum. A tak při poklesu tržeb podniky nebyly schopny zajistit dostatek hotovosti k úhradě obchodních závazků a bankovních úvěrů a začaly se dostávat do pasti likvidity. Když si česká odborná veřejnost uvědomila rozsah a význam nastoupivší hospodářské krize, byla již část podniků v takové situaci, že neexistovala reálná šance na jejich ozdravení. Poslední fází krizové křivky podniku je neschopnost hradit své splatné závazky, a podnik se tak dle insolvenčního zákona č. 182/2006 Sb. dostává do úpadku. Podle § 98 tohoto zákona je dlužník povinen podat na sebe návrh na zahájení insolvenčního řízení. Přestože zdaleka ne všechny podniky tak učinily, byl v roce 2010 znamenán trojnásobný nárůst počtu podaných návrhů na zahájení insolvence oproti hodnotám z roku 2008. Tento dramatický růst je zapříčiněn zejména nárůstem insolvenčních řízení s fyzickými osobami. V případě podniků a podnikatelů se jedná o zvýšení z 3,4tis. insolvenčních návrhů v roce 2008 na 5,6tis. v roce 2010, což přestavuje nárůst o 60 %.

*

Ing. Michal Felcman, externí doktorand, Fakulta podnikohospodářská, VŠE

Tab. 1: Vývoj podaných insolvenčních návrhů 2008-2010

Právnické osoby

2008 3 418

2009 5 255

2010 5 559

Fyzické osoby

1 936

4 237

10 559

Celkem

5 354

9 492

16 118

Zdroj: Creditreform

Charakteristickým rysem hospodářské krize byla mimořádná informovanost ze strany mediálních sdělovacích prostředků. Zpravodajské kanály denně informovaly o jednotlivých podnicích, na které dolehla krize, nejčastěji o poklesu jejich výkonnosti a neschopnosti dostát svým závazkům, o propouštění zaměstnanců a posléze i o jejich vstupu do insolvence. Z nejznámějších insolvenčních kauz lze jmenovat společnosti jako Kordárna, Bohemia Crystalex Trading, Moravia Energo, OP Prostějov a další. Společným znakem jmenovaných podniků byla vysoká míra úvěrového zatížení, která zapříčinila nedostatek hotovosti pro provozní financování podniku. Růst počtu insolvenčních případů, pokles ekonomiky, úbytek tržeb podniků a rostoucí platební neschopnost jsou jedny ze základních společných rysů krize, které se dostaly do povědomí veřejnosti díky informacím z médií. Otázkou zůstává, zda se likvidita průmyslu skutečně snížila, a pokud, tak jakým tempem. I přes růst počtu insolvencí, nelze předpokládat, že se likvidita podniků vyvíjela pro všechny odvětví průmyslu se stejnou charakteristikou. I likvidita samotného průmyslu jako celku nemusí nutně reflektovat v plné míře dopady a rozsah hospodářské krize. Základní předpoklad pro oblast likvidity v době krize je založen na hypotéze, že s nástupem krize se snižuje likvidita podniků. Abychom podpořili nebo vyvrátili tento předpoklad, je nutno analyzovat ukazatele likvidity dostatečně reprezentativního vzorku průmyslových podniků a vývoj jejich oběžných aktiv a krátkodobých závazků, které ukazatele likvidity přímo ovlivňují. Cílem analýzy je odpovědět na otázku, jak se vyvíjela likvidita1 průmyslu, která průmyslová odvětví vykazují nejvýznamnější pokles nebo naopak růst likvidity v období krize.

Zdrojový soubor analyzovaných dat Zdrojový datový soubor pro analýzu likvidity průmyslových podniků vychází ze statistického sledování Českého statistického úřadu, které je dále zpracováno Ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky v materiálu Finanční analýza podnikové sféry za rok 2009 (přepočtené údaje od roku 2007). Data pro tuto analýzu Ministerstva průmyslu a obchodu2 byla čerpána Českým statistickým úřadem na základě výkazu P 6-04 plošně u podniků s významnými aktivy a to bez ohledu na počet zaměstnanců. Analyzovaná datová základna se meziročně liší v důsledku změny klasifikace ze systému OKEČ na systém NACE v roce 2009 a dále jako důsledek rozdělení či sloučení podniků (například v uhelném průmyslu). Datová základna pro oblast průmyslu zahrnuje v letech 2007-2009 od 956 do 1 010 průmyslových podniků. 1

2

Pojem likvidita uváděný v textu je chápán jako„Aktuální schopnost podniku hradit své splatné závazky v daném termínu a ve stanovené hodnotě.“. Dále jen MPO

Tab. 2: Počet analyzovaných podniků v letech 2007-2009 NACE B C D E

Název Dobývání a těžba Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod elektřiny a plynu Voda; odpady a sanace Průmysl (B+C+D+E)

2007 23 852 75 42 992

2008 25 859 75 51 1 010

2009 23 804 75 54 956

Zdroj: MPO (Finanční analýza podnikové sféry za rok 2009 (přepočtené údaje od roku 2007))

Změna počtu podniků ve sledovaném souboru nepředstavuje v oblasti poměrových ukazatelů likvidity žádné omezení. Avšak pro meziroční posouzení vstupních dat (položky aktiv a pasiv), na jejichž základě jsou ukazatelé likvidity kalkulovány, je změna počtu podniků v jednotlivých letech překážkou. Z tohoto důvodu jsou tyto stavové hodnoty pro každý rok přepočteny jako průměrné hodnoty za jeden podnik ve sledovaném odvětví. Tím je eliminováno možné zkreslení meziročního srovnání položek aktiv a pasiv způsobené změnou počtu podniků v souboru. MPO vybralo pro analýzu podniky na základě výše obratu a objemu aktiv od nejvýznamnějších, zdrojová datová základna tak nezahrnuje podniky s malým obratem či nízkými aktivy. Obrázek č. 1 zobrazuje rozsah pokrytí jednotlivých oblastí průmyslu, a to pro oblast obratu, přidané hodnoty a počtu pracovníků. Obr. 1: Průměrné pokrytí dat sledovaného souboru (všechny podniky 100 %) 89,6% 92,5% 88,1%

B Dobývání a těžba C Zpracovatelský průmysl

62,6% 56,9%

42,8%

D Výroba a rozvod elektřiny a plynu

72,2%

88,7% 93,0%

47,1% 53,4% 46,4%

E Voda; odpady a sanace Průmysl (B+C+D+E)

45,1%

0%

Obrat

20%

40%

Přidaná hodnota

60%

67,8% 64,1%

80%

100%

Pracovníci


Data, na jejichž základě je připravena analýza likvidity pokrývají podniky, které tvoří více jak 67 % celkového obratu průmyslového odvětví České republilky, což je dostatečně reprezentativní vzorek k analýze změn likvidity průmyslu s nástupem hospodářské krize.

Sledované ukazatele likvidity Analýza ukazatelů likvidity postihuje vývoj okamžité (L1), pohotové (L2) a běžné likvidity (L3) a položek aktiv a pasiv, které vstupují do jejich výpočtu. Vzorec výpočtu je založen na kalkulaci uvedené v Analýze podnikové sféry za rok 2009 (přepočtené údaje od roku 2007) Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky vydané v červnu 2010.

Jednotlivé ukazatelé likvidity jsou vypočteny na základě následujících vzorců: Běžná likvidita L3: Oběžná aktiva / (Krátkodobé závazky + krátkodobé bankovní úvěry) Pohotová likvidita L2: (Pohledávky + Finanční majetek) / (Krátkodobé závazky + krátkodobé bankovní úvěry) Okamžitá likvidita L1: Finanční majetek / (Krátkodobé závazky + krátkodobé bankovní úvěry)

Sledované období Cílem analýzy likvidity je popsat charakteristiku ukazatelů likvidity průmyslu, jakož i jednotlivých průmyslových odvětví v návaznosti na nástup hospodářské krize. Stěžejním bodem je proto stanovení okamžiku, od kterého lze usuzovat, že se Česká republika nachází v krizi. Za klíčový ukazatel hospodářské krize je použit vývoj HDP v České republice. Dle obrázku č. 2 je zřejmé, že nástup krize lze sledovat již od II. čtvrtletí roku 2007. V tomto roce výkonnost ekonomiky začala mírně klesat a zatím nikdo nepředpokládal prudký zlom, který nastal v roce 2008. V létě 2008 ekonomika počala klesat a její čtvrtletní tempo růstu se dostalo do záporných hodnot v posledním čtvrtletí 2008. Rok 2009 znamenal vrchol krize v České republice a až v posledních měsících tohoto roku došlo k mírnému oživení ekonomiky. Obr. 2:

Vývoj tempa růstu HDP v ČR 2001-2009 (v %)

Zdroj: ČSÚ, graf MPO Za počátek hospodářské krize v ČR tak pro tuto analýzu budeme považovat 2. čtvrtletí roku 2008, od tohoto období lze i předpokládat že dojde k snížení likvidity průmyslových podniků. Analyzované období let 2007 – 2009 zahrnuje předkrizové období roku 2007, nástup krize v roce 2008, i rok 2009 kdy hospodářská krize propukla naplno. Jednotlivé ukazatele likvidity, stejně jako analyzované položky aktiv a pasiv jsou analyzování na čtvrtletní bázi.

Analýza likvidity průmyslu Analýza likvidity průmyslu zahrnuje zhodnocení vývoje běžné (L3), pohotové (L2) a okamžité (L1) likvidity průmyslu3 jako celku a dále charakterizuje vývoj položek oběžných aktiv a krátkodobých pasiv, které mají na hodnoty ukazatele likvidity přímý vliv. Položky aktiv a pasiv za průmysl jako celek jsou přepočteny na průměrné hodnoty na jeden podnik, aby jejich meziroční vývoj nebyl ovlivněn změnou počtu souboru podniků v jednotlivých letech. Vývoj běžné (L3), pohotové (L2) a okamžité (L1) likvidity na základě Finanční analýzy podnikové sféry MPO představuje graf na obrázku č.3. V důsledku nízkých hodnot okamžité likvidity L1 je tento ukazatel zobrazen na sekundární ose Y. Obr. 3:

Vývoj ukazatelů likvidity

1,8 1,6 1,4 1,2 1,0 0,8 0,6 0,4 0,2 -

0,4 0,4 0,3 0,3 0,2

L2

0,2

L3

0,1

L1

0,1 -

1Q07 3Q07 1Q08 3Q08 1Q09 3Q09


Přes čtvrtletní výkyvy ukazatelů likvidity je pro všechny sledované ukazatele charakteristický růst v rozsahu hodnot od 0,1 až 0,2 za celé sledované období let 2007-2009. K růstu došlo bez ohledu na nástup hospodářské krize v roce 2008 a následné zpomalení tempa růstu ekonomiky. Likvidita nejvýznamnějších průmyslových podniků v ČR se tak v období krize nesnížila, naopak její hodnota vzrostla. V případě běžné likvidity L3 byl nárůst o 7 % (z 1,42 na 1,52), pohotová likvidita vzrostla o 14 % (z 1,06 na 1,21) a okamžitá likvidita se zvýšila o 44 % (z 0,22 na 0,34). Takový vývoj likvidity je ostře v kontrastu s předpokladem, že s nástupem krize dojde k nedostatku hotovosti, potažmo k poklesu likvidity podniků. Abychom blíže pochopili charakteristiku jednotlivých ukazatelů likvidity, je nutné analyzovat i položky, na jejichž základě je likvidita kalkulována a jejichž změna má za následek růst ukazatelů likvidity. Položky krátkodobých aktiv přepočtených na průměrné hodnoty za jeden podnik zobrazuje obrázek č.4.

3

Průmyslem je myšleno průmyslové odvětví založené na klasifikaci NACE, skupiny B,C,D a E

Vývoj průměrné výše oběžných aktiv za podnik

800 700 600 500 400 300 200 100 -

1 400 1 200 1 000 800 600 400

CZK mil

CZK mil

Obr. 4:

200 1Q07

3Q07

1Q08

3Q08

1Q09

3Q09

Oběžná aktiva

Zásoby

Pohledávky

Finanční majetek

Zdroj: MPO (Finanční analýza podnikové sféry za rok 2009 (přepočtené údaje od roku 2007)), vlastní výpočet

Bez ohledu na krizi došlo k růstu oběžných aktiv sledovaných průmyslových podniků. Nejvýznamnější složkou oběžných aktiv byly pohledávky, které rostly až do začátku krize, tj. 2. pololetí roku 2008, následující tři čtvrtletí stagnovaly a v průběhu roku 2009 mírně poklesly, jako následek poklesu celkových tržeb sledovaných průmyslových podniků o 7 % v roce 2009. Zásoby od nástupu krize v 2. čtvrtletí roku 2008 až do konce 2009 mírně poklesly, přibližně o 11 %. Naopak zcela neočekávaně došlo k růstu finančního majetku průmyslových podniků v období 3Q08 až 2Q09, a to na dvojnásobek původní hodnoty. Zdrojem tohoto růstu jsou zejména podniky v oblasti výroby a rozvodu elektrické energie a plynu, jejichž finanční majetek v 3Q08 až 2Q09 vrostl o více 140 % (140%/CZK 788m/CZK 59mld)4. Jmenovatel všech ukazatelů likvidity zahrnuje krátkodobé závazky a krátkodobé bankovní úvěry, jejich vývoj zachycuje obrázek č.5. Vývoj průměrné výše krátkodobých závazků za podnik 750

360

700

340

650

320 300

600

280

550

260

500

240

450

220

400

CZK mil

CZK mil

Obr. 5:

200 1Q07

3Q07

1Q08

Krátkodobé závazky

3Q08

1Q09

3Q09

Krátkodobé bankovní úvěry


V případě krátkodobých závazků je zřejmý vrchol v období nástupu krize, tj. v 2Q08. Ve zbývající části sledovaného období dochází přes čtvrtletní kolísání k poklesu o 7 % (7%/CZK 53m/CZK 93mld). Hodnota bankovních úvěrů dosáhla vrcholu v prvním čtvrtletí 2009, od tohoto období došlo k významnému poklesu. Pokles během roku 2009 je ve výši 11 % (11%/CZK 39m/CZK 38mld), což reflektuje snahu bank stáhnout maximum peněžních prostředků z ohrožených 4

(% změna v průměru za 1 podnik v odvětví/ změna v CZK v průměru za 1 podnik v odvětví / změna v CZK za všechny sledované podniky v odvětví)

podniků. V mnohých případech českých podniků došlo k snížení bankovních úvěrů na úkor disponibilních finančních prostředků pro financování provozních činností podniku. Závěrem, všechny ukazatele likvidity nejvýznamnějších českých průmyslových podniků rostly bez ohledu na nástup krize. Růst ukazatelů likvidity byl zapříčiněn mírným růstem oběžných aktiv (zejména pak růstem finančního majetku, stagnací pohledávek a nepatrným poklesem zásob) a poklesem bankovních úvěrů a krátkodobých závazků.

Analýza likvidity hlavních odvětví průmyslu Předchozí kapitola vyvrátila předpoklad, že s nástupem krize dojde k poklesu ukazatelů likvidity průmyslu jako celku, avšak je nutno toto zjištění dále analyzovat a změřit se na vývoj ukazatelů likvidity za jednotlivá odvětví českého průmyslu. V základním členění klasifikace NACE se průmyslové podniky dělí na podskupiny B-dobývání a těžba, Czpracovatelský průmysl, D-výroba a rozvod elektrické energie a plynu a D – voda, odpady a sanace. Vývoj okamžité likvidity L1 v členění na hlavní odvětví průmyslu zahrnuje obrázek č. 6. Podniky v oblasti dobývání a těžby vykazují extrémně vysoké hodnoty okamžité likvidity, proto jsou v grafu zobrazeny sloupci s hodnotami na sekundární ose Y Obr. 6:

Vývoj okamžité likvidity L1 dle odvětví

0,60

2,00

0,50

1,50

0,40 0,30

1,00

0,20

0,50

0,10

-

1Q07

3Q07

1Q08

3Q08

1Q09

3Q09

Dobývání a těžba Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod elektřiny a plynu Voda; odpady a sanace


Okamžitá likvidita L1 podniků v oblasti dobývání a těžby vykazuje mírný růst s mimořádnými výkyvy v 1Q09 a 4Q09. Pokles likvidity podniků v odvětví vod, odpadů a sanací v období 1Q08-4Q09 je zapříčiněn mírným snížením finančního majetku (10%/CZK 10m/CZK 249m), růstem bankovních úvěrů (28%/CZK 36m/CZK 2,3mld) a krátkodobých závazků (109%/CZK 147m/CZK 8,3mld). Podniky zpracovatelského průmyslu a výrobci a distributoři elektřiny a plynu vykazují růst okamžité likvidity od 3Q08. Pro podniky zpracovatelského průmyslu je hlavní příčinou růst krátkodobého finančního majetku (82%/CZK 82m/CZK 61mld), který je podpořen poklesem bankovních úvěrů (8%/CZK 21m/CZK 31mld), a poklesem krátkodobých závazků (10%/CZK 54m/CZK 70mld). V případě podniků v oblasti výroby a rozvodu elektřiny a plynu je růst likvidity L1 od 2Q09 zapříčiněn téměř čtyřnásobným růstem krátkodobého finančního majetku (351%/CZK

800m/CZK 60mld), který je částečně eliminován růstem bankovních úvěrů (63%/CZK 296m/CZK 22mld) a růstem krátkodobých závazků (8%/CZK 281m/CZK 24mld). Pohotová likvidita L2 a běžná likvidita L3 za jednotlivá odvětví průmyslu jsou zobrazeny na obrázku č. 7 a 8. Z obou grafů je zřejmé, že přidáním zásob do čitatele likvidity L2 (čímž získáme ukazatel L3) se charakteristika vývoje obou ukazatelů ve všech sledovaných odvětví nezmění. Obr. 7:

Vývoj pohotové likvidity L2 dle odvětví

2,50

4,00

2,00

3,00

1,50 2,00 1,00 1,00

0,50 -

1Q07

3Q07

1Q08

3Q08

1Q09

3Q09



Pokles likvidity L2 a L3 podniků v odvětví vod, odpadů a sanací je založen na růstu krátkodobých cizích zdrojů (70%/CZK 183m/CZK 11mld) v 1Q08-4Q09, který neovlivnil ani růst pohledávek (14%/CZK 37m/CZK 3mld) ani růst zásob (6%/CZK 12m/CZK 450m). Mírný růst obou sledovaných ukazatelů likvidity L2 a L3 u podniků v odvětví dobývání a těžby je v 2Q08-4Q09 způsoben růstem zásob (10%/CZK 16m/CZK 37m) a finančního majetku (18%/CZK 226m/CZK 3mld). Tento růst je sice částečně kompenzován poklesem pohledávek (19%/CZK 165m/CZK 6mld), ale je plně nahrazen poklesem bankovních úvěrů (13%/CZK 118m/CZK 5mld) i snížením krátkodobých závazků (31%/CZK 70m/CZK 7mld). V případě podniků v oblasti výroby a rozvodu elektrické energie a plynu došlo od 3Q08 k mírnému poklesu ukazatelů likvidity L2 a L3. Tento pokles reflektuje skutečnost, že ani nárůst pohledávek (2%/CZK 60m/CZK 10mld) a krátkodobého finančního majetku (477%/CZK 850m/CZK 64mld) nedokázal eliminovat pokles zásob (12%/CZK 58m/CZK 3mld), růst bankovních úvěrů (57%/CZK 278m/CZK 22mld) a růst krátkodobých závazků (55%/CZK 1,1mld/CZK 87mld). Poslední sledovaná skupina, podniky ve zpracovatelském průmyslu vykazují mírný růst likvidity L2 a L3, zjevný zejména od 3Q09. V období do konce roku 2009 je tento růst zapříčiněn zvýšením krátkodobého finančního majetku (82%/CZK 82m/CZK 61mld) a poklesem krátkodobých cizích zdrojů (9%/CZK 75m/CZK 101mld), který nevykompenzoval ani pokles pohledávek (5%/CZK 24m/CZK 46mld) a zásob (17%/CZK 55m/CZK 60mld).

Obr. 8:

Vývoj běžné likvidity L3 dle odvětví

2,50

4,00

2,00

3,00

1,50 2,00 1,00 1,00

0,50 -

1Q07

3Q07

1Q08

3Q08

1Q09

3Q09



V členění na jednotlivá průmyslová odvětví dochází k poklesu všech tří ukazatelů likvidity pouze pro podniky v oblasti vody, odpadů a sanací, což je důsledek růstu cizích zdrojů. Naopak všechny ukazatele likvidity rostou pro oblast zpracovatelského průmyslu díky poklesu cizích zdrojů a růstu finančního majetku. Pro výrobce a distributory elektřinu a plynu roste pouze okamžitá likvidita v návaznosti na růst finančního majetku, zbývající ukazatele likvidity od 3Q09 mírně klesají v reakci na růst cizích zdrojů. Pro podniky v odvětví dobývání a těžby pokles cizích zdrojů zapříčinil mírný růst všech ukazatelů likvidity

Analýza složek ukazatelů likvidity zpracovatelského průmyslu Zpracovatelský průmysl zahrnuje největší počet analyzovaných podniků a tvoří 85 % počtu všech sledovaných průmyslových podniků. Zdrojový datový soubor obsahuje 852 (v roce 2007) až 804 (v roce 2009) nejvýznamnějších českých průmyslových podniků zpracovatelského odvětví. Protože se jedná o stěžejní sektor, představuje tato kapitola klíčové typy podniků tohoto sektoru, jejichž vývoj aktiv a pasiv má zásadní vliv na vývoj ukazatelů likvidity zpracovatelského průmyslu. Předchozí kapitola potvrdila, že všechny ukazatele likvidity zpracovatelského průmyslu mírně rostly. Jednotlivé složky ukazatelů zobrazuje následující graf, který tak i vysvětluje základní důvod růstu likvidity zpracovatelského průmyslu.

Obr. 9:

Vývoj průměrných složek likvidity podniku ve zpracovatelském průmyslu 600

m´CZK

500 400 300 200 100 1Q07

3Q07

1Q08

Krátkodobé závazky Zásoby Krátkodobý f inanční majetek

3Q08

1Q09

3Q09

Krátkodobé bankovní úvěry Pohledávky


Základ růstu likvidity zpracovatelského průmyslu tvoří pokles bankovních úvěrů o 13 % (CZK 31mld) a pokles závazků o 16 % (CZK 70mld) v období 3Q08 až 4Q09. Mezi hlavní skupiny zpracovatelského průmyslu, které postihl pokles závazků, patří výrobci základních kovů a hutní podniky (36%/CZK 343m/CZK 15mld) a výrobci motorových vozidel (13%/CZK 143m/CZK 11mld). V oblasti bankovních úvěrů pokles nejvíce pocítily výrobci pryžových a plastových výrobků (47%/CZK 167m/CZK 9mld) a farmaceutické společnosti (52%/CZK 138m/CZK 3mld). Druhým aspektem růstu likvidity byl nárůst krátkodobého finančního majetku v první polovině roku 2009. Hlavním činitelem tohoto nárůstu jsou podniky v oblasti výroby motorových vozidel, jejich finanční majetek v tomto období celkově narostl o 193 % (182%/CZK 267m/CZK 29mld), druhý nejvýznamnější nárůst reprezentují výrobci strojů a zařízení s růstem o 123 % (139%/CZK 113m/CZK 10mld). Pohledávky zpracovatelského průmyslu vykazují od 2Q09 mírný pokles, který nejcitelněji pocítil chemický průmysl (40%/CZK 376m/CZK 10mld) a výrobci základních kovů a hutní podniky (34%/CZK 385m/CZK 17mld). Další položkou, která ve zpracovatelském průmyslu poklesla, byly zásoby. Jejich nejcitelnější pokles v období 3Q08 až 4Q09 postihl zejména výrobce chemických látek (37%/CZK 196m/CZK 4mld) a výrobce základních kovů a hutní podniky (35%/CZK 290m/CZK 9mld). Pro odvětví zpracovatelského průmyslu je růst ukazatelů likvidity je založen zejména na poklesu krátkodobých cizích zdrojů. Tento pokles hodnot ve jmenovateli ukazatelů byl podpořen růstem finančního majetku, který neeliminoval ani pokles zásob a pohledávek.

Vývoj likvidity průmyslu v členění na jednotlivé kategorie podniků V klasifikaci NACE bylo v oblasti průmyslových podniků sledováno 25 kategorií průmyslových podniků. Pro každou z kategorií jsou posuzovány ukazatelé okamžité, pohotové i běžné likvidity a jejich vývoj mezi roky 2007 a 2009. Z 25 sledovaných kategorií podniků došlo k zhoršení likvidity mezi lety 2007 a 2009 pouze u jedné pětiny podniků. Konkrétně v případě ukazatele L1-okamžitá likvidita jde o 5

kategorií podniků, pro ukazatele L2-pohotová likvidita se jedná o 4 kategorie a ukazatel L3běžná likvidita poklesl pro 6 kategorií podniků. Tab. 3: Souhrn vývoje likvidity průmyslu 2007/2009 Ukazatel Růst Pokles Celkem L1 – Okamžitá likvidita 20 5 25 L2 – Pohotová likvidita 21 4 25 L3 – Běžná likvidita 19 6 25 Zdroj: MPO (Finanční analýza podnikové sféry za rok 2009 (přepočtené údaje od roku 2007)), vlastní výpočet

Ze 75 ukazatelů likvidity sledovaných pro 25 sledovaných kategorií průmyslových podniků došlo pouze u 16 ukazatelů k poklesu jejich hodnoty. Všechny ukazatele likvidity poklesly pouze pro podniky v kategorii ostatní těžba a dobývání (NACE 8), zpracování dřeva kromě nábytku (NACE 16), v chemickém průmyslu (NACE 20) a výrobě počítačů, elektronických a optických přístrojů (NACE 26). Jednotlivé ukazatele likvidity poklesly pro výrobce textilu (NACE 13), papírenský průmysl (NACE 17) a podniky v oblasti vody, odpadů a sanací (NACE E). Přehled vývoje likvidity průmyslu 2007/2009

Tab. 4: NACE 5 8 10 11 13 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 D E

Název Těžba a úprava čer.a hněd. uhlí Ostatní těžba a dobývání Výroba potravinářských výrobků Výroba nápojů Výroba textilií Zpracování dřeva kromě nábytku Výroba papíru a výrobků z papíru Tisk a rozm. nahraných nosičů Výroba koksu a ropných produktů Výroba chemických látek Výroba farmaceutických výrobků Výroba pryž. a plastových výrobků Výroba ostat.nekov. miner. výrobků Výroba základních kovů, hutní zpr. Výroba konstrukcí a kov. výrobků Výroba počítačů, el. a opt. přístrojů Výroba elektrických zařízení Výroba strojů a zařízení j. n. Výroba motorových vozidel Výroba ost. Dopr. prostředků Výroba nábytku Ostatní zpracovatelský průmysl Opravy a instalace strojů a zařízení Výroba a rozvod elektřiny a plynu Voda; odpady a sanace

Průměrná výše 2007 Průměrná výše 2009 Rozdil 2009-2007 (abs) Rozdil 2009-2007 (%) L1 1,63 0,51 0,09 0,22 0,07 0,36 0,12 0,33 0,23 0,15 0,12 0,12 0,28 0,56 0,22 0,11 0,11 0,19 0,15 0,18 0,07 0,29 0,39 0,15 0,37

L2 2,49 1,94 0,78 0,75 0,84 1,14 1,19 0,95 1,06 1,08 1,12 0,79 1,21 1,37 0,95 0,90 0,99 0,80 1,11 0,61 0,79 1,41 1,35 0,92 1,39

L3 2,64 2,40 1,13 1,15 1,52 1,66 1,69 1,37 1,33 1,59 1,74 1,10 1,61 2,06 1,59 1,27 1,58 1,33 1,43 1,27 1,49 2,16 2,06 1,02 1,50

L1 1,94 0,46 0,13 0,61 0,13 0,20 0,15 0,42 0,24 0,10 0,31 0,34 0,44 0,91 0,30 0,08 0,22 0,29 0,40 0,20 0,20 0,38 0,50 0,26 0,36

L2 2,71 1,89 0,97 1,48 0,92 1,13 1,12 1,36 1,20 0,76 1,49 1,46 1,39 1,81 1,11 0,63 1,24 0,87 1,31 0,74 1,08 1,77 1,67 1,15 1,41

L3 2,95 2,34 1,33 1,97 1,42 1,61 1,54 1,71 1,59 1,16 2,20 1,87 1,95 2,51 1,75 0,93 1,80 1,40 1,60 1,40 1,82 2,39 2,34 1,27 1,61

L1 0,32 (0,05) 0,04 0,39 0,06 (0,17) 0,03 0,09 0,02 (0,05) 0,19 0,22 0,16 0,35 0,08 (0,04) 0,12 0,11 0,25 0,03 0,13 0,10 0,11 0,12 (0,01)

L2 0,22 (0,05) 0,19 0,73 0,08 (0,01) (0,06) 0,41 0,14 (0,32) 0,37 0,68 0,18 0,44 0,16 (0,27) 0,25 0,08 0,20 0,13 0,29 0,36 0,32 0,23 0,02

L3 0,31 (0,06) 0,20 0,82 (0,11) (0,05) (0,15) 0,34 0,26 (0,43) 0,46 0,77 0,35 0,45 0,17 (0,34) 0,23 0,06 0,18 0,13 0,33 0,23 0,28 0,25 0,11

L1 L2 L3 20% 9% 12% (10%) (3%) (2%) 49% 24% 18% 179% 98% 71% 96% 9% (7%) (46%) (1%) (3%) 25% (5%) (9%) 27% 44% 24% 8% 13% 20% (33%) (30%) (27%) 156% 33% 27% 176% 86% 69% 56% 15% 21% 62% 32% 22% 37% 17% 10% (32%) (30%) (27%) 110% 25% 14% 56% 9% 5% 161% 18% 12% 14% 20% 10% 179% 36% 22% 34% 25% 11% 28% 24% 14% 78% 25% 24% (3%) 2% 7%

Abs. Pořadí 2009-2007 L1 L2 L3 3. 11. 8. 24. 22. 21. 17. 13. 14. 1. 1. 1. 16. 18. 22. 25. 21. 20. 18. 23. 23. 14. 4. 6. 20. 16. 10. 23. 25. 25. 6. 5. 3. 5. 2. 2. 7. 14. 5. 2. 3. 4. 15. 15. 16. 22. 24. 24. 9. 9. 13. 12. 19. 19. 4. 12. 15. 19. 17. 17. 8. 8. 7. 13. 6. 12. 11. 7. 9. 10. 10. 11. 21. 20. 18.


Na základě výše růstu nebo poklesu ukazatelů likvidity, byla kalkulovaná průměrná změna všech ukazatelů likvidity L1-L3 mezi lety 2007 a 2009. Výsledná hodnota průměrné změny ukazatelů za toto období je zobrazena v tabulce č. 5, která zobrazuje seřazené kategorie podniků dle vývoje průměrné výše likvidity mezi lety 2007 a 2009. Kategorie podniků jsou řazeny od podniků s nejvyšším růstem likvidity, až po podniky jejichž likvidita ve sledovaném období nejvíce poklesla.

Pořadí 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25.

Tab. 5: Souhrn vývoje likvidity průmyslu 2007/2009 Průměrná změna Název ukazatelů L1-L3 2007/2009 Výroba nápojů 0,65 Výroba pryž. a plastových výrobků 0,55 Výroba základních kovů, hutní zpr. 0,41 Výroba farmaceutických výrobků 0,34 Těžba a úprava čer.a hněd. uhlí 0,28 Tisk a rozm. nahraných nosičů 0,28 Výroba nábytku 0,25 Opravy a instalace strojů a zařízení 0,24 Výroba ostat.nekov. miner. výrobků 0,23 Ostatní zpracovatelský průmysl 0,23 Výroba motorových vozidel 0,21 Výroba a rozvod elektřiny a plynu 0,20 Výroba elektrických zařízení 0,20 Výroba potravinářských výrobků 0,14 Výroba koksu a ropných produktů 0,14 Výroba konstrukcí a kov. výrobků 0,13 Výroba ost. dopr. prostředků 0,09 Výroba strojů a zařízení j. n. 0,08 Voda; odpady a sanace 0,04 Výroba textilií 0,01 Ostatní těžba a dobývání -0,05 Výroba papíru a výrobků z papíru -0,06 Zpracování dřeva kromě nábytku -0,08 Výroba počítačů, el. a opt. přístrojů -0,21 Výroba chemických látek -0,27


Pro 20 z 25 sledovaných kategorií podniků došlo k růstu likvidity bez ohledu na nástup krize. Pouze u 5 kategorií průmyslových podniků se likvidita mezi roky 2007 a 2009 zhoršila. U těchto pěti kategorií podniků lze předpokládat, že nebyly schopny hradit své splatné závazky a tudíž riziko insolvence bylo nejvyšší právě pro tyto podniky. Přímou vazbu mezi tímto předpokladem a skutečností potvrzuje přehled insolvenčních návrhů v roce 2009 zobrazený v tabulce č. 6. Soubor prvních deseti odvětví, na jejichž podniky bylo podáno nejvíce insolvenčních návrhů v roce 2009 obsahuje čtyři skupiny podniků z oblasti průmyslu – chemický průmysl a výroba z plastů, papírenský průmysl, těžba a výroba skla, keramika a stavebních materiálů. Tři z těchto kategorií podniků nejvíce náchylných na insolvenci spadají i mezi pět průmyslových kategorií podniků, pro které analýza likvidity indikovala největší pokles likvidity. Konkrétně se jedná o chemický průmysl, papírenský průmysl a ostatní těžbu a dobývání.

Tab. 6:

Insolvence v 2008,2009 dle odvětví

Zdroj: Creditreform

Přehled 10 odvětví nejvíce náchylných na podání insolvenčních návrhů v roce 2009 potvrdil správnost výsledků analýzy likvidity průmyslových podniků v členění na jednotlivé kategorie a skutečnost, že s poklesem ukazatelů likvidity dochází k vyšší náchylnosti těchto podniků na podání insolvenčního návrhu.

Závěr analýzy likvidity průmyslu Pravidelná mediální kampaň o rozsahu ekonomické krize, zpravodajství o poklesu tržeb podniků, o počtech propuštěných zaměstnanců, nárůstu insolvenčních řízení a dalších aspektech specifických pro nástup krize zapříčinila všeobecné povědomí, že krize dopadla na všechny podniky bez rozdílu sektoru ve kterém působí. To byl i základní předpoklad, který analýza likvidity měla potvrdit, totiž že likvidita průmyslu jako celku a potažmo i většiny průmyslových odvětví s nástupem krize poklesla. Avšak nic takového analýza likvidity průmyslových podniků nepotvrdila. Naopak, pro vybraný vzorek čítající přibližně tisíc nejvýznamnějších českých průmyslových podniků dokázala, že nedošlo k snížení likvidity průmyslu, ba naopak všechny ukazatele likvidity průmyslu za sledované období mírně vzrostly. Na úrovni klasifikace NACE poklesla likvidita pouze skupiny E – podniky v oblasti vod, odpadů a sanací. Pro podniky skupiny B-dobývání a těžba, C-zpracovatelský průmysl a Dvýroba a rozvod elektřiny a plynu likvidita vrostla. Tempo růstu ukazatelů likvidity bylo tím vyšší, čím méně oběžných aktiv bylo zahrnuto v čitateli vzorce likvidity. Nejvíce tak vrostla okamžitá likvidita L1. Stejně tak na úrovni jednotlivých kategorií průmyslových podniků, pouze pro 5 ze skupiny 25 kategorií podniků došlo ke snížení likvidity mezi lety 2007 a 2009. Potvrzení správnosti této analýzy vyplývá i ze skutečnosti, že tři z těchto pěti kategorií podniků patří i mezi deset odvětví podnikání nejvíce náchylné na podání insovenčního návrhu. Základním důvodem růstu ukazatelů likvidity byl pokles krátkodobých cizích zdrojů a nárůst finančního majetku. Růst likvidity byl tlumen poklesem zásob a mírným snížením pohledávek průmyslových podniků. Závěrem lze konstatovat, že hypotéza předpokládající, že s nástupem krize se zhorší likvidita průmyslu i většiny kategorií průmyslových podniků je mylná. Bez ohledu na nástup krize došlo k růstu všech ukazatelů likvidity sledovaných podniků. V členění na jednotlivé

kategorie průmyslových podniků došlo k poklesu ukazatelů likvidity pouze u 5 z 25 sledovaných kategorií podniků. Analýza likvidity vzorku přibližně tisíce nejvýznamnějších českých průmyslových podniků v období 2007-2009 prokázala, že nástup hospodářské krize v České republice způsobil pokles likvidity pouze u několika odvětví, celková likvidita průmyslu i přes nástup krize mírně rostla.

Literatura [1] MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU: Finanční analýza podnikové sféry za rok 2009 (přepočtené údaje od roku 2007). Praha, MPO, 2009 [2] CREDITREFORM: Vývoj insolvencí v České republice – právní formy, regiony a obory, Praha, leden 2010 [3] KISLINGEROVÁ, Eva (2010): Podnik v časech krize. Praha. Grada Publishing, a.s., ISBN 978-80-247-3136-0 [4] CREDITREFORM: Vývoj insolvencí v České republice v lednu 2011, Praha, únor 2011 [5] MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU: Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za rok 2009. Praha, MPO, duben 2010 [6] Insolvenční zákon č. 182/2006 Sb.

Vývoj likvidity průmyslových podniků v období krize Michal Felcman ABSTRAKT Článek analyzuje vývoj ukazatelů likvidity průmyslových podniků v letech 2007-2009, v návaznosti na nástup celosvětové hospodářské krize. S ohledem na krizi a její aspekty posuzuje vývoj ukazatelů likvidity jak za oblast průmyslu jako celku, tak pro jednotlivá průmyslová odvětví na základě klasifikace NACE. Důvody změn likvidity jsou analyzovány na úrovni jednotlivých součástí aktiv a pasiv ovlivňující vývoj ukazatelů likvidit. Článek hodnotí předpoklad, že s nástupem ekonomické krize došlo k zhoršení likvidity jak na úrovni průmyslu jako celku, tak pro většinu průmyslových odvětví. Datovým souborem pro analýzu je přibližně tisíc nejvýznamnějších českých průmyslových podniků. Klíčová slova: Likvidita; Krize; Analýza likvidity; Průmyslové podniky

Liquidity analysis of industrial companies at the crisis period ABSTRACT The article analyses development of liquidity indicators of industrial companies during period 2007-2009 in consequence to accession of global economic crisis. With focus on crisis, it evaluates development of liquidity indicators of industry as a whole and also analyse particular industrial branches structured according to NACE classification. The reasons of liquidity changes are analysed to the level of particular assets and liabilities which affected the liquidity development. The article judge the hypothesis supposing that lunch of crisis caused deterioration of liquidity of whole industry and most of particular industrial branches. The source of analysis comprises of one thousand of most considerable Czech industry companies. Key words: Liquidity; Crisis; Analysis of liquidity; Industrial companies. JEL Classification: D22

Vývoj likvidity průmyslových podniků v období krize

Recommend Documents