Vývoj a stavba oka 2010
Vývoj oka
Oční brázdička na prosencephalu ve 4. týdnu před uzavřením neuroporus anterior
Vývoj oka
Po splynutí neurálních valů – uzavření neuroporus anterior oční váčky a stopky – výchlipka diencephala Dostávají se do kontaktu s povrchovým ektodermem
Interakce mezi neuroektodermem a povrchovým ektodermem
Vývoj čočky
Čočková plakoda Čočková jamka Čočkový váček Ztráta spojení s povrchem
Vývoj oka - retina
Zevní list – pigmentový epitel Intraretinální prostor Vnitřní list – pars nervosa retinae Neuroepitel proliferuje – tyčinky a čípky, bipolární buňky, gangliové buňky a glie INVERTOVANÁ SÍTNICE
Vývoj oka
Fisura optica Cévy – hyaloidní ke sklivci a kolem čočky Myelinizace axonůzúžení prostoru Později vena a arterie centralis retinae
Myelinizace je dokončena až 10. týdnu po porodu. Novorozenec vidí, ale ne příliš zřetelně, neumí také fixovat pozorovaný předmět a akomodovat.
Vývojové vady oka
Coloboma retinae
Vrozené odchlípení sítnice – porucha růstu očního pohárku - spojeno s jinými malformacemi hlavy a oka
Cyclopie a synophtalmie – i jiné malformace CNS – holoprosencephalie – neslučitelné se životem
Microphtalmie
Anophtalmie (Chybí oční váček nebo prosencephalon)
Vývoj oka
Corpus ciliare – výběžek lamina chorioidea - pokryta retinou, kde nedojde k diferenciaci neuronů Musculus ciliaris – z ectomesenchymu -bb. crista neuralis Duhovka – okraj pohárku se zavine dovnitř a překryje čočku.
Coloboma iridis
Vývoj čočky
Přední stěna – subkapsulární epitel čočky Zadní stěna – primární vlákna čočky – obliterace čočkového váčku. Ekvátor – buňky se prodlužují – sekundární vlákna čočky
Vývoj čočky
Cévní zásobení – a. hyaloidea- zaniká – hyaloidní kanál ve sklivci Čočka obklopena tunica vasculosa lentis – capsula lentis
Vrozené vady
Membrana pupillaris persistens Persistence hyaloidní arterie Vrozená afakie Vrozený glaukom Vrozená katarakta (zarděnky, galaktosemie)
Vývoj víček
V 6. týdnu – ektomesenchym – kožní záhyby – přerůstají rohovku. 10. týden – srůstají – před rohovkou uzavřený spojivkový vak 26. – 28. týden – otevírají se Řasy a žlázky – povrchový epitel (Vady: Ptóza – sval nebo nerv CNIII, syndromy; koloboma; kryptoftalmie)
Oko
Tunica fibrosa: rohovka, skléra Tunica vasculosa: cévnatka,řasnat é těleso a duhovka Tunica nervosa: sítnice Sklivec Čočka
Tunica fibrosa
Skléra (5/6) – husté kolagenní vazivo
Episkléra – řídký systém kolagenních vláken připojující skléru k Tenonově capsule – Tenonův prostor – umožňuje rotaci oka Spojivka – mnohovrstevný dlaždicový nebo cylindrický epitel a řídké vazivo
Rohovka (1/6) - průhledná
Rohovka
Mnohovrstevn ý dlaždicový epitel Bowmanova membrána Stroma Descemetova membrána Endotel
Rohovka
Obrat epitelových buněk – asi 7 dní Senzorická nervová zakončení Stroma – avaskulární, lymfoidní buňky Výživa- z přední
Lamina vasculosa
Iris – Vazivo s obsahem melanocytů, zezadu
pigmentovaný dvojvrstevný epitel (sítnice) Svaly – musculus sfincter a dilatator pupilae
Řasnaté těleso – musculus ciliaris, prstovité
výběžky řasnatého tělesa a vlákna zonuly (oxytalan), která se upínají do capsuly čočky – produkce nitroočního moku
Cévnatka – Bruchova membrána, lamina choriocapillaris a lamina suprachorioidea
Iris
Řasnaté těleso
Mezi prstovitými výběžky jsou vlákna zonuly, která se upínají do capsuly čočky
Cévnatka
Bruchova membrána Lamina choriocapillaris Lamina suprachorioidea
Irido-korneální úhel
Schlemmův kanál – přebírá 80% nitroočního moku Zbytek (20%) odtéká přes cévy skléry Nitrooční mok – produkce v řasnatém tělese – zadní komora – pupila – přední komora – iridokorneální kanál
Glaukom – zvýšená produkce nebo špatný odtok nitroočního moku – zvýšený nitrooční tlak
Čočka
Capsula čočky – 10 – 20 um homogenní – převážně proteoglykany Subcapsulární epitel – jednovrstevný kubický epitel Vlákna čočky – vysoké buňky – deriváty buněk subcapsulárního epitelu až 10 mm dlouhé, obsah cristallinů Funkce - akomodace
Čočka
Čočka
Vady
Presbiopie – ztráta elasticity Katarakta – šedý zákal – ztráza průhlednosti
Sítnice
Ora serrata – přechod do dvojvrstevného epitelu
Fotoreceptory
Műllerovy buňky – gliové buňky (astrocyty
Neurony
Sítnice
Pigmentový epitel
Světločivné elementy: tyčinky a čípky Bipolární buňky, amakrinní buňky a buňky horizontální Gangliové buňky
Fotoreceptory
Tyčinky Čípky Zevní segment- disky Vnitřní segment -bazální tělísko, proteosyntetický aparát,mitochondrie Perikaryon Axon Synapse (tyčinka – sférula, čípek – pedikl)
Tyčinky
Vnější segment – disky (600-1000) – souvisí s plasmalemmou, obsahují rhodopsin – opsin a retinaldehyd (vit A) – změna z all-cis na alltrans formu – (aktivace fosfodiesterasy – tj. receptor s G proteinemcGMP) hyperpolarizace Disky jsou přidávány a postupně se posunují na konec – po ztrátě jsou fagocytovány pigmentovým epitelem
Sítnice
Membrana limitans interna Vrstva nervových vláken Vrstva gangliových buněk Vrstva plexiformní vnitřní Vrstva jádrová vnitřní Vrstva plexiformní zevní Vrstva jádrová zevní Membrána limitans externa Vrstva tyčinek a čípků – vnitřní a zevní segmenty Pigmentový epitel Cévnatka
Oční pozadí
Fovea
Čípky
Bipolární a gangliové buňky jsou odsunuty na periferii
Nervus opticus
Oblast slepé skvrny - chybí zde světločivné elementy, axony prorážejí všechny vrstvy oka
Slzná žláza
6-12 vývodů Tuboalveolární žláza Lyzozym, IgA, lactoferrin Puncta lacrimalia Canalis lacrimalissaccus lacrimalisductus nasolacrimalis
Víčko
Meibomské žlázky – mazové žlázky tarzálních plotének hordeolum Zeissovy žlázky – mazové žlázky vlasových folikulů challazion Mollovy žlázky – modifikované potní žlázky
