Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU peníze do škol www.zsladovaltm.cz
ZŠ Litoměřice, Ladova Ladova 5 412 01 Litoměřice
Pořadové číslo projektu: Šablona:
32_04
[email protected]
CZ.1.07/1.4.00/21.0948 Sada:
I
Datum:
5. 12. 2011
Ověření ve výuce Informatiky Třída:
8.A
Závěrečná práce k tématu styly v textovém editoru Předmět: Informatika Ročník: osmý Klíčová slova: textový editor,styl, odstavec, stránkování, obsah Jméno autora: Mgr. Dana Vosmanská
Závěrečná práce k tématu styly v textovém editoru 1. Založte nový textový dokument s názvem hrad a zkopírujte do něj text Hrad Houska z tohoto dokumentu. 2. V dokumentu hrad zapněte nástroj řídící znaky. 3. Celý text posuňte tak, aby začínal na třetí stránce. 4. Text dokumentu rozdělte do odstavců (konec odstavce je tam, kde za textem následuje prázdný řádek) Prázdné řádky zrušte. 5. Příprava stylů: A)
hlavní nadpis – název stylu Můj hlavní nadpis, písmo Frankestein, velikost 44, zarovnání na střed, vzdálenost pod nadpisem 2 cm.
B)
nadpisy kapitol – název stylu Můj nadpis kapitol, písmo Georgia, velikost 14, tučně, kurzíva, zarovnání vlevo, vzdálenost nad nadpisem 1,5 cm, pod nadpisem 0,5 cm
C) odstavec – název stylu Můj odstavec, písmo Georgia, velikost 12, zarovnání do bloku, odsazení prvního řádku 1,5 cm, vzdálenost dole 0,25 cm 6. Přiřaďte styly k textu. 7. Očíslujte strany. První stránka nemá číslo. 8. .Na druhé stránce dokumentu vytvořte obsah. Nastavte bílé pozadí obsahu. 9. První stránka dokumentu bude obsahovat tyto údaje: A)
Závěrečná práce k textovému editoru (umístění 5 cm pod horním okrajem stránky, písmo Verdana, velikost písma tak, aby zabíral jeden řádek, zarovnání na střed).
B)
Vypracova/a: Jméno Přijmení ( umístění 5 cm pod nadpisem, písmo Verdana, velikost písma 14, zarovnání na střed,)
C) Datum kdy byla práce vytvořena, třída ( oba údaje umístěte těsně nad dolní okraj stránky, datum vlevo, třída vpravo, písmo verdana, velikost 12). 10. Hotový dokument hrad uložte na server.
Hrad Houska Úvod Renesančně přestavěný raně gotický hrad Houska leží ve východní části Kokořínských lesů, 47 km severně od Prahy, v katastrálním území Houska obce Blatce. Nechal jej vystavět Přemysl Otakar II. jako významný královský hrad, ale záhy přešel do šlechtického majetku, v němž zůstal až do roku 1924. Houska dodnes patří k nejlépe dochovaným hradům Přemysla Otakara II.[1] a je chráněn jako kulturní památka České republiky Historie hradu Houska Podle nejnovějších poznatků vyplývajících z archeologického průzkumu byl hrad založen v dekádě 1270-1280 Přemyslem Otakarem II., a to téměř souběžně s blízkým Bezdězem, dokonce stejnou stavební hutí. Pravděpodobně z rukou Václava II. se dostal do držení Ostrve, pánů z Dubé. Ti v období své největší slávy rozhodovali o trůnu, jakož i o příjmech pokladny koruny. Hrad vyrostl v lokalitě původně dřevěného, později kamenného hradiště (konec 9. století), které vévoda Pšovanů Slavibor založil pro svého syna Houseka. Během své existence prošel původně nedobytný gotický hrad řadou stavebních úprav, díky kterým se dnes na Housce potkáme se všemi slohy, a to již od pozdně románského. Zejména zásahy renesanční určily aktuální podobu stavby i nejbližšího okolí hradu (zpřístupnění po Třicetileté válce). Renesanční zámek s prvky gotického hradu je zřejmě ta nejvýstižnější charakteristika pro jeho nynější podobu. Coby vlastníci hradu se na Housce vystřídali, vedle již zmíněných panovníků a pánů z Dubé, Jan ze Smiřic, Hrzánové z Harasova, Valdštejnové, Veronika ze Sulzu, Hypolita z Hofkirchenu, rod Kouniců, princezna Hohenlohe a hraběnka Andrássy. V roce 1924 hrad kupuje prezident Škodových závodů, senátor pan Josef Šimonek. Po opravách byl až do roku 1939 užíván jako letní a reprezentační sídlo rodiny. Poté byl hrad, díky své poloze v Sudetech, do roku 1945 využíván německou armádou, od roku 1950 zde byl umístěn archiv Státní knihovny v Klementinu. Po dožití střech položeny nové (měděné), plánované noční sanatorium Spolany Neratovice nebylo dokončeno. Hrad byl počátkem 90. let předán Instavu Praha, poté vydán v restitucích původním majitelům. Těmi jsou pan Ing. Jaromír Šimonek a paní MUDr. Blanka Horová, kteří dnes velice úspěšně napravují výsledky čtyřicetileté péče státu o památku, která je zejména díky původní gotické hradní kapli hodnocena jako přinejmenším středoevropský unikát (malby - přelom 13. a 14. století). Současnost Teprve až současnými majiteli byl hrad Houska (poprvé v jeho dlouhé historii!!!) v roce 1999 zpřístupněn nejširší veřejnosti. Dnes žije kulturními akcemi - jarmarky, šermíři, tance, řemesla, zpěváci a hudebníci, sezónní i stálé expozice, dobově laděné aktivity jednotlivců i firem, svatební obřady a pod. Zachovalé pověsti Jedna z legend praví, že hrad stojí nad dírou vedoucí do pekla, kudy nahoru přicházeli duchové
měnící se ve zvířata. Díra byla zasypána a nad ní postavena kaple. Nebo ďábel přicházel hradní studnou a proto zde bylo tak málo vody. Další pověst popisuje působení švédských zběhů z třicetileté války, kteří odtud loupežili po okolí. Jejich vůdce pak myslivec zastřelil posvěcenou kulí a ten tu později strašíval. Tajemné síly na hradě Houska Traduje se, že hrad Houska by měl být starší než hrad Bezděz, který patří mezi naše nejstarší dochované hrady vůbec. První otázkou, která se nabízí, je, proč byl vůbec hrad Houska postaven. Podle autorů článku Houska stojí v místě, které nemá ze strategického hlediska žádný význam. Nestojí poblíž žádné zemské stezky, nebyl hradem královským, neplnil ani funkci hraničního hradu, byl postaven v naprosto pusté krajině bez dostupného zdroje vody. Neexistuje žádný důvod, proč by měl být tento hrad zbudován. Velmi zajímavý je i po architektonické stránce. Podle redaktorů je celý obranný systém zaměřený proti "vnitřnímu nepříteli". Snad se zde střežilo "něco", co se nesmělo dostat ven. Podle legendy byl hrad zbudován na skále, ve které vedla průrva až do pekla. Peklem můžeme rozumět v podstatě cokoli. Právě nad touto průrvou má stát hradní kaple. Traduje se také, že v podzemí hradu je množství podzemních chodeb a prostor, v nichž mají být pohřbeny "jisté věci" a kostry "nelidí". Místo, kudy bylo možno do těchto chodeb vstoupit mělo být označeno nad dnes již neexistující hradní bránou. Je možné,že ještě předtím, než byl hrad Houska postaven, bylo toto místo natolik zvláštní, že připoutalo pozornost tehdejší vládnoucí třídy. Snad zde i existoval nebo existuje přestup do jiného světa, jehož obyvatelé mohou být od nás natolik odlišní, že splňovali představu o obyvatelích pekel. Autoři se tedy ptají: "Co to bylo za nebezpečí, které zřejmě ohrožovalo samotné základy feudálního státu, byl-li právě proti tomuto nebezpečí zbudován takový hradní komplex?" Postava v mnišské kápi Podle jiné legendy se na Housce a v jejím okolí zjevuje postava v černé mnišské kápi, která nemá obličej a sleduje opovážlivce, kteří by chtěli Housku navštívit v noci nebo zde dokonce přenocovat.
autor materiálu: Mgr. Dana Vosmanská Zdroje: Text článku převzat z: Historie hradu Houska[online];[cit.3.12.2011]. Dostupné z http://www.hradhouska.cz/index.php? menu=historie Vytvořeno v programu:
