Název projektu
Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ
Číslo projektu
CZ.1.07/1.5.00/34.0748
Název školy Autor
Gymnázium Jana Pivečky a Střední odborná škola Slavičín Ing. Michal HORALÍK
Název šablony
III/2 – Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Název DUMu
VY_32_INOVACE_Chemie a ON, 2. r._02_9
Stupeň a typ vzdělávání
Střední odborné
Vzdělávací oblast
Přírodovědné vzdělávání
Vzdělávací obor
Chemie
Tematický okruh
Anorganická chemie
Cílová skupina
Žák, 15 – 16 let
Anotace
Výukový materiál určený k prezentaci učitelem, popřípadě jako materiál určený pro samostudium žáka.
Vybavení, pomůcky
Dataprojektor
Datum
19. listopadu 2012
Klíčová slova
Lithium, sodík, draslík, rubidium, cesium, francium
www.zlinskedumy.cz
-
-
jsou velmi reaktivní v přírodě se nacházejí pouze ve sloučeninách musí být skladovány pod vrstvou nereaktivní, bezvodé kapaliny (např. petroleje) jsou měkké, lehké a stříbrolesklé kovy (cesium je nazlátlé), které lze krájet nožem ve stupnici tvrdosti mají hodnoty menší než 1 (jsou tedy měkčí než mastek) dobře vedou elektrický proud i teplo kationty alkalických kovů barví plamen různými barvami (Li - karmínová/červená; Na - světlá oranžová/žlutá; K - fialová)
-
-
-
-
jsou velmi reaktivní ve valenční slupce elektronového obalu mají jeden elektron, takže snadno tvoří kationty s jedním kladným nábojem reaktivita alkalických kovů stoupá s protonovým číslem prvku (- lithium je nejméně reaktivní a francium je nejreaktivnější ) jsou známé bouřlivou reakcí s vodou lithium je nejméně reaktivní, tak jako jediné reaguje s dusíkem za normální teploty a při zahřátí také dokonce s uhlíkem a křemíkem
-
-
díky vysoké reaktivitě se alkalické kovy volně v přírodě nevyskytují sodík a draslík dokonce patří mezi deset nejhojněji se vyskytujících prvků na zemi velké množství alkalických kovů se nachází v mořské vodě, v podobě solí (nejvíce je zastoupena sůl NaCl neboli chlorid sodný a sylvín KCl neboli chlorid draselný) v poměrně velkém množství se také vyskytují ledky, zejména na chilském pobřeží, které vznikly mineralizací rostlinných zbytků
-
-
-
-
získávají se především z mořské vody lithium se ve větším množství získává ze svých minerálů u ostatních alkalických kovů se nejdříve odpaří mořská voda a nechají se zkrystalizovat minerály rozpuštěné ve vodě jednotlivé sloučeniny kovů se od sebe odseparují a poté se získávají elektrolýzou jejich taveniny nebo se rovnou elektrolyzují a jednotlivé kovy se odseparují na základě různých teplot tání a varu dají se použít především jako dobrá redukovadla v organické chemii nebo analytické chemii, ale vzhledem k jejich vysoké reaktivitě se na tyto reakce ve velkém nepoužívají
-
-
roztavený se používá v jaderné energetice a v leteckých motorech jako látka, která odvádí teplo přidává se do neonových lamp, které jsou pak zdrojem jasného světla připravuje se z něj peroxid sodný, který se používá jako součást pracích prášků a k přípravě bělících lázní na hedvábí, vlnu, slámu, peří, vlasů, mořských hub, dřeva, kostí hydrogenuhličitan sodný se používá jako součást kypřících prášků do pečiva, k neutralizaci poleptání kyselinou či k neutralizaci žaludečních šťáv při překyselení žaludku
-
-
chlorid sodný NaCl, (sůl kamenná nebo kuchyňská sůl) je nezbytná součást lidské potravy získává se dolováním kamenné soli nebo odpařováním vody z mořské vody. uhličitan sodný neboli soda Na2CO3 je bílý, rozpustný prášek vyrábí se ze solanky (nasycený vodný roztok NaCl), při reakci vzniká hydrogenuhličitan sodný NaHCO3, který se dále ve speciálních pecích za teploty 150 °C rozkládá na uhličitan sodný, oxid uhličitý a vodu NaCl + H2O + NH3 + CO2 → NaHCO3 + NH4Cl 2 NaHCO3 → Na2CO3 + CO2 + H2O
-
hydrogenuhličitan sodný neboli jedlá soda NaHCO3 je bílý prášek se zásaditou chutí
-
-
dusičnan sodný neboli chilský ledek NaNO3 je bezbarvá krystalická látka s nahořklou chutí, která se dobře rozpouští ve vodě síran sodný Na2SO4 je bílá krystalická látka hydratovaná sůl se nazývá Glauberova sůl vzniká jako vedlejší produkt při přípravě kyseliny chlorovodíkové z kyseliny sírové a chloridu sodného nebo jako vedlejší produkt při výrobě chloridu draselného ze zbytků, které obsahují chlorid sodný a síran hořečnatý
-
-
vzhledem k reaktivitě se čistý kovový draslík prakticky využívá pouze minimálně v malém používá pro výrobu fotoelektrických článků. hydroxid draselný KOH se používá při výrobě mýdel reakcí s vyššími tzv. mastnými kyselinami draselná mýdla jsou většinou tekutá, na rozdíl od sodných, která jsou téměř všechna pevná hydroxid draselný se také používá při výrobě léčiv, celulosy, papíru, umělého hedvábí a oxidu hlinitého
-
uhličitan draselný K2CO3, starším názvem potaš se používá převážně při výrobě skla, v textilním a papírenském průmyslu, jako součást pracích prášků, při výrobě pigmentů, v barvířství a běličství a při praní vlny používá se také pro přípravu kyanidu draselného
-
dusičnan draselný KNO3 se používá jako draselné
-
-
síran draselný K2SO4 se používá při výrobě skla, kamence draselného a používá se jako hnojivo.
Použitá literatura VACÍK, Jiří; BARTHOVÁ, Jana; PACÁK, Josef; STRAUCH, Bohuslav; SVOBODOVÁ, Miloslava; ZEMÁNEK, František. Přehled středoškolské chemie, 4. vydání. Praha: SPN 1999. ISBN 80-7235-108-7
-
-
www.wikipedia.org
