Výuka v blocích ve 4. ročníku
Zpracovala: Ivana Krumplová
Obsah:
1. Kontext 2. Východiska 3. Anotace 4. Cíle 5. Realizace projektu 6. Přílohy
1. KONTEXT Základní škola Krásovy domky Pelhřimov je zapojena do sítě tvořivých škol a plně podporuje získávání poznatků žáků prostřednictvím činnostního učení. Rozvíjí v žácích samostatný úsudek, možnost konfrontovat své znalosti a poznatky s ostatními žáky a učiteli, velký důraz je kladen na možnost být co nejaktivnější v samotném procesu vzdělávání.
2. VÝCHODISKA S žáky čtvrtého ročníku ZŠ byla v průběhu školního roku často vedena řízená diskuze o formách výuky, důvodem bylo zjistit, jaká forma je jim nejbližší, kdy se jejich poznatky nejvíce prohloubí a upevní. Jaký způsob je pro ně zároveň zábavný, motivační - k dalšímu samostatnému zájmu o prohloubení učiva a jaká je jejich vlastní představa o výuce. Z této diskuze vyplynul závěr, že děti by ocenily, pokud by výuka jednoho předmětu probíhala v blocích, to znamená, probírat jeden celý den pouze vlastivědu, druhý den pouze přírodovědu, další dny matematiku, český jazyk a další den spojené výchovy/tělesnou, výtvarnou, hudební a pracovní činnosti/. Tento zájem žáků dal vzniknout projektu, který je přímo navázán na probírání dějepisné části vlastivědy. Samozřejmě, že celý projekt bude probíhat tak, aby nenarušil výuku dalších předmětů, které vyučují kolegové.
3. ANOTACE Týdenní projekt je určen žákům prvního stupně ZŠ. Vychází z potřeb žáků, které sami formulovali a sami vyjádřili zájem tento projekt zrealizovat. Projekt umožňuje pracovat s tématy do větší hloubky, využívat různých forem práce, vede žáky k samostatnému vyhledávání a zpracování informací. Důraz je kladen i na vzájemnou spolupráci, kontrolu a sebehodnocení.
4. CÍLE Cílem popisovaného projektu je rozvíjet klíčové kompetence a vybavit žáky vědomostmi, informacemi a dovednostmi, které využijí v dalším studiu i praktickém životě.
Kompetence k učení : - Řeší úkoly z praxe - Využívá pojmy z různých oblastí - Operuje s běžně užívanými termíny, symboly a znaky z oblasti jednotlivých vyučovaných předmětů
Kompetence k řešení problémů: - Učí se orientovat v probírané látce, využívat různých možností získávání poznatků, jejich zpracování a upevnění - Volí vhodné způsoby řešení, využívá vlastní úsudek
Kompetence komunikativní: - Rozvíjí všestrannou a účinnou komunikaci mezi žáky při hledání vhodného řešení úkolů - Formuluje své myšlenky a názory
Kompetence sociální a personální: - Rozvíjí u žáků schopnost spolupracovat, diskutovat o problému - Váží si práce své i druhých lidí
Kompetence občanská: - Vede žáky k zodpovědnosti při rozhodování, k účinné pomoci druhým - Vzájemně respektuje názory a navrhovaná řešení - Žáci zpracovávají informace individuálně i v rámci kolektivu
Kompetence pracovní: - Zapojí žáky do týmové práce - Žáci pracují dle zvoleného postupu - Koncentrují se na výsledek své práce a na výsledné sebehodnocení
5. REALIZACE PROJEKTU Projekt může být realizován v průběhu celého školního roku, zejména v období, kdy učitel zaznamená zvýšený zájem žáků o probíranou látku, kdy žáci sami vyžadují podrobnější informace. Aktivita prostupuje všemi hlavními předměty – vlastivědou, přírodovědou, matematikou, českým jazykem a výchovami – tělesnou, výtvarnou, hudební a pracovními činnostmi. Samozřejmě nenarušuje výuku ostatních pedagogů v jejich předmětech. V projektu se prolínají různé druhy práce žáků, skupinová, ale i individuální při vyhledávání a vypracovávání úkolů. To vše podporuje spolupráci a vzájemnou komunikaci a zároveň klade důraz na seberealizaci. Hodnocení je prováděno na několika úrovních: vzájemné hodnocení jednotlivých skupin, hodnocení žáků v rámci své skupiny a také sebehodnocení a rovněž hodnocení samotným učitelem.
5. a – Konkrétní realizace projektu Den první Práce na projektu začíná prvním dnem v týdnu, tento den je zaměřen na práci v rámci jednotlivých výchov-tělesné, výtvarné, hudební a pracovních činností. Žáci jsou rozděleni do skupinek, ve kterých budou pracovat po celý týden. Rozdělení je náhodné – podle rozdaných kartiček se symboly, učitel zasáhne do vytvořených skupinek pouze v případě, že rozdělením by se nevytvořily rovnocenné podmínky /př. ve skupince pouze samí slabí žáci/. Učitel žáky již předem upozornil, že si mohou na tento den přinést své hudební nástroje a látky a pomůcky na šití. Program prvního dne je vyhlášen učitelem. Jednotlivé skupiny se musí po vzájemné poradě domluvit na jménu, které budou používat. A nyní nastávají tvořivé činnosti: úkolem každé skupinky je vytvořit a zazpívat svoji vlastní hymnu, možno i za hudebního doprovodu. Namalovat vlajku své skupiny, na které budou symboly, které ji budou charakterizovat
/popovídat,co je symbol, symboly na státním znaku a vlajce/. Své symboly žáci vysvětlí ostatním – co je pro ně zásadní a nejdůležitější, apod. Jednotlivé skupinky vytvoří také svůj znak ze samotvrdnoucí hmoty a vyrobí z látek, vlny, papíru oděv, alespoň přibližně odpovídají charakteru doby, která se právě probírá ve vlastivědě. Náš projekt bude zaměřen zejména na dobu Karla IV. Žáci mají samozřejmě k dispozici encyklopedie, dobové obrázky, mohou použít i internet k získání důležitých informací. Svou tělesnou zdatnost členové skupinek předvedou různými formami – pantomimický boj se šelmou, odražení napadení nepřítelem, tanec na zámeckém bále, apod. Dětmi na prvním stupni je vždy zábavná forma práce přijímána s nadšením. Rozdělení práce ve skupince závisí již na samotných žácích a není pro ně žádným problémem, vzájemně si pomáhají, diskutují o své tvořivé činnosti a hodnotí ji. Během posledních hodin prvního dne probíhá prezentace jednotlivých skupinek-týmů. Všichni předvedou ostatním své výrobky, zazpívají hymnu a snaží se, co nejvíce zaujmout. Skupinky si vzájemně přidělují body, formou žetonů, kterých má každá skupina první den 15. Hodnotí se i žáci v rámci své skupinky, chválí i kritizují a snaží se argumentovat.
Den druhý Den druhý je zaměřen na přírodovědu, konkrétně na téma „Rostliny na jaře“. Žáci se různými formami práce snaží získat maximum informací o rostlinách. Každá skupinka má na lavici k dispozici mikroskop a vzorek listu, stonku a kořene rostliny. Všichni členové skupiny postupně zkoumají rostlinný materiál a výsledky svého bádání zapisují a zakreslují. Následně probíhá diskuze o jejich pozorování a vyvození významu jednotlivých částí rostlin – kořene, stonku, listů a květů.
Žáci kreslí rostlinu a popisují její části, nejpovedenější a správně popsaný obrázek získává od ostatních žetony. Následuje hra, kdy každý tým má svého vyslance a ten si vybere rostlinu, ve kterou se promění. Ostatní mají za úkol zjistit, o jakou rostlinu se jedná tím, že kladou otázky, na které se dá odpovědět pouze ANO NE. Skupinka, která uhodne rostlinu jako první, získává žeton. V další praktické části projektu dostane každý žák semenáček a zasadí si semínko své rostliny, o kterou se po celý zbytek školního roku stará. Cílem je pozorovat klíčení rostlin a jejich růst. Průběžně můžeme měnit podmínky rostlin a sledovat, jak na ně reagují. Př. nedostatek vody, světla, chlad. Upevnění učiva je prováděno formou zábavnou. Skupinky dostanou rozstříhaný obrázek rostliny s popisem jejích částí a snaží se jej, co nejrychleji složit, vítěz opět získává žetony. Puzzle viz příloha. Následující hra na „Písmenka“ rozšiřuje znalosti názvů rostlin. Žáci mají za úkol napsat, co nejvíce rostlin začínající na písmeno př. K, M, atd. Dle časových možností lze zařadit další hry – „Na vetřelce“ – děti vyškrtávají, co logicky nepatří do řady (obrázky, texty). Př. 5 názvů rostlin kvetoucích na jaře a jedna rostlina kvetoucí v létě. Další důležitou aktivitou je práce s atlasem rostlin. Jednotlivé skupinky si vylosovaly název rostliny a měly ji vyhledat v atlase. Následovala prezentace získaných informací před ostatními žáky. Nejlepší prezentace je opět ohodnocena žetony. Celý den je zakončen besedou o nových informacích, shrnutím celé látky a zhodnocením práce skupin a rovněž sebehodnocením.
Den třetí Den třetí a téma dne matematika. Na úvod mají žáci za úkol vyřešit matematický příklad - K číslu 863 přičti 79, výsledné číslo vyděl 2 a k výsledku přičti 845. Výsledek je datem narození Václava – syna Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny, pozdějšího krále a císaře Karla IV. Za správné vyřešení tohoto příkladu získávají žáci žetony pro svou skupinku.
Další úkol je samostatná práce každého týmu, mají za úkol vypracovat nabídku výletu pro čtyřčlennou rodinu na hrad Karlštejn, v ceně je vstupenka, oběd, doprava autobusem a další možné aktivity, které si žáci do nabídky sami připraví. Po uplynutí časového limitu následuje prezentace a vyhodnocení nejlépe připravené nabídky, správné kalkulace a samozřejmě přidělení žetonů. Následující úkol je opět propojení matematiky a vlastivědy, děti mají vzestupně seřadit čísla – letopočty a ke každému zapsat odpovídající událost (letopočty mají již ve vlastivědě probrané) : 1306, 623, 1278, 935, 863, 1212 Správné řešení je ohodnoceno žetony. Úkol z geometrie je tvůrčí. Žáci budou předem upozorněni, aby si přinesli několik krabiček př. od čaje. Nyní mají společně z těchto krabiček sestavit model hradu, změřit jeho strany a vypočítat obvod. Hodnotí se matematická správnost a také výtvarné pojetí stavby. Hrady si hodnotí žáci sami mezi sebou a přidělují žetony. Po této aktivitě učitel vyloží novou látku – násobení dvojciferným číslem. Žáci si ve skupinkách pomáhají, radí si s příklady a vzájemně si je vysvětlují. Zástupci každého týmu počítají příklady u tabule, procvičují novou látku. Učitel pracuje individuálně se slabšími žáky, ostatní žáci pracují ve skupinkách. Opakování již probraného učiva je připraveno formou soutěží. Na kartičkách, které obdrží skupinky, jsou vypočítány libovolné příklady, v některých výpočtech je záměrná chyba. Žáci mají za úkol odhalit nesprávná řešení. Žáci rovněž řeší slovní příklady a procvičují si matematické dovednosti. Závěrem třetího dne zopakujeme nově probranou látku, učitel i žáci zhodnotí výkony skupin a uspořádají výstavku hradů.
Den čtvrtý Den začíná hrou na „Křeslo pro hosta“, jeden žák představuje „hosta“ – libovolnou postavu z historie, která již bude v hodinách vlastivědy probrána, a ostatní žáci zjišťují, o koho se jedná. Kladou pouze otázky, na které lze odpovědět ANO NE. Vystřídá se několik žáků. Která skupinka první uhádne osobnost, získává žetony.
K opakování probrané látky je možno využít i další hru „Kufr“, kdy zástupce každé skupiny hádá, na základě nápovědy, zadané slovo – letopočet, jméno panovníka, událost. Nyní žáci dostanou do každé skupiny obrázek hradu Karlštejn – viz příloha. Následuje řízená diskuze – pokud někdo zná – jméno hradu, kde leží – ukázat na mapě, zamyslet se nad jménem hradu – s čím souvisí, stavební sloh, pohovořit o interiérech, atd. Společně pak vyvodíme důležitou postavu českých dějin- stavitele hradu Karlštejn – Karla IV. Žáci dostanou časový limit dvacet minut a mají za úkol zjistit, co nejvíce informací o postavě Karla IV. Využívali internet, encyklopedie, učebnice – vše bude připravené ve třídě, internet je k dispozici v klubu. Týmovou práci si musejí dobře rozvrhnout a rozdělit úkoly, neboť své informace, případně kresby budou zaznamenávat na „pergamen o Karlu IV.“
Získané informace žáci roztřídí do několika bodů a heslovitě je zapší do sešitu: Rodiče Karla IV. a jeho dětství Karel IV. – panovník Stavby Karla IV. Významné skutky Žáci rovněž dostanou rozstříhaný obrázek s portrétem Karla IV., který musí složit a nalepit do sešitu. Všechny zjištěné a zapsané informace děti nalepí na velký arch papíru a ten vystaví ve třídě. V závěru dne žáci ve skupinkách sestavují jídelníček, který se mohl podávat na dvoře Karla IV. Aktivity budou opět vyhodnoceny učitelem i samotnými žáky a odměnou získají skupiny žetony.
Den pátý Pátý den je zaměřen na český jazyk. První úkol, který žáci budou plnit, je napsat dopis Karlovi IV. Dopisy vznikají ve skupinkách, děti je po sepsání přilepí na arch papíru, který vytvořily předešlý den. V rámci hodiny čtení je žákům rozdán text, který se týká doby Karla IV. - viz příloha. Text společně přečteme, žáci se snaží textu porozumět, vyhledávají klíčová slova. Pro uvolnění si žáci vyprávějí vtipy, za odměnu získávají žetony. Pantomimicky též předvedou vylosované postavy z pohádek. Při opakování gramatiky žáci pracují s chybou, obdrží text, který obsahuje gramatické chyby, text mají opravit. Při opakování sloves, děti vymýšlejí slovesa, která lze vhodně spojit se jménem - Karel IV. Slovesa budeme společně časovat, opakovaní se bude týkat tvarosloví. V závěru si zahrajeme hru „Město, jméno, rostlina, zvíře, věc“ Opět budou rozdány žetony za nejlepší práce a správné odpovědi během celého dne. Pátý den je zároveň dnem posledním, a tak se sejdeme u kulatého stolu – v kruhu, na koberci a vyhodnotíme celý týden. Mluvit necháme zejména samotné žáky, vedeme je k diskuzi, umění vyjádřit svůj názor, argumentovat. Samozřejmě, že bude vyhodnocena nejlepší skupinka, na základě nasbíraných žetonů. Žetony si děti vymění za sladkosti, drobnou odměnu získají i ostatní týmy.
6. Přílohy
