MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA
VYUŽITÍ STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ V ČR PROJEKT „DŮM NA PŮLI CESTY“ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Vedoucí práce: Ing. Michal Petrůj
Marcela Opatřilová
Brno 2008
2
Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Michalu Petrůjovi za odborné vedení a spolupráci při zpracování této práce, dále pracovníkům Sdružení pěstounských rodin, zejména paní Pavlíně Kolářové za poskytnutí potřebných informací a materiálů a Mgr. Pavlu Šmýdovi za doplňující informace týkající se Domu na půli cesty.
3
4
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Využití strukturálních fondů EU, projekt Dům na půli cesty“ vyřešila samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu.
V Brně dne 03. 01. 2008
………….…………..
5
6
Abstract Opatřilová, M. The exploitation of the Structural Funds in the Czech Republic, Project “The Halfway House”. The Bachelor’s thesis. Brno, 2007.
This work deals with the possibilities and the utilization of the subsidies from the European Union Structural Funds. Moreover, the economic and the social profits of the subsided financed projects are described too. The above-mentioned questions are demonstrated at the situation of public project “The Halfway House” realized in territory South Moravia district. This project fulfils the one of the main aims of the non-profit association “The Society of the Foster Families”. By this project the organization tries to help to the lonesome, socially and sanitary disadvantaged children and the young people leaving the welfare or other allowance facilities. Hence, this work would evaluate to what degree is this project beneficial not only for the social but mainly for the economical aspects. In practice part are included specific informations about The Society of the Foster Families and The Halfway House, characteristic of situation before and after fruition of this project. The last section analyses finance and social practicability by means of Cost Benefit Analysis. These used methods for classification demonstrated fruitfulness of project, time validity (impletion of awaited aim) both the social and mainly the economical aspects.
7
Abstrakt Opatřilová, M. Využití Strukturálních fondů v ČR, Projekt „Dům na půli cesty“. Bakalářská práce. Brno, 2007.
Práce se zabývá možností čerpání a využití dotací ze Strukturálních fondů Evropské Unie a názorně se snaží ukázat ekonomické a celospolečenské užitky projektů, jež byly dotací podpořeny. Tato problematika je znázorněna na vybraném projektu zvaném „Dům na půli cesty“ realizovaném na území Jihomoravského kraje. Projekt naplňuje jeden z hlavních cílů neziskové organizace Sdružení pěstounských rodin. Tímto projektem se organizace snaží pomoci opuštěným, sociálně a zdravotně znevýhodněným dětem a mladým lidem opouštějícím sociální nebo jiné výchovné zařízení. Práce by proto měla zhodnotit, do jaké míry je projekt přínosný nejen po stránce sociální, ale také po stránce ekonomické, protože Domy na půli cesty nejsou optimálním řešením potřeb sociálně znevýhodněné skupiny obyvatelstva, a proto není alokace veřejné finanční podpory v tomto případě efektivní. V praktické části jsou zahrnuty konkrétní informace o Sdružení pěstounských rodin a o projektu Dům na půli cesty, dále charakteristika situace před realizací a po realizaci projektu. Poslední část analyzuje finanční a společenskou proveditelnost projektu pomocí analýzy nákladů a užitků. Vhodné použité metody pro hodnocení projektu nám v závěru práce ukázaly, že vybraný projekt je schopen realizace, časové udržitelnosti (tedy následného naplnění očekávaného cíle) jak po stránce celospolečenské, tak i po stránce finanční.
8
Obsah 1
Úvod a cíl práce..............................................................................................................11
2
Metodika.........................................................................................................................12 Analýza nákladů a přínosů ......................................................................................12
2.1 2.1.1
Základní postup při zpracování CBA analýzy.................................................13
2.1.2
Ukazatele pro výpočet CBA analýzy...............................................................14
2.1.2.1
Současná hodnota ........................................................................................15
2.1.2.2
Čistá současná hodnota................................................................................16
2.1.2.3
Vnitřní míra výnosu.....................................................................................17
2.1.2.4
Doba návratnosti..........................................................................................17
2.1.2.5
Index rentability...........................................................................................18
2.1.3 3
Citlivostní analýza ...........................................................................................18
Definice pojmů ...............................................................................................................19 3.1
Vybrané aspekty strukturální politiky EU ...............................................................19
3.2
Projekt......................................................................................................................22
3.3
Investice...................................................................................................................22
3.4
Cílová skupina .........................................................................................................23
3.5
Neziskový sektor .....................................................................................................23
3.6
Nezisková organizace ..............................................................................................24
4
Sdružení pěstounských rodin..........................................................................................24
5
Projekt Dům na půli cesty ..............................................................................................29
6
5.1
O projektu ................................................................................................................29
5.2
Marketingový mix ...................................................................................................30
5.2.1
Produkt ............................................................................................................31
5.2.2
Cena .................................................................................................................31
5.2.3
Propagace.........................................................................................................32
5.2.4
Místo................................................................................................................32
5.3
Předinvestiční fáze...................................................................................................33
5.4
Investiční fáze..........................................................................................................34
5.5
Provozní fáze ...........................................................................................................36
5.6
Poprovozní fáze .......................................................................................................38 CBA analýza projektu Dům na půli cesty ......................................................................38 9
6.1
Finanční analýza...................................................................................................... 38
6.2
Společenská analýza................................................................................................ 40
6.2.1
Vymezení cílových skupin .............................................................................. 40
6.2.2
Určení všech relevantních nákladů a přínosů a jejich převod na peněžní toky41
6.2.3
Doplňkové neocenitelné C&B ........................................................................ 42
6.2.4
Výpočet kriteriálních ukazatelů ...................................................................... 42
6.3
Rozhodnutí o přijatelnosti investice........................................................................ 43
7
Závěr............................................................................................................................... 44
8
Seznam bibliografických citací ...................................................................................... 45
9
Použité zdroje................................................................................................................. 46
10
Přílohy ............................................................................................................................ 47
10
1 Úvod a cíl práce Sdružení pěstounských rodin (SPR) je nezisková organizace, jejímž hlavním cílem je pomoc sociálně znevýhodněným dětem. Projektem „Dům na půli cesty“(dále D1/2) se snaží připravit mladistvé odcházející z dětských domovů či jiných ústavních zařízeních na život za zdmi ústavu a vypěstovat v nich smysl pro zodpovědnost, získat základní pracovní návyky, zlepšit komunikační dovednosti a zvýšit sebevědomí. Každoročně se počet dětí v ústavních zařízeních (tzn. kojeneckých ústavech, dětských domovech, výchovných ústavech, ústavech sociální péče) zvyšuje. Projekt má napomoci k tomu, aby děti po dosažení plnoletosti, kdy již musí opustit výchovné zařízení, neskončily jako děti ulice, bezdomovci a nezaměstnaní. Projekt D1/2 byl zasazen do bývalého mysliveckého zámečku ve Velkém Dvoře u Pohořelic. Zámeček nabízí nejen možnost realizace celého projektu v komplexu (ubytování, práce), ale také příjemné prostředí, ve kterém klienti nemusí být rušeni hektickým tempem dnešní společnosti. To vše znamená, zajistit vhodným klientům ubytování, sociálního pracovníka, který bude po celou dobu pobytu v D1/2 k dispozici, na kterého se klient může kdykoli obrátit ať už s osobním problémem či jinou otázkou a který ho bude provázet veškerým každodenním děním, a také prací. Důsledkem realizace projektu tedy bude zvýšení soběstačnosti mladistvých, upevnění si pracovních návyků a smyslu pro každodenní povinnosti, vytvoření a udržení si určité společenské úrovně, umění komunikovat a domluvit se s lidmi i s úřady, dostát svých názorů a jednat podle svých představ a schopností, tzn. získat ekonomickou a sociální nezávislost a podpořit jejich začlenění do společnosti. Dílčím cílem projektu je prevence negativních společenských jevů například bezdomovectví, trestné činnosti, prostituce, drog, apod. Předmětem mého zkoumání a tedy i hlavního cíle této práce je zjistit, zda vybraný projekt je schopen realizace; tzn. zda a jak je zafinancován, zda je schopen následného, a to buď úplného nebo jen částečného, naplnění stanoveného cíle a do jaké míry je projekt schopen pomoci definované cílové skupině ohrožených mladých lidí odcházejících z ústavních zařízení.
11
2 Metodika V této části je důležité vymezení definic a základních metodických postupů, které v práci používám a na jejichž základě jsou provedeny výpočty a jejich interpretace. Práce je rozčleněna do několika na sebe navazujících sekcí. Každá sekce zkoumá určitý specifický a charakteristický jev, který určitým způsobem působí či ovlivňuje vybraný projekt „Dům na půli cesty“. První část práce se zaměřuje na kladné důsledky realizovaného projektu (zda vyrovnávají jeho náklady). To znamená, zda je celospolečenský užitek vyjádřený v penězích větší nebo alespoň roven nákladům, které budou pro tento projekt vynaloženy v peněžních jednotkách. Typickou metodou pro hodnocení veřejných projektů je analýza nákladů a přínosů (CBA), která se snaží zodpovědět otázku relevance (smysluplnosti) projektu pomocí propočtů kriteriálních ukazatelů. Na základě těchto rozhodujících ukazatelů určím, zda je projekt z finančního a společenského hlediska přijatelný, a do jaké míry je pro společnost přínosný. Následná citlivostní analýza by nám měla pomoci vytipovat, které z uvažovaných předpokladů mají největší vliv na rozhodující ukazatele, jako je čistá současná hodnota, vnitřní míra výnosu nebo index rentability, a kterým je tedy potřeba věnovat největší pozornost.
2.1 Analýza nákladů a přínosů Analýza nákladů a výnosů (Cost-Benefit analýza, CBA, v české terminologii Analýza nákladů a užitků) slouží k hodnocení investičních projektů veřejného charakteru, jejichž prioritou je společenský užitek preferovaný před ziskem a finanční návratností. Umožňuje ohodnotit a posoudit realizaci projektu formou porovnání jeho užitků a nákladů. Při hodnocení projektu tedy není klíčovým faktorem zisk, ale tzv. společenský užitek vypočítaný jako rozdíl nákladů a užitků projektu vzniklých realizací projektu a finanční investicí. Účelem CBA analýzy je vyčíslit nejen finanční náklady na realizaci projektu a výnosy, které z něj zřizovateli bezprostředně plynou, ale současně i finančně zhodnotit všechny další společenské dopady, které projekt přinese všem zainteresovaným subjektům. CBA analýza zodpovídá otázku, pro koho je realizace projektu přínosem, a kdo naopak zaznamená ztrátu. 12
Výsledkem CBA analýzy je tedy úplný přehled přímých, nepřímých, hmotných, nehmotných, soukromých a veřejných dopadů (pozitivních i negativních) a výsledky standardních ukazatelů CBA analýzy pro hodnocení efektivnosti investičních projektů, jako jsou např. ekonomická míra návratnosti, čistá současná hodnota či vnitřní výnosové procento. Po provedení potřebných propočtů a vypočtení základních kriteriálních ukazatelů, které slouží k hodnocení projektu, mohou z výsledků CBA analýzy vyplývat tři možné závěry: 1. Projekt je realizovatelný. 2. Projekt je realizovatelný (přináší kladný společenský zisk), ale není optimální variantou ve srovnání s jinými projekty. 3. Projekt není z celospolečenského hlediska realizovatelný.
2.1.1 Základní postup při zpracování CBA analýzy Při zpracování CBA analýzy je důležité rozčlenit její strukturu do několika na sebe navazujících kroků. Prvním krokem je vymezení objektu (předmětu), kterým se budeme zabývat. Přesněji řečeno, co je předmětem investice (co bude investicí pořízeno), kde a jak se bude investice realizovat (lokalizace a etapizace investice), struktura výstupů, jaké jsou fáze projektu a jak dlouho budou trvat (fáze předinvestiční, investiční, provozní a poprovozní). Ve druhém kroku následuje definování všech beneficientů, tedy strukturovaný seznam subjektů, pro které budeme zjišťovat významné dopady projektu. Všechny tyto subjekty musí splňovat dvě podmínky: 1. jsou relevantní z hlediska zájmu investora a poskytovatele dotace 2. existuje reálný předpoklad jejich ovlivnění projektem Třetím krokem je vymezení varianty investiční (investice byla pořízena a záměr byl realizován) a varianty nulové (varianta, předpokládající nerealizování investice). V této fázi nás bude zajímat rozdíl těchto dvou variant, neboť zahrnuje všechny důsledky (efekty) způsobené danou investicí. Tyto důsledky určíme tzv. přírůstkovou metodou, která určí výsledné změny dané újmy nebo přínosu. Pokud je výsledná hodnota pro daný subjekt kladná, mluvíme o přínosu, pokud je záporná, jedná se o újmu plynoucí z investice (Ochrana, 2005, s. 41). V praxi je často nemožné přesně kvantifikovat přínosy a náklady v peněžních jednotkách, proto bychom měli přínosy a náklady ohodnocovat tzv. stínovými cenami, 13
kdy statky a služby nemají tržní hodnotu, a proto cenu takto ohodnocovaného benefitu představují uspořené náklady na tento statek. Přínosy z dané varianty můžeme ocenit i tzv. modelem náhražkových trhů. V tomto případě hledáme takový statek, pro něhož existuje tržní ocenění odvozené od ceny jiného aktiva, pro který trh existuje. V následujícím kroku určíme diskontní sazbu, resp. společenskou diskontní sazbu, která je stanovována pod sazbou soukromou. Diskontní sazba je výnosová míra, kterou jsou přepočítávány (diskontovány) budoucí peněžní toky na současnou hodnotu. Tato sazba se pokouší odrazit sociální pohled na to, jak by budoucí přínosy a náklady měly být ohodnoceny v porovnání s těmi stávajícími. V práci uvažujeme společenskou diskontní sazbu ve výši 5 % p.a., představuje standardní měřítko pro projekty spolufinancované ze strany Evropské unie. Je zřejmé, že nízká diskontní sazba nejvíce ovlivní ty veřejné projekty, které přinášejí výnosy v dlouhém časovém období, poněvadž ovlivní vysoký poměr mezi výnosy a náklady, jejichž valná většina vzniká v čase jejich výstavby (Ochrana, 2005, s. 44). Důležité také je si uvědomit, že se jedná o sazbu pro diskontování hotovostních toků v reálném vyjádření. Vzorec č. 1:Reálná diskontní sazba
SR =
(1 + S N ) −1 (1 + I E )
kde: • SR je reálná diskontní sazba • SN je nominální diskontní sazba • IE je inflační koeficient od období 0 do období t s předpokladem, že hodnota inflačního koeficientu je v daném období konstantní
2.1.2 Ukazatele pro výpočet CBA analýzy Nejdůležitějším krokem pro zpracování CBA analýzy je výpočet kriteriálních ukazatelů. K výpočtu potřebujeme znát konstrukci konkrétního ukazatele a zajistit vstupní údaje do vzorců. Definice a výpočty jsou uvedeny níže.
14
2.1.2.1 Současná hodnota Současná hodnota, neboli dnešní hodnota (Present Value [PV]) každé investice představuje součet hodnot budoucích příjmů (cash flow) diskontovaných na současnou hodnotu pomocí odúročitele. Její výše ovšem závisí nejen na budoucích příjmech plynoucích z investice po celou dobu její životnosti, ale také na rozložení v čase. Výpočet současné hodnoty určitého hotovostního toku je následující: Vzorec č. 2: Výpočet současné hodnoty
PVCFT = CFT * d f
df =
1
(1 + r )t
kde:
● PVCFt je současná hodnota hotovostního toku v období t, ● CFT je hotovostní tok v roce t (tady diskontovaná veličina), ● df je diskontní faktor ● r je diskontní sazba.
Vzorec č. 3: Výpočet současné hodnoty projektu n
PVt =
CFt
∑ (1 + r ) t =1
t
kde:
● PVt je současná hodnota všech hotovostních toků vyplývajících z projektu od období 1 až do období „n“,
● r je diskontní sazba, ● t je symbol konkrétního období, ● n je poslední hodnocené období (období konce životnosti projektu).
15
Projekt lze považovat za přijatelný, pokud je ukazatel současné hodnoty větší než-li investiční výdaje. Výslednou současnou hodnotu projektu lze také interpretovat jako maximální přijatelnou cenu projektu, kterou je investor ochoten za projekt zaplatit v současných korunách.
2.1.2.2 Čistá současná hodnota Čistá současná hodnota (Net Přesent Value [NPV]) je součet současné hodnoty budoucích hotovostních toků plynoucích z investice a hotovostního toku v nultém roce (investičních výdajů) (Ochrana, 2001. s. 66). Tato metoda je založená na respektování faktoru času a jeho vlivu na hodnotu peněz, protože upravuje budoucí náklady a výnosy formou diskontování na jejich současnou hodnotu.
Vzorec č. 4: Výpočet čisté současné hodnoty projektu
n
NPV =
CFt
∑ (1 + r )
t
t =0
NPV = CF0 +
n
CFt
∑ (1 + r ) t =0
t
= CF0 + PV = PV – I
kde:
● NPV je čistá současná hodnota investice, ● PV je současná hodnota investice, ● I je velikost investičních výdajů v nultém období, ● CFt je hotovostní tok plynoucí z investice v období t, ● r je diskontní sazba, ● t je období od 0 do n.
Projekt lze považovat za přijatelný, pokud je ukazatel čisté současné hodnoty větší nebo roven nule, tzn. za investičně vhodnou variantu projektu se jeví taková, jejíž hodnota
čisté současné hodnoty je kladná. Při záporné současné hodnotě investici zamítneme, neboť je ztrátová.
16
2.1.2.3 Vnitřní míra výnosu Vnitřní míra výnosu, neboli vnitřní výnosové procento (Internal Rate of Return [IRR]) znamená takovou úrokovou míru, při níž se součet současných diskontovaných hodnot cash flow získaných z investice rovná výdajům obětovaným na její pořízení. Jedná se tedy o takovou úrokovou míru, při níž je čistá současná hodnota investice nulová. Vzorec č. 5: Výpočet vnitřního výnosového procenta n
CFt
∑ (1 + IRR )
t
t =0
n
CF0 + ∑ t =1
=0
CFt
(1 + IRR )t
=0
Výpočet se provádí tzv. interakčním procesem, který je založen na principu hledání úrokové míry jakožto neznámé. Diskontní sazbu ve vzorci obměňujeme tak dlouho, dokud se hodnota čisté současné hodnoty nerovná nule. Projekt lze považován za ekonomicky přijatelný, pokud je hodnota vnitřního výnosového procenta vyšší než předpokládaná úroková míra (Ochrana, 2001, s. 67).
2.1.2.4 Doba návratnosti Doba návratnosti je počet let, které jsou zapotřebí k tomu, aby kumulované prognózované hotovostní toky vyrovnaly počáteční investici.
Vzorec č. 6: Výpočet doby návratnosti projektu
doba návratnosti =
CF0 CFt
Projekt lze považovat za ekonomicky přijatelný, pokud je doba návratnosti menší, než je doba životnosti projektu. Čím je hodnota tohoto ukazatele nižší, tím je projekt z tohoto hlediska pro investora výhodnější (Ochrana, 2001, s.66).
17
2.1.2.5 Index rentability Index rentability (ziskovosti) ([NPV/I]) je procento ziskovosti investice měřené
čistou současnou hodnotou. Udává, kolik korun čistého diskontovaného přínosu připadá na jednu investovanou korunu. Vzorec č. 7: Výpočet indexu rentability n CFt CF + 0 ∑ t ( PV + CF0 ) t =1 (1 + r ) NPV/I = = (− CF0 ) (− CF0 )
kde: I = -CF0 Pokud je ukazatel kladný, lze projekt považovat za přijatelný. Platí, že čím je hodnota tohoto ukazatele vyšší, tím je projekt pro investora výhodnější.
2.1.3 Citlivostní analýza Analýza citlivosti je postup, který zkoumá proměnlivé a nejisté předpoklady investičního záměru – zejména pak vliv jejich změn na určitý výsledný ukazatel. V našem případě se budeme zabývat vlivem na kriteriální ukazatele (čistou současnou hodnotu a index rentability). Postup analýzy můžeme definovat ve třech základních krocích: 1. Vyjádření všech zásadních předpokladů obsažených v kalkulaci daného hotovostního toku pro všechny roky. 2. Postupně každý z těchto předpokladů změníme o 1% a pro každou tuto změnu spočítáme novou hodnotu kriteriálního ukazatele. 3. Pro každý takto změněný předpoklad nyní spočítáme procentní změnu výsledného kriteriálního ukazatele.
Vzorec č. 8: Výpočet procentní změny ukazatele při citlivostní analýze
∆2 ∆ ∆ ∆ = 1 = 22 ∆ 1 ∆1 kde:
● ∆ je procentní změna ukazatele ● ∆1 je hodnota ukazatele před změnou ● ∆2 je hodnota ukazatele po změně
18
3 Definice pojmů 3.1 Vybrané aspekty strukturální politiky EU Evropská unie věnuje více než třetinu svého rozpočtu na snížení rozdílů mezi chudšími a bohatšími státy, k rozvoji jednotlivých regionů a zmenšování nerovností v blahobytu zde žijících občanů. K tomu využívá strukturálních fondů s konkrétními operačními programy (výčet viz níže) a Fondu soudržnosti, které
jsou nástroji
k dosahování hospodářské a sociální soudržnosti (koheze) EU. Tuto politiku též nazýváme jako regionální a strukturální politiku EU, která je právě z výše zmíněných fondů financována. Prostřednictvím strukturálních fondů Unie přispívala k rozvoji zaostávajících regionů, k restrukturalizaci průmyslových oblastí, které se ocitly v obtížné situaci, k ekonomické diverzifikaci venkovských oblastí, k revitalizaci zanedbaných městských oblastí, ale také na podporu adaptace a modernizace politik a systémů vzdělávání, odborné přípravy a zaměstnanosti. Fond soudržnosti byl na rozdíl od strukturálních fondů určený na podporu rozvoje chudších států, nikoli regionů. Byly z něj podporovány především investiční projekty se zaměřením na dopravní infrastrukturu.
Česká republika měla v letech 2004 – 2006 k dispozici šestnáct programů podpory fondů EU, na které bylo z rozpočtu EU vyhrazeno 2,6 miliardy EUR, což představovalo zhruba 80 mld. Kč. Byly to operační programy Cíle 1, které směřovaly k podpoře růstu regionů s hrubým domácím produktem na obyvatele pod 75% průměru EU (měřeno v PPS), dále Programy cíle 2 a 3, které byly realizovány v regionech nespadajících pod Cíl 1 (v ČR pouze Praha), Fond soudržnosti, který byl určen pro celý členský stát, nikoli jen region a ze kterého mohla ČR též čerpat, jelikož hrubý národní důchod na obyvatele v ČR byl pod úrovní 90% průměru EU a v neposlední řadě Iniciativy Společenství, které byly zaměřeny na spolupráci subjektů napříč EU (viz Tab.č.1).
19
Tabulka č.1 : Přehled finanční podpory EU v ČR pro období 2004-2006 Forma podpory EU pro období 2004-2006 Operační programy Cíle 1
Jednotlivé programy podpory
Rozdělení prostředků v mil EUR
OP Infrastruktura OP Průmysl a podnikání OP Rozvoj lidských zdrojů OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství Společný regionální OP
CELKEM za OP Cíle1 Jednotný programový dokument Fond soudržnosti Iniciativy Společenství
1 454,30 Jednotný programový dokument pro Cíl 2
71,30
Jednotný programový dokument pro Cíl 3
58,80 945,30
EQUAL
32,10
ESPON INTERACT LEADER+ URBACT Interreg IIIA Interreg IIIB Interreg IIIC CELKEM za Iniciativy Společenství Celková finanční podpora Zdroj: Strukturální fondy EU [online]. říjen 2007. Dostupné z
68,70 2 630,50
V následujícím programovacím období 2007 – 2013 může ČR využívat až 26,7 miliard EUR z fondů Evropské unie k podpoře rozvoje regionů, konkurenceschopnosti, hospodářského růstu a kvality života obyvatel, což činí přibližně 752,70 mld. Kč (viz Tab.č.2). Pro úspěšné čerpání finanční podpory však musí ČR z národních zdrojů přidat zhruba 132,83 mld. Kč, protože EU financuje 85% způsobilých výdajů. Evropské spolufinancování však může činit i 95% způsobilých výdajů (viz Operační program Lidských zdrojů a zaměstnanosti).
20
Tabulka č.2 : Přehled finanční podpory EU v ČR pro období 2007-2013 Forma podpory EU pro období 2007-2013
Jednotlivé programy podpory
Tematické operační Integrovaný OP programy OP Podnikání a inovace OP Životní prostředí OP Doprava OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost OP Výzkum a vývoj pro inovace OP Lidské zdroje a zaměstnanost OP Technická pomoc ROP NUTS II - Severozápad, Severovýchod, Regionální Střední Čechy, Jihozápad, Jihovýchod, operační programy Moravskoslezsko, Střední Morava Operační programy Praha Evropská územní spolupráce
Rozdělení prostředků v mil EUR 1 582,390162 3 041,312546 4 917,867198 5 759,081203 1 828,714781 2 070,680884 1 837,421405 247,783172 4 659,031986
OP Praha Konkurenceschopnost
234,936005
OP Praha Adaptabilita
108,385242
OP Meziregionální spolupráce OP Nadnárodní spolupráce ESPON 2013 INTERACT II OP Přeshraniční spolupráce
Celková finanční podpora Zdroj: Strukturální fondy EU [online]. říjen 2007. Dostupné z
2 6 2 8 7 ,6 0 4 5 8 4
V květnu roku 2004, po přistoupení deseti zemí do EU, EU statisticky zchudla. Došlo k nárůstu nezaměstnanosti, bohaté regiony přestaly dostávat finanční podporu jako dříve na úkor regionů chudších, které bylo potřeba posílit a zajistit jim tak určitou úroveň rozvoje. Evropská komise tedy rozhodla, že reforma regionální politiky bude nezbytná, a to ne jen z důvodu končícího programového období 2004-2006, ale také z důvodu vyrovnat do určité míry rozdíly, jež vyvstaly z rozšíření Evropské Unie. Původní Cíl 1, který podporoval zaostalé regiony, se v novém období 2007-2013 změnil na tzv. cíl Konvergence, Cíl 2 a 3 se nyní promítají v cíli Regionální konkurenceschopnosti a zaměstnanosti a v neposlední řadě místo Cíle 3 vznikl nový cíl, tzv. Evropská územní spolupráce. Klesl také počet fondů, kdy z původních pěti (Evropský sociální fond ESF, Evropský zemědělský orientační a záruční fond EAGGF, Evropský fond pro regionální rozvoj ERDF, Finanční nástroj pro orientaci rybolovu FIFG, Fond soudržnosti CF) zůstávají pouze tři fondy (ESF, ERDF, CF), které tvoří finanční základnu tří výše zmiňovaných cílů. Bylo také nutné v rámci reformy změnit i programové dokumenty 21
a rozhodlo se, že již dále nebudou existovat opatření jednotlivých priorit ani Programové dodatky jak tomu bylo do konce roku 2006. Celá reforma týkající se všech zemí Evropské Unie by však pro Českou republiku měla znamenat rozvoj moderní a konkurenceschopné české společnosti, ale také posílení konkurenceschopnosti české ekonomiky. Mělo by docházet k rozvoji a zlepšení životního prostředí a dostupnosti např. veřejných služeb či pracovních příležitostí a celkově by proto mělo vše směřovat k vyváženému a harmonickému rozvoji celého území ČR.
3.2 Projekt Projekt je cílevědomý návrh na uskutečnění určité inovace v daných termínech zahájení a ukončení (Němec, 2002, s. 25). Projekt sleduje konkrétní cíl, definuje strategii vedoucí k dosažení daného cíle a určuje nezbytně nutné náklady a zdroje jejich krytí. Projekt je vždy jedinečný, neopakovatelný a dočasný; není to periodicky se opakující
činnost. Příklad můžeme ukázat na vybraném projektu Dům na půli cesty. Tento projekt je ve své podstatě jedinečný, neopakovatelný, neboť nelze tento již vypracovaný projekt použít pro jiný cíl, v jiném čase za stejných podmínek a okolností. Nelze použít jeden projekt pro více cílů, byť si hodně podobných. Projekt je tedy konkrétní činnost s konkrétním východiskem a konkrétním závěrem, která vede ke splnění specifického cíle. Projekty můžeme rozčlenit na různé druhy podle jejich obsahu či účelu, a to na projekty spojené s výstavbou, výzkumné a vývojové projekty, technologické a organizační projekty. V této práci se však budeme zabývat projektem spojeným s výstavbou, také nazývaným jako projekt investiční. Souvisí s pojmy investiční výstavba, stavba, ale i stavebním zákonem (Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním
řádu). Při vypracování projektu musíme znát základní informace a předpisy, které se dané oblasti či problematiky týkají, musíme splňovat všechny požadavky: např. rekonstrukce zámečku není jen otázkou služeb v sociální oblasti, ale týká se i životního prostředí
či odboru památek.
3.3 Investice Investice se z makroekonomického hlediska charakterizují jako použití úspor k výrobě kapitálových statků, k vývoji technologií a k a získání lidského kapitálu. Znamenají obětování dnešní (jisté) hodnoty za účelem získání budoucí (zpravidla méně 22
jisté) hodnoty. Z makroekonomického pohledu představují rozdíl mezi hrubým domácím produktem a součtem spotřeby, veřejných výdajů a čistých vývozů (Valach, 2001, s. 101). Investice je možno rozčlenit na dvě základní skupiny, kterými jsou investice reálné a investice finanční. Finanční investice je chápána nejčastěji jako vklad ve formě nákupu cenných papírů nebo jiných instrumentů finančního trhu, naopak reálná investice představuje podobu hmotných aktiv (př. investice do nemovitostí, drahých kovů, uměleckých předmětů). Ve své práci uvažuji investici reálnou.
3.4 Cílová skupina Cílová skupina představuje a definuje cílového uživatele služeb a produktů plynoucích z projektu. Dům na půli cesty je zjednodušeně řečeno zařízení poskytující přechodný pobyt a zaměstnání dívkám a chlapcům, kteří po dosažení plnoletosti odcházejí z dětských domovů. Ale toto zařízení není určeno výhradně jim. Dům na půli cesty poskytuje stejné služby také mladým lidem, kteří odchází z výchovných ústavů a v neposlední řadě také z velkých pěstounských rodin. Klienty Domu jsou v podstatě mladí lidé ve věku od 18 do 26 let, kteří se ocitli v obtížné životní situaci. Dům na půli cesty by se dal charakterizovat také jako specifický typ chráněného bydlení poskytující prostředí, v němž klient dále rozvíjí své schopnosti, a kde se učí novým dovednostem. Je určen mladým lidem, kteří se ocitají na významné životní křižovatce a kteří jsou nuceni opustit prostředí, ve kterém doposud žili a nemají prostředky ani návyky na to, aby se sami o sebe dokázali postarat.
3.5 Neziskový sektor Národní hospodářství členíme z hlediska financování na dva základní sektory: 1. sektor ziskový (tržní), jehož primární funkcí je tvorba zisku 2. sektor neziskový (netržní), který dále můžeme členit na:
sektor veřejný
sektor soukromý
sektor domácností
Sdružení pěstounských rodin s projektem Dům na půli cesty budeme řadit do sektoru neziskového-veřejného. Jeho cílovou funkcí není přímé dosažení zisku ve finančním vyjádření, ale zisk ve formě přínosů a dosaženého užitku (Rektořík, 2001, s. 76). 23
3.6 Nezisková organizace Tento pojem má základy ve vědním oboru nazývaném filantropie. Obecně označuje „lásku k lidem“. Takto založené organizace nejsou řízené státem (vládou) a proto je řadíme do sektoru nestátního (nevládního) neziskového soukromého. Znamená to tedy postoj určité komunity lidí k některému z veřejných problémů (kriminalita, sociálně slabá skupina lidí, rodina,…). Na základě některého problému si nezisková organizace definuje hlavní vize, poslání, funkce a své hlavní cíle. Tyto cíle by měly mít minimálně preventivní charakter a měly by dále vést ke zlepšení situace, čili zabránění dalších negativních jevů ve společnosti. Základním rysem neziskové organizace je svoboda sdružování a dobrovolnosti za účelem uspokojení konkrétních potřeb občanů a komunit (tzn. pomoc druhým, slabším, sociálně vyloučeným), proto nejsou neziskové organizace zřizovány za účelem dosažení zisku. Jejich hospodářský výsledek by měl být na konci účetního období roven nule, jelikož finanční prostředky, které získávají z různých zdrojů (dary od fyzických a právnických osob, ze sbírek, z grantů, z vlastní činnosti) by neměly v organizace zůstávat, ale měly by se proměňovat v určitou „pomoc“, ať už finanční či materiální.
4 Sdružení pěstounských rodin Sdružení pěstounských rodin (dále jen „SPR“) je občanské sdružení, zaregistrováno Ministerstvem vnitra v roce 1995. Za dobu své existence přišlo do kontaktu s více jak 800 pěstounskými rodinami a s více jak 1200 dětmi. Jeho cílem je pomoci opuštěným, sociálně a zdravotně znevýhodněným dětem a mladým lidem. Pomoc směřuje jednak dětem z dětských domovů, výchovných
či diagnostických ústavů, tj. dětem odebraných z biologických rodin z důvodů ohrožení vývoje dítěte či absence rodinného zázemí, a zároveň dětem sociálně a zdravotně znevýhodněným. Posláním sdružení je nalézt těmto dětem novou rodinu a podporovat stávající náhradní (pěstounské) rodiny. Pomoc sociálně a zdravotně znevýhodněné mládeži směřuje ve formě pomoci, jak vyplnit volný čas a pro mladé lidi odcházející v 18 až 26 letech z ústavní nebo pěstounské péče zajistit bydlení a práci v Domě na půli cesty.
24
Činnost SPR je směřována do tří základních oblastí: 1. Poradna náhradní rodinné péče – Poradna funguje nepřetržitě od roku 1995 a její činnost je zaměřena na pomoc a poradenství rodinám s dětmi v náhradní rodinné péči (dále jen „NRP“) a žadatelům o náhradní rodinnou péči. 2. Projekt Dům jistoty (dále jen „DJ“) - Dům jistoty jako centrum volnočasových aktivit byl vytvořen v roce 1996 a stále nabízí pestré vyžití po školní výuce sociálně a zdravotně znevýhodněným dětem. Specializované zájmové kroužky jsou určeny dětem v náhradní rodinné péči a dětem se specifickými poruchami. 3. Projekt Dům na půli cesty – Velký Dvůr u Pohořelic (dále jen „D1/2“) Dům na půli cesty je zařízení pro přechodný pobyt dívek a chlapců, kteří odcházejí z ústavní nebo pěstounské péče, a pro ty, kteří se ocitli v obtížné životní situaci (v provozu od roku 2002).
SWOT analýza Standardní a komplexní metodou k posouzení úrovně a kvality podnikového vnitřního i vnějšího prostředí slouží tzv. SWOT analýza (anglicky nazývaná Strengths and Weaknesses Analysis). Je silným nástrojem pro celkovou analýzu vnitřních i vnějších vlivů, tedy jejíž pomocí můžeme definovat a vyhodnotit přednosti a nedostatky daného podniku či organizace. Jádro metody spočívá v klasifikaci a ohodnocení jednotlivých faktorů, které jsou rozděleny do čtyř základních skupin: 1. silné stránky (Strengths = přednosti), 2. slabé stránky (Weaknesses = nedostatky), 3. příležitosti (Opportunities), 4. hrozby (Threats), přičemž silné a slabé stránky se týkají vnitřního prostředí organizace (např. zaměstnanci, ekonomické oddělení organizace, výzkumné a vývojové oddělení, vzájemné vztahy uvnitř organizace,…). Příležitosti a hrozby se naopak věnují vnějšímu prostředí organizace, které samozřejmě též ovlivňují chod a úroveň organizace a kam řadíme zejména partnery, kteří dodávají vstupy a zprostředkovávají kontakty s vnějším okolím, konkurenci a veřejnost,
25
která má mnoho podskupin, jako například vládní instituce, hromadné sdělovací prostředky, různé zájmové skupiny, tzv. místní nebo obecná veřejnost a další. SWOT analýza tedy představuje kombinaci dvou analýz: S-W a O-T (viz Tab. č. 3). Tabulka č. 3: Schéma SWOT analýzy Vnitřní prostředí
S - silné stránky
W - slabé stránky
O – příležitosti
Strategie SO
Strategie WO
T – hrozby
Strategie ST
Strategie WT
Vnější prostředí
Legenda: SO – využít silné stránky na získání výhody WO - překonat slabá místa využitím příležitostí SW - využít silné stránky na čelení hrozbám WT - minimalizovat náklady a čelit hrozbám
SWOT analýzu, kterou použiji na Sdružení pěstounských rodin, bych chtěla vystihnout silné a slabé stránky sdružení, rozvojové příležitosti a rizika, resp. vnější stimuly či ohrožení dalšího vývoje. Podklad pro její sestavení tvořily Výroční zprávy SPR za léta 1998-2005.
Silné stránky Sdružení pěstounských rodin:
je pružná rozvíjející se organizace s velkým zázemím – přes 800 pěstounských rodin; těší se důvěry u sponzorů – sdružení již podpořilo 292 firem a 557 osob; odborná úroveň zaměstnanců, tým kvalitních odborníků různých profesí; je známé a dobře zavedené sdružení ve státní správě např. Ministerstvo práce a sociálních věcí, krajské i městské odbory sociálních věcí a zdravotnictví;
daří se mu realizovat nové projekty; stále prohlubuje spolupráci s vysokými školami, zejména brněnskou Masarykovou univerzitou a Vyššími odbornými školami sociálními;
rozvíjí kontakty s dalšími neziskovými organizacemi (všeobecnými). Slabé stránky Slabé stránky znemožňují dosažení vyšší úrovně Sdružení pěstounských rodin:
v současné době slabé Public Relations (vztahy s veřejností); 26
silný a neustálý pohyb pracovníků, kteří nemají jistotu ve stálém finančním zabezpečení;
nadměrné zatížení organizace aktivitami fundraisingu ubírá prostor pro reflexi aktivit; zvyšující se ekonomická náročnost provozu sdružení. Příležitosti Příležitosti nabízejí potenciální zlepšení schopnosti organizace uspokojit své hlavní cíle a tím uspokojit svou cílovou skupinu:
využití nového prostoru po vstupu do EU k získání nových a posílení stávajících mezinárodních vazeb;
prohloubení vazeb mezi akademickou, veřejnou a soukromou sférou; rozvoj projektu Domu na půli cesty jako centra kulturně vzdělávacích akcí rozvoj projektu Domu jistoty – vytvoření širokého spektra možností provozování volnočasových aktivit pro sociálně a zdravotně znevýhodněné děti.
Ohrožení Jako hrozbu či omezení Sdružení pěstounských rodin vnímá v:
nepříznivé státní dotační politice př. preference krátkodobých projektů ze strany státní správy;
nedokončené rekonstrukci objektu, kde je realizován projekt Dům na půli cesty; odlivu kvalifikované pracovní síly; nedostatečných a diferencovaných zdrojích financování; nezájmu klientů přizpůsobit se daným podmínkám projektu. Výsledkem provedené analýzy tedy je, že ačkoli je organizace závislá na dotacích a jiné finanční podpoře, je SPR schopno uvést daný projekt do provozu a udržet nadále i jeho chod. Stále prohlubující se spoluprácí s výchovnými a jinými sociálními ústavy má možnost získávat klienty a naplňovat tak primární cíle projektu, tedy pomoci sociálně slabým mladým lidem, kteří odcházejí po dosažení plnoletosti z dětských domovů či jiných výchovných zařízení a kteří se neumí postarat sami o sebe. Sdružení pěstounských rodin se snaží intenzivně využívat finanční pomoc z Evropské unie, která otevírá možnost pro získání nových nebo posílení stávajících mezinárodních vztahů (partnerství, spolupráce) a čerpat tak zkušenosti nebo poznatky jiných organizací, které se pohybují v dané problematice, a to v oblasti sociální nebo v oblasti bio-zemědělství. Příkladem fungujících mezinárodních vztahů je spolupráce s Německem či Holandskem, kde jsou 27
organizovány finanční sbírky, či spolupráce s česko-holandskou nadací CIVILIA, které Sdružení pěstounských rodin předkládá své projekty. Projekty SPR jsou však předkládány i jiným institucím, např. MPSV (Ministerstvo práce a sociálních věcí), MŠMT (Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy), Magistrátu města Brna či Jihomoravskému kraji, dále pak různým organizacím či nadacím (Nadace Olgy Havlové, Nadační fond Rozum a Cit, Nadace Terezy Maxové), městu Pohořelice, ale i dalším městům spadajícím pod Jihomoravský kraj. SPR je stále se rozvíjející organizací, která nejen že vytváří různé programy a projekty, kterými se snaží pomoci druhým, kteří tuto pomoc žádají a očekávají, ale snaží se také tuto problematiku řešit zasahováním do oblasti sociální politiky státu a navrhovat tak změny v zákonech, které se týkají např. státní sociální podpory. Přesněji řečeno, jsou to změny ovlivňující výši dávek pěstounské péče, odměny pěstouna, výši příspěvku při převzetí dítěte do náhradní rodinné péče, ale také změny týkající se rodiny samotné, např. sociální služby, služby na podporu rodiny či finanční podporu rodiny. Důležitým faktem je úspěšnost organizace v této problematice. Sdružení sčítá několik úspěchů za svou činnost: v roce 1999 bylo Sdružení pěstounské péče uděleno ocenění Výborem dobré vůle – Nadací Olgy Havlové za vynikající realizaci projektů, v tomto roce se dále povedlo prosadit Zákon o sociálně-právní ochraně dětí a zvýšit příspěvek na úhradu potřeb dítěte, v roce 2000 dostalo SPR pověření k výkonu sociálně právní ochrany dětí od MPSV a v neposlední řadě dne 23. 5. 2002 bylo sdružení ohodnoceno v Zrcadlové kapli pražského Klementina cenou Františka Kriegla za realizaci projektů, kterou udělila Charta 77. Na území České republiky se nachází cca 15 objektů Domů na půli cesty. V regionu Jihomoravském je však Dům na půli cesty jediným zařízením tohoto typu a nabízí zde jako jediný také zaměstnání v chráněných dílnách a na ekofarmě. V Jihomoravském kraji v podstatě neexistuje alternativní způsob uspokojování potřeb cílového uživatele tak, jak je naznačeno v tomto projektu.
28
5 Projekt Dům na půli cesty 5.1 O projektu Společný regionální operační program (SROP) byl souhrnným dokumentem zahrnujícím rozvojové priority celého území ČR, vyjma hlavního města Prahy. Důraz v rámci SROP byl kladen na podporu vyváženého a udržitelného ekonomického rozvoje regionů, který vycházel z veřejného, neziskového a soukromého sektoru. Program byl založen na eliminaci faktorů, které překážely rozvoji potenciálu regionu a na využití výhod, které poskytovaly příležitosti pro ekonomický růst. Podporoval především aktivity, jejichž realizace spadala do působnosti regionů, nikoliv působnosti státu, čímž se lišil od zbývajících operačních programů. Cílem tedy bylo dosažení trvalého hospodářského růstu i růstu kvality života obyvatel s důrazem na tvorbu pracovních míst, na zlepšení kvality infrastruktury a životního prostředí a na prohlubování sociální integrace. Projekt Dům na půli cesty ve Velkém Dvoře je v souladu s prioritou SROP 3 (období 2004-2006) – Rozvoj lidských zdrojů v regionech, opatření 3.1 – Infrastruktura pro rozvoj lidských zdrojů v regionech. Globálním cílem projektu je sociální integrace znevýhodněné skupiny osob ohrožených sociální okluzí jako součást rozvoje kvality lidských zdrojů v regionu. Bývalí svěřenci ústavních zařízení patří mezi rizikovou skupinu obyvatelstva. Často postrádají kvalitní vzdělání, pracovní návyky, popř. samotnou motivaci a pozitivní vztah k práci. Neschopnost zajistit si bydlení či zaměstnání může vyústit v bezdomovectví, kriminalitu, prostituci či jiné sociálně-patologické jevy. Z tohoto důvodu Sdružení pěstounských rodin realizuje od roku 2002 projekt Dům na půli cesty. Dům na půli cesty je zařízení pro mladé lidi, kteří po dosažení plnoletosti odcházejí z dětských domovů, výchovných a diagnostických ústavů či z velkých pěstounských rodin, kde není v silách rodičů postarat se o všechny svoje děti. V Domě na půli cesty nalézají mladí lidé nejen přechodné bydlení a zaměstnání (chráněné dílny, ekofarma), ale i odbornou pomoc při řešení každodenních problémů. Primárním cílem je naučit klienty praktickým dovednostem, pracovním návykům, čímž získají nezávislost na sociální a charitativní péči a také jistotu při samostatném vstupu do života. Významným specifikem projektu jsou služby sociálních pracovníků, sociálních asistentů a psychologa, s jejichž pomocí mají klienti získat psychickou odolnost, 29
ale především v osobě sociálního asistenta získat „svého člověka“ – kamaráda, důvěrníka, na nějž se budu moci obracet se svými problémy.
5.2 Marketingový mix Aby byl projekt Dům na půli cesty úspěšný a aby byl svou podstatou opravdovým přínosem pro cílovou skupinu i společnost, je důležité vycházet z potřeb a přání obyvatel (samotných „ohrožených“ jedinců či celé společnosti). Vycházíme z tzv. společenské analýzy, která tyto požadavky či nedostatky zkoumá a následně definuje. Máme-li zcela stanovenou společenskou analýzu, můžeme z jejích výsledků vycházet, ale především na ně reagovat, a to např. formou tvorby veřejného (sociálního) projektu. Základní myšlenka vycházející z určitého společenského problému (kriminalita, prostituce, bezdomovectví,…) by měla být detailně rozpracována a definována na základních oblastech marketingového mixu. Marketingový mix představuje operativní a praktickou konkretizaci procesu marketingového řízení. Marketingový mix je soubor kontrolovatelných marketingových veličin, které firma (organizace) spojuje do určitého celku, aby vyvolala odpovídající reakci na cílovém trhu. Je součástí marketingové strategie, která říká, co všechno musíme udělat pro to, abychom dosáhli cíle. Musí obsahovat definici klíčových uživatelů a způsob práce s nimi. Marketingový mix musí představovat a konkretizovat všechny kroky vedoucí k vyšší poptávce po produktu (službě). Tyto kroky rozdělujeme do čtyř základních proměnných, tzv. 4P: 1. Produkt ( Produkt) 2. Místo (Place) 3. Cena (Price) 4. Propagace (Promotion) Základním krokem je nabídka produktů nebo služeb cílovému segmentu, tvorba strategie cen za tyto služby, propagace a komunikace s trhem. Dále jakou úroveň služeb budeme svým klientům nabízet, jakým způsobem budeme dané služby poskytovat a v neposlední řadě také, jaký bude odborný profil zaměstnanců. Je tedy nutné respektovat vzájemné vazby jednotlivých prvků i jejich harmonické uplatňování při řešení konkrétních situací v rámci určitých činností organizace. Výsledek závisí na správném „poměru namixování“ či kombinaci všech složek marketingového mixu. Znamená to, že jedna, 30
i když vynikající, složka marketingového mixu nemůže zachránit situaci v případě, kdy podnik nevěnuje náležitou pozornost zbývajícím složkám; na druhé straně pak jedna jediná neodpovídající složka může ohrozit i velmi dobře připravenou akci. V následujících odstavcích bych se proto chtěla věnovat aplikaci marketingového mixu na projekt „Dům na půli cesty“ a zjistit tak případné nedostatky, jež mohou z nedostatečného „namixování“ 4P vzniknout.
5.2.1 Produkt Hlavním prostředkem ke splnění požadovaného a vytyčeného cíle projektu je rekonstrukce objektu bývalého loveckého zámečku, čímž dojde k rozšíření ubytovací kapacity v Domě na půli cesty a tím k nabídce více míst pro cílovou skupinu. Dům na půli cesty je sociální zařízení určené mladým lidem z dětských domovů, ústavních zařízení a velkých pěstounských rodin. Tito mladí lidé, kteří po dosažení plnoletosti musí tato zařízení opustit, zde na přechodnou dobu naleznou nový domov. Klienti se zde také seznamují s funkčním modelem rodinného života, který mnozí z nich neměli možnost poznat anebo s ním mají špatnou zkušenost (představujeme jim ho na příkladu rodiny správců a farmářů). Spolu
s ubytováním
nabízíme
klientům
zaměstnání
v chráněných
dílnách,
na ekofarmě, či při rekonstrukci zámečku. Poskytované služby dále doplňuje pomoc odborníků z řad psychologů, pedagogů a sociálních pracovníků. Další službou je psychologická poradna. Psycholog pravidelně navštěvuje Dům na půli cesty. Smyslem těchto návštěv je udržování kontaktu s klienty, kteří mohou s psychologem řešit své problémy týkající se například osamostatnění se, nedostatku sebedůvěry, motivace, partnerských a rodinných vztahů apod. Setkávání klientů s psychologem jsou dobrovolná.
5.2.2 Cena Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o sociální projekt, není jeho účelem dosažení zisku. Realizace projektu má naučit klienty soběstačnosti. V Domě na půli cesty se mimo jiné učí znát cenu peněz a učí se s nimi nakládat. Podmínky žití v Domě jsou co nejvíce přiblížily realitě, proto zde klienti platí pravidelný nájem. Poplatek za ubytování činí 1.500 Kč/měs. (z toho: 1.000 Kč nájemné, 400 Kč energie, 100 Kč zálohy na škody). Výše nájemného sice nepokrývá veškeré provozní náklady, ale je stanoveno tak, aby 31
ubytovaným zbývalo dostatečné množství peněz a umožnilo jim tak naučit se s nimi hospodařit. Provoz Domu na půli cesty bude v budoucnu samofinancován díky ekofarmě cestou ekologického zemědělství. Vzhledem k lokalizaci do venkovského prostředí je ekofarma zaměřena na pěstování meduňky lékařské a na chov hospodářských zvířat. Je plánována výroba vlastních čajů (z máty, šalvěje a měsíčku) a mléčných výrobků (sýrů). Chráněné dílny nabízejí především práci nezaměstnaným klientům. Pro ostatní zájemce mohou tyto dílny zdokonalovat a rozšiřovat jejich dovedností. V současné době funguje dílna šicí, stolařská a zámečnická.
5.2.3 Propagace Vzhledem k charakteru projektu a činnosti SPR bude propagace projektu řešena z velké části formou Public Relations (styk a komunikace s veřejností). Bude se jednat převážně o semináře a rozhovory v tisku, jejichž smyslem je vytvářet a udržovat vztah mezi sdružením a veřejností, tzn. aktuálně informovat veřejnost o činnosti sdružení v celé jeho šíři, se zaměřením na informace o aktivitách a možnostech, které nabízí Dům na půli cesty. Jedná se především o rozhovory v rozhlase (Proglas), v televizi v rámci benefičních
či vánočních koncertů, ale i jiných pro sdružení významných akcí (televizní pořad „Co je to doma“). Za účelem informování o možnosti využití služeb Domu na půli cesty budou osloveny dětské domovy, velké pěstounské rodiny a výchovné ústavy, které dosud poskytují zázemí a péči této cílové skupině. Způsob kontaktování bude zvolen s ohledem na potenciální uživatele. Možné jsou exkurze, dny otevřených dveří a informační presentace na příslušných místech.
5.2.4 Místo Sdružení pěstounských rodin vydává od roku 1999 ročník „Průvodce náhradní rodinnou péčí“, kde prezentuje poslání Sdružení a jeho aktivity. Dále udržuje a provozuje rozsáhlé internetové stránky, které rovněž využívá k prezentaci všech svých aktivit a služeb, informuje o připravovaných a probíhajících projektech, atd. Systém distribucí informací je tedy zaveden. Sdružení pěstounských rodin rovněž distribuuje množství letáků a brožur, kde o jejich aktivitách získají informace jak budoucí klienti projektu, tak pěstounské rodiny, 32
či případní zájemci a sponzoři. Tyto informační materiály jsou podle potřeby umisťovány na veřejných místech, jako jsou kostely, lékárny či ordinace, ale také školy, úřední tabule
či vývěsky jednotlivých městských částí a měst. Výsledkem provedeného a aplikovaného marketingového mixu na Sdružení pěstounských rodin je získaný poznatek, že organizace a celý projektový tým si jsou vědomi významu marketingu, neboť i tato oblast je základem pro další řízení a práci, a proto se sdružení snaží mít všechny složky marketingového mixu ve správném poměru. Definicí základních pojmů marketingového mixu jsme se přesně dozvěděli, co organizace bude v rámci projektu D1/2 nabízet, jaké je přesné vymezení chystaného produktu (služby), jeho ceny i samotné propagace.
5.3 Předinvestiční fáze Jedná se o období předběžných úkonů, ve kterém se projekt připravuje a ve kterém se rozhoduje o jeho realizaci či zamítnutí. Z hlediska hotovostních toků sem zpravidla spadají náklady na projektovou dokumentaci, administrativní náklady na přípravu projektu, náklady na zpracování ekonomických a sociálních studií a náklady na samotné hodnocení efektivnosti investičního záměru. Jedná se o tzv. utopené náklady (Sunk Costs), které investor vydá, ať již se investice uskuteční či nikoli (Valach, 2001, s. 235). Tabulka č. 4: Termíny aktivit předinvestiční fáze Termín (měsíc/rok)
Činnost Studie proveditelnosti
03/2006
Žádost o zařazení projektu do programu SROP
03/2006
Vyhlášení výběrového řízení na dodavatele
06/2006
Podpis kontraktu s dodavatelem
09/2006
Příprava prostor na zahájení stavby
09/2006
Z výše uvedené tabulky můžeme vyčíst konkrétní činnosti související s touto fází a jejich předpokládané termíny, které je potřeba vynaložit před samotnou realizací projektu.
33
5.4 Investiční fáze V této fázi se jedná o období od začátku investiční výstavby projektu do zahájení jejího provozu. Z hlediska hotovostních toků bývá toto období obvykle ve znamení silného převisu výdajů nad příjmy. Záměrem Sdružení pěstounských rodin je rekonstrukce objektu zámečku a jeho využití jako Domu na půli cesty, jakožto sociálního zařízení. Pro toto využití bude nutno upravit dispozici zámečku tak, aby vyhovovala požadavku na ubytování 24 osob. S touto úpravou bude vzhledem k značné zchátralosti objektu spojena kromě celkové stavebně technické rekonstrukce i oprava fasád objektu a dvorní zdi. Celková rekonstrukce zámečku pro provoz Domu na půli cesty byla dle posouzení Městského úřadu v Pohořelicích a odboru památkové péče shledána za pozitivní. Tabulka č.5: Termíny aktivit investiční fáze Termín (měsíc/rok)
Činnost Příprava prostor na zahájení stavby
09/2006
Zahájení vlastní stavby
09/2006
Dokončení stavebních prací
06/2007
Interiér, vybavení
07/2007
Kolaudace a předání stavby
07/2007
Uvedení do provozu
08/2007
Základní struktura investičních nákladů projektu a zdroje jejich krytí Celkové investiční náklady projektu činí 18 383 850,- Kč včetně 19% DPH a předpokládá se financování v tomto složení pro dvě základní varianty: 1. varianta A - financování z dotací EU a z dotací z veřejných rozpočtů, tj. ze zdrojů ministerstva pro místní rozvoj 2. varianta B – financování nebude podpořeno dotací z EU, a proto bude potřeba využít bankovního úvěru.
34
Tab. č. 6: Základní struktura nákladů a zdroje jejich krytí Zdroje krytí celkových nákladů projektu
Varianta A
Varianta B
(v tis. Kč)
(v tis. Kč)
Celkové uznatelné náklady
18 385,00
18 385,00
Dotace ze strukturálních fondů ve výši 72%
13 373,00
0,00
Dotace ze státního rozpočtu ve výši 18%
3 094,00
0,00
Vlastní zdroje investora ve výši 10%
2 918,00
2 918,00
0,00
15 467,00
Bankovní úvěr s dobou splatnosti 10 let Zdroj: Finanční výkazy SPR
Jednotlivé investiční výdaje a příjmy projektu jsou obsaženy v Příloze č .4 a v Příloze č.5. Projekt Rekonstrukce Domu na půli cesty předkládán jako více etapový. Rekonstrukce D1/2 je naplánována v pěti etapách (viz následující tabulka). Tab. č. 7: Etapy investiční fáze projektu Etapa
Počáteční
I. etapa
II. etapa
III. etapa
IV. etapa
Rok
2002
2003
2004 až 2005
2006
2007
Stavební práce
Rekonstrukce tří domků na nádvoří
Rekonstrukce prvního patra zámečku
Rekonstrukce obytné části v přízemí zámečku, oprava a restaurace hlavního schodišťového prostoru, oprava a restaurace dřevěného schodiště, oprava střechy a fasády
vybudování hospodářského zázemí a chráněných dílen
dokončení oprav celého areálu
Kapacita
8 + rodina správců
16
24
X
X
Náklady v Kč
1,789.000,-
4,500.000,-
4,519.000,-
2,360.000,-
3,946.204,6,705.000,-
Tabulka č.2 zobrazuje v rámci realizační etapy projektu D1/2 veškeré stavební práce, které je potřeba vykonat, aby mohl zámeček sloužit jako sociální zařízení. Investiční fáze, kterou se v rámci této práce zabývám, se bude týkat pouze etap II., III. a IV podle výše uvedené tabulky. Jednotlivé stavební práce, které tvoří investiční fázi a jejich termíny jsou uvedeny v tabulce č. 5. Předpokládaná doba trvání této akce je jeden rok a v červenci 2007 by měla 35
být dokončena; tzn. po kolaudaci by se celková kapacita zámečku měla dostat na konečný počet 24 lůžek, což znamená plánovaný záměr a prostředek k naplnění cíle překládaného projektu. Provoz nového objektu byl podle plánu zahájen v srpnu 2007. Jeho uskutečnění ale mohlo být závislé především na termínu zahájení stavby. Ten mohl být ovlivněn neobdržením
předpokládané
dotace
a
následným
hledáním
náhradních
zdrojů
na financování projektu.
5.5 Provozní fáze Provozní fáze znamená období zahájení provozu projektu do jeho ukončení. V tomto období by měly Benefits (užitky) převažovat Costs (náklady) plynoucí z projektu, a takto vzniklý „čistý příjem“ inkasovaný během jednotlivých let provozování projektu by měl současně pokrýt a převážit výdaje vynaložené v investiční části. Vedení a organizaci provozu objektu bude zajišťovat vedoucí Domu na půli cesty. Tuto činnost bude vykonávat v úzké součinnosti s manažerem projektu. Složení zaměstnanců v provozní fázi lze rozdělit na:
Stálé zaměstnance zajišťující chod a provoz D1/2. Do této kategorie bude patřit
vedoucí Domu na půli cesty, který zajišťuje chod zařízení, řídí a organizuje práce klientů, správce domu, který plní dvě role. První rolí je ukázka rodinné formace; jedná se o jakýsi model, s nímž by se měli klienti v budoucnu identifikovat. Druhá role správce spočívá v základní údržbě objektu; ekofarmář, odborník, který zapracovává klienty při práci na polích a při práci se zvířaty a vedoucí chráněných
dílen jako odborník v dílně šicí, stolařské a zámečnické.
Pracovníky Sdružení pěstounských rodin zajišťující vzdělávací a sociální aktivity. Do této kategorie řadíme sociální pracovníky (zajišťují prvotní kontakt s úřady, dohlížejí na dodržování pravidel, jako je zákaz alkoholu drog, atd., pomáhají klientům s řešením jejich problémů), sociální asistenty (dobrovolníci, studenti VŠ, kteří dojíždějí do Velkého Dvora dle potřeby a kteří tímto získávají praxi, popřípadě téma diplomových prací) a psychology (externí pracovník, který má v D1/2 jedenkrát týdně konzultační hodiny jak pro klienty tak i pro zaměstnance D1/2).
Prioritní potřebou, kterou by měl cílový uživatel prostřednictvím předkládaného projektu uspokojit, je tedy možnost chráněného bydlení, možnost zaměstnání, ale i vzdělání. 36
Chráněné bydlení Chráněné bydlení je charakteristickým sociálním zařízením určeným mladým lidem z dětských domovů, ústavních zařízení a velkých pěstounských rodin. Tito mladí lidé, kteří po dosažení plnoletosti musí tato zařízení opustit, zde na přechodnou dobu jednoho roku naleznou nový domov.
Pracovní možnosti Kromě chráněného bydlení získávají v Domě na půli cesty mladí lidé i práci na ekofarmě (pěstování bylin, chování koní a dalších hospodářských zvířat), v chráněných dílnách (získávání dovedností ve stolařské, zámečnické a šicí dílně) nebo při rekonstrukci Domu na půli cesty (stavební odborné a pomocné práce). Pokud mají klienti jakoukoliv kvalifikaci či zájem pracovat mimo Dům na půli cesty, s vyhledáváním pracovního místa jim pomáhají zaměstnanci Sdružení pěstounských rodin.
Vzdělávací program Sdružení pěstounských rodin se také zapojilo se do programu Iniciativy společenství
EQUAL s názvem: „Společně k integraci klientů Domu na půli cesty na trh práce“. Program má dvě části, pracovní a vzdělávací. Tedy primárním cílem je vytvořit takový pracovně - vzdělávací program, který přispěje k integraci klientů D1/2 na trh práce. Zkušenosti zaměstnanců Sdružení pěstounských rodin směřují k zajištění sociálního poradenství, sociální asistence, zasahují také částečně do oblasti zemědělství. To však nemůže zajistit kvalitní naplnění komplexního pracovně-vzdělávacího programu, který jednak spočívá v rozvoji ekofarmy a stavebních prací při rekonstrukci objektu, ale také v rozvoji vzdělanostní úrovně klientů.
Proto je nutné spolupracovat s kompetentními
subjekty, ať už ve veřejné či podnikatelské sféře, které mají dostatek informací a zkušeností jak na trhu práce, tak v praktické rovině. Potřeba řešit zaměstnanost klientů vzešla ze situace v regionu Jihomoravského kraje, který se potýká s mírou nezaměstnanosti 10,76 % (zdroj: statistika Úřadu práce Břeclav). V dohledné době se nepočítá s vybudováním rozsáhlejší průmyslové zóny, čímž se šance klientů (bez potřebné kvalifikace a praxe) najít si práci snižuje. Zapojením klíčových "hráčů" na trhu práce (úřady práce, podnikatelské subjekty regionu, personální agentury) se naopak šance pro klienty zvýší. Po absolvování pracovně-vzdělávacího programu si budou moci snadněji najít práci a to na základě předložení potvrzení o odborné dovednosti i praxi. 37
5.6 Poprovozní fáze Poprovozní fázi nazýváme též jako fázi likvidační. Vzhledem k povaze projektu „Rekonstrukce objektu: Dům na půli cesty Pohořelice“, který má dlouhodobě sloužit jako sociální zázemí pomáhající mladým lidem z dětských domovů a výchovných ústavů začlenění do společnosti, se likvidační etapa uvažuje v dlouhém časovém horizontu.
6 CBA analýza projektu Dům na půli cesty 6.1 Finanční analýza Pro veřejné projekty je typické posouzení z hlediska finančního i společenského dopadu. Finanční analýza poslouží ke zhodnocení finanční přijatelnosti a proveditelnosti projektu. Poukazuje čistě na soukromý zájem investora, nikoli na zájem ostatních subjektů. Oproti tomu do společenské analýzy jsou zahrnuty dopady projektu na investora i naší cílové skupiny. Základním východiskem analýzy finanční proveditelnosti projektu bude stanovení předpokládaných příjmů a výdajů z realizace projektu. Tab. č. 8: Předpokládané příjmy a výdaje v Kč investiční a provozní fáze projektu Fáze Investiční Provozní
Rok
Mzdy
0 838 631,00 1 1 339 199,00 2 1 102 353,00 3 1 678 240,00 4 1 456 700,00 5 Zdroj: Rozpočet pro SROP
Výdaje v Kč Investiční náklady 1 249 589,00 4 570 000,00 10 343 384,00 2 397 143,00 4 383 822,00 456 000,00
Ostatní*
Dotace**
880 815,00 653 704,00 1 303 346,00 730 501,00 789 000,00
5 957 000,00 1 962 000,00 5 807 180,00 1 244 300,00 2 290 000,00
Příjmy v Kč Příjmy od klienta*** 92 000,00 127 937,00 142 119,00 213 241,00 312 500,00
Ostatní****
3 084 000,00 4 304 553,00 7 251 282,00 951 200,00 1 760 000,00
Legenda: * ostatní náklady zahrnují provozní náklady ** dotace EU+dotace SR *** od klientů za ubytování a ostatní služby **** dary, příspěvky
Při určení hodnot příjmů a výdajů jsem vycházela z výkazů sdružení a studie proveditelnosti zhotovenou pro získání dotace ze strukturálních fondů EU. Podrobný přehled investičních výdajů a příjmů projektu je zahrnut v Příloze č. 4 a v Příloze č. 5. V dalším kroku jsem pomocí diskontního faktoru určila současnou hodnotu Cash Flow a významné finanční ukazatele projektu. 38
Tab. č. 9: Výpočet CF a diskontovaného CF pomocí diskontního faktoru Rok Výdaje celkem Příjmy celkem v Kč v Kč 1 249 589,00 0,00 Investiční 0 6 289 446,00 9 133 000,00 Provozní 1 12 336 287,00 6 394 490,00 2 4 802 842,00 13 200 581,00 3 6 792 563,00 2 408 741,00 4 2 701 700,00 4 362 500,00 5 Fáze
Cash Flow v Kč -1 249 589,00 2 843 554,00 -5 941 797,00 8 397 739,00 -4 383 822,00 1 660 800,00
diskontní faktor 1,0000 0,9070 0,8638 0,8227 0,7835 0,7462
diskontovaný Cash Flow v Kč -1 249 589,00 2 579 187,30 -5 132 747,65 6 908 840,66 -3 434 839,25 1 239 314,53
Tab. č. 10: Výpočet kriteriálních ukazatelů a jejich interpretace Současná hodnota v Kč
Čistá současná hodnota v Kč
Vnitřní výnosové procento
Doba návratnosti v letech
Index rentability
408 655,91
-165 824,49
neexistuje
23,96
-0,3270
nepřijatelný
nepřijatelný
nepřijatelný
nenávratný
Nepřijatelný
Na základě těchto výpočtů je zřejmé, že projekt je finančně proveditelný, ale s obrovskou ztrátou, jelikož rozhodující ukazatele nedosahují takových hodnot, které by byly pro investora finančně přijatelné. Ukazatel současné hodnoty není vyšší než investiční výdaje a zároveň ukazatel čisté současné hodnoty je menší než nula, tzn. že výnos z investice je záporný. Ukázalo se, že vnitřní výnosové procento pro tento případ neexistuje. Nelze tedy nalézt takovou diskontní míru, při které by se současná hodnota Cash Flow rovnala kapitálovým výdajům. Dále se ukázalo, že doba návratnosti projektu je příliš dlouhá a přesahuje provozní fázi projektu. Tato investice by mohla přinést zisk v případě, že by se vzala v úvahu celá doba životnosti stavby, a ne jen krátká provozní doba projektu. Index rentability udává svou zápornou hodnotou procento ztrátovosti projektu, a to ve výši téměř 33%.
39
Tab. č. 11: Citlivostní analýza pro jednotlivé ukazatele Změna položky o 1%
Současná hodnota
Změna mezd -304 913,96 Kč Absolutní změna -5,93% Relativní změna Změna investičních nákladů -121 432,43 Kč Absolutní změna -2,52% Relativní změna Změna tržeb 282 376,58 Kč Absolutní změna 6,25% Relativní změna
Čistá současná hodnota
Vnitřní výnosové procento
Doba návratnosti
Index rentability
-304 913,96 Kč -5,93%
X X
-2,65 -5,93%
-0,0382 -5,93%
-121 432,43 Kč -2,52%
X
-1,23 -2,52%
-0,0186 -2,52%
282 376,58 Kč 6,25%
x x
2,34 6,25%
0,0450 6,25%
Analýzou citlivosti jsem dospěla k závěru, že výše uvedené ukazatele jsou citlivé na změnu vybraných položek předpokládaných příjmů a výdajů. Zvýšení výdajů na výplatu mezd o jedno procento vyvolá snížení kriteriálních ukazatelů téměř o šest procent, naopak zvýšení tržeb o jedno procento způsobí až šesti procentní nárůst těchto ukazatelů; nárůstem investičních výdajů o jedno procento se hodnotící ukazatelé sníží o dvě až tři procenta, proto musíme dbát na veškeré položky analýzy a nezanedbat je při hodnocení finanční proveditelnosti či ztrátovosti projektu.
6.2 Společenská analýza Společenská analýza navazuje na analýzu finanční. Posuzuje příspěvek projektu k ekonomickému blahobytu regionu nebo země, tedy jaký přínos přinese investice pro celou společnost, nikoli jen samotného investora, který potřebuje znát, zda je projekt ekonomicky přijatelný či nikoli. Každá položka přijímaných i vynakládaných prostředků musí v této analýze zahrnovat sociální přínosy a sociální náklady. Na společenskou analýzu reagujeme definicí marketingového mixu, který nám jasně vystihuje, komu a co musíme daným projektem nabízet a samozřejmě za jakých podmínek.
6.2.1 Vymezení cílových skupin Základem je vymezit subjekty, na které budou dopadat důsledky projektu. Danou vytvořenou skupinu nazveme tzv. ohroženou skupinou. Všechny subjekty z dané skupiny by měla realizace projektu ovlivnit stejným způsobem, tzn. upevnění si základních společenských i pracovních návyků. 40
Hlavní charakteristikou cílové skupiny je věk, který se pohybuje v rozmezí od 18 až 26 let. Druhou významnou charakteristikou je, aby dotyčný spadal do ohrožené skupiny. Ohroženou skupinou se myslí všichni mladiství, kteří opouštějí výchovná či jiná sociální zařízení a pro něž tento odchod znamená velmi citlivou situaci v jejich životě. Jen málokdo z těchto mladých lidí je schopen se sám bez cizí pomoci postavit na vlastní nohy. Je ovšem nemálo i těch, kteří toto štěstí nikdy neměli a kteří zůstali odkázáni životu na ulici. V roce 2002 se podle statistik Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy nacházelo v dětských domovech 7 000 svěřenců, přičemž pro 400 z nich se město Brno stalo místem, kam po nabytí zletilosti zamířili.
6.2.2 Určení všech relevantních nákladů a přínosů a jejich převod na peněžní toky Následující tabulka zobrazuje přínosy a újmy projektu, které dopadají na cílové skupiny. V kategorii přínosů můžeme mluvit o úsporách nákladů státu na vyplácení sociálních dávek, především životního minima, dále o snížených škodách způsobených na MHD či budovách a jiných veřejných zařízeních vandalstvím, popřípadě ještě o snížení počtu krádeží nebo loupeží. Tyto náklady se každým rokem zvyšují, proto je v nejlepším zájmu společnosti těmto skutečnostem předcházet a k tomu by do určité míry měl přispět i vybraný projekt. Celkový dopad projektu je potom kladným rozdílem mezi společenskými přínosy a újmou, protože společenské náklady by měly být významně převýšeny společenskými užitky. Tabulka č. 12: Přínosy a újmy projektu vyjádřené v Kč Rok
Úspora státu I*
Úspora státu II**
Částky vzniklé Celkový společenský loupežemi a krádežemi dopad projektu
1 2 200 000,00 900 000,00 2 2 300 000,00 930 000,00 3 2 400 000,00 936 000,00 4 2 400 000,00 960 000,00 5 2 500 000,00 987 000,00 6 2 500 000,00 1 020 000,00 Zdroj: www.mpsv.cz, www.dpmb.cz Legenda: * úspory státu na sociálních dávkách ** úspory státu na škodách způsobených vandalstvím
41
450 000,00 465 000,00 540 000,00 630 000,00 650 000,00 700 000,00
3 550 000,00 3 695 000,00 3 876 000,00 3 990 000,00 4 137 000,00 4 220 000,00
Úspory státu na sociálních dávkách vznikly vynásobením sociálního minima počtem mladistvých odcházejících z ústavní či jiné výchovy (podle statistik SPR) za rok. Výše škod způsobených vandalstvím na veřejných budovách, veřejných prostranstvích či jiných místech vznikla vynásobením počtu zaznamenaných škod a jejich průměrnou hodnotou a částky při krádežích a loupežích zahrnují průměrnou výši škody způsobenou jednou krádeží a počtem krádeží zaznamenaných ve statistikách policie ČR, okresního ředitelství Brno za Jihomoravský kraje. Z tabulky je zřejmý neustále se zvyšující kladný společenský dopad projektu.
6.2.3 Doplňkové neocenitelné C&B Doplňkovými a neocenitelnými náklady a přínosy mohou být zejména snížení kriminality a negativních patologických jevů, samotné začlenění osob do společnosti, ale také odpady vzniklé při rekonstrukci zámečku či znečištění životního prostředí. Danou rekonstrukcí se však nepředpokládá negativní vliv na životní prostředí. V rámci projektu také dochází ke třídění běžného tuhého odpadu; papírový odpad je balen a odvážen k recyklaci. Odpady vzniklé při stavbě se dělí do dvou kategorií: 1. kategorie „O“- ostatní odpad, který bude využit při stavebních a terénních úpravách 2. kategorie „N“- nebezpečný odpad, který bude zlikvidován oprávněnou firmou (zejména se jedná o asfaltovou lepenku, izolaci, dehtové materiály,…)
6.2.4 Výpočet kriteriálních ukazatelů U společenské analýzy stejně jako u finanční budeme počítat námi již známé rozhodující ukazatele. Znázorněné příjmy i výdaje zahrnují obě stránky, čili stránku jak finanční, tak společenskou. K výdajům vypočítaným ve finanční analýze je přičtena společenská újma. Naopak v příjmech finanční analýzy jsou zahrnuty a zohledněny společenské přínosy (úspory státu, úspory na loupežích a krádežích).
42
Tabulka č. 13: Výpočet diskontovaného Cash Flow pomocí diskontního faktoru
Fáze
Rok
Investiční Provozní
0 1 2 3 4 5
Výdaje celkem v Kč 1 249 589,00 6 289 446,00 12 336 287,00 13 132 567,00 6 792 563,00 4 201 700,00
Příjmy celkem v Kč
Cash Flow v Kč
0,00 9 937 544,00 16 195 000,00 17 076 581,00 10 813 498,00 8 499 500,00
diskontní diskontovaný Cash faktor Flow v Kč
-1 249 589,00 3 648 098,00 3 858 713,00 3 944 014,00 4 020 935,00 4 297 800,00
1,0000 0,9070 0,8638 0,8227 0,7835 0,7462
-1 249 589,00 3 308 932,43 3 333 301,37 3 244 750,08 3 150 507,79 3 207 084,53
Tabulka č. 14: Výpočet kriteriálních ukazatelů Doba návratnosti v letech 0,63
Index rentability
14 240 378,56
Vnitřní výnosové procento 46,20%
přijatelný
přijatelný
návratný
přijatelný
Současná hodnota v Kč
Čistá současná hodnota v Kč
15 489 967,56 přijatelný
12,3960
Jelikož je ukazatel současné hodnoty mnohonásobně vyšší než výdaje na projekt, znamená to, že je možno danou investici realizovat. To nám potvrdí i ukazatel čisté současné hodnoty, který je vyšší než nula a také ukazatel vnitřního výnosového procenta, který nabízí hodnotu mnohonásobně vyšší než je samotná diskontní sazba. Projekt se také vyznačuje velmi krátkou dobou návratnosti a příznivým indexem rentability, kdy na jednu investovanou korunu připadá více jak dvanáct korun čistého diskontovaného přínosu.
6.3 Rozhodnutí o přijatelnosti investice Na základě vypočítaných rozhodujících ukazatelů se projekt jevil v rámci analýzy nákladů a přínosů v užším smyslu, tj. bez společenských užitků a nákladů, jako finančně neproveditelný, protože rozhodující ukazatele nedosahovaly požadovaných hodnot, které by jasně ukázaly, že je projekt ekonomicky přijatelný. Doba návratnosti byla příliš dlouhá a index rentability udával svou zápornou hodnotou procento ztrátovosti projektu. Projekt se tedy po této stránce jevil jako finančně neproveditelný a nenávratný. Z provedené společenské analýzy projektu, která již zahrnuje společenské přínosy a újmy, vyplývá, že investice se během hodnoceného časového horizontu provozu projektu vrátí v podobě společenských přínosů, které převýší vynaložené náklady. Hodnoty sledovaných ukazatelů jsou velmi příznivé a hodnota diskontovaných peněžních toků dosahuje každoročně více než dvanácti milionů korun, což přináší cílovým skupinám 43
vysoký společenský užitek. Projekt je tedy po stránce společenské proveditelný, vysoce rentabilní a v krátké době návratný.
7 Závěr Sdružení pěstounských rodin je organizace, jejímž každodenním krédem jsou slova pomoc a podpora. Tato pomoc je směřována opuštěným, sociálně a zdravotně znevýhodněným dětem a mladistvým, kteří po odchodu z ústavních zařízení nemají kde bydlet, tj. jsou bez rodinného zázemí, bez domova a bez práce. Předkládaným projektem Dům na půli cesty ve Velkém Dvoře se snaží Sdružení pěstounských rodin této cílové skupině pomoci, tj. do jisté míry snížit rizika, která napomáhají bezdomovectví či jiným negativním vlivům, a to díky možnosti chráněného bydlení, možnosti práce i vzdělávacích programů, ale samozřejmě také zavedenou a fungující poradenskou nebo psychologickou pomocí. Projekt má veřejný charakter a plní základní požadavky na něj kladené, tj. zlepšení životních podmínek a úrovně klientů, upevnění si základních společenských i pracovních návyků, míru soběstačnosti i tvorbu vlastního postoje a názorů. Díky stále se vyvíjející propagaci se projekt dostává do podvědomí široké veřejnosti, což může sdružení využít pro snazší získávání dalších finančních prostředků pro realizaci svých aktivit od tuzemských i zahraničních sponzorů. Po provedení finanční analýzy jsem dospěla názoru, že projekt je finančně proveditelný, ale s obrovskou ztrátou, protože kriteriální ukazatele vykazovaly záporné hotovostní toky. Nicméně společenská analýza ukázala dle vypočtených hodnot na obrovský společenský dopad. Projekt je tedy po stránce společenské proveditelný a v relativně krátkém čase návratný ve formě společenských přínosů. Projekt Dům na půli cesty se však jeví podle výše uvedené finanční i společenské analýzy jako ideální řešení problematiky mladých lidí odcházejících z ústavních zařízení. Projekt Dům na půli cesty je k tomuto účelu jedinečný, vhodný, má pevně stanovená pravidla, ale respektuje dospělost, proto je alokace veřejné finanční podpory v tomto případě velice efektivní.
44
8 Seznam bibliografických citací [1] OCHRANA, F. Nákladově užitkové metody ve veřejném sektoru. Praha: Ekopress, s. r. o., 2005. 175 s. ISBN 80-86119-96-3. [2] OCHRANA, F. Hodnocení veřejných zakázek a veřejných projektů. Praha: ASPI Publishing, s. r. o., 2001. 220s. ISBN 80-85963-96-5. [3] NĚMEC, V. Projektový management. Praha: Grada Publishing, a. s., 2002. 181 s. ISBN 80-247-0392-0. [4] REKTOŘÍK, J. a kol. Organizace neziskového sektoru. Praha: Ekopress, s. r. o., 2001. 177 s. ISBN 80-86119-41-6. [5] VALACH, J. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. Praha: Ekopress, s. r. o., 2001. 447 s. ISBN 80-86119-38-6. [6] OCHRANA, F. Programové financování a hodnocení veřejných výdajů. Praha: Ekopress, s. r. o., 2006. 189 s. ISBN 80-86929-13-2. [7] HAMERNÍKOVÁ, B. Financování ve veřejném a neziskovém nestátním sektoru. Praha: Eurolex Bohemia, s. r. o., 2000. 214 s. ISBN 80-902752-3-0. [8] JACKSON, P. M., BROWN, C. V. Ekonomie veřejného sektoru. Praha: Eurolex Bohemia, s. r. o., 2003. 733s. ISBN 80-86432-09-2. [9] PEKOVÁ, J., PILNÝ, J., JETMAR, M. Veřejná správa a finance. Praha: ASPI, a. s., 2005. 556 s. ISBN 80-7357-052-1.
45
9 Použité zdroje Sdružení pěstounských rodin. Výroční zprávy z let 1998-2005. Sdružení pěstounských rodin. Finanční výkazy sestavené pro čerpání dotací z EU, 2004-2006. Sdružení pěstounských rodin. Rozpočet pro SROP. 2005.
Internetové zdroje Sdružení pěstounských rodin. Oficiální stránky SPR [online]. březen 2007. Dostupné z: . Strukturální fondy EU. Oficiální stránky strukturálních fondů. [online]. březen 2007. Dostupné z: SIEBER, P. Analýza nákladů a přínosů – metodická příručka. [online]. březen 2007. Dostupné z:. Dopravní podnik města Brna. Ekonomické údaje o výši škod a nákladů. [online]. duben 2007. Dostupné z:. Ministerstvo práce a sociálních věcí. Výše státní sociální podpory, 2007. [online]. říjen 2007. Dostupné z:. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Statistické údaje o počtu dětí v ústavních zařízeních v letech 2001-2005. [online]. říjen 2007. Dostupné z: . Policie České republiky, Okresní ředitelství Brno. Statistika hlášených loupeží a krádeží v letech 2002-2007. [online]. říjen 2007. Dostupné z:. Dopravní podnik města Brna. Statistika škod způsobených vandalstvím, 2006. [online].
říjen 2007. Dostupné z:.
46
10 Přílohy Příloha č. 1, Lokalita města Pohořelice
Zdroj: Studie proveditelnosti projektu D1/2
47
Příloha č. 2, Místo stavby: lovecký zámeček, Velký Dvůr
Zdroj: Studie proveditelnosti projektu D1/2
48
Příloha č. 3, Fotografie původního stavu zámečku před rekonstrukcí
Zdroj: Archiv SPR
Příloha č. 4, Fotografie současného stavu zámečku po rekonstrukci
Zdroj: Archiv SPR
49
Příloha č. 5, Přehled investičních výdajů projektu
Výdaje
Náklady (v Kč)
5. Investiční náklady bez 19% DPH 5.4 Stavební části stavby 5.4.1 Oprava rekonstrukce zámečku a) rekonstrukce vstupního schodiště b) rekonstrukce dřevěného schodiště c) oprava fasády 5.4.2 Oprava a doplnění ohradní zdi 5.4.3 HTÚ a úprava území 5.4.4 Komunikace a zpevněné plochy 5.4.5 Chráněné dílny a) objekt č. 1 b) objekt č. 2 5.4.6 Ostatní investiční náklady Zdroj: Rozpočet projektu pro SROP
14 270 210,00 0,00 1 290 264,00 674 142,00 2 847 138,00 1 996 165,00 814 872,00 872 847,00 0,00 2 929 909,00 2 844 873,00 0,00
Příloha č. 6, Přehled příjmů projektu
Příjmy Dotace MMB Dotace JMK Dotace MPSV Jiné státní dotace Příjmy od klientů Granty* Ostatní příjmy a dary Vlastní činnost Celkové výnosy Zdroj: Výkazy SPR * Granty tuzemské i zahraniční
0
0,00
1 520 000,00 200 000,00 1 237 000,00 4 000 000,00 92 000,00 1 006 000,00 2 078 000,00 0,00 9 133 000,00
2
3
520 000,00 570 000,00 400 000,00 1 132 380,00 962 000,00 1 404 800,00 80 000,00 2 700 000,00 127 937,00 142 119,00 393 056,00 683 300,00 3 911 497,00 6 567 982,00 0,00 0,00 6 394 490,00 13 200 581,00
50
4 300 000,00 569 000,00 352 100,00 23 200,00 213 241,00 15 000,00 936 200,00 0,00 2 408 741,00
5 400 000,00 390 000,00 500 000,00 1 000 000,00 312 500,00 200 000,00 1 560 000,00 0,00 4 362 500,00
