Využití Cloud computingu v podnicích

The International Scientific Conference INPROFORUM 2013, 171-176, ISBN 978-80-7394-440-7 ________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________

Využití Cloud computingu v podnicích Petra Marešová1

Abstrakt: Globalizace je fenomén, který se promítá prakticky do všech sfér života společnosti. Klíčovou úlohu v rámci globalizace mají informační technologie. Díky nim, je umožněna dělba práce v celosvětovém měřítku, monitorování a využívání komparativních výhod (na straně surovin, levné pracovní síly, koupěschopné poptávky) v teritoriích, která nabízejí nejvýhodnější podmínky. Mezi technologie, kterým je v budoucnu predikován významný růst patří cloud computing. Cloud computing je soubor informačních a komunikačních technologií, při kterém jsou IT prostředky dodávány v podobě služeb externím uživatelům prostřednictvím internetových technologií. Cílem příspěvku je popsat využití cloud computingu v českých podnicích a porovnat míru jeho nasazení s ostatními zeměmi. V neposlední řadě bude příspěvek doplněn vybranými informacemi z dotazníkového šetření, které proběhlo mezi 200 podniky v ČR přes všechna odvětví CZ – NACE. Podniky byly dotazovány na znalost této technologie, míru jejího využití, případně zájem o využití v budoucnu.  

Klíčová slova: cloud computing · podnik · výzkum. JEL Classification: M15 · M21 1 Úvod Technologický vývoj ovlivňuje všechny oblasti lidského počínání. V rámci podnikových procesů se jedná například o přístup k informacím, rychlost jejich zpracování, způsoby komunikace. Aby bylo možné zvýšit flexibilitu a mobilitu zaměstnanců, je nutné umožnit jim přístup k firemním aplikacím, souborům i službám kdykoliv a odkudkoliv. Řešení nabízí cloud computing, který je založen na již existujících ověřených technologiích (Lacko, 2012). Cílem příspěvku je analyzovat možnosti a přínosy využití cloud computingu v českých podnicích. Cílem je také porovnat míru jeho nasazení v prostředí České republiky, Evropské unie a na celosvětové úrovni. V neposlední řadě bude příspěvek doplněn vybranými informacemi z dotazníkového šetření, které proběhlo mezi 200 podniky v ČR přes všechna odvětví CZ – NACE. Podniky byly dotazovány na znalost této technologie, míru jejího využití, případně zájem o využití v budoucnu. 2 Vymezení a vývoj cloud computingu V současnosti existuje celá řada rozličných pohledů, které se liší především ve striktnosti a přesnosti s jakou vymezují hranice pojmu cloud computing. Jedna z prvních vhodně formulovaných definic vznikala v akademickém prostředí na univerzitě Berkeley v Kalifornii. Dle Armbrusta (Armbrust et al., 2009) zahrnuje cloud computing na jedné straně aplikace, které jsou ve formě služeb zpřístupněny uživatelům prostřednictvím komunikační sítě, na druhé straně ale také veškeré hardwarové a softwarové prostředky, které využívají datová centra zajišťující tyto služby. Společnost Forrester (Forrester, 2009) rozšiřuje výše zmíněnou definici o standardizaci IT prostředků na straně dodavatele služeb, a samoobslužné principy na straně uživatelů. Cloud Computing je v zásadě soubor standardizovaných IT kapacit (služeb, softwarových řešení nebo infrastruktury) dostupných přes internet na základě samoobslužných principů. Standardizaci zejména na hardwarové úrovni označují Marks a Lozano (2010) za jeden z nezbytných předpokladů pro vznik cloud computingu. Agentura Gartner navrhuje poněkud kompaktnější pohled na řešenou problematiku. Celý koncept je založen na způsobu využití informačních a komunikačních technologií, při kterém jsou škálovatelné a elastické IT prostředky dodávány v podobě služeb externím uživatelům prostřednictvím internetových technologií. Dále jednoznačně definuje 5 hlavních pilířů celého konceptu (Gartner, 2009):    1

princip služeb – potřeby spotřebitelů a poskytovatelů jsou od sebe odděleny jednoznačně definovaným rozhraním, které lze označit jako službu, škálovatelnost a elasticita – výkon služby lze progresivně navyšovat nebo snižovat dle aktuálních potřeb spotřebitele, sdílení více uživateli – IT prostředky jsou zpřístupněny jako služba, která je sdílena více spotřebiteli,

                                                             Ing. Mgr. Petra Marešová, Ph.D., Univerzita Hradec Králové, Fakulta informatiky a managementu, Katedra ekonomie, Rokitanského 64, HK 50003, e-mail: [email protected]

P. Marešová

172

________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________

 

měření dle využití – využití služby je sledováno na základě vhodně definovaných metrik, které následně umožňují její zpoplatnění na základě celé řady platebních modelů, využití internetových technologií – služby jsou spotřebitelům dodávány prostřednictvím internetu.

Základy Cloud Computingu položil počítačový vědec John McCarthy. V šedesátých letech prohlásil, že v budoucnu by se mohla počítačová technika organizovat podobně jako veřejná služba, na stejném principu jako je sdílení elektrické energie. Za významný ve vývoji cloud computingu lze označit rok 1999, kdy společnost Salesforce.com použila své webové stránky za účelem zpřístupnit své aplikace uživatelům. Toto řešení postupně aplikovalo více a více společností. Nicméně míra přijetí takového způsobu poskytování aplikací nebyla příliš vysoká. Cloud computingem se dále zabývala společnost Amazon. Té nevyhovovalo, že využívá pouze 10 % své kapacity výpočetní techniky a zbytek leží ladem pro případy nárazového využití (špiček). Vznikla tak první komerční služba cloud computing - Amazon Web Services v roce 2006. O rok později se připojil Google a IBM a řada univerzit začala pracovat na vědeckých a komerčních programech založených na cloud computingu. Od roku 2009 je cloud computing vnímán jako klíčová budoucí technologie. Mezi své nejdůležitější technologie ji zařadilo HP i Microsoft (Cloud-computing.cz, 2011). Zájem firem o cloud computing rapidně vzrostl a cloudový trh dosáhl na konci roku 2009 hodnoty téměř 2,4 miliard dolarů (Buchta, 2009). 3 Využití cloud computingu v současnosti V roce 2010 byl největší trh s cloudovými technologiemi v USA. Země Evropské unie byly na druhém místě. Toto pořadí se očekává stejné i pro rok 2014 (Laugesen, 2012). Ve všech zemích EU se očekává nárůst využití cloud computingu (obrázek 1), což je znázorněno očekávaným nárůstem tržního podílu poskytovatelů cloudu. Obrázek 1 Podíl cloudových služeb na trhu podle kontinentů v roce 2010 (vize nárok 2014)

70% 60%

58% 50%

50% 40% 2010

29%

30%

2014

24%

20%

13%

15%

10%

5% 6%

0% USA

Evropa

Asie

ostatní

 

Zdroj: vlastní zpracování podle (Laugesen, 2012)

Rozvoj v užívání cloud computingu v zemích Evropské unie neprobíhá zdaleka tak rychle jako například v USA. V roce 2012 bylo napříč devíti zeměmi EU osloveno 4000 uživatelů PC, kteří byli tázáni na znalosti a užívání cloud computingu (Heath, 2012). Toto šetření realizovala Asociace Business Software Alliance (BSA), která sdružuje firmy podnikající v oblasti softwaru. V rámci průzkumu bylo zjištěno, že ačkoli je cloud computing jednou z velmi rychle se rozvíjejících technologií, tak cloudové služby využívá v Evropské unii méně než čtvrtina počítačových uživatelů. EU se tak pohybuje pod světovým průměrem, který tvoří 34 %. S nízkou úrovní využívání cloud computingu v zemích EU koresponduje situace i v České republice. Svědčí o tom průzkum agentury Aspectio Research (v září 2011), který byl realizován ve spolupráci s českým Googlem a Asociací malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR). Ten potvrdil, že největší překážka využívání nových technologií v cloudu je nedostatek informací o tom, co tento pojem znamená (AMSP, 2011).  

Téměř 70 % respondentů výzkumu předtím o cloud computingu neslyšelo a pouze čtvrtina zná správný význam termínu. 16 % firem termín cloud computing nezná, ale nevědomky ho už využívá.

Využití Cloud computingu v podnicích

173

________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________

 

Po objasnění termínu projevilo o vyzkoušení cloud computingu zájem až 40 % podnikatelů a firem účastnících se výzkumu. 92 % uživatelů cloudových aplikací z řad malých a středních podniků je spokojených a oceňuje zejména flexibilní přístup k informacím.

Nicméně podle posledních prognóz společnosti IDC je využití cloudu v ČR na vzestupu. Dynamika růstu bude záviset na řadě faktorů. Mezi nimi lze zmínit třeba ochotu firem přizpůsobit své IT procesy, ceny licencí poskytovatelů či zabezpečení dat v cloudu (Mazal, 2012). 3.1 Přínosy cloud computingu Mnoho manažerů a vlastníků firem v ČR, pro které by mohl být cloud computing přínosem, nezná možnosti jeho využití či o něm dokonce ani neslyšelo (viz průzkum agentury Aspectio Research). V rámci snah mnohých firem o zvýšení konkurenceschopnosti, by znalost a využití této technologie mohla přispět k vylepšení pozice na trhu. Mezi často zmiňované přínosy patří snížení nákladů firem na IT oddělení, možnost flexibilně měnit požadavky na poskytované služby a přístup k datům odkudkoli. Výhod je ale specifikováno mnohem více. Poskytovatelé Cloud Computingu, ať už se jedná o velké firmy typu Amazon, Google či Microsoft, nebo firmy malé, se shodují na následujících benefitech, které Cloud Computing společnostem přináší ((Marks,2010), (Rittinghouse,2010), (Velte,2010)):       

 

snížení či optimalizace nákladů, možnost přístupu k podnikovým datům z několika lokalit, fixní náklady se stávají variabilními, zkrácení doby uvedení produktu na trh, podporu začínajících a inovativních podniků, rozšiřitelnost IT infrastruktury, lepší využití IT infrastruktury – díky možnosti virtualizace IT zdrojů je možné zlepšit využití serverů, které v některých případech dosahuje pouze 10 %, zatímco za využití přístupů Cloud Computingu by toto využití dosahovalo 50 – 65 % nebo i více, lepší využití aktiv – aktivy, která mohou být díky Cloud Computingu lépe využívána, se rozumí lidé a znalosti, odpovědnost poskytovatele - podnik přesune část odpovědnosti za případný výpadek sítě na poskytovatele, což také snižuje zatížení interních zdrojů.

Na druhou stranu je nutné uvést, že cloud computing není jen uskupením výhod a benefitů, ale společně s výhodami v sobě skrývá i jistá rizika. Nejčastěji zmiňována bývá otázka bezpečnosti dat. Kromě otázky bezpečnosti dat existuje však mnoho dalších oblastí, které musí být před samotnou implementací cloudu řešeny. Základním rozhodovacím kritériem pro to, kterou aplikaci ponechat interně a kterou přesunout do cloudu, bývá povaha dat, která jsou v rámci aplikace udržována. Podle některých odhadů (např. (Velte, 2010)) obsahuje pouze čtvrtina podnikových aplikací kritická data nebo funkce, které by bylo vhodnější ponechat v rámci podniku. 4 Cloud computing v českých podnicích – případová studie V roce 2013 bylo realizováno dotazníkové šetření na téma „Využívání informačních technologií v podnicích v České republice“. Tento průzkum si kladl za cíl zmapovat aktuální postoje podniků k využívání technologií pro podporu finančního řízení, řízení vztahu se zákazníky (CRM) a cloud computingu. Průzkum byl proveden ve spolupráci Univerzity Hradec Králové a konzultační firmy Datank, s.r.o., která provedla sběr dat. Osloveny byly firmy v ČR přes všechna odvětví CZ NACE se zaměřením na střední a velké podniky. Dotazníky byly umístěny na vlastních webových stránkách. Celkově bylo získáno 200 vyplněných dotazníků. Jako respondenti byli osloveni manažeři a ředitelé firem, či ředitelé IT oddělení. Otázky z dotazníkového šetření byly rozděleny do čtyř významných oblastí. Tři oblasti korespondovaly se třemi výše zmíněnými technologiemi, poslední okruh otázek byl zaměřen na hodnocení efektivnosti podnikových procesů ve vztahu k využívaným technologiím v podniku. 4.2 Analýza využití cloud computingu Výsledky dotazníkového šetření potvrdily, že míra využití této technologie v ČR je velice nízká (obrázek 2). Nejenže podniky tuto technologii v současnosti nevyužívají, ale v budoucnu ani neplánují zavedení v hojnější míře než nyní. Toto očekávání je v rozporu s odhady konzultačních firem (IDC), které předpokládají výrazně vyšší nárůst užití této technologie v ČR.

 

P. Marešová

174

________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________

Obrázek 2 Zájem o užití cloud computingu v podnicích v ČR( v%)

100%

8,17

90% 80% 70% 60% 50%

Využívání nebo uvažování o zavedení cloud computingu

91,83

Nezájem o cloud computing

40% 30% 20% 10% 0% % z celku Zdroj: vlastní zpracování

Respondenti byly i přes nezájem o cloud computing tázáni, jaké přínosy by eventuálně očekávali, kdyby zvažovali zavedení cloud computingu. Mezi očekávané přínosy, patří: škálovatelnost a flexibilita služeb (26 %), online dostupná technická podpora v případě potíží (25 %), možnost práce z domu (24 %), a přístup k podnikovým datům odkudkoli (obrázek 3). Obrázek 3 Přínosy cloud computingu v podnicích v ČR (v%)

30 25

23

26

24

24

23

25 21

20

20 15 10 5

Větší počet nových zákazníků

Online dostupná technická podpora v případě komplikací

Finanční dostupnost jinak drahých softwarů a licencí

Automatické aktualizace a nové verze programů

Možnost práce z domu

Možnost přístupu k podnikovým datům odkudkoli i z mobilních zařízení

Škálovatelnost a flexibilita služeb (platíme pouze za to, co skutečně v dané chvíli využíváme,…

Snížení nákladů na provoz IT oddělení

0

Zdroj: vlastní zpracování

Výše zmíněné přínosy budou v budoucnu nabývat na významu ještě s tím, jak bude docházet a v současnosti již dochází, k stále většímu využívání mobilních technologií. Řada zaměstnanců již využívá vlastní mobilní zařízení v rámci pracovního procesu. Možnost prezentace produktu na místě zákazníkovi, či rychlé zjištění adekvátních informací přispěje k vyšší spokojenosti zákazníků. Jaké přínosy bude mít cloud computing pro podnik, záleží čistě na podniku samotném a na jeho přístupu k využití této technologie. Potenciál, který tu však ve vztahu ke cloud computingu existuje je na vysoké úrovni. Celkově z dotazníkového šetření vyplynulo, že v rámci zkoumaných technologií (SW pro finanční řízení, CRM a cloud computing) je cloud computing využíván nejméně a je také nejméně známý.

Využití Cloud computingu v podnicích

175

________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________

V budoucnu je plánováno navazující dotazníkové šetření, které bude zaměřeno na firmy již využívající cloud computing a budou zkoumána závislost úrovně hospodaření firmy a vybavenost moderními technologiemi.

5 Závěr Cloud computing je technologie, která se od roku 2009 dostává v České republice čím dál více do popředí. Přesto je v současnosti její nasazení ve firmách a institucích stále výrazně nízké a neznalost firem o možnostech této technologie je vysoká. Od roku 2014 je očekáván prudší nárůst v jejím využívání. Podpora této technologie přichází i z Evropské unie, kde již vznikla strategie, která si klade za cíl podporu rozvoje užívání cloud computingu a chce vytvořit jednotná pravidla pro jeho využití evropskými podniky. Využití Cloud computingu v malých a středních podnicích může vytvořit konkurenční výhodu, která jim umožní operovat na globálním trhu a konkurovat i větším firmám. Ke zvýšení přijetí cloud computingu firmami v ČR a veřejnými subjekty, je nutné provést určitá opatření (Cattaneo, 2012). Mezi ně patří:     

vymezit jasná pravidla týkající se odpovědnosti poskytovatele služeb, zaručit přenositelnost dat mezi poskytovateli cloudových služeb, mít dostupné spolehlivé a rychlé připojení k Internetu, zajistit certifikaci bezpečnosti na úrovni EU, zajistit standardizaci a interoperabilitu cloudových služeb v celé EU.

Poděkování Článek vznikl za podpory interního grantu Fakulty informatiky a managementu, Univerzity Hradec Králové s názvem: "ICT jako nástroj efektivity a růstu“, projekt číslo 2108.

Literatura AMSP (2011). Cloud computing vs. čeští podnikatelé a firmy: Výzkum potvrdil, že největším problémem je, že podnikatelé nevědí, co cloud je [online]. [cit. 2013-08-09]. Dostupné z WWW: http://www.amsp.cz/cloud-computing-vs-cesti-podnikatele-a-firmyvyzkum-potvrdil Armbrust, M. et al. (2009). Above the Clouds: A Berkeley View of Cloud Computing.Berkely [online]. In. Cloud Computing for the Entreprise. [cit. 2013-09-09] Dostupné z WWW: Buchta, M. (2009). Gartner: Vývoj cloud computingu v roce 2009 a dál [online]. In Channel Word Zpravodajství pro prodejní kanály IT / CE. [cit. 2013-08-09]. Dostupný z www: http://channelworld.cz/hardware/gartner-vyvoj-cloud-computingu-v-roce-2009a-dal-1702 Cattaneo, G. (2012). The demand of Cloud Computing in Europe: drivers, barriers, market estimates [online]. In IDC.com. [cit. 2013-08-09]. Dostupné z WWW http://cordis.europa.eu/fp7/ict/ssai/docs/future-cc-2may-gcattaneo-presentation.pdf Cloud-computing.cz (2011). Historie Cloud computingu [online]. [cit. 2013-08-29]. Dostupné z WWW: http://www.cloudcomputing.cz/cs/ http://www.cloud-computing.cz/cs/historie-cloud-computingu Gartner (2009). Gartner Highlights Five Attributes of Cloud Computing [online]. [cit. 2013-09-19]. Dostupné z WWW: [Accessed 15 April 2011]. Heath, N. (2012). Cloud computing? We don't get it, say Europeans [online]. In European Technology. [cit. 2013-08-09]. Dostupné z WWW: http://www.techrepublic.com/blog/european-technology/cloud-computing-we-dont-get-it-say-europeans/ Lacko, L. (2012). Cloud computing – aktuální IT fenomén ve firemní praxi [online]. [cit. 2013-08-19]. Dostupné z WWW: http://www.forum-media.cz/res/data/010/001470.pdf Laugesen N. S. (2012). Cloud Computing Cyber Security and Green IT The impact on e-Skills requirements [online]. In Final Report. [cit. 2013-10-09]. Dostupné z WWW: http://ec.europa.eu/enterprise/sectors/ict/files/eskills/eskills_and_cloud_computing_final_report_en.pdf Marks, E. A. & Lozano, B. (2010). Executive’s Guide to Cloud Computing. John Wiley & Sons, Inc., New Jersey. c2010. ISBN: 978-0-470-52172-4. Rittinghouse, J. W.& Ransome, J. F. (2010). Cloud Computing: Implementation, Management, and Security. Press, Taylor & Francis Group, Boca Raton, FL, 2010, ISBN: 978-1-4398-0680-7 Velte, A. T., Velte, T., J. & Elsenpeter, R. (2010). Cloud Computing: A Practical Approach. McGraw-Hill Companies, USA. c2010. ISBN: 978-0-07-162695-8.

 

 

P. Marešová

176

________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________

The use of Cloud Computing in enterprises Petra Marešová

Abstract: Globalization is a phenomenon which is reflected in all spheres of social life. Information technologies have a key role in globalization. Thanks to them, the division of labor on a global scale, monitoring and use of comparative advantages ( for the raw materials, cheap labor sources , effective demand ) is passible in the territories, that offer the best conditions . Significant growth is predicted for Cloud Computing technology in the future. Cloud Computing is a set of information and communication technologies in which IT resources are delivered in the form of services to external users via the Internet. The aim of the article is to describe the use of Cloud Computing in Czech companies and compare the use of cloud deployment model to other countries. Finally, the article is supplemented by selected information from the survey, which was carried out among 200 companies in the Czech Republic across all sectors CZ NACE. Enterprises were asked about their knowledge of the Cloud Computing, experience of the use of this technology and about their interest in using cloud computing in the future.

Key words: Cloud Computing · company · research. JEL Classification: M15 · M21