Přínosy a omezení Cloud Computingu

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Katedra informačních technologií

Studijní program: Aplikovaná informatika Obor: Informatika

Přínosy a omezení Cloud Computingu BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Student

:

Jan Meloun

Vedoucí

:

Ing. Nikos Margaris

Oponent :

Ing. Martin Žamberský

2012

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a že jsem uvedl všechny použité prameny a literaturu, ze které jsem čerpal.

V Praze dne 5. 5. 2012

................................. podpis

Poděkování Tímto bych rád poděkoval vedoucímu mé bakalářské práce Ing. Nikosi Margarisovi za pomoc a rady během psaní této práce.

Abstrakt V této bakalářské práci je rozebrána problematika Cloud Computingu. Cloud Computing je koncept poskytování softwarových a hardwarových služeb, který se v současné době stává velice oblíbeným. Cílem této práce je definovat a vymezit samotný pojem Cloud Computing. Dalším cílem je charakterizovat a popsat základní vlastnosti celého konceptu Cloud Computingu a zasadit tento koncept do širších souvislostí a vztahů, především ve vztahu s ASP (application service provider). Dále pak z těchto faktů definovat přínosy a omezení celého konceptu, které Cloud Computing nabízí především podnikům. K dosažení uvedených cílů je použita odborná literatura a specificky zaměřené webové stránky s problematikou týkající se Cloud Computingu. Přínosem této bakalářské práce je přehledné zpracování charakteristiky, přínosů a omezení celého konceptu a jeho uplatnění v podnicích.

Klíčová slova Cloud Computing, ASP (Application Service Provider), Distribuční model, Model nasazení, cloudové služby.

Abstract This paper analyses the issues of Cloud Computing. Cloud Computing is concept of providing software and hardware services. This concept is currently becoming very popular. The aim of this paper is to define and specify the term Cloud computing itself. Another aim is to characterize and describe the basic properties of the whole concept of Cloud Computing and to put this concept into broader relations and context, especially in relation to the ASP (application service provider). Furthemore, from these facts to define the benefits and limitations of concept, which Cloud computing primarily offers to companies. To achieve these aims is used special literature and specifically focused websites on the issue of Cloud Computing. The contribution of this paper is a survey of the characteristics, benefits and limitations of the concept and also its application in enterprises.

Keywords Cloud Computing, ASP (Application Service Provider), Distribution model, Deployment model, cloud services.

Obsah 1

Úvod ................................................................................................................... 1

2

Rešerše ................................................................................................................ 3 2.1 Cloud Computing a jeho uplatnění v praxi ....................................................................3 2.1.1 Hodnocení práce z pohledu použitelnosti ........................................................4 2.2 Above the Clouds: A Berkeley View of Cloud Computing ...........................................4 2.2.1 Hodnocení práce z pohledu použitelnosti ........................................................5 2.3 Shrnutí ..............................................................................................................................5

3

Charakteristika Cloud Computingu ................................................................... 6 3.1 Definice pojmu Cloud Computing ..................................................................................6 3.2 K čemu vlastně Cloud Computing slouží? ....................................................................7 3.2.1 Aplikace ...............................................................................................................7 3.2.2 Výpočetní výkon..................................................................................................8 3.2.3 Datová úložiště ....................................................................................................8 3.3 Architektura Cloud Computingu .....................................................................................9 3.3.1 Datové centrum ...................................................................................................9 3.3.2 Klient ....................................................................................................................9 3.3.3 Distribuované servery ......................................................................................10 3.4 Shrnutí ............................................................................................................................10

4

CC v širších souvislostech............................................................................... 12 4.1 Grid Computing..............................................................................................................12 4.2 ASP .................................................................................................................................12 4.2.1 Odlišnost ASP od CC ........................................................................................13 4.3 Shrnutí ............................................................................................................................15

5

Možnosti dělení Cloud Computingu ................................................................ 16 5.1 Distribuční modely .........................................................................................................16 5.1.1 SaaS ...................................................................................................................16 5.1.2 IaaS.....................................................................................................................17 5.1.3 PaaS ...................................................................................................................17 5.2 Modely nasazení ............................................................................................................18 5.2.1 Public Cloud Computing ..................................................................................18 5.2.2 Private Cloud Computing .................................................................................18 5.2.3 Hybrid Cloud Computing ..................................................................................19 5.2.4 Community Cloud Computing .........................................................................19 5.3 Shrnutí ............................................................................................................................20

6

Přínosy a problémy Cloud Computingu .......................................................... 21

6.1 Přínosy Cloud Computingu...........................................................................................21 6.1.1 Ekonomický pohled ..........................................................................................21 6.1.2 Technický pohled ..............................................................................................23 6.1.3 Další přínosy .....................................................................................................24 6.2 Problémy Cloud Computingu .......................................................................................25 6.2.1 Technický pohled ..............................................................................................25 6.2.2 Ekonomický pohled ..........................................................................................26 6.2.3 Právní pohled ....................................................................................................27 6.2.4 Bezpečnost ........................................................................................................29 6.3 Shrnutí ............................................................................................................................31

7

Přechod podniku na Cloud............................................................................... 32 7.1 Výběr vhodného řešení .................................................................................................32 7.1.1 Metodologie .......................................................................................................33 7.1.2 Odbornost..........................................................................................................33 7.1.3 Průzkum.............................................................................................................34 7.1.4 Technologie .......................................................................................................34 7.2 Důležité faktory ..............................................................................................................34 7.2.1 Lokalita a typ podniku ......................................................................................34 7.2.2 Charakter podnikání .........................................................................................35 7.2.3 Náklady na vlastní IT oddělení .........................................................................35 7.2.4 Jak vybrat poskytovatele .................................................................................37 7.3 Ukázka přechodu podniku na cloudové řešení ...........................................................37 7.3.1 Popis společnosti .............................................................................................38 7.3.2 Používaný hardware a software.......................................................................38 7.3.3 Vyčíslení nákladů na vlastní IT oddělení.........................................................39 7.3.4 Cloudové řešení ................................................................................................41 7.3.5 Porovnání současného a cloudového řešení .................................................43 7.4 Shrnutí ............................................................................................................................44

8

Závěr ................................................................................................................. 45

9

Terminologický slovník .................................................................................... 47

10 Seznam literatury .............................................................................................. 48 11 Seznam obrázků a tabulek ............................................................................... 51 Základní text...........................................................................................................................51 Seznam obrázků ..........................................................................................................51 Seznam tabulek ...........................................................................................................51

1 Úvod

1

1 Úvod V této práci se zabývám problematikou Cloud Computingu (dále jen CC). Zaměřuji se na samotnou charakteristiku pojmu CC, dále pak zkoumám, jaké přínosy nebo omezení může CC podnikům nabídnout a to nejen z technického hlediska, ale také z hlediska ekonomického a právního. Toto téma jsem si zvolil vzhledem k tomu, že v současné době se CC dostává do popředí zájmu, mnoho podniků se zabývá otázkou, zda využít možností a výhod CC, a tudíž je na místě se orientovat v dané problematice, obzvláště vzhledem k mému zaměření studia na podnikovou informatiku. V současné době se CC nachází v počáteční fázi rozvoje. Již dříve se objevily podobné technologie, avšak nebyl o ně příliš zájem. S postupem času a rozvojem technologií si potenciální klienti začínají uvědomovat možnosti CC a zájem o CC stoupá. Cílem této práce je jasně formulovat koncept CC a vymezit samotný pojem. Dalším cílem je pak zasadit CC do širších souvislostí, především do vztahu s ASP (application service provider) a vysvětlit nejasnosti, které o těchto pojmech panují. Mezi hlavní přínosy mé práce patří nalezení a popsání přínosů a problémů CC, které mohou podniky využít, resp. se jim vyvarovat. Hlavním přínosem je pak využít nabyté poznatky o CC a aplikovat je na nasazení CC do podniku. Tato část je rozdělena na dvě části – teoretický postup přechodu podniku na cloud a praktická ukázka na příkladu. K naplnění těchto cílů používám odbornou literaturu a specificky orientované webové stránky, jejichž výčet je k nalezení na konci dokumentu v části seznam literatury. Tato práce je vhodná především pro čtenáře, kteří o CC dosud neslyšeli nebo mají jen lehké teoretické základy celé problematiky. Čtenáři s pokročilejšími znalostmi problematiky poslouží tato práce jako přehled možných řešení a omezení. Tato práce může rovněž posloužit majitelům menších podniků, kteří o nasazení CC uvažují. CC je velice široký a těžko definovatelný pojem (viz kapitola 3). Já se proto v této práci jednak zaměřuji na uvedení obecných charakteristik CC a omezuji se pouze na definování a využití CC v podnikové sféře, tzv. Enterprise CC. Nezabývám se zde ani koncepcí Softwaru plus služby, což je v podstatě kombinace cloudové řešení a lokálních (firemních)

1 Úvod

2

zdrojů, kdy data jsou uložena v cloudu, avšak software vlastní podnik. Tímto konceptem se zde nezabývám.

2 Rešerše

3

2 Rešerše Cloud Computing je v současné době oblíbené řešení, jak outsourcovat některé povinnosti a úkoly podnikových IT1 oddělení a soustředit vlastní zdroje na tzv. core business neboli hlavní jádro podnikání. Přestože je vývoj CC v současné době teprve v začátcích a společnosti si teprve začínají uvědomovat jeho možnosti a výhody, lze v několika dalších letech očekávat rozmach tohoto řešení. V této kapitole se zabývám a prozkoumávám práce jiných autorů na podobné téma, jakým se zabývám já v této bakalářské práci. Přístup těchto autorů k tématu CC se však od mé práce v některých aspektech liší, mají ale také mnoho společného. Já se zde zabývám tedy převážně částmi, které jsou podobné mé práci a dívám se na ně z pohledu použitelnosti v mé práci.

2.1

Cloud Computing a jeho uplatnění v praxi

Celkové pojetí a koncepce této práce je podobná mému pojetí, avšak autorovi[20] cíle jsou v jistých ohledech odlišné od mých cílů, kterých chci zpracováním bakalářské práce dosáhnout. Autor této práce se zabývá definicí koncepce CC a dochází k závěru, že jednotnou definici CC nelze stanovit, ale že CC lze popsat několika základními charakteristikami, podle kterých pak CC lze identifikovat jako např. poskytování škálovatelných IT služeb (přizpůsobivých, měnitelných dle potřeby), které si klient od poskytovatele pronajímá. Dále autor rozděluje celý koncept CC podle obsahu služeb, které jsou v rámci CC poskytovány a podle způsobu, jakým jsou poskytovány. Autor používá obvyklé dělení dle uznávaných modelů. Toto obvyklé dělení do modelu nasazení a distribuce používám a je tedy podrobně popsáno v mé práci.

1

IT = informační technologie

2 Rešerše

2.1.1

4

Hodnocení práce z pohledu použitelnosti

Autorův přístup k problematice je mi blízký, avšak vzhledem k odlišnostem zaměření našich prací zaměřuji svou pozornost více na jiné oblasti, především pak na vlastní přínosy a omezení CC pro podniky. Autor ve své práci vypracovává přehled poskytovatelů cloudových služeb na českém trhu, což nekoresponduje s cíli mé bakalářské práce. Avšak autor zde využívá zjištěných poznatků o celé koncepci CC a porovnává zavedení CC do podniku s klasickým řešením, což znamená, že podnik využívá pouze vlastní zdroje, své vlastní IT oddělení a nikterak nevyužívá cloudových služeb. Následně obě možnosti vyhodnocuje a dochází k závěru, že CC se v tomto podniku finančně vyplatí, sníží se náklady na IT. Tato část je podobná jednomu z cílů mé bakalářské práce, čili z tohoto pohledu je tato práce použitelná jako případný zdroj informací.

2.2

Above the Clouds: A Berkeley View of Cloud Computing

Tato práce2 je vypracovaná kolektivem autorů[6], kteří společně pracují na Kalifornské Univerzitě v Berkely v oboru elektroinženýrství a počítačových věd. Pojetí jejich práce je tak velice profesionální a na problematiku CC dívají ze širší perspektivy. CC tak popisují způsobem vhodným pro čtenáře, kteří o CC dosud neslyšeli. Na začátku práce se autoři zamýšlejí nad vývojem CC a pozastavují se nad současným stavem. Především nad faktem, že CC je velice široký pojem, a že je používán častěji než by měl. Mnoho lidí CC nějakým způsobem využívají, avšak každý z nich má CC jinou představu. Vzhledem k výše zmíněným nejasnostem o definici CC, autoři na začátku této práce vymezili pojem CC. Za CC zde považují software poskytovaný přes internet jako druh služby a zároveň také datová centra, která daný software poskytují. Těmto datovým centrům v této práci říkají cloud3.

2

Název práce lze přeložit jako: Nad mraky: Pohled Berkely na Cloud Computing

3

Cloud lze přelžit jako mrak

2 Rešerše

2.2.1

5

Hodnocení práce z pohledu použitelnosti

Přístup autorů k problematice CC je velmi podobný mému přístupu a cílům, které jsem si pro svou bakalářskou práci vytyčil. Autoři této práce se po vymezení pojmu a definice CC zabývají jednotlivými výhodami a nevýhodami celého konceptu, přičemž některé z těchto výhod či nevýhod ilustrují na příkladech a využívají také grafy pro lepší představu. Na tuto část o výhodách a nevýhodách CC se v mé práci několikrát odkazuji a také používám jeden z grafů. Tato práce je přínosná a použitelná jako zdroj v mé práci. Její nastudování mi pomohlo získat přehled o dané problematice a zároveň tak získat další pohled jiných autorů na koncept CC, než má např. Velte a kol.[1].

2.3

Shrnutí

CC je v současné době často diskutované téma a je předmětem mnoha prací, které se jím zabývají z mnoha pohledů a využitelnosti. Já jsem pro účely vypracování této práce nalezl a analyzoval výše uvedené práce s podobným úhlem pohledu na problematiku CC jako mám já (kapitoly 2.1 a 2.2). Tyto práce mi tak částečně pomohly při vypracování získat určitý náhled na problematiku CC.

3 Charakteristika Cloud Computingu

6

3 Charakteristika Cloud Computingu V této kapitole vymezuji samotný pojem CC, vysvětluji nejednoduchost stanovení přesné definice a charakterizuji klíčové vlastnosti. Také zde popisuji architekturu CC a pozastavuji se na jednotlivými součástmi této architektury.

3.1

Definice pojmu Cloud Computing

Na začátek je důležité definovat samotný pojem CC (angl. cloud = mrak). Odkud se tento pojem vzal? Je to vůbec něco nového? Nebo tady už něco podobného bylo, jenomže pod jiným jménem? Když se řekne CC, tak si nezasvěcení, pokud vůbec něco, představí něco nového, něco co mohou používat jen velké společnosti a organizace. Avšak koncept Cloud Computingu využívá každý, kdo používá internet. Každý kdo využívá email od jakéhokoliv providera, každý kdo čte internetové zprávy či používá Google kalendář. Není přesně definovaná jednotná, všeobecně uznávaná definice CC. Pro jasnější představu uvádím výrok šéfa společnosti Oracle z roku 2008, Larryho Ellisona: „Obor IT je jediný obor, který se více řídí módními trendy než ženské odívání“[1, str. 23] Tento výrok má reflektovat nadměrné používání pojmu CC, který tak nemá přesné vymezení. Koncept Cloud Computingu tedy spočívá v poskytování služeb nebo programů za pomoci nějaké sítě, především internetu. Čili aplikace nemusí být instalovány na lokálních počítačích. Nutnou podmínkou pro využívání Cloud computingu je tedy připojení k internetu. Celý koncept je založen na internetovém připojení. Bez něj to nejde, což se dá považovat jednak za jednu z hlavních výhod, ale také za velkou nevýhodu (viz kapitola Přínosy a Problémy CC, kapitola 6).


3.2

7

K čemu vlastně Cloud Computing slouží?

V předchozí kapitole zmiňuji, že CC používá v podstatě každý, kdy nějak využívá internet, například používání emailu. V této práci se však zaměřuji na tzv. Enterprise Cloud Computing4, což představuje soubor všech služeb, které mohou využít společnosti ke svému podnikání. Podle Velteho a kol.[1] tyto služby lze rozdělit do 3 kategorií, na jejichž základě lze pak CC dělit dle distribuce služby (viz kapitola 5.1). Pro přehlednost přikládám obrázek, z kterého je patrné využití CC a vztah mezi uživatelem a samotným cloudem (viz obr.1).

Obrázek 1: Fungování CC. (Zdroj: [18])

3.2.1

Aplikace

Aplikacemi se v této službě rozumějí ty aplikace, které klientům nabízejí poskytovatelé. Jedná se o aplikace závislé na vnitřní infrastruktuře samotného cloudu, ke kterým se při-

4

Enterprise CC lze přeložit jako: podnikový CC


8

stupuje výhradně přes webový prohlížeč. Výhodou takových aplikací je, že se nemusí nijak instalovat, klient je jen využívá. Mezi tyto aplikace patří:[1] ● Peer to peer aplikace – do této kategorie patří např. komunikační aplikace Skype ● Webové aplikace – sem patří např. youtube.com ● SaaS – touto kategorií se podrobněji zabývám v kapitole 5.1.1 ● Software plus služby

3.2.2

Výpočetní výkon

Tato služba patří mezi nejrozšířenější nabídky cloudových služeb ze všech. Jedná se o nabídku výpočetního výkonu, který se dá velmi dobře škálovat, tzn. upravovat a měnit dle potřeby klienta. Tento koncept služby umožňuje fungování klientových aplikací na hardwarových zařízení poskytovatele a možný přístup přes internet.[1]

3.2.3

Datová úložiště

Tato služba je mezi klienty velice oblíbená a patřila vůbec mezi první nabízené služby. Hodí se zejména pro klienty, kteří musí uchovávat velké množství dat a nechtějí vynakládat vysoké výdaje na pořizování vlastních datových center a následně na jejich údržbu a chlazení. Mimo tyto faktory sem lze zařadit i bezpečnost takto uložených dat. Poskytovatelé často používají tzv. distribuované databáze, což znamená, že jednotlivá data jsou rozmístěna fyzicky mezi několik HDD5. Klient toto rozmístění nepozná a v případě výpadku jednoho z úložišť jsou data stále k dispozici.[1] Z tohoto rozmístění pramení také několik nevýhod, především na straně poskytovatele. Jednou z hlavních nevýhod je složitost takovéhoto systému, což má za následek větší nároky na správu, a tudíž i na zaměstnance.

5

HDD = Hard Disk Drive, což je pevný disk


3.3

9

Architektura Cloud Computingu

Architektura CC se dá charakterizovat pomocí několika základních částí. Tyto části jsou celkem tři a v základní rovině vystihují koncept CC.[1] 1. Datové centrum 2. Klient 3. Distribuované servery Tyto části si lze představit jako okrajové prvky systému, které spojuje internet.

3.3.1

Datové centrum

Tato část je v celém konceptu klíčová. Klíčová v tom smyslu, že se jedná o server, častěji skupinu serverů, na kterých běží všechny poskytované aplikace nebo slouží jako databázové servery, ke kterým klienti přistupují pomocí internetu. V těchto datových centrech spočívá hlavní prodejní artikl všech poskytovatelů cloudových aplikací. Zde se vyskytuje to, co pak dále nabízejí klientům. Tato část také umožňuje největší možnosti budoucího vývoje a vylepšování.[1]

3.3.2

Klient

Klient představuje v architektuře CC koncového uživatele, který pak přes internet přistupuje k vybraným aplikacím nebo datům v datovém centru pomocí počítače. Hardwarové vybavení těchto počítačů může být odlišné, a proto rozlišujeme dva druhy klientů [1]: ● Tenký klient – skládá se z počítače, který má jen minimální hardware, především postrádá interní HDD, čili tento počítač slouží v podstatě pouze k zobrazování informací, sám o sobě neobsahuje žádný software k práci s informacemi. Takovýto počítač často vypadá jako malá krabička, jako větší kniha formátu A5, uplatnění nachází např. ve veřejných knihovnách k prohlížení katalogu knih nebo zde na VŠE ve staré budově v učebnách ve 2. a 3. patře. Pro společnosti je tento typ klienta atraktivní v mnoha ohledech. Vzhledem k jeho menšímu hardwarovému vybavení je pořízení takového počítače levnější než plně vybaveného počítače. S tím souvisí dále nižší náklady na údržbu a spotřebu elektrické energie. Dále také není potřeba vynakládat další výdaje na upgrade softwaru a správu, jelikož takovéto počítače jsou spravovány


10

centrálně u serveru. Výhodou centrální správy jsou také bezpečnostní důvody – např. data jsou bezpečně uložena na serverech. Nevýhodou je však závislost na vnějších zdrojích. ● Tlustý klient – představuje běžný počítač s klasickým hardwarovým vybavením a se softwarem postačujícím alespoň k internetovému připojení. Vzhledem k rychlému vývoji mobilních zařízení, jako jsou smartphony či přístroje PDA6, se klient dále také dělí na část: ● Mobilní

3.3.3

Distribuované servery

Tuto část architektury CC koncový uživatel (klient) vůbec nijak nevnímá. Je to v podstatě možnost jak vylepšit funkcionalitu celého cloudu ze strany poskytovatele tím, že své servery rozptýlí po několika lokalitách. Takovýto rozptyl serverů má několik výhod. Jednak v případě, že dojde k výpadku či jinému poškození serveru na jednom místě, mohou tak funkcionalitu převzít jiné servery. Rovněž v případě potřeby zvětšování kapacity je možné umístit servery, aniž by byl poskytovatel limitován prostorovým omezením původní serverovny.[1]

3.4

Shrnutí

CC je velice široký a těžko definovatelný pojem, který se často používá i v případě, kdy se o CC nejedná. Jedná se o koncept poskytování softwarových a hardwarových služeb přes nějakou síť, nejčastěji přes internet. Tyto služby jsou zpoplatněny, vyjma veřejného cloudu (viz kapitola 5.2.1). Na závěr této kapitoly bych rád řekl, že CC sám o sobě není nic nového. Pronájem výpočetního výkonu bylo možné již 60. letech 20. století[2]. Současný rozvoj CC je způsoben hlavně rychlým vývojem nových technologií, a tudíž také snižováním jejich cen a zvyšo-

6

PDA = personal digital assistent


11

váním možností. K tomu pak také patří možnost podniků snižovat vlastní náklady na IT oddělení.

4 CC v širších souvislostech

12

4 CC v širších souvislostech V této kapitole se zaměřuji na objasnění vztahu CC a dalších konceptů jako je Grid Computing a ASP. Tyto pojmy bývají často veřejností zaměňovány a pletou se, proto ještě než se hlouběji zaměřím na samotný CC je potřeba objasnit tyto nejasnosti.

4.1

Grid Computing

Proč se Grid Computing[3] zaměňuje za CC? Oba koncepty spočívají ve využití vnějších zdrojů k vyřešení určitých problémů s výpočetním výkonem. Avšak oba koncepty využívají jiného principu. Poskytovatel CC využívá své kapacity a prostředky, aby na nich mohlo ve stejnou dobu fungovat několik aplikací a aby mohly být využívány mnoha zákazníky k různým účelům. Grid Computing funguje na obráceném principu.[21] K vyřešení určitého jednoho problému je využívána síť (angl. grid) počítačů, která se soustředí pouze na tento problém. Tato síť počítačů může být tvořena i počítači v obyčejných domácnostech, kdy lidé poskytnou nevyužitý výpočetní výkon vlastních počítačů za účelem vyřešení nějakého většího problému. Jako příklad uvádím projekt SETI@HOME[4]. Jedná se o projekt, který vyhodnocuje data získaná z radioteleskopů, které zachycují případnou komunikaci z vesmíru. (SETI = search for extraterrestrial intelligence, hledání mimozemské inteligence). Do tohoto projektu se může zapojit každý, kdo má volný výpočetní výkon na svém počítači. V současné době je v této síti zapojeno přes 3 milióny počítačů s výkonem přes 23 TFlops. Grid computing je tedy využíván pro vědecké účely. Je to levnější než sestrojovat vlastní superpočítač s obdobným výkonem, kterého lze dosáhnout spojením vícera počítačů. Klíčový je zde software, který umožňuje takovéto zapojení počítačů a dokáže rozdělovat potřebné úkony mezi všechny počítače.

4.2

ASP

Cloud computing se v mnoha aspektech podobá modelu ASP (Application Service Provider) a rozvíjí ho. Většinou si lidé neznalí tohoto konceptu pod zkratkou ASP představí


13

Active Server Pages, což je technologie pro programování dynamických webových stránek. Já se zde však zabývám poskytováním služeb. Cílem ASP je poskytování přístupu k aplikačnímu softwaru, přičemž jako prostředek připojení slouží internet. Tento přístup je samozřejmě zpoplatněn. ASP operátor pak pronajímá potřebnou IT infrastrukturu a podpůrné služby jako je například servis či správa dat. ASP je možné využít například pro B2C7 aplikace jako je e-shop, dále také jako řešení pro databázi vztahů se zákazníky tzv. CRM8 nebo jako ERP9 systém pro malé a střední podniky.[22] Od modelu ASP se očekávalo, že se stane velmi populárním, avšak problémem bylo, že tento model přišel v době (90. léta 20. Století), kdy trh IT nebyl ještě připraven. Proto teď přichází CC, v době kdy trh dokáže ocenit jeho výhody. CC také nabízí větší možnosti škálovatelnosti služeb a vzhledem k rychlému vývoji technologií i atraktivnější ceny pro podniky, které uvažují o zmenšení vlastních IT oddělení.[23]

4.2.1

Odlišnost ASP od CC

V této kapitole porovnávám ASP a SaaS10. SaaS je jednou z možností pronájmu, kterou CC nabízí, více tento pojem rozvíjím v kapitole 5.1.1. Oba tyto koncepty mají hodně společného, avšak je mezi nimi zásadní rozdíl, který určuje jejich využití různými firmami, přesto si jej lidé pletou. Teď vysvětlím zmiňovaný rozdíl, který také napoví jejich vztah ke Cloud Computingu.[13] Oba koncepty poskytují přístup k aplikacím přes nějakou síť, nejčastěji internet, ale může to být i LAN11. Díky této konstrukci je veškerý potřebný software, hardware a data spravován třetí stranou, která se stará o veškerou údržbu infrastruktury. Zákazník tak platí pouze za použití vybrané aplikace. V čem se tedy liší?

7

B2C = Business To Customer

8

CRM = Customer Relationship Management

9

ERP = Enterprise Resource Planning

10

SaaS = Software as a Service

11

LAN = Local Area Network


14

Hlavní rozdíl spočívá v tom, jakým způsobem poskytovatel spravuje svoje tzv. výpočetní zdroje. To má podstatný vliv na nastavení a výslednou cenu. Poskytovatel ASP umožňuje zákazníkům zvolit vlastní nastavení všech používaných aplikací, nesdílí jej teda s ostatními klienty. Někdy může mít zákazník k dispozici celý server s vlastním, potřebným nastavením. Naproti tomu klienti, kteří zvolili SaaS, sdílejí servery, aplikace i databáze s ostatními zákazníky. Tomuto modelu se říká – model více nájemníků (angl. multi-tenancy). Pro lepší představu přikládám obrázek (viz obr. 2 a 3).[13]

Obrázek 2: Model ASP. Každý klient má v cloudu vlastní prostředí (Zdroj: [13])

Obrázek 3: Model SaaS. Klienti sdílí stejné prostředí (Zdroj: [13])

Z výše uvedených poznatků o ASP a SaaS vyplývají mnohá omezení a případné problémy, které pak činní potíže při volbě správného modelu a to jak z hlediska nákladů, tak z hlediska technologického.


15

Poskytovatelé ASP i SaaS pomáhají klientům snižovat náklady na hardware, software, infrastrukturu i IT oddělení. Výše těchto nákladů se však podstatně liší. Vzhledem k tomu, že ASP umožňuje svým klientům vlastní specifické nastavení serverů a aplikací, vyžaduje tak vyšší náklady, které musí poskytovatel služby vynaložit na údržbu. Výhodou je, že klienti, kteří si zvolí ASP, mají kontrolu nad veškerým nastavením. Je to však vykoupeno vyšší cenou. Odborně se pak říká, že prostředí ASP je heterogenní, neboli různorodé. Oproti tomu prostředí SaaS je naopak homogenní, neboli stejnorodé. To znamená, že všichni klienti sdílejí stejný typ serveru, aplikací i databázi. Klienti tak mají omezenější možnosti nastavení serverů i aplikací. Výhodou tohoto řešení jsou nižší náklady na údržbu. Další výhodou je, že klienti, kteří zvolí SaaS budou používat aplikace, které jsou navrhnuty tak, aby mohly pracovat přes internet, a proto zde nejsou žádné problémy s integrací. U ASP mohu právě nastat problémy s integrací aplikací, které klient používal dříve a nebyly navrhnuty tak, aby byly schopné pracovat přes internet. Tyto problémy se pak dají vyřešit buďto upravením této stávající aplikace, pokud to jde nebo zvolením jiné aplikace podobné funkce. Možností je pak také potřebnou aplikaci vyvinout znovu, což však podstatně zvýší cenu.[13] Oba koncepty poskytují různé možnosti. Klienti si musí vybrat mezi cenou a flexibilitou různých nastavení. Jak zvolit správný koncept popisuji v kapitole 7.1.

4.3

Shrnutí

Vzhledem k tomu, jak je koncept CC obsáhlý a těžko definovatelný, bývá často slučován nebo zaměňován za jiné koncepty např. jako za uvedený Grid Computing nebo ASP. Tyto pojmy mají společné prvky. ASP lze považovat za předchůdce SaaS. Grid computing zase využívá síť počítačů k řešení jedné úlohy, což je tedy opačný princip než na jakém funguje CC, nicméně pro některé lidi to může být matoucí a považovat grid computing za CC. I přes tyto společné prvky je důležité tyto pojmy rozlišovat.

5 Možnosti dělení Cloud Computingu

16

5 Možnosti dělení Cloud Computingu V této kapitole vysvětluji, jak a podle jakých kritérií je možné CC dělit. Každou kategorií se pak dále zabývám a rozšiřuji o možnosti použití a uplatnění. Cloud Computing lze dělit ze dvou pohledů. Tyto dva pohledy se však prolínají, není to tak, že existuje buď tento nebo tenhle. Dělí se na základě služby, kterou poskytuje anebo podle toho, jak je daná služba poskytována.[5]

5.1

Distribuční modely

Tento model rozděluje Cloud Computing do jednotlivých kategorií podle toho, co je vlastně nabízeno, jaká služba. Podle toho se pak jednotlivé kategorie nazývají, přičemž každý název končí slovy as a service. Rozlišuje se, zda se jedná jen o software či hardware nebo obojí. Celkem máme 3 kategorie.

5.1.1

SaaS

V této koncepci se jako služba nabízí software12. Poskytovatel nabízí klientům plně funkční aplikace, ke které se dá přistupovat přes internet. Veškerá údržba je na poskytovateli, klient aplikace pouze využívá, nemusí se o nic starat. Tato služba je vhodná pro zákazníky, kteří potřebují nějaké jednodušší aplikace, jako například účetní software, CRM, správa webového obsahu či analytické aplikace.[1] Tyto aplikace se však dále nedají nikterak upravovat, čili zákazník si musí vybrat mezi stávajícími aplikacemi, které jsou k dispozici. To však často nemusí být vůbec jednoduché. Pro tyto případy lze SaaS aplikace využít jako součást nějaké jiné aplikace, jako tzv. plugin nebo mashup.[1]

12

SaaS = Software as a Service = Software jako služba


5.1.2

17

IaaS

V této koncepci se nabízí jako služba infrastruktura13. Tato koncepce se někdy nazývá HaaS, kde H znamená hardware. Jedná se v podstatě o to samé. Nabídka je zde tvořena čistým hardwarem, bez aplikací. Jedná se především o úložný prostor, servery, síťová zařízení nebo cykly procesoru.[1] Tato koncepce má pro klienty jednu zásadní, velkou výhodu, a sice že si pronajímají jen potřebný hardware a v případě potřeby stačí pronajmout další kapacity. Není tedy nutné pořizovat do podniku ze začátku nevyužitelný hardware jako jsou například kapacitně velké HDD. Tato možnost je vhodná pro klienty, kteří vyžívají vlastní software a potřebují hardware. Mezi hlavní poskytovatele této služby patří především AWS (Amazon Web Service) s největší nabídkou služeb. Dále pak třeba Windows Azure.

5.1.3

PaaS

V této koncepci je klientům nabízena platforma14, na které mohou klienti vyvíjet vlastní software a přistupovat k ní přes internet. K této platformě patří také specifický soubor softwaru, potřebný pro další vývoj. Platformou se rozumí hardwarová architektura a soubor softwarových knihoven. Softwarové knihovny jsou zapotřebí při vývoji nového softwaru a zahrnují například již existující základní kód potřebný při psaní nových programů, definice datových typů jako jsou například float či integer, boolean apod. Jedná se o prostředky pro podporu celého životního cyklu tvorby webových aplikací. Spadá sem například IDE (Integrated Development Environment), což je vývojové prostředí pro vývoj softwaru nebo API (Application Programming Interface), což je rozhraní pro programování aplikací.[5] Tuto koncepci je možné rozdělit dále na 3 kategorie podle toho, kolik dalších služeb je nabízeno.[1] ● Pokud je platforma používána pro vývoj softwaru tzv. „na zelené louce“, jedná se o pronájem samostatného prostředí.

13

IaaS = Infrastructure as a Service = Infrastruktura jako služba

14

PaaS =Platform as a Service =Platforma jako služba


18

● Pokud je platforma používána pro vylepšování nebo přizpůsobování aplikací nabízených jako SaaS. Zde je potřeba pronajmout nejenom platformu, ale také je třeba platit za používané aplikace z nabídky SaaS. V tomto případě slouží PaaS jako nástroj na vývoj doplňků (angl. add-on). ● Pokud je třeba pro určité aplikace nabídnout specifické prostředí, tak může klientům posloužit právě tato služba. V tomto případě se jedná pouze o prostředí bez možnosti dalšího vývoje nebo testování. Mezi velkou nevýhodu této služby patří tzv. riziko proprietálního uzavření. Tímto problémem se podrobněji zabývám v kapitole 6.2.1.

5.2

Modely nasazení

Tento model rozděluje Cloud Computing podle toho jak je daná služba poskytována. Rozlišují se celkem 4 kategorie.[5]

5.2.1

Public Cloud Computing

Tato koncepce je zřejmě ze všech nejrozšířenější, je to klasický model, který používá v podstatě každý, kdo využívá internet. Tato koncepce poskytuje službu široké veřejnosti a to zpravidla ve stejném rozsahu, tzn. se stejnou funkcionalitou, všichni mají stejné podmínky. Jedná se služby, které by většina lidí ani nezařadila do Cloud Computingu. Jde například o portál seznam.cz, centrum.cz, datová úložiště jako je ulozto.cz apod.[5][19]

5.2.2

Private Cloud Computing

Tato koncepce je navrhnut a využíván pouze v rámci nějaké organizace. Hostován a spravován může být buďto samotnou organizací nebo nějakou třetí stranou. U tohoto konceptu je diskutabilní jeho výhodnost, poněvadž důvody proč podniky využívají služeb CC jsou především nižší náklady na provoz, které pramení z pronájmu služeb více nájemníkům, což u této koncepce není.[5]


5.2.3

19

Hybrid Cloud Computing

Jak název napovídá je tento model kombinací více modelů, například veřejného a soukromého cloudu. Je to více cloudů propojených do jednoho, navenek tedy působí jako jeden.[19]

5.2.4

Community Cloud Computing

Tento model se hodí pro organizace, které mají například stejný obor podnikání nebo stejnou bezpečnostní politiku. Potřebná infrastruktura cloudu je zde sdílena těmito organizacemi a veškeré náklady jsou tak rozděleny mezi tyto organizace.[5] Pro názornost modelu nasazení přikládám obrázek, ze kterého jsou patrné jednotlivé vazby mezi jednotlivými typy cloudu a jejich vztahu k internetu a klientům (viz obr. 4).

Obrázek 4: Vazby mezi jednotlivými typy cloudu. Zkratka SME15 představuje malé a střední společnosti (Zdroj [19)]

15

SME = Small and Medium Enterprises = malé a střední podniky


5.3

20

Shrnutí

Mezi základní možnosti dělení CC patří dělení na tzv. Modely nasazení a distribuční modely. Distribuční modely dělí CC na základě služby, která je poskytována. Kromě uvedených druhů služeb (kapitola 5.1) se lze setkat i s dalšími, např. DaaS16. V tomto případě je jako služba poskytována databáze. Jedná se už označení specifické služby. DaaS lze brát jako poskytování hardwaru a softwaru, čili je to kombinace IaaS17 a SaaS.

16

DaaS = Database as a Service = Databáze jako služba

17

IaaS lze označovat i jako HaaS, význam je stejný

6 Přínosy a problémy Cloud Computingu

21

6 Přínosy a problémy Cloud Computingu V této kapitole se zabývám výhodami a nevýhodami, které koncept CC přináší podnikům a společnostem, které se rozhodnou ve svém podniku aplikovat řešení CC. Vysvětluji zde, v čem vlastně tkví přínos CC a proč se stává čím dál tím oblíbenější mezi podniky. Jednoduše lze říci, že jde především o snížení nákladů na provoz vlastních IT oddělení, já zde však tyto výhody více rozvíjím a poukazuji na jednotlivé dílčí výhody. Jak ale také poukazuji v kapitole 6.2, ne vždy se CC hodí aplikovat na každý podnik. Jsou situace nebo oblasti podnikání, kdy se CC rozhodně nedá doporučit, či je dokonce ze zákona nemožné ho použít.

6.1

Přínosy Cloud Computingu

Jak jsem již výše zmínil, hlavním přínosem CC je snížení nákladů na IT oddělení jednotlivých společností. CC nabízí samozřejmě i další výhody (viz dále), ale pokud se společnost rozhoduje, zda přejít na CC, tak pro většinu z nich bude výše nákladů rozhodující, obzvláště když jejich core business není v oblasti IT. Tyto společnosti tak mohou ušetřené peníze věnovat právě na svůj core business.

6.1.1

Ekonomický pohled

CC je založen na principu pay as you go, což znamená, že klient platí pouze za ty aplikace, které sám využívá a spotřebovává tak určitou službu. Je to jako nájemné za byt s tím rozdílem, že když v bytě zrovna nikdo nebydlí, tak se nájemné neplatí. Vědci z univerzity v Berkely[6] vytvořili matematický model, respektive rovnici, ve které demonstrují výhodnost CC (viz obr. 5).

Obrázek 5: Rovnice zobrazující náklady CC a vlastního datového centra (Zdroj: [6])


22

Na levé straně je aplikováno řešení pomocí CC a na pravé straně je zvolena možnost datového centra s pevnou kapacitou. UserHours vyjadřují počet hodin, kdy je zvolené řešení používáno, revenue je zisk, cost jsou náklady na použití zvoleného řešení. Na pravé straně se náklady dělí průměrným využitím datového centra. Obě strany vyjadřují zisk při použití určitého řešení a za předpokladu, že cílem společnosti je maximalizace zisku, je v této situaci výhodnější použití cloudu. Toto řešení je výhodnější především v situaci, kdy společnost využívá zvolené zdroje nepravidelně. Jestliže se společnost rozhodne začít využívat služeb, které CC nabízí, snížení nákladů se nebude týkat jen hardwaru nebo softwaru, ale také možného snížení nákladů na mzdy zaměstnanců IT odděleních. Samozřejmě záleží na množství služeb, které se společnost rozhodne řešit pomocí cloudu, nicméně snížení stavu zaměstnanců a případný výběr klíčových zaměstnanců potřebných pro údržbu systému může nastat i při menším zásahu do řešení IT služeb. Další oblast, ve které společnost po aplikování cloudových řešení může ušetřit hodně peněz je v inovacích a aktualizacích hardwaru a softwaru.[1] Společnost nebude muset po určité době nakupovat nový hardware, poněvadž to bude mít na starost poskytovatel cloudu, pro kterého je navíc nakupování hardwaru výhodnější, jelikož nakupuje ve velkém. Dále zaměstnancům IT oddělení odpadá povinnost upgradovat software, případně řešit problémy se správou databází apod. čili se mohou soustředit na pro podnik důležitější věci, např. související s core businessem společnosti. Míra výše uvedených úspor samozřejmě závisí na druhu služby, kterou se společnost rozhodne využívat, tím myslím především služby, které jsem zmínil v kapitole 5.1. Jednou z dalších možností šetření nákladů používáním cloudových řešení je již samotná implementace nového řešení. Pokud se společnost rozhodne začít používat nějaké nové služby, mohou výrazně ovlivnit chod celé organizace, a tudíž stát společnost hodně peněz. Při přechodu na nový systém bez použití cloudu je nutné odstavit stávající systém nebo ho dočasně přesunout na pronajaté servery. I tak bude ale systém na nějakou dobu mimo provoz. Pokud však společnost zvolí cloudová řešení, nic takového nehrozí. Nový systém může fungovat okamžitě. A v případě, že bude poskytovatel cloudu potřebovat koupit nové vybavení, funkcionalita zůstane nepřerušena, poněvadž poskytovatel může využít svých distribuovaných serverů (viz kapitola 3.3.3).[1]


23

Jestliže společnost využívá např. služeb koncepce IaaS (viz kapitola 5.1.2), případně ji nějak kombinuje s dalšími službami, další možností jak ušetřit jsou snížené výdaje na chlazení procesorů a HDD. V závislosti na velikosti výpočetního centra mohou být částky za tyto úspory z dlouhodobého hlediska významné.

6.1.2

Technický pohled

V této části kapitoly se zabývám přínosy CC se zaměřením na technickou stránku celého konceptu. Mezi jednu z největších výhod CC, na které se shodují Velte a kol.[1] i vědci z Berkely[6], patří snadná škálovatelnost, což znamená možnost měnit výpočetní výkon nebo velikost datových úložišť dle potřeby, tzn. zvyšování či snižování kapacity. Vědci z univerzity v Berkely[6] sestrojili graf (viz obr.6), který demonstruje vliv důležitosti elasticity CC na celkové náklady.

Obrázek 6: Graf demonstruje výhodnost elasticity CC (Zdroj: [6])

V uvedeném grafu (obr. 6) se na ose y zobrazuje dostupná kapacita serverů a na ose x je vyjádřen čas ve dnech. Předpokládá se, že je známa denní poptávka po službách, která se během dne mění. Tato poptávka je v grafu zobrazena sinusoidou, přičemž vrchol sinusoidy přestavuje denní maximální požadavky na servery. Červená úsečka znázorňuje celkovou kapacitu serverů, kterou společnost disponuje. Společnost tak vlastní tolik serverů, aby dokázala zvládnout i maximální denní provoz. Z grafu lze vyčíst průměrné denní využití serverů ((max. + min.)/2). Skutečné denní využití znázorňuje vybarvená plocha ohraničená sinosoidou a úsečkou. Tato plocha vyjadřuje tzv. server-hodiny, které jsou tak spotřebovávány a společnosti by stačily k plynulému provozu. Jenže aby společnost dokázala pokrýt


24

provoz i ve špičce, musí vlastnit dostatek serverů a v podstatě tak platí za celou plochu pod červenou úsečkou (max. serverů * 24). Uvedený graf počítá s pravidelným výskytem poptávky, avšak v praxi jsou období, kdy se uvedená sinusoida může značně odchýlit, především v období Vánoc, kdy jsou více využívané e-shopy apod. Společnosti s vlastním datovým centrem pak musí takovéto situace předvídat a zajišťovat případné další kapacity. Jestliže se však ve svém odhadu spletou a situaci přecení, dojde ke ztrátě. V opačném případě mohou být následky ještě horší, poněvadž potenciální zákazníci budou zklamání v důsledku špatně fungující služby, a společnosti pak tudíž mohou přijít i o potenciální zisk. Společnosti, které se rozhodnou aplikovat CC řešení, mohou zabránit investování do málo využitelných kapacit a ušetřit tak podstatnou část nákladů na provoz. V případě očekávání vyššího provozu může společnost jednoduše přiobjednat další kapacity a v případě přecenění situace bude ztráta mnohem nižší, než kdyby například nakupovala dodatečně nové servery.[6] CC je převážně založen na internetovém připojení, což mu dává velkou výhodu, a sice mobilitu. Zaměstnanci společnosti, která využívá cloudových řešení tak mohou k firemnímu systému přistupovat odkudkoliv, kde je internetové spojení, např. z notebooku, ze Smartphonu nebo PDA.[1] Za další výhodu lze považovat také bezpečností stránku CC řešení, ikdyž tato vlastnost je diskutabilní a často bývá spíše brána jako nevýhoda.[1] Pokud se však klient rozhodne pro cloudové řešení u nějaké velké společnosti jako je např. Amazon nebo Google, může si být jist, že budou dodržována přísná bezpečnostní opatření. Mimo to má klient možnost svá data před odesláním do cloudu zašifrovat. K tomu existuje mnoho programů, i typu opensource, čili jejich použití je bezplatné. Patří k nim např. TrueCrypt nebo PGP.[1] Problematikou bezpečnosti CC se dále zabývám v kapitole 6.2.4.

6.1.3

Další přínosy

Pokud společnost zrovna nepodniká v IT businessu a její IT oddělení nepatří ve firmě zrovna k největším, může zde nastat jistá informační asymetrie. Tím myslím, že společnosti, které třeba jen uvažují o přechodu na cloud, se mohou obrátit na větší a dobře známé dodavatele cloudových služeb a využít tak jejich zkušeností a znalostí a nechat si tak poradit o vhodném řešení. Problematikou výběru vhodného řešení se zabývám v kapitole 7.1.


25

V případě různých problémů s IT infrastrukturou uvnitř společnosti jako je např. výpadek databáze nebo sítě, zaberou opravy a řešení těchto problémů v závislosti na závažnosti dost zdrojů i času, který by mohl být lépe investován. V případě, že společnost využívá CC, připadnou tyto starosti poskytovateli, který má však k dispozici zpravidla více zdrojů a odborníků k vyřešení takových problémů.[1]

6.2

Problémy Cloud Computingu

CC přináší společnostem mnoho výhod, avšak jak už to tak bývá, kde jsou výhody, musí být i nějaké nevýhody. V této části kapitoly se zaměřuji právě na nejrůznější omezení a nevýhody CC. Na tyto nevýhody se dívám z různých hledisek, jako jsou např. technické, právní a v kapitole 6.1.2 popisovaná bezpečnostní stránka a další.

6.2.1

Technický pohled

Pokud společnost vlastní a využívá své IT oddělení a používá vlastní specificky navržené aplikace, může pro ni být přechod na CC nevhodný a to především z pohledu integrace vlastních aplikací do infrastruktury poskytovatele cloudu.[1] Když se přesto tato společnost rozhodne na cloud přejít z nějakých dalších důvodů, jako vhodné řešení se pro ni jeví využít služeb ASP (viz kapitola 4.2), které dokáže nabídnout specifičtější prostředí. Problém s integrací stávajících podnikových aplikací do infrastruktury poskytovatele cloudu lze vyřešit několika způsoby. Společnost může využít služeb koncepce SaaS a své požadavky rozložit mezi více aplikací, případně je nějak zredukovat na přípustnou míru anebo využít možností služby PaaS a potřebnou funkcionalitu dovyvinout ke stávající aplikacím SaaS. V tomto případě, kdy společnost vyvinula vlastní aplikace nebo jen modul rozšiřující nějaké aplikace z nabídky SaaS, vzniká další případné riziko, a sice tzv. proprietálního uzamčení. Tzn., že vyvinuté aplikace a jejich prostředí je natolik specifické, že pokud by současný poskytovatel skončil nebo se jen rozhodl zvýšit ceny za používané služby anebo se klient rostě rozhodl, že by rád přešel k nějakému jinému dodavateli, tak takováto akce byla velice nákladná, poněvadž specificky vyvinuté aplikace potřebující své prostředí zpravidla nemusí fungovat u jiných dodavatelů na jejich stávajících platformách. Buďto by se musely aplikace upravit nebo by bylo potřeba vyvinout nové prostředí a to buďto vlastními programátory nebo nějakou externě najatou firmou. Tento vývoj však může stát hod-


26

ně peněz. Tento problém se týká především nabídky PaaS. V takových případech vzniká silná závislost na poskytovateli.[1] CC je založení na fungování přes internet. To mu dává velkou výhody (viz kapitola 6.1.2), ale zároveň to lze považovat i za velkou nevýhodu. Ikdyž výpadky internetu nejsou nikterak časté, zde ovšem záleží na lokalitě a místní infrastruktuře, fungování cloudu může ovlivnit i kolísání rychlosti připojení. Některé společnosti využívají specifické aplikace, které potřebují mít zaručen stálý tok dat v určitém čase. Vzhledem k tomu, že poskytovatelé používají velmi často distribuované servery (viz kapitola 3.3.3), mohou se tak data společnosti vyskytovat geograficky na různých místech a to nejen v rámci jednoho města, ale teba i státu. Tato data tak mohou do společnosti dorazit později než je třeba a to může působit potíže v optimálním fungování společnosti. V takovém případě je pak lepší pro společnost, když své aplikace i databáze provozuje lokálně.[1] Další nevýhodou je, že společnosti využívající cloudových služeb, jsou závislý na jejich poskytovatelích. Ti pak mají kontrolu nad jejich daty a rovněž udělují oprávnění a možnosti přístupu k různým aplikacím. Jestliže klient potřebuje mít určitý stupeň přístupových práv, poskytovatel cloudu mu jej nemusí nabídnout.[1] Potom je třeba buďto změnit poskytovatele nebo se spolehnout na vlastní IT oddělení. Při přechodu na cloud by si klient měl rovněž uvědomit, co všechno hodlá pomocí cloudu vyřešit. Jako příklad lze uvést aplikaci, která potřebuje komunikovat s databází.[1] Jako špatné a neefektivní rozhodnutí by bylo do cloudu přenést buďto jen aplikaci nebo jen databázi. Celý proces komunikace by byl pomalejší a vznikaly by zbytečné náklady na přenos po síti. Čili je třeba uvažovat takto komplexně, nelze přenést jen část infrastruktury. To by se mohlo zdát jako levnější řešení, ale nebylo by vůbec vhodné.

6.2.2

Ekonomický pohled

Mezi hlavní výhody CC patří nižší náklady na provoz IT oddělení (viz kapitola 6.1.1). Jsou však případy, kdy CC nemusí být z hlediska nákladů nejlepší možnou volbou. V některých případech může být CC dražší než využívání vlastních zdrojů. Klient tak musí uvažovat dlouhodobě a do svých výpočtů zahrnout veškerou svou IT infrastrukturu včetně zaměstnanců a porovnat tyto náklady s možnými náklady na řešení přes CC.


27

Jak popisuji v kapitole 6.1.1, CC je založen na principu pay as you go, což v podstatě znamená, že se platí za průtok dat mezi poskytovatelem cloudu a klientem. Z tohoto důvodu je velmi důležité zvážit, zda a jakým způsobem chce klient cloudová řešení využívat. Při špatné analýze mohou být náklady na používání cloudu mnohem vyšší, než na vybudování vlastního výpočetního centra. Velte a kol.[1] i vědci z Berkely [6] se shodují, že záleží především na charakteru klientova podnikání. Pokud klient provozuje nějaký druh datových úložišť, mohou být náklady velmi vysoké. Tudíž je potřeba do výpočtů zahrnout veškeré náklady na IT oddělení a na základě toho pak zvolit vhodné řešení, aby nedošlo ke zbytečným ztrátám.

6.2.3

Právní pohled

Použití CC může být a často je komplikováno, případně zcela vyloučenou zákonem. Z pohledu klienta i z pohledu poskytovatele velmi záleží na tom, kde se nachází, v jaké zemi a především jakými zákony se musí řídit. Je také důležité brát v potaz zákony dané země, které by mohly ovlivnit uskladněná data. Klient je pak dále ovlivněn charakterem svého podnikání.[1] V současné době není oblast CC nijak zvlášť regulována. V této oblasti právního zabezpečení existují dva pohledy na tuto problematiku.[1] Jedna skupina zastává názor, že by CC měl být ponechán volnému vývoji na trhu s volnou konkurencí a získat tak přirozenou podobu, stát by tak neměl nikterak zvlášť zasahovat. Druhá skupina se však domnívá, že by stát měl oblast CC více regulovat a zabezpečit tak data před krádeží nebo ztracením. Podle této skupiny by stát měl vytvořit jisté regule, podobné těm, kterými se musí řídit banky. Já osobně se přikláním k té druhé skupině. Podle mne by vzhledem k povaze předmětu obchodování, a sice informacím, stát měl jistým způsobem do této oblasti zasáhnout. Informace mají velikou moc, a pokud by byly zneužity, mohlo by tak dojít k vážným škodám. Navíc pokud by docházelo ke zneužívání dat, CC by velmi rychle ztratil na oblíbenosti a přestal by se využívat, čili zásah státu v této věci by měl být kladně přijat klienty, kteří nějakým způsobem využívají C. Osobně v obecném úhlu pohledu jsem proti přehnané státní kontrole, ale zde by podle mne jistá úroveň vlivu státu měla být. CC by tak mohl získat na důvěryhodnosti. Pokud se v současné době klient rozhodne využít CC ke svému podnikání a svěří poskytovateli svá data, je otázkou zda poskytovatel tyto data nebude používat ke svému dalšímu


28

prospěchu. Tím je myšleno třeba k analýze daných dat a následnému prodeji konkurenci nebo použití uskladněných dat k marketingovým účelům. Rovněž v případě krachu poskytovatele nejsou data nikterak pojištěna, čili klienti tak mohou o veškerá svá data přijít, což může znamenat velice citelnou ztrátu.[1] V rámci problematiky zasahování státu do oblasti CC existuje několik problémových oblastí, které je potřeba nejdříve vyřešit. Jako jednu z hlavních definuje Velte a kol.[1] problematiku vlastnictví dat. Tento problém je velmi důležitý ve vztahu k odpovědnosti za uskladněná data. Jak popisuji v kapitole 5.2.1 do CC patří i tzv. veřejný cloud, a tudíž široké veřejnosti dostupné aplikace jako je např. email. Pokud by stát zavedl nějaké regulace či pravidla, vztahovaly by se i na tyto služby, což by už nemuselo být tak vítané. Pew Research Center [7] zveřejnila výsledky průzkumu, který ukázal, že zhruba 69% všech Američanů nějakým způsobem využívá veřejný cloud. 68% z těchto uživatelů uvedlo, že by se jim vůbec nelíbilo, kdyby jejich poskytovatel cloudu analyzoval jejich uskladněná data a následně je pak použil např. k cílenému marketingu. Náměstek ředitele Pew Internet and American Life Project, John B. Horrigan [7], tvrdí, že spousta uživatelů veřejného cloudu si plně neuvědomuje možné následky tohoto uveřejňování informací. Dále přidává, že tyto statistiky dávají možnost příslušným orgánům jistý signál, kudy by mohla vést cesta. Poskytovatelé CC se v České republice musí řídit zákonem č.101/2000 Sb. Tento zákon se zabývá problematikou ochrany osobních údajů, ale také upravuje povinnosti a práva při zpracování těchto údajů.[8] S ohledem právě na tento zákon není CC vhodný pro státní správu, např. sektor zdravotnictví, protože v tomto sektoru se pracuje s citlivými osobními údaji. Velte a kol.[1] však uvádí, že určité složky vlády ve Spojených státech amerických (USA) uvažují o přechodu na cloudové řešení v důsledku příliš vysokých nákladů na provoz vlastních serverů. Dále Velte a kol.[1] uvádí výsledky průzkumu společností HewlettPackard a Intel, který zjistil, že vláda USA utratí ročně jen za spotřebu elektrické energie k napájení a chlazení počítačů 480 mil. amerických dolarů. To je velká částka a ještě není konečná. Dále je třeba připočíst náklady na obslužný personál, obměnu hardwaru apod. Předtím než budou však vládní složky používat CC a šetřit tak náklady, je potřeba vyřešit výše zmíněný problém, a sice vlastnictví dat.


29

V kapitole 3.3.3 jsem psal, že poskytovatelé CC mimo jiné využívají i tzv. distribuované servery. To přináší řadu výhod, avšak má to i své nevýhody. Hlavní z nich je fakt, že klient vlastně ani nemusí vědět, ve kterém státě, případně na kterém kontinentě se jeho uskladněná data nacházejí. Servery obsahující klientovy data tak mohou skončit v zemi s odlišnými zákony, které třeba tamním vládám dovolují větší kontrolu daných dat. Jako příklad uvádí Velte a kol.[1] I vědci z Berkely[6] možnost, kdy by data byla uskladněna v USA. V USA platí od 26. října 2001 zákon zvaný Patriot Act [9]. Tento zákon vznikl jako reakce na teroristický útok z 11. září 2001 a uděluje americké exekutivní moci zvýšené pravomoce. CC se tento zákon dotýká tak, že když bude mít americká vláda jakékoliv podezření, že by servery klientova poskytovatele v USA mohly obsahovat data, která by se jakkoliv mohla týkat terorismu, tak je může vláda zabavit a dále je analyzovat. Veškerá data uložená na zabavených serverech tak mohou být ztracena a klient s tím nemůže nic dělat. I kdyby klientova data nebyla centrem pozornosti, servery by i tak mohly být zabaveny a data ztracena.

6.2.4

Bezpečnost

V kapitole 5.1.2 jsem bezpečnost uvedl jako jednu z výhod CC. V této části kapitoly se však na bezpečnost CC dívám jako na možné riziko a to z několika různých pohledů. Na bezpečnost se lze dívat s technické stránky, ale i z pohledu jisté ztráty soukromí. Tato stránka CC je velice sledovaná a má podstatný vliv na rozhodování možných klientů, zda přejdou na CC nebo zůstanou u lokálních zdrojů. Velte a kol.[1] uvádí, že podle výsledků průzkumu společnosti IDC týkajícího se právě CC a jeho služeb, patří bezpečnost mezi největší zdroje znepokojení. Průzkum byl proveden mezi 244 vedoucími v oblasti IT a právě 74,5 % z nich vyjádřilo své znepokojení ohledně bezpečnosti. Bezpečnost patří mezi hlavním hlavní priority všech poskytovatelů cloudových služeb, jelikož pokud by jejich zabezpečení selhalo, odrazilo by se to negativně v počtu stávajících i nových zákazníků, dokonce by to mohlo ohrozit jejich další setrvání na trhu. Pokud se společnost rozhodne využít cloudových služeb u nějakého poskytovatele, tak to znamená, že svá data bude muset odesílat do cloudu. Tímto se však společnost dobrovolně vzdává jisté kontroly nad svými daty. Tato data tak mohou být využita někým dalším pro svůj vlastní prospěch, např. k v již předchozí kapitole zmíněnému marketingu. Tento fakt


30

je pro mnohé společnosti natolik vážný, že se kvůli němu rozhodnou raději cloudových služeb nevyužívat. Platí to zejména pro společnosti, které pracují s citlivými údaji. Kvůli případům zneužití dat třetí stranou Velte a kol.[1] upozorňuje, že je důležité dbát zvýšené pozornosti při podpisu smlouvy, zejména na to, kdo je zodpovědný za případnou ztrátu či zneužití dat, případně co všechno může poskytovatel s uloženými daty provádět. Ve smlouvě mohou být rovněž uvedeny postupy poskytovatele v případě, že se vládní orgány v místě poskytovatelova podnikání rozhodnou zahájit vyšetřování z důvodů podezření uchovávání dat z nějaké trestné činnosti. V takovém případě mohou být klientova data vystavena nebezpečí. Dále Velte a kol.[1] přidává fakt, že je při volbě poskytovatele cloudových služeb lepší dát přednost těm, které své služby zpoplatňují. Omezuje se tak riziko výše zmíněných problémů. Z technického pohledu na bezpečnost je třeba dbát již na průběh vývoje samotných aplikací, případně také na integraci stávající aplikace do cloudu. Pro zvýšení bezpečnosti přenosu dat přes internet je nutné, aby komunikace mezi klientem a cloudovým serverem probíhala přes SSL (Secure Socket Layer)[10]. SSL je vrstva umožňující bezpečnou komunikaci mezi počítači přes internet. Tato vrstva funguje mezi aplikační a transportní vrstvou. Pokud tedy využívané aplikace nepodporují komunikaci přes SSL, je bezpečnější zůstat offline a CC zatím nevyužívat. Používané aplikace je potřeba buďto upravit nebo vyvinout nové. Mnoho klientů však k tomu nemá možnost, protože možnosti jejich IT oddělení jsou v tomto směru omezené. Je zde tedy možnost využít aplikací poskytovatele nebo potřebné aplikace nechat vyvinout externí firmou.[1] Mezi další nevýhodu CC řadí vědci z Berkely[6] složitost celého systému a jeho následná údržba. Vzhledem k rozsáhlosti celého systému CC je mnoho míst, kde se může vyskytnout nějaký problém. Mezi možná řešení těchto problémů vědci z Berkely[6] zařazují použití tzv. virtuálních strojů (VM). Toto řešení však dosud není poskytovateli široce využíváno. Virtualizace celého stroje nabízí řadu dalších výhod a je především využívána částečná virtualizace a to jak hardwarová, tak i softwarová.[11] Hardwarová virtualizace znamená, že je virtualizována např. pameť, v případě softwarové virtualizace se jedná především o operační systém.


6.3

31

Shrnutí

CC dokáže podnikům nabídnout mnoho výhod, avšak zároveň také přináší rizika, na která je třeba dávat velký pozor. Pokud společnost podlehne trendům a rozhodne se na CC přejít čistě z důvodu modernizace a neuvědomí možná rizika, může jí to stát nejen spoustu peněz, ale případně mohou nastat i problémy se zákony. Podniky jsou pro přechod na CC nejčastěji motivovány vyhlídkou na nižší náklady na provoz IT oddělení, které se tak může více věnovat cílům podniků místo spravování databáze apod. Jak jsem již zmiňoval v kapitole 6.2.2, nižší náklady nemusí platit pro každou společnost, záleží na oboru podnikání. Pro přehlednost uvádím tabulku všech přínosů i problémů CC tak, jak jsem je v kapitole 6 popsal (viz tabulka 1).

Přínosy CC Nižší náklady Rychlá implemetace Snadná škálovatelnost Mobilita a dostupnost Bezpečnost Větší kvalifikace personálu

Problémy CC Možnosti integrace nových aplikací Možnost výpadku internetu Možná nedostatečná rychlost připojení k internetu Závislost na poskytovateli Komplexnost řešení Vyšší náklady pro firmy s vysokým tokem dat Legislativní omezení Bezpečnost dat

Tabulka 1: Přínosy a omezení CC (Zdroj [autor])

7 Přechod podniku na Cloud

32

7 Přechod podniku na Cloud V této kapitole se zabývám přechodem podniku na cloudové řešení. V úvodní podkapitole 7.1 popisují metodologii společnosti TEC[12], která se danou problematikou zabývá již téměř 20 let a má tak přehled a propracovaný postup. V další podkapitole 7.2 ukazuji přechod podniku na cloudové řešení a popisuji faktory, které podnik musí před přechodem na cloud zvážit a vyhodnotit, pokud hodlá z nového řešení profitovat. V této části používám poznatky získané při vypracování této práce, které formuluji do určité osnovy, podle které mohou podniky postupovat. V podkapitole 7.3 porovnávám dva způsoby, jak lze řešit oblast IT v podniku. Nejprve popíšu řešení pomocí podnikových zdrojů a pak pomocí cloudového řešení. K tomuto porovnání využívám konkrétního příkladu. V tomto příkladu využívám postup uvedený v kapitole 7.2.

7.1

Výběr vhodného řešení

Vybrat vhodné řešení tak, aby bylo zvoleno správné řešení hodící se zrovna pro určitý konkrétní typ podniku s minimálními náklady a maximální efektivitou je velice komplexní záležitost. Správná volba vyžaduje zvážení všech potřebných faktorů, mít přehled o všech dostupných řešeních. Kompletní vyhodnocení je náročné na čas, a tudíž i peníze. Z těchto důvodů proto bude vhodné pro mnohé podniky zvolit pomoc z externích zdrojů, například tzv. TEC (Technology Evaluation Centers)18[12]. TEC je společnost sídlící v Montrealu v Quebecu, která je na trhu již téměř 20 let. Zabývá se analýzou a poradenstvím v oblasti podnikových softwarových řešení. TEC nabízí pomoc klientům ze čtyř pohledů, přičemž tyto pohledy mohou být použity jak jednotlivě, tak komplexně.[12] To záleží na klientovi, jak moc již pokročil ve výběru vlastního řešení a co všechno ještě potřebuje vyřešit.

18

Technology evaluation centers lze přeložit jako: Centra pro vyhodnocování technologií


7.1.1

33

Metodologie

Tato úvodní část se skládá ze tří fází, jejichž cílem je vybrání správného řešení. Ze všech částí je tato nejkomplexnější. Tato možnost je zvolena především klienty, kteří se při výběru softwaru budou spoléhat pouze na tuto externí pomoc.[12] ● Průzkum – Aby bylo zvoleno vhodné řešení, je potřeba nejdříve zmapovat všechny podnikové procesy (procesy týkající se podnikání) a definovat přesné cíle, které očekáváme od nového řešení. To zahrnuje stanovení jak krátkodobých cílů, ale také dlouhodobých. Je potřeba vzít v úvahu stávající IT infrastrukturu a případně zvážit její úpravy dle zvolených cílů. ● Vyhodnocení – V této fázi se vyhodnotí „průzkumná fáze“. To znamená, že se vytvoří seznam priorit ke každé potřebné součásti nového systému. Na základě tohoto seznamu se rozešle poptávka vhodným dodavatelům (ti jsou vybráni v první fázi). Následuje analýza a vyhodnocení všech nabídek a vybrání nejvhodnějších z nich. Dodavatelé s nejlepší nabídkou mohou být pozváni na jakousi prezentaci svých návrhů. ● Konečný výběr – V této fázi se vybere konečný dodavatel a to na základě předešlých prezentacích. Při výběru je důležité se soustředit na několik detailů, například jak zvolený návrh vyhovuje zaměstnancům, případně lze také kontaktovat nějakou firmu, které již daný dodavatel pomáhal a zeptat se na ohlasy a spokojenost. Podstatným faktorem je také výsledná cena. V úvahu by se měly brát náklady na implementaci zvoleného řešení a také na údržbu systému. Všechny výše uvedené informace lze zapisovat do jakéhosi modelu, aby měl klient přehled o všech dodavatelích. Nakonec přichází výběr nejlepší nabídky a implementace řešení.

7.1.2

Odbornost

Tato část zahrnuje tým analytiků a softwarových poradců, kteří mají neustálý přehled o trhu a mohou tak nabídnout klientům kvalifikovanou radu ohledně vhodnosti zvoleného softwarového řešení.[12]


7.1.3

34

Průzkum

Pokud se klient rozhodne udělat si průzkum možných řešení sám, TEC nabízí zdroje pro tento průzkum. Tím se myslí především nejrůznější články a odborné studie včetně detailních zpráv ohledně funkcionality jednotlivého softwaru přímo od prodejců, vše zkontrolováno analytiky TEC. Klient tak bude mít dostatek informací pro své rozhodnutí.[12] Této možnosti využívají především podniky IT zaměstnanci, kteří se v dané problematice dobře orientují a dokáží poskytnuté informace dobře analyzovat.

7.1.4

Technologie

Tato část se soustřeďuje na zajištění kompatibility používaného hardwaru a vybraného softwaru. Je také možno porovnat několik vybraných možností a zvolit tak tu nejvhodnější na základě klientových požadavků.[12]

7.2

Důležité faktory

V této části kapitoly se zabývám faktory, které jsou pro rozhodnutí, zda využít cloudových řešení, klíčové. Na tuto problematiku nahlížím z různých pohledů, jako je např. lokalita podniku nebo charakter podnikání. Na začátku uvažuji podnik, který plánuje začít využívat cloudových služeb. Dále podrobně prozkoumává obor podnikání, lokalitu, kde se podnik nachází a charakter oboru podnikání. Po zvážení všech potřebných faktorů navrhuji vhodné řešení pro daný podnik.

7.2.1

Lokalita a typ podniku

Lokalitou podniku zde myslím především stát nebo nějaký jiný organizační celek, ve kterém se daný podnik nachází. Typem podniku zde myslím, zda se jedná o soukromý podnik nebo státní podnik. Tento faktor je důležitý z toho pohledu, že některé státy vůbec nedovolují, aby státní podnik nebo státní orgán mohl využívat cloudových služeb. V těchto podnicích CC jako řešení IT služeb nepřipadá v úvahu, pokud však nedojde ke změně legislativy (viz kapitola 6.2.3).


35

Pokud se tedy jedná o soukromý podnik, je zde ještě problém v charakteru podnikání, kterým se zabývám v kapitole 7.2.2. U lokality je důležité uvažovat celou strukturu podniku, nejen hlavní ústředí, ale také veškeré pobočky, které by mohly být nějakým způsobem zapojeny do firemní IT infrastruktury. Tyto pobočky se totiž mohou vyskytovat na území jiného státu s jinou legislativou, která využití CC komplikuje.

7.2.2

Charakter podnikání

Charakterem podnikání zde myslím především obor, ve kterém podnik podniká. Pokud se např. jedná o podnik, který spravuje citlivé údaje, může být znovu limitován místní legislativou. Dále je důležité si uvědomit nevýhody, které CC má, především pak ztrátu kontroly nad daty (viz kapitola 6.2.4). Z těchto důvodů je lepší pro podniky, které se zabývají např. lékařským výzkumem, vlastnit vlastní IT oddělení, přestože se poskytovatelé snaží udržovat vysoký standard zabezpečení. Cloudové služby se platí formou pronájmu a jejich využívanosti. Z tohoto důvodu je třeba brát ohled na množství dat tekoucí od klienta k poskytovateli a zpět. V případě odesílání velkého množství dat může být CC nevýhodný. Tento problém popisuji v kapitole 6.2.2.

7.2.3

Náklady na vlastní IT oddělení

Jestliže byly zváženy předchozí kroky a CC je stále možnost, jak využívat externí zdroje, další faktorem, který je třeba dobře zvážit, je vyčíslení nákladů na stávající vlastní IT oddělení a všeho, co k tomu patří. K tomu slouží několik metod a analýz, např. TCO19[14] nebo ABC20[15]. Metoda ABC umožňuje manažerům podniků k aktivitám v podniku přiřadit jednotlivé náklady podle množství spotřeby zdrojů, které daná aktivita vyžaduje. Tato metoda tak přiřazuje jednotlivé náklady ke konkrétním aktivitám, které v podniku probíhají. Pro určení

19

TCO = Total Cost of Ownership, což lze přeložit jako celkové náklady vlastnictví

20

ABC = Activity Based Costing, což lze přeložit jako náklady založené na aktivitě


36

těchto nákladů je zapotřebí tyto náklady nejdříve správně identifikovat a následně je vyčíslit. Z těchto důvodů je tato metoda náročná na potřebu zjišťovaných informací.[15] Analýza TCO umožňuje manažerům podniku co nejpřesněji odhadnout náklady a to jak přímé, tak i nepřímé náklady spojené s užíváním určité služby nebo produktu[16]. Tato metoda patří mezi oblíbené metody určování nákladů, mj. kvůli její komplexnosti. Pro přehlednost přikládám obrázek, na kterém je patrné, jak tato metoda pokrývá široké spektrum všech možných nákladů (viz obr. 7). Tato analýza se začala více využívat ke konci 80. let 20. století, především díky společnosti Gartner, která se zabývá poradenstvím v oblasti IT[14]. Tato analýza ukazuje na co všechno se zaměřit, avšak způsob výpočtu těchto nákladů již dále nespecifikuje, proto je třeba zvolit některou doplňovací metodiku, např. metodu, kdy počítám s pořizovacími náklady jednotlivých složek struktury IT, přičemž by manažeři podniků, které uvažují o přechodu na cloudová řešení a počítají náklady na vlastní IT infrastrukturu, měli brát v úvahu i opotřebení vybavení, které účetně snižuje hodnotu aktiv v podobě odpisů a zvyšuje roční náklady.

Obrázek 7: Oblasti, které analýza TCO pokrývá v IT (Zdroj: [14])

Z obrázku 7 je patrné, že je třeba do nákladů zahrnout kromě potřebného hardwaru a softwaru i např. náklady na výcvik uživatelů nebo potřebný čas na implementaci daného řešení (v případě, že podnik teprve začíná používat IT), následnou potřebnou údržbu vybavení.


7.2.4

37

Jak vybrat poskytovatele

Jestliže má podnik představu, co všechno z IT potřebuje ke svému podnikání a to včetně softwaru i hardwaru (např. BI21, CRM22, potřebný hardware apod.) a má vyčísleny všechny náklady na provoz a pořízení těchto potřebných součástí, přichází na řadu srovnání s možnými cloudovými řešeními. Mezi největší poskytovatele cloudových služeb patří Amazon, Microsoft, Google.[1] Každý z nich nabízí velké množství služeb, mezi kterými je mnohdy těžké vybrat právě tu vhodnou pro daný podnik. V tomto bodě je namístě využít některé externí firmy, které se danou problematikou zabývá a mají přehled o aktuálním stavu trhu s poskytovateli a jejich nabízenými řešeními, např. již uvedenou metodologii firmy TEC (viz kapitola 7.1). V případě, že se firma rozhodne spolehnout jen na své zdroje a možnosti, může využít reference o poskytovateli, o kterého má zájem. Tyto reference mohou podniku poskytnout potřebnou zpětnou vazbu od firem, které již služeb daného poskytovatele využívají. U těchto referencí je třeba se vyvarovat několika rizikům. V případě, že je jich k dispozici málo, např. na internetu, nemusí tyto reference mít velkou váhu. Rovněž je třeba počítat s možností, že tyto reference o sobě šíří sám poskytovatel. Proto je lepší třeba s dotyčnými společnostmi, které už využívají určité cloudové řešení, navázat kontakt a zeptat se tak přímo jich.

7.3

Ukázka přechodu podniku na cloudové řešení

V této kapitole popisuji postup přechodu podniku na cloudové řešení za pomoci příkladu. Nejdříve popisuji firmu, která o přechodu na cloud uvažuje. Jedná se o vymyšlenou společnost, avšak její parametry a požadavky jsou vytvořené v souladu s reálnými požadavky. Dále pak vyčísluji náklady na provoz jejich stávajícího IT oddělení. Poté navrhuji vhodné řešení pomocí cloudu. Nakonec tyto dvě možnosti porovnán a vybírám tu nejvhodnější.

21

BI = Business Inteligence, což je sada nástrojů (v tomto případě specifický sofware) analyzující procesy a data v podniku, využívaná manažery

22

CRM = Customer Relationship Management, což je databáze sloužící ke zlepšování a udržování vztahů se zákazníky


7.3.1

38

Popis společnosti

Popisovaná společnost je obchodní podnik, který prodává tzv. bílé zboží, což jsou např. pračky, ledničky apod. Zákazníky jsou převážně fyzické osoby, avšak prodej je možný i ve větším množství pro jiné podniky, např. hotely. Společnost má jednu pobočku v Praze, ke které patří i sklad zboží. Společnost rovněž poskytuje rozvoz zboží ke klientům. Pro společnost pracuje celkem 30 zaměstnanců, z toho jsou 4 zaměstnanci IT oddělení. Z popisu je patrné, že v cestě za cloudovým řešením nebudu stát žádná z překážek, které jsem zmiňoval v kapitolách 7.2.1 a 7.2.2.

7.3.2

Používaný hardware a software

Společnost již tedy využívá vlastní IT infrastrukturu s tímto hardwarem (viz tabulka 2).

Používaný hardware Zaměstnanci IT oddělení Administrativní oddělení Sklad

Vybavení PC Server Notebook PC PC

ks 4 1 6 6 2

Tabulka 2: Hardware potřebný pro chod podniku (Zdroj: [autor])

Ukázka používaného vybavení naznačuje, že zaměstnanci obchodního oddělení používají ke své práci notebooky, pomocí kterých přistupují k serveru. Na jednom serveru běží systém ERP23 a další potřebné systémy. Vedoucí podniku využívají 2 PC. V prodejně jsou 4 PC, které slouží prodejcům k ověřování stavu zboží ve skladu i v prodejně. Ve skladu se nachází 2 PC, která slouží skladníkům pro evidenci zboží na skladě. Podnik používá v prodejně i na skladě tlusté klienty (viz kapitola 3.3.2). Podnik ke svému chodu využívá systém ERP, který se stará o jednotlivé procesy ve společnosti, jako je účetnictví, prodej zboží, logistika (viz obr. 8) a potřebnou správu doku-

23

ERP = Enterprise Resource Planning, což je informační systém zahrnující procesy probíhající v podniku, např. účetnictví, logistika, skladová evidence apod.


39

mentů. Modul CRM24 je typ databáze, která slouží k uchovávání dat o zákaznících a o následné udržování vztahů se zákazníky. Dále podnik využívá sadu Open Office k práci s dokumenty, jako je jejich vytváření a editování. Tato sada nástrojů je zdarma. V této kapitole jsem popsal potřebný hardware a software, který podnik potřebuje ke svému chodu. V následující kapitole vyčísluji všechny potřebné náklady na pořízení a údržbu tohoto vybavení.

Obrázek 8: Vztah mezi ERP a jeho součástmi včetně CRM (Zdroj: [24])

7.3.3

Vyčíslení nákladů na vlastní IT oddělení

Pro potřeby vyčíslení nákladů je třeba použít některou metodu oceňování. Některé z nich jsem uvedl v kapitole 7.2.3. Vzhledem k množství informací (chybí mi např. cena za elektřinu), které mám k dispozici, je vhodné použít analýzu TCO, kterou jsem uvedl v kapitole 7.2.3. Celkové náklady vyčíslím pomocí pořizovacích cen a následně z nich vypočítaných odpisů, které vyjadřují opotřebení vybavení, a jsou tudíž nákladem (viz tabulka 3). Dále pak musím ještě přičíst náklady na mzdy zaměstnanců IT oddělení. Zaměstnanci IT oddělení mají 25 tis. Kč/měsíc. Ceny hardwarového vybavení jsou aktuální ke dni 5. 5. 2012 a 24

CRM = Customer Relationship management


40

jsou určeny ze stránek internetového obchodu Czech computer[25]. Ceny doplňkového vybavení jako je myš nebo klávesnice nezapočítávám, jelikož takové drobné doplňky prodejci nabízejí v ceně počítačů. ERP systém volím od Microsoftu, Microsoft Dynamics AX, který se pro potřeby obchodního podniku hodí (míním tak na základě poznatků nabytých během kurzu Podnikových Informačních systémů na VŠE, 4IT314). Cena ERP systému se odvíjí od počtu uživatelů, v případě mé firmy se jedná o 18 uživatelů (stanic).[26] V případě mé firmy se jedná o koupi 20 licencí (dle podmínek a aktuální akce Microsoftu) za 3000 $/ks. Cena za správu ERP systému se odvozuje od ceny za roční licenci v rozmezí 15% – 25% [27], já zvolil hodnotu 20% (přesnou výměru se mi nepodařilo dohledat, pro účely této práce to není rozhodující). Výše uvedené ceny byly přepočteny na české koruny z amerického dolaru dle aktuálního kurzu České národní banky 1$ = 19,053 Kč.[28] Cena za implementaci ERP systému závisí na složitosti samotné implementace a řešení případných problémů. Z tohoto důvodu se často liší od původní navrhované částky a také je těžko vyhledatelná. Pro účely mé práce však cenu za implementaci neuvažuji, protože mi jde o porovnání ročních nákladů na provoz na IT v podniku, do které se jednorázové náklady nepočítají. ks

Cena celkem v Kč

HP Elite 7300 MT i5

14 490,00 4

57 960,00

11 592,00

Server

Dell Precision T1600

22 982,00 1

22 982,00

4 596,40

PC pro administrativu a sklad

Hall 3000 Bronze 6214

11 199,00 8

89 592,00

17 918,40

Notebooky

HP ProBook 4535s

11 690,00 6

70 140,00

14 028,00

1 999,00 12

23 988,00

4 797,60

22 866,00 12 45 727,20 1 130 953,20

274 392,00 45 727,20 584 781,20

54 878,40

Položka

Typ vybavení

PC pro IT oddělení

Monitory k PC ERP Σ

Lenovo Idea D186 licence údržba

Pořizovací cena v Kč

odpisy za 1 rok v Kč

107 810,80

Tabulka 3: Vyčíslení nákladů na IT (Zdroj: [autor])

Výši odpisů se odvíjí od počtu odpisovacích období, v mé firmě jsou odpisy odepisovány lineárně každý rok. Výši odpisů spočítám ze vztahu:


41

● odpis = (PC – ZC)/délka odepisování, kde PC je pořizovací cena, ZC je zůstatková cena, délka odepisování je počet období. Firma bude elektroniku odepisovat po dobu 5 let, přičemž nepočítá, že by po této době mohlo být vybavení prodáno (ZC = 0). Pro účely celkových nákladů mě zajímá součet odpisů za 1 rok (v tabulce 3 vpravo dole), ke kterému musím ale ještě přičíst položky, které se neodepisují (viz tabulka 4).

Položka odpisy mzdy zaměstnancům IT oddělení údržba ERP systému Σ

částka v Kč / rok 107 810,80 1 200 000,00 45 727,20 1 353 538,00

Tabulka 4: Celkové náklady na IT za použití vlastních zdrojů. (Zdroj: [autor])

Vzhledem k tomu, že porovnávám roční náklady na provoz IT, nezapočítávám do celkových nákladů vlastního IT oddělení pořizovací náklady na systém ERP. Hardwarové vybavení uvedených počítačů je dostačující pro potřeby uvedené firmy. Na serveru běží operační systém Linux, který je zdarma, a tudíž nijak neovlivňuje celkové náklady.

7.3.4

Cloudové řešení

V této kapitole do podniku nasazuji cloudové řešení tak, aby byla zachována veškerá funkcionalita potřebná pro chod podniku. V další kapitole pak toto řešení porovnávám se současným a vyhodnotím, které z nich je pro podnik výhodnější. V kapitole 6.1.1 uvádím, že CC pracuje na principu pay as you go, čili platí se za spotřebované služby. Z tohoto důvodu je pro účely této práce a především pak této kapitoly obtížné vyčíslit náklady na cloudové řešení. Do mé společnosti jsem se rozhodl nasadit cloudové řešení od společnosti Microsoft, Windows Azure[30]. Microsoft jsem zvolil z důvodu, že patří mezi velké a zkušené poskytovatele CC. Windows Azure nabízí jako službu aplikace i infrastrukturu. Toto řešení ve společnosti pokryje ERP systém, jelikož součástí Windows Azure je i Microsoft Dyna-


42

mics[29], který podnik dosud využíval. Náklady na použití tohoto cloudového řešení jsou vyčísleny v tabulce 5. Ceny byly přepočítány z amerických dolarů na české koruny dle kurzu ČNB.[28] Uváděné měsíční ceny jsou v současné době snížené o slevu[31], která se vztahuje na 6 měsíční pronájem. Dále jsou pak ceny účtovány dle principu pay as you go. Pro potřeby této práce budu počítat s těmito cenami celý rok, vzhledem k možným velkým nepřesnostem, které by byly způsobeny výpočtem ceny podle využívanosti daných služeb. Vycházím zde z předpokladu, že Microsoft má tyto ceny vhodně vypočítané.

Cena za měsíční pronájem Cena za roční pronájem v Kč v Kč Windows Azure 1 371,60 16 459,20 SQL Azure 1 524,00 18 288,00 Σ 2 895,60 34 747,20 Služba

Tabulka 5: Náklady na cloudové řešení (Zdroj: [autor])

Pro zjištění celkových nákladů na IT za použití cloudového řešení je třeba ještě započítat potřebný hardware a mzdy zaměstnanců IT oddělení (viz tabulka 6).

Položka

Typ vybavení

Pořizovací cena v Kč

ks

Cena celkem v Kč

odpisy za 1 rok v Kč

Notebooky

HP ProBook 4535s

11 690,00

6

70 140,00

14 028,00

PC pro IT oddělení

HP Elite 7300 MT i5

14 490,00

2

28 980,00

5 796,00

Monitory k PC

Lenovo Idea D186

1 999,00

10

19 990,00

3 998,00

Nettop

Lenovo IdeaCentre Q180

7 499,00

8

59 992,00

11 998,40

179 102,00

35 820,40

Σ

35 678,00

Tabulka 6: Náklady na redukovaný stav hardwaru (Zdroj:[autor])

Množství potřebného hardwaru je při použití cloudového řešení nižší. Místo klasických PC, které firma dosud využívá, je nyní možné tyto tlusté klienty vyměnit za tenké klienty (viz kapitola 3.3.2). Tomuto typu stolních počítačů se také říká Nettopy (viz tabulka 6).


43

Také již není třeba mít vlastní server. Notebooky zaměstnancům ponechám, aby mohli pracovat i mimo pobočku. Monitory jsou však stále potřeba. Pro vyčíslení celkových nákladů musím ještě přičíst náklady na mzdy zaměstnancům IT oddělení a dostanu tak celkové náklady na IT při použití cloudového řešení (viz tabulka 7).

Položka odpisy mzdy zaměstnancům IT oddělení

Částka v Kč / rok 35 820,40

Windows Azure

16 459,20

SQL Azure

18 288,00

Σ

670 567,60

600 000,00

Tabulka 7: Celkové náklady na IT za použití cloudového řešení (Zdroj: [autor])

Z tabulky 7 je patrné, že se snížily náklady na mzdy zaměstnancům IT oddělení. Snížení stavu je důsledkem toho, že již není třeba spravovat server.

7.3.5

Porovnání současného a cloudového řešení

V této kapitole porovnávám roční náklady na provoz vlastního IT oddělení, které má firma v současné době využívá, s ročními náklady na cloudové řešení. Protože mi jde o porovnání provozních ročních nákladů ani v jednom případě neuvažuji cenu za implementaci systému. V tabulce 8 jsou uvedeny roční provozní náklady na jednotlivá řešení.

Náklady v Kč / rok na: Vlastní IT zdroje Cloudové řešení 1 353 538,00 670 567,60

Rozdíl 682 970,40

Tabulka 8: Porovnání celkových ročních nákladů na provoz IT (Zdroj: [autor])

Z tabulky 8 je vidět, že při použití cloudového řešení jsou náklady na IT výrazně nižší. Takto velký rozdíl je způsoben především nižšími náklady na mzdy zaměstnanců IT oddělení (jedná se o 600 tis. Kč). Dále také nižšími náklady na používaný hardware.


44

V obou případech neuvažuji cenu za operační systém, jelikož ten je součástí uvedených počítačů. Uvedené hodnoty jsou pouze přibližné, jelikož nemám údaje o spotřebované elektřině.

7.4

Shrnutí

Přechod podniku na cloudové řešení je velice rozsáhlá akce, která vyžaduje získání velkého množství informací, což může zabrat hodně času i peněz. Je třeba zvážit mnoho faktorů a následně je správně vyhodnotit. Mnoho podniků tak v této situaci vyhledá poradenství od kvalifikované společnosti, která tak může podniku ušetřit čas i peníze. V mnoha případech je CC výhodný, avšak jeho zavedení, mj. i v České republice, do podniku brání nedůvěra majitelů nebo manažerů v takovéto řešení.[17] V kapitole 7.3 jsem ukázal, jak může být cloudového řešení výhodné. Pokud tedy podniky překonají počátečních obavy z CC a zároveň nebudou mít v cestě za CC nějaké překážky (viz kapitoly 7.2.1 a 7.2.2.), tak mohou podniky výrazně ušetřit.

8 Závěr

45

8 Závěr CC je v současné době téma, které se v podnikové informatice často řeší. CC je však velmi obsáhlý pojem bez jasně určitelných hranic a bez konkrétní definice. V této práci jsem na základě zjištěných poznatků definoval a vymezil koncept CC v souladu s definicemi, které uvádí Velte a kol.[1] i vědci z Berkely.[6] Aby bylo jasnější, s čím vším si lze CC splést nebo sloučit, konfrontoval jsem CC s Grid computingem a dále jsem poukázal na vztah CC a ASP. Dále jsem rozepsal přínosy, které CC může podnikům nabídnout a zároveň jsem CC analyzoval i z druhé strany a doplnil jsem i možné problémy a omezení, které CC má. Těchto přínosů i omezení CC nabízí hodně, přičemž některé z nich, jako např. snížení nákladů z ekonomického pohledu, může být přínos, jak jsem ale ukázal v kapitole 6.2.2, také to v některých případech může být naopak nevýhoda. Mým přínosem k řešené problematice je podrobné zpracování možných přínosů a omezení, které CC může podnikům nabídnout. Dále jsem také ze zjištěných poznatků vytvořil osnovu, podle které se lze rozhodovat, zda podnik může a zda se podniku vyplatí přejít na cloudové řešení nebo má spíše zůstat u lokálního řešení IT. K této osnově jsem uvedl několik metod, jak vyčíslit náklady vztahující se k využívání IT zdrojů. Dalším mým přínosem je použití této osnovy a její vyzkoušení na praktickém příkladě (viz kapitola 7.3), na kterém jsem ověřil její funkčnost i potřebný rozsah. Na příkladu přechodu podniku na cloud v kapitole 7.3 jsem dospěl k výsledku, že cloudové řešení je v ukázkovém podniku ekonomicky výhodnější, než kdyby společnost sama vlastnila veškeré potřebné IT vybavení. Tyto úspory pramení především ze snížení nákladů na mzdy zaměstnanců IT oddělení a také z nižších nákladů na potřebné hardwarové vybavení. Vzhledem k tomu, že společnost použitá v ukázce je obchodním podnikem, kterému v použití cloudového řešení nebrání legislativa a ani nějaké komplikace jako je příliš vysoký tok dat mezi klientem a poskytovatelem (viz kapitola 6.2.2) a také k dosaženým výsledkům z příkladu, docházím k závěru, že CC je vhodný především pro tento druh podniků. Tím tedy myslím malé a střední obchodní podniky. Tím ovšem nevylučuji použití cloudového řešení v dalších typech společností. Zase by bylo potřeba zvážit důležité faktory (kapitola 7.2) a správně je vyhodnotit. Poznatky a výsledky v této bakalářské práci mohou být využity v případě potřeby zjištění možných přínosů a problémů, které CC může nabídnout. Rovněž jsou poznatky v této prá-

8 Závěr

46

ce použitelné v případě, kdy podnik zvažuje přechod na cloudové řešení. K tomu také přispívají výsledky, kterých jsem dosáhl v praktickém přenesení získaných poznatků na konkrétní podnik. V příkladě, kde nasazuji cloudové řešení do podniku, jsem použil služby, které nabízí firma Microsoft. A to i v případě, kdy podnik využívá vlastní IT s implementovaným systémem ERP. Tuto společnost jsem zvolil z důvodu, že s jejími produkty mám největší zkušenosti. Během absolvování předmětu 4IT314, Podnikové Informační Systémy, jsem se seznámil i s používáním produktu Microsoft Dynamics Ax. Z těchto důvodů jsem ji použil i v této práci. Na českém trhu mohou být třeba i vhodnější a ekonomičtější možnosti, jak vyřešit IT v podniku, avšak podrobný průzkum trhu s poskytovateli cloudových řešení nebyl cílem této práce.

9 Terminologický slovník

47

9 Terminologický slovník Termín Application Service Provider

Zkratka ASP

Význam [zdroj] Koncept poskytování služeb s velmi specifickým, heterogenním prostředím [22]

Služba

Službou se zde rozumí poskytnutí možnosti využít hardware a software

Architektura CC

Struktura CC, součásti CC, plán celého konceptu

Tenký klient

Počítač bez HDD, závislý na jiných počítačích, angl. Thin client [1]

Tlustý klient

Běžný počítač s klasickým hardwarovým vybavením, angl.Thick client [1]

Provider

Poskytovatel aplikací, úložného prostoru a výpočetního výkonu jako služby

Informační technologie

IT

Souhrn výpočetní techniky potřebné pro chod podniku.

10 Seznam literatury

48

10 Seznam literatury [1] Velte T. Anthony, Velte J. Toby, Elsenpeter Robert: Cloud Computing : Praktický průvodce. Přeložil Jakub Goner. Computer Press 2011. 344 s. ISBN 978-80-251-33330. [2] MALÝ, Martin. Co je a co není cloud. [online][aktualizováno: 2011-06-02][cit. 2012-03-15]Dostupné z: < http://www.lupa.cz/clanky/co-je-a-co-neni-cloud/> [3] Grid Computing. En.wikipedia [online][aktualizováno: 2012-03-22][cit. 2012-0329]Dostupný z: [4] SETI@HOME. Setiathome.berkley [online][cit. 2012-04-13]Dostupné

z:

[5] Cloud Computing. en.wikipedia [online][aktualizováno: 2012-04-14][cit. 2012-0415]Dostupné z: < http://en.wikipedia.org/wiki/Cloud_computing > [6] Armbrust, M. et al., 2009. Above the Clouds: A Berkeley View of Cloud Computing. Berkely: University of California. [7] Statistika Cloudu. Pew Research Center [online][aktualizováné: 2008-09-12][cit. 2012-04-23]Dostupné z: [8] Portál veřejné zprávy ČR.[online][cit. 2012-04-23]Dostupné z: [9] USA Patriot Act. Financial crimes enforcement network. [online][cit.2012-0423]Dostupné z: [10] SSL. Symantec. [online][cit. 2012-04-28]Dostupné

z:

[11] Ruest Danielle, Nelson : Virtualizace. Přeložil Pavel Vaida. Computer Press/CP Books 2010. 408s. ISBN 978-80-251-2676-9 [12] The Tec Approach. Technology evaluation centers. [online][cit.2012-0108]Dostupné z: < http://www.technologyevaluation.com/tec-approach/> [13] The Tec Approach. Technology evaluation centers. [online][cit.2012-01-08] Dostupné z: [14] TCO. DevReminder. [online][cit. 2012-05-03] Dostupné z: [15]Co je ABC. The activity based costing portal. [online][cit. 2012-05-03] Dostupné z:


49

[16] TCO. En.wikipedia. [online][aktualizováno 2012-03-30][cit. 2012-05-03] Dostupné z: [17] BUCHTA, Martin. Jak je na tom CC a virtualizace v ČR. [online][aktualizováno: 2010-05-10 ][cit.2012-05-04] Dostupné z: < http://channelworld.cz/smb/jak-je-na-tomcloud-computing-a-virtualizace-v-cr-2280> [18] STRICKLAND, Jonathan. How Cloud Computing works. [online][cit. 2012-05-05] Dostupné z: [19] INDRASIRI, Kasun. Understanding Cloud Computing. [online][cit. 2012-05-05] Dostupné z: [20] KOZÁK, Jaroslav. Cloud Computing a jeho uplanění v praxi. [online][cit. 2012-0503] Dostupné z: [21] BUYYA, Rajkumar. Grid Computing info centre. [online][cit. 2012-05-05] Dostupné z: [22] ROUSE, Margaret. Application Service Provider. [online][aktualizováno: 201011][cit. 2012-04-29] Dostupné z: [23] HOUSER, Pavel. Cloud computing: Trend nebo další buzzword. [online][aktualizováno: 2008-08-14][cit. 2012-04-29] Dostupné z: [24] Enterprise Resource Planning. Supreme Labs. [online][cit. 2012-01-20] Dostupné z: < http://www.supreme-labs.com/services.php?page=technology&sub=erp> [25] Czech Computer. Počítače a elektronika. [online][cit. 2012-05-05] Dostupné z: [26] Microsoft Dynamics ERP. Microsoft. [online][cit. 2012-05-05] Dostupné z: [27] Implementace, provoz a údržba ERP. Erpforum. [online][cit. 2012-05-05] Dostupné z: < http://www.erpforum.cz/erp-forum/implementace-provoz-udrzba-erpsystemu.html> [28] Kurzy devizového trhu. CNB. [online][aktualizováno: 2012-05-04][cit. 2012-0505] Dostupné z: [29] MAZAL, Jan. Microsoft přesouvá ERP do cloud Azure. [online][aktualizováno: 2011-04-12][cit. 2012-05-05] Dostupné z: < http://channelworld.cz/software/microsoftpresouva-erp-do-cloudu-azure-3924> [30] Unlimited possibilities. Windows Azure. [online][cit. 2012-05-05] Dostupné z:


[31] Windows Azure. Microsoft. [online][cit. 2012-05-05]

50

Dostupné

z:

11 Seznam obrázků a tabulek

11 Seznam obrázků a tabulek Základní text Seznam obrázků

Obrázek 1: Fungování CC. (Zdroj: [18]) .............................................................................. 7 Obrázek 2: Model ASP. Každý klient má v cloudu vlastní prostředí (Zdroj: [13]) .............. 14 Obrázek 3: Model SaaS. Klienti sdílí stejné prostředí (Zdroj: [13]).................................... 14 Obrázek 4: Vazby mezi jednotlivými typy cloudu. Zkratka SME představuje malé a střední společnosti (Zdroj [19)] ...................................................................................................... 19 Obrázek 5: Rovnice zobrazující náklady CC a vlastního datového centra (Zdroj: [6])....... 21 Obrázek 6: Graf demonstruje výhodnost elasticity CC (Zdroj: [6]) .................................... 23 Obrázek 7: Oblasti, které analýza TCO pokrývá v IT (Zdroj: [14])..................................... 36 Obrázek 8: Vztah mezi ERP a jeho součástmi včetně CRM (Zdroj: [24]).......................... 39

Seznam tabulek

Tabulka 1: Přínosy a omezení CC (Zdroj [autor]).............................................................. 31 Tabulka 2: Hardware potřebný pro chod podniku (Zdroj: [autor])...................................... 38 Tabulka 3: Vyčíslení nákladů na IT (Zdroj: [autor]) ........................................................... 40 Tabulka 4: Celkové náklady na IT za použití vlastních zdrojů. (Zdroj: [autor]) .................. 41 Tabulka 5: Náklady na cloudové řešení (Zdroj: [autor]) .................................................... 42 Tabulka 6: Náklady na redukovaný stav hardwaru (Zdroj:[autor])..................................... 42 Tabulka 7: Celkové náklady na IT za použití cloudového řešení (Zdroj: [autor])............... 43 Tabulka 8: Porovnání celkových ročních nákladů na provoz IT (Zdroj: [autor])................. 43

51

Přínosy a omezení Cloud Computingu

Recommend Documents