Využití analýzy odchylek při hodnocení ziskovosti finančních institucí

5. mezinárodní konference Řízení a modelování finančních rizik VŠB-TU Ostrava, Ekonomická fakulta, katedra Financí

Ostrava 8. – 9. září 2010

Využití analýzy odchylek při hodnocení ziskovosti finančních institucí Dana Forišková, Dagmar Richtarová 1

Abstrakt Cílem příspěvku je ověřit využití analýzy odchylek zvoleného ziskového kritéria u finančních institucí. V příspěvku bude nejprve definován ukazatel ROE a jeho význam při hodnocení bank. Dále bude proveden pyramidový rozklad tohoto ukazatele a objasněny metody analýzy odchylek. V aplikační části bude pomocí funkcionální metody provedena analýza odchylek ukazatele ROE vybrané finanční instituce. V závěru bude provedeno zhodnocení vlivů dílčích ukazatelů na vrcholový ukazatel ROE. Klíčová slova Hodnocení bank, rentabilita vlastního kapitálu, pyramidový rozklad, analýza odchylek

1. Úvod Banka jako jeden z nejvýznamnějších druhů finančních zprostředkovatelů patří rovněž k podnikatelským subjektům, které jsou zakládány za účelem zisku, ale ke své činnosti musí získat bankovní licenci. Hospodaření bank je zcela specifické a rozdílné oproti jiným podnikatelským subjektům. Většina zdrojů, které banka používá ke své podnikatelské činnosti, je tvořena cizími zdroji. Proto na založení banky jsou stanovena přísnější kritéria a vstup do bankovnictví je regulován ze strany centrálních bank. Závazky banky a vlastní kapitál je zachycen na pasivní straně bilance a na pravé straně je zachycen majetek. Bilance banky je zrcadlovým obrazem bilance jiných podnikatelských subjektů. Součástí vlastního kapitálu je také výše zisku, kterého banka v uvedeném období dosáhla. Velikost tohoto zisku je rozhodující pro určení výnosnosti vlastního kapitálu (ROE). Cílem příspěvku je ověřit využití analýzy odchylek ukazatele rentability vlastního kapitálu u vybrané finanční instituce a analyzovat vlivy, které působí na změnu vrcholového ukazatele ROE.

2. Hodnocení ziskovosti bank Banka jako podnikatelský subjekt sestavuje výsledek hospodaření, který je prezentován v bilanci a výkazu zisku a ztráty. Mezi hlavní činnosti banky patří přijímání vkladů, které jsou součásti pasiv banky, poskytování úvěrů, které se nacházejí v aktivech banky, tvorba bezhotovostních peněz a uskutečňování bezhotovostního platebního styku, jež jsou součástí výkazu zisku a ztráty. Všechny tyto činnosti mají významný dopad na úroveň zisku, např. méně rizikové investice snižují výnos, neúměrné snížení reálné hodnoty aktiv může vést k předlužení a potížím banky, krytí dlouhodobých pohledávek krátkodobými zdroji může ohrozit budoucí likviditu banky. Cílem managementu banky je proto řízení aktiv a pasiv tak, 1

Ing. Dana Forišková,Ph.D., Ing. Dagmar Richtarová, Ph.D., VŠB-TU Ostrava, Ekonomická fakulta, Sokolská třída 33, 708 00Ostrava, email: dana.foriskova@ vsb.cz, [email protected]. Tento příspěvek vznikl v rámci řešení projektu podporovaného Grantovou agenturou České republiky č. 402/08/1234.



aby bylo dosaženo maximálního zisku při stávající úrovni rizika. Na tvorbu zisku má vliv celá řada faktorů, které můžeme rozdělit na ovlivnitelné (orientace na určitou klientelu, tvorba portfolia aktiv atd.) a neovlivnitelné (vývoj úrokových sazeb na mezibankovním trhu, inflace, konkurence trhu, legislativní podmínky a další). Zisk banky je také ovlivněn různými riziky, např. úvěrovým, tržním, operačním a obchodním, atd. Hodnocení ziskovosti se provádí dvěma způsoby a to globálně, při kterém se vyhodnocuje strategie alokace kapitálu podle druhu rizika nebo lokálně, při kterém se ohodnocuje jednotlivý bankovní produkt nebo obchod. 2.1 Výnosnost kapitálu (Return on Equity, ROE) Cílem banky, jako podnikatelského subjektu, je tak jak u jiných podnikatelských subjektů generovat zisk a akcionáře banky zajímá, jak management banky dovede zhodnotit svěřené prostředky. Pokud se sleduje jenom hodnota čistého zisku, bez uvedení všech souvislostí, tak nezískáme vypovídací schopnosti (např. neumožňuje nám porovnání výsledku banky v čase, ani porovnání mezi bankami) o efektivitě dané finanční instituce. K získání všech těchto informací potřebujeme získat hodnoty ukazatelů ROE – výnosnost kapitálu (Return on Equity) a ROA- výnosnost aktiv (Return on Assets). Často se používají ukazatele ROEA (Return on Average Equity) a ROAA (Return on Average Assets). ROE se v bance vypočítá jako podíl zisku po zdanění ke kapitálu banky a pro akcionáře tento ukazatel vypovídá o tom, jak zhodnotili svoji investici vzhledem k podstoupenému riziku a takto vypočtenou hodnotu srovnávají s alternativními investičními příležitostmi. Ukazatel je nesouměřitelný s ostatními bankami, nelze ho použít ani pro komparaci bank v odlišných ekonomikách. Hodnota ROE by měla být vyšší než výnos z dlouhodobých cenných papírů. Tento ukazatel v bance nebere v úvahu spekulační faktor, tudíž se může stát, že banka zvýší ROE tím, že zvýší svoji zadluženost. Proto je důležité zabývat se i ukazatelem ROA a sledovat vztah mezi ROE a ROA, sledovat oba ukazatele z pohledu vystavení se spekulačnímu riziku.

EAT , Equity

ROE =

(2.1)

kde EAT je čistý zisk a Equity je vlastní kapitál.

3. Analýza odchylek Jedním z přístupů k analýze odchylek je metoda pyramidového rozkladu. Pyramidový rozklad umožňuje stanovit vzájemné vazby mezi jednotlivými ukazateli jako ucelenou soustavu a identifikovat tak vliv dílčích činitelů na vrcholový ukazatel. Souvislost mezi vrcholovým ukazatelem x a dílčími ukazateli ai lze vyjádřit pomocí funkce x = f (a1, a2……… an), která umožňuje kvantifikovat míru vlivu dílčích ukazatelů jako příčinných faktorů na změnu zvoleného vrcholového ukazatele. Odchylku vrcholového ukazatele lze vyjádřit jako součet odchylek vybraných dílčích ukazatelů, ∆y x = ∑ ∆xai , (3.1) i

kde x je analyzovaný ukazatel, ∆y x je přírůstek vlivu analyzovaného ukazatele, ai je dílčí vysvětlující ukazatel, ∆xai je vliv dílčího ukazatele ai na analyzovaný ukazatel x. Změny hodnot ukazatelů mohou být vyjádřeny pomocí relativních a absolutních odchylek. (3.2) Absolutní odchylka: ∆x = x − x , abs

1

0


relativní odchylka: ∆ x

x −x rel

=

1

x

0

.

(3.3)

0

Pro rozklad se využívají zpravidla dvě základní vazby, aditivní vazba, pokud x = ∑ ai = a1 + a 2 + a3 + .......... + a n,


(3.4)

i

multiplikativní vazba, je-li x = ∏ ai = a1 ⋅ a 2 ⋅ a3 ⋅ ............ ⋅ a n ,

(3.5)

i

výjimečně se vyskytují exponenciální vazby, ∏a j x = a1 j = a1a2 ⋅a3 ⋅a4 ⋅......⋅an . (3.6) Při aditivních vazbách jsou přímo souměřitelné absolutní rozdíly činitelů. Vyčíslení vlivů je pro všechny metody stejné a celková změna je rozdělena podle poměru změny ukazatele k celkové změně ukazatelů, ∆a i ∆x = ⋅ ∆y , (3.7) a x ∑ ∆a i

i

i

přitom a , resp. a i,0

i ,1

je hodnota ukazatele i v době výchozí (index 0) a následné (index 1),

∆a = a − a . i

i,1

i ,0

Podle toho, jak je řešena multiplikativní vazba, se rozlišují čtyři metody: metoda postupných změn, metoda rozkladu se zbytkem, logaritmická metoda rozkladu, funkcionální metoda rozkladu, jejich odvození lze najít například v Zmeškal a kol. (2004), Dluhošová (2008). U metody postupných změn je celková odchylka rozdělena mezi dílčí vlivy. Obecně lze vlivy dílčích ukazatelů vyčíslit pro jakoukoliv řadu jako, ∆y (3.8) ∆x ai = ∏ a j ,0 ⋅ ∆ai ⋅ ∏ a j ,1 ⋅ . x . ∆x j〈i j〉i Předností této metody je jednoduchost výpočtu a bezezbytkový rozklad. Nevýhodou metody je, že velikost vlivů jednotlivých ukazatelů je závislá na pořadí ukazatelů. Pro svoji jednoduchost je tato metoda v praxi často využívána, ale je vždy nutno zachovávat metodiku a pořadí ukazatelů při různých analýzách. Výhodou metody rozkladu se zbytkem je, že výsledky nejsou ovlivněny pořadím ukazatelů. Problémem je existence zbytkové složky (R), kterou nelze jednoznačně interpretovat a přiřadit jednotlivým vlivům. Metoda je použitelná při výskytu malého zbytku. Obecně pro libovolný počet dílčích ukazatelů lze vliv daného faktoru vyjádřit takto, ∆y R ∆x ai = ∆a i ⋅ ∏ a j , 0 ⋅ ∆ai ⋅ x + . (3.9) ∆x n j ≠i Logaritmická metoda je založena na spojitém výnosu a slouží k postižení vlivů změny dílčích ukazatelů na změnu klíčového parametru. Vlivy jednotlivých ukazatelů jsou vyjádřeny následovně, ln I ai ∆x a i = ⋅ ∆y x , (3.10) ln I x ai ,1 x jsou indexy analyzovaného a dílčích ukazatelů. kde I x = 1 a I ai = x0 ai , 0



Výhodou metody je, že se mohou zkoumat vlivy dílčích ukazatelů při současné změně ostatních vysvětlujících ukazatelů, dále při rozkladu nevzniká zbytek a význam jednotlivých ukazatelů není ovlivněn jejich pořadím. Jelikož se pracuje s logaritmem indexu změny vysvětlujících ukazatelů, musí být index kladný. U funkcionální metody se pracuje oproti logaritmické metodě s diskrétními výnosy. Výhody jsou shodné s logaritmickou metodou, navíc je odstraněn problém záporných indexů ukazatelů. Pro součin dvou dílčích ukazatelů lze vlivy funkcionální metody vyjádřit takto, (3.11) x = a1 ⋅ a 2 , 1  1  ∆xa1 = ⋅  Ra1 + ⋅ Ra1 ⋅ Ra2  ⋅ ∆y x , , (3.12) Rx  2  1  1  ∆xa2 = ⋅  Ra2 + ⋅ Ra2 ⋅ Ra1  ⋅ ∆y x , , (3.13) Rx  2  ∆a ∆x kde R x = je diskrétní výnos ukazatele x, Rai = i je diskrétní výnos ukazatele ai. x0 ai , 0 Obecně lze vlivy určit dle vztahu (3.14),     1 1 1 1 ∆xa1 = ⋅ Rai ⋅ 1 + ∑ Ra j + ∑∑ ⋅ Ra j ⋅ Rak + ∑∑∑ ⋅Ra j ⋅ Rak ⋅ Ram + ....... ⋅ ∆y x . (3.14) Rx j ≠i k ≠i 3 j ≠i k ≠i m≠i 4  j ≠i 2  k〉 j k > j m>k   Funkcionální metodu lze považovat za zobecněný přístup k pyramidovým rozkladům, protože jednak odstraňuje problém záporných indexů ukazatelů a není citlivá na pořadí činitelů ve výpočtu. Dá se ukázat, že pro kladné indexy jsou rozklady blízké logaritmické metodě. Pro dva prvky dává funkcionální metoda a metoda rozkladu s rovnoměrným rozdělením zbytků stejné výsledky, viz Zmeškal (2004).

3.1 Pyramidový rozklad ROE Smyslem rozkladu je vyčíslit vlivy změn dílčích ukazatelů na změnu vrcholového ukazatele. Pyramida názorně vystihuje postupné rozšiřování počtu dílčích ukazatelů v podrobnějších rozkladech. Výsledná hodnota ROEA je vyjádřená pomocí ukazatele ROAA a kapitálového multiplikátoru. EAT (3.15) ROAA = , A kde A jsou průměrná celková aktiva. A (3.16) Kapitálový multipliká tor = . E. Pyramidový rozklad ROEA je znázorněn na Obr. 3.1. Prvotní činitele pyramidového rozkladu jsou zvýrazněny. Pro vyčíslení vlivů dílčích ukazatelů lze použít jednu z metod analýzy odchylek. S ohledem na to, že indexy mohou být záporné, je výhodnější použít funkcionální metodu.



Obr. 3.1: Pyramidový rozklad ROEA ROE

celková úroková marže

-

*

+ celková operační marže +

celková neoperační marže

*

ukazatel výnosových aktiv

čistý úrokový spread +

zisky (ztráty) z čísté úrokové pozice

čistá úroková marže

prům. sazba úročených aktiv

kapitálový multiplikátor

prům. sazba úročených pasiv

čistá úroková pozice vztažená na úročená aktiva

*

ROA

- celková daňová marže

prům. sazba úročených pasiv

Zdroj: ZIEGLER, K. a kol. Finanční řízení bank, str. 8.

4. Aplikační část V této části příspěvku bude proveden pyramidový rozklad rentability vlastního kapitálu (ROEA) vybrané finanční instituce za období let 2007 – 2009. Pro rozklad ukazatele ROEA bude použita funkcionální metoda. Analýzou odchylek budou vysvětleny vlivy dílčích ukazatelů, které působily na změnu ukazatele ROEA v analyzovaném období.

4.1 Vstupní data V Tab. 4.1 jsou uvedeny hodnoty základních položek rozvahy a výkazu zisku a ztráty za období let 2007 – 2009 vybrané finanční instituce. Jedná se o finanční instituci, která působí na českém bankovním trhu již od roku 1924 a patří mezi největší univerzální banky (dle bilanční sumy) v ČR a neustále potvrzuje svoji finanční sílu, stabilitu a důvěru klientů. Tab. 4.1:Vstupní data (v mil. Kč)

Položka Průměrná celková aktiva Průměrný kapitál Celkové úrokové výnosy Celkové úrokové náklady Operační výnosy Operační náklady Neoperační výnosy Neoperační náklady Zisk po zdanění

2007 771 259 53 536 34 601 9 874 11 043 19 753 2 358 3 014 12 148

2008 838 178 61 289 43 852 13 613 13 260 21 781 5 955 9 095 15 813

2009 858 684 64 415 40 604 9 476 13 791 21 658 3 364 11 447 11 816



4.2 Postup řešení Tab. 4.2:Hodnoty ukazatele ROEA v jednotlivých letech Ukazatel 2007 2008 18,93 26,42 ROEA (%)

2009 18,56

Z Tab. 4.2 je patrné, že v roce 2008 došlo ke zvýšení ukazatele ROEA o 7,49 % oproti roku 2007. V následujícím období však ukazatel zaznamenal výrazný pokles a to o 7,86 %. Pro hodnocení ziskovosti dané finanční instituce je důležité zaměřit se na všechny ukazatele, které ovlivňují hodnotu ROEA. Pro analýzu vlivů těchto faktorů bude použita analýza odchylek a pro vyčíslení vlivů bude použita funkcionální metoda. Na Obr. 4.1 je znázorněn rozklad ROEA v letech 2007/2008. Výsledky vlivů dílčích ukazatelů jsou zachyceny v Tab. 4.3. Obr. 4.1: Pyramidový rozklad ROEA – funkcionální metoda 2007/2008 název 2007 2008 rozdíl výnos absolutní vliv

ROEA 0,18933 0,26420 0,07487 0,39545 0,07487

kapitálový multiplikátor 14,41000 13,68000 -0,73000 -0,05066 -0,01184

celková úroková marže 0,02954 0,03651 + 0,00697 0,23610 0,09795

celková operační marže -0,01130 -0,01020 + 0,00110 -0,09735 0,01545

ROAA *

celková neoperační marže -0,00090 -0,00370 -0,00280 3,11111 -0,03933

ukazatel výnosových aktiv 0,03395 0,04149 * 0,87000 0,88000 0,00754 0,22205 0,01000 0,01149 0,09265 0,00530

čistá úroková marže

0,03219 0,03976 + 0,00758 0,23547 0,09314

zisky (ztráty) z čísté úrokové pozice 0,00177 0,00173 -0,00004 -0,02246 -0,00049

prům. sazba úročených pasiv 0,01344 0,02041 0,00696 0,51792 -0,08556

čistá úroková pozice vztažená na úročená aktiva0,08462 * 0,13140 -0,04678 -0,35600 -0,00973

čistý úrokový spread

prům. sazba úročených aktiv 0,04563 0,06017 0,01454 0,31868 0,17870

-

prům. sazba úročených pasiv 0,01344 0,02041 0,00696 0,51792 0,00924

0,01314 0,01931 0,00617 0,46992 0,08671

-

celková daňová marže 0,00420 0,00330 0,00090 -0,21429 0,01264

5. mezinárodní konference Řízení ízení a modelování finan finančních rizik VŠB-TU TU Ostrava, Ekonomická fakulta, katedra Financí


Tab. 4.3: Vlivy dílčích ukazatelů - funkcionální metoda

2007/2008 Ukazatel Multiplikátor Celková operační marže Celková neoperační marže Celková daňová marže Ukazatel výnosových aktiv Průměrná sazba úročených ených aktiv Průměrná sazba úročených ených pasiv Čistá istá úroková pozice vztažená na úročená úro aktiva CELKEM

2008/2009

relativní vliv pořadí relativní vliv pořadí -1,184% -0,582% 6. 4. 1,545% 1,351% 2. 2. -3,933% -7,698% 7. 8. 1,264% -0,810% 3. 5. 0,530% -1,132% 4. 6. 17,870% -5,788% 1. 7. -7,632% 6,925% 8. 1. -0,973% -0,126% 5. 3. 7,4870%

x

-7,861%

x

Z Tab. 4.3 je patrné, že v analyzovaném období se výrazně mění vlivy dílčích ukazatelů. V období 2007/2008 měl největší vliv na růst ROEA ukazatel průměrné rn sazby úročených aktiv. tiv. Bance ve sledovaném období v náročně ekonomickém prostředí narůstaly klientské úvěrové obchody, které za rok 2008 vzrostly o 9 % a dosáhly tak hodnoty 461,4 mld. Kč. Výsledkem těchto obchodů byl nárůst celkových úrokových výnosů, které kter dosáhly hodnoty 43 852 mil. Kč v roce 2008. Jak dále vyplývá z tabulky, je zajímavé, že v roce 2008/2009 již tento ukazatel působil na pokles hodnoty ROEA, byť banka opět mírně zvýšila své úvěrové portfolio ortfolio o 2 %, ale došlo ke snížení celkových úrokových výnosů v roce 2009 na hodnotu 40 604 mil. Kč. Tento pokles (o 3 248 mil. Kč) byl způsoben snížením tržních úrokových sazeb, poklesem krátkodobé úrokové úrokov sazby (vyjádřená průměrným 3M PRIBOR) PRIBOR v roce 2009 na 2,2 % ze 4,00 % v roce 2008. Dalším dílčím ukazatelem, který ovlivnil nárůst hodnoty ROEA byla celková operační marže. Vliv tohoto ukazatele je po celé analyzované období stejný. V hodnocené finanční instituci došlo ve sledovaných letech k výraznému vzestupu operačních výnosů, které dosáhly v roce 2008 hodnoty 13 260 mil. Kč a v roce 2009 se zvýšily o 531 mil. Kč. Obr. 4.2:: Velikost vlivů vliv dílčích ukazatelů – funkcionální metoda

Dále došlo ke zvýšení nákladů na poplatky a provize, avšak toto zvýšení z nebylo tak výrazné, aby byl tím ovlivněn ukazatel celkové operační marže. Je velmi zajímavé, že dalším



ukazatelem, který způsobil v období 2007/2008 nárůst ROEA, byl ukazatel celkové daňové marže, což může značit, že banka umí optimalizovat svoji daňovou povinnost tak, aby výrazným způsobem nesnížila hodnotu ukazatele výnosnosti kapitálu. V meziročním období 2008/2009 naopak tento ukazatel působil negativně a způsobil pokles hodnoty ROEA. Dalším z ukazatelů, který měl vliv na zvýšení hodnoty ROEA v 2007/2008 byl ukazatel výnosových aktiv, který se vypočítá podílem průměrných úročených aktiv k průměrným celkovým aktivům. Námi zvolená banka vykazuje vyšší podíl průměrných úročených aktiv oproti průměrným úročeným pasivům, což znamená, že má pozitivní čistou úrokovou pozici. V období 2008/2009 se změnilo pořadí vlivu dílčích ukazatelů na hodnotu ROEA. Kladně na hodnotu ROEA působily dva ukazatele - průměrná sazba úročených pasiv a celková operační marže. Ostatní ukazatele ovlivňovaly hodnotu ROEA záporně. Největší kladný vliv na změnu hodnoty ROEA měl ukazatel průměrná sazba úročených pasiv, který je dán podílem celkových úrokových nákladů a průměrných úročených pasiv. Vývoj tohoto ukazatele byl ovlivněn tím, že banka i přes probíhající krizi dosáhla v roce 2009 objem primárních vkladů ve výši 643,4 mld. Kč a tím se banka stala nezávislou na mezibankovním zdrojích. Tento nárůst primárních vkladů měl však také dopad na vyplácené úroky. Úrokové náklady v roce 2009 dosáhly hodnoty 9 476 mil. Kč, což je pokles o 4 137 mil. Kč oproti roku 2008. Na hodnotu ukazatele má také dopad struktura úročených pasiv. Dalším ukazatelem, který pozitivně ovlivnil hodnotu ROEA byla celková operační marže. Pokles tohoto ukazatele oproti období 2007/2008 může být způsoben tím, že došlo jen k nepatrnému zvýšení hodnoty operačních výnosů, ale k vyššímu zvýšení operačních nákladů. Průměrná celková aktiva dosáhla hodnoty 858 683 mld. Kč. Na snížení hodnoty ROEA měl největší záporný vliv ukazatel celková neoperační marže, který vypovídá o tom, jak banka dokáže efektivně zhodnotit ostatní neoperační příjmy, např. příjmy z držení cenných papírů a finančních derivátů.

4.3 Výsledky a zhodnocení Ukazatel rentability vlastního kapitálu představuje klíčový ukazatel pro hodnocení bank. Rozkladem ukazatele ROEA byly zjištěny vlivy dílčích ukazatelů. Z provedené analýzy jednoznačně vyplývá, že se ve sledovaném období měnilo pořadí vlivů dílčích ukazatelů. V letech 2007/2008 měl největší kladný vliv na růst ROEA ukazatel průměrné sazby úročených aktiv, dále celková operační a daňová marže. Naopak největší záporný vliv měl ukazatel průměrné sazby úročených pasiv a celková neoperační marže. V letech 2008/2009 došlo k poklesu ROEA o 7,86 %. Na tento pokles měl největší vliv ukazatel celkové neoperační marže a průměrné sazby úročených aktiv. Ukazatele průměrné sazby úročených pasiv a celkové operační marže naopak kladně ovlivňovaly vývoj ROEA. Analýzou odchylek bylo také zjištěno, že ukazatel průměrná sazba úročených aktiv, který vypovídá o efektivnosti ocenění aktiv, představuje klíčový ukazatel, který nejvýrazněji ovlivňoval vývoj ukazatele výnosnosti kapitálu ROEA v analyzovaném období.

5. Závěr Příspěvek byl zaměřen na možnost využití analýzy odchylek při hodnocení ziskovosti finančních institucí. Hodnotícím kritériem byl stanoven ukazatel výnosnosti kapitálu ROE vybrané finanční instituce. V případě hodnocení efektivnosti finančních institucí je nutno brát zřetel na konstrukci ukazatelů, které jsou odlišné od nefinančních institucí. Ukazatel ROE je stanoven jako součin kapitálového multiplikátoru a ROA. Pro analýzu ziskovosti je důležité sledovat nejen velikost ukazatele v čase, ale také je nutno provést analýzu odchylek, která zjišťuje, jak dílčí ukazatele ovlivňují vrcholový ukazatel. Pro objasnění změn ukazatele ROE v období let 2007 – 2009 byla použita analýza odchylek ukazatele ROE. Pro analýzu byla použita funkcionální metoda, kterou lze považovat za zobecněný přístup k analýze odchylek.



Z provedené analýzy jednoznačně vyplývá, že pro hodnocení výkonnosti bank je vhodné daný ukazatel zkoumat dynamicky a ne pouze staticky. Všechny ukazatele jsou ovlivňovány nejen vnitřními (např. personální obsazení banky, marketingová strategie, struktura bankovních produktů, apod.), ale i vnějšími faktory (vývoj HDP, nezaměstnanost, vývoj inflace, stanovení úrokových sazeb, atd.).

Literatura [1] DLUHOŠOVÁ, D. Finanční řízení a rozhodování podniku. Praha: Ekopress, 2008. [2] DLUHOŠOVÁ, D. a kol. Nové přístupy a finanční nástroje ve finančním rozhodování. Ostrava: VŠB - Technická univerzita Ostrava, 2004. [3] KAŠPAROVSKÁ, V. a kol. Řízení obchodních bank. Praha: C.H.Beck, 2006. [4] RICHTAROVÁ, D. Analýza odchylek kritéria NPV při postauditu investic. Ostrava: VŠB –TU Ostrava, 2009. [5] ZIEGLER, K. a kol. Finanční řízení bank. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2006. [6] ZMESKAL, Z. Finanční modely. Ekopress Praha, 2004. [7] Internetové zdroje hodnocené finanční instituce. [8] Výroční zprávy hodnocené finanční instituce.

Summary The aim of this paper is to apply methods of influence quantification on selected profitability ratio of financial institution. First, return on equity ratio will be defined and its importance for bank institutions evaluation. Next, pyramidal decomposition of this ratio will be made including influence quantification. In the application part, analysis will be made by applying functional method of ROE ratio of selected financial institution. In the conclusion, influences of indicators on basic ratio will be discussed and compared.

Využití analýzy odchylek při hodnocení ziskovosti finančních institucí

Recommend Documents