Vytvoření nekomerčního, turisticky zaměřeného zájezdu do Krkonoš pro vybranou skupinu obyvatel

Vytvoření nekomerčního, turisticky zaměřeného zájezdu do Krkonoš pro vybranou skupinu obyvatel

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne

......................................................

Podpis

Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat především vedoucí své bakalářské práce Mgr. Martině Černé, Ph. D., za její odborné vedení a celkový vstřícný přístup. Ráda bych také poděkovala paní Blance Danielové za přínosné a cenné rady, které mi poskytla. Velké poděkování patří mojí rodině, za projevenou toleranci a podporu, kterou mi prokázali během mého studia.

Cestovní ruch

Vytvoření nekomerčního, turisticky zaměřeného zájezdu do Krkonoš pro vybranou skupinu obyvatel

Bakalářská práce

Autor: Dagmar Kruntorádová Vedoucí práce: Mgr. Martina Černá, Ph.D. Jihlava 2016

Copyright ©2016 Dagmar Kruntorádová

Abstrakt KRUNTORÁDOVÁ, Dagmar: Vytvoření nekomerčního, turisticky zaměřeného zájezdu do Krkonoš pro vybranou skupinu obyvatel. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce. Mgr. Martina Černá, Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2016 Bakalářská práce je věnována nekomerčnímu, turistickému zájezdu do Krkonoš, který je realizován už patnáct let. V úvodu teoretické části se práce zabývá charakteristikou Krkonoš. Stěžejní částí praktické části bakalářské práce je sestavení a realizace patnáctého ročníku tohoto turistického zájezdu. Na základě výsledků dotazníkového šetření realizovaného mezi účastníky, byl navržen již šestnáctý ročník turistického zájezdu do Krkonoš.

Klíčová slova Dotazníkové šetření. Krkonoše. Program zájezdu. Turistická trasa. Zájezd.

7

Abstract KRUNTORÁDOVÁ, Dagmar: The creation of a noncommercial, tourist-oriented tour for a selected group of people to Krkonoše mountrains. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Supervisor: Mgr. Martina Černá, Ph.D. Degree of qualification: bachelor. Jihlava 2016. pages. The bachelor thesis is dedicated to the non-comercial tour to Krkonose mountains, which has been organized for past fifteen years. The theoretical part of the thesis characterizes the Krkonose mountains. The main part of the practical part of the thesis is compilation and realization of the fifteenth year of the tourist-oriented tour. Based on the results of the questionnaire handed to the participant the sixteenth tourist-oriented tour to Krkonose mountains has been draw up.

Key words: Questionnaire. Krkonose mountains. Tour schedule. Tourist route. Tour

8

Obsah Předmluva...................................................................................................................... 11 Úvod ............................................................................................................................... 12 1

2

3

Vymezení některých pojmů v CR........................................................................ 13 1.1

Cestovní ruch ................................................................................................... 13

1.2

Destinace cestovního ruchu.............................................................................. 13

1.3

Zájezd ............................................................................................................... 14

Charakteristika Krkonoš ..................................................................................... 15 2.1

Krkonoše očima našich předků ........................................................................ 15

2.2

Vymezení a charakteristika oblasti – místopis a horopis ................................. 16

2.3

Vodopis ............................................................................................................ 17

2.4

Klima ................................................................................................................ 18

2.5

Flora ................................................................................................................. 19

2.6

Fauna ................................................................................................................ 20

Krkonošský národní park .................................................................................... 20 3.1

Historie ............................................................................................................. 20

3.2

Správa Krkonošského národního parku ........................................................... 21

3.2.1 3.3 4

Ochranné stupně KRNAP ................................................................................ 22

Realizační a lokalizační předpoklady Krkonoš.................................................. 22 4.1

5

Odbor péče o národní park........................................................................ 21

Nejznámější turistická a sportovní střediska Krkonoš ..................................... 24

4.1.1

Harrachov.................................................................................................. 24

4.1.2

Horní Mísečky .......................................................................................... 24

4.1.3

Jánské Lázně ............................................................................................. 24

4.1.4

Pec pod Sněžkou ....................................................................................... 25

4.1.5

Rokytnice nad Jizerou ............................................................................... 25

4.1.6

Špindlerův Mlýn ....................................................................................... 25

Praktická část ........................................................................................................ 26 5.1

Seznámení s typem a organizací turistického zájezdu a jeho cílovou skupinou

účastníků. .................................................................................................................... 26 5.1.1

Základní kroky přípravy zájezdů .............................................................. 27 9

6

Turistický zájezdu do Krkonoš - oblast Malá Úpa – rok 2014 ........................ 28 6.1

Program zájezdu ............................................................................................... 29

6.2

Časový harmonogram ...................................................................................... 30

6.3

Dopravce .......................................................................................................... 30

6.4

Ubytování: ........................................................................................................ 31

6.5

Stravování ........................................................................................................ 33

6.6

Malá Úpa .......................................................................................................... 34

6.7

Turistické trasy ................................................................................................. 34

6.8

Kalkulace zájezdu ............................................................................................ 44

6.9

Absolvování zájezdu ....................................................................................... 46

7 Dotazníkové šetření – dotazníky pro účastníky 15. ročníku podzimního zájezdu do Krkonoš ...................................................................................................... 48 8

Vytvoření turistického zájezdu na základě dotazníkového šetření .................. 56 8.1

Program zájezdu ............................................................................................... 56

8.2

Časový harmonogram ...................................................................................... 57

8.3

Ubytování ......................................................................................................... 58

8.4

Doprava: ........................................................................................................... 59

8.5

Harrachov ......................................................................................................... 59

8.6

Lanová dráha .................................................................................................... 61

8.7

Turistické trasy ................................................................................................. 62

8.8

Předběžná kalkulace ......................................................................................... 66

Závěr .............................................................................................................................. 68 Seznam použitých zkratek .............................................................................................. 69 Seznam použité literatury ............................................................................................... 70 Seznam internetových zdrojů.......................................................................................... 71 Seznam tabulek ............................................................................................................... 73 Seznam příloh ................................................................................................................. 74

10

Předmluva Ve své bakalářské práci jsem se rozhodla ukázat, že i v dnešní komerční době může již 15 let fungovat něco, co opravdu není založeno na komerci a zisku, ale především na lásce k našim nejvyšším horám „ Krkonoším“. Práce představuje ukázku, co obnáší vytvoření každoročního podzimního zájezdu do Krkonoš pro cílovou skupinu obyvatel. Samozřejmě je k tomu potřeba chuť, nadšení, zájem a ochota skupiny několika lidí a především práce dlouholeté hlavní organizátorky. Na tomto zájezdu je zajímavé pozorovat složení skupiny účastníků, věkové rozpětí je zde v současné době od 11 do 70 let, a i pracovní zařazení je opravdu různorodé. Jediným pojítkem je láska k turistice a Krkonoším a také nějaký kontakt a vazba k obci Kámen. Převážná většina dospělých se zájezdu účastní s každoroční pravidelností po mnoho let. Výjimkou vynechání u většiny tvoří jen důležité životní situace a mezníky.

11

Úvod Když jsem se rozmýšlela na jaké téma psát svoji bakalářskou práci, tak po prvním tápání a nejistotě jakým směrem v této oblasti jít (já sama pracuji již několik let ve státní správě a samosprávě, tak jsem přemýšlela spíše o této oblasti) jsem se rozhodla pro tento mně blízký směr. Protože i můj obor na VŠPJ je Cestovní ruch a od dětství mám v sobě lásku k cestování a poznávání nových míst, a tak vyhrála tato volba, kde mohu zúročit své letité zkušenosti s pořádáním takovéhoto typu zájezdu. Tato práce se proto zabývá vytvořením a následném absolvováním nekomerčního zájezdu do Krkonoš pro cílovou skupinu obyvatel. Jelikož se tento zájezd uskutečňuje každoročně, již patnáct let, v rámci jeho zkvalitnění zde bylo uskutečněno dotazníkové šetření mezi jeho účastníky. Na základě vyhodnocení tohoto dotazníkového šetření a zpracování jeho výsledků byl připraven již šestnáctý ročník tohoto oblíbeného turistického zájezdu. Teoretická část práce se zabývá základním vymezením některých pojmů cestovního ruchu. Na tuto část navazuje ucelená charakteristika regionu Krkonoš. Je zde představen i vývoj Národního parku Krkonoše a realizační a lokalizační předpoklady těchto hor. Do příloh této práce jsem umístila i SWOT analýzu pro region „Krkonoše“. Touto bakalářskou prací bych chtěla přispět k udržení, zkvalitnění a další inovací našeho oblíbeného podzimního zájezdu do Krkonoš, na který se všichni každoročně moc těšíme. Tato práce by mohla být možná i vodítkem pro další nadšence s láskou k horám, přírodě, turistice a hlavně pohybu na čerstvém vzduchu, jak takovýto zájezd pro určitou skupinu obyvatel zorganizovat. V této práci jsem při sestavování turistických tras čerpala převážně z vlastní zkušenosti, další informace potřebné k napsání této práce jsem získávala z mnoha tištěných materiálů a publikací o Krkonoších. Při přípravě obou zájezdů byly důležitým pomocníkem i rady a aktuální informace získané z informačních center v námi plánovaných navštívených oblastech. V neposlední řadě byly použity též internetové zdroje.

12

1 Vymezení některých pojmů v CR 1.1 Cestovní ruch Cestovní ruch je v současnosti neoddělitelnou součástí života moderní lidské společnosti. Hlavním motivem pro většinu cestujících je změna prostředí, která nám umožňuje uspokojit některé z našich potřeb, jako např. odpočinek, poznání, zábavu nebo seberealizaci. [Indrová, 2009, s. 12] Definice cestovního ruchu podle UNWTO (United Nations World Tourism Organization – Světová organizace cestovního ruchu): „Cestovní ruch je činnost osob cestujících do míst a pobývajících v místech mimo své obvyklé prostředí po dobu kratší než jeden ucelený rok, za účelem trávení volného času a služebních cest (osoba nesmí být odměňována ze zdrojů navštíveného místa)“. Cestovní ruch je mnohostranným odvětvím, které zahrnuje dopravu, turistická zařízení poskytující ubytování a stravování, služby cestovních kanceláří a agentur, průvodcovské služby, turistické informační systémy a další infrastrukturu či další služby cestovního ruchu. Odvětví cestovního ruchu patří mezi nejvýznamnější součásti národní i světové ekonomiky. [1]

1.2 Destinace cestovního ruchu Destinací cestovního ruchu rozumíme stát, region nebo místo, které má z hlediska podmínek rozvoje cestovního ruchu jedinečné vlastnosti odlišné od jiných destinací. V marketingovém pojetí má destinace postavení produktu, tedy spotřebitel (návštěvník) upřednostňuje jednu destinaci před jinou. Podle World Tourism Organisation je destinace definována „jako místo s vhodnými atraktivitami ve spojitosti se zařízeními a službami cestovního ruchu, které si účastník cestovního ruchu nebo skupina zvolil pro návštěvu“ [Hesková, 2006, s. 153]. Podle Palatkové [2006, s. 341] je „destinace představována svazkem různých služeb koncentrovaných v určitém místě nebo oblasti, které jsou poskytovány v návaznosti na potenciál cestovního ruchu (atraktivity) místa nebo oblasti“.

13

1.3 Zájezd Dle § 1 zákona 159/1999 Sb. o některých podmínkách podnikání v cestovním ruchu „se zájezdem rozumí předem sestavená kombinace alespoň dvou z následujících služeb, je-li prodávána nebo nabízena k prodeji za souhrnnou cenu a je-li služba poskytována po dobu přesahující 24 hodin nebo když zahrnuje ubytování přes noc: a) Doprava b) Ubytování c) Jiné služby cestovního ruchu, jež nejsou doplňkem dopravy nebo ubytování a tvoří významnou část zájezdu nebo jejichž cena tvoří alespoň 20% souhrnné ceny zájezdu. Oddělené účtování za jednotlivé položky téhož zájezdu nezprošťuje subjekt, který je oprávněn nabízet a prodávat zájezdy, závazků podle tohoto zákona.“ Prodávat zájezd může jen provozovatel cestovní kanceláře, který je na základě koncese oprávněn organizovat, nabízet a prodávat zájezdy. Provozovatel musí mít sjednané pojištění záruky proti úpadku cestovní kanceláře.

14

2 Charakteristika Krkonoš 2.1 Krkonoše očima našich předků „Sněžka zdvihá čelo jasné, Krákonošů lampa plane, Krvavé až zoře zhasne, Zlaté Čechům slunce vstane.“ Karel Hynek Mácha (Máchův zápis v pamětní knize na Sněžce z roku 1833)

Dnešní název Krkonoše je poprvé písemně doložen v roce 1601. Jedna z mnoha teorií o jeho původu říká, že vznikl na základě slovanského slova krk či krak, jež označovalo pro pohoří typickou nízkou dřevinu – kleč, zvanou též kosodřevina. [Eliášek, Dvořák, Stupka, 2013, s. 5] Krkonoše mají po staletí řadu obecně platných prvků a kouzel, jak se dočítáme například v poetické leč nesmírně výstižné a více než sto let staré charakteristice z pera našeho kdysi slavného kulturního historika, novináře a spisovatele Josefa Svátka [18351897] „ Ačkoliv Krkonoše jakožto nejmohutnější část souhoří Sudetského patří dle svého povýšení nad hladinu moře k horám středním, přece upomínají mnohé části jejich, jakožto i některé zjevy a příznaky horské na nejvyšší pohoří evropské, Alpy. Divně rozryté údoly, sněhové jámy, z nichž po celý rok sníh nezmizí, četné kotliny a sráze kol jezírek, hojné vodopády a bystřiny, nízká kleč a mnohé ryze alpské byliny, které jen v Krkonoších lze nalézti, jakož i horský chov dobytka, vedený zcela dle způsobu v Alpách obvyklého, konečně dlouhá doba zimní a časté strže sněhové: vše to připouští, že můžeme porovnávati naše Krkonoše se Švýcarskými neb Tyrolskými Alpami, ba není zde neznámá ni proslulá zář alpská, neb za jasných dnů skví se po západu slunce západní stráň Sněžky krásným tím nachem, jakému se obdivuje svět na ledovcích švýcarských a tyrolských“. [Koláček, 2015, s. 7]

15

2.2 Vymezení a charakteristika oblasti – místopis a horopis Na region Krkonoš lze nahlížet z různých úhlů pohledu: geografického, horopisného, vodopisného, kartografického, historického – dále pak dle správního členění, také místopisně, geologicky, geomorfologicky nebo s cílem zkoumat místní krasové oblasti, půdy či podnebí. Nechybí tu zajímavá flóra a fauna, ba dokonce ani zkázu a smrt rozsévající laviny. To vše, co jsem zde v několika řádcích naznačila, se dá najít pod relativně prostým názvem „Krkonoše“. [Koláček, 2015. s. 6] Krkonoše jsou nejvyšším, nejznámějším a nejnavštěvovanějším pohořím celé České republiky

spolu

se

svojí

nejvyšší

horou

Sněžkou

(1603

m

n.m.).

Leží

v severovýchodních Čechách na území Libereckého a Královéhradeckého kraje při státní hranici s Polskem, která je dělí na dvě tvarově i rozlohou nestejné části. Česká část o rozloze 454 km2 je proti polské 177 km2 podstatně větší, členitější a mírnější. Na západě navazují na Jizerské hory, kde je od nich odděluje Novosvětské sedlo. Jejich další hranici tvoří řeka Jizerka. Rozkládají se v délce 38 km a jejich největší šířka je 25 km. Krkonošské pohoří není jen nejvyšším pohořím České republiky, ale i střední Evropy severně od Alp, je součástí geologického celku, zvaného Český masiv. Navzdory malé rozloze a nízké nadmořské výšce oplývají mimořádnou pestrostí krajiny, flóry a fauny, která zdaleka přesahuje přírodní rozmanitost okolních evropských středohor. Vděčí za to výjimečné zeměpisné poloze uprostřed Evropy, kde se v dávné i nedávné minulosti odehrály události, formující vývoj středoevropské přírody a krajiny. Nechybí zde skalnaté hřebeny a strmé srázy, horské louky i stinná hluboká údolí. Úchvatné jsou divoké horské bystřiny s vodopády, rašeliniště a ledovcová jezera. [David, David ml., Ludvík, 2010, s. 6-7], [2] Z třiceti nejvyšších vrcholů České republiky leží 16 z nich právě v Krkonoších. Celkem se v české části Krkonoš nachází 54 hlavních vrcholů vyšších 1000 metrů a 18 bočních rozsoch přesahujících tisícimetrovou hranici. [3] Krkonoše tvoří nejsevernější středoevropskou horskou hradbu, která se rozpíná v délce těsně nad 50 ° severní šířky. Jejich svahy vyčnívají nad alpínskou hranici lesa a představují tak mohutný přirozený val na okraji rozlehlých nížin Německa a Polska. Hlavní hřbety a údolí jsou uspořádány ve směru severozápad–jihovýchod. To významně ovlivňuje všechny geografické, klimatické a biologické vlastnosti těchto evropských

16

středohor a jejich okolí. Krkonoše představují jedno z významných center geobiodiverzity střední Evropy. [2] Krkonoše tvoří společně s Králickým Sněžníkem a Hrubým Jeseníkem Vysoké Sudety, nápadný horský masiv, který západním směrem navazuje na další geologicky stará, prvohorní, nevápencová pohoří střední Evropy, tzv. Hercynidy (Krušné hory, Harz, Schwarzwald, Vogézy a Francouzské středohoří. [4] Z geologického hlediska jsou Krkonoše pohořím relativně starým, počátky Krkonoš spadají do období starohor a starších prvohor. Z tohoto hlediska patří Krkonoše do jednoho celku s Jizerskými horami. Během horotvorných pochodů tehdy vznikala první podoba masivu, zvaného Krkonošsko-jizerské krystalinikum. Základem tohoto krkonošsko-jizerského krystalinika jsou krystalické břidlice (ruly, svory, fylity) staré zhruba 600 miliónů let. Hřebeny a vrcholy vzniklé na kontaktu žuly a břidlice se vyznačují strmými svahy a méně zaobleným tvarem, neboť tyto horniny více odolávají erozi. Příkladem takto tvarovaných vrcholů je Sněžka nebo Kozí hřbety. Krkonošská žula formuje celý Hraniční hřbet od Harrachova až po Sněžku (zatímco Český hřbet s rozsochami tvoří krystalické břidlice). Žula utuhla v hloubce a na povrch vystoupila teprve až později. Tekutá žula zapůsobila tlakem a vysokou teplotou na okolní, asi dvoukilometrový pás krystalických hornin. Ty se tak staly odolnější a tvrdší než žula sama. Druhohorní zvětrávání, třetihorní alpínské vrásnění, následná vodní eroze a opakované čtvrtohorní zalednění postupně přetvářely přirozený vzhled Krkonoš až do jejich současné podoby. Také pro středoevropské středohory netypický jehlancovitý tvar Sněžky, tzv. karling, vznikl právě v dobách ledových tím, jak se ledovce ze tří stran zařezávaly do jejích svahů. Produktem čtvrtohor jsou také hřebenová rašeliniště, jejichž celková plocha v Krkonoších dosahuje téměř 300 ha. V posledním tisíciletí mění tvář krkonošské krajiny především člověk. [David, Soukup, 2001, s. 6], [Eliášek, Dvořák, Stupka, 2013, s. 4-5]

2.3 Vodopis Krkonoše patří ke srážkově nejbohatším oblastem České republiky (700 až 1400 mm/rok) ve vrcholových partiích spadne až 1600 mm vody. Síť zdejších krkonošských řek a potoků vznikala již ve třetihorách a čtvrtohorách. Údolí jsou zde sevřená a úzká, s velkým spádem a balvanitými koryty, místy kaskádovitého charakteru. Na Labské 17

louce ve výšce 1386 m n.m. pramení největší česká řeka Labe, jejím hlavním přítokem na území Krkonoš je Bílé Labe, dále pak Dolský potok, Malé Labe a Čistá. Labe odvodňuje střední část Krkonoš. Vody východní části pohoří odvádí řeka Úpa, která pramení v Úpské rašelině pod Studniční horou, s přítoky Zelený potok, Malá Úpa a Lysečinský potok. Říčky a potoky ze západní části Krkonoš jako Mumlava, Rokytnice, Jizerka, Vejpalický potok, Roudnický potok tečou do řeky Jizery. [David, Soukup, 2001, s. 7], [Eliášek, Dvořák, Stupka, 2013, s. 6] Pro horní úseky mnoha krkonošských toků jsou charakteristické četné převážně kaskádovité vodopády. Nejatraktivnější z nich je vodopád Pančavy, který spadá z hrany Pančavské louky z výšky 250 m na dno Labského dolu. Hojně navštěvovaný je mohutný, jen 10 m vysoký,

Mumlavský vodopád. V mnoha krkonošských řekách

najdeme tzv. obří hrnce, je jich zaznamenáno přes 500 (např. v Jizeře a Mumlavě, kde jsou nejhezčí). Jsou to okrouhlé mísy vybroušené ve skalnatém dně řeky pískem unášeným prudce tekoucí a vířící vodou. Pozůstatkem činnosti dávných ledovců jsou ledovcová jezírka – plesa, která se vytvořila na dnech karů (ledovcové kotle) v Krkonoších nazývané „jámy“. Ledovcová jezírka se vytvořila především na severní polské straně hor. Na české straně nebyly podmínky pro vznik jezírek příznivé. [David, Soukup, 2001, s. 7], [Eliášek, Dvořák, Stupka, 2013, s. 6] Hraniční hřbet tvoří rozvodí mezi Labskou a Oderskou říční soustavou. Vody z českých Krkonoš tečou do Severního moře, z polské části hor do Baltu. [David, Soukup, 2001, s. 7], [Eliášek, Dvořák, Stupka, 2013, s. 6]

2.4 Klima Přestože Krkonoše leží v mírném klimatickém pásmu, velká nadmořská výška pohoří se odráží v jeho drsném klimatu. Toto pohoří totiž tvoří přirozený horský val, na který po tisíciletí naráží vlhké a studené západní větrné proudění od Atlantiku. To se projevuje vysokým množstvím jak dešťových, tak sněhových srážek s nízkými teplotami. Proto je klima Krkonoš vlhčí, chladnější a drsnější než například na Šumavě nebo v Tatrách a má výrazně oceánský charakter. Vedle výrazného střídání ročních období je pro počasí v Krkonoších příznačná jeho silná proměnlivost v krátkých časových úsecích. [5] Charakteristické pro tuto oblast je severní a severozápadní proudění s nízkými průměrnými teplotami. Souvislá sněhová pokrývka se zde například udržuje v závislosti 18

na nadmořské výšce 70 až 180 dní v roce. Sníh leží ve vrcholných partiích hor většinou od listopadu do začátku května. Průměrná roční teplota na vrcholu Sněžky je 0,2 °C, v údolích v turistických střediscích se průměrná teplota pohybuje mezi 4 až 5C. Období s teplotami nad 10 °C je v Krkonoších velmi krátké. Nejteplejším měsícem v roce je zde červenec s průměrnými teplotami od 14 °C, nejchladnějším měsícem je naopak leden. Vítr zde v zimních měsících dosahuje mnohdy až síly vichřice či orkánu a působí velké škody na lesních porostech. V poslední době dochází v Krkonoších občas k teplotním inverzím, pro které jsou charakteristické mlhy a chladno v údolích a teplo a slunečno na hřebenech. K těmto jevům dochází nejčastěji na podzim a v zimě, kdy pak tento jev může trvat několik dní či týdnů. [David, Soukup, 2001, s. 7-8]

2.5 Flora Rostlinstvo Krkonoš je nesmírně bohaté, roste zde více jak 1 300 druhů cévnatých rostlin z toho přes 1250 druhů je kvetoucích. Dále se zde nachází tisíce druhů rostlin výtrusných. Zdejší vegetace se vyskytuje ve čtyřech výškových stupních : -

Submontánní (400 – 800 m n.m.), charakteristické pro tento stupeň jsou smíšené a listnaté horské lesy.

-

Montánní (800 -1 200 m n.m.), tento stupeň je znám smilkovými loukami a smrkovými porosty.

-

Subalpínský (1 200 – 1 450 m n.m.), pro tento stupeň jsou charakteristické klečové porosty, severské rašeliniště a ledovcové kary.

-

Alpínský (1450-1602 m n.m.) stupeň charakterizují byliny, sutě a lišejníkové a kamenité tundry

Nejvyšší a vyšší polohy Krkonoš poskytují ideální podmínky pro život řadě horských a severských chladnomilných druhů rostlin.[Eliášek, Dvořák, Stupka, 2013, s. 7], [Zeman, 2010, s. 8-9], [6] Ty patří k tzv. glaciálním reliktům, to jsou organismy, které se zde rozšířily díky vhodným klimatickým podmínkám v době ledové (toto období skončilo zhruba před 10 až 8 tisíci lety). Nejznámějším památným zástupcem glaciálních reliktů je zde Všivec 19

sudetský (též krkonošský) pravý. Pro tyto druhy je tedy typické, že se vyskytují hlavně v blízkosti polárního kruhu a malé populace pak v izolaci přežívají ve střední Evropě. Jejich výskyt je typický hlavně pro Krkonoše, kde se díky drsnému klimatu vytvořil zvláštní ekosystém tzv. horské tundry. [7]

2.6 Fauna V současnosti je na území národního parku Krkonoš evidováno nejméně 15 000 druhů bezobratlých živočichů a přes 320 druhů obratlovců z toho 60 druhů savců a 250 druhů hnízdících nebo protahujících ptáků. [8] Člověk svým necitlivým zásahem v minulosti bohužel vyhubil některé velké druhy šelem jako vlka a medvěda brtníka. Z velkých ptáků zde vyhynul orel skalní. Hojně jsou zde zastoupeni ptáci, z nejmenších například puštík obecný, kalous ušatý a sýc rousný. Vzácný je sokol stěhovavý, tetřívek obecný a jeřábek lesní. Dravce zastupují hlavně orel křiklavý, káně, jestřáb a krahujec. Žije zde liška, kuna, lasice, vzácnější je jezevec. Obvyklým druhem tu dnes je jelení a srnčí zvěř, v nižších polohách prase divoké, ještěrka živorodá či zmije obecná. Z motýlů jsou nejvíce zastoupeny babočky a okáči. [Eliášek, Dvořák, Stupka, 2013, s. 7], [David, Soukup, 2001, s. 8-9]

3 Krkonošský národní park Roční návštěvnost Krkonoš se odhaduje na 5-6 000 000 pobytových dnů na české straně hor, a až 2 000 000 na polské straně Krkonoš. Z toho je přes 60 % pobytů v zimním období. Z těchto čísel návštěvnosti vyplývá, že oba národní parky patří mezi nejnavštěvovanější evropská chráněná území. [9] Pro udržení tohoto přírodního bohatství uprostřed Evropy zde hraje velmi důležitou roly, a má své nezastupitelné místo - Správa Krkonošského národního parku.

3.1 Historie Krkonoše – ostrov tundry uprostřed Evropy – jsou unikátní mozaikou horských ekosystémů. Pro toto své jedinečné přírodní bohatství byly Krkonoše v roce 1963 vyhlášeny prvním národním parkem u nás, od roku 1992 jsou chráněny jako biosférická rezervace UNESCO. [Eliášek, Dvořák, Stupka, 2013, s. 5], [10]

20

Bohatství krkonošské přírody bylo již od pradávna předmětem exploatačního zájmu. Úbytek lesů a obrovská devastace v polovině minulého tisíciletí a následné přírodní katastrofy vyvolaly první snahy po nápravě škod – bylo nařízeno zalesňování a hrazení bystřin, byl vydán zákaz pastvy. Pokrokově smýšlející lesníci a přírodovědci stáli za snahou o prosazení účinné ochrany celých Krkonoš formou národního parku S historií ochrany krkonošské krajiny a přírody budou proto navždy spojena jména desítek moudrých, vzdělaných a prozíravých lidí. Uveďme alespoň některé z nich – Bakesch, Judeich, Harrach, Schustler, Buchar, Ambrož, Pilous, Veselý, Vulterin, Zlatník, Kodym, Tykač, Wodziczko, Macko, Jahn a další. Bylo jim zřejmé, že pouhá právní ochrana flóry nebo fauny či ochrana menších území dlouhodobě nevyřeší záchranu unikátních hodnot celého pohoří. Proto začali formulovat a prosazovat představu prohlášení Krkonoš za národní park. [11] V několika etapách 50. a 60. letech 20. století byla završena jejich snaha vyhlášením Karkonoskiego Parku Narodoweho (1959) a poté Krkonošského národního parku (1963) – KRNAP. [11] Tím byla úspěšně završena i snaha chránit unikátní přírodu Krkonoš před poškozujícími lidskými zásahy.

3.2 Správa Krkonošského národního parku Péčí o KRNAP je pověřena Správa Krkonošského národního parku ve Vrchlabí. Během své bezmála 50leté historie prodělala četné změny jak v pojetí práce, tak i v organizační struktuře. KRNAP se rozprostírá na území okresů Trutnov, Semily a Jablonec nad Nisou Od roku 1991 je to státní organizace řízená Ministerstvem životního prostředí ČR. S ochranou přírody jsou propojeny všechny čtyři odbory současné organizační struktury Správy KRNAP. Veškeré odborné a managementové aktivity, které péče o Krkonošský národní park vyžaduje, jsou v přímé kompetenci Odboru péče o národní park. [12]

3.2.1 Odbor péče o národní park Jeho pracovníci zajišťují: -

veškeré odborné podklady k územní a druhové ochraně všech složek přírody a krajiny Krkonoš

21

-

realizují nebo zprostředkovávají praktickou péči o lesní a nelesní ekosystémy Krkonoš

-

organizují nebo se přímo podílejí na výzkumu a monitoringu všech složek přírodních prostředí Krkonoš a poznatky publikují v odborném a vědeckém tisku

-

poskytují potřebné informace a podporu činnosti ostatním odborům Správy KRNAP,

podílejí se na veškerých aktivitách, které vyplývají z národních a mezinárodních závazků resortu MŽP (mezinárodní konvence, NATURA 2000, EUROPARC Federation, IUCN a další). Tento odbor se dělí na oddělení ochrany přírody, činnost tohoto útvaru Správy KRNAP je velmi pestrá a zahrnuje odborné i administrativní aktivity na celém území Krkonošského národního parku a jeho ochranného pásma. Dále pak na ddělení odbytu a oddělení o lesní ekosystémy. [12], [13]

3.3 Ochranné stupně KRNAP Podle stupně ochrany je chráněné území Krkonoš rozděleno do tří zón: I. zóna – celkem 4 503ha (8,2%) II. zóna – 3 416 ha (6,2%) III. zóna – 28 408 ha (51,7%) Zbývající část tvoří ochranné pásmo KRNAP s rozlohou 18 642 ha (33,9%). [Eliášek, Dvořák, Stupka, 2013, s. 8]

4 Realizační a lokalizační předpoklady Krkonoš Možnosti využití konkrétního území pro cestovní ruch závisí především na lokalizačních a realizačních předpokladech pro různé aktivity lidí ve volném čase. Lokalizační předpoklady vyjadřují schopnost krajiny poskytovat hodnoty vhodné pro jednotlivé formy cestovního ruchu. Realizační předpoklady pak zabezpečují účast na cestovním ruchu. Mezi realizační předpoklady zařazujeme především dopravní a materiálně technické předpoklady [Mirvald a kol. 1996]. Různé formy cestovního ruchu 22

preferují různé aktivity lidí. Tyto aktivity pak předpokládají, aby území mělo specifické dispozice. Krkonoše nabízejí možnost celoročního aktivního a atraktivního trávení volného času. Jak už jsem uvedla výše, ročně jsou tyto hory zatíženy návštěvností odhadem okolo 6 miliónů pobytových dnů. V zimním období láká samozřejmě lyžování a to, jak sjezdové tak i běžecké. Tyto hory mají také bohatou lyžařskou historii a v současnosti nabízejí mnoho moderních lyžařských středisek - Špindlerův Mlýn, Pec pod Sněžkou, Rokytnice nad Jizerou, Harrachov, Benecko, Jilemnice, Vítkovice, Paseky nad Jizerou, Vysoké nad Jizerou, Vrchlabí, Janské Lázně, Malá Úpa, Černý Důl, Žacléř, Svoboda nad Úpou, Mladé Buky a další. Pro běžkaře jsou připraveny kilometry udržovaných tras, takže mohou projet Krkonoše doslova křížem krážem. Pohyb po horách lyžařům pomáhají usnadňovat skibusy. [14] Krkonoše jsou atraktivní v každém ročním období. V letních měsících nabízejí ideální podmínky pro pěší turistiku, ti zdatnější si mohou Krkonoše projet i na kole, přičemž jistě ocení dobře fungující cyklobusy. Hustá síť turistických tras zavede návštěvníky Krkonoš k těm nejkrásnějším a nejatraktivnějším místům. Mezi ně patří například nejvyšší hora Sněžka, Mumlavský vodopád nedaleko Harrachova, Labská přehrada pod střediskem Špindlerův Mlýn, prameny Labe, rozhledny Štěpánka, Žalý a Černá Hora a mnohá muzea. [14] Kromě lyží či turistiky nabízejí i řadu dalších aktivit. Hladinu adrenalinu vám pomůžou zvednout bobová dráha či lanové centrum, které nabízejí Harrachov, Špindlerův Mlýn i Pec pod Sněžkou. Vyzkoušet si můžete i paragliding, sněžné skútry, snowtubing, terénní koloběžky či čtyřkolky. Zahrát si můžete golf, tenis, bowling a řadu dalších tradičních i netradičních sportů. [14] Nalezneme zde dostatečnou nabídku ubytování a to ve všech kategoriích, najdete zde hotely, penziony i horské chaty. Vhodné ubytování podle svých představ najdete jak přímo v turistických centrech, kde můžete svoji dovolenou prožít opravdu aktivně, tak i v místech vzdálenějších která vám poskytnou dostatek klidu i soukromí. [14] V Krkonoších můžete jako návštěvník využít také slevovou kartu BENEFIT Program, díky které můžete ušetřit na mnoha turistických cílech a sportovištích. Slevy se vztahují i na ubytování, zde můžete ušetřit až 20% z celkové ceny ubytování.[14]

23

4.1 Nejznámější turistická a sportovní střediska Krkonoš 4.1.1 Harrachov Toto město leží v nadmořské výšce 686 m. Je to nejvýznamnější sportovně rekreační středisko západních Krkonoš. Původní název Dörfel byl od roku 1850 přejmenován na Harrachov po hraběti Harrachovi. Leží v údolí říčky Mumlavy při hranici s Polskem. Harrachov je známý po celém světě především díky svému skokanskému areálu na svazích Čertovy hory ( 1022 m n.n.), jež je pravidelným dějištěm závodů a již dvakrát se zde konalo MS v letech na lyžích. Od nepaměti je Harrachov spojován s místní sklárnou, která proslula výrobou broušeného, malovaného a rytého skla. Na tuto letitou, slavnou sklářskou tradici úspěšně navazuje i dnešní výroba v harrachovské sklárně. [Eliášek, Dvořák, Stupka, 2013, s. 9], [David, Soukup, 2001, s. 35-36] Více se k tomuto sportovně turistickému středisku vrátím v praktické části této práce.

4.1.2 Horní Mísečky Tato poměrně vysoko položená horská osada (1100 m n.m.) leží na svazích Medvědína v centrální části Krkonoš. Její historie se traduje od roku 1642. Horní Mísečky vznikly jako osada horníků a dřevařů. Silnice, která vede přes Horní Mísečky z Jilemnice na vrchol Krkonoš, patří k nejvýznamnějším krkonošským komunikacím. V dnešní době je to ideální místo pro poklidnou rodinnou dovolenou. Horní Mísečky patří spolu se Šindlerovým Mlýnem do lyžařského areálu Medvědín. [Eliášek, Dvořák, Stupka, 2013, s. 9], [David, Soukup, 2001, s. 38]

4.1.3 Jánské Lázně Janské Lázně leží v nadmořské výšce 630 m. na úpatí Černé hory. Konkrétní údaje o Jánských Lázních pocházejí až ze 14. století. Jánské Lázně jsou světoznámým lázeňským městem a současně druhým nejlépe hodnoceným lyžařským střediskem v České republice. Jsou jedinými lázněmi na české straně Krkonoš. V blízkém Polsku Dolním Slezsku je pro srovnání 12 lázeňských míst. Léčivé účinky zdejších termálních, minerálních i radioaktivních pramenů, kterých tu vyvěrá okolo třiceti, sahají daleko do historie. V roce 1677 zde byly Janem Adolfem Schwarzenbergem vystavěny první lázeňské budovy. [Eliášek, Dvořák, Stupka, 2013, s. 9], [David, Soukup, 2001, s. 40] 24

Toto poklidné městečko s nevšední historií je spojeno s vrcholem Černé hory (1299 m. n. m.) kabinovou lanovou dráhou. Díky nově vybudovaným lanovkám, vlekům i běžeckým lyžařským tratím se město stalo špičkovým sportovním a rekreačním střediskem a ideálním východiskem do nejvyšších českých hor Krkonoš jak v zimě pro lyžaře, tak v létě pro cyklisty i pěší turisty. [15]

4.1.4 Pec pod Sněžkou Je druhé největší a nejvýznamnější krkonošské středisko, které leží 796 m n.m. Představuje centrum turistiky, zimních a letních sportů ve východní části Krkonoš. Pec pod Sněžkou leží v hlubokém údolí řeky Úpy a je téměř kolem dokola obklopena horami, z nichž nejvyšší je Sněžka (1603 m n.m.) a Studniční hora (1554 m n.m.). V centru města nalezneme směs staré a nové architektury s dominantní stavbou hotelu Horizont. Typické jsou zde však roztroušené osídlení horských bud a hotelů rozesetých po svazích. Pec pod Sněžkou začala vznikat na konci 16. století a název dostala podle pecí na tavení rud. [David, David ml., Ludvík, 2010, s. 126-127], [David, Soukup, 2001, s. 58]

4.1.5 Rokytnice nad Jizerou První písemná zmínka o této osadě pochází z roku 1574, kdy vznikla jako osada sklářů a horníků. Stříbro, olovo a měď se zde úspěšně těžily v nedalekých dolech, těžba však postupně zanikala a v 18. století dochází k zakládání prvních textilních podniků. Rokytnice leží v údolí Huťského potoka, který je levostranným přítokem řeky Jizery. Centrum Rokytnice nad Jizerou leží v nadmořské výšce 520 m n.m. Město se dělí na Dolní a Horní Rokytnici. V jeho katastru je ještě několik dalších horských osad. V dnešní době je Rokytnice nad Jizerou významné letní i zimní sportovní letovisko západních Krkonoš a stala se především synonymem pro kvalitní lyžování. [David, David ml., Ludvík, 2010, s. 34]

4.1.6 Špindlerův Mlýn Je nejvýznamnější horské středisko celých Krkonoš, které leží v nadmořské výšce 718 m n.m. v údolí horního toku Labe při soutoku s Dolským potokem. Sjíždějí se sem každoročně desetitisíce milovníků lyžování a turistiky z mnoha zemí. Vznikl jako 25

samostatná osada zhruba před 200 lety, zřejmě jako osada horníků těžících rudy, hlavně zlato a stříbro. Jméno Špindlerův Mlýn vzniklo pravděpodobně náhodně, kdy se obyvatelé okolních chalup scházeli ve mlýně mlynáře Špindlera. Odtud opakovaně posílali supliky císaři, aby si mohli postavit nový kostelík. Souhlas dostali až v roce 1793 od císaře Františka II. jedinou zpáteční adresou při této korespondenci byl „Špindlerův mlýn“. Do konce 19. Století byl Špindlerův Mlýn nevýznamnou vsí. K jeho rozvoji přispěla výhodná poloha ve středu hor a zvyšující se zájem o turistiku. Jediná přístupová cesta sem vede od jihu od Vrchlabí. Technickou zajímavostí a typickou dominantou městského centra je železobetonový most přes Labe se segmentovým obloukem a dolní mostovkou vybudovaný v roce 1911, kdy nahradil původní dřevěný most, který zničila povodeň v roce 1897. [David, Soukup, 2001, s. 73]

5 Praktická část Praktická část práce je rozdělena do čtyř základních částí: -

Seznámení s typem a organizací turistického zájezdu a jeho cílovou skupinou účastníků

-

příprava a realizace 15. ročníku podzimního turistického zájezdu do Krkonoš oblast Malá Úpa – 2014

-

zpracování a vyhodnocení dotazníkového šetření provedeného mezi účastníky tohoto zájezdu

-

příprava 16. ročníku turistického zájezdu na základě nových poznatků, které vzešly z předešlého výzkumu - Krkonoše – Jizerské hory 2015

5.1 Seznámení s typem a organizací turistického zájezdu a jeho cílovou skupinou účastníků. Náš každoroční dvoudenní zájezd do Krkonoš je zaměřen především na turistiku. Během jeho dvou dnů jsou naplánovány trasy okolo 40 km – v průměru 20 km denně. Zpravidla se uskutečňuje poslední zářijový víkend. Pokud v tomto období neseženeme vhodné ubytování nebo dopravu, posunujeme zájezd o týden vpřed. Stálí účastníci zájezdu již s tímto termínem počítají a vědí, že druhá polovina září patří Krkonoším. Měřítkem pro zajištění vhodného ubytování není jen cena, ale především kapacita. Ne 26

každé ubytovací zařízení má totiž tak velkou kapacitu, aby splnilo naše požadavky na ubytování pro více jak 40 osob, převážně ve dvojlůžkových pokojích. Účastníky zájezdu tvoří stálá klientela každoročně zhruba tak z poloviny, druhá polovina zájezdu je více či méně proměnlivá. Je též tvořena z osob, které se již v minulosti zájezdu zúčastnili, jen ne s takovou železnou pravidelností. Malou část klientely pak tvoří zcela noví účastníci. Většinou jde o děti dlouhodobých účastníků zájezdu nebo o jejich přátele. Všichni mají jedno společné a to nějakou vazbu k obci Kámen na havlíčkobrodsku, nebo ke společnosti ZOD Kámen. Toto je snad jediné pojítko, (mimo lásky k horské turistice a Krkonoším), které mají všichni účastníci společné. Jinak se zde potkává nesourodá skupina lidí, jak z pohledu věku (věkové rozpětí v minulém ročníku 11 až 70 let), vzdělání, bydliště nebo profesního zaměření. Nemalou část zájezdu tvoří, jak studenti, tak účastníci, kteří jsou již v důchodovém věku. Doporučený program pro pěší turistiku sestavujeme tak, aby výchozím bodem nebo bodem návratu bylo naše ubytovací zařízení. Vzhledem k tomu, že máme náš autobus po oba dva dny k dispozici, můžeme do plánu zahrnout i kratší přejezdy. Též využíváme místní dopravu (místní autobus, lanovku). Podotýkám, že tento náš zájezd je opravdu nekomerční, je založen na chuti a nadšení skupiny lidí, kteří si snad již podzim bez Krkonoš neumí ani představit. Snažíme se, aby náklady nebyly příliš vysoké. Zájezd si připravujeme sami. Nevyužíváme služeb profesionálních průvodců. Jestliže se nám zájezd vydaří, jsou nám odměnou nejen krásné zážitky, ale i dobrý pocit, že jsme zájezd zvládli dobře i organizačně.

5.1.1 Základní kroky přípravy zájezdů Nejdůležitější body před každoročním plánováním turistického zájezdu do Krkonoš jsou:

-

stanovení pevného termínu zářijového víkendu

-

rozhodnutí o výběru lokality, která bude výchozí pro naše turistické výšlapy

-

zajištění vhodného ubytování pro naši výpravu

-

zajištění dopravce

-

předběžná kalkulace 27

-

vytvoření plakátu (datum, cena, program, ubytování) a jeho následná distribuce

-

sestavení optimálních turistických tras (tomuto bodu je třeba věnovat velkou pozornost vzhledem k velkému věkovému rozpětí účastníků) - časově náročný bod přípravy

-

získání aktuálních informací o vybrané lokalitě, kterou chceme navštívit (internetové zdroje, tištěné materiály-průvodce, mapy, místní informační centra)

6 Turistický zájezdu do Krkonoš - oblast Malá Úpa – rok 2014 Na letošní patnáctý ročník jsme se již na jaře rozhodli pro ubytování v lokalitě Malá Úpa v termínu 27. a 28. 9. 2014. Výběr lokality je z důvodu příznivého výchozího bodu na horu Sněžku. Doprava - Dopravu nám po včasné domluvě poskytne opět náš oblíbený a osvědčený dopravce Zemědělské obchodní družstvo Kámen, společně s řidičem panem Karlem Polnickým. Ubytování - Bouda Malá Úpa – moderně vybudované ubytovací zařízení dokončené v roce 2009 se nachází v těsné blízkosti informačního střediska Malá Úpa a nedaleko hraničního přechodu Malá Úpa - Pomezní Boudy.

Turistické trasy: První den - Pomezní boudy – Sněžka - Pomezní boudy Zde je připravena nabídka hned několika variant turistických tras, po kterých se lze vydat na nejvyšší horu Krkonoš Sněžku a poté se vrátit zpět do Malé Úpy Druhý den - Pomezní boudy – Horní Maršov Je zde připravena i záložní, druhá varianta a to pro starší nebo méně zdatné účastníky našeho zájezdu. Tou je možnost přemístění se do Horního Maršova hned v dopoledních hodinách naším autobusem a odtud absolvovat podle svých možností Naučnou stezku Rýchory nebo alespoň některou její část. A odkud v 17 hodin všichni vyrazíme směrem k domovu. 28

6.1 Program zájezdu 27.9.2014 - SOBOTA Odjezd z Tisu (06:00), Kámen u čekárny (06:05), Kámen u ZOD (06:07), Veselá u čekárny (06:10), Sedletín u čekárny (06:15), Vepříkov (06:25), Habry náměstí (06:35), Kutná Hora (07:00), příjezd do Malé Úpy kolem (10:00) – ubytování v hotelu Bouda Malá Úpa, sraz před hotelem (10:30), rozchod po skupinách dle výběru obtížnosti a délky turistických tras, večeře (18:00 - 19:00) v restauraci našeho hotelu – formou bufetu. 28.9.2014 – NEDĚLE Snídaně (08:00 – 09:00) – formou bufetu – během snídaně tašky do autobusu, rozchod od hotelu na turistické trasy dle výběru jejich obtížnosti a délky (09:15), odjezd z Horního Maršova v 17:00 hodin od (modrého mostu poblíž radnice)! Příjezd Kutná Hora (cca.20:00), Habry (20:30) dále pak Vepříkov, Sedletín, Veselá , Kámen, Tis.

29

6.2 Časový harmonogram Tabulka 1: časový harmonogram (zdroj: vlastní zpracování, 2014) Program Vzdálenost Doba trvání Čas km/m hod./min. hod./min. Kámen - Tis 4 00:05 05:55-06:00 Tis - Kámen 4 00:05 06:00-06:05 Kámen - Veselá 3 00:05 06:05-06:10 Veselá - Vepříkov 9,2 00:15 06:10-06:25 Vepříkov - Habry 7,5 00:10 06:25-06:35 Habry –Kutná Hora 28,8 00:25 06:35-07:00 Kutná Hora – Malá Úpa 128 02:10 07:00-09:40 Zastávka na občerstvení, WC 00:30 Ubytování 00:30 09:45-10:30 Volný turistický program podle volby tras 10:30-18:00 Večeře 01:00 18:00-19:00 Snídaně 01:00 08:00-09:00 Odjezd-Horní Maršov 10 00:15 09:15 Volný turistický program 07:45 09:15-17:00 Odjezd 17:00 Horní Maršov– Kutná Hora 118 01:55 Zastávka na občerstvení, WC 00:30 17:00-19:25 Kutná Hora - Habry 28,8 00:25 19:25-19:50 Habry - Vepříkov 7,5 00:10 19:50-20:00 Vepříkov - Veselá 9,2 00:15 20:00-20:15 Veselá – Kámen 3 00:05 20:15-20:20 Kámen - Tis 4 00:05 20:20-20:25 Tis - Kámen 4 00:05 20:25-20:30

6.3 Dopravce Zemědělské obchodní družstvo Kámen Kámen 75, 582 42 Kámen u Habrů, CZ IČO 00122459 Tel.: 00420 569 458 281 E-mail: [email protected] Web: www.zodkamen.cz [16] Zemědělské obchodní družstvo Kámen v okrese Havlíčkův Brod hospodaří v oblasti Českomoravské vrchoviny na výměře 3 692 hektarů zemědělské půdy, z toho je 2 796 hektarů orné půdy a 896 hektarů zahrnují travní porosty. Vzniklo sloučením původních 30

družstev Kámen, Sedletín, Vepříkov a Tis v roce 1975 jako ZOD Rozkvět Kámen, které se po roce 1992 transformovalo do současného obchodního družstva založeného na majetkové účasti jeho členů. [16] V nabídce služeb Zemědělského obchodního družstva Kámen naleznete především: -

Produkty rostlinné a živočišné výroby

-

Silniční nákladní a osobní dopravou

-

Ubytování a stravování [16]

Typ autobusu: LC 735 Jako každoročně se nám o dopravu postará řidič pan Karel Polnický se svým autobusem z ZOD Kámen. Výbava: tento autobus bohužel vzhledem k roku výroby postrádá výbavu, která patří v dnešní době k standardu většiny dopravních společností a na kterou jsme všichni zvyklí. Ale i tento hendikep nebyl doposud nikdy účastníky zájezdu kritizován, nikdy se neozvaly požadavky nebo návrhy na změnu dopravce. V podstatě si myslím, že tento dědeček mezi dnešními autobusy k našemu zájezdu do Krkonoš již neodmyslitelně patří. Tento jeho drobný nedostatek vyváží dvě nesporné výhody, což je velice nízká sazba na kilometr a vždy vstřícný a ochotný řidič. Další velkou výhodou je jeho dostupnost a snadné objednání přímo v místě obce Kámen v ZOD. Počet míst: 45 + průvodce a řidič

Rok výroby - 1986

Sazba: 20 Kč/ km + 21% DPH Čekání: 25,- Kč/ za započatou ¼ hodinu + 21% DPH 6.4 Ubytování:

Bouda Malá Úpa Horní Malá Úpa 136 542 27 Malá Úpa 31

Web:boudamalaupa.cz E-mail:[email protected] Tel.:(+420 739 673 383 Provozovatel: P.U.B. 06 s.r.o. K Lípě 124, 273 51 Červený Újezd IČO 27582736 [17] Bouda Malá Úpa se nachází přímo v centru Malé Úpy v nadmořské výšce 1050 m, asi 100 m od lyžařského areálu Pomezky. Toto nově vybudované ubytovací zařízení, bylo otevřeno v prosinci 2009. Celý objekt je nekuřácký a má bezbariérový přístup.[17] Celková kapacita ubytování je 90 lůžek, které je nabízeno ve 20 komfortně zařízených apartmánech. 10 apartmánů je 2-3 lůžkových (jeden z nich je bezbariérový) a 10 apartmánů je dvouložnicových pro 4-6 osob. Samozřejmostí apartmánů je vlastní sociální zařízení, LCD televizor, chladnička a internetové připojení Wi-fi. Pro ubytované hosty je zde k dispozici bezplatné parkoviště, které je pod kamerovým systémem. Hosté mohou využít jak nové outdoorové hřiště, minigolf, pro děti je zde k dispozici trampolína a hřiště s několika věžemi, skluzavkami a houpačkami. Dále zde nalezneme saunu, vířivku a stylovou restauraci s dětským koutkem. V zimních měsících je hostům k dispozici botárna s elektrickými vysoušeči lyžařských bot i úschovna lyží s uzamykatelnými skříňkami a kamerovým systémem. [17] Domluvená cena ubytování v době naší návštěvy mimo hlavní sezónu byla: 529 Kč / osoba s polopenzí včetně DPH Objednané ubytování je pro 41 osob: Apartmány 2+2 objednány 5x - celkem pro 20 osob 3 lůžkové pokoje objednány 5x – 1 x 3 osoby, 4x 2 osoby - celkem pro 11 osob Apartmány 3+2 objednány 2x - 5 osob - celkem pro 10 osob 32

6.5 Stravování Je zajištěno v místní stylové nekuřácké restauraci s odděleným dětským koutkem. Restaurace nabízí širokou nabídku teplých a studených pokrmů domácí české kuchyně, která je obměňována dle dané sezóny. Všechna jídla jsou zde vařena bez konveniencepolotovarů a kořenících směsí. Restaurace je přátelská k celiakům. Veškeré hovězí maso podávané v místní restauraci pochází z vlastního ekochovu „Highland Cattle“. Specialitou restaurace je Hovězí maso se šípkovou omáčkou a domácími mandlovými kroketkami. [18] Stravování je zajištěno pro 42 osob z důvodu, že můj bratr se vzhledem k pracovnímu vytížení rozhodl zájezdu zúčastnit až na poslední chvíli, kdy byla kapacita našeho ubytování již plně obsazena. Proto si sám na vlastní náklady zařídil nocleh v nedalekém hotelu, ale polopenzi a dopravu již absolvoval společně s námi. S vedením hotelu jsme se dohodli na podávání večeře v rautu i v den našeho příjezdu, což byl pátek, ač tuto nabídku mají standardně jen ve čtvrtek a v zimních měsících i v úterý. V tomto ubytovacím zařízení nám byla poskytnuta pouze sleva na ubytování řidiče (ubytování zdarma), z důvodu velmi nízké ceny za ubytování, která nám byla nabídnuta v tomto ročním období. A to vzhledem ke komfortu a kvalitě ubytování, které bouda nabízí. Snídaně nám po domluvě byla též podávána formou švédských stolů vzhledem k tomu, že náš zájezd zaplnil skoro veškerou ubytovací kapacitu boudy. S ubytováním a stravováním jsme byli opravdu velice spokojeni, vše bylo nové, čisté velmi komfortně zařízené. Co se stravování týče, bylo znát, že zde kladou velký důraz na kvalitu a čerstvost. S velkým ohlasem se setkalo volné připojení k Wi-fi v celém areálu boudy.

33

6.6 Malá Úpa Je rozptýlená horská obec, která se dělí na dvě části: -

Horní Malou Úpu, jejíž součástí jsou Pomezní Boudy

-

Dolní Malou Úpu, jejíž součástí je Spálený Mlýn

Můžeme zde najít zachovalou lidovou architekturu a velké množství rekreačních zařízení, které jsou navzájem propojeny asfaltovými silničkami. Malou Úpou protéká potok, který nese název Malá Úpa. Pomezní Boudy – se nachází v nejsevernější částí obce Malá Úpa, přímo u hraničního přechodu do Polska v nadmořské výšce 1050 m. Dolní Malá Úpa, U Kostela – střední a nejmalebnější část obce Malá Úpa. Je zde Barokní kostel sv. Petra a Pavla, hřbitov a bývalá škola. Spálený Mlýn – nachází se v Dolní Malé Úpě, původní mlýn vyhořel, dnes je zde hotel, který leží v nadmořské výšce 790 m.

6.7 Turistické trasy

Pomezní boudy – Sněžka – Pomezní Boudy (15 km, 17,5 km nebo 22 km) 27.09.2014 –sobota Průvodce cestou na Sněžku: I. Pomezní Boudy – Sněžka -7,5 km (Cesta česko-polského přátelství) klasika, stále po červené turistické značce Od Pomezních Bud bude mírné stoupání. U Sovího sedla začíná klesání k chatě Jelenka (občerstvení). Za Jelenkou nás již čekají schody a prudké stoupání na Svorovou horu. Další prudší stoupání nás bude čekat, až při výstupu na Sněžku. 34

Průvodce cestou zpět na Pomezní Boudy: I. Sněžka – Jelenka -

Sněžka - po žluté směrem k Růžové hoře, po 1 km zahneme do leva na zelenou, zde se jde traversem (POZOR – kamenitý a kluzký terén), ke konci klesáme a ocitáme se opět na Jelence – 5 km.

-

Můžeme se vrátit stejnou cestou po červené k Jelence – 3,5 km.

Jelenka – Pomezní boudy -

Po žluté, část cesty tady vede po asfaltce – méně náročná cesta - 4 km.

-

Po modré, Lesní hřeben – zde je nutný občanský průkaz, jde se přes hraniční přechod. Tato cesta je náročnější, ale jsou zde hezké výhledy – 5 km.

II. Sněžka – Růžová hora – Pěnkavčí cesta - Spálený mlýn – Pomezky 14,5 km -

Sestoupíme po žluté na Růžohorky a pokračujeme stále po žluté na Portášovy Boudy a za nimi po zelené přes Pěnkavčí vrch (výhled na Jelení horu a Lví důl) ke Spálenému Mlýnu (zde už jsme v Dolní Malé Úpě), po modré ke kostelu a po žluté k Pomezním Boudám.

35

Mapa 1: Oblast Malá Úpa (zdroj: mapy.cz, 2014)

Na Sněžku - popis Cesty česko-polského přátelství: Výstup na Sněžku – po červené turistické značce - Cestou českopolského přátelství na Jelenku Asi nejklasičtější a nejjednodušší cesta, kterou se lze dostat na Sněžku od Pomezních Bud, je část Cesty česko-polského přátelství. Tato trasa začíná kousíček od Pomezní Boudy a vede přes patu nově vybudované sjezdovky směrem do lesa, kde začíná poměrně strmě stoupat. Odměnou nám budou krásné pohledy na Polsko v Sovím sedle. Právě v těchto místech se cesta spojuje s modrou turistickou cestou z Polska. Cesta je zde velmi příjemná, žádné velké kameny ani asfalt. Cesta na Jelenku trvá přibližně kolem hodiny. Na Jelence je doporučeno se občerstvit, buď z vlastních zásob nebo v bufetu přímo na Jelence. Za příznivého počasí je zde velice příjemné venkovní posezení s krásným výhledem. Jelenka byla původně lovecká chata, což dnes poznáme jen díky trofejím umístěným v interiéru chaty. Odtud už zbývá jen 3,5 km na vrchol Sněžky.

36

Z Jelenky přes Svorovou horu na vrchol Sněžky Z Jelenky se můžeme vydat dvěma způsoby – traverzem po zelené, nebo dále po červené značce, Cestou česko-polského přátelství. My půjdeme na vrchol po červené. Zde se začíná příjemná cesta postupně měnit na kamenitou a velmi strmou. Během tohoto úseku se dostaneme do klečového pásma. Otevře se nám pohled na vrchol Sněžky, který byl až do této chvíle skryt. Poté, co vyjdeme tuto nejstrmější a určitě nejhorší část cesty, můžeme si říct, že to nejhorší je již za námi. Kousek pod vrcholem můžeme navštívit krásnou vyhlídku, odkud je výhled na vrcholy západních Krkonoš a na Polsko. Pokračování na vrchol nás čeká už mezi vysokou klečí a po celkem pěkné pěšině. Zde se otvírá i výhled na východní část Krkonoš. Nacházíme se na Svorové hoře. Na konci této cesty, těsně pod vrcholem Sněžky, se napojíme na dlážděnou cestu, která vede z Polska a dovede nás přímo na vrchol. Pokud nám bude přát počasí, můžeme se kochat krásnými výhledy do širokého okolí. Na Sněžce si můžeme odpočinout a jsou zde možnosti i pro občerstvení.

Zpět na Pomezní Boudy: I.

Sněžka – Jelenka - po žluté a zelené

Na zpáteční cestu se můžeme vydat zpět po červené k Jelence. Další z možností, za příznivého počasí, je zvolit si cestu po žluté, kde sestupujeme po schodech pod lanovkou zhruba asi 1 km k prvnímu rozcestníku, poté zahneme doleva na zelenou, která vede traverzem - úzká stezka mezi klečí směrem ke Svorové hoře. Tato cesta vede po Obřím hřebeni a Svorové hoře. Cesta se zde po chvíli mění v hromadu kamení, proto tato cesta není vhodná za deště a vlhkého počasí. Jakmile obejdeme Sněžku, cesta se změní v celkem příjemnou pěšinu po vrstevnici, a když vejdeme do lesa, naskytne se nám vpravo celkem netradiční pohled na vrchol Sněžky. Poté dojdeme kolem Emmina pramene a jeho zrekonstruované studánky zpět na Jelenku

Jelenka – Pomezní boudy – po žluté Ani z Jelenky nemusíme jít zpět jen po červené, ale můžeme se vydat po žluté, která vede čistě po asfaltové silnici. Až na konci, když vyjdeme z lesa, se cesta mění, zde 37

procházíme kolem prvních domů. To už jsme téměř v Horní Malé Úpě. Cestou budeme míjet několik penzionů, obecní úřad, poštu a informační centrum, kde najdeme spoustu materiálů nejen o tomto horském středisku, ale o celých Krkonoších. Tato stezka je ideální pro rodiny s kočárky a pro cyklisty, je to oficiální cyklotrasa.

Jelenka – Pomezní boudy – po modré Tato cesta je méně známá. Vede po polské straně a měří přibližně 4,5 km. Od Jelenky do Sovího sedla se sbíhá modrá společně s červenou turistickou značkou. Tento krátký úsek nám již bude povědomý z cesty na vrchol. Od Sovího sedla je poměrně prudké stoupání přibližně jeden kilometr na vyhlídku Skalní stůl. Odtud se nám naskytnou krásné výhledy, jak na Sněžku v popředí s boudou Jelenkou, na druhou stranu pak dohlédneme do Karpacze. Od vyhlídky jdeme po vrstevnici zhruba 2 km, poté nás čeká asi kilometrové poměrně prudké klesání. Je zde krásný výhled na Malou Úpu a do Polska. Od rozcestníku se dáme směrem k Pomezní Boudě, mineme budovu bývalé celnice a ocitneme se u informačního centra.

Odkud bychom měli již vidět naše

ubytování – Boudu Malá Úpa

II.

Sněžka – Růžová hora - Pěnkavčí cesta - Spálený Mlýn – Pomezní Boudy - po žluté, zelené, žluté

Tato trasa je z naší nabídky nejdelší jak se vrátit zpět do Horní Malé Úpy. Můžeme zde ovšem využít lanovku ze Sněžky na Růžovou horu, čímž si cestu zkrátíme a vyhneme se tak náročnějšímu klesání. Pokud se rozhodneme pro sestup pěšky, budeme ze Sněžky klesat po delších, vyšších kamenitých schodech, zhruba tak 1 km. Poté se pak cesta mění na kamenitou, která jde lesem. Od Růžové hory, kde je přestupní stanice lanovky, se po žluté dostaneme na Růžohorky. Pokud bude přát počasí, je od chaty krásný výhled na okolní louky, které jsou krásně poseté tradičními chaloupkami. Výhled je zde opravdu okouzlující. Zde už se žlutá turistická značka sbíhá se zelenou, po nich dojdeme až k Portášovým Boudám. Za nimi se vydáme po zelené směr Spálený Mlýn, který leží v hlubokém údolí říčky Malá Úpa. Během této cesty se nám otevře krásný pohled na Jelení horu a důl. Dostaneme se na rozcestí U Kostela, u kostelní zdi si můžeme prohlédnout zbytky dopravního letadla Junkers Ju-52, které v březnu 1945 havarovalo ve sněhové bouři na Sněžce. Ostatní části, včetně motoru, jsou umístěny 38

v místním informačním centru. Kostel zde leží 975 m n.m. a je jedním z nejvýše umístěných v ČR. Hned vedle se nachází příjemná restaurace s venkovním posezením. K našemu cíli odtud již není daleko. Můžeme se zde rozhodnout, kterou cestou se vydáme, zda Pohádkovou naučnou stezkou nebo přes romantické Eliščino údolí. [19]

Pomezní Boudy – Horní Maršov – 17, 5 km 28.09.2014 - neděle Pomezní Boudy – Malá Úpa, kostel 2,5 km - Cestník 4,5, km, Lysečinská bouda 5,5, km – Horní Albeřice 8,5 km- Roh hranic 11,5 km – Rýchorský kříž 13 km – Rýchorská bouda 14 km – Horní Maršov 17,5 km

Mapa 2: Oblast Malá Úpa – Horní Maršov (zdroj: mapy.cz, 2014)

39

Naučná stezka Rýchory – 13 km Začíná u Rýchorské boudy. K ní dojdeme z Horního Maršova po žluté turistické značce. – 3,5 km. Celkem nás čeká: 3,5 km k Rýchorské boudě + 6 km naučná ztezka + 3,5, km od Rýchorské boudy zpět do Horního Maršova = 13 km. Na Rýchorské boudě si prý podle rady infocentra můžeme vyzvednout mapku!

Mapa 3: Horní Maršov, Naučná stezka Rýchory (zdroj: mapy.cz, 2014)

Pomezní Boudy – Horní Maršov – 17,5 km Nejvýchodnější částí Krkonoš je Rýchorský hřeben, cíl turistických labužníků, kteří mají raději klidnější stezky než frekventované cesty. Naše putování začíná na Pomezních boudách, odkud jdeme společně s červenou značkou Cestou bratří Čapků. Zprvu sledujeme hlavní frekventovanou silnici, pak vedlejší komunikaci nad levým břehem Černé Úpy. Otevírají se odtud hezké pohledy na

40

horské panorama s dominantou Sněžky. Procházíme areálem Nové domky pod lyžařskými vleky k pozdně baroknímu kostelu z 18 století v Horní Malé Úpě. Z rozcestí, stále po červené značce, pokračujeme do sedla Cestník (1003 m) a odtud pohodlně k Lysečinské boudě u pramene Lysečinského potoka. Od Lysečinské boudy po modré značce bychom se dostali k silnici a po ní do Horního Maršova, tím bychom ale vynechali to nejzajímavější. A tak stále po značce červené po zpevněné komunikaci pokračujeme směrem na Horní Albeřice. Z hezké horské osady stoupáme kolem Albeřických lomů. V kaverně bývalého Bischofova lomu je Hornoalbeřická jeskyně. Tyto podzemní prostory nejsou ale přístupné. Značka nás vede k orientačnímu místu Roh hranic – hranice se tady lomí takřka v pravém úhlu. Jdeme k Rýchohorskému kříži z roku 1804. Z horské louky se otevírají hezké výhledy. Z křižovatky turistických cest jdeme na další rozcestí (vlevo jsou zbytky pralesního prostoru) a odtud vpravo k Rýchohorské boudě, postavené na tomto místě roku 1930. Tady Rýchorský hřeben známý v minulosti rýžováním zlata opouštíme. Po žluté turistické značce strmě klesáme do Horního Maršova.

Naučná stezka Rýchory – 13 km Naučná stezka začíná u Rýchorské boudy. K ní se dostanete po strmějším, ale kratší cestě z Horního Maršova nebo po pozvolnější, ale delší cestě ze Svobody nad Úpou. Info: Naučná stezka Rýchory je přístupná od 1. května do 31. října. Délka trasy: 6 km Popis trasy: Naučná stezka Rýchory má 10 zastávek, prochází nejcennějšími partiemi Krkonošského národního parku. Trasa je vedena po turisticky značených cestách a vede od vyhlídky Maxovka s odbočkou k Rýchorské studánce směrem ke křižovatce cest Kutná na Dvorský les a vrací se nad Sněžnými Domky zpět.

41

Zastávky naučné stezky: Zastávka č. 1 Vyhlídka na Kutné - Maxovka (panorama) V severní části Rýchorského hřbetu byla v roce 1892 vybudována první bouda ve vrcholové oblasti Rýchor – Maxova bouda ( Maxovka). Objekt po druhé světové válce zchátral a staré základy byly využity k vybudování stávající vyhlídky. Při jasném počasí lze shlédnout panorama východních Krkonoš. Zleva: Černá hora - 1299 m, Světlá hora - 1244 m, Liščí hora - 1363 m, Zadní Planina - 1423 m, Luční hora - 1555 m, Studniční hora - 1554 m, Sněžka - 1602 m, Svorová hora - 1411 m, Pomezní hřeben, Dlouhý hřeben, který se táhne až k Hornímu Maršovu, konečně pak i malebné Lysečinské a Albeřické údolí. [25] Zastávka č. 2 Rýchorská bouda Bouda leží v nadmořské výšce 1001 m. Byla vystavěna v letech 1928 – 29. V polovině sedmdesátých let ji získala správa KRNAP. Po rozsáhlé rekonstrukci zde od roku 1986 působí Středisko ekologické výchovy ( v současné době Krkonošské středisko ekologické výchovy), které tak patří mezi nejstarší zařízení svého druhu u nás. [25] Zastávka č. 3 Rýchorská studánka – vybočuje z hlavní trasy Rýchorská studánka vyvěrá na svahovém prameništi. Pramení zde výborná pitná voda, kterou jsou zásobeni obyvatelé Horního Maršova i nedaleká Rýchorská bouda. [25] Zastávka č. 4 Kutná – rozcestí Zastávka nás seznámí s nejvýznamnějšími živočichy žijícími v oblasti Rýchor. [25] Zastávka č. 5 Slatina u Dvorského lesa Na této zastávce nás seznámí s rostlinami vyskytujícími se v této lokalitě. [25] 42

Zastávka č. 6 Dvorský les Nacházíme se v nejvyšší partii Rýchorského hřebene, v I. Zóně národního parku (1033 m.n.m.). Dvorský les je někdy zván i „Rýchorský prales“, ale tento název není přesný, jelikož prostor byl částečně založen uměle. [25] Zastávka č. 7 Pohraniční opevnění Pevnostní objekty v prostorách Rýchor tvoří součást mohutné a nikdy nedokončené linie stálého československého opevnění budovaného v letech 1935-38 jako hráz proti tehdejšímu fašistickému Německu. [25] Zastávka č. 8 Smrčina Rozsáhlá devastace Krkonošských lesů v 16. až 18. století podstatně zasáhla i do druhové skladby lesních porostů na Rýchorách. Ve výšce nad 1000 m n.m. se rozkládají horské smrčiny. [25] Zastávka č. 9 Sněžné Domky Luční enkláva Sněžné domky (dříve Weiselt) leží v závětrném prostoru, kde se každoročně hromadí sníh a setrvává zde až do pozdního jara. Odtud pramení i staré rčení“ Není na Rýchorách jaro, dokud leží sníh na Weiseltu). [25] Zastávka č. 10 Rýchorská Květnice Nacházíme se v místě odkud je nejkrásnější panoramatický výhled na celé Krkonoše. Rýchorská Květnice představuje část severozápadního svahu Rýchor, kde byla v roce 1960vyhlášena stejnojmenná botanická rezervace. [25]

43

6.8 Kalkulace zájezdu Nepřímé náklady Kalkulace cen dopravy Potřebné údaje pro kalkulaci: Sazba na km: 20 Kč/km bez DPH Čekání: 25 Kč/ ¼ hodina bez DPH

1. Náhrada za ujeté kilometry Celkové kilometry

184,5 + 184,5 = 369 km

Objížďky

10%.....36,8 km

Celkem

405,8 km 405,8 . 20 = 8 116 Kč

2. Náhrada za čekání Doba čekání

34 ¼ hodin – 1. den 43 ¼ hodin – 2. den

Celkem:

77 . 25 = 1925 Kč

3. Náklady na druhého řidiče 0 Kč

4. Stravné a ubytování řidiče Stravné: V tuzemsku jsou diety řidiče započítány do sazby za ujetý 1 km. 44

0 Kč Ubytování (1 noc): Hotel si po předchozí domluvě nocleh a stravu řidiče neúčtoval.

0 Kč 5. Rozdíl v ceně nafty 0 Kč 6. Ostatní náklady 0 Kč 7. Silniční poplatky 0 Kč 8. Parkovné 0 Kč Celkem :

10 041 Kč + 21% DPH = 2 108,6 Kč 12 149,6 = 12 150 Kč

A. Kalkulace nákladů na průvodce 0 Kč 45

Přímé náklady na jednoho účastníka

Ubytování a stravování 529 Kč s DPH za 1 noc s polopenzí 529 . 40 = 21 160 Kč

Cena zájezdu na jednoho účastníka 21 160 + 12150 = 33 310 : 40 = 832,75 = 833 Kč

6.9 Absolvování zájezdu V sobotu dne 27.09.2014 jsme vyrazili kolem 06:00 hodiny ráno z výše uvedených nástupních míst, směr Krkonoše. Na všech jednotlivých nástupních zastávkách bylo znát, jak se po roce zase všichni rádi vidíme. Většinou jsou to všechno staré, dobré známé tváře, samozřejmě, že každoročně je nějaká drobná obměna osazenstva zájezdu. Ale i tak to jsou většinou všechno lidé, kteří se navzájem znají. Během cesty jsme absolvovali jednu zastávku na benzínové pumpě na občerstvení. Před příjezdem do Krkonoš byly účastníkům zájezdu rozdány vytištěné materiály v podobě informací ohledně možností volby turistických tras s jejich turistickou mapou a jejich stručném popisu. Dále zde byly uvedeny základní telefonní kontakty na hlavní organizátorku zájezdu, řidiče a horskou službu. Během cesty byly pomocí mikrofonu účastníkům předány základní informace, které se týkaly především dodržování bezpečnosti při pobytu a pohybu v horách, dále pak informace ohledně ubytování, stravování a informace ohledně nedělního odjezdu autobusu. Jako každoročně byl připraven i základní medailónek o zajímavostech Krkonoš a námi plánovaných navštívených místech. Do Malé Úpy jsme dorazili před 10:00 hodinou, kde nás již očekávali. Mohli jsme se díky ročnímu období ihned ubytovat, což byla velká výhoda. Byli jsme jedni z posledních návštěvníků letní sezóny na horách. Po našem víkendovém pobytu začne každoroční dvouměsíční klid před náročnou zimní sezónou. Na zaměstnancích bylo

46

znát, jak se již na pár týdnů odpočinku těší. To ovšem neznamenalo, že by se to odrazilo na kvalitě nám nabízených služeb, ba naopak. Před půl jedenáctou jsme se postupně všichni sešli před naším hotelem, kde automaticky došlo k přirozenému rozdělení se do skupinek dle zvolené náročnosti tras a také podle předpokládaného tempa výpravy. Protože se všichni navzájem známe, všichni už tuší, co od dané skupiny můžou očekávat, a tak vědí kam se mají připojit. Základní pravidlem pro pobyt a pohyb v horách je skupina nejméně 3 lidí! Toto pravidlo je třeba vždy důsledně dodržovat, protože počasí a podmínky v horách se můžou změnit opravdu z minuty na minutu. Na toto pravidlo jsme všichni v autobuse každoročně opět upozorněni s vědomím, že pobyt v horách je na naše vlastní nebezpečí. Na první den zájezdu - sobotu byla v plánu Sněžka! Shrnutí: Jubilejní patnáctý ročník zájezdu do Krkonoš byl opravdu velice zdařilý a to i díky krásnému a teplému počasí, které nás celou dobu provázelo. Na Sněžce jsme v tomto ročním období tentokrát zažili opravdu slunečné a příjemně teplé počasí, což lákalo k nezvykle dlouhému pobytu a odpočinku na naší nejvyšší hoře. Tento fakt přispěl k velké spokojenosti a příjemnému pocitu z vydařeného víkendu všech zúčastněných. Během pobytu a zpáteční cesty se mi vrátilo 33 vyplněných, mnou rozdaných dotazníků. Tyto dotazníky během následujících dní zpracuji a podle získaných informací připravím ve spolupráci s paní Danielovou šestnáctý ročník našeho každoročního podzimního zájezdu do Krkonoš. Již teď však podle reakcí účastníků vím, že mají o další ročník našeho zájezdu, každopádně zájem.

47

7 Dotazníkové šetření – dotazníky pro účastníky 15. ročníku podzimního zájezdu do Krkonoš V rámci této bakalářské práce bylo provedeno dotazníkové šetření mezi účastníky 15. ročníku podzimního zájezdu do Krkonoš. Dotazníky jsem rozdala 41 účastníkům jubilejního ročníku tohoto turistického zájezdu během cesty autobusem do Malé Úpy. Všem zúčastněným jsem osobně vysvětlila, k čemu by měl tento dotazník v budoucnu posloužit a jaký by měl být jeho přínos. Též jsem zdůraznila, že jeho vyplnění a odevzdání je zcela dobrovolné. Během zájezdu se mi postupně vrátilo zpět 33 vyplněných dotazníků. Jedním z hlavních cílů tohoto dotazníku bylo získat zpětné odpovědi především na otázku, zda s tímto druhem zájezdu i po 15. letech nadále pokračovat. Druhá důležitá otázka je, zda mají dotazovaní zájem i o nějaké případné rozšíření tohoto zájezdu. Mezi dalšími otázkami jsou ty, které se dotazují na spokojenost s ubytováním, stravováním a cenou zájezdu. Dotazník se skládá celkem z 6 otázek. Otázky jsou především uzavřené, tzn., že mají předem stanovené varianty odpovědí. Uzavřené otázky byly do dotazníku vybrány především z důvodu jeho následného snadného vyhodnocení, a aby odpovědi byly stejnorodé. Některé otázky jsou však polozavřené, tzn., že dotazovaní mají na výběr několik možností odpovědí, ale pro doplnění je zde možné uvést také vlastní odpověď v kolonce jiné. Každá otázka má možnost jen jedné varianty odpovědi. Veškeré tabulky a grafy v této části bakalářské práce jsou výsledkem dotazníkového šetření mezi účastníky podzimního zájezdu do Krkonoš.

48

1. Kolikrát jste se zúčastnili tohoto turistického zájezdu do Krkonoš? Tabulka 2: Absolvování zájezdu (zdroj: vlastní zpracování, 2014)

Počet dotazovaných účastníků

Počet dotazovaných v %

Méně jak 5

8

24%

Více jak 5

7

21%

Více jak 10

15

46%

15

3

9%

Kolikrát jste se zúčastnili tohoto turistického zájezdu do Krkonoš?

9%

24%

46%

Méně jak 5 21%

Více jak 5 Více jak 10 15

Graf 1: Absolvování zájezdu (zdroj: vlastní zpracování, 2014)

První otázka prováděného dotazníkového šetření mezi účastníky 15. ročníku zájezdu do Krkonoš zjišťuje, kolikrát se dotazovaný uvedeného zájezdu zúčastnil. Méně jak 5 krát odpovědělo 8 dotazovaných (24%). Více jak 5 krát 7 dotazovaných (21%).Největší část dotazovaných zvolila variantu více jak 10 krát, přesně 15 dotazovaných (46%). Všech ročníků zájezdu se zúčastnili 3 dotazovaní (9%).

49

2. Vyhovuje Vám cena za tento turistický zájezd? Tabulka 3: Spokojenost s cenou zájezdu (zdroj: vlastní zpracování, 2014)

Počet dotazovaných účastníků

Počet dotazovaných v %

Ano

33

100%

Ne, cena je příliš vysoká

0

0%

Vyhovuuje Vám cena za tento turistický zájezd?

100%

Ano Ne, cena je příliš vysoká 0%

Graf 2: Spokojenost s cenou zájezdu (zdroj: vlastní zpracování, 2014)

Druhá otázka dotazníkového šetření zjišťuje, jak jsou dotazovaní spokojeni s cenou zájezdu. V této otázce byla odpověď zcela jednoznačná, všech 33 dotazovaných odpovědělo ano (100%). Zbylá varianta nebyla vůbec použita.

50

3. Vyhovuje Vám nabídka připravených turistických tras? Tabulka 4: Nabídka turistických tras (zdroj: vlastní zpracování, 2014)

Ano,vždy si vyberu

Počet dotazovaných účastníků

Počet dotazovaných v %

28

84%

0

0%

5

16%

Ne, jsou všechny příliš náročné Ne, jsou všechny příliš snadné

Vyhovuje Vám nabídka připravených turistických tras?

85%

Ano,vždy si vyberu Ne, jsou všechny příliš náročné

15%

0%

Ne, jsou všechny příliš snadné

Graf 3: Nabídka turistických tras (vlastní zpracování, 2014)

Třetí otázka dotazníkového šetření zjišťuje, zda dotazovaným vyhovuje nabídka připravených turistických tras. Ze souhrnného počtu 33 dotazovaných celkem 28 odpovědělo ano, vždy si vyberu (84%). 5 dotazovaných odpovědělo ne, jsou všechny příliš snadné (16%). Další odpověď nebyla využita.

51

4. Byli jste v minulých letech spokojeni s ubytováním a stravováním? Tabulka 5: Spokojenost s ubytováním a stravováním (zdroj: vlastní zpracování, 2014)

Počet dotazovaných účastníků

Počet dotazovaných v %

Ano

30

91%

Ne

3

9%

Jiné

0

0%

Byli jste v minulých letech spokojeni s ubytováním a stravováním?

91%

9%

Ano Ne Jiné

0%

Graf 4: Spokojenost s ubytováním a stravováním (zdroj: vlastní zpracování, 2014)

U čtvrté otázky dotazníkového šetření je zjišťována spokojenost dotazovaných s ubytováním a stravováním. Nejčastější odpověď byla ano, vybralo si ji až 30 dotazovaných, což je (91%). Ne zvolili 3 dotazovaní (9%). Poslední možnost nebyla využita ani jednou.

52

5. Máte zájem o pokračování této 15-ti leté tradice - zájezdu do Krkonoš Tabulka 6: Zjišťování zájmu o další ročníky zájezdu (zdroj: vlastní zpracování, 2014)

Počet dotazovaných účastníků

Počet dotazovaných v %

Ano, mám v plánu se ho zúčastnit i v budoucnu

27

82%

Ne

0

0%

Nevím

6

18%

Máte zájem o pokračování této 15-ti leté tradice - zájezdu do Krkonoš?

82%

Ano, mám v plánu se ho zúčastnit i v budoucnu Ne

18%

Nevím 0%

Graf 5: Zjišťování zájmu o další ročníky zájezdu (zdroj: vlastní zpracování, 2014)

Pátá otázka dotazníkového šetření zjišťuje, zda mají zúčastnění zájem o pokračování 15-ti leté tradice – zájezdu do Krkonoš. Ano, mám v plánu se ho zúčastnit i v budoucnu odpovědělo 27 dotazovaných, celých (82%). Odpověď ne nebyla vůbec využita. Nevím odpovědělo 6 dotazovaných (18%).

53

6. Jakou změnu byste uvítali v tomto druhu turistického zájezdu po 15-ti letech? Tabulka 7: Zájem o změnu (zdroj: vlastní zpracování, 2014)

Počet dotazovaných účastníků

Počet dotazovaných v %

Nic bych neměnil/a

27

82%

Uvítal/a bych rozšíření o jiné lokality hor

6

18%

Jiné

0

0%

Jakou změnu byste uvítali v tomto druhu turistického zájezdu po 15ti letech?

82%

Nic bych neměnil/a 18%

Uvítal/a bych rozšíření o jiné lokality hor Jiné

0%

Graf 6: Zájem o změnu (zdroj: vlastní zpracování, 2014)

Šestá otázka dotazníkového šetření zjišťuje, jakou změnu by dotazovaní uvítali po 15 letech. Z celkového počtu 33 dotazovaných, odpovědělo 27 nic bych neměnil/a (82%). Šest dotazovaných (18%) odpovědělo, že by uvítali rozšíření zájezdu o jiné lokality hor. Třetí možnost zde nebyla využita.

54

Shrnutí Výsledky z vyhodnocených dotazníků ukázaly, že více jak polovina dotázaných jsou dlouholetí účastníci tohoto turistického zájezdu a zúčastnili se ho více jak 10 krát. Jen necelá třetina odpověděla, že byli na zájezdu méně jak 5 krát. Cena zájezdu, překvapivě, jednoznačně vyhovuje všem dotazovaným. Převážná většina dotazovaných je spokojena i s připravenými turistickými trasami. Jen malé procento je považuje za velmi snadné. S ubytováním jsou dotazovaní také převážně spokojeni, jen třem dotazovaným ubytování nevyhovuje. Velká část dotazovaných by na tomto zájezdu nic neměnila. Šest dotazovaných by uvítalo případné rozšíření našeho zájezdu do dalších lokalit hor. Výsledky z vyhodnocených dotazníků nám přinesly příjemné poznání, že mezi účastníky zájezdu je velký zájem o pokračování tohoto zájezdu i v budoucnu. Nezájem o tento druh zájezdu neprojevil nikdo, jen šest dotazovaných odpovědělo, že neví. Z vyhodnocených dotazníků jsme získali odpovědi, že dotazovaní jsou, až na malé výjimky s tímto druhem turistického zájezdu do Krkonoš spokojeni. Skoro nic by na něm nechtěli měnit a do budoucna se ho chtějí opět zúčastnit. Vzhledem k tomu, že v posledních ročnících zájezdů byl kladen velký důraz na kvalitu ubytování, které bylo vždy vybíráno opravdu v komfortních, moderních ubytovacích zařízeních – hotelech, není v této oblasti moc prostoru k velkému zlepšení. Myslím, že přesun do luxusních hotelů by v tomto případě nebylo na místě. Vzhledem k programu našeho zájezdu by služby takového typu hotelu byly zbytečné a promítly by se hlavně v navýšení ceny zájezdu. Na základě zjištěných výsledků navrhnu a připravím 16. ročník podzimního zájezdu do Krkonoš na rok 2015. Zaměřím se hlavně na možnost nabídnutí nových turistických tras a rozšíření navštívené lokality, která by přesahovala území české části Krkonoš. Přitom se pokusím o zachování kvalitního ubytování v srdci těchto hor.

55

8 Vytvoření turistického zájezdu na základě dotazníkového šetření Krkonoše – Jizerské Hory - oblast Harrachov – rok 2015 8.1 Program zájezdu 27.9.2015 - SOBOTA Odjezd z Tisu (05:55), Kámen u čekárny (06:00), Kámen u ZOD (06:02), Veselá u čekárny (06:05), Jiříkov u čekárny (06:15), Vepříkov (06:20), Habry náměstí (06:30), Kutná Hora (06:55), příjezd do Harrachova (10:00) – ubytování v hotelu Šedý Vlk, sraz před hotelem (10:15), rozchod po skupinách dle výběru obtížnosti a délky turistických tras, večeře (18:00 - 19:00) v hotelové restauraci. Byli jsme upozorněni, že tentokrát nebudou pravděpodobně připraveny všechny pokoje k ubytování v době našeho příjezdu. Proto bude nutné, po vzájemné domluvě nechat všechna zavazadla na již předaných pokojích. Zbytek pokojů nám bude předán v odpoledních hodinách po našem návratu z túry. Večeři si každý objedná a vybere na recepci před odchodem na túru dle pro nás připravené nabídky jídel. Večeře zde bude podávána kontinentálně společně s bufetovým salátovým barem a desertem. 28.9.2015 – NEDĚLE Snídaně (08:00 – 09:00) – formou bufetu – během snídaně tašky do autobusu, rozchod od hotelu na turistické trasy dle výběru jejich obtížnosti a délky (09:30), odjezd z Kořenova v 17:00 hodin z parkoviště vlakového nádraží! Příjezd Kutná Hora (cca.20:00), Habry (20:25) dále pak Vepříkov, Jiříkov, Sedletín, Veselá , Kámen Tis.

56

8.2 Časový harmonogram Tabulka 8: Časový harmonogram (zdroj: vlastní zpracování, 2015)

Program Kámen - Tis Tis - Kámen Kámen - Veselá Veselá - Jiříkov Jiříkov - Vepříkov Vepříkov - Habry Habry –Kutná Hora Kutná Hora - Harrachov Zastávka na občerstvení,WC Ubytování Volný turistický program Večeře Snídaně Volný turistický program Harrachov - Jakuszyce Odjezd Kořenov – Kutná Hora Zastávka na občerstvení, WC Kutná Hora - Habry Habry - Vepříkov Vepříkov - Jiříkov Jiříkov -Veselá Veselá – Kámen Kámen - Tis Tis - Kámen

Vzdálenost km/m 4 4 3 5,4 4,5 7,5 28,8 136,2

5,7 137

Doba trvání hod./min. 00:05 00:05 00:05 00:10 00:05 00:10 00:25 02:35 00:25 00:15 podle volby tras 01:00 01:00 07:45 00:10

Čas hod./min. 05:50-05:55 05:55-06:00 06:00-06:05 06:05-06:15 06:15-06:20 06:20-06:30 06:30-06:55 06:55-10:00 10:00-10:15 10:30-18:00 18:00-19:00 08:00-09:00 09:15-17:00 10:00-10:10 17:00

28,8 7,5 4,5 5,4 3 4

02:35 00:25 00:25 00:10 00:05 00:10 00:05 00:05

17:00-20:00 20:00-20:25 20:25-20:35 20:35-20:40 20:40-20:50 20:50-20:55 20:55-21:00

4

00:05

21:00-21:05

57

8.3 Ubytování Hotel Šedý Vlk Harrachov 151 512 46 Harrachov Web:www.hotel-sedy-vlk.cz [email protected] Tel.: +420 481 320 038 [21] Domluvená cena ubytování: 570 Kč / osoba s polopenzí včetně DPH Hotel Šedý Vlk nalezneme v centru Harrachova, hned vedle Městského úřadu. Poskytuje ubytování pro jednotlivce i skupiny. Ubytovací možnosti hotelu zahrnují dvoulůžkové až čtyřlůžkové pokoje s vlastním sociálním zázemím a některé s vlastní terasou, která disponuje výhledem do okolí. Součástí pokojů je televize, Wi-fi připojení a satelit. V hotelu najdeme dále konferenční sál, dětský koutek, restauraci s venkovním posezením a celou řadou sportovních a relaxačních možností k využití volného času. Nechybí zde ani parkoviště pro hosty. [21] Hotel Šedý vlk je známý svojí výtečnou českou i mezinárodní kuchyní. Nabízí klasické formy stravování pro hotelové hosty. Snídaně jsou formou švédských stolů s bohatou nabídkou jídel a nápojů, obědy a večeře si pak hosté vybírají den předem z nabídky čtyř jídel. Každé takové jídlo obsahuje předkrm nebo polévku, hlavní chod a navíc saláty a zákusky formou bufetu. Pro firemní akce, oslavy a rauty zde nabízí styl obsluhy a menu jídel podle konkrétního přání pořadatele. V hotelu je také k dispozici bar s rozlehlou letní terasou, kde mohou být v případě konání uzavřené akce servírovány obědy i večeře. [22]

58

8.4 Doprava: Opět padla volba na dopravce se kterým máme výborné, mnohaleté zkušenosti - ZOD Kámen. A s autobusem by nám měl být k dispozici i náš osvědčený řidič, pan Karel Polnický. Sazba: 20 Kč/ km + 21% DPH Čekání: 25,- Kč/ za započatou ¼ hodinu + 21% DPH

8.5 Harrachov Při návštěvě Harrachova si nenechte ujít: -

Ski muzeum

-

Sklárnu, Sklářské muzeum

-

Hornické muzeum a prohlídkovou štolu

-

Areál skokanských můstků

-

Mumlavský vodopád

-

Rozhlednu Štěpánka

Harrachov proslul za hranicemi Čech svým sklářstvím, ještě dříve než se stal jedním z nejvýznamnějších center letní a zimní rekreace v Krkonoších. Rozkládá se v údolí říčky Mumlavy. Nejprve v lokalitě Rýžoviště, později na Novém Světě vznikla tradice ručně vyráběného foukaného, broušeného, ale i rytého a malovaného či jinak zdobeného skla. Skutečné skvosty sklářského umění jsou vystaveny v místním muzeu skla. Malý pivovar a historická brusírna skla se nachází přímo v objektu harrachovské sklárny. Vedle sklárny je novogotická kaple sv. Alžběty se skleněným zvonkem. Zvon váží 10 kg a je 50 cm vysoký. Nese znak rodu Harrachů - tři paví pera. Uvnitř kaple je umístěn oltář, který je z benátských zrcadel. Kaple je přístupná denně. Mezi zajímavosti Harrachova se též právem řadí ozubnicová železniční dráha mezi Tanvaldem a Harrachovem. Tato dráha je vyhlášena národní technickou památkou. Železnice byla v minulosti důležitým spojem mezi Českou republikou a Polskem a během 2. světové války i důležitou trasou do Berlína. Historie vlakového spojení mezi Harrachovem a nedalekým polským městem sahá až do roku 1902. Moderní dieselové 59

stroje bez ozubnice jezdí pravidelně od roku 2010 z Tanvaldu do polské Jelení Hory. Významně se do života obce podepsal rozvoj turistického ruchu a lyžařských sportů. Lyžařský areál zahrnuje mimo mnoha sjezdových tratí a vleků i lyžařské magistrály a skokanské můstky; nachází se zde i takzvaný „mamut“, který patří mezi nejvyšší na světě a řadí se tak mezi světovou třídu. K řadě atrakcí patří též bobová dráha a lanové centrum. Středisko nabízí sportovní vyžití jak na hřištích pro míčové hry, tak i golf, minigolf, tenis, dětské hřiště, horolezeckou stěnu a podobně . Turistické trasy i cyklotrasy jsou dobře vyznačeny a rozlišeny různými barvami. Pokud neradi šlapete do kopce, můžete využít lanové dráhy. Lanová dráha na Čertovu horu nabízí mimo krásného výhledu také pohodlný nástup pro výlety na kole, vycházky do nejbližšího okolí i horské túry. Návštěvu do polské části Jizerských hor vám umožní hraniční přechod Mýtiny, který je vhodný pro pěší i cyklistické výlety. V teplých letních dnech můžete využít koupaliště V Zákoutí, které je umístěno v nádherném prostředí horské přírody. [23] Mumlavský vodopád, který také k Harrachovu neodmyslitelně patří, leží východně od města a dojdete k němu podél řeky Mumlavy. Je to jeden z nejvyhledávanějších turistických cílů západní části Krkonoš. Mumlavský vodopád je vysoký kolem 10 m. Působí mohutně, voda tu spadá přes stupňovitě uspořádané skalní bloky. Nad i pod vodopádem jsou v řečišti obří kotle (hrnce) zvané Čertova oka. Jedná se o prohlubně, které byly v žulovém podkladu vyhloubeny pohybem vody s kamínky. [David, David ml., Ludvík, 2010, s. 23]

60

8.6 Lanová dráha Lanovka na Čertovu horu: Čtyřsedačková lanovka vede z Harrachova na Čertovu horu do nadmořské výšky 1021 m n.m. Ze sedačky lanové dráhy se nám naskytne velice zajímavý pohled na profil mamutího můstku. Letní provozní doba je zde od 09:00 – 17:00 hodin. Cena nahoru:

-

osoba nad 18 let -120 Kč

-

mládež od 14 do 17 let - 90,- Kč

-

skupinová sleva 20 osob a výše 10% [24]

Pokud by nebyla lanovka v provozu, čeká nás převýšení 360 m na 3 km.

61

8.7 Turistické trasy

Harrachov – Mumlava - Harrachov 27. 09. 2015 - sobota Možnosti turistických tras s využitím lanovky na Čertovu horu:

Mapa 4: Oblast Harrachova (zdroj: mapy.cz, 2015)

I. Harrachov - Čertova hora – Ručičky – Zadní Plech – Mumlava Harrachov: 15 km Z Harrachova se vydáme lanovkou na Čertovu horu. Od horní stanice lanovky se vydáme po modré. Na rozcestí Ručičky zahneme doleva a napojíme se na žlutou turistickou značku. Přes Zadní Plech dorazíme ke Krakonošově snídani a zde uhneme

62

doleva na modrou značku a scházíme po řece Mumlavě a okolo Mumlavského vodopádu zpět do Harrachova II. Harrachov - Čertova hora – Ručičky – Dvoračky - Zadní Plech –

Mumlava - Harrachov: 18 km Z Harrachova vyjedeme opět lanovkou na Čertovu horu. Od její horní stanice se vydáme po modré, kde od rozcestí Ručičky pokračujeme po zelené turistické značce ke Dvoračkám. Zde doporučuji se občerstvit a nezapomenout ochutnat například jejich zdejší, vyhlášené, čerstvě pečené, domácí housky. Za příznivého počasí je zde krásný výhled do okolí a lze zde posedět na rozsáhlé terase. Zpět se vrátíme po zelené asi 1 km k rozcestí Pod Lysou horou, zde zahneme na modrou značku. Po zhruba asi kilometru zabočíme doprava na žlutou turistickou značku. Přes Zadní Plech dorazíme ke Krakonošově snídani a uhneme doleva na modrou značku. Scházíme podél řeky Mumlavy a Mumlavského vodopádu zpět do Harrachova.

III. Harrachov - Čertova hora – Ručičky – Dvoračky – okolo Kotle – Mumlava - Harrachov: více jak 20 km dle dalšího výběru Lanovkou na Čertovu horu. Od horní stanice lanovky se vydáme po modré. Od rozcestí Ručičky pokračujeme po zelené ke Dvoračkám. Od Dvoraček po červené k rozcestí U Růženčiny zahrádky - ( máme za sebou 9 km). Jsme téměř v polovině. Zde se rozhodneme, jak dlouhou cestu zpět zvolíme:

-

1 km po zelené k rozcestí U Čtyř pánů, pak po modré, podél Mumlavy klesáme zpět do Harrachova – 20 km

-

1 km po červené značce k Vrbatovce a odtud 1 km po žluté k rozcestí U Čtyř pánů. Opět po modré klesáme podél Mumlavy zpět do Harrachova – 22 km

-

1 km po červené k Vrbatovce, od ní 2 km dále po červené po hraně Labského dolu (výhled na Pančavský vodopád). Před Labskou boudou zahneme na modrou turistickou značku a po Mumlavě scházíme dolů do Harrachova – 23,5 km

63

-

Pokud si cestu ještě prodloužíme o zacházku k prameni Labe čeká nás celkem - 25 km

Možnost turistické trasy bez využití lanovky:

IV. Harrachov – Krakonošova snídaně – Vosecká bouda – Prameny Labe – Labská bouda – U Čtyř pánů – Krakonošova snídaně – Harrachov – 22 km Z Harrachova začneme stoupat proti toku Mumlavy po modré turistické značce, která vede souběžně spolu s cyklotrasou. Ve spodní části míjíme krásné Mumlavské vodopády. Říční koryto zde zdobí charakteristické mísovité útvary – obří hrnce. Zhruba po čtyřech kilometrech odbočíme vlevo do svahu a pokračujeme po žluté turistické značce, která vede opět souběžně s cyklotrasou. Po dalších dvou kilometrech a převýšení kolem 200 m se dostáváme k Vosecké boudě. Od tohoto rozcestí již začneme stoupat po zelené značce. Po levé ruce nám zůstává vrchol Sokolníka (1384 m), který je součástí hlavního hraničního hřebene. Přes Navorskou louku se dostáváme až na louku Labskou. Na ní se k nám zprava připojuje žlutá značka. Pokračujeme ještě asi 0,5 km k pramenu Labe. Budeme-li mít zájem, lze se odtud podívat až k Labské boudě nebo na hranu hlubokého Labského dolu. Vracet se budeme po asfaltové cestě okrajem mezinárodně významného mokřadu Pančavské louky.

Mezi klečí přicházíme na

rozcestí U čtyř pánů a po modré značce s výhledem na Kotel(1435 m) a Lysou horu (1344 m) začínáme rychle klesat. Míjíme Krakonošovu snídani, zprava se připojuje žlutá značka, po níž jsme ráno vystoupali k Vosecké boudě. Nyní již jdeme v protisměru známou cestou po pravém břehu Mumlavy, až do Harrachova. [Čihář, 2002, s. 33-34]

64

Harrachov – Jakuszyce - Kořenov 28. 9. 2015 - neděle Po telefonickém rozhovoru s infocentrem v Harrachově jsme získali potřebné informace o možnosti naší případné cesty do Jakuszyc. V době našeho pobytu by zde měla stále ještě platit vlaková výluka. Tato nám přináší možnost využití místního náhradního autobusového spoje, který odjíždí v 10:00 hodin od sklárny v Harrachově přímo do Jakuszyc. Další možností je vydat se z Harrachova do Jakuszyc pěšky, čímž si trasu prodloužíme přibližně o více než 5 km. V tomto případě je ovšem potřeba zvážit další okolnosti jako například počasí, aktuální kondici a další aspekty, to vše s ohledem navčasný návrat do Kořenova. Zde je v hotelu Márt, který se nachází poblíž místního vlakového nádraží, domluvena pro náš zájezd rezervace pro případné občerstvení. Toto občerstvení není již v ceně zájezdu. Jelikož se budeme během dne pohybovat na území jiného státu, je třeba mít s sebou platný doklad totožnosti, občanský průkaz nebo cestovní doklad.

Mapa 5: Jizerské hory –Krkonoše, Jizerka, Harrachov, polské Jakuszyce, (zdroj: mapy.cz, 2015)

65

I.

Jakuszyce – Orle – osada Jizerka – Kořenov – 17 km

Jkuszyce – Orle – po červené - 4 km , Orle – osada Jizerka – po zelené, po překročení státní hranice se napojíme na žlutou -3 km, osada Jizerka – Kořenov – po červené – 10 km

II.

Harrachov – Jakuszyce – Orle – osada Jizerka Kořenov -22 km

Harrachov, hotel šedý Vlk – Jakuszyce – po červené – 5 km,Jkuszyce – Orle – po červené - 4 km , Orle – osada Jizerka – po zelené, po překročení státní hranice se napojíme na žlutou -3 km, osada Jizerka – Kořenov – po červené – 10km Z Harrachova se po červené turistické značce dostaneme do polských Jakuszyc, kde pokračujeme dále po zpevněné lesní cestě až do Orle na známé vyhledávané rozcestí s místní kamennou restaurací. Je zde možnost občerstvení. Odtud se již napojujeme na zelenou turistickou značku, po které začneme strměji klesat po úzké lesní pěšině až k řece Jizeře. Řeka Jizera tvoří v těchto místech polsko-českou hranici, je zde jedinečná atmosféra. Po překročení nově zrekonstruovaného, dřevěného mostu se ocitáme opět v České republice. Zde se napojujeme na žlutou turistickou značku, po které dojdeme do osady Jizerka. Z osady Jizerky se již vydáme po červené turistické značce, která zhruba po čtvrtině cesty začíná kopírovat břeh řeky Jizery. Po jejímž břehu dojdeme až do Kořenova, kde na nás v 17:00 hodin bude čekat náš autobus.

8.8 Předběžná kalkulace Nepřímé náklady

Kalkulace cen dopravy Potřebné údaje pro kalkulaci: 66

Sazba na km: 20 Kč/km bez DPH Čekání: 25 Kč/ ¼ hodina bez DPH

Přibližná náhrada za ujeté kilometry Přibližné kilometry

190 + 190 = 380 km

Objížďky

10%.....38 km

Celkem

418 km

Celková cena:

418 . 20 = 8 360 Kč

Přibližná náhrada za čekání Zde budeme brát v úvahu částku kolem 2 000 Kč

- dle zkušeností

z předchozích let Celkem :

10 360 Kč + 21% DPH = 2 175,6 Kč 12 535,6 = 12 536 Kč

Přímé náklady na jednoho účastníka

Ubytování a stravování 570 Kč s DPH za 1 noc s polopenzí 570 . 40 = 22 800 Kč

Cena zájezdu na jednoho účastníka 22 800 + 12 536 = 35 336 : 40 = 832,75 = 883 Kč 35 336 : 42 = 841 Kč 67

Závěr Jedním z cílů této bakalářské práce bylo představit a ukázat, co obnáší vytvoření takovéhoto nekomerčního, každoročního, turistického, víkendového zájezdu do Krkonoš pro určitou cílovou skupinu obyvatel. Tato ukázka by mohla posloužit některým zájmovým spolkům či určitým skupinám jako inspirace k vytvoření podobného zájezdu pro jejich členy. Tento zájezd se uskutečňuje již po řadu, let a přesto se těší stále velké popularitě. Ale i přes tuto skutečnost je třeba nezapomínat na oslovení jeho účastníků a to v rámci přispění k jeho lepší a kvalitnější podobě i do budoucích let. Pomocí dotazníkového šetření mezi účastníky jsem se proto pokusila získat zpětnou vazbu, na základě které by byl připraven následující ročník tohoto turistického zájezdu k plné spokojenosti zúčastněných. V rámci šetření se potvrdily předpokládané skutečnosti, že účastníci jsou s tímto zájezdem v celku spokojeni a mají ho rádi. Z čehož vyplývá, že zde není velký prostor k rozsáhlým inovacím. Přesto bylo z výsledků patrné, že drobné změny by účastníci přivítali a to převážně v rozšíření navštívené oblasti nebo lokality. Šestnáctý ročník zájezdu, jehož příprava je v této bakalářské práci také uvedena, byl již připraven na základě vyhodnocení těchto poznatků z dotazníkového šetření. Šestnáctý ročník turistického zájezdu do Krkonoš se podařilo rozšířit i do dosud námi nenavštívené oblasti, a to na polskou stranu Krkonoš. Na druhý den tohoto zájezdu jsou turistické trasy naplánovány částečně i do Jizerských hor. Přes tyto změny se však nadále stále jedná o turistický zájezd do Krkonoš, protože ubytování bylo zachováno v jednom z největších rekreačních a sportovních středisek Krkonoš – Harrachově.

68

Seznam použitých zkratek KRNAP

- Krkonošský národní park

UNWTO - (United Nations World Tourism Organization – Světová organizace cestovního ruchu):

69

Seznam použité literatury ČIHAŘ, Martin. Naše hory. 1. vydání. Praha: Ottovo nakladatelství, divize Cesty, 2002. 278 s. ISBN 80-7181-760-0. DAVID, Petr, Petr DAVID ML. a Petr LUDVÍK. Česko všemi smysly: KRKONOŠE. 1. vydání. Praha: Soukup&David, 2010. 175 s. ISBN 978-8086899-53-4. DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. Krkonoše: po celý rok: průvodce po Čechách, Moravě a Slezsku.1. vydání. Praha: Kartografie Praha, 2001. 95 s. ISBN 80-7011-545-9. ELIÁŠEK, Jan, Jiří DVOÁK a Petr STUPKA. KRKONOŠE: česká a polská část, Jizerské hory. 2 vydání. Český Krumlov: MCU, 2013. 60 s. ISBN 978-80-7339-193-5. HESKOVÁ, Marie. Cestovní ruch: pro Vyšší odborné a Vysoké školy. Praha: Fortuna, 2006, s. 153. ISBN 80-7168-948-3. INDROVÁ, Jarmila. Cestovní ruch: základy. 2. vyd. Praha: Oeconomica, 2009. ISBN 978-80-245-1569-4. KOLÁČEK, Luboš Y. TAJEMNÉ STEZKY: Krkonoše: Rájem i peklem Obřích hor. První vydání. Praha: Regia, 2015. 263 s. ISBN ISBN 978-80-87866-11-5. MIRVALD, S. a kol. Geografie cestovního ruchu. Plzeň : ZČU v Plzni. 1996. 128 s. 3. upravené vydání. Zákon 159/1999 Sb. o některých podmínkách podnikání v cestovním ruchu [online]. 1999 [cit. 2016-04-17]. Dostupné z: http://mmr.cz/cs/Podpora-regionu-a-cestovniruch/Cestovni-ruch/Pravo-Legislativa/Prehled-platnych-pravnich-predpisu/Zakon-c159-1999-Sb-o-nekterych-podminkach ZEMAN, Jiří. Krkonoše.1 vydání. Praha: Akcent, 2010. 125 s. ISBN 978-80-7268-6520.

70

Seznam internetových zdrojů [1] Czech Tourism: Charakteristika a význam cestovního ruchu v Česku [online]. 2016 [cit.

2016-03-02].

Dostupné

z:

http://old.czechtourism.cz/didakticke-podklady/1-

charakteristika-a-vyznam-cestovniho-ruchu-v-cesku/ [2] Krnap [online]. 2010 [cit. 2016-04-04]. Dostupné z: http://www.krnap.cz/priroda-ahistorie/ [3]

Treking

[online].

2015

[cit.

2016-04-04].

Dostupné

z:

http://www.treking.cz/regiony/nejvyssi-hory-ceske-republiky.htm [4]

Geohistorický

vývoj

[online].

2010

[cit.

2016-03-18].

Dostupné

z:

http://www.krnap.cz/geohistoricky-vyvoj/ [5] Správa Krkonošského národního parku [online]. 2010 [cit. 2016-04-04]. Podnebí. Dostupné z: http://www.krnap.cz/podnebi/ [6] Multimediální encyklopedie: K R K O N O Š E [online]. 1999 [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: vejacv.albums.cz/krkonossky-narodni-p/krkonose-v-datech.html [7] Krajinou a přírodou východních Čech [online]. 2012 [cit. 2016-04-16]. Dostupné z: http://bohemiaorientalis.cz/o-vsivci-sudetskem/ [8] Multimediální encyklopedie: KRKONOŠE [online]. 1999 [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: vejacv.albums.cz/fauna-a-flora-krkono/fauna-krkonos-strucn.html [8] Jánské Lázně: oficiální stránky města [online]. 2016 [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: http://www.janske-lazne.cz/cs [9] Příroda Hrubého Jeseníku: jedinečný a ohrožený klenot: Základní charakteristika nejstaršího národního parku v ČR [online]. 2016 [cit. 2016-04-20]. Dostupné z: http://www.npjeseniky.info/narodni-parky-v-cr/krkonose/ [10] Správa Krkonošského národního parku [online]. 2010 [cit. 2016-03-19]. Dostupné z: http://www.krnap.cz/ [11] Krkonošský národní park a jeho historie [online]. 2010 [cit. 2016-03-22]. Dostupné z: http://www.krnap.cz/krnap-a-jeho-histrorie/

71

[12] Ochrana přírody a péče o NP [online]. 2010 [cit. 2016-03-19]. Dostupné z: http://www.krnap.cz/ochrana-prirody-a-pece-o-np/ [13] Organizační struktura Správy KRNAP [online]. 2010 [cit. 2016-03-17]. Dostupné z: http://www.krnap.cz/organizacni-struktura/#opnp [14] Turistický portál: KRKONOŠE A POKRKONOŠÍ [online]. 2016 [cit. 2016-03-19]. Dostupné z: http://www.hkregion.cz/dr-cs/r-krkonose-a-podkrkonosi/ [15] Jánské Lázně: oficiální stránky města [online]. 2016 [cit. 2016-03-28]. Dostupné z: http://www.janske-lazne.cz/cs [16] Zemědělské obchodní družstvo Kámen [online]. 2016 [cit. 2016-03-06]. Dostupné z: www.zodkamen.cz [17]

Bouda Malá Úpa: ubytování [online]. [cit. 2014-03-06]. Dostupné z:

http://www.boudamalaupa.cz/ubytovani/ [18] Bouda Malá Úpa: resturace [online]. [cit. 2014-03-16]. Dostupné z: http://www.boudamalaupa.cz/restaurace/ [19] Malá Úpa a okolí [online]. 2012 [cit. 2016-03-16]. Dostupné z: http://penzionjonas.webnode.cz/mala-upa-a-okoli/ [20] Liberecký kraj: Naučná stezka Rýchory [online]. 2014 [cit. 2014-08-16]. Dostupné z: http://www.liberecky-kraj.cz/dr-cs/499-naucna-stezka-rychory.html [21]

Hotel

Šedý

Vlk

[online].

2015

[cit.

2015-05-16].

Dostupné

z:

www.hotely.cz/harrachov/hotel-sedy-vlk [22] Hotel Šedý Vlk: resturace [online]. 2015 [cit. 2015-05-16]. Dostupné z: https://www.restu.cz/restaurace-hotelu-sedy-vlk/ [23] Harrachov [online]. [cit. 2016-03-16]. Dostupné z: http://harrachov.ceskehory.cz/ [24] Sportovní areál Harrachov [online]. [cit. 2015-09-15]. Dostupné z: skiarealharrachov.cz/cenik1 [25]

Rokytnice

nad

Jizerou

[online].

[cit.

2016-04-22].

Dostupné

z:

http://www.rokytnice.com/cs/turistika/pesi-turistika/50-zakladni-pravidla-pro-pohybna-horach 72

Seznam tabulek Tabulka 1 - časový harmonogram Tabulka 2- absolvování zájezdu Tabulka 3 - spokojenost s cenou zájezdu Tabulka 4 - nabídka turistických tras Tabulka 5 - spokojenost s ubytováním a stravováním Tabulka 6 - zjišťování zájmu o další ročníky zájezdu Tabulka 7 - zájem o změnu Tabulka 8 - časový harmonogram

Seznam grafů Graf 1 - absolvování zájezdu Graf 2 - spokojenost s cenou zájezdu Graf 3 - nabídka turistických tras Graf 4 - spokojenost s ubytováním a stravováním Graf 5 - zjišťování zájmu o další ročníky zájezdu Graf 6 - zájem o změnu

73

Seznam příloh Příloha 1 – informační leták – zájezd Krkonoše 2014 Příloha 2 – dotazník Příloha 3 – informační leták – zájezd Krkonoše 2015 Příloha 4 – základní pravidla pro pohyb na horách Příloha 5 – SWOT analýza regionu „Krkonoše“ Příloha 6 – Krkonoše - pohled na Sněžku z Horní Malé Úpy Příloha 7 – Jizerské hory - řeka Jizera - v místech kde tvoří česko-polskou hranici

74

PŘÍLOHY

Příloha 1 – informační leták – zájezd Krkonoše 2014

DovolujEME si Vás pozvat na dvoudenní podzimní zájezd

KRKONOŠe 27. – 28. 9. 2014 (sobota – nedĚLE)

UBYTOVÁNÍ: Bouda Malá Úpa CENA: 830 – 860 Kč/osobu (doprava, ubytování, polopenze)

PROGRAM: Že by opět Sněžka ???? Přihlášky + záloha 830,- Kč u paní Danielové, tel: 720 008 962, email:[email protected]

Dotazník Dobrý den jsem studentkou Vysoké školy polytechnické v Jihlavě. Prosím Vás o vyplnění dotazníku, který mi poslouží jako podklad pro praktickou část bakalářské práce. Výsledky dotazníku by měly posloužit ke zkvalitnění našeho každoročního podzimního zájezdu do Krkonoš, který se tento rok koná již po 15. Tento dotazník je zcela anonymní. 1. Kolikrát jste se zúčastnili tohoto turistického zájezdu do Krkonoš? a) b) c) d)

Méně jak 5 Více jak 5 Více jak 10 15

2. Vyhovuje Vám cena za tento turistický zájezd? a) Ano b) Ne, cena je příliš vysoká 3. Vyhovuje Vám nabídka připravených turistických tras? a) Ano, vždy si vyberu b) Ne, jsou všechny příliš náročné c) Ne, jsou všechny příliš snadné 4. Byli jste v minulých letech spokojeni s ubytováním a stravováním? a) Ano b) Ne c) Jiné ………………………… 5. Máte zájem o pokračování této 15-ti leté tradice – zájezdu do Krkonoš? a) Ano, mám v plánu se ho zúčastnit i v budoucnu b) Ne c) Nevím 6. Jakou změnu byste uvítali v tomto druhu turistického zájezdu po 15-ti letech? a) Nic bych neměnil/a b) Uvítal/a bych rozšíření o jiné lokality hor c) Jiné………………………… Děkuji Vám za čas, který jste nad tímto dotazníkem strávili a pomohli mi tím v realizaci mé bakalářské práce. Dagmar Kruntorádová

Příloha 3 – informační leták – zájezd Krkonoše 2015

Dovolujeme si Vás již po šestnácté pozvat na dvoudenní zájezd:

KRKONOŠE A TENTOKRÁT I JIZERSKÉ HORY

26. – 27. 9. 2015 Ubytování: Hotel Šedý Vlk Harrachov Cena: 850 – 900,- Kč/osobu (polopenze, nocleh, cesta) Program: - Čertova hora, Ručičky, Dvoračky, Zadní Plech, Mumlava : 15 km. (Čertova hora, Dvoračky, U Čtyř pánů, Mumlava): 20 km a více - Polské Jakuszyce, Orle, Jizerka, Údolí Jizery: 16 km nebo 21 km

Přihlášky + záloha 890,- Kč u p. Danielové, tel: 720 008 962, e- mail: [email protected]

Příloha 4 – základní pravidla pro pohyb na horách

Základní pravidla pro pohyb na horách Pro bezpečný pohyb na horách je nutné dodržovat několik základních pravidel: 

při odchodu dbejte na to, aby někdo věděl o vašem výletu s udáním trasy a předpokládanou dobou návratu



pokud změníte směr výletu, nahlaste to ubytovateli nebo HS



informujte se na podmínky a náročnost túry



na túry choďte nejméně ve skupině tří osob



zjistěte si předpověď počasí, nepodceňujte rychlé změny počasí na horách



vybavte se dostatečným oblečením (hřebeny hor jsou zrádné)



pohybujte se po vyznačených turistických trasách



nepřeceňujte své síly a zdatnost



řiďte se informačními a výstražnými značkami



nevstupujte do míst, které jsou označené jako lavinová pole



dodržujte doporučení Horské služby



chraňte horskou přírodu, neodhazujte odpadky, neplašte

Jak se chovat na horách:

zvěř, netrhejte horské květiny, stromky, kleče, keře, nerozdělávejte oheň, nezkracujte si cestu, choďte jen po vyznačených trasách a chodnících 

dodržujte ustanovení návštěvního řádu Krkonoš a příslušných vyhlášek Krkonošského Národního Parku (KRNAP).

V případě nebezpečí či ohrožení volejte Horskou službu! [25]

SWOT analýza pro turistický region Krkonoše SWOT analýza umožňuje odhalit a strukturalizovat silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby tohoto regionu, jako potencionálního produktu cestovního ruchu. Díky této metodě kvalitativního výzkumu můžou organizace či firmy v cestovním ruchu v tomto regionu, zkoumat své postavení na trhu a taktiky, jak se na trhu více prosadit. SILNÉ STRÁNKY -

-

-

-

-

-

-

-

výhodná geografická poloha ve střední Evropě, hranice s Polskem, krátká vzdálenost ze Spolkové republiky Německo atraktivní a žádaná turistická destinace ( nejnavštěvovanější horská destinace v ČR) výrazný a převážně pozitivní mediální obraz regionu členitá pestrá, přírodně zajímavá krajina ne jen ve vrcholných partiích, ale i v podhůří Krkonoš příznivé klimatické podmínky v zimní části sezóny (umožňuje rozvoj lyžařských středisek a dalších zimních sportů) dostatečná lůžková kapacita v hromadných ubytovacích zařízeních, pestrá nabídka individuálního ubytování většina krkonošských středisek má přímé autobusové spojení s Prahou, Hradcem Králové, Brnem, dobře zde funguje veřejná doprava -moderní lanové dráhy. vyznačení husté sítě turistických tras vyznačení (správou KRNAP) husté sítě cykloturistických tras na území Krkonošského národního parku cyklotras vysoká intenzita soukromého podnikání ve vazbě na cestovní ruch pestrá odvětvová struktura (oblast s nejvyšší intenzitou podnikání v pohostinství a ubytování v ČR)

SLABÉ STRÁNKY -

-

-

-

-

-

periferní poloha na rozhraní dvou krajů a dvou států poměrně velká vzdálenost od mezinárodních letišť nedostupnost některých středisek silnicemi I. třídy neuspokojivý technický stav silniční infrastruktury nevyřešená problematika dopravy v klidu - parkování železniční dopravou nejsou zpřístupněna významná střediska jako Špindlerův Mlýn a Pec pod Sněžkou velké turistické zatížení atraktivních a přírodně cenných lokalit - narušené životní prostředí Krkonoš v důsledku ekologických katastrof minulého století (nevyhovující druhová skladba lesních porostů, emise, kyselé deště, …) a v souvislosti s intenzivním turistickým využitím nedostatečná znalost cizích jazyků (němčina) u pracovníků v oblasti cestovního ruchu Krkonoše disponují velmi omezeným počtem veřejnosti přístupných technických památek, hradů a zámků řada ubytovacích objektů je špatně dopravně dostupná autem nebo autobusem přetížení středisek cestovního ruchu - obrovský antropický tlak na životní prostředí

PŘÍLEŽITOSTI -

-

-

-

-

-

-

dlouhodobý důraz kohezní politiky i dalších politik EU na rozvoj přeshraniční spolupráce výstavba komunikace D11/R11/S3 zlepšující dostupnost regionu Výstavba komunikace R35 částečně zlepšující dostupnost regionu účinná ochrana cenných přírodních lokalit zvyšujících přírodní atraktivitu Krkonoš trend usměrňování návštěvnosti diferencovanými nástroji (regulace, zpoplatnění vstupu do vybraných částí národního parku apod.) s dalšími vedlejšími efekty (zvýšení příjmů pro ochranu přírody) obecný nárůst obliby cyklistické dopravy a elektromobility jako alternativy vůči „tradičním“ druhům dopravy významnější turistické využití Krkonošského podhůří – „rozmělnění“ turistické zátěže z centrálního území, cílem je ochrana cenných a nenahraditelných přírodních společenstev v turisticky exponovaném centrálním území spolupráce s Polskem, propojení místních trhů růst atraktivity venkova pro bydlení a práci z domova

OHROŽENÍ -

-

-

-

-

-

-

-

zánik služeb v malých obcích jako důsledek jejich vylidňování a stárnutí útlum železniční dopravy, který zasáhl či může zasáhnout místní dráhy velmi ochranářský přístup krajských úřadů i Správy KRNAP při ochraně zemědělského půdního fondu a při rozvoji podnikání sociální napětí mezi „starousedlíky“ a majiteli apartmánových bytů a podnikateli v turisticky exponovaných obcích tlak na těžbu břidlicového plynu snižování části rozpočtu KRNAP (údržba stezek) narušení rázu středisek a necitlivé zásahy do přírody a krajiny v důsledku rozsáhlé výstavby a velkých infrastrukturních projektů – snížení atraktivity území nárůst kvality, dostupnosti a kapacity konkurenčních turistických center (Slovenské Tatry) všeobecné snižování fyzické zdatnosti obyvatelstva –tím se zužuje okruhu potenciálních letních návštěvníků a vysokohorských turistů rozmach apartmánového bydlení transformující cestovní ruch do chalupaření a tím snižující příjmy podnikatelů z cestovního ruchu

Příloha 5 – SWOT analýza regionu „Krkonoše“ (zdroj: vlastní zpracování 2016)

Na základě vypracované analýzy vyplývá, že Krkonoše jako destinace cestovního ruchu mají největší potenciál u těchto forem cestovního ruchu: sportovně – rekreační forma (lyžování, cykloturistika, pěší horská turistika) dále mohou zaujmout druhem venkovské turistiky (agroturistika, ekoturistika = regenerační funkce pro lidi). Krkonoše mají jako celá Česká republika jedny z nejkvalitněji značených a udržovaných turistických cest v Evropě což patří mezi jejich relativní konkurenční

výhodu v rámci Evropy. Absolutní primární konkurenční výhodu mají Krkonoše neoddiskutovatelně v rámci ČR z důvodu nejvyššího pohoří. Do budoucna je třeba udržet rozumnou rovnováhu mezi ochranou tohoto přírodního bohatství a vzrůstajícím zájmen o tento region z pohledu cestovního ruchu. Cestovní ruch zde má vzrůstající tendenci, z toho vyplývá, že pokud nenastane některá z možných hrozeb, vzrůstající trend by měl pokračovat.

Příloha 6 – Krkonoše - pohled na Sněžku z Horní Malé Úpy (zdroj: vlastní fotografie 2014)

Příloha 7 – Jizerské hory - řeka Jizera - v místech kde tvoří česko-polskou hranici (zdroj: vlastní fotografie 2015)