Výstupy z workshopů s účastí zahraničních expertů. Chrudim, Pardubice

Výstupy z workshopů s účastí zahraničních expertů Amalthea, o.s. Návrat o.z. East Lothian Council

Chrudim, Pardubice 6.9. – 10.9. 2010

Cesta byla uskutečněna v rámci partnerského projektu Communem reddere. Tyto výstupy jsou majetkem občanského sdružení Amalthea a nesmí být dále šířeny bez jeho souhlasu.

COMMUNEM REDDERE

Motto projektu: Nejvyšší formou konkurence je spolupráce.

2

Obsah

Obsah........................................................................................................................................................ 2 Úvod.......................................................................................................................................................... 3 O projektu.................................................................................................................................................. 4 Case management - workshop pro odbornou veřejnost .............................................................................. 5 Modelové situace – práce s kasuistikou ..................................................................................................... 5 Případová studie „Martin“....................................................................................................................... 6 Slovensko.............................................................................................................................................. 8 Česká republika................................................................................................................................... 11 Skotsko ............................................................................................................................................... 13 Návštěva zahraničních partnerů v rezidenčních zařízeních a následný workshop ..................................... 19 Jedna dobrá a jedna špatná zkušenost s rezidenčním zařízením? ....................................................... 20 Jak by mělo vypadat rezidenční zařízení v novém systému péče o ohrožené děti? .............................. 21 Zpětná vazba na projekt a návštěvu v České republice ............................................................................ 24 Návštěva na Ministerstvu práce a sociálních věcí..................................................................................... 27 Závěr ....................................................................................................................................................... 28

COMMUNEM REDDERE


3

Úvod Tento dokument je výstupem dvou workshopů, které se uskutečnily v první polovině září v Pardubicích, Chrudimi a blízkém okolí. Workshopy byly realizovány díky partnerskému projektu Communem reddere (více o projektu níže) a účastnilo se jich, mimo mnoha českých odborníků, i šest zahraničních expertů z partnerských organizací na Slovensku a ve Skotsku. Konkrétně se jednalo o pracovníky slovenského občanského sdružení Návrat a skotské místní samosprávy East Lothian Council. První z workshopů byl určen pro odbornou veřejnost a uskutečnil se v pondělí 6. září v prostorech Divadla 29 v Pardubicích. Druhý čtyřdenní workshop byl primárně určen pracovníkům Amalthey. Na jednotlivé dny však bylo přizváno i několik pracovníků spolupracujících organizací. Níže uvedený text shrnuje poznatky, které byly zapsány během vybraných workshopů. Celý dokument je rovněž ke stažení na webových stránkách Amalthey (http://www.amalthea.pardubice.cz/ostatni_projekty_comred.htm). Zde jsou k dohledání i Výstupy a zprávy z cest k výše zmiňovaným partnerům na Slovensko a do Skotska. Přeji Vám podnětné čtení Lucie Pelikánová koordinátorka projektu Communem reddere Amalthea o.s.

COMMUNEM REDDERE


4

O projektu Communem Reddere neboli Učinit společným je název projektu, který je podporován Evropským sociálním fondem, konkrétně financemi z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Tento projekt je společným dílem Koalice nevládek Pardubicka, o.s. a jejích partnerů Amalthea o.s., Oblastní charita Pardubice a Daphne ČR. Hlavním cílem je získat know-how od spřízněných zahraničních partnerů, které si jednotlivé organizace zapojené v projektu vybraly. Jedná se vždy o jednoho až dva partnery, k nimž bude uskutečněna studijní cesta. V rámci projektu Communem Reddere si Amalthea vybrala dva zahraniční partnery. Prvním z nich je organizace Návrat, která působí na Slovensku a to hned v sedmi pobočkách. Toto sdružení, které minulý rok oslavilo patnáct let působení, se stejně jako Amalthea, zabývá náhradní rodinnou péči (zejména vyhledáváním nových rodin, jejich přípravou, následným odborným poradenstvím apod.), sanací rodiny, provozuje online poradnu a infolinku, kam se mohou obrátit jak potencionální, tak stávající náhradní rodiče. V neposlední řadě je Návrat aktivní i v rámci publikační činnosti. Amalthea realizovala v září 2009 studijní cestu za tímto partnerem, ta trvala čtyři dny a její náplní bylo předávání zkušeností a výměna informací ohledně fungování organizací na Slovensku a v České republice. Dalším cílem cesty byla úprava metody case managmentu. Základem této metody je individuální přístup k jednotlivým rodinám. Každá rodina má svého case managera, který mapuje situaci okolo rodiny a koordinuje spolupráci jednotlivých subjektů, které jsou s rodinou v kontaktu. Case manager může pořádat tzv. případové konference, kam jsou zváni zástupci organizací, které s rodinou pracují, lidé z okolí rodiny i samotný uživatel služby. Na těchto konferencích jsou reflektovány jednotlivé události, problémy, úspěchy rodičů i dětí, resp. rodin. Cesty se zúčastnilo celkem devět zástupců z Amalthey, samosprávy a spřízněných neziskových organizací. Z této cesty byly sepsány výstupy a zpráva, které jsou dostupné na webových stránkách Amalthea (www.amalthea.pardubice.cz) Druhým zahraničním partnerem Amalthey je úřad skotské samosprávy East Lothian Council. Oblast East Lothianu se nachází východně od Edinburghu. Úřad, který je jakousi obdobou našeho odboru sociálně-právní ochrany dítěte, se zabývá podporou rodiny, pěstounskou péčí, adopcí a dlouhodobou péčí o rodiny. Specifické je, že pěstounská péče je v jejich pojetí ponejvíce chápána pouze jako přechodné řešení. Na svých internetových stránkách uvádějí, že dítě je do pěstounské rodiny umístěnou pouze na několik dní či měsíců, poté je rozhodnuto o jeho návratu do rodiny či jiné formě náhradní rodinné péče. Odbor sociální péče při East Lothian Council navíc realizuje panely, při nichž se setkávají odborníci zabývající se pěstounstvím i adopcí. Cesta na Britské ostrovy proběhla v dubnu roku 2010 a získané poznatky jsou zpracovány ve Výstupech ze studijní cesty, jenž je ke stažení na webových stránkách Amalthey. V druhém zářijovém týdnu roku 2010, proběhl jednodenní seminář pro odbornou veřejnost z oblasti péče o ohrožené dítě a navazující čtyřřdenní workshop pro zaměstnance Amalthey. Následující text je dílčím výsledkem tohoto setkání. V rámci projektu vznikají dvě publikace, které pojednávají o problematice case managementu z různých pohledů. Tyto publikace budou obsahovat příklady dobré praxe z oblasti péče o ohrožené dítě. Publikace budou, stejně jako ostatní dokumenty vzniklé v rámci projektu, ke stažení na webových stránkách Amalthey.

COMMUNEM REDDERE


5

Case management - workshop pro odbornou veřejnost Místo: Divadlo 29, Pardubice Datum: pondělí 6. září V rámci workshopu byly prezentovány přístupy jednotlivých zemí (Skotsko, Slovensko, Česká republika) k práci s ohrožených dítětem. Pozornost byla zaměřena na systém práce a spolupráce jednotlivých subjektů, legislativní rámec či konkrétní kazuistiky.

Modelové situace – práce s kasuistikou interní workshop pro pracovníky Amalthea o.s. a jejích spolupracujících subjektů Místo: Městský úřad, Chrudim Datum: úterý 7. září Kazuistika příběh chlapce Martina (viz níže) Všechny skupiny měly kasuistiku předem k dispozici. Intervence se odvíjela pouze od situace, která je v textu zvýrazněna, tzn. životní události v letech 1996-2000. Následují příklady práce s rodinou, tak jak by ji realizoval slovenský Návrat, Amalthea v České republice a skotský East Lothian Council.

COMMUNEM REDDERE


6

Případová studie „Martin“ Časový údaj 1996 2000

duben červen 2000

Životní událost

Zásahy, reakce systému na situaci rodiny

-

Martin se narodil jako čtvrté dítě v rodině. Mezi jeho rodiči docházelo k velkým neshodám, matka i otec Martina měli problémy s alkoholem, otec navíc v opilosti často matku v hádce uhodil. Rodina žila v bytě 2+1, Martin byl často těmto situacím přítomen. Sousedé rodiny si stěžovali na hluk a nepořádek, který rodina Martina způsobovala, opakovaně zasahovala také Policie, na jejíž návrh bylo provedeno sociální šetření OSPOD z důvodu možných nepříznivých podmínek pro děti v rodině.

–

Martin v Diagnostickém ústavu zpočátku nespolupracoval, nechtěl dodržovat režim zařízení, odmítal se zapojit do společných aktivit. Z diagnostiky Martina vyplynulo, že Martin trpí deprivačním syndromem, objevují se u něj příznaky ADHD, má sklony k agresivitě vůči sobě i okolí. Během pobytu v Diagnostickém ústavu Martina jednou navštívila jeho matka, jednou mu také zatelefonovala. Martin byl v Dětském domově spolu s bratrem, postupně si v domově zvykl. Projevy syndromu ADHD se u něj s věkem zvýraznily, pro pečovatele je náročné zvládnout jeho chování, Martin obtížně dodržuje jakákoliv pravidla, často se pere, provokuje ostatní, jedná účelově, funguje u něj model podmíněnosti „udělám to jen když z toho něco budu mít“. Režimová léčba Dětského domova ho v tomto chování ještě více podporuje. Matka Martina několikrát do Dětského domova telefonovala, byla však opilá a nebylo v zájmu Martina, aby s Martinem v tomto stavu mluvila. Martin se o matce ani otci nezmiňuje. O Martina projevila zájem pěstounská rodina s dalšími dvěma dětmi v pěstounské péči. Pěstouni s Martinem strávili několik víkendů v rámci hostitelské péče, poté se rozhodli požádat o svěření Martina do jejích pěstounské péče. Martin s tímto

Sociální pracovnice OSPOD na základě sociálního šetření vyhodnotila situaci v rodině jako ohrožující pro děti – vykonávala dohled nad rodinou a snažila se rodiče Martina motivovat ke změně, vyslovila hrozbu odebrání dětí z péče rodičů. Krátce poté se situace v rodině ještě více vyhrotila a sociální pracovnice musela podat předběžné opatření, kterým byly všechny 4 děti z rodiny odebrány a umístěny do diagnostických ústavů – Martin spolu se starším bratrem. Z Diagnostického ústavu byl Martin po tříměsíčním diagnostickém pobytu umístěn do dětského domova – byla u něj nařízena ústavní výchova.

červenec 2000 – srpen 2005

září 2005

Martin byl zapsán do registru dětí, pro které se hledá vhodná náhradní rodina. Sociální pracovnice OSPOD Martina navštěvovala v Dětském domově 1x za půl roku.

Sociální pracovníci OSPOD našli pro Martina rodinu, vzhledem k délce pobytu Martina v ústavní péči a jeho omezeným možnostem dostat se do jiné vhodné rodině schválili pěstounskou rodinu jako vhodnou s vědomím


7

2006

2007-2008

2009

2010

souhlasil a po pěti letech odešel z Dětského domova do nové rodiny. Při předání Martina do péče pěstounů pracovníci Dětského domova podali pěstounům jen základní informace, obávali se, že pokud by uvedli problémy, které s Martinem mají, že by si Martina do péče nevzali. Pěstouni se nedozvěděli ani informace o biologické rodině Martina, pouze to, že rodiče o Martina nejeví zájem a mají problémy s alkoholem. Martin začal v novém bydlišti chodit do 4. třídy základní školy, má velké výchovné problémy, je drzý na učitele i spolužáky, odmítá se učit, nechce spolupracovat, často se pere se spolužáky, byl přistižen při kouření. Pěstouni velmi intenzivně komunikují se školou a snaží se společně s ní najít vhodný přístup, který by Martinovi pomohl a zároveň mu nastavil pravidla a hranice. Martin stupňuje své agresivní projevy, neposlouchá ani doma ani ve škole, rozbíjí věci, několikrát uhodil spolužáka a pěstouni situaci museli řešit s rodiči spolužáka u ředitele školy. Rozhodli se nakonec navštívit dětského psychiatra, už si s Martinem a jeho chováním nevědí rady, jsou vyčerpaní neustálými konflikty s Martinem a řešením následků, které Martin svým chováním způsobuje. Pěstounka začíná pochybovat o tom, že péči o Martina zvládne, jeho chování negativně ovlivňuje také další děti v rodině (napodobují Martina, nemají dostatek pozornosti a tak mají také tendenci více zlobit a pozornost pěstounů upoutat). Pěstoun zkontaktoval sociálního pracovníka OSPOD s tím, že zvažují zrušení pěstounské péče o Martina. Martin absolvoval tříměsíční pobyt ve Středisku výchovné péče, během tohoto pobytu se jeho negativní projevy v chování ještě prohloubily, pokusil se o útěk ze zařízení společně s dalším kamarádem. S pěstouny téměř nekomunikuje, odmítá plnit úkoly, které mu dávají, často opakuje věty „nejste moji rodiče, nemáte mi co poroučet“ a „vím, že se těšíte, až vypadnu“. Pěstouni se rozhodli zrušit pěstounskou péči o Martina, Martin byl umístěn do stejného Dětského domova, odkud do rodiny přišel.

určitého rizika pro další děti v rodině. Hostitelskou péči vystřídala předpěstounská péče, poté byla soudem schválená pěstounská péče.

Sociální pracovník OSPOD při pravidelném šetření v rodině po zjištění problémů s Martinem doporučil vyhledat pedopsychiatra, který by předepsal Martinovi léky na zklidnění.

Dětský psychiatr Martina vyšetřil a navrhl nasazení léku Ritalin na zklidnění. Sociální pracovník OSPOD nabídl pěstounům možnost využít Středisko výchovné péče, které nabízí tříměsíční pobyty pro děti s problémovým chováním. Poskytl rodině kontakt na vedoucího pracovníka tohoto zařízení. Martinovi by se dostalo intenzivní režimové léčby a také terapie, pěstouni by si mohli odpočinout. Sociální pracovník OSPOD se také s pěstounem domluvil na tom, že si s Martinem promluví a udělí mu napomenutí za jeho chování.

Pracovníci Střediska výchovné péče provedli diagnostiku projevů a potřeb Martina, dali rodině doporučení, jak s Martinem pracovat. Vyjádřili však zároveň pochybnost nad tím, zda je v možnostech Martina své chování změnit, aktuálně je zcela bez náhledu, citově odtažitý. Sociální pracovník OSPOD podal návrh soudu na zrušení pěstounské péče a soud následně rozhodl o umístění Martina do Dětského domova.


8

Slovensko Zadání: viz kazuistika Jak to vidí zákon: viz ppt prezentace Práce první skupiny: Dobrovolníci ze skupiny zastupují tyto strany: RODIČE DÍTĚ UPSVAR (Úřad práce) AKREDITOVANÝ SUBJEKT (služba sanace rodiny) OBEC DĚTSKÝ DOMOV Skupina dobrovolníků zastupující strany má zvolit, jak dál postupovat s ohledem na limity: FINANČNÍ, ODBORNÉ A ČASOVÉ Kroky zainteresovaných subjektů: OBEC - hodnotí situaci rodiny (je problémová, jsou na ní dlouhodobě stížnosti). Nemá k dispozici bydlení pro takto velkou rodinu, máme možnost nabídnout nebo zprostředkovat služby pro starší děti (kroužky). UPSVAR - má k dispozici finance a odbornost, ale nedostatek času. Považuje za vhodné navrhnout předběžné opatření, proto bude kontaktovat obec a společně s ní najde akreditovaný subjekt, který může začít rodině poskytovat expertní služby AKREDITOVANÝ SUBJEKT - obec ho osloví, pracovník obce doprovodí pracovníka z AS, který zjistí potřeby rodiny a nabídne služby sanace. První návštěva bude zaměřena na také na zjišťování možností okolí rodiny (příbuzní, širší rodina, kroužky...). Bude 1x týdně docházet, nabídne dobrovolníka do rodiny. Tým AS na společné poradě najde nabídku služeb vhodnou pro aktuální situaci rodiny. UPSVAR - nahlíží na poskytování služeb v rodině, kontroluje zprávy o stavu rodiny, kontaktuje školu. Shrnutí plánu: - do rodiny dochází AS se službou sanace (individuální plán péče) - UPSVAR službu objednává a platí, kontroluje stav dle zpráv od AS - rodina nespolupracuje - UPSVAR nařizuje dohled - AS svolává Případovou konferenci (rodina, škola, psychiatr, MÚ, UPSVAR) - výstupem je společný plán péče - AS řeší situaci za podpory supervizita - UPSVAR uvažuje o náhradní rodinné péče (pěstounská péče nebo dětský domov) - AS se podařilo do rodiny umístit dobrovolníka - rodina nedůvěřuje všem subjektům

COMMUNEM REDDERE


9

Zadání: viz kazuistika Jak to vidí zákon: viz kazuistika Práce druhé skupiny: Dobrovolníci ze skupiny zastupují tyto strany: RODIČE DÍTĚ UPSVAR (Úřad práce) AKREDITOVANÝ SUBJEKT (služba sanace rodiny) dále též AS OBEC DĚTSKÝ DOMOV Skupina dobrovolníků zastupující strany má zvolit, jak dál postupovat s ohledem na limity: FINANČNÍ, ODBORNÉ A ČASOVÉ Kroky zainteresovaných subjektů: DĚTSKÝ DOMOV - zkontaktuje OBEC, UPSVAR a AS a získá dosavadní dokumentaci o službách poskytovaných v rodině. Vytváří individuální plán péče o děti. S dítětem bude pracovat, bude zjišťovat jeho názory, atd. UPSVAR - bude v kontaktu s DD (kontrola stavu dítěte), s OBCÍ (jak se vyvíjí situace v rodině), s AS (jak se vyvíjí situace v rodině, jaká je situace s bydlením, se závislostí rodičů). Společně s AS bude usilovat o návrat dítěte do původní rodiny. Pokud se situace nezlepší, bude hledat vhodnou náhradní rodinu. Vypracuje plán, který bude mmj. upravovat pravidla kontaktu mezi rodiči a dětmi. AS - bude nadále navštěvovat rodinu, nabízet další služby v zájmu stabilizace situace v rodině, aby se mohlo dítě navrátit do rodiny. Spolu s rodiči by zprostředkovával kontakt mezi rodiči a sourozenci s dítětem v DD. Zjišťovali by spokojenost rodiny s nabízenými a poskytovanými službami. DD - není mu jasné, na koho se má obracet a s kým má spolupracovat. OBEC - čeká, jestli ho rodina osloví, může nabídnout finanční sociální příspěvky, ale není aktivní. AS - vytváří plán pomoci směřující k návratu dětí do rodiny. RODIČE - v první situaci (před odebráním) nerozuměli, co jim vlastně hrozí a bránili se kontaktům. To se změnilo ve chvíli, kdy došlo k odebrání dítěte. Na obci zažádá o finanční podporu a informace o tom, co má dělat. Až ve druhé fázi cítili podporu (předtím jen kritiku toho, co všechno dělají špatně). DÍTĚ (MARTIN) - v první fázi - nechci nic, nejsem jiný, zanedbaný, cítil jsem strach a paniku. Po odebrání bylo mu smutno, cítil se v DD osamocený a vinný, že za všechno může on, protože nechtěl k sobě dobrovolník.

COMMUNEM REDDERE


10

Reflexe ze strany Skotů Rodina si může vybrat, kdo bude tím klíčovým pracovníkem, který povede práci celé skupiny spolupracujících subjektů. Pro AS je nejdůležitější získat rodinu pro spolupráci, tedy snažit se získat maximum informaci o tom, co se děje a v čem je háček, co rodině chybí. Většinou se podaří bariéru prolomit a pak se AS podaří domluvit, jakým způsobem budou spolu situaci řešit. Práci limitují i časově (cca v horizontu několika měsíců). Problém je v tom, že forma "veřejného obstarávania" nedovoluje v práci kontinuálně pokračovat, protože finance získává až někdy v červnu a v prosinci musí spolupráci ukončit (pokud služby nemlže financovat z jiného zdroje). Stejně důležitý je vztah mezi AS a úřadem, protože pokud úřad nemá dostatek informací a dát stanovisko na soud úplně mimo zájem v rámci spolupráci mezi AS a rodinou. Za případ dobré praxe považují spolupráci subjektů, to, když se podaří služby a péči o rodinu a dítě nasměrovat stejným směrem.

COMMUNEM REDDERE


11

Česká republika Zadání: Martin se narodil jako čtvrté dítě v rodině. Mezi jeho rodiči docházelo k velkým neshodám, matka i otec Martina měli problémy s alkoholem, otec navíc v opilosti často matku v hádce uhodil. Rodina žila v bytě 2+1, Martin byl často těmto situacím přítomen. Sousedé rodiny si stěžovali na hluk a nepořádek, který rodina Martina způsobovala, opakovaně zasahovala také Policie, na jejíž návrh bylo provedeno sociální šetření OSPOD z důvodu možných nepříznivých podmínek pro děti v rodině. Práce ve skupinách: 2 skupiny - 1. skupina Češi - Skoti, 2. skupina - Češi + Slováci. Češi zastupují jednotlivé subjekty v síti služeb o ohrožené děti, zahraniční kolegové reprezentují děti, které do situace nemohou nijak vstupovat. Úkolem každé skupiny je vymodelovat, jak by systém v ČR postupoval v případě uvedené situace s výhledem na 5 let dopředu. Výstupy z práce 1. skupiny - Jak se v rodině objevují jednotlivé subjekty v síti: 1. OSPOD - návštěva, prověření situace RODIČ - popírá problém, dostává nabídku služeb 2. SLUŽBA SANACE RODINY - schůzka společně s OSPOD; ověření zájmu rodiny o službu a zjištění potřeb; práce v rodině; informace OSPODu 3. ŠKOLA - třídní učitelka přivolá rodiče a informuje, že dítě nedochází do školy; upozorňuje na problémy; osloví OSPOD; předá info; zúčastní se návštěvy v rodině 4. DIAGNOSTICKÝ ÚSTAV - diagnostika dítěte, rozhodnutí, co bude s dítětem dál; s rodiči minimální kontakt; kontakt s OSPOD, se službou sanace rodin pouze pokud služba sama do Diagnostického ústavu přijede 5. DĚTSKÝ DOMOV (resp. FOD) - v kontaktu s OSPOD + službou sanace; sledují, jak zájem projevují rodiče; je v kontaktu s OSPODem, který pracuje i s rodiči Výstupy z práce 2. skupiny - Jak se v rodině objevují jednotlivé subjekty v síti: 1. OSPOD - návštěva v rodině (otec opilý, matka zhroucená); zjišťuje informace, potvrdí se týrání dítěte; OSPOD podá trestní oznámení; je nařízen soudní dohled; otci doporučeno protialkoholní léčení; matce poradna; OSPOD zjišťuje možnosti širší rodiny - nejeví zájem 2. DIAGNOSTICKÝ ÚSTAV 3. DĚTSKÝ DOMOV 4. PĚSTOUNSKÁ PÉČE - problém s velkou sourozeneckou skupinou; přichází po 4 letech v DD Pocity dětí (jaké jste měli v průběhu práce skupiny pocity v roli dítěte?): -

frustrace - baví se o mně, já jim nerozumím, ale vnímám tón hlasu a podle toho si vybírám, komu budu důvěřovat nikomu bych nedůvěřoval, nemají zájem o mě, ale o nápravu bojím se o rodiče na začátku jsem cítila bolest z toho, že mám jít do pěstounské péče, očima jsem hledala rodiče, cítila jsem se mimo unikal mi smysl, potřeboval bych všechno zopakovat

COMMUNEM REDDERE


12

-

nechte mě, vyřeším si to sám proč mám jít do Diagnostického ústavu? Neznají mě! Proč nemůže diagnostiku dělat třeba učitelka, která zná mě i moji rodinu pracovníci se soustředí na rodiče, ne na mě v okamžiku, kdy byli rodiče povoláni do školy - strach, hanba, tlak, napětí v rodině "není to se mnou tak zlé, nechci pryč" rodiče nervózní, vyhrožují mi děcákem bude to moje vina, že se mi rozpadne rodina všude kolem mě plno lidí, stáhla jsem se do sebe, všichni se na něco ptají, ale já jim nevěřím a bojím se, že to pokazím snaha odpovědět správně (zvládnu to?) v Dětském domově - smutek, ztráta, hněv, sebeobvinění nechci jinam (zvyk) v Pěstounské péči - ztráta, osamění, mám se zle uvnitř a proto se chovám zle navenek debata kolem rodičů - chci je vidět, někoho, kdo mi bude rozumět, mít ho u sebe nejistota, zmatek, strach zájem cizích lidí o mě a můj osud ale nejistota, chci být s mámou, znám to tady, chci být se sourozenci přicházejí stále další a další lidé, odborníci, zajímají se o mě povrchně a nerozumí mi všichni ti lidé nespolupracují, trvá to, což vede k odevzdání, je mi to jedno v Pěstounské péči - zapomenutí na historii

COMMUNEM REDDERE


13

Skotsko Zadání: Martin se narodil jako čtvrté dítě v rodině. Mezi jeho rodiči docházelo k velkým neshodám, matka i otec Martina měli problémy s alkoholem, otec navíc v opilosti často matku v hádce uhodil. Rodina žila v bytě 2+1, Martin byl často těmto situacím přítomen. Sousedé rodiny si stěžovali na hluk a nepořádek, který rodina Martina způsobovala, opakovaně zasahovala také Policie, na jejíž návrh bylo provedeno sociální šetření OSPOD z důvodu možných nepříznivých podmínek pro děti v rodině. Práce ve skupinách: 2 skupiny - 1. skupina Češi + Skoti, 2. skupina - Češi + Slováci. Češi zastupují jednotlivé subjekty v síti služeb o ohrožené děti, zahraniční kolegové reprezentují děti, které do situace nemohou nijak vstupovat. Úkolem každé skupiny je vymodelovat, jak by systém v ČR postupoval v případě uvedené situace s výhledem na 5 let dopředu. Výstupy z práce 1. skupiny: Na POLICII kdosi oznamuje, že v rodině je rámus a něco se tam děje, POLICIE rodinu navštíví. Druhý den POLICIE volá na sociální odbor. POLICIE SOCIÁLNÍ PRACOVNICE-SP Po zjištění problému policista volá SP (po incidentu, který se odehrál předchozí noc a k němuž byla policie přivolána). Obavu o nezletilé děti sdělil SP a požádal o spolupráci Multiagency team (monitorovací tým). SP si ověří, jestli je nutné zasáhnout ihned, pokud ne, SP přijme tuto výzvu. Setkání monitorovacího týmu (Multiuagency screening group-MSG) se koná pravidelně 1x týdně za účasti policie, SP, škola, zdravotník, případně další organizace. Každá z těchto organizací je informována o dítěti a každá přinese svoje vlastní informace o něm na toto setkání. Rodina o setkání MSG je seznámena prostřednictvím policie. MSG Dnes je na programu diskuse o 5 dětech, jedním z nich je Martin. Není nám o něm nic známo, ale asi před 5 lety jsme měli informace o jeho starším bratrovi, ale nyní nevíme o situaci rodiny nic. ŠKOLA - měli jsme informace o jeho starším bratru, chodil do školy špinavý a ospalý, ale nic závažného. ZDRAVOTNÍK (zdravotní dozor, který dochází do rodin) - docházím do této rodiny dlouhou dobu, doprovázel je během všech 4 těhotenství.Martin je poslední dítě, měli jsme informace o problémech a s alkoholem a domácím násilí. POLICIE - několikrát měli hlášení a byli přivoláni do hospody, protože matka s otcem se tam prali, stalo se to asi 4-5x. Také bychom rádi věděli, dochází-li tam k domácímu násilí. SP - mám k dispozici řadu informací, máme zde osobu, která zná rodinu dlouhou dobu (ZDRAVOTNÍK) a proto s touto osobou navštívíme rodinu DŮVĚRA!).

COMMUNEM REDDERE


14

Návštěva v rodině ZDRAVOTNÍK představí SP a osvětlí, proč přišli. ZDRAVOTNÍK - dostali jsme informaci, že u Vás není vše v pořádku a přišli jsme se zeptat, jestli nepotřebujete nějakou pomoc. DSP - vidím, že bydlíte v 1+1 a máte 4 děti, mohu vám pomoci sehnat větší byt? Také se můžeme pobavit o dalších problémech, např., s penězi, stres, alkohol a podobně. Pracuje se s trojúhelníkem, který je nástrojem pro monitoring situace okolo dítěte.

My world Triangle – nástroj k posouzení situace dítěte a rodiny ze tří aspektů („Co potřebuji od lidí, kteří se o mě starají“, „Můj růst a rozvoj“; „Já a moje okolí“) Po této situaci vědí základní informace o dítěti, o rodičích i o tom, v jaké komunitě žije.

COMMUNEM REDDERE


15

O NĚKOLIK MĚSÍCŮ POZDĚJI POLICIE volá opět SP - opět nás přivolali do rodiny, po přivolání jsme zjistili, že Martin má podlitinu na ruce, takže situaci je třeba rychle řešit. SP - můj šéf zavolá šéfovi ZDRAVOTNÍKA a vašemu šéfovi a oni společně rozhodnou, co se bude dít dál. VEDOUCÍ SP - volá VEDUCÍMU POLICIE - myslím, že by bylo vhodné, aby POLICIE společně s SP navštívila společně s ZDRAVOTNÍKEM rodinu a ověřili situaci. VEDOUCÍ SP volá ZDRAVOTNÍKOVI - domlouvá s ním společnou návštěvu v rodině. ZDRAVOTNÍK s tím souhlasí. Návštěva v rodině POLICIE, SP A ZDRAVOTNÍK - navštíví rodinu, zjišťují, co se tam děje, mluví s Martinem (pokud je příliš malý, s jeho bratrem). Přicházejí domů, vidí dítě, mluví s dítětem a obavy se naplňují, vč. potvrzení zranění dítěte. Case conference (Případová konference-PK) VEDOUCÍ SP - svolá školu, policie, zdravotníka a kohokoli dalšího důležitého a sezve případovou konferenci. Mezitím SP analyzuje situaci a zjišťuje informace. SP přichází do rodiny a informuje rodiče i dítě a zve je na PK osobně (ústně) a formou letáku. Zve rodiče i dítě. Dítě se PK zúčastnit může, pokud je natolik vyzrálé, aby dovedlo chápat, co se děje a pokud je to v jeho zájmu. Během setkání požádá SP, aby shrnuli, z jakého důvodu svolali PK, co se stalo a co je za problém. Každého se zeptají, zda má obavy o bezpečnost dítěte a každý odpoví ANO nebo NE. VEDOUCÍ SP se pak ptá rodiče, jestli rozumí, proč mají o bezpečnost dítěte obavy a co si myslí, že by měli udělat, aby dítě bylo ve větším bezpečí (zapíší na flipchart). ptají se každého ZDRAVOTNÍK - bylo by třeba pomoci matce a otci s pitím alkoholu. VEDOUCÍ SP - je si matka vědoma, že v rodině existuje problém s alkoholem? MATKA - ano, jsem si toho vědoma. SP - a byla byste ochotna pracovat na tom, aby se to zlepšilo. MATKA - ano, nechci přijít o děti. Na totéž se VEDOUCÍ SP ptá SP: SP - pro větší bezpečí dítěte je třeba řešit bydlení, máme zde odbornici, která by tuto otázku s nimi mohla řešit. Tímto způsobem dělají společně plán pomoci. MATKA začne pracovat na tom, aby přestala pít, bude se setkávat se ZDRAV a budou společně řešit tento problém. SP pomůže zprostředkovat kontakt s odborníkem na bydlení a ten se pokusí zajistit co nejrychleji výměnu bytu. Pokud OTEC bude pokračovat v pití, MATKA ho může vyhodit z bytu. MATKA se ZDRAV po 6 týdnech vyhodnotí, co se změnilo, napíše o tom zprávu a další PK se sejde za 6 měsíců.

COMMUNEM REDDERE


16

Po dalších 6 měsících: OTEC se opil a MATKA ho pustila domů, SP zjistili, že věci se zhoršili, při návštěvě zjistili, že oba RODIČE jsou opilí a že je spíš výjimka, když jsou střízliví. MATKA se ZDRAV a se SP nespolupracuje a že dohodu nedodržuje. Kvůli ne-spolupráci nahlásí SP tento případ dětskému REPORTÉROVI a bude zorganizováno SLYŠENÍ (Childrens hearings). Před Slyšením SP, ŠKOLA a ZDRAV připraví každý vlastní zprávu o tomto případu pro účely tohoto Slyšení. SP - domníváme se, že situace je natolik špatná, že je nutné dítě umístit mimo rodinu. Dítě má sice další příbuzné, ale ti se k němu nehlásí. Ještěže před Slyšením je zjistit, kam by bylo možné dítě umístit. SOCIÁLNÍ PRACOVNICE PRO UMÍSTĚNÍ DO PĚSTOUNSKÉ PÉČE-SP PP. VEDOUCÍ SP osloví SP PP a oznámí jí, má dítě, které by bylo třeba umístit do náhradní péče. Předá SP PP také celkové vyhodnocení (zprávu). SP PP se pokusí najít nejvhodnější místo - aby bylo co nejblíže původní rodině kvůli kontaktu s ní a se školou. VED SP také varuje SP PP před agresivitou rodičů. SP PP se pokouší najít zkušené PĚSTOUNY, kteří mají obdobnou zkušenost a jsou schopni čelit takto náročné situaci. VED SP zároveň upozorňuje, že spolu s Martinem bude třeba umístit ještě jeho 3 sourozence. SP PP nemá možnost umístit tak velkou sourozeneckou skupinu. VED SP nabízí, že by stačilo umístit dva bratry společně a další dva do jiné blízké pěstounské rodiny. Slyšení Účastní se MARTIN, RODIČE, VED SP, ZDRAV + 3 nezávislé osoby z veřejnosti, z nichž jeden vede tuto skupinu (VEŘ). Tato 3členná skupina má moc podle zákona rozhodovat v nejlepším zájmu dítěte. Středem Slyšení je dítě, je nutné se soustředit opravdu jen na jeho zájmy. Od všech z účastněných obdrželi zprávy a všichni budou mít možnost klást otázky. Zároveň budou mít doporučení VED SP vyplývající z vyhodnocení situace a mohou se jím řídit, ale nemusí. VEŘ - nejprve se ptá Martina, jak se cítí. MARTIN - já se bojím. VEŘ - čeho se bojíš? MARTIN - co se mnou bude? VEŘ - ty víš, že doporučení SP je umístění do PĚSTOUNSKÉ PÉČE-PP, toho se bojíš? MARTIN - taky. VEŘ - máme ale taky informace (a ty to víš), že rodiče pijí a že žiješ v nebezpečném prostředí. MARTIN - a budu se moci vrátit, když se mi tam nebude líbit? VEŘ - my budeme celou dobu pracovat na tom, aby ses vrátil co nejdřív domů. MARTIN - a budu je moci vídat a často? VEŘ - ano. Takto se doptává VEŘ i MATKY, zjišťuje její názor na umístění do PP, zjišťuje její souhlas s tím, že doma byla situace nebezpečná a pod. Zjišťuje, jestli MATKA rozumí tomu, že situace byla nebezpečná a proč je doporučeno, aby byl umístěn do PP. Slyšení takto pokračuje cca 1 hodinu. Sbírají celou řadu informací a na konci tito 3 musí učinit rozhodnutí. VEŘ se doptává zbylých 2, jestli mají dost informací o rozhodnutí. Rozhodují na místě nikam neodcházejí a každý člen 3 nahlas vysloví svůj názor, svoje rozhodnutí. Pokud se 2 členové neshodnou, má právo rozhodnout VEŘ (resp. většinovým názorem). Proti rozhodnutí Slyšení se může dítě odvolat prostřednictvím SP k dětskému REPORTÉROVI. VEŘ taky rozhodne, jak dlouho bude trvat povinný (úřední) dohled. COMMUNEM REDDERE


17

Pěstounská péče SP doprovází matku a dítě k PĚSTOUNŮM-PP. Ještě než matka odejde, domluví se následující setkání MATKY a DÍTĚTE. Za 3 dny se sejdou SP PP, RODIČE a SP dítěte a domluví se, jak bude probíhat kontakt s rodinou, se školou, se ZDRAV a další podrobnosti. Dohodnou se, že MATKA se bude setkávat s Martinem 2-3/týden, z toho 1/týden společně se všemi sourozenci. PP budou doprovázet Martina do školy, kam byl zvyklý chodit. Stejně tak zprostředkují kontakt se ZDRAV. SP se vrátí k původnímu plánu, který byl naplánován společně s rodinou na začátku příběhu a domluví se s nimi na jeho naplňování, pokud chtějí, aby se Martin vrátí. Znovu budou kontaktovat odborníka na bydlení a požádají o pomoc s řešením bytové otázky. Znovu by se potkali po 6 týdnech a revidovali plán a jeho plnění, případně změny v něm. SP PP by byl v kontaktu s PP, tak s Martinem, 1/týden, domlouvali by se na podpoře PP a vytvářeli plán péče směřující k dobrému výkonu pěstounské péče. Zákon ukládá 1/měsíc, ale zpravidla je kontakt 1/týden. Po 6 týdnech se ptají Martina, koho považuje z těch lidí, kteří jsou kolem něj, komu by se svěřil, v případě nespokojenosti či problémů. Mohou si vybrat i svou Matku, může to být učitel, teta, SP a pod. Je to pro situaci, kdy by se dítě necítilo bezpečně. Po 3 měsících (a znovu po 6 měsících) se sejde skupina všech spolupracujících subjektů: DÍTĚ, RODIČE, PĚSTOUNI, SP PP, SP DÍTĚTE, ŠKOLA, ZDRAV, ne POLICIE. Starší dítě může požádat, že některé informace bude sdílet jen před někým, tato přání jsou respektována. Na tomto setkání po 6 měsících se zjišťuje, jestli došlo ke zlepšení situace v rodině. Pokud se tak nestane, je nutné přijmout trvalejší řešení pro Martina. V této chvíli také SP kontaktuje NNO a požádá je o hlubší průzkum situace rodiny a vztahů, příp. o uspořádání Rodinné konference. Během těchto 6 měsíců se snaží o velmi úzký kontakt jak s Martinem tak s jeho rodinou a napravit situaci v rodině, ale někdy to není možné. Pokud se takto rozhodnou, mají dalších 12 týdnů na získání dalších informací a podkladů pro adopční, resp. pěstounský panel. Snažili by se najít rodinu, která by přijala Martina i s min. 1 z jeho sourozenců. Diskuse NNO vykonávají práci v rodině na objednávku úřadu (např. podpora rodičovských dovedností). Úřad celý proces vede, ale objednává si některé služby v rodině nebo pro rodinu u NNO. Často se jedná o situaci, kdy zvažují adopci kvůli objektivnímu posouzení. Pokud by se v případě objevila trestná činnost dítěte, na úřadě je speciální tým, který se zaměřuje na tento typ dětí. Zohledňuje se to i při výběru pěstounů. Kontakt mezi adoptovaným dítětem a původními rodiči se řeší už při rozhodování o adopci, ale minimálně je podporován kontakt písemný (mmj. kvůli fotografiím a dalším dokumentům). Osobní kontakt není příliš běžný. Kontakt se sourozenci je podporován a zprostředkováván. Kontaktu přispívají sociální sítě na internetu.

COMMUNEM REDDERE


18

Adopce je doporučena jen pro velmi malé děti, ročně cca 7 dětí v East Lothian Council. I pro dítě v adopci je připravován plán podpory pro dítě v adopci (např. finanční či terapeutická podpora). Slyšení je možné uspořádáno i pro sourozeneckou skupinou (pro více sourozenců najednou). Každé dítě má svého Reportéra, svoje hodnocení, svůj plán péče. Rodiče mají možnost po 3 měsících od 1. Slyšení požádat o další Slyšení (pokud mají pocit, že se situace zlepšila). Pokud je nutné dítě odebrat z rodiny ještě před konáním Slyšení, je umístěno v pěstounské rodině pro krátkou dobu

COMMUNEM REDDERE


19

Návštěva zahraničních partnerů v rezidenčních zařízeních a následný workshop v rámci semináře s interním označením WS3 Místo: Dětský domov se školou Chrudim Datum: 8. září 2010 Před workshopem proběhla návštěva Dětského centra Veská, Východně léčebného oddělení Přestavlky a Dětského domova se školou v Chrudimi. Účastníci workshopu: Návrat SK: Lenka Hollá – sociální pracovnice East Lothian Council: Mike Rodger – Area Manager Vivian McVie – Policy & Planning officer Gillian McMillan – Service Manager Celia Borland – Area Resources Manager DDŠ Chrudim - VLO Přestavlky: Jakub Vávra – vedoucí VLO Ludmila Vášková - vychovatelka Amalthea: Ria Černá – vedoucí CNRP David Svoboda – odborný ředitel Monika Semerádová – sociální pracovnice Lenka Čejpová – sociální pracovnice Iva Skokanová – sociální pracovnice Alena Svobodová – sociální pracovnice Marta Zhořová – sociální pracovnice Květa Kudová – sociální pracovnice Marcela Kašparová – sociální pracovnice Martin Frys – sociální pracovník Tereza Petráňová – sociální pracovnice Martina Pojmonová – výkonná ředitelka DDŠ Chrudim: Lenka Kábelová – ředitelka Táňa Holečková - etopedka Lenka Jelínková - sociální pracovnice Štěpánka Jelínková - sociální pracovnice Dětské centrum Veská: Renata Vyhnálková – sociální pracovnice Drahomíra Peřinová - ředitelka

COMMUNEM REDDERE


20

Jedna dobrá a jedna špatná zkušenost s rezidenčním zařízením? DOBRÉ ZKUŠENOSTI * lidé, kteří v rezidenčních zařízení jsou * zařízení, která pracují výborně * kontakt s lidmi, kteří jsou otevření * snaha vytvářet rodinné buňky * přístup jedné konkrétní pracovnice * snaha budovat obydlí rodinného typu * kontakt s DC Veska při převzetí dítěte do pěstounské péče * umístění dítěte do pěstounské péče * inspirace lidmi, kteří tam pracují * pro některé děti nejlepší možnost výchovy * spolupráce s Přestavlky * nejlepší možný nouzový režim * zkušenost s rezidenčními jednotkami v East Lothian * pro malou skupinku dětí je rezidenční zařízení nejlepším řešením * v ELC dvě rezidenční jednotky a perfektní pracovníci v nich * změna u dítěte, které přišlo z rodiny nešťastné a týrané * spolupráce DC s rezidenčními zařízeními * velká snaha všech subjektů v síti služeb i rodin spolu komunikovat ŠPATNÉ ZKUŠENOSTI * lidé, kteří jsou v rezidenčních zařízení * nesamostatné děti * s původními rodinami nikdo nepracuje a návrat dítěte selhává * systém rezidenčních služeb * přístup konkrétních pracovníků (zkušenost z letního pobytu) * málokterý ústav má možnost rodinných buněk * VÚ Králíky * velké budovy * vyhořelí lidé * přístup původní rodiny v pěstounské rodině dítěte * nemožnost pracovat s původní rodinou * nejlepší možný nouzový režim * pro lidi, kteří v rezidenčních službách pracují, nemožnost změnit systém * zařízení ve Výchovní Evropě jsou často odtržena od komunity a existují ve svém vlastním světě * i když se starají pracovníci maximálně o děti v zařízení, stále je to jen zařízení * neschopnost připravit mladé lidi na samostatný život * nedostatek mužů v rezidenčních zařízeních * děti žijí často ve velmi špatných podmínkách * kontakt a práce s lidmi, kteří prošli ústavní výchovou a jsou tím postiženi na celý život

COMMUNEM REDDERE


21

Jak by mělo vypadat rezidenční zařízení v novém systému péče o ohrožené děti? - cílová skupina - kapacita - personál (jaký?) - materiální podmínky - kde by mělo být umístěno - role v systému (case-managementu) - práce s rodinou - prostředí výchovně vzdělávací (metody práce) - mělo by poskytovat následné služby? 1. skupina (Amalthea + ELC) - cílová skupina - 12-18 let, nemohou žít ve své rodině, opakovaně selhala pěstounská péče, dítě nechce do další PP - kapacita - 6-7 dětí - personál (jaký?) - každé dítě má svého klíčového pracovníka, měl by být přiměřeně vzdělán - nedošlo ke shodě, jestli by specialisté měli být kmenovými pracovníky - materiální podmínky - kde by mělo být umístěno - v běžné zástavbě ve městě nebo ve vesnici - role v systému (case-managementu) - zajistit péči o děti, které nechtějí/nemohou vyrůstat v rodině - práce s rodinou - soc. pracovník OSPOD by měl dál pracovat s původní rodinou a s pracovníkem zařízení - prostředí výchovně vzdělávací (metody práce) - individuální plán péče pro každé dítě - mělo by poskytovat následné služby? - měl by být dál po 18. roku věku udržován kontakt s mladým člověkem - ve Skotsku obvykle dítě opouští rezidenční zařízení již v 16 letech (ve věku dospělosti), což považují kolegové z ELC za nedostatek. Pokud ještě chodí do školy, rozhoduje o dalším setrvání panel Dětského slyšení (Children Hearings) - na úřadě ve Skotsku existuje tým lidí na odboru sociálních věcí, kteří pracují nadále s dítětem odcházejícím ze systému 2. skupina (Amalthea + Návrat + ELC) - cílová skupina - 12-18 let (resp. do konce studia) - děti, u kterých se vyzkoušely všechny ostatní možnosti (setrvání dítěte v původní rodině i pěstounská péče) - kapacita max. 8 dětí

COMMUNEM REDDERE


22

- personál (jaký?) - min. 10 zaměstnanců - materiální podmínky - mělo by odpovídat jejich původnímu standardu bydlení, ne žádný velký luxus materiálního charakteru - kde by mělo být umístěno - v komunitě, v obci, ve městě, ne na kraji - role v systému (case-managementu) - dítě by v zařízení setrvalo jen nezbytně dlouhou dobu, stále by se hledala PP - dítě by setrvalo v zařízení tak dlouho, jak ono potřebuje - práce s rodinou - tak hodně, jak by to bylo možné, pravidelný a bezpečný pro dítě - prostředí výchovně vzdělávací (metody práce) - mělo by poskytovat následné služby? - následné služby by měly existovat 3. skupina (Amalthea + DDŠ) - cílová skupina - od 10 let, děti neumístitelné v PP, s extrémními poruchami chování - kapacita - max. 4 děti v buňkách rodinného typu, buněk by mohlo být více po městě a spolupracovaly by - personál (jaký?) - etoped, psycholog, sociální pracovník, speciální pedagogové, možná psychiatr (všichni zaměstnanci pro všechny buňky ve městě) - materiální podmínky - rodinný domek ve městě - s vlastní školou, kterou by mohly navštěvovat i děti s poruchami chování z města - kde by mělo být umístěno - ve městě - role v systému (case-managementu) - služby by měly být sjednoceny pod jedno ministerstvo (nejlépe ministerstva by byla podřízena těmto zařízením) - práce s rodinou - sociální pracovníci zařízení by měli spolupracovat jak s rodinou, tak se všemi dalšími subjekty v okolí rodiny a dítěte, svolával by pravidelná setkání - umožnit vzdělávání rodičům, poskytovat služby sanace rodiny, podporovat psychoterapii rodičů, podporovat kontakt mezi rodinou a dítětem - délka pobytu v zařízení - po dobu nezbytně nutnou, do skončení studia - prostředí výchovně vzdělávací (metody práce) - mělo by poskytovat následné služby? - kontakt se sociálním pracovníkem OSPOD, který by měl koordinovat spolupráci všech zařízení, osob i subjektů v okolí dítěte, zařízení by s ním mělo spolupracovat - součást následné péče by měl být vlastní startovací byt

COMMUNEM REDDERE


23

4. skupina (Amalthea + DDŠ) - cílová skupina - děti s poruchou chování - kapacita - malý počet dětí - personál (jaký?) - materiální podmínky - standardní zařízení, bez přepychu - kde by mělo být umístěno - v zástavbě - v obci s běžnou školou (? málokterá škola je schopna přijmout tento typ dětí) - role v systému (case-managementu) - práce s rodinou - zařízení otevřené ven i dovnitř - návštěvy v rodinách - prostředí výchovně vzdělávací (metody práce) - péči co nejvíce přizpůsobit běžnému životu - mělo by poskytovat následné služby? - ano, chráněné bydlený (vlastní startovací byt), sanace rodiny, spolupráce s pěstouny 5. skupina (DDŠ + DC Veská) - cílová skupina - v případě potřeby dítěte, bez ohledu na věk - kapacita - malý počet dětí - personál (jaký?) - externisti - psychoterapeut, možnost využívat další externí služby (např. duchovní) - materiální podmínky - standardní prostředí bez přepychu - kde by mělo být umístěno - v zástavbě - role v systému (case-managementu) - OSPOD by měl být středem dění - práce s rodinou - spolupráce s rodinou na 1. místě, pro rodiče by mělo být povinností se o dítě starat i materiálně (školní pomůcky, oblečení a pod.) - prostředí výchovně vzdělávací (metody práce) - mělo by poskytovat následné služby?

COMMUNEM REDDERE


24

Zpětná vazba na projekt a návštěvu v České republice Celia Borland - byla to hodně zajímavá zkušenost a hodně jsme se naučili ve všech vrstvách - přivedlo mě to k tomu více přemýšlet o ústavní péči - všimla jsem si, že některé věci děláte lépe, než my (např. děti mohou zůstat v ústavu déle - do dokončení vzdělání) - zvláštní a mimořádná byla návštěva v DDŠ Přestavlky, spolu s možností poslechnout si, jak u nich probíhá hodnocení dětí (evaluace), bylo to hodně podobné, jako ve Skotsku - líbilo se mi, jak Jakub Vávra mluvil o Národním akčním plánu. Ve Skotsku vyrobili video, kde mladí lidé z ústavů vysvětlují standardy péče v ústavu a figuruje v tom i mimozemšťan, který se ten systém snaží pochopit - setkání s pěstouny bylo úplně stejné jako se Skotskými pěstouny - bylo by fajn do ČR přivézt i nějaké pěstouny a zprostředkovat kontakt mezi pěstouny, protože by si měli co říct - doufáme, že náš pobyt nebyl poslední schůzkou, ale spíš začátkem dlouhodobého partnerství Vivien McVie - přemýšlela jsem, jak složité a těžké to je a jak těžké by to bylo pro nás a jestli bychom to zvládli - vzpomínám si, že máme podobnou zkušenost s financováním, kdy jsme dostali od Skotské vlády finance na program změny služeb péče o dítě. Šlo o bližší spolupráci mezi organizacemi. Byla jsem ráda, že jsme nic podobného nemuseli dělat, protože to byla strašně těžká práce. Ale tento způsob financování iniciuje nápady, což se přesně děje u vás. David Svoboda - potřebujeme v dalším rozvoji doprovodit - když si připustím, že tohle by bylo naše poslední setkání, tak je mi hrozně těžko - čeká nás transformace a právě v té době by pro nás bylo skvělé mít takového partnera, takže už přemýšlím, jestli bychom ELC mohli zapojit do transformace a ELC by byl partnerem, který by s námi mohl některé věci konzultovat Gill MacMillan - narážíme na dvě strategie - jedna z nich je přístup Pardubického kraje. Vidíme tu dva systémy s různými přístupy a bylo by dobré tyto dva systémy vhodně propojit (zřejmě ústavy vs. NNO) - dalším tématem je možnost sdílet informace o přípravě pěstounů (ze Skotska do Česka) nebo o následných službách pro děti odcházejících z DD nebo PP (z Česka do Skotska) - jde o praktickou stránku věci, je určitě lepší mít více partnerů, aby bylo možné se učit od více partnerů, subjektů - na druhou stranu čím víc partnerů budeme mít, tím bude složitější je know-how sdílet Vivien McVie - dobré by bylo mít trvalé finanční zdroje a podporu od vlády (od Kraje)

COMMUNEM REDDERE


25

Mike Roder - byl jsem součástí více evropských projektů a moje zkušenost je, že když se dostane do kontaktu s politiky, dostane se do potíží, proto je jednodušší obracet se na organizace, než na politiky - proto si myslím, že ten nápad propojit ministerstva není špatný, ale bez politiků to nepůjde - jsem si jistý, že my i vy bychom spolu mohli pracovat na spoustě věcí - a co je pro mě nejdůležitější, že se učíme navzájem David Svoboda - přišlo mi taky důležité, že jsme ve Skotsku sebou měli i kolegy z Kraje a obcí, protože změna (transformace) se bude hodně týkat i přístupu obcí a Krajů, protože oni jsou zodpovědní za systém péče o ohrožené děti a oni budou systém nově nastavovat. - East Lothian je partnerskou oblastí města Pardubic a tak by bylo zajímavé iniciovat nějakou další spolupráci mezi nimi Gill McMillan - včera večer jsme si sedli a přemýšleli jsme, jestli bychom vám mohli doporučit 2-3 věci, které byste mohli změnit - kdybyste ještě přijeli do Skotska, mohli byste se naučit trochu lépe tyto věci: -

-

rozpočty musí být integrované a jednotné. Organizace by měla být zodpovědná za veškeré finanční zdroje a měla by mít možnost sama rozhodovat o tom, které služby z financí uhradí. Většinou to je tak, že ty lepší služby jsou i levnější a tak by se možná organizace samy rozhodovali víc pro NRP, než pro ústavy. zrušit ústavy, a začít od kojeneckých ústavů. Ušetřené peníze investovat do menších rezidenčních zařízení nebo do rozvoje NRP. najít způsoby, jak využít pracovníky, kteří byli dříve zaměstnáni v ústavech, aby podporovali děti ve vlastních nebo pěstounských rodinách zajistit, aby pěstouni dostávali podporou v době, kdy nemají svěřené dítě do péče a nejlepší, jak to udělat, je pomocí NNO u nás se před 10 lety stalo, že někteří zaměstnanci z velkých zařízení (Pathway) přešli do jiného malého zařízení

Neberte to však tak, že věci děláme lépe, jde jen o naše postřehy. pracovníci Amalthey hodně příjemné setkání a doufám, že bude spolupráce pokračovat jsem ráda, že jsem se mohla zúčastnit, nejpodstatnější je, že víme, co chceme a že to na spoustě věcí funguje - je to můj první týden v Amalthee a jsem ráda, že jsem ho zahájila tak příjemně - jsem ráda, že jsem mohla slyšet tolik informací o systému ve Skotsku a je zajímavé vidět, že někde systém funguje - slyšela jsem spoustu praktických věcí, které budu moci využít ve své práci - nejsilnější dojem je obrovský pocit respektu vůči rodinám, vůči dětem a rodičům a velká transparentnost systému - mám pocit vzájemnosti, velká ochota se učit navzájem, že i Vy máte velkou chuť se učit od nás - nejpřínosnější bylo úterý, workshopy, kde bylo vidět, jak tři země stejný případ řeší jinak - mám pocit, jako bych byla u Vás ve Skotsku před týdnem, když slyším o metodách práce, vždycky myslím na dobrovolníky, kteří by v systému měli fungovat a je to pro mě velká inspirace vidíme, že když to někde funguje, dává nám to sílu pokračovat -

COMMUNEM REDDERE


26

-

nejvíc mi utkvělo vaše zděšení nad návštěvou kojeneckého ústavu. Dlouho jsem pracovala v systému a úzce jsem spolupracovala s diagnostickými ústavy a až teprve díky vám jsem pochopila, že jsou úplně zbytečné nevidím jediný důvod, proč dál nespolupracovat, když to děláme pro děti! celý týden byl pro mě osvěžením a bylo mi tu příjemně pomohlo mi to v osobním příběhu, v Amálce, v Sanaci nejvíce se mi líbil workshop Skotů o Hearings začít a pokračovat v metodách jako jsou Hearings, rodinné konference, případové konference, potřebujeme to sdílet a dál šířit do systému. Mám další chuť usilovat o změnu a dál usilovat o změnu (viz zrušení kojeneckých a diagnostických ústavů) workshop Hearings jsem podrobně zapsala a budu ho šířit

ELC - pro vás jako organizaci je důležité používat hlavu, ale když tou hlavou boucháte o zeď, tak vás to bude jenom bolet, takže když budete používat mozek, bude to užitečnější. Když chcete, aby se něco změnilo, musíte vy sami ukazovat, jak to dělat lépe a nejen jim to říkat. - silnou argumentací je, že ten nový systém je levnější, nejlépe to doložit a to je něco, v čem vám můžeme pomoci. My všichni jsme byli v depresi z vašich ústavů, ale co mi pomohlo, bylo, když jsem viděla vaše nadšení a odhodlání to změnit. To je dobrá věc a bez toho by to byla tragédie - pro mě byl nejhorší zážitek kojenecký ústav, ale byl vyvážen zážitkem ze setkání s pěstouny. když jsem vás viděla ve Skotsku, ohromilo mě vaše nadšení a váš zájem o jakékoli informace. Cítím vaši energii a mně samotné to dodalo energii. Inspiroval mě skvělý management tady a v tom byste měli pokračovat. Skvělý zážitek bylo setkání s pěstouny, setkání byla skvěle zorganizována a není co k tomu dodat.

COMMUNEM REDDERE


Návštěva na Ministerstvu práce a sociálních věcí Místo: Ministerstvo práce a sociálních věcí, Praha Datum: pátek 10. září 2010 Účastníci schůzky: Ministerstvo práce a sociálních věcí Miloslav Macela – ředitel odboru rodiny a dávkových systémů Jiřina Pipková – úřednice, odbor rodiny a dávkových systémů Hana Heligmanová - úřednice, odbor rodiny a dávkových systémů Anna Stará - úřednice, odbor rodiny a dávkových systémů Lucie Nováková – koordinátorka Národního akčního plánu péče o ohrožené dítě Nadace Lumos Klára Trubačová – projektová manažerka Petra Kačírková – ředitelka Nadace Lumos pro Českou republiku East Lothian Council: Mike Rodger – Area Manager Vivian McVie – Policy & Planning officer Gillian McMillan – Service Manager Celia Borland – Area Resources Manager Amalthea: Martina Pojmonová – výkonná ředitelka David Svoboda – odborný ředitel Ria Černá – vedoucí CNRP Lucie Pelikánová – koordinátorka projektu Communem reddere V rámci schůzky byl představen Národní akční plán péče o ohrožené dítě a prezentace nadace Lumos. Zástupci z East Lothian Council podávali zpětnou vazbu k workshopům a poznatkům, které měli možnost získat v rámci celého týdne. Zároveň řediteli odboru rodiny a dávkových systémů PhDr. Miloslavu Macelovi předali doporučení pro další postup k transformačním krokům v České republice.

COMMUNEM REDDERE


Závěr Týdenní pobyt zahraničních expertů otevřel mnoho dalších otázek, které by se daly ve spolupráci se skotskými a slovenskými partnery dále rozvíjet. Dokladem toho jsou i doporučení, které sepsali zástupci East Lothian Council. Zároveň byly workshopy inspirací pro další práci a směřování obou týmů Amalthey a snad i zástupců z jiných spolupracujících subjektů. Předložené výstupy z workshopů jsou pouze nahlédnutí do problematiky péče o ohrožené dítě. Více materiálů od partnerských organizací jsou k dispozici v knihovně Amalthey, popř. na jejích webových stránkách.

COMMUNEM REDDERE


29

COMMUNEM REDDERE


Výstupy z workshopů s účastí zahraničních expertů. Chrudim, Pardubice

Recommend Documents