Zdravé stárnutí II – aktivizace seniorů v regionech Analýza dostupných dat a stanovení priorit pro podporu zdraví v krajích: Praha, Středočeský, Liberecký, Plzeňský, Karlovarský, Moravskoslezský a Jihomoravký
Úvod Vývoj demografické situace v ČR předpokládá rostoucí podíl stárnoucí ( 50+) a staré populace (80+), která bude postupně ekonomicky neaktivní. Nicméně je to 6 % starých lidí, kteří vyžadují trvalou péči v institucích. Naprostá většina seniorů je schopna sama o sebe se postarat. S rostoucím věkem přibývá fyzických i duševních omezení z důvodů fyziologie stárnutí, ale i vlivem společenských stereotypů, který se odráží na pasivitě samotných starých a stárnoucích lidí, kteří se bojí učení nových dovedností i zapojování do nových aktivit. To se odráží i na přístupu k péči o své zdraví, která se většinou omezuje na pasivní konzumaci předepsaných a často zbytečně a nadbytečně předepsaných léků. Podpora zdraví a zdravotní informace o zdravé výživě mají prokázaný efekt v každém věku. Například fyzická aktivita snižuje pravděpodobnost úrazů a nekouření na prokázaný pozitivní efekt na kardiovaskulární zdraví u lidí, kteří přestali kouřit v až 75 letech. Trénink paměti a další duševní aktivity dokážou zabránit rozvoji demence nebo ho zpomalit. Sociální kontakty a pocit potřebnosti a užitečnosti u starých lidí snižují výskyt deprese a psychiatrických onemocnění. Projekt navazuje na úspěšný projekt PPZ z r. 2008 Zdravé stárnutí Implementace evropského projektu v ČR, který vedl k vytvoření regionálních platforem mezioborové spolupráce v oblasti zdravého stárnutí a z jeho hodnocení vyplynul požadavek na opakování projektu po dvou letech. Teoreticky projekt respektuje evropský kontext ( např. dokument Rady EU o stárnutí, který shrnuje závěry posledních 3 předsednické konferencí ( Francie , Česká republika, Švédsko) a kontext národní ( Program Zdraví 21 a Národní program přípravy na stárnutí)
Výstup1 Odhad a popis priorit zdravého stárnutí v regionech koncepční a strategický podklad pro ekonomicky efektivní programy a projekty
Hlavní metodou k splnění tohoto cíle bylo vyhledávání dostupných statistických údajů, jejichž pomocí je možné popsat seniorskou populaci k krajích a odhadnout množství potřebných služeb - exitujících a nových a jejich poskytovatelů včetně možností, jak tyto služby 1
financovat. Termínem služby je třeba rozumět i aktivity podpory zdraví v nejširším smyslu, tj. aktivity a akce vedoucí k samotnému a informovanému rozhodování o zdravém a aktivním způsobu života a to nejen pasivním přijímaní doporučení, rad a informací, ale i aktivní účastí a rozhodování o způsobu využívání služeb určených pro seniory. Zdroje statistických dat byly doporučeny po konzultaci s ředitelem ÚZISu a byly to především: http://www.uzis.cz/cz/download/DPSk.zip krajská data www.uzis.cz, zjednodušená aplikace DPS ( horní lišta: aplikace) www.mpsv.cz ( např. Komunitní plány sociálních služeb) www.czso.cz ( ročenky a další údaje především za ČR) Sbírané údaje byly poslední dostupné, tj. ve většině případů za rok 2009 Požadovaná data k popisu regionů se vztahovala k demografii ( počty osob ve věkových skupinách 50-64,65-79, 80+, očekávaná délka života při narození a ve věku 65 let, index stáří, nezaměstnanost a zaměstnanost ve výše uvedených věkových skupinách a dle pohlaví, hlavní příčiny úmrtí v regionu. Dále byly sesbírány údaje o zařízeních k kraji pro péči seniory ( léčebny dlouhodobě nemocných, hospice, agentury domácí péče, domovy seniorů a další pečovatelská zařízení) a organizaci k aktivizaci seniorů - např. vzdělávací, reprezentované především Universitami 3. věku, volnočasové, sportovní kulturní a také seniorské organizace – Kluby důchodců, jejichž aktivity pro seniory senioři sami připravují. Přesto, že výše uvedené zdroje dat umožňují všechna data požadovaná projektem vyhledat, ne všude se podařilo najít data o zaměstnanosti či nezaměstnanosti dle věku a pohlaví. V podstatě lze konstatovat, že se tato data na regionální úrovni nesledují. Přitom jde o důležitý údaj pro ekonomickou rozvahu nebo hledání rezerv. Navíc, pokud se mluví o starších lidech jako o ekonomické hrozbě pro pracující společnost, jsou údaje o zaměstnanosti či nezaměstnanosti a jejich příčiny důležitým údajem pro zkvalitnění života nejen seniorů či osob v předdůchodovém věku, ale i celé společnosti. Organizace a zařízení pro seniory jsou v naprosté většině zaměřeny na poskytování sociálních služeb ve smyslu zdravotně sociální péče a poradenství. Aktivizační, volnočasové organizace se objevují méně často. Je třeba přiznat, že přehledy organizací, které byly v regionech pořízeny nemusí být kompletní. Pátrání po těchto údajích většinou začínalo na internetu a pokračovalo na sociálních a zdravotních odborech magistrátů a městských úřadů a ne všude skončilo úspěchem. Seznamy organizací buď neexistovaly, nebo je pracovníci nebyli ochotni vyhledat a předat. Proto rozdíly v údajích regionů nejsou způsobeny ani skutečnými rozdíly v existenci či neexistenci těchto
2
organizací, ale v administrativním a lidském faktoru na krajských úřadech a okresních městech. Financování projektů a aktivit v krajích je většinou z dotací, především pro organizace vykonávající svou činnost v oblasti sociální či sociálně zdravotní nebo vyplývající ze zákona o sociálních službách. Služby pro invalidní osoby jsou též financovány z dotací krajských úřadů. Aktivizační služby - zdravotně sociální jsou provozovány na základě výběrového řízení - grantů, pokud jsou t toto tématické oblasti vypsány a poskytovány kraji, městy či obcemi na jednorázové projekty. Často jsou to ozdravné pobyty pro seniory. Ovšem často nejsou granty na projekty pro zdravé seniory, tedy mimo oblast sociální či sociálně zdravotní péči vůbec vyhlašovány. Podpora zdraví jako téma pro seniory se objevuje zřídka, především ve větších městech a je omezena na přednáškovou formu či měření antropometrických a biochemických parametrů v rámci dnů zdraví. Problém pasivity a osamělosti se objevuje více mezi seniory žijícími na venkově. Méně nabídek na trávení volného času, vzdělávání nebo zábavu omezuje sociální kontakty a spolu s přetrvávajícími stereotypy o důchodu jako věku, kdy se odpočívá vede k rychlejšímu úbytku fyzických i duševních sil a potenciálu, k omezené pohyblivosti a ztrátě schopností k samostatnému životu.
Demografické charakteristiky seniorské populace v krajích Rozdíly v krajích, ve kterých jsme seniorskou a pre-seniorskou populaci popisovaly nejsou velké, nicméně existují. Rozdíly jsou nejen v absolutním počtu seniorů a v procentuálním podílu z celkové populace, ale mezi seniory samotnými. V Jihomoravském kraji žije největší počet žen ve věku nad 80 let, v Moravskoslezském kraji tvoří hlavní skupinu seniorů senioři mladší ve věku 65-80 let. Rozdíl v počtu žen a mužů v různých věkových seniorských kategoriích se prohlubuje se vzrůstajícím věkem, ale ne pravidelně. Index stáří je důležitým ukazatelem podílu seniorské populace a souvisí s střední délkou života. Mladší kraje dle indexu stáří mají nižší očekávanou délku života. Profily seniorské populace v číslech statistických údajů proto nelze pouze brát na vědomí jako trvalé, neměnné a dané, ale je třeba interpretovat, analyzovat a syntetizovat, vyhledávat rizika, ale i pozitiva a uvědomovat si souvislosti a vývoj.
3
Srovnání krajů dle vybraných parametrů: Kraje s nižším indexem stáří než je národní průměr: Karlovarský, Liberecký, Moravskoslezský Kraje s vyšším indexem stáří než je národní průměr: Praha, Středočeský, Plzeňský, Jihomoravský Kraje s nižší očekávanou délkou života než je národní průměr: Středočeský, Karlovarský, Moravskoslezský, Kraje s vyšší očekávanou délkou života než je národní průměr: Praha, Liberecký, Plzeňský, Jihomoravský Kraje s vyšším podílem osob 80+ než je národní průměr: Středočeský, Praha, Liberecký, Plzeňský, Moravskoslezský, Jihomoravský Kraje s nižším podílem osob 80+ než je národní průměr:m Karlovarský Znamená to, že všechny zapojené kraje, vyjma Karlovarského kraje, jsou kraje j nadprůměrným počtem seniorské populace a potřeba řešit demografické změny je nezbytná. Kraje s vyšší mortalitou žen na KVO než je národní průměr: Středočeský, Plzeňský, Moravskoslezský, Jihomoravský Kraje s nižší mortalitou žen na KVO než je národní průměr: Karlovarský, Liberecký, Praha Kraje s vyšší mortalitou mužů na KVO než je národní průměr: Středočeský, Moravskoslezský Kraje s nižší mortalitou mužů než na KVO než je národní průměr: Jihomoravský, Karlovarský, Plzeňský, Liberecký, Praha
Středočeský kraj Dle ukazatele indexu stáří, který je značně vyšší než je průměr ČR pro obě pohlaví patří Střžedočeský kraj mezi „ stárnoucí“. Nicméně podíl osob nad 50 let v populaci je mírně pod průměrem ČR ( 34,1 versus 35,8). Podíl osob pre- seniorské nebo předdůchodové populace je důležitý údaj pro predikci nároků na služby poskytované krajem seniorům. Nejedná se jen o zdravotní a sociální služby, ale i aktivizační, zájmové. V populaci 50-65 let je mírně nižší zastoupení žen oproti národnímu průměru a tato skupina jako celek je méně početná. Podobné je to ve skupinou 65-80 let co se týče počtu osob i zastoupení dle pohlaví, vzrůstá však podíl žen v této skupině. Lidí nad 80 let je ve Středočeském kraji více než je český průměr ( 3,4 oproti 2,9). Ze stále přetrvávajícího vyššího podílu mužů ve srovnání s národním průměrem, by se mohlo usuzovat, že muži v tomto kraji mají lepší zdraví. Nicméně tomu neodpovídá očekávaná délka života pro muže, který je o 3 roky kratší než pro ČR. Stejně tak i úmrtnost na KVO a novotvary je u mužů vyšší než v ČR, naopak na vnější příčiny, 3. nejčastější příčinu úmrtí umírá téměř o polovinu méně mužů než v průměru v ČR. 4
Ženy v kraji umírají častěji na KVO a novotvary než v průměru v ČR. Třetí nejčastější příčina úmrtí pro ženy - nemoci dýchací soustavy jsou naopak méně četnější.
Priority pro podporu zdraví: Universální intervence zaměřené na neinfekční onemocnění především KVO a novotvary Cílené intervence na skupiny s vyšším výskytem rizikových faktorů ( kouření, nadváha a další) na základě zjištěných dat
Liberecký kraj Indexem stáří patří Liberecký kraj mezi „ mladé kraje“. Populace 50-64 let je srovnatelná s národním průměrem, skupina 65-80 let je nižší, avšak lidí nad 80 let je v kraji více než v průměru v ČR. Nízký index stáří není způsoben pouze nižší středovou seniorskou populací, ale i vyšším podílem skupiny pod 14 let. Naděje na dožití v 65 letech a při narození odpovídá průměrným hodnotám pro ČR. Hlavní příčiny úmrtí ( KVO a novotvary) jsou pro obě pohlaví pod národním průměrem. Vyšší jsou třetí příčky: vnější příčiny u mužů a nemoci dýchacího systému u žen jsou mírně vyšší než v ČR. Priority pro podporu zdraví: Intervence zaměřená na prevenci úrazů, zneužívání alkoholu, pracovní podmínky, bezpečnost na silnicích na základě detailních dat a na prevenci kouření u žen. Intervence zdravého životního stylu dětí a mládeže Plzeňský kraj V tomto kraji je 0,6% více lidí ve skupině 50-64 let, především mužů je více než v průměru v ČR. Populace 65-79 je zhruba stejně početná jako průměrná národní hodnota, nicméně žen je méně než v ostatních krajích a mužů více. Ve skupině nad 80 let je jak mužů, tak žen vyšší počet než v průměru v ČR. I tak lze říci, že Plzeňský kraj je krajem, kde se daří mužům lépe než jinde dožít nadprůměrného věku. Index stáří je velmi podobný jako průměr ČR, pro Plzeňský kraj tak můžeme označit za „dospělý“. Očekávaná délka života je pro ženy dokonce o rok vyšší než v národním průměru, pro muže je téměř stejná.
5
Tento pozitivní stav nelze vysvětlit úmrtností na KVO a novotvary, která je pro ženy vyšší než v ČR, pro muže pouze úmrtnost na novotvary. Co je specifické pro tento kraj je, že třetí nejčastější příčina úmrtí pro muže nejsou vnější příčiny, ale nemoci dýchacího ústrojí, na které navíc umírá víc mužů v tomto kraji než v průměru v ČR. Toto platí i pro ženy. Priority pro podporu zdraví: Intervenční programy zaměřená na zdravý životní styl a rizikové faktory pro chronická neinfekční onemocnění Zvýšit účast mužů v aktivizačních programech pro seniory Intervenční programy na odvykání a prevenci kouření ve všech generacích , pro muže i ženy Karlovarský kraj Karlovarský kraj je z krajů, které se projektu účastnily, jednoznačně „ nejmladším“ dle indexu stáří i procentuálním zastoupením osob ve věku 65 – 79 let. Ve skupině osmdesátiletých a starších procento mužů odpovídá národnímu průměru, procento žen je nižší. Lze tedy jistou dávkou zjednodušení, že podobně, jako Plzeňský kraj, je Karlovarsko krajem, kde se muži mohou dožít vysokého věku. Z úmrtnostních tabulek se však zdá, že opak je pravdou. Novotvary a vnější příčiny úmrtí přesahují národní průměr. U žen se to projevuje jen u onemocnění dýchacích cest. Naděje na dožití při narození je v tomto kraji o rok nižší pro obě pohlaví, v 65 letech o necelý rok. Vzhledem k tomu, že populační skupina 50-64 let je zastoupena tak, jak odpovídá průměru ČR, lze očekávat v příští dekádě zvýšení indexu stáří, způsobené stárnutím populace. Priority pro podporu zdraví Intervence zaměřená na zdravý životní styl a prevenci rizikového chování především u mužů Protikuřácká intervence zaměřená především na ženy a na základě analýzy dat o kouření a kuřáctví k kraji
Moravskoslezský kraj Podíl seniorů včetně populace 50 -64 let v Moravskoslezském kraji odpovídá průměru v ČR, stejně tak v další věkové skupině, ale obyvatel nad 80 let zde žije nadprůměrně, jak můžů, tak žen. Index stáří je však mírně nižší než republikový průměr, pravděpodobně pro vyšší procento populace pod 14 let věku. Naděje na dožití v 65 je pro ženy stejná jako v ČR, pro muže o 0,65 roku nižší, očekávaná střední délka 6
života při narození je v Moravskoslezském kraji nižší o 1,5 roku pro muže a 0,6 roku pro ženy ve srovnání s údaji pro ČR. Úmrtnost na KVO a vnější příčiny je mírně vyšší než národní průměr u mužů, na novotvary ho nepřevyšuje. U žen je tomu podobně, vyšší úmrtnost na KVO a nižší na novotvary. Nemoci zažívacího ústrojí jako jediné ve sledovaných krajích obsadily třetí příčky úmrtnost žen Moravskoslezského kraje a převyšují průměrné údaje ČR.
Priority pro podporu zdraví Intervence podporující zdravý životní styl, zaměřená na snižování rizikových faktorů pro KVO další chronická neinfekční onemocnění Snižování rizikového chování především u mužů Po další podrobnější analýze se zaměřit na intervenci a prevenci v oblasti onemocnění zažívacího traktu včetně diabetu. Jihomoravský kraj Seniorská populace Jihomoravského kraje ve věkové kategorii 65-79 a 80+ je vyšší než jsou průměrné údaje v ČR, zejména, co se týče podílu žen. Index stáří je logicky vyšší, především pro ženy, ve srovnání s průměrem ČR. Stejně tak naděje na dožití v 65 letech je o rok vyšší pro jihomoravanky než průměrné češky, stejně jako očekávaná délka života při narození. Muži v obou ukazatelích kopírují národní průměr. Muži Jihomoravského kraje umírají na všechny hlavní příčiny smrti ( KVO, novotvary, vnější příčiny) méně než je průměr ČR, ženy ho převyšují v KVO a umírají méně na novotvary nemoci dýchacích cest. Priority pro podporu zdraví Aktivizační programy a projekty zdravého stárnutí pravšechny a cíleně zvyšovat účast mužů Intervence zaměřená na podporu zdravého životního stylu ve všech populacích Praha Praha patří k regionům s nejvyšším absolutním počtem i podílem osob nad 65 i nad 80. Poměr lidí ve skupině 50 – 64 let je však o něco nižší než je průměr ČR a tedy by v příští dekádě Praha neměla viditelně stárnout více než jak je nyní, nepředpokládáme-li migraci seniorů ve vyšším věku do 7
hlavního města. Počty osob 80+ jsou o dva a půlkrát vyšší než jinde v ČR a platí to pro obě pohlaví. ( 4,7 % v Praze, 1,9% průměr ČR) Index stáří je značně vyšší než národní průměr. Naděje na dožití v 65 letech je u pražských mužů o 1, 3 roky vyšší , pro ženy o 1 rok než jinde v ČR. Očekávaná délka života při narození pro muže dokonce téměř o 2 roky vyšší, pro ženy o necelý 1 rok. Zdá se,že velkoměsto svědčí především mužům. Odpovídá tomu i úmrtnost na hlavní příčiny - KVO, novotvary a vnější příčiny, která je u pražských mužů nižší než je republikový průměr. U žen je mírně nižší úmrtnost pouze na KVO a mírně vyšší úmrtnost na novotvary¨ a nemoci dýchacího ústrojí. Priority pro podporu zdraví: Aktivizační programy pro seniory vyššího věku, důraz na větší zapojení mužů Intervence v oblasti prevence chronických neinfekčních onemocnění pro obě pohlaví, především na ženy.
Závěr: Využití dostupných a publikovaných dat k odhadu potřeb určité skupiny populace by neměl být jediným zdrojem stanovení priorit a skutečných potřeb seniorů v dané geografické lokalitě. Analýza těchto dat doplněná znalostmi a zkušenosti konkrétní situace v regionech, výsledky vlastního šetření a studií však může vést k přípravě intervenčních a preventivních programů, které budou ve výsledku ekonomicky i věcně efektivní.
Hana Janatová, listopad 2011
8
