Výstup 005 Aktivita 808 Hodnocení diverzifikace zemědělství v blízkosti agrárních valů Českého středohoří. Zpracovala: Ing. Helena Součková, CSc

Zajištění harmonizace krajinotvorné, hydrologické a produkční funkce agrárních valů a teras pro diverzifikaci aktivit na venkově

Výstup 005 Aktivita 808 Hodnocení diverzifikace zemědělství v blízkosti agrárních valů Českého středohoří

Zpracovala: Ing. Helena Součková, CSc.

Prosinec 2008

1

Obsah Obsah.......................................................................................................................................... 2 1. Úvod ................................................................................................................................... 3 2. Analýza venkovského cestovního ruchu ................................................................................ 4 2.1 Produkty venkovského turismu ........................................................................................ 6 2.2 Formy venkovského turismu ............................................................................................ 7 2.3 Organizace zajišťující venkovský cestovní ruch............................................................ 12 2.4 Ekonomické přínosy podnikání ve venkovské turistice ................................................. 21 3. Cestovní ruch z hlediska podpory ze strukturálních fondů .................................................. 23 4. Výsledky šetření v regionu NUTS 2 Severozápad........................................................... 32 5. Závěry............................................................................................................................... 32 6. Seznam literatury.................................................................................................................. 34 Tabulková příloha .................................................................................................................... 35

2

1. Úvod Cílem výstupu je zhodnotit agrární valy a terasy v diverzifikaci zemědělství a navýšit aktivity ve venkovském prostoru. Konečným výsledkem v roce 2010 bude ekonomické hodnocení příležitostí v diverzifikaci aktivit zemědělců s cílem dosáhnout dalších příjmů ve venkovském prostředí. V roce 2008 jsou naplánovány v rámci A 808 „Hodnocení diverzifikace zemědělství v blízkosti agrárních valů Českého středohoří“ tyto aktivity: 1. Analýza agroturistiky. Vzhledem k malému počtu zemědělských farem zaměřených na agroturistiku a venkovskou turistiku bude zpracováno zastoupení agroturistiky a venkovské turistiky pro region NUTS 2 Severozápad. Podklady budou získány ze zemědělských agentur, Agrární komory, ale hlavně z podkladů SZIF, kde je evidence žádostí o dotace ze SAPARDu, OP RVMZ a PRV. 2. Dotazníkové šetření s cílem zjistit podíl příjmu z agroturistiky na celkových příjmech rodinné farmy. U vybraných farem bude provedeno anonymní šetření s cílem zjistit rentabilitu podnikání v cestovním ruchu v atraktivní krajině s agrárními valy.

3

2. Analýza venkovského cestovního ruchu Cestovní ruch představuje jedno z dynamicky se rozvíjejících odvětví v České republice se stále narůstajícím významem. Na základě dostupných statistických údajů se devizové příjmy z cestovního ruchu (dále CR) podílely v roce 2005 na HDP 3,7 %, na exportu 5,9 % a devizové příjmy přesáhly 110 mld. Kč. V roce 2007 podle MMR devizové příjmy přesáhly 133 mld. Kč z cestovního ruchu a podíl příjmů z CR na exportu ČR činil 5,4 % a podíl na HDP 3,8 %. Cestovní ruch přitom vykazuje nejdynamičtější růst a poskytuje mnoho pracovních příležitostí i pro nekvalifikované pracovní síly. Zvyšuje odbyt místních specialit a řemesel. Existuje potenciál zvýšit významně procento venkovského turismu v celkovém cestovním ruchu na území ČR. Zvýšení venkovského turismu o 2 mil. návštěvníků by mohlo vytvořit 7 000 nových pracovních míst za předpokladu vynaložení 1,4 mld. Kč do roku 2013 jak uvádí Stříbrná, M. 2005. V roce 2005 přijelo do České republiky 6 336 128 zahraničních turistů, kteří využili služeb hromadných ubytovacích zařízení. Tento stav tak představuje nárůst o 4,5 % oproti roku 2004. V roce 2007 navštívilo ČR 12 963 896 hostů, z toho 6 680 400 nerezidentů. Podrobnosti o nárůstu cestovního ruchu jsou uvedeny za rok 2007 v přílohových tabulkách. Průměrný počet pracovníků v pohostinství a ubytování (OKEČ 55) byl v roce 2005 181,7 tis., tj. 3,8 % ekonomicky aktivního obyvatelstva, v celém sektoru cestovního ruchu podle výpočtů satelitního účtu je počet pracovníků odhadován až na 13,3 %. Pro srovnání v zemědělství je zaměstnáno 130 000 pracovníků. Roční čisté využití lůžkové kapacity v hotelech a penzionech (statisticky sledovaných) se v roce 2005 pohybovalo kolem 36 %. Nadprůměrné je zejména v Praze (53,4 %), v Karlovarském (43,5 %) a Zlínském kraji (33,0 %), nejnižší využití lůžkových kapacit pak zejména v kraji Vysočina, v Ústeckém a Olomouckém kraji se v současnosti pohybuje okolo 20 %. V roce 2007 z celkového počtu hostů - nerezidentů se zlepšil procentický podíl u Ústeckého kraje na 39,3 %, nejnižších hodnot dosahuje kraj Vysočina, Zlínský kraj a Moravskoslezský kraj.

OECD definuje venkov a rozlišuje venkovské a městské oblasti podle ukazatelů, z nichž nejdůležitější jsou tyto: 1. hustota obyvatel na km2 v místě - používá se ukazatel 150 obyvatel na km2, větší hustota směřuje k městskému typu osídlení, menší hustota k venkovskému, 2. na regionální úrovni se oblasti dělí do tří skupin podle procenta zemědělského obyvatelstva z celkového počtu obyvatel: • převážně venkovská oblast – více než 50 % zemědělského obyvatelstva; • výrazně venkovská oblast – 15 – 50 % zemědělského obyvatelstva, včetně rodinných příslušníků; • převážně městská, urbanizovaná oblast – do 15 % zemědělského obyvatelstva. 3. podle zastavěnosti území - venkov představuje oblasti, kde je zastavěno méně než 10 – 20 % jejich celkové rozlohy, tj. budovy, stavby, komunikace, apod. Podstatná část půdního fondu má využití jako půda lesní a zemědělská. Venkovem se v některých Regionálních operačních programech, např. NUTS 2 Střední Morava pro období 2007-2013 uvažují území obcí, které nemají statut obcí s rozšířenou 4

působností. Venkovem se v Programu rozvoje venkova České republiky na období 2007 – 2013 rozumí území obcí do 2 000 obyvatel.

Slabé stránky českého venkova a venkovské turistiky • regionální rozvoj zaostává obzvláště v horských, podhorských a příhraničních regionech; • stárnutí venkovské populace; • růst sociálního napětí a vylidňování venkova, obzvláště toho s méně oblíbenými podmínkami; • nedostatek práce na venkově mimo zemědělství; • prohlubování problémů s dopravní přístupností; • špatná technická infrastruktura na venkově; • nedostatečné finanční zdroje pro podporu mladých rodin na venkově; • nedostatečná propagace; • individuální jednání se zahraničními partnery a cestovními kancelářemi; • nízká úroveň služeb (ubytovací, stravovací, informační) a programů; • špatný stav místních komunikací a cyklostezek, lesních cest; • neochota přijít o své soukromí; • nízké příjmy na venkově a nedostatek kapitálu.

Venkovský cestovní ruch – turismus, je cestovní ruch rozvíjející se mimo oblasti rekreačních a turistických center i mimo oblast městského osídlení. Venkovský turismus je forma cestovního ruchu bezprostředně spjatá s přírodou a krajinou venkova a konkrétním vesnickým osídlením, souvisí především s nízkou hustotou obyvatelstva a otevřeným prostorem a s malými sídly, obvykle s méně než deseti tisíci obyvateli. Venkovský turismus má několik základních druhů jako je agroturismus, ekoturismus, ekoagroturismus, chataření a chalupaření. Doplňkovými činnostmi jsou např. pěší turistika, cykloturistika, horolezectví, myslivost, rybaření, jezdectví na koních, turistika za uměním a dědictvím minulosti, etnická turistika, jízda na kanoi, člunech, loďkách, lyžování na běžkách, studium a návštěvy venkovských tradic a slavností. Ubytovatelů, kteří nabízejí tzv. venkovský turismus, jsou v ČR řádově stovky. Aktivní zemědělci však mezi nimi tvoří jen nepatrnou část. Hlavní příčiny jsou dvě, jednak fungujících venkovských farem, které by městského člověka lákala k prožití dovolené, u nás mnoho nezbylo, jednak tradiční konservatismus venkovských obyvatel. Venkovský turismus se svými specifiky by měl být: • funkčně venkovský, budovaný na zvláštních rysech venkovského života (otevřený prostor, kontakt s přírodou, dědictvím, tradicemi, zvyky a způsoby, malovýroba), • měl by být tradiční ve svém charakteru, tzn. že poroste pomalu a organicky ve spojení s místními rodinami, • bude trvale udržitelný, tzn. že jeho rozvoj bude pomáhat udržovat venkovský charakter dané oblasti, bez likvidace místních zdrojů, ale s jejich racionálním využíváním. Typické projevy venkovského turismu: • šetrný vztah k přírodě a krajině, • decentralizované ubytování s omezenou kapacitou, • rodinné, soukromé zázemí,

5

• •

pochopení pro individuální aktivity návštěvníků a turistů, zázemí v horských a podhorských oblastech, symbióza se zemědělstvím, což znamená originální nabídka služeb cestovního ruchu.

Co cestovní ruch venkovu přináší ? • Podporuje kulturní a ekonomické změny a zejména novou výstavbu a investiční činnost. • Vytváří pracovní příležitosti a tak stabilizuje venkovské obyvatelstvo. • Umožňuje vznik pozitivních partnerských vztahů mezi veřejným a soukromým sektorem. • Přináší do obcí a malých měst potřebný rozvojový kapitál. • Podporuje rozvoj malého a středního podnikání.

2.1 Produkty venkovského turismu Ubytování krátkodobé i dlouhodobé v malokapacitních objektech, zpravidla v rodinných domech (pronájem obytných místností), na farmách, v rekreačních objektech (sruby, chaty, chalupy, rekreační domky), v penzionech a hotelích, které splňují vyhlášku MMR č. 137/1998 Sb., o obecných požadavcích na výstavbu, v platném znění, v historických objektech (selských stavení, mlýnech, hamrech, zájezdních hostincích), v kempech, které jsou v majetku nebo užívání živnostníka nebo zemědělského podnikatele. Typickými znaky je decentralizace, rodinné zázemí a rustikální vybavení. Maximální ubytovací kapacita činí na jeden objekt 40 lůžek nebo 10 pokojů. V kempech nesmí stany nebo karavany přesáhnout počet 25 objektů nebo 50 osob. STRAVOVÁNÍ Základní formy: 1. stravování zajišťuje ubytovatel, 2. stravování je zajištěno ve stravovacím zařízení v okolí, 3. stravu si připravuje účastník sám. Jsou časté i kombinace těchto forem, např. snídani zajišťuje ubytovatel, oběd si zajistí účastník ve stravovacím zařízení a večeři si připravuje sám. Se stále větším zájmem se setkává účast návštěvníků při výrobě místních produktů (mléčné výrobky, pálení slivovice, zabíjačkové hody, apod.) DOPRAVA Individuální i hromadná vlastními dopravními prostředky turisty, dále pěší turistika, cykloturistika, hipoturistika, lyžařské běžecké a vodní trasy. Vítaná je i doprava tradičními venkovskými prostředky – bryčka, kočáry, selské vozy, vlečky, saně tažené koňmi. Součástí je i půjčování kol. ZÁJMOVÉ AKTIVITY Jezdectví a chov koní - hipoturistika, houbaření, jeskyňářství, plavání, vodní sporty, běh, rybaření, lov, speciální zdravotní programy, malířské plenéry, pikniky v přírodě, táboření pod širým nebem, účast na místních tanečních zábavách, bálech a slavnostech, apod. DOPROVODNÉ PROGRAMY Stejně jako zájmové aktivity mohou organizovat i jiní podnikatelé nebo obec, ve formě nabídky různých aktivit podle místních přírodních a klimatických podmínek, technického vybavení a sezón. Doprovodné programy lze realizovat ve vazbě na: • krajinu – běžecké sporty, vodní a jeskyňový sport, horolezectví, přírodní zvláštnosti, • historii – hrady, zámky, pamětihodnosti v krajině, kostely, církevní stavby, muzea, skanzeny, selské usedlosti, rýžování zlata a řemeslnické dílny, železnici • tradiční provozy – mlýny, hamry, palírny, papírny, tvarůžkárna, apod.

6

•

slavnosti a zvyky – tradiční svátky, poutě, posvícení, krajové dožínky, vesnické zábavy, folklórní slavnosti, vystoupení, přehlídky hudebníků, myslivecké slavnosti, zabijačky.

2.2 Formy venkovského turismu Venkovský turismus má různé podoby, nejtypičtější jsou tyto formy: AGROTURISTIKA Agroturistika je specifickou formou venkovské turistiky. Vedle bezprostředního využívání přírody a krajiny venkova je charakteristická přímým vztahem k zemědělským pracím nebo stavbám se zemědělskou funkcí. Je provozována podnikateli v zemědělské prvovýrobě (podle zákona č. 252/1997 Sb. o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů) jako vedlejší doplňková činnost sloužící k získání dodatečných finančních prostředků s tím, že zemědělská výroba by měla být dominantní. Je představována službami ubytovacími, stravovacími, dále činnostmi na farmě i v okolním prostředí, ale také i možnostmi zážitků, které zemědělský subjekt poskytuje návštěvníkům a turistům za účelem rekreace a odpočinku. Jde o produkt CR realizovaný na rodinných farmách anebo v objektech zemědělských podniků. Podstatným znakem agroturistiky je spolužití turisty se zemědělskou rodinou. Ubytování na farmách u nás ročně vyhledá kolem třiceti tisíc turistů, z toho asi třetina zájemců přijíždí ze zahraničí, zejména z Německa, Polska a Nizozemí. Průměrně turisté stráví v tomto ubytovacím zařízení pět až sedm dnů, což je výrazně déle než u běžného návštěvníka. Agroturistický byznys má význam zejména pro oblasti zemědělsky málo produktivní, kde je nutné vzhledem k udržení osídlení a určité úrovně krajiny poskytnout obyvatelstvu možnost dodatečných příjmů. Agroturistiku lze provozovat v průběhu celého roku s tím, že bude kulminovat podle ročních období. Agroturistika je ideálním typem rodinné dovolené. Umožňuje strávit volný čas ve zdravém prostředí českého venkova. Turista se může volně pohybovat po celé farmě a má tak možnost se s chodem farmy seznámit a optat se na vše, co ho zajímá, případně se i do některých prací zapojit. Pro děti bývá velkým zážitkem kontakt se zvířaty žijícími na farmě (krávy, koně, kozy, ovce, králíci, drůbež, kočky, psi...). Některé farmy mají v nabídce také možnost stravování (např. selská snídaně) nebo alespoň možnost ochutnávky a nákupu čerstvých produktů z farmy (zelenina, ovoce, mléko, tvaroh, sýr, vejce...). V průběhu dovolené na farmě mají hosté možnost chodit na výlety, koupat se či sbírat lesní plody a houby. Tento způsob turismu by měl být šetrný k přírodě, umožňuje rozvoj českého venkova a pomáhá řešit nezaměstnanost v obcích.

EKOTURISTIKA Ekoturistika je založená na ohleduplném chování ubytovatelů a hostů k přírodě a vychází ze skutečnosti, že ubytovatelé jsou v zásadě ochránci přírody. Klientela požaduje pobyt v atraktivní, neporušené přírodní lokalitě. Ubytovatel i host respektují zákony a pravidla ochrany přírody a krajiny. Produkt lze realizovat plošně, nejlépe se mu však daří v CHKO, biosférických oblastech nebo v národních parcích v malých ubytovacích zařízeních, které v těchto lokalitách podnikají, resp. se nacházejí v jejich bezprostřední blízkosti.

7

EKOAGROTURISTIKA Ekoagroturistika je specifikou formou agroturistiky. Představuje pobyty na ekologicky hospodařících farmách, umístěných ve zdravotně příznivém životním prostředí. Podstatným znakem této formy agroturistiky je nejen sepjetí hostů a návštěvníků s farmářskou rodinou, ale i účast na zemědělských pracích a možnost prodeje a konzumace produktů ekologického zemědělství. I přes velké rezervy v prezentaci jednotlivých objektů a administrativní problémy s předmětem podnikání v oblasti stravování existuje v ČR zhruba stovka ekofarem provozujících zároveň agroturistiku. Vyplývá to z evidence Svazu ekologických zemědělců PRO–BIO. Z uvedeného počtu je 60 ekofarem členy svazu, 40 podniků stojí mimo toto uskupení sdružující tuzemské biozemědělce. Nejpočetnější nabídka ekoagroturistiky je podle evidence Svazu v Moravskoslezském kraji (14 farem), Jihočeském kraji (13), Olomouckém (12) a Královéhradeckém kraji (11). CHATAŘENÍ A CHALUPAŘENÍ Původní vztahy mezi městem a venkovem byly zpřetrhány především v období kolektivizace a touha městských lidí po přírodě, venkovském prostředí, seberealizaci a pobytu na venkově nabývala zcela odlišné podoby. Rozvinulo se chataření a chalupaření. Jedná se o chatové osady, které jsou lokalizovány mimo vesnické osídlení, případně o rekreační objekty na samotě (chalupy). Tento cestovní ruch bývá někdy označován jako „cestovní ruch mimo veřejné formy“, využívá soukromých rekreačních zařízení místo veřejných nebo podnikových zařízení. Tato forma turismu, pro své odlišnosti od ostatních forem, zůstává stále ještě v pozadí pozornosti a naši občané ji mnohdy ani za cestovní ruch nepovažují. I když v posledním období se rozvíjí segment trhu cestovního ruchu právě s chatami a chalupami. Nabídky na tuzemskou dovolenou v uvedených zařízeních, které majitelé nebo uživatelé pronajímají, jsou k dispozici především na internetu, např. www.chalupychaty.cz, www.chatatour.cz,www.zajezdy.cz/chaty, apod.

DALŠÍ FORMY VENKOVSKÉHO TURISMU GEOPARKY Evropské geoparky představují jasně vymezené oblasti se vzácnými geologickými fenomény, které jsou esteticky působivé, mají vědeckou i vzdělávací hodnotou. Nebo též:Evropský Geopark je území s geologickým dědictvím mimořádné hodnoty a jasně definovanými hranicemi. V činnosti geoparku se uplatňují objekty geologického,archeologického, ekologického, historického či kulturního významu. Evropský Geopark rozvíjí, zkoumá a obohacuje metody ochrany geologického dědictví. Hraje aktivní úlohu při propagaci tohoto území ve světě, rozvoji geoturistiky a dalšími vhodnými aktivitami přispívá k ekonomickém rozvoji. Odbornou činností a vzdělávacími programy vede k poznávání hodnot území. Umožňuje občanům aktivní účast na revitalizaci a rozvoji území jako celku. Tím významně ovlivňuje životní podmínky obyvatel. Geopark spolupracuje s podnikatelskými subjekty, a tím podporuje a propaguje vytváření nových vedlejších produktů, spojených s geologickým dědictvím. Podporuje ekologickou výchovu, vzdělávání a vědecký výzkum v rozličných disciplínách nauk o Zemi podporuje přirozené prostředí a politiku udržitelného rozvoje. Evropské geoparky UNESCO tvoří síť, která se stará o zachování jedinečných geologických oblastí. V Evropě se počet členů od roku 2000 rozrostl z původních čtyř na pětadvacet. Vytvářením globální sítě geoparků UNESCO, která v současnosti zahrnuje 33 území, se myšlenky geoparků prosazují po celém světě. Termín geopark označuje území, které

8

poskytuje obraz o vývoji Země a ukazuje vliv místního přírodního bohatství na ekonomický a kulturní rozvoj společnosti. Síť Evropských geoparků byla založena v roce 2000 a ke konci roku 2006 sdružuje 30 geoparků z různých států Evropy. Na první Mezinárodní konferenci o geoparcích v Pekingu (2004) byla přijata Pekingská deklarace o ochraně geologického dědictví, na jejímž základě vznikla pod patronací UNESCO Světová síť geoparků. Podle Madonské deklarace (2004) se každý Evropský geopark stává automaticky i Geoparkem UNESCO. Institut geoparků u nás nevychází z legislativy. Geoparky vznikají na základě dobrovolné spolupráce různých subjektů v daném území, v úzké spolupráci se státní ochranou přírody. Základem činnosti evropských geoparků jsou tři pilíře: 1. Zachování geologického dědictví; 2. Udržitelný rozvoj oblasti; 3. Vzdělávání. Prvním českým geoparkem v Síti evropských geoparků a současně ve Světové síti geoparků se stal Geopark Český ráj v říjnu 2005. Geopark o rozloze skoro 700 km2 výrazně přesahuje stejnojmennou chráněnou krajinnou oblast. Geopark zahrnuje širokou škálu geologických fenoménů, paleontologické, mineralogické a archeologické lokality i historické památky. LESNÍ TURISTIKA Účastníci toho doprovodného programu CR jsou motivování pobytem v lesním prostředí a jeho pozorováním. V nových spolkových republikách Spolkové republiky Německo produkt lesní turistiky pojali jako lesní safari s pronájmem nevyužitých hájenek (mysliven). Pobyt v lesním prostředí byl spojen s pozorováním a stopováním zvěře, poznáváním stop zvěře a ptactva, určováním původu lesa a charakteru dalších biotopů. Jednalo se fakticky o program celoroční (největší úspěch měl v zimní sezóně, kdy byly stopy zvěře a ptactva na sněhu nejzřetelnější). Účastníci měli k dispozici kvalifikované průvodce a dokonce se mohli podílet i na lesních pracích (sázení stromků, ošetřování lesních školek apod.). Zajímavé bylo, že se turisté většinou do lesních prací aktivně zapojovali. HIPOTURISTIKA Jezdectví je v současnosti mnohdy pojímáno jen jako pobyt na koňských farmách a westernových vesničkách mezi udatnými kovboji a po zuby ozbrojenými desperáty a vedle tiše pokuřujícími dýmku míru severoamerickými indiány. A do toho rodeo a válka Sever proti Jihu. Někdy bývá chápáno také jen jako léčebný pobyt – hipoterapie. V řadě případů jde o specializované jezdecké školy a ubytování hostů. Pravda je někde uprostřed. Projížďky na koních bývají často součástí doprovodných programů venkovské turistiky a jejích specifických produktů agroturistiky a ekoagroturistiky. V ČR již existuje, zejména v horských a podhorských oblastech, poměrně hustá síť tzv. koňských stezek. Kůň je přirozenou součástí přírody. CYKLOTURISTIKA Za další formu šetrného CR můžeme považovat cykloturistiku. Náplň těchto programů CR musí však respektovat podmínky udržitelného rozvoje – nepoškozovat přírodu. V současné době patří cykloturistika mezi velmi oblíbené aktivity CR a je vytvořeno velké množství dálkových a místních cyklotras. Nejznámější jsou dálkové cyklostezky (www.cykloserver.cz). Současně existují další místní cyklostezky. O značení dálkových a místních cyklostezek se stará Klub českých turistů.

9

ZÁŽITKOVÁ TURISTIKA Motivacemi zážitkového CR je vyhledávání zážitků odlišných od všedního života a vyhledávání vzrušujících situací. Může mít mnoho podob včetně negativních. Za pozitivní bude považovat vyhledávání a prožívání sociálních kontaktů a kontaktů s přírodou a kulturním prostředím. Jako příklad uvádíme doprovodný program, který vznikl jako forma partnerství veřejného a soukromého sektoru. Financován byl z programu SOKRATES (podprogram GRUNDTVIG). V tomto případě jde o projekt vzájemné výměny informací a předávání praktických zkušeností v oblasti venkovské turistiky. Koordinující institucí programu je Source, Centre National de Ressources du Tourisme et du Patriomoine Rural, ENITA BP35, 63370 Lempdes, Francie. Partnerskými institucemi jsou: • Centrum pro komunitární práci jižní Čechy, Dvořákova 21, 370 01 České Budějovice; • Comune di Minori, Piazza Cantilena, 84010 Minori, Itálie; • Conzorcio agrituristico Mantovano – Verdi terre d´acqua, Piazza S.Giovanni 7, 46100 Mantova, Itálie; • Respect, Institut főr integrativen Tourismus und Entwicklung, Diefenbachg. 36/3, 1150 Wien, Rakousko; • Universita degli Studi del Molise Servizio Relazioni Internazionali, Via de Sanctis, 86100 Campobasso, Itálie. Cílem projektu je nalezení a identifikace problémů jednotlivých aktérů venkovské turistiky, jejich silných stránek, a následná společná aplikace možných řešení prostřednictvím vzájemného sdílení zkušeností a předávání know-how. Při jednotlivých činnostech jsou využívány výhody kolektivní práce, doplněné šířením výsledků mezi nejširší veřejnost. V rámci projektu hledají výše jmenované partnerské organizace takové nástroje a možnosti, které by obyvatelům venkovských oblastí umožnily zhodnotit jejich kulturní a historické dědictví k vlastní obživě prostřednictvím produktů venkovské turistiky. Výsledky se projevují zejména ve spolupráci se svazky obcí, kde projekt doporučuje a koncipuje využití technických a historických památek. Zároveň přináší profesionalizaci aktérů (provozovatelů a podnikatelů) a vždy má v sobě hledisko trvalého rozvoje daného území. Jako příklad lze uvést tvorbu sítě návštěvnických center zážitkové a šetrné turistiky v marginálních venkovských oblastech jižních a západních Čech většinou financovaných ze strukturálních fondů EU: • návštěvnické centrum dřevařství na Modravě; • návštěvnické centrum textilu v obci Laziště; • návštěvnické centrum modelářství v Ledenicích; • návštěvnické centrum loutkářství v Miroticích; • návštěvnické centrum kovářství u Buškova Hamru u Trhových Svinů; • návštěvnické centrum hraček a malby na skle na Kvildě. Podrobnější informace lze zjistit na www.cpkp.cz. ZELENÉ STEZKY Zelené stezky Greenways je asistenční a grantový program Nadace Partnerství. Jeho prostřednictvím nadace poskytuje pomoc a podporu organizacím a projektům přispívajícím k udržitelnému rozvoji podél stezek a přírodních koridorů. Cílem programu je rovněž vytvořit síť organizací a projektů, které si mohou navzájem vyměňovat zkušenosti a spolupracovat jak mezi sebou, tak s partnerskými organizacemi doma i v zahraničí. Zaměření programu Zelené stezky Greenways: • větší bezpečí cyklistů a chodců; • ochrana přírody a kulturního dědictví;

10

• rozvoj šetrného cestovního ruchu; • dostupná rekreace; • zdravý životní styl. Projekty stezek a koridorů a místní aktivity podél nich mohou získat známku Zelené stezky Greenways, pokud je prokazatelný jejich soulad se zásadami trvale udržitelného rozvoje, přínos k zachování kulturního a přírodního dědictví a rozvoji šetrné rekreace a turistiky ve prospěch místní komunity. Program Zelených stezek nositelům projektů a zájemcům o aktivity blízké cílům programu poskytuje pomoc při přípravě, realizaci a rozvoji těchto projektů a iniciativ. Greenways Praha-Vídeň Jde o koridor stezek pro pěší, cyklisty, jezdce na koních i vodáky mezi dvěma evropskými metropolemi. Tuto jednu z prvních Greenways ve střední Evropě nastartovalo stejnojmenné sdružení občanů již v roce 1992. Od roku 1998 ji spravuje Nadace Partnerství. Do projektu je formou sdružení zapojeno třicet neziskových organizací pracujících podél trasy. Od ledna 2004 má sdružení nové internetové stránky http://www.prahawien.greenways.info/. Komerčním partnerem je cestovní kancelář „Greenways Travel Club“. Jejím prostřednictvím se s neziskovými organizacemi setkávají turisté z daleké ciziny. Část výnosů pak přerozděluje program Greenways formou grantů neziskovým projektům zaměřeným na ochranu přírody a kulturního dědictví. MORAVSKÉ VINAŘSKÉ STEZKY Jsou dlouhodobým projektem rozvoje vinařství a turistiky na jižní Moravě a jsou přímo řízeny programem Zelené stezky Greenways. Za čtyři roky se do projektu zapojilo 220 vinařských obcí, bylo vyznačeno 1090 km cyklistických tras, vydáno deset turistických map, ve dvaceti obcích byla vybudována odpočívadla pro cyklisty, vydáno CD pro podnikatele "Jak podnikat na vinařských stezkách", zpracována studie záchrany lidové architektury vinných sklepů, otevřeny internetové stránky www.stezky.cz , zorganizována řada seminářů pro vinaře a navázána spolupráce s rakouskými vinařskými stezkami. Moravské vinařské stezky využívá řada obcí a malých podnikatelů jako nástroj rozvoje šetrné turistiky a podpory malého podnikání. Ekonomický přínos je přímo svázán s úctou ke krajině, zachováním lidových tradic a obnovou kulturního dědictví spojeného s vinařstvím. ZELENÉ PRÁZDNINY „Zelené prázdniny“ jsou produktem CR s garantovanou „eko“ kvalitou, prověřeným na trhu již od roku 1993. Jsou cíleny na podnikatele a destinace. V současné době se rozšiřují pravidla pro „eko“ certifikaci služeb CR, tyto parametry se sjednocují i v Evropě ( např. aktivita VISIT, viz www.yourvisit.info ). V roce 2004 se započal připravovat ve spolupráci s členskými zeměmi ECEAT-International jednotný evropský turistický produkt Green Holidays se zpřísněnou jednotnou ekocertifikací. I „Zelené prázdniny“ nabízejí poradenský servis, informace, služby hostům i podnikatelům. (Odkaz na „Zelené prázdniny“ je stejný jako u programu „Prázdniny na venkove“, tedy www.prazdninynavenkove.cz ) STEZKY DĚDICTVÍ „Heritage Trails – Stezky dědictví“ – aktivní a poznávací programy Dalším oficiálním turistickým produktem ČR jsou od roku 1994 „Stezky dědictví“. „Stezky“ jsou mezinárodně prověřeným marketingovým nástrojem na propagaci a rozvoj CR mikroregionů a krajů. „Stezky“ jsou dobře propojenou fungující sítí vybraných lokalit přírodního, kulturního a technického bohatství, folklóru, služeb a turistických zařízení v dané oblasti. Zahraniční hosté, patřící většinou ke střední vrstvě, cestují samostatně podle speciálních map „Stezek dědictví“ nebo si objednávají dovolenou ve formě balíčků

11

prostřednictvím cestovních kanceláří. Provozování „Stezek“ musí splňovat kritéria udržitelného rozvoje a příjmy z tohoto produktu mají sloužit v maximální míře místním komunitám. To znamená, že ubytování není zajišťováno v hotelových řetězcích se zahraničním vlastníkem a v ideálním případě by tyto služby neměly být poskytovány ani tuzemskými společnostmi, které mají sídlo jinde, než v daném regionu. „Stezky dědictví“ tak odpovídají na rostoucí poptávku po poznávací turistice. „Stezky dědictví“ se prezentují jako: • to nejlepší z přírodního a kulturního dědictví ČR; • perfektní programy pro nezávislé, přemýšlivé a zodpovědné cestovatele; • cestujte samostatně, bez průvodce, ale s detailním popisem cesty den po dni.

2.3 Organizace zajišťující venkovský cestovní ruch ECEAT - Evropské centrum pro ekoagroturistiku. Cílem tohoto centra je propagace turistiky ve venkovských oblastech Evropy, která byla založena v Nizozemí v roce 1994. V ČR byla založena nevládní nadace ECEAT CZ Evropské centrum pro ekoagroturistiku (European Centre for Ecological and Environmental Tourism), kladoucí si za cíl podporu ekologického zemědělství a oživení venkova pomocí šetrné turistiky. Vláda ČR schválila svým usnesením č. 457 ze dne 20. 4. 2005 vznik "Národního systému certifikace ekologicky šetrných služeb cestovního ruchu". Odborníci ECEAT CZ, Evropského centra pro eko agroturistiku, se podíleli na přípravě systému, nyní je ECEAT CZ pověřen Ministerstvem životního prostředí organizací nezbytných úkolů vyplývajících z uvedeného usnesení.

Referenční projekty ECEAT CZ www.eceat.cz PROJEKTY PRO OBCE, REGIONY, INSTITUCE A FIRMY • •

• • •

• • • • • • •

Projekt "Rozvoj nových pracovních příležitostí pro ekologické zemědělce" pro svaz Naturvita Třebíč (1994-5) Systém kontroly a certifikace "ubytování v soukromí" pro Ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci se Svazem podnikatelů ČR ve venkovské turistice a agroturistice ČR (1997 - dosud) Koordinace projektu "Spolupráce mezi obcemi a spolupráce s obyvatelstvem na Telčsku" (1998-2001, MATRA) Projekt "Podpora rozvoje venkovské turistiky v oblasti České Kanady" (1998) System of Certification in the Protected Areas - Nizozemí, ČR, Polsko, projekt přípravy speciálních standardů pro ubytovatele a podnikající v chráněných oblastech (1999-2000) Strategická územní studie pro oblast Telčska (1999) Realizace projektu "Spolupráce mezi obcemi - Rozvojové sdružení Zdeňkov vytvoření mikroregionu Telčsko" (od r. 1999, MATRA) Projekt "Vybudování rekreační zóny, infocentra a regionálního muzea Bohušov" (1998 - 2000) Rural Development through Sustainable Tourism in Three CEE Countries - projekt přípravy produktů šetrného cestovního ruchu (PHARE Partnership, 1998-2000) Projekt vytvoření destinace "Pradědova říše" (Phare Credo, 1999-2000) Vytvoření celostátního rozvojového schématu a produktu cestovního ruchu "Prázdniny na venkově" - tištěné a na www.prazdninynavenkove.cz (1999- dosud) Vytvoření celostátního rozvojového a marketingového schématu "Stezky dědictví" propojená síť monumentů přírodního a kulturního dědictví venkova a turistické

12

• • • • • • • • • •

• • • • •

• • • • •

• • • • • •

služby, mapy, manuály pro touroperátory, na webu na www.heritage-trails.cz (1999dosud) "Venkovský prázdninový průvodce" ve čtyřech jazykových mutacích pro Českou centrálu cest. ruchu (2000) Program obnovy vesnice - Slezské Rudoltice, Liptáň, Rusín a Bohušov (2001) Sestavení a realizace projektu rozvoje cestovního ruchu v obcích na Telčsku ve spolupráci s obcemi mikroregionu Telčsko (2001-2003) Strategie rozvoje cestovního ruchu mikroregionu Porta (2002) Projekt revitalizace školního statku Bystřice nad Pernštejnem pro kraj Vysočina (2002) Strategie rozvoje cestovního ruchu mikroregionu Hrušovansko (2003) Studie proveditelnosti projektu revitalizace školního statku Bystřice nad Pernštejnem (2003) Odborné partnerství při přípravě mezinárodní konference WTO (World Tourism Organisation) pro MMR (2004) Příprava projektu, studie proveditelnosti a CBA "Turistické centrum Bystřice nad Pernštejnem - ETAPA A - turistická ubytovna" pro SROP (2004) Příprava projektu, studie proveditelnosti a CBA "Turistické centrum Bystřice nad Pernštejnem - ETAPA B,C - dostavba sportovišť a turistické restaurace" pro SROP (2004) Strategie rozvoje cestovního ruchu regionu Haná (2004) Příprava projektu a studie proveditelnosti "Systém certifikace služeb cest. ruchu" pro CzechTourism (2004) Příprava projektu a studie proveditelnosti "Turistické centrum Bystřice nad Pernštejnem - ETAPA D - hotel" pro SROP (2005) Příprava projektu a studie proveditelnosti "Návštěvnické centrum a informační systém cestovního ruchu Bystřicko" pro SROP (2005) Příprava projektu a studie proveditelnosti "„VYSOČINOU ZA ZDRAVÍM A POZNÁNÍM“ - příprava produktů cestovního ruchu Bystřicka a jejich marketing" pro GS Vysočina (2005) Příprava projektu "Národní systém certifikace ekologicky šetrných služeb cestovního ruchu" pro Ministerstvo životního prostředí (vládou ČR schválen v roce 2005) Participace na studii "Vstup do EU a udržitelný cestovní ruch", pro Evropský parlament (2005) Příprava marketingové strategie rozvoje cestovního ruchu Telčska (2005) Studie proveditelnosti pro projekt stavby penzionu v Dalečíně (2005) Realizace první části "Národního systému certifikace ekologicky šetrných služeb cestovního ruchu" pro Ministerstvo životního prostředí schváleného vládním usnesením 453. Studie proveditelnosti pro projekt "Marketing cestovního ruchu Bystřicka - II. část" pro Město Bystřice n. Pernštejnem (2006) Studie proveditelnosti "Marketingové strategie Telčska" pro mikroregion Telčsko (2006) Marketingová část "Socioekonomické studie prodloužení Baťova kanálu v úseku Hodonín - soutok Moravy a Dyje" pro kraj Jihomoravský (2006) Studie proveditelnosti "Centrum zelených vědomostí" pro kraj Vysočina (2006-7) Realizace projektu "Tvorba produktů cestovního ruchu Tišnovska a jejich marketing" (SROP, 2007-8). Příprava metodiky pro marketingové posouzení investic v rekreační plavbě pro Vodní cesty, a.s. (2007-8).

13

• • • • • • • • •

Příprava projektu "Udržitelný rozvoj venkova prostřednictvím informací a vzdělávání, JČ kraj" pro Svaz venkovské turistiky (EAFRD 2008) Marketingová studie pro Konferenční centrum Nová Amerika pro přípravu žádosti pro ROP Severovýchod (2007-8) Příprava projektu "Regecentrum Nové Město na Moravě" pro město Nové Město n. M.( ROP 2008) Příprava projektu "Rekonstrukce náměstí v Dalečíně" pro obec Dalečín (ROP 2008) Příprava projektu "Park volného času" pro obec Dalečín (ROP 2008) Příprava projektu "Atletický stadion" pro město Bystřice nad Pernštejnem (ROP 2008) Příprava projektu "Stezky dědictví - rozvoj cestovního ruchu prostřednictvím regionální gastronomie v JM kraji" (ROP 2008) Příprava projektu "Stezky dědictví - rozvoj cestovního ruchu prostřednictvím regionální gastronomie na Vysočině" (ROP 2008) Příprava projektu "Stezky dědictví - rozvoj cestovního ruchu prostřednictvím regionální gastronomie ve východních Čechách" (ROP 2008)

PORADENSTVÍ A VZDĚLÁVÁNÍ • • • •

•

• • • • • • •

•

Poradenský servis pro venkovské ubytovatele ve spolupráci se Svazem venkovské turistiky Semináře pro venkovské podnikatele pro FOA Praha (1996) "Jedou k nám hosté", praktická příručka pro nové venkovské ubytovatele-podnikatele (1998) Odborné motivační, informační a vzdělávací semináře ve venkovském cestovním ruchu pro okresní a krajské úřady, např. Znojmo, Pardubický kraj, Vysočina, Jihomoravský kraj atd. včetně odborné literatury (od roku 1995 dosud) Sustainable Partnership as a Basic Precondition for Rural Development - seriál seminářů na téma "Trvalé mezisektorové partnerství jako základní podmínka rozvoje venkova" pro zástupce všech sektorů zainteresovaných na rozvoji venkovské turistiky (PWBLF, 1998-1999) Realizace projektu "Podpora rozvoje venkovského cestovního ruchu v Jihomoravském kraji" (Phare CBC, 2003) Realizace projektu projektu "Mezinárodní semináře k eko agro turistice" (Phare ACCESS, 2003) Příprava projektu "New Greening Countryside", vzdělávací materiály pro venkovské podnikatele v 7 zemích (Leonardo, 2004- 5) Realizace projektu "Podpora rozvoje kvality venkovského cestovního ruchu včetně agroturistiky v souvislosti se vstupem ČR do EU" (Phare CBC, 2005) Realizace projektu "Inovace studijního programu Ekonomika a management" ve spolupráci s MZLU Brno (ESF, 2006-8) Realizace projektu "Nové pracovní uplatnění absolventů v oblasti gastronomie" ve spolupráci s SŠOS Choceň, ISŠ Moravská Třebová, Bohemia Chrudim (ESF, 2006-8) Realizace částu projektu "Další profesní vzdělávání provozovatelů a zaměstnanců malých s středních ubytovacích a stravovacích zařízení" ve spolupráci s SŠOS Choceň (ESF, 2006-8) Realizace projektu "Udržitelný rozvoj venkova prostřednictvím informací a vzdělávání, JM kraj a Vysočina" (EAFRD 2008)

14

HODNOTÍCÍ SYSTÉMY UDRŽITELNOSTI V CESTOVNÍM RUCHU • •

Globální systém pro hodnocení kvality udržitelnosti produktů cestovního ruchu ECEAT QUALITY LABEL na www.eceat.org Český podnik označený ECEAT QUALITY LABEL obdržel prestižní evropskou cenu Royal Award for Sustainability, více na www.eceat.org

Svaz venkovské turistiky Svaz venkovské turistiky je dobrovolné, nepolitické profesní sdružení podnikatelů ve venkovském cestovním ruchu a dalších příznivců. Svaz byl založen v roce 1997 a je členem Svazu obchodu a cestovního ruchu a mezinárodní organizace svazů venkovské turistiky Eurogites. Svaz svou činností chce přispět k ekonomickému, kulturnímu a společenskému oživení venkova, obnově jeho tradic, údržbě krajiny i ke stabilizaci jeho osídlení. Svaz • • • •

prosazuje a hájí zájmy svých členů, venkovských podnikatelů; zajišťuje zavádění do praxe a kontrolu kvalitativních standardů ubytovacích kapacit na venkově; pomáhá při rozvoji odborných schopností poskytovatelů služeb ve venkovském cestovním ruchu; ve spolupráci s partnery (zejména krajskými úřady, agenturou Czech Tourism a ECEAT CZ, Evropským centrem pro eko agro turistiku) pomáhá při propagaci ubytovacích zařízení svých členů.

Czech Tourism

Příspěvková organizace Česká centrála cestovního ruchu (ČCCR) byla zřízena v roce 1993 za účelem propagace země jako atraktivní turistické destinace na zahraničním i domácím trhu. Významnými partnery agentury při této propagaci jsou domácí turistické regiony, města a obce i podnikatelské subjekty. Organizace spadá pod Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Od 1. srpna 2003 její oficiální název zní Česká centrála cestovního ruchu - CzechTourism. CzechTourism podporuje příjezdový a domácí cestovní ruch obecně a dále se zaměřuje na propagaci konkrétních oblastí cestovního ruchu, kterými jsou lázeňství, kongresová a incentivní turistika a golfová turistika. Hlavní aktivity jsou směřovány do českých regionů a zvyšování jejich návštěvnosti je prioritou agentury CzechTourism. .

15

KRAJSKÁ PODPORA VENKOVSKÉHO CESTOVNÍHO RUCHU Situace v krajích Na rozdíl od regionu Severozápad rozvoj venkovského turizmu je nad průměrem ČR například v kraji Vysočina, kde o agroturistiku pečuje rozvojová agentura a zajišťuje dobře i propagaci, což je většinou všude jinde zásadní nedostatek. V tomto kraji zájem o aktivní, ale klidnou rodinnou dovolenou v malém venkovském penzionu s možností trávit čas i za nepříznivého počasí rok od roku roste. Cestovní kanceláře zatím agroturistice příliš velký význam nepřikládají.

V září 2004 oslovil odbor regionalistiky agentury CzechTourism své partnery na Krajských úřadech s žádostí o odpověď na otázky týkající se podpory venkovského cestovního ruchu (dále jen VCR) na jejich území. Odpovědi na položené otázka naleznete v následující tabulce. Informace za Ústecký kraj nebyly poskytnuty a v krji Karlovarském se soustředili na podporu lázeňství.

16

1.Má kraj zájem o rozvoj VCR na svém území?

2. Aktivity kraje v oblasti VCR?

Středočeský

Kraj má samozřejmě velký zájem o rozvoj VCR na svém území.

Aktivity kraje k podpoře VCR jsou různorodé a nevedeme o nich žádnou zvláštní evidenci – je to podpora finanční, podpora formou záštit jednotlivých akcí, propagace na veletrzích a v materiálech kraje atd.

Jihočeský

ano

cyklobusy, skibusy 800 000,-; Turistika na koni, "Šumava - trvale udržitelný turismus", (ruční výroba) 750 000,-; Holašovické slavnosti

Plzeňský

PK vypsal již druhým rokem Program rozvoje venkovského cestovního ruchu. Snaží se podpořit aktivity měst, obcí a podnikatelů ve venkovské turistice.

Karlovarský

Plzeňský kraj (dále PK) zadal v loňském roce Západočeské univerzitě vypracování studie venkovského cestovního ruchu v PK zaměřené na marketingový výzkum a analýzu podmínek pro rozvoj VCR. Na jaře byla ukončena 1.etapa výzkumu a v nejbližších týdnech by měla být dokončena celá studie. ano

Ústecký Liberecký Královéhradecký

zatím skoro žádné, soustředíme se hlavně na lázně informace nebyly poskytnuty ano

Kraj nemá žádné řídicí vazby na

Kraj

4. Existují krajské materiály propagující VCR? Pokud ano, jaké?

5. Současný stav VCR v kraji.

6. S kým spolupracujete v oblasti rozvoje VCR?

Většina našich dosavadních propagačních materiálů – skládaček prezentuje svým způsobem i VCR, nerada bych to vyčleňovala a oddělovala, ale skládačka Jezdecké sporty je přímo specificky VCR. katalog cyklobusů, připravují se Jezdecké stezky v Jižních Čechách

Mohl by se lépe rozvinout, kdyby jej stát finančně podporoval. Podnikatelé se sice snaží, ale pokud stát nepochopí, že by měl zemědělce a drobné podnikatele podporovat, tak sami ani s podporou krajů nikdy nedosáhnou úrovně např. Rakouska. současný stav VCR je na subjektech a KÚ se snaží přispívat

Se všemi subjekty, které mají na rozvoji VCR zájem.

V současné době PK vydává soubor materiálů (jednoduchých letáků v různých jazykových mutacích). Jedno z připravovaných témat se bude týkat i venkovské turistiky - tradiční řemesla, zvyky, venkovská sídla (bude vydáno počátkem roku 2005)

PK ví o objektech, které se snaží a zvelebují, zatím je jich pár, ale víc ukáže vypracovaná studie.

Spolupracujeme se ZĆU Plzeň, Spolkem podnikatelů ve venkovské turistice – Ag Akcent, Regionální rozvojovou agenturou PK, s obcemi, sdruženími a mikroregiony a samozřejmě CzechTouris m

nepřímo

ne

nekoncepční

aktivity privátních subjektů

Kraj podpořil v r.2004

Takové materiály

VCR je v rámci kraje

S jednotlivými

3. Věnuje kraj finanční prostředky pro potřeby VCR? Pokud ano, jakým způsobem a v jaké výši? V letošním roce 150 tis. na Český ráj, což je také VCR, 200 tis. KČT, což si myslím, že tam patří také a dále nevyčlenitelné položky v propagaci a veletrzích.

cyklobusy máme v akčním plánu, Šumava je do SROP, Slavnosti příspěvky, Turistika na koni se připravuje na SROP PK věnuje finanční prostředky formou Programu rozvoje venkovského cestovního ruchu. V loňském roce bylo rozděleno cca 1.mil Kč na letošní rok vyčleněno z rozpočtu 1,5mil. Kč. S tímto programem se počítá i pro příští rok.

CK Jihotrans, koňské farmy, obec Jankov, CPKP p. Novotný, Regionální sdružení Šumava

17

Pardubický Vysočina

VCR chápeme v jeho užším pojetí, tj. agroturistiku, ekoturistiku a ekoagroturistiku.

veřejnou ani podnikatelskou sféru, aktivní musí být tedy především tyto subjekty.

aktivity související s tvorbou projektů a turistických produktů VCR grantem ve výši 500.000,- Kč.

neexistují. Neexistují ani pro jiné podnikatelské subjekty. Snažíme se nepodporovat pouze jedinou skupinu podnikatelů vydavatelskou činností kraje, ale pouze případně podpořit jejich aktivity.

v podstatě ve stádiu zrodu, jedná se o málo subjektů.

podnikatelskými nebo neziskovými subjekty, pokud o to v konkrétním případně požádají, nebo využívají některou z možných forem spolupráce s krajem (granty, podpora zpracování projektů apod.)

ano

V roce 2003 proběhlo 6 seminářů pro podnikatele a začínající podnikatele v oblasti venkovského cestovního ruchu. Seminář vedl pan Ing. Burian z ECEATu s Ing. Novákem členem ECEATu a provozovatelem "venkovského" rodinného penzionu a malého kempu. Dále se náš kraj v loňském roce zapojil do projektu ECEATu, který získal podporu ze státního programu na rozvoj CR. Výstupem projektu byl celorepublikový Průvodce venkovskou turistikou. Ze sesbíraných dat byla pro kraj Vysočina vydána ještě samostatná publikace se stejným názvem "Průvodce venkovskou turistikou" a to v českém, anglickém, německém a holandském jazyce. Plánujeme v nejbližší době dotisk a aktualizaci této publikace. Možnost propagace na "turistickém" portále www.region-vysocina.cz odkaz "ubytování" a zveřejnění v dalším katalogu "ubytování" v kraji - zdarma. V roce 2003 byl vypsán z Fondu Vysočiny grantový program "Modernizace ubytovacích zařízení". Tento grantový program byl zaměřen na podporu rozšíření a regenerace skladby lůžek a vybavenosti pokojů ubytovacích zařízení (stávajících i nově budovaných) vhodných pro venkovský cestovní ruch v kategorii penzion, ubytování v soukromí, turistická ubytovna a kemp. Po realizaci projektu musí být ubytovací zařízení podrobeno certifikaci doporučeného standardu ubytovacích služeb, kterou

Viz. otázka č. 2 – grantový program 2.900.000,-tisk publikací "Průvodce venkovskou turistikou" (6.000ks) 250.000,-školení pro podnikatele a začínající podnikatele 180.000,--

Viz. otázka č. 2

V současné době dobíhá výše uvedený grant na modernizaci lůžkových kapacit, jehož výstupem by mělo být 160 – 180 nových, certifikovaných lůžek.

Svaz podnikatelů ve venkovské turistice a agroturistice ČR

Kromě těchto aktivit je VCR podporován také na výstavách nejen v ČR, ale i v zahraničí a v médiích.

18

provede příslušné zájmové sdružení Sdružení podnikatelů v pohostinství a cestovním ruchu HO.RE.KA., Svaz podnikatelů ve venkovské turistice a agroturistice ČR, živnostenské společenstvo Kempy a chatové osady ČR, Klub českých turistů). Celkový objem vyhrazených finančních prostředků v tomto grantovém programu činil 3.000.000,-. Podpořeno bylo celkem 20 žadatelů z řad obcí, podnikatelů a neziskových organizací částkou 2.900.000,--. Žadatelé se na projektech podíleli ze svých zdrojů částkou 13.900.000,-. Celkový objem investovaných finančních prostředků v tomto grantovém programu byl tedy 15.900.000,--. Jihomoravský Olomoucký

Kraj má zájem rozvíjet VCR, neboť území kraje je pro tento druh cestovního ruchu vhodné, a to obě turistické oblasti – Jeseníky s podhůřím i Střední Morava.

Podpora rozvoje VCR vychází ze zpracovaného Programu rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje. Mnohá z opatření - projektů „akčního plánu“ PRCR je směrována do venkovských oblastí.

Finanční prostředky na rozvoj venkova jsou uvolňovány z různých programů – např. Program obnovy venkova, v rámci Operačního programu Olomouckého kraje. Např. v roce 2003 v rámci opatření Ekologická infrastruktura cestovního ruchu, bylo podpořeno 9 venkovských projektů v celkové výši 2 438 745,- Kč, v rámci opatření Měření využití rekreačních zařízení 3 projekty v celkové výši 893 450,- Kč. Pro další období se chystá i podpora v rámci grantových schémat SROP. Olomoucký kraj je zapojen i do programu LEADER. Finanční prostředky na podporu venkova lze

Speciální propagační materiál na podporu VCR není, neboť v kraji zatím není dostatek vhodných subjektů, které bychom mohli touto formou podporovat. Nabídka VCR je součástí propagační publikace AKTIVNÍ DOVOLENÁ v Jeseníkách a na Střední Moravě. Tento propagační materiál je věnován především aktivitám provozovaným ve venkovském prostředí (např. výuka jízdy na koních apod.).

Dle zpracovaného PRCR se touto činností zabývá v Olomouckém kraji cca 30 provozovatelů ( jedná se převážně o hipoturistiku, příkladem farmy s prodejem vlastních produktů je ZD Mír Adolfovice a Ekofarma Opatovice). Tato forma cestovního ruchu se postupně rozvíjí. Zatím jsme však v této oblasti nezaznamenali zájem ze strany potenciálních provozovatelů.

V oblasti rozvoje VCR spolupracujeme především s CzT a MMR.

19

těžko vyčíslit, neboť se tak děje z různých zdrojů, odborů, či oddělení kraje. Také ne všechny finanční prostředky poskytnuté venkovu lze charakterizovat jako finance uvolněné na podporu VCR. Zlínský Moravskoslezský

20

2.4 Ekonomické přínosy podnikání ve venkovské turistice /zpracováno volně podle Stříbrné, M. 2005/ Přínosy venkovské turistiky mají poměrně široký záběr. Samozřejmě na prvém místě je hledisko ekonomické, ale nelze opomíjet i pozitivní dopady společenské a kulturní a zejména pak regionální rozměr problematiky. K dispozici jsou zatím především zahraniční zkušenosti, popsané např. ve studii OECD z roku 1994 „Tourism Strategies and Rural Development“. Z této studie, která hodnotí zhruba čtyřicetileté období rozvoje CR ve venkovských oblastech zemí OECD (venkov představuje cca 75% území členských zemí OECD), vyplývá, že venkovská turistika umožňuje: • udržet pracovní místa; • vytvářet nové pracovní příležitosti; • rozmanitost pracovních příležitostí; • souběh několika pracovních činností; • zachování služeb; • podporu zemědělských hospodářství (rodinných farem); • podporu lesního hospodářství; • ochranu a tvorbu krajiny; • rozvoj menších obcí; • rozvoj umění a řemesel; • zajištění kulturního vyžití; • ochranu přírody; • záchranu historických staveb a území; • zlepšovat životní prostředí; • rozvoj rybářských obcí; • přirozené uplatnění žen; • průnik nových myšlenek a iniciativ do venkovské společnosti. Pro podnikatele jsou pochopitelně nejzajímavější přínosy ekonomické v podobě příjmů z podnikání a zhodnocení vlastní nemovitosti. Ale ani ty ostatní nejsou zanedbatelné. Rozvoj obce, tvorba pracovních příležitosti zejména pro ženy, údržba potřebné infrastruktury (včetně infrastruktury cestovního ruchu), zajištění kulturního vyžití, rozvoj společenského a spolkového života, využívání kulturního a historického dědictví v doprovodných programech apod.

Rizika podnikání ve venkovské turistice Cestovní ruch se může stát obětí vlastního úspěchu pokud se nerozvíjí udržitelným způsobem. Biologická rozmanitost, funkce ekosystémů, přírodní zdroje a neobnovitelné kulturní dědictví či dokonce fungování městských oblastí může být ohroženo nekontrolovatelným rozvojem cestovního ruchu. Hospodářská, sociální a ekologická udržitelnost jsou klíčovými faktory pro konkurenceschopnost turistických destinací a dobré životní podmínky jejich obyvatel, jakož i pro vytváření pracovních příležitostí a ochranu přírodních a kulturních atrakcí. Pro nabídku produktů cestovního ruchu ve venkovském prostoru toto varování platí stonásobně a to hlavně z hlediska zachování kultury krajiny, přírodního a životního prostředí a zejména kulturního a historického dědictví. Přecenění únosné kapacity dané lokality návštěvníky a turisty nezpůsobují obvykle sami podnikatelé v cestovním ruchu, ale především zastupitelstva obcí a měst, která považují přínosy z cestovního ruchu pouze za vítaný zdroj příjmů obecní nebo městské pokladny, aniž by věnovala stejně důležitou pozornost tvorbě a udržování potřebné infrastruktury CR. Venkovská turistika je přímo závislá na stavu a kvalitě krajiny a okolní přírody. Infrastruktura 21

CR a občanská vybavenost lokality hraje rovněž důležitou roli v nabídce produktů. Genius loci daného území v podobě udržovaných památných a historických objektů také nelze zanedbávat. Vše totiž souvisí s doprovodnými programy venkovské turistiky. Úspěšný podnikatel ve venkovské turistice ruchu může být skvělým partnerem místních zastupitelských orgánů při řešení rozvojových aktivit daného území. Žádný starosta si obvykle nedovolí ztratit daňového poplatníka, pokud ten skýtá záruku ekonomického oživení území obce. Autorita podnikatele (pokud sám není megaloman, což většinou nebývá) může zabránit rizikům vyplývajícím z podcenění místních potřeb rozvoje cestovního ruchu, resp. trvalého rozvoje CR.

22

3. Cestovní ruch z hlediska podpory ze strukturálních fondů Regionální politika EU má v plánovacím období 2007 - 2013 tyto cíle: • Konvergence: podpora růstu a tvorby pracovních míst v nejméně rozvinutých členských zemích a oblastech; • Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost: regionálních programů pro regiony a orgány regionálním správy podporující ekonomické změny v průmyslových, městských a venkovských oblastech; • Evropská územní spolupráce: podpora harmonického a vyváženého rozvoje na území Unie; • Cíl Konvergence je možný použít jen u regionů s HDP nižším než 75% průměru EU. Podpora je možná z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) a Evropského sociálního fondu (ESF). Z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF)je podpora zaměřena na: • modernizace a diverzifikace ekonomické struktury členských států a regionů • rozšíření a zlepšení základní infrastruktury;ochrana životního prostředí Z Evropského sociálního fondu (ESF) je podpora určena na: • zlepšení kvality a schopnosti institucí trhu práce, vzdělávacích systémů a sociálních a ošetřovatelských služeb; • zvýšení investic do lidského kapitálu • adaptace veřejné správy, posílení administrativní kapacity národních a regionálních správ. Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost je určen pro regiony, které nespadají nespadající pod Cíl "Konvergence" tj. s HDP je nad 75% průměru EU Oblasti intervence jsou: • inovace a ekonomika založená na znalostech • životní prostředí a předcházení rizikům • dostupnost a služby základního ekonomického významu (komunikační sítě) tj. posilování prvků Lisabonské a Göteborgské strategie K jednotlivým cílům regionální politiky Evropské unie jsou určeny operační programy. Tyto programy přesně vymezují za jakých podmínek je možno získat finanční prostředky. Pro cíl 1 Konvergence jsou určeny tyto operační programy: • OP Životní prostředí • OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost • OP Výzkum a vývoj pro inovace • OP Podnikání a inovace • OP Lidské zdroje a zaměstnanost • OP Doprava • Integrovaný operační program • Regionální operační programy Pro cíl 2 Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost existují programy určené pro Prahu: • OP Praha Konkurenceschopnost • OP Praha Adaptabilita Pro cíl 3 Evropská územní spolupráce jsou operační programy: • OP Meziregionální spolupráce • OP Nadnárodní spolupráce • pět OP Přeshraniční spolupráce

23

Z hlediska cestovního ruchu jsou nejdůležitější programy: Operační program Životní prostředí Operační program Životní prostředí je zaměřen na zlepšování kvality životního prostředí a tím i zdraví obyvatelstva jako nutného předpokladu atraktivnosti a konkurenceschopnosti státu a jeho regionů při využití inovačních efektů politiky životního prostředí pro udržitelný rozvoj. O podporu z tohoto operačního programu mohou žádat obce, kraje, státní organizace a podniky, příspěvkové organizace a organizační složky obcí, krajů a státu, nestátní neziskové organizace, fyzické osoby, podnikatelé, společenství vlastníku jednotek, veřejné výzkumné instituce a další. Jeho řídícím orgánem je Ministerstvo životního prostředí. Dokumenty k tomuto programu jsou k dispozici na internetových stránkách ministerstva životního prostředí www.env.cz. Operační program životního prostředí má 8 prioritních os: Prioritní osa 1 - Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní Prioritní osa 2 - Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí Prioritní osa 3 - Udržitelné využívání zdrojů energie Prioritní osa 4 - Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží Prioritní osa 5 - Omezování průmyslového znečištění a environmentálních rizik a hodnocení neobnovitelných přírodních zdrojů včetně zdrojů podzemních vod Prioritní osa 6 - Zlepšování stavu přírody a krajiny Prioritní osa 7 - Rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu Prioritní osa 8 - Technická pomoc Z hlediska cestovního ruchu ve vztahu k Natuře 2000 je nejzajímavější priorita 6 - Zlepšování stavu přírody a krajiny, do které patří: 6.1 - Implementace a péče o území soustavy Natura 2000 6.2 - Podpora biodiverzity 6.3 - Obnova krajinných struktur 6.4 - Optimalizace vodního režimu krajiny 6.5 - Podpora regenerace urbanizované krajiny Dále by mohla připadat v některých případech do úvahy i priorita 7 - Rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu, která je zaměřena na rozvoj infrastruktury pro realizaci environmentálních vzdělávacích programů, poskytování environmentálního poradenství a environmentálních informací. OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Tento program má za cíl rozvoj otevřené, flexibilní a soudržné společnosti a posílení konkurenceschopnosti ekonomiky ČR prostřednictvím partnerské spolupráce vedoucí ke zkvalitnění a modernizaci systémů počátečního, terciárního a dalšího vzdělávání, jejich propojení do komplexního systému celoživotního učení a ke zlepšení podmínek ve výzkumu a vývoji. O podporu mohou žádat školy a školská zařízení, organizace působící ve vzdělávání a kariérovém poradenství, instituce vědy a výzkumu, ústřední orgány státní správy a jimi řízené organizace, obce, města, kraje, nestátní neziskové organizace a další. Řídícím orgánem OP VK je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Bližší informace jsou k dispozici na internetových stránkách ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy http://www.msmt.cz Z hlediska cestovního ruchu má význam priorita 3 - Další vzdělávání a to pro vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu, neboť jsou zde priority: 3.1 Systémový rámec dalšího vzdělávání 3.2 Další vzdělávání v podnikatelském sektoru

24

3.3 Další vzdělávání v sektoru veřejných služeb 3.4 Individuální další vzdělávání OP Podnikání a inovace Operační program Podnikání a inovace (OPPI) je hlavním programovým dokumentem realizace politiky hospodářské a sociální soudržnosti v sektoru průmyslu a významným nástrojem realizace Koncepce rozvoje malého a středního podnikání na období 2007-2013. Mezi jeho specifické cíle patří také zintenzivnit aktivitu malých a středních podniků či zintenzivnit zavádění inovací, technologií, výrobků a služeb. Žádat o podporu mohou podnikatelé, sdružení podnikatelů, výzkumné instituce, vysoké školy a ostatní vzdělávací instituce, neziskové organizace, fyzické osoby, územní samosprávné celky a jimi zřizované a zakládané organizace, CzechInvest, CzechTrade a další. Řídícím orgánem je Řídícím orgánem OPPI je Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Program má 6 prioritních os a osu technická pomoc. Z nich je možno čerpat podporu například na. výstavbu a rekonstrukci zařízení na výrobu a rozvod elektrické a tepelné energie vyrobené z obnovitelných zdrojů, na zavádění a modernizaci systémů měření a regulace, na modernizaci, rekonstrukci a snižování ztrát v rozvodech elektřiny a tepla apod. Zajímavý může být i rozvoj poradenství v oblasti eko-technologií a environmentálních systémů řízení, individuální projekty MSP a projekty seskupení MSP podporující vstup MSP na zahraniční trhy, společná účast na specializovaných výstavách a veletrzích v zahraničí apod. Informace k tomuto programu jsou k dispozici na internetových stránkách ministerstva průmyslu a obchodu http://www.mpo.cz/cz/podpora-podnikani/oppi/. Integrovaný operační program V rámci IOP se integruje několik tematických oblastí podpory, které musí být z hlediska vymezených kompetencí, subsidiarity (tj. respektování pravomocí organizačně nižších úrovní) a dělby práce zajišťovány z centrální úrovně orgány státní správy nebo orgány územní veřejné správy: • modernizace veřejné správy, • zvýšení kvality a dostupnosti veřejných služeb, • podpora územního rozvoje. Integrovaný operační program je komplementární k připravovaným operačním a regionálním operačním programům. Za tímto účelem definuje intervence v navzájem souvisejících oblastech rozvoje cestovního ruchu, kultury, informační společnosti, péče o zdraví, bydlení a veřejné správy. Integrovaný operační program je koncipován pro větší nadregionální projekty. Řídícím orgánem IOP je Ministerstvo pro místní rozvoj ČR - odbor Řídicího orgánu IOP a operačního programu Technická pomoc. Nejdůležitější pro problematiku cestovního ruchu jsou zde priority: Priorita 3 - Rozvoj cestovního ruchu • Organizace a řízení cestovního ruchu na národní a nadregionální úrovni; • Podpora budování destinací cestovního ruchu národního a nadregionálního významu; • Rozvoj produktů a marketingová podpora cestovního ruchu na národní a nadregionální úrovni. Priorita 4 - Aktivizace kulturních rozvojových zdrojů; • Obnova a ekonomizace využití kulturního dědictví; • Infrastruktura pro ekonomizaci kulturních produktů.

Regionální operační programy 25

Globálním cílem těchto programů je urychlení rozvoje regionů ČR, zvýšení jejich konkurenceschopnosti a atraktivity pro investice a posílení kvality života obyvatel, při respektování vyváženého a udržitelného rozvoje regionů vycházející z využití jejich potenciálu. Kromě tohoto globálního cíle mají Regionální operační programy (dále ROP) tato zaměření: • modernizace technické infrastruktury zvyšující přitažlivost regionu pro investice při zohledňování ochrany životního prostředí, • zvýšení prosperity regionu vytvářením prostředí pro rozvoj malých a středních podniků včetně prostředí pro inovace a vytváření nových pracovních příležitostí, • zvýšení podílu cestovního ruchu na hospodářské prosperitě regionu a na vytváření pracovních příležitostí, • modernizace a zlepšení podmínek pro obyvatele ve městech a na venkově, související s rozvojem hmotného prostředí, lidských zdrojů, kultury a volnočasových aktivit, • přispívajících ke zvýšení atraktivity těchto území pro hospodářský rozvoj. O podporu z jednotlivých ROP mohou žádat kraje, obce, svazky obcí, organizace zřizované nebo zakládané kraji či obcemi, církevní právnické osoby, školy, nestátní neziskové organizace, podnikatelé, profesní organizace, občané a další. Řídícím orgánem jsou jednotlivé regionální rady. Další z možností, ze kterých je možno čerpat finanční prostředky jsou programy Evropské přeshraniční spolupráce. Operační programy přeshraniční spolupráce se týkají vždy hraničních regionů NUTS III sousedících s regiony v jiném členském státu. Jedná se tak o pět bilaterálních operačních programů přeshraniční spolupráce: • česko-saský; • česko-bavorský; • česko-rakouský; • česko-slovenský; • česko-polský. Cílem programů přeshraniční spolupráce je podpora hospodářské a sociální integrace příhraničních území prostřednictvím odstraňování přetrvávajících bariér a posilování jejich rozvojového potenciálu. Budou posilovány vzájemné hospodářské, společenské a kulturní vztahy, společná péče o přírodní bohatství, rozvoj cestovního ruchu a budování flexibilního trhu práce. Projekty z těchto programů musí mít vždy přeshraniční dosah a musí být prokazatelně řešeny společně se zahraničním partnerem. Jde o samostatné dokumenty spravované samostatnými řídícími orgány, zaměřují se např. na následující témata: společný rozvoj a zlepšení přístupu k informačním a komunikačním technologiím, výstavba a rozvoj hraniční infrastruktury a napojení pohraničí na důležité přeshraniční dopravní osy, spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje, vzdělávání, inovací, kooperace při integraci postižených osob do společnosti, podpora efektivního systému přeshraniční protipožární a protipovodňové ochrany a ochrany před katastrofami, budování čistíren odpadních vod, posílení environmentálního vzdělávání, ochrana a obnova památek, rozvoj cyklistických tras a stezek, hipostezek, turistických a lyžařských stezek a tras, zřizování a činnost turistických informačních center, podpora přeshraniční spolupráce v oblasti rozvoje mezilidských vztahů, společenských, kulturních a volnočasových aktivit apod. O podporu mohou žádat veřejnoprávní subjekty, subjekty ovládané veřejnoprávními právnickými osobami, nestátní neziskové organizace.

Předvstupní zemědělský fond – SAPARD 26

V následující tabulce jsou uvedeny souhrnné hodnoty finančních prostředků, které byly vloženy v opatření 2.2 Rozvoj a diverzifikace hospodářských činností souhrnně do venkovské turistiky a do rozvoje řemesel ve venkovském prostoru.

27

e. Opatření 2.2. Rozvoj a diversifikace hospodářských činností zajišťující rozmanitost aktivit a alternativní zdroje příjmů e.1. Specifikace podle typu činností (kumulované údaje)

Počet projektů

Činnosti

zamítnuté schválené dokončené

jednotky

množství

m obnovených budov

18 017

počet lůžek

666

m obnovených budov

5 484

počet dílen

45

m obnovených budov

7 601

počet zařízení (služeb)

55

2

Rozvoj venkovské turistiky, vč. agroturistiky

30

Rozvoj řemesel a regionálních produktů

5

37

28

2

12

11

2

Rozvoj základních služeb

6

10

9

2

Rozvoj odbytových zařízení

Trhy, festivaly, poutě, vinobraní, dožínky

Výroba energie z alternativních zdrojů, vč. biomasy

3

13

6

3

6

9

Přijatelné náklady přiznané Agenturou SAPARD

Srovnávací jednotky

m odbytových zařízení

11 906

počet zařízení

17

celkový počet akcí

46

počet zařízení

30

počet výrobních linek

3

kWh/rok vyrobené energie

1 837 356

3

4

9

celkem

Veřejné celkem

EU

8 465 171

4 118 526

3 090 304

1 810 275

905 138

1 834 224

Celkové přijatelné náklady beneficienta

Veřejný příspěvek vyplacený příjemcům celkem

EU

7 457 786

3 298 878

2 475 556

678 853

1 886 710

902 097

676 573

959 063

731 883

1 942 298

958 964

731 808

1 348 029

674 015

505 511

1 359 376

674 015

505 511

519 628

247 345

185 508

184 710

79 116

59 337

1 123 496

606 108

467 889

1 124 049

604 872

466 962

35 550

16 065

12 048

36 169

15 898

11 924

15 437 396

7 955 144

6 126 804

15 715 587

7 408 451

5 715 019

244 952

122 476

91 857

113 711

56 855

42 642

30 818 721

15 603 880

11 890 657

29 820 396

2

Rozvoj podnikání v oblasti informačních technologií

2

5

5

m nových provozoven nebo rozšířené plochy existujících provozoven počet provozoven 2

Rozvoj jiných malých a středních podniků

Zpracování druhotných surovin CELKEM

m obnovených budov 33

5 103

74

3 159

235 9 59 949

64 počet provozoven

65

počet provozoven

3

počet výrobních linek

0

2 135

13 999 146 10 685 332

28

Program rozvoje venkova

Problematika rozvoje venkova byla na období 2007 - 2013 vyčleněna z politiky soudržnosti a byla zařazena pod společnou zemědělskou politiku. Z tohoto důvodu není tato problematika řešena ve výše uváděných operačních programech a je řešena samostatně v Programu rozvoje venkova. Tento program vychází z Národního strategického plánu rozvoje venkova České republiky na léta 2007 – 2013. Národní strategický plán rozvoje venkova ČR (NSPRV) zajišťuje vazby mezi obecnými cíli rozvoje evropského venkova, vyjádřené nařízením Rady (ES) č. 1698/2005 a cíli rozvoje venkova ČR, odpovídajícími „evropským strategickým směrům“, třem strategickým rozvojovým osám, kterými jsou konkurenceschopnost, ochrana přírody, životního prostředí a krajiny, rozvoj a diverzifikace venkovského života. Program rozvoje venkova obsahuje podpory pro čtyři prioritní osy: I. Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví II. Zlepšování životního prostředí a krajiny III. Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova IV. Leader. Z hlediska cestovního ruchu jsou nejvýznamnější osy III. a IV., přičemž osa IV. LEADER je specifická a je možné ji použít pro žadatele z oblasti cestovního ruchu jen prostřednictvím místní akční skupiny. Osa III zahrnuje: III.1.1. Diverzifikace činností nezemědělské povahy III.1.2. Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje III.1.3. Podpora cestovního ruchu III.2.1. Obnova a rozvoj vesnic, občanské vybavení a služby III.2.2. Ochrana a rozvoj kulturního dědictví venkova III.3.1. Vzdělávání a informace V Programu rozvoje venkova jsou v některých opatřeních zvýhodňováni žadatelé v chráněných územích. Existuje například nařízení vlády o stanovení podmínek pro poskytování dotací na zachování hospodářského souboru lesního porostu v rámci opatření Natura 2000 v lesích pro implementaci podopatření (titulu) II.2.2.1. na základě tohoto nařízení je možno získat dotační prostředky z Programu rozvoje venkova. Program rozvoje venkova spadá svojí gescí pod ministerstvo zemědělství (www.mze.cz) a řídícím orgánem je Státní zemědělský a intervenční fond (www.szif.cz). Na uvedených stránkách je možno nalézt veškeré informace k Programu rozvoje venkova. Tab.1 OSA III - Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova

Přehled opatření, podopatření a záměrů v ose III. III. 1.

Opatření k diverzifikaci hospodářství venkova

III. 1. 1.

Diverzifikace činností nezemědělské povahy

III. 1. 1. a) III. 1. 1. c)

diverzifikace činností nezemědělské povahy výstavba a modernizace kotelen a výtopen na biomasu včetně kombinované výroby tepla a elektřiny

III. 1. 1. d) III. 1. 2.

výstavba a modernizace zařízení na výrobu tvarovaných biopaliv Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje

III. 1. 2. a)

zakládání a rozvoj mikropodniku

III. 1. 2. b) III. 1. 2. c)

výstavba a modernizace bioplynové stanice výstavba a modernizace kotelen a výtopen na biomasu včetně kombinované výroby tepla a elektřiny

III. 1. 2. d)

výstavba a modernizace zařízení na výrobu tvarovaných biopaliv

29

III. 1. 3.

Podpora cestovního ruchu

III. 1. 3. a) III. 1. 3. b)

pěší trasy, vinařské stezky a hippostezky ubytování, sport

III. 2.

Opatření ke zlepšení kvality života ve venkovských oblastech

III. 2. 1.

Obnova a rozvoj vesnic, občanské vybavení a služby

III. 2. 1. 1.

Obnova a rozvoj vesnic

III. III. III. III.

zlepšení dopravní a technické infrastruktury a vzhledu obcí veřejné vodovody, kanalizace a ČOV pro veřejnou potřebu územní plán Občanské vybavení a služby

2. 2. 2. 2.

1. 1. 1. 1.

1. a) 1. b) 1. c) 2.

III. 2. 1. 2. a) III. 2. 1. 2. b) III. 2. 1. 2. c) III. 2. 1. 2. d) III. 2. 1. 2. e) III. 2. 2. III. 2. 2. a) III. 2. 2. b) III. 2. 2. c)

občanské vybavení a služby integrovaná informační a školící centra s využitím ICT zázemí pro společenské, kulturní, sportovní, spolkové, environmentální a církevní aktivity občanské vybavení a služby integrovaná informační a školící centra s využitím ICT Ochrana a rozvoj kulturního dědictví venkova studie a programy obnovy, využití a regenerace kulturního dědictví venkova obnova a zhodnocování kulturního dědictví venkova stálé výstavní expozice a muzea

III. 3.

Opatření týkající se vzdělávání a informování hospodářských subjektů, působících v oblastech, na něž se vztahuje osa III

III. 3. 1.

Vzdělávání a informace

III. 3. 1. a)

vzdělávací projekt

Pramen: Program rozvoje venkova 2007 - 2013

Tab. 2 Přehled zaregistrovaných žádostí podle RO SZIF ve 2. kole (5.11. – 26.11. 2007) RO SZIF Osa Dotace v Kč Praha ČB Úl HK BR OL OP Celkem III.1.3 24 50 17 26 43 11 18 189 395 882 476 Pramen: SZIF

Tab.3 Přehled schválených žádostí podle RO SZIF ve 2. kole RO SZIF Osa Praha ČB Úl HK BR OL III.1.3 15 32 14 15 28 7

Dotace v Kč OP 15

Celkem 126

264 848 470

Pramen: SZIF

Tab. Přehled zaregistrovaných žádostí podle RO SZIF ve 4. kole (10.6. – 30.6.2008) Osa RO SZIF Praha ČB Úl HK BR OL OP Celkem III.1.3 27 45 14 18 42 23 13 182

Dotace v Kč 452 798 146

Pramen: SZIF

Tab.4 Přehled zaregistrovaných žádostí podle RO SZIF od počátku realizace PRV RO SZIF Osa Praha ČB Úl HK BR OL OP Celkem III.1.3 51 95 31 44 85 34 31 371

Dotace v Kč 848 680 622

Pramen: SZIF

30

Tab. 5 Přehled proplacených projektových opatření PRV ČR 2007 – 2013 (2007 +2008) OSA III. Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova Osa /opatření Název finanční zdroje v Kč počet žádostí III.1.1. Diverzifikace činností 11 971 575 8 nezemědělské povahy III.1.2. Podpora zakládání podniků a 6 207 468 15 jejich rozvoje III.1.3. Podpora cestovního ruchu 2 381 541 4 III.2.1.1.

Obnova a rozvoj vesnic

72 923 891

53

III.2.1.2.

Občanské vybavení a služby

7 269 536

6

III.2.2.

Ochrana a rozvoj kulturního dědictví venkova Vzdělávání a informace

1 584 070

5

-

-

102 338 081

91

III.3.1. Celkem OSA III. Pramen: SZIF

31

4. Výsledky šetření v regionu NUTS 2 Severozápad V průběhu roku 2008 byl rozeslán níže uvedený dotazník v příloze na vybrané zemědělské farmy v regionu poblíže agrárních valů a teras v Ústeckém a Karlovarském kraji. Z dotazníků vyplynul nízký zájem zemědělců a majitelů rodinných farem o agroturistiku. Vzhledem k nízké návratnosti dotazníků byl zpracován přehled farem zapojených do venkovského turismu podle získaných dotačních prostředků z Programu rozvoje venkova. Další informace byly získány z Agrární komory v Mostě a od poradců MZe působících v Karlovarském kraji. Adresáře byly předány ke zpracování formou GIS. Tab. 6 Specifikace schválených Žádostí o dotaci PRV pro opatření III.1.3.a (4. kolo příjmu žádostí) – dle krajů Název subjektu

Název projektu

Kč

Sdružení PEGASDěpoltovice HUP spol. s r.o MORAVIA ZL Cheb spol. s r.o. Helena Lahodná

Pegasova stezka, aneb Cesta s Pegasem ReBeL - dostavba Hotel U Špejcharu v obci Kopanina Hala pro výcvik koní jízdárna Děpoltovice Ubytování na statku Bernard v Královském Poříčí Ubytovací zařízení Bublava

165 245

Karlovarský kraj 08/004/3130a/341/000328 08/004/3130b/341/000240. 08/004/3130b/341/000258 08/004/3130b/341/000296 08/004/3130b/341/000316

Správa pamětihodností s.r.o.

08/004/3130b/341/000321

Jaroslav Kratochvíl

4 036 141 1 157 100 1 000 000 3 165 759

4 369 500

Ústecký kraj 08/004/3130b/342/000228 08/004/3130b/342/000285 08/004/3130b/342/000310

Eliška Čerňanská Charolais Apros spol. s r.o. Petra Šantrůčková

08/004/3130b/342/000362

Jitka Hrdličková

08/004/3130b/342/000380

Jan Rajter

08/004/3130b/342/000394

POINT, s.r.o.

Penzion Stará Hračkárna Vybudování jízdárny

1 099 945 804 860

Ubytovací zařízení s agroturistikou v Křimově Rekonstrukce turistického ubytovacího areálu Zámeček Kalek Penzion pro agroturistiku v Havrani – Moravěves Rekonstrukce hotelu Santén

1 191 986 6 000 000

5 286 195 5 999 160

5. Závěry •

Český statistický úřad nesleduje v rámci cestovního ruchu žádnou formu cestovního ruchu a tudíž ani nesleduje samostatnou kategorii „venkovský turismus“. Zjištěné hodnoty cestovního ruchu v regionu Severozápad, které mají být podkladem pro rok 2009, budou v roce 2009 doplňovány. Ze šetření v roce 2008 jasně vyplývá nezájem zemědělců v atraktivní krajině Ústeckého kraje (Litoměřicko), nebo na Lounsku poblíž vrchu Oblík, kde jsou studovány agrární valy a terasy o agroturistiku a venkovský cestovní ruch. Podíl příjmů z agroturistiky na celkových příjmech rodinné farmy v agroturistice v regionu Severozápad je odhadován ve výši do 5 %.

•

Příčin nízké návštěvnosti venkova z hlediska cestovního ruchu je víc. Za tu největší je často zdůrazňován místní stav komunikací a cyklostezek, podle návštěvníků jsou lesní cesty rozbité a rozježděné. Tyto skutečnosti kazí celkový dojem z dovolené. Odborníci na cestovní ruch ale kritizují i majitele venkovských

32

usedlostí. Někteří se podle nich zaměřili především na chov zvířat, a na ubytování i další služby už takový důraz nekladou. Všichni podnikatelé v agroturistice by si měli uvědomili, že hosté vedle poznávání života na vesnici vyžadují kvalitní ubytování a potřebné služby. •

Nedostatečná propagace. Některé kraje se snaží rozvoj agroturistiky podporovat, například vydáváním samostatných katalogů, které by mohly pomoci podobné podniky zviditelnit. Poskytnout více informací o agroturistice se snaží i různé veletrhy zabývající se jak cestovním ruchem, tak i zemědělstvím a ekologií. Návštěvníci se mohou zúčastnit i odborných seminářů, které přibližují jednotlivé oblasti a zaměření farem. Podle předsedy Evropského centra pro eko-agroturistiku České republiky (ECEAT) Michala Buriana, se venkovská turistika může významně podílet na rozvoji jednotlivých regionů, pomáhat motivovat a vzdělávat obyvatele venkova. Umožňuje také rozmělnit četnost turistů a eliminovat negativní dopady "masové turistiky" na krajinu a prostředí. Tím, že vytváří pracovní příležitosti, přispívá ke snížení odlivu lidí z venkova. Nově představila agroturistiku také výstava Země Živitelka, jejíž mottem byla Budoucnost českého venkova a zemědělství a snaha o podporu rozvoje venkova. Rozvinutou agroturistiku má například sousední Rakousko a Bavorsko, kde se jí věnují malé rodinné farmy. Česká republika však může využít jiný potenciál ubytování a služeb. Jednou z překážek je podle Michala Buriana z Evropského centra pro ekoagroturistiku malá informovanost o možnostech podnikání v cestovním ruchu na venkově. ECEAT společně se Svazem podnikatelů ČR v agroturistice a venkovské turistice proto nabízejí motivaci a kvalifikační program všem zájemcům. Jeho součástí jsou mj. informační servis a odborné poradenství. Hlavními třemi produkty, které by měly podpořit vznik, rozvoj a využití venkovských kapacit jsou: Prázdniny na venkově, Zelené prázdniny a Stezky dědictví. Všechny zaručují kvalitu prostřednictvím mezinárodní kompatibilní "eko-certifikace".

•

Zlepšení standardizace cestovního ruchu. Situace v oblasti cestovního ruchu zaměřené na venkovskou turistiku je velmi rozmanitá. Mezi neduhy některých provozoven patří nedostatek originality a stylu. To, co se nabízí, je buď jen chabým pokusem o pestrost a bohatost kulturních a přírodních forem, nebo je s nimi v ostrém rozporu. Jedním z kroků, jak se vyvarovat takových chyb, může být cesta ke standardizaci a zkvalitňování služeb. Existují doporučené standardy ubytování pro venkovskou turistiku a agroturistiku, které vydalo Ministerstvo pro místní rozvoj. Certifikáty jednotlivých služeb souvisejících s venkovskou turistikou vydávají stavovská sdružení. Za ubytování v soukromí ručí Svaz podnikatelů ve venkovské turistice a agroturistice, za ubytování v kempech a chatových osadách zase Kempy a chatové osady ČR - živnostenské společenstvo, ubytování v turistických ubytovnách je pod dohledem Klubu českých turistů. Kritéria, která musí provozovatelé agroturistiky splňovat, jsou nadstavbová a jsou zaměřena především na splnění ekologických podmínek provozu. Protože je cestovní ruch oblast podnikání jako každá jiná, mohou provozovatelé využít finanční podpory ze strany Ministerstva pro místní rozvoj, České centrály cestovního ruchu, jednotlivých krajů nebo z Evropské unie například prostřednictvím Regionálních rozvojových agentur.

•

Lidské zdroje pro cestovní ruch. V oblasti lidských zdrojů se jeví tyto problémy: 1. Cestovní ruch je především závislý na dostatku kvalifikovaných a vzdělaných

33

•

pracovních sil, což rozšiřuje pracovní příležitosti pro všechny vzdělanostní skupiny. Navíc ČR poskytuje velkou příležitost pro rozvoj malého, ale i středního podnikání ve všech velikostních skupinách sídel. 2. K rozvojovým předpokladům patří základní podnikatelské dovednosti a schopnosti a v neposlední řadě i podnikatelská etika. Nedostatky, které se ve službách spojených s CR objevují, je možné eliminovat především vhodnými vzdělávacími a rekvalifikačními kurzy. Bez koncepce a dostatku kvalifikovaných pracovních sil nelze cestovní ruch rozvíjet. Informace pro turisty. Turista zajímající se o dovolenou v přírodě se může buď spolehnout na informační centra na místě nebo plánovat s předstihem. V poslední době se objevují i různé tématické brožury. Například pro Jihomoravský kraj existuje brožura Venkovská turistika na jižní Moravě, Zlínský kraj na vydání podobné brožury intenzivně pracuje. V ČR v současné době již vzniká řada cestovních kanceláří, které se zaměřují na pobyty na českém venkově a nabízejí pobyty na chatách a chalupách, na farmách či pronájmy celých objektů. Ministerstvo pro místní rozvoj se rozhodlo ve spolupráci s některými regiony lidi přimět k tomu, aby svoji dovolenou trávili více v tuzemsku na venkově. A každý region má jistě svoje specifika, které chce turistům nabídnout. Například Telčsko je podle starosty Telče nejčistší oblastí v republice, Buchlovsko má kvalitní síť cyklostezek a Rýmařovsko se chce specializovat na agroturistiku.

Bohuslav Blažek „Český venkov přežil mory, třicetiletou válku, protireformaci, obě války světové, kolektivizaci a střediskovou sídelní soustavu. Dnes žije v době, která se vyznačuje největším tempem změn, jaké lidstvo v dějinách zažilo. Bylo by tragickou chybou, kdybychom nenahlédli, že český venkov má přicházející civilizaci co nabídnout.“

6. Seznam literatury 1. STŘÍBRNÁ M.,MIKULA, P.,: Agroturistika a potraviny – základ prosperity farmy, Praha ÚZPI 2003 2. STŘÍBRNÁ M: Venkovská turistika a agroturistika, Profi Press, s.r.o, Praha 2005 3. www.strukturalni-fondy.cz 4. www.mze.cz 5. kol.: Prováděcí dokument ke Koncepci státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2007 – 2013, Praha, červen 2008

34

Tabulková příloha Seznam tabulek Tab.1 Devizové příjmy , výdaje a saldo z cestovního ruchu za rok 2007 Tab. 2 Hosté v ubytovacích hromadných zařízeních podle kategorie zařízení Tab. 3 Počet a struktura hostů Tab. 4 Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních podle zemí Tab.5. Dotazník

35

Ministerstvo pro místní rozvoj Odbor cestovního ruchu

Tab.1 Devizové příjmy , výdaje a saldo z cestovního ruchu za rok 2007

Výdaje 3)

Příjmy

absolutně v mil. Kč

Saldo

133 772,3

73 450,3

60 322,0

nominální index v Kč 1)

107,7

118,1

97,2

index spotřeb. cen

102,8

102,8

102,8

objemový index v Kč 2

104,8

114,9

94,6

4 820,1

2 648,4

2 171,7

109,9

120,6

99,1

6 618,1

3 643,5

2 974,6

119,9

131,8

108,0

absolutně v mil. EUR nominální index v EUR absolutně v mil. USD nominální index v USD

pozn.: 1) Nominální index v Kč je ovlivněn vývojem devizového kurzu 2) Objemový index je očištěn od vlivu inflace a kursových změn 3) Podle metodiky MMF

Podíl příjmů na exportu 2007 = 5,4 %, na HDP = 3,8 %

pramen: ČNB,ČSÚ, MMR

36

Tab.2 Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních podle kategorie ubytovacího zařízení za 1. - 4. čtvrtletí 2007

ČR celkem CR, total Index 2007/2006 Počet hostů Number of Guests

Počet hostů Number of Guests celkem Total Hromadná ubytovací zařízení celkem Collective accommodation Hotely a podobná zařízení celkem Hotels and similar establishments, total v tom / including

z toho nerezidenti Non-residents

Počet přenocování Number of Overnight stays

z toho nerezidenti Non-residents

celkem Total

celkem Total

z toho nerezidenti Non-residents

Index 2007/2006 Počet přenocování Number of Overnight stays z toho nerezidenti Non-residents

celkem Total

12 963 896

6 680 400

101,9

103,8

40 846 602

20 614 907

98,5

102,6

9 894 720

6 098 253

105,5

105,5

27 049 761

17 834 759

104,5

104,7

765 946

699 119

109,0

106,0

1 937 043

1 823 520

105,9

104,0

Hotely **** Hotels ****

2 695 477

2 211 457

111,6

110,6

7 351 624

6 475 670

111,5

111,2

Ostatní hotely a pensiony Other hotels and boarding houses

6 433 297

3 187 677

102,8

102,1

17 761 094

9 535 569

101,7

100,8

3 069 176

582 147

91,6

88,9

13 796 841

2 780 148

88,7

91,0

1 040 465

185 505

91,5

72,8

2 784 435

549 017

86,0

72,8

477115

55 703

86,7

96,5

1 865 652

207 319

80,8

90,0

1 551 596

340 939

93,4

99,6

9 146 754

2 023 812

91,4

97,7

Hotely ***** Hotels *****

Ostatní hromadná ubytovací zařízení celkem Other collective accommodation v tom / including Kempy Tourist campsites Chatové osady a turistické ubytovny Holiday dwellings and hostels for Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná Other establishments n.e.c.

Zdroj: ČSÚ

37

Tab. 3 Počet a struktura hostů v hromadných ubytovacích zařízeních podle krajů za 1. - 4. čtvrtletí 2007 Number and structure of guests at collective accommodation establishments: by regions, 1st - 4rd quarter 2007

Počet hostů / Number of Guests Struktura hostů podle krajů (%) Structure of Guests by regions (%)

z toho nerezidenti / Non-residents celkem Total

ČR celkem / CR Total

Počet hostů Number of Guests

12 963 896

6 680 400

4 480 115

4 005 879

Středočeský kraj / Region

712 385

204 515

Jihočeský kraj / Region

980 898

316 424

Plzeňský kraj / Region

515 771

168 953

Karlovarský kraj / Region

678 421

472 101

Ústecký kraj / Region

376 835

148 048

Liberecký kraj / Region

708 623

211 908

Královéhradecký kraj / Region

910 323

289 096

Pardubický kraj / Region

390 099

64 893

Vysočina / Vysočina Region

419 877

63 140

Jihomoravský kraj / Region

1 177 690

431 693

Olomoucký kraj / Region

436 150

93 519

Zlínský kraj / Region

532 761

78 008

Moravskoslezský kraj / Region

643 948

132 223

Podíl na celku (%) Share in total (%)

celkem Total

z toho nerezidenti Non-residents

51,5

100,0

100,0

89,4

34,6

60,0

28,7

5,5

3,1

32,3

7,6

4,7

32,8

4,0

2,5

69,6

5,2

7,1

39,3

2,9

2,2

29,9

5,5

3,2

31,8

7,0

4,3

16,6

3,0

1,0

15,0

3,2

0,9

36,7

9,1

6,5

21,4

3,4

1,4

14,6

4,1

1,2

20,5

5,0

2,0

v tom / including Hlavní město Praha / Capital Prague

Zdroj: ČSÚ

38

Tab. 4 Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních podle zemí za 1. - 4. čtvrtletí 2007 V ČR

Země

Počet

Počet

hostů

přenocování

Průměrný počet přenocování

Number

Number

Average number

of Guests

of Overnight stays

of Overnight stays

Country

Hosté celkem

12 963 896

40 846 602

3,2

nerezidenti

6 680 400

20 614 907

3,1

Belgie

80 371

220 798

2,7

Belgium

Bulharsko

18 645

56 015

3,0

Bulgaria

109 695

354 505

3,2

Denmark

Estonsko

18 429

39 357

2,1

Estonia

Finsko

46 851

144 855

3,1

Finland

Francie

236 380

608 829

2,6

France

Chorvatsko

40 223

116 739

2,9

Croatia

Irsko

48 527

139 717

2,9

Ireland

Island

4 128

12 454

3,0

Iceland

412 698

1 200 668

2,9

Italy

13 267

40 544

3,1

Serbia and Montenegro

Kypr

8 722

28 216

3,2

Cyprus

Litva

61 383

96 283

1,6

Lithuania

Lotyšsko

21 026

36 843

1,8

Latvia

3 423

9 056

2,6

Luxembourg

892

2 000

2,2

Liechtenstein

99 213

231 900

2,3

Hungary

Itálie Srbsko a Černá Hora

Lucembursko Lichtenštejnsko Maďarsko

Non-residents, total including

v tom

Dánsko

Guests, total

3 297

9 127

2,8

Malta

1 552 095

5 642 921

3,6

Germany

248 014

914 992

3,7

Netherlands

Norsko

81 333

240 190

3,0

Norway

Polsko

299 156

652 662

2,2

Poland

25 786

80 851

3,1

Portugal

Rakousko

177 242

359 038

2,0

Austria

Rumunsko

35 081

89 684

2,6

Romania

Rusko

320 930

1 705 567

5,3

Russia

Řecko

61 795

191 656

3,1

Greece

Slovensko

310 258

877 559

2,8

Slovakia

Slovinsko

22 807

45 693

2,0

Slovenia

Spojené království

564 040

1 515 397

2,7

United Kingdom

Španělsko

256 553

821 724

3,2

Spain

Malta Německo Nizozemsko

Portugalsko

Švédsko

75 864

205 682

2,7

Sweden

Švýcarsko

80 282

211 620

2,6

Switzerland

Turecko

34 317

95 365

2,8

Turkey

Ukrajina

61 964

265 794

4,3

Ukraine

226 729

655 711

2,9

Other European Countries

49 871

141 673

2,8

Canada

322 100

937 972

2,9

USA

Brazílie

21 155

57 477

2,7

Brazil

Mexiko

16 603

43 636

2,6

Mexico

Ostatní americké země

31 494

86 071

2,7

Other American Countries

Čína

38 358

76 655

2,0

China

Izrael

54 573

213 457

3,9

Israel

136 476

294 271

2,2

Japan

79 468

124 853

1,6

Republic of Korea

Ostatní asijské země

188 828

490 667

2,6

Other Asian Countries

Jihoafrická republika

4 205

12 420

3,0

South Africa

Ostatní africké země

15 260

56 067

3,7

The rest of Africa

Austrálie

Ostatní evropské země Kanada Spojené státy americké

Japonsko Jižní Korea

49 687

129 574

2,6

Australia

Nový Zéland

7 667

21 657

2,8

New Zealand

Oceánie

3 239

8 445

2,6

6 283 496

20 231 695

3,2

Residents

4 797 351

14 574 028

3,0

EU

rezidenti Evropská unie

Zdroj: ČSÚ

Oceania

Vypracoval: OCR MMR

39

Tab.5

Dotazníkové šetření Agroturistika a venkovská turistika Srpen 2008 Dotazníkové šetření je zpracováno pro získání informací o diverzifikaci zemědělství a navýšení aktivit v zemědělství regionu Severozápad v souladu s řešením projektu NAZV „Zajištění harmonizace krajinotvorné, hydrologické a produkční funkce agrárních valů a teras pro diverzifikaci aktivit na venkově“

Lokalita: Obec: Okres: Kraj:

Zaměření

Agroturistika

Venkovská turistika

Počet lůžek: Počet pokojů: Kuchyně: Sociální vybavení: koupelna sprcha Agroturistika provozovaná od roku:

Atraktivita rodinné farmy:

Služby majitele rodinné farmy:

Doporučení pro zlepšení informovanosti rodinných farmách s agroturistikou:

Procentické vyjádření podílu příjmu z agroturistiky na celkových příjmech rodinné farmy:

Dotazník odešlete na email: [email protected] Telefonické informace: 607 549 235 Ing. Helena Součková, CSc. FŽP UJEP Králova Výšina 7 Ústí nad Labem 400 00

40