SŽDC s.o., Stavební správa Olomouc
VÝSTAVBA žst. SIL VKY Oznámení dle zákona . 100/2001 Sb., o posuzování vliv na životní prost edí a o zm n n kterých souvisejících zákon (dle p ílohy . 3 k zákonu . 100/2001 Sb.)
Zpracovatel oznámení : Ing.Jarmila Paciorková íslo osv d ení 15251/3988/OEP/92 Selská 43, 736 01 Haví ov Tel/fax 596818570, 602749482 Spolupracovali: Dopravní projektování spol. s r.o. Ostrava Haví ov, listopad 2007
2
Obsah:
Strana:
A. Údaje o oznamovateli
4
B. Údaje o zám ru
4
I. Základní údaje
4
1. 2. 3. 4.
4 5 5
5. 6. 7. 8. 9.
Název zám ru a jeho za azení dle p ílohy .1 Kapacita (rozsah) zám ru Umíst ní zám ru Charakter zám ru a možnost kumulace jeho vliv s jinými zám ry (realizovanými, p ipravovanými, uvažovanými) Zd vodn ní pot eby zám ru a jeho umíst ní, v etn p ehledu zvažovaných variant a hlavních d vod pro jejich výb r, resp. odmítnutí Stru ný popis technického a technologického ešení zám ru P edpokládaný termín zahájení realizace zám ru a jeho dokon ení Vý et dot ených územn samosprávných celk Vý et navazujících rozhodnutí podle §10 odst.4 a správních ú ad , které budou tato rozhodnutí vydávat
5 7 7 13 13 13
II. Údaje o vstupech 1. Zábor p dy 2. Odb r a spot eba vody 3. Surovinové a energetické zdroje 4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu
14 14 14 14 15
III. Údaje o výstupech
16
1. 2. 3. 4. 5.
16 16 16 18 19
Množství a druh emisí do ovzduší Odpadní vody Kategorizace odpad Rizika havárií vzhledem k navrženému použití látek a technologií Hluk
C. Údaje o stavu životního prost edí v dot eném území
23
1. Vý et nejzávažn jších environmentálních charakteristik dot eného území
23
1.1 Dosavadní využívaní území a priority a jeho trvale udržitelného využívání 1.2 Relativní zastoupení, kvalita a schopnost regenerace p írodních zdroj 1.3 Schopnost p írodního prost edí snášet zát ž se zvláštní pozorností - na územní systémy ekologické stability - na zvlášt chrán ná území - na území p írodních park - na významné krajinné prvky - na území historického, kulturního nebo archeologického významu
23 23 23
3
- na území hust zalidn ná - na územní zat žovaná nad míru únosného zatížení (v etn starých zát ží) 2. Stru ná charakteristika stavu složek životního prost edí v dot eném území, které budou pravd podobn významn ovlivn ny 2.1 Vlivy na obyvatelstvo 2.2 Ovzduší a klima 2.3 Voda 2.4 P da, horninové prost edí a p írodní zdroje 2.5 Flóra, fauna a ekosystémy 2.6 Krajina, krajinný ráz 2.7 Hmotný majetek a kulturní památky 2.8 Hodnocení
26 26 26 27 28 29 30 31 31
D. Údaje o vlivech zám ru na obyvatelstvo a na životní prost edí 1. Charakteristika možných vliv a odhad jejich velikosti, složitosti a významnosti (z hlediska pravd podobnosti, doby trvání, frekvence a vratnosti) 2. Rozsah vliv vzhledem k zasaženému území a populaci 3. Údaje o možných vlivech p esahujících státní hranice 4. Opat ení k prevenci, vylou ení, snížení, pop ípad kompenzaci nep íznivých vliv 5. Charakteristika nedostatk ve znalostech a neur itostí, které se vyskytovaly p i specifikaci vliv
34
E. Porovnání variant ešení zám ru (pokud byly p edloženy)
34
F. Dopl ující údaje
34
1. Mapová a jiná dokumentace, týkající se údaj v oznámení 2. Další podstatné informace oznamovatele
34 45
G. Všeobecn srozumitelné shrnutí netechnického charakteru
34
H. P íloha Vyjád ení p íslušného stavebního ú adu k zám ru z hlediska souladu se schválenou územn plánovací dokumentací
36
Stanovisko orgánu ochrany p írody k možnosti existence významného vlivu na evropsky významné lokality a pta í oblasti (Natura 2000) ást F. uvedena v p íloze
33 33 33 33 33
4
Úvod Pro p ipravovanou stavbu ”Výstavba žt. Sil vky“, která je v sou asnosti projek n p ipravena ve stupni „p ípravná dokumentace“, je na základ požadavku projektanta zpracováno oznámení dle p ílohy .3 zákona . 100/2001 Sb. o posuzování vliv na životní prost edí. Podle zákona . 100/2001 Sb., o posuzování vliv na životní prost edí, ve zn ní pozd jších p edpis , p ílohy . 1 spadá p edkládaný zám r do kategorie II (zám ry vyžadující zjiš ovací ízení) bodu 9.2 Novostavby, rekonstrukce, elektrizace nebo modernizace železni ních drah, novostavby nebo rekonstrukce železni ních a intermodálních za ízení a p ekladiš . P íslušným ú adem je Krajský ú ad Jihomoravského kraje. A. Údaje o oznamovateli Investor Sídlo Odpov dný zástupce I DI Oznamovatel Sídlo Odpov dný zástupce I DI Projektant Sídlo I DI Odpov dný zástupce Odpov dný zástupce projektanta ve v cech technických
Správa železni ní dopravní cesty s.o. Praha 8 – Karlín, Prvního pluku 367/5, 186 00 Praha, zastoupená Stavební správou Olomouc Nerudova 1, 772 58 Olomouc Ing. Ji í Mlyná – editel Stavební správy Olomouc 70994234 CZ70994234 Správa železni ní dopravní cesty s.o. Praha 8 – Karlín, Prvního pluku 367/5, 186 00 Praha, zastoupená Stavební správou Olomouc Nerudova 1, 772 58 Olomouc Ing. Ji í Mlyná – editel Stavební správy Olomouc 70994234 CZ70994234 Dopravní projektování spol. s r.o. Janá kova 1194/12 702 00 Ostrava 25361520 CZ25361520 Ing. Bezd k, editel Ing. Radovan Komínek
B. Údaje o zám ru I. Základní údaje 1. Název zám ru a jeho za azení dle p ílohy .1 Výstavba žt. Sil vky Podle zákona . 100/2001 Sb., o posuzování vliv na životní prost edí, ve zn ní pozd jších p edpis , p ílohy . 1 spadá p edkládaný zám r do kategorie II bodu 9.2 Novostavby,
5
rekonstrukce, elektrizace nebo modernizace železni ních drah, novostavby nebo rekonstrukce železni ních a intermodálních za ízení a p ekladiš . 2. Kapacita (rozsah) zám ru Dv stani ní koleje s užite nými délkami 250 m Rekonstrukce železni ní spodek km 135,73-136,50 = 77 m Nástupišt délka 130 m Stani ní koleje užite ná délka 250 m Úprava výpravní budovy 3. Umíst ní zám ru kraj Jihomoravský Obec Sil vky katastrální území Sil vky, Prštice p. . 824/1 a 953 v k.ú. Prštice p. . 1142/1 a 4320/8 v k.ú. Sil vky 4. Charakter zám ru a možnost kumulace jeho vliv s jinými zám ry (realizovanými, p ipravovanými, uvažovanými) Navržena je stavební úprava stávající výpravní budovy, jejíž vzhled se v maximální možné mí e p izp sobí p vodnímu. Stavba bude rekonstrukcí stávajících za ízení a využívá áste n prostory a prost edky, které nebyly krátkodob využívány. Podmi ující p edpoklady a p edpoklady napojení stavby na dosavadní technické vybavení území: − pro stavbu nejsou nutné p eložky sítí nebo demolice pro uvoln ní prostoru stavby − stavba je v celém rozsahu samostatn proveditelná a není podmín na žádnou související investicí − stavba nezvyšuje nároky na stávající napojení a nevyžaduje si napojení nová − stavba nezasahuje do jiných vybavení než drážních − pro zabezpe ení všech nov z izovaných z ízení je nutno navýšit kapacitu stávajícího napojení elektro na 41 kW − stavba si nevyžaduje nár st ve spot eb vody nebo nárok na parkování Stavba je ešena tak, aby ve ejné prostory této stavby mohly být užívány osobami s omezenou schopností pohybu a orientace. Technické ešení stavby krom závazných dokument kvalitativních podmínek drážních staveb.
je navrženo dle Technicko
6
Místo situování stavby
Umíst ní stavby „Výstavba žt. Sil vky“ je zakresleno ve výše uvedeném mapovém podkladu. Jedná se o výstavbu na drážním t lese na stávajícím drážním pozemku. Stavbou nebudou vytvo ena nová ochranná pásma a sou asn nedojde k dot ení nových ochranných pásem. Nebude dot en ani lesního porost ani nedojde k záboru zem d lské p dy. Na trati je ešenou rovn ž zabezpe ovací za ízení na hlavní trati stanic Moravské Bránice, Rakvice, Miroslav a Hrušovany nad Jevišovkou a na odbo né trati Moravské Bránice Ivan ice bude rekonstruováno a dopln no pro dálkové ízení ze stanice Hrušovany nad
7
Jevišovkou. V rámci tohoto zám ru se jedná hlavn o položení kabelových tras do výkop , navržena je kabelizace v celém úseku. Práv tato stavba je v kumulaci s železni ní stavbou v obci Sil vky, která je p edm tem tohoto oznámení. Stavba „Výstavba žt. Sil vky“ respektuje stavbu „Dálkové ovládání zabezpe ovacího za ízení St elice - Hrušovany nad Jevišovkou“. Možnost kumulace s jinými zám ry než výše uvedenými v zájmovém území není vymezena. 5. Zd vodn ní pot eby zám ru a jeho umíst ní, v etn p ehledu zvažovaných variant a hlavních d vod pro jejich výb r, resp. odmítnutí Ú elem realizace stavby je hlavn zvýšení bezpe nosti ve stanici Sil vky a úpravu stávající výpravní budovy . Stavební ú ad Obecního ú adu ve St elicích jako stavební ú ad místn p íslušný vydal rozhodnutí vzhledem k tomu, že se jedná o stavbu na drážním t lese a na drážním pozemku a stavební úpravy stávajících za ízení, že upouští od územního ízení. Obec Sil vky nemá schválený územní plán, trasa stávajícího drážního pozemku nebude zám rem zm n na ani upravena. Varianty Pro variantní posouzení stavby by mohly být zvažovány varianty nulová a varianta p edkládaná oznamovatelem. Nulová varianta Varianta nulová by p edpokládala nerealizovat úpravy v rámci stanice Sil vky. Vzhledem k bezpe nosti provozu a bezpe nosti cestujících v obci Sil vky je tato varianta nereálná. Varianta p edkládaná oznamovatelem Varianta p edkládaná oznamovatelem eší výstavbu železni ní stanice se zabezpe ením bezpe nosti provozu stanice a sou asn zlepšení dopravy pro cestující. Navrhované ešení stavby je navrženo s ohledem na místo situování zám ru. Navrhovaná varianta p edkládaná oznamovatelem je ekologicky p ijatelná a znamená p íznivé zabezpe ení p edm tné trasy železnice v lokalit Sil vky.
6. Stru ný popis technického a technologického ešení zám ru Zám r bude zahrnovat následující stavební a provozní objekty: SO 01 Železni ní svršek SO 02 Železni ní spodek SO 03 Nástupišt SO 04 Železni ní p ejezd v km 136,232 SO 05 Stavební úpravy budov SO 06 Elektrooh ev SO 07 Osv tlení SO 08 Úprava rozvod nn
8
PS 01 Stani ní zabezpe ovací za ízení PS 02 P ejezdové zabezpe ovací za ízení PS 03 Místní kabelizace PS 04 P eložka tra ového kabelu PS 05 Sd lovací za ízení PS 06 EZS PS 07 Autonomní hasící systém ASHS PS 08 Rozhlas pro cestující PS 09 Dopln ní TRS PS 10 Místní rádiová technologická sí Výše uvedené objekty charakterizují ešenou stavbu s vymezením možného rozsahu ešené problematiky. Železni ní svršek Návrh po ítá se z ízením dvou stani ních kolejí s užite nými délkami 250 m. Rychlost hlavní koleje do p ejezdu v evid.km 136,232 bude upravena na 70 km/h, za p ejezdem v obloukovém zhlaví je navržena úprava na 60 km/h. Kolej .1 u výpravní budovy bude rekonstruovaná novým svrškovým materiálem z kolejnic S49 na betonových pražcích B91 s pružným bezpodkladnicovém upevn ním. Do koleje .2 bude užitý kolejový rošt z e stávající koleje .1 s regenerovanými kolejnicemi. Ob koleje budou z ízeny jako bezstykové. Výhybky budou nové, tvaru S49 druhé generace. Železni ní spodek Železni ní spodek bude rekonstruován od km 135,730 do km 136,500. Pražcové podloží bude rekonstruováno konstruk ní vrstvou št rkodrti tl. 200 mm. Na zemní plá bude do kol. .1 a 2 a pod výhybky položena separa ní geotextilie. Odvodn ní hlubokého zá ezu v km 135,730 až 136,065 vlevo je navrženo zpevn ným p íkopem u paty svahu a zpevn ním nezpevn né ásti náhorního p íkopu u koruny svahu. Vpravo je navržené odvodn ní zemní plán a svahu zá ezu trativodem s vyúst ním na svah v km 137,775. Odvodn ní zemní plán t lesa žel. spodku v km od 135,975-136,370 bude trativodem uvnit kolejí .1 a .2 p ed p ejezdem a .1 a .3 za p ejezdem v evid. km 136,230 s vyúst ním v km 136,140 p í ným svodem a skluzem do stávajícího propustku. Nástupišt Vn obou kolejí projekt navrhuje nástupišt délky 130 m s výškou nástupní hrany 550 mm nad TK. Nástupištní zídka bude tvo ena nástupištním prefabrikátem (typu L se schváleným TPD). Vlastní plocha obou nástupiš bude tvo ena zpevn nou plochou ze zámkové dlažby na zhutn ném zásypu nástupištního prefabrikátu. Pro p ístup imobilních osob bude na kraji obou nástupiš p iléhajícím k výpravní budov (resp. k p ejezdu v evid. km 136,232) z ízena rampa. Na nástupišt u výpravní budovy bude navíc p ístup umožn n dalšími sch dkami i rampou pro imobilní osoby ze stávajícího chodníku z obce ve sm ru od jihu v km 136,160. Ukon ení zpevn né plochy nástupišt u kol. . 2 je navržené zídkou ší ky 350 mm, celkové výšky 1500 mm. Oba nástupišt budou opat eny zábradlím. Železni ní p ejezd v km 136,232 Projekt navrhuje betonovou zádlažbovou konstrukci vhodnou pro místní obslužné
9
komunikace a polní cesty (se schváleným TKP staveb eských drah). Volná ší ka komunikace na p ejezdu bude 5 m. P ejezd bude sloužit sou asn jako úrov ový p ístup cestujících na nástupišt . Soub žn s komunikací je navržen chodník ší ky 1,5 m. Celková ší ka p ejezdové konstrukce tak p i úhlu k ížení 69° iní 8 m. Stávající vozovka bude nahrazena asfaltovou konstrukcí (mimo samotnou zádlažbovou konstrukci p ejezdu) do vzdálenosti 19,28 m od osy kol. .1 vpravo a 11,27 m od osy kol. .2 vlevo ve sm ru stani ení. Stavební úpravy budov Navrženy jsou stavební úpravy stávající výpravní budovy s ohledem na umíst ní technologického za ízení. P edm tem stavebního objektu je zm na dispozi ního ešení 1. nadzemního podlaží budovy, úprava tvaru p dorysu a st echy, zateplení objektu kontaktním zateplovacím systémem, izolace zdiva 1.P.P. a úprava p ilehlých zpevn ných ploch. V rámci výše uvedené akce bude vytáp ní eliminováno pouze na trvale osazené p ímotopy, vytáp ní a temperance objektu bude zefektivn na zateplením. Bude odstran na p ístavba z roku 1956 a zrušeno bude stávající suché WC. Elektrooh ev ešen bude nový elektrický oh ev výhybek . 1, 2 a 3. Elektrický oh ev bude tvo en topnými ty emi, které budou umíst ny na výše uvedených výhybkách. Rozvad elektrického oh evu výhybek bude spole ný s rozvad em pro osv tlení a bude umíst n v blízkosti výpravní budovy mezi vchody do dopravní kancelá e a místnosti prodeje jízdenek. Na výhybce .3 bude rovn ž umíst no teplotní a sn hové idlo, které bude p ipojeno do rozvad e REOV+OV. Napájení topných ty í EOV bude provedeno p es odd lovací transformátory, které budou umíst ny v rozvad i REOV+OV. V rozvad i REOV+OV bude umíst n hlída izola ního stavu (HIS). Osv tlení Bude vybudováno nové osv tlení železni ního prostranství a nástupiš . Osv tlení železni ního prostranství bude provedeno pomocí stožár JŽ se spoušt cím mechanizmem. Osv tlení nástupiš a p ístupových cest bude provedeno pomocí sklopných stožár RADEK. Ovládání osv tlení bude probíhat automaticky vzájemnou kombinací soumrakového idla, spínacích hodin nebo osv tlovacího kalendá e. Osv tlení bude možné také ovládat p ímo z rozvad e REOV+OV nebo z ovládacího rozvad e ROVL, který bude vybaven dotykovou obrazovkou (touch screen), která bude spole ná pro EOV i osv tlení. Úprava rozvod nn Z ízena bude nová elektrická p ípojka pro žst. Sil vky a úprava nn rozvod v žst. Sil vky. Napojení nové elektrické p ípojky se p edpokládá ze stávajícího místa. Elektrická p ípojka bude ukon ena v kabelové sk íni KS HDS. Z kabelové sk ín bude napojen elektrom rový rozvad RHE. V elektrom rovém rozvad i RHE bude umíst no dvojí faktura ní m ení. Jedno m ení bude sloužit výhradn pro napájení EOV a druhé m ení bude sloužit pro napájení žst. Sil vky.
10
Celková situace stavby
11
PS 01 Stani ní zabezpe ovací za ízení V žst. Sil vky je navrženo SZZ 3.kategorie elektronického typu s možností dálkového ovládaní (sv telná náv stidla, elektromotorické p estavníky, po íta e náprav) a s vazbou na p ejezdové zabezpe ovací za ízení (dále PZZ) v km 136,232. Obsluha SZZ i PZZ musí být zajišt na místn z JOP-u. Toto ešení vychází z možnosti výstavby žst. Sil vky bez asové závislosti na výstavb DOZ St elice - Hrušovany nad Jevišovkou (dále jen DOZ). P i ešení umíst ní vnit ní ásti technologie ZZ žst. Sil vky je ponechána pro tuto dostavbu dostate ná rezerva. Navazující TZZ bude 3.kategorie (AH bez oddílového náv stidla) a bude p edm tem soub žné stavby DOZ. Po dobu výstavby nového SZZ bude jako provizorní využíváno stávající ZZ nákladišt . Stávající kabely ke krycím náv stidl m svým umíst ním jsou v kolizi s výstavbou železni ního svršku a spodku. Tyto kabely se p eloží do nové kabelové trasy s dimenzí odpovídající novému za ízení. PS 02 P ejezdové zabezpe ovací za ízení P ejezd v km 136,232 bude zabezpe en za ízením kategorie PZS 3ZBI s celými závorami. Vnit ní technologie PZS bude umíst na v rekonstruované výpravní budov . Po dobu výstavby nového SZZ bude jako provizorní využíváno stávající PZS. Stávající ventilové kolejové obvody PZS se nahradí po dobu výstavby po íta i náprav. PS 03 Místní kabelizace Místní kabelizace bude provedena v rozsahu výpravní budova – venkovní telefonní objekty u vjezdových náv stidel a výpravní budova - p ejezd v km 136,232. Bude provedena novými kabely TCEPKPFLE 3XN0,6 (1 ty ka bude použita pro napájení), které budou položeny do spole ných tras se zabezpe ovacími kabely. Kabely v budov budou zakon eny ve sk íni 19“ ve sd lovací místnosti SDC. PS 04 P eložka tra ového kabelu Stávající tra ový kabel 5XN 0,8 brání výstavb nového železni ního spodku, svršku a nástupiš . Kabel bude p eložen do nové kabelové trasy. V návaznosti na stavbu DOZ bude tra ový kabel již dimenzován na profil 15XN 0,8. Tento kabel bude položen v celé délce kabelové trasy této stavby, t.j. od km 134,541 do km 138,160. V tomto úseku budou do kabelové trasy p iloženy dv trubky optického kabelu HDPE 40/33. PS 05 Sd lovací za ízení V dopravní kancelá e bude umíst n nový telefonní zapojova a náhradní telefonní zapojova . V zapojova i budou zaúst ny 1 linka AUT a 5 linek MB. Telefonní zapojova bude obsahovat modul pro ovládání rozhlasového za ízení. P edm tem tohoto PS je rovn ž instalace systému jednotného asu – hlavní hodiny, p ijíma DCF a podružné hodiny v . rozvod . Do nové sk ín 19“ umíst né v místnosti SDC budou umíst ny nové hlavní hodiny a p ijíma hodinového signálu DCF. Podružné hodiny budou umíst ny v dopravní kancelá i a v místnosti SDC. Venku p ed budovou budou na stožáru dvojité ru i kové hodiny s osv tlením. PS 06 EZS Tato dokumentace eší zavedení elektrické zabezpe ovací signalizace v objektu výpravní budovy.
12
Úst edna EZS bude instalována na st n v dopravní kancelá i. Ochrana objektu bude pláš ová a prostorová. Na úst ednu budou napojeny detektory pohybu. Na oknech a vstupních dve ích budou magnetické kontakty, detektory t íšt ní skla. . Systém bude zabezpe ovat dopravní kancelá a technologické prostory. PS 07 Autonomní hasící systém ASHS Tato dokumentace eší zavedení elektrické požární signalizace v objektu výpravní budovy a stabilní hasicí za ízení ASHS. Úst edna ASHS bude p ipojena na úst ednu EPS. Komplexní systém ASHS se skládá u detek ních okruh požární signalizace, úst edny, tlakových lahví s plynným hasivem a potrubního rozvodu k tryskám. Úst edna EPS a ASHS budou umíst ny na st n v dopravní kancelá i. PS 08 Rozhlas pro cestující P edm tem projektu je výstavba rozhlasového za ízení pro cestující. Rozhlas pro posun nebude z ízen, posun bude ešen radiopojítky. Do sd lovací místnosti SDC se umístí rozhlasová úst edna, za ízení bude umíst no do nové 19“ sk ín (viz PS 03). Rozhlasová úst edna bude ozvu ovat prostory nástupiš . Na každém nástupišti se umístí p t rozhlasových stožár . Rozhlasová úst edna bude ovládána z telefonního zapojova e. PS 09 Dopln ní TRS Stávající základová radiostanice se p emístí z místností bývalého úst edního stav dla do sd lovací místnosti Telematiky. Dále se doplní ovládací blok a p enosové za ízení. P enosové za ízení umožní p enos záznamových linek na stávající záznamovém za ízení v žst. Moravské Bránice. Budou zaznamenávány hovory telefonního zapojova e, TRS a MRTS. PS 10 Místní rádiová technologická sí V žst. bude umíst na radiostanice místní rádiové technologické sít , která umožní komunikaci provozních pracovník s výprav ím a nebo s dispe erem v trvale obsazené stanici. Radiostanice bude mít kanály pro posun, údržbu výhybek, sd lovacího a zabezpe ovacího za ízení. Pro umíst ní antény se využije stávající stožár TRS. Stavební práce Za ízení staveništ bud umíst no na ploše stávajícího nákladišt , tato plocha bude využita i pro deponie. P i pracích v míst p ejezdu budou práce omezeny asov na nejnutn jší možnou míru v ádu jednoho až dvou dn . S ohledem na skute nost, že od p ejezdu má cesta dále charakter polní komunikace, bude po dobu dob uzavírek p ejezdu používán podjezd pod tratí 136,420 a navazující polní komunikace. Pracovníci zhotovitele budou využívat sociální za ízení vlastní p enosné nebo ve výpravní budov s tím, že zhotovitel zabezpe í zvýšené nároky na úklid. Výluka ve ejné dopravy nad rámec výluk dopravy kolejové se nebude zavád t. Stavba bude kolaudována a p edávána jako celek. Na stavb bude zaveden zkušební provoz v délce trvání do 1 m síce.
13
Úrove navrhovaného technického ešení Zám r odpovídá požadovanému standardu pro obdobné stavby a je v souladu s platnou legislativou. Navržený zp sob realizace zám ru a zabezpe ení výstavby železni ní stanice je ešeno tak, aby vliv na životní prost edí byl minimalizován. Navržené technické i stavební a technologické ešení je v souladu s požadavky na obdobné stavby. Technické ešení je koncipováno ú eln s optimalizací využití vymezeného prostoru pro navrhovanou stavbu. 7. P edpokládaný termín zahájení realizace zám ru a jeho dokon ení Zahájení stavby Ukon ení
10/2008 07/2009
8. Vý et dot ených územn samosprávných celk Kraj Obec
Jihomoravský Sil vky
Ovlivn ní jiných správních území se nep edpokládá. 9. Vý et navazujících rozhodnutí podle §10 odst.4 a správních ú ad , které budou tato rozhodnutí vydávat Vyšší územn správní celky: Krajský ú ad Jihomoravského kraje Žerotínovo nám. 3/5 601 82 Brno Obce: Obecní ú ad St elice Stavební ú ad Nám stí Svobody 1, 664 47 St elice
14
II. Údaje o vstupech 1. Zábor p dy Stavba bude realizována na pozemcích p. . 824/1 a 953 v k.ú. Prštice (vlastníkem Správa železni ní dopravní cesty s.o.) a 1142/1 (vlastníkem Správa železni ní dopravní cesty s.o.) a 4320/8 (vlastníkem Obec Sl vky) v k.ú. Sil vky, které jsou sou ástí stávajícího drážního pozemku. Stavbou nebudou dot eny pozemky využívané jako zem d lský p dní fond. P da ur ená k pln ní funkce lesa PUFL P da ur ená k pln ní funkce lesa nebude zám rem dot ena. 2. Odb r a spot eba vody Období stavby Pitná voda pro sociální pot eby bude zajišt na p i výstavn obvyklým zp sobem. Výše spot eby bude relativn malá a nebude mít vliv na zásobování obyvatelstva pitnou vodou, p edpoklad je maximáln cca 80 l/pracovníka/den. Pracovníci zhotovitele budou využívat sociální za ízení vlastní p enosné nebo ve výpravní budov s tím, že zhotovitel zabezpe í zvýšené nároky na úklid. P ípadná pot eba vody p ímo na stavb bude zajiš ována v rámci zabezpe ení dodávky prací dodavatelem stavebních prací. Nároky na spot ebu vody pro tyto ú ely budou asov omezené na dobu výstavby. Budování nových p ípojek vody není nutné. Technologickou vodu pro výstavbu si zajistí zhotovitel stavby dovozem na staveništ v cisternách nebo si místa odb ru vody si zajistí v míst stavby. Na stavb bude používána mobilní technika. Období provozu V dob provozu bude voda zabezpe ena stávajícím zp sobem v rámci stávající výpravní budovy. Realizací zám ru nedojde ke zm n v odb ru a spot eb vody. 3. Surovinové a energetické zdroje Elektrická energie V železni ní stanici není z ízeno trak ní vedení. Z tohoto titulu se stavba nezabezpe uje proti bludným proud m. Energetická náro nost 3 ks jednoduchých výhybek 13 ks osv tlovacích stožár 24 ks perónních stožárk napájení SZZ a PZZ Instalovaný výkon Sou initel náro nosti Maximální odb r el. energie za jednu hodinu v období nejv tšího odb ru v roce
22,8 kW 3,2 kW 3,6 kW 11 kW Pi = 40,6 kW β = 0,9 Pmax = 36,55 kW
15
Teplo V rámci stavební úpravy budov bude vytáp ní ešeno pouze trvale osazenými p ímotopy a vytáp ní a temperance objektu bude zefektivn na zateplením objektu provozní budovy. Pot eba jiného zdroje tepla v objektu nebude. Stavební materiály Spot eba materiál pro stavbu bude odpovídat požadavk m na výstavbu jednotlivých navrhovaných stavebních a provozních objekt (odpovídá výstavb železni ní stanice a stavebním úpravám výpravní budovy). Pot eba stavebních materiál bude podrobn vy íslena v projektu stavby (výkaz vým r). 4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu Doprava v dob výstavby Hlavní p ístupovou trasou na stavbu bude stávající komunikace ulice Nádražní, pro další p ístup na staveništ je možno použít silni ní komunikaci k nákladišti na St elickém zhlaví. Rozhodující manipulace s odvozem a návozem materiálu se provedou železni ní dopravou.
16
III. Údaje o výstupech 1. Množství a druh emisí do ovzduší Stavba „Výstavba žst.Sil vky“ nebude znamenat zm nu dopravních intenzit na trati. Nedojde ke zm n dopravy ani ke zm n vliv na emise z provozu dopravy. V období výstavby bude zdrojem plošného zne išt ní ovzduší celá plocha staveništ . Jedná se p edevším o prašnost p i stavební úprav objektu provozní budovy a v rámci realizace úprav železni ního spodku a svršku. Do prost edí budou emitovány tuhé zne iš ující látky rozví ené z povrchu p dy zejména za nep íznivých klimatických podmínek. Tyto zdroje budou nahodilé a krátkodobé, bez možnosti p esn jšího stanovení produkce emisí. Množství prachu nelze kvantifikovat, tyto zdroje je t eba d sledn eliminovat v závislosti na charakteru prací a vlhkosti materiál . V dob výstavby je za zhoršených klimatických podmínek nutné zabezpe it zkráp ní dot ené komunikace a išt ní, zejména p i p evozech. Vzhledem ke krátkodobému charakteru stavebních prací považujeme p ípadné plynné emise z mobilních zdroj v pr b hu stavby za málo významné a omezené pouze na dobu stavby. 2. Odpadní vody Deš ové vody Odvodn ní hlubokého zá ezu v km 135,730 až 136,065 vlevo je navrženo zpevn ným p íkopem u paty svahu a zpevn ním nezpevn né ásti náhorního p íkopu u koruny svahu. Vpravo je navržené odvodn ní zemní plán a svahu zá ezu trativodem s vyúst ním na svah v km 137,775. Odvodn ní zemní plán t lesa žel. spodku v km od 135,975-136,370 bude trativodem uvnit kolejí .1 a .2 p ed p ejezdem a .1 a .3 za p ejezdem v evid. km 136,230 s vyúst ním v km 136,140 p í ným svodem a skluzem do stávajícího propustku. V oblasti nebyly zaznamenány vodohospodá sky významné objekty. 3. Kategorizace odpad Odpady z p edpokládaného zám ru je možné rozd lit do následujících ástí: - odpady vznikající b hem výstavby (z p ípravy staveništ , odpady ze stavebních prací), - odpady vznikající p i vlastním provozu Odpad vznikající b hem výstavby P i výstavb budou vznikat odpady uvedené v následující tabulce. Odpady jsou za azeny dle vyhlášky MŽP . 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpad , Seznam nebezpe ných odpad a seznamy odpad a stát pro ú ely vývozu, dovozu a tranzitu odpad a postup p i ud lování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpad (Katalog odpad ).
17
Odpady vznikající p i výstavb
Tabulka .1 Kód druhu Název druhu odpadu Popis odpadu. 170504 Zemina a kamení neuvedené pod íslem istá výkopová zemina 17 05 03 170503 Zemina a kamení obsahující nebezpe né zemina kontaminovaná ropnými látkami látky 170508 Št rk ze železni ního svršku neuvedený št rk z kolejišt pod íslem 170507 170507 Št rk ze železni ního svršku obsahující lokáln zne išt ný št rk (výhybky) nebezpe né látky 170107 Sm si nebo odd lené frakce betonu, cihel, stavební a demoli ní su tašek a keramických výrobk neuvedené pod íslem 17 01 06 170101 Beton beton z demolic objekt , základ TV, k ly a sloupy betonové 170106 Sm si nebo odd lené frakce betonu, cihel, úlomky bet.zne išt né škodlivinami tašek a keramických výrobk obsahující nebezpe né látky 170302 Asfaltové sm si neuvedené pod íslem 17 vybouraný asf.beton (demolice vozovky), 03 01 asf.stavební nát ry 170904 Sm sné stavební a demoli ní odpady sm sné stavební a demoli ní odpady neuvedené pod ísly 170901, 170902 a 170903 170201 D evo d evo po stav.použití, z demolic 170204 Sklo, plasty a d evo obsahující železni ní pražce d ev né, k ly a sloupy nebezpe né látky nebo nebezpe nými d ev né látkami zne išt né 170405 Železo a ocel železný šrot – konstrukce, stožáry, kolejnice 120101 Piliny a t ísky železných kov piliny ze železných kov 120103 Piliny a t ísky neželezných kov piliny z neželezných kov 160118 Neželezné kovy šrot neželezných kov 160213 Vy azená za ízení obsahující nebezpe né výhybky zne išt né mazadly složky neuvedené pod ísly 160209 až 160212 170402 Hliník odpad hliníku 170401 M , bronz, mosaz odpad m di a jejích slitin 170411 Kabely neuvedené pod 17 04 10 zbytky kabel vodi 080111 Odpadní barvy a laky obsahující odpadní nát r.hmoty organická rozpoušt dla nebo jiné nebezpe né látky 080117 Odpady z odstra ování barev nebo lak odpadní edidla, zbytky, staré nát rové obsahujících organická rozpoušt dla nebo hmoty jiné nebezpe né látky 150110 Obaly obsahující zbytky nebezpe ných obaly od nát rových hmot látek nebo obaly t mito látkami zne išt né 150102 Plastové obaly obaly plastové 150101 Papírové a lepenkové obaly obaly papírové 170103 Tašky a keramické výrobky izolátory porcelánové 170604 pryžové podložky Izola ní materiály neuvedené pod ísly
Kategorie odpadu O N O N O O N O O O N O O O O N O O O N N N O O O O
170601 a 170603
170203 Plasty plast, PE podložky *P esný vý et jednotlivých odpad v etn množství bude uveden v projektu na základ výkazu vým r.
O
18
Odpady, které vzniknou v pr b hu stavebních prací, budou odváženy a likvidovány mimo staveništ , což bude zajišt no provád cí firmou nebo odbornou firmou. Stavební dodavatel je povinen vést evidenci odpad . Doporu uji, aby investor p i uzavírání smluv na jednotlivé dodávky stavebních prací zakotvil ve smlouvách povinnost zhotovitele k odstra ování odpad zp sobených jeho inností. Kolej .1 u výpravní budovy bude rekonstruovaná novým svrškovým materiálem. Do koleje .2 bude užitý kolejový rošt z e stávající koleje .1 s regenerovanými kolejnicemi. Výhybky budou nové. Odpady vznikající p i provozu Odpady vznikající po realizaci stavby provozu jsou uvedeny v následující tabulce v etn jejich kódu a kategorie. Vzniklé odpady budou separovány a odstra ovány nebo využívány skládkováním, recyklací i regenerací i jiným druhotným využitím, spalováním. Tabulka .2 Kód druhu odpadu 130208 150102 150101 150202 170901 200399 200301
Název druhu odpadu Jiné motorové, p evodové a mazací oleje Obaly plastové Obaly papírové Absorp ní inidla, filtra ní materiály (v etn olejových filtr jinak blíže neur ených), istící tkaniny a ochranné od vy zne išt né nebezpe nými látkami Zá ivky Komunální odpady jinak blíže neur ené Sm sný komunální odpad
Kategorie odpadu N O O N N O O
Odpady budou v provozovn shromaž ovány pouze krátkodob , p ed dalším nakládáním s odpady a p ed jejich odvozem. Odpady budou prost ednictvím oprávn né osoby p edány k využití nebo odstran ní v souladu s platnou legislativou. Bude zajišt no p ednostní využití odpad p ed jejich odstran ním dle §11 zákona . 185/2001 Sb., ve zn ní pozd jších p edpis . P vodce bude dle povinností uvedených v zák. . 185/2001: -
-
odpady za azovat podle druh a kategorií stanovených v Katalogu odpad , vzniklé odpady které nem že sám využít, trvale nabízet k využití jiné právnické nebo fyzické osob k možnému využití, nelze-li odpady využít, zajistit jejich zneškodn ní, kontrolovat nebezpe né vlastnosti odpad a nakládat s nimi podle jejich skute ných vlastností, shromaž ovat ut íd né podle druh a kategorií, zabezpe it je p ed nežádoucím znehodnocením, odcizením nebo únikem ohrožujícím životní prost edí.
Odvoz a zneškodn ní odpad bude smluvn zajišt no odbornou firmou. Nakládání s odpady bude ešeno v souladu s požadavky schváleného Programu odpadového hospodá ství kraje, zejména z hlediska t íd ní odpad a možnosti jejich recyklace. 4. Rizika havárií vzhledem k navrženému použití látek a technologií Možnost vzniku havárií Navržený zám r není takovým zám rem, který by sebou nesl zásadní riziko vyplývající z používání látek nebo technologií. Možnost vzniku havárie s negativním dopadem na ovzduší a klima, vodu, p du, geologické podmínky a zdraví obyvatel vycházející z dopravy používané v rámci stavebních prací lze technickými opat eními omezit na minimum. Problémy by mohly nastat p i nesprávném nakládání s odpady, p i nedodržení protipožárních opat ení, p i havárii vozidel na p ilehlých komunikacích v rámci stavby. P ípadný únik
19
motorového oleje, nafty i benzinu bude eliminován pravidelnou kontrolou technického stavu a pravidelnou údržbou vozidel a stavebních mechanism v pr b hu vlastní stavby. Možnost vzniku havárií m že souviset s:
-
úniky látek selháním lidského faktoru
Úniky látek P edpokládat lze pouze úniky ropných látek z mechaniza ních prost edk p i stavb . P ípadné úniky ropných látek je nutno okamžit eliminovat využitím sorp ních prost edk , p ípadn zajistit sanaci horninového prost edí postižené lokality. Postižená lokalita musí být v co nejkratším asovém horizontu sanována. 5. Hluk Tato stavba ne eší dopravu, sm rové nebo výškové úpravy kolejišt a proto hlukové pom ry se její realizací nezm ní.S hlukovou zát ží je nutné po ítat pouze z nasazení mechanizm p i realizaci stavby. Stanovení nejvyšších p ípustných hladin hluku Stavební innost Podle na ízení vlády íslo 148/2006 Sb., o ochran zdraví p ed nep íznivými ú inky hluku a vibrací, p íloha . 2, ást B, iní nejvyšší p ípustná hodnota hluku ze stavební innosti: V chrán ném vnit ním prostoru budov: základní hladina hluku L Aeq,T = 40 dB (§ 10, odst.2 NV .148/2006 Sb.) korekce na druh chrán ného prostoru dle p íl. . 2, ást A, NV 148/2006 Sb.) obytné místnosti - v denní dob 0 dB - v no ní dob -10 dB Z toho : LAeq,T = 40 dB pro denní dobu LAeq,T = 30 dB pro no ní dobu Pro denní dobu pak bude hygienický limit : a) p i provád ní stavební innosti 8 hodin v dob mezi 7. a 21. hodinou : LAeq,T = 40 dB t1= 8 hodin LAeq,s = LAeq,T + 10 . lg(429 + t1)/ t1) = 40 + 10.lg (429 + 8)/8+ = 57,4 dB b) p i provád ní stavební innosti 14 hodin v dob mezi 7. a 21. hodinou : LAeq,T = 40 dB t1= 14 hodin LAeq,s = LAeq,T + 10 . lg (429 + t1)/ t1) = 40 + 10.lg (429 + 14)/14) = 55,0 dB V chrán ném venkovním prostoru ostatních staveb a chrán ném ostatním venkovním prostoru základní hladina hluku L Aeq,T = 50 dB (§ 11, odst.4 NV .148/2006 Sb.) korekce na druh chrán ného prostoru dle p íl. . 3, ást A, NV 148/2006 Sb.) chrán né venkovní prostory - v denní dob 0 dB - v no ní dob -10 dB korekce na hluk ze stavební innosti (7 až 21 hod.) +15 dB Z toho : LAeq,T = 65 dB pro denní dobu
Hluk ze stavební prací 50 +15 dB ...... provád ní povolených staveb, 7.00 - 21.00 hod
20
50 +10 dB ...... provád ní povolených staveb, 6.00 – 7.00 a 21.00 – 22.00 hod Hluk v dob výstavby Zp sob (množství, kvalitativní a kvantitativní složení) nasazení stavebních mechanism v území bude záviset na dodavatelské stavební firm , tento vliv bude sledován v omezenou dobu, pouze po dobu stavby. Každá stavební innost má na danou lokalitu vliv, v p edm tném p ípad je možné konstatovat, že doba stavby bude omezená. V pr b hu stavebních prací lze krátkodob o ekávat zvýšené zatížení území hlukem ze stavebních stroj . Tyto innosti budou provád ny tém výhradn v denní dob . B žné hodnoty hlu nosti dopravních prost edk a stavebních stroj se pohybují kolem 80 dB(A). Ve venkovním chrán ném prostoru a v chrán ném prostoru chrán ných objekt nebude p ípustná hodnota hlukové zát že v dob stavby p ekra ovat p ípustné hodnoty. P i stavebních pracích je možné v i prostoru objekt bydlení použít protihlukové odclon ní. Taková pot eba odclon ní se vzhledem k odstupové vzdálenosti situování chrán ného objektu nep edpokládá. Stanovení hlukové zát že Hluková zát ž v p edm tném území byla stanovena na základ po íta ového modelu. Ve zvolených referen ních bodech byly vypo teny o ekávané hodnoty výhledového hlukového zatížení pro provoz sledovaného objektu. Vlastní výpo ty a grafické znázorn ní jsou zpracovány pomocí výpo etního programu HLUK+ verze 7.11 (RNDr Miloš Liberko - JsSoft Praha). Algoritmus výpo tu vychází z metodických pokyn . Výpo tové body byly voleny 2 m od fasády objekt situovaných v p edm tném území (chrán ný prostor staveb). Hluk+ verze 7.11 byl pln integrován do prost edí Windows a obsahuje adu nových funkcí a vlastností, umož uje uplatnit zdroje stacionární ozna ené jako pr myslové zdroje hluku. Byly vypo teny pr b hy izofon v p tidecibelových odstupech dB(A). Izofony jsou zobrazeny v grafickém výstupu uvedeném v další ásti. Pr b hy izofon byly stanoveny ve výšce 3 m. Pro zvolené referen ní body ve výšce 3 m.
21
Volba kontrolních bod výpo tu Nejblíže situovány chrán né objekty jsou situovány východn od plochy mezené pro realizaci zám ru.
1
3
2
4
V rámci uvedené stavební innosti p i sou tu všech stavebních prací bude hluková zát ž ve venkovním chrán ném prostoru okolí stavby p i sou tu vymezených stavebních prací:
Tabulka .3
P ípustná Kontrolní bod hodnota Den LAeq dB(A) 1 65 2 65 3 65 4 65 Nejistota výpo tu + 1,2 dB
Hluk v dob výstavby – stavební práce Zjišt ná hodnota Den LAeq dB(A) 58,8 57,8 57,9 58,2
22
Hodnoty chrán ného venkovního prostoru vykazují nep ekro ení p ípustných hodnot dle platné legislativy. Pokud hodnoty chrán ného venkovního prostoru jsou spln ny, hodnoty uvnit chrán ných objekt budou rovn ž dodrženy. Hluk z výstavby prokazuje p ípustné hodnoty akustického tlaku ve venkovním chrán ném prostoru okolí stavby ze stavebních prací s ohledem na údaje uvedené v 10 m pro jednotlivá strojní za ízení. Ve venkovním chrán ném prostoru (hranice parcel chrán ných objekt ) a u chrán ných objekt nebude p ípustná hodnota hlukové zát že v dob stavby p ekra ovat p ípustné hodnoty.
23
C Údaje o stavu životního prost edí v dot eném území 1. Vý et nejzávažn jších environmentálních charakteristik dot eného území 1.1 Dosavadní využívaní území a priority jeho trvale udržitelného využívání Obec Sil vky je za len ná do Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje. Obec leží v zón 427. leží na vlakové trase S41, po které jezdí každou hodinu spoje mezi Brnem a Ivan icemi nebo Moravským Krumlovem. Geomorfologicky je p edm tné území tvo eno výb žky eskomoravské vyso iny, p edevším celkem Bobravská vrchovina. Z geologického hlediska je bioregion budován p edevším brn nským masívem, tj. hlavn amfibolickými granodiority, místy i diority a diabasy. na okraji eskomoravské vyso iny vystupují fylity, ortoruly, devonské vápence a slepence. Klimaticky je území je za azeno do klimatického regionu T2 který je charakterizován jako teplý, mírn suchý, s pr m rnou ro ní teplotou 8-9°C, s pr m rným ro ním úhrnem srážek 500 - 600 mm, s ro ní sumou teplot nad 10°C 2.600 - 2.800, s vysokou pravd podobností suchých vegeta ních období (20-30) a s nízkou vláhovou jistotou (2-4). P edm tná ást území bude ovlivn na p edevším v dob stavebních prací na p ijatelné úrovni. Komplexní využití území a priority jeho trvale udržitelného využívání jsou ešeny zám rem stavby. 1.2 Relativní zastoupení, kvalita a schopnost regenerace p írodních zdroj Zám r je ešen s ohledem na uvedenou problematiku a vzhledem ke zp sobu návrhu realizace. Projekt je ešením, které nad p ijatelnou míru nezp sobí nevratitelný vliv p sobení na p írodní zdroje, jejich kvalitu a schopnost regenerace. Tato skute nost je dána kone ným ešením výstavby železni ní stanice. Všechna opat ení zahrnující realizaci p edm tného zám ru jsou ešena s ohledem na obnovitelnost p írodních zdroj a možnost zásadní eliminace p edm tného zám ru v území v i p írodním složkám. Realizací stavby nebude narušena kvalita a schopnost regenerace území. 1.3 Schopnost p írodního prost edí snášet zát ž se zvláštní pozorností - na územní systémy ekologické stability Vlastní zám r je situován mimo p ímý dosah vedení tahu územních systém ekologické stability ve všech hierarchických úrovních. - na zvlášt chrán ná území Zájmové území je situováno mimo zvlášt chrán ná území. V prostoru zájmového území se nenachází žádné zvlášt chrán né území z kategorie národní park, CHKO, NPR, PR, NPP, PP ve smyslu zákona . 114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny, ve zn ní pozd jších p edpis .
24
Situace umíst ní stavby
SITUOVÁNÍ ZÁM RU 1 – obec Sl vky 6,7 místo žst Sil vky
- na území p írodních park Zájmové území není sou ástí p írodního parku. Nejblíže situovaný p írodní park PP Bobrava je mimo dosah zájmového území. - území NATURA 2000 – pta í oblast, evropsky významné lokality Žádná evropsky významná lokalita ani „pta í oblast“ nebude zám rem p ímo dot ena. Dle Na ízení vlády . 132/2005 Sb., kterým se stanoví seznam evropsky významných lokalit jsou nejblíže situovány: Krumlovský les CZ0624064 Krumlovský les je rozsáhlý komplex les , pozemky t sn sousedí s drážními pozemky. Krumlovský les se nachází v Bobravské vrchovin , východn od Moravského Krumlova.
25
V území se nachází relativn zachovalé p irozené lesní porosty hercynských a panonských dubohab in a teplomilných doubrav s výskytem ady vzácných druh v podrostu. Nelesní biotopy jsou zastoupeny jen vzácn ve form degradovaných fragment ovsíkových a bezkolencových luk. Masiv Krumlovského lesa je cenný p edevším tím, že je z ejm relativn dlouho zalesn ným územím, které bylo schopno zachovat adu postupujících floristických prvk . Chrán ný živo ich je olek velký Tritus cristatus, populace je velmi po etná a životaschopná. Jevišovka CZ0623041 Geomorfologicky spadá území do Jevišovické nivy. Jedná se o akumula ní rovinu v okolí toku Jevišovky. Dolní ást toku eky Jevišovky s výskytem ohrožených druh ryb. Lokalita je cenná p edevším pro sv j rozsah zaru ující dlouhodobou existenci hybridního komplexu sekavc v této ásti panonské oblasti, jedná se o výjime nou populaci vysokého regionálního významu. St elická bažinka CZ0623366 Je charakterizována jako mok ad v niv eky. Zachovalá a velmi významná lokalita s výskytem olka velkého Tritus cristatus, zaznamenán výskyt ku ky obecné. Botanicky jde o mok adní spole enstva s rákosinami a p ilehlým bukovým porostem. Žádná evropsky významná lokalita ani „pta í oblast“ nebude zám rem p ímo dot ena, jak vyplývá i ze Stanoviska podle §45i odst.1 zákona .114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny, ve zn ní pozd jších p edpis Krajského ú adu Jihomoravského kraje, Odboru životního prost edí a zem d lství. - na významné krajinné prvky Ve smyslu zákona .114/1992 Sb. o ochran p írody a krajiny je významný krajinný prvek ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná ást krajiny, utvá ející její vzhled nebo p ispívající k udržení její stability. Významnými prvky ze zákona jsou rašeliništ , lesy, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy a ty ásti krajiny, které zaregistruje orgán ochrany p írody. VKP jsou chrán ny p ed poškozováním a ni ením. Ten, kdo zamýšlí zásah do VKP, si musí opat it závazné stanovisko p íslušného orgánu ochrany p írody. Obecn tak již v rámci projek ních prací vyplývá pro investora povinnost volit takové technologie a stavební postupy, které v maximáln možné mí e ochrání dot ené VKP, pop ípad minimalizují negativní dopady spojené se stavebními pracemi a následným užíváním staveb. Na území vlastní stavby „Výstavba žst.Sil vky“ se významné krajinné prvky „ze zákona“ nenacházejí. - na území historického, kulturního nebo archeologického významu P edm tné území je územím s astými archeologickými nálezy. Jedná se o území p vodní Zájmové území je mimo území historického, kulturního nebo archeologického významu, nenalézají se zde objekty uvedeného významu. Dot eny nebudou žádné objekty úst edního seznamu nemovitých kulturních památek ani památky místního významu. - na území hust zalidn ná Zástavba obce Sil vky je soust ed na východn od zájmového území (tra Brno – Hrušovany nad Jevišovkou, Moravské Bránice – Oslavany). Zám r je navržen mimo ucelenou zástavbu obce.
26
- na území zat žovaná nad míru únosného zatížení (v etn starých zát ží) P ímo zájmové území vymezené pro umíst ní stavby ”Výstavba žst. Sil vky“ není územím se starou zát ží. Podle Systému evidence starých ekologických zát ží, který byl z ízen a je spravován a aktualizován MŽP, nejsou v míst realizace stavby staré zát že evidovány.
2. Stru ná charakteristika stavu složek životního prost edí v dot eném území, které budou pravd podobn významn ovlivn ny P i p íprav realizace ”Výstavba žst. Sil vky“ byly p i p íprav zám ru sledovány následující složky životního prost edí, které by mohly být ovlivn ny. 2.1 Vlivy na obyvatelstvo Základní kriteria pro posouzení míry nebo možnosti ovlivn ní této skute nosti jsou dokladována. Možné p ímé a nep ímé vlivy na obyvatelstvo je možno charakterizovat s ohledem na jednotlivé složky životního prost edí ve vztahu k obyvatelstvu a z hlediska asového rozložení zám ru (po dobu stavby a v dob po ukon ení realizace stavby). V dob realizace stavby m že být ovlivn no obyvatelstvo zejména s ohledem na stavební práce. Délka stavby bude probíhat pouze omezenou dobu. Vlastní stavba ”Výstavba žst. Sil vky“ bude umíst na mimo p ímý dosah souvislé obytné zástavby. Z hlediska doby realizace zám ru, jeho rozsahu a sou asným respektováním výše uvedených doporu ení lze zám r v zájmové lokalit akceptovat. 2.2 Ovzduší a klima Podle rajonizace klimatických oblastí (dle Quitta) spadá zájmové území do teplé klimatické oblasti T2, která je charakterizována následujícími dlouhodobými pr m rnými klimatickými údaji: Po et letních dn 50 – 60 Po et dn s pr m rnou teplotou nad 10° C 160 - 170 Po et mrazivých dnu 100 – 110 Po et ledových dnu 30 – 40 Pr m rná teplota v lednu -2 až -3 Pr m rná teplota v ervenci 18 až 19 Pr m rná teplota v dubnu 8 až 9 Pr m rná teplota v íjnu 7 až 9 Pr m rný po et dnu se srážkami nad 1 mm 90 – 100 Srážkový úhrn ve vegeta ním období 350 – 400 Srážkový úhrn v zimním období 200 – 300 Po et dnu se sn hovou pokrývkou 40 – 50 Po et dnu zamra ených 120 – 140 Po et dnu jasných 40 – 50 Vzhledem k otev enému a pouze mírn zvln nému terénu je dot ené území dob e prov trávané, s dobrými rozptylovými podmínkami.
27
Dle údaj z Informa ního systému kvality ovzduší R není v oblasti provád no m ení imisí. Imisní situace lokality je ovlivn na dopravou na komunika ním systému území (R52) a p enosem imisí z velkých zdroj zne iš ování ve Brn a okolí. Místn je ovlivn na provozováním lokálních topeniš a sekundární prašností. Pro ilustraci stávající imisní situace v oblasti uvádím koncentrace zne iš ujících látek, nam ené autorizovaným m icím programem BBNYA (staré íslo ISKO 1130 Brno-Tu any) v roce 2005, který charakterem a umíst ním p ibližn odpovídá posuzované lokalit . Reprezentativnost nam ených údaj je oblastní m ítko - m stské nebo venkov (4 - 50 km). Max. hodinová koncentrace byla pro rok 2005 zjišt na NO2 123,6 µg/m3 (19 MV: 88,9), pr m rná ro ní koncentrace NO221,8 µg/m3, max. denní koncentrace PM10123,7 µg/m3 (36 MV: 61,6) a pr m rná ro ní koncentrace PM1033,4 µg/m3 Imise benzenu a CO jsou m eny na stanici BBNDA (Brno-st ed). V roce 2005 byla nam ena pr m rná ro ní koncentrace benzenu 2,9 µg/m3, maximální osmihodinová koncentrace CO 3 554 µg/m3, ro ní koncentrace CO 936 µg/m3. V posuzované lokalit vzhledem k v tší vzdálenosti od Brna je možné sledovat ro ní koncentrace CO nižší, cca 500 µg/m3. 2.3 Voda Povrchové vody - Šatava Šatava pramení u Hlíny na Bobravské vrchovin ve výšce 420 m n. m. Plocha povodí iní 117,1 km2, délka toku 41,3 km. Šatava je levostranný p ítok Dyje, ústí do st ední nádrže soustavy Nové Mlýny u ve výšce 170 m n. m. Pr m rný dlouhodobý pr tok u ústí iní 0,14 m3.s-1. Šatava protéká ve sm ru SZ – JV, je významným tokem ve smyslu vyhlášky MZ SR . 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních tok a zp sob provád ní inností souvisejících se správou vodních tok . HYDROLOGICKÁ SITUACE (vý ez ze základní vodohospodá ské mapy R)
Zátopová území Území zám ru se nachází mimo zátopová území pro Q100 vodních tok .
28
Vodní zdroje Posuzovaný zám r se nachází mimo ochranná pásma vodních zdroj . V širším okolí zájmového území jsou vyhlášena ochranná pásma zdroje pitné vody M l any. Zdroj M l any je ur en k zásobování obcí M l any a Dolní Kounice pitnou vodou. Podzemní voda je jímaná vrtem HV8, který je situován v údolí Šatavy cca 750 m východn od okraje areálu. Ochranná pásma zdroje byla vyhlášena rozhodnutím RŽP OkÚ Brno venkov .j. ŽP 6695/98-No ze dne 22. 10. 1998. Rozhodnutím bylo vyhlášeno ochranné pásmo 1. stupn v bezprost edním okolí zdroje a ochranné pásmo 2. stupn v okolí k ižovatky silnic Sil vky – Moravské Bránice a Sil vky – M l any, kde dochází k infiltraci povrchových vod toku Šatavy do podzemí. Správcem zdroje je spole nost D.K.M. Moravia a.s. Povolené množství odb ru podzemních vod na jímacím území iní 8,8 l.s-1. Dle sd lení správce zdroje iní ro ní odb r pro pot ebu obcí M l any a Dolní Kounice cca 120 000 m3. 2.4 P da, horninové prost edí a p írodní zdroje Geomorfologické pom ry Podle geomorfologického len ní eské republiky (Demek 1984) náleží zájmové území v celém jeho rozsahu provincii eská vyso ina, subprovincii eskomoravská soustava, podsoustav Brn nská vrchovina, celku Bobravská vrchovina, podcelku Lipovská vrchovina okrsku Sil vecká pahorkatina. Lipovská vrchovina je lenitá soustava protáhlých h bet a údolí tvo ená hrást mi a prolomy na krystalických horninách brn nského masívu. St ední výška Lipovské vrchoviny iní 319 m n.m., st ední sklon 5°34‘. Sil vecká pahorkatina tvo í jižní výb žek Lipovské vrchoviny. Jde o pahorkatinu budovanou na tektonicky modelovaném terénu povrchu brn nského plutonu. Nejvyšším bodem morfologické jednotky je vrch Babí hora o výšce 352 m n.m. Geologické pom ry Zájmové území náleží oblasti brn nského plutonu, který tvo í p edkvartérní podklad ve vyšších polohách okolí zájmového území. Tektonicky podmín né deprese v širším okolí jsou vypln ny neogénními sedimenty miocénního stá í. Brn nský masív tvo í protáhlé t leso trojúhelníkového tvaru mezi Miroslaví, Šebetovem a Brnem. Na západ je omezen tektonickým stykem se sedimenty Boskovické brázdy, na východ z ásti tektonicky, z ásti transgresivn hrani í s devonem a kulmem Drahanské vyso iny a na jihovýchod dochází k transgresi Brn nského masivu sedimenty karpatské p edhlubn . Krystalinikum brn nského masívu je na území reprezentováno horninami granodioritového typu. T leso brn nského masivu byly postiženo silnou tektonikou, povrch masívu je výrazn modelován kernými pohyby. Prolomová údolí p i okraji masívu jsou na území vypln na neogénními sedimenty miocénního stá í. P i bázi souvrství byly na území zastiženy jíly až jílovce se silnou p ím sí písk a št rk , vyšší polohy jsou charakterizovány st ídáním zelenošedých jíl , pís itých jíl a písk . Hydrogeologická situace V širším okolí zájmového území lze z hlediska podmínek pro ob h a akumulaci podzemních vod, vymezit t i hydrogeologické systémy - podložní krystalické horniny Brn nského masívu, souvrství neogénních sediment a horniny kvartérního pokryvu. Horniny Brn nského masívu vystupují k povrchu ve vyšších polohách lenitého terénu okolí lokality, v údolích tvo í p edkvartérní podklad akumulace neogénních sediment .
29
Horniny p edneogénního resp. p edkvartérního podkladu náleží podle hydrogeologického rajónování (Michlí ek 1986) rajónu 657 – Krystalinikum brn nské jednotky. Podzemní vody jsou v prost edí krystalických hornin Brn nského masívu vázány na p ípovrchovou zónu rozv trání a rozvoln ní hornin s puklinovou, p ípadn pr linovou propustností a na hlubší systém puklinového ob hu. Propustnost hornin masívu je závislá na mí e jejich rozpukání, otev enosti puklin a na typu výpln puklin. Významn jší akumulace podzemních vod jsou vázána na tektonicky porušená pásma, kde je p edpokládán hlubší dosah ob hu podzemních vod a kde dochází k drenáži okolních puklinových systém . Celkov lze ozna it prost edí hornin masívu jako prost edí nep íznivé pro ob h a akumulaci podzemních vod, p ípadné odb ry podzemních vod z tohoto prost edí mají pouze lokální význam a nízkou vydatnost ( ádov 10-1 l.s-1). Neogénní výpl tektonických depresí na zájmovém území náleží hydrogeologickému rajónu 224 - Dyjsko-svratecký útvar, a to jeho severnímu výb žku. Zvodn ní souvrství neogénnních sediment rajónu je vázáno na dob e propustné pís ité až št rkopís ité polohy. Pelitické sedimenty charakteru jíl , vápnitých jíl až jílovc plní v systému funkci stropních p ípadn bazálních izolátor . Vodárensky využitelná akumulace podzemních vod byla zjišt na v prost edí neogénních klastik v údolí Šatavy. Mocnost saturované zóny v nadloží povrchu granodiorit zde byla ov ena od 4,5 m (HV7) do 23,5 m (HJP20). Hladina podzemní vody se v údolí Šatavy nad M l iny nachází v hloubkách 12,5 až 15 m pod povrchem terénu. Horninové prost edí a p írodní zdroje nebudou zám rem souvisejícím se stavbou ovlivn ny. P da Vzhledem k tomu, že zám r nevyžaduje do asný ani trvalý zábor ZPF, není nezbytné se podrobn ji zabývat stávající p dní charakteristikou ešeného území. Zám r se nedotýká zájm ochrany zem d lského p dního fondu ZPF, nebude dot ena p da ur ená k pln ní funkce lesa - PUPFL. Stavba bude realizována na pozemku drážního t lesa. 2.5 Flóra, fauna a ekosystémy Biogeografické za azení Z biogeografického hlediska (Culek 1995, ed.) je ešené území situováno do podprovincie Hercynské a n kolika biogeografických region . Úsek trati prochází prakticky v celé své délce Brn nským bioregionem, ze západu okrajov zasahuje vliv bioregionu Velkomezi í ského. V území p evažuje 3.vegeta ní stupe dubovo-bukový (bu iny s p ím sí dubu zimního a habru) s významným zastoupením 2. vegeta ního stupn bukovo-dubového (p evažující d evinou je dub zimní s p ím sí buku a habru) a ostr vky 4. vegeta ního stupn bukového a dubovo-jehli natého stupn . Do netypické ásti bioregionu pat í na západ území okrajové svahy eskomoravské vrchoviny, které tvo í p echod do Velkomezi í ského bioregionu. P i p íprav lokality vymezené pro stavbu bylo provedeno posouzení p edm tné lokality s ohledem na sledování výskytu flory a fauny v p edm tném území. Po provedeném pr zkumu p ímo pro zájmovou lokalitu je možné jednozna n konstatovat, že v území lokality vzhledem k jejímu situování se v území nenacházejí žádné druhy flory nebo fauny chrán né ve smyslu ustanovení Zákona NR . 114/1992 Sb. o ochran p írody a krajiny a provád cí vyhlášky . 395/1992 Sb. MŽP R. P i terénním pr zkumu p ímo v trase vymezené pro realizaci stavby byla v nována zvýšená pozornost sledování výskytu možných lokalit zahrnujících významná spole enstva bylinného
30
patra, která by mohla být p ímo negativn dot ena. Nutné je vzít v úvahu požadavek na technologickou káze a zvýšenou kontrolu stavebních prací. Determinovány byly následující druhy bylinného patra: Agropyron repens (pýr plazivý), Agrostis stolonifera (psine ek výb žkatý), Agrostis tenuis (psine ek tenký), Agrimonia eupatoria ( epík léka ský), Ajuga reptans (zb hovec plazivý), Alopecurus pratensis (psárka lu ní), Bellis perennis (sedmikráska chudobka), Capsella bursa pastoris (kokoška pastuší tobolka), Cardamine pratensis ( e išnice lu ní), Dactylis glomerata (srha ízna ka), Elytrigia reensp (pýr plazivý) (ens), Festuca pratensis (kost ava lu ní), Glechoma hederacea (popenec b e anovitý), Lolium perenne (jílek vytrvalý), Phleum pratense (bojínek lu ní), Poa pratensis (lipnice lu ní), Poa annua (lipnice ro ní), Potentilla anserina (mochna husí), Stelaria holostea (pta inec velkokv tý), Thlaspi arvense (penízek rolní), Trifolium arvense (jetel rolní). Druhové spektrum fauny je v zájmové lokalit ochuzené vzhledem k jejímu situování u R 52. Zemními pracemi budou likvidovány n které populace epigeického hmyzu a drobných hlodavc , vázaných na dané území, tyto druhy jsou však zastoupeny na analogických lokalitách v okolí v hojném po tu. Vzhledem k dlouhodobému používání agrochemikálií v zem d lských kulturách zahrnuje fauna bezobratlých v p edm tném území pouze druhy s velmi širokou ekologickou valencí. Obratlovci sledování v p edm tné lokalit a jejím okolí pat í mezi druhy b žn se vyskytující v kulturní krajin . Na prostor zájmového území nejsou zjišt né druhy vázány. Nebyla zjišt na p ímá migra ní trasa živo ich , rozmnožovací stanovišt obojživelník nebo zimovišt plaz . Vzhledem k situování zám ru na drážním pozemku, byli sledováni pouze na bezprost edn navazujícím prostoru: hraboš polní Microtus arvalis, králík divoký Oryctolagus cuniculus, myšice k ovinná Apodemus sylvaticus, krysa potkan Rattus norvegicus, rejsek obecný Sorex araneus, zajíc polní Lepus europaeus. Kán obecné Buto buteo, strakapoud velký Dendrocopos major, bažant obecný Phasinus colchius, - p i okraji obce, racek chechtavý Larus ridibundus, holub domácí Columba livia, hrdli ka zahradní Streptopelia decaocto – vyskytuje se i v zástavb obce, sk ivan polní Alauda arvensis, drozd zp vný Turdus philomelos, p nkava obecná Fringilla coelebs, p nice ernohlavá Sylvia atricapilla, špa ek obecný Sturnus vulgaris, sýkora mod inka Parus caeruleus, vrabec domácí Passer domesticus, vrabec polní Passer montanus, zvonek zelený Carduelis chloris. Zám r v navrhované podob nep edpokládá žádný zásah do lesních porost (vliv nulový). Údaje je možné dokladovat mimo vlastní pr zkum rovn ž na základ stanovení aktuálního stavu krajiny v rámci p ípravy návrhu ÚSES (územních systém ekologické stability), kdy byla provedena podrobná rekognoskace terénu. Kvalitní zele nebude negativn dot ena, jak již bylo uvedeno výše, zám r stavby žst.Sil vky je situován na drážním t lese drážního pozemku. 2.6 Krajina, krajinný ráz Hodnocení krajinného rázu se týká p edevším hodnocení prostorových vztah , uspo ádání jednotlivých prvk krajiny v ur itém prostoru s ohledem na zvláštnost, p sobivost a neopakovatelnost tohoto prostorového uspo ádání. Každá charakteristika se navenek uplat uje v prostorových, vizuáln vnímaných vztazích krajiny, zárove také hodnotami
31
vycházejícími z prostorového uplatn ní estetických hodnot, harmonického m ítka a vztah v krajinném systému. P edm tná stavba nebude znamenat vytvo ení nového krajinného prvku v území. Stavba je situována na stávajícím drážním pozemku a nebude znamenat vliv na okolní krajinu, nebude vytvo en žáden prvek, který by mohl znamenat ovlivn ní pohledových charakteristik území. 2.7 Hmotný majetek a kulturní památky Nebudou negativn ovlivn ny. Realizací zám ru nedojde k ovlivn ní hmotného majetku nebo kulturních památek. 2.8 Hodnocení ešení hlavních problémových okruh
Tabulka .4
P edm t hodnocení
Kategorie významnosti I. II. III. Vlivy na obyvatelstvo x Vlivy na ovzduší a klima x Vliv na hlukovou situaci x Vliv na povrchové a podzemní vody x Vliv na p du x Vliv na horninové prost edí a nerostné zdroje x Vliv na floru a faunu x Vliv na ekosystémy x Vliv na krajinu x Vliv na hmotný majetek a kulturní památky x I. - složka mimo ádného významu, je proto t eba jí v novat pozornost II. - složka b žného významu, aplikace standardních postup III.- složka v daném p ípad mén d ležitá, sta í rámcové hodnocení
Složky životního prost edí jsou za azeny do 3 kategorií podle charakteru zám ru, lokality, do níž má být zám r umíst n, a podle stavu životního prost edí v okolí realizace zám ru. Tabulka byla vypln na po podrobném studiu dané problematiky.
32
D. Údaje o vlivech zám ru na obyvatelstvo a na životní prost edí 1. Charakteristika možných vliv a odhad jejich velikosti, složitosti a významnosti (z hlediska pravd podobnosti, doby trvání, frekvence a vratnosti) Zdravotní rizika, sociální d sledky, ekonomické d sledky Základní kriteria pro posouzení míry nebo možnosti ovlivn ní této skute nosti jsou dokladována v tomto oznámení. Posouzení vlivu zám ru na zdraví obyvatelstva bylo provedeno z hlediska období výstavby a po realizaci stavby „Výstavba žt. Sil vky“. Možné vlivy na jednotlivé složky životního prost edí a eventuelní p ímé a nep ímé vlivy na obyvatelstvo je možno charakterizovat následovn : Vliv zne išt ného ovzduší V dob výstavby budou do volného ovzduší emitovány škodliviny z provozu dopravních prost edk stavby. Doprava bude soust ed na do období ešení realizace p edm tného zám ru, rozsah vliv m že být omezen organizací práce a provád ných pracovních operací. Realizací stavby neo ekáváme zm nu imisní situace v lokalit , bude realizována pouze stavba ”Výstavba žst. Sil vky“, která je sou ástí plochy drážního pozemku. Z toho d vodu je možné konstatovat, že stávající emisní pozadí nebude realizaci rekonstrukce zm n no. V d sledku realizace stavby „Výstavba žt. Sl vky“ nebude docházet k p ekro ení imisních limit pro ochranu zdraví lidí, v míst trvalé obytné zástavby. Stavbou nedojde k navýšení dopravy ani nebude provozován nový zdroj zne iš ování ovzduší. Vliv hlukové zát že V hlukovém posouzení bylo provedeno posouzení hlukového zatížení území v okolí chrán ných objekt a chrán ného venkovního prostoru. Chrán né objekty (objekty bydlení) a chrán ný venkovní prostor objekt v etn ostatního chrán ného prostoru nebude ovlivn no nad p ípustnou úrove pro den ani pro noc. Provoz stavba „Výstavba žt. Sl vky“ vyhoví požadavk m stanoveným na ízením vlády . 148/2006 Sb. o ochran zdraví p ed nep íznivými ú inky hluku a vibrací a obyvatelé domu senior nebudou posuzovaným zám rem ovlivn ni. Vliv produkce odpad Zneškodn ní odpadu bude provád no externí firmou na základ zneškodn ní bude zajiš ovat specializovaná firma.
smluvního vztahu,
Odhad zdravotních rizik pro exponované obyvatelstvo Dle p edpokládaných záv r nebude hodnot souvisejících s odezvou na organismus obyvatel dosahováno, realizace zám ru v území bude možná bez nadm rného ovlivn ní nejbližších antropogenních systém . V rámci stavby „Výstavba žt. Sl vky“ nebude antropogenní zóna významn dot ena nad únosnou míru. Sociální, ekonomické d sledky Vlastní realizace zám ru nemá pro obyvatelstvo nadm rn negativní vliv v uvedených oblastech. Stavba nebude znamenat pro obyvatelstvo sociální ani ekonomické d sledky.
33
Narušení faktoru pohody Dle dokladovaných skute ností za p edpokladu dodržování základní technologické kázn ze strany dodavatele stavby není p edpoklad narušení faktoru pohody nad únosnou míru. Stavba bude probíhat po omezenou dobu. 2. Rozsah vliv vzhledem k zasaženému území a populaci Negativní ú inky zám ru se za p edpokladu technologické kázn ze strany dodavatele a zodpov dn zpracovaného plánu organizace stavby „Výstavba žt. Sil vky“ se neprojeví nad únosnou míru. Vlivy na zdraví obyvatelstva budou v souladu s požadavky platné legislativy. 3. Údaje o možných vlivech p esahujících státní hranice P edm tný zám r není zdrojem možných vliv p esahujících státní hranice. 4. Opat ení k prevenci, vylou ení, snížení, pop ípad kompenzaci nep íznivých vliv Veškeré stavební práce spojené s návozem stavebního materiálu budou organizací stavby eliminovány. P i výstavb :
správnou
- bude omezeno skladování a deponování voln ložených prašných materiál na technologické minimum, - nebude provád na s výjimkou denní údržby údržba mechanism (nap . vým ny mazacích náplní), - hlu né mechanismy nebo technologie budou používány pouze v ur ené dob , v maximální možné mí e budou používány stavební mechanismy se sníženou hlu ností, - všechna použitá stavební mechanizace bude v dobrém technickém stavu, bude pr b žn kontrolována tak, aby bylo zamezeno p ípadným úkap m ropných látek i nadm rným emisím výfukových plyn .
P i stavebních pracích bude dbáno na dodržování všech zásad ochrany vod. Provedena bude podrobná inventarizace zelen doprovázející trasu trati 244 v ešeném úseku. Pokud dojde ke st etu s vzrostlou zelení, bude postupováno v souladu se zák. .114/1992 Sb. Zele , která by mohla být stavbou poškozena bude v rámci stavebních prací chrán na (np .bedn ním, oplocením). Investor stavby vytvo í v rámci za ízení staveništ podmínky pro t íd ní a shromaž ování jednotlivých druh odpad v souladu se stávajícími p edpisy v oblasti odpadového hospodá ství, o vznikajících odpadech v pr b hu stavby a zp sobu jejich zneškodn ní nebo využití bude vedena odpovídající evidence; sou ástí smlouvy se zhotovitelem stavby bude požadavek vznikající odpady v etap výstavby t ídit dle jednotlivých kategorií a nejprve nabídnout k využití. Nakládání s odpady bude provád no v souladu s regulativy schváleného plánu odpadového hospodá ství kraje. D sledn budou dodržovány podmínky vyjád ení všech dot ených orgán a organizací. Kontrolována budou všechna riziková místa a neprodlen odstra ovány vzniklé úkapy závadných látek.
34
5. Charakteristika nedostatk ve znalostech a neur itostí, které se vyskytovaly p i specifikaci vliv Vlivy zpracované v tomto oznámení nebyly ešeny na základ zásadních nedostatk nebo neur itostí, které by mohly ovlivnit rozsah záv r tohoto posouzení realizovaného v rámci oznámení. Pro zhodnocení vliv zám ru na životní prost edí a obyvatelstvo jsou v dostate ném rozsahu známy všechny podstatné podklady. Zám r byl posouzen na základ zpracované projektové dokumentace (Dopravní projektování spol.s r.o., 09/2007). Zám r je standardem obdobných aktivit. Z jejich vliv na životní prost edí je možno v území vycházet. Všechny vlivy jsou doložitelné a p edvídatelné s pot ebnou p esností. E. Porovnání variant ešení zám ru (pokud byly p edloženy) P edm tný zám r stavby „Výstavba žt. Sil vky“ je vázán k p edm tnému území a není ešen variantn . Pro variantní posouzení stavby by mohly být zvažovány varianty (jak je uvedeno v ásti B.5) nulová varianta a varianta p edkládaná oznamovatelem. Varianta p edkládaná oznamovatelem eší bezpe nost provozu v p edm tné lokalit . F. Dopl ující údaje 1. Mapová a jiná dokumentace, týkající se údaj v oznámení Oznámení je dopln no mapovou dokumentací: Situace širších vztah , schéma Výstavba žst. Sil vky Koordina ní situace (dle Dopravní projektování spol.s r.o., 09/2007) 2. Další podstatné informace oznamovatele Oznamovatel všechny známé informace o p edm tném zám ru uvedl ve výše zpracovaném oznámení. G. Všeobecn srozumitelné shrnutí netechnického charakteru Navržena je stavební úprava stávající výpravní budovy, jejíž vzhled se v maximální možné mí e p izp sobí p vodnímu. Stavba bude rekonstrukcí stávajících za ízení a využívá áste n prostory a prost edky, které nebyly krátkodob využívány. Podmi ující p edpoklady a p edpoklady napojení stavby na dosavadní technické vybavení území zahrnují skute nost, že pro stavbu nejsou nutné p eložky sítí nebo demolice pro uvoln ní prostoru stavby, stavba je v celém rozsahu samostatn proveditelná a není podmín na žádnou související investicí, nezvyšuje nároky na stávající napojení a nevyžaduje si napojení nová, nebude nezasahovat do jiných vybavení než drážních, pro zabezpe ení
35
všech nov z izovaných z ízení je nutno navýšit kapacitu stávajícího napojení elektro na 41 kW a nebude nevyžadovat nár st ve spot eb vody nebo nárok na parkování Stavba je ešena tak, aby ve ejné prostory této stavby mohly být užívány osobami s omezenou schopností pohybu a orientace. Technické ešení stavby krom závazných dokument je navrženo dle Technicko kvalitativních podmínek drážních staveb. Jedná se o výstavbu na drážním t lese na stávajícím drážním pozemku. Stavbou nebudou vytvo ena nová ochranná pásma a sou asn nedojde k dot ení nových ochranných pásem. Nebude dot en ani lesního porost ani nedojde k záboru zem d lské p dy. Ú elem realizace stavby je hlavn zvýšení bezpe nosti ve stanici Sil vky a úpravu stávající výpravní budovy . Návrh po ítá se z ízením dvou stani ních kolejí s užite nými délkami 250 m. Rychlost hlavní koleje do p ejezdu v evid.km 136,232 bude upravena na 70 km/h, za p ejezdem v obloukovém zhlaví je navržena úprava na 60 km/h. Kolej .1 u výpravní budovy bude rekonstruovaná novým svrškovým materiálem z kolejnic S49 na betonových pražcích B91 s pružným bezpodkladnicovém upevn ním. Do koleje .2 bude užitý kolejový rošt z e stávající koleje .1 s regenerovanými kolejnicemi. Ob koleje budou z ízeny jako bezstykové. Výhybky budou nové, tvaru S49 druhé generace. Železni ní spodek bude rekonstruován od km 135,730 do km 136,500. Pražcové podloží bude rekonstruováno konstruk ní vrstvou št rkodrti tl. 200 mm. Na zemní plá bude do kol. .1 a 2 a pod výhybky položena separa ní geotextilie. Odvodn ní hlubokého zá ezu v km 135,730 až 136,065 vlevo je navrženo zpevn ným p íkopem u paty svahu a zpevn ním nezpevn né ásti náhorního p íkopu u koruny svahu. Vpravo je navržené odvodn ní zemní plán a svahu zá ezu trativodem s vyúst ním na svah v km 137,775. Odvodn ní zemní plán t lesa žel. spodku v km od 135,975-136,370 bude trativodem uvnit kolejí .1 a .2 p ed p ejezdem a .1 a .3 za p ejezdem v evid. km 136,230 s vyúst ním v km 136,140 p í ným svodem a skluzem do stávajícího propustku. Vn obou kolejí projekt navrhuje nástupišt délky 130 m s výškou nástupní hrany 550 mm nad TK. Nástupištní zídka bude tvo ena nástupištním prefabrikátem (typu L se schváleným TPD). Vlastní plocha obou nástupiš bude tvo ena zpevn nou plochou ze zámkové dlažby na zhutn ném zásypu nástupištního prefabrikátu. Pro p ístup imobilních osob bude na kraji obou nástupiš p iléhajícím k výpravní budov (resp. k p ejezdu v evid. km 136,232) z ízena rampa. Na nástupišt u výpravní budovy bude navíc p ístup umožn n dalšími sch dkami i rampou pro imobilní osoby ze stávajícího chodníku z obce ve sm ru od jihu v km 136,160. Ukon ení zpevn né plochy nástupišt u kol. . 2 je navržené zídkou ší ky 350 mm, celkové výšky 1500 mm. Oba nástupišt budou opat eny zábradlím. Projekt navrhuje betonovou zádlažbovou konstrukci vhodnou pro místní obslužné komunikace a polní cesty (se schváleným TKP staveb eských drah). Volná ší ka komunikace na p ejezdu bude 5 m. P ejezd bude sloužit sou asn jako úrov ový p ístup cestujících na nástupišt . Soub žn s komunikací je navržen chodník ší ky 1,5 m. Celková ší ka p ejezdové konstrukce tak p i úhlu k ížení 69° iní 8 m. Stávající vozovka bude nahrazena asfaltovou konstrukcí (mimo samotnou zádlažbovou konstrukci p ejezdu) do vzdálenosti 19,28 m od osy kol. .1 vpravo a 11,27 m od osy kol. .2 vlevo ve sm ru stani ení. Navrženy jsou stavební úpravy stávající výpravní budovy s ohledem na umíst ní technologického za ízení. P edm tem stavebního objektu je zm na dispozi ního ešení 1. nadzemního podlaží budovy, úprava tvaru p dorysu a st echy, zateplení objektu kontaktním zateplovacím systémem, izolace zdiva 1.P.P. a úprava p ilehlých zpevn ných ploch.
36
V rámci výše uvedené akce bude vytáp ní eliminováno pouze na trvale osazené p ímotopy, vytáp ní a temperance objektu bude zefektivn na zateplením. Bude odstran na p ístavba z roku 1956 a zrušeno bude stávající suché WC. ešen bude nový elektrický oh ev výhybek . 1, 2 a 3. Elektrický oh ev bude tvo en topnými ty emi, které budou umíst ny na výše uvedených výhybkách. Rozvad elektrického oh evu výhybek bude spole ný s rozvad em pro osv tlení a bude umíst n v blízkosti výpravní budovy mezi vchody do dopravní kancelá e a místnosti prodeje jízdenek. Bude vybudováno nové osv tlení železni ního prostranství a nástupiš . Osv tlení železni ního prostranství bude provedeno pomocí stožár JŽ se spoušt cím mechanizmem. Osv tlení nástupiš a p ístupových cest bude provedeno pomocí sklopných stožár RADEK. Z ízena bude nová elektrická p ípojka pro žst. Sil vky a úprava nn rozvod v žst. Sil vky. Napojení nové elektrické p ípojky se p edpokládá ze stávajícího místa. Elektrická p ípojka bude ukon ena v kabelové sk íni KS HDS. Z kabelové sk ín bude napojen elektrom rový rozvad RHE. V elektrom rovém rozvad i RHE bude umíst no dvojí faktura ní m ení. Sou ástí stavby bude stani ní zabezpe ovací za ízení, p ejezdové zabezpe ovací za ízení, místní kabelizace, p eložka tra ového kabelu, sd lovací za ízení, elektrické zabezpe ovací signalizace v objektu výpravní budovy, autonomní hasící systém ASHS. ešen bude rozhlas pro cestující, stávající základová radiostanice se p emístí z místností bývalého úst edního stav dla do sd lovací místnosti Telematiky. V žst. bude umíst na radiostanice místní rádiové technologické sít , která umožní komunikaci provozních pracovník s výprav ím a nebo s dispe erem v trvale obsazené stanici. Za ízení staveništ bud umíst no na ploše stávajícího nákladišt , tato plocha bude využita i pro deponie. P i pracích v míst p ejezdu budou práce omezeny asov na nejnutn jší možnou míru v ádu jednoho až dvou dn . S ohledem na skute nost, že od p ejezdu má cesta dále charakter polní komunikace, bude po dobu dob uzavírek p ejezdu používán podjezd pod tratí 136,420 a navazující polní komunikace. Pracovníci zhotovitele budou využívat sociální za ízení vlastní p enosné nebo ve výpravní budov s tím, že zhotovitel zabezpe í zvýšené nároky na úklid. Výluka ve ejné dopravy nad rámec výluk dopravy kolejové se nebude zavád t. Stavba bude kolaudována a p edávána jako celek. Na stavb bude zaveden zkušební provoz v délce trvání do 1 m síce. Zám r odpovídá požadovanému standardu pro obdobné stavby a je v souladu s platnou legislativou. Navržený zp sob realizace zám ru a zabezpe ení výstavby železni ní stanice je ešeno tak, aby vliv na životní prost edí byl minimalizován. Navržené technické i stavební a technologické ešení je v souladu s požadavky na obdobné stavby. Technické ešení je koncipováno ú eln s optimalizací využití vymezeného prostoru pro navrhovanou stavbu. H. P íloha Vyjád ení p íslušného stavebního ú adu k zám ru z hlediska souladu se schválenou územn plánovací dokumentací Obecní ú ad St elice, Stavební ú ad, .j. St.1272/07-Ka z 11.10.2007 Stanovisko orgánu ochrany p írody k možnosti existence významného vlivu na evropsky významné lokality a pta í oblasti (Natura 2000)
37
Stanovisko podle §45i odst.1 zákona .114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny, ve zn ní pozd jších p edpis Krajského ú adu Jihomoravského kraje, Odboru životního prost edí a zem d lství Na základ komplexního zhodnocení všech dostupných údaj o stavb , o sou asném a výhledovém stavu jednotlivých složek životního prost edí a s p ihlédnutím ke všem souvisejícím skute nostem lze konstatovat, že navrhovaná stavba ” Výstavba žt. Sil vky“ je ekologicky p ijatelná a lze ji doporu it k realizaci na navržené lokalit .
Oznámení bylo zpracováno: listopad 2007
Zpracovatel oznámení:
Ing.Jarmila Paciorková íslo autorizace - osv d ení 15251/3988/OEP/92
Selská 43, 736 01 Haví ov Tel/fax 596818570, 602749482 e-mail
[email protected]
Spolupracovali: Dopravní projektování spol.s r.o.
Podpis zpracovatele oznámení:
…….………………………….
38
F. DOPL UJÍCÍ ÚDAJE Situace širších vztah , schéma Výstavba žst. Sil vky Koordina ní situace (m ítko 1 : 1 000 zmenšeno 70 % (dle Dopravní projektování spol.s r.o., 09/2007)
39
H. P íloha Vyjád ení p íslušného stavebního ú adu k zám ru z hlediska souladu se schválenou územn plánovací dokumentací Obecní ú ad St elice, Stavební ú ad, .j. St.1272/07-Ka z 11.10.2007 Stanovisko orgánu ochrany p írody k možnosti existence významného vlivu na evropsky významné lokality a pta í oblasti (Natura 2000) Stanovisko podle §45i odst.1 zákona .114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny, ve zn ní pozd jších p edpis Krajského ú adu Jihomoravského kraje, Odboru životního prost edí a zem d lství
40
SITUACE ŠIRŠÍCH VZTAH Schéma
