Výstava pedagogù z Banské Bystrice v galerii Student

Výstava pedagogù z Banské Bystrice v galerii Student V øíjnu probìhla ve výstavní síni Student (Èeskobratrská 16) výstava výtvarné tvorby èlenù Katedry výtvarných umení Fakulty humanitných vied Univerzity Mateja Bela v Banskej Bystrici. Vystavovalo zde sedm autorù; pøes rùznorodost pojetí však expozice nepùsobila roztøíštìným dojmem - zdá se, jako by se jednotlivá díla navzájem doplòovala.

Asi nejkøehèím dojmem pùsobí práce E. Hnatové. U jednoho ze tøí nepojmenovaných dìl používá autorka papír nejen jako podklad, ale i jako výrazový prostøedek muchlá jej, vrství, nalepuje. Zmaèkaný papír také popisuje a sklon ke grafiènosti se objevuje i u dalších dvou vystavených prací, kde plochu pokrývá hustì øazenými znaky. Velkou úlohu hraje papírový materiál i u M. Kratochvíla, pro nìhož je dokonce jediným výtvarným médiem. V jeho témìø monochromních kolážích cítíme rovnìž smysl pro haptické kvality materiálu. Pro A. Stolára je naopak dùležitá lehkost tahù štìtcem, které doprovází jemnou tužkovou kresbou a místy také støíbrným puncem, jenž dodává jeho pracím tajemnou atmosféru. Mysticky pùsobí i døevoøezy dalšího z vystavujících umìlcù, S. Balka. Do symbolicky naznaèeného, snad chrámového prostoru jsou zde situovány neidentifiko-

vatelné tvary, z nichž se vydìlují konkrétní motivy (napø. lebka). Sérigrafie Š. Balázse, který rovnìž pracuje s abstraktními tvary, pùsobí pøísnì a koncentrovanì. Jejich názvy Miesto, Centrum, Útulok naznaèují, že je autor chápe jako vyjádøení svého vztahu k jednotlivým formám prostoru, které jej (a èlovìka obecnì) obklopují. Práce M. Hnata jako by se nám odkrývaly postupnì. U jednoho z dìl, s názvem Dážï, zpoèátku vnímáme pøedevším abstraktnì se jevící tahy štìtcem, z kterých však, pøistoupíme-li blíž, vyvstanou postavy a náèrty pøipomínající pravìké nástìnné malby. Také M. Brooš osciluje na pomezí abstrakce a krajinomalby. Jeho barevnì hýøivé obrazy evokují atmosféru krajiny, jak také zní název jedné z prací, a vyznaèují se živelným malíøským projevem. Uvedené charakteristiky snad alespoò letmo naznaèily spektrum,

VYSTAVUJÍCÍ VÝTVARNÍCI: (ZLEVA) DOC. M. BROOŠ, VEDOUCÍ BANSKOBYSTRICKÉ KATEDRY VÝTVARNÝCH UMENÍ, ING. A. STOLÁR A MGR. M. KRATOCHVÍL V DISKUSI S PØEDSTAVITELI OU.

které nám svou expozicí pøedestøeli slovenští umìlci. Výstava v galerii Student je jedním z výsledkù dlouhotrvajících kontaktù mezi Katedrou výtvarných umení v Banskej Bystrici a ostravskou katedrou výtvarné výchovy. Po vernisáži,

která se konala 9. øíjna, následovalo setkání s M. Broošem, vedoucím banskobystrické katedry, a M. Kratochvílem a A. Stolárem, kterého se úèastnili i akademiètí hodnostáøi naší univerzity. KLÁRA MEZIHORÁKOVÁ

Zájezd komorního orchestru umìlecko-pedagogické katedry Ostravské univerzity na svìtovou výstavu EXPO 2000 Již od poèátku roku 2000 se pøipravovalo prestižní vystoupení studentù umìlecko-pedagogické katedry v Hannoveru pøi pøíležitosti svìtové výstavy. Jednalo se o øadu koncertù v rámci projektu „Dubles“, ve kterém mladí lidé z Nìmecka zvali ke spoluúèinkování kolegy ze zahranièí. Tato mezinárodní akce byla významnou souèástí kulturních poøadù na EXPU 2000. V návaznosti na dlouholetou spolupráci Ostravské univerzity s Univerzitou v nìmeckém Tübingenu se studenti obou škol setkali pøi této pøíležitosti a na zaèátku øíjna realizovali spoleèný projekt. Série vystoupení byla zahá-

Z obsahu: UNIVERZITNÍ

n PTÁME

jena v sále Univerzity v Tübingenu (10. øíjna) a vyvrcholila na výstavì EXPO 2000 v Hannoveru. Zde se konal jeden veèerní koncert (12. øíjna), dva polední koncerty (12. a 13. øíjna) a samostatné vystoupení hudebníkù v èeském pavilonu (13. øíjna). Ostravskou univerzitu reprezentovali posluchaèi umìlecko-pedagogické katedry spolu s nìkolika studenty Janáèkovy konzervatoøe. Za nìmeckou stranu vystupovali èlenové sboru Camerata vocalis. Koncerty øídil øeditel hudební sekce Univerzity v Tübingenu a dirigent v jedné osobì - pan Tobias Hiller. Sólové party ve skladbì Franze Xavera Schnitzera zpívali nìmeètí

SE DÌKANA

KNIHKUPECTVÍ V NOVÉM

-

STR.

sólisté: Gabriele Hierdeis - soprán, Hans Joachim Weber - tenor a Markus Flaig - bas. Hudebníci provedli nároèný program sestávající ze skladeb velmi odlišných stylù. Orchestru byla patrnì nejblíže Suita op.1 pro smyècový orchestr Leoše Janáèka, a to nejen z „geografických“ dùvodù. Hudební jazyk tohoto moravského autora je studentùm dùvìrnì známý. Na koncertech se støídala samostatná vystoupení orchestru a sboru. Po orchestrální suitì L. Janáèka tedy následovaly Písnì podle Shakespeara - sborové dílo a capella od Ralfa Vaughan-Williemse. Camerata vokalis je pøednesla velice profe-

sionálnì, s tónovou i barevnou èistotou, stejnì jako ostatní sborová èísla. Jako poslední skladba pøed pøestávkou bylo uvedeno dílo Shaker Loops pro smyècový orchestr Johna Adamse z let 1978-82. Zaøazení tohoto rozsáhlého díla (27 min) ve stylu „minimal music“ bylo jistým pøekvapením nejen pro posluchaèe, ale také pro interprety. I když z poèátku málokdo tušil, jak pøistupovat k nácviku u nás ménì hraného stylu, podaøilo se orchestru pod pøesným vedením dirigenta Tobiase Hillera zahrát tuto skladbu pøesvìdèivì, a to pøedevším na veèerním koncertì na výstavì Expo 2000. Pokraèování na str. 3

PEDAGOGICKÉ FAKULTY OU - STR. 2 n OBÈANSKÉ SDRUžENÍ STONOžKA INFORMUJE - STR. 3 n 5 n PRVNÍ ÈESKÝ SALON CELOžIVOTNÍHO VZDÌLÁVÁNÍ - STR. 7 n DNY OTEVØENÝCH DVEØÍ - STR. 8

Ptáme se dìkana Pedagogické fakulty Ostravské univerzity U pøíležitosti roèního pùsobení ve funkci dìkana Pedagogické fakulty OU požádala naše redakèní kolegynì dr. Milena Frydrychová o zodpovìzení dvou následujících otázek doc. PhDr. Zbyòka Janáèka: 1. Je známo, že Vaše jmenování do funkce Vás mírnì zaskoèilo. Jak hodnotíte své pùsobení ve funkci nyní po uplynutí jednoho roku? Pøed vlastní odpovìdí bych si dovolil upøesnit otázku. Jmenování už byl procedurální akt. To mne pochopitelnì nemohlo „zaskoèit“. Zøejmì máte na mysli období, které, myslím, prožívala celá naše fakulta velmi zjitøenì a urèitì v posledku i se zjevným neklidem - totiž dny a týdny po náhlém odchodu mého pøedchùdce prof. RNDr. Karla Kapouna, CSc. Byla to doba intenzivních jednání, rozvah a ty okamžiky byly pro mne obtížné - ostatnì jako vše, co s sebou pøináší zlom v životì, v práci, profesní dráze vùbec. Bylo to více než jindy „dobrodružství odvahy“, krok s vìdomím, že pokud si mùže a musí, napøíklad vedoucí katedry, vytvoøit vedle organizaèní, øídící, pedagogické práce prostor, v mém pøípadì k umìlecké, k tvùrèí práci, a ten se bohužel v poslední dobì výraznì umenšoval, pak rozhodnutí pøijmout navrženou volbu bylo o to t잚í. Partikulární, úzce - snad to není pøíliš expresivní - sobecké na stranì jedné a proti altruismus, vìdomí sounáležitosti, možná pateticky øeèeno odpovìdnosti, poslání, starost o další osud fakulty, vìdomí celku. Tìžko mohu kvalifikovanì odpovìdìt i na druhou èást otázky. Hodnotit musí kolegové na fakultì, pan rektor, který jmenováním potvrdil volbu senátu naší fakulty. Spojím proto tuto èást s otázkou následující. 2. Je nìco ve Vaší práci, co Vás zaskoèilo nebo pøekvapilo? Pøedevším oèekávání, že budu konfrontován s drtivou mašinérií fakultního provozu stravujícího celý tým vedení fakulty, studijní, personální oddìlení, se bohužel potvrdilo. A to v míøe vrchovaté. Už v inauguraèním projevu jsem vyslovil pochybnost, zda limity dì-

2

kanského úøadu, èas, ekonomika, region, nebudou tím, co se ukáže natolik paralyzující, že budou trvale katalyzátory zpomalujícími dìje na fakultì až k jistì subjektivnímu pocitu jakéhosi zmrtvìní, stagnace. Øídícím èinnostem výše zmínìné odebírá i to málo kyslíku, jež se pracnì získává na úkor jiného. Vnitøní dynamika je podvazována limitem mzdových prostøedkù našim kolegùm v tarifních tøídách jedna až tøi už tøi roky klesají pøíjmy. Pohøíchu øada z nich patøí do vìkových kategorií, jež mají v budoucnu mést odpovìdnost za pokraèování fakulty, za pokraèování bezmála padesátileté tradice pøípravy uèitelù v našem regionu. Je to špatnì - pokud vysokoškolský uèitel nedosáhne svým platem k celostátnímu prùmìru - alespoò, jsou všechna naše pøedsevzetí zmìnit vìkovou strukturu fakulty nesmírnì ztížena, ne-li marná. A pokud pøíjem v tìchto vìkových kategoriích dokonce klesá - je to alarmující. Argument o motivujícím nastavení mzdových tarifù na naší univerzitì kulhá už na obì nohy. Rozumím, že jsme minoritou v obci pedagogù, že pøíklady neúspìchù v jednáních ponejvíce kolegù ze støedních a základních škol jsou varovná, pøesto nemohoucnost vrcholného orgánu vysokých škol - totiž konference rektorù - je k neunesení. Pøesto, že univerzita se pohybuje na okraji útesu provozuschopnosti, domnívám se, že rozprava na téma tarifù je zcela legitimní a nelze ji odkládat, a nech, prosím, nejsem podezøíván z populismu. Zpìt k pøekvapení, èi „objevùm“, zklamáním, radostem, potìšením. Je toho pochopitelnì mnoho. Tedy pøedevším pøekvapení z „rozmanitosti“; pøedevším lidské - setkání s øadou nesmírnì zajímavých lidských typù, charakterù, postojù, reakcí, chování, konání… Vím, že to je souèást øídící práce, avšak dennì jsem uvádìn v úžas. Možná nesmírná šíøe disciplín, studijních pøedmìtù, programù naší fakulty ještì tento aspekt personální práce umocòuje. A pak jednání, èasto nekoneèná, svízelná, vyèerpávající, avšak zaèasté inspirující, provokující, dráždivá potøebou zorientovat se okamžitì v problému, pružné reakce. Ale také ukáz-

òovat se k umìní poslouchat a naslouchat - nebo Skylla a Charybda nekvalifikovaných rozhodnutí hrozí stále. Bìsy unáhlených soudù, zkratkovitých øešení, pohodlí bezkonfliktních krokù, trápení bezradnosti, pochyby, nepochopení … Avšak dosti emocí. Fakta: malá dynamika kvalifikaèního rùstu, pøedevším v doktorském studiu, z více než 120 kmenových pracovníkù si „luxus“ tvùrèího volna za dvanáct mìsícù dovolil toliko jeden, po znaèném pøemlouvání a ještì ne na celou možnou dobu. Nevyrovnanost výkonù a výsledkù práce jednotlivých pracoviš, vèetnì zjištìní, že tzv. „úvazkové pøehøátí“ naší fakulty je pravdivé, ovšem díl odpovìdnosti na nìm nese fakulta nedùslednou a èásteènì mylnou interpretací a aplikací zásad kreditního systému. A v té souvislosti další pøekvapení - nesmírná rozmanitost èinností druhovì i objemovì v tzv. nepøímé výuce, kde dílem je výsledkem množství studentù, již procházejí fakultou a jejichž redistribuce v jednotlivých studijních programech je nerovnomìrná, a dílem opìt výsledkem organizace „práce“. Pokus o deskripci tzv. pedagogické normy pak nutnì skonèil sice deklarovanou jednotou „vedení fakulty“ a vedoucích kateder, avšak nepodaøilo se východiska a principy aplikovat do života kateder. Ostatnì souèasná konfrontace s rokem fungování výše zmínìného kreditního systému není pro naši fakultu lichotivá. O øád vyšší, než na jiných fakultách Ostravské univerzity, poèet žádostí o zmìnu, jimiž naši posluchaèi zavalili studijní oddìlení, je alarmující, a i když jsme ve fázi vyhodnocování pøíèin tohoto témìø kolapsu, zdá se, že ponejvíce se prosazuje názor, že obìma stranám, tj. studentùm i katedrám chybí zásadní pøedpoklad pro zdárnou aplikaci kreditního systému do života fakulty - a tím je disciplína. Od podkladù k rozvrhové akci až po odpovìdný pøístup k pøedzápisu a zápisu. Celý systém je rozkolísaný a efekt mávnutí motýlího køídla pak slaví potmìšilé vítìzství. Vím, že slova disciplína a akademické svobody jsou nìkdy tìžko sluèitelná, avšak v pøípadì kredit-

ního systému bychom se o konjunkci pokusit mìli. Pro vyváženost odpovìdi musím zmínit v tìchto dnech dokonèovaný projekt poèítaèových uèeben a pøednáškové místnosti na budovì B. Ve finální podobì osmdesát poèítaèù a další poèítaèové pracovny a uèebny ICT na ulicích Varenská a Podlahova jsou výrazným prùlomem pøi zavádìní informaèních technologií na fakultì, by v hodinì dvanácté. Nezbývá než vìøit, že budou plnì využívány jak ve výuce, tak studenty pro pøístup na webové stránky a samostatnou práci. Velkorysým rozhodnutím vedení Ostravské univerzity se pak podaøilo èástku, která byla pùvodnì plánována na projekt poèítaèové uèebny, navýšit tak, aby všechny uèebny byly vybaveny pracovišti informaèních a komunikaèních technologií dle projektu. Za toto rozhodnutí patøí panu rektorovi podìkování. S tím vším pøímo souvisí zøízení nové katedry informaèních a komunikaèních technologií, která bude nástrojem aplikací výše zmínìného. Velkým zklamáním je výrazný neúspìch fakultních projektù v programu na podporu uèitelských studijních programù, vyhlášeném MŠMT ÈR. I zde èekám na analýzu prodìkanem pro prezenèní formy studia a sociální záležitosti a fakulta se bude muset v pøípravì projektù chovat zodpovìdnìji. A když se mám vrátit k onìm pøekvapením. Tím, co mne uvádí v úžas, je, že i za souèasných podmínek ekonomických a lidských fakulta funguje, žije, dýchá - sice ztìžka, je postarší zadýchanou dámou, posmutnìlou pøi pohledu zpìt a nedùvìøivì hledící do budoucna… Reakreditace, transformace studijních programù, kreditní systém a další boží rány. Jsem ale rád, že jsem u toho, je to velká zkušenost, výzva, jež provokuje svou zdánlivou nezdolností. Moc bych si pøál, aby pocit sounáležitosti a identifikace s fakultou byl tím, co nám umožní stejnou filozofií potíže zmáhat. Všem kolegùm a spolupracovníkùm za to patøí podìkování a úcta. ZA ODPOVÌDI DÌKUJE PAEDDR. MILENA FRYDRYCHOVÁ

Obèanské sdružení Stonožka informuje Když v øíjnu 1998 vzniklo obèanské sdružení Stonožka Ostrava, bylo to vlastnì vyvrcholení veškeré dosavadní práce a zkušeností s vyplnìním volného èasu dìtí a mládeže z „bezproblémových“ rodin, ale také postižených dìtí, kterým rodièe nemohou dát prostor k rozvíjení jejich zájmù. Patøím do skupiny rodièù, kteøí vychovávají dítì s postižením, a proto jsem hledal zpùsob, který by mohl i tyto dìti zaøadit do bìžného života. Spolu s dalšími pøíznivci této myšlenky a pochopením PaedDr. Karla Sýkory, øeditele Zvláštní školy U Haldy v Ostravì-Hrabùvce, jsme „rozbìhli“ turistický kroužek s cílem rozvíjet spolupráci dìtí všech skupin. Hodnì poznatkù a zkušeností s integrací jsme získali pøi pobytu v USA, kde pro tyto úèely

slouží mj. celoroèní tábory. Jejich úèelem je dát dìtem a mládeži s postižením možnost vyzkoušet si vìci, které v bìžném životì nemají šanci prožít. To vše pod dohledem prakticky odbornì vzdìlaných studentù a vedoucích. Proto jsme si v èervnu tohoto roku nechali vypracovat projekt srubu, který bude základní budovou celoroèního integrovaného tábora. Obec Dívèí Hrad nám k tomuto úèelu poskytla pozemek o ploše cca 11 000 m2, na nìmž probíhají první brigády. Souèástí celoroèního integrovaného tábora budou speciální stanovištì sloužící ke cvièení motoriky, rehabilitace, hipoterapie, prostory pro pìstitelství, skleníky, chovatelství a další a další pomùcky sloužící k nevšedním zážitkùm dìtí všech skupin. Po šesti letech letních integrovaných stanových táborù se potvrdilo, že dìti v pøírodním prostøedí reagují na všechny zmìny, rozdíly a nové vìci naprosto pøirozenì. Napøíklad forma rehabilitace motivovaná hrou

v kombinaci s pøírodou a urèitou dávkou dobrovolnosti je možnou cestou k dosažení cílù rehabilitace, sociální adaptace a citové vyrovnanosti. Nechceme již èekat a podnikáme patøièné kroky k realizaci tohoto projektu. Kromì provozních a finanèních záležitostí spolupracujeme se studenty Zdravotnì sociální fakulty Ostravské univerzity, kteøí v budoucnu povedou jednotlivé kroužky Stonožky. Obracíme se touto cestou také na vás, studenty Ostravské univerzity, s nabídkou vedení jednotlivých kroužkù a organizování mnoha akcí pro dìti a mládež bìhem celého roku a možnosti získání zkušeností, které jsou pro vaši budoucí profesi nezbytné. Dále nabízíme možnost zahranièní praxe v campech v USA, kde mùžete své schopnosti již získané uplatnit a nové získat. Velice se spolupráci s vámi tìšíme. JAN PUCHER STONOžKA

PØEDSEDA OBÈANSKÉHO SDRUžENÍ

Zájezd komorního orchestru umìlecko-pedagogické katedry Ostravské univerzity na svìtovou výstavu EXPO 2000 Pokraèování ze str. 1

Rozsah koncertù byl opravdu velkorysý - po takøka hodinové první polovinì následovala zasloužená pøestávka. V jedné z nich jsme hovoøili s panem dirigentem o celkové koncepci programu. Vycházela ze dvou pramenù. Jednak bylo v zájmu obou stran pøedstavit na svìtové výstavì "své" autory - proto zaznìla zpìvohra od jihonìmeckého skladatele Franze Xavera Schnitzera a už zmínìná Suita op.1 pro smyècový orchestr od L. Janáèka. „Idée fixe“ celého programu byla bouøe - v pøírodní podobì (Matthew Locke - hudba evokující vzedmutí velké bouøkové vlny) i v podobì „vnitøní bouøe“ - povìtšinou lásky (ve skladbách Edwarda Elgara a F. X. Schnitzera). Literární inspirací byla Bouøe W. Shakespeara. Druhou èást koncertù otevíral M. Locke skladbou Curtain Tune to the Tempest pro smyècový orchestr. Zde bylo opìt podstatné vystihnout hudební styl díla - tentokrát barokního. Pro hráèe to znamenalo citlivìjší pøístup k vibrátu a odlišnou smyècovou techniku. Na dílo souèasníka Henryho Purcella navázaly sborové kusy E. Elgara (Love's tempest op.73) a Franka Martina (Ariel Songs). Celý program byl zakonèen spoleèným provedením Singspielu Semiramis od F. X. Schnitzera z roku 1776. Pøíbìh trojnásobné vraždy, bouølivých citù a touhy po moci znamenal v pìvecky i herecky pøesvìdèivém podání nìmeckých sólistù, pøi kultivovaném a zøetelném vystoupení sboru i v dramaticky výrazném doprovodu orchestru zaslouženou teèku všech koncertù. Je opravdu obdivuhodné nasazení muzikantù, kteøí tento malý hudební maratón zvládli ke spokojenosti nejen pana dirigenta a poøadatelù, ale pøedevším posluchaèù a ná-

vštìvníkù EXPA 2000. Pøispìli tím také ke slibnì se rozvíjející spolupráci s Univerzitou v Tübingenu. Za všechny bych chtìla jmenovitì podìkovat Petru Vránovi posluchaèi 4. roèníku ze tøídy prof. Zdeòka Goly, který se pøíkladným zpùsobem zhostil své funkce koncertního mistra orchestru a Luïku Hrdovi (studuje ve tøídì doc. Jana Hališky), jenž skvìle pøedvedl violoncellová sóla ve skladbách L. Janáèka a J. Adamse. Vedle koncertních vystoupení jsme samozøejmì prožívali i atmosféru výstavy a podle možností jsme navštívili nìkolik pavilonù. Pøi tìchto krátkých exkurzích do cizích zemí nás provázela otázka: „Jaký je vlastnì smysl svìtové výstavy a co konkrétnì chtìly jednotlivé zemì prezentovat?“ Mnohé exponáty a nìkdy i celé pavilony byly silnì smìrovány k budoucnosti, k ekologii a životnímu stylu, nìkteré státy vystavovaly pøedevším svá kulturní dìdictví a snažily se diváka nalákat k návštìvì své zemì,

jinde pojali svá vystoupení na EXPU 2000 témìø jako happening (voskové figuríny v belgickém stánku, vodopád a „relaxaèní místnost“ v norském pavilonu…). Èeský pavilon pøedstavoval spíše onu kulturnìhistorickou oblast. Vystoupení našich studentù probìhlo pod sochou Karla IV., posluchaèi postávali mezi kopiemi historických madon, jejichž moderní podoby visely na stìnách. Krásná a pro návštìvníky pøitažlivá je kopie kaple z Karlštejna. Velkým magnetem a atrakcí je potom „reinkarnaèní místnost“, kde se èlovìk dozví svou podobu v minulém životì. Malý koncert, který jsme zde uspoøádali, mìl velmi pøíjemný ohlas, orchestr hrál s chutí a plným nasazením. I pøes ponìkud hektické pøijetí v Èeském pavilonu jsme odjíždìli s pocitem dobøe odvedené práce a alespoò symbolického pøispìní k prezentaci naší zemì. MGR. ELIŠKA NOVOTNÁ,

VEDOUCÍ ZÁJEZDU

3

Když se øekne TULIPÁN...

Zpráva z regionálního semináøe k ekologické výchovì a vzdìlávání

Když se øekne tulipán, zavoní to jarem, a možná si pøitom nìkdo vzpomene i na Holandsko. Není vùbec náhoda, že právì z této malé zemì, která považuje zdravé životní prostøedí za nejcennìjší lidskou hodnotu, pochází projekt se symbolickým názvem TULIPÁN. Byl iniciován a financován nizozemskou vládou prostøednictvím IVN Association for Environmental Education a realizován v kooperaci s Ministerstvem školství, mládeže a tìlovýchovy a Ministerstvem životního prostøedí Èeské republiky. v Dvouletý projekt byl zahájen v bøeznu 1999 v Praze nizozemskými kolegy v èele s hlavním koordinátorem panem Warnarem. Hlavním zámìrem bylo iniciovat zájem našich uèitelù a vychovatelù o životní prostøedí, podporovat a ještì více zkvalitnit již dosaženou úroveò ekologické výchovy a vzdìlávání na našich základních školách ve všech regionech Èeské republiky. Do projektu bylo zapojeno celkem devìt pedagogických fakult spolu s padesáti ètyømi základními školami a nìkterými regionálními ekologickými centry. Projekt smìøoval k integrovanému pojetí ekologické gramotnosti žákù i uèitelù na základních školách a sledoval zapojení dalších škol a zajištìní jejich dlouhodobìjší spolupráce v této oblasti. v Úkolem garantù z pedagogických fakult bylo iniciovat první pracovní kontakty, pøipravit plány pracovních setkání a koordinovat neformální vzájemnou spolupráci vždy šesti vybraných pilotních škol v jednotlivých regionech. Dùležitým kritériem výbìru škol byla jejich døívìjší a trvalejší orientace na ekologickou výchovu a samozøejmì také ochota a potøebná podpora ze stran vedení škol. V našem regionu pøijaly výzvu ke spolupráci tøi ostravské sídlištní školy: ZŠ Srbská, Mitušova, Provaznická a tøi školy mimo Ostravu: ZŠ TGM Studénka, ZŠ Janáèkovo nám. Krnov, ZŠ Videèská Rožnov. Spoleèné úsilí všech zúèastnìných smìøovalo k vytváøení funkèní sítì základních škol, které se pokusí podle svých podmínek a možností zakomponovat ekologické principy do uèebních plánù všech pøedmìtù, do každodenního života školy i do mimoškolní èinnosti všude tam, kde to je smysluplné a úèinné.

4

V pøípravné fázi projektu se konala øada odborných školení a exkurzí právì pro garanty jednotlivých škol, kteøí zodpovídali za organizaci a výsledky projektu. Na pedagogických fakultách byly vytvoøeny didaktické materiály, z nichž mohli uèitelé èerpat podnìty pro svoji práci a mìli je ovìøit a vyhodnotit prostøednictvím dotazníku. Na pilotních školách se konala pracovní setkání garantù, na kterých každá škola pøedstavila své originální pojetí a pøístup k realizaci ekologické výchovy v rámci daných podmínek a možností. Tato setkání byla vždy pøínosná a inspirující pro každého z nás a pøinesla množství nových, zajímavých didaktických pøístupù pro uèitele i jejich žáky. A už se žáci o životním prostøedí zajímavým zpùsobem uèili, nebo vyjadøovali svùj vztah k pøírodì prostøednictvím pracovních, výtvarných èi pohybových aktivit, vždy to dìlali se zaujetím a plným nasazením, stejnì jako jejich uèitelé. v Ve ètvrtek dne 21. 9. 2000 se v aule Pedagogické fakulty konal závìreèný semináø, na kterém se setkali všichni, kteøí se v rámci regionu zapojili a spolupracovali na projektu TULIPÁN. Pøi této pøíležitosti jsme chtìli spoleènì celý prùbìh dvouletého projektu vyhodnotit a prezentovat pøitom vlastní zkušenosti a podnìty, jak v zapoèatém díle pokraèovat. Proto byli na závìreèné setkání pozváni také další zájemci, vìtšinou vychovatelé a uèitelé ostravských základních škol, kteøí se o problematiku ekologické výchovy zajímají, ale dosud nenalezli patøiènou podporu nebo potøebné informace. Právì jim jsme chtìli pøedat cenné didaktické zkušenosti, inspirovat je a vyzvat k bližším kontaktùm jak se zkušenými pilotními školami zapojenými do projektu, tak s ostravskou Vitou i s naší pedagogickou fakultou. Jako vzácný a milý host vystoupila v úvodu konference RNDr. Danuše Kvasnièková, CSc., hlavní koordinátorka projektu za èeskou stranu, a vyhodnotila celý jeho prùbìh. Zdùraznila pøitom pozitivní pøínos projektu a naznaèila možnosti spolupráce v dalších letech a také nutnost vytváøet podmínky pro zapojení dalších ekologicky orientovaných škol. Na závìr pøedstavila cíle a aktivity Klubu ekologické výchovy a vyzvala pøítomné k zapojení do jeho aktivit. Na její vystoupení navázala Ing. M. Hlavatá, která informovala o existenci a èinnosti územní skupiny Èeské spoleènosti pro životní prostøedí v Ostravì, ve snaze vyvolat vìtší zájem ostravské veøejnosti o životní prostøedí. Postupnì se pak pøedstavily všechny zúèastnìné pilotní školy prostøednictvím svých øeditelù a zodpovìdných garantù, kteøí prezentovali svoji práci, zkušenosti a postøehy z prùbìhu projektu, hodnotili pùsobnost projektu na uèitele, žáky i rodièe. Pøedstavili pøitom pestrou pøehlídku ekologických aktivit, výukových pro-

gramù, projektù, které uèitelé se svými žáky realizovali v rámci výuky i ve volném èase. Hlavní koordinátoøi sledovali se zájmem celý prùbìh i výsledky projektu na jednotlivých školách, byli jimi doslova nadšeni a rozhodli se nìkteré zajímavé nápady dìtí i uèitelù z celé republiky prezentovat ve speciální publikaci. Za dobrou spolupráci upøímnì dìkujeme všem uèitelùm pilotních škol, kteøí konkrétnì pøispìli k úspìšné realizaci projektu, zejména pak obìtavým garantùm, kteøí své úkoly vždy vèas i zkušenì zvládli a byla s nimi radost spolupracovat. Podìkování patøí také všem øeditelùm zúèastnìných škol, bez jejichž plné podpory by realizace projektu nebyla možná. Doufáme, že všichni spoleènì jsme pøispìli k pochopení širších souvislostí mezi èlovìkem, pøírodou a technikou, probudili ekologickou vnímavost dìtí, zvláštì ve vztahu k lidem a jejich blízkému životnímu prostøedí. Snažili jsme se pøedevším o to, aby ekologická výchova nebyla chápana formálnì, jako nìco navíc, jako povinný „módní dopnìk“ obsahu ostatních pøedmìtù, ale aby se stala samozøejmou a živou souèástí moderní výchovy a vzdìlávání co nejdøíve. Protože èlovìk sám sebe považuje za tvora rozumného, mùžeme s nadìjí oèekávat, že bude schopen svùj tvoøivý potenciál využívat v zájmu zachování života, a to i na úkor vlastního pohodlí. KOORDINÁTORKY

PROJEKTU

TULIPÁN:

PAEDDR. HANA VAÒKOVÁ, CSC. DOC. ING. BERTA RYCHLÍKOVÁ, CSC

Sbírky na ZSF Úøad mìstského obvodu Slezská Ostrava, odbor sociálnì právní ochrany dìtí, a katedra sociální práce organizují sbírku dìtského ošacení vèetnì bot pro sociálnì slabé rodiny. Darované vìci se shromažïují u Mgr. Alice Pøíhodové

na

katedøe

sociální

práce

Zdravotnì sociální fakulty OU, ul. Fr. Šrámka 3, Ostrava-Mariánské Hory. Obèanské sdružení Vzájemné soužití (Lišèina, Zárubek) ve spolupráci s katedrou sociální práce organizuje sbírku hraèek pro potøeby Klubu romských pøedškolních dìtí. Pro darované hraèky jsou urèeny dva papírové kontejnery na chodbì Zdravotnì sociální fakulty, ul. Fr. Šrámka 3 (u hlavních nástìnek). - JAR -

CESTOU...

...pøes dvùr té naší univerzity je možno si povšimnout mnohých zmìn. Pøedevším už sama skuteènost, že se tu dá procházet, není úplnì samozøejmá. Studenti se tu na svém nejvlastnìjším prostoru srocují, poøád nìco mluví a snad to mluvení i k nìèemu je. V centru toho dvorku stojí žlutý domek, ve kterém je bar a skriptárna. O hospodì se mi teï mluvit nechce, není nièím neobvyklým, ani novým. Jaká je, a si každý udìlá obrázek sám. Chci jen pøipomenout druhou èást onoho domku, skriptárnu. Nejèastìjší její pøídomky jsou: „Dy tam nic není.“ „Kdo to má furt èíst.“ „Jenom naše skripta, a kde shánìt zbytek?“ Mám takový divný pocit, že se tyto pøídomky zaèínají stávat frázemi, které ztrácejí svou výpovìdní hodnotu: nejsou totiž tak úplnì pravdivé. Je pravda, že mnoho toho zatím skriptárna nabídnout nemùže, a srovnání s jinými podobnými domy (nejèastìjší je asi srovnání s knihkupectvím v Olomouci na Palackého univerzitì, ale to není tak úplnì fér: knihkupectví se buduje

nìkolik let a je k tomu potøeba znaèných finanèních prostøedkù, a ty skriptárnì chybí) je stále mizerné. Ale pøesto: studenty, kteøí by potøebovali mít všechny materiály hned a po ruce, pokud možno za co nejmenší, ne-li žádný peníz asi moje upozornìní nenadchne. Knihy, po kterých tolik touží, tu asi všechny nenajdou. Ale, s prominutím, mají snad hubu! Pokud vím, potøebuju-li nìco sehnat, zjistím si potøebné informace a jdu se zeptat. A takovou službu už teï skriptárna nabízí. To za prvé. Za druhé: nìkteré tituly mimo skript OU už se zde také objevují a podle mých pozorování je pøíjemné vìdìt, že jednou z prvních knih, které se tu objevily „zvnìjšku“, byl Sausserùv Kurz obecné lingvistiky. Neøíkám, že je to pøevratná novinka, nebo nedostupné zboží, øíkám jen, že ve skriptárnì už teï je. A není tam tak úplnì sám. Proteèe jistì ještì mnoho vody Ostravicí, než budeme moci soudit, nakolik byly tyto vlaštovky ojedinìlé, ale vìøím, že se mùže blýskat na lepší èasy. Tak teda

navrhuju: pøestat si stìžovat a nadávat a zkusit se podívat a zeptat. Možná ne, ale tøeba to k nìèemu bude. Mnì ne, já svùj zdroj mám,

ale koneckoncù jsem ten poslední, který by si na toto stìžoval... MGR. JAKUB CHROBÁK

Univerzitní knihkupectví v novém Od záøí 2000 zmìnilo Univerzitní knihkupectví Ostravské univerzity svou tváø. Jsme pøesvìdèeni, že je to zmìna k lepšímu, proto si dovolujeme podat o ní drobnou zprávu. Za prvé se podstatnì zvìtšil prostor: vìtší polovina „domku na dvoøe“ teï ( v dobì od 9 do 16 hod) patøí skriptùm, spisùm a publikacím vydaným Ostravskou univerzitou. Pøibyla i pomìrnì levná kopírka. Myslíme si, že se tu teï lépe dýchá a prostøedí více slouží svému úèelu zprostøedkovávat styk s odbornou literaturou. Navíc, a to je za druhé, už tento prostor nepatøí jen skriptùm: jsou zde k dispozici i nìkteré tituly odborné literatury z našich nakla-

datelství (napø. Votobia, Academia, SLON, PAIDO a Portál). Od øíjna (za tøetí) pøibyla i další, zatím ještì ponìkud problematická služba pro studenty i vyuèující: je možné si objednat knihu z jiné univerzity nebo nakladatelství, ale vzhledem k úèelu prodejny a také nemalé zátìži v podobì poštovného by bylo ideální sehnat vìtší skupinu závazných zájemcù, kteøí by si daný titul obratem koupili, cena by se tak de facto srovnala s cenou prodejní. Našlo by se jistì víc zmìn, ale to nejdùležitìjší snad bylo øeèeno, koneckoncù, vlastní zkušenost bývá vždy ta nejpøesvìdèivìjší… - IH -

Rakouské kontakty Ve dnech 24. a 25. øíjna se na katedøe hudební výchovy Pedagogické fakulty Ostravské univerzity uskuteènilo pìt semináøù pedagogù z Univerzity pro hudební a dramatická umìní v rakouském Grazu. Univ. Prof. Mag.Gerhard Wanker zamìøil pozornost zejména na Aktivní poslech hudby a tvoøivé pojetí hudební výchovy (dva semináøe), zbývající tøi semináøe pojednávaly o využití poèítaèù v hudební výchovì (Ing. Martin Wiederhofer, Ass. Prof. Mag. Dr. Bernhard Cronenberg, Univ. Ass. Mag. Nikolaus Holzapfel). Zatímco aktivní pojetí hudební výchovy nebylo pro naše studenty nièím neznámým (podobnì zamìøené „workshopy“ pøedvedli na katedøe hudební výchovy asi pøed rokem holandští pedagogové), jako velmi pøínosné se ukázaly semináøe zamìøené na využití poèítaèù pøi rytmické výchovì, zpìvu, improvizaci a analýze a také využití internetu v hudební výchovì. Vrcholem návštìvy rakouských hostù bylo pøijetí dìkanem Pedagogické fakulty OU doc. PhDr. Zbyòkem Janáèkem (24.10.) a podepsání projektu Socrates (2001-2002) mezi Pedagogickou fakultou v Ostravì a katedrou hudební pedagogiky Univerzity v Grazu. Kontakt, který s touto univerzitou již nìkolik let udržuje umìlecko-pedagogická katedra PdF OU (výmìnné koncerty studentù i pedagogù), byl rozšíøen v èervenci 2000, kdy Univerzitu

v Grazu navštívili zástupci katedry hudební výchovy doc. Mgr. René Adámek a Mgr. Josef Fryšèák. Uvedení pedagogové rovnìž absolvovali v termínu 2.-5. øíjna tohoto roku pøednáškový pobyt na Pedagogické akademii ve Stamsu (Rakousko), s níž uzavøeli za Pedagogickou fakultu OU projekt Socrates na rok 2001-2002. Mgr. Fryšèák informoval o struktuøe studia na Pedagogické fakultì OU a zároveò proslovil pøednášku PhDr. J. Petrucijové „Edukace v kontextu multikultury a integrace“, doc. Mgr. René

Adámek pøednesl pøíspìvek na téma „Struèný nástin vývoje klavírních škol se zamìøením na herní prvky v souèasné èeské klavírní pedagogice“. Obì pøednášky budou otištìny ve spoleèném èesko-rakouském sborníku, který vyjde v prùbìhu roku 2001. Je potìšitelné, že díky tìmto aktivitám, které vedou k uzavírání dohod se zahranièními vysokými školami, mohou studenti formou dlouhodobých pobytù na tìchto školách lépe poznat systém studia v zahranièí a získat tak nové zkušenosti. MGR. HANA ADÁMKOVÁ-HEIDROVÁ

5

Konference o pedagogické praxi 26. 10. t. r. se konala v Nitøe na Slovensku mezinárodní konference vìnovaná problematice vzdìlávání uèitelù. Jejími úèastníky byli jednak uèitelé slovenských škol vysokých, jednak uèitelé ze škol základních i støedních. Za naši univerzitu jsem se zúèastnila této konference proto, že mì zajímá, jak se tato otázka øeší dnes v té èásti republiky, se kterou jsme dlouho sdíleli spoleèný osud. Po první èásti, kde vystoupili øeèníci hlavnì s teoretickými referáty, se úèastníci rozdìlili - jak už to na konferencích bývá - do sekcí. Byla jsem èlenkou sekce vìnované problematice pedagogické praxe a ve svém pøíspìvku jsem se vìnovala spolupráci Ostravské univerzity s našimi fakultními školami. Tìchto škol máme nyní devìt; je to šest ZŠ (z toho jedna je alternativní s waldorfským programem) a tøi gymnázia se ètyøa osmiletým programem studia. S tìmito školami jsme pøed necelými 5 roky uzavøeli smlouvy o spolupráci a využíváme jejich služeb k zajišování jednak prùbìžných, jednak souvislých praxí. Jaké problémy se po onìch pìti letech jeví k øešení? Vìtšina tìchto škol jsou právní subjekty. Svou spolupráci nabídly univerzitì hlavnì pro zvýšení své prestiže, nìkteré ze setrvaènosti. Univerzita sice platí menší finanèní èástky uèitelùm za jejich pøedvádìné výstupy, event. vedení studenta na praxi, ale nijak jinak se na hodnocení tìchto uèitelù nepodílí. Univerzita nemá právo mluvit do obsazování míst øeditelù, jejich zástupcù èi výchovných poradcù, ba ani do konkurzu pøi obsazování míst uèitelù, aèkoliv je to zakotveno ve smlouvì. Záleží na dobré vùli uèitelù tìchto škol, zda funkci cvièného uèitele praxe pøijmou. Vìtšinou jde o lidi, kteøí mají kontakt s oborovým didaktikem fakulty a dìlají tuto práci jakoby pro nìho. Pokud nìkterý uèitel fakultní školy spolupracovat nechce, øeditel - a tím ménì didaktik - mu to naøídit nemùže. Souèástí pedagogické praxe jsou rozbory zhlédnutých hodin. Nìkteøí uèitelé dovedou pøedvést dobrou a hodnotnou hodinu, ale neumìjí ji na patøièné teoretické úrovni rozebrat. Ve smlouvì jsme sice ustanovili další vzdìlávání tìchto uèitelù, ale když jsem se o tom zmínila pøed jednou øeditelkou, øekla mi: Pøi dnešních platových podmínkách jsem ráda, že tu ještì nìjaké schopné uèitele mám. Další práci jim naøizovat nemohu. Uèitelé praxe mají normální pracovní úvazek. Žádáme-li na konci školního roku, aby pøi tvorbì rozvrhù ponechali uèiteli volnou hodinu (okénko) na provedení rozboru, ne vždy je nám vyhovìno. Zejména na 1. stupni je to vlastnì vylouèeno. Tak se stává, že jakýsi minirozbor se uskuteèní bìhem pøestávky a další práci již provádí jen didaktik z fakulty. Z týchž dùvodù není možné, aby cvièní uèitelé navštìvovali semináøe didaktiky a pedagogiky na fakultì a úèastnili se diskusí se studenty. Pøitom jejich pøítomnost je studenty pøijímána velmi vstøícnì a se zájmem. Aèkoliv se zejména v poslední dobì mluví o dùležitosti pedagogické praxe jako o prostøedku verifikace úrovnì odborné a teoretické pøípravy pro budoucího uèitele, v poètu hodin praxe na fakultì se to konkrétnì zatím neodráží. Praxe v jednom - pøedposledním roèníku èiní 26 hodin náslechù a 26 hodin rozborù, dále praxe souvislá v posledním roèníku 4-6 týdnù v ZS nebo LS - podle typu programu a podle fakult. V minulém roce jsme na katedøe èeského jazyka PdF OU uspoøádali anketu, v níž se 100 studentù vyjádøilo po návratu ze souvislé pedagogické praxe k problematice výuky pedagogicko-didaktických disciplín a praxe. Shrnu jednotlivé body dotazníku. Na první otázku, jaké poznatky jim pøi praxi pomohly, 35 % uvedlo pedagogiku, 40 % obecnou didaktiku, 67 % didaktiku jazyka a slohu a 70 % didaktiku literatury. Na otázku, zda jim pomohla v práci náslechová praxe absolvovaná v pøedposledním roèníku studia, uvedla vìtšina, že byla pøínosná, a oceòovali, že vidìli více typù uèitelù a mohli se nejen nechat ovlivnit ve smyslu kladném, ale i vzít si pouèení z hodin ménì kvalitních. Podotýkám, že jeden semestr vìnujeme náslechùm na rùzných školách a typech škol, druhý pak samostatným vstupùm a výstupùm. Bohužel každý student dostane pøíležitost vystoupit pouze jednou.

6

U otázky, co jim pøi praxi pùsobilo potíže, jsme uvedli 12 možností. Seøadíme-li odpovìdi, pak vypadá škála takto: nejvíce potíží pùsobí klasifikace písemných prací (37,2 %) a jejich oprava (19 %), udržení káznì (29 %) a ústní zkoušení (29 %), volba motivace a aktivizace žákù (23 %), rozbor umìleckého díla (19 %), kladení otázek žákùm (18 %), zápisy do sešitù (9,5 %), plánování uèiva (7,4 %), výklad nové látky (5,3 %) a procvièování (2%). Klasifikace písemných prací i ústní èiní více problémù studentùm uèitelství 3. stupnì než 2. stupnì, stejnì tak aktivizace a motivace, ale i udržení káznì - to je asi dáno tím, že vìtšinou konali praxi na nižším stupni gymnázia. Dále jsme se studentù zeptali, kolik èasu vìnovali pøípravì jedné vyuèovací hodiny. Na ZŠ uvedla vìtšina (36 %) l hodinu, 18 % 1-2 hodiny, 13 % 2-3 hodiny, 23 % ménì než hodinu. Na støední škole jde o podstatnì vyšší hodinové dotace: do 30 minut 5,4 %, do 60 minut 16,6 %, více než hodinu - vìtšinou 2-3 - uvedlo 78 %, z toho 2 i 8 hodin. Otázka vìnovaná nároènosti èeštiny oproti druhému aprobaènímu pøedmìtu byla zodpovìzena málokdy; èeština se zdá být nároènìjší 32 %, obì rovnocenné 21 % studentù. Na otázku, zda je praxe spíše odradila èi motivovala k práci uèitele, uvedlo 78,7 % kladnou, 6,3 % zápornou odpovìï, stejné množství (6,3 %) mìlo smíšené pocity, 8,7 % neodpovìdìlo. Dále jsme se ptali: Jaké jsou vaše pocity po praxi: uspokojení, èi neuspokojení se sebou ve funkci uèitele? Odpovìï: 88 % uspokojení, 4,2 % neuspokojení, smíšené pocity 5,3 %, neodpovìdìlo 2,1 % studentù. Shrneme-li èíselné poznatky z dotazníku, které byly ještì doplnìny dalšími slovními postøehy a vyjádøeními, dojdeme k závìru: Praxe by mìla zaèínat již v 1. roèníku a prolínat celou dobou pobytu studenta na fakultì. n Student by mìl absolvovat náslechy u rùzných uèitelù a na rùzných typech škol. n Mìl by bìhem studia již pøed souvislou praxí absolvovat nìkolik vstupù a výstupù. n Pøi výuce na fakultì se má setkat nejen s teorií, ale i konkrétní praxí v hodinì, tedy na jeho pøípravì by se mìli podílet pracovníci z praxe. n Jestliže i nyní, kdy je praxe málo, je uspokojení studentù se sebou v roli uèitele tak vysoké (88%), jistì by bylo poté ještì vyšší. Následkem toho by snad bylo, že by více studentù nastoupilo do školských služeb, i když víme, že na tuto skuteènost pùsobí vlivy nejen pedagogické, ale zejména finanèní ocenìní uèitelù. Jak jsem se z pøíspìvkù jiných èlenù sekce dozvìdìla, je problematika praxe spoleèná všem vysokým školám. Mohli jsme jen tiše závidìt belgickým studentùm, o jejichž pøípravì hovoøila zahranièní návštìvnice dr. Carmen: bìhem tøíleté uèitelské pøípravy vìnují studenti praxi 24 týdnù, a to od prvého semestru se zvyšující se frekvencí. Volání po vìtším poètu hodin strávených pøímo ve školách prolíná i dotazníkem, o nìmž jsem se zmínila, slyšíme podobné pøipomínky i ze škol, na nìž naši mladí absolventi nastupují. Nemìli bychom se nad tím zamyslet nejen na Pedagogické fakultì? Ostatnì o této problematice jsme již v Listech psali v dubnu 1998 v pøíspìvku doc. RNDr. Eriky Mechlové Jak jsou budoucí uèitelé pøipraveni pro své povolání. Také ona vycházela z dotazníku, kde témìø 20 % studentù z Pøírodovìdecké fakulty OU uvedlo, že se necítí být dobøe pøipraveni právì z dùvodu malého množství hodin strávených ve školách mezi žáky. PAEDDR. MILENA FRYDRYCHOVÁ

První èeský Salon celoživotního vzdìlávání … Centrum dalšího vzdìlávání Pedagogické fakulty OU získává renomé nejen v našem regionu, ale i v širším okolí. Pražská agentura DAHA nás vyzvala k úèasti na uvedené akci. Salon se konal 5. øíjna t. r. v Praze a souvisel s prezentací aktivit vzdìlávacích firem. Šlo o informace charakterizující další vzdìlávání dospìlých za využití verbálního popisu vzdìlávacích nabídek, simulovaných èinností, pøípadových studií apod. Salon se konal ve stejnou dobu v pìti seminárních místnostech. Zájemci se mohli zúèastnit publikované aktivity reprezentované urèitou vzdìlávací firmou a projevit zájem o rùzné obsahové, organizaèní, ale i ekonomické a další otázky. Lze øíci, že o naši èinnost byl zájem, a ukázalo se, že naše vzdìlávací centrum patøí mezi manažersky vyspìlé instituce (soudíme tak podle zájmu o èinnost CDV, který byl prezentován v diskusi, ale i zájmem o naše informaèní materiály). Pøi této pøíležitosti chceme informovat i vás - ètenáøe Listù Ostravské univerzity. Naše aktivity se dostávají mezi zájemce rùznými propagaèními prostøedky a jistì mezi nì patøí i uvedené periodikum. Pro studijní rok 2001-2002 pøipravujeme: 1. Doplòující pedagogické studium: a) pro uèitelství odborných pøedmìtù (UOP) b) pro mistry odborné výchovy a odborného výcviku (MOV) c) pro vychovatele školských zaøízení (V) 2. Rozšiøující studium: a) speciální pedagogiky pro absolventy vysokých škol uèitelského smìru (nebo jiné VŠ s doplòujícím pedagogickým studiem)

b) školní tìlesné výchovy pro 2. stupeò základní školy (urèeno absolventùm vysokých škol uèitelského smìru) c) rodinné výchovy pro 2. stupeò základní školy (urèeno absolventùm VŠ uèitelského smìru) 3. Specializaèní studium: a) školského managementu b) výchovného poradenství pro základní a støední školy c) speciální pedagogiky pro mistry a vychovatele d) kultury øeèi a umìní komunikace e) vzdìlávacích technologií pro uèitele Naše návrhy respektují vyhlášku è. 139 Ministerstva školství, mládeže a tìlovýchovy ze dne 28. 5. 1997 „O podmínkách odborné a pedagogické zpùsobilosti pedagogických pracovníkù a o pøedpokladech kvalifikace výchovných poradcù“. Zahájení studia: záøí - øíjen. Pøijímací øízení: výbìrové øízení na základì pøedložené pøihlášky a požadované dokumentace (absolventi SŠ kopii maturitního vysvìdèení, absolventi VŠ kopii vysokoškolského diplomu, doklad o zaplacení administrativního poplatku). Uchazeèi o studium speciální pedagogiky rozšiøující pro absolventy VŠ doloží foniatrické a logopedické vyšetøení. Školné: všechny uvedené druhy studia se platí. Zasílání pøihlášek: (tiskopis pøihlášky k VŠ studiu): na adresu centra. Další informace: Internet na str. www.osu.cz, dále v Uèitelských novinách (listopad 2000), ve školských zpravodajích a v denním tisku.

Rozsah aktivit Centra dalšího vzdìlávání (CDV) Pedagogické fakulty OU souvisí se vzrùstajícím zájmem o další profesní vzdìlávání. V záøí t. r. jsme otevøeli dalších 15 kurzù mimoøádných forem studia, které v prvním roèníku zaèalo navštìvovat 599 studentù. V souèasné dobì v 1.-3. roèníku mimoøádných forem studia studuje 1161 studentù, kteøí jsou zaøazeni do 29 studijních skupin.

Rozvoj CDV souvisí s pomocí lektorského sboru, který je zastoupen uèiteli naší vysoké školy a spolupracovníky z širšího Ostravského regionu. Všem lektorùm velmi dìkujeme, rovnìž dìkujeme vedení Pedagogické fakulty Ostravské univerzity za pochopení a pomoc pøi naplòování našich aktivit. DOC. PHDR. JOSEF MRHAÈ, CSC. CENTRA DALŠÍHO VZDÌLÁVÁNÍ

ØEDITEL

Vychovatelství boj o místo na slunci Obor vychovatelství nemá na pùdì univerzity zrovna lichotivou pozici. Je mnohdy podezøíván (do jisté míry i oprávnìnì), že jeho studium je procházka rùžovým sadem. V porovnání s ostatními studijními obory je penzum nìkterých teoretických znalostí získaných v prùbìhu ètyø roèníkù opravdu ponìkud menší. V nabídce uèebního plánu nejsou (pro specifiènost oboru) teoretické pøedmìty exaktní a tìžce mentorovatelné, ale je kladen dùraz na praktické schopnosti a dovednosti a jejich plnohodnotné využití ve vychovatelské praxi. Letošní rok bylo na tento obor pøijato 48 studentù, a proto pro nì byly pøipraveny dvì možnosti získávání nejen praktických zkušeností, ale pøedevším uskuteèòování hlavního poslání vychovatele - naplòovat a obohacovat život druhých. S praxí naši noví vychovatelé zaèali hned po pøijetí, kdy si mìli možnost zvolit typ své praxe. První možností bylo zaèlenìní do programu „Pìt P“. V tomto programu se jedná o pomoc dìtem se sociokulturním nebo výchovným problémem (jedná se pøevážnì o dìti hyperaktivní, s poruchami chování a uèení, bez rodièù, s problémy v navazování kontaktù, o dìti týrané aj.). Pomoc vychovatelù spoèívá v pravidelném setkávání problémového klienta se studentem, který s ním tráví jednou týdnì svùj volný èas. Dvojice (student dítì) jsou utvoøeny na základì shodných zájmù a náplò setkávání je plnì v kompetenci studenta a jeho kreativity. Program „Pìt P“ garantuje pro

ostravsko SHM Klub Ostrava ve spolupráci s Národním dobrovolnickým centrem Praha. Druhou variantou byl program „Kamarád“, jehož práce spoèívá ve vedení zájmového kroužku na vybraných základních školách. Studenti si zvolí náplò své èinnosti (sport, výtvarná výchova, dramatická výchova…) a se skupinou asi 20 dìtí pravidelnì pracují formou odpoledního kroužku. Pro studenty bylo zorganizováno ve dnech 13.-15. 10. 2000 školení v krásném prostøedí beskydského podhùøí Øeky u Støítìže. Jeho náplní bylo dùkladné seznámení s riziky, právy a povinnostmi vyplývajícími ze zvýšené zodpovìdnosti za svìøence. Studenti byli podrobeni psychologickému testu, vyslechli pøednášky na témata - práva dítìte, dìtská psychopatologie, týrání a zneužívání dìtí, patologie rodiny a pravomoci sociálních institucí. Pod vedením Mgr. Karin Jankové - dìtské psycholožky - diskutovali nad kazuistikami problémových dìtí. Spoleènì s Mgr. Petrem Vernerem absolvovali dramatické hry a cvièení zamìøené na rozvoj osobnosti. Pøes nabitý pracovní program se našlo dostatek èasu na spontánní zábavu s navázáním nových pøátelství a procházky do barevných podzimních lesù. Po zkušenostech s prací I. roèníku vychovatelù nabyl nᚠtým pod vedením M. Czanieckého, M. Drobíka, L. Novákové, M. Rajtrové a A. Weberové pevného dojmu, že noví studenti jsou zárukou rozkvìtu dobrého jména vychovatelù. - MD -

7

Dìkujeme a brzy na shledanou! Tímto podìkováním a pøáním brzkého shledání bychom rádi zaèali vyprávìní krátké story o návštìvì studentù Zdravotnì sociální fakulty OU, oboru sociální práce na Akademii pro sociální práci v Bregenz, nádherném mìsteèku u Bodamského jezera v Rakousku. Psalo se datum 8. øíjna 2000. V odpoledních hodinách èekalo netrpìlivých 19 studentù a jedna èlenka zdejší katedry na nádraží v OstravìSvinovì na vlak smìr Vídeò-Bregenz. Všichni byli plni oèekávání dnù pøíštích. Cesta probíhala v pohodì a bez komplikací a na místo urèení jsme dorazili v ranních hodinách následujícího dne. Byli jsme sice trochu unaveni dlouhou cestou a rozlámáni nepohodlných spánkem v kupé vlaku, avšak šastni, že poznáme jiný kraj, jiný mrav a pøi troše štìstí uvidíme i tolik obdivovanou a rakouským obèanùm závidìníhodnou „krávu Milku“. Po srdeèném uvítání na místní akademii, snídani v podobì švédského stolu, nám byl rozdán celotýdenní plán programu, který jsme mìli absolvovat. V odpoledních hodinách jsme navštívili „Lebenshilfe Bregenz“, což je centrum pro lidi se speciálními potøebami, nabídkou pracovních míst a opatøené tiskaøskou dílnou. Pondìlní den byl zakonèen veèeøí v Èínské restauraci a pro nìkteré se veèer protáhl až do ranních hodin. Úterní den jsme strávili putováním po nejrùznìjších institucích a organizacích v mìsteèku Feldkirch. Byla to napø. „Mühletor“ organizace pro mladé lidi, „Hiob“ - drogové informaèní centrum, „Graf Hugo“ - centrum

mladých atd. Veèer byla na místní akademii uspoøádána party na naši poèest, kde hrála kapela jednoho ze studentù. Tato party byla opravdu úžasná a všichni jsme se dobøe bavili. Støeda probíhala v podobném duchu, tedy návštìvou dalších zaøízení jako: „Dowas“ organizace zabývající se prací s bezdomovci, èi „Affra“ - Pracovní projekt pro dlouhodobì nezamìstnané ženy. Ètvrtek mnozí z nás zahájili návštìvou pøednášek na akademii, odpoledne jsme si udìlali výlet do nìmeckého mìsteèka Lindau, které je od Bregenz vzdáleno pouze 15 minut cesty vlakem. V noèních páteèních hodinách jsme se po nìkolikaminutovém louèení vydali zpìt do naší vlasti. Byli jsme sice unaveni, ale pøedevším šastni a spokojeni, že jsme mohli tuto cestu absolvovat a získat tak bohaté zkušenosti a poznatky, které se nám budou urèitì v budoucnu hodit. Závìrem bychom chtìli podìkovat Akademii pro sociální práci v Bregenz a všem studentùm a pedagogùm, kteøí se o nás po celých 5 dní krásnì starali. Také dìkujeme ZSF za pomoc pøi realizaci a uskuteènìní této cesty. Tak pøátelé z Bregenzu, vítejte brzy zase u nás! TOMÁŠ JALÙVKA, ZSF OU LENKA VYBÍRALOVÁ, 4. ROÈ. SOCIÁLNÍ PRÁCE ZSF OU MARCELA ZAHNAŠOVÁ, 4. ROÈ. SOCIÁLNÍ PRÁCE ZSF OU 3.

ROÈ. SOCIÁLNÍ PRÁCE

Setkání s Karlou Erbovou „Kawiarenka pod Pegazem“ pozvala známou básníøku a spisovatelku Karlu Erbovou, rodaèku z Plznì, do Jablunkova. U pøíležitosti svého pobytu ve Slezsku navštívila také Ostravskou univerzitu, kde se setkala se studenty katedry slavistiky. Beseda se konala v pátek 27. øíjna 2000 v pøednáškovém sále univerzity. Básníøka K. Erbová pøednesla nìkteré ze svých básní, napø.: „Gotická katedrála“, „Matka“, „Výkøiky“, „I ty“. Souèástí její pøednášky byl také poslech nahraného rozhlasového vysílání povídky „Dìdeèek Vojtìch a mí nýmandi“. Spisovatelku doprovázel Jan Pyszko, který její básnì pøekládá do polského jazyka. Karla Erbová se narodila v roce 1933 v Plzni. První sbírku básní „Neklid“ uvedla do èeské literatury již roku 1966. V 1968 nesouhlasila se vstupem „spøátelených“ vojsk do tehdejšího Èeskoslovenska a vysloužila si tak zákaz publikování. V devadesátých letech vydala deset sbírek básní, mezi jinými „Muhaò“ (1996), „Terra cota“ (1997), „Již nikdy nedovolím požáru“ (2000). Píše také cestopisy (napø. „Egejský svìt“, který byl napsán tzv. do šuplíku), romány a literaturu pro mládež. Karla Erbová je èlenkou Svazu obce spisovatelù a èeského PEN - klubu. Její básnì se blíží intimní lyrice, zøetelné jsou také prvky existencionalismu a inspirace øeckou a francouzskou kulturou. Studenti byli touto pøednáškou nadšení a básníøka Karla Erbová byla ocenìna bouølivým a dlouhotrvajícím potleskem. IV.

ZUZANA S³OWIKOVÁ FF OU

ROÈNÍK POLONISTIKY

Dny otevøených dveøí fakult Ostravské univerzity Pøírodovìdecká fakulta 8. prosince 2000 od 8.00 do 16.00 hod. Pedagogická fakulta 9. ledna 2001 v 9.00 hod. Filozofická fakulta 11. ledna 2001 od 10.00 - 15.00 hod. Zdravotnì sociální fakulta 25. ledna 2001 v 9.00 hod. - JV -

Uzávìrka dalšího èísla je v pondìlí 4. prosince 2000 do 10.00 hod. Listy Ostravské univerzity, è. 9/2000, roè. 8 l Vydává Ostravská univerzita, è. registrace MMO - 74/93-PP l Internet: http: //www1.osu.cz/Rektorát/aktuallisty.htm l Kontaktní adresa: Ostrava 1, Dvoøákova 7, 701 03, tel.: 069/6160 139, fax: 069/6160 139 l e-mail: [email protected] l Redakèní rada: Jiøina Veèeøová - šéfredaktorka; Katarína Aniolová - odpovìdná redaktorka; PhDr. Emílie Demlová, Dr.; PaedDr. Milena Frydrychová; PhDr. Jaroslav Galièák; Mgr. Darja Jarošová; doc. RNDr. Erika Mechlová; PhDr. Šárka Zedníèková; Radim Horák l Grafické zpracování a tisk: Repronis Ostrava l Náklad 1000 výtiskù l ZDARMA Podávání novinových zásilek povoleno Èeskou poštou, s.p., odštìpným závodem Severní Morava, èj.: 2263/98-P/1 ze dne 18. 9. 1998

8

V souladu s usnesením Akademického senátu Ostravské univerzity byly ve stanoveném termínu, tj. do 31. 10. 2000, podány tyto návrhy kandidátù pro volbu rektora. Doc. MUDr. Jaroslav Horáèek, CSc. dìkan Zdravotnì sociální fakulty, Zdravotnì sociální fakulta OU Doc. RNDr. Ing. Ivan Køivý, CSc. vedoucí katedry informatiky a poèítaèù, Pøírodovìdecká fakulta OU Doc. PhDr. Eva Mrhaèová, CSc. vedoucí katedry slavistiky, Filozofická fakulta OU Doc. Ing. Vilém Novák, DrSc. øeditel Ústavu pro výzkum a aplikace fuzzy modelování, Pøírodovìdecká fakulta OU Doc. PhDr. Karel Paulík, CSc. vedoucí katedry psychologie a sociální práce, Filozofická fakulta OU Všichni uvedení kandidáti vyslovili s kandidaturou souhlas. Navržení kandidáti se pøedstaví na veøejném shromáždìní akademické obce dne 14. 11. 2000 ve 14,00 hod v aule Ostravské univerzity. Doc. MUDr. Jaroslav Horáèek, CSc. Narodil jsem se 23.1. 1941 v Náchodì. Po absolvování maturity jsem pokraèoval ve studiu na Lékaøské fakultì PU v Olomouci, kterou jsem ukonèil promocí v roce 1964. Od roku 1964 do roku 1971 jsem pracoval jako asistent, pozdìji odborný asistent v Ústavu patologické anatomie Lékaøské fakulty UP. Od roku 1971 do roku 1981 jsem byl primáøem oddìlení patologie v nemocnici v Krnovì, kde jsem souèasnì po dobu šesti let vykonával funkci øeditele nemocnice. Atestaci I. stupnì z patologické anatomie jsem vykonal v roce 1968, v roce 1971 jsem vykonal atestaci II. stupnì ze stejného oboru. V letech 1971 až 1991 jsem pracoval jako externí uèitel v Ústavu patologické anatomie LF UP. V roce 1981 jsem na LF UP získal vìdeckou hodnost kandidáta vìd. V roce 1991 jsem na stejné lékaøské fakultì habilitoval a získal vìdeckopedagogickou hodnost docenta z oboru patologické anatomie. Od roku 1981 jsem vykonával funkci krajského odborníka pro patologickou anatomii a primáøe oddìlení patologie v Krajské nemocnici v Ostravì-Zábøehu. V roce 1991 jsem absolvoval studijní pobyt v Ústavu patologické anatomie ve Vídni se zamìøením na výuku studentù. V roce 1993 jsem v souvislosti se vznikem ZSF OU pøestoupil z resortu zdravotnictví do resortu školství, a to do funkce vedoucího Ústavu patologické anatomie ZSF OU. Od roku 1996 jsem byl prodìkanem ZSF OU pro vìdu a výzkum. Dvì funkèní období jsem byl èlenem pléna Rady vysokých škol a v komisi pro vìdeckou èinnost. Jsem èlenem vìdeckých rad ZSF OU, PøF OU, Ostravské univerzity, Jihoèeské univerzity a Trnavské univerzity. Jsem èlenem odborných spoleèností J. E. Purkynì, Sternbergovy spoleènosti patologù pro spolupráci s Dolním Rakouskem a Mezi-

národní akademie patologù s organizaèním centrem v Bonnu. Bìhem své vìdecké èinnosti jsem publikoval 61 odborných prací v renomovaných lékaøských èasopisech, pøevážnì èeských. Dvì práce byly uveøejnìny v zahranièí. Za posledních 9 let jsem publikoval 16 odborných prací, z toho skripta z cytologie, urèená pro výuku na naší fakultì. Na èeských sjezdech patologù s mezinárodní úèastí jsem pøednesl 17 odborných pøednášek, v zahranièí 12 odborných pøednášek z oboru patologie. V rámci odborných spoleèností pneumologie a Spolku lékaøù jsem pøednesl 52 odborných pøednášek, na vìdeckých pracovních schùzích 34 pøednášek a na odborných semináøích 27 pøednášek. Jsem èlenem oborové komise pro udìlování PGS pøi LF UP v Olomouci a vykonávám funkci školitele dvou doktorandù PGS pøi LF UP v Olomouci a LF KU v Hradci Králové. Jsem èlenem redakèní rady èasopisu Kontakt Jihoèeské univerzity. Od listopadu 1999 pùsobím ve funkci dìkana Zdravotnì sociální fakulty OU.

Teze volebního programu Ostravská univerzita vznikla jako univerzita regionální, jejíž spádová oblast v souèasné dobì pøesahuje rámec Severomoravského kraje. Další vývoj Ostravské univerzity vidím v kontinuitì s pøedchozím obdobím. Pokládám za podstatné zachovat její pùsobení v jednotnosti a v rovnoprávnosti všech fakult jako organického celku. Je tøeba rozvíjet univerzitu jako regionální vysokoškolské pracovištì, které se bude nadále zabývat problematikou regionální z hlediska jeho specificity s dùrazem na problematiku životního prostøedí a otázek biosociálních vedoucích k humanizaci a k revitalizaci regionu. Rozsah tìchto aktivit však bude nutno rozšíøit do celostátní a mezinárodní oblasti, související se vstupem do EU. Z tohoto dùvodu je tøeba se zapojit do 5. rámcového programu. Veškeré následné aktivity by mìly navázat na již vypracovanou koncepci rozvoje Ostravské univerzity do roku 2005 s tím, že jejich

realizace bude aktualizována v souvislosti se stavem spoleènosti v ÈR. Budoucí rozvoj OU vidím pøedevším v možnosti proporcionálního zapojení jednotlivých fakult do vedení univerzity, což povede ke zvýšení autonomie v rámci rozhodovacího procesu. Rozvoj a stabilita vìdeckopedagogických programù OU je zcela vázána na zvýšení kvality personálního složení vìdeckopedagogických pracovníkù jednotlivých fakult, a tím následnì i základních organizaèních struktur, kateder a ústavù. Je pochopitelné, že tato pøipomínka pøedstavuje ponìkud bolestivou oblast Ostravské univerzity jako relativnì velmi mladého vysokoškolského vzdìlávacího zaøízení. I když nelze øíci, že v této oblasti nebylo již vykonáno mnoho pozitivního, je nutné mít stále na pamìti, že stabilita výukových programù OU bude vyžadovat další odborný rùst vysokoškolských pedagogù. Pøedevším vedení OU musí nezbytnì zkvalitnit podmínky a vytvoøit pøedpoklady pro úspìšné realizace habilitaèních a inauguraèních øízení. V tomto smìru postrádám urèitou jednotnou strategii, která by stanovila priority oborù z hlediska aktuálnosti výchovy vìdeckopedagogických pracovníkù v kategorii docentù a profesorù. Základ personálního rozvoje vidím ve stabilizaci vlastních kádrù, zvláštì mladší a støední generace, kterým je tøeba vytvoøit podmínky pro odborný vìdeckopedagogický rùst. Domnívám se, že èinnost OU bude v dalším období zamìøena pøevážnì na kvalitní pedagogickou èinnost a dále na vìdeckovýzkumné aktivity. Je však tøeba v tomto smìru zlepšit finanèní ocenìní. Považuji za osobní úkol rektora OU provést s dìkany fakult reálnou analýzu souèasného stavu se zamìøením na oblast zahranièních kontaktù, publikaèních aktivit a navázání spolupráce s univerzitami v ÈR a SR v rámci habilitací docentù a inaugurací profesorù. Z charakteru samotné podstaty tržní ekonomiky vyplývá, že úroveò výchovnì vzdìlávacího procesu je odrazem stavu hospodáøství státu. Tento ukazatel se stává èasto limitujícím faktorem pøedevším pro

I

vysoké školy. Nicménì je nutné stále mít na zøeteli úkoly, které na všechny obèany našeho státu klade pøedpokládaný vstup do EU, kde bychom mìli prezentovat pøedevším co nejvyšší úroveò vysokoškolské vzdìlanosti mladé generace. V této oblasti také osobnì vidím nejvyšší význam a prioritu odborných aktivit vysokoškolských pedagogù. Bezprostøední závislost úrovnì vzdìlávacích programù vysokých škol na ekonomické situaci ÈR klade zvýšené nároky na racionální využívání státní dotace vzdìlávacího procesu a vlastní aktivitu jednotlivých fakult pøi získávání grantových prostøedkù a financí z odborných expertíz. Z tohoto dùvodu bych výraznì podpoøil vytvoøení celouniverzitního centra pro øízení grantové problematiky. Na základì mých osobních zkušeností z øídící a organizaèní práce akademického funkcionáøe OU musím kriticky konstatovat, že v krátké budoucnosti považuji za nezbytné provést analýzu racionálního využívání finanèních prostøedkù v rámci OU. Mám tím na mysli pøedevším racionalizaci a integraci ekonomicky nároèných oborù (pøedevším experimentálních oborù), které by mìly splòovat pøedpoklad organických jednotek využívaných souèasnì nìkolika fakultami. Pøedevším z hlediska instrumentální nároènosti si do budoucna neumím pøedstavit jinou alternativu než rozvoj s celouniverzitním dosahem pro biomedicínské obory, experimentální obory z oblasti pøírodních vìd a obory nároèné na poèítaèová média z oblasti informaènì analytické. Dalším faktorem, který významnì podle mého uvážení zatìžuje ekonomiku OU, je nadmìrná dislokace objektù OU na území mìsta Ostravy. To pøedstavuje zvýšené ekonomické nároky z hlediska energetických médií a údržby. Za osobní prioritu managementu OU pokládám provedení objektivní analýzy souèasného stavu, a to ve spolupráci s vedením jednotlivých fakult. OU jako výchovnì vzdìlávací zaøízení by mìla souèasnì pøispìt ke kulturní revitalizaci regionu a v souvislosti s územním plánem mìsta Ostravy koncipovat univerzitní objekty tak, aby odpovídaly snahám vytváøet mìstské vzdìlávací celky, které jsou využitelné nejen pro odbornou veøejnost. Mám tím na mysli pøedevším budování univerzitního centra pøi využití areálu bývalé Fakultní nemocnice v Ostravì-Zábøehu, který by mohl sloužit nejen pro výchovnì vzdìlávací úèely OU, ale jako zóna umožòující relaxaci a kulturní vyžití ostravské veøejnosti. V pøíštím roce èeká OU realizace projektu transformace pìtiletých magisterských programù na tøíleté bakaláøské a následné dvouleté magisterské programy. Tento úkol budou plnit všechny fakulty a pøiblíží èeské vysoké školy EU. Dalším významným úkolem pro fakulty je zajištìní reakreditace stávajících programù. V oblasti vìdy a výzkumu je tøeba se zamìøit na získávání grantù a snažit se o zapojení pracovníkù OU do grantových a akreditaèních komisí pøi MŠMT a MZ ÈR.

II

Za významné pokládám umožnit studentùm OU studium angliètiny a nìmèiny v takovém rozsahu, aby byly odstranìny jazykové bariéry s možností zvýšit mobility v rámci mezinárodních programù, jako jsou napø. SOCRATES a LEONARDO. Mezinárodní kontakty studentù upevní jejich sebevìdomí pøi porovnání studijních programù u nás a v zahranièí. Pro studenty pokládám za nutné zajistit ubytovací kapacitu v odpovídajícím prostøedí a zajištìní stravování v menzách. Fakultám umožnit zvýšení poètu studentù v rámci pøijímacích øízení a využít preference bakaláøských studijních programù MŠMT, které v souèasné dobì MŠMT podporuje. Dále umožnit studentùm naší univerzity v rámci kreditního systému výuku v zahranièí a opaènì zajistit výuku zahranièních studentù na OU. Propojit spolupráci fakult v obdobných studijních oborech. Uvedené pøedstavy se vztahem k dalšímu rozvoji OU pro mne neznamenají pouze souèást programového prohlášení v souvislosti s volební kampaní na funkci rektora. Jsou a byly pro mne závazné již jako pro dìkana Zdravotnì sociální fakulty a taktéž by mìly pøedstavovat nejvyšší prioritu pro vrcholného pracovníka OU, a jím bude kdokoliv.

Doc. RNDr. Ing. Ivan Køivý, CSc. Absolvent Fakulty technické a jaderné fyziky ÈVUT (1962) a Matematicko-fyzikální fakulty UK (1974). Zamìstnán nejprve v Ústavu jaderného výzkumu ÈSKAE (1962-1975), pak v Podniku výpoèetní techniky (1975-1977) a na samostatné Pedagogické fakultì v Ostravì jako odborný asistent, pozdìji docent na katedøe matematiky (1977-1991). Od založení Ostravské univerzity pracoval jako docent na katedøe matematiky, v souèasné dobì povìøen vedením katedry informatiky a poèítaèù na PøF. V letech 1997-2000 dìkanem PøF. Vìdecký titul kandidáta vìd v oboru experimentální fyzika získal na MFF UK v roce 1975. Je docentem v oboru fyziky pevných látek (MFF UK, 1984) a docentem v oboru aplikovaná matematika (FEL ÈVUT, 1992). Vìdeckovýzkumná èinnost v posledních 5 letech zamìøena jednak na matematické modelování a poèítaèovou simulaci, jednak na stochastické algoritmy a jejich využití v optimalizaci. Èlenství v American Mathematical Society, Society for Industrial and Applied Mathematics, Society of Computer Simulation, International Association for Statistical Computing a øadì èeských odborných spoleèností. Publikaèní èinnost: autor cca 140 publikací, z toho 3 monografie, 25 èlánkù v odborných èasopisech, 48 pøíspìvkù ve sbornících z konferencí, 50 oponovaných výzkumných zpráv, 2 projekty, 1 patent. Ohlasy: cca 70 položek v Science Citation Index. Zahranièní pobyty: Silesian University of Katowice (1991), Portsmouth Polytechnic

(1991), University of Wroclaw (1995), Universidad de Cordoba (1996), Lulea University of Technology (1999), Blaise Pascal University of Clermont-Ferrand (2000).

Teze volebního programu Ve své èinnosti bych chtìl vycházet z dlouhodobé koncepce rozvoje Ostravské univerzity do roku 2005 a plnì respektovat zásadní rozhodnutí pøijatá na úrovni kolegia rektora a Vìdecké rady univerzity. Rozpoèet univerzity Cílem je dosáhnout co „nejspravedlivìjšího“ rozdìlení finanèních dotací MŠMT na jednotlivé souèásti univerzity. Pøitom bych chtìl vycházet z následujících zásad: l pøidìlování úèelových prostøedkù dùslednì podle místa vzniku, l stejný procentuální podíl jednotlivých fakult na financování rektorátu, univerzitní knihovny i Centra informaèních technologií, l respektování principu solidarity pøi zajišování nutných mzdových a provozních prostøedkù jednotlivých souèástí univerzity. Byl bych rád, kdyby se mi podaøilo na úrovni univerzity zajistit to, èeho jsem dosáhl v prùbìhu svého tøíletého funkèního období dìkana PøF, tj. aby l zamìstnanci pobírali osobní pøíplatky bez pøerušení, l všechny fakulty vyplácely stipendia a odmìny studentùm. Oblast studia l „Dolaïovat“ stávající kreditní systém studia a vytváøet pøedpoklady pro pøechod na ECTS l Zajišovat transformaci pìtiletých magisterských studijních programù na tøíleté bakaláøské a navazující dvouleté magisterské programy l V souladu s poptávkou rozšiøovat stávající nabídku studijních programù (oborù), a to zejména o nové programy doktorského studia l Rozvíjet nové formy studia (kombinovanou a distanèní formu) pøedevším u tìch studijních programù (oborù), kde zájem uchazeèù podstatnì pøevyšuje naše kapacitní možnosti l Podporovat aktivity v oblasti celoživotního vzdìlávání obèanù (rozšiøující studium, specializaèní a rekvalifikaèní kurzy) l Vytváøet podmínky pro zavádìní nových informaèních a komunikaèních technologií do výuky (prezentace uèebních textù na Internetu, tvorba a smysluplné využívání výukových programù) Vìdeckovýzkumná oblast l Aktualizovat hlavní výzkumné zámìry na všech úrovních l Motivovat zapojování všech akademických pracovníkù univerzity do grantových aktivit. Preferovat pøitom badatelské granty (napø. GA ÈR, GA AV ÈR, 5. rámcový program, programy bilaterální spolupráce) a granty pøinášející finanèní prostøedky ze zdrojù mimo resort MŠMT ÈR (napø. Socrates II) l Podporovat vìdeckovýzkumnou èinnost mladých pracovníkù formou grantù pøidìlo-

vaných univerzitním interním grantovým systémem l Zøídit celouniverzitní pracovištì na podporu grantových aktivit a zajistit jeho èinnost jak po stránce personální, tak materiálnì technické l Podstatnì rozšíøit vedlejší hospodáøskou èinnost zamìstnancù univerzity tak, aby se pøíjmy z této èinnosti staly významným zdrojem financování dalšího rozvoje Cílem je dosáhnout takového stavu, aby každý profesor èi docent byl øešitelem alespoò jednoho grantu. Za významné považuji též zapojování mladých pracovníkù do øešitelských kolektivù. Oblast zahranièních stykù l Podporovat navazování bilaterální i multilaterální spolupráce s vysokými školami, prùmyslovými podniky a jinými institucemi v tuzemsku i v zahranièí, a to na všech úrovních l Vytváøet podmínky pro rozvoj reciproèních mobilit akademických pracovníkù i studentù (napø. v rámci programu Socrates II) Personální oblast l Vytváøet pøedpoklady pro kvalifikaèní rùst akademických pracovníkù (habilitace a jmenovací øízení, doktorské studium u novì pøijímaných asistentù). V této souvislosti je nutno usilovat o akreditaci práva konat habilitaèní a jmenovací øízení v dalších oborech. Oblast organizace a øízení l V souladu s moderními trendy managementu potlaèovat byrokratické mechanismy øízení Dislokace pracoviš univerzity l Realizovat plánované investièní akce (popø. prosadit nové investièní zámìry) tak, aby byly na všech fakultách pøednostnì zajištìny potøebné podmínky pro výuku i výzkum (plochy a vybavení uèeben a experimentálních pracoviš)

Doc. PhDr. Eva Mrhaèová, CSc. Absolvovala jsem Univerzitu Palackého v Olomouci - studijní obory ruštinu a èeštinu; s ohledem na své životní plány vìnovat se komparativní slavistice a pøekladatelství jsem po dobu studia navštìvovala rovnìž lektorát z polského jazyka a pøekladatelské semináøe u doc. Jechové a dr. Levého. Po absolutoriu jsem rok a pùl uèila jako støedoškol. prof. na Jedenáctileté støední škole v Havíøovì a od r. 1961 pùsobím trvale na vysoké škole v Ostravì - døíve Pedagogické fakultì, dnes Filozofické fakultì OU. Patøím k zakládajícím èlenùm Ostravské univerzity a jsem také autorkou pùvodního projektu její filozofické fakulty. Po vzniku FF OU jsem byla po dvì funkèní období (1991-1997) dìkankou FF. Nyní pùsobím jako vedoucí katedry slavistiky FF. Jsem èlenkou pøedsednictva Rady vysokých škol. V r. 1968 jsem na FF UP obhájila doktorskou disertaèní práci v oboru jazykovìda slo-

vanských jazykù, v r. 1971 jsem na FF UK v Praze obhájila kandidátskou disertaèní práci v oboru jazykovìda slovanských jazykù a po 16 letech, v r. 1987, jsem na základì obhajoby souboru prací byla jmenována docentem v oboru souèasný ruský jazyk. Jsem autorkou cca 60 prací z oborù srovnávací slavistika, rusistika, bohemistika a teorie pøekladu: odborných statí publikovaných v ústøedních odborných èasopisech a ve sbornících doma i v zahranièí, 4 odborných monografií, 6 vysokoškolských skript, 1 ètyødílné celostátní uèebnice a 9 knižních pøekladù z ruštiny do èeštiny. V posledním desetiletí se odbornì vìnuji srovnávací slavistice a èeské frazeologii. Na vysoké škole jsem pøednášela: slavistiku, staroslovìnštinu, morfologii ruského jazyka, historickou gramatiku ruského jazyka, obecnou jazykovìdu, rétoriku a stylistiku. Jako hostující odborník jsem v letech 1974-75 pøednášela slavistiku a historickou gramatiku ruského jazyka také na FF UP v Olomouci, v letech 1993-98 jsem každoroènì pùsobila jako hostující odborník v oboru èeský jazyk na PH v Erfurtu.

Teze volebního programu Je samozøejmé, že nový rektor by mìl v prvé øadì navázat na všechno dobré, èeho bylo dosaženo za dosavadního pana rektora. Pro nového rektora Ostravské univerzity pak vidím jako prioritní tyto otázky: l ZASADIT SE O ZV݊ENÍ KVALITY

UNIVERZITNÍHO ŽIVOTA Ta se podle mého soudu odvíjí od tøí faktorù: l/ od bohatství myšlenek, které student na univerzitì uslyší, tedy od skuteèných osobností domácích i zvaných, s nimiž má možnost se zde potkat. Osobnost mu pomùže osvítit jeho životní cestu a všestrannì jej motivuje. Charismatická osobnost je nejvìtším bohatstvím fakulty, univerzity. 2/ od pøístupu k informacím, tedy od kvality knihoven a služeb jimi poskytovaných; 3/ od èasového prostoru, který mùže student strávit nad studiem, tedy i od možnosti plnì využívat studoven. Je jasné, že student, který dennì dojíždí 30-50 km i více, zcela „vypadává ze hry“, o kvalitì jeho univerzitního života nelze vùbec hovoøit. Od tìchto tøí faktorù se pak odvíjejí tøi dùležité úkoly pro vedení univerzity: POSÍLIT UNIVERZITU OSOBNOSTMI Bude nutné dát zpracovat systemizaci míst na jednotlivých pracovištích a její postupné naplòování dùslednì sledovat. Posílit univerzitu osobnostmi je ta nejlepší cesta, jak rozmnožit poèet oborù s právem konat habilitaèní a profesorská øízení a realizovat nové doktorské studijní programy. Odborníky lze získávat i zvenèí, jak o tom svìdèí moje osobní zkušenost (jako dìkanka FF jsem získala: z Polska stálé profesory germanistiky, romanistiky a hispanistiky, kteøí tyto obory zaštítili, z prestižní Yaleovy univerzity v USA - stálého hostujícího profesora-germanistu svìtového jména, který

u nás pùsobí od roku 1994 každoroènì). K tomu, aby lidé, kteøí k tomu mají pøedpoklady, mohli kvalifikaènì rychleji rùst a vyrùst v osobnosti, je tøeba vytvoøit na OU podmínky. Jaké? Za prvé vrátit se k nižším poètùm úvazkových hodin, na nichž se vedení fakult dohodla po vzniku univerzity. Za druhé využít nového vysokoškolského zákona (èást VII/76) a umožnit lidem k dokonèení vìtší teoretické práce tvùrèí placenou dovolenou. Za tøetí: vehementnì se zapojit do úsilí o vyšší platy na vysokých školách, aby pùsobení na univerzitì se opìt stalo vìcí velké osobní prestiže, ukazatelem odborných kvalit èlovìka, a aby se odstranil už pomalu vznikající stereotyp - pøivydìlávat si jinde. ZKVALITNIT SLUŽBY KNIHOVEN Udìlat novou analýzu knihoven - prostøednictvím auditu knihovnických odborníkù zvenèí. Objednávání a nákup knih, katalogizace, meziknihovní výpùjèní služba, výmìny publikací, pravidelné zveøejòování anotací o všech publikacích vydaných OU, to vše by mìlo být velmi kvalitní, velmi rychlé a plynulé. STUDENTSKÉ KOLEJE S èasem, který student mùže vìnovat studiu, bezprostøednì souvisí otázka dostateèného množství dostupných kolejí. O tom, že stavba kolejí není fantazie, ale že mùže být i nevirtuální realitou, svìdèí fakt, že Univerzita Palackého pøekonala všechny pøekážky a právì otevírá novou kolej za 135 milionù, kde kromì studentù budou bydlet i zahranièní lektoøi. (Tak se ušetøí znaèné finanèní prostøedky za jejich byty.) Je tøeba si uvìdomit, že bude-li mít student k dispozici dobré služby knihoven i dostupnou kolej, je možno pøistoupit k jisté reorganizaci studia s nezbytným, avšak dosud nerealizovaným snížením poètu výukových hodin. A snížíme-li poèty výukových hodin, vytvoøíme si jeden z pøedpokladù pro pøijetí vìtšího poètu studentù. (Nepochybuji o tom, že tato možnost nastane.) l SOUSTØEDÌNÌ ZVYŠOVAT PRESTIŽ

UNIVERZITY K tomu vedou po mém soudu zejména tyto cesty: ZØÍDIT VLASTNÍ PLNOHODNOTNÉ VYDAVATELSTVÍ, které by vydávalo pøedevším publikace uèitelù univerzity, stálých i hostujících. Byl by to nejlepší dùkaz o úrovni a rozložení tvùrèích sil na Ostravské univerzitì. RAZANTNÌ ZV݊IT INFORMOVANOST O UNIVERZITÌ V MASMÉDIÍCH. Ta celkovì znaènì poklesla (pøes èetná vystoupení pana rektora zejména v živých vysíláních). Protože takový úkol nemùže na sebe brát a zvládat jediná osoba, jako vhodné vidím povìøení nìkterého ze stávajících pracovníkù funkcí tiskového mluvèího univerzity/fakulty, v jehož pracovní náplni by bylo nejen odpovídat na otázky, ale i pravidelnì informovat masmédia o veškerých událostech na univerzitì, o úspìších jednotlivcù i pracoviš i o všech akcích konaných na OU. Tam, kde takovou funkci mají, se velmi osvìdèuje (napø. na kar-

III

vinské fakultì, o níž nyní èteme v tisku nejménì 1 x za 14 dní). PRAVIDELNÌ ZVÁT NA OU ŠPIÈKOVÉ ODBORNÍKY JEDNOTLIVÝCH OBORÙ k solitérním pøednáškám a umožnit na nì pøístup i neuniverzitní veøejnosti (tak, jak bylo kdysi obvyklé na FF OU). V takových vzácných chvílích se univerzita skuteènì stává centrem vzdìlanosti a humanismu, jak jsme to zdùrazòovali pøi jejím zakládání. Zvaní osobností je také významný prostøedek, jak spojovat OU s ostatním svìtem. l NEBÝT LHOSTEJNÝMI K PROBLÉ-

MÙM REGIONU Nejvyšší vedení OU musí mít neustále na pamìti, že jsme byli zøízeni v regionu, který má jako pozùstatek doby minulé jeden smutný primát - nejnižší poèet vysokoškolsky vzdìlaných lidí v celé zemi. Jestliže MŠMT bije na poplach, že v republice je akutní nedostatek uèitelù cizích jazykù, platí to o našem regionu dvojnásobnì. Pøitom jazyková bariéra je hlavní handicap pøi zapojování regionu do evropského podnikatelského domu. Podle mého soudu je tøeba požádat o podporu magistrát a spolu s ním usilovat u MŠMT o zohlednìní tohoto faktu jak v záležitostech rozpoètu, tak ve vìci poètu pøijatých studentù. K tezi „nebýt lhostejný k problémùm regionu“ patøí celá øada dalších otázek, k nimž univerzita nemùže zùstat hluchá (možnosti rekvalifikace, romská otázka, Univerzity tøetího vìku, jejichž potøebnost v regionu roste s rùstem poètu obèanù dùchodového vìku atd.)

l NENECHAT REGION BÝT LHOSTEJ-

NÝM K NÁM Za velmi nutný považuji tìsnìjší a stálý, nikoli jen pøíležitostný kontakt s Magistrátem a s úøady mìsta, na jejichž území se OU nachází. Úøady mìsta by nám svou vahou mìly pomáhat øešit nìkteré záležitosti u ústøedních orgánù, mìly by nám sdìlovat své potøeby, bylo by vhodné uzavøít s nimi smlouvu o každoroèním pøidìlení bytu pro odborníka atd.

l PØÍPRAVOVAT

UNIVERZITU NA VSTUP DO EU Bude to znamenat pøedevším pøechod na dvojmodulární systém vzdìlávání a zvýšený dùraz na jazykové vzdìlání. Tìmto problémùm bude muset nový rektor OU vìnovat mimoøádnou pozornost. Ráda bych však v souvislosti se souèasným trendem preferovat bakaláøská studia pøipomnìla tu èást Boloòské deklarace, kde se øíká, že bakaláøské studium má studentùm umožnit nejen uplatnìní na trhu práce, ale v rámci modulární stavby i další studium v magisterských programech.

Vyslovila jsem svou individuální, velmi obecnou pøedstavu o tom, které otázky by nový rektor mìl považovat za prioritní. Vymezený prostor mi nedovolil hovoøit o konkrétních problémech. Moje pøedstava by nebyla úplná, kdybych na závìr nedodala, že: l STEJNÌ JAKO DOBRÝ SADAØ PEÈUJE O CELÝ STROM, O VŠECH-

IV

NY JEHO VÌTVE, TAK I DOBRÝ NOVÝ REKTOR MUSÍ MÍT NA SRDCI ROZVOJ A PROSPERITU VŠECH SVÝCH FAKULT, ŽÍT JEJICH PROBLÉMY A S PLNÝM NASAZENÍM SE ØÍDÍCÍ FUNKCI PO CELOU DOBU VÌNOVAT.

Doc. Ing. Vilém Novák, DrSc. Narodil jsem se 21. èervna 1951 v Bruntále. V r. 1975 jsem absolvoval Vysokou školu báòskou v Ostravì, obor systémové inženýrství. Pak jsem až do r. 1984 pracoval v podniku OKD, Automatizace øízení jako programátor a pozdìji jako systémový inženýr specialista a vedoucí oddìlení. V l. 1984-1995 jsem pracoval v Ústavu geoniky AV ÈR jako vìdecký pracovník. Od února 1995 pracuji na Ostravské universitì. Od r. 1996 jsem øeditelem Ústavu pro výzkum a aplikace fuzzy modelování Ostravské university. V r. 1988 jsem na MFF University Karlovy v Praze obhájil hodnost kandidáta vìd. V r. 1995 jsem v Polské akademii vìd ve Varšavì obhájil hodnost Dr. hab. (je rovnocenná titulu DrSc). V tomtéž roce jsem byl na PøF Palackého university v Olomouci habilitován docentem. V letošním roce jsem úspìšnì ukonèil profesorské jmenovací øízení na Masarykovì universitì v Brnì. Publikoval jsem více než 120 vìdeckých a odborných prací a jsem autorem nebo spoluautorem ètyø knih vydaných zpravidla u renomovaných nakladatelství v Anglii a v USA. Byl jsem nositelem a spoluøešitelem nìkolika grantù a projektù. Jsem èasto zvaným pøednášejícím na vysokých školách v ÈR i ve svìtì. V zahranièí jsem mìl celkem 31 pøednášek, a to v Èínì, Finsku, Itálii, Japonsku, Koreji, Nìmecku, Rakousku, Slovensku, Švédsku a v USA. Kromì toho jsem byl pøedsedou organizaèního výboru mezinárodního symposia FARDM v Bechyni v r. 1990 a generálním pøedsedou svìtového kongresu IFSA'97 v Praze. Také èasto referuji na mezinárodních konferencích (celkem 48 konferencí na celém svìtì) a bývám èlenem jejich programových výborù. Jsem èlenem redakèní rady dvou odborných èasopisù. Kromì toho jsem èlenem JÈMF, Èeské kybernetické spoleènosti a International Fuzzy Systems Association (IFSA). Mé jméno je zaøazeno do knihy Who is Who in the World (nakl. Marquis, New Providence, USA) poèínaje 14. edicí. Mezi mé hlavní zájmy patøí hudba, kterou jsem kdysi zamýšlel dìlat profesionálnì. V r. 1975 jsem absolvoval lidovou konzervatoø v Ostravì v oboru hra na klavír a v tomtéž roce jsem za cyklus šesti klavírních skladeb „Stereotypy“ získal 3. cenu v celostátní skladatelské soutìži GENERACE. Proè jsem se rozhodl kandidovat na funkci rektora OU? Když jsem pøišel na OU v r. 1995, mìla za sebou teprve 4 roky existence a hledala

svou tváø. Od té doby se podaøilo udìlat ohromný kus práce a Ostravská universita už má vydobytou pozici. Velmi mi záleží na tom, kam škola pùjde, a chtìl bych, aby se v budoucnu zaøadila mezi „kamenné university“, tj. mezi university, jako je Masarykova, Palackého nebo Karlova. Myslím si, že mám dostatek zkušeností, které vzhledem k mé praxi nejsou omezeny jen na akademické prostøedí. Také mám dostateènì jasnou pøedstavu o tom, co chci. Pod mým vedením vyrostl ústav ÚVAFM v mezinárodnì uznávané vìdecké pracovištì. Vìøím, že jsem schopen navázat na všechno dobré, co bylo udìláno, a dát Ostravské universitì další potøebné impulsy k dosažení zmínìného cíle.

Teze volebního programu Mým generálním cílem je, aby OU byla centrem vzdìlanosti, které ovlivòuje dìní ve svém regionu, a místem, kde se vzdìlání nejen poskytuje, nýbrž kde nové poznatky zároveò vznikají. Chci, aby OU byla trvale øazena mezi výzkumné university, a to v budoucnu na úrovni srovnatelné s „kamennými“ universitami (Karlova, Masarykova, Palackého). Souèasný stav OU Pozitiva OU má pomìrnì stabilizovaný sbor pracovníkù a velmi dobrou tradici ve vzdìlávání uèitelù a v umìleckých studijních oborech. Zároveò má dobøe rozvinutý výzkum v nìkterých oblastech (literární vìdy, historie, matematika, polonistika, hudební a sociální vìdy aj.), a to jak na celostátní, tak i na mezinárodní úrovni. Rozvíjí se spolupráce OU s okolními universitami, zavádìjí se spoleèné studijní obory. Pozitivnì lze hodnotit rozvoj informaèních technologií, øada pracoviš je vybavena špièkovou technikou a na všechna pracovištì je zaveden INTERNET. OU má velmi modernì vybavenou universitní knihovnu. V souèasné dobì jsou již dostateènì zajištìny prostorové kapacity, a proto lze v nejbližší dobì omezit investice do budov. Negativa Hlavním problém OU vidím ve stárnoucím pedagogickém kolektivu, a to zejména profesorù, popø. docentù, kteøí nejsou v dostateèném poètu nahrazováni novými, mladšími docenty a profesory. Dalším problémem je nízký podíl objemu finanèních prostøedkù, které universita dostává na základì tvùrèích aktivit. Naprosto nedostateèný je objem získaných grantù z grantových agentur. To je èásteènì zpùsobeno pøíliš vysokým pedagogickým zatížením pracovníkù, kteøí pak mají málo èasu na tvùrèí èinnost. Existuje pomìrnì nízká úroveò spolupráce jednotlivých fakult. To se mimo jiné projevuje duplicitami ve výuce pøedmìtù a výraznì to snižuje efektivnost kreditního systému. Nìkteré studijní programy mají strukturu, která se pøežila a dostateènì nereaguje na spoleèenskou objednávku.

Struktura výdajù na OU vzhledem k omezeným prostøedkùm není pøíznivá. To se pak projevuje v pokulhávání za vývojem prùmìrných mezd na universitách v ÈR a má to zpìtný dopad na výše zmínìnou vìkovou a kvalifikaèní strukturu pracovníkù OU. Co je tøeba udìlat Financování Nelze pøíliš poèítat s tím, že se bude výraznì zvyšovat státní dotace na základì poètu studentù, a proto je nutné se soustøedit na ostatní možnosti, jak získat peníze. Pøitom je nutné si uvìdomit, že všechny pøíjmy jsou v pøímé závislosti na úrovni odborného kreditu university. Na prvním místì bych uvedl zvýšení pøíjmù z tvùrèí èinnosti. To znamená jak získávání penìz z udìlených grantù, tak zvýšení státní dotace na základì výsledkù vìdy a výzkumu. V této souvislosti se budu snažit sestavovat rozpoèet OU tak, aby získané prostøedky na VaV byly pøidìleny tìm, kteøí se o nì nejvíce zasloužili (samozøejmì pøi zachování nezbytné míry solidarity). Kromì toho je nutné hledat další zdroje pøíjmù zvenèí. Universita jako centrum vzdìlanosti musí být schopna nabídnout služby, za které bude veøejnost ochotna platit. Možné zdroje jsou napø. nabídka speciálních kursù, nabídka øešení problémù z praxe, spolupráce s jinými pracovišti (napø. AVÈR, VŠ technického smìru apod.) na vývoji nových technologií a následný podíl na jejich prodeji, apod. Proto budu prosazovat, aby aktivní pracovníci, kteøí pøijdou s iniciativami vedoucími k získání dalších zdrojù financování, byli náležitì ocenìni, a to jak finanènì, tak i spoleèensky. Na stranì výdajù budu hledat rezervy v restrukturalizaci nákladù. Napø. lze snížit náklady na výuku tím, že se zefektivní využívání kreditního systému, zvýší se podíl aktivní samostatné práce studentù na úkor pasivní formy výuky. Také jsem pøipraven provést hloubkovou analýzu rozdìlování rozpoètu na jednotlivá pracovištì a zmìnit jeho formy. Domnívám se, že bude možné takto uvolnit cca 3 mil. Kè z centrálních prostøedkù. Všechny ušetøené peníze budou použity tam, kde nejvíce chybí, tj. zejména na mzdy špièkových kategorií pracovníkù, na podporu mladých, perspektivních pracovníkù, které je nutné udržet, a samozøejmì na doplnìní nebo obnovu stávajícího vybavení. Studijní programy Budu dbát, aby byly trvale modernizovány studijní programy, tj. aby reagovaly na spoleèenskou objednávku a byly zavádìny nové obory, o které je zájem (a samozøejmì, které jsme schopni zajistit). Zároveò budu spoleènì s vedením jednotlivých fakult prosazovat, aby se zvýšil podíl oborù majících interdisciplinární charakter. Musíme sledovat, jaké mají naši absolventi uplatnìní a podle toho modifikovat studijní programy.

V této souvislosti nás èeká dlouhodobý zásadní zvrat, a to je pøechod na trojstupòovou formu studia (tzv. Boloòský model), který má trvalou politickou podporu. Jsem si vìdom toho, že OU nesmí zùstat pozadu za ostatními universitami v postupné transformaci studia na tento model. Zároveò je jasné, že se musí respektovat specifika nìkterých oborù, a to zejména uèitelských, u nichž bezhlavá zmìna by mohla zpùsobit øadu škod. Proto budu iniciovat vypracování podrobného èasového a vìcného plánu na postupný pøechod na uvedený systém na všech fakultách se zøetelným rozlišením oborù, pro které je zmìna úèelná, a tìch, u kterých je lepší ponechat stávající systém. Personální rozvoj Tento úkol patøí k nejobtížnìjším a má dlouhodobý charakter. Je jasné, že velmi významnou roli zde hraje spravedlivé a diferencované odmìòování. Na druhé stranì je nutné zdùraznit, že dostateèná úroveò mezd není jedinou podmínkou úspìchu.. Budu systematicky pùsobit na vedení fakult a vedoucí kateder, aby vytváøeli tvùrèí atmosféru na svých pracovištích a finanènì i morálnì podporovali a vybízeli k aktivitì všechny pracovníky na svých katedrách. Zároveò budu trvale hledat zpùsoby, jak motivovat všechny pracovníky k výzkumné èinnosti. Všeobecnou osvìtou a také podporou interního grantového systému se budu snažit o to, aby si všichni uvìdomili, že výzkumná èinnost jim umožní jak osobní rozvoj, tak i získání prostøedkù na vybavení, literaturu a cestování a mimo jiné i zvýšení mezd. Mladí perspektivní pracovníci musí cítit podporu a být motivováni k tomu, aby získávali doktoráty, habilitace a popø. byli jmenováni profesory. V této souvislosti budu klást dùraz na akreditace doktorských studií a práva konání habilitaèního a profesorského øízení, nebo si tím vytvoøíme prostor pro doplòování vlastních docentù a profesorù v co nejširším spektru oborù. Rozvoj pracoviš V souèinnosti s vedením všech fakult a universitních ústavù se soustøedím na formulování principù jejich dalšího rozvoje tak, aby byl reálný a zároveò respektoval jejich specifika i potenciál. Budu se snažit o to, aby se zvýšila úroveò vzájemné spolupráce všech pracoviš, a to jak ve výuce, tak i ve výzkumu (napø. pøíprava spoleèných grantù èi projektù). Velkým problémem je vybavenost pracoviš pøístrojovou technikou. Protože universitní prostøedky jsou omezené, zdá se, že hlavní možnost, jak øešit stávající stav, je získávání grantù a rozvojových projektù. PdF - na této fakultì (nejvìtší na OU) jsou na velmi dobré úrovni výtvarná a hudební výchova. Je nutné napravit systém rozdìlování finanèních prostøedkù tak, aby bylo možné obnovit kvalifikaèní strukturu klíèových oborù (napø. pedagogika, didaktika aj.). Toto spoleènì

s lepším využitím kreditního systému umožní postupnì snižovat pedagogické úvazky a tím posílit rozvoj vìdecko-výzkumné èinnosti. FF - má dobrou odbornou strukturu a velký poèet docentù a profesorù. Bude nutné optimalizovat vztah této struktury k poètu studentù a podpoøit postupné pøevádìní èásteèných pracovních úvazkù na hlavní. ZsF - má v souèasné dobì jasnì vykrystalizované dva základní smìry - sociální a zdravotní. Budu podporovat spoleèné sociální aktivity s FF, podpoøím rozvoj zdravotního smìru a vznik nových, perspektivních studijních programù. Také budu podporovat eliminování èásteèných úvazkù s cílem vytvoøit stabilní pedagogický sbor fakulty. PøF - v souèasné dobì zápasí s nedostatkem prostoru, což se však vyøeší bìhem 2-3 let dobudováním areálu na Hladnovì. Budu podporovat zlepšování její kvalifikaèní struktury, která v nìkterých oborech (napø. biologie, informatika) pokulhává, a podporovat rozvoj praktických aktivit, zejména spolupráci s prùmyslovou sférou, popø. s VŠ technického smìru. Studenti Na OU mi chybí intenzivní „studentský život“, tj. aby se studenti na universitì nejen uèili, ale také na ní žili. Proto budu v souèinnosti s vedením všech fakult hledat možnosti pro sportovní, kulturní a jiné aktivity studentù a všemi dostupnými prostøedky je podporovat (mezi jiným jde také o to, aby na všech fakultách bylo dùstojné místo, kde studenti mohou trávit pøestávky). Také bych chtìl podpoøit vznik studentského klubu. Propagace OU Považuji za velmi dùležité, aby veøejnost o OU vìdìla a nepletla si ji s VŠB-TU. Základem úspìchu je trvalé zvyšování její odborné úrovnì a podíl jejích pracovníkù a studentù na veøejném životì. Proto budu podporovat všechny odborné i spoleèenské akce, které budou zlepšovat obraz university jakožto centra vzdìlanosti, napø. organizování studentských soutìží, výstav, propagaci OU na celostátních výstavách, udìlování èestných doktorátù významným osobnostem, pøednášky významných lidí, aj. Nezanedbatelnou roli v propagaci má také popularizace vìdy v èasopisech, popø. rozhlasových nebo televizních programech.

Doc. PhDr. Karel Paulík, CSc. Narozen: 2. 5. 1949, VŠ: Obor psychologie FF UJEP Brno 1975, PhDr.: UK Praha 1976, CSc.: Psychologický ústav ÈSAV Praha 1980. Doc.: FF UP Olomouc 1996. Profesorské øízení zahájeno na FSS MU Brno. Pracovištì: 1975 - Pedagogická fakulta Hradec Králové asistent katedry pedagogiky a psychologie, 1975 - 1977 Psychologický ústav ÈSAV Praha - interní vìdecký aspirant,

V

1978-1982 NHKG Ostrava - vedoucí oddìlení prùmyslové psychologie a sociologie, 1982 - Pedagogická fakulta Ostrava - odborný asistent, od roku 1986 docent, 1991 - Filozofická fakulta Ostravské univerzity, docent, 1996-1998 prorektor Ostravské univerzity pro pedagogickou èinnost. 2000-dosud vedoucí katedry psychologie a sociální práce. Je externím èlenem zkušební komise pro státní zkoušky na PdF JÈU v Èeských Budìjovicích a èlenem oborových rad a státních zkušebních komisí doktorského studijního programu klinické a pedagogické psychologie na FF UP v Olomouci. Je také školitelem dvou úèastníkù doktorského studia, oponuje doktorské a habilitaèní práce a pracuje jako èlen habilitaèních komisí. Má rozsáhlou odbornou i popularizaèní publikaèní èinnost. Èlenství ve vìdeckých institucích: Vìdecké rady: VR Ostravské univerzity, VR Filozofické fakulty Ostravské univerzity, VR Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Brno. Odborné spoleènosti: International Council of Psychologists, Èeskomoravská psychologická spoleènost, Èeská asociace psychologù práce a organizace.

Teze volebního programu Vážení èlenové akademické obce Ostravské univerzity, dovoluji si pøedložit Vám program, ve kterém s ohledem na stanovený rozsahový limit Vás chci struènì seznámit se základními zámìry, které bych chtìl v øízení OU v prùbìhu tøíletého volebního období uplatòovat v zájmu jejího dalšího rozvoje. Základním globálním cílem bude pokraèovat v pøibližování OU standardùm moderních evropských univerzit. Východiskem pøitom bude kontinuita s dosavadním vývojem spoèívající v navazování a rozvíjení všech pozitivních výsledkù, kterých byla za stávajícího i pøedcházejícího vedení bìhem deseti let trvání OU dosažena celá øada. Proto se tento program mimo jiné opírá i o dosud zpracované a schválené koncepèní rozvojové materiály OU. Aby bylo možno toho všeho dosáhnout v rámci existujících okolností a bariér vycházejících více èi ménì zejména z ekonomických problémù, bude potøebné spojit síly celé akademické obce v aktivitách, které lze rozdìlit do následujících oblastí. Studium l Na základì dùkladné analýzy zavedeného kreditního systému pokraèovat ve formální a obsahové racionalizaci studijních programù tak, aby se eliminovala neefektivní a zbyteèná zátìž jak studentù, tak pedagogù (napø. omezováním forem založených na

VI

pasivním pøijímání informací, lepším propojením studijních programù), aby mìli vìtší kapacitu pro tvùrèí aktivity. l Souèástí filozofie u nás zavedeného kreditního systému je umožnit co nejvolnìjší pohyb studentù mezi rùznými školami. K tomu bude nezbytné uskuteènit ještì øadu opatøení týkajících se organizace studia vèetnì poskytování všech potøebných informací v angliètinì. V této souvislosti nabývá také na dùležitosti otázka mezinárodní evaluace OU. l Pøi realizaci a rozvíjení studijních programù v maximální míøe dbát na skloubení aktuálních výchovnì vzdìlávacích trendù (jako je napø. podpora èasovì ménì nároèných studijních programù v intencích tzv. Boloòské dohody a jejich provázanost s navazujícími programy) a poptávky po studijních oborech s pøihlédnutím k jejich regionálním zvláštnostem, to vše s nezbytným zøetelem k ekonomické stránce vìci (èili hledat napø. cesty ke zvyšování atraktivity tìch studijních programù, které jsou ekonomicky více podporovány, rozvíjet kombinované formy studia, doktorské studium - já osobnì se hodlám angažovat v naplnìní spoleèného projektu doktorského studia sociální práce ZSF a FF OU, distanèní a celoživotní vzdìlávání odpovídající skuteèným požadavkùm zájemcù o studium vèetnì tìch, které souvisejí s integrací ÈR do Evropské unie). Vìda a výzkum l Vytváøet co nejlepší podmínky pro intenzivnìjší zapojení uèitelù i studentù do výzkumných aktivit zejména tìch, které jsou spojeny s finanèním pøínosem pozitivním hodnocením nadøízených orgánù (Centrálnì evidované projekty a další výzkumy podporované granty). Vìnovat se eliminaci subjektivních i objektivních pøekážek dynamiètìjšího získávání grantových prostøedkù. Pøitom navázat na souèasnou snahu o motivaci zapojení se do grantových aktivit (napø. i finanèní podporou) vytvoøením adekvátních organizaèních pøedpokladù (v tomto smìru zvážit vytvoøení samostatného pracovištì, poskytujícího nejen potøebné informace vèas a v adekvátní komplexnosti, ale i zajišujícího nezbytné administrativní úkony). l Pokraèovat v úèinné podpoøe edièních aktivit celé univerzity. l Pokraèovat ve vybavování pracoviš nezbytnou moderní technologií. l Dále rozvíjet i interní podporu pro zaèínající badatele formou interní grantové agentury, doplnìnou i o odborné konzultace v intencích orientace výzkumných zámìrù nosným smìrem. l Vybudovat systém informující o výsledcích dosažených ve vìdeckovýzkumné oblasti na OU a snažit se získat i bìžný pøístup do informaèních databází pro vìdu a výzkum. l Zkvalitnit služby univerzitní knihovny v intencích zlepšení výmìny informací o výsled-

cích publikaèní aktivity OU s dalšími univerzitami a vìdeckými ústavy u nás i v zahranièí. l Zkvalitnit výpùjèní služby knihovny prostøednictvím technických modulù (funkènì uplatòovat výpùjèkový modul TINLIB a doplnit jej o další potøebné systémové informaèní vybavení, napø. systém OBELISK ap.). Management l Základem øídících aktù je univerzita jako celek.. To je podstatné pro podíl fakult na vrcholovém øízení (dosažení rovnomìrnìjšího zastoupení fakult v øídících funkcích), na hospodaøení s disponsibilními prostøedky (zachování „principu solidarity“) i pro strategii rozvíjení studijních programù a pøijímání studentù. l Racionalizovat a zefektivnit kolobìh informací ve vnitøním prostøedí univerzity. l Vytváøet optimální podmínky pro stabilizování pracovníkù zamìstnaných na OU na plný úvazek vèetnì platových podmínek a podmínek co nejlépe podnìcujících rozvoj kvalifikace s využitím pøíslušných kvalifikaèních øízení na jiných vysokých školách i na OU - k tomu úèelu bude nezbytné pokraèovat v intenzivním úsilí pro získání práv habilitace docentù a jmenování profesorù na dalších oborech OU všude tam, kde je reálné splnìní nezbytných personálních pøedpokladù. Investièní rozvoj l Vedle orientace v intencích výše uvedeného globálního cíle smìøovat jednak k racionální realizaci a dokonèení již zahájených investièních akcí, jednak na øešení problémù nejvíce komplikujících situaci studentù i uèitelù, jako je napø. pokraèování rekonstrukce kolejí na Hladnovì, zvýšení ubytovací kapacity kolejí na odpovídající úroveò (cca 1300-1500 lùžek, což znamená zvýšení cca o 400-500 lùžek), která by umožòovala i využití pro univerzitní hosty, nezbytná rekonstrukce menzy na Reální ulici ap. l V rámci nových investic zvážit možnost vybudování dùstojných reprezentativních prostor, které dosud citelnì postrádá nejen naše univerzita, ale i VŠB-TU, ve spolupráci obou tìchto ostravských vysokých škol a Magistrátu mìsta Ostravy. Vážení èlenové akademické obce, plnì si uvìdomuji, že tento rámcový struèný program, nastiòující jen v hrubých rysech øadu nároèných úkolù a problémù, které bude nezbytné v pøíštím obdobím øešit, nelze realizovat bez Vaší úèinné spolupráce. Bude-li mi prostøednictvím akademického senátu vyjádøena dùvìra, jsem pøipraven v intencích své pùvodní profese psychologa pøispívat k uplatòování moderních metod øízení a v neposlední øadì také k vytváøení pozitivní pracovní atmosféry, podložené dobrými interpersonálními vztahy.