VYSOKÉ U ENÍ TECHNICKÉ V BRN BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY NÁVRH ROZVODU VODY PRO FOTBALOVÉ ŠATNY DESIGN OF DHW SYSTEM FOR THE FOOTBALL CHANGING ROOMS

VYSOKÉ UýENÍ TECHNICKÉ V BRNċ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV TECHNICKÝCH ZAěÍZENÍ BUDOV FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF BUILDING SERVICES

NÁVRH ROZVODU VODY PRO FOTBALOVÉ ŠATNY DESIGN OF DHW SYSTEM FOR THE FOOTBALL CHANGING ROOMS

BAKALÁěSKÁ PRÁCE BACHELOR'S THESIS

AUTOR PRÁCE

JAN PLUSKAL

AUTHOR

VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR

BRNO 2015

Ing. LENKA MAUREROVÁ

Abstrakt


Tato bakaláĜská práce se zabývá vytvoĜením dvou variant rozvodu vody pro fotbalové šatny. VítČzná varianta je vybrána z tČchto dvou variant a následnČ je pro ni vytvoĜeno podrobné dimenzování vþetnČ pĜípojky. V teoretické þásti jsou popsány hygienické problémy pĜi návrhu vodovodu.



Klíþová slova


ZdravotnČ technické instalace, pĜíprava teplé vody, rozvod vody, zásobníkový ohĜívaþ





Abstract


This bachelor thesis is about creation of two variants of water distribution in football changing rooms. The best variant is the choice of these two variants and subsequently detailed dimensioning is created including water service pipe. The theoretical part describes hygienic problems with the proposed water pipeline.


Keywords


Technical installations, Preparation of boiling water, water supply, boiler …


Bibliografická citace VŠKP

Ĝ Ĝ

Ĝ

Jan Pluskal Návrh rozvodu vody pro fotbalové šatny. Brno, 2015. 43 s., 10 s. p íl. Bakalá ská

þ

Č

práce. Vysoké u ení technické v Brn , Fakulta stavební, Ústav technických za ízení budov. Vedoucí práce Ing. Lenka Maurerová .





























 
 

 






 

!




 



    







































     











 

 !  # $$%& 

 

 

 

 

" "



'()* +&+($(,--. $- 







/

,(01* 



 

 

 















/



.0+$)+,)















2



3 & &.0)+$)+,)













2





 &4   5$-+,-











2





#6-&  













7





$ 















7





8&9 1















7

















7



&,0$ 15,$ . &  











:



&,0$ 15,$ &+15(9 ,1 









:



,$ ,--&+15, 1











:

&  

-( 





















;

$((+,)

















;

+,(+,) 















;

< $)55-*1+91+,+,-











=



$(+>5-*1















=



++>5-*1















?

&$ +91+,+,-

















-@)+91+,+,-















7

+0 





















:

'5!+!(

















;



A+'91+!















;



(*1+'91+!















=

), 1*-+9 +-













"?

9 ,*0B'+













"?

9 *  # 59 ++,),$ 7/:C/C 







"?

), 1+







"

. & +91+,+,-5915D)5&(*1+'9 + 





"7

. &+1&+,- 5$>+,)&(*1+>9 +-







":

. &+1&+,-(-, >+,)&(*1+>9 +-







"E

. &+1-$!15-*1









//

+5-*15+-5A+'91+!A









/7

 &.& 

















/;

 &.591$ 

















/;

 &5+

















/;

 # ,&9&+159 ,.0A













2

+0 





































2

-B>&,D     

 

 

 

 

 

 





2"



Úvod: Tato bakaláĜská práce se zabývá návrhemrozvodu studené a teplé vody a návrhem pĜípravy teplé vody v objektu fotbalového klubu.V objektu je nerovnomČrný odbČr vody,proto stanovení výpoþtového prĤtoku bude provedeno podle bodu c) v normČ ýSN755455. ěešená budova je dvoupatrová a rozdČlení výtokových armatur je rovnomČrné mezi obČma patry.Návrh pĜípravy teplé vody bude rozpracován ve tĜech variantách a zmínČné varianty budou porovnány a nejlepší z nich bude provedena podrobnČ. Jelikož potĜeba provozu je výraznČ zamČĜena na osobní hygienu zejména používání sprchových koutĤ v nepĜíliš pravidelných intervalech, rozhodl jsem se Ĝešit právČ problematiku bakteriologické nezávadnosti a ostatní vČci s tím spojené, které tyto zdravotnČ technické zaĜízení ohrožují.

A.TEORETICKÁ ýÁST

Teplá voda z hlediska biologické nezávadnosti: Absolutní vČtšina lidí v moderním svČtČ si život bez teplé vody prakticky ani nedokáže pĜedstavit. Avšak jen velmi málo z nich si je vČdomo problémĤ a možného ohrožení lidského zdraví vlivem nesprávného procesu pĜípravy teplé vody nebo její distribuce od zdroje ke spotĜebiteli. PotĜeba teplé vody v moderních budovách je nutnost a proto pĜi návrhu tČchto nových systémĤ musíme brát zĜetel na tyto problémy a pĜi návrhu je eliminovat. Ohrožení lidského zdraví z rozvodu teplé vody, mĤže být zpĤsobeno bakteriílegionella, která se poprvé definovala po hromadné nákaze na kongresu vysloužilých legionáĜĤ z 2. svČtové války, který se konal ve Filadelfii v roce 1976. Všichni postižení byli nakaženi touto bakterii ze špatnČ udržované klimatizace. Na následky tehdejší nákazy zemĜelo 34 lidí. Bakterie legionelly má 20 opravdu nebezpeþných typĤ. Tyto bakterie žijí ve vodním prostĜedí. Nákaza se dostane do tČla vdechnutím do plic miniaturních kapiþek postižené vody. [2]

Bakterie legionelly jsou tyþkovitého tvaru a mají jeden dlouhý biþík. Bakterií je okolo 40ti druhĤ, ale všechny nezpĤsobují vážná onemocnČní. .

Vizualizace tvaru bakterie legionella[1]

Tato bakterie zpĤsobuje dvČ nemoci: Pontiacká horeþka: Název má podle mČsta ve státČ Michigan, kde touto nemocí onemocnČlo ve zdravotnickém stĜedisku 95 ze 100 pĜítomných. Je velmi podobná chĜipce a má velice rychlý prĤbČh. Vyléþení je samovolné a nastává po 2-5ti dnech. [2] Legionelóza: Jedná se o závažnou plicní infekci, pĜi které se první pĜíznaky objevují po 2-10 dnech. Postižený trpí zvracením a vážnou horeþkou a pĜi diagnóze onemocnČní mĤže dojít k zámČnČ za zápal plic, což má fatální dĤsledky. Bakterie legionelly jsou totiž odolné vĤþi antibiotikĤm používaným proti zápalu plic a pokud se špatná diagnóza zjistí až okolo 4tého dne, tak je na nasazení správné léþby zpravidla pozdČ. [2] Živná pĤda pro tyto organizmy je stagnující voda o teplotČ 25-45°C. Rozmnožovací perioda je 4 hodiny. Proto je dĤležité obmČĖovat obsah trubek v þasovém rozmezí kratším než je tato perioda, aby nedocházelo k množení.OhĜívat vodu na vyšší teplotu než je 45°Ca navrhovat celý systém bez zbyteþných slepých ramen kde by se mohly bakterie nerušenČ množit a infikovat celý systém. Vhodná je i volba materiálu potrubí jelikož povaha každého materiálĤ urþuje schopnost mikroorganizmĤ pĜežívat na jeho stČnách. PĜi realizaci dodržet minimální vzdálenost mezi potrubím teplé a studené vody alespoĖ 15cm, aby nedocházelo k samovolnému zahĜívání studené vody.[1,2] Možnosti vstupu infekce do tČla jsou pĜes sliznici dýchacích cest, trávicího þi urogenitálního traktu a kĤže. K zanesení mĤže dojít pĜi vdechnutí aerosolu nebo i pĜi

pití nebo ústní hygienČ. V tomto pĜípadČ dojde k osídlení nosohltanu a posléze vdechnutí nakaženého aerosolu do plic. [3] NejohroženČjší místa v potrubním systému, kde se mohou nacházet a nejsnáze rozmnožovat bakterie jsou: • • •

StČny potrubí Armatury a jejich tČsnČní UsmČrĖovaþe, perlátory, koncovky sprch

[2]

Výskyt bakterií v závislosti na druhu materiálu. Z následujícího porovnání je jasnČ vidČt, že pĜi braní ohledu na minimalizaci zdravotní nezávadnosti v prĤbČhu používání rozvodu vodovodní sítČ vychází nejlépe mČć.

[2] Již bČhem prvních tĜí týdnĤ se utvoĜí na potrubí viditelnýbiofilm, ve kterém pĜežívají legionelyžijící ve vzájemné symbióze s ostatními bakteriemi. Dobrý úkryt v takovýchto spoleþenstvech, schopnost využívat minerální nánosy a velká odolnost proti chlóru jsou dĤvody, proþ tato bakterie nejde ze systémĤ úplnČ odstranit. [2] Možnosti odstranČní ze systému.

1. ZmČna kvality vody: • • • •

Ultrafialovým záĜením Chlorováním Zvýšenou ionizací Cu – Ag Elektrolýzou

2. Beze zmČny kvality vody: •

Dezinfekce teplou vodou [1]

Snaha o chemickou þi termickou likvidaci má jen doþasný efekt (max. do 2 mČsícĤ) proto je nutné pĜipojit soubor provozních, technických þi stavebních opatĜení. [3] Jako provoznČ technické opatĜení je nejlepší vyregulování, další spoþívá v minimální teplotČ ohĜevu 55°C a jednou za den ohĜát vodu na 60°C. Jednou za týden je vhodné provézt dezinfekci teplotou vyšší než 70°C. [3] Systém je vyregulovaný pokud: •

•

•

V celém systému cirkulace nepoklesne teplota vratné vody do zásobníku o více než 5°C oproti vodČ na výstupu. To znamená, že voda nesmí cirkulovat pouze v nejbližších okruzích stupaþek, ale v celém systému stejnČ. Rozdíl teplot pĜi plnČ otevĜeném prĤtoku dvou od sebe nejvzdálenČjších armatur na jednom podlaží zásobené ze stejného zdroje, nesmí být vČtší po 30sek než 3°C Tlak teplé i studené vody musí být stejný u každé výtokové armatury [3]

Dezinfekce teplou vodou: PrávČ dezinfekce teplou vodou se považuje za nejúþinnČjší a zároveĖ nejsnadnČji proveditelnou. Metoda spoþívá v opakovaném zvyšování teploty v celém systému vþetnČ výtokových armatur po stanovenou teplotu podle zvolené teploty [3]. Toto Ĝešení ovšem není vhodné pro všechny materiály potrubí. A navíc není sjednocená metodika pro celou evropskou unii, proto se tato metoda provádí podle národních norem. [1]

Doba dezinfekce v závislosti na teplotČ (Holandské platné hodnoty): Teplota vody Doba dezinfekce 60°C

20min

65°C

10min

70°C

5min

[1] Ag/Cu ionizace: Jedná se o úþinnou metodu ke snížení koncentrace osídlení v systému. Jedná se o pĤsobení tČžkých kovĤ na mikroorganizmy. Oproti dezinfekci teplou vodou má delší úþinek díky vniknutí Ag a Cu do biofirmu. [3] Chlorace: Není tak úþinná jako pĜedchozí metody a navíc z dĤvodu rychlejší koroze a dalších vedlejších úþinkĤ se nepoužívá dostateþná koncentrace chlóru. [3] UV záĜení: Jedná se o možnost provedení dezinfekce, která nemá vedlejší úþinky. Má snadnou instalaci, ale musí být umístČno co nejblíže všech výtokových armatur. [3]

KromČ biologického zneþištČní je velkým problémem vodovodního potrubí koroze a inkrustace Koroze: Definice koroze: Jedná se o vzájemné pĤsobení materiálu a prostĜedí, ve kterém se daný materiál nachází. Výsledkem je znehodnocení materiálu. [5] Ukázka koroze [6]

RozdČlení podle vnitĜního mechanizmu • •

Chemická koroze: Vzniká pĤsobením kovu a korozivního prostĜedí Elektrochemická koroze: Koroze kovĤ v elektrolytech [5]

RozdČlení podle korozivního prostĜedí •

•

•

Atmosférická koroze: zpĤsobují ji klimatické podmínky vlhkost, teplota, zneþištČní. Koroze v kapilárách: zde má nejvČtší podíl koroze ve vodách. Voda pĜichází do styku s rozvodným potrubím a armaturami. Tvrdost a hodnota pH urþují agresivitu vod z hlediska korozivního pĤsobení. PĤdní koroze: jedná se korozi ve vodách rĤzného složení [5]

Podle druhu korozivního napadení: • •

• •

•

•

• •

RovnomČrná koroze: Koroze probíhá na celém povrchu stejnou rychlostí NerovnomČrná koroze: Jedná se o heterogenní prostĜedí nebo materiál. Koroze je nestejnomČrná a špatnČ se urþuje, tím také je dána kratší životnost materiálu. Galvanická koroze: Vznik pĜi spojení dvou kovĤ ŠtČrbinová koroze: Postihuje spojení dvou kovĤ pomocí šroubĤ, nýtĤ nebo bodovky sváry Bodová koroze: Dochází k bodovému napadení, pĜi kterém vzniknou v materiálu dĤlky Korozivní praskání: Jedná se porušení materiálu v dĤsledku kombinace koroze a tahových pnutí v materiálu Mezikrystalová koroze: vzniká snížením koncentrace chromu z materiálu. Selektivní koroze: Jedná se o rozpouštČní nČkterých složek slitiny.

• Erozivní koroze: Rychlost, se kterou koroze postupuje se urychlujevlivem proudícího media. Dochází ke znehodnocování pasivní vrstvy a tím ke tvorbČ rýhy a vlnek. Vyskytuje se na potrubích ve kterých proudí kapalina, která není dokonale homogenní ( výskyt bublinek, pevných þástiþek). [5]

Inkrustace Jedná se o usazování rozpuštČných látek na stČnách potrubí þímž se zhoršuje prĤtok a tlakové ztráty. V potrubí pitné vody se jedná o nánosy uhliþitanu vápenatého, slouþenin železa, manganu, hliníku a fosforeþnanu amonohoĜeþnatého, který vzniká anaerobní stabilizací kalu. [8] Inkrustace potrubí [7]

Vlastnosti vody: Tvrdost vody Udává koncentraci minerálĤ ve vodČ. Tvrdost je koncentrace všech vícemocných kationtĤ kovĤ alkalických zemin. ZjednodušenČ mĤžeme Ĝíct, že to je souþet hoĜþíku a vápníku. Geologické pomČry v dané lokalitČ urþují množství vápníku, který se nachází rozpuštČný v podzemní vodČ. DĤsledkem toho je složení vody rĤznorodé podle oblasti. [9] Meze tvrdosti vody:
 
       


        

Tabulka mezí tvrdosti vody [9]

    

  

PĜíznaky tvrdé vody: • • • •

Snadno opláchneme mýdlo Na hladinČ kávy nebo þaje se vytvoĜí povlak Z jídel a nápojĤ se ztrácí aroma Doba vaĜení masa a zeleniny se prodlužuje

       

• •

TvoĜí se bílý kamenitý povlak na nádobí a na sanitárním zaĜízení Tvorba kamene v rozvodu teplé vody

[9]

MČkká voda: MČkká voda nevykazuje žádné ze znakĤ tvrdé vody. [9] Ze zdravotního hlediska je lepší voda tvrdší, protože hlavním zdrojem vápníku pro lidský organizmus je vápník rozpuštČný ve vodČ. PĜi pití velmi mČkké vody mĤže dojít k odvápnČní.[9] Voda z technického hlediska: Pro správnou funkþnost a požadovanou životnost není vhodná ani voda pĜíliš tvrdá, která zpĤsobuje inkrustaci potrubí tak ani pĜíliš mČkká, která je ve vČtšinČ pĜípadĤ agresivní. PĜi ohĜevu tvrdé vody se utvoĜí na stČnách potrubí a ohĜívaþĤ uhliþitan vápenatý. [9] PĜi výskytu extrémnČ tvrdé vody je možné si k armaturám nainstalovat zmČkþovaþe vody, které ovšem musí plnit hygienické normy. V pĜípadČ, že voda bude urþena ke konzumaci. [9]

Materiály pro potrubí vnitĜního vodovodu : V souþasné dobČ se jako materiál pro provedení vnitĜního vodovodu používají plasty, mČć, ocel, litina nebo vícevrstvé plasty. Tam kde nelze použít opatĜení pro dilataci teplotních délkových zmČn u plastového potrubí volíme vícevrstvé potrubí. [4]

Plastové potrubí: Mezi plastové potrubí používané pro vnitĜní vodovod Ĝadíme: • • • •

Polyvinylchlorid (PVC) Polyetylen (PE) Polypropylen (PP) Polybuten (PB)

[4]

Potrubí z plastĤ se vyznaþuje odolností proti korozi a inkrustaci, nízká hmotnost a jednoduchá montáž. Nízká odolnost proti požárĤm a velká teplotní roztažnost. Velmi špatná recyklovatelnost PVC. [4] •

•

•

•

Potrubí z PVC: Je vhodné pro použití na teplou i studenou vodu. Potrubí je spojeno tvarovkami za pomocí lepení. PĜi pĜechodu mezi materiály se využívá pĜechodových závitových kusĤ. [4] Potrubí z PE: PE-X - síĢovaný polyetylen se používá pro rozvod teplé i studené vody v interiéru. Spojování pomocí mechanických spojek. PE-LD – nízkohustotní polyetylen našel použití jako materiál maloprĤmČrových pĜípojek a potrubí vodovodu v interiéru, které je vedeno v zemi. PE-HD - Tento materiál je náhrada za PE-LD. Spojování je svaĜováním na tupo, mechanickými spojkami. [4] Potrubí z PP: PP-H – homopolymer se používá na vedení studené vody. Spojování probíhá polyfúzním svaĜováním. PP-C – lineární polyetylen se pro rozvod vody v interiéru nepoužívá PP-R – statistický kopolymer se používá pro vedení teplé i studené vody. Tvarovky se spojují polyfúznímsvaĜováním. [4] Potrubí z PB: (polybuten) tento matriál má široké uplatnČní jak na rozvod v interiéru tak pro dálkové vedení topné a teplé vody. Spojování probíhá polyfúzním svaĜováním, mechanickými spojkami. [4]

Tvarovky a potrubí z PB [10]

Kovové potrubí: Mezi ocelové potrubí používané pro vnitĜní vodovod Ĝadíme: • • • • •

Ocelové Litinové Z neželezných kovĤ Kombinované matriály Vícevrstvé materiály

[4]

Potrubí z kovových materiálĤ má oproti plastovému potrubí výraznČ menší délkovou roztažnost pĜi použití na vedení teplé nebo cirkulaþní vody. Dobrá recyklovatelnost, odolnost proti požáru, mechanická odolnost, ale náchylnost na korozi a inkrustaci [4] •

•

•

•

•

Ocelové potrubí: pozinkovaná ocel se používá pro vedení teplé i studené vody. ýasto bohužel trpí na korozi, jelikož její ochrana nemá dlouhou trvanlivost. DĤlková koroze, která konþí prodČravČním nebo inkrustace je velmi þastá. Spojujeme závitovky spoji. Materiál z korozivzdorné oceli je cenovČ ménČ výhodný, spojování lisováním. [4] Litinové potrubí: PĜednostnČ umísĢujeme do zemČ kvĤli vyšší hmotnosti tohoto materiálu, proto také využíváme vČtších prĤĜezĤ.Prvky z tvárné litiny se vyrábí s hrdlovým nebo pĜírubovým spojením tČsnČným kroužkem. V pĜípadČ použití hrdlových spojĤ musíme brát na zĜetel i možnost rozpojení v dĤsledku pĜetlaku. [4] Potrubí z neželezných kovĤ: Jako nejznámČjší zástupce této kategorie je mČdČné potrubí. Pro použití v zemi se vyrábí mČdČné potrubí opláštČné. Spojují se nejþastČji pájením. Nedá se použít pro každé složení vody. [4] Potrubí z kombinovaných materiálĤ: je to potrubí,které vzniklo kombinací materiálĤ. [4] Potrubí z vícevrstvých materiálĤ: Toto potrubí je složeno z více vrstev, které se vzájemnČ doplĖují a tím zlepšují vlastnosti finálního výrobku. Mezi velké výhody patĜí dobrá samonosnost, malá délková roztažnost a možnost uchycení nČkterých typĤ potrubí napevno což je výhodné ve stísnČných prostorech. Spojování je polyfĤzním svaĜováním pĜi obnažení vnitĜní vrstvy potrubí jinak

mechanickými spojkami. Složení: uvnitĜ PE nebo PP, hliníková fólie, napovrchu PE nebo PP. Pro uložení do zemČ je vyvinuté potrubí s povrchovou ochranou z pČnového polyetylenu, který plní funkci mechanické ochrany. [4]

Ukázka mČdČného potrubí spojovaného letováním [11]

Izolace vnitĜního rozvodu vody: Vyhlášky þ. 193/2007, udává nároky na tepelnou izolaci vodovodních rozvodĤ. Rozvod teplé i cirkulaþní vody musí být tepelnČ zaizolován, stejnČ tak i rozvod studené vody kromČ pĜípadĤ, kdy jde o zásobování odbČrného místa požární vodou, nebo prostup potrubí chrániþkou. Pouze potrubí teplé vody bez cirkulace neizolujeme.V pĜípadČ rozvodu užitkové vody se posoudí nutnost použití tepelné izolace. Jedna z funkcí izolace je zabránit kondenzaci na potrubí a tím eliminovat korozi. Pokud rozvod nemá izolaci, je nutné ho obalit plstČným pásem, který vstĜebá vlhkost. [12] Pro správnou izolaci celého vedení je nutné správnČ zaizolovat i armatury a nevytváĜet zbyteþnČ tepelné mosty, které by vedly ke ztrátČ tepla a množení bakterii. Toto neplatí u armatur, kde by izolace omezovala funkci nebo zhoršovala manipulaci s armaturou. [13] Material tepelné izolace musí mít souþinitel tepelné vodivosti lambda menší než 0,045 W/m*K a 0,040 W/m*K [13] TloušĢka tepelné izolace se urþí výpoþtem, aby souþinitel prostupu tepla U byl menší nebo maximálnČ roven jak hodnoty U uvedené v pĜiložené tabulce. [13]

U mČdČných a plastových vnitĜních rozvodĤ se volí tloušĢka izolace stejná jako vnČjší prĤmČr potrubí Ĝady DN. [13] Stanovení prostupu tepla u kruhového prĤĜezu podle vyhlášky þ.193/2007














       

 





Kde: U

souþinitel prostupu tepla vztažený na jednotku délky [W/m*K]

D

vnitĜní prĤmČr trubky

[m]

d

vnČjší prĤmČr trubky

[m]

diz

vnČjší prĤmČr izolace

[m]

Įiz

souþinitel prostupu tepla na povrchu izolace

[W/m2*K]

Įi

souþinitel prostupu tepla na vnitĜní stranČ trubky

[W/m2*K]

Ȝiz

souþinitel tepelné vodivosti tepelné izolace

[W/m*K]

Ȝtr

souþinitel tepelné vodivosti materiálu trubky

[W/m*K]

Souþinitel prostupu tepla na vnitĜní stranČ trubky se urþí z odpovídajících kriteriálních rovnic respektujících rychlost proudČní a další fyzikální veliþiny a na vnČjší stranČ tepelné izolace se ještČ respektuje sálavá složka. Kde: Įiz=Įiz,K+Įiz,S Įiz,K

souþinitel pĜestupu tepla na povrchu izolace konvekcí [W/m2*K]

Įiz,S

souþinitel pĜestupu tepla na povrchu izolace sáláním

[W/m2*K] [13]

Nejmenší tloušĢky T.I. rozvodu studené pitné vody uvedené v ýSN75 5409 Druh a umístČní potrubí

PĜipojovací potrubí a podlažní rozvodné potrubí umístČné v prostorech, kde není vedeno spoleþnČ s potrubím ústĜedního vytápČní nebo teplé vody s cirkulací3), popĜípadČ vedené ve zdČných pĜizdívkách nebo pod omítkou. Nezakryté ležaté a stoupající porubí vedené pod stropem nebo podél stČn místností, ve kterých se pĜi vytápČní nepĜedpokládá teplota vČtší než 25°C Ležaté nebo stoupající potrubí vedené v instalaþních kanálech, nad podhledem, v instalaþních šachtách nebo drážkách, kde není vedeno spoleþnČ s potrubím teplé vody s cirkulací3), nebo s potrubím ústĜedního vytápČní

Nejmenší tloušĢka tepelné izolace1) pĜi Ȝࣄ”0,04W/m*K2) (mm)

4

9 9

Potrubí vedené v instalaþních kanálech, nad podhledem, v instalaþních šachtách nebo drážkách vedené v tČchto prostorách spoleþnČ s potrubím teple védy s cirkulací

13

Potrubí vedené v instalaþních kanálech, nad podhledem, v instalaþních šachtách nebo drážkách vedené v tČchto prostorách spoleþnČ s potrubím ústĜedního vytápČní

19

Potrubí vedené v kotelnách, pĜedávacích (výmČníkových) stanicích a podobných prostorách, kde se pĜedpokládá teplota vetší než 25°C

19

V místech kĜížení jiných potrubí nebo v místech prostupu potrubí stavebními konstrukcemi smí být tloušĢka tepelné izolace zmenšena až na 4mm.

1)

je souþinitel tepelné vodivosti materiálu tepelné izolace. PĜiȜࣄ>0,04 W/m*K musí být tloušĢka tepelné izolace vČtší než je uvedeno v tabulce.

2)Ȝࣄ

Potrubí teplé vody bez cirkulace se nepovažuje za zdroj tepla, který by mohl zpĤsobit ohĜátí vody v potrubí studené vody vedeném ve spoleþných prostorech s potrubím teplé vody. 3)

[12]

Souþinitel prostupu tepla pro potrubí teplé vody podle vyhlášky þ.193/2007 DN U (W/m*K)

10 až 15

20 až 32

40až 65

80 až 125

150 až 200

0,15

0,18

0,27

0,34

0,40 [13]

NejþastČji se používají dva druhy izolací a to buć ve formČ návlekové hadice, které se instalují pĜed montáží nebo podélnČ naĜíznuté izolace, které se montují dodateþnČ. [14]

[17]

[14]

Materiály používané pro izolaci vodovodního potrubí: • • • • • • •

Lehþený pČnový polyetylen Syntetický kauþuk s uzavĜenou bunČþnou strukturou KruhovČ extrudovaný polyetylen Izolaþní trubice ze skelné vaty Z hlinito-kĜemiþitých vláken Z pČnového skla Kamennou vlnu [14]

Lehþený pČnový polyetylen: Má velice jemnou strukturu. Velice dobĜe omezuje tepelné ztráty, eliminuje kondenzaci a ve velké míĜe zabraĖuje šíĜení zvuku. Tvarová i chemická stálost. [14] Syntetický kauþuk s uzavĜenou bunČþnou strukturou: Je urþený pro vnitĜní i venkovní použití. Velké využití tento materiál našel u solárních rozvodĤ. Teplotní odolnost do 160°C a ochrana proti UV záĜení. [14]

KruhovČ extrudovaný polyetylen: Používá se v interiéru. Teplota použití od -45°C do 105°C. [14] Izolaþní trubice ze skelné vaty: Použití do interiéru i do exteriéru na solární rozvod. Teplotní odolnost do 350°C. [14] Z hlinito-kĜemiþitých vláken: Jedná se o speciální materiál s teplotní odolností do 1260°C. [14] Z pČnového skla: Teplotní odolnost od -260°C do 430°C, proto je vhodný pro nároþné aplikace. [14] Kamenná vlna: Tepelná izolace s použitím do interiéru a teplotní odolností do 750°C. [14]

SpatĖe provedená izolace rozvodu teplé vody [15]teplé vody [16]

SprávnČ provedená teelná izolace

Zkoušky vnitĜního vodovodu pĜed uvedením do provozu:

Zkouška vodovodu má 3 fáze, z þehož každou þást provádí kvalifikovaná osoba. [12] 1. Prohlídka potrubí 2. Tlaková zkouška potrubí 3. Koneþná tlaková zkouška Pokud se vnitĜní vodovod skládá z více oddílných vodovodĤ, tak se provádí zkouška u každého zvlášĢ. BČhem zkoušky jednoho vodovodu jsou veškeré výtokové armatury u ostatních otevĜeny, aby provČĜilo nedovolené propojení vodovodĤ. BČhem této doby

musí být uzavĜen pĜívod vody vodovodu a otevĜenými armaturami. O provedení zkoušky se provede zápis. [12] Tlaková zkouška potrubí vodou: Celé potrubí zaplníme pitnou vodou s maximální velikostí þástic 150ȝm pĜiþemž celé potrubí musí být pĜístupné zejména spoje. PĜed zaþátkem zkoušky musíme soustavu po dobu min. 12 hodin napustit vodou o pĜetlaku 1MPa. [18] Tlaková zkouška se provádí tĜemi postupy A,B,C. O tom, který z daných postupĤ zvolíme rozhoduje zejména materiál celé soustavy a rozhoduje instalatér popĜípadČ návod výrobce. O provedení tlakové zkoušky se zhotoví protokol Z3 ýSN 73 6660. [18] •

•

•

Postup A: Použití plastové potrubí do DN 63mm a kovová potrubí. Celá soustava se nechá 10 min zatížená pĜetlakem a pokud má bít zkouška úspČšná tak po tuto dobu nesmí dojít k poklesu tohoto pĜetlaku. [18] Postup B: Použití plastové potrubí nad DN 63mm mimo PVC. Potrubí se na 30 min zatíží pĜetlakem a po této dobČ se pĜetlak sníží na ½ a poþká se dalších 30 min. ÚspČšná zkouška je pokud nedojde k žádné ztrátČ tlaku. [18] Postup C: Použití na plastové potrubí a kombinované s kovovím potrubím nad DN 63 mm. PrĤbČh spoþívá v zaplnČní systému vodou a vytvoĜení pĜetlaku a zapisování jeho hodnot v e stanovených intervalech. Po 30 min, 60 min v této fázi nesmí tlak klesnout o více než 0,06 MPa a po dalších 120 min nesmí tlak klesnout o více než 0,02 MPa. [18]

Koneþná tlaková zkouška: Tato zkouška se provádí po propláchnutí systému. Je provedena vodou, na kterou bude systém napojen. Systém se nechá pĜi provozním pĜetlaku 24 – 168h. Po uvedení pĜetlaku do systému se uzavĜou veškeré armatury a pĜetlak nesmí klesnout o více než 0,02MPa za 1 hodinu.

ZávČr:

Cíle, které jsem si stanovil semi podaĜilo dosáhnout a zjištČné poznatky budou použity v další þásti této bakaláĜské práce.


!"#$%&&$!' ()$"*(+) ",(+"

-(+'"'$&! +.& & "/" *&"+*'!" ."%)*0"%&"!+"*%*1
' -)$"*'"'$. +. "+-&/$"%-*1
 *+!#$)$"*,'"#.' "/+" "(-"%"*& &&-$ "%& &./+" "-1 1 3&'"&
& &. +*"+*'!" . 4 )$"*'"'$&! & &."+*'!" .0"%&"!+"*%* &5 6 2"","+-&#' "(,*% %5 4$"%-","+-&#' "(,*% 4$"%-","+& +*))&"'.",&' 2""!"+-&#)&" (! 

1&6 2"","+-&#' "(,*%7$(+!&85 9&('"%.'!" .: ; +' 2""!+""+-&#:& &&"+* <' (+&= "/+" *)-(-

 >        



 >?>@ 







AB9BCBCDE;FGHI$

; +' 2""!+""+-&#:& &&"+* <J.& " 



 >        





 >7? 5?>KAB9BCBCDE;FGHI$





; +' 2""!+""+-&#:& &&"+* <F/ "/+" *)-(- 

 >        



 >7?5>@AB9BCBCDE;FGHI$







; +' 2""!+""+-&#:& &&"+* <' (+&





 >        







 >7?5>@AB9BCBCDE;FGHI$



; +' 2""!+""+-&#:& &&"+* <J.& " 



 >        

<' (+&



 >7 L5> @AB9BCBCDE;FGHI$



AB9BCBCDE;I 

3 M6B 8



I& 3# 11

AB9BCBCDE;I 

3



I& 3# 11

M6B 8

NO

1%4$"%-","+-&#' "(,*%7$(+!&95 9&('"%.'!" .: 

H"%&$2= <$' (+&L<*.& "

77 <5L7<55< > 

D"/+" #-= <$' (+&L <*.& "



77 <5L7 <55< >  

Q =  







D+&%&(=<$' (+&L< / 



77<5L7<55< > 

' (= <*.& "L< /





77 <5L7<55< > 













 >(?



 >/? >? >K+





 !







<< >  

H&"*P2=KI7.- *"*5 





 <>  





 " # "   ??75>K+


(> 



! > L >L> K+

  $"%&'  >(" *"  ) +

,-,

  -.//*0  1-234 

; +/$"%-"!+""+-&#: EI3;DM6& &"& "%&' 2  I&: 3#

11NO E%)/$"%-**/P "' " +*)"R)%RP-.PP- & &/$"%-2)&'"("*

"%*R""$%.$"+-&" )!/%.#&"0& %.$S&' "-& ' ""/-(+& (+



1
.+" "(-"%"*& &"+*
!"&'"%* "*& &..+" "(. $ *)-(-(+  1 A1 AA1 AAA1 A
1
1

;& .&' ""/  ;& .&'"-/-  ; &"$   B$#"$   ; "#"$$&&( 

785 795 7I5 7F5 7B5

 3&R !*  *%* -)"*+*  2R"$' "$" &

11

6 %R, + /-'" *%-

6 %R, +$&"- T; ,%*  *'&U"&','"#* '"/"&(-(. 111 6 %R, + /' "& &*&   >% 6 5 ?7 ?8 >7??5> M$ 0-,

9 > ?:-/> <V  111 6 %R, + /' "& &*%   >% 6 5 ?7 ?8 >7?? 5>M$ ;-.

9 > ?:-,> <V 

16"%& S' ""+" . T;B;  
!"'&$R)' " ,'"#'"%.'!" .&/$ *)-(-(+/&+2 T;B;   )* #&'"% S' ""+'!" .1
'-'& /$"%-"!+" "+*),$ +" "&$"%.'"#!+" ".1""&,P-)' " " / 2" */ '"+*&( *&(1

'" "-/&-/-











 111



>-? >M 

H>$$' (+ 7 M 5

?05M <- 7= >7 >-? ?05M

   >?> M  <- 7= >?>

 111@ > ? 

@- 7= 7= ?7"@- A=

# "@-0 5 

7YM 5

@ > ??7W= W5>  ??7W  W5>  YM > K+M  YM > K+M 

 6"%& S/& " ? > K+M " K+M " 6"%& S/& " ? >

1 
.+" "(-& & 1 
.+" "(-& & 1 1;& .&' ""/785 

;& .&' ""/&)-X+*'"#!.+"

;& .&' ""/&)-X+*'"#!.+" "(-

I& S "(:

6.:  6.:

DKB 



B &: B &:

9"+&B S.









 3#MK+ #MK+  3#MK+ #MK+

;& .&' ""//&) & - ": ;& .&' ""//&) & - ":

F" && (! S 9"+&B S.


& &&' 2"","+
& && "R$-7K+5 Y ""(& I73#5 I7      

  





F" &&'.* DKB


& &&/$"%-","+
& && "R$-7K+5 "R$-7K+5 Y ""(& I7 I73#5       




  4$"%-","+ 6 2"","+



6" "- "/ -*& (+&"+
' 2%+*/&' '"& *,(+( /& S 6" "- "/ -*' 2%+* D" 4$"%-","+73#5 6 2"","+73#5     

      

  

                

      

             

   

!

"!#$%#&'

 1 1;& .&'"-/-795  ;& .&'"-/-&)-+* X"#!$ "-1F"$ "-& *%.& /&+ *&(&'" *%-"+-&/$"%-*
'/"&(&&%R"+-1F!. '" *%-&&%2%..* #./'-"+.66' %R, + /-11&11 ;& .&'"-/-& &. & 7/&-/-5 6"#*$2 I 2 I&/&7)5 I&7#5 6 2"","+-&#@      6 2"","+-&#@      6" *%-
7V5        6" *%-
7V5     

  A/"&('" *%-
L
        3&%R"+-7IZ3Z[5        ( (



& 7/&-/-5 4$"%-
 6" *%-
7V5 6" *%-
7V5 6" *%-( *&( A/"&('" *%-
L
 A/"&('" *%-( *&(



;& .&'"-/-& &. 6"#*$2 I 2                

I&/&7)5             ( (

   I", "/ -/"%&& &&)+%'+#%&"

)#"*$#&**



I&7#5  

 

         "%*'$%&!%*

-  .(

4$"%-","+ 6 2"","+

  1 1 9&( &"$/' -& *+"*& &"*' 2%+*#&$* "&/&  "/ -*'"/"&(-(+& (+7I5  "*" ! *)' &+&X&+" "(-)' " "&/&   &"$78;E#;B5 D"  

  

4$"%-","+7#5        

6 2"","+7#5  

   

     

D"/ -   +)+",+&#   

    

 

 3#  3#

4$ *)-(-+"'" "-)'& !R)R *+! "(' ""/"-$ "/ -. '"/"&(-(/&'&-&/$"%-","+%*  " &P-(+)P-/1-R'"R, S &016 "",$ )8;E         

4$"%-","+ 6 *"","+

 "  "  "  "  "

  

1 1B$#"$7F5  "*"  *%* ' &+&X&%* +" "(""  " %*  ' $&"&)'P-0&" &)+" P- 

4$"%-","+





6 2"","+



 J' 2""!+""+*)' "%!$"R$-' 2"",(+"+- !) & /&%- &)--$"&*%- &)-&("!/+ *-$"$-1  1 1; "#"$$&&(7B5  ""  *+*X&.)& *)- *' &("$'.%* "-" "" - $"*$&.&) ",(+&S S2 

4$"%-","+





6 2"","+




""  *-/-' 2"","+ .R)*)$"R! (!/&'")-&  &$"-) ",(+&%2 !'" "*'" + *1  1 1I"!.+" "(-


+" "(-.P&!'& && ./$"%-","+' ""$ *)-(-"

-*%*  ""+& R$/$"%-EI3;DM6&1F%* ' " " /"-

*+!& &. 

   

1F/"--+"" "" *&'-'").' "& &* /$"%-"!+""+-&# 


,'"#",' 2"'-" -'" *%-%* ' " &/& " .T; 1Y"R(+& & %* ".)'R"('"& &/"," % ' ""%*  ,'"#' " '" /&+*I/!"" . 

 >% 6 B   7    

3 : 7 

Y",,")", *+.,"",(+& &* &/&-/-M$'"  &%*./" .

5

"*#,"*'" &%*./" .

C

"*#$"*#&$"$" % *" ./,"",(+& &* &/&-/-$)!+" *+* '" &%*. /" .



6"#,"",(+& &* $)!+" *+*



6"# *+2,"",(+& &* 

6" '"$ -+"" $&(/!"" .&$ &))-R(!/-/-&":
              !" #   "  " $    % "    " % %   %    % %   %      "    &   %     ""  "#     &   ""  " %    "   "      '

;&/& !"$*#"$)$$-R' 2"'-" -'" *%- "/& -#$%* ".&  !)$"*&'").P&.$-R%* "*R .'"*R-.'"*/P&.&) "'&1 /%.!P&.)$"*'"#-.)&" / -'"'-'& R%* "*.*R-&!' ")*" $!+ # ))(+R/'&$.' "%-+&)-$)! .)&"/'&$.*R21 Y&"& ' "-" "" 
&
%* '"*R&V1Y&"" "" -'-'")&%*  $"*R'" *%- !1 

1G. &*(!'"$"*/-'-" -+"'" *%-  3 :

DE >D%FG L$D? L$D@H L$D7! L$DIF 

DE 



Y $'"/#-'&&/&#*'"$*/"&!+"'" *%-6&

D%FG 

-'"R& "&,+. "$&(,'&' ,"""*& &* "*'"  &%*.&"('"$*/"&!+"'" *%-6&

$D? 

&"/ &7$-R-&*5/'2$"%,P", "/ -/ S" (,\ "/&#*&"('"$*/"&!+"'" *%-6&'"  11

$D@H 

&"!/ ." " *6&'" 11 

$D7! 

&"!/ .&'"),(+/&-/-&':' 2"",(+"+-6&'"  11  $DIF  &"!/ .-&-$-(+" '" 2'" *%-6&1   JKL  $D? >  000  +

)$$/ "$/S" (,\ "/&#*&"( '"$*/"&!+"'" *%-

M

G*$"&" .SM '" &%*.F

N

-+"!/ .(+-MO  



$D? >



>6&]$D>  P1-QP R2-RS 

.;,/;-, 000

6&

G. &*(!'"$"*/-:

DE ^LL

LL >6&

6&^6& 

6" -&.+"*)

1F/"- "/" *'!" ./$"%-"!+""+*

B6Ca
EF8

6_`CEG8: 

 QB3           c







bFNM$O

?$ NM$O  ?   ?  

?   ?    ?  

 ?    ?  





 CNO 

    

  





D N6&MO CDN6&O    

                







cd 

       

e6H N6&O         

CDLe6H   

   

  





)!&#)

?$ NM$O ?  ? 

? 

?  ? 

bFNM$O      

c



QB3         

bFNM$O       



c









QB3 98 9

bFNM$O  

?$ ? ?

NM$O  

CNO

 

    

    

 ?

?

?

   

    

   

 98 9

  

 ? ?

  

  

 98 I9 FI F

    

 ? ?

? ?

     

 HB H

  

 ? ?

 Gf AG IA

    

 98 I9

  





?$ NM$O ?  ?  ? 

?  ?  ?   ?  

CNO      

D N6&MO CDN6&O          

QB3       

 CNO 

      

  D N6&MO CDN6&O            

             D N6&MO CDN6&O      

cd       cd              

e6H N6&O

        e6H N6&O          

CDLe6H         *+&!) CDLe6H *+&*# *&)" +&#, +&"% +&#+ *&!# *&%)

cd  

 e6H N6&O  

CDLe6H #&$# +&##

     

    

     

 *+&$, !&%% "&!"

  

  

   

  

 )&,# *&!#

 

  

     

     

 

   

    

 ,&$+ %&%$ '&$! %&'*

  

  

  

  

  

  

 )&,# *&*#

 ? ?

?

   

     

   

   

    

     

 +&"' +&)% *&+!

 ? ?

  

 



  

  

 



  

 ,&$+ %&%$

$'&$%



FI F

 

? ?

  

 

  

   

  

 

'&$! '&!*

 HB H

  

 ? ?

  

  

  

  

  

  

 )&,# *&*#

 Gf AG IA

    

 ? ?

?

   

     

   

   

    

     

 +&"' +&)% *&+!

 98 I9 FI F

    

 ? ?

? ?

     

 

  

     

      

 

   

    

 ,&$+ %&%$ '&$! '&!*

 HB FH

  

 ? ?

  

  

  

  

  

  

 )&,# *&*#

 Gf AG IA

    

 ? ?

?

   

     

   

   

    

     

 +&"' +&)% *&+!

  9 8  I 9  F I   F

    

 ? ?

? ?

     

 

  

     

      

 

   

    

 ,&$+ %&%$ '&$! '&!*

  H B  F H

  

 ? ?

  

  

  

  

  

  

 )&,# *&*#

  G f  A G  I A

    

 ? ?

?

   

     

   

   

    

     

 +&"' +&)% *&+!

  9 8  I 9   I

    

 ? ?

?

   

  



   

    

    

    

 +&"* +&*! *&%*

 98 9 

   

 ? ? 

   

   

   

   

   

   

 )&,# *&*# 

1 F/"- "/" *$* !" ./$"%-"!+""+*

6_`
EF;`JFB;g

6_`CEG8: 





QB3   

bFNM$O  

 











     c

   

?$ ? ?

?  ?  ?  ?  ?  ? 

QB3              c

bFNM$O            

?$ ? ?

?

?

? ? ? ? ? 

QB3             c

bFNM$O ?$  ?  ?  ?  

?   ?

 ?

  ?

 ?  

QB3        

bFNM$O ?$  ? 

? 

?











 D CD NM$O CNO N6&MO N6&O     

 







cd 



e6H N6&O  

CDLe6H  





 

 







 



 



 





 

 



 



 

 

        NM$O               NM$O             NM$O     



  

    D CNO N6&MO                   

    D CNO N6&MO  

                    D CNO N6&MO        

           CD N6&O cd                              CD N6&O cd                             CD N6&O cd        

       %,&$* e6H N6&O CDLe6H                        

   $"&+* e6H N6&O CDLe6H    *+&*#  *&)"  +&#,  +&"%   !&'"   *&,)  $&$'

  %&+*  $#&'# e6H N6&O CDLe6H   +!&"$  !&)"  #&"*

  9 8  I 9  F I   F

     

 ? ? ?

?

     

     

    

     

     

     

 !&,$ +&*, +&,$ +&'+





















  8



?











 

"&++





















  8



?



 



 



 

+!&#,

 98 89

   

 ? ?

   

   

   

   

   

  

 !&%* *&!%

 FI F

  

 ? ?

  

  

  

  

  

  

 ,&"$ !&#!

 98 9

   

 ? ?

   

 



   

   

  

  

 !&%+ )&*)

 98 9

   

 ? ?

   

 



   

   

  

  

 !&%+ )&*)





















8  98 9  98 9

       

?  ? ?  ? ?

        

       

        

       

         

          

*!&%'  +&#) *&%!  *&$' ,&+"





















8



?





 

 



 

'&!!

   8 8

  

 ? ?

  

  

  

  

  

    

 +"&+" +"&+"





















8



?











 

+,&'!









 e6H N6&O    



QB3 98 I9 FI BF

  bFNM$O ?$ NM$O  ?   ?  

?   ?  



  D CD CNO N6&MO N6&O   

       

   

cd 

   

CDLe6H ,&$+ %&%$ '&$! *&"%

B



?

 











+#&'+

 fH Gf IG

    

 ? ?

?

   

  



   

    

    

    

 +&"* +&*! *&%*

 YA Y

  

 ? ?

  

  

  

  

  

  

 )&,# *&*#

 C3 C ;  B;

   

 ? ?

   

   

  

   

   

   

 +&+, +&+!

 

? ?

 

  

   

  

  

  

$&!' #&"!

 98 I9 FI BF B

     

 ? ?

? ? ?

       

 

 

 

      

       

 

    

     

 ,&$+ %&%$ '&$! *&"% +%&*+

 fH Gf IG

    

 ? ?

?

   

  



   

    

    

    

 +&"* +&*! *&%*

 YA Y

  

 ? ?

  

  

  

  

  

  

 )&,# *&*#

 C3 C ; B;

     

 ? ? ? ?

     

      

      

      

      

      

 +&+, +&+! $&!' #&"!

  9 8  I 9  F I  B F   B

     

 ? ?

? ? ?

       

 

 



 

      

      

 

 

    

     

 ,&$+ %&%$ '&$! *&"% +"&!+

  f H  G f  I G

    

 ? ?

?

   

  



   

    

    

    

 +&"* +&*! *&%*





















  

 Y A   Y

 

? ?

 

 

 

 

 

 

)&,# *&*#

  C 3   C  ;    B ;

   

 ? ?

   

   

  

   

   

   

 +&+, +&+!

 

? ?

 

  

   

  

  

  

$&!' #&"!

 

9

8 

I

9 

F

I 

B

F 



B

     

 ? ?

? ? ?

       

 

 

 

      

       

 

    

     

 ,&$+ %&%$ '&$! *&"% +%&*+

 

f

H 

G

f 

I

G

    

 ? ?

?

   

  



   

    

    

    

 +&"* +&*! *&%*

 

Y

A 



Y

  

 ? ?

  

  

  

  

  

  

 )&,# *&*#

 

C

3 



C 

; 

 

B

;

   

 ? ?

   

   

  

   

   

   

 +&+, +&+!

 

? ?

 

  

   

  

  

  

$&!' #&"!

  9 8  I 9   I

    

 ? ?

?

   

  



   

    

    

    

 +&"* +&*! *&%*

 98 9

  

 ? ?

  

  

  

  

  

  

 )&,# *&*#

 98 I9 FI F

     

 ? ? ? ?

     

      

      

      

      



 +&+, +&+! $&!' #&"!

     

11F/"-( *&#-+"'" *%-

 '!/ .) ",(+ "

-(+ E

- 4 &7K5      

                     I 

 T >T M7?$ 5>M7?5>M$ 

;,-U,0-V

>

;.-V

 >

,0-V

;.-V

>?>

M$

> ?>M$

V-/U.W-U;-;

 > W >

.W-

;.-V

;.-V

>?>

M$

>?>M$

,U.,-;UV-UV-WU;-;

/ >

;.-V

>?> M$

. >

.,-;

;.-V

V >

V-

>?> M$

V-,

>?>

V-W

>?> M$

;.-V

, >

;.-V

; >

>?> M$

;.-V

0>

;-;

;.-V

M$

> ?> M$

D"/ -./&",/ &(+"" *+2$. "&)-&$&-&"!/ .& S*&#-(+& &* (+1

I *&(

6_`CEG8: 





QB3  

bFNM$O 

 







    II I I II  II c



        



?$ ?

?  ?  ?  ? ? ? ? ? ? 









D N6&MO CDN6&O 



e6H N6&O 

CDLe6H 

 







 



 





            

         

          

         

  

         %'&$*

CNO







 

 



           

 

      

&"- "' &-,P.( *&#-+"# '& & 000/W- >  000;-,

I *&#-# '& "*$-- "' &-,P*P-%" ""*  ;& +*)f * 0"$J6 



cd



NM$O 



G>



6 &("-"%&$# '& &J6NO

11; +'-'"). QB3 bFNM$O

?$ NM$O 6-'")&  ?  

CNO 

D N6&MO CDN6&O  

cd  

e6H N6&O 

CDLe6H +%&+*



1; +'" *%-' "& &' 2"",(+"+- 6 "$* "*" *!"& &'&- + /-'" *%-  +*/$"%-"!+" "+*1 6 "'"*" * "*" "+-,"",& &* 2R* #-/) " *P &$"-'"'$ '-"+'" ) ",(+'"")21 6 ""+-&#*-$!-$"$(+  ! $ %**)-" *' "$ *.& *-$,(+h/"/&$%"*" "+-&#%*  "'" *%-? ! $/&" %"#"*' -**.& *2R/  *"&&'" *%-?&&'")- '"$ -**.& *2R' "!$'" *%-?)&) &&%*(-R1 F'2 " .$2661  QB3 JJ J J JJ  EGJ

bFNM$O

?$ NM$O  ?   ?   ?   

? 

CNO    

D N6&MO CDN6&O       

 

cd    

e6H N6&O     

CDLe6H    

 6 ""+-&#-$"$(+ ) "'" *%-,"", & &* ? QB3 JJ J J

bFNM$O  

?$ ? ?

NM$O  

CNO   

D N6&MO CDN6&O     

cd  

e6H N6&O  

CDLe6H   

 E+-&#-$"$%* &'")'" *%- ? !$/&" %"#- "$' (+. /  **)&?&""'" *%-$ /  **)/&'"$ -" %"#-&? !

")  "'"$ -,""!& &* .1 QB3 JJ J J JJ  EGJ

bFNM$O

?$ NM$O  ?   ?   ?   

? 

CNO    

D N6&MO CDN6&O       

  

cd    

e6H N6&O     

CDLe6H    

 E+-&#*-$,-$"$%* &' "$"$)/&'"))&"' (+"/-"+-&#/ -$"$ QB3 JJ J J JJ  EGJ

bFNM$O

?$ NM$O  ?   ?   ?   

? 

CNO    

D N6&MO CDN6&O        

 

cd    

e6H N6&O     

CDLe6H    

 E+-&#*-$,-$"$%* -&'")-&$&"$&!*.& "' " ! '" *%-?&& *+"*$ &*%*  !'" *%-? !%* '" " %"#-*.& */  *""&?   QB3 JEG EGJ J J

bFNM$O   

?$ ? ? ?

NM$O   

CNO

  

D N6&MO CDN6&O        

cd   

e6H N6&O    

CDLe6H   

 6"$ -"+-&#%* &'")&"%) $ &./ (& "$))1? !%* "* '"" %"#-%RP-,"",& &* /  *".&? QB3 JJ EGJ JJ 

bFNM$O   

?$ ? ? ?

NM$O   

CNO   

D N6&MO CDN6&O       

cd   

e6H N6&O     

CDLe6H   

EGJ 



?







 


P(+"'" *%-&& &*' 2"",(+"+-%* &!V   /&/ &: 
='" & 
=$* " & F;=)"'" *%- /&'-"+: 1 *&($&%.:   1 6" !,' "0'-'"). 

1 F&" " !$$&.  1 62 " .$'' 2"","+ 1 62 " .$'' 2"","+ 1 62 " .$'/$"%-","+ 1 62 " .$'/$"%-","+ 1 8<"" " "" *  1 J"R-'" *%-   1 F&*/$"%-"!+""+-&#  

6 6 6  6 6 6 6 6  6 6

 I16 ")

(+(/' & 8(: 

D"/" " .0"%&"!+"*%*#1'1 C (

-$": 

#1'1 &1\/1C (

A$" :


(&;"",6" + & %&C (

F&*:

M


.' &("&: 6*$&Y&     







  

TECHNICKÁ ZPRÁVA VnitĜní rozvod vody a pĜípojky Úvod

Projekt Ĝeší vnitĜní vodovod a jeho pĜípojku fotbalového klubu naul. Potoþnív Lednici. Jako podklad pro vypracování sloužilo zadání a situace s inženýrskými sítČmia informace odstavebního úĜadu PĜi provádČní stavby je nutné dodržet podmínky obecního/mČstského úĜadu, stavebního úĜadu a zásady bezpeþnosti práce.

PotĜeba vody



H"%&$2= <$' (+&L<*.& "

77 <5L7<55< > 

D"/+" #-= <$' (+&L <*.& "



77 <5L7 <55< >  

Q =  







D+&%&(=<$' (+&L< / 



77<5L7<55< > 

' (= <*.& "L< /





77 <5L7<55< > 





















PrĤmČrná denní potĜeba = Maximální hodinová potĜeba 28,18 / 83,47 . 1227 =

Vodovodní pĜípojka



<< >  

H&"*P2=KI7.- *"*5 





 <>  




(> 

1227 l/den 414 l/h

Pro zásobování pitnou vodou bude vybudována nová vodovodní pĜípojka provedená z HDPE 100 SDR 11 i 110*18,4 Napojená na vodovodní Ĝad pro veĜejnou potĜebu v ulici Potoþní. PĜetlak vody v místČ napojení pĜípojky na vodovodní Ĝad se podle sdČlení jeho provozovatele pohybuje v rozmezí 0,45 až 0,55 MPa. Výpoþtový prĤtok pĜípojkou urþený podle ýSN EN 806-3 ( ý ) þiní 8,2 l/s. Vodovodní pĜípojka bude na veĜejný litinový Ĝad DN100 napojena navrtávacím pasem s uzávČrem, zemní soupravou a poklopem. VodomČrová souprava s vodomČrem DN 40 a hlavním uzávČrem vody bude umístČna v typové betonové vodomČrové šachtČ o rozmČru 900 x 1200 x 1600 mm na pozemku investora / za obvodovou zdí v 1. PP domu. nebo

5455

SN 75

Potrubí pĜípojky bude uloženo na pískovém podsypu tloušĢky 150 mm a obsypáno pískem do výše 400 mm nad vrchol trubky. Podél potrubí bude položen signalizaþní vodiþ. Ve výšce 400 mm nad potrubím se do výkopu položí výstražná fólie.

VnitĜní vodovod

VnitĜní vodovod bude napojen na vodovodní pĜípojku pitné vodyna ulici ý Potoþní. Výpoþtový prĤtok pĜípojkou urþený podle ýSN EN 806-3 ( ) þiní8,2 l/s. VodomČr a hlavní uzávČr vnitĜního vodovodu bude umístČn v typové betonové vodomČrové šachtČ o rozmČru 900 x 1200 x 1600 mm na pozemku investora / za obvodovou zdí v 1. PP domu.Hlavní uzávČr objektu bude umístČn také vv typové betonové vodomČrové šachtČ. PĜetlak vody v místČ napojení pĜípojky na vodovodní Ĝad se podle sdČlení jeho provozovatele pohybuje v rozmezí 0,45 až 0,55 MPa. Hlavní pĜívodní ležaté potrubí od vodomČrové šachty do domu povede v hloubce 1,5 m pod terénem vnČ domu a do domu vstoupí ochrannou trubkou z podlahy. V domČ bude ležaté potrubí vedenopod stropem v podhledu. Stoupací potrubí povedou všachtách spoleþnČ s odpadními potrubími kanalizace. Podlažní rozvodná a pĜipojovací potrubí budou vedena v pĜizdívkách pĜedstČnových instalací a pod omítkou. Teplá voda pro celý fotbalový klub bude pĜipravována v tlakovém zásobníkovém ohĜívaþiEI3 ;DM6&ohĜívaném topnou vodou z ústĜedního vytápČní. Na pĜívodu studené vody do tohoto ohĜívaþe bude kromČ uzávČru osazen ještČ zpČtný ventil a pojistný ventil nastavený na otevírací pĜetlak 0,6 MPa. VnitĜní vodovod je navržen podle ýSN EN 806-2 a ýSN 75 5455. Montáž a tlakové zkoušky vnitĜního vodovodu budou provádČny podle ýSN EN 806-4 a ýSN 75 5409. VnitĜní vodovod bude provozován a udržován podle ýSN EN 806-5 a ýSN 75 5409. Materiálem potrubí uvnitĜ domu bude mČć. Potrubí vnČ domu vedenépod terénem bude provedeno z HDPE 100 SDR 11. SvaĜovat je možné pouze plastové potrubí ze stejného materiálu od jednoho výrobce. Pro napojení výtokových armatur budou použity nástČnky pĜipevnČné ke stČnČ. VolnČ vedené potrubí uvnitĜ domu bude ke stavebním konstrukcím upevnČno kovovými objímkami s gumovou vložkou. Potrubí vedené v zemi bude uloženo na pískovém loži tloušĢky 150 mm a obsypáno pískem do výše 400 mm nad vrchol trubky. Jako uzavírací armatury budou použity mosazné kulové kohouty s atestem na pitnou vodu. Jako tepelná izolace bude použita návleková izolace MIRELON tloušĢky síly potrubí nebo

SN 75

5455

Po dokonþení vodovodu bude provedena tlaková zkouška pĜed instalací armatur a poté i po koneþné instalaci všech armatur. PĜed spuštČním se provede desinfekce potrubí.

ZaĜizovací pĜedmČty














  
 
 


 
 


 





 

 
!!"#$!"%
  &
& &
' &  (
) 
'  &%
* & &
   &


+


,


 

 
!!"#$!"%
  &
& &
' &  
 
 &(
) 
'  &
&&%
* & &
   &


,


-


-. 
$!#!""
&
 &%
 &
& &
' &  %
) 
* & &
   &





/


/ 
00#$+
 
%
 &
& &
' &  %
) 
  &
   &





1


1  &

,"""#2""%
 &
& &
' &  %
 &
 
3""#3""





1,


1  &

2""#2""%
 &
& &
' &  %
 &
 
3""#3""





45


6 
37"#!3"#3$"%
 &
& 8

 


,+


 &
+!#!,!#3,"%
' 
&.



,3


-  
,%2,#,%2,#"%+


,



-9:




;&  <



=  .
'



 &
  &

 
   

(
- &


 <
;&  .
 
!""



&
  <
>&

 %
>&

  %
)
&  
 
 

 ' '
  '

!
%
? %
>&  
(


 

 &

'
%



%
 '

  *(
 
 &8
@'
*

*'
  
 (
A
*
&


 
 '

@&


 
*

*  .
 ' &
  

 '(
 *

 

&
 

 
&


 
'

@

  &(



  '

(
6

 '8
  
)' B 1(


Použité zdroje: C,]5NET. Legionella v pitné vodČ. MEDPORTAL [online](
C(!(",$D(
<<EEBBB( ( E   E  F F >(

CDPOSPÍCHAL, ZdenČk. Ochrana vnitĜního vodovodu z pohledu mikrobiologie (ll). TZB-INFO [onlineD(
,$(,,(""!%
C(!(",$D(
<<EEBBB( F = ( E+!+F  F   F  'F F 'F   F>(
C3DŠAŠEK, Jaroslav. Možnosti odstranČní legionel z distribuþní sítČ pitné vody. TZB-INFO [online].!(,("""%
C(!(",$D(
<<EEBBB( F= ( E32!F  F  F F F 'FFF >(
C$DVRÁNA, Jakub. Materiály zdravotnČ technických instalací. CASOPISSTAVEBNITVÍ [online].
C(!(",$D(
<<EEBBB(   ( E F   FFG>,0!+>(
C!DKorozeWIKIPEDIA [online](
,(,(",$%
C(!(",$D(
<<EE(B( EBE6 >(
C7] McLassus, Roger.WIKIPEDIA[onlineD(
,$(,(""7%
C(!(",$D(
<<EE(B( EBE6 H B E1 ' (

C0DOdstranČní tvrdosti vody-odstranČní vodního kamene. AGUA [onlineD(
C(!(",$D(
<<EEBBB('( E  F  F F  F  FEF32E>(
C+]Inkrustace. LECCOS [online].
C(!(",$D(
<<EE ( E#(EE '>(

C2DVlastnosti vody. KOHOUTKOVA [online].
C(!(",$D(
<<EEBBB(  ' ( E F

E  F E>(

C,"DTRIBON, PB (Polybutylen). GEORGEFISCHER [onlineD(
C(!(",$D(
<<EEBBB( = ( E 'E EF '>(

C,,DJak ošetĜovat a þistit kovy.CESKESTAVBY [onlineD(
,7((",%
C(!(",$D(
<<EEBBB( ( EE*F  FFF F"0",(>(



C,D
VRÁNA, Jakub. ýSN 75 5409. TZB-INFO[online].2(0(",3%
C(!(",$D(
<<EE ( F= ( E FF  F F F E,",00FF0!F!$"2F  F

 >(









C,3DTOPINFO, Vyhláška þ.193/2007Sb.Kterou se stanový podrobnosti úþinnosti užití energie pĜi rozvodu tepelné energie a vnitĜním rozvodu tepelné energie a chladu. TZB-INFO [online]. C(!(",$D(
<<EEBBB( F= ( E  F E FF,23F""0FF 'FF F   F ' F' F F F 'FF FF  F 'FF FF'>(

C,$D
PETěÍýEK, Petr. Izolacepotrubí. CESKYKUTIL[online].,7(,(","%
C(!(",$D(
<<EEBBB('( E F  '>(

C,!D
GARUDA. V oblasti vody nabízíme následující. GARUDA-PLZEN [online].
C(!(",$D(
(

C,7] HYPERMEDIA. ZpĤsobyizolacepotrubí u otopnýchtČles.HYPERBYDLENI [onlineD(
!((",%
C(!(",$D(
<<EE ( ( E FF E",+F ' F  F  'F'F FE>(

C,0] TRIKER. TubexAL izolace. TRIKER [onlineD(
C(!(",$D(
<<EEBBB(  ( EF 3!,"""",!,"EA'#FF E>(

C,+] VRÁNA, Jakub. Montáža zkoušení vnitĜních vodovodĤ podle nové ýSN EN 806-4 . TOPIN [onlineD(
C(!(",$D(
(
C,2] STIEBEL ELTRON. PrĤtokovýohĜívaþ. [onlineD(
C+(!(",!D(
(
C"] DZ,Dražice. Zásobníkový ohĜívaþ. [onlineD(
C+(!(",!D(


(
C,]Pumpa.ýerpadlo. [onlineD(
C+(!(",!D(
(