VYSOKÉ U ENÍ TECHNICKÉ V BRN BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
FAKULTA PODNIKATELSKÁ FACULTY OF BUSINESS AND MANAGEMENT
ÚSTAV MANAGEMENTU INSTITUTE OF MANAGEMENT
STUDIE STANDARDIZACE UR ENÉ KOMODITY PRO INNOSTI NÁKUPU THE STUDY OF STANDARDIZATION FOR THE BUSINESS OF BUYING COMMODITIES
DIPLOMOVÁ PRÁCE MASTER'S THESIS
AUTOR PRÁCE
Bc. Petr Vla ic
AUTHOR
VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR
BRNO 2016
prof. Ing. Marie Jurová, CSc.
Tato verze diplomové práce je zkrácená (dle Směrnice č. 2/2013). Neobsahuje identifikaci subjektu, u kterého byla diplomová práce zpracována (dále jen „dotčený subjekt“) a dále informace, které jsou rozhodnutí dotčeného subjektu jeho obchodním tajemstvím či utajovanými informacemi.
Vysoké učení technické v Brně Fakulta podnikatelská
Akademický rok: 2015/2016 Ústav managementu
ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Vlašic Petr, Bc. Řízení a ekonomika podniku (6208T097) Ředitel ústavu Vám v souladu se zákonem č.111/1998 o vysokých školách, Studijním a zkušebním řádem VUT v Brně a Směrnicí děkana pro realizaci bakalářských a magisterských studijních programů zadává diplomovou práci s názvem: Studie standardizace určené komodity pro činnosti nákupu v anglickém jazyce: The Study of Standardization for the Business of Buying Commodities Pokyny pro vypracování: Úvod Popis podnikání podniku se zaměřením¨na: - výrobní portfolio - materiálový standard Cíle řešení Analýza současného stavu nákupu pro vybrané komodity Vyhodnocení teoretických přístupů pro standardizaci komodit Návrh stardardizace pro vybranou skupinu komponent v vzhldem k nákupu Podmínky realizace a přínosy Závěr Použitá literatura Přílohy
Podle § 60 zákona č. 121/2000 Sb. (autorský zákon) v platném znění, je tato práce "Školním dílem". Využití této práce se řídí právním režimem autorského zákona. Citace povoluje Fakulta podnikatelská Vysokého učení technického v Brně.
Seznam odborné literatury: JUROVÁ, Marie et al. Výrobní procesy řízené logistikou. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2013, 260 s. ISBN 9788026500599. KAVAN,M. Výrobní a provozní management. 1.vyd.Praha: Grada Publishing, 2002, s.424, ISBN 80-247-4099-5. ROSENAU,M.D. Řízení projektů. Přel. Brumovská,E., Praha: Computer Přess, 2000, 344s. ISBN 80-7226-218-1. UČEŇ,P. Zvyšování výkonnosti firmy na bázi potenciálu zlepšení. Praha GRADA Publishing,. 2008, 190s. ISBN 978-80-247-2472-0. SLACK, Nigel, Stuart CHAMBERS a Robert JOHNSTON. Operations management. 6th ed. Harlow, England:; Financial Times Prentice Hall, 2010, xxv, 686 s. ISBN 978-0-273-73046-0.
Vedoucí diplomové práce: prof. Ing. Marie Jurová, CSc. Termín odevzdání diplomové práce je stanoven časovým plánem akademického roku 2015/2016.
L.S.
_______________________________ prof. Ing. Vojtěch Koráb, Dr., MBA Ředitel ústavu
_______________________________ doc. Ing. et Ing. Stanislav Škapa, Ph.D. Děkan fakulty
V Brně, dne 24.3.2016
ABSTRAKT Diplomová práce se zabývá studií komodity materiálu hutního a materiálu spojovacího ve strojírenské firmě. Pro tyto komodity se sestavuje analýza současného stavu daných komodit, na základě které se bude navrhovat materiálový standard. Východiskem této diplomové práce by mělo být dosažení potencionálních úspor financí, času a navýšení produktivity.
ABSTRACT Master’s thesis deal with commodities of metallurgical and connecting material in engineering firm. For these commodities is concocted an analysis of current statement, based on it will be designed its material standard. Purpose of this dissertation should be reaching of potential savings of money, time and increasing of productivity.
Klíčová slova Standardizace, materiálový standard, ABC analýza, hutní materiál, spojovací materiál, plech, šroub, Solid Edge, Teamcenter, Helios, propseed, LOVs.
Key words Standardization, material standard, ABC analysis, metallurgical materials, connecting material, sheetmetal, screw, Solid Edge, Teamcenter, Helios, propseed, LOVs
Bibliografická citace mé práce: VLAŠIC, P. Studie standardizace určené komodity pro činnosti nákupu. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta podnikatelská, Ň016. 95 s. Vedoucí diplomové práce prof. Ing. Marie Jurová, CSc..
Čestné prohlášení Prohlašuji, že diplomová práce je původní a zpracoval jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem ve své práci neporušil autorská práva (ve smyslu zákona č. 1Ň1/Ň000 Sb., o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským).
V Brně dne Ň4. května Ň016 ……………………………… Bc. Petr Vlašic
POD KOVÁNÍ Tímto bych rád poděkoval paní prof. Ing. Marii Jurové, Csc, za její odborné vedení, čas a konzultace, které mi věnovala. Dále bych chtěl poděkovat Ing. Josefu Vosolsobě a společnosti, ve které jsem mohl svou diplomovou práci tvo it. Zárove chci poděkovat rodině a p átelům za soustavnou podporu p i mém studiu
Obsah Úvod ........................................................................................................................... 11 Popis podnikání podniku ................................................................................... 12
1 1.1
P edmět podnikání ..................................................................................... 12
1.2
Historie společnosti ................................................................................... 12
1.3
Portfolio produktů společnosti ................................................................... 12 1.3.1
Vlastní výrobky .................................................................................. 12
1.4
ERP Systém ............................................................................................... 13
1.5
CAD Software ........................................................................................... 15
1.6
TDP Software ............................................................................................ 18
2
Cíl práce ........................................................................................................... 21
3
Analýza stávajícího stavu podniku a nakupovaných komodit............................. 22 3.1
Analýza podniku ........................................................................................ 22 3.1.1
3.2
3.3
Analýza stávajícího stavu komodit ...................................................... 24
Analýza hutního materiálu - plechy............................................................ 24 3.2.1
Hutní materiál obecně ......................................................................... 24
3.2.2
Stávající značení plechů ...................................................................... 25
3.2.3
Analýza ABC ..................................................................................... 26
Analýza spojovacího materiálu - šrouby..................................................... 27 3.3.1
Stávající značení šroubů ..................................................................... 27
Teoretické p ístupy pro standardizaci komodit .................................................. 28
4 4.1
Standardizace............................................................................................. 28
4.2
Logistika....................................................................................................30 4.2.1
Logistický p ístup ............................................................................... 30
4.2.2
Zásoby a jejich ízení .......................................................................... 31
4.2.3
Rozdělení zásob .................................................................................. 32
4.2.4 4.3
4.4
Klasifikace nákladů spojených se zásobami ............................................... 37 4.3.1
Objednací náklady .............................................................................. 37
4.3.2
Náklady z deficitu ............................................................................... 38
4.3.3
Náklady na držení zásoby ................................................................... 38
Skladování ................................................................................................. 40 4.4.1
4.5
4.7
Vztah logistiky a skladování ............................................................... 41
Funkce logistického informačního systému ................................................ 42 4.5.1
4.6
Základní model ízení zásob ............................................................... 34
Struktura IS ízení zásob ..................................................................... 42
Analýza ABC ............................................................................................ 44 4.6.1
Kategorie A ........................................................................................ 44
4.6.2
Kategorie B ........................................................................................ 44
4.6.3
Kategorie C ........................................................................................ 45
SWOT analýza .......................................................................................... 46 Návrh standardizace pro vybrané komodity ....................................................... 47
5 5.1
5.2
5.3
Standardizace plechů ................................................................................. 47 5.1.1
Návrh pojmenování plechů ................................................................. 48
5.1.2
P ejmenování plechů .......................................................................... 51
5.1.3
P ejmenování plechů v systému Helios ............................................... 52
5.1.4
Vytvo ení tabulky standardních formátů plechu ..................................52
5.1.5
P ejmenování propseedu a LOVs ........................................................ 52
Standardizace šroubů ................................................................................. 53 5.2.1
Návrh pojmenování šroubů ................................................................. 53
5.2.2
Skupina šroubů ................................................................................... 53
5.2.3
P ejmenování šroubů v systému Helios ............................................... 54
Vytvo ení knihovny standardních dílů ....................................................... 54
5.4
5.3.1
Modelace šroubů ................................................................................ 54
5.3.2
Vypsání vlastností .............................................................................. 54
5.3.3
Vytvo ení vazeb ................................................................................. 55
5.3.4
Vytvo ení struktury knihovny ............................................................. 55
Nahrání katalogových listů ........................................................................ 55
6
Podmínky realizace a p ínosy ............................................................................ 56
7
Závěr ................................................................................................................ 59
Seznam užité literatury ................................................................................................ 61 Seznam grafů, tabulek a obrázků ................................................................................. 65
Úvod Diplomová práce se zabývá problematikou nakupovaných položek hutního materiálu, konkrétně plechů a spojovacího materiálu, konkrétně šroubů ve společnosti „dotčený subjekt“, Společnost působí v oblasti zpracování plechů. P i konzultaci byly definovány nedostatky evidence položek v stávajícím ERP systému jako chybná, pop ípadě chybějící data v oblasti procesu nákupu, či nedostatek informací a dat pro konstruktéry a technology. Ve společnosti „dotčený subjekt“ je v současné době zaevidováno na tisíce nakupovaných položek v systému. Protože se budeme zabývat nakupovaným materiálem plechů a šroubů, lze zde očekávat, že u velké částí z nich budou nalezeny systémové karty neaktivní, duplicitní či chybně zapsané. Studií těchto dvou komodit se pokusíme nalézt nedostatky v stávajícím značení položek a nabídnout tak ešení nápomocné k úpravě vstupních dat a vytvo ení standardního názvosloví jak pro plechy, tak pro šrouby. O ty se pak bude opírat tvorba knihovny standardních dílů a materiálového standardu. Od navrženého ešení se očekává zvýšení efektivnosti a produktivnosti oproti stávajícím ešení v podobě ekonomických i neekonomických úspor a hlavně posílení postavení zákazníka a vytvo ení co nejvyšší p idané hodnoty pro zákazníka. K tomu vedou už v počátku hodnotového etězce správně a jednoznačně zadaná data mezi vývojem, nákupem a výrobou.
11
1 Popis podnikání podniku Tato část není p edmětem ve ejné práce.
1.1 P edm t podnikání Tato část není p edmětem ve ejné práce.
1.2
Historie společnosti
Tato část není p edmětem ve ejné práce.
1.3 Portfolio produkt společnosti Tato část není p edmětem ve ejné práce.
1.3.1 Vlastní výrobky Tato část není p edmětem ve ejné práce.
12
1.4 ERP Systém Helios Orange Helios Orange – je informační systém vhodný pro menší a st edně velké společnosti. Jedná se o technologicky vyspělý informační a ekonomický systém, který zefektiv uje všechny běžné i vysoce specializované firemní procesy. Poskytuje dokonalý a aktuální p ehled nejen o situaci na trhu, ale i uvnit podniku, automatizaci rutinních operací, zefektiv ování provozu, snižování nákladů a vede i k účinné komunikaci. Mezi p ínosy pro st edně velké firmy pat í množství specializovaných ešení, které umož ují pokrytí procesů v různých firmách s různým zamě ením oboru a odvětví. Samoz ejmostí tohoto systému je jeho možnost p izpůsobit se daným pot ebám a požadavkům ízení těchto firem. Systém funguje a je vystavěn na technologii client/server, která zajišťuje dostatečnou stabilitu a bezpečnost dat pro všechny typy firem. Užívání serveru MS SQL zajišťuje dostatečnou rychlost a neomezenou práci s uloženými daty. Tento systém obsahuje také vysoce užitečné funkcionality jako je nap íklad CRM systém, Business Intelligence, Controlling či Document Management. Mezi vlastnosti systému pat í:
Komplexní ešení Vno ené pokročilé funkce Možnosti definování vlastního formátu pro výkazy, digitalizace papírové evidence a p i azení k danému záznamu v aplikaci Pokrytí a ízení procesů v různých oborech
13
P ínosy:
P ehledné a komplexní informace pro všechny oblasti ízení Jednoduché intuitivní ovládání Možnosti p izpůsobení vzhledu a ovládání pot ebám uživatele Propojenost s aplikacemi MS Office Vysoká bezpečnost a spolehlivost spolu s nejkomplexnějším ízením p ístupových práv
Společnost „dotčený subjekt“ užívá ERP systém Helios Orange někdy od roku 2001 a to pro většinu činností a procesů ve firmě, jako je nap íklad zadávání kusovníků do výroby, navádění technologických postupů, evidence a pohyb zásob na skladech, controlling, využití CRM, tvorba kalkulačních cen a sazeb, evidování odpracovaných minut na laserech, ohra ovacích lisech, vysekávačkách atd., výrobní p íkazy a jiné. Moduly využívané IS, které využívá společnost, jsou následující:
Jádro, kontace Ekonomika (Účetnictví, Pokladna, Majetek, Banka) Personalistika, Mzdy Fakturace, pošta Zakázky CRM – ízení vztahů se zákazníky Intrastat CZ Technická p íprava výroby ízení výroby Oběh zboží – skladové hospodá ství Nákup a prodej Účetní výkazy Finanční analýza Kapacitní plánování
14
P ínosy, které získala společnost implementací HELIOS, jsou následující:
Okamžitý p ehled o stavu zakázek ve výrobě P esné informace o stavu skladů Otev enost
systému,
propojení
s dalšími
specializovanými
systémy P esné vyčíslení výkonů jednotlivých pracovišť, zaměstnanců a st edisek Zjednodušení práce s běžnými agendami – mzdy, banka, fakturace účetnictví Zjednodušení práce pro obchodníky (p ehled objednávek, stav zakázek)
1.5 CAD Software Solid edge Solid edge - software pro kreslení modelů a sestav, je vybudován na základech technologie Stream XP, která se soust eďuje na jednoduchost naučení pro začínající, snadnost používání pro p íležitostné a rychlost a efektivnost pro rutinní uživatele. Mezi základní pilí e tohoto programu pat í ergonomie, procesně orientované technologie a interaktivní uživatelské prost edí. To vše funguje ve známém prost edí Windows. P i prvním spuštění má možnost uživatel zapnout postranní lištu, kde si může spustit Cvičení Solid edge pro snadnější zvládnutí programu. Po zvládnutí několika základních p íkazů je uživatel schopen pracovat s naprostou většinou modelovacích operací. Solid edge obsahuje různé moduly, které může využít každý dle svých pot eb. O některých z nich, které využívá společnost, se zmíním. Modelování díl Solid edge je postaven na modelovacím jádru Parasolid, které vlastní a vyvíjí společnost Siemens. Díky inovativním modelovacím nástrojům je umožněno uživatelům rychle vytvá et základní tvary, a tak jednoduše p idávat obvyklé strojírenské prvky, jako
15
je zaoblení, sražení, úkosy, tenkostěnná tělesa, žebra, lemy anebo díry. Solid edge umož uje návrhá ům pracovat s plochami či k ivkami. Plechový díl Je nejvíce užívaný ve společnosti, nabízí totiž v modulu Sheet Metal speciální modelovací prvky pro tvorbu plechových dílců, jako je ohyb, větrací otvory, prolis, úprava rohů. Dále je zde možnost začínat z profilu nebo z tabule. Konstruktér tak může kopírovat tvorbu fyzického modelu a díky tomu navrhovat rychleji a jednodušeji než užitím klasických prost edků. Zárove
p i zpracovávání plechového dílce je i po
konstruktérovi požadováno utvo ení asociativního rozvinu. Díky němu pak může Solid Edge exportovat z modelu p ímo do DXF formátu, který pak slouží pro pálení a lakování. Sestavy V sestavách je velké množství nástrojů pro výběr komponentů. U všech součástí v sestavách lze operovat různým způsobem. Nárok na grafické požadavky výkonu lze snížit nastavením viditelnosti součástky. Tomu dopomáhá funkce zjednodušeného zobrazení. Další výhodou tohoto zpracování je, že p i opakovaném užívání normalizovaných dílů si komponenty zapamatují vazby, které byly vloženy, a p i následujícím vkládání se pak aplikují samy. Pevnostní ůnalýza Jedná se o simulaci založenou na prově ené technologii analýzy metodou konečných prvků na bázi ešiče NX Nastran, kterou používá ve svém vývoji nap íklad NASA. Díky tomu je omezena nutnost užití fyzických prototypů, čímž se snižují náklady na testování a zárove se tím zkracuje i doba návrhu. Uživatel má zde hned několik úrovní výpočtů závislých na jeho schopnostech a pot ebách. Jednotný model pak zajišťuje p enositelnost definovaných omezujících podmínek a zatížení mezi jednotlivými úrovněmi ešení pevnostní analýzy.
16
ůnalýza konečných prvk Solid Edge Simulation Tato funkce pro analýzu metodou konečných prvků (MKP, FEA) je navržena specificky pro inženýry a vývojá e/analytiky, kte í užívají Solid Edge. Díky této analýze může konstruktér v konstrukčních simulacích vizualizovat místa ohybu nebo zak ivení konstrukcí a rozložení napětí a posunutí. Tyto informace jsou nápomocné ke snížení množství materiálu, hmotnosti konstrukce a ceny pot ebného materiálu. Analýza MKP pak napomáhá konstrukci k vylepšení a optimalizaci návrhů ještě p ed uvedením do výroby, což zkracuje dobu nutnou k uvedení produktu na trh a snižují se tak náklady na p epracování. Synchronní technologie Synchronní technologie kombinuje rychlost a pružnost explicitního modelování s ovladatelností a p edvídavostí parametrického modelování. Navíc synchronní technologie umož uje pracovat rychleji, než je to možné v tradičních systémech. V tomto prost edí se modely vytvá í podobně jako v tradičním systému pomocí vysunutí, od íznutí, vložením děr a následnými úpravami pomocí prvků, jako je sražení či zaoblení. Navíc u synchronní technologie jsou jednotlivé prvky na sobě historicky nezávislé a vzniklý model může být upraven bez ohledu na prvky, které sloužily k jejímu vytvo ení. Výsledkem pak je možnost okamžitého aktualizování bez nutnosti p epočítání všech prvků vytvo ených později než prvek upravovaný. P i upravování modelů slouží takzvaná aktivní pravidla k zachování geometrických vztahů, která rozpoznají vybrané vztahy a starají se o jejich zachování, i když model posuneme otočením stěny nebo změnou hodnoty ňD ídící kóty.
17
1.6 TDP Software Teamcenter V současné době probíhá implementace a nastavování tohoto PDM/PLM systému ve společnosti. Jedná se o systém správy a ízení dokumentů a dat spolu se správou životního cyklu výrobku. Navíc Teamcenter p ináší jedinečné propojení PDM a CAD/CAM systému, v našem p ípadě se jedná o Solid edge. Export a import dat prost ednictvím XML umož uje propojit Teamcenter spolu s dalšími systémy, jako jsou systémy pro ízení výroby, zásobování, TPV a další. Právě zavedením softwaru Teamcenter vedlo k dosáhnutí zvýšení produktivity, vylepšení konstrukčního návrhu s ohledem na vyrobitelnost a snížení času nutného pro vývoj a dalších zlepšení, jako je:
Vývoj produktu
Rychlá a intuitivní práce s dokumenty Snadnější dostupnost dat a dokumentů všem pracovištím Vyšší efektivita a konzistentnost procesů změnových ízení Možnost opětovného využití již p edešlých a existujících návrhů díky lepšímu vyhledávání, nežli je tomu s vyhledáváním ve složkách na discích
Výroba
Nep etržitá dostupnost aktuálních verzí dokumentů Výroba se stává součástí konstrukčních procesů Minimalizace zmetků
Kontrola kvality
ízení kvality má p ístup ke všem pot ebným informacím
Nákup
Kompletní správa kusovníku P ímý p ístup k popisu dílů
18
Finance
Obousměrný p enos dat mezi PDM a ERP umož uje p ístup k aktuálním datům Odstranění manuální tvorby kusovníků v ERP
ízení projektu
Požadavky zákazníka jsou p ístupné všem zainteresovaným osobám Odstranění zbytečných postupů (manuální vyhledávání, nutnost interní a externí komunikace) Vyšší transparentnost mezi zainteresovanými osobami Možnost definování p ístupových práv k projektu
Prodej/Marketing
Uložení požadavků a specifikací zákazníka v PDM systému
Požadavky na změnu jsou p edány konstrukci a výrobě okamžitě
Efektivní ešení vzniklých problémů
Po prodeji
Možnost vedení historie oprav a vzniklých problémů a jejich zp ístupnění k autorizovaným uživatelům
Software Teamcenter je ešením PDM orientované na malé a st ední společnosti. Mezi výhody užívání tohoto softwaru pat í:
Možnosti efektivnější spolupráce mezi jednotlivými odděleními ve firmě, se zákazníky a externími dodavateli Sjednocení systému využívaných pro správu a ízení dat a sdílení dostupných aktuálních informací Celkové zlepšení komunikace, protože jsou data získávána z jednoho společného zdroje Správa a ízení dokumentů v reálném čase a uzamknutí obsahu dokumentů proti změnám neautorizovanou osobou
19
Možnost plného soust edění na požadavky zákazníka
Moduly Teamcentru:
Sledování všech dokumentů vznikajících v průběhu života výrobku Od počátku – Marketing, Obchod P es Vývoj a Výrobu Až po Servis a Údržbu Integrace s MS Office Integrace s CAD/CAM/CAE systémy Integrace s ECAD systémy
20
2 Cíl práce Hlavním cílem diplomové práce je vytvo ení vhodného materiálového standardu, který povede ke snížení množství druhů nakupovaného materiálu, k lepší komunikaci a p edávání informací mezi konstruktérem, technologem a nákupčím. Dále tento standard zvýší úrove práce s moduly ERP systému. K tomu, aby byl naplněn tento hlavní cíl, je zapot ebí učinit vhodné kroky ve splnění následujících dílčích cílů: a) popis podnikání ve vybraném podniku, b) analýza stávajících dat, c) zkontrolování a p eskupení nakupovaného materiálu dle určitých skupin (t íd) nakupovaných položek, d) vytvo ení standardního názvosloví nakupovaného materiálu, e) zhodnocení a vytvo ení závěru analýzy, f) vytvo ení knihovny standardních dílů pro konstruktéry, nejen na serveru, ale taky v modulu pro správu a ízení dat technické dokumentace, g) nahrání technických listů a výkresů nad danou položkou nakupovaného materiálu v knihovně standardních dílů a v ERP systému, h) p ínosy.
21
3 ůnalýza stávajícího stavu podniku a nakupovaných komodit 3.1 ůnalýza podniku Na podnik se zamě íme pomocí SWOT analýzy. Cílem této analýzy bude vytyčení jednotlivých faktorů vypl ující čty i kvadranty. Tyto kvadranty p edstavují silné a slabé stránky podniku, spolu s hrozbami a p íležitostmi. Silné stránky (Strengths)
Vysoká kvalita výrobků Diverzifikace produktů Certifikáty Distribuční kanály Moderní průmyslový areál Záruční i pozáruční servis Dlouhodobý růst Finanční stabilita firmy Dostatek kvalifikované pracovní síly
Slabé stránky (Weaknesses)
Velké množství konkurence Špatná komunikace mezi vývojem, nákupem a výrobou Data a informace rozt íštěny v různých složkách Chybějící data a informace Provozní náklady Vysoké mzdové náklady Inzerce
22
P íležitosti ĚOportunitiesě
Noví odběratelé Využití nových materiálů a technologií Rozší ení výrobního sortimentu Stabilizace pracovního týmu Upevnění pozice v zahraničí Nové výrobky pro stávající zákazníky Inspirace od konkurence Reklama Vybudování nové image Rozší ení působnosti
Hrozby (Threats)
P íchod nových konkurentů Zvyšující se kvalita strojního průmyslu v Číně Nedostatek kvalifikovaných pracovníků v budoucnu Zvýšení ceny vstupního materiálu Měnová politika Navýšení sociálních odvodů Složitost výrobků Vývoj trhu obráběcích strojů
Na základě výstupů výše uvedené analýzy SWOT se zamě ím na redukci některých slabých stránek podniku. Jedná se konkrétně o špatnou komunikaci mezi vývojem, nákupem a výrobou, rozt íštěná data a informace v různých adresá ích na serveru a doplnění chybějících dat a informací.
23
3.1.1 ůnalýza stávajícího stavu komodit Tato část není p edmětem ve ejné práce.
3.2 ůnalýza hutního materiálu - plechy 3.2.1 Hutní materiál obecn Tato komodita je velice specifická a práce s ní vyžaduje určitou odbornou a technickou znalost. V podstatě se dá íct, že nákupčí, který objednává a pracuje s touto komoditou, musí mít alespo minimální technické znalosti pro to, aby mohl mít určitou p edstavu o tom, co objednává a co tato komodita vyžaduje za specifikace. Hutní materiál můžeme rozdělit do osmi základních skupin dle účelů užití, způsobu výroby a tvaru. P edvalky pat í do první skupiny a slouží k dalšímu tvá ení, vyráběné válcováním za tepla. Druhou skupinou jsou dráty, které mají stálý p íčný prů ez a jsou válcované za tepla, kdy pak slouží zejména k dalšímu zpracování. T etí skupinou jsou tyče mající různé p íčné prů ezy, a to tyče ploché, tyče čtvercové, šestihranné, tyče kruhové, tyče profilu L rovnoměrně a tyče profilu L nerovnoměrně, které jsou válcované za tepla, tažené za studena nebo volně kované. Čtvrtou skupinou a zárove velkou skupinou jsou plechy, jak se stálým, tak i proměnným obdélníkovým prů ezem, válcované za tepla anebo tažené za studena. Pátá skupina je tvo ena širokou ocelí se stálým obdélníkovým p íčným prů ezem. Pásy tvo í šestou skupinu hutního materiálu a mají typický stálý obdélníkový p íčný prů ez, válcované za tepla či za studena.
24
Sedmou skupinou jsou trubky, které jsou charakteristické dutým p íčným prů ezem. Charakteristika trubek se liší v různých typech, jako je trubka závitová, trubka bezešvá, trubka sva ovaná. Osmou skupinou a zárove
poslední skupinou jsou tenkostěnné profily
s otev eným nebo uzav eným prů ezem, profilované za studena anebo za tepla. Máme různé typy profilů jako profil čty hranný, obdélníkový, profil L, profil U. Každá skupina má odlišné vlastnosti těchto materiálů. Tyto vlastnosti by měly být součástí alespo základních znalostí nákupčího, který se o nakupování hutního materiálu stará. Tyto vlastnosti se hlavně týkají chemického složení, fyzikálních vlastností a mechanických zákonitostí souvisejících s prací a zpracováním tohoto materiálu, které by měl nákupčí znát alespo základně, aby věděl, co objednává. Více do hloubky by to měl znát naopak konstruktér. Pro nákup a orientaci v hutním materiálu je velice důležitá a nezbytná znalost zejména norem vlastností materiálu, členění velikosti a p edevším znalost norem pro technicko-dodací podmínky. TDP (technické dodací podmínky) jsou velice důležité pro snížení počtu reklamací p i špatném objednání, pop ípadě dodání hutního materiálu, ať ze strany objednavatele nebo dodavatele. V současné době je také těžké se orientovat p i nákupu těchto komodit už z toho hlediska, že každý dodavatel či odběratel má evidované tyto komodity dle jiných norem, které však mohou být alternativou. Požadavek užití materiálu s určitými atesty je záležitostí technologů nebo konstruktérů a to vnitropodnikových anebo vnějších (zákazník). Nákup by měl mít alespo
základní
znalosti o tom, co dané atesty znamenají a jaký mají význam pro dané materiálové položky. 3.2.2 Stávající značení plech Tato část není p edmětem ve ejné práce.
25
3.2.3 ůnalýza ůBC Controlling z finančního oddělení ve firmě vytvo il graf ukazující množství plechů v kg dle doby „nepohybu“. Na základě tohoto grafu pot ebuje určit položky, které se užívají nejčastěji pro výrobu a položky, které naopak „leží“ na skladech bez žádného pohybu, za účelem stanovení standardních formátů. Ty pokud možno využívat nejčastěji a držet jejich zásobu. Zárove položky, které se užívají méně často, objednat pouze tehdy, když je pot eba, jestliže není stanoveno jinak.
Tato část není p edmětem ve ejné práce.
Na základě tohoto požadavku jsem se rozhodl provést analýzu ABC, která sleduje odběr jednotlivých plechů. Analýzu ABC jsem prováděl kombinací ERP systému, ze kterého jsem vyfiltroval jednotlivé položky spolu s jejich cenou a odběrem za rok. Tato data jsem pak pomocí EXCELU využil pro dopočítání hodnoty roční spot eby a kumulativní spot eby v %. Díky této analýze jsem byl schopen zjistit a identifikovat u všech položek plechů ty, které se podílejí nejvíce na roční spot ebě. Tyto hodnoty jsou uvedeny v následující zjednodušené tabulce:
Tabulka 1: Výstup ůBC analýzy ĚZdroj: vlastní zpracováníě
ABC A B C
Odběr za rok (kg) XXX XXX XXX
Hodnota roční spot eby XXX XXX XXX
26
Počet položek ve skupině 24 34 445
3.3 ůnalýza spojovacího materiálu - šrouby Další skupinou, kterou se budeme zabývat, je skupina XXX – šrouby. Do této skupiny pat í jak šrouby normalizované (ISO, DIN), tak i nenormalizované (nap íklad šrouby lisovací). Stejně jako u hutního materiálu i tato komodita je velice specifická a práce s ní vyžaduje určitou odbornou a technickou znalost. V podstatě se dá íct, že nákupčí, který objednává a pracuje s touto komoditou, musí mít alespo minimální technické znalosti pro to, aby mohl mít určitou p edstavu o tom, co objednává a co tato komodita vyžaduje za specifikace. Mezi tyto nejdůležitější specifikace, které by měl konstruktér, technolog a nákupčí znát, či zadat do objednávky pat í:
Rozměr závitu Délka závitu Norma Pevnost šroubu Materiál Povrchová úprava
3.3.1 Stávající značení šroub Tato část není p edmětem ve ejné práce.
27
4 Teoretické p ístupy pro standardizaci komodit Pro teoretické p ístupy vedoucí k standardizaci komodit jsem čerpal veškerou teorii a definice z následující odborné literatury (2), (3), (4), (5), (9), (10), (13), (16), (17), (19), (20) a (21).
4.1 Standardizace Procesem, u něhož dochází k vybírání, ustálení a sjednocování jednotlivých určených druhů postupů, vstupních faktorů, procesů a jejich vhodnou kombinací, ale stejně tak i činností, informací a výstupů v procesech ízení jednotlivých dílčích částech podniku, anebo podniku, jako celku, nazýváme Standardizací. Jednodušeji ečeno, standardizací rozumíme proces, p i kterém dochází k sjednocování pomocí zavádění jednotných a p esně daných standardů. Cílem standardizace se pak rozumí kvalita, zpětná kompatibilita a bezpečnost. Standardizací můžeme pak zasáhnout do faktorů, jako jsou výrobky, služby, procesy, polotovary, materiály a systémy. Výhody standardizace:
Díky standardizaci můžeme sdílet anebo ešit problémy, kterým náleží stejné povahy výsledků, pomocí jednotného a jasně daného standardu. Vytvo ený standard nám dává určitý vzor p i ešení daného problému. To nám dává možnost šet it čas i prost edky, protože nemusíme danou problematiku ešit znovu.
Nevýhody standardizace:
Udržování standardizace a její vývoj si vyžaduje značné množství finančních prost edků. Nemůžeme zast ešit všechny možné problémy pomocí standardizace. Úspěšné standardizování je dáno množstvím investovaných prost edků. Uživatelé jsou omezeni p edem danými postupy, které jsou určeny standardem.
28
Výstupem standardizace je standard. Jedná se nejčastěji o dokument, který stanovuje a popisuje jednotné inženýrské či technické specifikace, metody, kritéria a postupy. Standard je v podstatě p íklad ešení určitého problému pomocí stanovených a zaběhlých postupů nebo výsledků těchto postupů, pomocí daných pravidel a specifikací jejich vlastností. Druhy standard Standardy můžeme dělit do čty druhů:
De jure standard, který je vytvo en komisí expertů pově enými standardizační organizací. De facto standard, je standard, kdy se nějaké ešení uchytí a rozší í, protože vychází z praxe a p ináší nám určité výhody. Otev ené standardy, kdy se jedná o standardy komplexně plně zdokumentované a ve ejnosti p ístupné. Proprietární standard je standard, který je vytvo en, zpracován a vlastněn výhradně tvůrčím jednotlivcem či podnikem. K možnosti užívání standardu je t eba zakoupit licenci, pop ípadě zaplatit poplatek.
Standardizační organizace V téhle práci budeme pracovat s vydanými normami a standardy, které zpracovávají a vydávají následující normalizační instituce:
ÚNMZ - Ú ad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, spravující české národní normy. Současně je tvůrcem
českých technických norem (ČSN EN) ANSI - Americká standardizační organizace vycházející z ISO standardů ISO – Mezinárodní organizace pro normalizaci. Jedná se o nejrozsáhlejší nezávislou a nevládní organizaci, zabývající se vytvá ením mezinárodních
norem ve všech oblastech mimo oblasti elektra. DIN – Německý institut pro průmyslovou standardizaci.
29
4.2 Logistika O logistice zamýšlíme jako o souboru činností, které mají za úkol zajistit, aby bylo požadované zboží v daném množství, v určitém čase, v pot ebné kvalitě, se správnými náklady na požadovaném místě. V logistice jako vědě jde hlavně o plynulé toky materiálu, zboží či jiného druhu zásob od dodavatele k zákazníkovi. Zárove se sledují informační toky a to v písemné anebo ústní podobě. V rámci uplatnění logistiky do praxe je t eba si uvědomit dva základní faktory. Prvním je faktor orientovaný na infrastrukturu a to konkrétně materiálně technickou základnu. Druhým faktorem je faktor ídicích procesů. Dalšími významnými faktory logistiky jsou:
Pojetí transformace (dynamiky) objektu Systémová provázanost a p ístup Vztah k ízení a její praxi P ístup k časovým, nákladovým, prostorovým, informačním rozporům vůči trhu a jeho prost edí Významná provázanost v možnosti využití logistiky jako silného a účinného prost edku konkurenčního boje, p i zlepšování postavení na trhu a zvýšení podílu na trhu
4.2.1 Logistický p ístup Jedná se o p ístup, jenž je zamě en na komplexní ešení vedoucí ke koordinaci všech nehmotných i hmotných operací týkajících se oběhových a výrobních procesů, které berou v potaz jejich rychlost, mobilitu a pružnost s vidinou cíle plně uspokojit zákazníky p i spot ebování p imě eného množství prost edků (nákladů). P ičemž tento p ístup vymezuje vzájemnou a úzkou souvislost mezi každým procesem s tím, že každý z nich by měl své úkoly v souvislosti s ostatními optimálně spl ovat. V p ípadě, že by nebyly jednotlivé procesy vyvážené, mohlo by to vést k poruchám systému.
30
4.2.2 Zásoby a jejich ízení ízení zásob je dílčím systémem Logistiky, který se stará o zabezpečování zásob. Zásobami rozumíme materiál, suroviny, polotovary, kooperované díly, náhradní díly a podobně, jenž jsou naskladněny v úložných prostorech skladu. Hlavním úkolem je zabezpečení hmotných i nehmotných faktorů pro činnosti podniku. V současné době, p i stále vyšším užívání a rozši ování informační technologie, se neustále vyvíjejí moderní systémy ízení zásob skládající se z vhodného zkombinování výpočetní a informační techniky spolu s dob e formulovanými a nastavenými organizačními a manažerskými vazbami. To jsou takzvané nástroje pro ízení zásob, které by měly umož ovat následující:
Stálá analýza stavu zásob a sledování optimálních hodnot, p i snaze snižovat stav zásob, aniž by došlo k ohrožení uspokojení pot eb zákazníka. Shromažďování jasných a p esn daných informací o stavu a pohybu zásob, které včas upozor ují na kritické úrovně zásob, ať už nadměrný růst, neuspokojení pot eby, nebezpečí vyčerpání zásob a umož ují i zjišťovaní stavu a pohybu zásob jako podkladu o financování zásob pro
strategické rozhodování. Spolehlivé zajišt ní a realizace dodávek, kdy se jedná o výběr vhodného a spolehlivého dodavatele, který nám zaručí kvalitu, dané množství, plnění
termínu v rámci dokonalého kooperování s našimi nákupčími. Účinný systém p edvídaní pot eb, tento systém predikuje a zabezpečuje nejoptimálnější budoucí pot eby zásob pro dané období. Stanovuje množstevní, časové a kvalitativní (hodnotové) parametry nadcházejících objednávek a smluvních podmínek dodávek zásob.
31
Jednodušeji ečeno se v za ízení zásob jedná o metodu, jak správně ídit toky výrobků v odběratelsko-dodavatelském etězci a tím dosáhnout p ijatelné úrovně ceny a služeb. Situace, kdy jsou dané zásoby na skladě a je poptávka po nich, nebo jestli není poptávka p i chybějící pot ebné zásobě, můžou vést k nehospodárnosti díky zvýšeným nákladům, či sníženým výnosům z prodeje a tím snížit naši konkurenční výhodu na trhu. Právě proto je ízení zásob pod zvýšeným dohledem managementu firmy, který je si stále více vědom, že správné ízení zásob může značně ovlivnit a zlepšit hospodá ský výsledek firmy a tím zlepšit postavení podniku vůči konkurentům. 4.2.3 Rozd lení zásob Pojistná zásoba Má za úkol podchytit výkyvy v poptávce během dodací lhůty poptávaného materiálu anebo p i kolísání v dodací lhůtě. Jedná se o pomocnou zásobu, která je dopl kem vedle zásoby obratové. Pojistná zásoba vždy zajišťuje, že vzniklý rozptyl v odběru anebo v dodací lhůtě, můžeme vždy podchytit, což zlepšuje úrove dodavatelských služeb. Zvyšování služeb zákazníkům způsobuje exponenciální nárůstu zásoby pojistné. Na pojistnou zásobu je pot eba nahlížet jako na služby vyžadované zákazníky. Obratová zásoba Ěb žná zásobaě Je to zásoba, kdy vzniká fakt, že je ekonomicky vhodnější výrobky nakupovat, vyrábět či vyexpedovat v dávkách. Množství jednotlivých objednaných dávek je mnohem větší, nežli p ímá spot eba těchto zásob. S obratovými (běžnými) zásobami se potkáváme u všech jednotlivých prvků materiálového toku. Velikost množství dávky nám p ináší výhodnější zkrácení časů ve výrobě, ke snížením nákladů spojené s umístněním a p íjmem objednaných zásob a dosažením určité množstevní slevy. P i rovnoměrném odběru je průměrná obratová zásoba ekvivalentní polovině nakupované nebo u výroby vyrobeného a objednaného množství. Funkcí průměrné zásoby je velikost dodávky Q.
32
Zásoba p edzásobení Touto zásobou se rozumí, že se podnik snaží vytvá et zásoby, které pomáhají podniku k vyrovnání predikovaných výkyvů v p ílivu a odlivu materiálového toku. Právě tato kolísání a výkyvy mohou být způsobený v době sezónních slev, závodní dovolené, podpory prodeje atd. Využití p edzásobení by mělo docházet ve firmě u výroby výrobků, které pot ebují úzkoprofilovou kapacitu. Zásoba vyrovnávací Může se stát, že mezi dvěma dodávkami materiálu může dojít k drobným výkyvům, ačkoliv p íjem a výdej zásob probíhá synchronizovaně. Z těchto důvodu je někdy zapot ebí vytvo it menší vyrovnávací zásobu pro p edejití komplikací způsobené těmito malými výkyvy. Využívá se nap íklad k zabráněním prostojů a zastavení práce na linkách p i zhoršení synchronizace mezi p ísunem a odsunem zásob. Zásoba dopravní Takto označovány jsou všechny materiálové prvky, které putují z jednoho místa na druhé a zárove závisí na dopravním čase a velikost dopravní dávky. Materiálové prvky zde uvádíme jako výrobní procesy včetně fyzické distribuce, jež vyžadují dopravu materiálů a vyrobených produktů, často vícekrát a to mezi společnostmi a sklady a mezi sklady a konečnými odběrateli. Zásoba v logistickém kanále Jedná se o zásobu, u které se materiálové prvky nachází v tzv. vstupně výstupním potrubí. Je to v podstatě zboží se svým určením a dosud nebylo vyexpedováno, nep išlo na své místo určení. Respektive v této souvislosti můžeme ještě rozlišit dopravní zásobu.
33
4.2.4 Základní model ízení zásob Zásoby můžeme rozdělit z několika pohledů, stejně jako modely jejich ízení. Základní model ízení zásob souvisí spolu s časovými, věcnými i dalšími veličinami v opakujícím se období. Jestliže se nejedná o opakující se období, je nutné p i výběhu dojít ke spot ebě pojistné zásoby a v opačném p ípadě p i náběhu k vytvo ení pojistné zásoby. Veličiny vyskytující se v modelu:
Počet cykl
– počet cyklů, p i kterých je dodána celková pot eba,
v daných dodacích množství Celková spot eba – celkové množství zásob v naturálních jednotkách za rok. Jestliže celková pot eba za všechny položky je uvedena v peněžní jednotce, mluvíme o obratu skladu anebo o obratu s dodavatelem, pokud
je pot eba nakupované položky vyjád ena hodnotově. Dodací doba – je p edpokládaná doba vyjád ena ve dnech, které plynou od dne objednání po den dodání Dodávkový cyklus – jedná se o období mezi dvěma na sebe navazujícími dodávkami, které vyjad ujeme ve dnech nebo týdnech Norma zásob – doba udávaná ve dnech, pokrytá existencí zásoby vycházející ze spot eby lineární Sledované období – nejčastěji se sleduje jeden rok. Pro toto období se uzavírají rámcové smlouvy, domlouvají se cenové i množstevní slevy p i dosažení určité výši obratu a poptává se pot ebné a výhodné množství
34
Tento základní model p edstavuje zjednodušený způsob průběhu zásob na skladě p i dodávkách, které se opakují. Díky tomuto modelu p edpokládáme, že za sledované období spot ebuje podnik celkovou pot ebu dílců, materiálů, zboží a finálních výrobků. Ideální situace v tomto modelu je, když roční pot ebné množství je v pot ebném počtu cyklů a konstantním množství vždy v intervalech odpovídajících dodávkovému cyklu. V praxi se však tato ideální situace nevyskytuje a pro každodenní činnost je tento model nedostačující. P esto je tento model využíván pro plánování a optimalizaci zásobování, protože z dlouhodobého hlediska je toto zobrazení možné a prodej i zásobování touto cestou fungují. Právě z praktického hlediska je skutečná spot eba náhodného charakteru a její kolísání je t eba srovnávat. Dále co se týče dodávek, tak i zde dochází k odchylkám, které se týkají dodací doby a dodaného množství, proto se v systému používají jedna či dvě proměnné z těchto parametrů. Mění se tedy objednací množství p i stejném dodávkovém cyklu, dodávkový cyklus p i stejném objednacím množství a objednacího množství spolu s intervalem.
35
Obrázek 1: Model ízení zásob ĚP evzato ze Ě14, str. 113))
Užité symboly: Qobj – objednací množství ZΦ – průměrná zásoba Zp – pojistná zásoba td – dodací doba S – celková pot eba na období Zmax – maximální zásoba Zobj – objednací cyklus tc – dodací cyklus T – sledované období (zpravidla rok) n – počet cyklů
36
4.3 Klasifikace náklad spojených se zásobami Každá firma se stará o ízení nákladů, protože se jedná o její prioritní význam. Aby podnik mohl úspěšně ídit náklady, musí provádět analýzu intenzity vlivu různých činitelů na náklady a na výnosy. K tomu je zapot ebí znát strukturu nákladů. 4.3.1 Objednací náklady Objednací náklady jsou náklady, které se vztahují k doplnění zásob dané položky. Týkají se externího nákupu anebo nějaké zakázky pro vlastní výrobu. Jedná se o náklady na jednu dávku ať už nákupní, výrobní anebo dopravní. P i výrob – pat í sem objednací náklady, náklady na administrativní práci spjaté s p ípravnými úkony zakázky a s vydáním výrobního p íkazu, náklady na dávkové časy, pop ípadě náklady spojené se zahájením výroby, náklady na výrobkovou kontrolu, náklady spojené s naskladněním a na zaevidování. P i nákupu – pat í sem náklady spojené s objednáním položky, s p ípravou a umisťování objednávky, dopravními náklady, náklady spojené s p ejímkou, zkontrolování nákupu, uskladnění dodávky, náklady na zaevidování p evzatého zboží, náklady na likvidaci a zaplacení faktury. Náklady spojené s p ípravou umisťování objednávky zahrnují kroky jako výběr dodavatele, vyjas ování požadavků na výrobek (nap íklad vlastnosti), projednání o podmínkách a dodacích cenách, vystavení a doručení objednávky a její zaevidování. Objednací náklady se mohou lišit u některých položek, hlavně v charakteru nákupní situace, jestli je opakovaná, nová, pop ípadě modifikovaná, anebo p i konkrétním množství položek v objednávce. Do těchto nákladů se však pro účely ízení zásob hodnota zboží p i nákupu nezahrnuje.
37
4.3.2 Náklady z deficitu O vyčerpání zásob neboli o deficitu mluvíme tehdy, jestli není možnost získat okamžitou
skladovou
zásobu
pot ebnou
k uspokojení
požadavků
odběratelů.
U požadavku uvnit firmy může mít deficit zásoby pot ebné pro výrobu poměrně velký nežádoucí vliv a to zejména na takt práce a její plynulost, na průběžnou dobu výroby a vytvá ení nežádoucích prostojů ve výrobě a montáži. Nejvyšší náklady na prostoje bývají p edevším u linkové výroby, v montáži a úzkoprofilový strojů. 4.3.3 Náklady na držení zásoby Jedná se o náklady skládajících se z t ech hlavních faktorů a to z nákladů z vázanosti peněžních prost edků, náklady z rizika, náklady na skladové prostory a správu zásob. Náklady z návaznosti na finanční prost edky – co se týče těchto nákladů, tak nemají v zásobách postoj nákladů v obvyklém slova smyslu, protože je nemožné je podchytit v účetní evidenci. Jedná se totiž o náklady z ušlé p íležitosti, neboli ušlé zisky, kdyby firma investovala do něčeho jiného výdělečně činného než do zásob. Náklady jsou p ímo úměrné hodnotě průměrné zásoby. Náklady z rizika – jedná se o budoucí neprodejnost anebo neužitelnost zásobovaných prvků. Neprodejnými prvky zásob myslíme zboží či hotové výrobky, kdežto u výrobních a rozpracovaných zásob hovo íme o nepoužitelnosti. Do nákladů rizika lze započítat i riziko poklesu cen, či pot ebu zvýšení slevy u staršího typu výrobku po inovaci. Rizika neprodejnosti mají tendenci růstu v posledních letech, protože dochází ke zkracování životního cyklu u mnoha výrobků. Tato rizika jsou závislá na délce doby skladování.
38
Náklady na skladový prostor a správu zásob – do této skupiny pat í p edevším náklady spjaté s provozováním skladu a evidováním zásob. Do provozních nákladů zahrnujeme odpisy budov, spot ebu skladovací, manipulační techniky a výpočetní techniky, dále energie, údržbu, mzdy pracovníků, opravy a různá pojištění skladovacích prostorů a zásob. Tyto náklady jsou do určité míry závislé na průměrné velikosti zásoby, které mají poměrně značnou fixní složku, hlavně když kapacita skladu není plně užívána. Někdy se tyto roční náklady určují jak procento z hodnoty průměrné zásoby, což je poměrné hrubý odhad. Nejlepším a nejp esnějším způsobem je rozdělit skladované prvky do několika t íd, které uvádí různé nároky na skladový prostor a na podmínky pro skladování tohoto sortimentu.
39
4.4 Skladování V každém podniku je skladování důležitou součásti logistiky a tvo í vysoce důležitý spojovací prvek mezi dodavatelem a odběratelem. Tato složka byla kdysi poměrně málo významná, avšak postupem času se stala jednou z nejdůležitějších součástí Logistického
etězce. Má značný vliv na zajišťování dostatečné výše úrovně
zákaznického servisu, p i snaze zajistit co nejnižší celkové náklady. Pojem skladování můžeme jednoduše popsat, jako součást podnikového logistického etězce, p i kterém dochází k zabezpečení uskladnění produktu, jako jsou různé materiály, dílce, produkty, polotovary, zboží ve výrobě a hotové výrobky v místě jejich vzniku. T i základní funkce skladování: P esun produkt :
P echodné uskladn ní – nezbytně nutné pro doplnění zásob Časov omezené uskladn ní – p i nadměrných zásobách, jako jsou úpravy výrobků, spekulativní nákupy, sezónní nákupy a kolísavé poptávky
P esun produkt :
P íjem zboží – v tomto kroku dochází k p evzetí, vyložení, vybalení, zaktualizování záznamů, inventura zásoby, p ekontrolování průvodek Transfer zboží a jeho uložení – p esunutí zboží do skladu, jeho uskladnění a jiné Kompletace zboží dle objednávky – jedná se o různé p eskupování produktů dle p ání konečného zákazníka P ekládka zboží – pohyb zboží z místa p íjmu na expedici pop ípadě vynechání uskladnění Expedice zboží – dílčí kroky kdy zboží je zabaleno a p esunuto do zásilky dopravního prost edku, kontrola tohoto zboží dle objednávky a upravení skladového záznamu
40
P enos informací: Díky tomuto p enosu můžeme systémově zjistit informace, jako jsou stavy zásob, stav zboží v pohybu, na kterých místech je umístněné zboží, vstupní a výstupní dodávky, zákazníci a jiné. V současné době využívá každá firma technologii bar kódů (čárových kódů), které usnad ují evidenci materiálu na skladě, kdy po p ečtení bar kódu se zobrazí informace o daném materiálu, jeho pozice, množství, pop ípadě odečtení či p ičtení množství na skladě. 4.4.1 Vztah logistiky a skladování Je zapot ebí, aby podniky využívaly sklady vhodným způsobem a tím dosáhly co nejnižších celkových logistických nákladů p i držení zvýšené úrovně zákaznického servisu. Ne však všechny firmy tak činní. Proto ke zlepšení současné situace podniku je doporučeno, aby zvažoval veškeré nákladové vazby, bral na vědomí určité matematické syntaxe vedoucí ke zlepšení a dosáhnutí minimalizace celkových skladovacích nákladů. Taktéž je za vhodné si íct, které prvky ovliv ují celková náklady. Těchto prvků je poměrně hodně a můžeme sem za adit nap íklad globální strategii podniku, kapitálovou dostupnost a její sílu, vlastnosti výrobku, ekonomické podmínky, konkurenci, použití vhodných logistických technologií anebo využívaný výrobní proces.
41
4.5 Funkce logistického informačního systému Hlavní funkcí logistického informačního systému je vytvo ení informačního prost edí, které povede k účinnějšímu plánování a koordinování všech logistických aktivit spojených s ízením hmotných toků a informací v logistickém etězci. Mezi další funkce informační systému pat í:
Správa a administrace informačního systémů Komunikace a p edávání informací s okolím Predikce a plánování budoucí spot eby a pot eby materiálu Skladové hospodá ství Nákup a výdej materiálů Katalogizace, správa číselníku a evidence zásob
4.5.1 Struktura IS ízení zásob Využívání IS pro ízení úloh, které se týkají skladování a ízení skladů, se staly poměrně rozší ené a využívají se ve většině firem, které zadávají materiál p es kusovník do výroby p i plnění výrobní zakázky. Pokud tento systém obsahuje moduly pro různé p edpovědi a analýzy těchto problémů, umožní sledovat a lépe reagovat na různé problémy. Je to velice účinná pomoc p i plánování množství spot ebovaného materiálu. Základní údaje a číselníky:
Definice položek – zapsání artiklů na skladových kartách, jako měrné jednotky, koeficienty, rozdělení položek na nakupované materiály,
vyráběné dílce a zboží a služby Definice skladových pohyb materiál Definice organizační struktury skladového hospodá ství Definice parametr položek - umož ují stanovení základních parametrů položky, jako je cena, objednací čísla, dodací lhůty a jiné
42
Statické údaje skladu:
Stav sklad – funkce poskytující p ehled o stavu položek na skladech Stav zásob – obdobná jak stav skladu, akorát poskytuje i informace o stavu zásoby a o množství, které je blokováno pro objednávky
Dynamické údaje skladu:
P íjmy na sklad – soubor funkcí pro zpracování p íjmů materiálů na sklad, jedná se o operace typu – p íjmy na sklad z objednávek, z výroby,
zpětný p íjem materiálu z výroby a jiné. Výdeje ze skladu – soubor funkcí pro zpracování výdejů materiálů ze skladu. Jedná se o operace typu – výdeje na zakázku, výdeje výrobků
z výroby a jiné Pohyby na skladech – funkce umož ující dle zadaných filtrů zobrazit veškeré pohyby sledované položky na sledovaných skladech Rezervace Ěblokaceě položky – funkce umož ující v zablokovat (rezervovat) daný materiál pro splnění zakázky P eskladn ní položky – funkce pro p eskladnění položky ze skladu na sklad, nebo z jednoho evidenčního čísla položky na druhé
43
4.6 ůnalýza ůBC Hlavní myšlenkou ABC analýzy je skutečnost, která vyplývá z takzvaného Paretova pravidla. Toto pravidlo íká, že Ř0% veškerých důsledků je způsobeno pouze asi Ň0% p íčin. Už z názvu této analýzy je patrné, že položky, které prochází touto analýzou, se budou dělit do t í kategorií. 4.6.1 Kategorie A Pat í sem položky, které se nejvíce podílí na obratu. P i nákupu je nutné u těchto položek provádět detailní analýzu kvality, ceny, dodací lhůty. A to pro každou položku zvlášť. Zárove je pot eba:
Sledovat nevy ízené objednávky Provádět inventuru denně až měsíčně Objednávat v poměrně malých množstvích a často Pokusit se o zkrácení doby dodání Pravidelně predikovat
4.6.2 Kategorie B Obvykle se neorientujeme na jednotlivé druhy materiálů, ale orientujeme se spíše na materiálové skupiny. Velikost objednacího množství se ve většině p ípadech ídí statistickým odhadem.
Obdobná ídící opat ení jako u kategorie A s tím rozdílem, že budou méně často Pojistná zásoba bude větší Zásoby se ídí systémem pevných objednávacích okamžiků
44
4.6.3 Kategorie C Objednáváme až na základě p ímých požadavků. Je t eba se u nich ídit systémem pevných objednacích okamžiků, anebo systémem zásobníků. Základním pravidlem je mít tyto položky na skladě a mít pouze periodický p ehled existující zásoby. U dodavatelů je t eba objednávat velká množství a zárove musí spl ovat vysokou úrove dodavatelských služeb.
45
4.7 SWOT analýza SWOT analýza je založena na čty kvadrantech a používá se k ohodnocení vnit ních a vnějších faktorů, které ovliv ují úspěšnost organizace. První dva kvadranty, silné a slabé stránky, p edstavují vnit ní prost edí, protože organizace je zkoumána zevnit . Kdežto vnější prost edí firmy je naopak tvo eno p íležitostmi a hrozbami. Takže ukazuje, co se odehrává v okolí firmy.
SWOT
Interní
STRENGTHS
WEAKNESSES
Externí
OPPORTUNITIES
THREATS
(Silné stránky)
(P íležitosti)
(Slabé stránky)
(Hrozby)
Obrázek 2: SWOT analýza ĚZdroj: vlastní zpracování)
46
5 Návrh standardizace pro vybrané komodity 5.1 Standardizace plech Abych mohl vůbec začít s vymýšlením standardního názvosloví, bylo v prvé adě nutné zjistit, v jakých rovinách a druzích plechů se pohybujeme. Proto jsem tedy musel vyfiltrovat v systému veškeré plechy, které kdy byly v Heliosu založeny. Naštěstí všechny plechy měly jasně stanovenou skupinu XXX. P i vyfiltrování této skupiny jsem mohl vyexportovat pot ebná data u více než XXX položek plechů v systému do p ehledné EXCEL tabulky. Další částí tohoto kroku bylo rozvrhnout základní druhy plechu dle materiálového druhu, jakosti a povrchové úpravy. Bylo zjištěno, že společnost užívá ve výrobě
ocelové
plechy
z hlubokotažných ocelí
válcované válcované
za za
studena
studena
elektrolyticky
k tvá ení za
pozinkované,
studena,
plechy
z nízkouhlíkových (hlubokotažných) ocelí kontinuálně válcované za tepla k tvá ení za studena, ocelové plechy válcované za tepla s vyšší mezí kluzu pro tvá ení za studena, válcované za tepla z konstrukčních ocelí, plechy z konstrukčních ocelí, kontinuálně žárově pokovené, plechy pro elektrotechniku izotropní, válcované za studena dodávané v tepelně rozpracovaném stavu, korozivzdorné oceli, plechy z hliníku a slitiny hliníku, plechy z mědi a slitiny mědi, plechy s povrchovým vzorem kvintet, plechy děrované a tahokovy. Dalším krokem bylo sjednotit všechny plechy do jednoho druhu normy. To znamená, aby nebyly jedny rozvrženy do norem DIN a následující do ČSN, EN a jiných norem. Jako rozvrhovou jsem vybral souhrnnou ČSN EN normu, která zahrnuje většinu plechů o různých materiálech, druzích jakostí a povrchových úpravách. Díky tomuto rozložení do určitých druhů plechů a popisům nad nimi zapsanými v kartě položky v Heliosu bylo možné je rozdělit do správných norem technických dodacích podmínek. V těchto normách je doporučené značení a pojmenování plochých výrobků, nastavených tak, aby bylo jasně stanovené, co si my (odběratelé) p ejeme a poptáváme od našich dodavatelů. Díky tomuto návrhu jsem byl schopen rozvrhnout standardní názvosloví (pojmenování) položek plechů tak, abychom se vyhnuli p ípadnému nedorozumění, špatnému dodání tohoto polotovaru, p ípadné ztrátovosti v rámci nezajištění materiálu pro výrobu a vznikajícím reklamacím.
47
5.1.1 Návrh pojmenování plech Na základě výše uvedené problematiky jsem byl pak schopen utvo it celkový p ehled nejvíce užívaných norem TDP. Zárove jsem k nim p i adil i jednotlivé normy tolerancí rozměrů, viz následující tabulky: Tabulka 2: Vybrané normy TDP spolu s normami tolerancí ĚZdroj: vlastní zpracováníě
EN NORMů TECH. DODůCÍ PODMÍNKY EN 10152 Ocelové ploché výrobky válcované za studena elektrolytický pozinkované pro tvá ení za studena Technické dodací podmínky EN 10130 Ploché výrobky z hlubokotažných ocelí válcované za studena k tvá ení za studena - Technické dodací podmínky EN 10268 Ploché výrobky z ocelí s vyšší mezí kluzu válcované za studena k tvá ení za studena - Technické dodací podmínky EN 10111 Plechy a pásy z nízkouhlíkových (hlubokotažných) ocelí kontinuálně válcované za tepla k tvá ení za studena - Technické Dodací podmínky EN 10149-2 Ploché výrobky válcované za tepla z ocelí s vyšší mezí kluzu pro tvá ení za studena - Část Ň: Dodací podmínky pro termomechanicky válcované oceli EN 10025-2 Výrobky válcované za tepla z konstrukčních ocelí - Část Ň: Technické dodací podmínky pro nelegované konstrukční oceli
NORMů TOLERůNCE ROZM R
EN 10131 Ploché výrobky bez povlaku a elektrolyticky pokovené zinkem nebo kombinaci zinek-nikl z nízkouhlíkové oceli a z ocelí s vyšší mezí kluzu k tvá ení za studena Mezní úchylky rozměrů a tolerance tvaru
EN 10051 Plechy a pásy kontinuálně válcované za tepla bez povlaku z nelegovaných a legovaných ocelí - Mezní úchylky rozměrů a tolerance tvaru EN 10029 - Plechy ocelové válcované za tepla, tloušťky od ňmm (včetně korozivzdorných). Mezní úchylky rozměrů, tvaru a hmotnosti. EN10048 - Ocelové úzké pásy válcované za tepla – Mezní úchylky rozměrů a tolerance tvaru
48
Tabulka 3: Vybrané normy TDP spolu s normami tolerancí ĚZdroj: vlastní zpracováníě
EN NORMů TECH. DODůCÍ NORMů TOLERůNCE ROZM R PODMÍNKY EN 10346 Plechy a pásy z EN 10143 Ocelové plechy a pásy kontinuálně konstrukčních ocelí, kontinuálně žárově pokovené - Mezní úchylky rozměrů a tolerance pokovené - Technické dodací podmínky tvaru EN 10106 Plechy a pásy pro elektrotechniku izotropní válcované za studena dodávané v tepelně zpracovaném stavu
EN 10251 Magnetické materiály - Způsoby stanovení geometrických vlastností ocelových plechů a pásů pro elektrotechniku
ISO 9445-2 Korozivzdorné oceli kontinuálně válcované za studena Mezní úchylky rozměrů a EN 10088-2 Korozivzdorné oceli - Část tolerance tvaru - Část Ň: Široký pás a plech Ň: Technické dodací podmínky pro plech EN 10029 - Plechy ocelové válcované za tepla, a pás z ocelí odolných korozi pro tloušťky od ňmm (včetně korozivzdorných). všeobecné použití Mezní úchylky rozměrů, tvaru a hmotnosti. EN 485-1+A1 Hliník a slitiny hliníku - EN 485-4 Hliník a slitiny hliníku - plechy, pásy plechy, pásy a desky - Část 1: Technické a desky Část 4: Mezní úchylky tvaru a rozměru a dodací p edpisy
pro výrobky tvá ení za studena (nebo 4Ř5-3)
EN 546-1 Hliník a slitiny hliníku - Fólie EN 546-3 Hliník a slitiny hliníku - Fólie - Část - Část 1: Technické dodací p edpisy
ň: Mezní úchylky rozměrů
EN 1652 Měď a slitiny mědí - desky, plechy pásy a kotouče pro všeobecné použití
49
Tabulka 5 a Tabulka 6 výše uvedené obsahují užívané technické dodací normy naší firmou, tyto normy jsou důležité pro orientaci k p ejmenování položek stávajících. Zárove tabulka obsahuje nejčastěji užívané normy rozměrové, které zaštiťují jednotlivé normy technických dodacích podmínek. Každá z těchto norem definuje pojmenování plechů a značení dopl ujících informací pro dodací a objednací podmínky obdobně. Proto jsem zvolil pojmenování takové, aby bylo nápomocné nejen dodavatelům a nákupčím, ale i ostatním pracovníkům, kte í s těmito položkami pracují. Jsou to konstrukté i či technologové, kte í zapisují pot ebné plechy jako polotovar do CAD modelů a výkresů, dále skladníci, kte í tyto položky p ebírají a paliči, kte í pot ebují vyhledat na skladě a manipulovat s těmito plechy. Tato část není p edmětem ve ejné práce.
50
5.1.2 P ejmenování plech Tato část není p edmětem ve ejné práce.
Zkontrolování a p eskupení plech
dle určitých skupin Ět ídě nakupovaných
položek Plechy se označují v ERP systému pod skupinou XXX. Na základě této skupiny jsou i nastaveny sklady v kartách plechů na mezisklady plechů. U plechů nebylo nutné provádět velkou změnu skupin (t íd) nad jednotlivými položkami. Již od počátku zavedení systému byly plechy zapisovány pod touto skupinou. Jediné co se objevilo pod touto skupinou, byly ploché polotovary z Makrolonu, ty však byly p esunuty do skupiny XXX mezi ostatní polotovary z plastů. Určení „ležák “ a „chimér“ Tato část není p edmětem ve ejné práce.
51
5.1.3 P ejmenování plech v systému Helios Tato část není p edmětem ve ejné práce.
5.1.4 Vytvo ení tabulky standardních formát plechu Tato část není p edmětem ve ejné práce.
5.1.5 P ejmenování propseedu a LOVs Tato část není p edmětem ve ejné práce.
52
5.2 Standardizace šroub U šroubů to je o něco jednodušší, není zde totiž vyvíjen nátlak na dodatečné rozlišovací prvky jako u plechů. Normy se i zde zmi ují o doporučeném pojmenování a značení, ale v tomto p ípadě jsem zvolil pojmenování položek tak, aby bylo jasně určeno, o jaký šroub se jedná a hlavně aby došlo ke snadnějšímu vyhledávání a filtrování šroubu v systému či v knihovně na serveru anebo v knihovně TDP Teamcenteru. Protože zde užíváme jak šrouby normalizované, tak i nenormalizované, bude u nich postup pojmenování trochu jiný. 5.2.1 Návrh pojmenování šroub Normalizované šrouby Tato část není p edmětem ve ejné práce.
Nenormalizované šrouby Tato část není p edmětem ve ejné práce.
5.2.2 Skupina šroub Díky tomuto pojmenování jsme opět schopni dohledat duplicity položek v Heliosu, a tak je p epsat a nastavit standardním způsobem jako u plechů. Stejně jako u skupiny XXX i zde je taktéž zapot ebí rozdělit položky, které jsou uvedeny pod skupinou XXX do skupin jiných, jestliže nespl ují podmínky vlastností i fyzické náležícím šroubům. Nap íklad ve skupině XXX se objevovaly položky typu lisovací čepy, sloupky lisovací, nivelační šrouby (nohy) a nava ovací čepy, p ičemž tyto dílce pat í do jiné skupiny a to p edem stanovené a nastavené XXX nebo XXX.
53
5.2.3 P ejmenování šroub v systému Helios Tato část není p edmětem ve ejné práce.
5.3 Vytvo ení knihovny standardních díl 5.3.1 Modelace šroub Tato část není p edmětem ve ejné práce.
5.3.2 Vypsání vlastností Tato část není p edmětem ve ejné práce.
54
5.3.3 Vytvo ení vazeb Tato část není p edmětem ve ejné práce. 5.3.4 Vytvo ení struktury knihovny Tato část není p edmětem ve ejné práce.
5.4 Nahrání katalogových list Tato část není p edmětem ve ejné práce.
55
6 Podmínky realizace a p ínosy Spln ní cíl :
Ad a) U podniku jsem popsal jak jeho dlouholetou historii, tak i jeho zamě ení podnikání pro produkci a výrobu plechových sestav jako jsou kapotáže, kryty, zakázková výroba a jiné. Rovněž jsem s popsal software, který firma využívá pro konstrukci (Solid Edge), pro ízení výroby, plánování, zásobování, nákup, prodej atd. (HELIOS) a nakonec modul pro ízení a správu dat (Teamcenter).
Ad b) Analýzu stávajících dat jsem provedl pomocí Heliosu, odkud jsem data čerpal, vyexportoval jsem celkově nad XXX položek plechů a XXX položek šroubů. Ty jsem pak vložil do tabulky EXCEL a díky p ejmenování jsem pak nalezl XXX položek, které dostaly status XXX (tzn. položky, které byly duplicitní anebo nevykazovaly žádný pohyb déle jak XXX roky). U šroubů jsem nalezl takových položek XXX. Následně jsem provedl ABC analýzu u položek plechů, ze které jsem pak zjistil, že položek pat ící do skupiny A, to je s největším podílem na spot ebě, je Ň4, položek pat ící do skupiny B, s menším materiálovým tokem, 34 a do skupiny C na 445.
Ad c) P eskupení v rámci diplomové práce bylo ukázáno jak nad položkami skupiny XXX, tak nad položkami XXX, kdy do těchto skupin vstupovaly komodity, které měly určení skupiny naprosto jiné.
Ad d) Jak u plechů, tak u šroubů jsem navrhl novou strukturu standardního názvosloví pomocí ČSN EN norem anebo bez nich, u všech uvedených softwarů, ve kterých jsou tyto položky zaznamenané. Každá z těchto položek má pak názvosloví uvedené v Názvu X, Názvu Y a Názvu Z, kde Název X je hlavní vyhledávací, Název Y pak pomocný dopl ující a Název Z obsahující objednací číslo a název dodavatele pro jasnou specifikaci položky.
56
Ad e) Výstupem této analýzy byly zjištěny položky ať už skupiny XXX nebo XXX, duplicitní či položky neaktivní, u kterých pak byla nastavena opat ení taková, že položky byly označeny za archivní spolu s p ipsáním textu XXX za registrační číslo a p ed Název X nad kartami v Heliosu. Dalším výstupem analýzy ABC byly zjištěny položky, které se nejvíce podílí na spot ebě, a tak na základě tohoto zjištění bylo možné vytvo it seznam standardních formátů plechů, které byly pak vepsány do propseedu a LOV.
Ad f) Jedním z dílčích cílů bylo vytvo ení standardních dílů pro konstruktéry, nejen na serveru, ale také v modulu pro správu a
ízení dat technické
dokumentace. Bylo nejd íve nutné vytvo it CAD model v SE takovým způsobem, aby měl co nejméně p íkazových operací ve stromě operací. Pak vyplnit správce vlastnosti informacemi důležitými nejen pro všechny softwary užívané ve firmě, ale i pro všechny zúčastněné. V softwaru bylo zapot ebí dodržet takové podmínky, aby mohla hladce probíhat komunikace a p edávání dat mezi sebou a tím možnost správného zobrazování informací v kusovnících, a dále hladkému průběhu importu do TC a z TC do Heliosu. U položky plechu je to trochu jiné, jedná se o polotovar, který pak dále konstruktér zpracovává v Solid Edgi, proto se modelově o tuto položku postará sám, za to bude mít vypsanou materiálovou tabulku a tabulku polotovarů ve správci vlastností, kde si už stačí jenom vybrat, jaký plech pot ebuje.
Ad g) P edposledním cílem bylo nahrání technických listů nad danou položkou nakupovaného materiálu v knihovně standardních dílů na serveru v TC a v ERP systému, které proběhlo spolu vytvá ením knihovny standardních dílů. Všechny katalogové listy šroubů byly nahrány k jednotlivým šroubům a pojmenovány stejně tak, jak se daný šroub jmenuje. Naopak u plechů tyto katalogové listy není t eba dopl ovat z toho důvodu, že nemají svůj model a hlavně s každou dodávkou p ijde Atest, který si pak nahrávají nákupčí.
57
Ad h) Jedním z největších p ínosů této práce je zvýšení produktivity jak nákupčích, tak konstruktérů a technologů díky tomu, že veškeré informace a data jsou na jednom místě a p ehledně se azena. Pro konstruktéra nastává ta výhoda, že má p edem vypsané vlastnosti v modelech nakupovaného materiálu spolu s vytvo enými automatickými vazbami. Díky tomu pak může ušet it svůj čas p i vazbení jednotlivých šroubů pop ípadě jejich nahrazování, zvlášť když jeho sestava může obsahovat tisíce těchto šroubů. Výhodou, že model už má p edem vyplněné vlastnosti, je, že nemusí dopisovat tyto informace sám, a tak se mu mohou vypsat správné údaje do kusovníku a díky automatickému importu pak nemusí vytvá et a vypisovat tyto data do ERP systému. Co se týče plechů, tak má konstruktér jasně stanovené standardní formáty plechů, které pak může navést ve správci vlastností do plechového dílce. Stejně jako u šroubů i tento polotovar je pak naveden do kusovníku v Heliosu. Technologové pak mohou ocenit snížení pracnosti p i změně polotovaru nad dílcem. To z toho důvodu, že nemusí pak psát, pop ípadě volat, konstruktérovi a žádat ho o změnu polotovaru nad výkresem, čímž p idělá práci konstruktérovi. Pro nákupčí pak je výhodou, že mají jasný p ehled o nakupovaných položkách. Jednak vědí, co poptat a objednat u dodavatelů, protože nové názvosloví má pot ebné informace pro poptání a objednání, a zárove
pro bližší specifikaci může využít katalogový list.
Katalogový list dává konstruktérovi jasný obraz o rozměrech a vlastnostech nakupovaného materiálu. V neposlední adě tato práce dává možnosti odstranění položek nakupovaného materiálu na skladech a tím vytvo it volná místa pro jiné položky a zárove snížit náklady na skladování této položky. A hlavním p ínosem jsou integrována data z konstrukce do technologie, pak k nákupu a z nákupu do výroby, což vede k posílení postavení zákazníka a vytvo ení co nejvyšší p idané hodnoty.
58
7 Záv r V této práci jsem se zabýval studií standardizace dvou komodit a to komodity plechů a komodity šroubů tak, aby došlo k vytvo ení materiálového standardu těchto položek, ale nejen jich samotných. Bylo pot eba vytvo it návrh na odstranění duplicit a špatně pojmenovaných (označených) položek, pak tyto položky p ejmenovat, nakreslit (namodelovat), zavazbit a vytvo it poté knihovnu standardních dílů spolu s nahráním k nim p íslušných katalogových listů. Z tohoto důvodu jsem uvedl i jednoduché p íklady ešení pro skupiny jiné, i když u nich dochází ke stejné problematice ešení, je u nich pot eba vy ešit drobné nuance. Pro ešení výše uvedené problematiky jsem použil data z ERP Systému Helios a tato data jsem pak v uceleném a p ehledném souhrnu importoval do EXCELU, ve kterém jsem měl komplexní p ehled a mohl tak pomocí funkcí tohoto softwaru a navržení nového pojmenování dle norem, nebo bez nich, nalézt duplicity anebo položky, které vykazují nečinnost. Díky tomuto kroku je pak možno p ejmenovat všechny položky v Systému a navrhnout jinou skupinu t ídění pro některé položky. Dále pomocí SE jsem vytvo il modely některých dílů, vypsal pot ebné vlastnosti a vytvo il tak knihovnu standardních dílců, ve které budou nahrány soubory s těmito standardními položkami spolu s katalogovými listy nejen na serveru, ale i v Teamcenteru. Těmito krokům jsem byl potom schopný navrhnout materiálový standard pro plech a zárove
jsem vytvo il tabulku standardních formátů. Díky které pak můžou být
nastaveny standardní formáty už na začátku výrobního etězce, to je u vývoje. To může p inést snížení času na pot ebnou komunikaci p i změně materiálu. Dále bych navrhl, aby tato analýza, její
ešení a následné p ejmenování,
namodelování modelů a tvo ení knihovny standardních cílů se dále rozvíjely. Podnik tím může najít spoustu položek, které jsou neaktivní anebo mají duplicitu. Dále bych určitě nevyužitelné plechy navrhl na odprodej do šrotu, tím by mohla firma dostat část svých nákladů zpět a to v p edpokládané částce 138 ř70 Kč. Spolu s touto návratností by mohla firma ušet it dle mého odborného odhadu ň450 Kč/den za skladovací náklady tykajících se plechů. Dále musím zmínit, že během analýzy jsem našel položky, které byly pod různými skupinami, ale se stejným registračním číslem, což by mohlo vést p i ručním
59
zadávání k zadání špatné položky do kusovníku. V tomto p ípadě bych navrhoval, aby u všech těchto nalezených položek došlo k p epsání registračního čísla. To však může být trošku ošemetné z toho důvodu, že p epsáním registračního čísla položka ztratí historickou návaznost jak u oddělení nákupu, tak u oddělení finančního. Zde by bylo zapot ebí vést vedlejší agendu s uvedenými položkami a jejich starým značením registračního čísla. Posledním návrhem, který bych viděl jako velice užitečný, co se týče zvýšení produktivity konstruktérů, je vytvo ení krátkých videosekvencí vazbení některých položek nakupovaného materiálu. V tomto p ípadě nemám na mysli šrouby, které mají zavazbení velice jednoduché a intuitivní, ale položky skupiny XXX panty, zámky a jiné. To z toho důvodu, že tyto položky konstruktér vazbí jednou za čas, tak se může stát, že systém vazbení může zapomenout.
60
Seznam užité literatury Knižní zdroje (1)
BAILY, Peter J et al. Purchasing principles and management. 9th ed. Harlow: Financial Times Prentice Hall, 2005, xiv, 427 s. ISBN 0-27364689-3
(2)
EMMETT, S. ěízení zásob. Brno: ComputerPress, a.s., 2008, ISBN 97880-25131828-3
(3)
ízení zásob: Logistické pojetí, metody,
HORÁKOVÁ, H., KUBÁT, J.
aplikace, praktické úlohy. ň. p epracované vydání. Praha: Profess Consulting, 1998. 236 s. ISBN 80-85235-55-2. (4)
JUROVÁ, M. Obchodní logistika (pro obor Podnikové finance a obchod) Studijní text pro kombinované stuidum. 1. vyd. Brno: Ing. Zdeněk Novotný CSc., 2001. ISBN 80-214-1972-5.
(5)
JUROVÁ, M. a kol. Výrobní procesy ízené logistikou. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2013, 260 s. ISBN 9788026500599.
(6)
KAVAN, M. Výrobní a provozní management. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2002, 424 s. ISBN 80-247-4099-5.
(7)
KE KOVSKÝ, M. Moderní pĜístupy k Ĝízení výroby. Praha: C.H.BECK, 2001, ISBN 80-7179-471-6
(8)
KOŠTURIAK, Ján a Ján CHAĽ. Inovace: vaše konkurenční výhoda!. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2008, 164 s. ISBN 978-80-251-1929-7
(9)
KOTLER, Philip. Marketing management. 10. rozš. vyd., 1. vyd. [Grada Publishing]. Praha: Grada, Ň001, 71ř s. Profesionál. ISBN Ř0-247-0016-6
(10)
LAMBERT,
D.,
STOCK,
J.,
ELLRAM,
Computerpress, s.r.o.,2000, ISBN 80-7226-221-1
61
L.
Logistika.
Praha:
(11)
LUKOSZOVÁ, X. Nákup a jeho Ĝízení. Brno: ComputerPress, a.s.,2004. ISBN 80-251-0174-6
(12)
MOLNÁR, Z. Moderní metody ízení informačních systémů. Praha Grada 1992, 347 s, ISBN 80-85623-07-2.
(13)
REŽ ÁKOVÁ, M.
ízení platební schopnosti podniku. Praha:
GradaPublishing, a.s., 2010, ISBN 978-80-247-3441-5. (14)
ROSENAU, M. D. ízení projektů. 1. vyd. Praha: Computer Press, 2000, 344 s. ISBN 80-7226-218-1.
(15)
ROHAN, R. Hutní materiál. Ň. vyd. Praha: Nakladatelství technické literatury, 1987, 592 s.
(16)
SCHULTE, C., Logistika, P ekl. G. Tomek , A. Baudyš, 1.vyd. Praha: Victoria Publishing, 1994. 301 s. ISBN 80-85605-87-2
(17)
SIXTA, J., MAČÁT, V. Logistika teorie a praxe. Brno: ComputerPress, a.s., 2005. ISBN 80-251-0573-3.63
(18)
SLACK, Nigel, Stuart CHAMBERS a Robert JOHNSTON. Operation management. 6th ed. Harlow, England:; Financial Times Prentice Hall, 2010, xxv, 686 s. ISBN 978-0-273-73046-0
(19)
STEHLÍK A., KAPOUN, J. Logistika pro manažery. 1. vyd. Praha: Ekopress, s.r.o., 2008. ISBN 978-80-86929-37-8.
(20)
TOMEK, G.,VÁVROVÁ, V. ěízení výroby a nákupu. Praha:GradaPublishing, a.s., 2007, ISBN 978-80-247-1479-0
(21)
TOMEK, J. ,HOFMAN, J. Moderní Ĝízení nákupu podniku. Praha: Management Press, s.r.o., 2000, ISBN 80-85943-73-5.
(22)
TOMEK, G., TOMEK, J. Nákupní marketing. Praha: Grada Publishing, 1996. ISBN 80-85623-96-X
62
(23)
UČE , P. Zvyšování výkonnosti firmy na bázi potenciálu zlepšení. Praha: Grada publishing, 2008, 190 s. ISBN 978-80-247-2472-0.
Ostatní zdroje Normy (24)
ČSN EN 1015Ň. Ocelové ploché výrobky válcované za studena elektroliticky pozinkované pro tvá ení za studen – Technické dodací podmínky. Praha: Český normalizační institut, Ň00ř
(25)
ČSN EN 10130. Ploché výrobky z hlubokotažných ocelí válcované za studena k tvá ení za studena - Technické dodací podmínky. Praha: Český normalizační institut, Ň007
(26)
ČSN EN 10268. Ploché výrobky z ocelí s vyšší mezí kluzu válcované za studena k tvá ení za studena – Technické dodací podmínky. Praha: Český normalizační institut, Ň014
(27)
ČSN EN 10111. Plechy a pásy z nízkouhlíkových (hlubokotažných) ocelí kontinuálně válcované za tepla k tvá ení za studena – Technické dodací podmínky. Praha: Český normalizační institut, Ň00Ř
(28)
ČSN EN 10149-2. Ploché výrobky válcované za tepla z ocelí s vyšší mezí kluzu pro tvá ení za studena – Část Ň: Technické dodací podmínky pro termomechanicky válcované oceli. Praha: Český normalizační institut, 2013
(29)
ČSN EN 10025-2. Výrobky válcované za tepla z konstrukčních ocelí – Část Ň: Technické dodací podmínky pro nelegované konstrukční oceli. Praha: Český normalizační institut, Ň005
(30)
ČSN EN 10346. Plechy a pásy z konstrukční ocelí, kontinuálně žárově pokovené – Technické dodací podmínky. Praha: Český normalizační institut, 2016
63
(31)
ČSN EN 10106. Plechy a pásy pro elektrotechniku, izotropní, válcované za studena, dodávané v tepelně zpracovaném stavu. Praha: Český normalizační institut, Ň016
(32)
ČSN EN 10088-2. Korozivzdorné oceli – Část Ň: Technické dodací podmínky pro plechy a pásy z ocelí odolných korozí pro obecné použití. Praha: Český normalizační institut, Ň015
(33)
ČSN EN 485-1+A1. Hliník a slitiny hliníku – Plechy, pásy a desky – Část 1: Technické dodací p edpisy. Praha: Český normalizační institut, Ň010
(34)
ČSN EN 546-1. Hliník a slitiny hliníku – Fólie – Část 1: Technické dodací p edpisy. Praha: Český normalizační institut, Ň007
(35)
ČSN EN 1652. Měď a slitiny mědi – Desky, plechy, pásy a kotouče pro všeobecné použití. Praha: Český normalizační institut, Ň000
Knižní zdroje (36)
Výstupy controllingu podniku
(37)
Nabídkové prospekty Helios Orange
(38)
Nabídkové prospekty Solid Edge
(39)
Nabídkové prospekty Teamcenter
Internetové zdroje (40)
XXX
64
Seznam graf , tabulek a obrázk Seznam graf Graf 1: Doba nepohybu plechu v kg ......................... Chyba! Záložka není definována.
Seznam tabulek Tabulka 1: Tabulka skupin nakupovaného materiálu Chyba! Záložka není definována. Tabulka Ň: Stávající značení plechů .......................... Chyba! Záložka není definována. Tabulka ň: Výstup ABC analýzy ................................................................................. 26 Tabulka 4: Stávající značení šroubů .......................... Chyba! Záložka není definována. Tabulka 5: Vybrané normy TDP spolu s normami tolerancí ......................................... 48 Tabulka 6: Vybrané normy TDP spolu s normami tolerancí ......................................... 49 Tabulka 7: P ejmenování plechů ............................... Chyba! Záložka není definována. Tabulka Ř: Standardní formáty plechů ...................... Chyba! Záložka není definována. Tabulka ř: Návrh pojmenování šroubů (Zdroj: vlastní zpracování)Chyba! Záložka není definována.
Seznam obrázk Obrázek 1: Model ízení zásob .................................................................................... 36 Obrázek Ň: SWOT analýza .......................................................................................... 46 Obrázek ň: P ejmenování plechů v systému Helios ... Chyba! Záložka není definována. Obrázek 4: Propseed soubor ..................................... Chyba! Záložka není definována. Obrázek 5: LOVs soubor .......................................... Chyba! Záložka není definována. Obrázek 6: SE polotovar........................................... Chyba! Záložka není definována. Obrázek 7: P ejmenování šroubů v Heliosu .............. Chyba! Záložka není definována. Obrázek Ř: Modelování šroubů ................................. Chyba! Záložka není definována. Obrázek ř: SE správce vlastností .............................. Chyba! Záložka není definována. Obrázek 10: Vazbení šroubů..................................... Chyba! Záložka není definována. Obrázek 11: Knihovna standardních dílů na serveru . Chyba! Záložka není definována. Obrázek 1Ň: Knihovna standardních dílů v TC ......... Chyba! Záložka není definována.
65
