VYSOKÉ U ENÍ TECHNICKÉ V BRN BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY MULTIMEDIÁLNÍ MAPY V PROST EDÍ INTERNETU MULTIMEDIA MAPS IN THE INTERNET ENVIRONMENT

VYSOKÉ UýENÍ TECHNICKÉ V BRNċ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV GEODÉZIE FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF GEODESY

MULTIMEDIÁLNÍ MAPY V PROSTěEDÍ INTERNETU MULTIMEDIA MAPS IN THE INTERNET ENVIRONMENT

BAKALÁěSKÁ PRÁCE BACHELOR'S THESIS

AUTOR PRÁCE

KRISTÝNA MAREŠOVÁ

AUTHOR

VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR

BRNO 2013

RNDr. LADISLAV PLÁNKA, CSc.

VYSOKÉ UýENÍ TECHNICKÉ V BRNċ FAKULTA STAVEBNÍ Studijní program Typ studijního programu Studijní obor PracovištČ

B3646 Geodézie a kartografie BakaláĜský studijní program s prezenþní formou studia 3646R003 Geodézie a kartografie Ústav geodézie

ZADÁNÍ BAKALÁěSKÉ PRÁCE Student

Kristýna Marešová

Název

Multimediální mapy v prostĜedí INTERNETu

Vedoucí bakaláĜské práce

RNDr. Ladislav Plánka, CSc.

Datum zadání bakaláĜské práce Datum odevzdání bakaláĜské práce V BrnČ dne 30. 11. 2012

30. 11. 2012 24. 5. 2013

............................................. doc. Ing. Josef Weigel, CSc. Vedoucí ústavu

............................................. prof. Ing. Rostislav Drochytka, CSc. DČkan Fakulty stavební VUT

Podklady a literatura 1. DeMers, Michael N. Fundamentals geographic information systems. 2nd ed., New York, John Wiley & Sons, 2000 2. Elithorp, J.A.Jr., Findorff, D.D.: Geodesy for Geomatics and GIS Professionals, Xan Edu, Ann Arbor, 2003 3. Cartwright,W., Peterson,M.P., Gartnrr,G.: Multimedia Cartography. Germany, 2000 Zásady pro vypracování Zpracujte dostupné domácí a zahraniþní informace, týkající se klasifikace, metodiky tvorby a obsahu kartografických dČl s multimediálním obsahem, vytváĜených a prezentovaných pomocí technologií Internetu. Vybraná díla podrobnČji popište s využitím objektivních kartografických kritérií. PĜedepsané pĜílohy

............................................. RNDr. Ladislav Plánka, CSc. Vedoucí bakaláĜské práce

Abstrakt Hlavním cílem této bakaláĜské práce je seznámení s kartografickými díly s multimediálním obsahem v prostĜedí internetu. Díla s multimediálním obsahem jsou rozdČlena podle vybraných kritérií. Jako souþást bakaláĜské práce je vytvoĜena malá ukázka multimediální mapy, která je umístČna na www stránkách.

Klíþová slova Multimediální mapy, Internet, Kartografie

Abstract The primary objective of this bachelor thesis is to introduce cartographic products with multimedia content on the Internet. Cartographic products are classified by selected criteria. Sample multimedia map was created and placed on WWW.

Keywords Multimedia maps, Internet, Cartography

Bibliografická citace VŠKP MAREŠOVÁ, Kristýna. Multimediální mapy v prostĜedí INTERNETu. Brno, 2013. 51 s., 1 pĜíl. BakaláĜská práce. Vysoké uþení technické v BrnČ, Fakulta stavební, Ústav geodézie. Vedoucí práce RNDr. Ladislav Plánka, CSc..

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakaláĜskou práci zpracovala samostatnČ a že jsem uvedla všechny použité informaþní zdroje.

V BrnČ dne 22.5.2013

……………………………………………………… podpis autora Kristýna Marešová

PODċKOVÁNÍ DČkuji rodinČ, pĜíteli a blízkým za podporu bČhem studia. Dále dČkuji kapele Donrvetr za nahrávky využité v ukázce multimediální mapy.

OBSAH ϭ͘ Ϯ͘

jsK͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϴ Dh>d/D/͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϵ Ϯ͘ϭ͘ ,/^dKZ/Dh>d/D/1͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϵ Ϯ͘ϭ͘ϭ͘ ,/^dKZ/s/KEDh͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϵ Ϯ͘ϭ͘Ϯ͘ ,/^dKZ/h/KEDh͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϵ Ϯ͘ϭ͘ϯ͘ Dh>d/D/EW͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϬ ϯ͘ /EdZEd͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϮ ϯ͘ϭ͘ ,/^dKZ//EdZEdhsZ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϮ ϯ͘Ϯ͘ dzWzW\/WK:E1s1^>hzE/EdZEdh͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϰ ϰ͘ DWzE/EdZEdh͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϱ ϰ͘ϭ͘ >E1DWE/EdZEdh͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϲ ϱ͘ Dh>d/D/>E1DW͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϴ ϱ͘ϭ͘ ,/^dKZ/Dh>d/D/>E1,DW͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϴ ϱ͘Ϯ͘ ^dd/^d/1Ks|,^>Ks͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϵ ϱ͘ϯ͘ K^,Dh>d/D/>E1,DW͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘Ϯϭ ϱ͘ϰ͘ Zh,zDh>d/D/>E1,DWE/EdZEdh͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘Ϯϯ ϱ͘ϰ͘ϭ͘ >E1WK>Wp^KhdsKZz͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘Ϯϯ ϱ͘ϰ͘Ϯ͘ >E1WK>WKh/d|,D/1͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘Ϯϴ ϱ͘ϰ͘ϯ͘ >E1WK>j>h͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϯϬ ϱ͘ϰ͘ϰ͘ >E1WK>\1E1hZE,Kd/D/>E1DWz͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϯϴ ϳ͘ s Z͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϰϯ ϴ͘ ÊDWKh/d|,ZK:p͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϰϰ ÊDWKh/d|,<͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϱϬ ÊDW\1>K,͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϱϭ

1. ÚVOD Lidé se snažili zachytit své okolí dle dostupných informací již dĜíve, než vznikl psaný jazyk. Existuje nČkolik raných archeologických nálezĤ, které se považují za prvopoþátky kartografie. Mezi známé nálezy, které jsou považovány za jednoduchou mapu, patĜí napĜíklad kresba na mamutím klu z období paleolitu nebo babylonské hlinČné tabulky, na kterých byl vytesán jednoduchý záznam vypovídající zejména o záznamu okolí. V prvopoþátcích používali tedy lidé jen jeden smysl na popis okolního svČta a tím byl zrak. Postupem þasu se pĜidal i další smysl, a to sluch. V 19. století byly vynalezeny pĜístroje, které umožĖovaly pĜehrát obrazový nebo zvukový záznam. Implementace zvuku do map však byla závislá až na vynálezu poþítaþĤ, kde bylo možné obrazovou složku a audio složku spojit s mapou s mnohonásobnČ vČtším využitím než do této doby bylo možné. Mapám, které obsahují jak audio (popĜ. video) složku, tak vlastní obrazovou þást mapy, Ĝíkáme multimediální mapy. Díky existenci internetu, kde je vše víceménČ dostupné a lehce dosažitelné, se tyto mapy šíĜí po svČtČ. S rozvojem pĜenosných zaĜízení jako jsou chytré telefony a tablety, které mají již uživatelské rozhraní na takové úrovni, že lze výdobytky, mezi nČž patĜí právČ i multimediální mapy, zobrazit popĜ. pĜehrát i na cestách, se stávají tyto mapy stále více populárními.

8

2. MULTIMÉDIA „Multimédium lze chápat jako digitální prostĜedek integrující rĤzné formáty dokumentĤ, resp. dat (napĜ. text, tabulky, animace, obrazy, fotografie, schémata, ilustrace, grafy, mapy, zvuk, mluvený komentáĜ, video apod.)“ [1]. Výhodou multimédii je, že pĤsobí na více smyslĤ þlovČka zároveĖ a tudíž dochází k intuitivnČjšímu pochopení obsahu.

2.1.

HISTORIE MULTIMÉDIÍ

Multimédia jsou výsledkem dlouhodobého vývoje v oblasti kinematografie, zaznamenávání zvuku a výpoþetní techniky. 2.1.1.

Historie video záznamu

PĜed tím, než se stala digitální multimédia bČžnou souþástí našich životĤ, zkoušela se rĤzná „multiple media“, jako filmy, analogová videa a videodisky [2]. Film je celuloidový pás s vrstvou citlivou na svČtlo jako fotografický nebo kinematografický materiál [3]. Poþátky filmu jsou datovány do 19. století, kdy bratĜi Lumierové a firma patĜící T. A. Edisonovi nezávisle na sobČ vytvoĜili filmové kamery a promítací stroje. Edison vynalezl Kinetoskop, kde mohl film sledovat jeden divák. BratĜi Lumierové pak vytvoĜili stroj, který dokázal promítat film na plátno, a uspoĜádali první veĜejnou projekci v PaĜíži. Analogová videa se zaþala vyvíjet v souvislosti s prvním televizním vysíláním, kdy v roce 1950 byl pĜedstaven firmou Bing Crosby Enterprises první videorekordér. U analogových videí byl nejdĜíve rozpor mezi formáty VHS a Betamax, nakonec byly pĜístroje s podporou formátu Betamax staženy z prodeje. Videodisky byly první optická úložištČ, pĜedstavená firmou Philips v roce 1972 [2]. 2.1.2.

Historie audio záznamu

Vývoj technických prostĜedkĤ pro záznam zvuku lze rozdČlit do dvou þástí, nejprve byl záznam analogový a poté digitální. Analogovým záznamem zvuku mĤže být mechanický záznam, magnetický záznam nebo optický záznam. Za poþátek mechanického analogového záznamu zvuku je považován fonograf, který byl vynalezen v roce 1877 T. A. Edisonem. Fonografem bylo možné hudbu nahrát i reprodukovat [4]. K uchování zvuku sloužil foliový pás, pozdČji pak váleþek. O rok pozdČji byl Emilem Berlinerem vynalezen gramofon. Gramofon používal pro záznam zvuku plochou desku. Protože gramofonová deska umožĖovala masovou 9

výrobu, byl fonograf nahrazen právČ gramofonem. Nevýhodou však bylo, že na desku bylo možné nahrát pouze krátký záznam v Ĝádech minut. V roce 1930 vynalezl Guglielmo Marconi systém magnetického nahrávání zvuku. Záznam byl nahráván na vymČnitelnou cívku. V 70. letech byly cívkové magnetofony nahrazeny magnetofony kazetovými. Optický záznam zvuku je spojen s poþátky rozvoje zvukového filmu. Bylo potĜeba synchronizovat hudbu a obraz, takže se filmové spoleþnosti zaþaly zabývat myšlenkou umístČní zvukového záznamu pĜímo na filmový pás. S tím ovšem vyvstal technický problém, pohyb filmu v kameĜe i promítacím stroji je krokový, zatímco zvuk je nutné pĜehrát spojitČ. Filmový pás tedy musí v kameĜe i v promítacím stroji projít tzv. uklidĖovací smyþkou a až poté se zvuk zaznamenává, resp. snímá. Proto je zvuk oproti obrazu na filmovém pásu posunut: zvuk pĜedbíhá obraz o 21 políþek. Optický záznam se provádí se vzorkovací frekvencí pĜibližnČ 10 kHz [5]. Digitální záznam obsahuje digitální signál, který se pĜevádí a zaznamenává jako posloupnost jedniþek a nul na pásek nebo disk. Z nich je pak bezkontaktnČ snímán magneticky nebo laserem [4]. Digitální záznam je pĜímo spojen s vynálezem poþítaþe, o kterém se zmíním v další podkapitole. 2.1.3.

Multimédia na PC

Ve 30. letech 20. století vznikají první þíslicové poþítaþe. Vývoj poþítaþĤ bývá rozdČlen do nČkolika generací, podle použitých souþástí. Poþítaþe nulté generace používaly tzv. relé, poþítaþe první generace je charakteristická používáním elektronek. V druhé generaci se využívaly tranzistory a ve tĜetí generaci již integrované obvody. ýtvrtá generace je souþasná generace a je charakterizována mikroprocesory a osobními poþítaþi [6]. ObecnČ je myšlenka multimédií založena na koncepci hypertextu, který byl vynalezen ve 40. letech 19. století Vannevarem Bushem. Bush ve svém þlánku „As we may think“ psal o zaĜízení, které nazval MEMEX- multidimenzionální knihovnu s odkazy ke všem propojeným informacím. Hypertext vznikl pĜetvoĜením Bushovy myšlenky Tedem Nelsonem. Hypertext je text, který je rozšíĜen o odkazy. Tyto odkazy se chovají jako „uzly“, které ukazují na jiný text nebo jiné þásti umístČné jinde, buć ve stejném, nebo jiném dokumentu. Hypertext usnadĖuje uživateli probírat se textem vlastní rychlostí a používat vlastní nastavení pro þtení.

10

Díky hypertextu vznikly tzv. hypermédia, kde se již neobjevuje jen text, ale také odkazy na grafiku, zvuky nebo video. „Hypermédium je komunikaþní médium vytvoĜené slouþením poþítaþových a video technologií“ [2]. Pojem multimédium je podle mého názoru nadĜazený pojmu hypermédium, neboĢ multimédium nemusí být propojené hypertextovými odkazy, ale mĤže být vytvoĜené i jinými technologiemi. PlnČ funkþní multimédium bylo chápáno v roce 1991 takto [2]: • pĜirozená prezentace informací skrz text, grafiku, audio, obrázky a plnČ pohyblivé video; • nelineární intuitivní navigace skrz aplikace k pĜístupu k informacím na požádání; a • dotyková animace PĜíkladem prvního poþítaþe, který podporoval zvuky je Sinclair ZX Spectrum, vyrábČný od roku 1982. Dále zaþaly vznikat tzv. zvukové karty, které v sobČ implementují obvody a þipy a vkládají se pĜímo do základní desky. Dále se na scénu dostala diskrétní multimédia, což jsou produkty dostupné na jakémkoli izolovaném poþítaþi. Kompaktní disk (CD) byl vyvinut spoleþnČ spoleþnostmi Phillips a Sony. CD-ROM se stal velmi populárním. Zaþaly se na nich vydávat knihy a encyklopedie (napĜ. Encyclopedia Britannica) a zanedlouho je také zábavní prĤmysl zaþal využívat pro publikování. CD-ROM byl však brzy nahrazen DVD-ROMem. DVD totiž dokázaly uložit mnohonásobnČ více dat než CD. V roce 2000 byl pĜedstaven první prototyp Blu-ray disku (BD). BD umožĖuje záznam s celkovou kapacitou až 50GB. V souþasné dobČ je BD jediným formátem, který dokáže nabídnout velmi vysokou kvalitu videa a zároveĖ vysokou kapacitu záznamu [7]. ýtecí zaĜízení pro BD jsou vyvíjena s ohledem na kompatibilitu s CD a DVD, tj. mají umožĖovat þtení všech tĜí typĤ diskĤ. V poslední dobČ se také tČší velké oblibČ herní konzole. Z poþátku byly souþástí poþítaþĤ, pak se postupnČ pĜesunuly k propojení s televizí a nyní jsou to spíše samostatnČ fungující zaĜízení. PĜíkladem takovéto konzole mĤže být tĜeba Xbox 360, který má bezdrátový ovladaþ, umí zobrazit hry na monitoru ve formátu 16:9 a poskytuje online pĜipojení k hraní her po síti [2]. Díky vynálezu World Wide Webu, což je systém propojených hypertextových dokumentĤ, se multimédia stala veĜejnČ pĜístupná a naskytlo se pro nČ široké využití.

11

3. INTERNET Internet je definován jako veĜejnČ dostupný systém vzájemnČ propojených poþítaþových sítí, které pĜenáší data pomocí pĜepínání paketĤ (zprávy nebo fragmenty zpráv) za použití standardizovaného Internetového Protokolu (IP) a dalších protokolĤ [8]. WWW (World Wide Web) je služba, která má na chod internetu velký vliv. Skládá se z hypertextu, HTML (Hyper Text Markup Language), URL (Uniform Resource Locator) a HTTP (Hyper Text Transfer protocol). HTML je znaþkovací jazyk, který je tvoĜen znaþkami a atributy. URL se používá pro pĜesnou lokalizaci dokumentĤ na internetu. URL mĤže být absolutní nebo relativní (=zkrácený). HTTP je internetový protokol urþený pro výmČnu hypertextových dokumentĤ ve formátu HTML. Dalšími protokoly mohou být napĜíklad HTTPS, DNS,FTP nebo POP3.

3.1.

HISTORIE INTERNETU V ýR

V ýeské republice se za poþátky internetu dá považovat rok 1991, kdy vzniká neoficiální pĜipojení z Prahy do internetového uzlu v Linci. Dne 13. 2.1992 pak probČhlo oficiální pĜipojení ýR k internetu. V roce 1992 vzniká celorepubliková páteĜní síĢ CESNET, která slouží k akademickým úþelĤm. SíĢ byla zpoþátku tvoĜena dvČma uzly (v Praze a BrnČ) spojenými pĜes pevnou linku. Rychlost pĜipojení mezi tČmito dvČma uzly byla 64 kbps. PostupnČ byly pĜidávány další uzly, v roce 1993 jich bylo již jedenáct, v 11 mČstech. Rychlost pĜipojení ostatních uzlĤ byla 19,2 kbps. V dalších letech byly uzly propojeny více nezávislými spoji a dále probČhlo pĜipojení na další zahraniþní uzly, napĜíklad na VídeĖ a Amsterdam. Postupem þasu ministerstvo školství komercializovalo þást CESNETu a tím se CESNET stal poskytovatelem pĜipojení k Internetu. Další poskytovatelé na našem území byly napĜíklad firmy COnet nebo CZnet. PĜipojení k Internetu pĜes pevnou linku ovládala firma Eurotel až do roku 1995, kdy monopol padl, a na trh zaþali vstupovat komerþní poskytovatelé pĜipojení k Internetu. Tím nastal mohutný rozvoj internetu v ýR. V roce 1994 se ýeská republika zapojila do nekomerþního projektu TEN-34 (TransEuropean Network Interconnect at 34Mbit/s), jehož cílem bylo vybudovat vysokorychlostní celoevropskou síĢ pro univerzitní a vČdecké úþely. ěešitelem projektu byla firma CESNET z. s. p. o. V roce 1998 TEN-34 konþí. Jeho následovníkem je projekt QUANTUM, který má za cíl vybudovat akademickou síĢ o pĜenosové kapacitČ 155Mb/s(TEN-155). V roce 2000 byl pak zahájen testovací provoz linky s pĜenosovou rychlostí 2,5Gb/s.

12

KromČ CESNETu je na našem území spousta dalších poskytovatelĤ internetu. Aby mezi sebou mohli vzájemnČ komunikovat uživatelé, kteĜí jsou pĜipojeni k rĤzným poskytovatelĤm, vznikl tzv. peering, tedy vzájemné propojení poþítaþové sítČ dvou telekomunikaþních spoleþností za úþelem výmČny datového provozu. V roce 1996 bylo založeno zájmové sdružení právnických osob, oznaþené jako NIX (Neutral Internet eXchange), kde se zástupci poskytovatelĤ dohodli na vytvoĜení spoleþného místa pro propojování sítí. ýleny tohoto sdružení byli napĜ. CESNET, IBM, Czech On Line nebo Dataz. Každý ze þlenĤ na toto místo mohl pĜivést 2 linky o maximální kapacitČ jedné linky 2Mb/s. NČkteĜí se pĜipojili mikrovlnným pĜípojem a nČkteĜí telefonním spojením [9]. V souþasné dobČ existuje velké množství poskytovatelĤ internetu a poþet uživatelĤ internetu stále stoupá.

Obr. 3.1: Uživatelé Internetu

3.2.

1

TYPY PěIPOJENÍ K INTERNETU

PĜipojení mĤže být pevné nebo komutované. Liší se od sebe tím, že komutované je doþasné (napĜ. vytáþené pĜes telefonní linku), kdežto pevné pĜipojení je trvalé a uživatel je pĜipojen neustále. Pro obþasné pĜipojení k internetu je vhodnČjší komutované pĜipojení. Pro používání Internetu více hodin dennČ, napĜíklad k pracovním úþelĤm, je vhodnČjší pevné pĜipojení. PĜíklady komutovaného pĜipojení mohou být Dial-up (vytáþené pĜipojení), IDSN nebo mobilní pĜipojení, pevného pĜipojení pak pĜes pronajatý datový okruh nebo bezdrátovČ, DSL technologie, kabelové televize, satelit nebo silové rozvody [10].

1

https://www.google.cz/publicdata/explore?ds=d5bncppjof8f9_&met_y=it_net_user_p2&idim=country:CZE &dl=cs&hl=cs&q=po%C4%8Det%20u%C5%BEivatel%C5%AF%20internetu

13

3.3.

VYHLEDÁVACÍ SLUŽBY NA INTERNETU

Z funkþního hlediska mohou být vyhledávací služby buć vyhledávací stroje, nebo pĜedmČtové katalogy. Vyhledávací stroje indexují termíny vyskytující se ve WWW dokumentech a pĜedmČtové katalogy klasifikují termíny podle pĜedem dané pĜedmČtové klasifikace. V souþasnosti nelze mluvit þistČ o vyhledávacích strojích nebo o pĜedmČtových katalozích, proto používáme termín hybridní stroje [11]. Vyhledávací stroj si mĤžeme definovat jako systém, který na základČ klíþového slova naformulovaného uživatelem hledá v databázi nebo v indexu a uživateli poté oznámí výsledek hledání [11]. Vyhledávací stroje fungují skrz klíþová slova. Na základČ nČkolika klíþových slov vzniká dotaz. Vyhledávacím strojem mĤže být napĜíklad google.com. Principy fungování vyhledávacích strojĤ jsou následovné: robot, index a vlastní vyhledávácí stroj. Robot prochází www servery a analyzuje jejich obsah. Index je zpĤsob tĜídČní informací, které jsou shromáždČny robotem. Je to jakýsi seznam klíþových slov. Ke každému klíþovému slovu je pĜipojen seznam dokumentĤ, ve kterých se klíþové slovo objevuje. Vlastní vyhledávací stroj je prostĜedí, ve kterém jsou zadávány konkrétní dotazy. PĜedmČtové katalogy slouží k hledání zdrojĤ pro pĜedem urþený pĜedmČt. Mezi pĜedmČtové katalogy napĜíklad patĜí seznam.cz nebo centrum.cz.

14

4. MAPY NA INTERNETU Elektronická mapa je mapa založená na vizualizaci kartografické (prostorové) databáze a uložená na vnČjším pamČĢovém médiu v digitální formČ. Kombinuje více moderních technologií jako: GIS, digitální kartografii, multimédia (text, zvuk, video, animace), virtuální realitu. Od tištČné mapy ji odlišuje pĜedevším aktuálnost, pružnost vyjadĜování, dynamiþnost, rozšiĜitelnost, snadná dosažitelnost a podrobnost [12]. PĜíkladem elektronické mapy mĤže být Základní báze geografických dat ZABAGED. Existuje také pojem digitální mapa. Na základČ digitální mapy se elektronická mapa vizualizuje [13]. Digitální mapu je možné získat digitalizací (pĜevodem analogového obrazu mapy do digitální podoby-rastrové nebo vektorové) anebo vytvoĜit pomocí poþítaþových programĤ. Výhody elektronických map: • Lnterakce s mapovými objekty, možnost pracovat s jednotlivými objekty (výbČr prvkĤ) databáze zadáním SQL dotazu • animace pro dynamický obsah map • aplikování pĜídavných dynamických kartografických vyjadĜovacích metod – vizuální (blikání, blednutí), zvukové (Ĝeþ, zvuky, hudba) • možnost zaþlenČní multimédií pĜímo do obsahu elektronické mapy • individualizace podoby map zásahem uživatelĤ (vypínání a zapínání vrstev (tematických, podkladových, zmČna barev legendy) • zmČna mČĜítka pomocí zoom nástrojĤ • zapojení GIS služeb • mapy lze propojit s dalšími službami dostupnými v internetu, jako jsou rejstĜíky, jízdní Ĝády, fotodatabanky, encyklopedie apod. • obsah mapy je snadné aktualizovat, opravovat a doplĖovat • snadná a levná doprava v pĜípadČ vydání atlasu na CD nebo DVD médiích • uživatelské rozhraní vytváĜí uživatelsky pĜívČtivé prostĜedí pro komunikaci mezi mapou a uživatelem [14] Vedle výhod elektronických map existují také nevýhody, napĜíklad z dĤvodu úspory místa je tĜeba mapu komprimovat a tím ztrácí rozlišení, nebo mĤže nastat problém s kompatibilitou elektronické mapy nebo pĜipojením k internetu. Webová mapa je mapa v síti World Web Wide (WWW) popsaná prostĜedky Hyper Text Markup Language(HTML) urþená ke þtení a používání prostĜednictvím Internetu. [12] Když je mapa v jiné síti než WWW (napĜ. FTP) hovoĜíme o mapČ internetové.

15

Hypermapa je mapa v poþítaþovém a hypermediálním prostĜedí, která se mĤže skládat a kombinovat z více obsahových vrstev, které se permanentnČ aktualizují. Uživatel si mĤže zvolit vyjadĜovací prostĜedky podle vlastního výbČru ze sortimentu zobrazovacích metod [15]. Díky faktu, že je mapa souĜadnicovČ orientovaná, lze získat souĜadnice jakéhokoliv bodu na mapČ a vztažné informace k tomuto bodu [16]. Hypermapa je tedy druh multimediální mapy, která je georeferencovaná. Dále bychom nemČli opomenout, že na internetu existují webové mapové služby (WMS). Web Map Service je služba, která byla vytvoĜena, aby bylo umožnČno sdílení dat GIS v distribuovaném prostĜedí Internetu. Jedná se o nástroj nejen pro GIS systémy, který zpĜístupĖuje informace ve formČ map (rastrĤ). Výsledkem požadavku napĜ. GIS softwaru na WMS server jsou primárnČ obrazová data v nejrĤznČjších formátech, které zobrazují tematické geografické informace. Základním principem WMS jsou vzájemné interakce a to stroj-stroj a stroj-þlovČk. Pokud mapový server podporuje WMS službu, hovoĜíme o WMS serveru. Klient je software, který komunikuje se serverem pomocí http protokolu za úþelem získání informací. Klient pak zpracuje informace, které mu server zpĜístupnil a informace poskytne uživateli [17]. Mezi prohlížecí služby WMS patĜí napĜíklad WMSkatastrální mapy, WMS- ZABAGED nebo WMS- Bodová pole, poskytované na Geoportálu ýÚZK. Mezi další poskytovatele WMS služeb patĜí napĜíklad Národní geoportál INSPIRE WMS jsou užiteþným pomocníkem, ale pro bČžné uživatele mohou pĜedstavovat zdroj nesprávného pochopení informací. NapĜíklad pĜi možnosti použití nástroje mČĜení ploch si mĤže uživatel zmČĜit výmČru parcely jeho pozemku. Toto mČĜení je ale orientaþní, díky faktorĤm ovlivĖující proces tvorby mapy mĤže samotná nepĜesnost mČĜení na mapČ dosahovat i nČkolik desítek m2.

4.1.

DċLENÍ MAP NA INTERNETU

Mapa mĤže být rastrová nebo vektorová. Rastrová mapa vzniká skenováním a je prezentována binárními daty (þernobílá mapa) nebo bitmapovými daty (þernobílá nebo barevná mapa). Vektorová mapa vzniká buć vektorizací rastrových podkladĤ, nebo pĜímou konstrukcí s využitím vektorové geometrie [12] . Další dČlení je na interaktivní nebo náhledovou (=view only, neinteraktivní) mapu. Interaktivní mapy obsahují hypertextové odkazy, které slouží k propojení informace v rámci související databáze, þímž nabízejí zdroje i mimo jejich viditelný obsah. Tyto mapy nachází široké uplatnČní, napĜíklad jsou využity pro plánky rozlehlých budov a areálĤ (nákupních center, letišĢ, apod.), pĜehledné zobrazování statistických údajĤ apod. Interaktivní mapy se od náhledových odlišují implementací takových prvkĤ, které umožĖují uživateli vyvolat akci s cílem zmČnit podobu mapy [18]. Dalším rozdílem interaktivních a náhledových map mĤže být napĜíklad úloha kartografa v procesu tvorby. U 16

náhledových map kartograf tvoĜí celé kartografické dílo, zatímco u interaktivních map je urþitá þást tvorby mapy ponechána uživateli.

Obr. 4.1: PĜíklad interaktivní mapy2 Na internetu mohou být jak statické tak dynamické mapy. V dynamických mapách probíhá zmČna v prostorových komponentech. Dynamika je zajištČna animací. Funkce dynamických map jsou vyvolány pozorností uživatele anebo zobrazení promČnlivých procesĤ. [18]

Obr.4.2: Základní dČlení map na internetu3

2 3

http://map.prg.aero/ http://oldgeogr.muni.cz/ucebnice/kartografie/obsah.php?show=20&&jazyk=cz

17

5. MULTIMEDIÁLNÍ MAPA Multimediální mapy jsou kartografická díla, jejichž prvky mapy jsou více než 2 média. KromČ textu a grafiky jsou zapojovány i média jako je zvuk, video, animace [19].

5.1.

HISTORIE MULTIMEDIÁLNÍCH MAP

Vývoj multimediálních map je silnČ ovlivnČn rychlým vývojem informaþních technologií. BČžnČ se setkáváme s multimediálními aplikacemi, prezentacemi nebo i uþebnicemi a tudíž se dalo þekat, že se multimediální složka stane taktéž souþástí kartografie. Historie multimediálních map úzce souvisí s vývojem multimédií jako takových. Jako první projekt multimediálního mapování by se dal nazvat Aspen Movie Map Project z roku 1978. Tento program využíval videodisky, byl ovládán poþítaþem a umožĖoval uživatelĤm prohlížet ulice v Aspenu v Coloradu. Byly použity 2 obrazovky, vertikální pro video a horizontální pro zobrazení mapy. Dalším stupnČm multimediální kartografie byla mapová díla na videodiscích, napĜ. Domesday project, což byl multimediální obraz Velké Británie produkovaný BBC, Acorn Computer a Philips. Domesday project byla sada videodiskĤ, vytvoĜených k pĜíležitosti 900. výroþí originální Domesday book (Kniha posledního soudu). Domesday book byl záznam podrobného majetkového prĤzkumu v Anglii naĜízený Vilémem Dobyvatelem.

Obr.5.1: Domesday Project 4

4

http://www.atsf.co.uk/dottext/domesday.html

18

Následovaly kartografické produkty na CD, napĜ. Street Atlas USA, obsahující každé mČsto, ulici, geografický rys nebo významné budovy. Také geografické hry používaly multimediální a hypermediální technologie. Za pĜedchĤdce multimediálních map by se také s urþitou nadsázkou daly považovat tzv. „multimediální tabule“ v centrech mČst, které po stisknutí tlaþítka spustí zvukovou prezentaci k místu, které je právČ vyznaþeno na mapČ.

5.2.

STATISTIKY KLÍýOVÝCH SLOV

Pro zaznamenání vývoje vyhledávání klíþových slov týkajících se multimediálních map byla vyhotovena jednoduchá statistika pro jednotlivé vyhledávaþe. Tab. 5.1: Statistiky vyhledávání klíþových slov ƉŽēĞƚǀǉƐůĞĚŬƽ

ŵƵůƚŝŵĞĚŝĂ ŵĂƉ ŵƵůƚŝŵĞĚŝĂ ŵĂƉƐ ŵƵůƚŝŵĞĚŝĂ ĐĂƌƚŽŐƌĂƉŚǇ ĂƵĚŝŽŵĂƉ ǀŝĚĞŽŵĂƉ ŵƵƐŝĐŵĂƉ ƐŽƵŶĚŵĂƉ ŵƵůƚŝŵĞĚŝĂůŶŝ ŵĂƉĂ ŵƵůƚŝŵĞĚŝĄůŶş ŵĂƉǇ ŵƵůƚŝŵĞĚŝĄůŶş ŬĂƌƚŽŐƌĂĨŝĞ

ϮϬ͘Ϯ͘ϮϬϭϯ

ŐŽŽŐůĞ͘ĐŽŵ ϳϱϱϬϬϬϬϬϬ

ďŝŶŐ͘ĐŽŵ ϯϱϰϬϬϬϬϬϬ

ƐĞǌŶĂŵ͘Đǌ ϭϬϱϭϱϭϳ

ĐĞŶƚƌƵŵ͘Đǌ ϮϵϭϬϬϬϬϬ

ǆϵ͘ϱ͘ϮϬϭϯ ϮϬ͘Ϯ͘ϮϬϭϯ

ϴϰϲϬϬϬϬϬϬ ϮϱϴϬϬϬϬϬϬ

ϭϭϵϬϬϬϬϬϬ ϯϱϭϬϬϬϬϬϬ

ϭϬϮϲϬϬϬ ϯϲϳϭϴϯ

ϮϬϲϬϬϬϬϬ ϰϳϮϬϬϬϬ


ϯϱϭϬϬϬϬϬϬ ϭϯϲϬϬϬϬϬ

ϭϭϳϬϬϬϬϬϬ ϭϲϴϬϬϬ

ϯϲϮϰϴϵ ϲϳϯϲ

ϰϲϴϬϬϬϬ ϭϬϱϬϬ


ϭϭϮϬϬϬϬϬ ϭϮϬϬϬϬϬϬϬϬ

ϮϬϱϬϬϬ ϭϳϳϬϬϬϬϬϬ

ϲϭϮϬ Ϯϯϵϱϱϵϲ

ϭϬϰϬϬ ϯϬϴϬϬϬϬϬ


ϭϭϭϬϬϬϬϬϬϬ ϯϯϯϬϬϬϬϬϬϬ

ϰϬϱϬϬϬϬϬ ϰϵϮϬϬϬϬϬϬ

ϮϰϭϲϴϬϵ ϳϲϴϱϲϵϬ

ϯϮϱϬϬϬϬϬ ϭϴϵϬϬϬϬϬϬ


ϱϬϳϬϬϬϬϬϬϬ ϭϳϵϬϬϬϬϬϬϬ

ϭϱϵϬϬϬϬϬϬ ϯϮϰϬϬϬϬϬϬ

ϴϮϴϭϯϵϮ Ϯϵϴϵϱϯϭ

ϮϮϭϬϬϬϬϬϬ ϭϭϮϬϬϬϬϬϬ


ϮϵϱϬϬϬϬϬϬϬ ϳϰϮϬϬϬϬϬϬ

ϵϮϴϬϬϬϬϬ ϭϬϳϬϬϬϬϬϬ

ϮϵϲϳϰϵϬ ϮϬϴϳϭϳϮ

ϭϭϭϬϬϬϬϬϬ ϮϳϬϬϬϬϬϬ


ϴϲϯϬϬϬϬϬϬ ϭϱϴϬϬϬϬ

ϮϬϮϬϬϬϬϬ ϮϬϵϬϬϬ

ϭϵϯϮϲϯϱ ϭϬϲϬϬϭϯ

ϮϰϬϬϬϬϬϬ ϮϬϬϬϬ


ϭϰϵϬϬϬϬ ϭϱϴϬϬϬϬ

ϰϮϭϬϬ ϮϳϵϬϬϬ

ϭϭϵϱϵϭϮ ϭϭϬϯϬϰϭ

ϭϬϰϬϬ ϮϯϬϬϬ


ϭϰϲϬϬϬϬ ϮϯϭϬϬ

ϱϬϯϬϬ ϱϰϬϬ

ϭϭϲϬϰϮϱ ϯϮϮϰ

ϭϰϮϬϬ ϮϬϲ

ǆϵ͘ϱ͘ϮϬϭϯ

ϮϰϱϬϬ

ϮϱϵϬ

ϮϵϬϵ

ϭϯϮ

K vyhledávaþi google.com byl vyhotoven jednoduchý graf pro vybraná klíþová slova. Málo þetná klíþová slova byla z grafu vynechána.

19

ϲϬϬϬϬϬϬϬϬϬ DƵůƚŝŵĞĚŝĂŵĂƉϮϬ͘Ϯ͘ϮϬϭϯ ϱϬϬϬϬϬϬϬϬϬ DƵůƚŝŵĞĚŝĂŵĂƉϵ͘ϱ͘ϮϬϭϯ DƵůƚŝŵĞĚŝĂŵĂƉƐϮϬ͘Ϯ͘ϮϬϭϯ WŽēĞƚǀǉƐůĞĚŬƽ

ϰϬϬϬϬϬϬϬϬϬ

DƵůƚŝŵĞĚŝĂŵĂƉƐϵ͘ϱ͘ϮϬϭϯ ĂƵĚŝŽŵĂƉϮϬ͘Ϯ͘ϮϬϭϯ ĂƵĚŝŽŵĂƉϵ͘ϱ͘ϮϬϭϯ

ϯϬϬϬϬϬϬϬϬϬ

ǀŝĚĞŽŵĂƉϮϬ͘Ϯ͘ϮϬϭϯ ǀŝĚĞŽŵĂƉϵ͘ϱ͘ϮϬϭϯ

ϮϬϬϬϬϬϬϬϬϬ

ŵƵƐŝĐŵĂƉϮϬ͘Ϯ͘ϮϬϭϯ ŵƵƐŝĐŵĂƉϵ͘ϱ͘ϮϬϭϯ ϭϬϬϬϬϬϬϬϬϬ

ƐŽƵŶĚŵĂƉϮϬ͘Ϯ͘ϮϬϭϯ ƐŽƵŶĚŵĂƉϵ͘ϱ͘ϮϬϭϯ

Ϭ

<ůşēŽǀĄƐůŽǀĂ

Obr.5.2:: Graf vyhledávání klíþových slov google.com Ze statistik vyplývá, že nejvíce výsledkĤ výsledk bylo vyhledáno ve všech vyhledáva vyhledávaþích pĜi použití klíþových ových slov video map. Dalším poznatkem je, že poþet þet nalezených klí klíþových slov má mírnČ stoupající tendenci. Jako pĜíklad íklad vyhledávání byl vybrán dotaz video map ve vyh vyhledáva google.com, vyhledávaþi z dĤvodu nejvČtší Č þetnosti tohoto dotazu dotazu.. Jako první odkaz byl vyhledán http://www.vidteq.com/,, kde je cesta na letištČ letišt v Bengaluru v Indii natoþena na videokameru a umístČná Čná ná jako videoklip vedle samotné mapy. Dalším odkazem odkaze je napĜíklad stránka http://archive.onedayonearth.org/index.php/videos, http://archive.onedayonearth.org/index.php/videos, kde byly ve dvou dnech (10.10.2010 a 11.11.2011) .11.2011) nahrány videa z rĤzných þástí svČta ta a propojeny s mapou. Je zĜejmé, ejmé, že zdaleka ne všechny výsledky hledání dotazu video mapp jsou doopravdy mapy doplnČné videem. Jedním z pĜedních odkazĤ je napĜíklad íklad odkaz na aplikaci Street View od google.maps.com, m, kde je možné si prohlížet panoramatické snímky z rĤzných þástí svČta. Street View není mapa s videem. Dále bylo mnoho multimediálních map nacházeno pod dalšími dalšími pojmy, nap napĜíklad pod pojmem interaktivní mapa. Tato skuteþnost skute však byla zjištČna až v prĤbČhu prĤ a nemohla být zahrnuta do souhrnných statistik.

20

5.3.

OBSAH MULTIMEDIÁLNÍCH MAP

Webová kartografická aplikace má následující þásti: - kartografickou složku - textovou složku - multimediální složku - interaktivní prvky - metadata [21] Kartografická složka se skládá z kartografického díla, které uvažujeme jako podkladovou mapu. Kartografické dílo je vyjádĜení skuteþnosti kartografickými znaky pomocí kartografické interpretace. Textová složka obsahuje soubor fontĤ. Multimediální složka obsahuje videa nebo audio. Video kontejner se skládá ze streamĤ. Streamy jsou základní souþásti multimediálních souborĤ. Stream mĤže být video, zvuk nebo titulky. NejznámČjšími kontejnery jsou AVI, MPEG, MKV, MP4. Pojem video (formát) oznaþuje digitální (MPEG, Digital Betacam, D3, DV) a analogové (VHS, Betacam, Quadruplex) zpĤsoby ukládání obrazových záznamĤ. Rozlišení videa je v pixelech pro digitální formu záznamu a v Ĝádcích pro analogovou. Dále budeme pojednávat pouze o digitálním záznamu. MPEG (Motion Picture Experts Group) je skupina, která vyvíjí standardy pro kódování audiovizuálních informací. Používá princip ztrátové komprese pomocí transformaþních kodekĤ. Zvukový stream je nazýván audio formát. NejznámČjšími audio formáty pro video jsou DTS (Dolby Theatre Systém) nebo Dolby Digital. Formáty audia mohou být ztrátové nebo bezeztrátové. Mezi ztrátové jsou Ĝazeny napĜíklad MP3(MPEG-1 layer 3), AMR (Adaptive Multi-Rate Audio Codec), AAC (Advanced Audio Coding), WMA (Windows Media Audio). Mezi bezeztrátové patĜí napĜíklad FLAC (Free Lossless Codec) nebo ALAC (Apple Lossless Audio Codec) [22]. Interaktivní prvky jsou takové prvky, které slouží ke zpČtné vazbČ s uživatelem. Mohou to být napĜíklad posuvník, tlaþítka, menu, nebo jiné prvky sloužící ke komunikaci s uživatelem. Interaktivní chování mapových znakĤ je þasto aktivováno až ve chvíli pĜepnutí funkce mapového kurzoru na urþený nástroj ovládání mapy [18]. Tak tomu je napĜíklad u nástroje „informace o geoprvku“ na Geoprohlížeþi ýÚZK5, kde se po kliknutí na urþité místo na mapČ zobrazí informace o správním þlenČní, pĜípadnČ další informace.

5

http://geoportal.cuzk.cz/geoprohlizec/

21

Metadata obsahují napĜíklad informace o stáĜí mapy, pĜesnost map, autorská práva a podobnČ. Trochu jiné pojetí skladby je uvedeno v knize Multimedia Cartography podle Millera [2]: • Grafické uživatelské rozhraní (GUI) • Multimediální obsah • Objektová spojení GUI se skládá z mapového objektu, znakových objektĤ a marginálních objektĤ. Mapovým objektem chápeme vlastní mapové pole. Každý mapový objekt je definován modelem mapového objektu, který obsahuje rĤzné kombinace odpovídající tématu, þasovému rámci a mČĜítku. Každá kombinace atributu je spojena se zobrazením mapového objektu. Pro každý mapový objekt je definován systém symbolĤ- znakových objektĤ. Každý znakový objekt má vlastnosti, chování a umístČní. Znakové objekty mohou být prvního nebo druhého Ĝádu. Znaky prvního Ĝádu jsou pĜímo spojeny s tématem mapového objektu. Tyto znaky jsou dominantní a jsou nejlépe vidČt. Znaky druhého Ĝádu pĜispívají k celkové struktuĜe mapového objektu. Poskytují prostorové zaĜazení mapového objektu, které je nutné pro interpretaci znakĤ prvního Ĝádu. Marginální objekty jsou objekty umístČné mimo mapové pole. Marginální objekt slouží ke správnému pochopení mapy uživatelem. MĤžeme zvlášĢ definovat tĜi typy marginálních objektĤ multimediální mapy: Prostorové marginální objekty jsou bezešvČ a aktivnČ propojeny s mapovým objektem. Prostorovými marginálními objekty mohou být mČĜítko, legenda a geografická poloha. U elektronických map mĤžeme rozlišit rĤzné typy legend. -neinteraktivní legendu (non-interactive legend), -vyskakovací legenda (pop-up legend), -legenda v podobČ ovládacího panelu (control-panel legend). Manipulaþní marginální objekty jsou pĜímo propojeny s atributy mapového objektu. TČmito objekty jsou funkce lupy – zoom, zmČna mČĜítka mapy, posouvání výĜezu mapy – pan, manipulace s vrstvami mapy, vyhledávání. Zoom mĤže být statický lineární (pĜi zmČnČ pĜiblížení se nezmČní obsah mapy), statický odkrokovaný (pĜedpĜipravená mČĜítka, pro každé mČĜítko je samostatná generalizace obsahu), dynamický (libovolná zmČna mČĜítka, mapové znaky mají stále stejnou velikost, zmČna obsahu mapy odpovídající pĜíslušnému mČĜítku). MČĜítko úzce souvisí se zoomem, použití zoomu musí vyvolat zmČnu mČĜítka. 22

Navigaþní marginální objekty jsou napĜíklad funkce pro zmČnu mapové úlohy, pohybování se uživatele v obsahu elektronického atlasu [14]. Multimediální obsah se vztahuje k obsahu objektĤ obsažených v multimediálním produktu-mapČ, jako jsou mapy, fotografie, text, video a audio. Skládá se z þtyĜ typĤ obsahových objektĤ, které mají výraznČ jiné funkce. Jsou to pĜímé prostorové objekty, informaþní objekty, funkþní objekty a estetické objekty. Objektová spojení definují vztahy mezi znakovými objekty a informaþními objekty a mezi dalšími individuálními informaþními objekty [2].

5.4.

DRUHY MULTIMEDIÁLNÍCH MAP NA INTERNETU

RozdČlení map jsem zvolila na základČ rĤzných kritérií. Podle zpĤsobu tvorby, podle použitých médií, podle úþelu anebo podle zaĜízení, které je urþené k prezentaci multimediální mapy. 5.4.1.

DČlení podle zpĤsobu tvorby

Tvorba multimediální mapy zaþíná získáním mapového podkladu v digitální podobČ. Další zpracování probíhá pomocí technologií v poþítaþi. Existuje nČkolik jazykĤ, pomocí nichž lze multimediální mapu vytvoĜit. Jsou to napĜíklad objektovČ orientované skriptovací jazyky JavaScript, ActionScript, znaþkovací jazyk HTML s kombinací kaskádových stylĤ CSS a nebo jazyk SVG. JavaScript je objektovČ orientovaný skriptovací jazyk. ýinnost JavaScriptu zabezpeþuje prohlížeþ webových stránek návštČvníka stránky nikoliv server, na kterém jsou stránky uložené. K provádČní JavaScriptového kódu dochází tedy až po naþtení stránky [23]. Nejvíce multimediálních map, které jsou vytváĜeny pomocí JavaScriptu jsou mapy, které vznikly pĜes Google Maps API ( Application Programming Interface= Rozhraní pro programování aplikací). Google Maps API nabízí vložit pomocí JavaScriptu Mapy Google do vlastních webových stránek. Rozhraní API nabízí Ĝadu možností práce s mapami (napĜíklad na webu Mapy Google) a pĜidávání obsahu do mapy prostĜednictvím rĤzných služeb a umožĖuje tak vytváĜet na webových stránkách výkonné mapové aplikace [24]. VytváĜení multimediálních map pĜes Google Maps API je jeden z nejrychlejších zpĤsobĤ jak vytvoĜit multimediální mapu. OtevĜeme stránky https://code.google.com/apis/console a po pĜihlášení získáme API klíþ, který pak slouží k pĜístupu k API na WWW [25]. Tento zpĤsob má ale také jisté nevýhody a omezení. Nevýhodou mĤže být, že je mapový podklad daný (na výbČr ze tĜí variant mapy- mapa s ulicemi, mapa s ulicemi a terénem, mapa ze satelitních snímkĤ) a tudíž ho nelze zmČnit. 23

Jinými slovy kdyby chtČla být vytvoĜena specializovaná multimediální mapa se specifickými mapovými znaky, tak musí být použita jiná metoda. Tato nevýhoda mĤže být chápána i jako výhoda, neboĢ zajištČní mapového podkladu šetĜí autorovi multimediální mapy þas, který by jinak strávil vytváĜením mapy. Další nevýhodou je omezení poþtu zobrazení mapy za den. Nad urþitý poþet zobrazení mapy je používání Google Maps API zpoplatnČno. Toto omezení avšak není tak významné, do limitu by se mČlo vejít okolo 99% aplikací [26]. Jako ukázka byla vybrána Hudební mapa ýeské republiky viz obr. 5.3. Mapa je vytvoĜená pĜes Google Maps API, ale po kliknutí na hudebního skladatele se vedle mapy zpĜístupní záložky nazvané mp3 nebo video. Mapy Google mají Mercatorovo zobrazení, což je úhlojevné válcové zobrazení. Je zde použito grafiké dynamické mČĜítko Dynamické mČĜítko je definováno Ĝídící funkcí, která definuje vztah mezi pĤvodními a novými souĜadnicemi bodu na mapČ a pĜechod v rámci celého území je tudíž plynulý. V legendČ jsou popsány styly hudby pro jednotlivé tlaþítka na mapČ. Pod záložkou mp3 se nabízí aplikace vytvoĜená v Adobe Flash, kde je možné pĜehrát hudbu složenou vybraným hudebním skladatelem. Pod záložkou video je náhled videa, pĜi kliknutí na tento náhled se spustí video z youtube.com. Souþástí aplikace je vždy také struþný životopis hudebního skladatele. Dále je v rámci aplikace možné zjistit informace o hudebních festivalech v ýeské republice.

Obr. 5.3: Hudební mapa ýeské republiky6

6

http://www.hudebnimapa.upol.cz/

24

ActionScript je programovací jazyk pro prostĜedí prost pĜehrávaþee Adobe® Adobe Flash® Player a programu Adobe® AIR™ v dobČ dob bČhu. UmožĖuje uje interakce, zpracovávání dat a další možnosti v obsahu a v aplikacích Flash, Flex a AIR [27]. Je to objektovČČ orientovaný programovací jazyk, což znamená, že im implementace jednotlivých podprogramĤ podprogram (funkcí) jsou umístČny ve tĜídách. ídách. TĜ TĜídy lze chápat jako pĜedlohy, edlohy, které definují skupiny strukturn strukturnČ totožných objektĤĤ (z hlediska obsažených metod a atributĤ). ). Objekty jsou tedy konkrétními instancemi ttĜíd. íd. Metody (funkce) popisují chování každého objektu a jeho vlastnosti jsou uchovávány uchovávány v atributech (promČnných). (prom PromČnná nná je kontejner vytvo vytvoĜený ený ActionScriptem, sloužící pro ukládání dat, odka odkazĤ na jiné objekty jekty apod. PromČnné Prom obsahují þíselná íselná data. Tedy i písmena jsou uložena jako skupiny þísel ísel z ASCII tabulky tabulky. Symbol si mĤžeme pĜedstavit jako kontejner pro uschování grafiky. Funkce je kontejner obsahující kód v jazyce ActionScript, ActionScript, který je možné používat opakovanČ . [28] PĜíkladem íkladem mapy vytvo vytvoĜené v ActionScriptu mĤže že být mapa Caledonian road viz obr. 5.4. Tato mapa vypráví o historii jedné londýnské ulice, ulice Caledonian road. V této mapČ je zvuková složka doplnČ oplnČná autentickými fotografiemi. Mapa neobsahuje legendu ani informace o mČĜítku ítku a o kartografickém zobrazení. PĜíbČhy hy vypráví Alan Dein, orální historik, pracující pro BBC. Orální historie znamená, znamen že dČjiny jiny nejsou popisovány skrz historická fakta, ale skrz prožitky a vzpomínky lidí. lidí. Aplikaci lze zobrazit na celou obrazovku.

Obr. 5.4: Mapa Caledonian road7.

7

http://www.guardian.co.uk/society/interactive/2010/ http://www.guardian.co.uk/society/interactive/2010/apr/26/caledonian-road-sound sound-map

25

HTML (Hyper Text Markup Language) a CSS (Cascading Style Sheets) jsou dvČ klíþové technologie pro vytváĜení www stránek. HTML poskytuje strukturu stránek a kaskádové styly poskytují grafickou úpravu stránek [29]. HTML je charakterizován množinou znakĤ (tagĤ) a jejich atributĤ. Znaþky jsou vČtšinou párové, pĜiþemž poþáteþní a koncová znaþka jsou témČĜ shodné, jen s tím rozdílem, že koncová znaþka má pĜed názvem lomítko. Existuje také jazyk XHTML, což je varianta HTML která používá skladbu XML. Do konce roku 2014 by mČla být mezinárodním konsorciem W3 vytvoĜena nová verze HTML, nazvaná HTML5. Tato verze by mČla kromČ jiného pĜehrávat multimédia pĜímo ve webovém prohlížeþi a vytváĜet v nČm aplikace, které fungují i bez pĜipojení k Internetu [30]. CSS je jazyk pro grafickou úpravu stránek, jako jsou barvy, dispozice a fonty. CSS je nezávislé na HTML a mĤže být použito s jakýmkoliv jazykem založeným na XML principu [29]. Multimediální mapa je vČtšinou kombinací HTML, CSS a JavaScriptu. Pro ilustraci byla vybrána mapa nejnavštČvovanČjších muzeí svČta viz obr. 5.5. Na mapČ se nachází osm muzeí. Mapa je vytvoĜená pĜes iMapBuilder HTML5 mapping software. Ke každému muzeu je vytvoĜen infobox, který se zobrazí pĜi pĜejetí kurzoru pĜes místo na mapČ, kde se muzeum nachází. V mapČ existují tĜi druhy infoboxĤ: pouze s textem, s textem a obrázkem nebo s textem a videem. Video v infoboxu je propojeno s youtube.com. Mapa má dynamické mČĜíko. Ve spodní þásti mapy se nachází legenda, kde jsou barvám tlaþítek pĜiĜazeny názvy muzeí. Typ kartografického zobrazení této mapy nebyl nalezen.

Obr. 5.5: Mapa svČtových muzeí8

8

http://www.imapbuilder.com/html5-editor/showcase/features/interactive-world-museums-map/

26

SVG (Scalable vector graphics) je jazyk pro popis dvourozmČrné grafiky ve znaþkovacím jazyku XML. V SVG je možné použít tĜi typy grafických objektĤ: vektorové grafické tvary, obrázky a text. Všechny tyto objekty mohou být seskupovány, stylizovány nebo transformovány do pĜedchozích objektĤ. SVG obrázek mĤže být interaktivní a dynamický [31]. Byla vybrána mapa pro SVGOpen 2009 viz obr. 5.6. Na této mapČ jsou pĜiblíženy zvuky v místČ, kde se právČ pohybuje kurzor myši. Audio bylo editováno v programu Audacity. Na jedné þásti se nachází i video. Protože mapa slouží k workshopu SVGOpen 2009: Using Canvas in SVG, tak je vedle mapy popsaný zdrojový kód. Protože se jedná pouze o ukázku použitou na SVGOpen 2009, tak u mapy nebylo nalezeno ani mČĜítko, ani kartografické zobrazení, ani legenda.

Obr. 5.6: Simple sound map9 Existují jistČ i další zpĤsoby jak vytvoĜit multimediální mapu, napĜíklad pomocí programovacího jazyka Java, ale do klasifikace byly použity jen ty zpĤsoby, ke kterým byly nalezeny pĜíslušné multimediální mapy.

9

http://tirolatlas.uibk.ac.at/papers/svgopen2009/ex_audio.html

27

5.4.2.

DČlení podle použitých médií

Podle použitých médií mĤžeme mapy dČlit na mapy, které obsahují pouze audio složku, pouze video složku nebo kombinaci obojího. Do budoucnosti by bylo možné mluvit i o þichových mapách Nejprve se zmíním o mapách, kde je jako multimédium použit pouze zvuk. Takové mapy vČtšinou buć spouští mluvený komentáĜ, nahrávky zvukĤ na urþitých místech nebo aktivují zvukové efekty. PĜíkladem takovéto mapy mĤže být mapa zvukĤ, které jsou nahrány na rĤzných místech New Yorku viz obr. 5.7. UmístČní každého zvuku je lokalizováno podle GPS. Po kliknutí na ikonku je slyšet zvuk z dané lokality. Mapa má dynamické mČĜítko, což znamená, že je urþena Ĝídící funkce, která definuje vztah mezi pĤvodními a novými souĜadnicemi bodu na mapČ a pĜechod v rámci celého území je tudíž plynulý. Mapový podklad je využit z maps.google.com, tudíž je použito Mercatorovo zobrazení na elipsoidu WGS 84.

Obr. 5.7: NY Sound Seeker 10 Mapy, kde je použito pouze video jsou publikovány vČtšinou ve dvou formách. Buć je video souþástí vyskakovacího okna pĜímo v mapovém poli, nebo je pro video pĜipraveno místo vedle mapy, kam se video spustí.

10

http://sounds.bl.uk/Sound-Maps/Your-Accents

28

Ukázkou mĤže že být mapa, která ukazuje projekt stavby hydro-elektrické hydro pĜehrady v Etiopii viz obr. 5.8. Autor popisuje život kmenĤ, kmen a jak stavba pĜehrady Ĝehrady ovlivnila tamní kmeny. Na mapČ se nachází 4 videa a jedna fotog fotografie. rafie. Oblast na mapČ map je asi 500km vzdálená od hlavního mČsta mČ Etiopie Addis Abeba. Mapový podklad je zajišĢován zajiš mapou od Microsoftu- http://www.bing.com/maps. http://www.bing.com/maps. Mapy používají Mercatorovo zobrazení [32]. V mapČ je použito dynamické grafické m mČĜítko.

Obr. 5.8: Map of hydro-electric hydro dam project in Ethiopia 11 Existují xistují také mapy, kde je kombinováno audio s videem. Tyto mapy vČtšinou v slouží k celkovému dokreslení a pochopení daného tématu mapy. mapy Jako ukázka byla vybrána multimediální mapa Františkových Františ Lázní ázní viz obr. 5.9. Cílem této mapy je seznámit uživatele se základními informacemi o mČstu Čstu Františkovy láznČ. lázn StruþnČ se zde popisuje historie m mČsta, typické znaky mČsta, služby,, zajímavá místa, které by mČl turista navštívit nebo tĜeba informace o pramenech, vyvČrajících Črajících ve Františkových lázních. Mapový ový podklad je využit z maps.google.com.. Google mapy používají Mercatorovo zobrazení a elipsoid WGS 84. 84 V mapČ je použito dynamické m mČĜítko. Mapy jsou programovány v JavaScriptu a XML (Extensible Markup Language), Language) pro pĜístup na mobilních telefonech k Google mapám je použita Java aplikace. Mapy mají dynamické mČĜítko. Video ideo je nahráno na youtube.com.

11

http://news.bbc.co.uk/2/hi/7959472.stm /hi/7959472.stm

29

Obr. 5.9: Mapa Františkových Lázní12 Multimédium je médium, které pĤsobí p na více smyslĤĤ þlovČka. þlov Díky rychle vyvíjejícímu se technologickému pokroku je možné, že ž poþítaþe þ þe budou schopné ppĤsobit ještČ na další smysl þlovČ þlovČka tedy na þich. Za jeden z prvních pokusĤ v této oblasti by se dala považovat mapa,, která by mČla m být vytvoĜena Agenturou ou pro výzkum pokroþilých pokro obranných projektĤ DARPA ARPA. Tato snaha byla nazvána Chemical Cartography Project. Na mapČ by mČlo lo být uloženo v pamČti, jak by mČly být cítit rĤzné zné þþásti mČsta. V pĜípadČ narušení chemické rovnováhy by se zmČna zm mČla la zobrazit na map mapČ jako pĜípadný teroristický útok [33].. Bohužel nebylo nalezeno, jestli je projekt realizován anebo a zĤstal jen u fáze plánování. 5.4.3.

DČlení lení p podle úþelu

Pojetí mapy a její struktura závisí také na úþelu, ú pro který byla vytvoĜena. vytvo DČlení mĤže být napĜíklad na mapy edukaþní, eduka demografické, turistické, mapy sloužící k zábavČ, historické nebo ekologické. ekologick Nejprve bych se zmínila o edukaþních mapách. Multimédia hrají významnou roli v soudobém procesu uþení. uþ Multimediální ediální mapou je podporována názornost pĜi vysvČtlování tlování dané tématiky. Pro názornost byla vybrána hra pro dČti, d ti, která obsahuje multimediální mapu viz obr. 5.10. Souþástí edukaþní þní hry pro dČti d je plánek, na kterém se dČti Čti uþí uþ pracovat s legendou v mapČ.. Plánek je pouze jakási vymyšlená mapa, nezobrazuje žádné reálné území úze a nemá žádné kartografické vlastnosti.

12

http://www.frantiskovy-lazne.cz/html/virt_prohlidka/interaktivni lazne.cz/html/virt_prohlidka/interaktivni-mapa.html

30

Obr. 5.10: Adventure Island13. Multimediální mapy lze také použít pro zaznamenání urþitých statistických nebo demografických jevĤ. Jako ukázka byla vybrána mapa, na které jsou v angliþtinČ namluveny rĤzné pĜíbČhy z rĤzných þástí svČta viz obr. 5.11. Tím vzniká porovnání pĜízvukĤ jednotlivých národĤ na mapČ. Mapovým podkladem je opČt maps.google.com, tudíž mapy s Mercatorovým zobrazením na elipsoidu WGS 84. Na mapČ je použito dynamické mČĜítko. Po kliknutí na ikonku se zobrazí pĜehrávaþ, kde se dá spustit text namluvený zástupcem urþité oblasti.

Obr. 5.11: Accents map14.

13

http://education.nationalgeographic.com/education/multimedia/interactive/maps-tools-adventureisland/?ar_a=1

14

http://sounds.bl.uk/Sound-Maps/Your-Accents

31

Existují také mapy,které jsem pojmenovala jako turistické mapy, kde je vyznaþen turistický okruh, zajímavá místa, památky nebo kulturní akce. Takovéto mapy mají primárnČ sloužit k rozšíĜení cestovního ruchu v oblasti, pro kterou jsou tvoĜeny. PĜíkladem mĤže být mapa Chicago Loop, což je mČstská þást v centru Chicaga, v americkém státČ Illinois viz obr. 5.12. Je zde navržen turistický okruh po architektonicky zajímavých místech v Chicago Loop. Mapa je vytvoĜená v aplikaci Adobe Flash. PĜi kliknutí na þíslo se spustí mp3 pĜehrávaþ s ilustraþní fotografií daného místa. V mapČ nejsou informace o kartografickém zobrazení ani o mČĜítku.

Obr. 5.12 Chicago Loop15 Dalšími mapami mohou být mapy urþené pro zábavu. U mnoho geografických her probíhají zvukové efekty pĜi akcích bČhem hry, hraje hudba na pozadí anebo se spouští komentáĜe a vysvČtlivky. Jedním pĜíkladem mĤže být hra od Sheppard Software viz obr.5.13. V této hĜe se hádají napĜíklad jména kontinentĤ a oceánĤ, které jsou zvýraznČny na mapČ. Zazní zvukový signál pĜi správné nebo špatné odpovČdi. Mapa je pouze pĜibližným zákresem, nemá kartografické zobrazení ani mČĜítko.

15

http://www.chicagoloopalliance.com/visitloop/loop_the_loop_tours/art_tour/

32

Obr. 5.13: World continents and oceans game16 Dalším úþelem elem multimediální mapy m mĤžee být zachytit vývoj urþitého jevu v þase. Tyto mapy jsem pojmenovala jako mapy historické. Jsou to vČtšinou tšinou mapy zachycující váleþné vále konflikty nebo mapy, ke kterým jsou popsány historické skuteþnosti skute nosti z dané doby. Byla vybrána ukázka, ukázka která zobrazuje mapování Afriky viz obr. 5.14. Jedná se spíše o videoklip, ale je možné ho s urþitou itou tolerancí považovat za multimediální mapu. mapu Na mapách jsou popisovány historické události, které lze z map vyþíst. První mapou je mapa, která je souþástí ástí Katalánského atlasu Evropy a severní Afriky ze 14. století. Z této mapy lze vyþíst, že jméno méno svČtadílu Afrika je odvozeno z názvu berberského kmene "Afrigii" na území dnešního Tuniska. Na mapČ je zobrazen Nil. Dalšími mapami v tomto videoklipu jsou napĜíklad íklad mapa Afriky od Johna Sudburyho ze 17. Století Století, Britská mapa ma jižní Afriky z konce 19. století nebo Britská Britská mapa popisující obchodní cesty na poþátku poþ 20. století.

Obr. 5.14: Mapping Africa17.

16 17

http://www.sheppardsoftware.com/World_G4_name_input http://www.sheppardsoftware.com/World_G4_name_input.html http://www.bbc.co.uk/news/world http://www.bbc.co.uk/news/world-12675464

33

Na mapách se mohou objevit i taková témata, jako ekologická nebo obþanská hnutí. Dále se mĤžeme setkat s mapami, kde je zachycena ekologická zátČž krajiny. Jednou z ekologických map mĤže být mapa pro kampaĖ Save Scottish Seas (ZachraĖte Skotská moĜe) viz obr. 5.15. Mapa má podklad Google Mapu, tudíž má Mercatorovo zobrazení na elipsoidu WGS 84. Na mapČ je použito dynamické mČĜítko. Iniciativa se zabývá ochranou moĜí ve Skotsku v zájmu pĜírody, ekonomiky a budoucích generací. Do mapy jsou nahrány videa uživatelĤ, kteĜí se chtČjí zapojit do iniciativy. Je tedy možné pĜidávat do mapy vlastní video s názorem na moĜe ve Skotsku pĜes formuláĜ na tČchto www stránkách.

Obr. 5.15: Save Scottish Seas18 Dále jistČ existuje mnoho dalších map (napĜ. reklamní mapy), které bychom mohli rozdČlit podle úþelu, ale nebyly nalezeny pĜíslušné ukázky, tudíž zde nejsou uvedeny. 5.4.4.

DČlení podle zaĜízení urþeného k prezentaci mapy

Multimediální mapy lze v souþasné dobČ pĜehrát na poþítaþích, chytrých telefonech, tabletech a novČ i na nČkterých televizích. Multimediální mapy pro poþítaþe jsou v souþasné dobČ nejrozšíĜenČjšími mapami publikovanými na internetu. Nejvíce využívaný zpĤsob vytvoĜení je pĜes Gooogle Maps

18

http://www.savescottishseas.org/video-map/

34

API nebo v programu Adobe Flash. Technologie vytváĜení map na poþítaþi a druhy map jsou popsány již v pĜedchozím textu. Multimediální mapy pro chytré telefony jsou vČtšinou ve formČ rĤzných java aplikací. Aplikace si liší tím, jakým operaþním systémem jsou podporovány. NejznámČjší operaþní systémy jsou Android a iOS, který je operaþní systém firmy Apple a je používán v iPhonech. Open source platforma Android se skládá z operaþního systému, middleware, uživatelského rozhraní a aplikace [34].Android využívají napĜíklad telefony znaþky Samsung, HTC nebo Sony. PĜíkladem mapy mĤže být napĜíklad mapa þtvrti King’s Cross v LondýnČ viz obr. 5.16. Mapa je ukázka z aplikace streetstories, urþené pro mobilní telefony s operaþním systémem Android nebo iOS. V mapČ je použito dynamické mČĜítko. KomentáĜ k mapČ se v této aplikaci spouští buć automaticky nebo manuálnČ. Automaticky se komentáĜ spustí tehdy, když se mobilní telefon nachází na místČ oznaþeném v mapČ. ManuálnČ se komentáĜ spustí kliknutím na spouštČcí ikonu. Mluvený komentáĜ se týká zajímavostí z okolí King’s Cross, napĜíklad jsou zde uvedeny informace o Argyle Square nebo o klubech, které se nacházejí v King’s Cross.

Obr. 5.16: King’s Cross map19. Tablet je poþítaþ, tvoĜený jednou deskou se zabudovaným dotykovým ovládáním [35]. Existuje více druhĤ tabletĤ. Firma Microsoft produkuje tablet Surface. Tento tablet má operaþní systém Windows 8. Další znaþkou tabletu je napĜíklad iPad vyrábČný firmou Apple, který má operaþní systém iOS. Také existuje mnoho tabletĤ s open source

19

http://www.guardian.co.uk/mobile/interactive/streetstories-sample-map-with-audio

35

platformou Android, napĜíklad to jsou tablety od firem Samsung, Motorola, LG nebo Lenovo. V tabletech jiných znaþek jsou i další operaþní systémy jako WebOS, BlackBerry nebo MeeGo. Mapy pro tablety jsou podobné jako mapy pro chytré telefony, tedy ve formČ rĤzných aplikací. Aplikaci streetstories dĜíve uvedenou u použití s chytrými telefony lze pĜehrát i na tabletu s open source platformou Android. Prvním zaĜízením, které by do budoucna mohlo být schopné pĜehrávat multimediální mapy pĜes internet, je televize. Televize jsou už nyní vybaveny internetem a dokonce Samsung Smart TV firmware 1004.1 už nyní podporují Flash verze 10.1.62.1 [36] a tudíž by na ní mČlo být možné multimediální mapu spustit.

5.5.

ROZCESTNÍK

Na www stránkách www.multimedialni-mapy.webnode.cz byl doþasnČ umístČn rozcestník multimediálních map. Byl rozdČlen na dvČ sekce, þeské multimediální mapy a zahraniþní multimediální mapy. Webnode je nástroj pro vytváĜení www stránkek. Vybrala jsem si tento nástroj pro vytváĜení stránek kvĤli faktu, že má jednoduché ovládání a je zdarma. Design rozcestníku byl vybrán ze šablon na webnode.cz Rozcestník byl spouštČn na prohlížeþích nevykazuje známky problémĤ.

Obr. 5.17: Rozcestník 36

Google Chrome a Internet Explorer a

Rozcestník shromažćuje na jednom místČ všechny multimediální mapy, které byly bČhem bakaláĜské práce nalezeny. Do rozcestníku byly použity následující mapy: http://tapestry.usgs.gov/puzzle/default.html-jen http://www.nysoundmap.org/ http://www.guardian.co.uk/mobile/interactive/streetstories-sample-map-with-audio http://www.the-map-as-history.com/ http://locusonus.org/soundmap/034/ http://www.mikroregionkahan.cz/?lang=1&menu=10&title=interaktivni-mapa http://namestsko.cz/html/files/virtualni-prohlidka.htm http://www.info-celadna.cz/cz/virtualni-prohlidka/ http://www.morberoun.cz/html/vprohlidka/interaktivni-mapa.htm http://www.staremesto.info/cz/mapa/mapa.html http://www.bbc.co.uk/news/world-asia-pacific-12722187 http://www.the-map-as-history.com/demos/tome09/1-ancient_greece_demo.php http://www.obleek.com/iraq/ http://www.animatedatlas.com/movie.html http://www1.wttw.com/apps/maps/loop/ http://aporee.org/maps/ http://education.nationalgeographic.com/education/multimedia/interactive/pearlharbor/?ar_a=1 http://www.pbs.org/wnet/nature/episodes/bears-of-the-last-frontier/in-search-of-alaskanbears-multimedia-map/6437/ http://www.cyclodeo.com/Cyclodeo.jsp http://insidedisaster.com/haiti/interactive-gallery-haiti-earthquake/video-map http://www.winterparkresort.com/media/claim-my-run.aspx http://www.coolmath-games.com/0-geography-map-snap-usa/map-snap-UnitedStates.html http://www.sheppardsoftware.com/Europe/Eur_GL_1024_768.html http://www.sheppardsoftware.com/world_G1_drag_drop.html http://www.spectrumcity.co.uk/Test.html http://www.playmapscube.com/ http://tour.truman.edu/ http://sounds.bl.uk/Sound-Maps/UK-Soundmap http://www.montrealsoundmap.com/?lang=en http://www.mappamusica.com/

37

6. TVORBA MULTIMEDIÁLNÍ MAPY Pro svou ukázku jsem využila jazyk ActionScript programu Adobe Flash (dĜíve Macromedia Flash), z dĤvodu grafické úpravy multimediální mapy. Zkušební 30denní verze programu Macromedia flash CS6 byla stažena z oficiálních stránek Adobe.com po registraci. Rozhodla jsem se, že jako ukázku vytvoĜím multimediální mapu, která zobrazuje fiktivní cestu orientaþního bČžce v lese. Pro tuto možnost jsem se rozhodla, protože sama bČhám orientaþní bČh. Orientaþní bČh je sport, pĜi kterém na startu dostaneme mapu, na ní jsou vyznaþeny kontroly v uvedeném poĜadí, které musíme obČhnout a souþasnČ orazit pĜed dobČhem do cíle. Jako první bylo potĜeba získat podklady pro danou multimediální mapu. Jako podkladovou mapu jsem zvolila mapu z okolí ZŠ v Cholticích, kterou jsem vytváĜela spoleþnČ s Janem Maclem pro výukové úþely. MČstys Choltice se nachází v Pardubickém kraji asi 15 km od Pardubic. Hlavní prvky na mapČ (budovy, silnice,cesty) byly vytváĜeny pomocí podkladových map, kterými byly ortofoto, Základní mapa ýeské republiky a ZABAGED. Cestní síĢ byla doplnČna pomocí ruþní GPS. Dále bylo mapování provádČno pomocí buzoly a krokováním. Mapa je vyhotovena ve vztažném mČĜítku 1:5000. Mapa je oĜíznuta z dĤvodu úspory místa pro tuto ukázku. Videa a zvuky byly nahrány pĜi rĤzných pĜíležitostech, na závodech a také propĤjþeny se svolením autorĤ. Nejprve jsem si vytvoĜila grafický návrh mapy. Musely být dodrženy urþité požadavky. Požadavky nejsou jen technické, ale musí být i estetické. Prvním požadavkem je, aby byla mapa vizuálnČ vyvážená. To znamená, že musí mít pĜimČĜenou zaplnČnost a dĤležité prvky by mČla mít zvýraznČné. Dalším požadavkem je barevnost mapy, barvy totiž slouží k pĜehlednosti. NeménČ dĤležitý požadavek je dodržování typografických zásad. Rozhodla jsem se, že mapa bude sloužit pro seznámení dČtí ze základních škol s orientaþním bČhem. Tomuto faktu jsem také pĜizpĤsobila celkovou koncepci mapy. Mapový rám byl pĜedpĜipraven v programu OCAD. Dále byla v programu Malování vyplnČna plocha okraje mapy. Zvolila jsem ladČní do zelena, kvĤli pĜirozenému cítČní této barvy jako barvy lesa. Pro texty byl zvolen font Segoe Print, bezpatkové písmo, které dle mého názoru bude pĤsobit pĜístupnČ pro dČti ze základních škol. Další zpracování probíhalo v poþítaþovém programu Macromedia Flash CS6. Založila jsem nový Flash Document v Action Scriptu 2.0, který jsem nazvala master.

38

Obr. 6.1: SpuštČní programu Aby mohl být nahrán mapový podklad ve zvoleném rozlišení, musely být mČnČny parametry flashové aplikace. RozmČry byly zmČnČny na 1150x750 px. NáslednČ byla naimportována podkladová mapa do pĜedem vytvoĜené vrstvy. Dále byly založeny další nové vrstvy pro texty, budoucí kontroly a legendu. Vrstvy zpĜehledĖují celou práci v programu Adobe Flash. Do mapy jsou doplnČny všechny texty, týkající se obsahu mapy. Je struþnČ popsáno, co orientaþní bČh je, kde zaþíná závod a dopsány údaje o podkladové mapČ.

Obr. 6.2: DoplnČní textĤ Následný postup se opakuje u všech kontrol, které zobrazují video. Nejprve jsem vytvoĜila tlaþítko (pojmenované jako kontrola), které vyvolá akci. Akcí se rozumí spuštČní „vyskakovacího okna“. Do tohoto tlaþítka bylo napsáno, kam se má v rámci našeho programu „vyskakovací okno“ zobrazit.

39

Obr. 6.3: Tlaþítko kontrola pro „vyskakovací okno“ které obsahuje videoklip Dále jsem vytvoĜila již zmínČné „vyskakovací okno“ jako filmový klip, nazvala ho Popup_0 a exportovala pro ActionScript. VytvoĜila jsem vrstvy „shadow“, „window“ a „texty“. Do vrstvy „window“ jsem vytvoĜila obrys „vyskakovacího okna“, do vrstvy „shadow“ pak umČlý stín „vyskakovacího okna“. Do vrstvy „texty“ jsem napsala komentáĜ k danému „vyskakovacímu oknu“.NapĜíklad u videa na startru je popsáno co portĜebujeme k úspČšnému projití závodem, u dalších kontrol pak naznaþen postup závodníkĤ. V posledním „vyskakovací oknČ“ , kde se nacházi video je okomentováno vyhlášení výsledkĤ.

Obr. 6.4: VytvoĜení „vyskakovacího okna“ Do vrstvy video ve „vyskakovacím oknČ“ bylo importováno video. K videu byl umístČn pĜedvolený posuvník. Pro verzi, která je zveĜejnČná na internetu bylo nutné nejprve video umístit na webové stránky a do Adobe Flash naþíst pĜímo absolutní URL odkaz. Dále bylo tĜeba zmČnit mČĜítko videa, aby se vešlo do pĜipravovaného okna. Poté bylo vytvoĜeno tlaþítko na zavĜení celého „vyskakovacího okna“. Tlaþítko zavĜe „vyskakovací okno“ a zároveĖ vypne všechny zvuky.

40

Obr. 6.5: Tlaþítko na zavĜení „vyskakovacího okna“ U kontrol, kde je použito audio a fotografie je postup mírnČ odlišný. VytvoĜí se tlaþítko (kontrola). Definuje se promČnná mySound a urþí se, že po kliknutí na tlaþítko se má spustit daná zvuková stopa. Dále je urþeno že se po kliknutí na tlaþítko má otevĜít „vyskakovací okno“ a jeho poloha vĤþi souĜadnicové soustavČ aplikace.

Obr. 6.6: Tlaþítko kontrola pro „vyskakovací okno“ které obsahuje hudbu NáslednČ se duplikuje „vyskakovací okno“, vloží se fotografie a vytvoĜí se komentáĜ k dané fotografii. V komentáĜích k fotografiím je popsáno, co je cílem závodu nebo obecné popisy k situacím na fotografiích. Protože jsme „vyskakovací okno“ duplikovali, nemusíme vytváĜet znovu vrstvy a tlaþítko na zavĜená aplikaþního okna.

Obr. 6.7: „Vyskakovací okno“ pro fotografii a audio 41

PĜedposledním krokem bylo vytvoĜení samostatného „vyskakovacího okna“ pro legendu. Legenda byla vytvoĜena v programu OCAD a exportována jako obrázek ve formátu GIF. Popisy legendy byly doplnČny v programu Adobe Flash.

Obr. 6.8: Legenda Nakonec bylo ještČ vytvoĜeno tlaþítko pro zastavení všech zvukĤ a umístČno v pravém dolním rohu mapy. Multimediální mapa byla publikována na www stránkách v pĜibližném mČĜítku 1:5000. RozmČr aplikace byl zmČnČn na 920x600px. Pro publikování byl využit hosting webnode.cz, protože je pĜístupný a zdarma. Byla použita doména www.multimedialnimapy.webnode.cz

Obr. 6.9: Výsledná multimediální mapa 42

7. ZÁVċR Hlavním cílem této bakaláĜské práce bylo shromáždČní dostupných informací o domácích a zahraniþních kartografických dílech s multimediálním obsahem. Bylo zjištČno, že nejvíce multimediálních map je vytváĜeno pĜes Google Maps API a nebo pĜes Adobe Flash. Dále bylo zjištČno, že pojem multimediální mapa ani hypermapa není vžitý pro mapy, které obsahují multimediální obsah, tedy audio nebo video. Více používané pojmy pro multimediální mapy jsou napĜíklad interaktivní mapa, audio mapa anebo video mapa. Faktem však zĤstává, že mnoho elektronických multimediálních map máme tak vžitých pod jiným názvem, že si neuvČdomujeme, že to multimediální mapa je. NapĜíklad GPS navigace je bezesporu multimediální mapou. I když se odborníci nemohou shodnout, jestli je multimediální složka na www stránkách pĜínosem nebo negativem, dle mého názoru mají multimediální mapy zatím nevyužitý potenciál, hlavnČ v oblasti vzdČlávání a cestovního ruchu. V blízké budoucnosti bude možné pĜehrávat multimediální mapy na televizorech. Také existuje návrh þichové mapy, která by mČla být vytváĜena agenturou DARPA v USA. Dle mého názoru je dalším možným vývojem zavedení multimediální složky do webových mapových služeb WMS. V rámci této práce byla zpracována ukázka multimediální mapy týkající se orientaþního bČhu, urþená pro pĜípadné náborové akce dČtí na orientaþní bČh. Ukázka byla doþasnČ umístČna na www.multimedialni-mapy.webnode.cz/ukazka2/ . Dále byl vtvoĜen rozcestník všech multimediálních map, které byly nalezeny, a umístnČn na www.multimedialni-mapy.webnode.cz/rozcestnik/ .

43

8. SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJģ [1]

DOSTÁL, J. Multimediální, hypertextové a hypermediální uební pomcky- Trend soudobého vzdlávání. In: ýasopis pro technickou a informaþní výchovu [online]. 2009 [cit. 2012-12-07]. Dostupné z: http://www.jtie.upol.cz/clanky_2_2009/ multimedialni_hypertextove_a_hypermedialni_ucebni_pomucky.pdf

[2]

CARTWRIGHT, W. et al. Multimedia Cartography. 2. Springer, 2007. ISBN 3-54036650-4.

[3]

Pojem film. In: ABZ slovník cizích slov [online]. [cit. 2013-05-16]. Dostupné z: http:// slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/film

[4]

Vývoj technických prostedk pro záznam zvuku. [online]. [cit. 2013-05-20]. Dostupné z:http://umt.wikispaces.com/ V%C3%BDvoj+technick%C3%BDch+prost%C5%99edk%C5%AF+pro+z%C3%A1z nam+zvuku

[5]

REICHL, J. a M. VŠETIKA. Optický záznam zvuku. In: Encyklopedie fyziky [online]. [cit. 2012-05-20]. Dostupné z: http://fyzika.jreichl.com/main.article/view/ 1344-opticky-zaznam-zvuku

[6]

DOSEDLA, M. Historie poíta. In: Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity [online]. 2007 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: http://www.ped.muni.cz/wtech/ 03_studium/zvt/ZVT_03.pdf

[7]

BLU-RAY DISC ASSOCIATION. History of Blu-ray Disc. In: Blu-ray Disc Global Sites [online]. [cit. 2013-05-11]. Dostupné z: http://blu-raydisc.com/en/AboutBlu-ray/ WhatisBlu-rayDisc/HistoryofBlu-rayDisc.aspx

[8]

SNOZOVÁ, M. Internet. In: Kabinet informaþních studií a knihovnictví [online]. 19. 1. 2011 [cit. 2012-12-11]. Dostupné z: http://kisk.phil.muni.cz/wiki/ Internet#Literatura

[9]

CHLAD, R. Historie Internetu v eské republice. In: Fakulta informatiky Masarykovy univerzity [online]. [cit. 2012-12-20]. Dostupné z: http://www.fi.muni.cz/usr/jkucera/ pv109/2000/xchlad.htm

[10] LUPA.CZ. Internetové pipojení. In: Lupa.cz [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.lupa.cz/specialy/internetove-pripojeni/ [11] Vyhledávací nástroje na internetu I. In: is.muni.cz [online]. [cit. 2013-05-14]. Dostupné z: http://is.muni.cz/elportal/estud/ff/js07/informace/materialy/pages/ internet_opora.pdf [12] PLÁNKA, L. GE18– Kartografie a základy GIS Modul 01: Úvod do kartografie. Brno: 2006. [13] RAMBOUSEK, J. G. LECHNEROVÁ a V. GREGOR. Terminologický slovník 44

Geodézie, kartografie a katastra. Bratislava: Úrad geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky, 1998. ISBN 80-88716-36-5. [14] Webová kartografie. In: E-learning Katedry geografie FP Technické univerzity v Liberci [online]. [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: https://moodle.kge.tul.cz/course/ view.php?id=176 [15] PRAVDA, J. Struþný lexikón kartografie. Bratislava: VEDA, vydavateĐstvo Slovenskej akadémie vied, 2003. ISBN 80-224-0763-1. [16] KONEýNÝ, M. et al. Definice a dlení interaktivních map. In: Kartografie a geoinformatika: Multimediální uþebnice [online]. [cit. 2013-05-15]. Dostupné z: http:/ /oldgeogr.muni.cz/ucebnice/kartografie/obsah.php?show=20&&jazyk=cz [17] JIRÁNEK, J. Web Map Service (WMS). In: Fakulta stavební ýVUT [online]. 20072008 [cit. 2013-05-21]. Dostupné z: http://geo3.fsv.cvut.cz/wms/ index.php?menu=wmsinfo [18] Webové mapy. In: hustej.net [online]. [cit. 2012-12-12]. www.swenney.hustej.net/files/…/POKA_Webove_mapy.ppt

Dostupné

z:

[19] ÁSTKOVÁ, J. Multimediální materiály pro výuku kartografie. [online]. [cit. 201212-22]. Dostupné z: http://kartografie.webzdarma.cz/index.html [20] FINNEY, A. The BBC Domesday Project - November 1986. In: atsf.co.uk [online]. [cit. 2013-05-15]. Dostupné z: http://www.atsf.co.uk/dottext/domesday.html [21] ERBA, O. Poþítaþová kartografie a mapy na internetu [online]. [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://gis.zcu.cz/studium/pok/Materialy/ 01_Pocitacova_a_internetova_kartografie.pdf [22] NOVOTNÝ, P. Ztrátové a bezztrátové formáty zvuku na PC. In: ifanda.cz [online]. [cit. 2013-Kvten-07]. Dostupné z: http://ifanda.cz/clanky/pocitace/ztratovebezztratove-formaty-zvuku-na-pc [23] ŠKULTÉTY, R. JavaScript: Programujeme internetové aplikace. 2.vyd. Brno: Computer Press, a.s. 2004. ISBN 80-251-0144-4. [24] GOOGLE. Google Maps API. In: support.google.com [online]. [cit. 2013-05-16]. Dostupné z: http://support.google.com/adsense/bin/answer.py?hl=cs&answer=187775 [25] GOOGLE. Getting Started. In: Google developers [online]. 14. 3. 2013 [cit. 2013-0517]. Dostupné z: https://developers.google.com/maps/documentation/javascript/ tutorial [26] RŽIKA, O. Google Maps API zpoplatnno? Ne tak docela…. In: GISportal.cz [online]. 28. 10. 2011, 10:55 SE [cit. 2013-05-16]. Dostupné z: http:// www.gisportal.cz/2011/10/google-maps-api-zpoplatneno-ne-tak-docela/ [27] O ActionScriptu. In: Adobe.com [online]. [cit. 2013-04-22]. Dostupné z: http:// help.adobe.com/cs_CZ/ActionScript/3.0_ProgrammingAS3/ WS5b3ccc516d4fbf351e63e3d118a9b90204-7ff4.html 45

[28] REBENSCHIED, S. Macromedia Flash 8 Proffesional: Praktický výukový kurz. Computer Press, a.s. 2007. ISBN 978-80-251-1696-8. [29] W3C. HTML & CSS. In: W3C [online]. [cit. 2013-05-10]. Dostupné z: http:// www.w3.org/standards/webdesign/htmlcss [30] HTML5. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikipedia Foundation, 2011-, naposledy upraveno 4.5.2013 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/HTML5 [31] DAHLSTRÖM, E. et al. Scalable Vector Graphics (SVG) 1.1 Specification. In: W3C [online]. 16. 8. 2011 [cit. 2013-05-16]. Dostupné z: http://www.w3.org/TR/SVG/ [32] SCHWARTZ, J. Bing Maps Tile System. In: Microsoft Developer Network [online]. [cit. 2013-05-14]. Dostupné z: http://msdn.microsoft.com/en-us/library/ bb259689.aspx [33] ANI. City's 'smells' could help sniff out chemical terrorist attack. In: sify.com [online]. 1. 12. 2010 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.sify.com/news/city-s-smellscould-help-sniff-out-chemical-terrorist-attack-news-international-kmbqkwcgdeg.html [34] GROUP PLEDGES TO UNLEASH INNOVATION FOR MOBILE USERS WORLDWIDE. Industry Leaders Announce Open Platform for Mobile Devices. In: Open handset alliance [online]. 5. 11. 2007 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: http:// www.openhandsetalliance.com/press_110507.html [35] ZIFF DAVIS, INC. Definition of:tablet computer. In: pcmag.com [online]. [cit. 201305-12]. Dostupné z: http://www.pcmag.com/encyclopedia/term/52520/tablet-computer [36] SAMSUNG. Frequently Asked Questions. In: Samsung.com [online]. [cit. 2013-0512]. Dostupné z: http://www.samsung.com/au/tv/support/faq.html [37] BRODWELL, D. a K. THOMPSON. UmČní filmu: Úvod do studia formy a stylu. Praha: Nakladatelství Akademie múzických umní v Praze, 2011. ISBN 978-80-7331217-6. [38] ýÚZK. [online]. [cit. 2013-05-20]. Dostupné z: http://geoportal.cuzk.cz/geoprohlizec/ [39] SEDONÍK, J. [online]. www.hudebnimapa.upol.cz/

[cit.

2013-05-20].

Dostupné

z:

http://

[40] DEIN, A. [online]. [cit. 2013-05-20]. Dostupné z: http://www.guardian.co.uk/society/ interactive/2010/apr/26/caledonian-road-sound-map [41] WEBUNION MEDIA LTD. [online]. [cit. 2013-05-20]. Dostupné z: http:// www.imapbuilder.com/html5-editor/showcase/features/interactive-world-museumsmap/ [42] FÖRSTER, K. [online]. [cit. 2013-05-20]. Dostupné z: http://tirolatlas.uibk.ac.at/ papers/svgopen2009/ex_audio.html [43] THE BRITISH LIBRARY BOARD. [online]. [cit. 2013-05-20]. Dostupné z: http:// sounds.bl.uk/Sound-Maps/Your-Accents 46

[44] Prague Airport. [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://map.prg.aero/ [45] STOPPER, R. Introductioon to multimedia cartography. In: Cartography for Swiss Higher Education [online]. 26. 1. 2012 [cit. 2012-12-07]. Dostupné z: http://www.ecartouche.ch/content_reg/cartouche/histcarto/en/text/histcarto.pdf [46] The Earliest Known Map. In: Henry-davis.com [online]. [cit. 2013-05-20]. Dostupné z: http://www.henry-davis.com/MAPS/Ancient%20Web%20Pages/100mono.html [47] GOOGLE. Uživatelé internetu vyjádĜení jako procento populace. In: Google [online]. 20. 5. 2013 [cit. 2013-05-21]. Dostupné z: https://www.google.cz/publicdata/ explore?ds=d5bncppjof8f9_&met_y=it_net_user_p2&idim=country:CZE&dl=cs&hl= cs&q=po%C4%8Det%20u%C5%BEivatel%C5%AF%20internetu

47

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK AAC – Advanced Audio Coding AIR – Adobe Integrated Runtime ALAC – Apple Lossless Audio Codec AMR – Adaptive Multi-Rate Audio Codec AVI – Audio Video Interleave BBC – British Broadcasting Corporation BD – Blu-ray disc CD-ROM – Compact Disc Read-Only Memory CESNET – Czech Education and Scientific Network CS – Creative Suite CSS – Cascading Style Sheets DARPA – Defense Advanced Research Projects Agency DNS – Domain Name System DSL – Digital Subscriber Line DTS – Dolby Theatre System DV – Digital Video DVD-ROM – Digital Versatile Disc Read-Only Memory FLAC – Free Lossless Audio Codec FTP – File Transfer Protocol GIS – Geographical Information System Google maps API – Application Programming Interface GPS – Global Positioning System GUI – Graphical User Interface HTML – Hypertext Markup Language HTTP – Hypertext Transfer Protocol HTTPS – Hypertext Transfer Protocol Secure IBM – International Business Machines Corporation iOS – iPhone Operating System ISDN – Integrated Services Digital Network Memex – Memory index MKV – Matroska Video Format MP3 – MPEG Layer 3 MP4 – MPEG Layer 4 MPEG – Moving Picture Experts Group NIX – Neutral Internet Exchange POP3 – Post Office Protocol 3 SQL – Structured Query Language SVG – Scalable Vector Graphics TEN-34 – Trans-European Network Interconnect at 34Mbit/s 48

URL – Uniform Resource Locator VHS – Video Home System WGS 84 – World Geodetic Systém 1984 WMA – Windows Media Audio WMS – Web map service WWW – World Wide Web W3C – World Wide Web Consortium XHTML – Extensible Hypertext Markup Language XML – Extensible Markup Language ZABAGED – Základní báze geografických dat z.s.p.o. – zájmové sdružení právnických osob

49

SEZNAM OBRÁZKģ A TABULEK Obr. 3.1: Uživatelé Internetu Obr. 4.1: PĜíklad interaktivní mapy Obr. 4.2: Základní dlení map na internetu Obr. 5.1: Domesday Project Obr. 5.2: Graf vyhledávání klíových slov google.com Obr. 5.3: Hudební mapa eské republiky Obr. 5.4: Mapa Caledonian road Obr. 5.5: Mapa svtových muzeí Obr. 5.6: Simple sound map Obr. 5.7: NY Sound Seeker Obr. 5.8: Map of hydro-electric dam project in Ethiopia Obr. 5.9: Mapa Františkových Lázní Obr. 5.10: Adventure Island Obr. 5.11: Accents map Obr. 5.12: Chicago Loop Obr. 5.13: World continents and oceans game Obr. 5.14: Mapping Africa Obr. 5.15: Save Scottish Seas Obr. 5.16: King’s Cross map Obr. 5.17: Rozcestník Obr. 6.1: Spuštní programu Obr. 6.2: Doplnní text Obr. 6.3: Tlaítko kontrola pro „vyskakovací okno“ které obsahuje videoklip Obr. 6.4: Vytvoení „vyskakovacího okna“ Obr. 6.5: Tlaítko na zavení „vyskakovacího okna“ Obr. 6.6: Tlaítko kontrola pro „vyskakovací okno“ které obsahuje hudbu Obr. 6.7: „Vyskakovací okno“ pro fotografii a audio Obr. 6.8: Legenda Obr. 6.9: Výsledná multimediální mapa Tab. 5.1: Statistiky vyhledávání klíových slov

50

SEZNAM PěÍLOH PěÍLOHY V ELEKTRONICKÉ PODOBċ: PĜíloha þ.1: Mutimediální mapa pro orientaþní bČh

51

VYSOKÉ U ENÍ TECHNICKÉ V BRN BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY MULTIMEDIÁLNÍ MAPY V PROST EDÍ INTERNETU MULTIMEDIA MAPS IN THE INTERNET ENVIRONMENT

Recommend Documents