VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií
Názory studentů oboru CR na VŠPJ na vliv televizních pořadů o CR na jejich znalosti v oblasti CR Bakalářská práce
Autor: Bohumila Rožnovská Vedoucí práce: Mgr. Martina Černá, Ph.D. Jihlava 2013
Copyright © 2013 Bohumila Rožnovská
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne
................................................... Podpis
Poděkování Tímto bych ráda poděkovala paní Mgr. Martině Černé, Ph.D za poskytnuté rady, cenné tipy a odborné vedení při tvorbě bakalářské práce. Dále bych také chtěla poděkovat své rodině a přátelům, kteří mi po celou dobu studia byli velkou oporou.
Anotace ROŽNOVSKÁ, Bohumila: Názory studentů oboru CR na VŠPJ na vliv televizních pořadů o CR na jejich znalosti v oblasti CR. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra Cestovního ruchu. Vedoucí práce: Mgr. Martina Černá Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2013
Cílem práce je vytvořit stručný soubor rad vedoucí k efektivnímu rozšíření odborných znalostí sledováním televizních pořadů zabývajících se problematikou cestovního ruchu. Práce se skládá ze dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část se zabývá masovými médii, jejich členěním, produkty a publikem. Blíže specifikuje televizi jako typ masového média a televizní vyučování. Dále se věnuje vývojové psychologii vysokoškolských studentů, konkrétněji etapě adolescence a rané fázi dospělosti. V neposlední řadě vysvětluje pojem psychologie učení a vysokoškolské studium. Praktická část krátce představuje VŠPJ, obor CR a předměty, které souvisí s výzkumem.
Následuje stručný přehled pořadů, které jsou v současné době vysílány na televizních stanicích a souvisí s cestovním ruchem. V závěru práce bude navržen soubor rad pro studenty VŠPJ vedoucí k efektivnímu rozšiřování odborných znalostí sledováním
televizních pořadů.
Klíčová slova Masmédia, televizní vyučování, televizní pořady o cestovním ruchu, vysoká škola
Annotation ROŽNOVSKÁ, Bohumila: The opinions of students of Tourism at the College of Polytechnics in Jihlava and the influence of television programs about tourism on their
knowledge in the field of tourism. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Supervisor: Mgr. Martina Černá Ph.D. Degree of qualifications: Bachelor. Jihlava 2013
The aim of this bachelor thesis is to create a quick set of tips for effectively extending the expertise of watching television programmes dealing with tourism. The work consists of two parts, theoretical and practical. The theoretical part deals with the mass media, and the differentiation of products and audience. The work also focuses on television as form of
mass medium, and teaching. It also discusses the evolutionary
psychology of college students, particularly the stages of adolescence and early adulthood. Finally, it explains the concept of the psychology of learning and higher education. The practical part briefly presents the department of tourism and articles that relate to research in the College of Polytechnics Jihlava,. The following is a brief overview of the programmes that are currently being broadcast on television stations and which are related to tourism. In conclusion, the proposed set of regulations for students at the College of Polytechnics Jihlava lead to effective dissemination of expertise from watching television programs.
Key words Mass media, television teaching, television programs on tourism, college
Obsah 1
Úvod ........................................................................................................................ 10 1.1.
2
Literární rešerše ................................................................................................ 11
Masová média .......................................................................................................... 13 2.1.
Historie médií: od prvních novin k Twitteru.................................................... 14
2.1.1.
Před 20. stoletím ....................................................................................... 14
2.1.2.
Od 20. století k dnešku ............................................................................. 14
2.2.
Mediální publikum ........................................................................................... 15
2.3.
Mediální produkty ............................................................................................ 15
2.3.1.
3
2.4.
Typy působení médií ........................................................................................ 16
2.5.
Členění médií ................................................................................................... 17
Televize - jako masmédium..................................................................................... 19 3.1.
Povinnosti vysilatelů ........................................................................................ 19
3.2.
Televize a vyučování........................................................................................ 20
3.2.1. 4
5
Prvky mediálního produktu ...................................................................... 16
Působení televizního vysílání na žáka ...................................................... 21
Charakteristika studentů vysokých škol z hlediska vývojové psychologie ............. 23 4.1.
Stadium adolescence ........................................................................................ 23
4.2.
Stadium rané dospělosti ................................................................................... 24
Psychologie učení .................................................................................................... 25 5.1.
Učení ................................................................................................................ 25
5.1.1.
Styly učení ................................................................................................ 25
5.1.2.
Fáze učení ................................................................................................. 26
5.1.3.
Paměť ........................................................................................................ 26
5.1.4.
Zapomínání a opakování ........................................................................... 27
6
Vysokoškolské studium ........................................................................................... 28
7
Praktická část ........................................................................................................... 30 7.1.
Vysoká škola polytechnická v Jihlavě ............................................................. 30
7.2.
Obor cestovní ruch ........................................................................................... 31
7.3.
Předměty související s problematikou cestovního ruchu ................................. 31
7.4.
Televizní pořady zabývající se problematikou cestovního ruchu .................... 34
7.5.
Vyhodnocování dotazníkového šetření ............................................................ 36
7.6.
Soubor rad pro efektivní rozšiřování odborných znalostí sledováním
televizních pořadů ....................................................................................................... 58 8
Závěr ........................................................................................................................ 61
9
Seznamy .................................................................................................................. 63 9.1.
Seznam tabulek ................................................................................................ 63
9.2.
Seznam grafů .................................................................................................... 63
10 Seznam bibliografických citací ............................................................................... 65 11 Přílohy ..................................................................................................................... 68 11.1. Příloha 1: Dotazníkové šetření ......................................................................... 68
1 Úvod Dané téma své bakalářské práce jsem si vybrala, protože jsem studentem vysoké školy a jako každý člověk ráda sleduji pořady v televizi. Na základě těchto dvou důležitých aspektů jsem se rozhodla zpracovat toto téma. Televizní pořady jsou produkty televizních stanic, které jsou řazeny mezi média, která jsou nedílnou součástí našeho života, se kterým bychom se těžko loučili. Slouží nám nejen jako zdroj informací ale také zábavy. Podle mého názoru v dnešní době téměř v každé domácnosti najdeme nejeden televizor, u některých rodin jej objevíme hned v každém pokoji. Zapínáme jej hned po příchodu ze školy, z práce. Někdy nám televizor hraje v pozadí jako kulisa při naší jiné činnosti anebo při jejím sledování si dopřáváme odpočinku po nedělním obědě. Z ne tak častých důvodů proč sledovat televizi, může být i vzdělávání nás samotných. Získat nový pohled na okolní svět, informovat se o místech, která jsme ještě nenavštívili, ale rádi bychom. Téma je aktuální, jelikož mnoho mých spolužáků sleduje dokumentární pořady při čemž ani netuší, že právě sledování televize by jim mohlo pomoci při studiu. Cílem práce je:
na základě dotazníkového šetření zjistit názory studentů cestovního ruchu na vliv televizních pořadů zabývající se problematikou cestovního ruchu na znalosti z cestovního ruchu;
vytvořit soubor rad pro studenty vedoucí k efektivnímu rozšiřování odborných znalostí sledováním televizních pořadů.
Teoretická část seznamuje čtenáře s masovými médii, jejich členěním, produkty
a publikem. Blíže specifikuje televizi jako typ masového média a televizní vyučování. Dále se věnuje vývojové psychologii vysokoškolských studentů, konkrétněji etapě adolescence a rané fázi dospělosti. V neposlední řadě vysvětluje pojem psychologie učení a vysokoškolské studium. Praktická část je zaměřena na krátké představení VŠPJ, obor CR a předměty, které souvisí s výzkumem. Následuje stručný přehled pořadů, které jsou v současné době vysílány na televizních stanicích a souvisí s cestovním ruchem. Nakonec práce bude 10
navrhnut soubor rad pro studenty VŠPJ vedoucí k efektivnímu rozšiřování odborných
znalostí sledováním televizních pořadů.
1.1.
Literární rešerše
Masovými médii se ve své knize Masová média,“ která se věnuje studiu médií v České Republice, historii českých i světových médií a teoretickým přístupům ke studiu médií, nabízí podrobný a ucelený výklad přístupů k osvětlení role médií v moderní společnosti“, [2] zabývá Jan Jirák a Barbara Köpplová. Úvod do teorie masové komunikace od Denise McQuil se zabývá teorií médií, pojmy a modely, masovou komunikací a kulturou, mediální strukturou a institucemi, produkcí mediální kultury a účinky médiím na jedince a společnost. [25] Marshall McLuhan se ve svém díle Jak rozuměn médiím se věnoval myšlence, kdy do pojmu média zahrnoval „nejen sdělovací prostředky jako noviny, rozhlas a televizi, ale i písmo, knihtisk, ba i hmotné technické vynálezy jako kolo, zbraně, dopravní spoje, auta atd. - tedy všechny prostředky, jimiž se člověk rozšiřuje, díky vynalézavosti ducha, omezené síle a dosahu své tělesné existence.“ [4] Autor knihy Psychologie médií David Giles, „který je lektorem psychologie médií při britské University of Winchester, zkoumá naše vztahy s médii, zabývá se účinky reklamy, adorací celebrit a vlivem médií na chování lidí.„ [1] Kniha Krotíme obrazovku, která „je určena rodičům, učitelům a případně i starším dětem, od autorů Pavel Říčan a Drahomíra Pithartová, dává jednoduché, zcela konkrétní návrhy, jak získat vládu nad obrazovkou, jak si z ní učinit užitelného služebníka.“ [5] Kniha Televizní výuka od Prokopa Masopusta „je dalším příspěvkem k modernizaci vyučování a poslouží jako východisko pro rozvíjení pedagogického využívání televize.“ [11] V učebním textu Úvod do studia psychologie jsou shrnuty hlavní poznatky z psychologie, které by student měl znát. Autorem těchto skript je Evžen Řehulka. [9] Josef Kuric a kolektiv sepsali učebnici pro pedagogické instituty s názvem Vývojová psychologie. 11
Petr Macek, působící na katedře psychologie a v Centru výzkumu dětí, mládeže a rodiny Fakulty sociálních studií MU v Brně, v knize Adolescence popsal teoretické přístupy k adolescenci, procesy a změny v adolescenci a ve výsledku jeho výzkumu zjistil, jací jsou současní čeští adolescenti. [12] Dospělost a její variabilita se zabývá oblastmi života dospělých. Získáme přehled o poznatcích o rané dospělosti, o interakcích mladých a dospělých při hledání zaměstnání, v adaptaci na pracovní pozice, v pracovní skupině. Autorem této publikace je Marie Farková. [13] Přehled psychologie, od Hanse Kern a kolektivu, je dílo, které poskytuje informace o základních pojmech a oblastech působení psychologie, vnímání a motivaci, myšlení, řeči a učení, vývojové psychologii a sociální psychologii. [10] Vysokoškolská pedagogika je dílem Milana Slavíka a kolektivu. V této knize najdeme „teoretické a praktické přístupy ke strategii vysokoškolského vzdělávání, stylům práce učitele a studenta na vysoké škole, včetně studentů se speciálními potřebami, cílům a obsahům vzdělávání, kompetencím vysokoškolského učitele a hodnocení výsledků výuky.“ [15]
12
2 Masová média „Žijeme v době médií. Jsou všude kolem nás a neustále je konzumujeme: rádio, televize, internet, elektronické hry a nesčetné zdroje reklamy. Média se kolem nás vyskytují v takovém množství, že se někdy ocitneme ve stavu jakési “mediální slepoty“, kdy si už sami neuvědomuje jejich přítomnost a jejich vliv na naše rozhodování, postoje a přesvědčení.“ [1] Média a psychologie na sebe vzájemně působí. Nejdříve musíme zjistit, odkud se média vzala a co slovo média zahrnuje. Média si za mnoho let zasloužila nechvalnou pověst, a to díky senzacechtivým zprávám, neetickým reklamám, pornografii a násilí. Média jsou viněna za škodlivý vliv na lidské chování. Během let se objevila i taková média, která získala na oblibě. Nejde říci, že všechna média jsou zlá, záleží na tom, kdo tato média ovládá. Někdy je vlastní i zlí lidé a zneužívají je k růstu vlastní moci. A proto názor, že jsou média špatná, je zavádějící. Je to především kvůli těmto zlým lidem a nikoliv médii samotnými, které využíváme k vzájemné komunikaci a jejichž prostřednictvím se vyjadřujeme. Když se zamyslíme nad médii, hlavní otázkou je čas. Média se vyvíjejí každý den, a proto lidé z rozdílných historických období mají s médii naprosto rozdílné zkušenosti. Vzpomeňme si, když se poprvé objevila televize. Zdálo se to jako směs kouzel a čar. Média používáme každý den a jsou pro nás svým způsobem pozoruhodná. [1] Za médium lze považovat téměř cokoliv, co lidé používají ke sdělení nějaké zprávy. Zpravidla se jimi rozumí periodický tisk (především noviny a časopisy) a rozhlasové a televizní vysílání, v posledních letech především veřejně dostupná sdělení na internetu. Všeobecně se jedná o formy sociální komunikace, jejichž společnými znaky je, to že: jsou dostupné neomezenému množství adresátů/uživatelů a využívané jejich velkým počtem; nabízí uživatelům obsahy, které jsou pro ně z různých důvodů použitelné; tyto obsahy jsou nabízeny pravidelně a průběžně; na potřebách uživatelů závisí samotná jejich existence. 13
Mediální sdělení se podává velkému množství lidí. V onom „velkém množství lidí“ se ztrácí jedinečnost individua jako neopakovatelné lidské bytosti, prosazuje se představa, že je jedná o „masu“ lidí - odtud vzniklo označení „masová média“ a „masová komunikace“. [2]
2.1.
Historie médií: od prvních novin k Twitteru
2.1.1. Před 20. stoletím Můžeme říct, že historie tradičních médií započala v 17. století. Vynález knihtisku by nás zavedl až do středověku, ale pokud se zabýváme masovou komunikací, pomyslná startovní čára by započala u prvních novin. První zaznamenané noviny se objevily v Německu v roce 1609. První britský denní tisk, Daily Courier, přišel o sto let později, v roce 1702. V 18. století se k novinám přidaly časopisy. Noviny začaly tisknout své vlastní lesklé magazínové přílohy, které obsahovaly více a více reklamy. Všechna periodika v historii měla silnou reklamní strategii a mnoho zájemců o inzerci. [1]
2.1.2. Od 20. století k dnešku Ve dvacátých letech 20. století přichází nové médium - rozhlas. Je to doba telefonu, intenzivního ekonomického, průmyslového a technologického rozvoje, objevu fotografie a filmu. Média se stala nedílnou součástí každodenního života obrovského množství lidí, kteří média začali považovat za součást své kultury. Pro první polovinu 20. století je vývoj médií neodmyslitelný z hlediska nástupu úspěšné kinematografie a rozhlasového vysílání, ale také neustálého využívání jako nástroje propagandistické povahy, nejdříve v první světové válce a posléze v sovětském Rusku a v hitlerovském Německu.
Vývoj po druhé světové válce vedl ke komercializaci médií, hlavně
dominancí televize, která určila směr médií od šedesátých let 20. Století. Následně došlo k rozvoji sítí, k lepšímu propojení počítačů. Vývoj napomohl k digitalizaci dat a jejich přenosu a nakládání s nimi. Nad všemi ostatními novými médii se tyčí internet, základní komunikační síť, která spojuje všechny počítače. Přenos dat urychlil celou řadu činností, ale také vedl k oslabení pozice „tradičních“ médiím, především tisku a rozhlasu, a změnil i podobu televizního vysílání. Po vlně nadšení, přišlo vystřízlivění
14
kvůli hrozbám spojených s přenosem dat (zneužívání nelegálně získaných dat, internetové pirátství, internetový terorismus, zneužívání falešné identity). Dnes máme nejrůznější přístroje, díky kterým komunikujeme s internetem - zejména digitální mobily a hudební přehrávače typu iPodu. Bez nich si náš každodenní život nedokážeme představit. Proto mnohá „stará“ média - noviny, rádia a televizní stanice stvořily své on-line verze, které se staly stejně důležité jako původní off-line verze. Proto cestování, například vlakem, si můžeme zpříjemnit díky malému kapesnímu přístroji, na kterém si zadáme danou internetovou stránku a přečteme si „e-noviny“. [1], [2]
2.2.
Mediální publikum
Média jsou společenskou záležitostí, a pokud sledujeme televizi, tak ji sledujeme ve skupině, párech či přímo v davech v baru, rozebíráme s přáteli, co jsme objevili na internetu. V konzumování médií nejsme sami. Vždy, když se v televizi objeví reklama, nesledujeme ji sami, ale společně s námi ji sledují i další tisíce lidí. Proto se mluví o „publiku“. Mediální publikum - ať jsou to čtenáři, posluchači, diváci, či návštěvníci webových portálů - používáme jako pojem pro všechna individua, která užívají různé typy médií. Publikum v sobě nese některé rysy “obecenstva“, „veřejnosti“ a také „uživatele“, jímž rozumíme jednotlivého spotřebitele mediálního produktu. [1], [2]
2.3.
Mediální produkty
Pod pojmem mediální produkt si uživatel může představit to, co je mu nabídnuto jako jednorázově zveřejněný či opakovaně zveřejňovaný celek. Zveřejnění může mít podobu různého typu média. Mediálním produktem může být hraný nebo dokumentární film ve vysílání, televizní pořad, číslo novin či časopisu, nahrané DVD, rozhlasový pořad apod. Mediálním produktem mohou být i složitěji strukturované celky, například samotná vysílání rozhlasové či televizní stanice. Internetový portál je také považován za produkt médií, přičemž se nejedná o vznik nového produktu, snad s výjimkou vytváření sociálních sítí typu facebook či twitter. Internetová média rozvíjejí produkty nabízené „starými“ médii a to jen s využitím technických možností. [2]
15
2.3.1. Prvky mediálního produktu V každém produktu je možno rozeznat tematické prvky a výrazové prvky, z nichž je uspořádán. Tématem se rozumí to, co je položeno v popředí celého produktu a je centrem pro sdělení a zároveň podkladem ke komunikaci s publikem. Jednotlivé mediální produkty se svým tématem mohou lišit, podle toho o jaký typ média se jedná. Z hlediska tematického zaměření od sebe odlišujeme média zaměřená všeobecně (denní tisk, rodinní časopisy, televizní stanice) a média tematický specializované. Tato specializace se projevuje nejen u denního tisku, časopisů ale stejně jako u rozhlasových stanic a televizních kanálů či webových stránek. [2]
2.4.
Typy působení médií
Média na nás produkují v určitém rytmu různé obsahy a tím vyvolávají účinky - tedy vyvolávají reakce a ovlivňují, pěstují, kultivují příjemce, publikum. Ve vztahu mezi médii a publikem jde o vzájemné ovlivňování. Tyto typy ovlivňování můžeme dělit podle mnoha parametrů, které si nyní zmíníme: krátkodobý a dlouhodobý dopad působení médií; přímé a nepřímé působení médií; plánované a neplánované působení. [2] Působení médií se projevuje buď na mikroúrovni, tedy u jedince či malé skupiny, nebo makroúrovni, tedy v rovině společnosti. U jednotlivce jde o nejrůznější typy reakcí na média a změny nebo utvrzení se v postojích, emocích, poznání či chování připisované působení médií. Jen okrajově si řekneme o základních typech působení médií na jedince. Patří sem: 1. poznávací působení médií na učení; (Novým poznatkům je možné se naučit díky působení podmětů. Tyto poznatky si zapamatujeme a později si je vybavíme a využijeme.) 2. působení médií na postoje; (Prostřednictvím svých obsahů, které nabízejí v produktech, mohou vytvářet, formovat a rozvíjet názory, postoje a přesvědčení publika. V této oblasti mají
16
média největší působnost a dokážou posílit již existující postoje lidí i dokonce předsudky lidí na svět.) 3. emocionální působení médií; (Mohou u jednotlivce vyvolat různé citové odezvy od slabších, jako je smutek, nuda, po silnější, jako je strach, či slast. Tento typ působení představuje nedílnou součást lidské komunikace.) 4. fyziologické reakce na mediální sdělení; (Reakce lidského organismu, jako například zvýšení krevního tlaku při sledování napínavého příběhu, zrychlené dýchaní a pocení rukou, sexuální vzrušní při sledování erotického filmu a jiné.) 5. působení médií na chování; (Nejedná se pouze o rizika nápodoby násilných obsahů ale také s nápodobou spojených s fyzickým vzhledem, který vídáme denně v televizi. Jedincovo chování na základě působení médií může být změněno v komunikačním chování, ve spotřebitelském chování či chování a postojích k nejbližšímu okolí.) [2] Shodneme se, že média, ať se jedná o jedince nebo skupinu lidí, mají rapidní vliv z různých oblastí. Nikdo se tomuto působení nevyhne. Otázkou jen zůstává, jaký typ působení právě na nás bude mít největší vliv a zda tomuto působení podlehneme.
2.5.
Členění médií
Masová média lze členit podle řady hledisek (obsahu, periodicky, dosahu apod.). Pro potřeby této práce ale bude stačit základní členění. Například je možné masová média rozlišovat na primární a sekundární. Primární média se využívají především ve vlastní komunikaci, tedy např. přirozený jazyk. Sekundárními médii jsou myšlena taková, která slouží k záznamu a přenosu sdělení. Sekundární média vznikla z potřeby přenášet sdělení na větší vzdálenosti, sdělovat je většímu množství lidí a uchovávat je na delší dobu. Mezi sekundární média patří například obrazy, písmo, tisk, prostředky analogového, digitálního či mechanického nahrávání, prostředky přenosové a vysílací techniky či počítačové komunikační sítě. Sekundární média se dají dále členit na média interpersonální, která slouží ke komunikaci mezi dvěma jedinci, jsou to například 17
dopisy, telefony, e-mail apod. K celoplošné komunikaci slouží další typ médií zvaný masová média, kterými jsou informace šířeny mezi neurčitý okruh publika. Mezi masová média patří knihy, noviny, televizní a rozhlasové vysílání, film, zvukové nahrávky nebo internet. [3] Podle účinku na smysly publika členíme média na: Horká média - jsou naplněna více informacemi a jsou založeny na vitalitě. Působí intenzivněji na emoce člověka a obvykle na více smyslů, např. rozhlas, fotografie, film apod. Chladná média - obsahuji méně informací a dovolují uživateli větší smyslové zapojení, např. noviny a časopisy, televize, telefon aj. [4] Dalším rozdělením je na média tisková (knihy, tisk, brožury, letáky apod.) a média elektronická (rozhlas, televize, film, hudební nosiče, počítačové sítě - internet, multimédia - CD-ROM apod.). Někteří autoři vyčleňují ještě tzv. nová média, jejich vznik a rozvoj úzce souvisí s počítačovou technikou (původně teletext, videotext, videorekordéry a videokamery, později CD, DVD, v současnosti třeba počítačové hry, webové sítě a stránky, mobilní telefony). [7], [6]
18
3 Televize - jako masmédium Televize je jedena z forem masových médií, která se řádí pod elektronická média. Přenos informací je zajišťován elektronickou cestou. Od počátku 90. let existuje duální systém, vedle sebe existují veřejnoprávní provozovatelé vysílání a soukromé, neboli komerční vysílání. Televize svému publiku poskytuje zároveň zvuk i obraz, takovýto typ médií se nazývá audiovizuální. Čím se dnešní doba liší od dob minulých, kdy nebyla tato vymoženost, a lidé si pouze vyprávěli příběhy a zpívali písně? Odpověď je jednoduchá: televize je pro současného člověka dostupným typem média a publikum je k ní více a více přitahováno rok od roku. Na televizoru máme více kanálů, ze kterých si můžeme vybírat. Diváky nejvíce k obrazovce přitáhne spíše nějaký seriál, sport, filmy, vše co příjemně šimrá lidské pudy, namísto vzdělání a umění, díky čemuž by si divák získal nové znalosti. Díky dnešním možnostem se můžeme při odpočinku u obrazovky i vzdělávat prostřednictvím naučných pořadů či specializovaných kanálů. Provozovatelé televizního vysílání jsou oprávněni k vysílání pouze s platnou licencí, která se uděluje na dobu určitou. U televizního vysílání se jedná dobu na 12 let a u rozhlasového vysíláni na dobu 8 let. Tato získaná licence má celoplošnou působnost v České Republice. [6], [5]
3.1.
Povinnosti vysilatelů
Provozovatel vysílání má právo programy vysílat svobodně a nezávisle. Ze zákona je provozovatel povinen dodržovat několik pravidel. Uvedeme si jen ty nejpodstatnější normy: zajistit, aby vysílané pořady nepropagovaly válku nebo nelíčily krutá nebo jinak nelidská jednání; zajistit, aby pořady nenaváděly k nenávisti z důvodu rasy, pohlaví, náboženství, národnosti apod.; zajistit, aby vysílané pořady neobsahovaly podprahové sdělení, které mají vliv na podvědomí diváka; nezařazovat do vysílání pořady, které mohou vážně narušit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých; 19
bezdůvodně nezobrazovat osoby umírající nebo vystavené těžkému nebo duševnímu utrpení; nezařazovat od šesté hodiny ranní do desáté večerní nic, co by mohlo ohrozit mravní a duševní vývoj dětí a mládeže; zajistit, aby pořady nevhodné pro děti a mladistvé byly označeny obrazovým symbolem upozorňujícím na jeho nevhodnost. [6] Dlouhodobé vysedávání u obrazovky sebou nese zdravotní následky. Náš pohyb na čerstvém vzduchu je omezen, křiví se nám páteř, kazí oči a jiné neduhy. Dochází k přejídání různými pochoutkami a v neposlední řadě na člověka působí škodlivé záření z televizního přijímače. Kolik hodin týdně bychom se měli dívat na televizi? Doporučuje se nanejvýš pět hodin týdně. Deset hodin je povoleno při dobrém výběru diváka, například dokumentární pořady, patnáct hodin je maximum, které je přípustné v době nemoci nebo při výjimečných okolnostech. [5]
3.2.
Televize a vyučování
Televize se po celém světě snaží přispívat podle možností ke vzdělávání lidstva. Masové uplatnění televize pro školní potřeby začalo asi kolem roku 1960. O televizní výuce se hovoří tehdy, zda výuka využívá televizní vysílání, která tvoří buď doplněk stávajícího systému anebo je podstatnou částí, anebo výuka je úplně zprostředkována televizním vysíláním. Tyto systémy mají svá specifika: Televizní vysílání doplňkové - část výuky je nahrazena vysíláním. Posláním je obohatit klasickou výuku atraktivními ukázkami. Tento typ nevyžaduje změnu struktury dosavadní výuky. Televizní vysílání hlavní - hlavní slovo je předáno „televiznímu učiteli“. Podstatná část výuky je podávána přímo přes televizi. Televizní vysílání úplné - dochází k přenosu celého pedagogického procesu prostřednictvím televizního vysílání. Učící může být ve škole i mimo ni. [11]
20
Podle stupně a typu školy existují charakteristické typy televizní výuky, řadíme mezi ně: televizní výuku na základní škole, (Nejedná se o úplné, ale doplňující vysílání. Poskytuje informace s ohledem na věkové rozmezí školáků.) televizní výuku na střední škole, (Promítané informace jsou zaměřené na konkrétní oblast, podle typu střední školy a daného předmětu.) televizní výuku na vysoké škole. (Při přednášce nebo semináři je materiál předáván pro větší počet posluchačů.) [11] Na základě nové poptávky po učení touto metodou by muselo dojít k rozsáhlé reformě školství. Pokud by došlo k zařazení této metody vzdělávání, muselo by dojít k reorganizaci jednotlivých předmětů i přístupů k těmto předmětům. Televize může při vyučování ilustrovat vyučovanou látku a tím napomáhat v růstu možných metod vyučování - vzdělávání. V České Republice televizní stanice vysílají pořady vhodné pro školní vysílání, dalším typem je vysílání ryze výukové, jejímž cílem je vzdělávat dospělé publikum. Posledním typem je vysílání výchovně vzdělávací, jehož cílem je zvyšovat kulturní úroveň publika pomocí pořadů zábavných, zeměpisných aj., jedná se o pořady s vysokou obsahovou i estetickou úrovní. Televizní výuka není rozšířena pouze v Evropě, ale našla své uplatnění i na jiných kontinentech, kam neodmyslitelně patří Amerika, Asie a také Afrika. Televizním žákem, rozumíme člověka, který je objektem televizní výuky - tedy žáka, studenta, vysokoškoláka nebo dospělou osobu, která se vzdělává prostřednictvím učiva televizního vysílání. Aby bylo možné vést k účinnosti prostřednictvím vzdělávacího systému, je třeba pro žáka vytvořit vhodné podmínky, které mu umožní proces výuky. Pracovním prostředím se rozumí místo, kde může žák sedět, zpracovávat písemné úkoly a pozorovat televizní obraz. Mezi důležité parametry pozorování televizního obrazu patří velikost obrazovky, vzdálenost obrazovky a úhel pozorování. [11], [4]
3.2.1. Působení televizního vysílání na žáka Mnoho pedagogů mělo obavy, že televizní technika nahrazuje učitele, ale tyto obavy nejsou opodstatněné. Nevytlačuje ze škol běžné technologie, ba naopak přináší nové možnosti zhlédnutí výuky pomocí vizualizace. Tradiční způsob výuky, kdy žák sedí 21
v lavici a prostřednictvím učitele je mu podáváno učivo, přetrval dodnes. Nový způsob vzdělávání umožňuje žákovi studovat „dálkově“. S multiplikací roste vzdálenost mezi učitelem a žákem. Na jedné straně televizní výuka přináší žákovi usnadnění učení, na druhé straně se bortí sociální faktor - sounáležitost k třídnímu kolektivu a možnost se aktivně projevovat při komunikaci mezi žáky, nebo mezi žákem a učitelem. Televize má neodmyslitelně své místo ve výchovně vzdělávacím procesu. [11]
22
4 Charakteristika studentů vysokých škol z hlediska vývojové psychologie Pro potřeby moji práce se budu podrobněji zabývat stadiem adolescence a rané dospělosti. Pod tyto dvě období spadá věkové rozhraní vysokoškolského studenta, tedy věk od 19/20 do 26 let.
4.1.
Stadium adolescence
Doslovný překlad slova adolescence, z latinského slova adolescere, zní - dorůst, dospět či mohutnět. V českém jazyce se termín adolescence nesprávně používá při označení dospívajících či dorostu či dokonce občas pro mládež. Počátek období je datován od 15 do 20 (22) let. Celkově se adolescencí označuje celé období mezi dětstvím a dospělostí. Je pátým z celkově osmi stadií životního cyklu. Toto období dále rozdělujeme na tři fáze: časnou adolescenci v časovém rozmezí zhruba 10 (11) - 13 let, střední adolescenci vymezenou přibližně intervalem 14 - 16 let a pozdní adolescenci od 17 do 20 let, popřípadě i mnohem déle. Adolescence je poslední období na cestě k dospělosti. Je to obdobím ustalování tělesného a psychického vývoje. Mladý člověk je na vrcholu své fyzické výkonnosti. Intelektový vývoj je ukončen, pouze se nově získané poznatky přetvářejí do vlastních názorů a postojů. Vývoj paměti se po kvantitativní stránce zdokonaluje, i když méně, více se uplatňuje učení v praxi. Díky soustavnému školnímu vyučování se u adolescenta projevuje snaha po sebevzdělávání. Výchova přechází spíše do sebevýchovy. Kolem 20. roku jsou vyšší city plně rozvinuty. Citový vývoj je stabilnější a více pod kontrolou. V oblasti sexuality je adolescent dobře informován a učí se hledat partnera opačného pohlaví. Na konci adolescence je organismus připraven na pracovní zatížení. Charakterní rysy se ustalují a zůstávají typické pro člověka, po celý jeho život. Na konci této etapy by se adolescent měl stát člověkem, který: je samostatný a společensky aktivní; je zralý na založení rodiny; je připravený na výkon určitého povolání. [9], [8], [12] 23
Adolescence a dopívající se v současnosti změnilo s ohledem na dospívající před několika desítkami let. Díky působení masově sdělovacích prostředků si mnoho dětí přeje být co nejdřív „teenagery“, řada dospělých se „výhod“ dospívání nechce vzdát. Mezi tyto „výhody“ patří nezávaznost, svoboda, možnost volby atd. Dospívající se musí smířit se stále narůstající zodpovědností. Každý jedinec hledá svoji pravou identitu, se kterou se ztotožňuje. V adolescenci mnoho lidí zažívá hodně pocitů a zkušeností „poprvé“ a tyto zážitky je ovlivňují po celý život. [12]
4.2.
Stadium rané dospělosti
Adolescence přechází do etapy rané dospělosti. Tento přechod se uskutečňuje zpravidla kolem 20. roku. Mozkové tkáně dozrávají do svého optima. Při učení lépe jedinec využívá zkušenosti, lepé organizuje a dokáže se více motivovat. Paměť dospívajícího je velmi výkonná. Citový život je bohatý, vznikají nové sociální vztahy. Bezpochybně vzrůstá sebevědomí a zaniká komplex méněcennosti. Vrcholí sexuální a erotická aktivita jedince. Ženy se častěji stávají matkami, muži mají silné tendence k sebeprosazování a vysoké činorodosti. Hlavním znakem tohoto období je uzavření manželství, založení rodiny a dosažení sociální a ekonomické samostatnosti a svobody. Raná dospělost dosahuje svého vrcholu ve 30 letech. Pro dospělého obvykle platí tyto charakteristiky: koná nějakou produktivní práci; samostatně hospodaří; je schopen spolupracovat bez zbytečných konfliktů; s nadřízenými v práci či při studiu vyřizuje své věci samostatně; má realistické plány; bydlí sám a volný čas je schopen trávit sám; je schopen se stýkat s příslušníky opačného pohlaví bez přílišných zábran a strachu; aktivně se zajímá a pečuje o blaho rodiny, přátel i širšího společenství. [13], [9] 24
5 Psychologie učení „Psychologie učení je jednou z aplikovaných disciplín psychologie a zkoumá psychické jevy zúčastněné na procesu učení právě tak, jako vliv vnitřních a vnějších faktorů působících na proces učení.“ [14]
5.1.
Učení
Hlavní definice učení zní:“ Učení je tendence ke změně chování odehrávající se na úrovni senzomotorické, emocionální, sociální a kognitivní. Učíme se pozorováním, procvičováním nebo vhledem.“ [10] Jak probíhá učení? Samotný proces učení nebyl přesně popsán, není zvnějšku pozorovatelný. Můžeme vidět jen vstupní podmínky (co mám udělat) a výsledek (co z toho bude): vstup a výstup. Procesy mezi vstupem a výstupem jsou našemu oku skryty. [10]
5.1.1. Styly učení Na učení má vliv jak vnější tak vnitřní okolí jedince. Do vnitřního okolí spadá věk, duševní zralost, pohlaví, dovednosti, motivace aj. Vnější okolí souvisí s ekonomickým, kulturním a politickým prostředím, rodinou, zaměstnáním atd. Mimo jiné je učení ovlivňováno množstvím učební látky, frekvencí učení, strukturou a jiné. Teorie zkoumající preferovaný učební styl je nazývá zkušební psychologie učení, která řadí učící do kategorií: Divergující typ - poznávání z mnoha stran, učící má mnoho nápadů, vymýšlí varianty řešení problému, silná stránkou je představivost. Asimilující typ - poznatky získává abstrahováním, vytváří teoretické modely situací ale praktické použití je pro něj bezvýznamné. Konvergující typ - dospívá k jedné správné odpovědi a dále nepřemýšlí nad dalšími variantami, zkušenosti nabývá experimentováním. Akomodující typ - dobře se adaptuje novým situacím, poznatky získává zkušenostmi, rád riskuje a je netrpělivý až zbrklý. 25
Kdežto teorie nazývající se informační psychologií učení dělí jedince do dvou skupin: Holisté - učivo berou jako celek, učí se objevováním a vynalézáním. Serialisté - postupují krok za krokem, dělí se na další dva podtypy: 1. k učivu přistupuje logicky, nejdříve se naučí danému učivo a pak přejde k dalšímu; 2. učivo se naučí nazpaměť, učí se patologicky. [14]
5.1.2. Fáze učení Proces učení lze rozdělit do následujících fází: 1. Fáze motivační - jedinec musí mít důvod k tomu, aby se vzdělával, na základě motivace dojde k větší aktivitě jedince i k lepším výsledkům. 2. Fáze poznávací - jedinec si učební látku projde a zjistí celkový obsah učiva. 3. Fáze výkonová - porozumění problému, zpracování informací a jejich zapamatování. 4. Fáze kontrolní - dochází ke kontrole zda informace byly zpracovány a zařazeny
správně nebo zda byly naučeny špatně. [14]
5.1.3. Paměť Jde o psychický proces, který pomáhá si zapamatovat minulé zkušenosti a uchovávat předchozí informace. Paměť je zásobárnou informací, z níž čerpáme po zbytek našeho života. Je determinována inteligencí, věkem, kondicí i cvikem. Pracuje ve 3 fázích: 1. zapamatování; 2. uchování informace; 3. vybavení a vzpomínání. [14] „Druhy paměti: bezděčná a záměrná (s ohledem na úmysl si zapamatovat); logická a mechanická (podle způsobu zapamatování); 26
krátkodobá a dlouhodobá (podle délky retence – podržení, dlouhodobázásobní); sluchová, zraková, chuťová, čichová (podle smyslové modality s hlavním podílem na zapamatování;) paměť pro citové zážitky (emocionální, pohybová-motorická).“ [16]
5.1.4. Zapomínání a opakování Společným problémem veškerého typu i druhu učení je zapomínání. Průběhem času, kdy nejsou vědomosti a informace používány dochází k jejich zapomínání. Během prvních 19 minut po ukončení studia dochází k úbytku 40 % nově přijatých poznatků. Po osmi hodinách od ukončení učení dochází k úbytku plných 60 % nově přijatých poznatků a informací. Každým následujícím dnem člověk zapomíná méně informací. [14]
27
6
Vysokoškolské studium
Vysokoškolské vzdělávání spadá pod vysokoškolskou pedagogiku. Samotné vzdělání a učení je pozměněno vlivem nových technologií. Vysokoškolská pedagogika se věnuje terciálnímu stupni vzdělávacího systému, který tvoří v České Republice university, vysoké školy a vyšší odborné školy. Tento systém přispívá k sociálnímu a ekonomickému rozvoji především v oblastech rozvoje lidského kapitálu, v budování znalostní základny, v šíření a aplikaci znalostí a v uchovávání znalostí. Existují dva základní
pojmy
související
s vysokoškolským
studiem.
Prvním
pojmem
je
vysokoškolské vzdělání, které popisuje celý akademický orientovaný stupeň vzdělávacího systému. Druhým termínem je vysokoškolská výuka, která se zabývá užší, konkrétní, časově a místně omezenou aktivitou. V posledních letech se zvýšil počet studentů na vysokých školách. Pro některé je studium jen způsobem jak oddálit strasti spjaté s dospělostí nebo nemají jasnou představu o budoucím povolání. [15] Při výuce v České republice najdeme různorodé skupiny vysokoškolských studentů. Jejich množství se každoročně zvyšuje a také věková skladba se výrazně změnila. V dnešní době má vysoká škola důležitou roli při získávání celoživotního vzdělání. Studenty lze rozdělit do dvou základních skupin: 1. Tradiční studenti, za něž jsou považováni studenti prezenčního studia. Můžeme sem zařadit adolescenty (od vstupu na vysokou školu až do cca 20. roku věku) a mladší dospělé (od 20. roku do 35. roku věku). 2. Netradiční studenti jsou studenti všech jiných forem, kam patří kombinované studium, postgraduální a distanční, tedy střední dospělý (od 35. roku věku až do 45. roku věku) a starší dospělí (od 45 roku věku až do 65. roku věku). [15] Jednotliví studenti mohou být rozděleny do kategorií podle motivace na: „Studenty, kteří se učí pro poznání, mají zájem o bor, který studují. Studenti, kteří studují účelově, například aby získali diplom, učí se kvůli prestiži. Studenti, kteří studují z důvodu potřeby výkonu, jsou soutěživý, chtějí uspět ve srovnání s ostatními. Studenti, u kterých převládá motivace sociální, tj. potřeba být s ostatními.„ [15]
28
Ve vyučovacím procesu se využívá didaktických metod, které se dělí na materiální a nemateriální. Tyto metody výuky vedou k dosažení cíle, tj. očekávanému výsledku učení. První metodou je metoda slovní, kdy je učivo předáváno mluvenou řečí, tištěnými či digitálními texty. Dalším metodou je názorně demonstrační, která rozšiřuje řečový transfer o zrakové, auditivní ale také chuťové, hmatové a čichové zkušenosti. Poslední metodou je praktická. Forma výuky je jen vnější projev metody, které se na vysoké škole dělí podle účelu naplnění, na výuku teoretickou a praktickou. Další dělení na vysoké škole je na přednášku, cvičení, semináře, konzultace, samostudium, exkurze, zkušenostní cvičení, skupinovou výuku, projektovou výuku a výuku podporovanou počítačem, která umožňuje číst studijní materiály, sledovat programy související s učivem a jiné.
Schopnost k učení se v jednotlivých vývojových etapách mění.
Adolescence je optimální období pro učení, rozvíjí se myšlení a zvyšuje se koncentrace na učení. I v rané fázi dospělosti zůstávají stále dobré podmínky pro efektivní učení. Jedinec má silnou emoční motivaci, na druhé straně paměť začíná stagnovat. V poslední fázi vhodné pro studium, ve střední dospělosti, je potřeba více času a úsilí. Převažuje logické myšlení a při učení se objevuje nejistota. Studenti mají možnost se vzdělávat prostřednictvím různých pomůcek. Jednou netypickou pomůckou je didaktické zobrazení, mezi které patří výukové filmy a videoprogramy. Pro projekci je možné použít projekci prostřednictvím televizního monitoru či velkoplošného projektoru. Délka promítání by neměla přesáhnout 20 minut, studenti by měli být informování, čeho si mají zvláště všímat a měli by dostat zadaný konkrétní úkol, kterým se zajistí pečlivé sledování programu žákem. [15]
29
7 Praktická část 7.1.
Vysoká škola polytechnická v Jihlavě
Pro studenty je nabídnuto vzdělání v tříletých bakalářských studijních programech, na které je možno nastoupit pouze se středoškolským vzděláním ukončeným maturitou. Absolventi získají titul bakalář (Bc.). Na škole jsou dvě formy studia, prezenční (denní) a kombinované (výuka probíhá 1x týdně v sobotu). Zájemci o studium mají možnost studovat na těchto oborech: finance a řízení; cestovní ruch; počítačové systémy; aplikovaná informatika; všeobecná sestra; porodní asistentka; zdravotně sociální pracovník. Studenti se na studium mohou přihlásit pomocí elektronické přihlášky, kterou najdou na webových stránkách školy. Uchazeči o studium musí splňovat stanovené podmínky pro přijetí, mezi které patří absolvovaná maturitní zkouška na střední škole a prokázání způsobilosti u přijímací zkoušky. Vyučování probíhá v českém jazyce, některé předměty jsou nabízeny i v cizích jazycích. Studenti jsou povinni absolvovat odbornou praxi, která je v délce trvání od jednoho týdne do několika měsíců podle jednotlivých oborů. Výhodou této vysoké školy je, že je bezplatná, přičemž některé úkony jako přijímací řízení a služby jsou zpoplatněny. Hlavní sídlo školy se nachází na adrese Tolstého 16, 586 01 Jihlava. Ve škole jsou k dispozici specializované učebny (jazykové, počítačové, odborné učebny a laboratoře), bohatý knihovní fond včetně cizojazyčné literatury, wi-fi, e-learningové studijní opory a studijní materiály v elektronické podobě. Mezi další služby, které škola nabízí svým studentům, patří bufet, cestovní kancelář, knihovna, koleje, menza, počítačová síť a informační technologie, samoobslužné kopírování a tisk, podatelna, šatna, stipendia a zahraniční výměnné studijní pobyty. Pro 30
zájemce nad 50 let tu je možnost celoživotního vzdělání prostřednictvím University třetího věku, která poskytuje semináře a vzdělávací kurzy. [17]
7.2.
Obor cestovní ruch
„Studijní program: Ekonomika a management Studijní obor: Cestovní ruch Forma studia: prezenční nebo kombinovaná Standardní doba studia: 3 roky Titul: Bc. (bakalář)“ [18] Studenti získají bakalářské vzdělání v ekonomické oblasti, které jsou použitelné jak v oblasti cestovního ruchu i jiných oblastech. Celkové studium se skládá z teoretických ale také z praktických zkušeností, které jsou použitelné v praxi.
Povinnou součástí
studia je praxe v celkové délce 22 týdnů. Studenti se na základě volitelných předmětů můžou specializovat do jednotlivých oblastí cestovního ruchu (cestovní kanceláře a agentury, hotely, informační centra, veřejnou správu, management volného času, lázeňství a wellness, kulturní cestovní ruch, šetrné formy cestovního ruchu, informační systémy v cestovním ruchu). Předměty se dělí na povinné, povinně volitelné a volitelné. Absolventi mají větší možnost uchytit se na trhu práce, popřípadě i v navazujícím magisterském studium. [18] Podmínkou pro řádné ukončení studia a získání titulu bakalář (Bc.) je absolvování povinných předmětů, získání minimálně 180 kreditů, absolvování jednoho předmětu v cizím jazyce, získání čtyř zápočtů ze sportovních aktivit a v neposlední řadě vykonání státní závěrečné zkoušky. SZZ se skládá z ústní zkoušky a z obhajoby bakalářské práce. [19]
7.3.
Předměty související s problematikou cestovního ruchu
Nedílnou součástí studia cestovního ruchu na Vysoké škole polytechnické jsou předměty zabývající se problematikou cestovního ruchu. Tyto předměty se dělí na 31
povinné, které musí každý ze studentů absolvovat a řádně ukončit zkouškou, povinně volitelné, mezi něž patří předměty, které si studenty musí vybrat z nabízených, a volitelné, které jsou doplňkové a studentovi umožňují se vzdělávat v jiných oblastech cestovního ruchu. Povinné předměty jsou: cestovní ruch; geografie cestovního ruchu; management cestovní kanceláří a agentur; management ubytovacích zařízení; kulturní dědictví a cestovní ruch; marketing cestovního ruchu; evropská ekonomická integrace; marketing destinací.
Povinně volitelný předmět je: metodika průvodcovské činnosti.
Volitelné předměty jsou: animace v cestovním ruchu; destinační management; ekoturistika; management lázeňství a wellness; geografie obyvatelstva a sídel; péče o kulturní dědictví; služby volného času v cestovním ruchu; 32
turistické zajímavosti ČR; úvod do geografie; úvod do studia cestovního ruchu; sportovně rekreační aktivity v cestovním ruchu; šetrné formy cestovního ruchu. [20]
33
7.4.
Televizní pořady zabývající se problematikou cestovního ruchu
V České Republice najdeme několik celoplošných televizních stanic, které si můžeme doma na naší televizi naladit. Každá z těchto stanic pro své publikum nabízí řadu různých programů, patří mezi ně pořady zabývající se cestovním ruchem. První televizní stanicí je Česká televize, která nabízí nejvíce těchto pořadů. Patří sem: 1. Objektiv - jedná se o nejstarší cestovatelský pořad, který se poprvé objevil na obrazovce tehdejší Československé televize v neděli 11. 1. 1987 dopoledne. Pořad je mozaikou informací ze světa, není pouze televizním cestovatelským průvodcem, ale nabízí publiku hlubší rozměr poznání. Díky tomu se mu dostává stálé divácké oblibě a sledovanosti. [21] 2. Toulavá kamera - tento pořad se zabývá hlavně Českou republikou, blíže jsou představeny všechny regiony a zajímavosti, které v nich najdeme a akce, které se zde konají. Na webových stránkách pořadu najdeme archiv všech reportáží, což je velmi příhodné a nápomocné. [27] 3. Cestománie - tento pořad je vysílán každé pondělí na ČT1. Zabývá se všemi zeměmi světa, každý týden je představena jiná země. Každý díl je pojat jako vyprávění během cestování danou zemí. Komentáře jsou velmi poutavé. Jediné co je možno vytknout, je to, že některé reportáže byly natočeny před několika lety a některé informace nejsou aktuální. [28] 4. Česká cesta do ráje - premiéra pořadu je v neděli na stanici ČT2. Tento program pod sebou zahrnuje jednotlivé pořady, které se přímo orientují na „útěk“ do jednotlivé země a podle toho je i pořad v daném týdnu pojmenován. Délka pořadu je necelou hodinu a informace jsou nanejvýš dva roky staré. [29] 5. Kamera na cestách - obdobný pořad jako je Cestománie. Pro publikum jsou nachystány reportáže ze všech zemí světa. 6. Na cestě po - reportáže jsou z konkrétních měst či oblastí zahraniční destinace. 7. Další pořady: Šumné stopy, Cyklotoulky, Putováni za vínem, České stopy, Mýty a fakta historie, Po stopách Zajímavosti z regionu a jiné jednodílné reportáže na různá témata spojená s cestovním ruchem. Pokud je chce divák vidět, všechny pořady najde na stránkách ČT1, v sekci pořadů od A do Z. [26]
34
Další známou televizní stanice je Nova, která bohužel vysílá pouze jediný pořad zabývající se cestovním ruchem, i když ne tak úplně. Některé reportáže jsou z této oblasti, ale je jejich počet je malý. Co je potřeba podotknout je, že všechny reportáže jsou aktuální. Název tohoto pořadu je Koření. Prima Family je další stanice, v jejich televizním programu najdeme tři významné pořady spjaté s cestovním ruchem. Patří mezi ně: 1. Prima SVĚT - pro své diváky si televizní stanice přichystala reportáže o tom, co bylo ve světě k vidění, rekordy, světové hity a zajímavé tipy. Pořad je vysílán pravidelně každou neděli v ranních hodinách. [22] 2. Ženy na cestách - jedná se o cestovatelský magazín, který diváky seznámí s atraktivními destinacemi a poskytne návody jak si užít teplo, moře, památky, přírodu a speciality místní kuchyně. [23] 3. Kam na výlet? - prostřednictvím tohoto pořadu diváci poznají zajímavá místa České republiky. Pořad je pojat jako road show. [24] Další dceřinou televizní stanicí, spadající pod celoplošné vysílání Prima televize, je Prima ZOOM, která začala vysílat od 1. února 2013. V době zpracování mé bakalářské práce tedy ještě nevysílala. Jedná se o stanici, která je pojata jako dokumentární. Jednotlivé pořady jsou z různých oblastí, například historie, příroda, cestování a jiné.
35
7.5.
Vyhodnocování dotazníkového šetření
Tato část bakalářské práce se věnuje vyhodnocení a interpretaci odpovědí dotazovaných studentů na kladené otázky, prostřednictvím připraveného dotazníku. Odpovědi byly získány od 250 respondentů a pro lepší orientaci byly zpracovány do textů, grafů a tabulek. Všechny tabulky a grafy v této části práce jsou výsledkem dotazníkového šetření. Otázka č. 1 - Znáte nějaký televizní pořad zabývající se problematikou cestovního ruchu? Tabulka č. 1 : televizní pořady v povědomí respondentů, Zdroj: vlastní zpracování Ano, znám.
120
Ano, znám, ale nepamatuji si jeho/jejich název.
101
Ne, neznám.
29
Celkem
250
Graf č. 1 : televizní pořady v povědomí respondentů, Zdroj: vlastní zpracování
Cílem první otázky bylo zjistit, zda studenti Vysoké školy polytechnické znají televizní pořady zabývající se problematikou cestovního ruchu.
Z celkového počtu 250 36
dotazovaných studentů téměř polovina, 48 %, zvolilo první možnost odpovědi, která říká, že televizní pořady znají. Tato polovina respondentů je obeznámena s existencí těchto televizních pořadů, dokonce mohou i vyjmenovat názvy některých z nich. O pouhých 8 % méně respondentů odpovědělo také kladně, ale již si nepamatují název jednotlivých televizních pořadů o cestovním ruchu. Tyto dva výsledky ukazují, že většina dotazovaných studentů registruje televizní pořady a jsou si vědomi, že i na televizní obrazovce je probírána tato oblast, která je přímo jejich studovaným oborem. Pouhých 29 dotazovaných odpovědělo, že nezná žádný televizní pořad zabývající se problematikou cestovního ruchu, což není dobrou vizitkou samotných studentů a ukazuje jejich neznalost v této oblasti.
Otázka č. 2 - Pokud znáte nějaký televizní pořad zabývající se problematikou cestovního ruchu, pokuste se vyjmenovat alespoň 3. Tabulka č. 2 : televizní pořady o cestovním ruchu, Zdroj: vlastní zpracování Cestománie
81
Kanál travel channel
1
Toulavá kamera
60
Divy světa
1
Koření
58
Služby ve službách
1
Objektiv
50
Výletníci
1
Svět
22
Běškotoulky
1
Ženy na cestách
9
Šumná města
1
Víkend
7
Toulky po českých zemích
1
Na cestě po …
5
National geography
1
Skrytá kamera
1
Šumná města
1
Dokonalá příroda Celkem
1
Vo štvorici po Slovensku
1 304
37
Graf č. 2 : televizní pořady o cestovním ruchu, Zdroj: vlastní zpracování
Na druhou otázku odpovídali pouze ti respondenti, kteří v předešlé otázce označili první možnost odpovědi, a to že znají nějaký televizní pořad zabývající se cestovním ruchem. Studenti mohli využít vyplňování formou otevřené odpovědi, měli možnost vypsat až tři různé názvy televizních pořadů. Z grafu je možné vidět, které televizní pořady o cestovním ruchu jsou mezi vysokoškolskými studenty nejvíce známi. Na prvním místě se umístila Cestománie se 27 %, vysílaná na televizním kanálu ČT2. V závěsu je Toulavá kamera se 20 %, zabývající se především Českou Republikou, tento pořad se vysílá v ranních hodinách v neděli na programu ČT1. O pouhé jedno procento se na třetím místě umístilo Koření, pořad televizní stanice Nova. Objektiv se 17 % skončil na čtvrtém místě, jeden z nejstarších vysílaných televizních pořadů o cestovním ruchu. Tyto čtyři pořady jsou vybrány jako nejvíce známé z pohledu studentů vysoké školy. 7 % patří pořadu nazývaného Svět, který se zabývá aktualitami daného roku, vysílá se na stanici Prima Family. Pořad Ženy na cestách byl zmíněn devětkrát, pořad Víkend se vyskytoval sedmkrát a pořad Na cestě po pouze pětkrát. Zbylé pořady byly v dotazníkovém šetření zmíněny pouze jedenkrát.
38
Otázka č. 3 - Sledujete některé televizní pořady zabývající se problematikou cestovního ruchu? Tabulka č. 3 : sledovanost televizních pořadů o cestovním ruchu, Zdroj: vlastní zpracování Určitě ano
29
Spíše ano
101
Spíše ne
84
Určitě ne
7
Celkem
221
Graf č. 3 : sledovanost televizních pořadů o cestovním ruchu, Zdroj: vlastní zpracování
Z celkového počtu 250 dotazovaných, již počítám pouze s 221 respondenty, zbylých 29 bylo vyřazeno a nadále nejsou zařazovány, jelikož dotazovaný označil odpověď v první otázce ne neznám. Dalo by se říci, že skoro jedna polovina dotazovaných spíše sleduje televizní pořady o cestovním ruchu. 84 studentů se na pořady zabývající se problematikou cestovního ruchu spíše nedívá. Opakem je 13 % studentů, kteří tyto pořady určitě sledují. Pouhá 3 % patří dotazovaným odpovědělo, že určitě nesledují pořady o cestovním ruchu. I když student odpověděl, že pořady nesleduje, stále si je vědom jejich existence a že jsou vysílány v televizi na různých televizních stanicích.
39
Otázka č. 4 - Máte nějaký oblíbený pořad zabývající se problematikou cestovního ruchu? Tabulka č. 4 : popularita televizních pořadů o cestovním ruchu, Zdroj: vlastní zpracování Určitě ano
29
Spíše ano
46
Spíše ne
127
Určitě ne
19
Celkem
221
Graf č. 4 : popularita televizních pořadů o cestovním ruchu, Zdroj: vlastní zpracování
Celkem 127 respondentů z 221, což je více než polovina, odpovědělo, že spíše nemají žádný oblíbený pořad zabývající se problematikou cestovního ruchu. To ukazuje na to, že studenti tyto pořady nevyhledávají a nezařazují
je mezi sledované programy
v televizi. Pokud na něj náhodně narazí a zaujme jejich pozornost, podívají se na něj, ale nepřiřadí jej do svých oblíbených. Skupina studentů, kteří spíše mají oblíbený pořad, je o počtu 46. Do kladných odpovědí, také zařadíme dotazované, kteří určitě mají oblíbený pořad a těchto dotazovaných je 29. S ohledem na celkový počet respondentů je číslo 19 nízké, toto číslo nám ukazuje, kolik studentů bezpochybně nemá žádný oblíbený pořad zabývající se problematikou cestovního ruchu. 40
Otázka č. 5 - Pokud máte nějaký oblíbený pořad, tak jaký/jaké? Tabulka č. 5 : nejoblíbenější televizní pořad o cestovním ruchu, Zdroj: vlastní zpracování Výletníci Svět Koření Cestománie Toulavá kamera Objektiv Na cestě po Ženy na cestách Víkend Cyklotoulky Běškotoulky Vo štvorici po Slovensku Celkem
1 18 21 33 29 24 6 7 6 2 1 1 149
Graf č. 5 : nejoblíbenější televizní pořad o cestovním ruchu, Zdroj: vlastní zpracování
V otázce číslo 5 mělo být zjištěno, jaký je nejvíce oblíbený pořad mezi respondenty. Zde odpovídali pouze ti, kteří označili v předešlé otázce číslo 4, odpověď určitě ano a spíše ano. Tito studenti měli možnost otevřené odpovědi, mohli zapsat až tři oblíbené televizní pořady. Z grafu tedy vyplývá, že nejvíce oblíbeným televizním pořadem se 41
stala Cestománie se 22 %. Cestománie patří i celkově mezi nejvíce známý televizní pořad, což vyplynulo z otázky číslo 2. V těsném závěsu se umístil pořad Toulavá kamera, se 20 %. Třetím nejoblíbenějším pořadem byl zvolen Objektiv se 16 %. Podle výsledků na druhém a třetím místě jde vidět, že jsou mezi studenty v oblibě především pořady televizní stanice ČT1. 24 krát byl zvolen pořad Koření a o 6 méně získal pořad Svět. Zbylé pořady byly zmíněny méně než 8 krát, některé pořady jako například Výletníci, Vo štvorici po Slovensku a Běškotoulky byly v odpovědích pouze jedenkrát.
Otázka č. 6 - Podle jakého kritéria se díváte na vámi vybraný pořad zabývající se problematikou cestovního ruchu? Tabulka č. 6 : kritérium pro výběr pořadu, Zdroj: vlastní zpracování Vysílací doba
115
Televizní stanice
29
Hlasatel
10
Zabývající se tuzemskou oblastí
15
Zabývající se zahraniční oblastí
52
Celkem
221
Graf č. 6 : kritérium pro výběr pořadu, Zdroj: vlastní zpracování
42
Z celkového počtu 221 dotazovaných se polovina shodla, že hlavním kritériem proto, aby sledovali jimi vybraný televizní pořad o cestovním ruchu, je vysílací doba. Na základě této odpovědi můžeme dedukovat, že v případě studentů by bylo příhodnější, pokud by se vysílací časy některých pořadů změnily, například do odpoledních či podvečerních hodin. Tím pádem by bylo více studentů ochotno je sledovat. Ranní hodiny pravděpodobně nejsou nejvhodnější. 24 % respondentů uvedlo, že jejich hlavním kritériem, aby daný pořad shlédli, je aby se televizní pořad zabýval zahraniční oblastí. Jako třetím nejčastějším kritériem je televizní stanice. Z této odpovědi vidíme, že televizní stanice hraje také velkou roli ve výběru. Stanice lákají své publikum velkou nabídkou programů, do nichž můžeme zařadit i pořady zabývající se cestovním ruchem. 15 % dotazovaných uvedlo za svoji odpověď kritérium, kdy se pořad zabývá tuzemskou oblastí. To vypovídá, že dotazovaní upřednostňují více pořady zabývající se zahraničními destinacemi než tuzemskem. Pouze 10 krát bylo označeno kritérium hlasatel, což ukazuje, že posluchači mluvený proslov během sledování neberou příliš v potaz.
Otázka č. 7 - Kolik hodin jste ochotni strávit týdně u obrazovky vámi vybraného pořadu zabývající se problematikou cestovního ruchu? Tabulka č. 7 : týdenní sledovat vybraného pořadu, Zdroj: vlastní zpracování 2 hodiny
99
1 hodina
49
3 hodiny
25
1-2 hodiny
17
30 minut
11
5 hodin
8
4 hodiny
5
7 hodin
3
6 hodin
2
8 hodin
1
0 hodin
1
Celkem
221 43
Graf č. 7 : týdenní sledovat vybraného pořadu, Zdroj: vlastní zpracování
Ze získaných výsledků můžeme vyčíst, kolik hodin jsou respondenti ochotni týdně strávit sledováním televizních pořadů zabývajících se cestovním ruchem. Dvě hodiny, to je nejčastější odpověď na otázku číslo 7. Je očividné, že mnozí dotazovaní nechtějí trávit příliš mnoho času u televizní obrazovky. 22 % dotazovaných je ochotno strávit pouhou hodinu týdně sledováním těchto pořadů. 25 respondentů se shodlo, že maximální doba strávená u televize jsou tři hodiny. Pouhých 8 studentů je ochotno strávit pět hodin u obrazovky, o tři méně respondentů se sešlo na čtyřech hodinách. Vyšší počet hodin se v dotazníkovém šetření neobjevoval často. Dokonce jedenkrát se objevila odpověď, kdy student není ochoten strávit žádný čas u televizní obrazovky.
Otázka č. 8 - Ověřujete si pravdivost informací z pořadů zabývající se problematikou cestovního ruchu? Tabulka č. 8 : ověřování pravdivosti informací, Zdroj: vlastní zpracování Ano Ne Celkem
57 164 221
44
Graf č. 8 : ověřování pravdivosti informací, Zdroj: vlastní zpracování
Z celkového počtu 221 dotazovaných odpověděla 3/4, že si pravdivost získaných informací z televizních pořadů o cestovním ruchu neověřuje. Na základě této shody můžeme říci, že studenti věří, že se jim dostává již ověřených a pravdivých informací, které mohou dále využít jak při studiu tak v praxi. Zbylá jedna čtvrtina odpověděla kladně. Právě tito studenti si i po zhlédnutí pořadu si vyhradí dostatek času, aby si ověřili informace i z jiných zdrojů.
Otázka č. 9 - Ovlivňují pořady zabývající se problematikou cestovního ruchu vaše studium? Tabulka č. 9 : vliv pořadů na vysokoškolské studium, Zdroj: vlastní zpracování Určitě ano
14
Spíše ano
67
Spíše ne
108
Určitě ne
32
Celkem
221
45
Graf č. 9 : vliv pořadů na vysokoškolské studium, Zdroj: vlastní zpracování
U otázky číslo 9 se polovina respondentů shodla, že pořady je spíše nijak neovlivňují při jejich studiu na vysoké škole. To znamená, že samotné pořady nemají moc vysoký vzdělávací potenciál pro studenty cestovního ruchu. 67 respondentů, což je 30 %, naopak označilo odpověď, kdy je jejich studium spíše ovlivňováno. Studentů, kteří označili odpověď určitě ne, je poměrně vysoké číslo, tj. 32. Při sečtení negativních reakcí, které jsou z grafu očividné, na vliv pořadů na vysokoškolské studium, můžeme říci, že programy mají charakter pouze informační a ne tak vzdělávací. Pouhých 6 % dotazovaných z 221 si je jista, že působení pořadů na jejich studium je určitě očividné. Sledováním těchto pořadů si rozšiřují své dosavadní znalosti v oblasti cestovního ruchu
Otázka č. 10 - Získáváte nové informace prostřednictvím pořadů zabývající se problematikou cestovního ruchu? Tabulka č. 10 : nové informace z pořadů o cestovním ruchu, Zdroj: vlastní zpracování Určitě ano
78
Spíše ano
108
Spíše ne
26
Určitě ne
9
Celkem
221 46
Tabulka č. 10 : nové informace z pořadů o cestovním ruchu, Zdroj: vlastní zpracování
Ze získaných odpovědí je jasné, že 1/2 dotazovaných se shodla na získávání nových informací prostřednictvím televizních pořadů. V zápětí pouze o 30 studentů méně, tj. 35 %, má zato, že určitě je jim podáváno dostatečné množství nových poznatků a informací. Negativní odpovědi se nevyskytly příliš často, odpověď spíše ne byla označena 12 % a odpověď určitě ne pouze 9 krát. Tyto výsledky poukazují, že pořady jsou dobrou zásobárnou nových informací, které dále předávají svému publiku, v tomto případě studentům vysoké školy. Pořady se snaží o zprostředkování nezkreslených a nesmyšlených informací, které by mohly zmýlit diváky.
Otázka č. 11 - Jaké informace týkající se předmětu „geografie cestovního ruchu“ jste získali sledováním pořadu zabývajícího se problematikou cestovního ruchu? Tabulka č. 11 : získané informace z předmětu GEO CR, Zdroj: vlastní zpracování Informace týkající se přírodních památek Informace týkající se historických památek Informace rozšiřující obecné znalostí sledované destinace Zajímavosti o destinaci A jiné
76 38 83 126 1
Celkem
324
47
Graf č. 11 : získané informace z předmětu GEO CR, Zdroj: vlastní zpracování
Existuje mnoho informací, které studenti mohou získat z televizních pořadů o cestovním ruchu. Ty mohou být zařazeny do kategorií podle jednotlivých předmětů studovaného oboru, v tomto případě přímo cestovní ruch. Otázka číslo 11 je zaměřena na zjištění jaké informace z předmětu geografie cestovního ruchu si studenti odnášejí. Skoro 40 % přísluší nejčastěji označované odpovědi. Respondenti se v této odpovědi shodli, že se k nim dostávají především zajímavosti o destinaci, která je vysílána na televizní obrazivce, kdy ji student sleduje. Pouhá tři procenta dělí následující dvě odpovědi. 83 krát byla označena odpověď, kdy se dotazovaný domníval, že získal nové informace, které rozšiřují jeho dosavadní obecné znalosti o sledované destinaci. Přírodní památky jsou nedílnou součástí každé země, která se snaží na ně přilákat více nových turistů. Respondenti se 76 krát shodli právě na této odpovědi, kdy jsou informováni o přírodních památkách destinace. Jedenkrát se objevila otevřená odpověď, kdy se respondet domníval, že se mu dostává informací o kultuře v různých destinacích.
48
Otázka č. 12 - Jaké informace týkající se předmětu „cestovní ruch“ jste získali sledováním pořadu zabývajícího se problematikou cestovního ruchu?
Tabulka č. 12 : získané informace z předmětu CR, Zdroj: vlastní zpracování Informace o splnění podmínek pro navštívení destinace Informace o způsobu dopravy Informace týkající se historie cestovního ruchu Informace o dalších poplatcích spojených s rekreací A jiné Celkem
88 77 67 46 3 281
Graf č. 12 : získané informace z předmětu CR, Zdroj: vlastní zpracování
Otázka číslo 12 měla zjistit, jaké konkrétní informace
jsou nejčastěji podávány
studentům - z pohledu předmětu cestovní ruch. Z celkového počtu 281 odpovědí připadá právě jedna třetina na informace spjaté s podmínkami pro návštívení dané destinace. Tyto podmínky zahrnují veškeré potřebné cestovní doklady, které je nutné mít v pořádku. 27 % patří údajům o způsobu dopravy do destinace i v samotné zemi, které může návstěvník využít. Informování z oblasti historie cestovního ruchu bylo označeno 67 krát. Informace o dalších poplatcích spojených s rekreací v destinaci se nacházelo v dotaznících 46 krát. Třikrát si studenti vybrali jinou odpověď a podle jejich názoru si odnesli znalosti o životním stylu domorodých obyvatel, poznali další služby 49
v cestovním ruchu a také se naučili, jak se chovat k domorodcům, k jejich zvykům a tradicím. Z grafu jde vidět, že všechny odpovědi nemají mezi sebou velký procentuální rozdíl. Televizní pořady podávají rovnovážně všechny potřebné údaje.
Otázka č. 13 - Jaké informace týkající se předmětu „management ubytovacích zařízení“ jste získali sledováním pořadu zabývajícího se problematikou cestovního ruchu? Tabulka č. 13 : získané informace z předmětu MNUZ, Zdroj: vlastní zpracování Informace o typech ubytování Informace o nadstandardních službách a jejich cenách Informace o lokaci ubytování Informace o kategorii ubytování A jiné Celkem
115 49 64 52 0 280
Graf č. 13 : získané informace z předmětu MNUZ, Zdroj: vlastní zpracování
Na otázku, jaké informace týkající se předmětu management ubytovacích zařízení získávají studenti sledováním pořadů o cestovním ruchu, se 115 krát respondenti shodli, že čerpají hlavně informace o typech ubytování. Údaje o lokaci ubytování byly označeny ve 64 případech. Pouhé jedno procento dělí poslední dvě možnosti odpovědí. 19 % náleží informacím o kategorii ubytování a 18 % nadstardantním službám a jejich 50
cenách. Z odpovědí je zřejmé, že pokud se jedná o ubytování v dané destinaci, je typ ubytování značně propagován v pořadech o cestovním ruchu a studenti si toho všímají. Celkově vzato je ubytování nedílnou součastí pro rekreaci turistů, proto veškeré informace s nimi společné je důležité znát. Otázka č. 14 - Jaké informace týkající se předmětu „management cestovních kanceláří“ jste získali sledováním pořadu zabývajícího se problematikou cestovního ruchu? Tabulka č. 14 : získané informace z předmětu MNCK, Zdroj: vlastní zpracování Informace o poskytovaných službách CK a CA
43
Informace o specializované CK a CA pro danou destinaci
11
Informace o možnostech fakultativních výletů od CK a CA
102
Informace o průměrných cenách zájezdu do dané destinace
65
A jiné informace Celkem
0 221
Graf č. 14 : získané informace z předmětu MNCK, Zdroj: vlastní zpracování
Necelá jedna polovina respondentů, tj 46 %, si z televizních pořadů odnášejí zejména informace o možnostech fakultativních výletů, které jsou pořádáný buď cestovní 51
kanceláří či cestovní agenturou. Z celkového počtu 221 respondentů, jedna třetina studentů sdílí odpověď, kdy údaje o průměrných cenách zájezdů do dané destinace jim jsou v televizních pořadech podávány. CK a CA poskytují mnoho služeb pro své zákazníky, a právě tato odpověď byla dotazovanými označena 43 ktrát. Pouhých 5 % náleží odpovědi, která ukazuje infomace o specializovaných CK a CA pro danou destinaci. Z tohoto posledního výsledku lze říci, že publikum není dostatečně infomováno u jaké CK či CA je možno si zájezd do vybrané destinace zakoupit. Tyto informace si musí následně sám najít buď na internetu nebo přímo v cestovní kanceláři. Otázka č. 15. - Využíváte nově získané informace ve vašem studiu na vysoké škole? Tabulka č. 15 : využívání informací ve škole, Zdroj: vlastní zpracování Určitě ano
34
Spíše ano
106
Spíše ne
71
Určitě ne
10
Celkem
221
Graf č. 15 : využívání informací ve škole, Zdroj: vlastní zpracování
52
106 respondentů z 221, tedy skoro jedna polovina uvedlo, že získávané informace dále spíše využívají ve svém vysokoškolském vzdělání. Tento výsledek prokazuje skutečnost, že televizní pořady poskytují vysokoškolským studentům informace, které jsou dobře použitelné ve studiu. 32 % respondentů je opačného názoru. Shodli se, že spíše nepoužívají nově nabyté znalosti ve svém studiu. Pouhých 15 % studentů si je rozhodně jista, že při svém vzdělávání informace z televizním pořadů o cestovním ruchu využívají a jsou pro ně velkým přínosem. Jenom 10 lidí si vybralo možnost odpovědi, kdy si myslí, že určitě nevyužívají získané poznatky ve škole.
Otázka č. 16 - Využíváte získané informace při vykonávaní praxe? Tabulka č. 16 : využívání informací v praxi, Zdroj: vlastní zpracování Určitě ano
26
Spíše ano
98
Spíše ne
80
Určitě ne
17
Celkem
221
Graf č. 16 : využívání informací v praxi, Zdroj: vlastní zpracování
53
Graf číslo 16 prezentuje, jak jsou informace využívány studenty v praxi.
Necelá
polovina respondentů, tj. 44 %, se shodlo na odpovědi, kdy v praxi spíše využívají získané informace. Opět jde vidět, že televizní pořady jsou dobrým zdrojem informací a jsou rozhodně přínosem pro studenty, kteří je nejen využívají ve svém studiu tak i v praxi. Proto tyto pořady můžeme začlenit mezi důležitou složku nového typu vzdělávání. 36 % studentů je jiného mínění. Tito studenti se domnívají, že spíše nové údaje nevyužívají ve vykonávání jejich povinné školní praxe. Poslední dvě možnosti odpovědí se nevyskytly v tak hojném počtu. 26 studentů si myslí, že při absolvování jejich praxe rozhodně nové poznatky z televizních pořadů zužitkovávají. Pouze 17 respondentů odmítá připustit, že by jakkoliv nové informace v praxi používali. Otázka č 17 - Co byste změnily/upravily na pořadu zabývajícím se problematikou cestovního ruchu, aby byl pro vás ještě větším přínosem pro vaše studium na vysoké škole?
Tabulka č. 17 : typy odpovědí na otázku č. 17, Zdroj: vlastní zpracování Neodpovědělo.
77
Spokojený/á.
38
Nevím.
14
Vyplněno.
92
Celkem
221
Poslední otázka č. 17 se soustředila na názor respondentů, zda by něco změnili či upravily na televizních pořadech. Z celkového počtu 221 tuto otázku vyplnilo pouze 92 studentů. V 77 případech zůstala odpověď nevyplněna. 38 dotazovaných za svoji odpověď označilo, že jsou s dosavadní podobou pořadů spokojena a nic by neměnila. Pouhých 14 dotazovaných nevědělo, co by bylo přívětivé změnit na dosavadních pořadech vysílaných v televizi.
54
Tabulka č. 18: změny na televizních pořadech o cestovním ruchu, Zdroj: vlastní zpracování Více všeobecných informací
12
Více neznámých destinací
10
Více zajímavostí z destinace
10
Změna vysílací doby
10
Stručnější výklad a aktuální informace
7
Tradice, zvyky, názory lidí kteří zemi navštívili a jejich zkušenosti
6
Více informací z oblasti hotelnictví
3
Více reportáží z ČR
3
Více informací o možnostech vycestování
3
Více odbornosti
2
Interaktivní zapojení diváků
2
Zábavnější forma výkladu
2
Přiblížit pořady pro mladé diváky
2
Vysvětlení přímo na vyučovacích hodinách
1
Větší propagace pořadů
1
Propojení s facebookem
1
Informace o možnostech práce
1
Více historie
1
Lepší obsazení pořadu
1
Tematické série po určité oblasti
1
Informace o zájezdech od CK
1
Hlasovací ankety
1
Méně reklam a komercializace
1
Více informací o památkách
1
Celkem
83
55
Graf č. 17: změny na pořadech o cestovním ruchu, Zdroj: vlastní zpracování
Ze získaných odpovědí, které byly získány od 92 respondentů, byl vyhotoven graf č. 17. Studenti měli možnost vypsat jakékoliv změny či úpravy, které by uvítali na televizních pořadech. Z grafu vyčteme, že právě více všeobecných informací, 14 %, by bylo vítáno jako pozitivní změna. Následující tři odpovědi se v šetření vyskytly shodně, tj. 10 krát. Mezi požadované úpravy patří změna vysílací doby, která byla již zmiňována jako kritérium pro výběr televizního pořadu, dále více neznámých míst a zajímavostí z destinace. Některé pořady jsou pro dotazované příliš obsáhlé a mají zastaralé údaje, proto požadují v 7 případech jejich nápravu. Je velmi důležité, aby vysílané informace byly průběžně aktualizovány a neklamaly své publikum. 7 % připadá na odpověď, která se zaměřuje na změny ohledně více informací o tradicích, zvycích a názorech lidí, kteří danou destinaci navštívili a jejich zkušeností. Pro potenciální turisty je obeznámenost, co se týče hotelů a možnosti spojených s vycestováním do destinace velmi podstatná, v šetření se tato odpověď vyskytla třikrát. Stejný počet připadá i volbě ohledně více reportáží z České Republiky. Pouhá 2 % připadají odpovědím jako je lepší interaktivní zapojení diváků, lepší odbornost pořadu, zábavnější forma výkladu a přiblížit pořady mladým divákům. Zbylé odpovědi se vyskytly pouze jedenkrát, v grafu se neobjevují, 56
ale jsou zaznamenány v tabulce, jelikož jsou nedílnou součástí otázky a každý názor respondentů je pro případné zlepšení přínosem.
57
7.6.
Soubor rad pro efektivní rozšiřování odborných znalostí
sledováním televizních pořadů Televizní pořady patří mezi oblíbené programy na televizní obrazovce, jak bylo zjištěno z dotazníkového šetření. Vysokoškolští studenti získávají mnoho nových informací a poznatků, ale způsob jak se lépe samovzdělávat jejich prostřednictvím může být zlepšen. Soubor rad pro efektivnější rozšiřování znalostí sledováním televizních pořadů vychází z vlastních zkušeností a odpovědí získaných z dotazníků. Výhody televizního vyučování: vizuální vysílání návštěva vzdálených míst přímo z obývacího pokoje srovnání vizuálních a literárních informací o dané destinaci pravdivé a aktualizované informace široké spektrum informací snadno dostupné televizní vysílaní pro široké množství studentů příhodná vysílací doba pořadu naučné programy o cestovním ruchu využívání televizních pořadů pro školní vyučování zdokonalování technologií, pomocí nichž lze nahrát daný pořad a znovu si jej přehrát obohacení dosavadních znalostí získaných ve škole nabídka zahraničních televizních stanic zabývající se cestovním ruchem zkvalitnění technologií pro předávání obrazu možnosti velkého výběru destinací, míst a okruhů spjaté s cestovním ruchem využití informací ve vysokoškolském studiu a praxi možnost vyhledání pořadu v archivu na webových stránkách televizní stanice Nevýhody televizního vyučování: poškození zraku dlouhá doba strávená u obrazovky zastaralé a neúplné informace, náročná kontrola pravdivosti uvedených informací 58
nevhodná vysílací doba pořadu na televizní obrazovce pro studenty nevelké množství pořadů zabývající se cestovním ruchem na českých televizních stanicích výdaje za elektřinu Jak si odnést co nejvíce informací z cestopisu? zapisování poznámek ukazovat si místa na mapě doplňovaní stávajícího studijního materiálu nahrání pořadu pro budoucí využití dohledávání si informací v odborné literatuře otevřená diskuze o dané problematice se spolužáky, případně rodiči či učiteli rady pro udržení pozornosti: nekonzumovat potraviny a tekutiny, nenechávat televizi zapnutou pouze jako kulisu v pozadí, ale soustředit se na daný pořad, nepoužívat mobilní telefon, notebook lze používat jen pro zapisování poznámek a ne surfování na internetu, nenechat se rozptýlit reklamami a pořad dodívat do konce, nečíst jiné materiály, které se netýkají dané problematiky v televizním pořadu, aby nedošlo k získání chaotických informací, nenechat se zlákat jiným programem na další televizní stanici. pro lepší zapamatování, sledovat pořad se spolužákem a následně prodebatovat vše, co jste mohli vidět a co jste se dozvěděli, které informace jsou pro vaše studium důležité pro zapamatování nových poznatků si pročítat poznámky, popřípadě znovu shlédnout pořad pro zopakování informací udělat si menší prozkušovací test Další typy vizuálního samovzdělávání prostřednictvím masmédií: Domácí televizní stanice, například: ČT1, ČT2, Nova, Prima Family atd. 59
Zahraniční televizní stanice, některé z nich mají dokumentární charakter a mohou se specializovat bezprostředně v oblasti cestovního ruchu. Většina pořadů je s česky mluveným doprovodem, popřípadě jsou ponechány v originálním znění, například v angličtině či němčině. Například: Travel Channel, Discovery Channel atd. Videozáznamy pro doplnění probrané látky v klidu domova na konkrétních webových odkazech či televizních stanicích. Webové stránky různého charakteru, například youtube, s videi, která jsou zaměřena na destinace a města z celého světa anebo odborné rady související s vycestováním, pobytem a zvyklostmi jednotlivých zemí. Na těchto serverech se nikdo nezaručí, že se zde neobjeví nevhodný materiál. Cestovatelské
stránky,
kde
jsou
nejenom
videa,
ale
i
komentáře
k procestovaným oblastem. Je zde zaručena odbornost i pravdivost informací. Tyto stránky jsou vytvořeny samotnými cestovateli, kteří je průběžně aktualizují a doplňují o nová navštívená místa. Cestovatelská promítání, která jsou poměrně často pořádány naší vysokou školou. Uskutečňují se v aule. Okruhy, které jsou promítány, se zabývají konkrétními destinacemi, městy či problematikou vybraného místa. Díky osobnímu kontaktu přednášejícího mají studenti možnost s ním diskutovat a klást mu své případné dotazy. Další vizuální druhy vzdělávání jsou prezentace, krátké spoty, ukázky a upoutávky. Zmíněné typy je velmi snadné najít na webových stránkách na internetu.
60
8 Závěr Za téma své bakalářské práce jsem si vybrala Názory studentů oboru CR na VŠPJ na vliv televizních pořadů o CR na jejich znalosti v oblasti CR, kdy cílem bylo zjistit úsudek studentů na tyto pořady zabývající se cestovním ruchem a navrhnout soubor rad pro studenty VŠPJ vedoucí k efektivnímu rozšiřování odborných znalostí sledováním televizních pořadů. V teoretické části bakalářské práci jsou popsána masová média, mezi která se řadí bezpodmínečně i televize, která může nést v sobě potenciál v samovzdělávání vysokoškolských studentů prostřednictvím televizních pořadů zabývající se cestovním ruchem, který je studijním oborem studentů. Při zařazení televize do možnosti vzdělávání, bylo nutné se zabývat i psychologií učení samotných vysokoškoláků. Součástí praktické části je stručný popis Vysoké školy polytechnické v Jihlavě, oboru cestovní ruch, ke kterému se vztahují televizní pořady právě zabývající se problematikou cestovního ruchu. Dále byly prezentovány i předměty související s oborem cestovní ruch, v neposlední řadě krátký seznam televizních pořadů vysílaných na českých televizních stanicích. Z vypracovaného dotazníkového šetření lze vyčíst, jaký názor na pořady mají dotazovaní, a vliv televizních pořadů na respondenty. Na základě dotazníků byl navrhnout soubor rad pro studenty VŠPJ k účinnějšímu vzdělávání prostřednictvím těchto pořadů. Sběr dat probíhal osobním kontaktem přímo se studenty na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě. Z vyhodnocení dotazníků je zřejmé, že mezi studenty jsou televizní pořady známy, i když ne všichni dotazovaní si pamatují jejich název. Především je důležité, že se pořady dostaly do jejich podvědomí. Studenti preferují pořady zejména televizní stanice ČT1, která nabízí množství různých programů. Nejvíce populární trojice pořadů je Cestománie, Toulavá kamera a Objektiv. Sledovanost vysílaní je poměrně vysoká, týdně se průměrně pohybuje na dvou hodinách. Pokud se již student rozhodne pro nějaký pořad, pravdivost nově získaných informací si ověřuje i z jiných zdrojů, aby je mohl následně využít nejenom při svém studiu ale i v praxi. Množství nových informací je široké a daly by se rozdělit podle hlavních předmětů oboru cestovní ruch. Z oblasti geografie cestovního ruchu to jsou zajímavosti o vysílané destinaci. Ze státnicového předmětu cestovní ruch si studenti odnášejí zvláště informace týkající se splnění 61
podmínek pro navštívení destinace, mezi které lze zařadit potřebu cestovních dokladů, víza atd.
Údaje o typech ubytování jsou nejčastěji získávané znalosti z předmětu
management ubytovacích zařízení. Tento předmět také spadá do okruhu státnicových předmětů. Poslední oblastí je předmět management cestovních kanceláří, ze kterého jsou informace o možnostech fakultativních výletů pořádaných CK či CA podle vysokoškoláků nejčastěji publikovány v televizních pořadech. Studenti se shodli, že kdyby mohli něco pozměnit na dosavadní podobě televizních pořadů, jednalo by se o množství všeobecných informací, které by ještě více rozšířili, což poukazuje, že studenti mají zájem se více vzdělávat a být informování. Závěrem lze říci, že televizní pořady v sobě nesou velký vzdělávací potenciál, který se musí dále rozvíjet a správně využít. Pořady jsou mezi studenty populární, což potvrdil i realizovaný výzkum. Sepsaný soubor rad pro efektivnější vzdělávání pomocí těchto pořadů může napomoci studentům lépe si odnést více informací z těchto pořadů a ty následně využívat při svém vysokoškolském studiu i následné praxi. Kromě televizní samovzdělávací metody jsou pro studenty k dispozici i jiné formy pro vzdělávání prostřednictvím masmédií, které jsou sepsaný v souhrnu rad.
62
9 Seznamy 9.1.
Seznam tabulek
Tabulka 1: televizní pořady v povědomí respondentů
36
Tabulka 2: televizní pořady o cestovním ruchu
37
Tabulka 3: sledovanost televizních pořadů o cestovním ruchu
39
Tabulka 4: popularita televizních pořadů o cestovním ruchu
40
Tabulka 5: nejoblíbenější televizní pořad o cestovním ruchu
41
Tabulka 6: kritérium pro výběr pořadu
42
Tabulka 7: týdenní sledovat vybraného pořadu
43
Tabulka 8: ověřování pravdivosti informací
44
Tabulka 9: vliv pořadů na vysokoškolské studium
45
Tabulka 10: nové informace z pořadů o cestovním ruchu
46
Tabulka 11: : získané informace z předmětu GEOCR
47
Tabulka 12 : získané informace z předmětu CR
49
Tabulka 13: : získané informace z předmětu MNUZ
50
Tabulka 14: : získané informace z předmětu MNCK
51
Tabulka 15: využívání informací ve škole
52
Tabulka 16: využívání informací v praxi
53
Tabulka 17: typy odpovědí na otázku č. 17
54
Tabulka 18: změny na pořadech o cestovním ruchu
55
9.2.
Seznam grafů
Graf 1: televizní pořady v povědomí respondentů
36
Graf 2: televizní pořady o cestovním ruchu
38
Graf 3: sledovanost televizních pořadů o cestovním ruchu
39
Graf 4: popularita televizních pořadů o cestovním ruchu
40 63
Graf 5: nejoblíbenější televizní pořad o cestovním ruchu
41
Graf 6: kritérium pro výběr pořadu
42
Graf 7: týdenní sledovat vybraného pořadu
44
Graf 8: ověřování pravdivosti informací
45
Graf 9: vliv pořadů na vysokoškolské studium
46
Graf 10: nové informace z pořadů o cestovním ruchu
47
Graf 11: : získané informace z předmětu GEOCR
48
Graf 12 : získané informace z předmětu CR
49
Graf 13: : získané informace z předmětu MNUZ
50
Graf 14: : získané informace z předmětu MNCK
51
Graf 15: využívání informací ve škole
52
Graf 16: využívání informací v praxi
53
Graf 17: změny na pořadech o cestovním ruchu
56
64
10 Seznam bibliografických citací [1] DAVID, Giles. Psychologie médií. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2012.185 s. ISBN 978-80-247-3921-2. [2] JIRÁK, Jan a Barbara KÖPPLOVÁ. Masová média. 1. vyd. Praha: Portál s.r.o., 2009. 416 s. ISBN 978-80-7367-466-3. [3] JIRÁK, Jan a Barbara KÖPPLOVÁ. Media a společnost: stručný úvod do studia medií a mediální komunikace. 1. vyd. Praha: Portál, 2003. 207 s. [4] MCLUHAN, Marshall. Jak rozumět médiím. 1.vyd. Překlad Miloš Calda. Praha: Odeon, 1991.348 s., ISBN 80-207-0296-2. [5] ŘÍČAN, Pavel. Krotíme obrazovku. 1.vyd. Praha: Portál, 1995. 62 s. ISBN 807178-084-7. [6] ROZEHNAL, A. Mediální právo. 2. rozš. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, s.r.o., 2007. 285 s. ISBN 80-86473-79-1. [7] KROUPA, J., MOLEK, P., MORAVEC, O. et al. Mediální právo. Brno: Masarykova univerzita, 2009. [8]KURIC, Josef. Vývojová psychologie. 2. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1964. s. 161 [9] ŘEHULKA, Evžen. Úvod do studia psychologie. 1. vyd. Brno: Paido, 1995. 63 s. ISBN 80-85931-02-8 [10] KERN, Hans. Přehled psychologie. 1. vyd. Praha: Portál, 1999, 289 s. ISBN 80717-8240-8. [11] MASOPUST, Prokop. Televizní výuka. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1974. [12] MACEK, Petr. Adolescence: Psychologické a sociální charakteristiky dospívajících. 1.vyd. Praha: Portál, 1999, 207 s. ISBN 80-717-8348-X. [13] FARKOVÁ, Marie. Dospělost a její variabilita. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009, 136 s. Psyché (Grada). ISBN 978-80-247-2480-5. [14] VAVŘÍKOVÁ, Hana. Podpůrný studijní materiál pro disciplínu „Psychologie učení“. Ostrava, 2008. s. 46
65
[15] SLAVÍK, Milan. Vysokoškolská pedagogika. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012, 253 s. Pedagogika (Grada). ISBN 978-80-247-4054-6. [16] PAULÍK, Karel. Obecná psychologie pro učitele odborných předmětů. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita, Pedagogická fakulta, 2003, 82 s. Studijní opora pro kombinovaná studia. ISBN 80-704-2241-6. [17] Obecné informace. Vysoká škola polytechnická Jihlava [online]. 2013 [cit. 201303-28]. Dostupné z: https://www.vspj.cz/zajemce-o-studium/obecne-informace [18] Cestovní ruch. Vysoká škola polytechnická Jihlava [online]. 2013 [cit. 2013-0328]. Dostupné z: https://www.vspj.cz/zajemce-o-studium/cestovni-ruch [19] Cestovní ruch - informace pro studenty prezenční formy studia. Vysoká škola polytechnická Jihlava [online]. 2013 [cit. 2013-03-28]. Dostupné z: https://www.vspj.cz/student/prezencni-studium/cestovni-ruch [20] Studijní plány. Informační systém Vysoké školy polytechnické Jihlava [online]. 2013 [cit. 2013-04-29]. Dostupné z: https://is.vspj.cz/studijni-plany/index/plan/17 [21] Vznik a cíle Objektivu. Objektiv [online]. 1996–2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/1096911352-objektiv/1734-historie-poradu/ [22] O pořadu. Prima SVĚT [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.iprima.cz/primasvet [23] O pořadu. Ženy na cestách [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.iprima.cz/zenynacestach [24] O pořadu. Ženy na cestách [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.iprima.cz/porady/kam-na-vylet [25] MCQUAIL, Denis. Úvod do teorie masové komunikace. Vyd. 3. Překlad Marcel Kabát. Praha: Portál, 2007, 447 s. ISBN 978-807-3673-383. [26] Pořady A–Z. Česká televize [online]. 1996–2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/a-z/ [27] Toulavá kamera. Česká televize [online]. 1996 - 2013 [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://toulavakamera.ceskatelevize.cz/ 66
[28] Cestománie. Česká televize [online]. 1996 - 2013 [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/1095875447-cestomanie/dily/ [29] Česká cesta do ráje. Česká televize [online]. 1996 - 2013 [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/tvprogram/hledani/?filtr[nadtitul]=ceska%20cesta%20do%20raje
67
11 Přílohy 11.1. Příloha 1: Dotazníkové šetření 1. Znáte nějaký televizní pořad zabývající se problematikou cestovního ruchu? Ano znám. Ano znám, ale nepamatuji si jeho/jejich název. (pokračujte odpovědí č. 3) NE neznám. (dále nevyplňujte, děkuji) 2. Pokud ano, pokuste se vyjmenovat alespoň 3. 3. Sledujete některé televizní pořady zabývající se problematikou cestovního ruchu? Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne 4. Máte nějaký oblíbený pořad zabývající se problematikou cestovního ruchu? Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne 5. Pokud máte nějaký oblíbený pořad, tak jaký/jaké? Zdali jste v otázce č. 4. odpověděli spíše ne, určitě ne, neodpovídejte v této otázce. 68
6. Podle jakého kritéria se díváte na vámi vybraný pořad zabývající se problematikou cestovního ruchu? Vysílací doba Televizní stanice Hlasatel Zabývající se tuzemskou oblastí Zabývající se zahraniční oblastí 7. Kolik hodin jste ochotni strávit týdně u obrazovky vámi vybraného pořadu zabývající se problematikou cestovního ruchu? 8. Ověřujete si pravdivost informací z pořadů zabývající se problematikou cestovního ruchu? ANO NE 9. Ovlivňují pořady zabývající se problematikou cestovního ruchu vaše studium? Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne
10. Získáváte nové informace prostřednictvím pořadů zabývajících se problematikou cestovního ruchu? Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne
69
11. Jaké informace týkající se předmětu „geografie cestovního ruchu“ jste získali sledováním pořadu zabývajícího se problematikou cestovního ruchu? Informace týkající se přírodních památek Informace týkající se historických památek Informace rozšiřující obecné znalostí sledované destinace Zajímavosti o destinaci A jiné informace: 12. Jaké informace týkající se předmětu „cestovní ruch“ jste získali sledováním pořadu zabývajícího se problematikou cestovního ruchu? Informace o splnění podmínek pro navštívení destinace (vízum, …) Informace o způsobu dopravy Informace týkající se historie cestovního ruchu Informace o dalších poplatcích spojených s rekreací A jiné informace: 13. Jaké informace týkající se předmětu „management ubytovacích zařízení“ jste získali sledováním pořadu zabývajícího se problematikou cestovního ruchu? Informace o typech ubytování Informace o nadstandardních službách a jejich cenách Informace o lokaci ubytování Informace o kategorii ubytování A jiné informace: 14. Jaké informace týkající se předmětu „management cestovních kanceláří“ jste získali sledováním pořadu zabývajícího se problematikou cestovního ruchu? služby CK a CA specializované CK a CA pro danou destinaci možnost fakultativních výletů od CK a CA průměrná cena zájezdu do dané destinace A jiné informace:
70
15. Využíváte nově získané informace ve vašem studiu na vysoké škole? Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne 16. Využíváte získané informace při vykonávaní praxe? Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne 17. Co byste změnily/upravily na pořadu zabývající se problematikou cestovního ruchu, aby byl pro vás ještě větším přínosem pro vaše studium na vysoké škole?
71
