VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Jak ovlivňuje pohyb kvalitu života seniorů

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií

Jak ovlivňuje pohyb kvalitu života seniorů Bakalářská práce

Autor: Veronika Hrabovská Vedoucí práce: Mgr. Irena Točíková Jihlava 2013

Anotace Tato bakalářská práce se zabývá problematikou vlivu pohybových aktivit na kvalitu života starších jedinců. Popisujeme zde důležitost pohybu pro náš organismus. Pohyb bývá zařazen i v rámci léčby či rekonvalescence. Při větším zájmu o své okolí mají senioři možnost využití různých aktivit, které mohou pozitivně ovlivňovat kvalitu jejich života, jejíž definice je v práci popsána. Také zde uvádíme přehled standardizovaných dotazníků kvality života pro seniory. Teoretická část je zakončena kapitolou o stárnutí, která popisuje změny v organismu nastávající s přibývajícím věkem. Cílem bakalářské práce je zjistit, jaký vliv má pohyb na kvalitu života seniorů, což jsme zkoumaly pomocí kvantitativního výzkumu.

Klíčová slova: senior, pohybová aktivita, kvalita života, stáří

Annotation This bachelor thesis focuses on the problems of the influence of movement activities on the life quality of older people. We describe the importance of movement on our organism. Movement used to be included into the treatment and recovery. Seniors who cares about their surroundings have possibility of using various activities which may positively affect quality of their life which definition is described in the bachelor thesis. Also, there is an overview of standardized questionnaires of life quality for seniors. The theoretical part ends with a chapter about aging, which describes the changes of organism according to increasing age. The aim of this bachelor thesis is to determine influence of the movement on the quality of seniors life, which we examined using quantitative research.

Key words: senior, movement activity, quality of life, old age

Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat paní Mgr. Ireně Točíkové za cenné rady, vstřícný přístup a trpělivost během psaní této bakalářské práce. Také velmi děkuji členům vedení všech organizací, které mi umožnily provádět dotazníkové šetření a sběr informací. A v neposlední řadě děkuji respondentům, bez kterých by jinak tento výzkum nemohl být proveden.

Obsah 1 Úvod............................................................................................................................... 8 1.1

Cíle práce ......................................................................................................... 10

1.2

Pracovní hypotézy ............................................................................................ 10

2 Teoretická část ............................................................................................................. 11 2.1 Anatomie a fyziologie pohybového aparátu ......................................................... 11 2.1.1 Kosti ............................................................................................................... 11 2.1.2 Klouby ........................................................................................................... 12 2.1.3 Svaly .............................................................................................................. 13 2.1.4 Šlachy............................................................................................................. 14 2.2 Pohybová aktivita ................................................................................................. 15 2.2.1 Vyšetření funkční zdatnosti ........................................................................... 16 2.2.2 Význam pohybové aktivity ............................................................................ 16 2.2.3 Pohybová aktivita jako léčba v geriatrii ........................................................ 17 2.2.4 Kompenzační pomůcky ................................................................................. 18 2.2.5 Aktivní stárnutí .............................................................................................. 19 2.2.6 Pohybové aktivity vhodné pro seniory .......................................................... 20 2.3 Kvalita života ........................................................................................................ 21 2.3.1 Definice kvality života ................................................................................... 21 2.3.2 Národní program – Kvalita života ve stáří..................................................... 22 2.3.3 Měření kvality života u stárnoucí populace ................................................... 22 2.4 Stáří ....................................................................................................................... 23 2.4.1 Vymezení stáří ............................................................................................... 23 2.4.2 Změny ve stáří ............................................................................................... 24 3 Praktická část ............................................................................................................... 31 3.1 Metodika výzkumu ............................................................................................... 31 3.2 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí .............................. 31

3.3 Průběh výzkumu ................................................................................................... 34 3.4 Zpracování získaných dat ..................................................................................... 34 3.5 Výsledky výzkumu ............................................................................................... 35 3.6 Diskuze ................................................................................................................. 75 3.7 Návrh řešení a doporučení pro praxi..................................................................... 82 4 Závěr ............................................................................................................................ 83 Slovník pojmů Seznam použité literatury Seznam tabulek, grafů a obrázků Seznam příloh

1 Úvod „Kdo jednou viděl, jak starý člověk vstává, upil z poháru geriatrie.“ Sir B. Isaacs Stárnutí je znakem jakéhokoliv živého organismu a bývá nezbytnou složkou existence. V současnosti se průměrná délka života nachází u hodnot 78,1 let u žen, zatímco u mužů je to 71,5 let. Množství populace seniorů žijících v České republice, jejichž stáří je nad 65 let, dosahuje k 15 %. Mnohé výzkumy dokázaly, že do dveří ordinací obvodních lékařů vchází třetina lidí, která dosáhla minimálně 60 let. Proto je důležité zmínit, že vědomosti týkající se geriatrie budou časem po zdravotních sestrách stále více a více vyžadovány (Pokorná, 2010; Mlčochová, 2009). Sociální změny, které se objevují v poslední době, velmi působí a v budoucnu budou nadále působit na kvalitu života stárnoucího obyvatelstva. Je vhodné vyhledávat činitele, jež mají vliv na kvalitu života a snažit se tak pochopit potřeby, které jsou úzce spjaty se subjektivním prožíváním kvality života (Dvořáčková, 2012). Dobrý fyzický stav umožňuje jedinci osvojit si základní požadavky všedního dne, aniž by došlo k mimořádné únavě organismu. Fyzická kondice a stupeň závislosti na okolí má výrazný vliv na kvalitu života. Mezi lidmi se šíří myšlenka, že se senioři mají tendenci stranit pohybovým aktivitám. Raději si vyberou komfortní a sedavý styl života, který má přirozeně negativní vliv na jejich zdraví. Studie prokázaly pozitivní vliv pravidelné pohybové aktivity jak na fyzický, tak i na psychický stav seniora. Je proto nezbytné aktivizovat stárnoucí populaci po stránce fyzické i psychické, jelikož výhradně všestranné aktivity ochraňují seniory před slabostí a mnohými nemocemi, které přichází s přibývajícím věkem (Komačeková, 2010; Roslawski, 2005). Toto téma bakalářské práce mě velice zaujalo. Hlavním důvodem výběru byla příhoda, která se mi navždy vryla do paměti. Jedná se o zkušenost mé babičky, kdy bylo názorně vidět, jak může pohybová aktivita změnit kvalitu života téměř ze dne na den. Tento příběh uvádím v příloze A. Jelikož v mém okolí žije mnoho starších lidí, mám také možnost porovnávat, jak mají činnosti spojené s pohybem vliv na jejich prožívání a kvalitu života.

8

Teoretická část bakalářské práce obsahuje základní údaje o funkční anatomii a fyziologii pohybového aparátu. Také jsou rozepsány pohybové aktivity, jejich důležitost a význam ve stáří. Příloha B zahrnuje doporučení, kterých by se senioři měli držet, pokud chtějí začít s jakoukoliv pohybovou aktivitou. Další kapitoly jsou tvořeny vymezením kvality života a způsoby jejího měření u stárnoucí populace, popisováním stáří a změn, které nastávají s přibývajícím věkem. Praktickou část tvoří vyhodnocení dotazníkového šetření prováděného u seniorů žijících ve svém domácím prostředí, v domově pro seniory, či v domově s pečovatelskou službou. Výzkum je zakončen diskusí, která popisuje, zda došlo k potvrzení či vyvrácení pracovních hypotéz. Doposud nebyla publikována žádná studie, která by zkoumala vliv pohybové aktivity na kvalitu života seniorů. Bylo ovšem provedeno nespočet výzkumů zaměřených pouze na pohyb stárnoucí populace. Výsledky byly jednoznačné, vždy poukazovaly na to, že jakákoliv pohybová aktivita pozitivně přispívá k vzrůstu svalové hmoty, dochází ke zdokonalení vytrvalosti a výkonnosti seniora. Autorky Čagánková a Martinková (2010) vytvořily výzkum, ve kterém byl použit Barthelův test základních všedních činností ke zjištění soběstačnosti seniorů starších 80 let. Výsledky poukazují na to, že stav soběstačnosti je ovlivněn mnoha faktory, jako je například pohlaví, prostředí, ve kterém senior žije, zda žije sám a v neposlední řadě postoj jedince k životu a úroveň jeho zdravotního stavu (Čagánková, Martinková, 2010; Štilec, 2004). Mezinárodní studie kvality života seniorů se zúčastnila Eva Dragomirecká s Pavlou Šelepovou. Na základě standardizovaného dotazníku WHOQOL vytvořily dotazník vhodný pro seniory – WHOQOL-OLD, který byl poté vyplňován lidmi starších 60 let (Dragomirecká, Šelepová, 2004). Touto prací bych lidem chtěla přiblížit problematiku stárnoucího obyvatelstva. Hlavní myšlenkou je skutečnost, že každý člověk je originální a každý z nás má odlišné zájmy a koníčky. Není tomu tak, že jsou všichni senioři neaktivní a bez zájmu o své okolí, jak si většina z nás myslí. Je možné, že by se velmi rádi zapojili do společnosti, ale ani neví, že se v jejich okolí vyskytuje nespočet aktivit vhodných právě pro ně. Tato práce by mohla posloužit jako motivace vyhledávání nových zájmových činností právě pro tento typ seniorů. Také bych si přála, aby byl výzkum nápomocný k porozumění a vcítění se nás mladších spoluobčanů ke starším lidem.

9

1.1 Cíle práce Hlavní cil: 

Porovnat kvalitu života u různě pohybově aktivních seniorů.

Vedlejší cíle: 

Zjistit rozdíly ve výskytu omezení mobility a soběstačnosti mezi pohlavím.



Zmapovat výskyt omezení soběstačnosti a pohyblivosti u vybrané skupiny seniorů a porovnat jej se stupněm jejich dosaženého vzdělání.

1.2 Pracovní hypotézy 

Předpokládám, že pohybově aktivní senioři udávají vyšší kvalitu života, než senioři bez pohybové aktivity.



Předpokládám, že ženy jsou pohyblivější než muži.



Předpokládám, že vyšší úroveň vzdělání přispívá k zachování soběstačnosti jedince do vyššího věku, než je tomu u jedince s nižším vzděláním.



Předpokládám, že senioři se zvýšeným BMI mají sníženou toleranci k pohybu, než senioři s rozmezím BMI do 30.



Předpokládám, že senioři, kteří žijí v domovech pro seniory, mají nižší pohybovou aktivitu než senioři, kteří žijí ve svém domácím prostředí.

10

2 Teoretická část 2.1 Anatomie a fyziologie pohybového aparátu Funkční anatomii pohybového aparátu lze rozdělit na čtyři funkčně nedělitelné základní součásti: 

opěrná složka (pasivní) – tvořena kostmi a klouby,



výkonná složka (aktivní) – tvořena svaly a šlachami,



řídící složka (regulační) – tvořena centrálním a periferním nervovým systémem,



zásobovací složka (infrastrukturální) – tvořena cévami, které umožňují zásobení pohybového aparátu důležitými živinami (Binovský, 2010).

Jakákoliv lidská pohybová aktivita, ať už se jedná o vzpřímený postoj těla, či cílený pohyb, je propojena s vyššími etážemi centrálního nervového systému. Kosterní svaly jsou ovládány pomocí somatické složky nervového systému, tvořeným mozkem a míchou, ke kterým náleží mozkové a míšní nervy. Aktivita tohoto systému umožňuje vznik svalové činnosti, tudíž pohybu (Mysliveček, Trojan, 2004). Na pohybové aktivitě se účastní přímo či nepřímo skupina orgánů, respektive orgánových soustav. K vlastním orgánům pohybového aparátu náleží kosti, klouby, svaly a šlachy (Binovský, 2010).

2.1.1 Kosti Kost (os) popisujeme z makroskopické a mikroskopické konstrukce kostí. Makroskopická konstrukce kostí zahrnuje rozdělení kostí na kosti dlouhé (kost pažní a kost stehenní), krátké (kosti zápěstí), ploché (hrudní kost) a nepravidelné (obratle). Typickou stavbu mají kosti dlouhé, které vytváří: diafýza – střední část, epifýzy – koncové části, které jsou na kloubních plochách kryté slabou vrstvou chrupavky, medulla ossium – kostní dřeň vystýlající dutinu diafýzy a periost (okostice) – velmi prokrvená a inervovaná blána pokrývající povrch kosti.

11

Mikroskopická konstrukce kostí obsahuje dva typy kostní tkáně: kostní tkáň hutnou a houbovitou. Hutná kostní tkáň – též nazývána kompaktní tkáň a je umístěna pod periostem. Tato kostní tkáň je velmi pevná a pružná. Vytváří ji kostní lamely, které se vyskytují v dlouhých kostech. Jsou nazývány jako Haversovy lamely, jejichž uspořádání vytváří koncentrické vrstvy kolem centrálního kanálku obsahujícího krevní a mízní cévy. Stěny lamel obsahují kostní buňky nazývané osteocyty. Houbovitá kostní tkáň – spongiózní tkáň, která se nachází v epifýzách dlouhých kostí, v kostech krátkých a plochých. Stavba houbovité tkáně se skládá z nepravidelně uspořádaných trámců, které jsou schopny okamžité přestavby ve směru zatížení kosti (Merkunová, Orel, 2008).

2.1.2 Klouby Kloub (articulatio) vytváří pohyblivé spojení kostí. Pohyblivost je závislá na tvaru kloubních ploch. Z mechanické stránky klouby patří ke konfiguraci pák a vytvářejí tak body rotace (Binovský, 2010). Tabulka 1 Typy kloubů a jejich funkce (zdroj: Binovský, 2010) Kulovitý kloub

umožňuje pohyb všemi směry

Kladkový kloub

dovoluje pohyb pouze v jedné rovině

Sedlovitý kloub

kosti se navzájem dotýkají v pravém úhlu

Vejčitý kloub

pohyb je možný ve většině směrů

Čepový kloub

slouží k rotaci kosti nacházející se v objímce tvořené kostí druhou

Plochý kloub

ploché styčné kosti se po sobě navzájem smekají

Místa lidského těla, kde se nacházejí jednotlivé typy kloubů, jsou zahrnuty v příloze C. Složení kloubu:  Kloubní plochy jsou tvořeny hlavicí jedné kosti a jamkou kosti druhé. Pokrývá je vrstva bezcévné, hyalinní kloubní chrupavky. Tato chrupavka slouží k omezování tření

12

mezi jednotlivými kloubními plochami a tlumí nárazy a otřesy. Při jejím opotřebení kloubní chrupavka neregeneruje.  Kloubní pouzdro je bohatě inervováno a prokrveno. Skládá se ze dvou vrstev: zevní vazivová vrstva vytváří obal kloubu a je pevně připojena k okostici. Vnitřní vrstvu vytváří synoviální výstelka, která obsahuje kloubní tekutinu.  Kloubní štěrbina nacházející se mezi kloubními plochami kostí je tvořena kloubní tekutinou, nazývanou synovie. Kloubní tekutina slouží k zásobování kloubní chrupavky kyslíkem a živinami, dále odvádí zplodiny metabolismu a v neposlední řadě má vliv na snížení tření mezi kloubními plochami.  Kloubní vazy jsou pásy kolagenního vaziva. Rozlišujeme dva druhy kloubních vazů. Zevní vazy se nacházejí mimo kloubní pouzdro a slouží ke zpevňování kloubu. Vazy vnitřní jsou umístěny uvnitř kloubního pouzdra.  Kloubní destičky jsou chrupavčitého charakteru. Jsou vloženy mezi kloubní plochy kostí a připevněny ke kloubnímu pouzdru. Funkcí kloubních destiček je vyrovnávání odlišně zakřivených kloubních ploch, čímž zvyšují kloubní stabilitu, regulují proudění kloubní tekutiny tak, aby proudila do prostoru, ve kterém dochází k výraznému tření. Mezi kloubní destičky zařazujeme disky, které se nachází v loketním kloubu a menisky umístěné v kolenním kloubu (Merkunová, Orel, 2008).

2.1.3 Svaly Svaly (musculi) mají možnost kontrakce – stažení a následujícího ochabnutí – relaxace. Na lidském těle se nachází zhruba 600 svalů. Za stažení kosterních svalů mají odpovědnost příčně pruhované svaly. Svaly rozdělujeme dle místa vzniku jejich úponů. Rozlišujeme svaly kosterní, které se připevňují na skelet člověka a pohybují jím. Další skupinou jsou kožní svaly upínající se do kůže, umožňující tak jejími pohyby. Úpony kloubních svalů se nacházejí v kloubních pouzdrech (Elišková, Naňka, 2006). Stavba kosterního svalu se skládá z ohromného množství svalových buněk, které nazýváme svalová vlákna. Propojení těchto vláken zajišťují svazky řídké vazivové tkáně zvané snopečky. U svalů větších rozměrů vytvářejí snopce, větší množství snopců

13

poté vytváří bříško svalu. Utváření snopců a snopečků stanovuje, jaký bude mít sval tvar, jak velká bude jeho svalová síla a míra pohybu (Merkunová, Orel, 2008). Svalová vlákna obsahují ještě menší vlákna, nazývaná myofibrily, která jsou vytvořena ze silných a tenkých vláken zvaných myofilamenta. Silná myofilamenta jsou utvářena z poměrně veliké bílkoviny, kterou nazýváme myosin. Naopak tenká myofilamenta jsou složena hlavně z menších bílkovin, z aktinu. Každé vlákno kosterního svalu je obklopeno plasmatickou membránou zvanou sarkolema. Vlákno také obsahuje několik jader, která jsou umístěna v blízkosti plasmatické membrány. Tento speciální typ cytoplasmy označujeme jako sarkoplasma. Uvnitř sarkoplasmy se nachází mnoho mitochondrií a velké množství myofibril, které probíhají podélně a mají k sobě paralelní postavení. Kolem každé myofibrily a každé další, které k sobě jdou paralelně, se nachází sarkoplasmatické retikulum. Tato síť trubiček a váčků obsahující ionty vápníku je něco podobného, jako hladké endoplasmatické retikulum nalezené v dalších typech buněk. V pravých úhlech přes sarkoplasmatické retikulum se nachází příčné kanálky, neboli T-tubuly, řada trubicových organel, které běží skrz vlákna ven. Sarkolema pokračuje jako výstelka T-tubulů (Carola, Harley, Noback, 1992).

2.1.4 Šlachy Pomocí šlach (tendines) se mohou svaly upínat ke kostem. Jejich poloha zpravidla překlenuje minimálně jeden kloub. Šlachy jsou připevněné k okostici kostí, jenž vytváří náležitý kloub. Pokud nastane kontrakce svalu či celé svalové skupiny, skloubené kosti se k sobě přitahují takovým způsobem, že jedna z kostí zůstává bez změny polohy, případně je změna polohy nevnímatelná. Pozici připevnění šlachy svalu u takovéto kosti nazýváme pojmem počátek – origo; naopak působiště připevnění šlachy ke kosti, která je přitahována, označujeme jako úpon svalu – insertio (Merkunová, Orel, 2008).

14

2.2 Pohybová aktivita Všechno okolo nás, i náš organismus je neustále v pohybu. Pohyb nám umožňuje přesunutí z jednoho místa na druhé. S pohybem získáváme radostnou náladu – buďto radost spojenou přímo s pohybem, či v jeho důsledcích (Klevetová, Dlabalová, 2008). Vyskytuje se pravidlo – co nepoužívám, to ztratím. Naše tělo vyžaduje tělesné cvičení, náš mozek naopak duševní trénink. Pokud si senioři s odchodem do penzionování budou utvářet nový životní styl a vytvářet si denní programy, je vhodné do nich okamžitě zahrnout cvičení, vzdělávání, aktivity odehrávané ve společnosti a další možné činnosti. Je důležité určit si cílený a vyvážený denní režim (Kubů, Radechovská, 2006). Stárnutí zasahuje všechny části pohybového systému. Zprvu se postižení projevuje v omezování kloubní hybnosti, poté přichází úbytek rychlosti a obratnosti, v konečné fázi nastává i úbytek síly a vytrvalosti. Jednou z mnoha příčin bývá pokles rychlosti stažení svalů a ztráta svalové hmoty (Štilec, 2004). Úbytek zdatnosti je pozvolný a nebývá nápadný. Náhlé projevy se objevují při neobyčejném zatížení organismu, které při svém údivu jedinec nezvládá. Krok za krokem narůstající ztráta kondice má vliv na postupné omezování aktivit. Tyto aktivity se postupem času přeměňují, až se z radosti stává dyskomfort. Doposud běžné denní činnosti se stávají stále více náročnými. V první řadě jedince vyčerpávají rekreační nebo pracovní zatížení, která byla do této doby běžná, poté má senior problémy zvládat i běžné denní aktivity. Tyto problémy s přibývajícím věkem mohou vyústit až v poruchy základní soběstačnosti. Je nezbytné vyzdvihnout, že příčinou nebývá stárnutí organismu, ale důležitým faktorem je jeho nečinnost (Kalvach, 2008). Přejeme-li si zachovat své pohybové dovednosti co nejdelší dobu, je potřeba mít na ně cílený vliv. Pravidelné tréninky udržují organismus v dobré formě, zajišťují správné svalové napětí a míru pohybu kloubů. Pohyb slouží jako prevence různých chorob. Proces stárnutí je možno dostatečnou pohybovou aktivitou zpomalit. Je možné ovlivnit nejen svoji soběstačnost, ale také naše myšlenky a pocity, které cítíme. Pohyb nejen

15

přispívá k redukci bolesti pohybového systému, ale také k pocitům a dojmům vyrovnanosti. Je zde šance, že si tělo dokáže až do vysokého věku zachovat tělesnou zdatnost a zvyšovat tak svoji svalovou sílu. Možnost přizpůsobení se svalového vlákna nezávisí na věku jedince. Tuto teorii potvrzují opakující se studie, jejichž předmětem bylo zkoumání pravidelného silového zatěžování dolních končetin u osob starších 87 let. Výsledkem studií vzešel výsledek o vzrůstu svalové síly o celých 113 %. Nejen, že došlo k zesílení stehenního svalstva, ale také se zrychlila chůze a celková mobilita seniorů (Klevetová, Dlabalová, 2008).

2.2.1 Vyšetření funkční zdatnosti Určení všeobecné funkční statnosti bývá odvozeno z klasifikace sebepéče jedinců, z toho, jak jsou závislí na okolí a jak si sami zvládají obstarat běžné denní činnosti. K tomuto vyšetření slouží Barthelův test, který je nejběžnějším prostředkem ke zjišťování výše uvedených okruhů. Tento test se stává základním prvkem pro osobní návrh léčby. Spolehlivost a jistota testu byla prokázána v mnoha výzkumech (Schuler, Oster, 2010). Dalším orientačním testem vyšetřující schopnost chůze a pohybové aktivity bývá Get up and go test, neboli Vstaňte, jděte, otočte se. Jde o běžný test, jenž je v praxi lehce zvládnutelný. Výsledky této zkoušky nás informují o stavu mobility a stabilitě vyšetřované osoby. Výhodou tohoto testu je nenáročnost, jelikož se může provádět v jakémkoliv prostředí. Vyšetřuje se zde, do jaké míry je jedinec soběstačný: jak je schopen postavit se ze sedu na vhodně vysoké židli, zda a jakým způsobem ujde přibližně 5 metrů, jeho otočení se a posazení zpět na židli (Holmerová, 2003).

2.2.2 Význam pohybové aktivity Stálá pohybová aktivita přispívá seniorům udržet si nebo dosáhnout nazpět takového stupně fyzické zdatnosti a schopnosti, který měli v době před penzionováním, což umožňuje jedinci nebýt závislým na neustálé péči svého blízkého okolí.

16

Sedavý způsob života u seniorů je faktor, který se podílí na vzniku a rozvoji dlouhodobých onemocnění, které jsou často přítomné ve starším věku jedince. Ačkoliv skutečnost prokazuje, že tělesná aktivita je nepostradatelná a zdravý způsob života zpomaluje proces stárnutí a podílí se na udržení fyzického i psychického stavu, i přesto je nezbytné dlouhého a trpělivého přesvědčování k pohybové aktivitě. Mnohokrát se přihodí, že jedinci, kteří se doma chtějí pustit do pravidelného cvičení, docela za krátkou dobu od aktivit odstupují a vracejí se zpět ke svému dřívějšímu životnímu stylu. Nejlepší možností je, pokud lidé změní nejen svůj životní styl, ale také přidají pohybové aktivity (Roslawski, 2005). Kondiční cviky a rekondiční programy bývají léčebnými a preventivními prostředky. Je vhodné, aby si lidé pěstovali přinejmenším základní pohybové aktivity, jejichž nejběžnější činností je chůze. Výzkumy jasně prokázaly, že jedinci bývají schopní a zdravější z toho důvodu, že se věnují pohybovým aktivitám (Kalvach, 2008). Rozlišujeme dva typy pohybových aktivit. Nestrukturované pohybové aktivity jsou všední činnosti prováděné během dne. Druhým typem označujeme strukturované pohybové aktivity, které jsou cílené a naplánované. Lidé si vyčleňují určitou část dne, kdy tyto aktivity mohou pravidelně vykonávat a to z toho důvodu, aby došlo ke zlepšení jejich zdravotního stavu a zdatnosti. U tohoto typu mají vliv zkušenosti a dovednosti jedince. Oba tyto druhy pohybových aktivit mají velký dopad na zdraví (Ettinger, Wright, Blair, 2007).

2.2.3 Pohybová aktivita jako léčba v geriatrii Léčba pohybem je nezbytnou složkou u souhrnné léčby starších klientů. Podílí se na uchování a obnovení funkční zdatnosti jedince, zdravím podmínečné kvality života a u lidí, kteří trpí složitější funkční poruchou, pohyb přispívá ke znovunalezení péče o sebe sama (Kalvach a kol., 2004).

17

Fyzioterapie a rehabilitace Významným hlediskem při rehabilitaci seniorů je uznávání souhrnného snížení kapacity zdravotního stavu, odolnosti a přizpůsobení se organismu (Mlčochová, Labáková, 2012). Pokud senior žije v domově pro seniory, zde má rehabilitace vlastní individuální program a pokládá specifické nároky nejenom na individuální terapie klientů, ale také na spolupráci každého člena týmu. Rehabilitace by měla zahrnovat celodenní péči, na které se podílí každý pracovník domova pro seniory. Jejich spolupráce vytváří motivující prostředí a dovoluje seniorům umožnit kvalitní život. Na úspěch rehabilitačního procesu má v první řadě vliv spolupráce jedince. Z tohoto vyplývá, že i sám senior je členem týmu a jeho činnost a snaha má důležitý význam v procesu rehabilitace. Problémem může být motivace jedinců k aktivní rehabilitaci, která závisí na povahových vlastnostech seniora (Hájková, 2008). Ukázky pohybových aktivit, které se pravidelně provádějí v domově pro seniory Ždírec, ve kterém jsem měla možnost provádět výzkumné šetření, jsou zahrnuty v příloze D.

2.2.4 Kompenzační pomůcky Jedincům, kteří trpí poruchou rovnováhy a mívají potíže s chůzí, je vhodné pořídit nějakou z kompenzačních pomůcek, jejichž funkcí je zabezpečit jistotu během chůze a zdokonalit tak jejich rovnováhu. Několik takovýchto pomůcek je zobrazeno v příloze E. Nejčastěji užívané pomůcky jsou hole a berle.  Hůlky jsou společensky vhodné pomůcky, které nejsou těžké a jsou nenápadné, ovšem opora jistoty je zde nejnižší. Využití v hůlkách najdou lidé, jež trpí poškozením rovnováhy, při nemohoucnosti jedné z dolních končetin, nebo zda se končetina nesmí zatížit plnou váhou těla.  Francouzské hole a podpažní berle se používají pro větší odlehčení hmotnosti těla. Nevýhodou těchto pomůcek je nesnadná manipulace a nutnost postačující síly v rukou.

18

 Chodítko, trojkolka a kozičky je vhodné používat u těžších forem postižení chůze a rovnováhy. Jedinec vždy musí stát patami za chodítkem, jelikož by mohl ztratit rovnováhu směrem dozadu. Je nezbytné seniorovi vysvětlit, že při náklonu dopředu dochází ke zdokonalení rovnováhy.  Kolečkové křeslo se používá při neschopnosti přesunu jedince z jednoho místa na druhé (Dvořáčková, 2009; Andrejkiv, 2007).

2.2.5 Aktivní stárnutí Pojem aktivní stárnutí byl popsán Světovou zdravotnickou organizací (WHO) v roce 2002, jako „proces vytváření příležitostí pro podporu zdraví, participace a zabezpečení lidí ve stáří za účelem zachování jejich kvality života.“ (Jelínková, 2012, s. 50) Nejčastějšími typy aktivit, kterými se senioři mohou začlenit do společnosti, bývají: kluby důchodců neboli seniorkluby, které pořádají rozmanité kulturní a společenské příležitosti. Dalším seskupením mohou být kluby aktivního stáří, jež utvářejí projekty, na kterých se podílí sami členové klubu. Jeden z nejznámějších a nejvíce činným klubem v České republice je KLAS. Jejich náplní práce je organizace různých kulturních programů s aktivním začleněním starších jedinců. Univerzity třetího věku se postupně rozrůstají do dalších a dalších měst. Jejich představa spočívá v tom, že jedinec by se měl vzdělávat po celý svůj život. Většina lidí ovšem nedá dopustit na své záliby, u kterých je vhodné, aby je okolí seniora podporovalo. Uchování společenské aktivity po co nejdelší dobu bývá nejlepším prostředkem, ze kterého může být jedinec šťastný, pokud se nachází v situaci, kdy žije osaměle a nemá příležitost pravidelného setkávání se členy rodiny. Nejčastějšími záliby seniorů bývá práce na zahrádce, chytání ryb, houbaření, ruční výroba různých předmětů, vycházky a spousta dalších aktivit. Nejběžnějším pohybem bývají procházky do venkovního terénu. Toto je žádoucí jak pro jednotlivce, tak i pro více lidí tvořící skupinu. Cílem této aktivity je procvičování chůze po rozmanitém povrchu a zdokonalení vytrvalosti seniora (Gruberová, 1999; Schuler, Oster, 2010). Několik fotografií zaznamenávající činnosti z různých pohybových aktivit se nachází v příloze F.

19

2.2.6 Pohybové aktivity vhodné pro seniory Jestliže se lidé věnují pohybové aktivitě celý svůj život a přechod těchto aktivit do stále staršího věku bývá postupný, v těchto případech postačují k opatření bezpečí zdravotního stavu jedinců pravidelné preventivní prohlídky u praktického lékaře spolu s lékařskými doporučeními a funkčním vyšetřením klienta. V našem společenství je ovšem postačující pohybové aktivity u starších občanů stále méně (Kalvach, 2008). Návštěva u lékaře s podrobným vyšetřením se provádí u osob trpících onemocněním kardiovaskulárního aparátu, plic, pohybového aparátu a dalších. V takovýchto situacích lékař určuje, jaký typ a rozsah tělesné zátěže senior může mít. Stanovuje také rozsah tepové frekvence vhodné k pohybové aktivitě a poučí klienta, ve kterých situacích je vhodné pohybovou aktivitu ukončit. Důvodem mohou být známky, jako je např. bolest lokalizovaná za sternem, která se šíří až do levé horní končetiny, čelisti či nadbřišku, pokud je senior dušný, cítí strach, má mdloby nebo pokud je zesláblý. Doporučení pohybových aktivit pro jednotlivá věková období:  Časné stáří – bývají doporučeny aktivity, které se podílejí na udržení tělesné statnosti. Nejčastěji se jedná o chůzi s určeným tempem, časově 30 – 40 minut, také jsou doporučovány zábavné typy pohybových her. Přidávání fyzické zátěže by mělo být postupné. Jedinci, kteří nejsou schopni pohybu, by měli provádět alespoň dechová cvičení. Správné a účinné techniky dechového cvičení naleznete v příloze G.  Pozdní stáří – provádění činností, kterých jsou senioři ještě schopni. Jedná se o plnění běžných domácích prací, či aktivit na zahrádce (Roslawski, 2005).

20

2.3 Kvalita života 2.3.1 Definice kvality života Definice kvality života často zahrnuje předponu multi. „Kvalita života je označována jako multidimenzionální, multifaktoriálně podmíněná a mluvíme o ní jako o fenoménu multiúrovňovém, multidisciplinárním, tedy o fenoménu s vysokou mírou komplexnosti.“ (Gurková, 2011, s. 23) Jedná se o velmi rozsáhlé pojetí, které lze formulovat z odlišných úhlů pohledu každého jedince. Není však známa žádná z definic kvality života, jež by byla v posledních třiceti letech všeobecně uznávaná (Ondrušková, 2011; Payne, 2005). Souhrnem formulací kvality života v odborné literatuře Ferransová (1990) popsala pět základních skupin vymezování pojmu kvality života: 1. možnost žít běžný život, 2. být šťastným a spokojeným člověkem, 3. docílit individuálních záměrů, 4. možnost žít společensky aktivní život, 5. jako stupeň případné fyzické a psychické výkonnosti (Gurková, 2011). Například Abrams (1973) definuje výraz kvality života jako stupeň spokojenosti či nespokojenosti pociťovaný lidmi s různými aspekty jejich života (Bond, Corner, 2004). Existují dva hlavní způsoby, kterými lze vylepšit kvalitu života. První způsob je založen na pokusu o změnu zevních faktorů svého života dle vlastních životních ideálů. Druhá strategie se zaměřuje na změnu prožívání. Žádný z těchto způsobů nemá naprostý účinek, pokud bývá uplatněn jednotlivě. Ke zkvalitnění života je důležité používat a spojovat oba tyto způsoby (Štilec, 2004).

21

2.3.2 Národní program – Kvalita života ve stáří Stárnutí obyvatelstva a kvalita života bývají předmětem, jenž se týká všech lidí. Vláda České republiky vydala publikaci „Kvalita života ve stáří“, jejímž hlavním cílem je zaměření se na zdokonalení kvality života stárnoucích jedinců. Tato příručka byla platná pro rok 2008 – 2012. Úvod z této publikace naleznete v příloze H (Čevela, Kalvach, Čeledová, 2004). Hlavní principy tohoto programu prosazují: aktivní stárnutí, společnost podporující seniory, zdokonalení zdravotního stavu a zdravotnické péče, pomoc ze strany příbuzných i zdravotníků, podílení se na životě komunity a ochraně lidských práv (Klevetová, 2011).

2.3.3 Měření kvality života u stárnoucí populace Kvalita života měřená u seniorů je ovlivněna nespočetným množstvím zátěžových stavů a také okolnostmi, jež jsou se stárnoucí populací běžně ve vztahu. Kvalita života v tomto věkovém období bývá spojena s koncepty, které zahrnují funkční samostatnost, schopnost vlastní sebepéče, nepřítomnost trápení a bolesti, zachování finanční a společenské úrovně, a spousty dalších pojmů. Nejvíce známým formulářem v měření kvality života u seniorů bývá WHOQOL-OLD. Hodnotí se zde šest základních okruhů, které starší osoby vnímají jako podstatné. Jedná se o zjišťování funkcí smyslových orgánů, závislosti na okolí, naplnění cílů, společenských kontaktů s ostatními jedinci, soukromí, vztahu k umírání a k odchodu ze světa. Tento tiskopis slouží pouze jako dodatek k dotazníkům kvality života – WHOQOL-100 či WHOQOL-BREF (Ondrušková, 2011; Gurková, 2011). Studie kvality života v současnosti vyplívá z pátrání a z označení činitelů, jež se podílejí na příjemném, šťastném a dobře prožitém životě (Payne, 2005). K vzestupu kvality života ve starším věku a k tomu, aby docházelo k opoře prospěchu u stárnoucí populace, je důležité, aby měli všichni lidé v průběhu svého života možnost žít aktivním způsobem (Dvořáčková, 2012). 22

2.4 Stáří Stáří je obecným názvem pozdních etap ontogeneze. Jedná se o konečné vývojové stádium, které ukončuje lidský život. Souhrnně jde o známku a dopad involučních změn funkčních i morfologických (Čevela, Kalvach, Čeledová, 2012). Do značného rozsahu má na stáří vliv i způsob života, kterým jedinec žil obzvláště ve středním věku. Stáří je biologický proces, jenž je charakterizován tím, že je nevratný a končí úmrtím jednotlivce (Gruberová, 1999). Ze strany medicíny mluvíme o involučním poklesu kapacity zdraví. Mnohdy se jedná o nesoulad mezi stářím kalendářním (stáří jedince) a stářím biologickým (dovednostmi seniora, rozsahu involuce). Spoustu lidí je na svůj věk velice statných a schopných, jiní lidé mohou naopak vyvolávat dojem předčasně zestárlých (Kalvach, Onderková, 2006).

2.4.1 Vymezení stáří Biologické stáří je určeno dosáhnutím jistého rozsahu involučních změn a snížené kapacity zdraví. Jedná se o soubor nezvratných biologických změn. Biologické stáří nelze v dnešní době určit – nejsou dána striktní kritéria. Průběh stárnutí je k tomu protkán patologickými změnami. Zevními projevy involučních změn jsou: snížení zdatnosti, rozsahu funkčního zdraví nebo fenotyp stáří – „stařecké“ obměny tělesné konstrukce, držení těla, chůze, vlasy, horní vrstvy kůže (tvorba vrásek), stav zubů, fyziognomie tváře, vystupování atd., avšak také subjektivní vnímání zdatnosti a životní vyhlídky. Psychická stránka se jeví jako podstatný činitel biologického stáří a životní prognózy. Kalendářní stáří je udávané dosáhnutím specifického věku, jež vychází z empirie běžného, „průměrného“ procesu života a biologického stárnutí. Kalendářní stáří je lehce a jasně stanovitelné, je tedy vhodné demografickým i ostatním požadavkům. Nicméně, nevypráví nic o jednotlivých involučních změnách, ani o společenských rolích. Parametry tohoto stáří se obměňují s dějinami – se zlepšováním zdravotní kondice se rozmezí stáří posouvá do vyšší éry (Čevela, Kalvach, Čeledová, 2012).

23

Dle konceptu WHO (Světová zdravotnická organizace) z roku 1980 se za stáří považuje období od 60 let a výše. Stáří rozdělujeme dle patnáctileté periodizace na: 

rané stáří (senescence)

60 – 74 let,



vlastní stáří (senium)

75 – 89 let,



dlouhověkost

nad 90 let.

V anglosaských zemích se používá rozdělení na: 

mladí senioři (young – old)

65 – 74 let,



staří senioři (old – old)

75 – 84 let,



velmi staří senioři (very – old – old)

nad 85 let.

(Gruberová, 1999; Čevela, Kalvach, Čeledová, 2012) Sociální stáří zasahuje přeměnu společenských rolí a potřeb, životního způsobu i úsporných opatření. Toto pojetí upozorňuje na kolektivní pozornost i na nebezpečí seniorů, mezi která můžeme zařadit např. nepřizpůsobení se novým životním podmínkám v oblasti penzionování, snižování životního plánu a sociální významnosti, samotu, snížení životního formátu, riziko úbytku soběstačnosti, či dokonce věkové vylučování a možnost diskriminace. Za zrod sociálního stáří bývá považován požadavek na stařecký důchod, nebo opravdové penzionování (Kalvach a kol., 2004).

2.4.2 Změny ve stáří Ve starším věku se v organismu vyskytuje spousta změn, které jsou přinášeny se stářím, kdy těmto změnám již nelze uniknout. Nicméně, u jedinců se tyto změny dávají najevo velkými osobitými rozdíly. Rovněž jejich nástup je časově rozmanitý ve spojení s genetickými sklony, způsobem života, špatnými návyky apod. Veškeré změny jsou propojeny a navzájem na sebe působí (Mlýnková, 2011).

24

Biologické změny Změny organismu procházejí na fyziologickém stupni a zasahují tělesné tkáně i orgány, ovšem u každého člověka probíhají jinak. Jsou vymezeny dědičnými náklonnostmi a stylem života. Biologické změny postihují tyto oblasti (Klevetová, Dlabalová, 2008): Kožní ústrojí – Vyskytuje se zde pokles činnosti mazových žláz. Možnost kůže uchovávat vodu se ztrácí. Z toho důvodu může být kůže suchá a může svrbět. Shromažďováním melanocytů se objevují tzv. „stařecké skvrny“. Jedná se o hnědé fleky, které nejčastěji postihují kůži rukou, horních končetin a tvář jedince. Také může být opak, kdy se na kůži vyskytnou bledé skvrny, které pigment naprosto postrádají. Ve starším věku se vyskytuje úbytek elastických vláken. Kůže bývá méně pružná, vytvářejí se vrásky a také klesá napětí kůže. V podkoží někdy dochází k úbytku tukové tkáně, poté je kůže slabá a jeví se jako pergamenový papír. Přídatné kožní orgány se také mění s věkem – vlasy šediví a řídnou, u nehtů dochází ke ztluštění a mohou se zde vyskytovat i podélně umístěné brázdy (Mlýnková, 2011). Pohybový systém – Tělesná výška se stává nižší, dochází k oplošťování a k vysychání meziobratlových plotének, snižuje se množství kostní hmoty. Vazivo je méně elastické a chrupavky tvrdnou, obzvlášť v kloubech. Snižuje se množství svalové hmoty a dochází ke zmenšování síly svalů. Klesá rychlost vedení nervových vzruchů, což vyvolává zhoršenou kontrolu svalové aktivity. Pohyblivost starých jedinců je zdlouhavější. Kosti se s přibývajícím věkem stávají řidšími a křehčími, vzrůstá nebezpečí poranění a následných zlomenin. Páteř je více ohýbána a jedinec se hrbí. Toto se děje v první řadě důsledkem ztenčení meziobratlových plotének a ochabováním kosterního svalstva. Jejich ohebnost se tedy snižuje, spolu s rychlostí a sílou stažení svalů. Naopak, funkce hladkých svalů, jež jsou z velké části složkou vnitřních orgánů, plní svůj úkol až do vysokého stáří. Výjimku tvoří hladké svalstvo cév, které se s přibývajícím věkem rychle nemění, ale na změnách se podílí důsledek životosprávy a pohybu. V cévách se ukládá vápník spolu s tukovými substancemi. Z tohoto důvodu se cévy postupujícím časem zužují a vzniká následující nedokrevnost náležitého úseku organismu (Klevetová, Dlabalová, 2008).

25

Kardiovaskulární systém – Pracovní výkonnost srdce se s přibývajícím věkem snižuje, což může vyjít najevo při vysoké tělesné aktivitě nebo při stresu. Chlopně srdce již nemají takovou poddajnost a klesá funkce srdce jako pumpy. Poté již srdce není schopno přečerpávat mnoho krve. Dochází ke snížení toku krve v důležitých orgánech. Pružnosti cév ubývá a z tohoto důvodu se může vyskytovat vysoký krevní tlak. Důvodem poklesu pružnosti cév je ukládání tukových substancí a vápníku do cévních stěn, čímž vzniká ateroskleróza. Respirační systém – Respirační schopnost plic se s přibývajícím stárnutím snižuje. Charakteristickou známkou je zadýchávání. Jedinci si stěžují, jelikož se nemůžou nadechnout a vdechují pak menší kvantu vzduchu. Klesá vitální kapacita plic spolu s čistící schopností řasinkového epitelu. Z tohoto důvodu se můžou vyskytovat opětovná zanícení dýchacích cest. Trávicí systém – Ve starším věku přichází známka opotřebení a ztráty chrupu. Dochází k poklesu produkce slin a trávicích enzymů. Pohyby hladkého svalstva orgánů trávicího traktu (motilita) jsou zpomaleny a důsledkem se stává prodloužená pasáž potravy žaludkem a střevy. Zeslabené smršťování svalstva trávicího ústrojí může provázet zácpa. Vstřebávání vitaminů, živin, léků a ostatních substancí je zpožděno. Důsledkem atrofie Langerhansových ostrůvků, jenž vytváří pankreas, se může ve starším věku vyskytnout „stařecká“ podoba diabetu mellitu (Mlýnková, 2011). Pohlavní a vylučovací systém – Vyskytuje se úbytek pohlavní aktivity; u mužů vzniká pokles potence a s přibývajícím věkem dochází ke zbytnění předstojné žlázy – prostaty. U žen se ukončuje menstruace a snižuje se jim děloha. Očišťovací a koncentrační funkce ledvin se s přibývajícím věkem postupně snižuje, stejně tak klesá pružnost močové trubice – uretry. Nervový systém – Nestejnoměrně klesá množství neuronů. Nápadná známka stárnutí je v ukládání lipofuscinu, pigmentu hnědé barvy, tvořícího se z tuků. Shromažďuje se především v nervových buňkách, rovněž i ve svalech a v játrech. V nervových buňkách se vyskytují biochemické změny, které ovlivňují rychlost vedení vzruchů. Tvoří se stařecké plaky na obalech neuronů, které mohou vyvolat demenci. Poruchy chůze a rovnováhy dávají najevo, že jsou změny v hlubokém čití. Regulační mechanismy se 26

stávají pomalejšími a tím pádem klesá odolnost k zatížení organismu a postupně se vytváří neschopnost přizpůsobení se novým životním podmínkám (Klevetová, Dlabalová, 2008). Smyslové vnímání – Výkonnost smyslových orgánů klesá. Nápadné může být postižení zraku a sluchu. Zrakové postižení se může pomalu vytvářet od středního věku. Ve starším věku klesá zraková ostrost, možnost oka přizpůsobit se na tmu a přítmí a také klesá akomodační schopnost oka na nedaleké a odlehlé předměty. Občas se u starších lidí může vyskytnout i zúžení zorného pole, které je velice závažné zvláště u řidičů motorových vozidel. Senilní změny oční čočky mohou být součástí vzniku šedého zákalu (katarakty), mezi jehož projevy patří pokles zrakové ostrosti. Často se může objevit i zelený zákal (glaukom), kdy se jedná o zesílený nitrooční tlak. Poruchy sluchu jsou ve starším věku docela časté. Vytváří se v důsledku atrofických přechodů ve sluchové dráze. Sluch je zasažen hlavně u jedinců, jež pracovali v hlasitém prostředí. Postižení mají právo na kompenzaci pro nemoc z povolání. Ostatními nebezpečnými faktory, které se podílejí na postižení sluchu, jsou toxická působení, malnutrice a ateroskleróza. Nedoslýchavost u lidí ve vyšším věku tvoří závažnou a často opomenutou potíž. Jedinci mají problémy s komunikací, což může vyústit v sociální izolaci. Poškození sluchu se častěji objevuje u mužského pohlaví. U starších lidí dochází rovněž k vjemovému snížení chuti a čichu. Z tohoto důvodu se při přípravě stravy používá zelené koření (Mlýnková, 2011). Spánek – Výskyt poruch spánku roste, v první řadě vzrůstají poruchy délky a kvality spánku. Jedná se o spánkovou inverzi, kdy jedinci spí během dne a v noci se probouzí, špatně usínají, mají dojem povrchního spánku a nevyspání. Řešení této poruchy spočívá v tom, že se senioři po obědě minimálně dvě hodiny prospí, aby se regulační systém mohl zregenerovat a poté pracovat při vedení celého organismu. Hodně lidí si myslí, že odpoledním odpočinkem nestihnou aktivity, které v tuto dobu provádějí a odpočinek tak považují za prohřešek. Tímto si sami způsobí daleko hlubší životní ztráty (Klevetová, Dlabalová, 2008).

27

Psychické změny Vyšší věk obsahuje odlišné změny psychiky, které mohou být zahrnuty u každého jedince individuálně. Mezi psychickými změnami a jejich známkami ve starším věku jsou velké individuální odlišnosti. Celkově hovoříme o zhoršení kognitivních funkcí, tudíž vnímání, pozornosti, paměti, představ a myšlení. Může se snižovat pružnost myšlení nebo psychické vitality. Slovní zásoba, jazykové zdatnosti, prostředek projevu myšlenek a intelekt zůstávají beze změn. Nějaké duševní pochody naopak registrují zdokonalení. Do této skupiny můžeme zařadit vytrvalost, trpělivost, schopnost názoru nebo rozvahu. Kvalita psychiky je ovlivněna osobností jedince. Integrita (celistvost) osobnosti bývá zachována, obvykle se pozměňují jenom její dílčí schopnosti. Také se mohou změnit nějaké osobnostní rysy a vlastnosti jedince. U patologických typů osobností se mohou vyskytovat zvýraznění určitých vlastností, u jiných osob vlastnosti ztrácejí na intenzitě. Důležité jsou také změny, které zasahují hierarchii potřeb. Přední místa v žebříčku hodnot obsazuje zájem o vlastní zdraví, potřeba jistoty a bezpečí, přání uplatnit se i ve starším věku. Narušuje se schopnost přizpůsobení se novým změnám. Staří lidé milují jejich stereotyp, a pokud nejsou dostatečně motivováni k dalším a novým aktivitám, mohou svůj stereotyp neradi měnit (Mlýnková, 2011). „Jedlička (1991) uvádí charakteristický obraz psychiky seniorů:  psychické

změny

sestupné

povahy

–

pokles

elánů,

vitality,

zpomalení

psychomotorického tempa, snížení výbavnosti, vštípivosti a pozornosti, snížení schopnosti navazovat a udržet vztahy,  psychické změny vzestupné povahy – zvýšená tolerance k druhým, zvýšení vytrvalosti, trpělivosti,  psychické funkce, které se s věkem nemění – např. jazykové znalosti, intelekt, slovní zásoba.“ (Dvořáčková, 2012, s. 13)

28

Také složky emocionální oblasti nabývají změn. Senioři mohou být více plačtiví. U chorobných typů osobnosti se mohou projevovat prudké změny nálad – emoční labilita. U několika osob bývá nápadná úzkost či strach, někteří jedinci mohou mít depresivní naladění. Zdravý a aktivní senioři obvykle nemají žádné projevy emoční lability. Ohromnou emocionální až traumatizující změnou bývá odchod životního partnera. Po jeho ztrátě jedinec prožívá dojem nenapravitelné ztráty, prázdna, osamocení a opuštění. Mnoho jedinců se se ztrátou svého blízkého naučí žít, přestože je to stav velmi bolestivý. Někteří senioři tuto psychicky vyčerpávající situaci nevydrží, nevyrovnají se s ní, což náhle může mít vliv na urychlení jejich vlastní smrti (Mlýnková, 2011). Autor Říčan (2004) ve své knize uvádí, že vyrovnání se se smrtí svého životního partnera je možné tím, pokud si jedinec přetvoří svůj dosavadní život a upne se k novým cílům (Dvořáčková, 2012). Sociální změny Dnem, kdy jedinec vejde do starobního důchodu, změní se jeho společenská role. Role pracující osoby je u konce a v rolích dochází k záměně, jedinec získává roli důchodce. Z tohoto důvodu může trpět poklesem autority a sociální prestiže, jelikož už nemůže svoji prací přispívat naší společnosti, jak tomu bylo dříve. Senioři poté zažívají pocity zbytečnosti, jelikož se jim přikládá role „nemít roli“. V tento moment se dostávají do stavu závislosti. Podle Dvořáčkové (2012), jsou k dispozici dva vzory východisek této situace (Mlýnková, 2011; Dvořáčková, 2012). „Teorie aktivity vychází z názoru, že pokud nemá starší člověk zdravotní potíže, má zůstat po všech stránkách plně aktivní. Teorie stažení se naopak říká, že stárnoucí člověk se má v předstihu připravovat na odchod do důchodu. Penzionování nemá být výsledkem vnějšího sociálního tlaku, ale výsledkem přirozeného vývoje osobnosti a vlastního rozhodnutí.“ (Dvořáčková, 2012, s. 14).

29

Někteří jedinci z období penzionování mají radost. Plánují si rozmanité činnosti, na které do této doby neměli dostatek času. Jsou připraveni na nový styl života, díky kterému budou uspokojena mnohá jejich očekávání. Spousta seniorů si naopak neví rady, jak volný čas trávit. Jestliže nedochází k náplni dne aktivitami, které jsou smysluplné, může se u jedinců vyskytnout nuda, přemýšlení o významu života, dojem neuspokojování životních potřeb a spoustu dalších záporných emocí. Lidé mohou být podráždění, nespokojení či lítostiví (Mlýnková, 2011). Křivohlavý popisuje rozlišování v plánování budoucnosti mezi seniory, kteří žijí doma a mezi seniory žijících v domově s pečovatelskou službou. Jedinci žijící ve svém domácím prostředí, žijící s milovanými osobami, si plánují budoucnost a jsou poměrně šťastní. Naopak senioři ubytovaní v domově pro seniory mnohokrát upadají do otupělosti, nezájmu a sociální izolace (Dvořáčková, 2012). Následující složkou stárnutí bývá přítomnost nemocí, které poté mohou omezovat jedince ve vykonávání všedních denních aktivit. Pokud dojde k výskytu onemocnění, u některých osob může dojít ke snížení jejich soběstačnosti a sebepéče. Tímto se stávají závislí na pomoci druhých osob, jelikož sami se o sebe nejsou schopni postarat. Většinou se o takto nemocné seniory starají členové rodiny, či pečovatelé. Není ovšem pravidlem, že každý senior musí být nesoběstačný a být tak závislý na pomoci jiných lidí. Mnoho jedinců žije velmi dlouho aktivním způsobem života, starají se sami o sebe i o svoji domácnost, pěstují své zájmy a koníčky. Jestliže jedinec ztrácí zájem o jeho okolí a společnost, může se stát, že začne pobývat pouze doma a bude se stranit společnosti, což nazýváme termínem sociální izolace. Sociální izolace s sebou přináší mnoho negativních emocí (Mlýnková, 2011). Dle Eriksona se našemu společenství nedostává „životaschopný ideál stáří“, v jehož důsledku si nevíme rady, jak seniory zapojit do organizace společnosti, co předpokládat a co nabídnout (Dvořáčková, 2012).

30

3 Praktická část 3.1 Metodika výzkumu Vzhledem ke zvolené tématice a charakteristice cílů práce byl zvolen metodologický rámec výzkumu ve formě kvantitativní studie. Jako metoda sběru informací vzhledem k výzkumnému designu bylo jako nejvhodnější použito dotazníkové šetření (dotazník viz příloha I). Dotazník jsem si pro potřeby této práce na základě prostudování problematiky sestavila sama. V jeho úvodu sděluji respondentům informace týkající se tohoto výzkumu, dále instrukce k vyplnění dotazníku a informace o zachování anonymity. První část dotazníku je tvořena 6 informačními otázkami, které zjišťují základní údaje o respondentovi. Otázky dotazující se na váhu a výšku jsou jediné, které jsou otevřené a slouží pouze pro výpočet BMI. Dotazník je dále tvořen 14 otázkami, které jsou buďto polootevřené nebo uzavřené. Vyskytují se zde i 3 tzv. filtrační otázky. Poslední otázka se skládá z podotázek a možnosti odpovědět na jednu volbu z odstupňovaných možností. K dotazníku je také přiložen Barthelův test základních všedních činností spolu s testem „Vstaňte, jděte a otočte se“, které umožňují zjistit stav soběstačnosti dle bodového ohodnocení. Otázky byly sestaveny na základě stanovených cílů a hypotéz. K hlavnímu cíli č. 1 – „Porovnat kvalitu života u různě pohybově aktivních seniorů“ patří otázky č. 6, 7 a 14. K cíli č. 2 – „Zjistit rozdíly ve výskytu omezení mobility a soběstačnosti mezi pohlavím“ byly sestaveny otázky č. 1 – 6 a 8 – 14. Cíl č. 3 – „Zmapovat výskyt omezení soběstačnosti a pohyblivosti u vybrané skupiny seniorů a porovnat jej se stupněm jejich dosaženého vzdělání“ byly sestaveny taktéž otázky č. 1 – 6 a 8 – 14. Většina otázek se ke zvoleným cílům prolíná.

3.2 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí Dotazníkové šetření probíhalo jak u seniorů, kteří žijí doma, tak u seniorů žijících v Domově s pečovatelskou službou, či v Domově pro seniory. Výzkum byl realizován na Havlíčkobrodsku, a to v Domově pro seniory nacházejícím se v Reynkově ulici, v Domově pro seniory Ždírec, který dočasně sídlí v Havlíčkově Brodě, v Domově s pečovatelskou službou a dále byly dotazníky rozdány uživatelům tělocvičné jednoty 31

Sokol HB a několika seniorům žijících v mém okolí. Před vlastním sběrem informací od klientů jsem nejprve zažádala o svolení ředitelů těchto institucí a získala tak souhlas s provedením dotazníkového šetření, který je založen v příloze J. Také jsem měla možnost zúčastnit se různých pohybových aktivit pořádaných těmito organizacemi. Souhlasy klientů s uveřejněním jejich fotografií v bakalářské práci se nachází v příloze K, L a M. Dohromady bylo rozdáno 115 dotazníků. Počet dotazníků, který se vrátil správně vyplněn, činí rovných 100, což je přibližně 87% návratnost. Jelikož jsem v domovech pro seniory a v domově s pečovatelskou službou pomáhala respondentům dotazníky vyplňovat, snížila se tak možnost znehodnocení či nenávratnosti dotazníků. Pouze uživatelé TJ Sokol a senioři z mého okolí dotazník vyplňovali samostatně. Tabulka 2 Pohlaví respondentů (zdroj: vlastní výpočty) Pohlaví

N

%

Ženy

58

58

Muži

42

42

Celkem

100

100

Celkový počet respondentů zahrnuje větší počet žen (58 %) oproti mužům (42 %). Tabulka 3 Věková kategorie (zdroj: vlastní výpočty) Věk

N

%

Do 65 let

8

8

66 – 75 let

44

44

76 – 85 let

31

31

Nad 85 let

17

17

Celkem

100

100

Zde je znázorněno věkově rozmezí respondentů. Nejmenší skupinou dotazovaných se stala věková kategorie do 65 let, která byla zastoupena pouze 8 % seniorů. Nejpočetnější zastoupení měli senioři ve věku od 66 – 75 let, kterých se zúčastnilo 32

44 %. Věková kategorie 76 – 85 let zahrnuje 31 % respondentů. Seniorů starších 85 let bylo 17 %. Tabulka 4 BMI respondentů (zdroj: vlastní výpočty) BMI

N

%

Podváha

0

0

18, 5 – 24, 9

Norma

27

27

25, 0 – 29, 9

Nadváha

50

50

30, 0 – 34, 9

Obezita 1. stupně

19

19

35, 0 – 39, 9

Obezita 2. stupně

4

4

40, 0 a více

Obezita 3. stupně

0

0

100

100

méně než 18, 5

Celkem

Hodnoty BMI byly vypočítány z otázek zaměřujících se váhu a výšku respondentů. Podváhou netrpí nikdo z dotazovaných (0 %). Do rozmezí od 18, 5 – 24, 9 spadá 27 % seniorů. Nejčastější skupinou je nadváha s rozmezím 25, 0 – 29, 9 tvořenou 50 % respondentů. Rozmezí od 30, 0 – 34, 9 patří seniorům, kterých bylo 19 %. Nejmenší počet dotazovaných, kterých bylo 4 %, spadají do BMI od 35, 0 – 39, 9. Žádný respondent (0 %) netrpí obezitou 3. stupně. Tabulka 5 Bydliště (zdroj: vlastní výpočty) Bydliště

N

%

Domov pro seniory

35

35

Doma

51

51

Domov s pečovatelskou službou

14

14

Jiné

0

0

100

100

Celkem

Místa bydliště respondentů jsou rozdělena do tří kategorií. V domovech pro seniory žije 35 % respondentů. Přes polovinu dotazovaných žije ve svém domácím prostředí, což činí 51 % seniorů. Pouze 14 % respondentů žije v domově s pečovatelskou službou.

33

Tabulka 6 Nejvýše dosažené vzdělání (zdroj: vlastní výpočty) Nejvýše dosažené vzdělání

N

%

Základní

14

14

Středoškolské bez maturity

28

28

Středoškolské s maturitou

43

43

Vysokoškolské

15

15

Jiné

0

0

100

100

Celkem

Zde je uveden přehled nejvýše dosaženého vzdělání respondentů. Nejvíce převažuje středoškolské vzdělání ukončené maturitou, které zatrhlo 43 % seniorů. 28 % dotazovaných uvedlo středoškolské vzdělání bez maturity. 15 % respondentů odpovědělo, že jejich nevýše dosažené vzdělání je vysokoškolské. Pouze 14 % seniorů má vystudováno základní vzdělání.

3.3 Průběh výzkumu Vlastní sběr informací pomocí dotazníku probíhal v období od prosince 2012 do února 2013. Jelikož dotazník zahrnuje test „Vstaňte, jděte, otočte se“, který vyžaduje objektivní hodnocení, vyplňovala jsem dotazník s každým jedincem žijícím v Domově pro seniory a v Domově s pečovatelskou službou zvlášť.

3.4 Zpracování získaných dat Výsledná data výzkumu jsou zpracována pomocí programu Microsoft Word 2010, který je použit k psanému textu. Druhým použitým programem je Microsoft Excel 2010, který slouží k provedení statistických operací a ke grafickému znázornění tabulek a grafů použitých v bakalářské práci. Základními údaji použitými ve vyhodnocování otázek slouží tyto pojmy: absolutní četnost (N) a relativní četnost (%). Popisy jednotlivých vzdělání jsou zkráceny: „základní“ je označené jako Z, „středoškolské bez maturity“ jako SbM, „středoškolské s maturitou“ jako SsM a „vysokoškolské“ jako V. Ke každému vyhodnocení je pro větší přehlednost umístěna tabulka spolu se sloupcovým grafem. Grafické vyhodnocování otázek je znázorněno v relativní četnosti,

34

kdy je každý zkoumaný vzorek rozdělen na jeden celek, čili každý vzorek je počítán samostatně jako 100 %.

3.5 Výsledky výzkumu Otázka č. 1: Jakým způsobem vykonáváte denní potřeby? Tabulka 7 Vyhodnocení 1. otázky (zdroj: vlastní výpočty)

Ženy Z SbM SsM V N N N N Samostatně, bez pomoci 7 15 24 7 Za pomoci jiné osoby 0 0 0 0 Zcela odkázán/a na jiné 0 3 2 0 osoby Jiné 0 0 0 0 7 18 26 7 Celkem

Relativní četnost

5

3

3

0

1

7

0 58

0 7

0 10

0 17

0 8

0 42

91%

100% 80%

Celkem N 53 0

Muži Z SbM SsM V Celkem N N N N N 3 6 10 7 26 1 1 7 0 9

62%

60% 40%

21%

20%

17% 0%

Muži 9%

0% 0%

Ženy

0% Samostatně bez pomoci

Za pomoci jiné Zcela odkázán/a na osoby jiné osoby Způsob vykonávání denních potřeb

Jiné

Graf 1 Grafické vyhodnocení 1. otázky v porovnání s pohlavím (zdroj: vlastní výpočty)

Relativní četnost

100% 80%

93% 79% 71%75%

60%

Z

40% 16% 7% 4% 0%

20%

22%21% 5% 7%

SbM 0% 0% 0% 0%

0% Samostatně, bez pomoci

Za pomoci jiné Zcela odkázán/a na osoby jiné osoby Způsob vykonávání denních potřeb

Jiné

SsM V

Graf 2 Grafické vyhodnocení 1. otázky v porovnání se vzděláním (zdroj: vlastní výpočty)

35

Otázka č. 1 byla zjištěna pomocí polootevřené otázky. Respondenti zde vyplňovali, jakým způsobem vykonávají denní potřeby. Největší počet žen, kterých bylo 53 (91 %), své každodenní potřeby vykonává samostatně a bez pomoci. Na pomoc jiné osoby není odkázána žádná žena z dotazovaných (0 %). Pouze 5 žen (9 %) je zcela odkázáno na jiné osoby. Otázku jiné nevyplnil nikdo z respondentů (0 %). Naopak pouze 26 mužů (62 %) je schopno postarat se o sebe samostatně a bez pomoci. Možnost za pomoci jiné osoby zatrhlo 9 mužů (21 %) a zcela odkázáno na jiné osoby je 7 mužů (17 %), což je větší počet než žen. V porovnání jednotlivých vzdělání respondentů byla nejčastěji vybrána skupina samostatně bez pomoci, kterou si vybralo 10 seniorů (71 %) se Z vzděláním. Pouze 1 senior (7 %) se Z vzděláním zvolil za pomoci jiné osoby, a zcela odkázán na jiné osoby zvolili 3 respondenti (22 %). Dotazovaní se vzděláním SbM označili skupinu samostatně bez pomoci celkem 21krát (75 %), pouze 1 osoba (4 %) je závislá na pomoci jiné osoby a zcela odkázáno na jiné osoby je 6 respondentů (21 %). 34 seniorů (79 %) se vzděláním SsM je schopno vykonávat činnosti samostatně a bez pomoci, na pomoci jiné osoby zatrhlo 7 dotazovaných (16 %) a pouze 2 respondenti (5 %) jsou zcela odkázáni na jiné osoby. V poslední skupině, která je V vzdělání, je 14 seniorů (93 %) schopných postarat se o sebe samostatně bez pomoci, žádný respondent (0 %) není závislý na pomoci jiných osob a pouze 1 senior (7 %) je zcela odkázán na jiné osoby.

Otázka č. 2: Používáte při pohybu kompenzační pomůcky? /možno více odpovědí/ Tabulka 8 Vyhodnocení 2. otázky (zdroj: vlastní výpočty)

Žádné nepoužívám Hůlku Francouzské hole Chodítko Kolečkové křeslo Jiné

Celkem

Z N

SbM N

4 1 3 0 0 0 8

14 2 0 0 2 0 18

Ženy SsM V Celkem Z N N N N 20 4 2 0 1 0 27

2 2 3 0 0 0 7

40 9 8 0 3 0 60

1 1 3 0 2 0 7

SbM N 6 2 2 2 0 0 12

Muži SsM V Celkem N N N 6 3 6 3 2 0 20

3 4 0 2 1 0 10

16 10 11 7 5 0 49

36

80% 67%

70% Relativní četnost

60% 50% 40%

33%

Muži

30% 20% 15%

20%

23% 13%

Ženy 14%

10%

10% 5%

0%

0% 0%

0% Žádné nepoužívám

Hůlku

Francouzské Chodítko Kolečkové hole křeslo Kompenzační pomůcky

Jiné


70%

66%

Relativní četnost

60%

56%

50% 40% 40% 30%

35%

34%

Z

29%

SbM 15% 13% 13%

20% 10%

17%18% 7%

SsM 12% 13% 7%6% 7%6%6% 0%

V 0%0%0%0%

0% Žádné nepoužívám

Hůlku

Francouzské Chodítko Kolečkové hole křeslo Kompenzační pomůcky

Jiné


V této otázce bylo možné zvolit více odpovědí. Možnost „žádné pomůcky nepoužívám“ si zvolilo 40 žen (67 %). Druhou nejvíce volenou možností byla „hůlka“, kterou používá 9 žen (15 %), a v závěsu za ní byly zvoleny „francouzské hole“, které používá 8 seniorek (13 %). „Chodítko“ nezvolila žádná žena z dotazovaných (0 %). Další volenou možností bylo „kolečkové křeslo“, které 37

využívají pouze 3 respondentky (5 %). Nejčastější odpovědí u mužů byla možnost „žádné pomůcky nepoužívám“, kde ji označilo 16 respondentů (33 %). „Hůlku“ používá 10 dotazovaných mužů (20 %) a „francouzské hole“ využívá 11 respondentů (23 %). Oproti ženskému pohlaví zatrhlo 7 mužů (14 %) možnost „chodítko“ a 5 respondentů (10 %) používá „kolečkové křeslo“. Možnost „jiné“ nezatrhl nikdo z mužů ani z žen (0 %). Respondentů, kteří uvedli „žádné pomůcky nepoužívám“, bylo 5 seniorů (34 %) se Z vzděláním, 20 dotazovaných (66 %) se SbM vzděláním, 26 lidí (56 %) se vzděláním SsM a respondentů s V vzděláním bylo 5 (29 %). „Hůlku“ používají 2 lidé (13 %) se Z vzděláním, 4 lidé (13 %) se vzděláním SbM, respondentů se vzděláním SsM je 7 (15 %) a z dotazovaných s V vzděláním používá hůlku 6 lidí (35 %). „Francouzské hole“ jsou nejpoužívanější kompenzační pomůckou u dotazovaných, kteří mají Z vzdělání, kdy tuto možnost označilo 6 lidí (40 %). Ze seniorů, kteří mají vzdělání SbM, tuto možnost zaškrtli pouze 2 lidé (7 %), dále 8 respondentů (17 %) se vzděláním SsM a 3 senioři (18 %) s V vzděláním. „Chodítko“ nepoužívá nikdo se Z vzděláním, používají ho pouze 2 lidé (7 %) s SbM vzděláním, 3 respondenti (6 %) s SsM vzděláním a 2 senioři (12 %) s V vzděláním. Další možností bylo „kolečkové křeslo“, které používají 2 lidé (13 %) s Z vzděláním, 2 senioři (7 %) se SbM vzděláním, 3 respondenti (6 %) s SsM vzděláním a 1 dotazovaný (6 %) s V vzděláním.

Otázka č. 3: Jaký máte vztah k pohybu? Tabulka 9 Vyhodnocení 3. otázky (zdroj: vlastní výpočty)

Ženy Muži Z SbM SsM V Celkem Z SbM SsM V Celkem N N N N N N N N N N Kladný, pohyb často vyhledávám Nevadí mi, ale nevyhledávám ho Záporný, pohyb nemám rád/a Jiné

Celkem

2

9

18

1

30

2

3

6

6

17

5

7

7

5

24

5

5

9

2

21

0 0 7

2 0 18

1 0 26

1 0 7

4 0 58

0 0 7

2 0 10

2 0 17

0 0 8

4 0 42

38

60%

52%

50%

Relativní četnost

50%

41%

40% 40% 30%

Muži

20% 10% 10%

Ženy

7% 0% 0%

0% Kladný, pohyb Nevadí mi, ale Záporný, pohyb často vyhledávám nevyhledávám ho nemám rád/a Vztah k pohybu

Jiné


80%

71%

Relativní četnost

70% 60% 50% 40% 30% 20% 10%

56% 47% 43%

47% 43% 37%

Z

29%

SbM 14% 7% 6% 0%

SsM 0% 0% 0% 0%

V

0% Kladný, pohyb Nevadí mi, ale Záporný, pohyb často vyhledávám nevyhledávám ho nemám rád/a Vztah k pohybu

Jiné


Největší počet respondentek v této otázce odpovědělo, že pohyb mají rády a často jej vyhledávají. Tuto možnost si vybralo 30 seniorek (52 %). 24 žen (41 %) odpovědělo, že jim pohyb nevadí, ale nevyhledávají ho. Pouze 4 respondentky (7 %) zvolily, že vztah k pohybu mají záporný. Nikdo z dotazovaných (0 %) si nevybral možnost jiné. Naopak mužů, kteří mají kladný vztah k pohybu, je méně než žen, pouze 17 dotazovaných (40 %). Na možnost nevadí mi, ale nevyhledávám ho, odpovědělo 21 mužů (50 %). Záporný vztah k pohybu mají 4 respondenti (10 %).

39

Kladný vztah k pohybu, který často vyhledávají, odpověděli 4 senioři (29 %) se Z vzděláním, 12 lidí (43 %) se SbM vzděláním. Nejčastěji na tuto možnost odpovídali senioři se SsM vzděláním, kterých bylo 24 (56 %) a pouze 7 dotazovaných (47 %) s V vzděláním. Možnost pohyb mi nevadí, ale nevyhledávám ho, vybralo celkem 10 respondentů (71 %) se Z vzděláním, 12 dotazovaných (43 %) se vzděláním SbM. 16 seniorů (37 %), kteří mají SsM vzdělání zvolilo také tuto možnost, spolu se 7 seniory (47 %), kteří mají V vzdělání. Žádní respondenti (0 %) se Z vzděláním si nevybrali záporný vztah k pohybu. Naopak tuto možnost zatrhli 4 dotazovaní (14 %) se SbM vzděláním, 3 senioři (7 %) se SsM vzděláním a pouze 1 respondent (6 %) s V vzděláním.

Otázka č. 4: Kolik hodin týdně věnujete pohybu (chůzi, cvičení, jízdě na kole, plavání,…)? Tabulka 10 Vyhodnocení 4. otázky (zdroj: vlastní výpočty)

Méně jak 1 hodinu 1 – 3 hodiny 4 – 6 hodin Více než 7 hodin Jiné Celkem

Relativní četnost

60%

Z N 3 1 0 3 0 7

SbM N 7 7 4 0 0 18

Ženy SsM N 6 9 10 1 0 26

V Celkem N N 6 22 1 18 0 14 0 4 0 0 7 58

Z N 4 3 0 0 0 7

Muži SbM SsM N N 5 11 2 6 1 0 2 0 0 0 10 17

V Celkem N N 2 22 1 12 3 4 2 4 0 0 8 42

52%

50% 40%

38% 31% 28%

30%

24% Muži

20% 10% 10%

10%

Ženy

7% 0% 0%

0% Méně jak 1 hodinu

Více než 7 hodin Hodiny strávené pohybem během týdne

1 – 3 hodiny

4 – 6 hodin

Jiné


40

60%

54% 50%

Relativní četnost

50% 40%

43% 40% 35% 32% 29%

30%

Z 23% 21% 20% 18%

20% 13%

SbM SsM

13%

10% 0%

7% 2%

V 0%0%0%0%

0% Méně jak 1 hodinu

Více než 7 hodin Hodiny strávené pohybem během týdne

1 – 3 hodiny

4 – 6 hodin

Jiné


Na otázku, kolik hodin týdně věnujete pohybu, nejčastěji byla vybírána možnost méně jak 1 hodinu, kterou si zvolilo 22 žen (38 %) a stejný počet 22 mužů (52 %). 18 respondentek (31 %) věnuje pohybu 1 – 3 hodiny, zatímco mužů na tuto možnost odpovědělo 12 (28 %). Týdně se pohybu v rozmezí 4 – 6 hodin věnuje 14 žen (24 %) a pouze 4 muži (10 %). Zvolené odpovědi na více než 7 hodin byly shodné u obou pohlaví, kdy žen bylo 4 (7 %) a mužů také 4 (10%). Volbu jiné si nevybral nikdo z dotazovaných (0 %). V porovnání se vzděláním zvolilo možnost méně jak 1 hodinu 7 respondentů (50 %) se Z vzděláním, 12 dotazovaných (43 %) se SbM vzděláním, 17 lidí (40 %), kteří mají SsM vzdělání a 8 seniorů (54 %) s V vzděláním. Pohybu po dobu 1 – 3 hodiny se věnují 4 respondenti (29 %) se Z vzděláním, 9 lidí (32 %) se SbM vzděláním, 15 dotazovaných (35 %) se SsM vzděláním a pouze 2 respondenti (13 %) s V vzděláním. Možnost 4 – 6 hodin nezvolili žádní z dotazovaných (0 %), kteří mají Z vzdělání. Naopak tuto možnost zvolilo 5 respondentů (18 %), kteří mají SbM vzdělání, 10 seniorů (23 %) se SsM vzděláním a 3 dotazovaní (20 %) s V vzděláním. Nejméně volenou možností bylo více než 7 hodin, kterou zvolili 3 lidé (21 %) se Z vzděláním, 2 dotazovaní (7 %) se SbM vzděláním, pouze 1 senior (2 %) se SsM vzděláním a 2 lidé (13 %) s V vzděláním.

41

Otázka č. 5: Odhadněte, kolik kilometrů denně ujdete. Tabulka 11 Vyhodnocení 5. otázky (zdroj: vlastní výpočty)

Z N 2 5 0 0 0 7

Méně než 1 km 1 km – 3 km 4 km – 6 km Více než 7 km Jiné Celkem

60%

55%

Ženy SsM N 6 16 4 0 0 26

SbM N 6 9 3 0 0 18

V N 4 3 0 0 0 7

Celkem N 18 33 7 0 0 58

Z N 4 1 2 0 0 7

SbM N 5 3 2 0 0 10

Muži SsM N 12 2 3 0 0 17

V Celkem N N 2 23 2 8 4 11 0 0 0 0 8 42

57%

Relativní četnost

50% 40% 31% 26%

30% 20%

Muži

19%

Ženy

12%

10% 0% 0%

0% 0%

0% Méně než 1 km 1 km –3 km 4 km – 6km Více než 7 km Počet km ujitých během dne

Jiné

Graf 9 Grafické vyhodnocení 5. otázky v porovnání s pohlavím (zdroj: vlastní výpočty) 50% 45% Relativní četnost

40% 35% 30%

43% 42% 43%43%42% 40% 39% 33% 27%

Z

25% 20% 15%

SbM

18% 16% 14%

SsM V

10% 5%

0%0%0%0%

0%0%0%0%

0% Méně než 1 km 1 km –3 km 4 km – 6km Více než 7 km Počet km ujitých během dne

Jiné


42

V této otázce respondenti volili, kolik kilometrů ujdou přibližně během dne. Možnost méně jak 1 km volilo 18 žen (31 %), zatímco mužů bylo více, a to 23 (55 %). 1 km – 3 km denně ujde 33 žen (57 %) a pouze 8 mužů (19 %). Respondentů, kteří označili možnost 4 km – 6 km, bylo 7 žen (12 %) a 11 mužů (26 %). Možnost více než 7 km neoznačil nikdo z dotazovaných (0 %), stejně tak nikdo nevybral možnost jiné (0 %). Méně než 1 km denně ujde 6 seniorů (43 %) se Z vzděláním, 11 lidí (39 %) se SbM vzděláním, 18 respondentů (42 %) se SsM vzděláním a 6 dotazovaných (40 %) s V vzděláním. Možnost 1 km – 3 km denně vybralo 6 lidí (43 %) se Z vzděláním, 12 seniorů (43 %) se SbM vzděláním, 18 respondentů (42 %) se SsM vzděláním a 5 lidí (33 %) s V vzděláním. 4 km – 6 km zvolili 2 senioři (14 %) se Z vzděláním, 5 dotazovaných (18 %) se SbM vzděláním, 7 lidí (16 %) se SsM vzděláním a 4 respondenti (27 %) s V vzděláním.

Otázka č. 6: Jaké emoce prožíváte v souvislosti s pohybem? /možno více odpovědí/ Tabulka 12 Vyhodnocení 6. otázky (zdroj: vlastní výpočty)

Štěstí Deprese Únava Energie Strach Hněv Úzkost Radost Smutek Plačtivost Jiné Celkem

Z N 5 0 0 0 2 0 0 6 0 0 0 13

SbM N 4 1 10 2 4 1 3 9 0 0 0 34

Ženy SsM V N N 5 2 1 0 6 3 6 2 0 1 0 0 0 0 17 2 1 1 0 0 0 0 36 11

Celkem N 16 2 19 10 7 1 3 34 2 0 0 94

Z N 0 3 4 2 1 0 0 3 2 0 0 15

SbM N 2 1 7 2 4 0 1 6 0 2 0 25

Muži SsM V Celkem N N N 6 1 9 2 0 6 7 4 22 6 1 11 0 2 7 0 0 0 0 0 1 7 6 22 1 0 3 0 0 2 0 0 0 29 14 83

43

40%

36%


30%

27%

27%

25% 20% 20% 15% 10% 5%

17% Muži

13% 11%

11%

Ženy

8% 8%

7%

4% 2% 2% 0% 0% 0%

3% 1% 1% 0%

2%

0%

Emoce spojené s pohybem

Graf 11 Grafické vyhodnocení 6. otázky v porovnání s pohlavím (zdroj: vlastní výpočty) 40%

37%

Relativní četnost

35% 30%

29% 28%

32% 32% 25%

25% 20% 18% 20% 18% 17% 13% 14% 15% 11% 12% 11% 12% 12% 11% 10% 7% 7% 7% 5% 3% 5% 2% 0% 0% 0%0% 0%0%0% 0% 0%

Z SbM 7% 4% 3% 3% 0% 0%0% 0%0% 0% 0% 0%

SsM V

Emoce spojené s pohybem


V této otázce respondenti zatrhávali, jaké emoce prožívají v souvislosti s pohybem. Štěstí vybralo celkem 16 žen (17 %) a 9 mužů (11 %). Deprese pociťují pouze 2 dotazované ženy (2 %) a 6 mužů (7 %). Únava byla označována často, vybralo ji 19 žen (20 %) a 22 mužů (27 %). V souvislosti s pohybem získává energii 10 žen (11 %) a 11 mužů (13 %). Strachem trpí 7 žen (8 %) a 7 mužů (8 %), jejichž počet je vyrovnaný. 44

Hněv zatrhla pouze 1 žena (1 %), z mužů nikdo (0 %). Úzkost pociťují 3 ženy (3 %) a 1 muž (1 %). Nejpočetnější odpovědi byly u možnosti radost, kde odpovědělo 34 žen (36 %) a 22 mužů (27 %). Smutek pociťují pouze 2 ženy (2 %) a 3 muži (4 %). Plačtivá není žádná žena (0 %), ale jsou tací 2 muži (2 %). Nikdo ze seniorů (0 %) nezvolil možnost jiné. V souvislosti s pohybem prožívá štěstí 5 seniorů (18 %) se Z vzděláním, 6 dotazovaných (11 %) se SbM vzděláním, 11 respondentů (17 %) se SsM vzděláním a 3 senioři (12 %) s V vzděláním. Deprese prožívají 3 lidé (11 %), kteří mají Z vzdělání, 2 lidé (3 %) se SbM vzděláním, 3 respondenti (5 %) se SsM vzděláním. Deprese neprožívá žádný vysokoškolák (0 %). Únava byla jedna z nejčastěji volených možností. Zvolili ji 4 senioři (14 %) se Z vzděláním, 17 respondentů (29 %) se SbM vzděláním, 13 dotazovaných (20 %) se SsM vzděláním a 7 lidí (28 %) s V vzděláním. Pohyb nabíjí energií 2 respondenty (7 %), kteří mají Z vzdělání, 4 seniory (7 %) se SbM vzděláním, 12 dotazovaných (18 %) se SsM vzděláním a pouze 3 seniory (12 %) s V vzděláním. V souvislosti s pohybem pociťují strach 3 senioři (11 %) se Z vzděláním, 8 dotazovaných (13 %) se SbM vzděláním a 3 respondenti (12 %) s V vzděláním. Senioři, kteří mají SsM vzdělání strach nepociťují (0 %). Možnost hněv zatrhl pouze 1 respondent (2 %) se SbM vzděláním. Také úzkost pociťují pouze 4 dotazovaní (7 %), kteří mjí SbM vzdělání. Další možností s častými odpověďmi byla radost, kterou vybralo 9 lidí (32 %) se Z vzděláním, 15 seniorům (25 %) se SbM vzděláním, 24 (37 %) dotazovaným s SsM vzděláním a 8 lidí (32 %) s V vzděláním. Smutek pociťují 2 respondenti (7 %), kteří mají Z vzdělání, 2 senioři (3 %) se SsM vzděláním a 1 dotazovaný (4 %) s V vzděláním. Senioři se SbM vzděláním smutek neprožívají (0 %). Plačtivost potvrdili pouze 2 senioři (3 %) se SbM vzděláním.

45

Otázka č. 7: Jak se v současné době cítíte? Tabulka 13 Vyhodnocení 7. otázky (zdroj: vlastní výpočty)

1 – výborně 2 – převážně dobře 3 – někdy dobře, někdy špatně 4 – většinou špatně 5 – velmi špatně Celkem

Muži V Celkem Z SbM SsM V Celkem N N N N N N N 1 0 0 0 0 4 0 1 3 1 10 4 27 18

3

5

10

5

23

2

5

5

4

16

0 0 7

3 0 18

1 0 26

0 0 7

4 0 58

2 0 7

2 2 10

2 0 17

0 0 8

6 2 42

46% 43%


Z SbM N N 0 2 4 8

Ženy SsM N 1 14

40%

38%40%

30% 20% 10%

14% 7%

7%

0%

5%

Muži 0%

0% 1 – výborně

2 – převážně dobře

3 – někdy 4 – většinou dobře, někdy špatně špatně Pocity v současné době

Ženy

5 – velmi špatně


Relativní četnost

70%

60%

56%

60%

50%

50%

36% 32% 33% 36% 35%

40%

Z

30% 18% 14% 7% 0%

20% 10%

7% 7% 0% 2%

SbM 7% 0% 0%0%

0% 1 – výborně

2 – převážně dobře

3 – někdy 4 – většinou dobře, někdy špatně špatně Pocity v současné době

SsM V

5 – velmi špatně


46

Otázka č. 7 je jednou z otázek uzavřených. Respondenti se zde měli vybrat jednu z pěti možností, která je nejvíce vystihuje. Výborně se cítí 4 ženy (7 %), ale žádný muž

(0 %). Možnost převážně dobře byla nejčastěji vybírána, zatrhlo ji 27 žen (46 %) a 18 mužů (43 %). Někdy dobře a někdy špatně se cítí 23 seniorek (40 %) a 16 seniorů (38 %). Možnost většinou špatně vybraly 4 ženy (7 %) a 6 mužů (14 %). Velmi špatně se necítí žádná žena (0 %), zatímco 2 muži (5 %) se tak bohužel cítí. V porovnání se vzděláním se výborně cítí 2 lidé (7 %) se SbM vzděláním, 1 senior (2 %) se SsM vzděláním a 1 vysokoškolák (7 %). Nikdo se Z vzděláním (0 %) se necítí výborně. Možnost převážně dobře označilo 7 lidí (50 %) se Z vzděláním, 9 respondentů (32 %) se SbM vzděláním, 24 seniorů (56 %) se SsM vzděláním a 5 dotazovaných (33 %) s V vzděláním. Někdy dobře a někdy špatně se cítí 5 respondentů (36 %) se Z vzděláním, 10 seniorů (36 %), kteří mají SbM vzdělání, 15 dotazovaných (35 %) se SsM vzděláním a 9 lidí (60 %) s V vzděláním. Většinou špatné pocity prožívají 2 lidé (14 %) se Z vzděláním, 5 seniorů (18 %) se SbM vzděláním, 3 dotazovaní (7 %), kteří mají SsM vzdělání. Žádný vysokoškolák se tak necítí (0 %). Velmi špatně se mají pouze 2 lidé (7 %), kteří vystudovali SbM, ostatní respondenti zde nic nezaškrtli.

Otázka č. 8: Jak se zvládnete přemístit z jednoho místa na druhé?

Tabulka 14 Vyhodnocení 8. otázky (zdroj: vlastní výpočty)

Ženy Z SbM SsM V Celkem Z N N N N N N Samostatně bez pomoci 5 13 21 2 2 41 Pomocí kompenzační 2 2 3 5 1 12 pomůcky S pomocí člověka 0 2 1 0 3 3 Nezvládnu 0 1 1 0 1 2 Jiné 0 0 0 0 0 0 7 18 26 7 7 Celkem 58

Muži SbM SsM V Celkem N N N N 5 8 4 19 2

8

3

14

1 2 0 10

1 0 0 17

1 0 0 8

6 3 0 42

47

Relativní četnost

80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

71%

46% 33% Muži

21% 14% 5%

7%

Ženy 3%

Samostatně bez Pomocí S pomocí Nezvládnu pomoci kompenzační člověka pomůcky Schopnost přemístit se

0% 0% Jiné

Graf 15 Grafické vyhodnocení 8. otázky v porovnání s pohlavím (zdroj: vlastní výpočty) 80% Relativní četnost

70% 60%

64%67% 53%

50%

50% 40% 30% 20% 10%

40% Z 26%

21% 14%

SbM

21% 11% 5%7%

8%11% 2%0%

SsM 0%0%0%0%

V

0% Samostatně bez Pomocí S pomocí Nezvládnu pomoci kompenzační člověka pomůcky Schopnost přemístit se

Jiné


Většina z dotazovaných seniorů je schopna přemístit se z jednoho místa na druhé samostatně a bez pomoci. Tuto možnost zatrhlo 41 žen (71 %) a 19 mužů (46 %). Přemístit se s pomocí kompenzační pomůcky zvolilo 12 žen (21 %) a 14 mužů (33 %). Na pomoc jiného člověka jsou odkázány 3 ženy (5 %) a 6 mužů (14 %). Pouze 2 ženy (3 %) a 3 muži (7 %) se nezvládnou přemístit z jednoho místa na druhé. Žádný z respondentů nezvolil možnost jiné (0 %). Přemístit se samostatně a bez pomoci je schopno 7 seniorů (50 %) se Z vzděláním, 18 dotazovaných (64 %) se SbM vzděláním, 29 respondentů (67 %), kteří mají SsM

48

vzdělání a 6 lidí (40 %) s V vzděláním. Pomocí kompenzační pomůcky se pohybují 3 respondenti (21 %) se Z vzděláním, 4 dotazovaní (14 %) se SbM vzděláním, 11 seniorů (26 %) se SsM vzděláním a 8 lidí (53 %), kteří mají V vzdělání. S pomocí jiné osoby se pohybují 3 lidé (21 %) se Z vzděláním, 3 respondenti (11 %) se SbM vzděláním, 2 senioři (5 %) se SsM vzděláním a pouze 1 dotazovaný (7 %), který má V vzdělání. Zcela nesoběstační jedinci, kteří se nezvládnou přemístit, jsou 3 respondenti (11 %) se SbM vzděláním, 1 senior (8 %) se Z vzděláním a 1 dotazovaný (2 %) se SsM vzděláním. Nikdo ze seniorů (0 %) s V vzděláním nezaškrtl tuto možnost.

Otázka č. 9: Máte možnost využívat rekreační a volnočasové aktivity zaměřené na pohyb (např. Univerzita třetího věku, klub Sokol, turistika, rehabilitace, plavání,…) ve Vašem okolí? Tabulka 15 Vyhodnocení 9. otázky (zdroj: vlastní výpočty)

Ženy Muži Z SbM SsM V Celkem Z SbM SsM V Celkem N N N N N N N N N N 6 12 22 5 4 6 13 8 45 31 0 3 1 0 1 0 2 0 4 3 1 3 3 2 2 4 2 0 9 8 7 18 26 7 7 10 17 8 58 42

Relativní četnost

Ano Ne Nevím Celkem

90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

74%

78%

Muži 19% 7% Ano

15%

Ženy

7%

Ne Nevím Možnost využívání rekreačních aktivit


49

100% 87%


80% 70%

81% 72% 64%

60%

Z

50%

SbM

40% 30%

21%

20% 7%

10%

11%

SsM

25% 12% 13%

7%

V

0%

0% Ano

Ne Nevím Možnost využívání rekreačních aktivit


Tato filtrační otázka byla sestavena uzavřenou formou. Ano odpovědělo 45 žen (78 %) a 31 mužů (74 %). Nejčastěji označována byla tato možnost. Ne zvolili pouze 4 ženy (7 %) a 3 muži (7 %). Zda ve svém okolí mají rekreační či volnočasové aktivity neví 9 respondentek (15 %) a 8 respondentů (19 %). Různé aktivity zaměřené na pohyb má ve svém okolí 10 seniorů (72 %) se Z vzděláním, 18 dotazovaných (64 %) se SbM vzděláním, 35 respondentů (81 %) se SsM vzděláním a 13 lidí (87 %) s V vzděláním. Ve svém okolí žádné aktivity nemá 1 senior (7 %) se Z vzděláním, 3 dotazovaní (11 %) se SbM vzděláním a 3 lidé (7 %) se SsM vzděláním. Nikdo s V vzděláním tuto možnost nevybral (0 %). 3 senioři (21 %) se Z vzděláním neví, zda ve svém okolí nějaké aktivity mají, stejně tak 7 respondentů (25 %) se SbM vzděláním, 5 seniorů (12 %) se SsM vzděláním a 2 (13 %) dotazovaní s V vzděláním.

50

Otázka č. 10: Využíváte tyto aktivity? Tabulka 16 Vyhodnocení 10. otázky (zdroj: vlastní výpočty)

Ženy Z SbM SsM V Celkem Z N N N N N N Ano, navštěvuji je pravidelně Ano, občas tyto aktivity navštěvuji Někdy je využívám, někdy nevyužívám /je to půl na půl/ Většinou tyto aktivity nevyužívám Nikdy jsem je nevyužíval/a Jiné Celkem

Muži SbM SsM V Celkem N N N N

0

2

6

1

9

0

0

2

2

4

2

3

3

0

8

0

2

2

2

6

1

1

0

1

3

2

0

3

0

5

1

1

2

4

8

1

2

2

0

5

3

7

4

3

17

2

3

4

2

11

0 7

0 14

0 15

0 9

0 45

0 5

0 7

0 13

0 6

0 31

38% 35%

40%

Relativní četnost

35% 30% 25% 20% 20% 15%

20% 18%

16%

18% 16%

13%

Muži

10%

Ženy

6%

5% 0% 0% 0% Ano, pravidelně

Ano, občas

Někdy Většinou Nikdy využívám, nevyužívám nevyužíval/a někdy nevyužívám Využívání aktivit zaměřených na pohyb

Jiné


51

60% 48%

Relativní četnost

50%

41% 40% 29%

30%

20% 20% 10%

25% 24% 17% 18% 13%

27%

33% 29% Z

17% 14% 14%

SbM

10% 5% 7%

9% 0%

SsM 0%0%0%0%

V

0% Ano pravidelně

Ano, občas

Někdy je Většinou Nikdy využívám, nevyužívám nevyužíval/a někdy nevyužívám Využívání aktivit zaměřených na pohyb

Jiné


Na otázku č. 10 odpovídali pouze ti respondenti, kteří v předchozí otázce zaškrtli možnost ANO. Tato otázka slouží také jako filtrační otázka. Pravidelného navštěvování pohybových aktivit se účastní 9 žen (20 %) a 4 muži (13 %). Občas aktivity navštěvuje 8 seniorek (18 %) a 6 seniorů (20 %). Možnost někdy je využívám, někdy nevyužívám /je to půl na půl/ zvolilo 5 mužů (16 %) a 3 ženy (6 %). Aktivity většinou nevyužívá 8 žen (18 %) a 5 mužů (16 %). Největší počet dotazovaných, 17 žen (38 %) a 11 mužů (35 %) tyto aktivity nikdy nevyužívali. Možnost jiné nezvolil nikdo z dotazovaných seniorů (0 %). Tyto aktivity pravidelně navštěvují 2 lidé (9 %) se SbM vzděláním, 8 seniorů (29 %) se SsM vzděláním a 3 dotazovaní (20 %), kteří mají V vzdělání. Z respondentů, kteří mají Z vzdělání (0 %), nikdo pravidelně aktivity nenavštěvuje. Občas tyto aktivity navštěvují 2 lidé (17 %) se Z vzděláním, 5 lidí (24 %) se SbM vzděláním, také 5 seniorů (18 %) se SsM vzděláním a 2 vysokoškoláci (13 %). Někdy aktivity využívají a někdy nevyužívají 3 lidé (25 %) se Z vzděláním, 1 respondent (5 %) se SbM vzděláním, 3 dotazovaní (10 %) se SsM vzděláním a pouze 1 senior (7 %), který má V vzdělání. Aktivity většinou nevyužívají 2 lidé (17 %) se Z vzděláním, 3 respondenti (14 %) se SbM vzděláním, 4 dotazovaní (14 %) se SsM vzděláním a 4 senioři (27 %) s V vzděláním. Nejvíce respondentů tyto aktivity nikdy nevyužívalo. Tuto možnost

52

označilo 5 seniorů (41 %) se Z vzděláním, 10 respondentů (48 %) se SbM vzděláním, 8 lidí (29 %) se SsM vzděláním a 5 dotazovaných (33 %), kteří mají V vzdělání.

Otázka č. 11: Jaký typ těchto aktivit využíváte? /možno více odpovědí/ Tabulka 17 Vyhodnocení 11. otázky (zdroj: vlastní výpočty)

Relativní četnost

Rehabilitace Lázně Skupinové cvičení v tělocvičnách Turistika Jízda na kole Plavání Jiné Celkem

40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%

Z N 0 0

SbM N 5 0

Ženy SsM N 8 1

Muži V Celkem Z SbM SsM V Celkem N N N N N N N 0 4 2 6 1 13 13 0 0 0 1 0 1 1

1

5

8

1

15

0

0

3

4

7

3 0 0 0 4

7 0 0 0 17

13 6 6 0 42

0 0 1 0 2

23 6 7 0 65

0 0 0 0 4

3 2 2 0 9

1 3 0 0 14

5 3 0 0 13

9 8 2 0 40

35%

33% 23%

20%

17%

23%

20% 9%

11% 5%

2%2%

Muži 0%0%

Ženy

Typy pohybových aktivit


53

60% 50% Relativní četnost

50% 40% 30%

33%

27% 25% 7%

33% 25%

19%19%

20% 10%

38% 37%

4% 0% 0% 0%

13%

20% 16% 8% 0%

0%

11% 8% 7% 0% 0% 0% 0% 0%

Z SbM SsM V

Typy pohybových aktivit


Otázka č. 11 byla utvořena formou polootevřené otázky, ve které bylo možno vybrat více možností. Na tuto otázku odpovídali pouze ti respondenti, kteří v předchozí otázce zaškrtli možnost ANO, nebo NĚKDY ANO. Rehabilitaci využívá stejný počet mužů i žen, a to 13 žen (20 %) a 13 mužů (33 %). Vyvážené odpovědi byly také u využívání lázní, které využívá 1 žena (2 %) a 1 muž (2 %). Lázně byly nejméně volenou možností. Skupinové cvičení v tělocvičnách navštěvuje 15 žen (23 %) a 7 mužů (17 %). Turistiku má v oblibě 23 žen (35 %) a 9 mužů (23 %) a tato možnost se stala nejvíce volenou. Na kole jezdí 6 žen (9 %) a 8 mužů (20 %). Možnost plavání zatrhlo 7 žen (11 %) a pouze 2 muži (5 %). Možnost jiné nezvolil nikdo z dotazovaných (0 %). Rehabilitace využívají 4 senioři (50 %) se Z vzděláním, 7 lidí (27 %) se SbM vzděláním, 14 respondentů (25 %) se SsM vzděláním a pouze 1 dotazovaný (7 %), který má V vzdělání. Lázně využívají pouze 2 lidé (4 %), kteří mají SsM vzdělání. Skupinové cvičení v tělocvičnách provozuje 1 senior (13 %) se Z vzděláním, 5 respondentů (19 %) se SbM vzděláním, 11 dotazovaných (19 %), kteří mají SsM vzdělání a 5 vysokoškoláků (33 %). Turistice se věnují 3 senioři (37 %) se Z vzděláním, 10 lidí (38 %) se SbM vzděláním, 14 respondentů (25 %) se SsM vzděláním a 5 dotazovaných (33 %), kteří mají V vzdělání. Jízdu na kole nemá rád nikdo se Z vzděláním (0 %), naopak tuto činnost provozují 2 lidé (8 %) se SbM vzděláním, 9 seniorů (16 %) se SsM vzděláním a 3 dotazovaní (20 %) s V vzděláním. 54

Plavat nechodí nikdo se Z vzděláním (0 %). Tuto aktivitu využívají 2 lidé (8 %) se SbM vzděláním, 6 respondentů (11 %) se SsM vzděláním a 1 senior (7 %), který má V vzdělání.

Otázka č. 12: Trpíte některým z těchto onemocnění pohybového aparátu? /možno více odpovědí/ Tabulka 18 Vyhodnocení 12. otázky (zdroj: vlastní výpočty)

Relativní četnost

Žádné onemocnění pohybového aparátu nemám Osteoporóza Artróza Revmatoidní artritida DNA Bechtěrevova choroba Jiné Celkem

45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%

Ženy SsM V Celkem Z SbM N N N N N

Muži SsM V Celkem N N N

Z N

SbM N

4

6

4

2

16

3

2

7

3

15

1 2 2 0 2 0 11

6 11 1 1 0 0 25

11 15 1 0 0 0 31

1 2 0 2 0 0 7

19 30 4 3 2 0 74

1 2 1 0 0 0 7

3 4 2 0 0 0 11

3 4 1 2 2 0 19

0 2 3 0 0 0 8

7 12 7 2 2 0 45

40% 33% 26%

27%

22% 16%

16% 5%

4%4%

4%3%

0%0%

Muži Ženy

Onemocnění pohybového aparátu


55

Relativní četnost

42% 45% 39% 38% 40% 33% 35% 28% 27% 30% 25% 22% 25% 22% 22% 17% 20% 20% 13% 11% 15% 11% 8% 10% 7% 4% 4% 3%4% 5% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0%

Z SbM SsM V

Onemocnění pohybového aparátu


Tato otázka je jednou z filtračních otázek, kde bylo možné zaškrtnout více odpovědí. Žádné onemocnění pohybového aparátu nemá 16 žen (22 %) a 15 mužů (33 %). Osteoporózou trpí 19 žen (26 %) a 7 mužů (16 %). Nejčastěji volenou odpovědí byla artróza, jíž trpí 30 žen (40 %) a 12 mužů (27 %). Revmatoidní artritida je přítomna u 4 žen (5 %) a u 7 mužů (16 %). DNA se vyskytuje u 3 žen (4 %) a 2 mužů (4 %). Bechtěrevovou chorobou trpí 2 ženy (3 %) a 2 muži (4 %). Možnost jiné nezvolil nikdo ze seniorů (0 %). Žádným onemocněním pohybového aparátu netrpí 7 seniorů (39 %) se Z vzděláním, 8 respondentů (22 %) se SbM vzděláním, 11 seniorů (22 %) se SsM vzděláním a 5 dotazovaných (33 %) s V vzděláním. Osteoporóza se vyskytuje u 2 seniorů (11 %), kteří mají Z vzdělání, u 9 dotazovaných (25 %) se SbM vzděláním, u 14 respondentů (28 %) se SsM vzděláním a u 1 seniora (7 %), který má V vzdělání. Artróza se vyskytuje u 4 lidí (22 %) se Z vzděláním, u 15 seniorů (42 %), kteří mají SbM vzděláním, u 19 respondentů (38 %) se SsM vzděláním a u 4 lidí (27 %) s V vzděláním. Revmatoidní atritidou trpí 3 lidé (17 %) se Z vzděláním, 3 senioři (8 %) s SbM vzděláním, 2 respondenti (4 %) se SsM vzděláním a 3 senioři (20 %) s V vzděláním. DNA není přítomna u žádné osoby se Z vzděláním (0 %), ale vyskytuje se u 1 seniora (3 %) se SbM vzděláním, u 2 respondentů (4 %) se SsM vzděláním a u 2 lidí (13 %) s V vzděláním. Bechtěrevova choroba postihuje pouze 2 seniory (11 %) se 56

Z vzděláním a 2 seniory (4 %) se SsM vzděláním. Respondenti, jež mají SbM a V vzdělání Bechtěrevovou chorobou netrpí (0 %).

Otázka č. 13: Jak toto onemocnění ovlivňuje Váš každodenní život? Tabulka 19 Vyhodnocení 13. otázky (zdroj: vlastní výpočty)

Ženy Muži Z SbM SsM V Celkem Z SbM SsM V Celkem N N N N N N N N N N

Relativní četnost

I přes toto onemocnění se věnuji pohybovým aktivitám a aktivně je vyhledávám Vykonávám pouze základní pohybové činnosti Pohybové aktivity nevyhledávám a snažím se pohybovat, co nejméně to jde Jiné Celkem

50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%

43%

0

5

11

1

17

0

2

3

3

8

4

2

7

3

16

3

2

6

0

11

0

5

1

1

7

1

3

4

2

10

0 4

0 12

0 19

0 5

0 40

0 4

0 7

0 13

0 5

0 29

38% 40%

34%

28% 17% Muži 0% 0% I přes toto Vykonávám pouze Pohybové aktivity onemocnění se základní pohybové nevyhledávám a věnuji pohybovým činnosti snažím se aktivitám a aktivně pohybovat, co je vyhledávám nejméně to jde Ovlivnění života z důvodu onemocnění

Ženy

Jiné


57

Relativní četnost

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

88%

44% 37% 40%

40% 30% 21%

Z SbM SsM V

42% 30% 12%

16%

0%

0% 0% 0% 0%

I přes toto Vykonávám pouze Pohybové aktivity onemocnění se základní pohybové nevyhledávám a věnuji pohybovým činnosti snažím se aktivitám a aktivně pohybovat, co je vyhledávám nejméně to jde Ovlivnění života z důvodu onemocnění

Jiné


Na otázku č. 13 odpovídali pouze ti senioři, kteří v předchozí otázce nezaškrtli možnost „žádné onemocnění pohybového aparátu nemám“. I přes onemocnění se věnují pohybovým aktivitám a aktivně je vyhledává 17 žen (43 %) a 8 mužů (28 %). Základní činnosti vykonává 16 žen (40 %) a 11 mužů (38 %), zatímco pohybové aktivity nevyhledává a snaží se pohybovat, co nejméně to jde celkem 7 žen (17 %) a 10 mužů (34 %). Možnost jiné nezatrhl nikdo z respondentů (0 %). Při pohledu na vzdělání, pohybovým aktivitám se věnují a aktivně je vyhledává 7 seniorů (37 %) se SbM vzděláním, 14 respondentů (44 %) se SsM vzděláním a 4 lidé (40 %) s V vzděláním. Do této skupiny nespadají respondenti se Z vzděláním, kdy tuto možnost nevybral žádný senior (0 %). 7 dotazovaných (88 %) se Z vzděláním vykonává pouze základní pohybové činnosti, stejně tak 4 lidi (21 %) se SbM vzděláním, 13 respondentů (40 %) se SsM vzděláním a 3 senioři (30 %) s V vzděláním. Pohybové aktivity nevyhledává a snaží se pohybovat, co nejméně to jde pouze 1 respondent (12 %), který má Z vzdělání, dále 8 seniorů (42 %) se SbM vzděláním, 5 dotazovaných (16 %) se SsM vzděláním a 3 lidé (30 %) s V vzděláním.

58

Otázka č. 14: Vyberte na každém řádku z odstupňovaných odpovědí a označte křížkem. Následujících 8 otázek bylo sestaveno uzavřenou formou odpovědí. Otázky jsou rozděleny na 2 skupiny po 4 otázkách. První skupina otázek se zaměřuje na pohybovou aktivitu, druhá skupina na kvalitu života. Před popisováním jednotlivých otázek se nachází graf, který spojuje celou skupinu otázek, a můžeme zde porovnávat rozdíly mezi pohlavím. Absolutní četnost spolu s grafickým znázorněním jednotlivých vzdělání je pak popsána zvlášť u každé jednotlivé otázky. 120% 22%

100% 80%

43% 26%

31%

21% 28% 29% 21%

0

Ne

16%

Spíše ne

29%

Někdy ano, někdy ne

Většinou ano

9% 12% 9% 12% Ano, zcela

0%

34%

24%

Většinou ano

31%

28% 14% 31% 5% 12% 19% 10% 17% 14% 19% 19% 26% 26% 22% 14% 12%

5%

Ano, zcela

7% 16%

20%

24% 10%

Ne

40%

41%

Spíše ne

60%


Relativní četnost

12%

Můžete vykonávat stejné aktivity, jako jste vykonával/a dříve před pěti lety? Nabíjí Vás činnosti spojené s pohybovou aktivitou energií? Omezuje Vás váš zdravotní stav ve vykonávání pohybové aktivity? Jste omezeni v pohybu z důvodu bolesti?

Ženy Muži Zvládání pohybových aktivit

Graf 27 Grafické vyhodnocení 14. otázky v porovnání s pohlavím – 1. skupina (zdroj: vlastní výpočty)

59

Otázka č. 14 A: Jste omezeni v pohybu z důvodu bolesti? Tabulka 20 Vyhodnocení 14 A. otázky (zdroj: vlastní výpočty)

Ženy Z SbM SsM V Celkem Z N N N N N N Ano, zcela 0 3 1 1 2 5 Většinou ano 0 2 3 2 1 7 Někdy ano, někdy ne 2 5 12 1 1 20 Spíše ne 2 1 4 2 1 9 Ne 3 7 6 1 2 17 7 18 26 7 7 Celkem 58

Muži SbM SsM V Celkem N N N N 3 0 1 6 4 5 1 11 2 2 0 5 0 6 2 9 1 4 4 11 10 17 8 42

40%

36% 33%

Relativní četnost

35% 30% 25% 20% 15%

25% 21% 20% 21% 19%

21% 15%

21%

27% 23%

29% 23% Z SbM

13%

10% 5%

33%

7%

SsM

7%

V

4%

2%

0% Ano, zcela

Většinou ano

Někdy ano, Spíše ne někdy ne Omezení v pohybu z důvodu bolesti

Ne

Graf 28 Grafické vyhodnocení 14 A. otázky v porovnání se vzděláním (zdroj: vlastní výpočty)

Na tuto otázku odpovědělo celkem 5 žen (9 %) a 6 mužů (14 %), kteří si vybrali možnost Ano, zcela. Většinou odpovědělo 7 žen (12 %) a 11 mužů (26 %). Někdy bolest ovlivňuje pohyb 20 ženám (34 %) a 5 mužům (12 %). Tuto možnost respondenti udávali nejvíce. Spíše ne odpovědělo 9 žen (16 %) a 9 mužů (22 %). Možnost ne zaškrtlo 17 žen (29 %) a 11 mužů (26 %). V pohybu z důvodu bolesti jsou zcela omezeni 2 lidé (15 %) se Z vzděláním, 6 seniorů (21 %) se SbM vzděláním, 1 respondent (2 %) se SsM vzděláním a 2 dotazovaní (13 %) s V vzděláním. Většinou bývá omezen 1 respondent (7 %), který má Z vzdělání, dále 6 60

seniorů (21 %) se SbM vzděláním, 8 lidí (19 %) se SsM vzděláním a 3 dotazovaní (20 %) s V vzděláním. Možnost někdy ano, někdy ne zatrhli 3 respondenti (21 %) se Z vzděláním, 7 dotazovaných (25 %) se SbM vzděláním, 14 seniorů (33 %), kteří mají SsM vzdělání a 1 respondent (7 %) s V vzděláním. Spíše ne odpověděli 3 senioři (21 %) se Z vzděláním, 1 dotazovaný (4 %), který má SbM vzdělání, 10 respondentů (23 %) se SsM vzděláním a 4 vysokoškoláci (27 %). Možnost ne vybralo 5 lidí (36 %) se Z vzděláním, 8 seniorů (29 %) se SbM vzděláním, 10 dotazovaných (23 %) se SsM vzděláním a 5 lidí (33 %), kteří mají V vzdělání.

Otázka č. 14 B: Omezuje Vás váš zdravotní stav ve vykonávání pohybové aktivity? Tabulka 21 Vyhodnocení 14 B. otázky (zdroj: vlastní výpočty)

Z SbM N N Ano, zcela 0 2 Většinou ano 0 3 Někdy ano, někdy ne 2 2 Spíše ne 3 6 Ne 2 5 7 18 Celkem

Ženy SsM V Celkem Z SbM N N N N N 2 1 3 4 5 3 1 1 5 7 7 3 1 0 14 8 1 0 1 18 6 1 2 0 14 26 7 7 10 58

Muži SsM V Celkem N N N 0 1 8 6 1 13 5 2 8 4 1 6 2 3 7 17 8 42

40% 34%

Relativní četnost

35% 29%

30% 25%

21% 21%

28%

21%

22%

28% 25%

27%

21% 18% 18%

20% 15%

29%

13%

10% 5%

13% 7%

Z SbM

13%

SsM

7%

V

5% 0% Ano, zcela

Většinou ano

Někdy ano, Spíše ne někdy ne Omezování zdravotního stavu v pohybu

Ne

Graf 29 Grafické vyhodnocení 14 B. otázky v porovnání se vzděláním (zdroj: vlastní výpočty)

61

Zdravotní stav ve vykonávání pohybové aktivity zcela omezuje 5 žen (9 %) a 8 mužů (19 %). Většinou zdravotní stav omezuje 7 žen (12 %) a 13 mužů (31 %). Někdy ano, někdy ne zatrhlo 14 žen (24 %) a 8 mužů (19 %). Spíše ne odpovědělo 18 žen (31 %) a 6 mužů (14 %). Zdravotní stav ve vykonávání pohybu neomezuje 14 žen (24 %) a 7 mužů (17 %). Zdravotní stav ve vykonávání pohybu zcela omezuje 3 seniory (21 %) se Z vzděláním, 6 dotazovaných (21 %) se SbM vzděláním, 2 respondenty (5 %) se SsM vzděláním a 2 seniory (13 %), kteří mají V vzdělání. Možnost většinou ano zvolil 1 dotazovaný (7 %) se Z vzděláním, 8 seniorů (29 %) se SbM vzděláním, 9 respondentů (21 %) se SsM vzděláním a 2 vysokoškoláci (13 %). Někdy zdravotní stav omezuje ve vykonávání aktivit 3 seniory (22 %), kteří mají Z vzdělání, 2 dotazované (7 %) se SbM vzděláním, 12 lidí (28 %) se SsM vzděláním a 5 respondentů (34 %) s V vzděláním. Spíše ne odpověděli 3 lidé (21 %) se Z vzděláním, 7 respondentů (25 %) se SbM vzděláním, 12 seniorů (28 %) se SsM vzděláním a 2 senioři (13 %), kteří mají V vzdělání. Zdravotní stav neomezuje ve vykonávání pohybové aktivity 4 jedince (29 %) se Z vzděláním, 5 dotazovaných (18 %) se SbM vzděláním, 8 seniorů (18 %), jež mají SsM vzdělání a 4 respondenty (27%) s V vzděláním.

Otázka č. 14 C: Nabíjí Vás činnosti spojené s pohybovou aktivitou energií? Tabulka 22 Vyhodnocení 14 C. otázky (zdroj: vlastní výpočty)

Ano, zcela Většinou ano Někdy ano, někdy ne Spíše ne Ne Celkem

Z N 1 5 1 0 0 7

Ženy Muži SbM SsM V Celkem Z SbM SsM V Celkem N N N N N N N N N 0 7 1 0 2 1 1 9 4 8 8 3 2 3 6 2 24 13 5 8 2 0 3 4 1 16 8 4 2 0 5 0 4 3 6 12 1 1 1 0 2 2 1 3 5 18 26 7 7 10 17 8 58 42

62


50% 39%

40%

33%34% 30% 20% 10%

36% 29%28% 20%

18% 13% 7%7%

Z SbM

20% 14%14%

7%

11% 13% 7%

SsM V

0% 0% Ano, zcela

Většinou ano

Někdy ano, Spíše ne někdy ne Nabíjení energie pohybovou aktivitou

Ne

Graf 30 Grafické vyhodnocení 14 C. otázky v porovnání se vzděláním (zdroj: vlastní výpočty)

Činnosti spojené s pohybovou aktivitou zcela nabíjí energií 9 žen (16 %) a 4 muže (10 %). Většinou ano zatrhlo 24 žen (41 %) a 13 mužů (31 %), což byla nejčastěji volená možnost. Někdy ano, někdy ne odpovědělo 16 žen (28 %) a 8 mužů (19 %), spíše ne odpovědělo 6 žen (10 %) a 12 mužů (28 %). Činnosti spojené s pohybem nenabíjí energií 3 ženy (5 %) a 5 mužů (12 %). Na tuto otázku možnost ano, zcela zvolil 1 respondent (7 %) se Z vzděláním, 2 dotazovaní (7 %) se SbM vzděláním, 8 seniorů (18 %), kteří mají SsM vzděláním a 2 lidé (13 %) s V vzděláním. Většinou ano zatrhlo 7 dotazovaných (50 %) se Z vzděláním, 11 respondentů (39 %) se SbM vzděláním, 14 seniorů (33 %) se SsM vzděláním a 5 lidí (34 %) s V vzděláním. Činnosti spojené s pohybem nabíjí energií pouze někdy 1 respondenta (7 %) se Z vzděláním, 8 seniorů (29 %) se SbM vzděláním, 12 lidí (28 %) se SsM vzděláním a 3 respondenty (20 %) s V vzděláním. Spíše ne označilo 5 seniorů (36 %), kteří mají Z vzdělání. Dále 4 lidé (14 %) se SbM vzděláním, 6 respondentů (14 %) se SsM vzděláním a 3 senioři (20 %) s V vzděláním. Možnost ne nezatrhl nikdo se Z vzděláním (0 %). Do této skupiny ovšem spadají 3 senioři (11 %) se SbM vzděláním, 3 respondenti (7 %) se SsM vzděláním a 2 lidé (13 %), kteří mají V vzdělání.

63

Otázka č. 14 D: Můžete vykonávat stejně aktivity, jako jste vykonával/a dříve před pěti lety? Tabulka 23 Vyhodnocení 14 D. otázky (zdroj: vlastní výpočty)


Ženy Z SbM SsM V Celkem Z SbM N N N N N N N 0 2 2 0 2 2 4 2 3 6 1 0 1 12 1 4 7 1 0 0 13 1 2 10 4 0 1 17 3 7 1 1 5 6 12 7 18 26 7 7 10 58

Muži SsM N 0 3 2 8 4 17

V Celkem N N 2 6 1 5 0 2 2 11 3 18 8 42

70% 58%

Relativní četnost

60%

47%

50%

42% 40%

40%

27%

30% 20% 10%

21% 14%14%13% 14%14% 13% 4%

21% 14% 7% 7%

11% 7%

12%

Z SbM SsM V

0% Někdy ano, Spíše ne Ne někdy ne Možnost vykonávat stejné aktivity, jak bylo možné dříve před 5 lety

Ano, zcela

Většinou ano

Graf 31 Grafické vyhodnocení 14 D. otázky v porovnání se vzděláním (zdroj: vlastní výpočty)

Stejné aktivity, jako vykonávaly dříve před 5 lety, mohou zcela vykonávat 4 ženy (7 %) a 6 mužů (14 %). Tato možnost byla vybírána nejméně. Většinou ano zatrhlo 12 žen (21 %) a 5 mužů (12 %). Někdy ano, někdy ne může tyto aktivity vykonávat 13 žen (22 %) a 2 muži (5 %). Aktivity spíše nemůže vykonávat 17 žen (29 %) a 11 mužů (26 %), zatímco je nemůže vykonávat 12 žen (21 %) a 18 mužů (43 %). Možnost ano, zcela zaškrtli 2 lidé (14 %) se Z vzděláním, 4 dotazovaní (14 %) se SbM vzděláním, 2 respondenti (4 %) se SsM vzděláním a 2 senioři (13 %) s V vzděláním. Většinou stejné aktivity, jako vykonávali dříve před pěti lety, mohou provádět 2 64

senioři (14 %) se Z vzděláním, 4 lidé (14 %) se SbM vzděláním, 9 respondentů (21 %) se SsM vzděláním a 2 dotazovaní (13 %), jež mají V vzdělání. Někdy ano, někdy ne označila 1 osoba (7 %) se Z vzděláním, 4 senioři (14 %) se SbM vzděláním, 9 seniorů (21 %) se SsM vzděláním a 1 respondent (7 %) s V vzděláním. Následující dvě možnosti byly označovány nejčastěji. Stejné aktivity spíše nemůže vykonávat 1 senior (7 %), který má Z vzdělání, 3 respondenti (11 %) se SbM vzděláním, 18 dotazovaných (42 %) s SsM vzděláním a 6 seniorů (40 %), kteří mají V vzdělání. Ne odpovědělo 8 respondentů (58 %) se Z vzděláním, 13 seniorů (47 %) se SbM vzděláním, 5 lidí (12 %), kteří mají SsM vzdělání a 4 vysokoškoláci (27%).

200% 180% 38%

41%

160%

26%

39% 41% 27%

Ženy

33% 12% 2% 5% 5%

7% 17% 9% 9%

Jste spokojen/a s tím, jak trávíte svůj volný čas?

Ne

0

43%

Spíše ne

Většinou ano

Ano, zcela

0%

7% 14% 10%


21%

Ne

9% 7% 5% 0% 15% 9% 0%

20%

29%

14%

31%

Ano, zcela

55%

23%

Spíše ne

14% 19%

Jste spokojen/a s tím, jak prožíváte Váš aktuální život?

43% 29%


80%

40%

Vnímáte pozitivně kvalitu svého života?

45%

100%

60%

Cítíte dostatek energie pro každodenní život?

47%

120%

Většinou ano

Relativní četnost

140%

Muži

Kvalita života respondentů

Graf 32 Grafické vyhodnocení 14. otázky v porovnání s pohlavím – 2. skupina (zdroj: vlastní výpočty)

65

Otázka č. 14 E: Jste spokojen/a s tím, jak trávíte svůj volný čas? Tabulka 24 Vyhodnocení 14 E. otázky (zdroj: vlastní výpočty)


Z N 2 4 1 0 0 7

Ženy Muži SbM SsM V Celkem Z SbM SsM V Celkem N N N N N N N N N 5 4 1 0 0 4 0 12 4 9 15 4 4 4 8 2 32 18 3 5 0 1 4 4 5 9 14 1 2 2 1 0 0 1 5 2 0 0 0 1 2 1 0 0 4 18 26 7 7 10 17 8 58 42

70% 58%

Relativní četnost

60%

53% 46% 40%

50% 40%

33% 25% 21% 14%

30% 20% 10%

19% 18% 14% 7%

Z SbM

20% 7% 5% 4%

7%7% 2%0%

SsM V

0% Ano, zcela

Většinou ano

Někdy ano, Spíše ne někdy ne Spokojenost s trávením svého volného času

Ne

Graf 33 Grafické vyhodnocení 14 E. otázky v porovnání se vzděláním (zdroj: vlastní výpočty)

Spokojeno s tím, jak tráví svůj volný čas, je celkem 12 žen (21 %) a 4 muži (10 %). Většinou je spokojeno 32 žen (55 %) a 18 mužů (43 %), což je velká část respondentů. Pouze někdy bývá spokojeno 9 žen (15 %) a 14 mužů (33 %). Možnost spíše ne označilo 5 žen (9 %) a 2 muži (5 %). Z žen se nenašla žádná (0 %), která by nebyla spokojená s tím, jak tráví svůj volný čas, ale mužů se našlo 4 (9 %). S tím, jak tráví svůj volný čas, jsou zcela spokojeni 2 respondenti (14 %) se Z vzděláním, 5 seniorů (18 %) se SbM vzděláním, 8 respondentů (19 %) se SsM vzděláním a 1 dotazovaný (7 %), který má V vzdělání. Většinou bývá spokojeno 8 lidí (58 %), kteří mají Z vzdělání, 13 seniorů (46 %) se SbM vzděláním, 23 dotazovaných

66

(53 %) se SsM vzděláním a 6 respondentů (40 %) s V vzděláním. Možnost někdy ano, někdy ne označili 2 lidé (14 %) se Z vzděláním, 7 respondentů (25 %) se SbM vzděláním, 9 dotazovaných (21 %), kteří mají SsM vzdělání a 5 vysokoškoláků (33 %). Spíše není spokojen 1 člověk (7 %) se Z vzděláním, 1 senior (4 %) se SbM vzděláním, 2 respondenti (5 %) se SsM vzděláním a 3 dotazovaní (20 %) s V vzděláním. S tím, jak tráví svůj volný čas, není spokojen 1 respondent (7 %), který má Z vzdělání, 2 senioři (7 %) se SbM vzděláním a 1 dotazovaný (2 %) se SsM vzděláním. Žádný ze seniorů, který má V vzdělání, tuto možnost neoznačil (0 %).

Otázka č. 14 F: Jste spokojen/a s tím, jak prožíváte Váš aktuální život Tabulka 25 Vyhodnocení 14 F. otázky (zdroj: vlastní výpočty)

Z SbM N N 2 4 4 7 0 6 1 1 0 0 7 18

Relativní četnost


50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%



46% 43%43% 42%40% 32% 31%

29% 23%

Z

14%

SbM

14%

SsM 7%

7%

7%7% 2% 0%

Někdy ano, Spíše ne někdy ne Spokojenost s prožíváním svého aktuálního života

Ano, zcela

Většinou ano

7% 4% 2%

V

Ne

Graf 34 Grafické vyhodnocení 14 F. otázky v porovnání se vzděláním (zdroj: vlastní výpočty)

67

Spokojeno s prožíváním svého aktuálního života je 13 žen (23 %) a 6 mužů (14 %). Nejčastěji volenou možnost, většinou ano, zatrhlo 24 žen (41 %) a 18 mužů (43 %). Pouze někdy bývá spokojeno 18 žen (31 %) a 12 mužů (29 %). Spíše ne zatrhly 3 ženy (5 %) a 2 muži (5 %). S tím, jak prožívá svůj aktuální život, nejsou spokojeni 4 muži (9 %). Žádná z žen možnost ne nezaškrtla (0 %). Spokojeni s prožíváním svého aktuálního života jsou 4 senioři (29 %) se Z vzděláním, 4 respondenti (14 %) se SbM vzděláním, 10 dotazovaných (23 %) se SsM vzděláním a 1 senior (7 %) s V vzděláním. Většinou ano odpovědělo 6 dotazovaných (43 %) se Z vzděláním, 12 seniorů (43 %) se SbM vzděláním, 18 respondentů (42 %) se SsM vzděláním a 6 seniorů (40 %), kteří mají V vzdělání. Možnost někdy ano, někdy ne vybral 1 respondent (7 %), který má Z vzdělání, dále 9 lidí (32 %) se SbM vzděláním, 13 dotazovaných (31 %) se SsM vzděláním a 7 respondentů (46 %) s V vzděláním. Spíše ne odpověděli 2 lidé (14 %) se Z vzděláním, 1 respondent (4 %), který má SbM vzdělání, 1 dotazovaný (2 %) se SsM vzděláním a 1 senior (7 %) s V vzděláním. Nespokojen s prožíváním svého života je 1 senior (7 %) se Z vzděláním, 2 respondenti (7 %) se SbM vzděláním a 1 dotazovaný (2 %), který má SsM vzdělání. Respondenti s V vzděláním tuto možnost nevybrali (0 %).

Otázka č. 14 G: Vnímáte pozitivně kvalitu svého života? Tabulka 26 Vyhodnocení 14 G. otázky (zdroj: vlastní výpočty)


Z SbM N N 0 4 5 8 2 6 0 0 0 0 7 18

Ženy SsM V Celkem Z N N N N 5 2 0 11 12 2 2 27 5 3 1 16 4 0 0 4 0 0 4 0 26 7 7 58

SbM N 0 7 1 0 2 10

Muži SsM N 3 5 8 0 1 17

V Celkem N N 0 3 5 19 2 12 1 1 0 7 8 42

68

60%

54% 50%

Relativní četnost

50%

47%

40%

40%

33% 30% 25% 21%

30% 20%

19% 14% 13%

29%

SbM 9%

10% 0%

Z

7%

0%0%

7% 2%0%

SsM V

0% Ano, zcela

Většinou ano

Někdy ano, Spíše ne někdy ne Vnámámí kvality svého života pozitivně

Ne

Graf 35 Grafické vyhodnocení 14 G. otázky v porovnání se vzděláním (zdroj: vlastní výpočty)

Zcela pozitivně svoji kvalitu života vnímá 11 žen (19 %) a 3 muži (7 %). Většinou ano označilo 27 žen (47 %) a 19 mužů (45 %). Tato možnost byla označována nejčastěji. Někdy ano a někdy ne zaškrtlo 16 žen (27 %) a 12 mužů (29 %), spíše ne označili pouze 4 ženy (7 %) a 1 muž (2 %). Pozitivně kvalitu života nevnímá 7 mužů (17 %). Možnost ne neoznačila žádná z žen (0 %). Pozitivně kvalitu života vnímají 4 senioři (14 %) se SbM vzděláním, 8 respondentů (19 %) se SsM vzděláním a 2 lidé (13 %), kteří mají V vzdělání. Nikdo z dotazovaných se Z vzděláním nezaškrtl možnost ano (0 %). Většinou ano zaškrtlo 7 lidí (50 %) se Z vzděláním, 15 respondentů (54 %) se SbM vzděláním, 17 seniorů (40 %), kteří mají SsM vzdělání a 7 dotazovaných (47 %) s V vzděláním. Možnost někdy ano, někdy ne označili 3 senioři (21 %) se Z vzděláním, 7 respondentů (25 %) se SbM vzděláním, 13 dotazovaných (30 %) se SsM vzděláním a 5 lidí (33 %) s V vzděláním. Kvalitu svého života spíše nevnímají pozitivně pouze 4 senioři (9 %) se SsM vzděláním a 1 respondent (7 %) s V vzděláním. Nikdo z dotazovaných se Z a SbM vzděláním tuto možnost nevybral (0 %). Kvalitu života pozitivně nevnímají 4 lidé (29 %) se Z vzděláním, 2 respondenti (7 %) se SbM vzděláním a 1 dotazovaný (2 %) se SsM vzděláním. Žádný vysokoškolák neoznačil tuto možnost (0 %).

69

Otázka č. 14 H: Cítíte dostatek energie pro každodenní život? Tabulka 27 Vyhodnocení 14 H. otázky (zdroj: vlastní výpočty)


Z SbM N N 2 4 1 6 4 5 0 3 0 0 7 18




60% 50%

44%

40% 30% 20% 10%

21% 14% 12% 7%

29% 22%

43% 35% 32% 26%

Z SbM 14%14% 7% 7%

SsM 7% 4%2% 0%

V

0% Ano, zcela

Většinou ano

Někdy ano, Spíše ne někdy ne Pocit dostatečné energie pro každodenní život

Ne

Graf 36 Grafické vyhodnocení 14 H. otázky v porovnání se vzděláním (zdroj: vlastní výpočty)

Dostatek energie pro každodenní život cítí 8 žen (14 %) a 6 mužů (14 %). Možnost většinou ano vybralo 22 žen (38 %) a 17 mužů (41 %). Pouze někdy cítí dostatek energie 23 žen (39 %) a 11 mužů (26 %). Spíše ne zatrhlo 5 žen (9 %) a 5 mužů (12 %). Dostatek energie necítí 3 muži (7 %) a z žen tuto možnost nevybrala žádná. „Ne“ byla nejméně volenou možností. V souvislosti se vzděláním možnost ano zvolili 2 respondenti (14 %) se Z vzděláním, 6 seniorů (21 %) se SbM vzděláním, 5 dotazovaných (12 %) se SsM vzděláním a 1 senior (7 %) s V vzděláním. Většinou pociťují dostatek energie 3 respondenti (22 %) se Z vzděláním, 8 seniorů (29 %) se SbM vzděláním, 19 dotazovaných (44 %) se SsM 70

vzděláním a 9 seniorů (60 %) s V vzděláním. Někdy ano, někdy ne zvolilo 6 dotazovaných (43 %) se Z vzděláním, 9 respondentů (32 %) se SbM vzděláním, 15 seniorů (35 %) se SsM vzděláním a 4 lidé (26 %), kteří mají V vzdělání. Možnost spíše ne vybrali 2 senioři (14 %) se Z vzděláním, 4 respondenti (14 %) se SbM vzděláním, 3 dotazovaní (7 %) se SsM vzděláním a 1 senior (7 %) s V vzděláním. Dostatek energie pro každodenní život nepociťuje 1 respondent (7 %) se Z vzděláním, 1 senior (4 %) se SbM vzděláním a 1 dotazovaný (2 %) se SsM vzděláním. Žádný senior s V vzděláním tuto možnost nevybral (0 %).

Barthelův test základních všedních činností Výsledky tohoto testu byly rozděleny do 4 kategorií dle počtu nasbíraných bodů. Vysoce závislí respondenti mají bodové ohodnocení 0 – 40 bodů, závislost středního stupně od 45 – 60 bodů, lehká závislost od 65 – 95 bodů a nezávislý dotazovaný se pohybuje v rozmezí 96 – 100 bodů.

Tabulka 28 Vyhodnocení Barhelova testu (zdroj: vlastní výpočty)

Vysoce závislý Závislost středního stupně Lehká závislost Nezávislý Celkem

Ženy Muži SsM V Celkem Z SbM SsM V N N N N N N N 2 0 3 3 0 0 5

Z N 0

SbM N 3

0

0

0

0

0

1

0

2

1

4

5 2 7

8 7 18

7 17 26

6 1 7

26 27 58

1 2 7

3 4 10

14 1 17

2 5 8

20 12 42

Celkem N 6

71

Relativní četnost

60% 48%

50%

46%

45%

40% 28%

30% 20%

Muži 14% 9%

10%

Ženy

10% 0%

0% Vysoce závislý

Závislost středního Lehká závislost stupně Barthelův test

Nezávislý

Graf 37 Grafické vyhodnocení Barthelova testu v porovnání s pohlavím (zdroj: vlastní výpočty)

Relativní čentost

60%

53% 48%

50%

43% 39%

40% 30%

42% 39% 40% 29%

21%22%

SbM

20% 10%

Z

7%

5% 0%

SsM

5% 7%

V

0%

0% Vysoce závislý

Závislost středního Lehká závislost stupně Barthelův test

Nezávislý

Graf 38 Grafické vyhodnocení Barthelova testu v porovnání se vzděláním (zdroj: vlastní výpočty)

Vysoce závislých respondentů, kteří vyplňovali tento dotazník, bylo 5 žen (9 %) a 6 mužů (14 %). Závislost středního stupně mají 4 muži (10 %), zatímco žádná žena zde neodpověděla (0 %). Nejčastěji volenou možností se stala lehká závislost, která vyšla u 26 žen (45 %) a u 20 mužů (48 %). Nezávislých seniorů je 27 žen (46 %) a 12 mužů (28 %). Respondenti, jejichž bodové ohodnocení zařazujeme do skupiny vysoce závislých, byli 3 senioři (21 %) se Z vzděláním, 6 dotazovaných (22 %) se SbM vzděláním, 2 72

respondenti (5 %) se SsM vzděláním a žádný vysokoškolák (0 %). Do skupiny závislosti středního stupně zařazujeme 1 seniora (7 %) se Z vzděláním, 2 respondenty (5 %) se SsM vzděláním a 1 dotazovaný (7 %), který má V vzdělání. Tuto možnost nezatrhl nikdo se SbM vzděláním (0 %). Lehká závislost vyšla 6 dotazovaným (43 %) se Z vzděláním, 11 seniorům (39 %) se SbM vzděláním, 21 respondentům (48 %) se SsM vzděláním a 8 lidem (53 %), kteří mají V vzdělání. Nezávislí senioři byli 4 (29 %) se Z vzděláním, 11 (39 %) se SbM vzděláním, 18 (42 %) se SsM vzděláním a 6 seniorů (40 %) s V vzděláním. Get up and go test – vstaňte, jděte, otočte se Respondenty posadíme na přiměřeně vysokou židli, s opřenými chodidly na podložce. Požádáme je, aby vstali, ušli přibližně 5 metrů k vyznačenému místu, otočili se, vrátili se a zpět se posadili na židli. Jednotlivé úkony jsou bodově ohodnoceny. Čím vyšší je počet dosažených bodů, tím je dotazovaný soběstačnější. Pro větší přehlednost jsou výsledné body zařazeny do 4 skupin, kde každá skupina obsahuje jiný počet bodů. Tabulka 29 Vyhodnocení testu Vstaňte, jděte, otočte se (zdroj: vlastní výpočty)

0 – 3 body 4 – 6 bodů 7 – 9 bodů 10 – 12 bodů Celkem

Z SbM N N 0 3 0 0 3 1 4 14 7 18

Ženy SsM V N N 2 0 0 0 1 5 23 2 26 7

Celkem N 5 0 10 43 58

Z N 4 0 1 2 7

SbM N 3 1 1 5 10

Muži SsM N 3 1 6 7 17

Relativní četnost

60%

20%

Celkem N 11 2 10 19 42

73%

80%

40%

V N 1 0 2 5 8

46% 26%

24% 9%

Muži

18%

Ženy

4% 0%

0% 0 – 3 body

4 – 6 bodů 7 – 9 bodů Test Vstaňte, jděte, otočte se

10 – 12 bodů

Graf 39 Grafické vyhodnocení testu Vstaňte, jděte, otočte se v porovnání s pohlavím (zdroj: vlastní výpočty)

73

80%

68%70%

Relativní četnost

70% 60% 47%

50%

42%

47%

40% 30% 20% 10%

29% 21%

SbM

29%

SsM

16%

12% 6% 0%

4% 2%

Z

V

7% 0%

0% 0 – 3 body

4 – 6 bodů 7 – 9 bodů Test Vstaňte, jděte, otočte se

10 – 12 bodů

Graf 40 Grafické vyhodnocení testu Vstaňte, jděte, otočte se v porovnání se vzděláním (zdroj: vlastní výpočty)

0 – 3 body z tohoto testu získalo 5 žen (9 %) a 11 mužů (26 %), což znamená nejnižší stupeň soběstačnosti. 4 – 6 bodů dosáhli 2 muži (4 %) a žádná žena (0 %). 7 – 9 bodů má 10 žen (18 %) a 10 mužů (24 %). Nevyšší skóre, 10 – 12 bodů, získalo 43 žen (73 %) a 19 mužů (46 %), což jsou nejsoběstačnější respondenti. V porovnání se vzděláním získali 0 – 3 bodů 4 respondenti (29 %) se Z vzděláním, 6 seniorů (21 %) se SbM vzděláním, 5 dotazovaných (12 %) se SsM vzděláním a 1 senior (6 %), který má V vzdělání. 4 – 6 bodů dosáhl pouze 1 respondent (4 %) se SbM vzděláním a 1 senior (2 %) se SsM vzděláním. Žádní dotazovaní (0 %), kteří mají Z vzdělání a V vzdělání, nespadají do tohoto bodového rozmezí. 7 – 9 bodů získali 4 dotazovaní (29 %) se Z vzděláním, 2 respondenti (7 %) se SbM vzděláním, 7 seniorů (16 %) se SsM vzděláním a 7 lidí (47 %), kteří mají V vzdělání. Nejsoběstačnějších respondentů, kteří mají bodové ohodnocení v rozmezí 10 – 12 bodů, je 6 seniorů (42 %) se Z vzděláním, 19 dotazovaných (68 %) se SbM vzděláním, 30 respondentů (70 %) se SsM vzděláním a 7 lidí (47 %) s V vzděláním.

74

3.6 Diskuze Klasifikace výsledků byla vzhledem k hypotézám provedena z více otázek, ale pro větší názornost je zpracování zaměřeno pouze na takový typ otázek, které výsledek nejvíce potvrzují. Hypotéza č. 1: Předpokládám, že pohybově aktivní senioři udávají vyšší kvalitu života, než senioři bez pohybové aktivity. Ke zjištění výsledků této hypotézy bylo použito korelace Barthelova testu s otázkami v dotazníku, které se vztahují ke kvalitě života (otázka č. 7 a 14). Grafická ztvárnění těchto korelací jsou znázorněna v příloze N. Z výzkumu vyplývá toto tvrzení: čím méně je jedinec závislým na okolí, tím více označuje kvalitu svého života za vyšší. Kvalita života se zhoršuje s poklesem schopnosti sebepéče. Vzhledem k tomu, že nejsou dostupné žádné kvalitní studie, nemohu své výsledky s nimi porovnat. Ale domnívám se, že možným důvodem pro toto zjištění může být fakt, že využívání pravidelné pohybové aktivity má veliký vliv na množství a kvalitu svalové hmoty. Ta může mít pozitivní účinek na organismus stárnoucího jedince, což má veliký dopad na zlepšení kvality života seniorů. Jedním z nejvýznamnějších činitelů, jenž ovlivňuje kvalitu života, bývá tělesná zdatnost jedince (Spirduso, 1995). Na takovýto výsledek má vliv mnoho činitelů. Jedním z hlavních důvodů je skutečnost, že pohybliví senioři si mohou splnit více vlastních cílů, než imobilní senioři. Pokud lidé nejsou omezení v pohybu, či trpí drobným postižením, které je možno kompenzovat, mohou vykonávat většinu činností samostatně. Chodí na procházky, na nákup, jsou schopní postarat se sami o sebe. Naproti tomu senioři bez pohybové aktivity těchto činností nejsou schopni. Byli by šťastní, kdyby mohli vykonávat takovéto aktivity, ale jejich zdravotní stav jim to nedovolí. Jsou zcela odkázáni na své okolí a záleží pouze na něm, zda dovolí seniorovi „postoupit“ dále v Maslowově pyramidě potřeb (viz příloha O). Zatímco senioři, kteří jsou soběstační, mají možnost splnit si potřeby umístěné v dolní části žebříčku hodnot a postupně se dostávat výše až k postupné seberealizaci, imobilní senioři jsou odkázáni pouze na pomoc svého okolí. Pokud jim nejsou dopřány ani základní potřeby, nemohou v pyramidě stoupat, což má veliký vliv na jejich prožívání. Z tohoto důvodu mohou svoji kvalitu života považovat za nižší, než udávají aktivní senioři. 75

Za zajímavé a pro mě překvapující považuji i některé odpovědi z dotazníku. Konktrétně u otázky: „Jste spokojen/a s tím, jak trávíte svůj volný čas?“ 25 % respondentů spadajících do skupiny závislosti středního stupně, označilo možnost „ano, zcela“. Toto je větší počet, než tuto možnost označili respondenti ve skupině nezávislých seniorů, kterých bylo pouze 21 %. Podobný případ se stal i v následujících otázkách: „Jste spokojen/a s tím, jak prožíváte Váš aktuální život?“ A „Vnímáte pozitivně kvalitu svého života?“ Celých 27 % dotazovaných zvolilo možnost „většinou ano“ i přes skutečnost, že spadají do skupiny vysoce závislých jedinců. Myslím si, že příčinou těchto odpovědí může být skutečnost, že jedinci, kteří jsou závislí na ostatních osobách, mají pocit, že na světě nejsou sami a že se o ně okolí zajímá, ať už přátele a rodina, či cizí lidé, že se o ně stará a pomáhá jim. Na základě výzkumného šetření bylo zjištěno, že celých 70 % seniorů nezávislých na okolí hodnotí kvalitu svého života kladně a pouze 3 % respondentů udávají špatnou kvalitu života. Zatímco 14 % seniorů, kteří jsou vysoce závislí na svém okolí, popisuje kvalitu svého života za spíše dobrou a dobrou, kdežto negativně ji vnímá 45 % respondentů. Možnost někdy ano, někdy ne zvolilo 26 % nezávislých seniorů a 40 % respondentů, kteří jsou závislí na svém okolí. Hypotéza č. 1 se potvrdila. Hypotéza č. 2: Předpokládám, že ženy jsou pohyblivější než muži. Tato hypotéza byla zjišťována porovnáváním otázek v dotazníku zaměřených na pohyb spolu s pohlavím. Všechny tyto výsledky (otázky č. 1 – 14) jsou popsány ve výzkumné části bakalářské práce. Klíčovými otázkami, které sloužily k vyhodnocení této hypotézy, se staly otázky č. 1 a 8, Barthelův test a test „Vstaňte, jděte, otočte se“. Tyto otázky byly použity k porovnání s pohlavím respondentů. 70 % žen je zcela soběstačných a zvládnou se pohybovat bez pomoci, oproti tomu mužů je pouhých 46 %. Naopak odkázáno na pomoc druhých osob je 16 % mužů, což je větší počet, než 6 % žen. Dle mého názoru k takovému výsledku vede fakt, že se ženy snaží o sebe více dbát, chtějí si udržet kondici, zachovávat si společenské vztahy a chodit tak mezi lidi. Oproti tomu muži jsou pohodlnější a dbají o sebe méně než ženy. Samozřejmě záleží zvlášť na každém jedinci, jelikož každý z nás máme jiné vlastnosti a zájmy. 76

Z výzkumného šetření plyne, že se ženy snaží věnovat pohybovým aktivitám více než muži a častěji se jim také věnují. Autoři Perič a Dovalil (2010) uvádí, že ženy mají vyšší pohyblivost než muži. Zde si je možné tuto hypotézu ověřit (Perič, Dovalil, 2010). Stejné výsledky výzkumu zveřejnily i autorky Čagánková a Martinková (2010). Uvedly, že ženy jsou v základních všedních činnostech soběstačnější než muži (Čagánková, Martinková, 2010). Hypotéza č. 2 se potvrdila. Hypotéza č. 3: Předpokládám, že vyšší úroveň vzdělání přispívá k zachování soběstačnosti jedince do vyššího věku, než je tomu u jedince s nižším vzděláním. Ke zjištění výsledků této hypotézy byly použity výpočty z výzkumného šetření. Z těchto výsledků vyplývá skutečnost, že respondenti, kteří mají vysokoškolské vzdělání, mají kladnější vztah k pohybu a častěji se pohybují než dotazovaní se základním vzděláním. Jelikož se jedná o velmi mnoho vzorků, klíčovým faktorem se stala korelace vzdělání spolu s 1. a 8. otázkou, Barthelovým testem a testem „Vstaňte, jděte a otočte se“. Grafické znázornění těchto výsledků je obsaženo ve výzkumné části práce. Pro větší přehlednost byly vzorky respondentů se Z vzděláním a se SbM vzděláním sloučeny, které slouží jako nižší vzdělání. Stejně tak bylo sloučeno SsM vzdělání a V vzdělání, jenž popisuje vyšší vzdělání. Mezi jednotlivým vzděláním se sice nejedná o výrazné rozdíly, ovšem nějaké rozdíly zde najdeme. Dle Barthelova testu je nezávislých respondentů s vysokoškolským vzděláním 40 %, zatímco se základním vzděláním pouhých 29 %. Seniorů, kteří jsou lehce závislí, je 53 % s vysokoškolským vzděláním a 43 % respondentů se základním vzděláním. Korelace testu „Vstaňte, jděte, otočte se“, ukázala 47 % seniorů s vysokoškolským vzděláním oproti 42 % respondentů se základním vzděláním, kteří patří do skupiny 10 – 12 bodů. 7 – 9 bodů získalo také 47 % seniorů s vysokoškolským vzděláním a 29 % dotazovaných se základním vzděláním. Čím více roste závislost seniorů na okolí, tím klesá počet respondentů s vysokoškolským vzděláním a roste počet dotazovaných se vzděláním základním. Sumární výsledky 1. a 8. otázky, Barthelova testu a „Get up and go testu“ obsahují tyto údaje. 55 % seniorů s nižším vzděláním a 60 % respondentů s vyšším vzděláním je

77

zcela soběstačných. Odkázáno na své okolí je 19 % dotazovaných, kteří mají nižší vzdělání a pouze 5 % respondentů s vyšším vzděláním. Výsledky této korelace jsou téměř totožné, avšak více ve vykonávání pohybových aktivit převažují senioři s vyšším typem vzdělání. Příčinou toho, že se výsledek zkoumaného vzorku respondentů liší od ostatních výzkumů na toto téma, může být fakt, že počet respondentů nebyl tak vysoký, jak tomu bývá u větších výzkumů. Výsledná data této práce proto mohou být nižším vzorkem zkreslena. Dle mého názoru může být příčinou takovýchto výsledků fakt, že senioři s vyšším vzděláním mohou navštěvovat další vzdělávací instituce, například Univerzity třetího věku, kde mají snadnější přístup k různým pohybovým aktivitám pořádaných těmito organizacemi. Toto téma již v minulosti zkoumalo mnoho lidí. Jednalo se o zjištění úrovně pohybové aktivity ve srovnání s dosaženým vzděláním respondentů ve Východních Čechách, do kterých spadá Královehradecký kraj, Pardubický kraj a Vysočina. Autoři Feltlová a kol. (2010) poukazují na výsledek, ve kterém lidé s vysokoškolským vzděláním mají nižší pohybovou aktivitu než lidé s nižším typem vzdělání (Feltová a kol., 2010). Situaci v Plzeňském kraji zkoumala Vašíčková a kol. (2011), jejichž studie poukazuje na obdobné výsledky, které byly napsány v předchozím výzkumu. U mužů se prokázal pokles pohybové aktivity s přibývajícím vzděláním, zatímco u žen byl výsledek nejednoznačný. Vztah mezi vzděláním a pohybovou aktivitou se u žen neprokázal (Vašíčková, Valach, Votík, Chmelík, 2011). Myslím si, že vliv na takovýto výsledek má pracovní prostředí a druh práce, ve které jedinec pracoval. Při nižším vzdělání lidé většinou pracují manuálně a v práci se často pohybují, proto již mimo zaměstnání nevyhledávají jiné sportovní aktivity. Zatímco lidé s vyšším vzděláním mohou mít sedavé zaměstnání, kde mají mnohem méně pohybu. Tento nedostatek pohybu se poté snaží kompenzovat ve volných chvílích, kdy se věnují jakémukoliv typu pohybu, ať už procházkám, práci na zahrádce či některým sportům. Záleží ovšem na osobnosti jedince, zda po pracovní době udělají něco pro své zdraví, či se odreaguje jiným způsobem, například sezením u televize. Hypotéza č. 3 se také potvrdila.

78

Hypotéza č. 4: Předpokládám, že senioři se zvýšeným BMI mají sníženou toleranci k pohybu, než senioři s rozmezím BMI do 30. Ke zjištění výsledků této hypotézy bylo použito korelace Barthelova testu spolu s otázkami zaměřujícími se na věk a výšku respondentů, z kterých bylo poté vypočítáno jejich BMI. Tento výsledek nás informuje o schopnosti pohybu seniorů, kteří mají odlišné BMI. Pro rozšíření informací byla použita i druhá korelace, kdy se jedná o porovnání BMI seniorů s otázkou č. 13, která zní: „Jak toto onemocnění ovlivňuje Váš každodenní život?“ Tyto výsledky nás informují o skutečnosti, zda se dotazovaní snaží pohybovat, či se onemocnění poddávají a nemají snahu. Grafické znázornění obou výsledků je obsaženo v příloze O. Vzhledem k tomu, že nejsou dostupné žádné kvalitní studie, nemohu s nimi své výsledky porovnat. Vysoce závislých seniorů, kteří trpí obezitou, je 21 %, zatímco respondentů, jejichž váha je v normě, je pouhých 4 % a seniorů s nadváhou je 12 %. Ve druhém grafu můžeme rozdíly vidět názorněji. Pohyb aktivně vyhledává 61 % seniorů, jejichž BMI je v normě a 38 % seniorů, kteří mají nadváhu. Obézních respondentů, kteří pohyb vyhledávají, je pouze 26 %. Dotazovaných, kteří pohyb nevyhledávají a straní se ho, je neuvěřitelné množství, 75 % obézních seniorů, zatímco pouhých 11 % respondentů v této skupině má rozmezí BMI v normě. Souhrnné výpočty prokázaly, že 12 % seniorů s BMI do 30 (váha v normě a nadváha) je dle bodového ohodnocení Barthlelova testu závislých na svém okolí, zatímco obézních respondentů je 14 %. Nezávislých a lehce závislých seniorů, jejichž BMI sahá do 30, je 89 % a obézních seniorů je 88 %. Výsledky porovnání těchto dvou skupin jsou téměř totožné. Pro větší přehlednost a rozšíření výsledků tohoto výzkumu jsme dále zvolily porovnání BMI respondentů s otázkou: „Jak toto onemocnění ovlivňuje Váš každodenní život?“ 50 % seniorů, jejichž BMI se nachází pod hodnotou 30, se pohybovým aktivitám věnuje a aktivně je vyhledává, zatímco obézních seniorů, kteří pohyb vyhledávají, je pouze 13 %. Téměř vyrovnaný počet respondentů zvolilo, že vykonávají pouze základní pohybové aktivity, a to 36 % seniorů s BMI do 30 a 31 % dotazovaných, kteří trpí obezitou. Ovšem pohyb nevyhledává a snaží se pohybovat, co nejméně to jde celých 56 % obézních seniorů a 15 % respondentů, jejichž BMI sahá pod hodnotu 30. Myslím si, že veliký vliv na takovýto výsledek může mít fakt, že obézní lidé s sebou „nosí o mnoho více kil“ a tím pádem se jim hůře pohybuje. Nezvládají stejné tempo, 79

jako zvládají jejich vrstevníci s méně kily. Někteří lidé z tohoto důvodu mohou rezignovat a přestat se hýbat, což zapříčiní další nárůst tukové tkáně. Když poté chtějí nějaké to kilo shodit, z důvodu nadváhy se zvládají pohybovat čím dál méně a může tak vzniknout „začarovaný kruh“. Tím, že mají nadbytečné kilogramy, zvyšuje se u nich také riziko vzniku onemocnění pohybového aparátu, kloubní bolestivosti či jiných orgánových systémů. Hypotéza č. 4 byla potvrzena. Hypotéza č. 5: Předpokládám, že senioři, kteří žijí v domovech pro seniory, mají nižší pohybovou aktivitu než senioři, kteří žijí ve svém domácím prostředí. Výsledky této hypotézy byly zkoumány porovnáváním Barthelova testu a testu „Vstaňte, jděte, otočte se“, spolu s bydlištěm, kde senioři žijí, jejichž grafické znázornění naleznete v příloze P. Z výzkumu plyne, že v domově pro seniory je ubytováno 32 % seniorů, kteří jsou vysoce závislí, a pouze 11 % dotazovaných je nezávislých. 54 % seniorů, kteří jsou lehce závislí, je nejpočetnější skupina, která žije v domově pro seniory. Doma ve svém prostředí žije 67 % nezávislých seniorů. Pouze 2 % dotazovaných jsou závislí středního stupně a žádný z vysoce závislých respondentů (0 %) nežije doma. V domově s pečovatelskou službou také nežije žádný senior (0 %), který je vysoce závislý. Žije zde ale více respondentů se střední závislostí, kterých je 14 %. Nejpočetnější skupinou jsou senioři s lehkou závislostí, kterých je 79 %. 7 % seniorů, kteří jsou nezávislí, taktéž žijí v domově s pečovatelskou službou. Celkové výpočty prokázaly, že 78 % nezávislých seniorů žije doma, ve svém prostředí, zatímco pouze 1 % dotazovaných, kteří jsou zcela odkázáni na péči druhých osob, také žije doma. V Domově s pečovatelskou službou žije 18 % nezávislých a soběstačných seniorů, a 11 % respondentů, kteří jsou závislí na péči druhých osob. 24 % dotazovaných, kteří jsou nezávislí na svém okolí, žije v Domově pro seniory. Žije zde také 33 % seniorů, kteří jsou zcela závislí na péči ostatních osob. Senioři, kteří jsou schopni postarat se sami o sebe, většinou žijí doma ve svém prostředí. Domov pro seniory vyhledávají, až pokud nastane nějaký problém se sebeobsluhou. Nachází se zde ošetřující personál, který seniorovi zařídí patřičnou péči, kterou vyžaduje a která by se mu doma nemusela dostat. Dále senioři mohou žít i v Domově 80

s pečovatelskou službou. Dalo by se říci, že je to takový mezistupeň mezi domácím prostředím a domovem pro seniory. Nachází se zde ošetřovatelky, které mohou seniorům dopomoci, pokud nejsou schopni zvládat určité činnosti, například hygienu či chod domácnosti. Autorky Čagánková a Martinková (2010) uvádí výsledky výzkumu, který provedly ke zjišťování rozdílů u soběstačnosti seniorů starších 80 let žijících v domácím prostředí a v domově pro seniory. Zjistily, že respondenti, kteří žijí v domácím prostředí, jsou soběstačnější v základních všedních činnostech než senioři žijící v domově pro seniory. V tomto výzkumu byl také použit Barthelův test základních všedních činností (Čagánková, Martinková, 2010). Hypotéza č. 5 se potvrdila.

81

3.7 Návrh řešení a doporučení pro praxi Velmi důležitá je prevence. Již od dětství a nadále po celý život je důležité věnovat se nějakému sportu a pohybovým aktivitám, které mnoha lidem přinášejí radost a uspokojení. Pokud se lidé nedostatečně pohybují, nejen, že mívají problémy s pohybovým aparátem a klouby, ale také se tento stav může podepsat na vzniku obezity a respiračních obtíží. Již ve školách jsou dětem nabízeny různé volnočasové aktivity v podobě pestré škály sportů, ze kterých si mohou zvolit ten, který jim vyhovuje a kterému se mohou věnovat po celý svůj život. S přibývajícími léty si pak jedinec může vybrat takový druh sportu, který mu umožňuje jeho zdravotní stav. Lidská populace ve vyspělých zemí stárne a její počet neustále narůstá. Někteří senioři jsou soběstační a jsou schopni se postarat sami o sebe. Mají možnost navštěvovat různé instituce, které jim nabízí mnoho programů. V tomto případě by bylo dobrým řešením více propagovat tyto akce, které jsou pořádány, aby o nich vědělo více lidí. Nevím, jak to je v jiných městech, ale v mém rodném městě bývají pozvánky na různé události na vícero místech, včetně městských novin, kam má každý přístup a lidé se tak mohou o pořádaných příležitostech dozvědět více informací. Na druhou stranu žije velmi mnoho seniorů, kteří už takové štěstí nemají. Nemají možnost různé instituce navštěvovat, či se nejsou schopni o sebe postarat. V takovýchto případech je možnost využívat služby Oblastní charity, kdy sestry a ošetřovatelky pravidelně dochází domů za seniorem a starají se o něj. Tyto služby se nazývají home care – domácí péče. Do této činnosti spadají i rehabilitace, které seniorům velmi pomáhají. Někteří lidé si myslí, že na tuto službu nemají nárok, nebo o ní ani nemusí vědět. Informovat seniory o možnosti využívání takovýchto služeb by měl praktický lékař. Někteří lékaři tuto informaci seniorům občas zapomínají říci. Ovšem informovanost seniorů je minimální. Pokud na tuto službu mají nárok, měli by se o ni nejen dozvědět, ale také ji využívat.

82

4 Závěr Tato bakalářská práce byla zaměřena na vliv pohybové aktivity seniorů na kvalitu jejich života. Hlavním cílem bylo porovnat kvalitu života u různě pohybově aktivních seniorů. Dalšími cíli, které byly definovány jako cíle vedlejší, bylo: Zjistit rozdíly ve výskytu omezení mobility a soběstačnosti mezi pohlavím. Zmapovat výskyt omezení soběstačnosti a pohyblivosti u vybrané skupiny seniorů a porovnat jej se stupněm jejich dosaženého vzdělání. Teoretická část zahrnuje informace o základní anatomii a fyziologii pohybového aparátu a významu pohybu pro náš organismus. Tato kapitola také pojednává o aktivním stáří a možnostech jeho prohlubování, například návštěvou různých institucí, které jsou zaměřeny na pohybové aktivity. Jsou zde také vypsány druhy kompenzačních pomůcek, které mohou seniorům usnadnit jejich pohyblivost. Završením této kapitoly je zmínka o různých pohybových aktivitách, vhodných právě pro starší populaci. Poté následuje definice a popis kvality života. Vláda ČR vydala program, jehož účelem je zlepšení kvality života ve stáří. Základní principy tohoto programu jsou vypsány v práci. Dále je zde psáno o standardizovaných dotazníkách kvality života, zejména seniorů. Poslední kapitola teoretické části se zabývá stářím, popisuje vymezení stáří a jednotlivé změny, které se stářím přichází. Praktická část je utvořena formou kvantitativního výzkumu, kterého se zúčastnilo 100 respondentů. Dotazníkové šetření jsem měla možnost provádět v Domově pro seniory Ždírec, v Domově pro seniory Reynkova a v Domově s pečovatelskou službou. Dále jsem dotazníky rozdala seniorům, kteří žijí v mém okolí a seniorům navštěvujících TJ Sokol Havlíčkův Brod. Výsledky tohoto výzkumu budou poskytnuty organizaci, která si o ně zažádala, a to Ždíreckému Domovu pro seniory. Diskuze obsahuje informace, zda došlo k potvrzení daných hypotéz. Jednotlivé hypotézy jsou porovnávány s již provedenými výzkumy jiných osob. Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že s přibývající schopností pohybové aktivity se zlepšuje i kvalita života jedince. Dále jsme zjistily, že pohyblivější jsou ženy oproti mužům a že respondenti s nižším stupněm vzdělání mají méně pohybu než senioři s vyšším stupněm vzdělání. Další hypotéza potvrdila skutečnost, že senioři se zvýšeným BMI mají nižší toleranci k pohybu, než senioři s BMI do 30. Potvrdilo se 83

nám, že senioři, kteří žijí doma ve svém prostředí, udávají vyšší pohybovou aktivitu než senioři, kteří jsou ubytováni v Domově pro seniory. Jsem si vědoma toho, že tento výzkum má své hranice, jelikož jsem se více zaměřila na pohybovou aktivitu, než na samotnou kvalitu života seniorů. Existuje nespočet standardizovaných dotazníků, ale pro tuto práci jsem zvolila vlastní dotazník, do kterého jsem mohla zařadit otázky týkající se právě pohybové aktivity. Tato práce bude v budoucnu sloužit jako podklad pro moji magisterskou práci, ve které očekávám hlubší rozpracování této problematiky za použití standardizovaných dotazníků.

84

Slovník pojmů 

Akomodace – uzpůsobení se oka při pohledu na blízké nebo daleké objekty.



Aktin – bílkovina (protein), která vytváří vlákna významná pro konstrukci a pohyb všech druhů buněk.



Analgetika – léky na tišení bolesti.



Ateroskleróza – ukládání tukových substancí a vápníku ve stěnách tepen, což vede k jejich postupnému zužování a následné nedokrevnosti orgánů, které céva vyživuje.



Atrofie – úbytek zcela vyvinutého orgánu.



BMI – body mass index (index tělesné hmotnosti).



CNS – centrální nervový systém, který je tvořen mozkem a míchou.



Cytoplasma – hlavní substance buňky obsahující jednotlivé organely.



Demence – dlouhodobý pokles psychických funkcí a dovedností.



Diabetes mellitus – úplavice cukrová.



Diskriminace – odlišný přístup k jednotlivcům či celým skupinám.



Dyskomfort – nepohoda.



Emoce – city.



Emoční labilita – citová nestálost.



Empirie – dosažený zkušenostmi.



Fenotyp – zevnějšek osoby, jež je výsledkem dědičných vloh a vlivu prostředí.



Fyziognomie – ztvárnění a výraz obličeje.



Hladké endoplasmatické retikulum – buněčná organela, kterou vytváří systém membrán uvnitř v buňce. Má vliv na tvorbu tuků v buňce.



Hyalinní chrupavka – typ chrupavky, který se nachází na kloubních plochách kosti.



Imobilní – nepohyblivý.



Involuční změny funkční a morfologické – úbytek orgánů přirozenými obměnami organismu, týkající se funkce a tvaru.



Kardiovaskulární aparát – oběhový systém.



Kognitivní funkce – poznávací funkce.



Kolagenní vazivo – vláknitá bílkovina, která vytváří základ pojivových tkání.



Kompenzace – vyrovnávání.



Lipofuscin – pigment hnědé barvy, který se hromadí v buňkách.



Malnutrice – podvýživa.



Melanocyt – buňka produkující kožní pigment.



Mitochondrie – buněčná organela, která zajišťuje buňce energii a další metabolické funkce.



Mobilita – pohyblivost.



Myofibrila – svalové vlákno.



Myofilamenta – svalová vlákna složena z aktinu a myosinu.



Myosin – bílkovina, kterou obsahují myofilamenta.



Neuron – nervová buňka, základní stavební a funkční jednotkou nervového systému.



Ontogeneze – rozvoj jednotlivce od oplození až po smrt.



Participace – vytvoření příležitosti pro celoživotní učení a vzdělávání.



Pasáž – průchod.



PNS – periferní nervový systém, který je tvořen hlavovými a míšními nervy.



Potence – schopnost dostatečné erekce.



Prevence – předcházení určitému stavu.



Respirační – dýchací.



Sarkolema – buněčná membrána svalových buněk.



Sarkoplasma – cytoplasma pro svalové buňky.



Sarkoplasmatické retikulum – endoplasmatické retikulum pro svalové buňky.



Sociální izolace – vyčlenění se ze společnosti.



Standardizovaný dotazník – dotazník jiného autora



Sternum – kost hrudní.



Synovie – kloubní tekutina.



Vitální kapacita plic – maximální objem vzduchu, který je možné vydechnout po maximálním nádechu.

Seznam použité literatury 1. ANDREJKIV, P. Fyzioterapeutická terapie pacienta v praxi i teorii. Sestra: Odborný časopis pro sestry a ostatní nelékařské zdravotnické pracovníky. 2007, roč. 17, č. 9, s. 39-40. ISSN 1210-0404. 2. BINOVSKÝ. Základní složky pohybového systému: Funkční složky pohybového systému. BERNACIKOVÁ, M., KALICHOVÁ M. a BERÁNKOVÁ L. Základy sportovní kineziologie: Fakulta sportovních studií Masarykovy univerzity [online]. ©2010

[cit.

2013-02-24].

Dostupné

z:

http://is.muni.cz/do/1451/e-

learning/kineziologie/elportal/pages/zakladni_slozky.html 3. BOND, J., CORNER L. Quality of Life and Older People. 1st edition. New York: McGraw Hill International, 2004, vol 4, p 131. ISBN 0-335-20872-X. 4. CAROLA, R., HARLEY J. P., NOBACK CH. R. Human anatomy and physiology. 2nd edition. New York: McGraw-Hill, Inc, 1992, vol. 253, p. 978. ISBN 0-07010964-8. 5. ČAGÁNKOVÁ, A., MARTINKOVÁ V. Soběstačnost seniorů nad 80 let v domácím prostředí a sociálních zařízeních. Sestra: Odborný časopis pro nelékařské zdravotnické pracovníky. 2010, roč. 20, č. 12, s. 52-53. ISSN 12100404. 6. ČEVELA, R., KALVACH Z. a ČELEDOVÁ, L. Sociální gerontologie. 1. vydání. Praha 7: Grada Publishing, a.s., 2012, 264 s. ISBN 978-80-247-3901-4. 7. DRAGOMIRECKÁ, E., ŠELEPOVÁ P. Kvalita života u seniorů - mezinárodní výzkum. In: Kvalita života: Sborník příspěvků z konference, konané dne 25.10.2004 v Třeboni. Kostelec nad Černými lesy: Institut zdravotní politiky a ekonomiky, 2004, s. 91-101. ISBN 80-86625-20-6. 8. DVOŘÁČKOVÁ, D. Kvalita života seniorů: v domovech pro seniory. 1. vydání. Praha 7: Grada Publishing, a.s., 2012, 112 s. ISBN 978-80-247-4138-3. 9. DVOŘÁČKOVÁ, D. Úrazy seniorů v domácím prostředí. Sestra: Odborný časopis pro sestry a ostatní nelékařské zdravotnické pracovníky. 2009, roč. 19, č. 12, s. 7981. ISSN 1210-0404. 10. ELIŠKOVÁ, M., NAŇKA O. Přehled anatomie. 1. vydání. Praha: Karolinum, 2006, 309 s. ISBN 80-246-1216-X.

11. ETTINGER, W. H., WRIGHT B. S. a BLAIR S. N. Fit po 50: Aktivním životem k dobré kondici a zdraví. 1. vydání. Praha 7: Grada Publishing a.s., 2007, 248 s. ISBN 978-80-247-2203-0. 12. FELTOVÁ, D., MITÁŠ J., KUBÍČKOVÁ L., FRÖMEL K., ŠMÍD P., DYGRÍN J. Vliv vzdělání a socioekonomického statusu na pohybovou aktivitu dospělých obyvatel Východních Čech a Vysočiny v letech 2005-2009. Pedagogická fakulta, Univerzita Hradec Králové, 2010. 13. GRUBEROVÁ, B. Gerontologie. 2. vydání. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 1999, 97 s. ISBN 80-7040-364-0. 14. GURKOVÁ, E. Hodnocení kvality života: pro klinickou praxi a ošetřovatelský výzkum. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2011, 223 s. ISBN 978-802-4736259. 15. HÁJKOVÁ, K. Rehabilitace v domovech pro seniory. Florence: Časopis moderního ošetřovatelství. 2008, roč. 4, č. 5, s. 199-201. ISSN 1801-464X. 16. HOLMEROVÁ, I. Testovník: soubor testů pro gerontologii. 2. doplněné vydání. Praha 8: Česká alzheimerovská společnost, 2003, 24 s. ISBN 80-86541-11-8. 17. JELÍNKOVÁ, J. Aktivní stárnutí: reálná výzva nejen pro ergoterapii. Sestra: Odborný časopis pro nelékařské zdravotnické pracovníky. 2012, roč. 22, č. 2, s. 5051. ISSN 1210-0404. 18. KALVACH, Z. Úspěšné stárnutí a aktivní stáří: Pohybová aktivita, životospráva a tělesná hmotnost, duševní a sociální aktivita, prevence stařecké křehkosti. 2. upravené vydání. Praha 10: Státní zdravotní ústav, 2008, 8 s. 19. KALVACH, Z., ONDERKOVÁ, A. Stáří: Pojetí geriatrického pacienta a jeho problémů v ošetřovatelské praxi. Praha 5: Galén, 2006, 44 s. ISBN 80-7262-455-5. 20. KALVACH, Z., ZADÁK Z., JIRÁK R., ZAVÁZALOVÁ H., SUCHARDA P. a kol. Geriatrie a gerontologie. 1. vydání. Praha 7: Grada Publishing, a.s., 2004, 864 s. ISBN 80-247-0548-6. 21. KLEVETOVÁ, D. Kvalita života ve stáří. Sestra: Odborný časopis pro nelékařské zdravotnické pracovníky. 2011, roč. 21, č. 6, s. 10-12. ISSN 1210-0404. 22. KLEVETOVÁ, D., DLABALOVÁ, I. Motivační prvky při práci se seniory. 1. vydání. Praha 7: Grada Publishing, a.s., 2008, 208 s. ISBN 978-80-247-2169-9. 23. KOMAČEKOVÁ, D. Vliv sestry na proces stárnutí. Sestra: Odborný časopis pro nelékařské zdravotnické pracovníky. 2010, roč. 20, č. 6, s. 66-68. ISSN 1210-0404.

24. KUBŮ, H., RADECHOVSKÁ J. Já a životní pohoda aneb Život je pohyb: Inspirace pro cestu životem ve vyšším věku. 1. vydání. Praha: Triton, 2006, 162 s. ISBN 80-7254-905-7. 25. KUTNOHORSKÁ, J. Výzkum v ošetřovatelství. 1. vydání. Praha 7: Grada Publishing, a.s., 2009, 175 s. ISBN 978-80-247-2713-4. 26. MERKUNOVÁ, A., OREL M. Anatomie a fyziologie člověka: Pro humanitní obory. 1. vydání. Praha 7: Grada Publishing, a.s., 2008, 304 s. ISBN 978-80-2471521-6. 27. MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Kvalita života ve stáří: Národní program přípravy na stárnutí na období let 2008 až 2012. 1. Vydání. Praha, 2008, 60 s. ISBN 978-80-86878-65-2. 28. MLČOCHOVÁ, E., LABÁKOVÁ M. Role fyzioterapeuta v následné zdravotní péči. Sestra: Odborný časopis pro nelékařské zdravotnické pracovníky. 2012, roč. 22, č. 2, s. 51-53. ISSN 1210-0404. 29. MLČOCHOVÁ, R. Geriatrizace ošetřovatelství a medicíny – realita, nebo fikce? Sestra: Odborný časopis pro sestry a ostatní nelékařské zdravotnické pracovníky. 2009, roč. 19, č. 1, s. 42. ISSN 1210-0404. 30. MLÝNKOVÁ, J. Péče o staré občany: Učebnice pro obor sociální činnost. 1. vydání. Praha 7: Grada Publishing, a.s., 2011, 192 s. ISBN 978-80-247-3872-7. 31. MYSLIVEČEK, J., TROJAN S. Fyziologie do kapsy. 1. vydání. Praha 10: TRITON, 2004, 466 s. ISBN 80-7254-497-7. 32. ONDRUŠOVÁ, J. Stáří a smysl života. 1. vydání. Praha: Karolinum, 2011, 168 s. ISBN 978-80-246-1997-2. 33. PAYNE, J. Kvalita života a zdraví. 1. vydání. Praha: TRITON, 2005, 629 s. ISBN 80-7254-657-0. 34. PERIČ, T., DOVALIL J. Sportovní trénink. 1. vydání. Praha 7: Grada Pubishing, a.s., 2010, 160 s. ISBN 978-80-247-2118-7. 35. POKORNÁ, A. Komunikace se seniory. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2010, 160 s. ISBN 978-80-247-3271-8. 36. ROSLAWSKI, A. Jak zůstat fit ve stáří: Cvičení a pohybové hry pro seniory, zdravý životní styl ve stáří, pohyb v době nemoci. 1. vydání. Brno: Computer Press a.s., 2005, 71 s. ISBN 80-251-0774-4. 37. SCHULER, M., OSTER P. Geriatrie od A do Z: Pro sestry. 1. vydání. Praha 7: Grada Publishing, a.s., 2010, 336 s. ISBN 978-80-247-3013-4.

38. SPIRDUSO, W. W. Physical dimensions of aging. Champaign: Human Kinetics, 1995, 432 s. ISBN 0873223233. 39. ŠTILEC, M. Program aktivního stylu života pro seniory. 1. vydání. Praha: Portál s.r.o., 2004, 136 s. ISBN 80-7178-920-8. 40. VAŠÍČKOVÁ, J., VALACH P., VOTÍK J., CHMELÍK F. Vliv dosaženého vzdělání a věku na množství a druh pohybové aktivity obyvatel Plzeňského kraje. Fakulta tělesné kultury, Univerzita Palackého, Olomouc; Fakulta pedagogická, Západočeská univerzita, Plzeň, 2011, 54 s. 41. VOKURKA, M., HUGO J. a kol. Velký lékařský slovník. 4. vydání. Praha 4: MAXDORF, 2004, 966 s. ISBN 80-7345-037-2. 42. VYSEKALOVÁ, J. Chování zákazníka: Jak odkrýt tajemství "černé skříňky". 1. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2011, 356 s. ISBN 978-80-247-3528-3.

Seznam tabulek, grafů a obrázků Seznam tabulek Tabulka 1 Typy kloubů a jejich funkce .......................................................................... 12 Tabulka 2 Pohlaví respondentů....................................................................................... 32 Tabulka 3 Věková kategorie ........................................................................................... 32 Tabulka 4 BMI respondentů ........................................................................................... 33 Tabulka 5 Bydliště .......................................................................................................... 33 Tabulka 6 Nejvýše dosažené vzdělání ............................................................................ 34 Tabulka 7 Vyhodnocení 1. otázky .................................................................................. 35 Tabulka 8 Vyhodnocení 2. otázky .................................................................................. 36 Tabulka 9 Vyhodnocení 3. otázky .................................................................................. 38 Tabulka 10 Vyhodnocení 4. otázky ................................................................................ 40 Tabulka 11 Vyhodnocení 5. otázky ................................................................................ 42 Tabulka 12 Vyhodnocení 6. otázky ................................................................................ 43 Tabulka 13 Vyhodnocení 7. otázky ................................................................................ 46 Tabulka 14 Vyhodnocení 8. otázky ................................................................................ 47 Tabulka 15 Vyhodnocení 9. otázky ................................................................................ 49 Tabulka 16 Vyhodnocení 10. otázky .............................................................................. 51 Tabulka 17 Vyhodnocení 11. otázky .............................................................................. 53 Tabulka 18 Vyhodnocení 12. otázky .............................................................................. 55 Tabulka 19 Vyhodnocení 13. otázky .............................................................................. 57 Tabulka 20 Vyhodnocení 14 A. otázky .......................................................................... 60 Tabulka 21 Vyhodnocení 14 B. otázky .......................................................................... 61 Tabulka 22 Vyhodnocení 14 C. otázky .......................................................................... 62 Tabulka 23 Vyhodnocení 14 D. otázky .......................................................................... 64 Tabulka 24 Vyhodnocení 14 E. otázky ........................................................................... 66 Tabulka 25 Vyhodnocení 14 F. otázky ........................................................................... 67 Tabulka 26 Vyhodnocení 14 G. otázky .......................................................................... 68 Tabulka 27 Vyhodnocení 14 H. otázky .......................................................................... 70 Tabulka 28 Vyhodnocení Barhelova testu ...................................................................... 71 Tabulka 29 Vyhodnocení testu Vstaňte, jděte, otočte se ................................................ 73

Seznam grafů Graf 1 Grafické vyhodnocení 1. otázky v porovnání s pohlavím ................................... 35 Graf 2 Grafické vyhodnocení 1. otázky v porovnání se vzděláním................................ 35 Graf 3 Grafické vyhodnocení 2. otázky v porovnání s pohlavím ................................... 37 Graf 4 Grafické vyhodnocení 2. otázky v porovnání se vzděláním................................ 37 Graf 5 Grafické vyhodnocení 3. otázky v porovnání s pohlavím ................................... 39 Graf 6 Grafické vyhodnocení 3. otázky v porovnání se vzděláním................................ 39 Graf 7 Grafické vyhodnocení 4. otázky v porovnání s pohlavím ................................... 40 Graf 8 Grafické vyhodnocení 4. otázky v porovnání se vzděláním................................ 41 Graf 9 Grafické vyhodnocení 5. otázky v porovnání s pohlavím ................................... 42 Graf 10 Grafické vyhodnocení 5. otázky v porovnání se vzděláním .............................. 42 Graf 11 Grafické vyhodnocení 6. otázky v porovnání s pohlavím ................................. 44 Graf 12 Grafické vyhodnocení 6. otázky v porovnání se vzděláním .............................. 44 Graf 13 Grafické vyhodnocení 7. otázky v porovnání s pohlavím ................................. 46 Graf 14 Grafické vyhodnocení 7. otázky v porovnání se vzděláním .............................. 46 Graf 15 Grafické vyhodnocení 8. otázky v porovnání s pohlavím ................................. 48 Graf 16 Grafické vyhodnocení 8. otázky v porovnání se vzděláním .............................. 48 Graf 17 Grafické vyhodnocení 9. otázky v porovnání s pohlavím ................................. 49 Graf 18 Grafické vyhodnocení 9. otázky v porovnání se vzděláním.............................. 50 Graf 19 Grafické vyhodnocení 10. otázky v porovnání s pohlavím ............................... 51 Graf 20 Grafické vyhodnocení 10. otázky v porovnání se vzděláním ............................ 52 Graf 21 Grafické vyhodnocení 11. otázky v porovnání s pohlavím ............................... 53 Graf 22 Grafické vyhodnocení 11. otázky v porovnání se vzděláním............................ 54 Graf 23 Grafické vyhodnocení 12. otázky v porovnání s pohlavím ............................... 55 Graf 24 Grafické vyhodnocení 12. otázky v porovnání se vzděláním............................ 56 Graf 25 Grafické vyhodnocení 13. otázky v porovnání s pohlavím ............................... 57 Graf 26 Grafické vyhodnocení 13. otázky v porovnání se vzděláním ............................ 58 Graf 27 Grafické vyhodnocení 14. otázky v porovnání s pohlavím – 1. skupina .......... 59 Graf 28 Grafické vyhodnocení 14 A. otázky v porovnání se vzděláním ........................ 60 Graf 29 Grafické vyhodnocení 14 B. otázky v porovnání se vzděláním ........................ 61 Graf 30 Grafické vyhodnocení 14 C. otázky v porovnání se vzděláním ........................ 63 Graf 31 Grafické vyhodnocení 14 D. otázky v porovnání se vzděláním ........................ 64 Graf 32 Grafické vyhodnocení 14. otázky v porovnání s pohlavím – 2. skupina .......... 65

Graf 33 Grafické vyhodnocení 14 E. otázky v porovnání se vzděláním ........................ 66 Graf 34 Grafické vyhodnocení 14 F. otázky v porovnání se vzděláním ........................ 67 Graf 35 Grafické vyhodnocení 14 G. otázky v porovnání se vzděláním ........................ 69 Graf 36 Grafické vyhodnocení 14 H. otázky v porovnání se vzděláním ........................ 70 Graf 37 Grafické vyhodnocení Barthelova testu v porovnání s pohlavím ..................... 72 Graf 38 Grafické vyhodnocení Barthelova testu v porovnání se vzděláním .................. 72 Graf 39 Grafické vyhodnocení testu Vstaňte, jděte, otočte se v porovnání s pohlavím . 73 Graf 40 Grafické vyhodnocení testu Vstaňte, jděte, otočte se v porovnání s vzděláním 74

Přílohy: Graf 61 Grafické vyhodnocení korelace Barthelova testu s otázkou: Jak se v současné době cítíte? Graf 62 Grafické vyhodnocení korelace Barthelova testu s otázkou: Jste spokojen/a s tím, jak trávíte svůj volný čas? Graf 63 Grafické vyhodnocení korelace Barthelova testu s otázkou: Jste spokojen/a s tím, jak prožíváte Váš aktuální život? Graf 64 Grafické vyhodnocení korelace Barthelova testu s otázkou: Vnímáte pozitivně kvalitu svého života? Graf 65 Grafické vyhodnocení korelace Barthelova testu s otázkou: Cítíte dostatek energie pro každodenní život? Graf 67 Grafické vyhodnocení korelace Barthelova testu s BMI respondentů Graf 68 Grafické vyhodnocení korelace BMI respondentů s 13. otázkou Graf 69 Grafické vyhodnocení korelace Barthelova testu s bydlištěm respondentů Graf 41 Grafické vyhodnocení testu Vstaňte, jděte, otočte se v porovnání s bydlištěm respondentů

Seznam obrázků Obrázek 41 Druhy kloubů a jejich umístění na lidském těle Obrázek 42 Skupinové cvičení Obrázek 43 Skupinové cvičení Obrázek 44 Skupinové cvičení Obrázek 45 Skupinové cvičení Obrázek 46 Rehabilitace pomocí kompenzační pomůcky Obrázek 47 Hůlka Obrázek 48 Francouzská hůl Obrázek 49 Podpažní berle Obrázek 50 Trojkolka Obrázek 51 Kozičky Obrázek 52 Chodítko Obrázek 53 Kolečkové křeslo Obrázek 54 Elektrický zvedák do vany pro imobilní klienty Obrázek 55 Práce na zahrádce Obrázek 56 Procházka Obrázek 57 Vaření Obrázek 58 Skupinové cvičení TJ Sokol HB Obrázek 59 Skupinové cvičení TJ Sokol HB Obrázek 60 Skupinové cvičení TJ Sokol HB Obrázek 66 Maslowova pyramida potřeb

Seznam příloh Příloha A

Důvod vybrání toho tématu.

Příloha B

Doporučení, jak začít s pohybovou aktivitou.

Příloha C

Druhy kloubů a jejich umístění na lidském těle.

Příloha D

Pohybové aktivity pořádané v Domově pro seniory Ždírec.

Příloha E

Kompenzační pomůcky.

Příloha F

Zájmové aktivity.

Příloha G

Dechová cvičení.

Příloha H

Program Kvality života ve stáří – úvod.

Příloha I

Dotazník.

Příloha J

Souhlasy s provedením dotazníkového šetření.

Příloha K

Souhlasy respondentů s uveřejněním fotografií – DD Ždírec.

Příloha L

Souhlasy respondentů s uveřejněním fotografií – TJ Sokol HB.

Příloha M

Souhlasy respondentů s uveřejněním fotografií.

Příloha N

Grafické znázornění 1. hypotézy.

Příloha O

Maslowova pyramida potřeb.

Příloha P


Příloha Q


Příloha A

Důvod vybrání tohoto tématu

Přemýšlela jsem, jak do své práce zakomponovat toto téma a po dlouhé úvaze jsem se rozhodla do své práce vložit vyprávění, přímo ze své rodiny. Je to příběh života mé vlastní babičky. Jelikož téma jsou senioři, začnu tedy nástupem do jejího starobního důchodu. Tam se s mým dědečkem docela těšili. Budou mít dost času na své koníčky, zahrádku, procházky do lesa se svými vnoučaty. Ovšem člověk míní, ale osud mění. Moje babička zakrátko ovdověla. Byla to pro ni velká rána a veškerou svoji energii upnula k nám, vnoučatům. Pomáhala našim rodičům, seč jí síly stačily. Hlídala nás a starala se o nás, když jsme onemocněli. Stále vzpomínáme na prázdniny, kdy s námi chodila na koupaliště, vymýšlela různé výlety a akce. Lidově řečeno, „byla v jednom kole“. Přesto, že musím podotknout, že vždy měla nějaké to kilo navíc, nic jí nedělalo problém. Čas plynul, vnoučata rostla a všichni jsme stárli. Babička začala mít zdravotní problémy, které si možná před tím, když byla v tom „jednom kole“, ani neuvědomovala. Začala mít problém s chůzí v terénu. Zahrádka ji přestala těšit, začala ji zmáhat a často na práci nadávala. Většinu času začala trávit ve svém bytě. To jsme vlastně netušili, že je to počátek života bez pohybu. Díky omezenému pohybu se začínala izolovat od svých známých, sousedů i přátel. Zlom nastal až po úspěšné operaci kyčelního kloubu, jelikož babička trpěla artrózou. Dostala znovu chuť do života a po rehabilitaci v lázních se vrátila jako vyměněná. Začala mít zase o vše a o všechny zájem. Díky vrácené možnosti pohybu bez bolesti se jí i psychicky ulevilo. Zlom pak opět nastal po necelém roce, kdy se začal ozývat kyčel druhý. Opět se vše, co jsem již popsala, znovu opakovalo. Však s tím rozdílem, že psychicky vše nesla mnohem hůř. Ona nejen že nemohla, ale ona už také nechtěla. Zcela se izolovala ve svém bytě. Své známe, kteří měli snahu ji přijít povzbudit a rozveselit, nepustila domů s tím, že nemůže dojít ani ke dveřím a otevřít. Babička však svůj život s omezeným pohybem proměnila v život bez pohybu. Seděla zavřená ve svém bytě a rezignovala na vše. Rozhodnout měla operace druhého kyčle. Babička však krátce po ní umírá. Pro srovnání bych se ještě krátce zmínila příběh tety mého dědečka. Ta díky pohybu a dobré kondici přežila svého syna, který pouze seděl a holdoval pivu a cigaretám a ve svých 50ti letech ho díky jeho životnímu stylu bez pohybu skolil infarkt. Snad zapomněla, že stárne, nebo právě ten zmíněný neustálý pohyb přispěl k tomu, že zemřela v úctyhodných 95 letech. Nutno podotknout, že její srdce posledních 15 let posiloval.kardiostimulátor.

Příloha B 

Doporučení, jak začít s pohybovou aktivitou

Pokud chce senior začít s pohybovou aktivitou, je nezbytné nejdříve navštívit svého praktického lékaře, který provede prohlídku pohybového a oběhového systému.



Cvičební program by měl probíhat v dopolední době, ideálně mezi 9 – 10 hodinou ranní. V tuto dobu jsou senioři čilí a mívají čas na rozvoj seberealizace.



Náročnost zatížení musí odpovídat zdravotnímu stavu a výkonnostní úrovni seniorů.



Pokud cvičení probíhá ve skupinách, snažíme se utvořit takové skupiny, jejichž členové budou mít obdobný zdravotní stav, popřípadě handicap.



Při postupném zatěžování organismu by měl cvičitel respektovat zdravotní stav cvičenců a nepřepínat jej.



Nové typy cvičení zařazujeme postupně a upevňujeme je.



Starší lidé potřebují vysvětlení jednotlivých úkonů a podrobné slovní vedení během cvičení.



Během cvičení je nutné seniory povzbuzovat, chválit a motivovat k dalším výkonům.



Cvičitel by měl být během cvičení se seniory trpělivý, jelikož starším lidem trvá déle, než pochopí nové věci.



Nezapomínáme během cvičení dbát na udržení správné dechové frekvence.



Minimalizujeme cvičení, během kterých dochází k zadržování dechu či k zvyšování nitrohrudního tlaku.



Během cvičení je vhodný hudební doprovod, který udává rytmus a podílí se na utváření pohody.



Je vhodně usměrňování seniorů k celostnímu stylu života, ať už tělesným tak k duševním prožitkovým činnostem.



Pěstujeme pozitivní přístup seniorů jak k ostatním lidem, tak i k vlastní osobě. (Štilec, 2004)

Příloha C

Druhy kloubů a jejich umístění na lidském těle

Obrázek 42 Druhy kloubů a jejich umístění na lidském těle (zdroj: Binovský, 2010)

Příloha D

Pohybové aktivity pořádané v Domově pro seniory Ždírec

Obrázek 43 Skupinové cvičení (zdroj: vlastní fotografie)


Příloha D




Příloha D


Obrázek 47 Rehabilitace pomocí kompenzační pomůcky (zdroj: vlastní fotografie)

Domov pro seniory Ždírec pořádá pravidelné činnosti s aktivním zapojováním seniorů, kteří zde žijí. Jedná se jak o aktivity posilující kognitivní funkce, tak o aktivity zaměřené na pohybovou aktivitu. Nalezneme zde široké spektrum možností, jak trávit a využívat volný čas. Myslím si, že určitou aktivitu by si zde vybral snad každý člověk. Pohybové aktivity se v Domově pro seniory pořádají v průběhu celého dne. V dopoledních hodinách probíhá společné cvičení v jídelně, kterého se většinou účastní 12 – 15 klientů. Četnost cvičení bývá 2x týdně po dobu jedné hodiny. Poté následuje individuální cvičení, které probíhá zvlášť s každým klientem tohoto domova. Tato aktivizace probíhá na pokoji po dobu 15 minut. V odpoledních hodinách mají senioři individuální rehabilitaci, při které se procvičuje chůze pomocí kompenzačních pomůcek.

Příloha E

Kompenzační pomůcky

Obrázek 48 Hůlka (zdroj: vlastní fotografie)

Obrázek 49 Francouzská hůl (zdroj: vlastní fotografie)

Příloha E


Obrázek 50 Podpažní berle (zdroj: vlastní fotografie)

Obrázek 51 Trojkolka (zdroj: vlastní fotografie)

Příloha E


Obrázek 52 Kozičky (zdroj: vlastní fotografie)

Obrázek 53 Chodítko (zdroj: vlastní fotografie)

Příloha E


Obrázek 54 Kolečkové křeslo (zdroj: vlastní fotografie)

Obrázek 55 Elektrický zvedák do vany pro imobilní klienty (zdroj: vlastní fotografie)

Příloha F

Zájmové aktivity

Obrázek 56 Práce na zahrádce (zdroj: vlastní fotografie)

Obrázek 57 Procházka (zdroj: vlastní fotografie)

Příloha F

Zájmové aktivity

Obrázek 58 Vaření (zdroj: vlastní fotografie)

Obrázek 59 Skupinové cvičení TJ Sokol HB (zdroj: vlastní výpočty)

Příloha F

Zájmové aktivity

Obrázek 60 Skupinové cvičení TJ Sokol HB (zdroj: vlastní fotografie)

Obrázek 61 Skupinové cvičení TJ Sokol HB (zdroj: vlastní fotografie)

Příloha G

Dechová cvičení

Dechová cvičení se podílí na zlepšování funkčnosti dýchacího systému, zvyšují ventilaci plic a napomáhají výměně kyslíku a oxidu uhličitého mezi zevním a vnitřním prostředím. Dechová cvičení jsou významná hlavně pro ty seniory, kteří se velmi nepohybují. Cvičení je možné vykonávat při jakýchkoliv podmínkách, ať už na procházce, vsedě, či během různých tělesných cvičení. Správné dýchání je nutné opakovaně procvičovat. Cvičení je třeba začít hlubokým výdechem a následně nádechem se současným vyklenutím břicha. Následuje výdech ústy a zároveň zatahování břicha. Po výdechu bývá přestávka ve formě bezdeší, která trvá přibližně 3 sekundy. Mezi nečastější chyby během dechového cvičení patří pauza na vrcholu nádechu a zatahování břicha při nádechu. Vyvarovat se tak těmto nedopatřením můžeme, pokud si přiložíme dlaň na nadbřišek a snažit se dýchat tak, aby se v průběhu nádechu dlaň zvedala směrem nahoru a v době výdechu dlaň klesala. Každý jednotlivý cvik opakujeme 3x – 5x. Jedinci, kteří trpí chronickým zánětem průdušek či rozedmou plic, by měli dechová cvičení provádět takto: krátký nádech a výdech nosem, dlouhý nádech a výdech ústy, která jsou sevřená, jako když foukáme do balónku nebo pískáme (Roslawski, 2005).

Příloha H

Program Kvalita života ve stáří – úvod

„1. 1. Lepší životní a pracovní podmínky, kvalitnější zdravotní péče a sociální ochrana vedou k tomu, že méně lidí dnes umírá předčasně v dětství nebo během pracovního života. Více lidí má možnost prožít delší život než v minulosti a stáří se stává přímou zkušeností stále většího počtu lidí. Současně se zvyšující se nadějí na dožití při narození se mění životní styl, možnosti i očekávání starších osob. Starší lidé žijí zdravěji a aktivněji. 1. 2. Podle demografické prognózy zpracované Českým statistickým úřadem bude v roce 2050 žít v České republice přibližně půl milionu občanů ve věku 85 a více let (ve srovnání s 101 718 v roce 2006) a téměř tři miliony osob starších 65 let (31,3 %). Naděje dožití při narození bude v roce 2050 činit 78,9 let pro muže a 84,5 pro ženy (oproti 73, 4 let pro muže a 79,7 let pro ženy v roce 2006). Předpokládá se, že v období let 2000 až 2050 se v hospodářsky vyspělých zemích zvýší podíl lidí ve věku 80 a více let třikrát, avšak počet stoletých a starších 15,5 krát3). Úhrnná plodnost v prvé polovině roku 2007 činila 1,4 živě narozených dětí na jednu ženu v reprodukčním věku a překonala tak hranici 1,3 považovanou za velmi nízkou úroveň. Plodnost však stále zůstává na nízké, v dlouhodobém pohledu prostou reprodukci populace nezajišťující úrovni. 1. 3. Demografický vývoj je podmíněn ekonomickým a sociálním vývojem. Současně představuje jeden ze strategických a dlouhodobých faktorů, které je třeba zahrnout do tvorby politiky v různých oblastech. Růst počtu a podílu starších lidí vyžaduje přizpůsobení služeb a produktů jejich potřebám a preferencím a přijetí opatření, která podpoří ekonomický růst. Strategie reagující na stárnutí populace by měla využít potenciálu starších osob a vytvořit mezigeneračně soudržnou a věkově inkluzívní společnost. Současně je žádoucí zamyslet se nad efektivitou opatření na podporu rodin a souladu rodinného a pracovního života. 1. 4. Lepší zdraví a delší život jsou významné hodnoty samy o sobě. Společnost, v níž jsou lidé zdravější, vzdělanější a žijí déle, představuje příležitost pro ekonomický a sociální rozvoj. Prodloužení střední délky života znamená, že v průměru máme všichni možnost prožít delší život, mít déle vztah se svými rodiči a být déle oporou pro své děti či vnuky. Tento přínos nelze měřit pouze ekonomickými kritérii. 1. 5. Demografické stárnutí je většinou nesprávně považováno za negativní jev a problematika spojená s demografickým stárnutím je často redukována na problematiku

Příloha H


reformy důchodového systému. K zajištění kvality života ve stáří a k využití zkušeností a potenciálu přibývajícího počtu starších lidí je však třeba učinit více. Je nezbytné přijmout opatření v řadě oblastí a zejména změnit negativní přístup ke stárnutí populace a ke starším lidem, který je často spojen se stereotypním až ageistickým pohledem na stáří a starší lidi, vzbuzuje obavy narušující mezigenerační soudržnost a vytváří podhoubí věkové diskriminace. Přehlíží přitom nejen potenciál starých lidí, ale také důsledky a možnosti vědeckého, technického a ekonomického rozvoje. 1. 6. Ke zvýšení kvality života ve stáří a podpoře prosperity ve stárnoucí společnosti je nezbytné dát v průběhu života příležitost pro uplatnění, učení, vzdělávání a aktivní život všem lidem. Lineární model vzdělání, práce a důchod stále více přestává platit a hranice mezi jednotlivými fázemi životního běhu se stávají flexibilnějšími a méně ostrými. Starší lidé mají stejně jako všichni právo být hodnoceni jako jednotlivci, na základě svých schopností a potřeb bez ohledu na svůj věk, pohlaví, barvu pleti, zdravotní postižení či jiné charakteristiky. Starší lidé a jejich znalosti a zkušenosti by měli stát v centru změn realizovaných v kontextu stárnutí populace. 1. 7. Občané každého věku by měli hrát aktivní roli při určování povahy a kvality jim poskytovaných služeb. Na trhu práce, při poskytování zdravotní péče, sociálních a dalších služeb je žádoucí zásadní změna přístupu ke starším osobám. Stárnoucí společnost si nemůže dovolit vylučovat starší osoby z trhu práce a neposkytnout příležitost těm, kteří chtějí žít aktivně. Zdravotní péče o staré lidi musí předcházet vzniku dlouhodobé závislosti a institucionalizaci. Potřebujeme hlavně více možností pro aktivní a soběstačný život ve stáří, nejen více residenčních zařízení pro seniory. Potřebujeme stáří přátelské komunity, které poskytují více příležitostí pro sociální aktivity a hodnotné trávení volného času. Potřebujeme komunitní centra poskytující starším občanům a rodinám podporu a flexibilní služby. Potřebujeme nabídku vhodného a důstojného bydlení, které podporuje sociální integraci a vyhovuje potřebám a omezením starých lidí. 1. 8. Vláda si ve svém programovém prohlášení stanovila za jednu z priorit věnovat zvýšenou pozornost kvalitě života ve stáří. K zajištění vyšší kvality života ve stáří v kontextu demografického stárnutí jsou nezbytné koncepční změny a přijetí opatření v různých oblastech. Co učiníme nyní, významně ovlivní kvalitu života ve stáří budoucích generací a nás všech. Nevyužití příležitostí a nereagování na výzvy, které

Příloha H


významná demografická změna přináší, může vést k neefektivním politikám a k nesenzitivním službám, které nevyužívají potenciál a nezohledňují potřeby a aspirace rostoucího podílu a počtu starších lidí. Koncepční a preventivní řešení jsou levnější a efektivnější. 1. 9. Stále větší část dospělého života budeme prožívat ve stáří. Pokud lidé starší 65 let budou tvořit třetinu populace, přestává mít smysl rozlišovat mezi službami a produkty pro seniory a pro neseniory. Všechny služby a produkty, nejen specifické služby pro seniory, musí vyhovovat také potřebám, omezením a preferencím starších lidí. Služby musí být kvalitnější a flexibilnější a musí vyhovovat všem, bez ohledu na jejich zdravotní stav a omezení spojená s věkem. Správné a prozíravé je udělat maximum pro to, abychom vytvořili podmínky pro důstojný, zdravý a aktivní život v druhé polovině života a pro uplatnění potenciálu a aspirací rostoucího podílu starších osob. Polovina života stále většího počtu lidí se přitom odehraje ve věku nad 50 let. Demografické stárnutí bylo označeno také jako tichá revoluce. Je třeba se zamyslet nad tím, zda naše instituce, prostředí, způsob myšlení i života jsou připraveny na pozvolný, ale jistý příchod společnosti dlouhověkosti. 1. 10. Tento program stanovuje základní předpoklady pro to, abychom vytvořili podpůrné, integrující a vstřícné prostředí pro sebe i pro druhé. Jeho cílem je podpořit solidaritu a soudržnost mezi generacemi a zájem o situaci, těžkosti a preference starších lidí v České republice, zvýšit subjektivní a objektivní bezpečí a ochránit práva zranitelných skupin starých lidí. Program navazuje na Národní program přípravy na stárnutí na období let 2003 až 2007 a na zkušenosti s jeho realizací. Stanovuje priority a opatření na pět let. V roce 2012 bude vyhodnocen a revidován. Stanovené základní prioritní směry by však měly mít dlouhodobější platnost. 1. 11. Kvalita života ve stáří je hodnota a průřezové téma, které přesahuje hranice administrativních kompetencí a úrovní veřejné správy. Vyžaduje ucelený a komplexní přístup a spolupráci napříč sektory společnosti. Vyžaduje strategické partnerství vlády a samosprávy k naplnění závazku vyšší kvality života ve stáří. Měli bychom si všichni společně položit otázku, jaké chceme stáří pro sebe a pro své rodiče a co je nezbytné k naplnění naší představy učinit. Téma stárnutí populace a kvality života ve stáří se týká nás všech.“ (Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2008, s. 9 – 11)

Příloha I

Dotazník

Vážení respondenti, dovolte mi, abych se představila. Jmenuji se Veronika Hrabovská a jsem studentkou 3. ročníku Vysoké školy polytechnické v Jihlavě, oboru všeobecná zdravotní sestra. Chtěla bych Vás poprosit o vyplnění mého dotazníku, který je součástí mé bakalářské práce na téma: Jak ovlivňuje pohyb kvalitu života seniorů. Cílem mé bakalářské práce je zjistit kvalitu Vašeho života a stav Vaší pohybové aktivity. Tímto bych Vás chtěla požádat o vyplnění tohoto dotazníku, který je zcela anonymní. Prosím, zatrhněte vždy pouze jednu správnou odpověď, pokud není uvedeno jinak. Dotazník má 3 strany. Děkuji za spolupráci a čas, který věnujete vyplnění tohoto dotazníku.

Pohlaví: a) Muž b) Žena

a) b) c) d)

Bydliště: Domov pro seniory Doma Domov s pečovatelskou službou Jiné……………………………………………………

Vaše váha: Vaše výška: ……………………… kg ……………………….cm

a) b) c) d) e)

Vaše nejvýše dosažené vzdělání: Základní Středoškolské bez maturity Středoškolské s maturitou Vysokoškolské Jiné………………………………………………

1. Jakým způsobem vykonáváte denní potřeby? a) Samostatně, bez pomoci b) Za pomoci jiné osoby c) Zcela odkázán/a na jiné osoby d) Jiné………………………………………………

5. a) b) c) d) e)

Odhadněte, kolik kilometrů denně ujdete? Méně než 1 km 1 km – 3 km 4km – 6km Více než 7 km Jiné………………………………………………

2. Používáte při pohybu kompenzační pomůcky?/možno více odpovědí/ a) Žádné nepožívám b) Hůlku c) Francouzské hole d) Chodítko e) Kolečkové křeslo f) Jiné………………………………………………

6. Jaké emoce prožíváte v souvislosti s pohybem? /možno více odpovědí/ a) Štěstí b) Deprese c) Únava d) Energie e) Strach f) Hněv g) Úzkost h) Radost i) Smutek j) Plačtivost k) Jiné………………………………………………

Věk: a) Do 65 let b) 66-75 let c) 76-85 let d) Nad 85 let

3. a) b) c) d)

Jaký máte vztah k pohybu? Kladný, pohyb často vyhledávám Nevadí mi, ale nevyhledávám ho Záporný, pohyb nemám rád/a Jiné………………………………………………

4. Kolik hodin týdně věnujete pohybu (chůzi, cvičení, jízdě na kole, plavání,…)? a) Méně jak 1 hodinu b) 1-3 hodiny c) 4-6 hodin d) Více než 7 hodin e) Jiné………………………………………………

7. a) b) c) d) e)

Jak se v současné době cítíte? 1- výborně 2- převážně dobře 3- někdy dobře, někdy špatně 4- většinou špatně 5- velmi špatně

Příloha I 8. Jak se zvládnete přemístit z jednoho místa na druhé? a) Samostatně bez pomoci b) Pomocí kompenzační pomůcky c) S pomocí člověka d) Nezvládnu e) Jiné……………………………………… 9. Máte možnost využívat rekreační a volnočasové aktivity zaměřené na pohyb (např. Univerzita třetího věku, klub Sokol, turistika, rehabilitace, plavání,…) ve Vašem okolí? a) Ano b) Ne c) Nevím Pokud jste zaškrtl/a ANO v otázce č.9., odpovídejte i na otázky č. 10 a 11. Pokud jste zaškrtl/a NE nebo NEVÍM, pokračujte na otázku č. 12. 10. Využíváte tyto aktivity? a) Ano, navštěvuji je pravidelně b) Ano, občas tyto aktivity navštěvuji c) Někdy je využívám, někdy nevyužívám /je to půl na půl/ d) Většinou tyto aktivity nevyužívám e) Nikdy jsem je nevyužíval/a f) Jiné……………………………………… Na tuto otázku č.11 odpovídejte, pokud jste zaškrtl/a v otázce č.10 ANO nebo NĚKDY ANO.

Dotazník 11. Jaký typ těchto aktivit využíváte? /možno více odpovědí/ a) Rehabilitace b) Lázně c) Skupinové cvičení v tělocvičnách d) Turistika e) Jízda na kole f) Plavání g) Jiné……………………………………… 12. Trpíte některým z těchto onemocnění pohybového aparátu? /možno více odpovědí/ a) Žádné onemocnění pohybového aparátu nemám b) Osteoporóza c) Artróza d) Revmatoidní artritida e) DNA f) Bechtěrevova choroba g) Jiné……………………………… Pokud odpovíte za a), přejděte na otázku č.14 13. Jak toto onemocnění ovlivňuje Váš každodenní život? a) I přes toto onemocnění se věnuji pohybovým aktivitám a aktivně je vyhledávám b) Vykonávám pouze základní pohybové činnosti c) Pohybové aktivity nevyhledávám a snažím se pohybovat, co nejméně to jde d) Jiné………………………………………

14. Vyberte na každém řádku z odstupňovaných odpovědí a označte křížkem. Ano, zcela Jste omezeni v pohybu z důvodu bolesti? Omezuje Vás váš zdravotní stav ve vykonávání pohybové aktivity? Nabíjí Vás činnosti spojené s pohybovou aktivitou energií? Jste spokojen/a s tím, jak trávíte svůj volný čas? Jste spokojen/a s tím, jak prožíváte Váš aktuální život? Vnímáte pozitivně kvalitu svého života? Cítíte dostatek energie pro každodenní život? Můžete vykonávat stejné aktivity, jako jste vykonával/a dříve před pěti lety?

Většinou ano


Spíše ne

Ne

Příloha I

Dotazník Barthelův test základních všedních činností. /ADL-activity daily living/ Provedení činnosti:

Činnost: 01. Najedení,napití 02. Oblékání 03. Koupání 04. Osobní hygiena

05. Kontinence (udržení) moči 06. Kontinence (udržení) stolice 07. Použití WC 08. Přesun lůžko-židle

09. Chůze po rovině

10. Chůze po schodech

Samostatně bez pomoci S pomocí Neprovede Samostatně bez pomoci S pomocí Neprovede Samostatně nebo s pomocí Neprovede Samostatně nebo s pomocí Neprovede Plně kontinentní Občas inkontinentní Trvale inkontinentní Plně kontinentní Občas inkontinentní Inkontinentní Samostatně bez pomoci S pomocí Neprovede Samostatně bez pomocí S malou pomocí Vydrží sedět Neprovede Samostatně nad 50 metrů S pomocí 50 metrů Na vozíku 50 metrů Neprovede Samostatně bez pomocí S pomocí Neprovede

Bodové skóre 10 05 00 10 05 00 05 00 05 00 10 05 00 10 05 00 10 05 00 15 10 05 00 15 10 05 00 10 05 00

Get up and go test- vstaňte, jděte, otočte se Klienta/ Klientku posadíme na přiměřeně vysokou židli, s opřenými chodidly na podložce. Požádáme jej/jí, aby vstal/a, ušel/ušla cca 5 metrů k vyznačenému místu, otočil/a se, vrátil/a se a znovu se posadil/a na židli. Vstane

3 body Bez pomoci

2 body S pomocí rukou

Chůze

Stabilní

S pomůckou nebo vrávoravá

Otočení

Jistě

Nejisté, zavrávorání

Usednutí

Bez pomoci

S pomocí rukou či opření se

Celkem …………….bodů /max.12 bodů/

1 bod S dopomocí druhé osoby Pouze s dopomocí, výrazná nestabilita Výrazně nejisté, potřeba dopomoci S dopomocí

0 bodů Nesvede Nesvede

Nesvede Nesvede

Příloha J

Souhlasy s provedením dotazníkového šetření

Příloha J


Příloha J


Příloha J


Příloha K

Souhlasy respondentů s uveřejněním fotografií – DD Ždírec

Příloha L

Souhlasy respondentů s uveřejněním fotografií – TJ Sokol HB

Příloha M

Souhlasy respondentů s uveřejněním fotografií

Příloha N

Grafické znázornění 1. hypotézy

70%

64%

62%


50%

50% 44%

50% 40% 30%

1 – výborně 27%

28%

25% 25%

2 – převážně dobře 3 – někdy dobře, někdy špatně

20%

4 – většinou špatně 9%

10% 0% 0%

8% 0%

0% 2%

2%2%

5 – velmi špatně 2% 0%

0% Vysoce závislý

Závislost Lehká středního závislost stupně Barthelův test

Nezávislý

Graf 62 Grafické vyhodnocení korelace Barthelova testu s otázkou: Jak se v současné době cítíte? (zdroj: vlastní výpočty)

60%

56%

55% 50%

Relativní četnost

50%

46%

40% Ano, zcela

30% 20%

25%25% 18% 18%18%

22%

21% 21%

Většinou ano Někdy ano, někdy ne

15%

Spíše ne 10%

4%4% 0%

0% 0%

2% 0%

Ne

0% Vysoce závislý

Závislost Lehká závislost středního stupně Berthelův test

Nezávislý

Graf 63 Grafické vyhodnocení korelace Barthelova testu s otázkou: Jste spokojen/a s tím, jak trávíte svůj volný čas? (zdroj: vlastní výpočty)

Příloha N


60% 50% 46%


52% 38% 36%

40% 30%

27%

Ano, zcela

25% 25%

20% 22%

18%

20%

23%

Většinou ano Někdy ano, někdy ne

9%

10% 0%

0%

3% 0%

2%4%

0%

Spíše ne Ne

0% Vysoce závislý

Závislost Lehká závislost středního stupně Barthelův test

Nezávislý

Graf 64 Grafické vyhodnocení korelace Barthelova testu s otázkou: Jste spokojen/a s tím, jak prožíváte Váš aktuální život? (zdroj: vlastní výpočty)

60%

Relativní četnost

51%

48%

50% 37%

40%

33% 30%

27% 18%18%

20%

18%

15%

10% 0%

26%

25% 25%25% 25%

0%

4% 0%

Ano, zcela Většinou ano Někdy ano, někdy ne

5% 0%

Spíše ne Ne

0% Vysoce závislý


Nezávislý

Graf 65 Grafické vyhodnocení korelace Barthelova testu s otázkou: Vnímáte pozitivně kvalitu svého života? (zdroj: vlastní výpočty)

Příloha N 70%


64%

62%

Relativní četnost

60% 50% 50% 39%

40%

Ano, zcela 27%

30%

25% 25%

28% 21%

18%

20%

13%

9%

10% 0%0%

0%

0%

2%

15%


Někdy ano, někdy ne Spíše ne

2%0%

0% Vysoce závislý

Většinou ano

Ne

Nezávislý

Graf 66 Grafické vyhodnocení korelace Barthelova testu s otázkou: Cítíte dostatek energie pro každodenní život? (zdroj: vlastní výpočty)

Příloha O

Maslowova pyramida potřeb

Obrázek 67 Malowova pyramida potřeb (zdroj: Vysekalová, 2011)

Příloha P


80%

75%

70%

Relativní četnost

60%

55%

50%

44%

podváha

42% 40% 37%

40%

norma

32%

nadváha

30%

25% 21%

obezita 2.stupně

20% 12% 10%

obezita 3.stupně 4%4%5% 0%0% 0% 0%0% 0%

4% 0%

obezita 1.stupně

0% 0%

0%

0% Vysoce závislý


Nezávislý

Graf 68 Grafické vyhodnocení korelace Barthelova testu s BMI respondentů (zdroj: vlastní výpočty)

75%

80%

Relativní četnost

70%

61%

60% 50%

43% 37%

38%

40%

26%

30%

28%

norma

25% 19% 11%

20% 10%

podváha

37%

0%

0%0%

0%

0%

0%

nadváha obezita 1.stupně 0%

0% I přes toto Vykonávám pouze Pohybové aktivity onemocnění se věnuji základní pohybové nevyhledávám a pohybovým aktivitám činnosti snažím se pohybovat, a aktivně je co nejméně to jde vyhledávám Tolerance k pohybu

obezita 2.stupně obezita 3.stupně

Graf 69 Grafické vyhodnocení korelace BMI respondentů s 13. otázkou (zdroj: vlastní výpočty)

Příloha Q


90% 79%

80% 67%

Relativní četnost

70% 60%

54%

50% 40%

Vysoce závislý 32%

Závislost středního stupně

31%

30%

Lehká závislost

20% 10%

3%

Nezávislý

14%

11%

7% 0% 2%

0%

0% Domov pro seniory

Doma

Domov s pečovatelskou službou

Bydliště respondenta

Graf 70 Grafické vyhodnocení korelace Barthelova testu s bydlištěm respondentů (zdroj: vlastní výpočty)

100% 88%

90%

Relativní četnost

80% 70% 60%

50%

50% 40% 30%

Domov pro seniory

37%

34% 26%

29%

21%

Doma Domov s pečovatelskou službou

20% 10%

8% 2%

3%2% 0%

0% 0 – 3 body 4 – 6 bodů 7 – 9 bodů

10 – 12 bodů

Bydliště respondenta

Graf 71 Grafické vyhodnocení testu Vstaňte, jděte, otočte se v porovnání s bydlištěm respondentů (zdroj: vlastní výpočty)

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Jak ovlivňuje pohyb kvalitu života seniorů

Recommend Documents