VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ. Analýza MHD v Pelhřimově

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ Obor Finance a řízení

Analýza MHD v Pelhřimově Bakalářská práce

Autor: Gabriela Vytisková Vedoucí práce: Ing. Martina Zemanová Jihlava 2012

Anotace Tato bakalářská práce je zaměřena na problematiku MHD v Pelhřimově a zhodnocení její současné situace. Teoretická část je zaměřena na vymezení základních pojmů z oboru dopravy a základní dělení osobní dopravy na jednotlivé subsystémy. Největší část je věnována městské hromadné dopravě. Praktická část se zabývá současnou situací MHD v Pelhřimově a vyhodnocením dotazníků spokojenosti cestujících. Cílem práce je poskytnout obraz o městské hromadné dopravě v Pelhřimově, analyzovat současný stav, najít silné a slabé stránky, vyhodnotit z dotazníku zjištěné informace a vyhotovit výhledové řešení. Klíčová slova doprava, městská hromadná doprava, cestující, dotazníkové šetření Annotation My bachelor´s work aims at issue of urban public transport in Pelhřimov and its evaluation of present circumstances. Theoretical part defines basic concepts of transit division and elementary frame line of passenger traffic on the particular subsystems. The biggest part is attended to urban public transport. Practical part goes in for current situation of urban public transport in Pelhřimov and questionnaire evaluation of residents satisfaction. The goal of the work is to provide a picture of urban public transport in Pelhřimov, prepare analysis of current statement, find strengths and weaknesses, make the evaluation of the questionnaire and propose proceeding solution. Key words transport, urban public transport, passengers, questionnaire

Poděkování Touto cestou děkuji paní Ing. Martině Zemanové za odborné vedení, za cenné rady a připomínky, které mně pomohly při vypracování bakalářské práce.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 10. 5.2012

……………………….. Podpis

Obsah 1

Úvod.......................................................................................................................... 8

2

Teoretická část .......................................................................................................... 9

3

2.1

Vymezení pojmů a dělení dopravy .................................................................... 9

2.2

Osobní doprava ................................................................................................ 11

2.3

Městská hromadná doprava.............................................................................. 13

2.3.1

Historie městské hromadné dopravy v ČR ............................................... 13

2.3.2

Charakteristické rysy MHD ...................................................................... 14

2.3.3

Technická základna MHD ........................................................................ 17

2.3.4

Faktory ovlivňující MHD ......................................................................... 18

2.3.5

Obecné požadavky na MHD ..................................................................... 19

2.3.6

Tarifní soustava v MHD ........................................................................... 20

2.4

Nejčastěji používané výrazy ............................................................................ 20

2.5

Právní prostředí MHD ...................................................................................... 21

Praktická část .......................................................................................................... 22 3.1

Historie města Pelhřimova ............................................................................... 22

3.2

Současnost města Pelhřimova .......................................................................... 22

3.3

Vývoj MHD v Pelhřimově ............................................................................... 23

3.4

Současnost MHD ............................................................................................. 24

3.5

Síť MHD .......................................................................................................... 24

3.5.1

Autobusové nádraží .................................................................................. 24

3.5.2

Zastávky MHD ......................................................................................... 25

3.5.3

Jízdní řády ................................................................................................. 25

3.5.4

Vozový park .............................................................................................. 25

3.5.5

Linky MHD............................................................................................... 26

3.6

Místa a důvody využívání MHD v Pelhřimově ............................................... 28

3.7

Jízdné MHD ..................................................................................................... 29

3.7.1

Výhody čipových karet ............................................................................. 30

3.7.2

Druhy karet ............................................................................................... 30

3.8

Financování provozu městské dopravy ............................................................ 31

3.9

Spokojenost obyvatel s MHD .......................................................................... 34

3.9.1

Struktura dotazníku ................................................................................... 34

3.9.2

Forma sběru dat ........................................................................................ 35

3.9.3

Dílčí výsledky dotazníkového šetření ....................................................... 36

3.9.4

Celkové shrnutí dotazníkového šetření ..................................................... 48

3.10 SWOT analýza MHD v Pelhřimově ................................................................ 48 3.11 Návrhy na zlepšení (výhledové řešení) ............................................................ 50 3.11.1

Zefektivnění obsluhy zastávky u Kauflandu ............................................ 50

3.11.2

Přizpůsobení časů jízdních řádů pracovní době v průmyslové zóně ........ 50

3.11.3

Úprava víkendového provozu ................................................................... 51

3.11.4

Zřízení nové zastávky v lokalitě Polní Dvůr ............................................ 51

3.12 Shrnutí praktické části ...................................................................................... 51 4

Závěr ....................................................................................................................... 53

Seznam použité literatury ............................................................................................... 55 Seznam tabulek ............................................................................................................... 58 Seznam obrázků .............................................................................................................. 58 Seznam grafů .................................................................................................................. 59 Seznam příloh ................................................................................................................. 60

1 Úvod V poslední době je velice diskutovaným tématem provoz městské hromadné dopravy (dále jen MHD). Myslím si, že tento druh dopravy mnohdy ovlivňuje jak atraktivnost jednotlivých měst, tak i spokojenost místních občanů. Na konci roku 2011 se i v Pelhřimově rozvířila debata týkající se zdražení cen jízdného, které bylo zapříčiněno nepříznivým vývojem financování MHD jenž rada města schválila s platností od 1. ledna 2012. Jelikož pracuji na odboru dopravy Městského úřadu v Pelhřimově, problematika mě velmi zaujala a rozhodla jsem se vypracovat bakalářskou práci na téma „Analýza MHD v Pelhřimově“. Cílem mé práce je poskytnutí obrazu o městské hromadné dopravě v Pelhřimově, analýza současného stavu, nalezení silných a slabých stránek, vyhodnocení dotazníků a návrh výhledového řešení MHD. V teoretické části se zaměřím na definici základních pojmů z oboru dopravy a základní členění osobní dopravy na jednotlivé subsystémy. Hlavně se však budu věnovat městské hromadné dopravě. Ta bude zahrnovat jak historii jejího vývoje na území České republiky, tak hlavní charakteristické rysy. V neposlední řadě se pokusím nastínit hlavní faktory ovlivňující provoz MHD. Praktická část mi pomůže získat souhrnný přehled o situaci MHD v Pelhřimově. Na začátku této kapitoly krátce zmíním historii města, která je důležitou součástí vývoje MHD. Dále se budu zabývat současným technickým zázemím, jednotlivými linkami obsluhující město, tarify a financováním provozu. Zároveň uvedu místa a důvody využívání MHD. Největší část této kapitoly bude obsahovat zpracování dotazníkového šetření, zhodnocení spokojenosti zákazníků a výhledové řešení. V závěru použiji SWOT analýzu, která poukáže na silné a slabé stránky provozu MHD v Pelhřimově. Při zpracování teoretické části, budu vycházet z odborné literatury a ostatních pramenů, které uvádím v seznamu použité literatury. Praktickou část doplním o tabulky a grafy z důvodu lepší přehlednosti.

-8-

2 Teoretická část 2.1 Vymezení pojmů a dělení dopravy Svět je v neustálém pohybu a v pohybu jsou i jeho obyvatelé. Vyspělost společnosti se odráží v úrovni dopravy a na druhou stranu i sama doprava se podílí na růstu společnosti. Dnešní postupný přechod k volnému trhu a globální ekonomice bezpochyby zvyšuje nároky na dopravní systémy, protože současná moderní společnost se bez přepravy surovin, výrobků a informací bohužel již neobejde. I my samotní neustále někam cestujeme, ať už je to za prací, nakupováním či odpočinkem. Doprava tak naplňuje nejen potřeby lidí, ale plní i významnou společenskou a ekonomickou funkci. Globalizace a zvyšující se specializace jednotlivých regionů tyto potřeby navíc ještě umocňují. (Adamec, 2008) Existuje mnoho různých způsobů, jak dopravu klasifikovat. Nejsnadněji můžeme dopravu rozdělit podle prostředí, ve kterém se uskutečňuje. (Adamec, 2008) Tabulka 1: Základní členění dopravy

Prostředí, ve kterém probíhá doprava pevnina voda vzduch silniční vnitrozemská vodní letecká železniční námořní potrubní Zdroj: Adamec, 2008, vlastní zpracování

Pevnina Každý druh dopravy má své klady a zápory. Silniční doprava patří mezi nejrozšířenější a také nejrychleji se rozvíjející druhy dopravy. Přepravuje osoby i zboží na jakékoliv vzdálenosti. Výhodou je její vysoká rychlost i značná hustota silniční sítě. Nevýhodou je naopak velmi velká zátěž životního prostředí, vysoká nehodovost i nutnost neustálé údržby komunikací a dálnic v létě i v zimě. (www.odmaturuj.cz) Doprava železniční naopak škodí životnímu prostředí ze všech typů doprav nejméně. Většinou zajišťuje dopravu mezi průmyslovými oblastmi na střední a velké vzdálenosti. (www.odmaturuj.cz) Především ropu, její deriváty a zemní plyn rozvádí doprava potrubní. Dálkové ropovody a plynovody vedou napříč kontinenty do míst jejich spotřeby. Co se týče vlivu -9-

na životní prostředí, tak pokud je vše v pořádku, tak je potrubní doprava bezpečná. Pokud však dojde k úniku jakýchkoli látek, hrozí velké nebezpečí, protože například jeden litr ropy dokáže znečistit tisíc litrů pitné vody. (www.odmaturuj.cz) Voda Vnitrozemská plavba je závislá především na splavnosti řek a síti vybudovaných kanálů. Malá hustota vodní sítě má za následek to, že říční doprava musí být kombinována i s dopravou železniční nebo silniční. (www.odmaturuj.cz) Námořní doprava tvoří polovinu světového výkonu dopravy. Většinou přepravuje velké objemy zboží, ale u některých ostrovů slouží jako jediný možný způsob dopravy. Malé energetické náklady i nízká zátěž životního prostředí patří mezi její klady. (www.odmaturuj.cz) Vzduch Výhodou letecké dopravy je, že je to nejrychlejší, nejlevnější a relativně nejbezpečnější způsob dopravy na velké vzdálenosti. Bohužel klade vysoké požadavky jak na odbornost pilotů, bezchybný provoz, tak i na technické zázemí letišť. (www.odmaturuj.cz) Základní funkcí dopravy je přemisťování osob a nákladů na daném území. Proto dopravu můžeme členit i na dopravu osobní (viz kapitola 1.2) a nákladní. Každý dopravní systém je tvořen dopravní cestou, dopravním prostředkem a organizační složkou, která proces dopravy řídí. (Kotas, 2007) Dopravu nejvýstižněji zachycuje definice:„Doprava je charakterizována jako činnost spjatá s cílevědomým přemísťováním osob a hmotných předmětů v nejrůznějších objemových, časových a prostorových souvislostech za použití různých prostředků a technologií“. (Zelený, Peřina, 2000, str. 5) Možnosti dnešní dopravy jsou nepřeberné. Celosvětovým trendem v oblasti dopravy je harmonické propojení rychlosti, bezpečnosti a hospodárnosti. V osobní přepravě se navíc dbá i na pohodlí a kulturnost cestování. (Zelený, Peřina, 2000) „V současnosti proto stojí doprava před nelehkým úkolem najít rovnováhu mezi nezbytným rozvojem, ekonomickými a společenskými přínosy na straně jedné a ochranou zdraví a životního prostředí člověka na straně druhé.“(Adamec, 2008, str.9)

- 10 -

2.2 Osobní doprava Obrovský nárůst objemu mezinárodního obchodu v dnešní době s sebou přináší i zvýšené požadavky na přepravu nejen zboží, ale i osob. S růstem světové populace pak dochází ke stále zvyšujícím se nárokům na přepravní možnosti obyvatel této planety. Lidé cestují především za prací, studiem, svými blízkými či volným časem nebo dovolenou. (Zelený, 2007) Od roku 1970 činí nárůst dopravní činnosti v oblasti osobní dopravy 145 %. Dominantním druhem dopravy se stala doprava silniční, která v sektoru osobní dopravy zaujímá tržní podíl téměř 90 %. Rozhodující nárůst podílu připadá na individuální automobilovou dopravu. Relativní podíl ostatních druhů osobní dopravy poklesl pod hranici 10 %. (Zelený, 2007) V osobní dopravě se opět můžeme setkat s nejrůznějším členěním jednotlivých dopravních oborů. Jedním z nejzákladnějších dělení osobní dopravy je dělení na dopravu hromadnou a individuální - viz tabulka 2. (Vonka, 2001) Tabulka 2: Dělení hromadné a individuální dopravy

Hromadná doprava

Individuální doprava

- železniční

- automobilová

- silniční autobusová

- taxislužba

- letecká

- motocyklistická

- vodní

- cyklistická

- městská

- pěší

- lanová dráha

- statická

- nekonvenční doprava (např. dráhy s magnetickým polštářem, pohyblivé chodníky apod.)

Zdroj: Vonka, 2001, vlastní zpracování

Osobní doprava zahrnuje jak přepravu pravidelnou, kdy cestující nastupují a vystupují na předem daných zastávkách, tak i dopravu nepravidelnou, která je realizována na přání zákazníka. V rámci osobní dopravy existují především velké rozdíly v přepravní vzdálenosti. Přeprava na krátké vzdálenosti v rozsahu několika desítek metrů má zcela jiný charakter, než doprava dálková. Proto můžeme rozdělit rozsáhlou oblast osobní dopravy na několik subsystémů. (Zelený, 2007) - 11 -

Základní subsystémy osobní dopravy dle Zeleného (2007):  městská hromadná doprava  příměstská doprava  místní doprava  vnitrostátní dálková doprava  mezinárodní doprava Každý druh osobní dopravy má své výhody i nevýhody. Nejdůležitější je jejich vzájemné propojení a návaznost. V rámci větších měst, zpravidla nad 10 000 obyvatel, zajišťuje přepravu městská hromadná doprava. U menších obcí bývají požadavky na přepravu uspokojovány pomocí místní dopravy. Naopak u velkých měst se spíše uplatňuje integrovaný systém městské a příměstské dopravy. (Zelený, 2007) Typickým znakem městské dopravy je její charakteristické kolísání poptávky po přepravě v rámci dne i týdne. Výrazný vliv na MHD má především individuální automobilová doprava, která díky svému nárůstu komplikuje pohyb dopravních prostředků městské hromadné dopravy. Na zajištění MHD se podílí široké spektrum dopravních prostředků – metro, tramvaje, autobusy, lanové dráhy, případně přívozy. (Zelený 2007) V oblastech s vysokou koncentrací sídel nebo v městských aglomeracích, kde je silná vazba na město, má dominantní postavení příměstská doprava. Přepravní vzdálenost se může pohybovat až kolem 50 km. Méně osídlené oblasti, které jsou mimo dosah příměstské dopravy, pokrývá místní hromadná doprava. Charakteristické jsou pro ni nízké přepravní proudy cestujících na značně rozsáhlém území. Zde je nezbytné zajistit v maximální možné míře časovou návaznost jednotlivých spojů a linek všech dopravních prostředků. Též by se mělo zabránit i velkým časovým ztrátám při případných přestupech. (Zelený 2007) Na větší vzdálenosti přepravuje osoby vnitrostátní dálková doprava. Tento druh dopravy vyžaduje vyšší nároky především na cestovní rychlost, pohodlí i kvalitu doplňkových služeb. Také ji výrazně ovlivňuje týdenní nerovnoměrnost (začátky a konce pracovních týdnů), či jiné sezonní nerovnoměrnosti (státní svátky, školní prázdniny). Dálková doprava je zajišťována především autobusy a vlaky. (Zelený 2007)

- 12 -

Mezinárodní doprava se od dálkové dopravy liší tím, že její výchozí a cílové místo leží na území dvou různých států. Na přepravu se využívá především autobusová, železniční a letecká doprava, jejíž význam narůstá se zvyšující se přepravní vzdáleností. Díky nízkonákladovým leteckým společnostem může tato doprava konkurovat dopravě autobusové, jejíž nevýhodou je dlouhá přepravní doba. (Zelený 2007) Jednotlivé subsystémy budou mezi sebou vždy soupeřit o přízeň zákazníků. Záviset bude především na dostupnosti, rychlosti a frekvenci přepravy, bezpečnosti i pohodlí dopravních prostředků a nepochybně i ceně. (Adamec, 2008)

2.3 Městská hromadná doprava Městská hromadná doprava byla vždy jedním z hlavních prvků, které měly výrazný vliv na vznik a rozvoj většiny měst. V širším kontextu městská doprava obsahuje jak dopravní, tak i přepravní činnosti včetně územně plánovacích aktivit. Jedná se tedy o veškerou dopravu provozovanou na území města, či v jejím okolí, která slouží k uspokojování přepravních potřeb. (Zelený, 2007) V posledních letech dochází prakticky na celém světě k prudkému nárůstu počtu osobních automobilů. Tato individuální automobilová doprava velmi negativně zasahuje do rozvoje MHD tím, že vyvolává dopravní problémy a značně zhoršuje kvalitu životního prostředí mnoha měst. Přepravní potřeby ve městě by tak v budoucnu měly být ve větší míře uspokojovány pomocí MHD. (Dvořáček, 1981) Definice MHD: „Městská hromadná doprava je charakterizována jako činnost spjatá s cílevědomým hromadným přemisťováním osob a definovaných hmotných předmětů v předpokládaných objemových a definovaných časových a prostorových souvislostech za použití pro tento typ vhodných dopravních prostředků a technologií“. (Drdla, 2005, str. 7)

2.3.1 Historie městské hromadné dopravy v ČR Pokud byla velikost města taková, že kterýkoli z jeho obyvatel mohl přejít město pěšky, neměl sebemenší důvod shánět jakýsi dopravní prostředek. Výjimkou byly pouze přívozy zajišťující přepravu přes řeku. (Dušek, 2003)

- 13 -

Prvními dopravními prostředky přepravujícími větší počet osob na delší vzdálenosti byly dostavníky. Ve městech pak dopravu obstarávaly tzv. omnibusy, které byly stejně jako dostavníky rovněž tažené koňmi. (Dušek, 2003) Koncem 19. století se sice objevují první parní tramvaje, ale jsou rychle vystřídány těmi na elektrický pohon. Roku 1891 totiž zahájil František Křižík provoz své letenské tramvaje. Již před první světovou válkou se začínají objevovat první autobusy, které zažívají rozmach hlavně v meziválečném období. Po druhé světové válce se k nim přidávají trolejbusy, již ale ve vylepšené podobě. (Dušek, 2003) Pouze v Praze pomáhá silnou přepravní poptávku uspokojovat metro, které je provozováno od roku 1974. Klasická železnice u nás nikdy nebyla součástí MHD, ale podílí se na městské dopravě v rámci integrovaných systémů. V některých městech jsou součástí MHD i přívozy. (Dušek, 2003)

2.3.2 Charakteristické rysy MHD Na rozdíl od jiných druhů doprav je MHD definována jako: „Dopravní obsluha se uskutečňuje na malé ploše města, případně v jeho zájmové oblasti, přičemž se přepravuje relativně velké množství cestujících na plošně ohraničeném území města nebo regionu“. (Drdla, 2005, str. 12) Pro MHD jsou hlavně charakteristické následující znaky: a) Dopravní a přepravní nerovnoměrnosti Při přepravě do a ze zaměstnání, za nákupem, kulturou i sportem vznikají během dne zřejmé přepravní nerovnoměrnosti (viz obr. 1). Vytvářejí se tak dopravní, přepravní špičky a sedla. Tyto nerovnoměrnosti můžeme rozdělit na časové (špičková, denní, týdenní, měsíční, roční) a prostorové (v místech zastavení, podle směru jízdy, podle jednotlivých úseků apod.). V rámci dne se tak můžeme setkat s ranní a odpolední špičkou, dopoledním a večerním sedlem a nočním provozem. Velikost přepravní špičky závisí hlavně na pracovní době v jednotlivých podnicích, na konci školní výuky, ale i na urbanistickém uspořádání města. Přepravní a dopravní špičky ostře kontrastují s požadavkem na zmenšování ekonomické náročnosti MHD a ovlivňují přepravní a dopravní sedlo. Tyto dva charakteristické znaky nerovnoměrnosti jsou závislé především na sociálním složení obyvatelstva a na charakteru města (např. průmyslové, administrativní). (Drdla, 2005) - 14 -

Graficky znázorněné přepravní nerovnoměrnosti lze řešit buď změnou velikosti odstupů vozidel nebo změnou kapacity vozidel. Ekonomicky nejvýhodnější je samozřejmě kombinace obou těchto nástrojů. (Drdla, 2005)

Obrázek 1: Denní nerovnoměrnost v přepravní poptávce a nabídce míst k sezení Zdroj: Drdla, 2005

Dle Drdly (2005) na přepravní a dopravní nerovnoměrnost působí nejvíce tito činitelé:  rozmístění pracovních příležitostí ve městě i v jeho okolí  školní výuka a studium na školách ve městě  hustota a struktura osídlení ve vztahu k velikosti města a jeho okolí  způsob života a životní úroveň obyvatelstva daného města b) Periodický charakter městské hromadné dopravy Velikosti intervalů mezi jednotlivými dopravními prostředky na lince jsou dány počtem osob za hodinu i směrem dané linky. Odstupy se určují pomocí přepravní velikosti v rámci jednoho dopravního směru a z přepravní kapacity dopravních prostředků. (Drdla, 2005) Intervaly můžeme rozdělit do dvou hlavních skupin:  „Ve špičce“, kdy odstupy závisí na objemu přepravy a hodinovém výkonu jednoho dopravního směru. Většinou jde o minimální interval, který závisí na kapacitě vozidel, dopravních uzlů a obsluhy stanic a zastávek. (Drdla, 2005) 

„V době sedla a nočního provozu“ by intervaly neměly být navrhovány podle optimálního nebo ekonomického hlediska. Spíše by měly snižovat časové ztráty u cestujících. Ekonomickou stránku je možné částečně kompenzovat snížením kapacity souprav. (Drdla, 2005)

- 15 -

c) Krátké vzdálenosti mezi místy zastavení Dalším charakteristickým znakem MHD jsou malé vzdálenosti mezi jednotlivými zastávkami. V centru je tato vzdálenost až 500 metrů, na okrajích 1 – 2 km, přičemž u tramvajových linek se uplatňují menší vzdálenosti než u linek autobusových. Největší vzdálenosti se objevují na tratích podzemní dráhy (metra). Pokud by se tyto vzdálenosti zmenšovaly, snižovala by se cestovní rychlost. Pokud počet obyvatel města či aglomerace vydělíme 5 000, dostaneme doporučený počet zastávek. (Drdla, 2005) d) Citlivost na poruchy a nerovnoměrnosti MHD přímo navazuje na jiné dopravní systémy, což znamená, že je velmi citlivá na jakékoliv provozní poruchy. Nejvíce náchylná je kolejní doprava, kterou zastaví jakákoliv technická, dopravní nebo organizační porucha. Dopravně technická zařízení (např. kolejové odbočky, spojovací tratě) umožňují rychlejší obnovení pořádku. (Drdla, 2005) e) Jednotnost dopravního systému Jednotlivé dopravní subsystémy MHD tvoří jednotnou dopravní soustavu města. Tyto subsystémy by měly být jednotně řízeny. Navíc by se měly technicky i ekonomicky doplňovat tak, aby celá síť byla účelně rozvržena. (Drdla, 2005) f) Jednotný tarifní systém Jednotný dopravní systém vyžaduje, aby se v daném území města uplatnil jednotný tarif pro všechny druhy dopravních prostředků MHD. Všem cestujícím bychom měli nabídnout možnost přepravy za stejnou výši jízdného bez ohledu na přepravní vzdálenost a použitý dopravní prostředek (časově omezené služby). (Drdla, 2005) g) Charakteristické znaky vozidel MHD Vozidla MHD zajišťují hromadnou přepravu osob na krátké vzdálenosti. Proto široké a četné dveře na dálkové ovládání, nízkopodlažní uspořádání či ekologický provoz jsou nezbytnými požadavky na tato vozidla. S jejich pomocí mohou bez problémů plnit nároky cestujících na rychlejší přepravu. (Drdla, 2005)

- 16 -

2.3.3 Technická základna MHD Rozvoj měst v minulosti velmi často nerespektoval rozvoj městské dopravy, ať už z technického či ekonomického hlediska. V dnešní době je proto nutné vytvořit takový plán dopravy, kde bude zohledněn nejen soulad mezi územním plánem města, ale i vývojem jeho území. Především se musí stanovit nároky na jednotlivé dopravní plochy, jakým směrem se bude ubírat další rozvoj dopravní sítě nebo jaké nové dopravní prostředky musí být nakoupeny. (Drdla, 2005) Komplexní rozvoj MHD bude umožněn pouze za předpokladu, že budou komplexně rozvíjeny i jeho jednotlivé složky, které se vzájemně významně ovlivňují. (Šotek, 1994) Technickou základnu MHD tvoří: a) dopravní prostředky – autobus, tramvaj, trolejbus, lanovka, výtahy, lodě atd. b) dopravní cesty – silnice, kolejnice včetně mostů a tunelů c)

dopravní zařízení a stavby – například trakční, sdělovací a zabezpečovací zařízení, zastávky, depa, dílny, garáže, parkoviště apod. (Folprecht, 2005)

Z hlediska dopravních prostředků se v MHD nejvíce používají především autobusy, trolejbusy, tramvaje, rychlodrážní vozidla a vozidla metra. Jako v každé oblasti má každý své výhody a nevýhody. (Folprecht, 2005) Autobusy se vyznačují především velkou pružností a přizpůsobivostí. V případě poruch, nehod nebo oprav dopravních cest či mimořádných událostí mohou nahradit jiné druhy dopravy. Autobus je jediným dopravním prostředkem, který se využívá ve všech dopravních sítích MHD. Velice často je i součástí integrovaných dopravních systémů v koordinaci s jiným druhem dopravy. (Folprecht, 2005) Dalším dopravním prostředkem, který se využívá jen v některých městech, je trolejbus. Toto elektrické dráhové vozidlo s dvojpólovým trolejovým přívodem a odvodem trakčního proudu má tu nevýhodu, že jeho pohyb po městě je omezen polohou trolejového vedení a délkou tyčových sběračů. V dnešní době se můžeme setkat i s tzv. hybridními trolejbusy, jejichž základním principem je systém dvou pohonů, ze kterých jeden zajišťuje jízdu vozidla bez závislosti na trolejovém vedení. (Folprecht, 2005)

- 17 -

Tramvaj patří rovněž mezi závislé elektrické drážní vozidlo s trolejovým přívodem trakčního proudu. Kolejová trať je nejčastěji součástí komunikace, přičemž temeno kolejnice je nejčastěji v úrovni vozovky. To umožňuje využít kolejovou trať i pro nekolejové dopravní prostředky. Mimo centrum bývají kolejové tratě vedeny samostatně. (Folprecht, 2005) Dalším kolejovým systémem MHD je metro. Jednou z jeho základních charakteristik je důsledná segregace od ostatní dopravy ve městě. Kolejové tratě jsou nejčastěji vedeny pod zemí, pakliže jsou na povrchu, pak vedou po samostatných oddělených tělesech (mosty, náspy, estakády). Samotné dopravní prostředky jsou závislá elektrická kolejová vozidla s odběrem elektrické energie z troleje nebo z třetí koleje. Dynamické vlastnosti těchto souprav pak umožňují vysoké zrychlení i přepravní rychlost. Cestující nastupují z nástupiště do úrovně podlahy vozu. Nemalé náklady na jeho realizaci však odpovídají vysoké spolehlivosti provozu i značné přepravní kapacitě. V České republice je metro provozováno pouze v Praze. (Folprecht, 2005) Se zvyšováním počtu přepravovaných osob i se zvětšováním obsluhované plochy je nezbytné rozšiřovat sítě dopravních cest. Nutností je i vybudování potřebných staveb a zařízení pro zajištění rychlé, bezpečné a plynulé dopravy na území celého města. (Dvořáček, 1981) Neustálý technický vývoj velmi ovlivňuje celou technickou základnu MHD. Nejenže se vyrábějí vozidla s lepšími technickými parametry, která jsou bezpečnější, ale zdokonalují se i ostatní technická zařízení. Vylepšují se jednotlivé stanice, zastávky či nástupní ostrůvky. Více se dbá na bezpečnost a komfort cestujících. Zkvalitňuje se informační systém. (Dvořáček, 1981)

2.3.4 Faktory ovlivňující MHD Vznik MHD a její změny v čase ovlivňují hlavně následující faktory: a) Demografické charakteristiky obyvatelstva Vedle celkového počtu obyvatel a jeho věkového složení je nutné znát i jeho rozmístění v dané lokalitě. Hranice jednotlivých dopravních oblastí se musí vytvářet tak, aby měly výraznou centrální osu tvořenou důležitou dopravní komunikací. Vzdálenosti od hranice k nejbližším osám musí být zhruba stejné. (Drdla, 2005)

- 18 -

b) Vnitřní struktura měst Rozložení hlavních funkčních ploch na území města, jejich velikost i vzájemné vazby hrají významnou roli při utváření dopravy. Plošné rozložení pracovních příležitostí souvisí s vnitřní strukturou měst. Většina velkých podniků se nachází na okraji města, kde jsou velké výrobní haly. U větších měst musíme počítat s dojíždějícími zaměstnanci. Měli bychom znát nejen směry, z kterých přijíždějí, ale i způsoby přepravy, které používají včetně návaznosti na vnitřní městkou dopravu. U menších měst, v jejichž blízkosti se nacházejí průmyslová centra, musíme počítat s vyjížďkou obyvatel za prací a jejich volbou dopravního prostředku. (Drdla, 2005) c)

Vztahy města k okolí

Okolí města musíme považovat za dopravní oblast, kde můžeme nalézt další dopravní cíle MHD. Cestu do okolí občas podnikáme, když například potřebujeme navštívit krajské

úřady,

specializovaná

zdravotnická

zařízení,

větší

nákupní

centra,

specializované obchody nebo různá kulturní a rekreační zařízení. (Drdla, 2005) d) Dopravní vybavení města Dopravní vybavení města by mělo odpovídat přepravním potřebám na jeho území. Výstavba komunikací a jiných dopravních zařízení má stupňovitý charakter. Dochází buď k nedostatku kapacity, nebo naopak mají nově vybudované komunikace kapacitní rezervu. V prvním případě mohou tyto nedostatky vést k omezování některých cest, v druhém naopak může příznivý stav produkovat novou dopravu navíc. (Drdla, 2005) e)

Možnosti a zvyklosti využívání volného času

Nároky obyvatel na MHD se projevují při cestách za kulturou, rekreací, sportem atd. Zatímco kulturní zařízení jsou zpravidla koncentrována v centru města, za sportem či rekreací lidé vyrážejí spíše na jeho okraj. Obecně se dá předpokládat, že s rostoucí životní úrovní bude těchto cest přibývat. (Drdla, 2005)

2.3.5 Obecné požadavky na MHD Za rentabilní se u nás považuje zřizovat MHD ve městech s počtem nejméně 20 000 obyvatel. Musí se také přihlédnout k rozloze a struktuře města. Neméně významná

- 19 -

je i poloha železniční stanice či autobusového nádraží. Pokud bude v daném městě MHD provozována, měla by splňovat základní požadavky. (Drdla, 2005) Základní obecné požadavky na MHD dle Šotka (1994):  poskytování dopravních příležitostí všem osobám – na území daného města nebo regionu  celoplošná obsluha území – tvořená směrovou orientací sítí a pěší plošnou dostupností zastávek a uzlů  časová dostupnost území – tvořená pěší časovou dostupností zastávek a uzlů společně s jízdní dobou při přepravě v dopravním prostředku  intervalový provoz – umožňující použitelnost systému bez detailní znalosti jízdního řádu  výhodnost použití – rychlost a ekonomická výhodnost ve srovnání s individuální automobilovou dopravou

2.3.6 Tarifní soustava v MHD „Definice tarifu: Tarif je souhrn sazeb a podmínek závazných pro stanovení ceny za přepravu osob nebo věcí“. V případě přepravy osob se jedná o jízdné, v případě věcí o dovozné. (Dvořáček, 1981, str. 256) Typy tarifů dle Dvořáčka (1981): 

nepřestupný – jedna jízda bez přestupu, nezávisle na přepravní vzdálenosti



přestupný – umožněn přestup omezený počtem jízd nebo časem



pásmový – jízdné je odstupňované, odpovídá přepravní vzdálenosti



vzdálenostní – odstupňovaný dle počtu zastávek

2.4 Nejčastěji používané výrazy Na závěr teoretické části uvedu nejčastěji používané výrazy v praktické části:  trasa – území, na kterém je uskutečňována doprava  linka – všechna dopravní spojení na trase, která mají pevně stanovená výchozí a cílové zastávky  spoj – dopravní spojení v rámci linky, které je časově a místně dané jízdním řádem (Právní informační systém ASPI) - 20 -

2.5 Právní prostředí MHD Právním prostředím MHD se zabývají tyto zákony a vyhlášky:  zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů  zákon č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů  vyhláška č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu  vyhláška č. 388/2000 Sb. o jízdních řádech veřejné linkové osobní dopravy  ČSN 73 6425-1 Autobusové, trolejbusové a tramvajové zastávky, přestupní uzly a stanoviště – Část 1: Navrhování zastávek  ČSN 73 6425-2 Autobusové, trolejbusové a tramvajové zastávky, přestupní uzly a stanoviště – Část 2: Přestupní uzly a stanoviště  ČSN EN 1436 (73 7010) Vodorovné dopravní značení – Požadavky na dopravní značení (Právní informační systém ASPI)

- 21 -

3 Praktická část 3.1 Historie města Pelhřimova Počátky města sahají do 12. století. Za zakladatele původní osady Starý Pelhřimov se považuje pražský biskup Pelegrin (Pelhřim), který se při své pouti do Říma zastavil u studánky Belky. Osada byla později vypálena a v jejím sousedství založeno město Pelhřimov. Od poloviny 14. století rozvoj města ovlivnila těžba stříbra v okolí vrchu Křemešník. V době předhusitské bylo město trhovým centrem a prosperovala zde celá řada řemesel, např. soukenictví, perníkářství, tkalcovství, pivovarnictví apod. (Kvášová, 2008; www.mesta.obce.cz) Pelhřimov byl nejprve městem biskupským, v období husitské revoluce byl spravován táborskými hejtmany a poté přešel do držení Mikuláše Trčky z Lípy. Roku 1596 byl Pelhřimov císařem Rudolfem II. povýšen na město královské. (Kvášová, 2008; www.mesta.obce.cz) Historii města poznamenaly nejen války, ale i velké požáry v 17. a 18. století a paradoxně právě jim vděčí Pelhřimov za svůj malebný vzhled. V roce 1969 bylo jeho historické centrum prohlášeno za městskou památkovou rezervaci. (Kvášová, 2008; www.mesta.obce.cz) Pro Pelhřimov bylo 19. století důležité z hlediska rozvoje kartáčnického, pletařského i škrobárenského průmyslu a prosperovala zde i výroba zemědělských strojů. (www.mesta.obce.cz)

3.2 Současnost města Pelhřimova Město Pelhřimov je často nazýváno „Branou Vysočiny“. Leží v západním cípu Českomoravské vrchoviny, v nadmořské výšce přibližně 550 m. Na rozloze 9 528 ha zde žije okolo 16 500 obyvatel. Od 1. ledna 2000 je součástí kraje Vysočina, ve kterém je jeho výrazným administrativním centrem, sídlem středního školství i veřejných institucí. (www.mesta.obce.cz; www.turistickyatlas.cz ) Město Pelhřimov má výhodnou dopravní polohu. Nachází se přibližně v polovině trasy dálnice D1 mezi Prahou a Brnem. Leží 27 km západně od současného krajského města

- 22 -

Jihlavy, 74 km severovýchodně od Českých Budějovic a 93 km jihovýchodně od Prahy. (www.turistickyatlas.cz) Je také významnou dopravní křižovatkou silnice I/34 (Třeboň – Pelhřimov – Svitavy) a silnice č. I/19 (Pelhřimov – Tábor – Plzeň). V roce 2003 proběhlo otevření I. etapy dopravního okruhu města, který navzájem propojuje tyto dvě komunikace, čímž došlo významným způsobem k odklonu dopravy z centra. Městem projíždí i velké množství dálkových autobusových linek zastavujících především na autobusovém nádraží. Z okolních obcí sem směřuje i veřejná linková doprava.(www.prahamhd.vhd.cz; www.spvd.cz) Pelhřimovem prochází důležitá železniční trať č. 224 Tábor – Obrataň – Pelhřimov – Horní Cerekev. Vlakové nádraží se nalézá nedaleko nádraží autobusového. (www.prahamhd.vhd.cz) Díky každoročnímu festivalu je také dobře zaveden pojem Pelhřimov, město rekordů a kuriozit. (www.mesta.obce.cz)

3.3 Vývoj MHD v Pelhřimově Počátky městské hromadné dopravy v Pelhřimově se datují k roku 1949, kdy byl vytvořen národní podnik Československé státní automobilové dopravy (ČSAD). V roce 1952 po rozdělení ČSAD na 19 samostatných krajských národních podniků, patřil Pelhřimov k Jihočeskému kraji pod státní podnik ČSAD České Budějovice. V začátcích provozu městem vedla jedna linka a její trasa směřovala z autobusového nádraží na vlakové nádraží ČSD a zpět. Kolem roku 1959 díky rozvoji podniku Agrostroj vznikla druhá linka vedoucí k tomuto závodu. V roce 1988 již městem jezdily čtyři linky. V roce 1990 začal dopravce vystupovat samostatně jako ČSAD Pelhřimov. (Holub, 2005; www.icomtransport.cz; www.prahamhd.vhd.cz) V roce 1994 došlo ke změně provozovatele, kterým se stala havlíčkobrodská společnost TURDUS. Kvůli neplnění závazků vůči městu a nespokojenosti občanů se službami dopravního podniku se o dva roky později staronovým dopravcem stává opět ČSAD Pelhřimov. V roce 1997 se ČSAD Pelhřimov sloučil se společností ICOM transport a.s., která tím převzala závazky sjednané ČSAD Pelhřimov. (www.icomtransport.cz)

- 23 -

3.4 Současnost MHD Provoz MHD je zajišťován společností ICOM transport a.s. (dále jen ICOM) se sídlem v Jiráskově ulici 78 v Jihlavě, která vznikla v roce 1992 privatizací státního podniku ČSAD Jihlava s.p.. Pro ICOM je charakteristické modrobílé logo společnosti, které je možné potkat na silnicích nejen v ČR, ale i po celé Evropě. Detailnější profil společnosti uvádím v příloze č. 1. (www.icomtransport.cz) Mezi hlavní činnosti společnosti patří:  tuzemská a mezinárodní nákladní doprava  vnitrostátní a zahraniční autobusová doprava  značkový servis Mercedes – Benz (www.icomtransport.cz) Na území Pelhřimova je provoz městské hromadné dopravy zajištěn divizí Pelhřimov. Dispečink a jeho zaměstnanci sídlí v hale autobusového nádraží. Spolu s touto činností též zabezpečuje linkovou osobní dopravu, centrální pneuservis a neveřejnou čerpací stanici s mycí linkou. V této divizi je zaměstnáno kolem 60 pracovníků včetně řidičů linkové i městské hromadné dopravy. (www.icomtransport.cz)

3.5 Síť MHD 3.5.1 Autobusové nádraží Autobusové nádraží je ve vlastnictví společnosti

ICOM

transport

a.s..

Nachází se v docházkové vzdálenosti centra města i vlakového nádraží. Je využíváno také velkým počtem regionálních a dálkových linek. V

roce

2008

proběhla

přestavba

původního nádraží z roku 1983, protože dřívější budova nesplňovala technické požadavky. (www.icomtransport.cz)

Obrázek 2: Autobusová hala Zdroj: vlastní fotografie

- 24 -

V současné době proto mohou cestující využít moderně vybavenou výpravní budovu s čekárnou, sociálním zařízením a informační kanceláří. Ta je otevřena od 7.30 do 15.00 hodin a slouží jako jediné místo, kde si cestující MHD mohou zakoupit a průběžně dobíjet čipovou kartu. Hala je též vybavena elektronickou informační tabulí, která ukazuje aktuální údaje o odjezdech autobusů. Druhá informační tabule je k dispozici na venkovní straně autobusové haly a je funkční i po jejím uzavření. Při rekonstrukci nádraží došlo ke zmenšení celkové plochy a ke snížení počtu autobusových stání cca na polovinu. Nachází se zde 18 krytých stání, přičemž poslední dvě jsou určené pro MHD. Naštěstí nedošlo k obávanému přeplnění autobusového nádraží v ranní a odpolední špičce. (www.icomtransport.cz)

3.5.2 Zastávky MHD Dle platných licencí a schválených jízdních řádů k provozování městské hromadné dopravy je ve městě celkem 31 zastávek, které jsou ve správě města Pelhřimova. V průběhu let byly postupně rekonstruovány, ale z důvodu velké finanční náročnosti se městu doposud nepodařilo zajistit u všech jejich bezbariérovost. Nejfrekventovanější z nich jsou však opatřeny čekárnami s lavičkou. Zastávky jsou vybaveny označníky dle platného dopravního značení v městském provedení. Na dvoutyčové červeně natřené konstrukci je umístěn terč s kresbou autobusu nebo pouze bílý terč bez kresby. Dále je zde uveden název zastávky a také čísla zastavujících linek. Výjimku tvoří označník zastávky ve Starém Pelhřimově, který je společný s regionálními linkami. Území města je pokryto relativně rovnoměrně hustou sítí zastávek, což znázorňuje mapa uvedená v příloze č. 2. (www.prahamhd.vhd.cz; www.spvd.cz)

3.5.3 Jízdní řády Jízdní řády jsou dle Zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, vylepeny na označníku v papírové podobě a jsou také dostupné na internetových stránkách dopravce.

3.5.4 Vozový park Provoz pelhřimovské MHD z větší části zajišťují tři nízkopodlažní autobusy tovární značky Mercedes Benz, jejichž průměrné stáří je 3,5 roku. Při nákupu těchto nových

- 25 -

vozidel byl kladen velký důraz na ekologii a díky tomu více jak 80 % vozů MHD splňuje normu EURO 5 (nejvyšší ekologická norma v dopravě). Nízkopodlažnost těchto autobusů v celém jejich prostoru zajišťuje lidem na invalidním vozíku, starším občanům i maminkám s kočárky lepší dostupnost. Kapacita autobusů je 32 míst k sezení a 69 ke stání. Jsou také vybaveny digitálním informačním systémem, který ukazuje číslo linky a směr jízdy. Tyto vozy v průběhu dne zaopatří 69 spojů. K obsloužení zbývajících 13 spojů dopravce využívá vozový park z veřejné linkové osobní dopravy, které již nejsou nízkopodlažní. Tyto autobusy jsou označeny bílou tabulí s číslem linky umístěnou na předním skle v jeho levém dolním rohu. (www.icomtransport.cz)

3.5.5 Linky MHD V současné době provoz MHD tvoří čtyři autobusové linky, které vznikly v návaznosti na postupném rozvoji města. Provoz vykonávají pod licenčními čísly 355 001 355 004, z důvodu větší přehlednosti pro cestující se používá zjednodušená varianta označená číselnou řadou 1 – 4. V průběhu pracovního týdne jsou všechny čtyři linky v provozu přibližně od 4.55 do 22.50 hodin, o víkendu pouze dva spoje linky číslo 3 mezi 13. a 16. hodinou. Linky 1 a 3 zajišťují hlavní přepravní směry, linky 2 a 4 mají pouze posilující charakter a jsou jakousi kombinací linek 1 a 3. Jednotlivé trasy linek uvádím v příloze č. 3. (www.prahamhd.vhd.cz, www.spvd.cz) Linka 1 - „Pelhřimov, silo – Pelhřimov, autobusové nádraží – Pelhřimov, Starý Pelhřimov“ Nejčastěji využívaná linka propojuje hlavní osu trasy vedoucí přes sídliště Pražská do průmyslové zóny města (konečná zastávka silo). Jezdí pouze ve špičkách pracovních dnů v intervalu jeden až tři spoje za hodinu. Výjimku tvoří jeden večerní spoj před 22. hodinou. Pouze několik spojů obsluhuje celou trasu od sila do Starého Pelhřimova. Během dne se trasa spojů různě větví, tudíž žádný spoj neobsluhuje všechny zastávky, tak jak jsou pod sebou uvedeny v jízdním řádu. Některými spoji mohou cestující dojet pouze od sila na autobusové nádraží, anebo v opačném směru pouze z autobusového nádraží do Starého Pelhřimova. Ani na trase autobusové nádraží Starý Pelhřimov není situace nejideálnější, jelikož některé spoje jsou zkráceny pouze do zastávek Osvobození I a Táborská. Na této trase můžeme najít i nejkratší podvečerní spoj, který je veden mezi sousedními zastávkami Osvobození I do zastávky Pražská s dobou jízdy

- 26 -

nepřevyšující jednu minutu. Tato linka, jako jediná, není obsluhována autobusy z osobní linkové dopravy. (www.prahamhd.vhd.cz) Linka 2 - „Pelhřimov, silo – Pelhřimov, autobusové nádraží – Pelhřimov, nemocnice – Pelhřimov, Starý Pelhřimov“ Linka 2 od sila do Starého Pelhřimova přepravuje cestující převážně v dopoledních hodinách, a to pouze v pracovní dny od 5.25 do 14.40 hodin. V tomto intervalu je v provozu jeden spoj za hodinu. Dále obsluhuje nejpozdější večerní spoj po 22. hodině. Vyjma večerního spoje jsou všechny ostatní ukončeny v zastávce Táborská či Osvobození I, odkud směřují na autobusové nádraží nebo k silu. Také zajišťuje tzv. zkrácené spoje, které vyjíždí od sila na autobusové nádraží. Jednotlivé spoje se poměrně zvláštním způsobem na trasách různě větví. (www.prahamhd.vhd.cz) Linka 3 - „Pelhřimov, autobusové nádraží – Pelhřimov, Pod Floriánem I – Pelhřimov, nemocnice II – Pelhřimov, autobusové nádraží“ Tato linka se vyznačuje tím, že spoje jezdí jednou za hodinu nebo častěji jednou za dvě hodiny. Zajímavostí je, že u jednoho spoje v dopoledním sedle se tento interval posune až na tři hodiny. Linka je vedená jako polokružní s obousměrným projížděním. Od ostatních linek je její provoz pro cestující vcelku uspořádaný, neboť všechny spoje projíždějí celý okruh buď jedním, nebo druhým směrem. Jen dva ranní spoje nezajíždějí do zastávky Osvobození I. Výjimku tvoří i podvečerní spoj před půl sedmou, který je veden pouze v úseku Architekta Janáka – autobusové nádraží. Jak jsem již výše uvedla,

linka

3

zajišťuje

víkendový

provoz

od

13.15

do

15.40

hodin.

(www.prahamhd.vhd.cz) Linka 4 - „Pelhřimov, silo – Pelhřimov, autobusové nádraží – Pelhřimov, Pod Florinem – Pelhřimov, Starý Pelhřimov.“ Pro tuto linku je charakteristický nejslabší provoz. Je provozována především ve špičkách pracovních dnů a to v několika variantách. Po 5. hodině ranní směřuje do Starého Pelhřimova pět spojů. Zvláštností je, že dva z nich vyjíždějí pouze v dvouminutovém intervalu. V opačném směru v úseku autobusové nádraží – silo vyjíždějí autobusy v rozmezí 5 a 8 minut. Bohužel ani na této lince trasy spojů nejsou ideální, neboť žádný spoj linky nespojuje obě konečné stanice. I tato trasa se rozvětvuje. (www.prahamhd.vhd.cz) - 27 -

3.6 Místa a důvody využívání MHD v Pelhřimově Nejčastěji lidé využívají MHD v okolí sídliště Táborská a Osvobození, neboť zde je nejvyšší koncentrace obyvatel na km2. Další hustě zalidněnou lokalitou je tzv. Staré sídliště u autobusového nádraží (viz příloha č. 4). V příloze jsou dále znázorněny trasy linek MHD, které se víceméně shodují s hustotou rozmístění obyvatelstva. Tyto linky zároveň zajišťují spojení mezi významnými centry občanské vybavenosti, která jsou rozmístěna po celém území města. Patří mezi ně nákupní zóna u Kauflandu (kde se do budoucna počítá s jejím rozšířením), nemocnice a centrum města (v blízkosti náměstí). (GIS města Pelhřimov) Městskou hromadnou dopravu v Pelhřimově ovlivňuje mnoho různých faktorů, které vyplývají především z místních podmínek. Hlavními důvody využívání MHD v Pelhřimově jsou:  cesta za prací (místa pracovních příležitostí)  cesta do školy nebo školky  cesta do zdravotnického zařízení  cesta na úřady a sportovních center  další nespecifikované Místa pracovních příležitostí Největší koncentrace pracovních míst se nachází v průmyslové zóně Lhotka, kde je soustředěna většina výrobních podniků. Dalším velkým výrobním subjektem, který zajišťuje maximální zaměstnanost obyvatel města, je Agrostroj Pelhřimov a.s., který se nachází mezi autobusovým a vlakovým nádražím v ulici Nádražní. Nezanedbatelné procento pracovních míst tvoří oblast Starý Pelhřimov, kde je soustředěna manufakturní výroba. V ostatních částech města se již jedná o jednotlivě rozmístěné instituce a podniky. Školy a školky V Pelhřimově se nachází čtyři základní a pět mateřských škol poměrně rovnoměrně rozložených po celém území města. Do jednotlivých školek a škol druhého stupně dojíždí i děti dle spádových oblastí z okolních vesnic. Dále jsou ve městě čtyři střední školy a jedno střední odborné učiliště, které jsou situovány v centru města a navštěvují je z velké části dojíždějící studenti. - 28 -

Zdravotnická zařízení Nemocnice Pelhřimov je největším zdravotnickým zařízením ve městě, nachází se v ulici Slovanského bratrství a je určena pro širokou spádovou oblast města Pelhřimova i jeho okolí. Disponuje 350 lůžky. Činnost tohoto zařízení je doplňována soukromými ambulancemi jednotlivých specialistů a činností praktických lékařů pro dospělé a děti, které jsou rozmístěné po celém městě. Úřady a sportovní centra Většina úřadů se nachází v centru města, čímž je prakticky jejich závislost na MHD zanedbatelná. Sportovní centra (fotbalový stadion, hokejový stadion, krytá hala, plavecký stadion) jsou umístěna v Nádražní ulici, v těsné blízkosti autobusového nádraží a i v tomto případě působí na MHD velmi málo. Frekvence jednotlivých zastávek (a prakticky vytíženost linek) je vyjádřena v příloze č. 5 – zde jsou zastávky zařazeny do kategorií:  kategorie 1 (červeně vyznačená) – nejvíce frekventované zastávky,  kategorie 2 (modře vyznačená) – méně frekventované zastávky,  kategorie 3 (zeleně vyznačená) – zbylé zastávky ve městě.

3.7 Jízdné MHD Dopravce ICOM uplatňuje nepřestupný tarif. Cestující má možnost jednotlivé jízdné uhradit dvěma způsoby. První způsob je nákup papírové jízdenky přímo u řidiče při nástupu předními dveřmi. V tomto případě cestující uhradí maximální cenu jízdného, pokud nemá nárok na jízdné zlevněné. Druhý pomocí čipové karty. Čipová karta slouží jako elektronická peněženka nebo též jako předplatná časová jízdenka, umožňující vykonat v daném měsíci libovolný počet jízd bez dalšího placení. Cestující pouze přiloží kartu do blízkosti čtečky a po potvrzujícím signálu platnosti operace obdrží od řidiče lístek. (www.pelhrimovsko.cz; www. prahamhd.vhd.cz) Pokud má cestující v úmyslu využívat čipovou kartu, musí o ni zažádat v informační kanceláři na autobusovém nádraží. K vyhotovení je nutno předložit vyplněnou žádanku a specifické doklady. Po splnění všech podmínek je do 10 dnů vydána. Cena karty je 95 Kč.

- 29 -

Zlevněné jízdné (poloviční) mohou cestující uplatňovat po předložení příslušné karty – žákovské, žákovské příměstské nebo seniorské. O vydání se opět žádá v informační kanceláři na autobusovém nádraží.

3.7.1 Výhody čipových karet  cenové zvýhodnění  rychlejší a pohodlnější odbavení  bezhotovostní platba  při ztrátě možnost převodu peněžního zůstatku z elektronické peněženky na kartu novou  evidence veškerých transakcí

3.7.2 Druhy karet Elektronická peněženka je univerzální, libovolně přenosná karta. Cestující si v předprodejní kanceláři dobije finanční obnos od 100 Kč do 1 000 Kč. Z tohoto vkladu hradí různé druhy jízdného. Platnost karty je časově neomezená, pouze v případě ztráty

dochází

k

zablokování

a

převedení

zůstatku

na

kartu

novou.

(www.pelhrimovsko.cz) Všechny níže uvedené časové karty jsou nepřenosné, platí pouze pro majitele karty (obsahují jméno a fotografii). Dobíjení lze provést pouze v informačním centru na autobusovém nádraží. (www.pelhrimovsko.cz) Občanská (OKU) – nahrazuje pro MHD měsíční občanskou průkazku. Potřebné doklady pro vydání: občanský průkaz a fotografie. (www.pelhrimovsko.cz) Žákovská (ZKU) – je určena pro děti do věku 15 let, slouží zároveň jako průkaz věku dítěte. Při žádání polovičního jízdného tato karta nahrazuje měsíční žákovský kupon. Potřebné doklady pro vydání: rodný list dítěte, občanský průkaz zákonného zástupce a fotografie. (www.pelhrimovsko.cz) Žákovská příměstská – je určena žákům základních škol. Při žádání polovičního jízdného slouží jako průkaz věku dítěte. Majiteli karty umožňuje bezplatnou přepravu v rozsahu max. dvou jízd za den. Potřebné doklady pro vydání: rodný list dítěte, občanský průkaz zákonného zástupce a fotografie. (www.pelhrimovsko.cz)

- 30 -

Seniorská (SKU) – je určena pro osoby nad 65 let. Slouží pro jednorázové jízdné (50 % obyč. jízdného). Potřebné doklady pro vydání: občanský průkaz žadatele, fotografie, potvrzení o starobním důchodu nebo potvrzení z České pošty o pobírání starobního důchodu nebo doklad o přijetí starobní důchodové částky. Bezplatně se v autobusech MHD mohou přepravovat děti do 6 let, občané nad 75 let věku, dárci krve, držitelé průkazů „ZTP“ a „ZTP/P“ a další osoby uvedené v přepravních podmínkách poskytovatele služby. (www.pelhrimovsko.cz) Níže uvedená tabulka 3 ukazuje přehled prodaných jízdenek rozdělených dle použitého druhu jízdného za předešlé tři roky, tzn. v období let 2009 - 2011. Díky tomuto rozdělení na první pohled vidíme, že počet cestujících v roce 2010 oproti roku 2009 stoupl o více než 31 000 a v roce 2011 o necelých 30 000. V porovnání let 2010 a 2011 došlo k celkovému poklesu počtu cestujících. Při podrobnější analýze tabulky, zjistíme, že v roce 2011 došlo k markantnímu nárůstu přepravených jen díky zvýšení počtu bezplatně cestujících, což v konečné fázi nepřináší žádný finanční příjem. V roce 2010 se ve srovnání s rokem 2009 počet neplatících občanů zvýšil o cca 3 000, v roce 2011 to však už bylo o téměř 13 000. Tabulka 3: Přehled prodaných jízdenek dle druhu použitých jízdních dokladů za období 2009-2011 (v ks) Počet prodaných jízdenek dle použitého druhu jízdného

2009

2010

2011

Bezplatné (M00)

10 807

13 790

23 673

Poloviční (M50)

35 195

35 217

34 445

149 539

178 416

169 230

Zavazadlo (MZA)

24

135

30

Kupon občanský

21 766

20 750

19 720

Kupon seniorský

670

1 190

1 012

Kupon žákovský

262

318

34

218 263

249 816

248 144

Plné (MHD)

Celkem

Zdroj: Interní materiál Města Pelhřimov, hospodářský odbor, vlastní zpracování

3.8 Financování provozu městské dopravy Město Pelhřimov je zřizovatelem MHD na základě smlouvy, platné do konce roku 2014. Každoročně je dodatkem k uvedené smlouvě stanovena smluvní cena včetně přiměřeného zisku, která je dopravcem účtována za každý ujetý kilometr. V letech 2009 a 2010 činila sazba 35,26 Kč na km. V roce 2011 se vlivem nárůstu cen pohonných

- 31 -

hmot zvýšila na 35,57 Kč za km. V posledních třech letech dopravce obsloužil na území města Pelhřimova přibližně 102 000 - 108 000 km ročně. Služba městské hromadné dopravy je ztrátová, tudíž město Pelhřimov na základě měsíčního vyúčtování od provozovatele musí tento deficit vyrovnávat. Objednavatel dopravci však hradí pouze takzvanou „prokazatelnou ztrátu“, což je rozdíl mezi skutečnými tržbami a cenou za ujeté kilometry. Obsahem schváleného rozpočtu na příslušný rok je finanční částka, která je poskytnuta z městského rozpočtu na zajištění provozu MHD. Schválení rozpočtu probíhá dle Zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů (§ 11). V průběhu roku 2011 však byli zastupitelé města nuceni k prvotně schváleným 2,4 mil. Kč přidat dalších 300 000 Kč (viz tabulka 4), neboť počet prodaných jízdenek v polovině roku byl nižší než v předešlém období. Proto správce rozpočtových prostředků (hospodářský odbor města Pelhřimova) podal žádost o provedení změny rozpočtu na rok 2011. Tabulka 4: Schválené rozpočty na provoz městské hromadné dopravy

Rok 2009 2010 2011

Schválený rozpočet Rozpočet po změnách Skutečné čerpání 2 300 000 Kč 2 400 000 Kč 2 400 000 Kč

2 300 000 Kč 2 400 000 Kč 2 700 000 Kč

2 268 316 Kč 2 287 772 Kč 2 536 679 Kč

Zdroj: Interní materiál Města Pelhřimov, Výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu ÚSC za jednotku Pelhřimov, vlastní zpracování

Na základě výše uvedeného nepříznivého vývoje financování MHD a po provedené podrobné analýze v polovině roku 2011 schválila rada města zdražení jízdného od 1. ledna 2012 (viz tabulka 5). Toto zdražení by mělo pokrýt požadovanou částku 300 000 Kč a díky tomu by se tato situace v budoucnu neměla opakovat. Na konci roku 2011 vyšlo najevo, že na provoz MHD bylo ze schváleného městského rozpočtu na příslušný rok vyčerpáno 2 536 679 Kč, z čehož vyplynulo, že rozpočet stačilo navýšit „pouze“ o 137 000 Kč a částka 300 000 Kč byla nadsazena. Zdražení cen jízdného mohlo tedy být v menší míře nebo pouze u některého druhu jízdného.

- 32 -

Tabulka 5: Porovnání cen jednotlivého jízdného za rok 2011 a 2012 Způsob platby v roce 2011

Druh jízdného

kartou Maximální cena jízdného – plné (MHD)

v hotovosti

Způsob platby v roce 2012 kartou

v hotovosti

6 Kč

10 Kč

8 Kč

12 Kč

3 Kč

5 Kč

4 Kč

6 Kč

3 Kč

5 Kč

4 Kč

6 Kč

4 Kč

7 Kč

4 Kč

8 Kč

Zlevněné jízdné (M50) – platnost jeden měsíc žáci základních a středních škol a studenti vysokých škol děti od 6 do 15 let věku Další druhy cen jízdného – poloviční (M50) osoby nad 65 let věku včetně Zavazadla (MZA) od rozměru 20 x 30 x 50 cm tyčovitého tvaru od délky 150 cm a průměru 10 cm tvaru desky od rozměru 80 x 100 x 5 cm zvířata mimo schránu a zvířata ve schráně od rozměru 20 x 30 x 50 cm Časové jízdenky Měsíční jízdenky maximální (občanská)

180 Kč

220 Kč

90 Kč

110 Kč

Měsíční jízdenka (žákovská) Měsíční jízdenka pro osoby nad 65 let věku včetně

Zdroj: Nařízení Rady města Pelhřimova č. 1/2007 a č. 4/2011, vlastní zpracování

Domnívám se, že efekt zvýšení cen jízdného (viz tabulka 6), které město Pelhřimov s ohledem na ekonomiku provozu MHD v roce 2012 očekává, bude pravděpodobně tlumen změnou chování platících osob směrem k jejich úspoře. Cestující velmi negativně vnímají nárůst cen, tudíž se můžeme domnívat, že se počet platících osob bude s největší pravděpodobností snižovat. Lze tedy předpokládat, že lidé budou ve větší míře MHD substituovat jinými druhy dopravy. S ohledem na možnosti města bude nejčastěji využívána především individuální automobilová doprava, která bohužel přináší velké množství negativních dopadů (zhoršení kvality životního prostřední, nadměrný hluk, přetížení dopravní infrastruktury, nedostatek parkovacích míst apod.). Dalším šetrnějším způsobem dopravy může být pěší chůze či cyklistika. S růstem ceny mohou cestující také vyžadovat vyšší standardy na kvalitu služeb (např. zřízení nových spojů v častějších intervalech nebo změnu některých tras stávajících linek).

- 33 -

Tabulka 6: Finanční příjem za jízdné v roce 2011, předpokládaný příjem za jízdné v roce 2012 Platba

Tarif sleva 100%

Hotově

Počet prodaných jízdenek v roce 2011 23 673 ks

2011

2012

Předpokládaný příjem

poloviční

10 500 ks

52 500 Kč

63 000 Kč

10 500 Kč

plné

52 496 ks

524 960 Kč

629 952 Kč

104 992 Kč

12 ks

84 Kč

96 Kč

12 Kč

3 549 600 Kč 4 338 400 Kč

788 800 Kč

zavazadlo kupon občanský

19 720 ks

kupon seniorský

1 012 ks

kupon žákovský

34 ks

poloviční Kartou

Tržby za rok

plné zavazadlo

Celkem

94 140 Kč

115 060 Kč

20 920 Kč

23 945 ks

71 835 Kč

95 780 Kč

23 945 Kč

116 734 ks

700 404 Kč

933 872 Kč

233 468 Kč

18 ks

72 Kč

72 Kč

0 Kč

4 993 595 Kč 6 176 232 Kč

1 182 637 Kč

248 144

Zdroj: Interní materiál Města Pelhřimov, vlastní výpočty V tabulce 6 jsou za rok 2011 uvedeny skutečné tržby za jízdné a pro rok 2012 je proveden výpočet předpokládaných tržeb při nezměněném počtu prodaných jízdenek.

3.9 Spokojenost obyvatel s MHD K provedení analýzy jsem zvolila metodu dotazníkového šetření s využitím ankety, která měla za úkol zmapovat spokojenost a požadavky zákazníků pelhřimovské MHD. Výsledky ankety poslouží jako podklad pro zhodnocení MHD s cílem návrhu na zlepšení, úpravy a případné optimalizace.

3.9.1 Struktura dotazníku Dotazník obsahoval celkem 17 otázek, z toho 12 uzavřených (možnost jedné odpovědi), kde respondent provedl výběr zaškrtnutím zvoleného čtverečku. Ve dvou případech se jednalo o odpověď, kdy mohl zvolit více odpovědí. Zbylé tři otázky byly zpracovány volnou formou - občan v nich mohl vyjádřit své vlastní připomínky a návrhy řešení k poskytované službě. Dotazník nebyl časově náročný, k vyplnění postačilo cca 5 minut.

- 34 -

3.9.2 Forma sběru dat Při sestavování otázek jsem spolupracovala s hospodářským odborem Městského úřadu Pelhřimov, resp. s technicko-správním oddělením, které má problematiku MHD ve své kompetenci. Hospodářský odbor v současné době hledá možnosti vedoucí k zefektivnění a zlepšení této služby. V rámci této spolupráce byl dotazník uveřejněn v „on-line“ podobě na webových stránkách města Pelhřimov, konkrétně na adrese www.mupe.cz (www.pelhrimovcity.eu). Dotazník jsem rovněž rozeslala formou e-mailové zprávy na adresy obsažené v mém adresáři. Dotazník uvádím v příloze č. 6. O zveřejnění a přístupnosti ankety na výše uvedených webových stránkách bylo rovněž informováno prostřednictvím článku uveřejněného v místním tisku – Pelhřimovské noviny ze dne 23. března 2012, číslo 6, ročník XIV. Dne 28. března 2012 se v zasedacím sále Městského úřad Pelhřimov uskutečnila veřejná diskuse, věnována problémům týkajících se dopravy ve městě Pelhřimov. Jedním z jejích hlavních bodů byla současná situace MHD v Pelhřimově. Toto jednání bylo určeno všem občanům města, kteří tak měli možnost vyjádřit své názory i připomínky a diskutovat s přítomnými zástupci vedení města, členy zastupitelstva města a rady města, členy Dopravní komise, Rady města Pelhřimova, zástupci Policie ČR, Technických služeb města Pelhřimova, provozovatelem MHD a dalšími odborníky. Ze strany starších občanů, kteří se diskuse zúčastnili, byl projeven zájem o prodloužení termínu vyplnění dotazníků. S ohledem na tyto skutečnosti město termín uzávěrky posunulo. Jelikož z výše zmíněného důvodu anketa stále probíhá, použila jsem pro potřeby své práce dostupné informace za období od 1. února 2012 do 28. března 2012. V průběhu diskuse jsem měla možnost provést s přítomnými občany řízený rozhovor, kdy jsem jim interpretovala, případně detailně vysvětlila otázky z dotazníku.

- 35 -

3.9.3 Dílčí výsledky dotazníkového šetření Níže se budu zabývat jednotlivými otázkami z dotazníku, které zároveň vyhodnotím. První dvě otázky slouží především k definování vzorku respondentů na základě jejich věku a pohlaví. Jejich výsledky nám mohou přiblížit strukturu zákazníků MHD, nejsou však nosnými z hlediska celkového vyhodnocení. Anketní soubor tvořil 188 respondentů (což je ze statistického hlediska pro naši potřebu postačující vzorek). Otázka č. 1: Pohlaví Tabulka 7: Pohlaví Pohlaví muži ženy Celkem

Počet respondentů 32 156 188

Zdroj: vlastní zpracování

Z celkových 188 respondentů otázku zodpovědělo 83 % žen a 17 % mužů. Na základě této otázky se mohou pouze domnívat, že ženy využívají MHD ve větší míře než muži, neboť jsou konzervativnější a dá se říci i šetrnější. Také jim nevadí na zastávku dojít a přizpůsobit se jízdnímu řádu. Dalším důvodem může být, že nevlastní řidičské oprávnění nebo automobil. Graf 1: Pohlaví

17% muži ženy

83%

Zdroj: dotazníkové šetření, vlastní zpracování

- 36 -

Otázka č. 2: Věk Tabulka 8: Věk Věk do 20 let 21 - 30 let 31 - 40 let 41 - 50 let nad 50 let Celkem

Počet respondentů 8 21 46 44 69 188


Na tuto otázku odpovědělo nejvíce respondentů ve věku nad 50 let a to 38 % z celkového počtu dotazovaných. Osob ve věku 31 - 40 let bylo 24 %, občanů ve věku 41 - 50 let se zúčastnilo 23 %. Mladých lidí ve věku 21 - 30 let odpovědělo celkem 11 % a 4 % byly mladších 20 let. Z výše uvedené tabulky je patrné, že MHD využívají převážně lidé středního věku a senioři. Oproti tomu mladí lidé (do 30 let) jeví o tuto službu malý zájem, jelikož preferují pěší chůzi nebo jezdí osobním dopravním prostředkem zajišťující jejich nezávislost na veřejné dopravě. Graf 2: Věk 4%

11% do 20 let

38%

21 - 30 let 31 - 40 let 24%

41 - 50 let nad 50 let

23%


Otázka č. 3: Kolikrát týdně využíváte MHD? Tabulka 9: Frekvence využívání MHD Frekvence využívání MHD nejezdím 1 x týdně 2 – 3 x týdně denně nepravidelně Celkem



- 37 -

Z této otázky vyplývá, že dotazník vyplňovali pouze lidé, kteří městskou hromadnou dopravu využívají. 46 % respondentů využívá dopravní prostředek každý den, 28 % cestujících 2 - 3x týdně, 21 % nepravidelně a 5 % cestujících 1 x týdně. Dle mého názoru je v současné době využití MHD pro mnoho lidí nejvhodnějším a nejlevnějším způsobem přepravy z jedné části města do druhé, proto ji využívají téměř denně. Pro seniory je to mnohdy jediná nejpřijatelnější forma dopravy. Graf 3: Frekvence využití MHD

0% 5%

21%

28%

nejezdím 1x týdně 2x - 3x týdně denně

46%

nepravidelně


Otázka č. 4: Jaký je důvod vaší cesty? Tabulka 10: Důvod využití MHD Důvod využití MHD zaměstnání, škola nákupy lékař jiný Celkem

Počet respondentů 136 38 33 21 228


Na tuto otázku mohli respondenti zvolit více odpovědí. Tudíž celkový počet v tabulce není počet respondentů, ale počet zvolených odpovědí. Z grafického znázornění důvodu cesty je patrné, že v souhrnu převyšují denní cesty do zaměstnání a škol v celkovém počtu 60 % odpovědí, 14 % cestujících využívá MHD z důvodu cesty k lékaři, 17 % na nákupy a zbývajících 9 % respondentů svůj cíl cesty nespecifikovalo. Jak uvádím v kapitole 3.7, v Pelhřimově se převážná část výrobních podniků nachází v okrajových částech města, tudíž lze předpokládat častější využití MHD k dojížďce za prací.

- 38 -

Zároveň stárnoucí populace využívá často hromadnou dopravu k návštěvě nemocnice či nákupům. Graf 4: Důvod využití MHD

9%

zaměstnání, škola

14%

nákupy lékař 60%

17%

jiný


Otázka č. 5: Kdy využíváte MHD? Tabulka 11: Časové využití MHD Časové využití MHD ráno dopoledne odpoledne večer Celkem

Počet respondentů 148 30 128 28 334


Další otázka, kdy měli lidé možnost výběru z více odpovědí, proto nyní součet představuje 334 odpovědí. Jak jsem již zmínila, většina cestujících využívá MHD za účelem přepravy do a ze zaměstnání. Z tohoto důvodu je zřejmé, že 45 % respondentů využívá MHD převážně ráno a 38 % odpoledne. Několikanásobně menší zájem o využití MHD je v dopoledních (9 % respondentů) a večerních hodinách (8 % respondentů).

- 39 -

Graf 5: Časové využití MHD 8% 45%

ráno dopoledne odpoledne

38%

večer 9%


Otázka č. 6: Kde nastupujete do prostředku MHD? Tato otázka byla položena jako otevřená. Respondenti mohli uvést všechny zastávky, které při své cestě MHD využívají. Někteří této možnosti využili a opravdu vypsali všechny jimi využívané zastávky, ale jiní naopak tuto otázku nevyplnili. Nejčastěji byly uvedeny zastávky v průmyslové zóně (SBD, silo, Starý Pelhřimov) a zastávky na sídlišti Táborská, Pražská, Osvobození. V této otázce dotazování potvrdily, mnou uvedené, nejčastěji využívané zastávky (viz kapitola 3.7). Otázka č. 7: Kolik zastávek průměrně projedete do cílového místa? Tabulka 12: Počet projetých zastávek Počet projetých zastávek 1 2 3 4

Počet respondentů 0 16 15 36

5

121

Celkem

188


Z této otázky vyplynulo, že 83 % cestujících využívá MHD pouze pro delší trasy. Město Pelhřimov není rozlohou příliš velké, a proto jízda autobusem na kratší vzdálenost (méně jak 3 zastávky) není pro cestující z finančního (kratší vzdálenosti nejsou zohledněny) ani časového hlediska efektivní a lidé v tomto případě volí raději pěší chůzi.

- 40 -

Graf 6: Počet projetých zastávek

0%

9%

8%

jedna dvě tři 19%

64%

čtyři pět


Otázka č. 8: Jaký typ jízdného používáte? Tabulka 13: Typ jízdného Typ jízdného Předplacenou kartou Hotovost ZTP Celkem



Z celkových 188 respondentů 73 % používá předplacenou kartu, která je pro pravidelně cestující ekonomicky zvýhodněna. Hotovost využívá 21 % osob. Tito lidé nejspíše využívají MHD nepravidelně, tudíž pro ně není rentabilní si předplacenou kartu zakoupit. Zbylých 6 % vlastní ZTP průkaz, což znamená, že za městskou hromadnou dopravu neplatí. Podíl držitelů ZTP je zřejmě mnohem větší, jsou to většinou lidé staršího věku, kteří neměli možnost v daném termínu na anketu reagovat, jelikož probíhala z převážné většiny na webových stránkách města. Teprve po veřejné diskusi jim bylo přislíbeno, že dotazník budou moci vyplnit v papírové formě, proto může být výše uvedený údaj poněkud zkreslený.

- 41 -

Graf 7: Typ jízdného 6% 21% předplacenou kartou hotovost ZTP

73%


Otázka č. 9: Jak hodnotíte jízdné v MHD? Tabulka 14: Cena jízdného Cena jízdného nízké přijatelné vysoké


Celkem

188


Pro 52 % dotázaných je cena jízdného přijatelná, 43 % respondentům se zdá jízdné vysoké a zbylých 5 % oslovených považuje cenu jízdného za nízkou. Musím říci, že mě počet spokojených cestujících překvapil. Myslím si, že tato skutečnost je především zapříčiněna zvyšující se cenou benzínu a rostoucími náklady na osobní individuální dopravu. Na druhou stranu existuje i poměrně velký počet nespokojených cestujících, kteří trvají na snížení ceny jízdného. Tento fakt přisuzuji nejen snižujícím se platům a finanční krizi, ale také zdražení jízdného od 1. ledna 2012. Graf 8: Cena jízdného 5% 43%

nízké přijatelné 52%

vysoké


- 42 -

Otázka č. 10: Jste spokojeni s časem příjezdu MHD? Tabulka 15: Spokojenost s časem příjezdu Spokojenost s časem příjezdu ano ne Celkem



Z ankety dále vyplynulo, že 68 % dotázaných je s časem příjezdu spokojeno. Jsou to převážně ti cestující, u kterých časy v jízdním řádu odpovídají začátku jejích pracovní doby. Myslím si, že zbylých 32 % respondentů je s časem příjezdu nespokojeno z důvodu mírného zpoždění spojů (převážně v zimních měsících) nebo vzhledem k nenávaznosti na jejich pracovní dobu. Graf 9: Spokojenost s časem příjezdu

32%

ano ne 68%


Otázka č. 11: Jak hodnotíte čistotu v prostředcích MHD? (oznámkujte jako ve škole) Tabulka 16: Čistota v MHD Čistota v MHD 1 2 3 4 5 Celkem



Všichni dotázaní ohodnotili čistotu v MHD známkou 1 až 3 (průměrná známka 1,83), což znamená, že jsou s čistotou a celkovou úrovní MHD velmi spokojeni. Žádný z respondentů nevyužil možnost známky 4 a 5. Mohu tedy konstatovat, že provozovatel

- 43 -

MHD dbá na údržbu všech svých vozidel a záleží mu na spokojenosti cestujících. Nepochybně na to má podíl i moderní vzhled autobusů. Graf 10: Čistota v MHD

0% 16%

0%

1 34%

2 3 4 5

50%


Otázka č. 12: Jaký čas Vám průměrně zabere cesta na zastávku MHD? Tabulka 17: Docházková vzdálenost k zastávce Docházková vzdálenost k zastávce do 1 min do 2 min do 3 min do 5 min více než 5 min Celkem



Výše uvedená tabulka ukazuje, že 82 % dotázaných se k zastávce dostane do 5 minut, což hodnotím jako velmi dobrý čas. Pro cestující je to jeden z hlavních důvodů využití MHD. Každá cesta na zastávku MHD by měla být z hlediska docházkové vzdálenosti přijatelná, přehledná a také bezpečná. Ve většině případů umístění zastávek v Pelhřimově odpovídá součtu pěší chůze na zastávku, dobou strávenou čekáním na přistavení prostředku a dobou vlastní cesty vozidlem MHD. Tento čas není delší než případná pěší chůze k cíli.

- 44 -

Graf 11: Docházková vzdálenost k zastávce

7%

12%

do 1 min 18% do 2 min do 3 min do 5 min

38% 25%

více než 5 min


Otázka č. 13: Navazuje MHD na další spoje? Tabulka 18: Návaznost MHD na spoje Návaznost MHD na spoje ano ne nevím Celkem



Na tuto otázku větší polovina respondentů (55 %) zvolila odpověď „nevím“. Myslím si, že je to způsobeno tím, že z větší části MHD využívají obyvatelé města Pelhřimova a tudíž návaznost na další spoje nevyužívají. Zbylých 45 % dotázaných návaznost spíše potvrzuje. Pro lepší vyhodnocení otázky by byl zapotřebí větší vzorek dojíždějících respondentů, který by mohl, návaznost lépe posoudit. Z odpovědí také nelze rozpoznat, zda cestující mají na mysli veřejnou linkovou dopravu či dopravu vlakovou. Graf 12: Návaznost MHD na spoje

27% ano ne 55% 18%

nevím


- 45 -

Otázka č. 14: Je zajištěna dostatečná bezbariérovost MHD? Tabulka 19: Bezbariérovost Počet respondentů 135 33 20

Bezbariérovost ano ne nevím Celkem

188


V současné době je většina spojů MHD zajišťována nízkopodlažními autobusy, což dle 71 % respondentů zabezpečuje dostatečnou přístupnost pro všechny cestující. V některých případech jsou však využívány autobusy osobní linkové dopravy, které jsou bohužel pro seniory, maminky s kočárky či hendikepované občany nevyhovující, což potvrdilo 18 % zákazníků. Zbylých 11 % dotázaných nemohlo danou otázku posoudit. Graf 13: Bezbariérovost 11% 18%

ano ne nevím 71%


Otázka č. 15: Uvítali byste jízdní řád MHD v mobilním telefonu? Tabulka 20: Jízdní řád v mobilním telefonu Jízdní řád v mobilním telefonu ano ne Celkem



Požadovaný dotazník vyplnili z převážné části lidé využívající MHD pravidelně ve stejný čas. Právě proto se dá předpokládat, že pro většinu jsou informace o jízdním řádu v mobilním telefonu zbytečné. Zde se také projevil konzervativnější přístup starší - 46 -

generace. Naopak ti, kteří využívají MHD nepravidelně, by tuto službu uvítali. Z mého pohledu by tato služba byla krokem vpřed a mnoha lidem by tak usnadnila cestování po městě. Graf 14: Jízdní řád v mobilním telefonu

30% ano ne

70%


Otázka č. 16: Který spoj se Vám zdá málo vytížený? Tato otázka zůstala v mnoha případech bohužel nezodpovězena. Pouze malé procento respondentů uvedlo, že některé dopolední a večerní spoje jsou nevytížené. Musím konstatovat, že tato otázka byla z pohledu cestujících nevhodně položena. Dotázaní se nejspíše obávali zrušení nejčastěji uvedených spojů a také bezpochyby nemohou posoudit vytíženost spojů, které osobně nevyužívají. Otázka č. 17: Jaké byste navrhovali změny? Dotazovaní se nejčastěji shodli v následujících návrzích:  zřízení nové zastávky v lokalitě Polní Dvůr  zvýšení četnosti spojů v ranních a odpoledních hodinách do průmyslové zóny a zároveň zpravidelnění obsluhy všech zastávek v této lokalitě  přizpůsobení jízdního řádu pracovní době cestujících  dobíjení měsíčních průkazek přímo u řidiče autobusu  vytvoření vhodné kryté zastávky u Dolní brány  zpřehlednění jízdních řádů  pravidelná obsluha zastávky u nákupního centra Kaufland Překvapilo mě velké množství změn, které respondenti navrhli. Některé z nich jsou realizovatelné a některé naopak znamenají velký zásah do celého systému MHD.

- 47 -

3.9.4 Celkové shrnutí dotazníkového šetření Cílem dotazníkové šetření s využitím ankety bylo zjistit spokojenost zákazníků MHD v Pelhřimově s poskytovanými službami. Většině dotazovaných respondentů se zdá nabídka služeb MHD dostačující, ale zároveň však také z ankety vyplynulo několik požadavků na úpravu provozu. Některé z nich vidím jako realizovatelné, například zavedení pravidelné obsluhy zmíněných zastávek. Jiné jsou však v současné době z pohledu objednavatele služby nesplnitelné, protože by znamenaly velké zásahy do systému fungování celé MHD. Tyto návrhy by mohly být uskutečněny pouze v případě, že by se objednavatel služby rozhodl k celkové úpravě MHD z důvodu finanční úspory. V tomto případě by změna měla být podmíněna potřebám obyvatel města Pelhřimova.

3.10 SWOT analýza MHD v Pelhřimově V této kapitole pomocí SWOT analýzy shrnu silné a slabé stránky MHD v Pelhřimově. Při jejím zpracování jsem využila získané informace z prostudovaných materiálů a dotazníkového šetření.

- 48 -

SILNÉ STRÁNKY „S“ V N I T Ř N Í P R O S T Ř E D Í

 bezhotovostní systém jízdného (časové karty)  nejnovější typy autobusů

SLABÉ STRÁNKY „W“  neuspokojivé pokrytí časů pro určitou část pracujících  zdražování cen jízdného

z pohledu bezbariérovosti

 nevytíženost některých spojů

i ekologických norem

 neefektivní víkendový provoz

 obsluha téměř celého města, dostatečné rozmístění zastávek

 nepokrytí obsluhy místních částí či přilehlých obcí

 vysoký komfort pro cestující  dostupnost jízdních řádů na webových stránkách dopravce  dobré technické zázemí PŘÍLEŽITOSTI „O“  přizpůsobení jízdních řádů pracovní době významných  možnost dobití čipové karty a časové jízdenky

narůstající prokazatelné ztráty zvyšující se podíl individuální automobilové dopravy

prostřednictvím telefonu, SMS

 zrušení neekonomických linek

nebo přímo u řidiče

 vandalismus na zastávkách

 vybudování nové zastávky v lokalitě Polní Dvůr – získání

P R O S T Ř E D Í

 zrušení MHD z důvodu  klesající trend počtu cestujících a

podniků V N Ě J Š Í

HROZBY „T“

nových cestujících  optimalizace stávajících nebo zavedení nových tras

 zvyšování dopravní zátěže ve městě  nárůst nezaměstnanosti  zhoršující se stav pozemních komunikací

 vybudování bezpečných přechodů u zastávek MHD  nedostatek parkovacích míst v centru města nebo v průmyslové zóně Obrázek 3: SWOT matice; zdroj: vlastní zpracování

- 49 -

Za nejsilnější stránku MHD v Pelhřimově považuji možnost využit bezhotovostní systém jízdného (platba pomocí čipových karet), což přináší i finanční zvýhodnění pro pravidelně cestující. Mezi pozitiva patří také obsluha téměř celého území města. Nový vozový park je navíc velmi šetrný k životnímu prostředí a rovněž zajišťuje bezbariérový přístup. Naopak nejslabší stránku spatřuji v nepřizpůsobení jízdních řádů pracovní době některých podniků. Negativním vlivem může být i zdražení jízdného na začátku tohoto roku. Největší příležitosti vidím v optimalizaci jízdních řádů nebo přizpůsobení linek novým trasám, což by však mělo za následek celkovou úpravu systému městské hromadné dopravy v Pelhřimově. Hrozbou může být rušení neefektivních linek nebo v horším případě i celé MHD.

3.11 Návrhy na zlepšení (výhledové řešení) Na základě výše zjištěných informací, navrhuji následující úpravu provozu MHD v Pelhřimově. Uvádím pouze ty návrhy, které nezpůsobí značný finanční nárůst pro objednavatele služby.

3.11.1 Zefektivnění obsluhy zastávky u Kauflandu Prvním návrhem je zefektivnění obsluhy zastávky u Kauflandu, kterou navrhli respondenti v dotaznících a také v diskuzi. Po důkladném prostudování jízdního řádu jsem si ověřila, že některé spoje linek zastávkou pouze projíždějí a cestující musí vystoupit v předchozí nebo až následující zastávce. Zde bych navrhovala zavést tzv. zastávku na znamení, čímž dojde k zefektivnění její obsluhy.

3.11.2 Přizpůsobení časů jízdních řádů pracovní době v průmyslové zóně Další požadovanou změnou od zákazníků MHD je zvýšení četnosti spojů v ranních a odpoledních hodinách do průmyslové zóny tak, aby odpovídaly začátkům nebo koncům pracovních směn v různých podnicích. Zároveň vyžadují i pravidelnou obsluhu všech zastávek v této lokalitě (SBD, Silo, Lhotka 1, Lhotka2). Pouze minimum spojů obsluhuje všechny čtyři zastávky. V tomto případě doporučuji posunout časy a to v ranních hodinách přibližně o 20 minut dopředu a v odpoledních hodinách naopak na pozdější čas. Je otázkou, jak se zachovají ti cestující, kteří jsou se současnými časy spokojeni. Po prostudování situace ohledně obsluhy zastávek, bych tento požadavek - 50 -

v ranní a odpolední špičce akceptovala. Přestože se trasa linek prodlouží o cca 2,5 km, předpokládám, že tento krok může přilákat nové cestující.

3.11.3 Úprava víkendového provozu Dále si také myslím, že časy víkendového provozu jsou vzhledem k důvodům využití těchto spojů nevhodně zvoleny. Linka 3 je využívána cestujícími (především staršími občany) k návštěvně nemocnice. Pokud chce cestující k dopravě do nemocnice využít MHD tam i zpět, má na návštěvu pouhou hodinu, přestože návštěvní hodiny v nemocnici trvají hodiny čtyři. Zde by opět postačilo upravit odjezdy linek.

3.11.4 Zřízení nové zastávky v lokalitě Polní Dvůr Z dotazníků vyplynul i požadavek občanů na zřízení zastávky v nově vzniklé lokalitě Polní Dvůr, která v současné době není obsluhována žádnou z linek. Tento návrh shledávám jako oprávněný, ale bohužel jeho realizace by zapříčinila velké množství změn. V příloze č. 7 jsem navrhla možnost vzniku nové trasy, kde by objednavatel služby mohl zřídit jednu či dvě nové zastávky. V mém návrhu uvádím obě zastávky. Předpokládám, že výše navrhované změny nepochybně zkvalitní poskytované služby a zajistí tak větší spokojenost cestujících.

3.12 Shrnutí praktické části S přihlédnutím ke stávajícím podmínkám můžeme celkově hodnotit MHD v Pelhřimově jako dostačující. Na provoz městské hromadné dopravy, natož pro její rozšíření, je potřeba stále více finančních prostředků. Proto je nutné brát v potaz názory i potřeby obyvatel, provést hloubkovou analýzu a sladit provozní dobu podniků, institucí, obchodních sítí a zdravotních zařízení. Je proto třeba nalézt kompromis mezi požadavky objednavatele služby a nároky obyvatel. Dle mého názoru možné zrušení MHD nepřipadá v úvahu, a to jak z pohledu historického, tak z pohledu potřeb obyvatel. Navrhuji proto vytvořit naprosto novou koncepci MHD, která by odpovídala současné situaci a nebyla by jen tzv. „pokračováním dob minulých“.

- 51 -

Automobilová doprava je v dnešní době značně rozšířena, proto je třeba přizpůsobit nabídku MHD navrhovaným požadavkům. Doprava do zaměstnání, škol, k lékaři nebo na nákupy je hlavním faktorem pro přebudování celého systému MHD. Pouhá úprava současné sítě linek je nedostačující. Důkladná analýza a z ní vyplývající nový návrh koncepce MHD by byl do budoucna optimálním řešením. Výsledek analýzy by proto měl být pro zřizovatele i provozovatele MHD závazný. Lepší obslužnost zastávky u Kauflandu, rozšíření linek na novou obytnou lokalitu Polní Dvůr, zahrnutí okolních obcí do systému MHD či vyšší frekvence ranních spojů, to jsou některé návrhy, které by do budoucna měly být přínosem pro vyšší využitelnost MHD občany.

- 52 -

4 Závěr Doprava je důležitou součástí každodenního života většiny z nás. Samozřejmě jako každé odvětví lidské činnosti má své výhody i nevýhody. Doprava však bezesporu výrazně ovlivňuje rozvoj většiny měst, naplňuje potřeby lidí, plní významnou společenskou i ekonomickou funkci. Na druhou stranu sebou přináší znečištění životního prostředí, zhoršení kvality života, a to především kvůli častému hluku či narůstajícím dopravním problémům. V důsledku rozvoje měst, nárůstu počtu obyvatel a s rozšiřováním zastavěné plochy, vzrostla poptávka po dopravní obsluze. Postupem doby vznikaly různé formy veřejné dopravy, které měly vliv na vznik současné MHD. Městská hromadná doprava tak začala plnit nezanedbatelnou funkci obecného dopravního systému. V současné době je obsluha města Pelhřimova zajišťována čtyřmi linkami městské hromadné dopravy. Nejčastěji MHD slouží jako dopravní prostředek při cestě za prací do okrajových částí města, v hojné míře je také využívána seniory při cestě do zdravotnických zařízení nebo za nákupy. Nejsilnější stránkou MHD v Pelhřimově je možnost využití bezhotovostního systému jízdného. Mezi pozitiva patří také obsluha téměř celého území města. Dalším kladem je nový vozový park, který je velmi šetrný k životnímu prostředí. Naopak nejslabší stránkou je nepřizpůsobení jízdních řádů pracovní době některých významných podniků. Navíc od počátku roku 2012 došlo ke zdražení cen jízdného v důsledku snižujícího se počtu platících zákazníků i změny sazby za jeden ujetý km. Cílem této práce bylo nastínit stávající stav městské hromadné dopravy v Pelhřimově. K analýze jsem použila dotazníkové šetření, ze kterého vyplynuly podstatné požadavky a potřeby cestujících. S přihlédnutím ke všem zjištěným informacím bych navrhovala následující úpravu provozu MHD v Pelhřimově takto:  přizpůsobit časy jízdních řádů pracovní době podniků v průmyslové zóně  zefektivnit obsluhu zastávky u Kauflandu  upravit víkendový provoz

- 53 -

Výše navrhované změny nezpůsobí objednateli služby velké finanční zatížení, a proto by mohly být ihned realizované. Současně však doufám, že tyto návrhy zkvalitní poskytované služby a zajistí tak větší míru spokojenosti cestujících. Myslím si, že nabídka služeb MHD v Pelhřimově je dostatečně kvalitní, protože provozovat plnohodnotnou dopravu v tak malém městě není vůbec jednoduché. Nicméně na druhou stranu musím souhlasit i s některými připomínkami nespokojených zákazníků. Východiskem z této situace může být nalezení kompromisu mezi městem Pelhřimov a občany. Nejoptimálnějším řešením by bylo vytvoření zcela nové koncepce MHD, která nepochybně bude časově i finančně náročná. Navíc může být v některých ohledech stávajícími cestujícími negativně vnímána, ale věřím, že v konečném důsledku by byla jistě velkým přínosem.

- 54 -

Seznam použité literatury Monografie ADAMEC, Vladimír. Doprava, zdraví a životní prostředí. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. 160 s. ISBN 978-80-247-2156-9 DRDLA, Pavel. Technologie a řízení dopravy – městská hromadná doprava. 1. vyd. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2005. 136 s. ISBN 80-7194-804-7 DUŠEK, Pavel. Encyklopedie městské hromadné dopravy v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Libri, 2003. 292 s. ISBN 80-7277-159-0 DVOŘÁČEK, Ivan. Ekonomika, organizace a řízení městské dopravy. 1. vyd. Praha: Nadas, 1981. 310 s. FOLPRECHT, Jan; KŘIVDA, Vladislav; OLIVKOVÁ, Ivana; FRIČ, Jindřich. Městská hromadná doprava. 1. vyd. Ostrava: VŠB - Technická univerzita, 2005. 107 s. ISBN 80-248-0769-6 HOLUB, Jaroslav. Historie ČSAD. 1. vyd. Humpolec: Tiskárna DAVID s.r.o., 2005. 115 s. KOTAS, Patrik. Dopravní systémy a stavby. 2. vyd. Praha: Nakladatelství ČVUT, 2007. 353 s. ISBN 978-80-01-03602-0 KVÁŠOVÁ, Miroslava. Pelhřimov. 1. vyd. Praha: Litomyšl: Nakladatelství Ladislav Horáček - Paseka, 2008. 70 s. ISBN 978-80-7185-924-6 ŠOTEK, Karel. Úvod do studia dopravy. 1. vyd. Pardubice: Univerzita Pardubice, 1994. 91 s. ISBN 80-85113-74-0 VONKA, Jaroslav. Osobní doprava. 1. vyd. Pardubice: Univerzita Pardubice, Dopravní fakulta Jana Pernera, 2001. 170 s. ISBN 80-7194-320-7 ZELENÝ, Lubomír. Osobní přeprava. 1. vyd. Praha: ASPI, 2007. 351 s. ISBN 978-807357-266-2 ZELENÝ, Lubomír; PEŘINA, Luboš. Doprava: dopravní infrastruktura. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická, Podnikohospodářská fakulta, 2000. 106 s. ISBN 80-2450110-4

- 55 -

Elektronické zdroje Blažek, Tomáš. Nové nádraží se zmenší. ICOMTRANSPORT.cz: autobusová a nákladní doprava [online]. 30. 5.2007 [cit. 2012–2-6.]. Dostupné z: http://www.icomtransport.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=148&Ite mid=119 www.icomtransport.cz - Historie. ICOMTRANSPORT.cz: autobusová a nákladní doprava [online]. 2009 [cit. 2012-2-09]. Dostupné z: http://www.icomtransport.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=101&Ite mid=105 www.icomtransport.cz – Pravidelná doprava. ICOMTRANSPORT.cz: autobusová a nákladní doprava [online]. 2009 [cit. 2012-2-10]. Dostupné z: http://www.icomtransport.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=92&Itemi d=90 www.icomtransport.cz – V kostce. ICOMTRANSPORT.cz: autobusová a nákladní doprava [online]. 2009 [cit. 2012-2-10]. Dostupné z: http://www.icomtransport.cz/# Pelhřimov. Města a obce online - portál územní samosprávy [online]. [cit. 2012-02-20]. Dostupné z: http://www.mesta.obce.cz/pelhrimov Pelhřimovsko - Informační server města Pelhřimova. www.pelhrimovsko.cz [online]. 2009 [cit. 2012–02-10]. Dostupné z: http://www.pelhrimovsko.cz/resources/jizdni_rady/Podminky_pro_prodej_a_pouziti_pl atebni_karty.pdf KADLECOVÁ, Zuzana. Doprava a životní prostředí | Zeměpis - Referáty. Referáty, seminární práce, maturitní otázky [online]. 2. 2.2009 [cit. 2012-02-15]. Dostupné z: http://www.odmaturuj.cz/zemepis/doprava-a-zivotni-prostredi/ Obchodní rejstřík a Sbírka listin - Ministerstvo spravedlnosti České republiky. Ministerstvo spravedlnosti České republiky [online]. 2012 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-dotaz?dotaz=icom+transport Pelhřimov. Společnost pro veřejnou dopravu [online]. 7. 4.2011 [cit. 2012-02-16]. Dostupné z: http://www.spvd.cz/index.php/pelhrimov

- 56 -

Pelhřimov. Společnost pro veřejnou dopravu [online]. 10. 9.2006 [cit. 2012-02-16]. Dostupné z: http://www.prahamhd.vhd.cz/Jinamesta/Pelhrimov.htm Pelhřimov - info, turistické trasy v okolí, foto. TuristickyAtlas.cz - sociální síť turistů nové generace [online]. 2010 [cit. 2012-02-19]. Dostupné z: http://turistickyatlas.cz/vse/misto/3687_pelhrimov.html

Ostatní zdroje GIS města Pelhřimova Právní informační systém ASPI Interní materiály města Pelhřimov

- 57 -

Seznam tabulek Tabulka 1: Základní členění dopravy ............................................................................... 9 Tabulka 2: Dělení hromadné a individuální dopravy ..................................................... 11 Tabulka 3: Přehled prodaných jízdenek dle druhu použitých jízdních dokladů za období 2009-2011 (v ks) ............................................................................................................. 31 Tabulka 4: Schválené rozpočty na provoz městské hromadné dopravy ......................... 32 Tabulka 5: Porovnání cen jednotlivého jízdného za rok 2011 a 2012 ............................ 33 Tabulka 6: Finanční příjem za jízdné v roce 2011, předpokládaný příjem za jízdné v roce 2012......................................................................................................................... 34 Tabulka 7: Pohlaví .......................................................................................................... 36 Tabulka 8: Věk................................................................................................................ 37 Tabulka 9: Frekvence využívání MHD .......................................................................... 37 Tabulka 10: Důvod využití MHD ................................................................................... 38 Tabulka 11: Časové využití MHD .................................................................................. 39 Tabulka 12: Počet projetých zastávek ............................................................................ 40 Tabulka 13: Typ jízdného ............................................................................................... 41 Tabulka 14: Cena jízdného ............................................................................................. 42 Tabulka 15: Spokojenost s časem příjezdu ..................................................................... 43 Tabulka 16: Čistota v MHD............................................................................................ 43 Tabulka 17: Docházková vzdálenost k zastávce............................................................. 44 Tabulka 18: Návaznost MHD na spoje ........................................................................... 45 Tabulka 19: Bezbariérovost ............................................................................................ 46 Tabulka 20: Jízdní řád v mobilním telefonu ................................................................... 46

Seznam obrázků Obrázek 1: Denní nerovnoměrnost v přepravní poptávce a nabídce míst k sezení ........ 15 Obrázek 2: Autobusová hala ........................................................................................... 24 Obrázek 3: SWOT matice ............................................................................................... 49

- 58 -

Seznam grafů Graf 1: Pohlaví ................................................................................................................ 36 Graf 2: Věk ..................................................................................................................... 37 Graf 3: Frekvence využití MHD ..................................................................................... 38 Graf 4: Důvod využití MHD ........................................................................................... 39 Graf 5: Časové využití MHD .......................................................................................... 40 Graf 6: Počet projetých zastávek .................................................................................... 41 Graf 7: Typ jízdného ....................................................................................................... 42 Graf 8: Cena jízdného ..................................................................................................... 42 Graf 9: Spokojenost s časem příjezdu............................................................................. 43 Graf 10: Čistota v MHD ................................................................................................. 44 Graf 11: Docházková vzdálenost k zastávce .................................................................. 45 Graf 12: Návaznost MHD na spoje................................................................................. 45 Graf 13: Bezbariérovost .................................................................................................. 46 Graf 14: Jízdní řád v mobilním telefonu ......................................................................... 47

- 59 -

Seznam příloh Příloha č. 1 Základní údaje společnosti ICOM transport a.s.: ........................................ 61 Příloha č. 2: Zastávky MHD ........................................................................................... 63 Příloha č. 3: Trasy linek .................................................................................................. 64 Příloha č. 4: Hustota obyvatel ......................................................................................... 68 Příloha č. 5: Vytížení zastávek ....................................................................................... 69 Příloha č. 6: Dotazník související s anketou ................................................................... 70 Příloha č. 7: Hustota obyvatel a návrh nové trasy .......................................................... 72

- 60 -

Příloha č. 1: Základní údaje společnosti ICOM transport a.s. Obchodní firma:

ICOM transport a.s.

Sídlo:

Jiráskova 1424/78, 586 01 Jihlava

IČ:

463 46 040

DIČ:

CZ 699000360

www adresa:

www.icomtransport.cz

Spisová značka:

B 716 vedená u Krajského soudu v Brně

Datum vzniku:

28. 4.1992

Statutární orgán - představenstvo: Předseda:

Kateřina Kratochvílová

Místopředseda:

MA Eva Kratochvílová

Člen:

JUDr. Jaroslav Širmer

Akcie:

2 ks kmenové akcie na jméno ve jmenovité hodnotě 1 000,- Kč v listinné podobě 262 365 ks akcie na majitele v listinné podobě ve jmenovitě hodnotě 1 000,- Kč

Základní kapitál:

262 367 000,- Kč (splaceno100 % základního jmění)

Živnostenská oprávnění:  Klempířství a oprava karosérií  Oprava silničních vozidel  Činnosti účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence  Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona  Silniční motorová doprava - nákladní vnitrostátní provozovaná vozidly o největší povolené hmotnosti do 3,5 tuny včetně, - nákladní vnitrostátní provozovaná vozidly o největší povolené hmotnosti nad 3,5 tuny, - nákladní mezinárodní provozovaná vozidly o největší povolené hmotnosti do 3,5 tuny včetně, - nákladní mezinárodní provozovaná vozidly o největší povolené hmotnosti nad 3,5 tuny, - vnitrostátní příležitostná osobní, - mezinárodní příležitostná osobní, - vnitrostátní veřejná linková, - vnitrostátní zvláštní linková, - mezinárodní linková, - mezinárodní kyvadlová (www.justice.cz)

- 61 -

Schéma majetkového uspořádání společnosti:

Základní rozdělení společnosti:

- 62 -

Příloha č. 2: Zastávky MHD

- 63 -

Příloha č. 3: Trasy linek

- 64 -

- 65 -

- 66 -

- 67 -

Příloha č. 4: Hustota obyvatel

- 68 -

Příloha č. 5: Vytížení zastávek

- 69 -

Příloha č. 6: Dotazník související s anketou Městský úřad Pelhřimov Pražská 2460, 393 01 Pelhřimov Tel.: +420 565 351 111 Fax: +420 565 323 609 www.mupe.cz

Dotazník související s anketou Spokojenost a požadavky zákazníků pelhřimovské MHD, která je určena jako podklad pro vyhodnocení MHD s cílem jejich úprav, zlepšení a optimalizace. 1. Pohlaví muž

žena

2. Věk do 20 let

21-30

31-40

41-50

nad 50 let

3. Kolikrát týdně jezdí MHD? nejezdím 1x

2-3x

denně

nepravidelně

4. Jaký je důvod cesty? zaměstnání, škola

nákupy

lékař

jiný

5. Kdy využíváte MHD? ráno dopoledne

odpoledne

večer

6. Kde nastupujete do prostředku MHD? (napište zastávku/y) ............................................................................................................................................ 7. Kolik zastávek průměrně projedete do cílového místa? 1 2 3 4 8. Jaký typ jízdného používáte? předplacenou kartu hotovost

5 a více

ZTP

9. Jak hodnotíte jízdné v MHD? nízké přijatelné vysoké 10. Jste spokojeni s časem příjezdu MHD? ano ne 11. Jak hodnotíte čistotu v prostředcích MHD? (oznámkujte jako ve škole) 1 2 3 4 5 12. Jaký čas Vám průměrně zabere cesta na zastávku MHD? do 1 min do 2 min do 3 min do 5 min více než 5 min

- 70 -

13. Navazuje MHD na další spoje? (autobusové, vlakové) ano ne nevím 14. Je zajištěna dostatečná bezbariérovost MHD? ano ne neumím posoudit 15. Uvítali byste jízdní řád MHD v mobilním telefonu? ano nepotřebuji 16. Který spoj se Vám zdá málo vytížený? (napište odkud kam a kdy) ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. 17. Jaké byste navrhovali změny? (např. zřízení nové zastávky apod.) ............................................................................................................................................. . ............................................................................................................................................. . ............................................................................................................................................. . .............................................................................................................................................

- 71 -

Příloha č. 7: Hustota obyvatel a návrh nové trasy

- 72 -

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ. Analýza MHD v Pelhřimově

Recommend Documents