Vysoká škola logistiky o.p.s Po stopách napoleonských válek na Moravě

Vysoká škola logistiky o.p.s

„Po stopách napoleonských válek na Moravě“ (Bakalářská práce)

Přerov 2012

Iveta Bittnerová

Zadání bakalářské práce studentka

Iveta Bittnerová

studijní program obor

Logistika Logistika cestovního ruchu

Vedoucí Katedry přírodovědných a humanitních disciplín vám ve smyslu čl. 27, odst. 2 a 3 Studijního a zkušebního řádu pro studium v bakalářském programu Vysoké školy logistiky o.p.s. určuje tuto bakalářskou práci:

Název tématu:

Po stopách napoleonských válek na Moravě The Footsteps of the Napoleonic Wars in Moravia

Zásady pro vypracování: Vyuţijte teoretických východisek oboru Logistika cestovního ruchu. Čerpejte z literatury doporučené vedoucím práce, pouţívejte metody podle doporučení garanta bakalářského semináře. Bakalářskou práci zpracujte v těchto bodech: Úvod 1. Napoleon Bonaparte 2. Historie napoleonských válek 3. Po stopách napoleonských válek na Moravě 4. Vzpomínkové a kulturní akce a místa spojená s napoleonskými válkami 5. Moţnosti vyuţití v produktech cestovního ruchu a jejich logistické zajištění Závěr

Rozsah práce:

30 – 40 stran textu

Seznam odborné literatury: 1. SCHEJBAL, C.: Logistika cestovního ruchu, Vysoká škola logistiky o.p.s., Přerov 2009, ISBN 978-80-87179-09-3. 2. SCHEJBAL, C.: Optimalizace produktů cestovního ruchu, Vysoká škola logistiky o.p.s., Přerov 2010. 3. ŠVANKMAJER, I.: Čechy na sklonku napoleonských válek 1810 – 1815, EKON 2004, Edice Česká historie sv. 14, 262 s. ISBN 80 – 7106 – 677 – x. 4. PÁSKOVÁ, M. et al.: Cestovní ruch: Výkladový slovník, Ministerstvo pro místní rozvoj Praha 2002, 448s.

Vedoucí bakalářské práce:

Mgr. Bc. Jan Rája

Datum zadání bakalářské práce: Datum odevzdání bakalářské práce:

Přerov 24. 11. 2011

JUDr. Ivan Barančík rektor VŠLG prof. RNDr. Vilém Mádr, CSc. vedoucí katedry Prof. Ing. Ctirad Schejbal CSc. Dr. h.c. garant oboru

24. 11. 2011 27. 4. 2012

Čestné prohlášení Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a vypracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná a ţe jsem v práci neporušila autorská práva ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) ve znění pozdějších předpisů. Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své práce v knihovně Vysoké školy logistiky o.p.s. a s případným pouţitím této práce Vysokou školou logistiky o.p.s. pro pedagogické, vědecké a prezentační účely.

Přerov 25. dubna 2012

……………………………. podpis

Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat všem, kteří mi poskytli informace či mi jinak pomohli. Také děkuji panu Mgr. Janu Rájovi za cenné rady a trpělivost. Ale především děkuji mé rodině za podporu, trpělivost a pomoc při psaní této práce.

Abstrakt Bakalářská práce se zabývá vytvořením takového produktu pro CR, který propojoval více míst na Moravě s památkami na napoleonské války s netradičním prvkem a moţnost začlenění těchto míst vytvořením vhodného programu do školních osnov. Zjistit zájem veřejnosti o toto téma a názor na začlenění programu do školních osnov.

Abstract The Bachelor project deals with the creation of such a product for CR, which was connecting more places in Moravia with the relics of the Napoleonic Wars with a unique element and the possible integration of these sites by creating an appropriate program into the school curriculum. Determine public interest in the subject and position on the inclusion in school curricula.

Obsah Úvod ................................................................................................................................. 8 1 Napoleon Bonaparte a historie napoleonských válek ............................................. 10 1.1 Napoleon Bonaparte .............................................................................................. 10 2 Historie napoleonských válek ................................................................................... 13 2.1 Velká francouzská revoluce .................................................................................. 13 2.2 Sedm koalic proti Napoleonovi ............................................................................. 15 3

Napoleonské války na Moravě ............................................................................. 20 3.1 Brněnské okupace ................................................................................................. 20 3.2 Slavkovská bitva ................................................................................................... 21 3.3 Znojemská bitva .................................................................................................... 23 3.4 Mikulovské okupace ............................................................................................. 24

4

Kulturní a vzpomínkové akce a místa spojená s napoleonskými válkami ....... 25 4.1 Památná místa ....................................................................................................... 25 4.1.1 Slavkovské bojiště .......................................................................................... 25 4.2 Památníky .............................................................................................................. 29 4.2.1 Pomník napoleonských válek v Abácii .......................................................... 29 4.2.2 Pomník tří císařů nad Zbýšovem u Brna ........................................................ 30 4.2.3 Pomník padlých vojáků z napoleonských válek v Holešově.......................... 31 4.3 Naučné stezky ....................................................................................................... 32 4.3.1 Po stopách Napoleonova působení na Znojemsku ............................................. 32 4.3.2 Naučná stezka bitva Tří císařů ........................................................................... 33 4.4 Vojenské nemocnice a lazarety ............................................................................. 33 4.4.1 Veselíčko ........................................................................................................ 35 4.4.2 Holešov ........................................................................................................... 37 4.5 Eventy ................................................................................................................... 38 4.5.1 Napoleonské dny ............................................................................................ 39 4.5.2 Zimní vzpomínková akce ............................................................................... 40 4.5.3 Akce pořádané pouze k větším výročím ........................................................ 42

5 Moţnosti vyuţití historie v produktech cestovního ruchu a jejich logistické zajištění. ......................................................................................................................... 43 5.1 Dotazníkové šetření ............................................................................................... 43

5.2 „Po stopách napoleonských válek na kole“ .......................................................... 51 5.2.1 Kalkulace ceny zájezdu .................................................................................. 55 5.2.3 Itinerář ............................................................................................................ 55 5.3 Po Napoleonových stopách se školou ................................................................... 57 5.3.1 Kalkulace ceny zájezdu .................................................................................. 58 5.3.2

Itinerář ....................................................................................................... 59

Závěr .............................................................................................................................. 61 Seznam pouţitých zdrojů ............................................................................................. 62 Seznam zkratek ............................................................................................................. 67 Seznam obrázků ............................................................................................................ 68 Seznam grafů ................................................................................................................. 69 Seznam příloh ................................................................................................................ 70 Přílohy ............................................................................................................................ 71

Úvod Cestovní ruch je rychle se rozvíjející hospodářské odvětví přinášející nemalé částky do státního rozpočtu. Jeho vliv lze vidět nejen v ekonomické rovině, ale také v rozvoji technické a dopravní infrastruktury či tvorbě krajiny. Příčinou rychlého rozvoje je stále se zrychlující ţivotní styl společnosti a její neustále rostoucí poţadavky. Cestování samo o sobě má kořeny hluboko v minulosti, kdy byli lidé nuceni cestovat nejen kvůli osidlování nových území, ale i za obchodem, náboţenstvím, objevy nebo jen na pouhou návštěvu. V dnešní době je cestování jakousi neodmyslitelnou a standardní záleţitostí. Cestování za prací je nutností a cestování za odpočinkem samozřejmostí a je většinou spojeno i s poznáváním památek. Toto téma bylo vybráno pro svou zajímavost a také proto, ţe dosud nebyla propojena místa oněch dvou bitev, na moravském území, ţádným společným poznávacím zájezdem či jiným produktem cestovního ruchu. Cílem této bakalářské práce je vytvoření takového produktu pro cestovní ruch, který by spojoval více míst týkajících se napoleonských válek do jediného produktu cestovního ruchu, obohacený něčím netradičním. Prvním cílem je cestování na kole, tudíţ vznik takové trasy, která by vyhovovala cyklistům. K této aktivně poznávací dovolené je navrţen i itinerář. Druhým cílem bylo vytvoření balíčku s touto tematikou vhodného jako nabídka cestovní kanceláře pro školní skupiny. Na kaţdé škole jiţ od prvního stupně se vyučují dějiny české i světové. Tento produkt by výuku ţáků mohl obohatit a být tak vhodným doplňkem tohoto učiva. V první kapitole je představen Napoleon Bonaparte. Druhá kapitola se zabývá Velkou francouzskou revolucí jako příčinou vzestupu tohoto člověka a vzniku napoleonských válek. Jsou zde popsány jednotlivé protifrancouzské koalice a ve zkrácené formě i průběh francouzské revoluce. Ve třetí kapitole jsou popsány dvě významné bitvy, bitva u Slavkova a bitva u Znojma, ale také Brněnské a Mikulovské okupace. Na těchto historických okamţicích je zaloţena celá tato práce. Bez nich by na našem území nebyly ţádné pozůstatky po francouzské armádě a samotném císaři. Čtvrtá kapitola se zaměřuje jiţ na samotné pozůstatky na moravském území spojené s touto historií, jako památníky, naučné stezky, apod. Jsou zde zmíněny i vojenské nemocnice a lazarety, které provázely kaţdý boj a bitvu v celých dějinách. 8

Zmíněny jsou i akce konané nejen k uctění památky padlých vojáků v těchto bitvách a výročí bitev, ale i k zábavnému seznámení veřejnosti s touto částí historie. V poslední páté kapitole je samotný návrh a zpracování produktu pro cestovní ruch. První z nich je pojat trochu netradičně, jako dovolená na kolech spojená s poznáváním historie přímo v terénu. Pro tento typ dovolené je navrţeno i ubytování a podrobná trasa. Druhým produktem je začlenění poznávací cesty do škol, jako doplnění a zpestření učiva ţákům. Tyto produkty ještě nebyly zpracovány v takovém rozsahu cesty jako zde, tudíţ takovéto typy dovolené či školního výletu nejsou v nabídce ţádné cestovní kanceláře. Třetím cílem je zjištění zájmu veřejnosti o toto téma a názoru na začlenění tohoto typu programu do školních osnov.

9

1 Napoleon Bonaparte a historie napoleonských válek V této kapitole jsou uvedeny důleţité mezníky Napoleonova ţivota, jeho vzestup a pád. Dále se kapitola zabývá vznikem a průběhem napoleonských válek. Napoleonské války jsou zapsány v historii celé Evropy a ukazují se i v dějinách Egypta. Vznikly nejen z nepřátelství dvou zemí Anglie a Francie, ale také z touhy po moci a ovládnutí velkého území jedním člověkem. V podstatě jsou obrazem nenasytného člověka, touţícího být jediným svrchovaným vládcem celé Evropy. Ale jsou také ukázkou umění války a obrazem promítajícím získávané zkušenosti.

1.1 Napoleon Bonaparte Buonapartové, váţený šlechtický rod pocházející z Toskánska se přistěhoval na Korsiku v 16. století.1 Napoleon di Buonaparte (později se přejmenoval na Bonaparte) se narodil 15.srpna 1769. Jeho otec Carl Maria Buonaparte (1746 – 1785)2, advokát později soudce, byl patriarchální a své nároky tvrdě prosazoval. Matka, Letizie Ramolinová (1750 – 1836)3 prosazovala především katolickou víru a vychovávala je velmi přísně. Napoleon měl osm sourozenců, další tři se nedoţili dospělosti. Napoleon byl malé a hubené postavy, bledého obličeje s širokým čelem, do kterého mu spadaly zplihlé tmavé vlasy. Kvůli jeho vhledu ho spoluţáci fyzicky i psychicky týrali. Nejspíš z tohoto vzešla jeho agresivní a výbušná a samotářská povaha, která mu dávala moţnost k častému čtení. Uţ od mládí četl dějepisné i zeměpisné knihy, římské klasiky, opisy královských nařízení i právní normy. Jeho paměť byla výjimečná. Ve škole studoval jako podprůměrný ţák aţ na oblíbené předměty, ve kterých vynikal. Oblíbil

1

2 3

JOHNSON, Paul. Napoleon. Barrister & Principal, 2003, s. 11. BLATNÝ, Richard. Napoleonská encyklopedie. Praha: Aquarius, 1995. s. 175., však ve svém díle uvádí, ţe rodina Buonapartů pocházela z Florencie a na Korsiku přišla uţ v 15. století. Také zde píše, ţe toskánský původ této rodiny napsal pouze Napoleon ve svých „Pamětech“. V dalších dílech se však autoři přiklánějí k toskánskému původu, nelze však říci zda vycházejí z děl jiných autorů, či je to pravda. Genealogy [online]. [cit. 2011-3-21]. Dostupné z www: . Genealogy [online]. [cit. 2011-3-21]. Dostupné z www: .

10

si matematiku, historii, zeměpis a geometrii. V matematice se později projevilo jeho velké nadání.4 V devíti letech Napoleona přijali na královskou vojenskou školu pro lidi prokazatelného šlechtického původu.5 Poté studoval na přípravné škole v Autumu. Následovalo

studium

na

vojenské

škole

kterou dokončil s výborným prospěchem.

6

Brien

–

le

–

Chateau,

Následně nastoupil na vojenskou

důstojnickou akademii École militaire v Paříţi, kde vynikly jeho znalosti matematiky, geometrie, dějepisu a historie. Své studium zde zaměřil na geometrii, dělostřelectví a topografii.7 Po ukončení studií slouţil jako podporučík dělostřeleckého regimentu v La Fére. Zde uplatnil nejen matematické nadání, ale také logiku. Ve svých bitvách dokázal vyuţít své velmi dobré dvourozměrné představivosti terénu.8 Získával zkušenosti v různých posádkách a hodnostech. Ţil velmi skromně. Dnem Napoleonova zviditelnění se stalo potlačení povstání v přístavu Toulon na jihu Francie. Jako autor úspěšného plánu útoku, osvobození přístavu a potlačení vzpoury byl povýšen na brigádního generála v pouhých 24 letech.9 Po této události se proti němu obrátila pozornost Výboru veřejné bezpečnosti a Napoleon se spřátelil s

bratrem

Maxmiliena

Robespierra,

Augustinem.

Po

Maxmilienově

svrţení

ho pro podezření z jakobinismu vězněn a později amnestován. Zde jeho kariéra na

nějaký

čas

skončila,

ale

začala

éra

jeho

intrikánství.

Odmítl

místo

na generálním štábu a pronikl do prostředí členů direktoria.10 V této době pochopil, ţe nejsou důleţité vědomosti a zkušenosti, ale kontakty, pomocí kterých by zkušenosti mohl prosadit. Na přelomu září a října vypuklo roajalistické povstání v Paříţi a vláda poţádala Napoleona o jeho potlačení.11 Direktorium ho jmenovalo velitelem Paříţské armády. Rakousko a Británie však i po neúspěchu chtělo pokračovat ve válce, a proto bylo zahájeno taţení do Itálie, kterému opět velel Napoleon. V krátkém čase dobyl Milán,12

4 5 6 7 8 9 10 11 12

JOHNSON, Paul. Napoleon. Barrister & Principal, 2003, s. 13. JOHNSON, Paul. Napoleon. Barrister & Principal, 2003, s. 14 - 15. MANFRED, Albert. Napoleon Bonaparte. Praha: Svoboda, 1990. S. 17 MANFRED, Albert. Napoleon Bonaparte. Praha: Svoboda, 1990. S. 17 JOHNSON, Paul. Napoleon. Barrister & Principal, 2003, s. 15. BLATNÝ, Richard. Napoleonská encyklopedie. Praha: Aquarius, 1995. s. 21 - 22. JŮN, Libor. Napoleonské války. Triton, s.r.o, Praha 2005, s. 28. JOHNSON, Paul. Napoleon. Barrister & Principal, 2003, s. 29 - 30. JOHNSON, Paul. Napoleon. Barrister & Principal, 2003, s. 34.

11

Rivoli a poté došlo k vyvrcholení války v bitvě u Arcole 15. – 17. listopadu.13 Později dobyl i Mantovu, poslední rakouskou pevnost, coţ donutilo rakouská vojska ustoupit z Lombardie. Uzavřel mír s Rakouskem, aniţ by měl pověření, ale získal tak nová území pro Francii. Po návratu odplul jako velitel Východní armády do Egypta,14 kde jeho úkolem bylo přerušení obchodních styků Anglie a Indie. Toto taţení se po vojenské stránce stalo neúspěšným, ale po návratu dokázal legálně svrhnout Direktorium. Jmenoval se jedním ze tří konzulů a získal tak moc. Následovala druhá italská válka, ze které se Napoleon vrátil jako prezident Italské republiky. Francie tou dobou byla nejsilnějším státem Evropy. V roce 1804 Napoleona zvolil plebiscit císařem Francouzů, ne však Francie. Císař se stal státníkem, prvním politikem, státním podnikatelem a vojevůdcem státu.15 Po vítězstvích nad feudálními státy spojil svou osobu státníka vojevůdce. Své spolupracovníky si vybíral i mezi lidmi niţšího původu. Upřednostňoval talent nad původem. Po podpisu abdikační smlouvy na jaře roku 1814 se pokusil neúspěšně otrávit. V roce 1815 poţádal o azyl ve Velké Británii, skončil však ve vyhnanství ne ostrově Svaté Heleny.16 Zde se však velmi rychle vzpamatoval a začal psát paměti. Aţ v roce 1819 si plně uvědomil své vyhnanství a konec celé své kariéry. Šest lékařů ho od 17. března 1821 léčilo na nateklé břicho, pomalý pulz, stoupající a hned klesající teplotu, kašel a zvracení. Ţádný však neurčil přesnou diagnózu. 5. května 1821 Napoleon v Longwood House zemřel.17

13 14 15 16 17

JOHNSON, Paul. Napoleon. Barrister & Principal, 2003, s. 34. FIDLER, Jiří. Slavkovská encyklopedie. JOTA, s.r.o., Brno 2005, s. 173. FIDLER, Jiří. Slavkovská encyklopedie. JOTA, s.r.o., Brno 2005, s. 173. FIDLER, Jiří. Slavkovská encyklopedie. JOTA, s.r.o., Brno 2005, s. 173. JOHNSON, Paul. Napoleon. Barrister & Principal, 2003, s. 147.

12

2 Historie napoleonských válek Tato kapitola pojednává o situaci ve Francii za vlády krále Ludvíka XVI. a o vzniku napoleonských válek.

2.1 Velká francouzská revoluce Francie, nejlidnatější stát Evropy s vysokou kulturní úrovní, byla koncem 18. století na prahu státního bankrotu. Vláda krále Ludvíka XVI. spočívala ve vojenských taţeních a rozmařilém ţivotě královského dvora i duchovenstva. Král byl donucen svolat zasedání Generálních stavů, aby vyřešily prohlubující se finanční krizi. Ty ve Versailles zasedly v květnu 1789. Privilegovaní občané se však odmítli vzdát svých výhod, proto bylo zasedání povaţováno za neúspěšné. Jednání se zúčastnil v početném zastoupení i třetí stav, který se pro svou nespokojenost prohlásil Národním shromáţděním (9. července 1789)18. Krále toto jednání velmi popudilo a v odpověď nechal zavřít sněmovnu. Poslanci však zasedli jako Ústavodárné národní shromáţdění a vypracovali ústavu. Připojila se k nim i část šlechty a duchovenstvo.19 Reakce krále měla být tentokrát vojenská, ale neţ k ní došlo, lidé proti němu povstali. Zaútočili na pevnost, slouţící jako vězení, jménem Bastila, kterou dobyli jiţ po pěti hodinách, 14. července 1789. Tento čin je povaţován za počátek Velké francouzské revoluce.20 Král ustoupil a souhlasil se vznikem ústavy. Nepokoje tím však neustaly. Srpen 1789 byl ve znamení přijetí Deklarace práv a svobod občana, jejíţ základní myšlenkou byla rovnost svobodných občanů před zákonem, hlásání svobodného slova, svoboda tisku i shromaţďování, svoboda vyznání a svoboda práva vlastnit majetek.21 Názory občanů na tuto politickou situaci se však stále rozcházely, a proto vznikaly debatní kluby. Nejpopulárnějším z nich byl klub jakobínů (Společnost přátel ústavy), do jehoţ čela se dostal Maxmilien Robespierre a na druhé straně stál klub cordeliérů (Spolek přátel lidových práv).

18 19 20 21

JOHNSON, Paul. Napoleon. Brno: Barrister & Principal, 2003, str. 23. Dějepis prostřední odborné školy. Praha: SPN a.s., 2008., s. 133. TINKOVÁ, Daniela. Francouzská revoluce. Napoleonské války a České země. Praha: NLN, s.r.o. 2001, S. 62. Dějepis prostřední odborné školy. Praha: SPN a.s., 2008., s. 133.

13

3. září 1791 byla přijata první francouzská ústava22 vycházející z Deklarace práv člověka a občana. Podle ní rozhodující moc ve státě náleţela do rukou Zákonodárného shromáţdění. Francie se tak stala konstituční monarchií.23 Revoluce však vyvolala vlnu nesouhlasu za hranicemi a dala vzniknout první protifrancouzské

koalici.

proto v dubnu 1792

24

Pro

Francii

to

znamenalo

velkou

hrozbu,

vyhlásila válku Rakousku a jeho spojencům. Jiţ první boje

však ukázaly špatný stav a nepřipravenost francouzské armády, prorostlé dezercí a korupcí. Lidé nazvali krále zrádcem, zajali ho s celou jeho rodinou a vyhlásili volby do nového parlamentu – Národního Konventu. 25 Den před prvním zasedáním Konventu zahnala francouzská vojska intervenční armádu v bitvě u Valmy26 a 21. září 1791 byla vyhlášena Francie republikou.27 Zatímco se dále bojovalo, v Paříţi popravili krále i jeho manţelku Marii Antoinettu, dceru rakouské císařovny Marie Terezie (leden a říjen 1793).28 Tento čin vehnal Francii do války s Velkou Británií, Španělskem, severním Nizozemím a dalšími státy. I na území Francie vypukly boje mezi stoupenci krále a zastánci republiky. Tyto boje prohloubily francouzskou krizi, která vyústila ve vznik Výboru veřejného blaha. Tento výbor měl dohlíţet nad opatřeními vlády. Po červencových sporech v parlamentu se k moci probojovali jakobíni a tímto dnem započala jakobínská diktatura. Jakobíni ihned začali prodávat zkonfiskovaný majetek chudým rolníkům a zavádět reformy, aby si udobřili venkovské obyvatelstvo pro nové volby. Změnou ústavy chtěli docílit převedení veškeré moci do rukou parlamentu a Výboru veřejného blaha. V létě 1793 se do čela výboru Veřejného blaha dostal Maxmilien Robespierre a zavedl politiku revolučního teroru.29 Proti němu se však postavil Konvent, zajal Robespierra s jeho nejbliţšími spolupracovníky a popravil je. Toto svrţení diktatury se odehrálo v měsíci nazývaném thermidor, proto je nazýváno thermidorským převratem. Thermidoriáni (zbohatlíci), jeţ se chopili moci urovnat zejména hospodářské

22 23 24 25 26 27 28 29

TINKOVÁ, Daniela. Francouzská revoluce. Napoleonské války a České země. Praha: NLN, s.r.o. 2001, S. 64 - 69. Dějepis prostřední odborné školy. Praha: SPN a.s., 2008., s. 133. Dějepis prostřední odborné školy. Praha: SPN a.s., 2008., s. 134. Dějepis prostřední odborné školy. Praha: SPN a.s., 2008., s. 134. TINKOVÁ, Daniela. Francouzská revoluce. Napoleonské války a České země. Praha: NLN, s.r.o. 2001, S. 69. Dějepis prostřední odborné školy. Praha: SPN a.s., 2008., s. 134. TINKOVÁ, Daniela. Francouzská revoluce. Napoleonské války a České země. Praha: NLN, s.r.o. 2001, S. 69. Dějepis prostřední odborné školy. Praha: SPN a.s., 2008., s. 135.

14

poměry země, obnovili svobodu podnikání.30 Situace v zemi však byla stále nejistá, načeţ armáda slavila úspěchy. Na podzim 1795 přijala Francie novou ústavu, která pro zachování republiky, omezila práva občanů. Vládu nyní mělo v rukou Direktorium, o pěti členech. Ukončilo teror, uvolnilo napjatou ekonomickou situaci, otevřelo obchodní i průmyslovou výrobu a liberalizovalo ceny. Hospodářství země začalo prosperovat. Rozpolcenost obyvatel k revoluci však zůstala a vytvořily se dvě revoluční skupiny. Na jedné straně Spiknutí rovných (lidové hnutí se snahou nastolení rovnostářského komunismu) a neúspěšný pokus roayalistů o státní převrat, který potlačilo vojsko v čele s Napoleonem Bonapartem. Díky tomuto muţi armáda zvítězila nad Rakouskem v severní Itálii. Direktorium se tedy zaměřilo na svého největšího nepřítele Velkou Británii. Vyslalo Napoleona na taţení do Egypta, aby zde přerušil obchodní styky Británie s Indií. Po počátečním úspěchu však francouzská vojska musela čelit vojskům tureckým (Egypt ovládalo Turecko) podporovaných Ruskem. Ve Francii se mezi tím k moci opět snaţili dostat jakobíni, proto Direktorium poţádalo Napoleona o nastolení pořádku. Po návratu z Egypta provedl Napoleon v podzimních měsících 1799 státní převrat a do vedení země byli dosazeni Tři konzulové. Jedním z nich byl jmenován sám Napoleon Bonaparte. Tímto končí éra Velké francouzské revoluce31 a začíná doba Napoleonova vzestupu a pádu.

2.2 Sedm koalic proti Napoleonovi I po uchopení moci do svých rukou, měl Napoleon mnoho nepřátel. V Evropě proti němu vzniklo sedm koalic. První koalice vznikla počátkem února 1792 jako odpověď na francouzskou invazi do Rakouského Nizozemí. Rakousko se spojilo s Pruskem, Velkou Británií, Neapolským královstvím, Portugalskem, Španělskem a Švédskem. Neúspěch tohoto spojenectví tkvěl v jejich nejednotnosti. První boje vypukly na hranici Rakouska a Francie. Vše vyvrcholilo dělostřeleckým soubojem u Valmy (20. 9. 1792).32 Francouzské vítězství tak odvrátilo hrozbu vpádu do Paříţe. Jako první opustilo koalici 30 31 32

Dějepis prostřední odborné školy. Praha: SPN a.s., 2008., s. 135. Dějepis prostřední odborné školy. Praha: SPN a.s., 2008., s. 135. TINKOVÁ, Daniela. Francouzská revoluce. Napoleonské války a České země. Praha: NLN, s.r.o. 2001, s. 69.

15

Toskánsko a vzápětí jeho příkladu následovalo Prusko, Lucembursko, Švédsko a Španělsko. Tyto státy uzavřely s Francií separátní mírovou smlouvu. Nad Rakouskem zvítězila Napoleonova armáda v Itálii a Rakousko bylo donuceno uzavřít mírovou smlouvu v Campu Formiu 17. Dubna 1797. Tímto skončila neúspěšná první koalice.33 Druhou

proti

francouzskou

koalici

sestavila

Velká

Británie,

ke které se po příslibu finanční podpory připojilo Neapolsko a drobné italské státy, Rakousko, Rusko a Turecko. Rakousko bylo opět poraţeno, tentokrát v bitvě u Merenga, 14. června 1800, kdyţ mu Napoleonova rezervní armáda po průchodu Svatobernardského průsmyku vpadla do zad. Poté se Napoleon musel vrátit do Francie urovnat záleţitosti v zemi, ale i odtud byl schopen úspěšně řídit taţení proti Německu. Kdyţ v prosinci vyhrál bitvu u Hohenlindenu, donutil Rakousko podepsat 9. února 1801 mír v Lunéville. Tento mír potvrzoval podmínky sepsané v mírové smlouvě z Campo Formia.34 Spojencem Velké Británie zůstalo pouze Portugalsko, coţ znamenalo podepsání Amienského míru v říjnu 1801 mezi Francií a Velkou Británií.35 Konec koalice zpečetil rozpor mezi ruským carem a rakouskou válečnou radou, který vyvrcholil staţením ruských vojsk z koalice.36 Francie a Británie však nedodrţovali mírovou smlouvu a po neustavičném obviňování z porušování začal Napoleon plánovat invazi do Británie. Tyto plány však navţdy musel pohřbít po námořní bitvě u Trafalgaru, kdy mu admirál Nelson za cenu svého ţivota, napadl a rozprášil 21. října 1805 loďstvo, kotvící u španělských břehů.37 Třetí koalice se zformovala kolem rusko – rakouského spojenectví, kdy jim Velká Británie přislíbila velkou finanční podporu a spolu se Švédskem přislíbila také vylodění svých jednotek v severním Německu. Vznikla tedy 9. října 1805. Také byla odpovědí na Napoleonovu korunovaci francouzským císařem.38 Na podzim se k nim připojilo také Prusko. Jejich hlavním plánem byla rakouská invaze do Francie, kterou měly podporovat ruské jednotky. Napoleon však mezi tím provedl invazi do Německa a Itálie. Po poráţce rakouského vojska 20. října 1805 u Ulmu, mu jiţ nic nebránilo vstoupit do Vídně. Po ústupu ruských vojsk k Olomouci 33 34 35 36 37 38

JOHNSON, Paul. Napoleon. Brno: Barrister & Principal, 2003, s. 58 TINKOVÁ, Daniela. Francouzská revoluce. Napoleonské války a České země. Praha: NLN, s.r.o. 2001, s. 31 - 32. JOHNSON, Paul. Napoleon. Brno: Barrister & Principal, 2003, s. 58 – 59. TINKOVÁ, Daniela. Francouzská revoluce. Napoleonské války a České země. Praha: NLN, s.r.o. 2001, s. 31 - 32. JOHNSON, Paul. Napoleon. Brno: Barrister & Principal, 2003, s. 60. TINKOVÁ, Daniela. Francouzská revoluce. Napoleonské války a České země. Praha: NLN, s.r.o. 2001, s. 33 - 35.

16

se francouzská vojska také přesunula na Moravu.39 Sráţka následovala začátkem prosince 1805, jeţ se do historie zapsala jako bitva „Tří císařů“. Odehrála se v okolí Slavkova u Brna. Napoleon zde svedl nejkrvavější bitvu své vojenské kariéry. Spojenecká vojska měla devadesát tisíc muţů a dvě stě osmdesát děl. Na francouzské straně bojovalo pouze sedmdesát tři tisíc muţů a sto třicet devět děl. Mylná informace spojenců o síle francouzské armády je nejspíš stála vítězství. Zde jim Napoleon svými vojenskými dovednostmi, zkušenostmi a stmeleným a vycvičeným vojskem uštědřil velkou poráţku.40 Spojenci zde ztratili více neţ 27 000 muţů, oproti tomu na francouzské straně byly ztráty pouze 9 000 vojáků.41Bitva byla ukončena mírovou smlouvou podepsanou 26.1.1805 v Bratislavě. Rakousko bylo donuceno vzdát se Benátska, Istrie, Dalmácie a části Tyrolska. U Slavkova se také rozhodlo o vzniku svazalského Rýnského spolku (jiţní a západní Německo), který přijal protektorát francouzského císaře a měl za následek zánik Svaté říše římské. Protektorem se stal Napoleon. Také byla vyhlášena kontinentální blokáda proti Velké Británii. Z habsburské monarchie vzniklo Císařství rakouské a císařem byl zvolen František I. Zároveň se stal králem českým a uherským.42 Čtvrtá koalice vznikla, kdyţ v srpnu 1806 Prusko vyhlásilo válku Francii, protoţe Napoleon odmítl splnit poţadavek o vyklizení levého břehu Rýna.43 Takovýto poţadavek byl pro francouzského císaře absurdní. Po mnoha menších bitvách (19. 10. u Saalfeldu, 14. Října u Jeny a Auerstädtu, 3. listopadu u Lübecku), kdy rozvrátil všechny útočící pruské armády, došlo k okupaci Berlína Napoleonem. Sasko poté vystoupilo z koalice a přidalo se k Rýnskému spolku.44 Zbylá pruská vojska se s Francouzi střetla v únoru 1807 bitva u Pruského Jílového, kdy bylo Prusko podporováno Ruskem, kde Grande Armée utrpěla velké ztráty. Nakonec byl 7. července podepsán mír v Tylţi mezi Ruskem, Rakouskem a Francií.45 Pruské drţavy leţící západně od Labe se přičlenily ke Království vestfálskému.46 39 40 41 42 43 44 45 46

Boje se přesunuly

UHLÍŘ, Dušan. Napoleonovo tažení roku 1805. Napoleonské války a České země. Praha: NLN, s.r.o. 2001, S. 84 - 100. JOHNSON, Paul. Napoleon. Brno: Barrister & Principal, 2003, s. 60 - 61. JOHNSON, Paul. Napoleon. Brno: Barrister & Principal, 2003, s. 62. TINKOVÁ, Daniela. Francouzská revoluce. Napoleonské války a České země. Praha: NLN, s.r.o. 2001, s. 33 - 35. TINKOVÁ, Daniela. Francouzská revoluce. Napoleonské války a České země. Praha: NLN, s.r.o. 2001, s. 35. TINKOVÁ, Daniela. Francouzská revoluce. Napoleonské války a České země. Praha: NLN, s.r.o. 2001, s. 35. JOHNSON, Paul. Napoleon. Brno: Barrister & Principal, 2003, s. 62 - 63. TINKOVÁ, Daniela. Francouzská revoluce. Napoleonské války a České země. Praha: NLN, s.r.o.

17

na území Španělska, které aţ do této doby bylo spojencem Francie. Napoleon však nikdy nepochopil španělskou mentalitu obyvatel, která se při španělské okupaci obrátila proti němu. V květnu vypuklo španělské povstání zvané guerilla (partyzánská válka)47 v Madridu, které okamţitě podpořila Velká Británie. V únoru pak následovalo opětovné vyhlášení války Rakouska Francii.48 Pátá koalice začala pokračujícími boji ve Španělsku. V této koalici se tedy spojili Španělé, Britové a Rakušané proti Napoleonovi, Rýnskému spolku, Italům, Polákům, Švýcarům i Rusům, kteří se k němu přidali. Velká francouzská armáda byla nucena se rozdělit a bojovat na dvou frontách – španělské a německé. V Rakousku zatím po jarních manévrech zmobilizoval arcivévoda Karel lidské i materiální zdroje a střetl se s Napoleonem v bitvě u Aspern (květen 1809).49 Tato bitva neměla vítěze, obě strany však utrpěly značné ztráty. Někdy je tato bitva nazývána Napoleonovou první poráţkou. Reputaci si vylepšil v následující bitvě u Wagramu, kterou zakončil podepsáním Schönbrunské mírové smlouvy v říjnu roku 1809,50podle kterého Rakousko přišlo o Salzburg, Jiţní Tyroly, Korutany, Kraňsko a Dalmácii, Tarnopol a Západní Halič.51 Následovalo Napoleonovo neúspěšné ruské taţení. Kdyţ Rusko roku 1810 porušilo kontinentální blokádu proti Anglii, Napoleon to viděl jako akt nepřátelství a 24. června 1812 začal chystat taţení do Ruska. První větší bitva se odehrála v srpnu u Smolenska. Bitvu sice francouzští vojáci s obrovskými ztrátami vyhráli, ale ruská armáda mohla stále bojovat. V ruské armádě převzal velení Kutuzov a opevnil se u Borodina, kde se odehrála 7. září nerozhodná bitva. Potom se Rusové stáhli a rekrutovali. Mnoho následných drobných ruských útoků, kterých se účastnili i partyzáni, a velké mrazy způsobily francouzské armádě velké ztráty a donutily ji k cestě zpět do Paříţe. Příměří uzavřeli 10. prosince 1812.52 Šestá koalice je opět reakcí, tentokrát na invazi do Ruska. Spojilo se zde Rusko, Velká Británie, Portugalsko a Švédsko. Za počátek této koalice se povaţuje dohoda uzavřená v prosinci 1812, v níţ přešlo pruské vojsko i s celou zemí

47 48 49 50 51 52

2001, s. 35. TINKOVÁ, Daniela. Francouzská revoluce. Napoleonské války a České země. Praha: NLN, s.r.o. 2001, s. 36 - 40. JOHNSON, Paul. Napoleon. Brno: Barrister & Principal, 2003, s. 63. TINKOVÁ, Daniela. Francouzská revoluce. Napoleonské války a České země. Praha: NLN, s.r.o. 2001, s. 36 - 40. JOHNSON, Paul. Napoleon. Brno: Barrister & Principal, 2003, s. 62 – 63. TINKOVÁ, Daniela. Francouzská revoluce. Napoleonské války a České země. Praha: NLN, s.r.o. 2001, s. 36 - 37. TINKOVÁ, Daniela. Francouzská revoluce. Napoleonské války a České země. Praha: NLN, s.r.o. 2001, s. 36 - 40.

18

pod velení Ruska. Napoleon měl nezkušenou armádu a nevěděl, na kterou stranu se přikloní Rakousko, proto se mu do boje nechtělo. To se tentokrát přidalo na stranu Ruska a rozhodlo tak o koaličním vítězství. Po poráţce tzv. české armády u Dráţďan, ji pronásledoval francouzský generál Vandamme aţ do Čech, kde se mu znovu postavila v

bitvě

u

Chlumce,

tentokrát

vítězně.

Napoleon

se

stáhl

k

Lipsku,

kde byla 16. – 19. října 1813 svedena bitva, která pro něj znamenala katastrofu. Ještě před Vánocemi překročili spojenci Rýn a v lednu 1814 vstoupili do Francie. Napoleon na ústupu svedl ještě několik bitev, ale po kapitulaci Paříţe se na nátlak svých generálů 11. dubna 1814 vzdal. Byl deportován na ostrov Elba a na francouzský trůn usedl mladší bratr popraveného krále Ludvíka XVI., Ludvík XVIII.53 Byl zahájen Vídeňský kongres. Mírové podmínky, zde určené, byli pro Francii velmi mírné. Sedmá koalice vznikla spojením všech evropských mocností proti Napoleonovi, kdyţ uprchl ze svého ostrovního vězení.54 Napoleon se doslechl o rozporech ve Francii, uprchl a znovu sestavil armádu. 20. března vstoupil do Paříţe a započal svoje „stodenní“ císařství. Přidalo se k němu Neapolsko, ale koaliční vojska měla více neţ dvojnásobnou převahu. Obklíčila Francii a 18. června definitivně rozhodla v bitvě u Waterloo. Napoleon utrpěl naprostou vojenskou poráţku a 22. června podruhé abdikoval. Britové ho odvezli znovu na Elbu a nechali ho aţ do smrti pod dohledem. Kdyţ byl 20. listopadu 1815 uzavřen druhý paříţský mír, Francie ztratila několik území a musela zaplatit válečné náhrady ve výši 700 milionů franků. Také musela vrátit všechna umělecká díla, která Napoleon ukradl při svých taţeních. Jako pojistka pro splácení reparačních dávek bylo obsazeno 17 strategicky důleţitých francouzských pevností na dobu 5 let cizím vojskem. 55

53 54 55

TINKOVÁ, Daniela. Francouzská revoluce. Napoleonské války a České země. Praha: NLN, s.r.o. 2001, s. 40 - 42. JOHNSON, Paul. Napoleon. Brno: Barrister & Principal, 2003, s. 65. TINKOVÁ, Daniela. Francouzská revoluce. Napoleonské války a České země. Praha: NLN, s.r.o. 2001, s. 43.

19

3

Napoleonské války na Moravě Po poráţce u Ulmu byly naděje vloţeny do ruské armády generála Kutuzova,

který unikl Napoleonovi, a proto začala Moravou táhnout cizí vojska. Lidé Francouze nadšeně vítali, ne však dlouho. Po příchodu vojsk netrápily obyvatele jen povinné dávky vrchnosti, ale museli se postarat i o vojska. Pěchota jela na selských vozech, vrchnost v kočárech a koně potřebovalo dělostřelectvo i jízda. Sedláci z brněnského, znojemského i hradišťského kraje se skrývali se svým dobytkem v lesích. Vesnice v té době vypadaly jinak. Domy byly nízké s doškovou střechou. Lidé těţce pracovali na svých i panských polích a neuměli číst ani psát.56

3.1 Brněnské okupace „Srdce v těle mém bolestí pukalo, když jsem 13tého Juli Francouze do Brna vtáhnouti viděl… Ostatek za 20 let nenahraditelná škoda městu Brnu a celé Moravě se stala – pevnost Spielberku na polovici prachem jest pobořena – a drahota hrozná nás v městě souží…“ (Tomáš Fryčaj v dopise J. H. A. Gallašovi, Brno, 8. 12. 1809)57 První okupace začala 19. listopadu 1805 vstupem jezdeckých oddílů maršála Murata do města. Murat se ubytoval Dottelsteinově paláci na Velkém náměstí, generalita v panských palácích a vojsko v měšťanských domech a klášterech. Druhý den, přišlo s hudbou na 12 000 vojáků francouzské pěchoty. Odpoledne zavítal do města i císař Napoleon v obleţení své gardy. Hlavním Napoleonovým stanem se stal Místodrţitelský palác.58 Zde s ním pobýval i maršál Mortier, vojenský velitel Moravy. Zdrţel se zde deset dní, během kterých přijal ruské i rakouské vyslance.59

56 57 58

59

Napoleon na Moravě [online]. [cit. 2012-3-1]. 2009 Dostupné z www: . Brno v době Napoleonských válek [online]. [cit. 2012-3-1]. Dostupné z www: . Napoleon přišel do Brna před 205 lety. Na deset dní [online]. 2010 [cit. 2011-8-20]. Dostupné z www: . Napoleon přišel do Brna před 205 lety. Na deset dní [online]. 2010 [cit. 2011-8-20]. Dostupné z www: .

20

Nejdříve lidé vojáky nadšeně vítali, ale po několika dnech je proklínali.60 Vojska potřebovala nejen koně, potraviny, dobytek a peníze, ale i pracovní sílu při budování lepšího opevnění Špilberku. 28. – 29. listopadu v nočních hodinách Napoleon město opustil a přidal se ke svému vojsku.61 Do Brna se vrátil 7. prosince a s ním i část francouzského vojska a s sebou přivedli mnoho zajatců a raněných či nemocných vojáků. Ti obsadili všechna dostupná místa – kostely, domy, veřejná prostranství, továrny i školní budovu. Epidemie se rozšířily, mezi civilní obyvatelstvo a lidé umírali po tisících.62 Tato situace převládala ještě v lednu 1806. Uţ v prosinci se přerušila mírová jednání mezi Habsburky a Napoleonem. Jednání se přesunula do Bratislavy. Napoleon odjel z Brna s celou gardou 12. prosince a zbytek vojsk dostal rozkaz k přemístění 12. ledna, po uzavření míru. Brno utrpělo velké finanční, materiální i lidské ztráty a jen velmi pomalu se vracelo k normálnímu ţivotu. Jeden příznivý dopad však tato okupace měla. Francouzská blokáda Anglického zboţí napomohla rozvoji brněnského textilního průmyslu a město se stalo tzv. „rakouským Manchesterem“. Druhá okupace v roce 1809 jiţ probíhala mnohem klidněji. Brno bylo obsazeno s velkou částí jiţní Moravy po uzavřeném příměří, kdyţ Rakousko prohrálo bitvy u Wagramu i Znojma. 13. července 1809 přišli do Brna vojáci 3. armádního sboru v čele s maršálem Davoutem.63V Luţánkách byla uspořádána 15. 8. 1809 oslava Napoleonových 40. narozenin. Všichni vojáci opustili město 3. listopadu 1809.64

3.2 Slavkovská bitva Příchodem

francouzských

vojsk

byli

místní

obyvatelé

nadšeni.

Doufali, ţe se jejich ţivot s příchodem Francouzů změní k lepšímu. Zanedlouho však zjistili, jak moc se mýlili.65 60 61 62 63 64 65

Obce MČ za napoleonských válek [online]. 2004 [cit. 2011-8-20]. Dostupné z www: . Obce MČ za napoleonských válek [online]. 2004 [cit. 2011-8-20]. Dostupné z www: . Obce MČ za napoleonských válek [online]. 2004 [cit. 2011-8-20]. Dostupné z www: . Obce MČ za napoleonských válek [online]. 2004 [cit. 2011-8-20]. Dostupné z www: . Brno v době napoleonských válek [online]. 2009 [cit. 2011-12-25]. Dostupné z www: . VAŇÁČEK, Michal. Francouzové a Morava v době Velké revoluce a koaličních válek. Muzejní spolek Brno, 1965. ONV-Brno-venkov, s. 35.

21

V této

bitvě

se

střetl

Napoleon

s rakouským

císařem

Františkem I. Habsbursko – Lotrinským a ruským carem Alexandrem I. Romanovem. Bitva měla ukončit tuto koaliční válku. Napoleonovým cílem bylo, aby si spojenečtí velitelé věřili v početní oslabení jeho armády po poráţce u Vyškova a v jeho nepřipravenost vyjednávat. Spojenci tedy byli špatně informováni nejen o vzdálenosti a umístění, ale i o velikosti Napoleonovi armády. Mysleli si, ţe francouzská vojska jsou daleko a ţe z rána sestoupil aţ k jejich předním stráţím umístěným nad Ponětovicemi. Podle jejich názoru musel ustoupit pro neschopnost útoku.66 Rozmístili své jednotky na plánované pozice 1. prosince 1805. Jejich armáda čítala na 90 000 vojáků. Jednotky se nacházely od Pozořic přes Holubice aţ k Újezdu. Plánem byl sestup z prateckého návrší a okamţitý útok levým křídlem na pravý bok francouzské armády.67 Zároveň měl ze severu zaútočit na kopec Santon kníţe Bagration a na střed jezdecká kolona kníţete Lichtensteina. Carská garda slouţila jako záloha u Blaţovic.68 Napoleonova armáda čítala o 10 tisíc muţů méně, ale znal velmi dobře terén a jeho vojenské zkušenosti nejspíše rozhodly bitvu. Santon obsadil lehkým pěším plukem s 18 - ti děly a ostatní jednotky rozmístil u Jiříkovic, podél potoka Rokytnice, na Turínský svah a v záloze ponechal Muratovu jízdu. Svá vojska rozmístil kruhově – Otmarov, Sokolnice, Práce, Blaţovice, Holubice a Kovalovice.69 V noci 1. prosince se konala válečná porada spojenců v Křenovicích. Ruský generál Kutuzov chtěl na pozicích vyčkat na rakouské posily, ale bylo rozhodnuto o okamţitím útoku. Ráno tedy zahájila rusko – rakouská vojska, za husté mlhy, postup k Telnici. Pod prateckým návrším se bojovalo od časného rána, ale s největší údernou silou vyčkal Napoleon na opadnutí mlhy a lepší viditelnost. Rozkázal vyčkat s útokem aţ do chvíle, kdy budou spojenečtí vojáci na dostřel. Na spojence se nyní útočilo ze všech stran, aţ byli donuceni k ústupu. Na obou znepřátelených stranách byly velké ztráty, asi 10 000 muţů.70 Bitva Tří císařů se tak stala jednou z nejkrvavějších.

66 67 68 69 70

VAŇÁČEK, Michal. Francouzové a Morava v době Velké revoluce a koaličních válek. Muzejní spolek Brno, 1965. ONV-Brno-venkov, s. 35. VAŇÁČEK, Michal. Francouzové a Morava v době Velké revoluce a koaličních válek. Muzejní spolek Brno, 1965. ONV-Brno-venkov, s. 35. Bitva tří císařů 2. prosince 1805 [online]. 2009 - 2011 [cit. 2011-8-23]. Dostupné z www: . VAŇÁČEK, Michal. Francouzové a Morava v době Velké revoluce a koaličních válek. Muzejní spolek Brno, Brno- venkov: ONV, 1965, s. 37. VAŇÁČEK, Michal. Francouzové a Morava v době Velké revoluce a koaličních válek. Muzejní spolek Brno, Brno- venkov: ONV,1965, s. 38.

22

Po bitvě přenocoval Napoleon na Pozořické poště, kde 3. prosince přijal kníţete Lichtensteina pověřeného sjednáním místa a času k podepsání příměří. To podepsali 6. prosince na slavkovském zámku71 a mír byl uzavřen v Bratislavě 26. prosince 1805. Nepodepsalo jej pouze Rusko. Tato bitva je názornou ukázkou Napoleonova válečného umění.72

3.3 Znojemská bitva Tato bitva definitivně ukončila válku třetí koalice, vyvolanou Rakouskem. Rakušané vpadli v roce 1809 do Bavorska. Zaskočení Francouzi se však rychle vzpamatovali a po několika bitvách obsadili Vídeň. Arcivévoda Karel Habsburský tedy ustupoval na Moravu. Původním záměrem byl přesun přes Znojmo, Moravské Budějovice a Jihlavu do Čech, kde měl větší šanci vést vítěznou bitvu.73 Francouzská vojska ho však dostihla uţ u Znojma. Karel tedy postavil obranné pásmo od Načeratic, přes Dobšice aţ k Suchohrdlům a snaţil se překročit řeku Dyje přes most u Oblekovic. Francouzi však rakouské vojsko rozdělili na dvě části. Urputné boje se rozhořely o mosty v Oblekovicích a Dobšicích.74 O Dobšice se rozpoutala těţká bitva, ale nakonec je obsadila francouzská vojska. U Suchohrdel se střetla jezdecká divize generála Monthuna s kyrysníky a hulány kníţete Schwarzentberga. Zde Marmont pochopil, ţe potřebuje posily a poslal ţádost Napoleonovi. Ten se 11. července objevil u Dobšic osobně a všechny své jednotky poslal do Přímětic. Také se sem blíţily posily generála Davouta se 30 tisíci muţi, nacházející se u Lechovic. Kdyţ dorazily, obsadily Oblekovický most. Francouzi postupovali dále přes Loucký klášter ke Znojmu. Arcivévoda Karel poţádal Napoleona o uzavření příměří, které podepsali 12. července na statku Červený dvůr u Suchohrdel.75 Podmínky plynoucí z této smlouvy byly pro Rakousko velmi kruté. Muselo Napoleonovi postoupit celý Brněnský a Znojemský kraj a po podepsání ztvrzující mírové smlouvy v Schönbrunu, 14. října 1809, 71 72 73 74 75

Bitva tří císařů 2. prosince 1805 [online]. 2009-2011 [cit. 2011-11-20]. Dostupné z www: . Bitva tří císařů 2. prosince 1805 [online]. 2009-2011 [cit. 2011-11-20]. Dostupné z www: . Příspěvek k historii bitvy u Znojma v roce 1809 [online]. [cit. 2012-3-1]. Dostupné z www: . Příspěvek k historii bitvy u Znojma v roce 1809 [online]. [cit. 2012-3-1]. Dostupné z www: . Příspěvek k historii bitvy u Znojma v roce 1809 [online]. [cit. 2012-3-1]. Dostupné z www: .

23

se zavázalo ke čtyřem rokům spojenectví s Francouzi.76 To si Napoleon pojistil sňatkem s dcerou rakouského císaře Františka I., Marií Luisou, o rok později.77

3.4 Mikulovské okupace Poprvé Mikulovem prošly ruská vojska generála Suvorova cestou do Itálie jiţ v roce 1798. V den bitvy u Slavkova se v okolí Mikulova pohybovala francouzská vojska Gudinovy divize, patřící k Davoutovu sboru, která kontrolovala pohyb rakouského vojska von Mervelta. Jelikoţ tento rakouský velitel nestihl přispěchat na pomoc a zasáhnout do slavkovské bitvy, dostal za úkol zajistit únikovou cestu směrem k Hodonínu. Na mikulovském zámku se po spojenecké prohře vedlo část vyjednávání o míru, proto se zde sešli kníţe Johann Lichtenstein a ministr Maurice Talleyrand. Přítomen byl i František Josef Dietrichsteiský.78 12. prosince dorazil císař Napoleon v doprovodu svých generálů Murata, Soulta a Bernardotta.79Ale jelikoţ se v Mikulově objevila epidemie tyfu, muselo být jednání o míru přeloţeno do Bratislavy.80 Podruhé přes Mikulov ustupoval čtvrtý rakouský sbor podmaršálka Rosenberga po bitvě u Wagramu, který měl upoutat francouzskou pozornost, aby jádro rakouské armády mělo volnou cestu ke Znojmu. Francouzi vtrhli do Mikulova 10. září81 a 15. září Mikulov znovu navštívil Napoleon, aby zde přenocoval.82 Napoleonské války Dietrichsteinům způsobily takové finanční potíţe, ţe museli roku 1818 prodat Ţidlochovice a Hrušovany.83

76 77 78

79 80 81 82 83

Příspěvek k historii bitvy u Znojma v roce 1809 [online]. [cit. 2012-3-1]. Dostupné z www: . Bitva u Znojma roku 1809 [online]. 2010 [cit. 2011-12-12]. Dostupné z www: < http://www.dobsice.cz/historie-obce/bitva-u-znojmo-1809 >. Dietrichsteinové a Mikulov v období napoleonských válek [online]. 2008 [cit. 2012-3-1]. Dostupné z www: . Dietrichsteinové a Mikulov v období napoleonských válek [online]. 2008 [cit. 2012-3-1]. Dostupné z www: . František Josef – 7. kníže Dietrichstein-Nikolsburg, hrabě Proskau-Leslie [online]. [cit. 2012-3-1]. Dostupné z www: . František Josef – 7. kníže Dietrichstein-Nikolsburg, hrabě Proskau-Leslie [online]. [cit. 2012-3-1]. Dostupné z www: . Dietrichsteinové a Mikulov v období napoleonských válek [online]. 2008 [cit. 2012-3-1]. Dostupné z www: . Dietrichsteinové a Mikulov v období napoleonských válek [online]. 2008 [cit. 2012-3-1]. Dostupné z www: .

24

4

Kulturní a vzpomínkové akce a místa spojená s

napoleonskými válkami Tato kapitola je zaměřena na památky a památkové eventy spojené s napoleonskými válkami a zaloţené na jejich historii. Nacházejí se zejména o okolí měst dvou bitev svedených na moravském území - Znojmo, Slavkov u Brna a jejich okolí. Jsou zde však i místa vojenských nemocnic a lazaretů, nedílné součásti bitev. U kaţdé kapitoly je uveden alespoň jeden příklad.

4.1 Památná místa Na Moravě se nachází mnoho pietních a vzpomínkových desek, boţích muk či kříţů a pomníků. Nelze všechny popsat a zahrnout v této práci. Jejich seznam je uveden v příloze číslo 2. Zde jsou pro příklad uvedeny ty známější.

4.1.1 Slavkovské bojiště Památky v okolí slavkovského bojiště jsou beze sporu nejnavštěvovanějšími a nejznámějšími vůbec. Kaţdoročně přitahují tisíce lidí, a proto jsou zde uvedeny všechny.

Obr. 1: Mapa památek slavkovského bojiště. Zdroj: ATLAS Czech 2012 NT, upraven pomocí programu Garmin.

25

4.1.1.1 Mohyla míru Mohyla míru je dominantou slavkovského bojiště. Byla postavena roku 1912 na nejvýznamnějším místě slavkovského bojiště. Popud k jejímu vzniku dal brněnský katolický kněz profesor P. A. Sovák84, který se rozhodl učinit z bojiště pietní, mírové „místo světla.“ Návrh vytvořil praţský architekt Josef Fanta.85 K předání veřejnosti došlo aţ roku 1923, místo původně plánovaného roku 1914 kvůli první světové válce.86 Secesní památník je z lomového kamene a zpodobňuje staroslovanskou mohylu. Má tvar čtyřbokého komolého jehlanu. Měří asi 26 metrů a je zakončen desetimetrovým starokřesťanským kříţem. Kříţ spočívá na zeměkouli a je vyzdoben reliéfy Panny Marie, Adamovy hlavy, ukřiţovaného Krista a Boha Otce. Na zadní straně je symbolem pelikána znázorněn Vykupitel. Také jsou zde vyryta jména čtyř apoštolů – Marka, Jana, Matouše a Lukáše a téţ slova písně „Hospodine pomiluj ny, Jesu Kriste pomiluj ny.“ Na rozích mohyly jsou čtyři štítonoši symbolizující Moravu, Francii, Rusko a Rakousko, území bitev87. Uvnitř je kaple čtvercového tvaru s oltářem. Pod podlahou byla zřízena kostnice, ve které jsou uloţeny ostatky padlých vojáků, sesbíraných po bitvě na bojišti. Vchod je střeţen alegorickými sochami Matky a Ţeny. Do kopule byl uloţen v roce 1995 tubus obsahující dobové dokumenty, aby se zachovaly i pro příští generace.88

4.1.1.2 Santon Vrch Santon se nachází asi 10 kilometrů od Brna. Původní název kopce je „Padělek“. Dnešní název získala od francouzských vojáků, kterým připomínal písečná návrší v Egyptě89. Nejvyšší vrchol zalesněné části měří 296 metrů. Nezalesněná část se nazývá „Kopeček.“90 84 85 86 87 88 89 90

Památníky a sochy [online]. 2010 [cit. 2011-11-20]. Dostupné z www: . Mohyla Míru - Pracký kopec [online]. 2010 [cit. 2011-11-20]. Dostupné z www: . Památníky a sochy [online]. 2010 [cit. 2011-11-20]. Dostupné z www: . Památníky a sochy [online]. 2010 [cit. 2011-11-20]. Dostupné z www: . Mohyla Míru - Pracký kopec [online]. 2010 [cit. 2011-11-20]. Dostupné z www: . Bitva tří císařů 2. prosince 1805 [online]. 2010 [cit. 2011-11-20]. Dostupné z www: . O historickém návrší Santon [online]. 2011 [cit. 2011-2-14]. Dostupné z www: .

26

Santon byl roku 1805 hlavním opěrným bodem levého křídla francouzské armády. Napoleon zde rozmístil 17. lehký pěší pluk generála Clappareda, nechal vykopat tři řady zákopů a do nich umístil osmnáct těţkých děl.91 Vojáci dostali rozkazem chránit kopec proti generálu Bagrationovi do posledního muţe. Po této bitvě se kopci téţ říkalo „Napoleonův kopec.“ Dnes zde můţeme vidět repliku francouzského kanónu typu Gribeauval. Santon patří na seznam chráněných přírodních památek okresu Brno – venkov.92 Na Santonu také stojí replika tříliberního francouzského kanonu typu Grilbrauval z roku 1988.93

4.1.1.3 Ţuráň Návrší Ţuráň leţí severně od Šlapanic u silnice směrem na Olomouc. Je to uměle navršená kamenná mohyla94, na které bylo velitelské stanoviště francouzského císaře Napoleona v bitvě u Slavkova.95 Odtud vydal 2. prosince 1805 rozkaz k útoku proti spojeneckým vojskům. V okolí návrší byly umístěny francouzské zálohy, skládající se z Císařské gardy a granátnické divize. Pod mohylou bylo nalezeno mnoho hrobů a uměleckých předmětů. Francouzi toto návrší nazývají také Napoleonovým stolem nebo Návrším císařovým.96

Obr. 2: Ţuráň. Zdroj: vlastní. 91 92 93 94 95 96

Bitva tří císařů 2. prosince 1805 [online]. 2010 [cit. 2011-11-20]. Dostupné z www: . FIDLER, Jiří. Slavkovská encyklopedie. JOTA, s.r.o, 2005. S. 237. Slavkov u Brna Austerlitz [online]. [cit. 2012-3-7]. Dostupné z www: . Žuráň - tip na výlet-Stará Pošta [online]. ©2006-2011 [cit. 2012-2-29]. Dostupné z www: . Žuráň - památník bitvy [online]. ©2002-2012 [cit. 2012-2-29]. Dostupné z www: . FIDLER, Jiří. Slavkovská encyklopedie. JOTA, s.r.o, 2005. s. 278.

27

4.1.1.4 Pomník generála Valhuberta Tento pomník je věnovaný jedinému padlému francouzskému generálovi v bitvě u Slavkova - Jean Maria Melon Roger Valhubertovi. Stojí u silnice jiţně od obce Tvaroţná.97 Je to dva metry vysoký, ţulový obelisk s bronzovou plaketou zobrazující zvětšený odlitek jedné strany medaile s portrétem tohoto generála. Na patě pomníku se nachází nápis: „Nákladem obce Tvaroţná 24. 11. 2000“98 Odhalení proběhlo ve stejném roce k 195. výročí bitvy u Slavkova.99 V roce 2004 zde na travnaté ploše byla u pomníku vysazena lípa. Vlevo od pomníku vlají tři vlajky – Evropské unie, České republiky a obce Tvaroţné.100

4.1.1.5 Pomník padlým koním v bitvě u Slavkova Tento pomník stojí u Staré Pošty nedaleko Koválovic. Je věnován asi 5000 koním padlým roku 1805 v bitvě u Slavkova. Také zde jiţ byl vysazen hájek stromů symbolizujících padlé vojáky. Základní kámen pomníku byl poloţen 10. prosince 2008. Bronzová socha koně zasaţeného kulkou váţí 300 tun a jejím autorem je Nikos Armutidis. Tato socha má také znázorňovat vztah člověka a koně ve všech podobách. Odhalena byla ke 241. výročí Napoleonových narozenin.101 Část motta pomníku tvoří úryvek z básně Fráni Šrámka „Raport“:

4.1.1.6 Stará pozořická pošta Téměř původní budova Staré pošty stojí na severovýchodním okraji slavkovského bojiště u silnice směrem z Brna do Vyškova. Roku 1805 před slavnou slavkovskou bitvou se zde setkal v hlavním Muratově stanu císař Napoleon se svými maršály a naplánovali rozmístění vojsk na linii Jiříkovického a Zlatého potoka. Poštu také před bitvou obsadil se svým štábem ruský generálporučík Bagration při postupu 97 98

99 100 101

Tvarožná - pomník generála Valhuberta [online]. ©2007-2012 [cit. 2011-7-12]. Dostupné z www: . Pomník generála Valhuberta [online]. ©2005-2012 [cit. 2011-7-12]. Dostupné z www: .

Tvarožná - pomník generála Valhuberta [online]. ©2007-2012 [cit. 2011-7-12]. Dostupné z www: . Pomník generála Valhuberta [online].2012 [cit. 2011-7-12]. Dostupné z www: . Pomník padlým koním v bitvě u Slavkova [online]. ©2008-2010 [cit. 2012-3-7]. Dostupné z www: .

28

z Olomouce a v den bitvy odtud vyrazili. Po bitvě zde byly domluveny předběţné podmínky mírové smlouvy mezi Napoleonem a kníţetem Lichtensteinem.102

4.1.1.7 Zámek Slavkov Zámek byl vybudován v 16. století jako renesanční a v 17. století byl přebudován na barokní. Jeho historie je spjata s rodem Kouniců.103 V době napoleonských válek poslouţil před bitvou jako sídlo oddílů francouzského generála Soulta. Poté byl obsazen spojeneckými vojsky a stal se hlavním stanem ruského cara Alexandra I. A rakouského císaře Františka I. Po bitvě, kterou Napoleon vyhrál, bylo v oválném sále tohoto zámku podepsáno 6. prosince příměří obou znepřátelených stran zastoupených francouzským maršálem Berthierem a rakouským kníţetem Lichtensteinem. Zámek byl vyhlášen národní kulturní památkou.104

4.2 Památníky Na památku téměř kaţdé svedené bitvy v historii je postaven alespoň jeden pomník či jiný památník, který bude připomínat statečnost a oběti dalším generacím lidí. Napoleonské války byly v naší historii velkým mezníkem, ve kterém zemřelo mnoho vojáků i civilních obyvatel různých národností, proto existuje i velké mnoţství pomníků, památníků či jiných připomínek. Zde je uvedeno jen několik příkladů.

4.2.1 Pomník napoleonských válek v Abácii Park Abácie se nachází na soutoku Roţnovské a Vsetínské Bečvy ve Valašském Meziříčí. Za napoleonských válek zde byl několikrát vybudován velký vojenský tábor a později lazaret pro raněné vojáky v Ţerotínském zámku. V Abácii proto lidé postavili pomník z jarcovského vápence na počest tisícovky ruských a rakouských vojáků, 102 103 104

Bitva 1805. [online]. 2009 - 2011 [cit. 2011-11-20]. Dostupné z www: . Stavební historie. [online]. 2009 - 2011 [cit. 2012-3-7]. Dostupné z www: . Zámek Slavkov – Austerlitz. [online]. 2009 - 2011 [cit. 2012-3-7]. Dostupné z www: .

29

kteří zemřeli v lazaretu a jsou zde pohřbeni.105 Pomník odhalili roku 1899.106 U cesty do Hrachovce, po níţ vojáci jezdili, byl také vztyčen litinový kříţ.107

Obr. 3: Mapa umístění pomníku. Zdroj: ATLAS Czech 2012 NT, upraven pomocí programu Garmin.

4.2.2 Pomník tří císařů nad Zbýšovem u Brna Československá napoleonská společnost odhalila 17. září 2005 pomník ke 200. výročí bitvy u Slavkova na 293. kvótě slavkovského bojiště. Návrh pomníku vytvořili brněnští architekti Václav Pyllmajer a Martin Hotárek. Památník je vyroben ze tří druhů ţul, symbolizující účastníky bitvy. Sloupy jsou z ţuly francouzské, nápisové desky z ruské ţuly a zbytek památníku z ţuly německé. Na vrcholu je umístěn symbol bitvy „slavkovské slunce.“ 108

105 106 107 108

Památník napoleonských válek v Abácii. [online]. [cit. 2011-11-20]. Dostupné z www: . Památky města valašského meziříčí [online]. [cit. 2011-11-20]. Dostupné z www: . Památník napoleonských válek v Abácii. [online]. [cit. 2011-11-20]. Dostupné z www: . Československá Napoleonská Společnost, o. s. [online]. (c) 2002 - 2007 [cit. 2011-11-20]. Dostupné z www: .

30

Obr. 4: Mapa umístění pomníku u Zbýšova. Zdroj: ATLAS Czech 2012 NT, upraven pomocí programu Garmin.

4.2.3 Pomník padlých vojáků z napoleonských válek v Holešově Pomník pocházející z roku 1905 nechal vytesat, na náklady ze sbírky, Spolek vojenských vyslouţilců z Holešova. Pomník zhotovil sochař Jan Krajčo. Slavnostně byl odhalen 20. srpna 1905 majitelem holešovského panství Rudolfem hrabětem z Vrbna - Kounic, jeho manţelkou Elvírou, za spoluúčasti okresního hejtmana JUDr. Jana Hlošky a starosty města lékárníka Františka Haluka. Významného hosta zde představovala královská princezna bavorská. Zúčastnili se rada a zastupitelstvo města, místní honorace a další významní hosté. Původně byl pomník osazen deskou z černého mramoru s věnováním památce vojínů zemřelých v Holešově za napoleonských válek v letech 1805 – 1814. Nad deskou se nacházel heraldický orel, znak carského Ruska a pod vrcholem plastika císařské koruny. Po první světové válce byly orel i koruna odstraněny a na pomník byla připevněna další deska, tentokrát bronzová s vyobrazením dvou ţen a malého chlapce truchlících u vojenského hrobu otce, věnovaná sto deseti holešovským občanům padlým za první světové války. Po obou stranách pomníku byly dány desky se jmény padlých občanů. Znovuodhalení pomníku se konalo 12. července 1931.109

109

Připomínka Bitvy tří císařů v Holešově [online]. 2005 [cit. 2005-8-30]. Dostupné z www: .

31

Obr. 5: Umístění pomníku v Holešově. Zdroj: ATLAS Czech 2012 NT, upraven pomocí programu Garmin.

4.3 Naučné stezky Nejen pomníky a památníky či jiné eventy přibliţují historii napoleonských válek. Jsou zřízeny i naučné stezky, které popisují určitou bitvu a při jejich absolvování vedou po významných místech oné bitvy.

4.3.1 Po stopách Napoleonova působení na Znojemsku Tato stezka byla slavnostně otevřena 7. července 2007110 na louce U Hájku nedaleko Napoleonovu dubu. Otevření se zúčastnilo dvacet hostů a vojáků v dobových uniformách z Klubu vojenské historie Znojmo, kteří předvedli malou ukázku bitvy. Stezku sponzorovalo vinařství Hort a vinařství Lahofer, za podpory obce Dobšice a Klubu vojenské historie Znojmo.111 Stezka je dlouhá 12 km pro pěší a 60 km pro cyklisty. Je osázená 19 panely s informacemi o místech významnějších okamţiků bitvy z roku 1809 (příloha č. 9). 110

111

Vinařská stezka Po stopách Napoleona [online]. 2009 – 2012 [cit. 2012-3-14]. Dostupné z www: . Po stopách Napoleona - nová vinařská stezka v Dobšicích [online]. © 2009 [cit. 2012-3-14]. Dostupné z www: .

32

Velká informační tabule je umístěna u vjezdu do viniční trati U Hájku112. Kaţdoročně je zde konán turistický pochod „Po stopách a památkách Napoleona“.

4.3.2 Naučná stezka bitva Tří císařů Tato stezka byla vybudována v roce 2003 Obecně prospěšnou společností Mohyla míru – Austerlitz. Na stezce je umístěno 29 mapových panelů (Šlapanice, Ţuráň, Rohlenka, Santon, Tvaroţná – Blaţovice, Blaţovice – Jiříkovice, Staré vinohrady, Křenovice, Zbýšov, Hostěrádky – Rešov, Sokolnice – Práce – Újezd u Brna, Újezd

-

Kaple

sv.

Antonína,

Ţatčany

-

Újezd

–

Sokolnice,

Ţatčany,

Boţí Muka - Telnice – Sokolnice, Sokolnice – Telnice, Sokolnice, Kobylnice, Mohyla míru

–

jih,

Mohyla

míru,

Ponětovice

–

Práce,

Ponětovice,

Jiříkovice,

Jiříkovice - vrchnostenský dvůr, Holubice, Stará pošta, Pozořice, Holubice - bývalý mlýn, Slavkov u Brna)113, na kterých jsou popsány historické okamţiky, vyobrazeno rozmístění vojsk a uvedeny další informace týkající se této bitvy a jejich účastníků. Trasa je dlouhá přes 60 km. (Mapa stezky je v příloze č. 2.)

4.4 Vojenské nemocnice a lazarety V minulosti lékařství nebylo na vysoké úrovni. Jeho rozvoj byl velmi pomalý. Nejvíce se rozvíjela chirurgie a také internisté se snaţili získávat stále nové poznatky. V bitvách bylo nutno co nejrychleji a pokud moţno efektivně ošetřovat traumatická zranění. Nejčastěji se tato ošetření prováděla amputacemi a končila buď smrtí, nebo doţivotním zmrzačením raněného vojáka. Lehká zranění byla jen ovázána, ostatní operovány přímo u bitevní vřavy a později odváţeny do nemocnic či lazaretů. Pro velkou vzdálenost těchto zařízení od bojišť mnoho raněných umíralo při transportech. Také ranění umírali nedostatkem hygieny, kvůli kterému vznikaly

112

113

Vinařská stezka Po stopách Napoleona [online]. © 2009 – 2012 [cit. 2012-3-14]. Dostupné z www: . Naučná stezka bitva tří císařů [online]. 2009-2011 [cit. 2012-4-10]. Dostupné z www: .

33

a rychle se šířily bakteriální nákazy, zejména tyfus. Aţ za napoleonských válek se po vzoru Francouzů zřizovali provizorní nemocnice v okolí bojišť.114 Nejvyspělejší

lékařskou

pomoc

měla

Francie.

Asi

nejznámějším

a nejpokrokovějším chirurgem a doktorem vůbec byl šéfchirurg Jean Dominique Larrey. Zavedl pohyblivé ambulance, které cestovaly s vojáky a stály přímo u bojiště. Vozili s sebou také obvazový materiál, hlavně šarpie, náplasti, nástroje, masti a léky. Prosadil také, provedení amputace nejpozději do 24 hodin od zranění, aby měl zraněný větší šanci na uzdravení. Vojáci nesměli být ošetřováni v průběhu bitvy a tak se jim ošetření dostalo aţ po jejím konci. Rány byly omývány slanou vodou smíchanou s kafrem a pálenkou a poté obvazovány suchými obvazy a náplastmi s mastmi. Také pouţíval fixační dlahu, aby zabránil pohybu končetiny. Pouţíval i dřevěné protézy s koţenými řemeny. Jako první lékař vyzkoušel výţivu sondou při zranění jazyka maršála Murata.115 Za mnohá úmrtí nese vinu špatná následná péče v nemocnicích či lazaretech. Vedení těchto institucí podléhalo lhostejným úředníkům, kteří neměli nijak velký zájem o vybavení či celkové potřeby nemocnic. Tajně rozprodávali oves, chinin aj., proto chyběly zásoby.116 Špitály byly umisťovány do různých rozlehlejších budov, jako jsou kostely, kláštery, zámky, fary, panská sídla apod. a byly velmi spoře vybaveny. Chyběla sláma, jídlo, polštáře, lůţka a mnoho dalších věcí. Mnoho věcí museli poskytnout obyvatelé vesnic či měst ze svého nevelkého majetku. Také bylo potřeba mnoha koní a povozů pro transport do jiných lazaretů nebo zotavoven. Při pohledu na začátek a konec napoleonských válek, však vidíme obrovský pokrok.117 Roku 1805 byly zřízeny a do následujícího roku udrţovány vojenské nemocnice: ve Valašském Meziříčí, Bystřici, Rokytnici, Odrách, Opavě a Dlouhé Loučce s mnoha filiálkami v okolních vesnicích.

114 115 116 117

K obrazu vojenských nemocnic a jejich činnosti na Moravě za napoleonských válek [online]. 2009 [cit. 2012-2-28]. Dostupné z www: . K obrazu vojenských nemocnic a jejich činnosti na Moravě za napoleonských válek [online]. 2009 [cit. 2012-2-28]. Dostupné z www: . SVOBODA,Milan. Pravoslavný kříž v Dlouhé Loučce, 200. výročí bitvy u Slavkova, pocta obětem napoleonských válek. Šternberk: RETI, 2005. s. 6 – 12. K obrazu vojenských nemocnic a jejich činnosti na Moravě za napoleonských válek [online]. 2009 [cit. 2012-2-28]. Dostupné z www: .

34

Situace se o trochu zlepšila v roce 1809 po bitvách u Wagramu a Znojma. K 16. prosinci 1809 bylo evidováno v Čechách, na Moravě a ve Slezsku celkem 15 498 raněných.118 Ve třetí fázi vojenských nemocnic, po bitvě u Lipska, v roce 1813 se uţ péče ve vojenských nemocnicích s počátkem napoleonských válek nedala srovnat. Stále však chyběl dostatek personálu, lůţek apod. a byl přebytek zraněných.119 Jako podrobnější příklad jsou zde popsány dva lazarety.

4.4.1 Veselíčko 30. prosince 1805 byla zřízena ve zdejším zámku nemocnice. Mnoho vojáků na svá zranění nebo nemoci, jeţ se šířily nejen mezi vojáky, ale i mezi místními obyvateli, zemřelo. Během pěti měsíců zemřelo také 82 obyvatel.120 Tato nemocnice se stala velkou zátěţí pro trpící obyvatele, neboť museli poskytnout nejen jídlo, ošacení, koně, peníze, ale i pracovní sílu. V březnu 1806 zde provedli kontrolu z velitelství a zjistili velmi váţné nedostatky, jako dostatek záchodů, polštářů a daleký zdroj vody. Nemocnice byla v provozu do 8. června 1806.121 Opět zde nemocnice byla zřízena 4. července 1809 po bitvě u Wagramu.122 Tehdy sem bylo přivezeno 500 muţů, 400 zraněných a 100 personálu.123 Lidé se bouřili pro nedostatek pracovní síly na sklizeň úrody, jeţ měl vliv na chudobu a hlad lidí i na celé panství. Dalších 100 nemocných přibylo 17. prosince. Vojáci, kterým to jejich zdravotní stav dovolil, byli odváţeni do Potštátu nebo Velké Bystřice, protoţe na zámku jiţ nebylo místo. Po 10 měsících trvání nemocnice, se zde střídaly nákazy, nejčastěji úplavice. Zemřelo zde na700vojáků. Nemocnice byla zrušena 5. května 1810.124

118

SVOBODA, Milan. Pravoslavný kříž v Dlouhé Loučce, 200. výročí bitvy u Slavkova, pocta obětem napoleonských válek. Šternberk: RETI, 2005. s. 6 – 12. 119 K obrazu vojenských nemocnic a jejich činnosti na Moravě za napoleonských válek [online]. 2009 [cit. 2012-2-28]. Dostupné z www: . 120 Války napoleonské. Pamětní kniha obce Veselíčko. Dostupné ke staţení z www: . 121 Veselíčko[online]. 2010 [cit. 2011-8-6]. Dostupné z www: . 122 Války napoleonské. Pamětní kniha obce Veselíčko. Dostupné ke staţení z www: . 123 KUBISOVÁ, Adéla. Možnosti financování dětského domova se školou Veselíčko. Bakalářská práce. Veselíčko: 2007, Evropský polytechnický institut, s.r.o. v Kunovicích. [online]. 2008 [cit. 2011-8-6]. Dostupné ke staţení z www: . 124 Války napoleonské. Pamětní kniha obce Veselíčko. Dostupné ke staţení z www: .

35

Obr. 6: Zámek Veselíčko. Zdroj: vlastní.

Za pouhé 3 roky, po bitvě u Lipska, zde byla otevřena nemocnice naposledy. Od 11. listopadu 1813 aţ do 2. dubna 1814 sem byli dováţeni ranění vojáci. Mnoho muţů přeţilo a muselo jim být poskytnuto přístřeší. Obsadili na 400 domů.125 Pro velký nedostatek slámy i dřeva na topení pohřbívali mrtvé na svahu „Zámeckého kopce“. Nejprve je uloţili do hromadného hrobu, posypali vápnem a poté hlínou. Pochovávání mrtvých se dělo pouze večer za tmy. Pohřbíváni byli i ti, kteří ještě ţili, ale jiţ jim nebylo pomoci. Vztyčili jim zde dřevěný kříţ, který byl později vyměněn za kamenný.126 Zámek byl velmi poničen. Podlahy se musely vytrhat a znovu poloţit, venkovní zdivo i dlaţba se museli opravit, zdi vyčistit a vybělit atd. Mnohem hůře však na tom byli lidé, jeţ trpěli nedostatkem jídla i domovů. Vše mělo neblahý dopad na celé panství ještě po několik dalších let. Dnes je zámek nově opraven a je v něm zřízen dětský domov. Přilehlý park patří mezi nejvzácnější na severní Moravě. Část parku byla zřízena ve francouzském stylu. Rostou zde velmi vzácné dřeviny, některé i několik stovek let staré.127 Na svahu „Zámeckého kopce“ je vystavěn pomník věnovaný vojákům zemřelým ve zdejším lazaretu v letech 1805 – 1814. Na přední straně pomníku byl vytesán nápis 125 126 127

Války napoleonské. Pamětní kniha obce Veselíčko. Dostupné ke staţení z www: . Historie [online]. 2006 [cit. 2011-8-6]. Dostupné z www: . KUBISOVÁ, Adéla. Možnosti financování dětského domova se školou Veselíčko. Bakalářská práce. Veselíčko: 2007, Evropský polytechnický institut, s.r.o. v Kunovicích. [online]. 2008 [cit. 2011-8-6]. Dostupné ke staţení z www: .

36

v ruském jazyku, který znamená „Chrabrým vojínům rakouským a ruským ve zdejším zámku za válečných let 1805 – 1809 a 1812 zesnulým, poslední tento odpočinek dopřán. „МИРЬ ИХЬ ПРАХЧ“ A na zadní straně nápis v překladu zní: „Za panování a přispění Jeho Veličenstva císaře Františka Josefa I. 1905. Zbudován spolkem vojenských vyslouţilců okolí prosenického přispěním vysokorodého hraběte Aloise Podstatzského – Lichtensteina, ruského ministerstva války, okolních obcí, spolků, korporací a dobrodinců L. P. 195.“128

Obr. 7: Pomník ve Veselíčku. Zdroj: vlastní.

4.4.2 Holešov Za bitvy u Slavkova byl zřízen lazaret v bývalých holešovských kasárnách pluku holešovských myslivců. Druhý menší lazaret se nacházel v zadním traktu první holešovské městské radnice. V lazaretu ošetřovali většinou mladíky mezi 20 a 40 lety nebo chlapce mezi 15 a 18 lety. Umírali většinou na infekční onemocnění, hlavně na břišní tyfus, sněť, ale také na bacilární úplavici, zápal plic, chrlení krve, kurděje nebo na celkové vyčerpání organismu v zimních měsících. Podle zápisů v holešovské kronice zemřelých umřelo 934 osob. 128

Historie [online]. 2006 [cit. 2011-8-6]. Dostupné z www: .

37

Personál nemocnice se skládal z 21 lidí, z toho byl jeden šéf lékař, jeden nadlékař, jeden lékař, jeden praktikant, čtrnáct podošetřovatelů, jeden svobodník, jeden četař a jeden sluha. V malé pobočce v Rymicích se nacházelo 7 členů personálu. Vozy s mrtvými jezdily přes náměstí, Ţopskou branou (zbořena1888) za město, kde byli pohřbíváni do hlubokých společných jam a posypáni nehašeným vápnem. Mrtví nepocházeli jen z Čech a Moravy, ale byli mezi nimi Maďaři, Ukrajinci, Srbové, Italové, Němci, Francouzi, Rakušané, Němci, Poláci, Rusové, Holanďané, Chorvati a další. Zpočátku bylo místo společných hrobů označeno jen vysázenými stromy, aţ později se část označila pomníkem a část označovaly tři původně vysazené lípy a velký dřevěný kříţ. Dnes je tam jiţ pomník nový.129

4.5 Eventy Eventem je označována akce nebo událost, nelze jej však přesně definovat, protoţe je velmi sloţitý a mnohovýznamný. Eventy lze charakterizovat jako jedinečné, dočasné, speciálně naplánované, řízené a organizovaně zabezpečené akce či události s dopadem na cestovní ruch. Akce pro návštěvníky neatraktivní, tedy s nulovým dopadem na cestovní ruch, takto nelze označit. Kaţdý event má charakteristické znaky jako jedinečnost a originalitu, konkrétní místo konání, předem danou dobu trvání a je to uměle vytvořená a předem naplánovaná akce. Dalšími znaky jsou například jasně daný rozpočet, pevný harmonogram, místní přesah, spojení se silným záţitkem apod. Je však i druhá skupina eventů, do níţ patří takové akce a události, které jsou navštěvované turisty, jiţ se nacházejícími v dané destinaci a nepřijeli tedy přímo na daný event. Členění eventů:

129

-

Podle obsahového zaměření (tematické)

-

Podle cílových skupin

-

Podle místa

-

Podle pořadatelského subjektu

Připomínka Bitvy tří císařů v Holešově [online]. 2005 [cit. 2011-8-30]. Dostupné z www: .

38

-

Podle velikosti (počtu účastníků)130

4.5.1 Napoleonské dny Historie této akce je spojena s bitvou u Slavkova, kde se Napoleon stal vítězem a která nejvíce zůstává v povědomí lidí. Jiţ 28. června byla zahájena napoleonská výstava ve slavkovském zámku, která trvala aţ do 19. července 1931. Výstava se konala u příleţitosti 125. výročí bitvy u Slavkova a 120. výročí Napoleonovy smrti. Jejím hlavním cílem se stalo vyzdviţení přátelství mezi Francii a Československem. Myšlenka na uspořádání výstavy se zrodila roku 1930 a téhoţ roku vznikl i stejnojmenný spolek, jehoţ členové se nápad snaţily co nejrychleji zrealizovat. Sbírali drobné předměty ze soukromých a státních sbírek a také museli zajistit financovaní od dobrovolníků. Pro tuto výstavu bylo zapůjčeno celé levé křídlo slavkovského zámku. Návštěvníci si tedy kromě výstavy mohli poprvé prohlédnout obrazy z kounicovské sbírky. Výstava se konala pod záštitou československý i francouzských osobností. Prohlédnout si ji přijel i tehdejší československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. O výstavě byl vydán Katalog Napoleonské výstavy a při této příleţitosti vyšla i publikace Slavkov (Napoléon - Austerlitz 1805-1831). V katalogu byly popsány všechny exponáty této výstavy. Dohromady jich bylo vystaveno 493 kusů rozmístěných ve dvanácti zámeckých sálech. Dominantou této výstavy byla busta císaře Napoleona. Obrazu zde návštěvníci mohli vidět celkem 187 kusů. Druhá část výstavy probíhala v budovách několika místních škol. Témata této části byla ţivnostenská, průmyslová, zemědělská a kulturní. Návštěvnost se výstavy se vyšplhala na sedmdesát tři tisíc domácích i zahraničních návštěvníku, tudíţ byla povaţována za úspěšnou. Po ukončení přestěhovali výstavu Praţské vzorkové veletrhy, kde rovněţ slavila velký úspěch.131 Na popud výstavy vzniklo muzeum roku 1932, ale zakrátko bylo zrušeno. Také vznikl Klub přátel Francie. Tento klub získal pro nové napoleonské muzeum tři

130

KOTÍKOVÁ, Halina a Eva SCHWARTZHOFFOVÁ. Nové trendy v pořádání akcí a událostí (events) v cestovním ruch. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2008. s. 11. 131 Napoleonské dny - historie [online]. 2004 [cit. 2012-3-1]. Dostupné z www: .

39

křídla v přízemí slavkovského zámku. Zde byla zahájena další akce pro podporu návštěvnosti s názvem Napoleonské hry. Poprvé se odehrály na počátku 19. století. Novodobé napoleonské hry na ně navázaly v 90. letech 20. století a konají se v polovině srpna kaţdým rokem, přibliţně na výročí císařových narozenin. Úkolem her je zábavné seznámeni veřejnosti s částí evropské historie. Program se stále rozšiřuje. Tato akce je menší obdobou Zimních vzpomínkových akcí. Na obou kaţdoročních událostech spolupracuje Projekt Austerlitz a Central European Napoleonic Society (C.E.N.S.). Kromě těchto her vznikly další dvě akce, pořádané kaţdým rokem - golfový turnaj startovaný výstřelem z repliky historického kanonu a druhou je výstava vín spojena s veřejnou ochutnávkou a probíhající ve slavkovském centru Bonaparte.132

4.5.2 Zimní vzpomínková akce Kulturní vzpomínková akce je známá pod lidovým názvem „ Zimní napoleonské dny“ a koná se kaţdoročně vţdy začátkem prosince u obce Tvaroţná. Nadšenci z napoleonských společností z celé Evropy se sejdou, aby provedli rekonstrukci slavné bity „Tří císařů“, v dobových oděvech, s dobovými zbraněmi nejen pro svoje potěšení, ale i pro potěšení stále rostoucího počtu návštěvníků. Tyto dny mají jiţ třicetiletou tradici, ale program se nikdy neopakuje. Tato víkendová podívaná je zahájena příchodem armád po autentických trasách, přehlídkou uniforem a pokračuje ukázkou bitvy. Při bitvě je pouţita dobová mluva a bitva je svedena na témţe místě jako v roce 1805. Při ukázce se střílí z ručních zbraní i z replik děl.

132

Napoleonské dny - historie [online]. 2004 [cit. 2012-3-1]. Dostupné z www: .

40

Obr. 8: Batalion Austerlitz. Zdroj: vlastní.

Po skončení bitvy je moţné si prohlédnout slavkovský zámek a v podvečer je program zakončen ohňostrojem. Následující den je věnován pietním aktům, kdy je uctěna památka padlých vojáků u Mohyly míru. Během celého víkendu probíhá ve Slavkově jarmark. Celá akce stojí přes 38 milionů korun a je financována sponzory za přispění Jihomoravského kraje. Tuto akci kaţdoročně navštíví kolem 10 000 návštěvníků.

Obr. 9: Zimní vzpomínková akce 2010. Zdroj: vlastní.

41

Dny jsou velmi dobře organizovány, ale mají i mnoho nedostatků, které by mohli v budoucnu způsobit problémy, od zlepšení pohodlí návštěvníků, přes chybějící občerstvení a zejména sociálního zařízení. Také hrozí návštěvníkům zranění při pochodu vojsk, jeţ nejsou nijak odděleny od přihlíţejících návštěvníků. V průvodu pochoduje i několik koní a na zmrzlé cestě hrozí zranění. Problém představuje i parkování, které probíhá kolem hlavní cesty směrem na Brno za plného provozu. I přesto všechno je to krásná podívaná a stojí za to ji navštívit.

4.5.3 Akce pořádané pouze k větším výročím Tyto kulturní akce jsou pořádány jen ke kulatým výročím. Jsou spojeny s pietním aktem uctění památky padlých vojáků. Většinou jsou svázány s doprovodným programem pro návštěvníky.

4.5.3.1 Akce pořádaná ke 200. výročí bitvy u Slavkova Ke 200. výročí vzniku lazaretu za napoleonských válek konalo město Holešov s přispěním Městské kulturního střediska pietní setkání s ukázkou slavkovské bitvy v podání členů Československé napoleonské společnosti Brno. Celý program zahájil vzpomínkovým projevem spisovatel, historik a starosta obce Tvaroţná, František Kopecký. Následovalo pokládání věnců a čestná salva členů dobového vojenského pluku. Poté vyšel průvod z Amerického parku do města a byl zakončen čestnou salvou na Náměstí sv. Anny, kde se nacházel tehdejší lazaret. V nedalekém zámeckém parku se následně konala ukázka slavné bitvy u Slavkova.133

133

Připomínka Bitvy tří císařů v Holešově [online]. 2005 [cit. 2005-8-30]. Dostupné z www: .

42

5 Moţnosti vyuţití historie v produktech cestovního ruchu a jejich logistické zajištění. Poslední kapitola této bakalářské práce je zaměřena na vytvoření návrhu dvou produktů vhodných pro cestovní ruch. Cílem tohoto produktu je propojení vzdálených míst na Moravě spojených s historií napoleonských válek do jedné trasy, na jejímţ základě bude vytvořen méně obvyklý typ dovolené. V druhém produktu na základě podobné trasy, která bude opět propojovat tato místa, bude vytvořen vzdělávací program ve formě výletu, který lze začlenit do školních osnov jako doplnění a zpestření výuky. Pomocí dotazníkového šetření bylo analyzováno povědomí veřejnosti o napoleonských válkách a jejich názor na začlenění vzdělávacího výletu do školních osnov. Oba produkty spojují především místa dvou známých bitev svedených na moravském území v napoleonských válkách – bitvu Tří císařů a bitvu u Znojma. V prvním produktu je propojena aktivní dovolená s poznávacím záţitkem a ve druhém vzdělání se zábavou.

5.1 Dotazníkové šetření Pro získání postoje veřejnosti k danému tématu bylo zvoleno dotazníkové šetření zejména pro jeho rychlost a jednoduchost. Vytvořeným dotazníkem (příloha č. 3), který vyplnilo 120 lidé, z nichţ 62 osob dotazník vyplňovalo na Zimní vzpomínkové akci ve Slavkově u Brna v zimě roku 2010 a zbylých 58 osob bylo dotázáno v pracovních dnech přímo na ulicích měst Přerova a Ivančic. Je zde však riziko zavádějících informací způsobené ochotou či neochotou spolupráce dotazovaných134.

134

SCHEJBAL, Ctirad. Optimalizace produktů cestovního ruchu. Přerov: Vysoká škola logistiky, o.p.s, 2011. S. 17 - 19

43

1. Jste muž či žena? 36% muž 64%

žena

Zdroj: vlastní zpracování

Jak z grafu vyplývá, na dotazy odpovídali převáţně muţi (64 %) a z ţen odpovědělo pouze 36%.

2. Kolik je Vám let? 8%

18% do 20 let 21-25 let

49%

26 - 40 let

25%

nad 40 let

Zdroj: vlastní zpracování

Ve věkovém rozmezí odpovídajících převaţoval věk mezi 26 - 40 lety (48%), dále věk mezi 21 - 25 lety (25%), poté mladí lidé do 20 let (18%) a nejméně odpovídajících bylo věkem nad 40 let (8%).

44

3. Z jakého kraje pocházíte? 1%

1%

1%

2%

1% Praha Středočeský

22%

Jihlavský 32%

Pardubický Jihomoravský Olomoucký Zlínský

40%

Ostravský

Zdroj: vlastní zpracování

Nejvíce

dotazovaných

osob

pocházelo

z kraje

Olomouckého

(40%),

dále

z Jihomoravského kraje (32%) a nejméně to byly občané Čech.

4. Víte, kdo byl Napoleon Bonaparte? 7%

ano ne 93%

Zdroj: vlastní zpracování

Na tuto otázku odpovědělo 93% dotazovaných kladně a pouze 7% jich neznalo tuto osobu.

45

5. Zajímají Vás napoleonské války? 7% 35% ano ne nevím

58%

Zdroj: vlastní zpracování

Většinu dotazovaných napoleonské války samotné nezajímají (58%). Toto téma je předmětem zájmu 35 % dotazovaných a 7% tázaných neví, zda je války zajímají.

6. Měl/a byste zájem o nějaký výlet či jiný produkt CR zaměřený na toto téma? 2% 0%

ano 46%

ne nevím

52%

Zdroj: vlastní zpracování

Jak vyplývá z grafu, 52% lidí nemá zájem o produkt cestovního ruchu spojený s napoleonskými válkami, ale 46% dotazovaných by tento produkt zajímal. 7. Pokud „ano“, kolik dnů maximálně by měl mít? 5% 13% do 3 dnů 4-7 dnů 21%

2 týdny 61%

Zdroj: vlastní zpracování

46

více

V předchozí otázce odpovědělo kladně 56 osob. Tyto osoby byly tázány tedy i na tuto otázku. Většina by byla ochotna jen maximálně na tři dny. Týká se to aţ 61% dotazovaných. Na více neţ dva týdny by jelo jen 5% těchto lidí.

8. Jakému ubytování dáváte na dovolené přednost? 4%

27%

penzion apartmán

6%

hotel motel

63%

Zdroj: vlastní zpracování

Nejoblíbenějším typem ubytování jsou hotely (63%) a nejméně oblíbeným jsou motely (4%). 9. Jaký druh dopravy preferujete? 3% auto vlak 36%

autobus 55%

kolo

6% Zdroj: vlastní zpracování

Nejvíce dotazovaných jezdí na dovolenou autem (56%), oblíbený nebo spíše vyuţívaný dopravní prostředek je autobus (36%). Mezi méně vyuţívané patří vlak (6%) a kolo je spíše odpočinkovým či výletním dopravním prostředkem na menší vzdálenosti.

47

10. Podnikl/a byste i cyklistický výlet po těchto památkách? 26% ano ne

52%

nevím 22%

Zdroj: vlastní zpracování

52% dotázaných osob neví, zda by podniklo výlet po těchto památkách na kole. Dále pak převáţily odpovědi kladné nad zápornými (26% ku 23%).

11. Pokud „ano“, kolik kilometrů maximálně na celé trase? 10% 6% 36%

do 20 km 21-50 km 50-100 km více

48% Zdroj: vlastní zpracování

Z předchozí otázky je vidět, ţe 31 osob by jelo na výlet po těchto památkách na kole, proto byli dotázáni na tuto otázku. Jejich odpovědi následující: do 20 km by bylo ochotno jet 35% dotázaných, do 50 km 48%, od 50 do 100 km 6% a více km by jelo 10% dotázaných.

3%

12. Kolik byste byl/a ochoten/ochotna za dovolenou na kolech po těchto památkách zaplatit? 0%

23%

1 000 Kč 5 000 Kč 10 000 Kč více

74% Zdroj: vlastní zpracování

48

Nyní byli dotázáni lidé, ochotní účastnit se dovolené formou jízdy na kole. 74% návštěvníků by zaplatilo do 5000 Kč, ale více neţ 10 000 Kč by nezaplatil nikdo z nich.

13. Navštívil/a byste i okolní památky?

22% ano ne 10%

nevím 68%

Zdroj: vlastní zpracování

Během cyklistické dovolené by okolní památky navštívilo 68% dotazovaných a pouze 10% by se zaměřilo pouze na plánované památky. 14. Znáte Napoleonské dny ve Slavkově u Brna?

48% 52%

ano ne

Zdroj: vlastní zpracování

Převáţná většina dotázaných Napoleonské dny pořádané ve Slavkově u Brna nezná. Od 48 % lidí zněla odpověď „ano“.

49

15. Navštívil/a jste je? 33% ano ne

67%

Zdroj: vlastní zpracování

67% osob tuto akci nikdy nenavštívilo. Pouhých 33% dotázaných Napoleonské dny navštívilo.

16. Pokud „ano“ líbily se Vám? 5%

ano ne 95%

Zdroj: vlastní zpracování

95% návštěvníků se Napoleonské dny líbily a pouze 5% nikoliv. 17. Slyšel jste někdy o vojenských lazaretech napoleonských válek? 17%

ano ne 83% Zdroj: vlastní zpracování

50

18. Navštívil/a byste takové zařízení, zřízené na ukázku? 11% ano 25%

ne 64%

nevím

Zdroj: vlastní zpracování

Jak je zřejmé, 83% dotázaných osob nic neslyšelo o lazaretech zřizovaných za napoleonských válek, ale jak vyplývá z osmnácté otázky, 64% by mělo zájem navštívit takovýto lazaret zřízený jako ukázka pro veřejnost.

19. Myslíte si, ţe by poznávací zájezd s touto tematikou mohla být začleněna do učebních osnov dějepisu ve školách? 25% ano 52%

ne nevím

23%

Zdroj: vlastní zpracování.

Na tuto otázku odpovědělo kladně 52% dotázaných a záporně 23% dotázaných osob. Osob bez názoru bylo 25%.

5.2 „Po stopách napoleonských válek na kole“ Tento produkt je navrţen jako 7 denní výlet na kole po památkách napoleonských válek na Moravě. Spojuje sportovní a poznávací záţitek. Trasa výletu135 (příloha č. 4) měří 244 km, proto je rozdělena do několika úseků. Tyto úseky jsou překonávány po dnech a kaţdý z nich je ještě rozdělen několika krátkými přestávkami 135

Trasa byla plánovaná v programu Garmin, za pomoci plánování map na < http://www.seznam.cz/> a programu Google Earth.

51

pro odpočinek či k prohlídce památek. Z hlediska obtíţnosti je trasa zvládnutelná. Není však doporučena lidem bez fyzické kondice nebo nezvyklých na dlouhé cesty na kole. V ceně výletu je zahrnuto ubytování, průvodce a doprava zpět do výchozího místa. Výlet je plánován pro max. 10 osob. První část trasy vede z Přerova do Slavkova u Brna, města nejvíce poznamenaného napoleonskou historií. Kaţdým rokem zde v zimě a v létě probíhá víkendová akce spojená s napoleonskými válkami. V případě zájmu je moţno kulturní záţitek zařazen do programu. Mimo tyto akce je moţno navštívit slavkovský zámek. Také zde byla vytvořena naučná stezka „Bitva Tří císařů“, vedoucí nejen po významných místech slavkovského bojiště. Také nedávno vznikl nový program pro návštěvníky „Po stopách napoleonských válek na Moravě“, který návštěvníky provede po dominantách slavkovského bojiště s ukázkou bitvy a celodenní stravou. Třetí moţností je samostatná prohlídka slavkovského okolí. Podle toho, zda probíhají slavkovské slavnosti je přizpůsobena délka pobytu i cena ubytování. Výjezd je tedy plánován z Horního náměstí v Přerově. Pak sjedeme na ulici Pivovarská, odbočíme vpravo na ulici Spálenec, pak u řeky Bečvy opět vpravo na Spálenec a po 215 m budeme u mostu, kde odbočíme vlevo na cyklostezku U Bečvy. Ujedeme 800 m a odbočíme vlevo na most. Za mostem vpravo kolem řeky Bečvy (1 200 m), pak vpravo na most na něm opět vpravo na cyklotrasu č. 6035, po které ujedeme 4,6 km aţ do Pavlovic u Přerova na křiţovatku silnic č. 43 714 a 43 722. Zde odbočíme vpravo a hned opět vpravo na cyklotrasu č. 6062 (4,5 km) do Bezuchova. Zde odbočíme vpravo na cyklotrasu č. 5035, po které pojedeme aţ do Bystřice pod Hostýnem, do Městského parku, coţ je asi 11 km. Zde se nachází památník

věnovaný

napoleonským

vojákům

zemřelým

v místním

lazaretu.

Pak najedeme na cyklotrasu č. 5035 a po 260 m odbočíme vpravo na cyklotrasu č. 5033 směřující do Holešova (12,4km). Po ní pojedeme aţ na křiţovatku ulic Holajka (na této ulici lze navštívit starou kovárnu), Zámecká (zde je přístupný zámek s rozsáhlým parkem) a Střelnice v Holešově, kde odbočíme vpravo na cyklotrasu č. 5036 a pojedeme na Náměstí F. X. Richtera (zde v bývalých kasárnách byl lazaret, obr. 7 příloha č. 9, dnes nepřístupno) a po 85 m odbočíme vpravo do podchodu, kterým mprojdeme a budeme na náměstí Sv. Anny. Zde byla zadní část lazaretu a nachází se zde kostel, slouţící jako lazaretská kaple. Vrátíme se zpět na Náměstí F. X. Richtera, odbočíme vpravo na cyklotrasu č. 5036 a pojedeme necelý kilometr (904 m) do Amerického parku, kde se nachází Pomník věnovaný vojákům zemřelým 52

v holešovském lazaretu. Vrátíme se zpět na cyklotrasu č. 5036 a po ní zpět na křiţovatku ulic Holajka, Zámecká a Střelnice a po odbočení vlevo najedeme na cyklotrasu č. 5033 vedoucí do Kroměříţe. Délka úseku je asi 17,7 km. V Kroměříţi můţeme navštívit zámek a přilehlé zahrady,136 zapsané v seznamu UNESCO. Na zdejším Městském hřbitově je pískovcový náhrobek generálmajora Václava Jana, rytíře von Frierenbergera,137 účastníka bitev u Slavkova. Po ulici Hulínská přijedeme ke křiţovatce, na které odbočíme vlevo na cyklotrasu č. 47 Moravkou stezku, po které pojedeme na křiţovatku Erbenova nábřeţí a Rostislavovy ulice, kde odbočíme vpravo na cyklotrasu č. 5012. Po této trase pojedeme 1,8 km na kruhový objezd, ze kterého třetím výjezdem přijedeme na ulici Osvoboditelů. Po této ulici pojedeme 700 m, potom odbočíme vpravo na ulici Stavbařů, kde se nachází Hotel Hvězda138, naše ubytování. Následující den se stejnou cestou vrátíme na cyklotrasu č. 5012 a pojedeme po ní 9,4 km do Nětčič. Na konci této vesnice pojedeme rovně po silnici III. třídy č. 43 215, po které ujedeme dalších 3,5 km do Troubek. Přímým směrem urazíme 14 km na křiţovatku u obce Hvězdlice. Zde odbočíme vlevo na cyklotrasu č. 5029 vedoucí do obce Snovídky (9,6 km). Pak znovu zatočíme vlevo na cyklotrasu č. 473, kde po ujetí 7, 2 km přijedeme na křiţovatku s cyklotrasou č. 5097, po které pojedeme do Slavkova u Brna. Cesta je dlouhá 20,4 km aţ na ulici Zborovská, kde nalezneme po 100 m Penzion Olga139, vybraný pro naše ubytování. Zde zůstaneme den či dva, podle toho, zda se konají Napoleonské dny. Ve Slavkově u Brna začíná i druhý úsek vedoucí do Mikulova. Od Penzionu Olga pojedeme zpět 100 m na cyklotrasu č. 5097 a po necelých 7 km přijedeme do Křenovic. Odbočíme vlevo na cyklotrasu č. 5101 a po 4 km přijedeme do Šaratic. Zde zatočíme vpravo na cyklotrasu č. 5100 a po 8 km dojedeme do Újezdu u Brna. Odbočíme na cyklotrasu č. 473 vedoucí ulicí Komenského a po 600 m zatočíme vlevo na cyklotrasu č. 5062. Po této trase pojedeme 11,6 km do Blučiny, kde za mostem přes řeku Svratku zatočíme vlevo na cyklostezku s názvem Jantarová stezka – Greenways. Po ní pojedeme 14,4 km aţ na konec obce Vranovice, kde odbočíme vlevo na cyklotrasu č. 5043 Mikulovskou moravskou vinnou. Po 12 km se dostaneme 136 137 138 139

Arcibiskupský zámek a zahrady Kroměříž [online]. © 2012 [cit. 2012-4-15]. Dostupné z www: . Příloha č. 2 Hotel Hvězda[online]. © 2009 [cit. 2012-4-15]. Dostupné z www: . Penzion Olga [online]. © 2012 [cit. 2012-4-15]. Dostupné z www: .

53

do Dolních Věstonic a na jejím začátku (směr od vodní nádrţe Nové mlýny), po odbočení vpravo najedeme na cyklotrasu č. 5044 Moravskou vinnou. Jízdou po ní se dostaneme po 12,5 km do Mikulova. Po ulici Pavlovská zatočíme vpravo na ulici Střelnická a po 76 m zatočíme znovu vpravo na ulici Na Jámě. Po 59 m zatočíme vlevo na Lidickou ulici, kde po 82m nalezneme Penzion Růţe140, naše druhé ubytování. V Mikulově si můţeme prohlédnout např. Ditrichsteinskou hrobku či Ţidovskou čtvrť a zejména Ditrichsteinský zámek, ve kterém se po bitvě u Znojma jednalo o podmínkách příměří, dokud nevypukla epidemie tyfu a jednání nebylo přesunuto do Bratislavy (příklady památek s otevírací dobou a cenou vstupného jsou v příloze č. 5). Mikulovské okolí je krajinou Pálavských vrchů. Známost tohoto kraje vzešla téţ díky úrodným vinicím, z kterých pochází lahodné víno. Lze se zúčastnit ochutnávky v některém z místních vinných sklípků. Z Mikulova vychází poslední úsek cesty vedoucí do Znojma. Od Penzionu Růţe pojedeme zpět ulicemi Lidická, Na Jámě, Střelnická, kde najedeme na cyklotrasu č. 5044, po které ujedeme 2,4 km a dostaneme se na konec ulice Jiráskova a zároveň i města Mikulova. Dále pojedeme rovně po cyklotrase č. 47 Česko – rakouské příhraniční trase Mikulovské a asi po 50,4 km se dostaneme do Načeratic. Zde pojedeme stále rovně, ale jiţ po cyklostezce Vinařská trasa a po ujetí 5,5 km budeme ve Znojmě, v Novém Šaldorfu, kde odbočíme z hlavní ulice doprava a po 40 m budeme před Apartmány Machoň. Zde se ubytujeme. Ve Znojmě se nachází mnoho památek (příklady i s otevírací dobou a cenou vstupného jsou v příloze č. 6) a zajímavostí, například kostely, znojemský hrad či městské opevnění, nedaleký Loucký klášter, Jihomoravské muzeum či radniční věţ. U Znojma se roku 1809 odehrála bitva francouzské a ustupující rakouské armády. Na památku této bitvy zde byla zřízena vinařská naučná stezka, začínající v Dobšicích a procházející významnými místy bojiště z roku 1809. Následující den, v odpoledních hodinách, uţ zbývá jen cesta na vlakové nádraţí. Pojedeme tedy po Moravské vinné stezce (500 m), z ní odbočíme vpravo na cyklostezku Trasa šesti měst a po 11,4 km najedeme na cyklostezku Znojemská. Tato cyklostezka nás po dalších 4,5 km dovede na křiţovatku s ulicí Rooseveltova, kde odbočíme vlevo na ulici 28. října a po 500 m je vlakového nádraţí. 140

Penzion Růže [online]. © 2012 [cit. 2012-4-15]. Dostupné z www: .

54

5.2.1 Kalkulace ceny zájezdu Náklady průvodce Cena za sluţby 7 000,00 Kč Ostatní náklady 3 010,00 Kč celkem 10 010,00 Kč

Doprava Vlak 1 osoba 10 osob Znojmo - Přerov 300,00 Kč 3 000,00 Kč

Ubytování ubytování Hotel Hvězda Penzion Olga Penzion Růţe Apartmány Machoň celkem

1 noc 3 noci 1 noc 1 noc 6 nocí

1 osoba 500,00 Kč 1 260,00 Kč 450,00 Kč 500,00 Kč 2 710,00 Kč

10 osob 5 000,00 Kč 12 600,00 Kč 4 500,00 Kč 5 000,00 Kč 27 100,00 Kč

Pojištění – pro občany ČR na území ČR není nutné 1 osoba 1 001,00 Kč 300,00 Kč 2 710,00 Kč 0,00 Kč 4 011,00 Kč

Sluţby průvodce Doprava Ubytování Pojištění celkem

10 osob 10 010,00 Kč 3 000,00Kč 27 100,00Kč 0,00 Kč 40 110,00 Kč

Výpočet rizika neobsazenosti (20%) 10 osob -20% rizika neobsazenosti = 8 osob celková částka: 40 110/8 osob = 5 013,75 Kč Výpočet celkové ceny zájezdu na 1 osobu cena pro 1 osobu s rizikem neobsazenosti + 10% zisková přirážka 5 013,75 + 10% = 5 515,13 Kč. Cena zájezdu po zaokrouhlení je 5 515 Kč. Pozn. v ceně zájezdu není zahrnuto stravování a ceny vstupného.

5.2.3 Itinerář

55

1. den 8:00

odjezd z Přerova

9:15 – 9:30

přestávka v Bezuchově

10:45 – 12:30

přestávka v Bystřici pod Hostýnem (Pomník v parku sv. Vavřince)

12:40 – 14:00

přestávka v Holešově (oběd, Náměstí sv. Anny, zámek, pomník v Americkém parku)

15:20

bytování v Kroměříţi

16:00

prohlídka města, večeře

2. den 8:00

odjezd

9:30 – 9:45

zastávka v Troubkách

12:00 – 13:00

zastávka v Suchovídkách, oběd

15:30

ubytování ve Slavkově u Brna

16:00

prohlídka města, večeře

3. den 10:00 – 17:45

účast na programu „Po stopách Napoleona na Moravě“

4. den 9:00 – 17:00

Naučná stezka bitva Tří císařů, oběd s sebou

5. den 7:00

odjezd

8:30 – 9:00

zastávka v Újezdu u Brna (dělové koule v domě)

10:20 – 10:40

zastávka v Blučině

12:10 – 12:25

oběd ve Vrahovicích

14:00 – 14:15

zastávka v Dolních Věstonicích

15:35

příjezd do Mikulova, prohlídka zámku, ubytování, večeře

6. den 8:00

odjezd

9:30 – 9:45

první zastávka na trase

10:15 – 10:30

druhá zastávka na trase

12:00 – 12:15

zastávka v Načeraticích

13:00

oběd, ubytování ve Znojmě

15:00

prohlídka města, večeře

7. den 56

9:00 – 15:00

Naučná

stezka

„po

stopách

Napoleonova

působení

na

Znojemsku“ 15:15 – 16:30

odjezd na vlakové nádraţí

16:55

odjezd vlaku

20:30

příjezd vlaku do Přerova

20:45

ukončení dovolené

5.3 Po Napoleonových stopách se školou Ve školních osnovách předmětu historie či dějepis je zahrnuto učivo týkající se nejen Napoleona Bonaparta, ale i otázky velké francouzské revoluce. Ţáci jsou nuceni pojmout mnoţství dat obsahujících všechny jeho bitvy a mezníky ţivota. Pro jejich lepší zapamatování a oţivení tohoto předmětu jsem navrhla exkurzní program po památných místech na moravském území. Podle místa působení školy by se program upravil kaţdé škole na míru. Je nutné počítat s vícedenní účastí. Program byl navrţen pro 20 nebo pro 45 osob na 3 dny, coţ je přijatelné jak z hlediska financí, tak i z hlediska narušení učebních osnov ostatních předmětů. Ţáci by zde navštívili nejen nejznámější místa napoleonských válek jako je Slavkov u Brna či Znojmo, ale podívali by se také po pomnících a drobnějších pozůstatcích, které připomínají tyto války. 141 Odjezd je plánován z Přerova a zastávky během cesty jsou dřevohostický zámek (obr. č. 6, příloha č. 9), park Sv. Vavřince v Bystřici pod Hostýnem, zámek, Náměstí sv. Anny a Americký park v Holešově, skanzen v Rymicích, Rousínov, Slavkov u Brna (zde je přenocování v Hotelu Sokolský dům)142, okolí Staré pošty Velešovice, Kovalovice a obec Tvaroţná. Následující den, by se ţáci zúčastnili slavkovského „Po stopách napoleonských válek na Moravě“. Další den ráno je plánován odjezd a pokračování cesty do Mikulova (Ditrichsteinský zámek a hrobka…) a poslední zastávkou je Znojmo a okolí, zejména Dobšice, kterými vede naučná stezka. Trasa je

141

Trasa byla plánovaná pomocí ATLAS Czech 2012 NT a upravena pomocí programu Garmin.

142

Hotel Sokolský dům [online]. © 2012 [cit. 2012-4-15]. Dostupné z www: .

57

v příloze č. 8. Doprava je zajištěna smluvním dopravcem, který poskytne pro menší počet lidí minibus a pro větší počet zájezdový autobus.143

5.3.1 Kalkulace ceny zájezdu 1. pro 20 lidí Náklady průvodce Cena za sluţby 3 000,00 Kč Ostatní náklady 1 480,00 Kč celkem 4 480,00 Kč

Doprava 1 osoba 20 osob Pronájem minibusu 1 den 200,00 Kč 4 000,00 Kč celkem 600,00 Kč 12 000,00 Kč

Ubytování 1 osoba 20 osob Hotel Florian (pokoj ½) 1 noc 440,00 Kč 8 800,00 Kč celkem 2 noci 880,00 Kč 17 600,00Kč

Pojištění – pro občany ČR na území ČR není nutné 1 osoba 224,00 Kč 600,00 Kč 880,00 Kč 0,00 Kč 1 704,00 Kč

Sluţby průvodce Doprava Ubytování Pojištění Celkem

20 osob 4 480,00 Kč 12 000,00Kč 17 600,00Kč 0,00 Kč 34 080,00 Kč

Výpočet rizika neobsazenosti (20%) 20 osob -20% rizika neobsazenosti = 16 osob celková částka: 34080/16 osob = 2 130,00 Kč Výpočet celkové ceny zájezdu na 1 osobu cena pro 1 osobu s rizikem neobsazenosti + 10% zisková přirážka 2 130,00 + 10% = 2 343,00 Kč. Cena zájezdu po zaokrouhlení je 2 343Kč. Pozn. v ceně zájezdu není zahrnuto stravování a ceny vstupného. 2. pro 45 osob 143

Naše firma Olbus Service s.r.o. [online]. © 2012 [cit. 2012-4-15]. Dostupné z www: .

58

Náklady průvodce Cena za sluţby 3 000,00 Kč Ostatní náklady 1 633,00 Kč celkem 4 633,00 Kč

Doprava 1 osoba 45 osob Pronájem autobusu 1 den 178,00 Kč 8 000,00 Kč celkem 533,00 Kč 24 000,00 Kč

Ubytování Hotel Sokolský dům (pokoj ½) celkem

1 osoba 20 osob 1 noc 550,00 Kč 11 000,00 Kč 2 noci 1 100,00 Kč 22 000,00Kč

Pojištění – pro občany ČR na území ČR není nutné 1 osoba 103,00 Kč 533,00 Kč 1 100,00 Kč 0,00 Kč 1 736,00 Kč

Sluţby průvodce Doprava Ubytování Pojištění celkem

20 osob 4 633,00 Kč 24 000,00Kč 22 000,00Kč 0,00 Kč 50 633,00 Kč

Výpočet rizika neobsazenosti (20%) 45 osob -20% rizika neobsazenosti = 36 osob celková částka: 50 633/36 osob = 1 406,47 Kč Výpočet celkové ceny zájezdu na 1 osobu cena pro 1 osobu s rizikem neobsazenosti + 10% zisková přirážka 1 406,47 + 10% = 1 547,12 Kč. Cena zájezdu po zaokrouhlení je 1 547Kč. Pozn. v ceně zájezdu není zahrnuto stravování a ceny vstupného.

5.3.2

Itinerář

1. den 59

7:00

odjezd z Přerova

7:10 – 7:30

Dřevohostice (zámek)

7:40 – 8.00

Bystřice pod Hostýnem (zámek, památník v Parku sv. Vavřince)

8:10 – 9:00

Holešov (Americký park, zámek, Náměstí sv. Anny)

9:10 – 9:20

Rymice (skanzen)

10:00 – 10:15

Rousínov

10:30

příjezd do Slavkova a ubytování

12:00

oběd

13:00

odjezd na odpolední program

13:05 – 13:15

Velešovice (Kamenný pomník s trčící dělovou hlavní na paměť rakouských kanonýrů majora Frierenbergera)

13:20 - 13:40

Kovalovice (Stará pošta)

13:50 – 15:00

návštěva obce Tvaroţná

15:05 – 15:40

Šlapanice

15:50 – 16:40

Prace

17:00

příjezd do Slavkova, večeře

2. den 10.00 – 16:45

účast v programu „Po stopách Napoleona na Moravě“

3. den 8:00

odjezd

9:00 – 10:00

Mikulov

11:00 – 17:30

Znojmo (oběd, znojemský hrad, ţidovská čtvrť a ostatní památky, dle výběru a naučná stezka v Dobšicích)

19:00

příjezd do Přerova

60

Závěr Cílem této bakalářské práce bylo navrhnout takový produkt cestovního ruchu, který by nejen propojil známá a navštěvovaná místa napoleonských válek, ale také začlenit a zviditelnit i méně známé pozůstatky této historie na Moravě. Dalším cílem bylo vytvoření netypické dovolené. Pro tento produkt byla zvolena cyklistická dovolená spojená s poznáním, tudíţ se tak propojil sportovní, vzdělávací a poznávací záţitek. Dalším produktem je exkurzní program pro začlenění do školních osnov a obohacení výuky o zábavnější formu pro ţáky. Také jsem zmapovala pozůstatky napoleonských válek na Moravě. Některé z nich byly zapomenuty a jiné jsou opomíjeny nebo o nich veřejnost neví. Při zmínce o vojenských lazaretech a nemocnicích v této době veřejnost také nic neví. Faktem je, ţe celkové zjištění i v kruzích členů historických společností a samotných historiků je toto téma ještě stále velmi neprobádané. Zřízení lazaretu či nemocnice s dobovým vybavením by se mohlo kladně promítnout i v cestovním ruchu. Pomocí dotazníkového šetření bylo zjištěno, ţe povědomí veřejnosti o této tematice není na dobré úrovni a dalo by se zlepšit rozšířením stávající nabídky výletů, zájezdů či jiných produktů cestovního ruchu. Také by se v nabídce mohly objevit neobvyklejší formy cestování či ubytování. V poslední části práce jsou zpracovány itineráře jak pro školní program, tak i pro aktivní dovolenou. Největším problémem při tvorbě této práce byla neochota lidí a organizací spolupracovat, byť měli poskytnout pouze informace či svůj názor. Nemalým problémem byla i literatura, která se v některých dílech informativně rozcházela. Ale největším oříškem se nakonec stala tvorba mapy samotné a naplánování itineráře, zejména pro aktivní dovolenou na kole.

61

Seznam pouţitých zdrojů [1]

Kol. autorů. Napoleonské války a české země, Praha: NLN, s.r.o. 2001. 300s. ISBN 80-7106-467-X.

[2]

BLACK, JEREMY. Evropa XVIII. století. Praha: Vyšehrad, 2003. 544s. ISBN 80-7021-376-0

[3]

BLATNÝ, Richard. Napoleonská encyklopedie. Praha: Aquarius, 1995. 346s. ISBN 80-902062-0-4.

[4]

FIDLER, Jiří. Slavkovská encyklopedie. JOTA, s.r.o, 2005. 278 s. ISBN 80-7217-381-2.

[5]

HIBBERT, Christopher. Francouzská revoluce. 1. vydání. Ostrava: DOMINO, 1999. 322 s. ISBN 80-86128-57-1.

[6]

JOHNSON, Paul. Napoleon. Brno: Barrister & Principal, 2003. 166 s. ISBN 80-86598-52-7.

[7]

JŮN, Libor. Napoleonské války. 1. Vydání. Praha: TRITON, s.r.o., 2005. 196 s. ISBN 80-7254-594-9.

[8]

KRATOCHVÍL, V. Milan. Malé dějiny válek. 1. vydání. Praha: Goldstein & Goldstein, 1997. 221 s.

[9]

SVOBODA, Milan. Pravoslavný kříž v Dlouhé Loučce, 200. výročí bitvy u Slavkova, pocta obětem napoleonských válek. Šternberk: RETI, 2005. 16 s.

[10]

SCHEJBAL, Ctirad. Charakteristika cestovního ruchu. Přerov: Vysoká škola logistiky o.p.s, 2006.

[11]

SCHEJBAL, Ctirad. Optimalizace produktů cestovního ruchu. Přerov: Vysoká škola logistiky, o.p.s., 2011. 1. vydání. 131 s. ISBN 978-80-87179-11-6

[12]

ŠVANKMAJER, Milan. Čechy na sklonku napoleonských válek 1810 – 1815. Vydání. Praha: EKON, 2004. 62 s. ISBN 80 – 7106 – 677 – X.

[13]

TARLE, Jevgenij. Napoleon. Praha: Naše vojsko, 1950. 442 s.

[14]

Dějepis pro střední a odborné školy. 2. vydání. Praha. SPN, a. s, 2008. 240 s. ISBN 978 – 80 – 7235 – 382 – 8.

62

Internetové zdroje [1]

Genealogy [online]. [cit. 2011-3-21]. Dostupné z www: .

[2]

Napoleon na Moravě [online]. [cit. 2012-3-1]. 2009 Dostupné z www: .

[3]

Brno v době Napoleonských válek [online]. [cit. 2012-3-1]. Dostupné z www: .

[4]

Napoleon přišel do Brna před 205 lety. Na deset dní [online]. 2010 [cit. 2011-8-20]. Dostupné z www: .

[5]

Obce MČ za napoleonských válek [online]. 2004 [cit. 2011-8-20]. Dostupné z www:

[6]

Bitva tří císařů 2. prosince 1805 [online]. 2009 - 2011 [cit. 2011-8-23]. Dostupné z www: .

[7]

Příspěvek k historii bitvy u Znojma v roce 1809 [online]. [cit. 2012-3-1]. Dostupné z www:

[8]

Bitva u Znojma roku 1809 [online]. 2010 [cit. 2011-12-12]. Dostupné z www: < http://www.dobsice.cz/historie-obce/bitva-u-znojmo-1809 >.

[9]

Dietrichsteinové a Mikulov v období napoleonských válek [online]. 2008 [cit. 2012-3-1]. Dostupné z www: .

[10]

Dietrichsteinové a Mikulov v období napoleonských válek [online]. 2008 [cit. 2012-3-1]. Dostupné z www: .

[11]

František Josef – 7. kníže Dietrichstein-Nikolsburg, hrabě Proskau-Leslie [online]. [cit. 2012-3-1]. Dostupné z www: . 63

[12]

Památníky a sochy [online]. 2010 [cit. 2011-11-20]. Dostupné z www: .

[13]

Mohyla Míru - Pracký kopec [online]. 2010 [cit. 2011-11-20]. Dostupné z www: .

[14]

O historickém návrší Santon [online]. 2011 [cit. 2011-2-14]. Dostupné z www: .

[15]

Slavkov u Brna Austerlitz [online]. [cit. 2012-3-7]. Dostupné z www: .

[16]

Žuráň - tip na výlet-Stará Pošta [online]. ©2006-2011 [cit. 2012-2-29]. Dostupné z www:

[17]

.

Žuráň - památník bitvy [online]. ©2002-2012 [cit. 2012-2-29]. Dostupné z www: .

[18]

Tvarožná - pomník generála Valhuberta [online]. ©2007-2012 [cit. 2011-7-12]. Dostupné z www:

[19]

Pomník generála Valhuberta [online]. ©2005-2012 [cit. 2011-7-12]. Dostupné z www: .

[20]

Pomník generála Valhuberta [online].2012 [cit. 2011-7-12]. Dostupné z www: .

[21]

Pomník padlým koním v bitvě u Slavkova [online]. ©2008-2010 [cit. 2012-3-7]. Dostupné z www: .

[22]

Památník napoleonských válek v Abácii. [online]. [cit. 2011-11-20]. Dostupné z www:

64

. [23]

Památky města valašského meziříčí [online]. [cit. 2011-11-20]. Dostupné z www: .

[24]

Československá Napoleonská Společnost, o. s. [online]. (c) 2002 - 2007 [cit. 2011-11-20]. Dostupné z www: .

[25]

Připomínka Bitvy tří císařů v Holešově [online]. 2005 [cit. 2005-8-30]. Dostupné z www:


holesove_a1015>. [26]

Vinařská stezka Po stopách Napoleona [online]. 2009 – 2012 [cit. 2012-3-14]. Dostupné z www: .

[27]

Po stopách Napoleona - nová vinařská stezka v Dobšicích [online]. © 2009 [cit. 2012-3-14]. Dostupné z www: .

[28]

Naučná stezka bitva tří císařů [online]. 2009-2011 [cit. 2012-4-10]. Dostupné z www: .

[29]

K obrazu vojenských nemocnic a jejich činnosti na Moravě za napoleonských válek [online]. 2009 [cit. 2012-2-28]. Dostupné z www: .

[30]

Války napoleonské. Pamětní kniha obce Veselíčko. Dostupné ke staţení z www: .

[31]

Veselíčko[online]. 2010 [cit. 2011-8-6]. Dostupné z www: .

[32]

KUBISOVÁ, Adéla. Možnosti financování dětského domova se školou Veselíčko. Bakalářská práce. Veselíčko: 2007, Evropský polytechnický institut, s.r.o. v Kunovicích. [online]. 2008 [cit. 2011-8www: .

65

6] Dostupné ke staţení z

[33]

Historie [online]. 2006 [cit. 2011-8-6]. Dostupné z www: .

[34]

Připomínka Bitvy tří císařů v Holešově [online]. 2005 [cit. 2011-8-30]. Dostupné z www: .

[35]

Napoleonské dny - historie [online]. 2004 [cit. 2012-3-1]. Dostupné z www: .

[36]

Arcibiskupský zámek a zahrady Kroměříž [online]. © 2012 [cit. 2012-4-15]. Dostupné z www:

[37]

Hotel

.

Hvězda[online].

©

2009

[cit.

2012-4-15].

Dostupné

z

www:

. [38]

Penzion Olga [online]. © 2012 [cit. 2012-4-15]. Dostupné z www: .

[39]

Penzion Růže [online]. © 2012 [cit. 2012-4-15]. Dostupné z www: .

[40]

Hotel Sokolský dům [online]. © 2012 [cit. 2012-4-15]. Dostupné z www: http://www.hotelsokolskydum.cz/>.

[41]

Naše firma Olbus Service s.r.o. [online]. © 2012 [cit. 2012-4-15]. Dostupné z www: .

66

Seznam zkratek č.

číslo

ČR

Česká republika

Sv.

svatý

km

kilometr, jednotka délky

m

metr, základní jednotka délky

67

Seznam obrázků Obr. 1:

Mapa památek slavkovského bojiště

Obr. 2:

Ţuráň

Obr. 3:

Mapa umístění pomníku

Obr. 4:

Mapa umístění pomníku u Zbýšova

Obr. 5:

Mapa umístění pomníku v Holešově

Obr. 6:

Zámek Veselíčko

Obr. 7:

Pomník ve Veselíčku

Obr. 7:

Batalion Austerlitz

Obr. 7:

Zimní vzpomínková akce 2010

Obr. 10:

Zámek Dřevohostice

Obr. 11:

Budova bývalých kasáren, Holešově

68

Seznam grafů Jste muţ či ţena? Jste muţ či ţena? Odkud pocházíte? Víte, kdo byl Napoleon Bonaparte? Zajímají Vás napoleonské války? Měl/a byste zájem o nějaký výlet či jiný produkt zaměřený na toto téma? Pokud „ano“, kolik dnů maximálně by měl mít? Jakému ubytování dáváte na dovolené přednost? Jaký druh dopravy preferujete? Podnikl/a byste i cyklistický výlet po těchto památkách? Pokud „ano“, kolik kilometrů maximálně na celé trase? Kolik byste byl/a ochoten/ochotna za dovolenou na kolech po těchto památkách zaplatit? Navštívil/a byste i okolní památky? Znáte Napoleonské dny ve Slavkově u Brna? Navštívil/a jste je? Pokud „ano“ líbily se Vám? Slyšel jste někdy o vojenských lazaretech napoleonských válek? Navštívil/a byste takové zařízení, zřízené na ukázku? Myslíte si, ţe poznávací zájezd s touto tematikou mohl být začleněn do učebních osnov dějepisu ve školách?

69

Seznam příloh Příloha č. 1: Příloha č. 2: Příloha č. 3:

Seznam památných symbolů napoleonských válek na Moravě Naučná stezka bitva Tří císařů - mapa Dotazník

Příloha č. 4:

Trasa aktivní dovolené

Příloha č. 5:

Otevírací doba a vstupné Mikulovských památek

Příloha č. 6:

Otevírací doba a vstupné Znojemských památek

Příloha č. 7:

Trasa školního programu

Příloha č. 8:

Obrázky

Příloha č. 9:

Seznam a popis informačních panelů NS ve Znojmě

70

Přílohy

71

Příloha č. 1 Seznam památných symbolů napoleonských válek na Moravě okres Brnovenkov

obec Blaţovice

lokalizace Ve zvonici

popis Pamětní deska plukovníka P. Castexe velitele 13. lehkého pěšího pluku, který padl v Blaţovicích

Brnovenkov

Blaţovice

Ve zvonici

Pamětní deska plukovníka J.-P. Morlanta, který padl na Starých Vinohradech 2. 12. 1805

Brnovenkov

Blaţovice

Staré vinohrady

Brnovenkov

Blaţovice

Za obcí u silnice směrem k olomoucké silnici

Poškozený kamenný kříţ v místě těţkých bojů Dřevěná vyřezávaná plastika Smíření

Brnovenkov

Blaţovice

Brnovenkov

Jiříkovice

Brnovenkov

Jiříkovice

Na křiţovatce KřenovicePraceBlaţoviceZbýšov Na severním okraji obce, po pravé straně silnice na Tvaroţnou Na severním okraji obce, po pravé straně silnice na Tvaroţnou

Brnovenkov

Kobylnice

Na návsi

Brnovenkov

Kovalovice

V areálu Staré pošty

Základní kámen pomníku koním, padlým v bitvě u Slavkova

Brnovenkov

Kovalovice

Stará pošta

Objekt Staré pošty z roku 1785, 28. 11. 1805 zde pobýval císař Napoleon, 2. 12. 1805 štáb generála Bagrationa, 3. 12.

nápisy "Na paměť Plukovník Pierre Castex (1760-1805) Velitel francouzského 13. lehkého pěšího pluku a jeho vojáci 2. praporu, kteří padli 2. 12. 1805 v bitvě o obec Blaţovice. "Na paměť Armáda Francie – císařská garda Plukovník Jean-Pierre Morlant (1782-1805) / Padl v čele svých eskadron 2. 12. 1805 v krvavém boji s ruskou gardou na Starých Vinohradech. Bez nápisu

zřízeno 1995, zhotovil člen ČSNS Přemysl Filip

Bez nápisu

péčí obce Blaţovice, výtvarník Daniel Klose z Bratříkovic u Opavy 2. 12. 1992 obnoveno péčí Jana Holoubka z Práce

Boţí muka označující kótu 293 Staré Vinohrady

Bez nápisu

Ţelezný kříţ na pískovcovém základě na hromadném hrobě asi 20 vojáků Pískovcový pomník s mramorovou nápisní deskou věnovaný padlým z let 1805 aţ 1809 a N. Brassinnovi Pomník padlých vojáků francouzského 18. pěšího pluku

" Pochválen buď JEŢÍŠ KRISTUS"

"Obětem z válečných let 1805 aţ 1809 a na památku Norberta Brassinna (1907-1988) poutníka míru na slavkovském bojišti v letech 1966 aţ 1984 AUSTERLITZ 2. 12. 1805 Památce francouzských vojáků 18. pluku řadové pěchoty, 4. armádní sbor maršála Soulta, 3. pěší divize, 2. brigáda." Bez nápisu

29.4.1997, zhotovil člen ČSNS Přemysl Filip

25.11.2000 péčí obce Jiříkovice

5.11.2005 péčí Klubu přátel francouzské revoluce a císařství 10.12.2008, návrh: Jiří Podolský, Miroslav Hirt, Miroslav Jandora, zhotovitel: sochař Nikos Armutidis

1805 zde přespal císař Napoleon Kamenný kvádr s bronzovou mapou bojiště na místě Napoleonova velitelského stanoviště Hromadný hrob padlých v bitvě (označeno pomníky padlých z válek) Mohyla míru secesní památník s osáriem z let 1910-1912

Brnovenkov

Podolí

Vrch Ţuráň – u silnice BrnoVyškov

Brnovenkov

Ponětovice

Nedaleko zvonice

Brnovenkov

Prace

Na Prackém kopci

Brnovenkov

Prace

U rybníka

Brnovenkov

Prace

V depozitáři muzea na Mohyle míru

Brnovenkov

Prace

Na Prackém kopci, za budovou muzea

Kamenný pomník pěší brigády genmj. Jirčíka s litinovou nápisní deskou

Brnovenkov

Prace

Vedle muzea u Mohyly míru

Replika tříliberního děla

Kříţ na hromadném hrobě ruských vojáků z bitvy u Slavkova. Je zde údajně pohřbeno 800 vojáků Pamětní deska plukovníka J. Mazase, který padl v boji o Pratecké výšiny 2. 12. 1805

5.7.1930 péčí generálního štábu čsl. armády, autor architekt Vojtěch Kerhart z Prahy

za čest a slávu národu rok 1805

"Na paměť Plukovník Jacques Mazas (1765 – 1805) Velitel 14. pluku francouzské řadové pěchoty ve IV. armádním sboru. Padl v boji o výšiny PRATEC 2. 12. 1805. "2. 12. 1805 zde bojovala za svoji vlast pěší brigáda gen. majora Jirčíka. Pluky: 1. moravský císařský / 9. haličský Csartoryski / 29. moravský Lindenau / 38. haličský Württemberg / 49. rakouský Kerpen / 55. haličský Reuss-Greitz / 58. haličský Beaulieu / Vídeňští dobr. myslivci / Dělostřelecká záloha / Čest jejich památce / 3. 12. 1995 – KVH Brno."

1912 z podnětu P. Aloise Slováka a Komitétu pro výstavbu památníku, autor prof. Josef Fanta z Prahy, postavila firma architekta Otakara Nekvasila současný kříţ je z 80. let 19. stol.

1996, péčí Přemysla Filipa člena ČSNS

3. 12. 1995, KVH Brno

1995, Baterie Austerlitz

Brnovenkov

Prace

U silnice na Mohylu míru

Památník smíření

Brnovenkov

Rosice

Na Brněnce

Brnovenkov

Sivivce

Za obcí u silnice do Tvaroţné

Brnovenkov

Sokolnice

Brnovenkov

Sokolnice

Ve zdi bývalé zámecké oranţerie Na "Mrtvé cestě" směrem k Telnici

Brnovenkov

Sokolnice

Barokní sýpka

Brnovenkov

Sokolnice

Na zdi hostince Na bednárně

Boţí muka na místě, kde bylo pohřbeno několik francouzských vojáků zemřelých na tyfus Smírčí kámen poblíţ hrobu několika francouzských vojáků Zazděný francouzský litinový granát Boţí muka - bylo zde postavení francouzské dělostřelecké baterie Místo těţkých bojů. V blízkosti sýpky se nachází hromadný hrob padlých Pamětní deska připomínající zaloţení Komitétu pro postavení Mohyly míru

Brnovenkov

Sokolnice

V ulici Pod Stráţí

Brnovenkov

Sokolnice

Obvodová zeď baţantnice vedle zámecké zahrady

Brno venkov

Šaratice

Brno-

Šlapanice

Archeologická lokalita „Kopeček“ Hřbitov, vlevo

Smírčí kříţ na hromadných hrobech obětí bitvy u Slavkova Šest kříţů vyznačených ve zdi označuje údajně polohu francouzské dělostřelecké baterie v bitvě u Slavkova Kříţ nad hrobem padlých vojáků z roku 1805 Pomník na hrobě

" Ti, kteří zaţili strach a tělesnou trýzeň, patří na celém světě k sobě.", " Člověk můţe sám sebe plně nalézt jen v opravdovém darování sebe samého.", " Kristus vstal z mrtvých, smrtí smrt překonal a jsoucím ve hrobech ţivot daroval.", "Zbudovala obec Prace k výročí bitvy u Slavkova 1805-2005"

26.11.2005 nákladem obce Práce, autor: Jan Tomíček

Bez nápisu

"V této budově byl v roce 1899 zaloţen komitét, který vedl vlastenecký kněz, profesor Alois Slovák (nar. 1859) ten inicioval výstavbu památníku obětem bitvy u Slavkova s názvem Mohyla míru" Bez nápisu

2.12.2005 péčí obce Sokolnice

"N / 2. XII. 1805"

12. 12. 1965,

venkov

od vchodu

francouzských vojáků Bronzová pamětní deska připomínající zde umístěný hlavní stan spojenec. vojska před bitvou a během bitvy velitelství sboru maršála Soulta

Brnovenkov

Šlapanice

Na budově muzea na náměstí

Brnovenkov

Šlapanice

Na Jiříkovské ulici, ve fasádě domu čp. 6

Brnovenkov

Šlapanice

Křiţovatka ulic Brněnská a Riegrova

Brnovenkov

Telnice

Naproti budovy Orlovny

Pomník v roce 1805 padlých uherských vojáků

Brnovenkov

Telnice

V Růţové ulici

Brnovenkov

Telnice

V polní trati Na lopatě

Brnovenkov

Těšany

Náves – naproti kovárně

Brnovenkov

Tvaroţná

Náves, před obecním úřadem

Trojboká Boţí muka údajně na hromadném hrobě obětí bitvy u Slavkova Boţí muka v místě prudkých bojů ze dne 2. 12. 1805 (pravděpodobně na hromadném hrobě) Kamenný kříţ jako upomínka na strádání obyvatel za napoleonských válek Ţulová pamětní deska na ţulovém podstavci věnovaná obětem

Boţí muka připomínající francouzský krchůvek z roku 1805. Ostatky přeneseny r. 1950 na místní hřbitov. Pomník francouzským lékařům Napoleonovy armády

město Šlapanice "Stará fara a scholasterie počátky budovy z přelomu 13. a 14. století, přestavěna v roce 1613. Dnešní barokní podoba z počátku 18. století. Před bitvou u Slavkova (1805) hlavní stan rakousko-ruské armády, během bitvy francouzské velitelství IV. armádního sboru maršála Soulta. Sídlem muzea od roku 1949, roku 1995 ukončena generální rekonstrukce. 2000" Bez nápisu

2000

"2. 12. 1805 BITVA TŘÍ CÍSAŘŮ/ LÉKAŘ JE A MUSÍ BÝT PŘÍTELEM HUMANITY. Jean Dominique Larrey“, „NA PAMÁTKU LÉKAŘŮ, KTEŘÍ ZACHRAŇOVALI ŢIVOTY A ZMÍRŇOVALI BOLEST VOJÁKŮ VE FRANCOUZSKÉM ÚSTŘEDNÍM LAZARETU VE ŠLAPANICÍCH." Stejný nápis je i ve francouzštině, němčině a ruštině Památce padlých vojáků uherských pluků, které bojovaly v předvoji 1. kolony polního podmaršála Kienmayera

2.12.2005 péčí OPS Mohyla míru - Austerlitz, zhotovil sochař Jaromír Blaţek

Bez nápisu

1750

2.12.2006 z iniciativy obce Telnice, Svazu Maďarů v Brně a Univerzity národní obrany v Budapešti 20. léta 19. stol.

Bez nápisu

"Na památku obětem bitvy tří císařů 2. 12. 1805"

27.11.1993, obec Tvaroţná, zhotovila Kamena Brno

Brnovenkov

Tvaroţná

Pod kostelem sv. Mikuláše

Brnovenkov

Tvaroţná

Po pravé straně silnice do Tvaroţné, naproti Santonu

Brnovenkov

Tvaroţná

Brnovenkov

Tvaroţná

Na svahu Santonu, u polní cesty z Tvaroţné Před obecním úřadem (dříve na Santonu)

Brnovenkov

Tvaroţná

Brnovenkov

Tvaroţná

Brnovenkov

Tvaroţná

Na vnitřní straně vstupní brány na hřbitov

Brnovenkov

Újezd u Brna

Kaple sv. Antonína Paduánského

Brnovenkov

Újezd u Brna

V obci u rybníku

Brnovenkov

Ţatčany

Objekt bývalého mlýna

Nový Jičín

Bartošovice

Na stěně zámku

Vyškov

Bohdalice

Na stěně školy (bývalého zámku)

Vyškov

Holubice

Poblíţ betonárny Zapa, u odbočky na Holubice

Rohlenka, vedle motorestu na parkovišti Na vrcholu Santonu

bitvy u Slavkova Kamenný kvádrový pomník na společném hrobě ruských vojáků padlých v bojích pod Santonem Ţulový jehlanec s plaketou věnovaný francouzskému generálu Valhubertovi, který zde byl roku 1805 smrtelně zraněn Malý bílý pomník věnovaný padlým v bitvě u Slavkova Kopie francouzského 8liberního kanónu Gribeauval Litinová socha rakouského granátníka Pamětní desky generálů Claparéda, Valhubera a Bagrationa na zdi kaple Panny Marie Sněţné Pamětní deska historika bitvy u Slavkova Emila Kalába U kaple byla v závěru bitvy francouzská baterie 24 děl Sousoší Pieta - na paměť padlých civilních obyvatel Pět dělových koulí zazděných do štítu statku Pamětní deska věnovaná vojákům raněným u Slavkova a zemřelým v místním lazaretu Pamětní deska připomínající pobyt ruského cara Alexandra v obci dne 30. 11. 1805 při cestě na slavkovské bojiště Pomník na paměť bojů v okolí Holubic v roce 1805

"Na tomto místě je společný hrob ruských vojáků padlých 2. 12. 1805 při bojích pod Santonem Čest jejich památce"

21.11.2004

Plaketa "22. X. 1764 Avranches 6. XII. 1805 Brno Jean. Maria . Melon Roger - Valhubert", "nákladem obce Tvaroţné 24. 11. 2000"

24. 11. 2000, obec Tvaroţná, medailon zhotovila medailérka Milada Othová

"Blahoslaveni, kteří v Pánu umírají! 2. 12. 1805"

1987, Jan Vlček

Bez nápisu

Bez nápisu "BAGRATION", "CLAPARÉDE VALHUBERT"

1985, výtvarník Vladimír Drápal

Pplk. Emil Kaláb legionář a spisovatel / 1889-1932. / historik bitvy tří císařů

1994

Vupomínku obětem války 1805

5.11.2005

v této budově přenocoval dne 29. 11. 1805 krátce před bitvou u slavkova ruský car alexandr I. tehdy patřil zámek a panství šlechtickému rodu Mannerů. "Obětem bitvy tří císařů L.P. – 1805 věnují místní členové rakouských granátníků a obec Holubice roku – 2002",

26.11.2005

24. 5. 2003, uniformovaná jednotka B. Adámka Holubice, obec

"Vojsk kroky mnohé tudy šly některé přec však domů nedošly", "čest jejich památce Vyškov

Křenovice

Na ulici Na Liškové

Bronzová socha ruského generála M. I. Kutuzova

Vyškov

Křenovice

Spáčilův statek (čp. 65)

Vyškov

Křenovice

Nad Křenovicemi (návrší Zlatá hora), po levé straně silnice na Prace

Vyškov

Křenovice

Vyškov

Kříţanovice

Vyškov

Nemojany

Nad Křenovicemi (návrší Zlatá hora), po levé straně silnice na Prace Na stěně kostela Nanebevzetí P. Marie U křiţovatky silnic z Nemojan a Vyškov-Tučapy

Pamětní deska před domem upomíná na hlavní stan M. I. Kutuzova, který byl před bitvou v tomto statku Kamenný kvádrový pomník s mramorovou nápisní deskou na místě hromadného hrobu obětí bitvy u Slavkova Pískovcový kříţ s Kristem na paměť vojáků padlých v bitvě u Slavkova

Vyškov

Rousínov

Vyškov

Váţany nad Litavou

Vyškov

Velešovice

Ve štítě domu čp. 1 Směrem ke Kobeřicím Za Starou pozořickou poštou u rousínovské silnice

Pamětní deska připomínající oběti bitvy u Slavkova Boţí muka, údajně postavená na místě hrobu vojáků zemřelých v bitvě u Slavkova Zazděná dělová koule Zděná boţí muka na místě skonu rakouského vojáka r. 1805 Kamenný pomník s trčící dělovou hlavní na paměť rakouských kanonýrů majora Frierenbergera

Holubice

4.12.2005 péčí OPS Mohyla míru - Austerlitz a obce Křenovice, autor sochař Josef Blaţek, zhotovil kovář Oldřich Bartošek 1983

"Poslední odpočinek hrdinů bitvy slavkovské z r. 1805"

1931

"Památce farníků Křenovických a vojínů bitvy Slavkovské jejichţ těla zde v Pánu odpočívají věnováno L.P. 1920"

1920

19.6.2005

1806?

Zřízeno v roce 1995 péčí baterie Austerlitz Československé napoleonské společnosti ke 190. výročí bitvy u Slavkova (Austerlitz). Z tohoto návrší v závěru bitvy u Slavkova velitel dvou rakouských baterií major Václav Jan FRIERENBERGER úspěšně kryl palbou dvanácti těţkých děl ústup ruského sboru generála Bagrationa před postupujícím levým křídlem francouzské armády. Za tento hrdinský čin byl vyznamenán rytířským kříţem

2. 12. 1995, Baterie Austerlitz a ČSNS, autoři: Ivo Koukola, Jaroslav Kotulán, Josef Daněk a Baterie Austerlitz

Vojenského řádu Marie Terezie. Vyškov

Velešovice

Naproti Staré pošty

Vyškov

Zbýšov

Kóta 293 poblíţ Zbýšova

Vyškov

Zbýšov

Na východním okraji obce, při cestě k vinohradům

Znojmo

Znojmo

Loucký klášter (bývalá ţenijní akademie)

Ruská kaple – nechala ji postavit ruská šlechtična na památku svého padlého příbuzného Kamenný pomník Tří císařů

Ţelezný kříţ na kamenném podstavci na hromadném hrobě vojáků z bitvy u Slavkova Pamětní deska věnovaná obraně alpských pevnůstek Predil a Malborghetto v roce 1809

2. pol. 19. stol.

"V den bitvy 2. prosince 1805 prošli těmito místy v různých hodinách císař Francouzů Napoleon I., ruský car Alexander I. a rakouský císař František I., jejichţ armády zde bojovaly. Toto krvavé střetnutí bylo nazváno Bitva u Slavkova nebo také bitva tří císařů." Stejný text je na pomníku uveden i v němčině, francouzštině a ruštině., "Postavebo v roce 2005 péčí Československé napoleonské společnosti v Brně, Jihomoravského kraje a obce Zbýšov k 200. výročí bitvy a k uctění památky celoţivotního díla historika ing. Jana Špatného." Pomník padlých vojínů v bitvě zde a okolí, dne 2. prosince 1805. Odpočívejte v pokoji. Zbýšov 1805 památce padlých v bitvě tří císařů Německý nápis - překlad: "Johann Hermann von Hermannsdorf, setník c. k. inţenýrského sboru, narozen v Praze v Čechách 30. listopadu 1781, padl u Predilu v Korutanech 18. května 1809 a Friedrich Hensel, setník c. k. inţenýrského sboru, narozen v Brašově v Sedmihradsku 13. srpna 1781, padl u Malborghetta v Korutanech 17. května 1809. Oba ve statečné obraně jimi samotnými vyţádané opevnění nedokončeného proti opakovaně odráţeným útokům stokrát silnějšího nepřítele. Rovni hrdinům dávnověku padli dva šlechetní bojovníci, Hermann und Hensel, oba mladí kdysi chovanci tohoto ústavu, dobrovolně se obětovali pro císaře a vlast. Spolubojovníci se rozhodli pomníkem nikoliv slávu umělce heroický čin zvěčnit nevršit chvástavý k

17. 9. 2005, ČSNS a obec Zbýšov, autoři: Václav Pyllmajer a Martin Hotárek

1854, odvezena pravděpodobně v roce 1869

oblakům plný poţehnání, trvalý. Dva hoši, následovaní obdivujícími druhy sloţili skrze velkorysé dary, jednoznačnou oběť, na příkré cestě ke slávě, jejíţ vrchol zdolali. Mládenci jako jste Vy, nalezli smrt světící světlo, vedoucí k výšině. Snaţte se jako oni. Mohli byste se jim vyrovnat předčit nikoliv. Znojmo

Znojmo

Komenského náměstí

Znojmo

Znojmo

Horní náměstí č. 9 (Ugarthův palác)

Znojmo

Zbýšov

Kaple Panny Marie Sedmibolestné na návsi

Znojmo

Únanov

Vpravo za Dvořákovým statkem

Znojmo

Slatina

Na kraji obce při silnici k Rozkoši

Znojmo

Dobšice

V obci

Brnoměsto

Brno

Ústřední hřbitovy (u Jihlavské ulice)

Vysoký kamenný obelisk na vrcholu s bronzovou sochou bohyně Niké věnovaný veliteli mysliveckého praporu Karlu Kopalovi (připomínka hrdinství v bojích u Innu a Řezna roku 1809) Pamětní deska připomínající pobyt Napoleona v roce 1805 Do zdi jsou zabudovány dvě dělové koule, kaple zbudována jako výraz díků za přeţití útrap roku 1805 Označený hromadný hrob obětí bitvy u Znojma z roku 1809 (pohřbeny oběti jezdecké sráţky) Boţí muka na hromadném hrobě obětí cholery z napoleonských válek (vojáci i místní občané) Pomník na paměť bitvy u Znojma v roce 1809

Ţulová deska umístěná na zemi na hromadném hrobě s ostatky vojáků z bitvy u

Říjen 1853

P: "V tomto domě roku 1805 před bitvou u slavkova pobýval francouzský císař Napoleon Bonaparte Vive l´empereur" Bez nápisu

Znojmo

P: "Na paměť všem padlým v bitvě u Znojma 10.-11. července 1809 N Tento pomník byl postaven v r. 2002 péčí obec. úřadu Dobšice, histor. znojem. 10. praporu polních myslivců plk. Kopala a Čs. napoleonské společnosti v Brně." " VĚNOVÁNO PAMÁTCE NEZNÁMÝCH VOJENSKÝCH VÁLEČNÝCH OBĚTÍ,

28. 9. 2002, ČSNS, obec Dobšice

Slavkova, exhumovanými a převezenými ze zrušeného hřbitova na Kounicově ulici. Byly sem dodatečně pohřbeny i oběti 2. sv. války. Balvan s vsazenou mramorovou nápisní deskou věnovaný ruským vojákům

Brnoměsto

Brno

Ústřední hřbitovy

Brnoměsto

Brno

Tyršovy sady

Pomník generála Valhuberta, poblíţ místa jeho pohřbu

Brnoměsto

Brno

Denisovy sady pod Petrovem

Klasicistní mramorový obelisk na počest ukončení napoleonských válek

Brnoměsto

Brno

Moravské náměstí 1, na budově Moravské galerie

Bronzová pamětní deska na paměť pobytů císaře Napoleona I. v Brně v letech 1805 a 1809

Brnoměsto

Brno

Zelný trh, na budově MZM, Dietrichteinský palác

Pískovcová pamětní deska na paměť pobytu generála Kutuzova v roce 1805

Brno město

Brno – Slatina

Křiţovatka ulic Tilhonova a Lučiny

Hodonín

Ţarošice – Janův dvůr

Poblíţ odbočky na Dambořice

Kamenný kříţ na hromadném hrobě obětí slavkovské bitvy. V roce 1977 byly nešetrně vyzvednuty a vyvezeny na skládku. Pamětní deska z černého syenitu připomínající setkání

KTERÉ ZAHYNULY V OBDOBÍ 1805 - 1945"

"Doch tot nur ist wer vergessen ist dem ehrenden andenken der russischen soldaten, welche nach der schlacht bei austerlitz, am 2. dezember 1805, in Brünn ihren wunden erlegen, oder durch krankheiten dahingerafft worden sind. den treuen verbundeten österreichs. in schwerer zeit, aus pietät gewidmet. вљчная памятъ" "Hrdinnému generálu Rogeru Valhubertovi padlému v bitvě u Slavkova 2. prosince 1805. au brave generalroger valhubert tomse pans la bataille d´austerlitz de 2. decembre 1805." "franz I. dem befreyer dem wiederhersteller. dem vater des vaterlandes.", PB: "oesterreichs tapferem heere.", LB: "seinen beharrlichen bundgenossen", "des treuen maehren und schlesiens dank mdcccxv" "Francouzský císař Napoleon I. pobýval v této budově během válečných taţení 20.-28. 11., 7.-12. 12. 1805, 16.-18. 9. 1809 a měl zde hlavní stan Velké armády." Stejný nápis je i ve francouzštině. "zde přebýval ve dnech 2. aţ 5. října 1805 před bitvou u slavkova ruský vojevůdce maršál m. i. kutuzov". Pod tímto nápisem je stejný text v azbuce "ke cti a slávě boţí, postavila obec slatinská l.p. 1805. opraveno  r. 1937."

"Unter der gegenüber stenenden Linde trafen 2 Tage nach der Schlacht bei Austerlitz am 4. Dezember

15.8.1969, péčí sdruţení AIN

1815, navrhl architekt Alois Ludwig Pichl, zhotovil kamenický mistr Josef Nissl

30.11.1995, péčí ČSNS, zhotovil medailér Karel Zeman

Opraven 2005, odhalen 1. 12. 2005 péčí Historického krouţku BrnoSlatina a Baterie Austerlitz Květen 1900 (1905?), Jan Tomola

rakouského a francouzského císaře po bitvě u Slavkova u dnes jiţ neexistujícího Spáleného mlýna

Hodonín

Silničná

Na křiţovatce naproti motorestu

Kamenný pomník s nápisní deskou a litinovým kříţem připomínající místo skonu carova pobočníka F. Tiesenhausena

Blansko

Boskovice

Na hřbitově u kostela Všech svatých

Blansko

Velké Opatovice

Uherské Hradiště

Buchlovice

u budovy hraběcího velkostatku U kostela sv. Martina

Kroměříţ

Bystřice pod Hostýnem

V parku u bývalé hřbitovní kaple sv. Vavřince

Kroměříţ

Bystřice pod Hostýnem

V parku u bývalé hřbitovní kaple sv. Vavřince

Kamenný pomník s litinovým kříţem na hrobě P. Aloise Slováka (18591930), iniciátora stavby Mohyly míru Dvouramenný kříţ na upomínku zdejšího lazaretu Kříţ připomínající utrpení obyvatel během války 1805 Kamenný kříţ smírčího typu připomínající 208 obětí břišního tyfu, z nichţ 148 byli vojáci zranění u Slavkova Pomník ve tvaru kamenného jehlanu s koulí nahoře věnovaný 148 rakouským a ruským vojákům raněným u Slavkova a zemřelým ve zdejším lazaretu

Kroměříţ

Holešov

Americké (Wilsonovy) sady

Pomník 943 raněným z bitvy u Slavkova, kteří zemřeli v místním

1805 die Kaiser Franz I. und Napoleon persönlich zusammen und beendigten in fast zweistündiger friedlicher Besprechung den zwischen ihnen geführten blutigen Krieg. Dva dni po bitvě u Slavkova, dne 4. prosince 1805 sešli se císařové František I. a Napoleon pod protější lípou aby smluvili příměří a ukončili tehdejší krvavou válku." "Zde odpočíval Křídelní pobočník jeho ruského císařského veličenstva, rytíř řádu Marie Terezie, Ferdinand hrabě Tisenhausen narozen 15. V. 1781, zemřel 3. XII. 1805 smrtelně byl raněn v bitvě u Slavkova. Zemřel smrtí statečného reka", stejný text je i v ruštině. Nápis se několikrát změnil.

1993

"1805 – 1900"

"Čest památce 148 rakouských a ruských vojáků, kteří zemřeli v bystřickém špitále v letech 1805-1806 na následky zranění utrpěných v bitvě tří císařů u slavkova 2. prosince 1805 nebo zde podlehli následné epidemii cholery. odpočívejte v pokoji", PB: "k uctění památky obětí bitvy u slavkova asociace 8. historického pluku francouzské řadové pěchoty a občané města bystřice p. h." "Slavné památce chrabrých bojovníků z r. 1805-1814.", P: "Vojínům z napoleonských válek

23.9.2006

20.8.1905, Spolek vojenských vyslouţilců v

lazaretu

Kroměříţ

Kroměříţ

Na městském hřbitově

Pískovcový náhrobek generálmajora Václava Jana rytíře von Frierenbergera, účastníka bitev u Slavkova a Dráţďan (17591823)

Olomouc

Dlouhá Loučka

V oploceném remízku mezi poli pod Křivou

Olomouc

Olomouc

Budova vojenského správního archívu, Nám Republiky 4

Pomník z černého mramoru ve tvaru pravoslavného kříţe - pomník Rusů zemřelých v místním lazaretu (30-40 vojáků) Pamětní deska věnovaná generálu La Fayettovi

různých národností, kteří v letech 1805-1814 zemřeli ve velkém počtu v Holešově a byli pohřbeni v těchto místech postavil tento památník v roce 1905 Spolek vojenských vyslouţilců v Holešově." Hier ruht Wenzl Ritter v. Frirenberger \ Artillerie General Major. Ritter des hohen militaer Marien Theresien Ordens dan des Russischen Annen Ordens. Klasse, der seine irdische Laufbahn den 11 Februar 823 im Alter von 64 Jahre vollendete. \ Der Theresien Orden schmükte diesen edlen Krieger Brust durch seine Auszeichnung in der Schlacht bei Austerlitz im Jahre 1805. als Major jener des Rusischen Annen Ordens Klasse aber im Jahre 1813 bei der Schlacht von Dresden als General Major. Věčná památka na ruské bojovníky, zemřelé v letech 1805.1806 v Dlouhé Loučce a tady pohřbené.

Holešově, zhotovil sochař Jan Krajčo

" GÉNÉRAL DES ARMEES FRANÇAISES CHAMPION DE L'INDEPENDANCE AMERICAINE ET DE LA LIBERTÉ DES PEUPLES DÉFENSEUR DES DROITS DE LA CONSCIENCE ELICIEUSE A ÉTÉ PRISONNIRÀ OLOMOUC DE 1794 À 1797, generál vojsk francouzských bojovník za neodvislost Ameriky a svobodu národů, obhájce práv svobody náboţenské byl v Olomouci vězněn od roku 1794 do roku 1797", "K ODHALENÍ PRVNÍ PAMĚTNÍ DESKY NA TOMTO MÍSTĚ DOŠLO DNE 9.ZÁŘÍ ROKU 1928. BĚHEM FAŠISTICKÉ OLUPACE BYLA V ROCE 1939 ODSTRANĚNA A ZNIČENA. REINSTALACE NOVÉ DESKY S PŮVODNÍM TEXTEM SE USKUTEČNILA DNE

Olomouc

Kroměříţ

28. 10. 1896, Sbor vojenských vyslouţilců Dlouhá Loučka

FrýdekMístek

FrýdekMístek

Na zdi hostince U křivého psa

Replika pamětní desky připomínající pobyt A. V. Suvorova 8. 2. 1800 a M. I. Kutuzova 27.-28. 9. 1805 ve městě

FrýdekMístek

FrýdekMístek

Ve vestibulu hostince U křivého psa

Originál výše uvedené pamětní desky

Svitavy

Jevíčko

Červený kopec

Kamenný pomník na vrcholu s bronzovou orlicí věnovaný padlým z napoleonských válek let 18131814

Svitavy

Litomyšl

Po pravé straně silnice při výjezdu z města na Strakov, téměř naproti kempu

Jehlanec věnovaný rakouským vojákům raněným r. 1809 u Wagramu a Aspernu a zemřelým ve zdejším lazaretu

Prostějov

Kostelec na Hané

Kamenný kříţ na hromadném hrobě Rusů a Francouzů padlých ve sráţce dne 3. 12. 1805

Břeclav

Mikulov

Na levém břehu říčky Romţe u Kostelce na Hané, polní cestou asi 100m od fotbalového hřiště Za městem u cesty do Drasenhofenu

Kříţ na hromadném hrobě francouzských vojáků, kteří zde r. 1805 zemřeli na

13.ZÁŘÍ 1997 U PŘÍLEŢITOSTI 200.VÝROČÍ ODCHODU GENERÁLA LA FAYETTA Z OLOMOUCE. NA JEJÍM OSAZENÍ SE PODÍLELI OKRESNÍ ÚŘAD OLOMOUC MĚSTO OLOMOUC ING. PAVEL A JARMILA ODSTRČILOVI MAJITELÉ HOTELU LA FAYETTE V OLOMOUCI" " ZDE POBÝVALI RUŠTÍ VOJEVŮDCOVÉ A. V. SUVOROV A M. I. KUTUZOV / ЗДЕСЬ ОСТАВЛИВАЛИСЬ РУСКИЕ МОЛКОДЦЫ А. В. СУВОРОВ И М. И. КУТУЗОВ / 8 / II 1800 г. 27 – 28 / IX 1805 г." " ZDE POBÝVALI RUŠTÍ VOJEVŮDCOVÉ A. V. SUVOROV A M. I. KUTUZOV / ЗДЕСЬ ОСТАВЛИВАЛИСЬ / РУСКИЕ / МОЛКОДЦЫ / А. В. СУВОРОВ И М. И. КУТУЗОВ / 8 / II 1800 г. 27 – 28 / IX 1805 г." 1813-1814 zemřelo po slavných bitvách na rány a nemoc v hlavní polní nemocnici č. 39 v Jevíčku u vědomí věrně vy konané povinnosti vojáka 215 Rakušanů 8 Rusů 20 Prusů 133 Francouzů, a byli zde pochováni. Pokoj jejich popelu! " Památce rakouských vojínů, kteří v bitvách u Aspru a Wagramu roku 1809 za drahou vlast udatně bojujíce, poraněni byli, v zdejší vojenské nemocnici zemřeli a tuto v společných hrobech v Pánu odpočívají", " Postaviti dala městská obec litomyšlská L.P. 1883" Památce Rusů a Francouzů zde padlých 3. XII. 1805 věnovala Čs. obec legionářská V Kostelci na Hané 21. XII. 1931

1.10.2005

Frýdek-Místek

16.5.1910

1883, město Litomyšl

1931 péčí České obce legionářské

2010 obnoven péčí Borise Nezbedy

Břeclav

Podivín

V LednickoValtickém areálu, mezi Lednicí a Přítlukami

Bruntál

Rýţoviště

Na domě firmy SAMA

Třebíč

Stříteţ

U obecního úřadu, mezi domy čp. 78 a 43

Vsetín

Valašské Meziříčí

Vsetín

Valašské Meziříčí

U ţelezničního nadjezdu, v městském parku na soutoku Vsetínské a Roţnovské Bečvy Ulice Šafaříkova – u plechového plotu bývalého vojenského cvičiště

Přerov

Veselíčko

Lesní hřbitov na Zámeckém kopci

tyfus Obelisk připomínající uzavření míru v Campo Formio mezi císařem Napoleonem a rakouským arcivévodou Karlem Pamětní deska věnovaná generálu La Fayettovi

Malá kaplička údajně na hrobě vojáků z napoleonských válek Pomník ve tvaru vysokého jehlanu z pískovce na paměť 1228 vojáků zemřelých v místní nemocnici Kamenný pomník s vysokým litinovým kříţem s Kristem a nápisní deskou s latinským textem na hrobě vojáka raněného r. 1805 u Slavkova Vysoký jehlanec z šedé ţuly na paměť 700 vojáků zemřelých v místním lazaretu v letech 1805-1813 (ruských, rakouských i francouzských)

1798

"Verch. Verein Brauseifen1934 Am 8.Nov. 1794 abends wurde der französ. General Lafayette welcher aus Olmütz entwichen war.bei Braunseifen gefangen. Über Anzeige eines Josef Drechsler sammelte der Stadtverwalter Josef Richter seine seiben Knechte hielt den Flüchtling an und brachte ihn in dieses Haus. Noch in derselben Nacht wurde Lafayette nach Olmütz zurückgebracht.

In memoriam militum MCCXXVIII qui fortiter in pugna apud slavkov anno MDCCCV pugnantes vulnerati hac in civitate obierunt patriae salutis fortissimi defensores In memoriam militis qui in pugna anno MDCCCV apud slavkov comissa gravi vulnere acceptusque in hoc oppidum desidere patriae ductus pervenit, et cum in propinqua mola ex vulnere mortuus est hoc in campo propinque hoc monumentum a molitore sepultus est. "Chrabrým vojínům rakouským a ruským ve zdejším zámku za válečných let 1805, 1809 a 1812 zesnulým poslední tuto odpočinek dopřán.", "Klid jejich ostatkům.", "Za panování a milostivého přispění Jeho Veličenstva císaře a krále FRANTIŠKA JOSEFA I.", "Zbudován Spolkem vojenských / vyslouţilců okolí prosenického / přispěním vysokorodého hraběte / ALOISA / PODSTATZSKÉHO –

1.9.1901, nechal zřídit Výbor pro postavení pomníku

5.7.1905, z iniciativy Spolku vojenských vyslouţilců okolí prosenického

LIECHTENSTEINA, / cís. ruského ministerstva války, / okolních obcí, spolkův, korporací / a dobrodincův. L.P. 1905" Přerov

Výkleky

V trati Na Močidlech

Boţí muka na místě pohřbených vojínů padlých v roce 1805

Zdroj: SYNEK, Jiří. Napoleonské pomníky ČR [online] ©2012. Dostupné z www: , vlastní zpracování.

Příloha č. 2: Naučná stezka bitva Tří císařů – mapa

Mapa naučné stezky Bitvy Tří císařů. Zdroj ke staţení:

Příloha č. 3: Dotazník 1. Jste muţ či ţena? Muţ Ţena 2. Kolik je Vám let? Do 20 let 21 - 25 let 26 – 40 let Nad 40 let 3. Odkud pocházíte? Praha Středočeský kraj Ústecký Karlovarský Plzeňský Budějovický Jihlavský Pardubický Jihomoravský Olomoucký Zlínský Ostravský Královéhradecký Liberecký 4. Víte, kdo byl Napoleon Bonaparte? Ano Ne 5. Zajímají Vás napoleonské války? Ano Ne Nevím

6. Měl/a byste zájem o nějaký výlet či jiný produkt zaměřený na toto téma? Ano Ne Nevím 7. Pokud „ano“, kolik dnů maximálně by měl mít? Do 3 dnů 4 – 7 dnů Dva týdny Více 8. Jakému ubytování dáváte na dovolené přednost? Penzion Apartmán Hotel Motel 9. Jaký druh dopravy preferujete? Automobil Kolo Autobus Vlak 10. Podnikl/a byste i cyklistický výlet po těchto památkách? Ano Ne Nevím 11. Pokud „ano“, kolik kilometrů maximálně na celé trase? Do 20 km 21 – 50km 50 – 100 km Více 12. Kolik byste byl/a ochoten/ochotna za dovolenou na kolech po těchto památkách zaplatit? Do 1000 Kč Do 5000 Kč Do 10 000Kč Více

13. Navštívil/a byste i okolní památky? Ano Ne Nevím

14. Znáte Napoleonské dny ve Slavkově u Brna? Ano Ne

15. Navštívil/a jste je? Ano Ne 16. Pokud „ano“ líbily se Vám? Ano Ne 17. Slyšel jste někdy o vojenských lazaretech napoleonských válek? Ano Ne 18. Navštívil/a byste takové zařízení, zřízené na ukázku? Ano Ne Nevím 19. Myslíte si, ţe poznávací zájezd s touto tematikou mohl být začleněn do učebních osnov dějepisu ve školách? Ano Ne Nevím

Příloha č. 4: Mapa aktivní dovolené

Příloha č. 5: Otevírací doba a vstupné Mikulovských památek Ditrichsteinský zámek Otevírací doba: Duben, říjen Úterý - neděle 9.00 – 16.00 hod. Květen, červen, září Úterý - neděle 9.00 – 17.00 hod. Červenec, srpen Úterý - neděle 9.00 – 18.00 hod. Plné 100 Kč sníţené 50 Kč

Vstupné:

Ditrichsteinská hrobka Duben, květen, říjen pondělí – neděle 10.00 – 17.00 hod. Červen - září pondělí – neděle 9.00 – 18.00 hod. Listopad - březen Pouze pro skupiny

Vstupné: Plné 50 Kč / v zimě 60 Kč sníţené 25 Kč / v zimě 30 Kč

Ţidovský hřbitov Duben – červen, září, říjen Úterý – neděle 10.00 – 16.00 hod. Červenec, srpen Pondělí – neděle 10.00 – 18.00 hod.

Vstupné: Plné 30 Kč sníţené 20 Kč

Mikve - ţidovská lázeň Duben - říjen Pondělí - neděle 10.00 – 17.00 hod.

Vstupné: volně přístupné

Příloha č. 6: Otevírací doba a vstupné Znojemských památek Znojemský hrad Otevírací doba: Duben

Sobota – neděle 9.00 - 17.00 hod.

Květen - září Úterý - neděle

Vstupné:

9.00 - 17.00 hod.

Plné

40 Kč

sníţené 20 Kč

NKP Rotunda Sv. Kateřiny Rotunda je veřejnosti otevřena ve zkušebním návštěvnickém reţimu v závislosti na aktuálním stavu mikroklimatu v interiéru. Maximálně 10 osob v průběhu 1 hodiny. Prohlídka trvá 15 minut. Vstupy vţdy:

9.15, 10.15, 11.15, 12.15, 13.15, 14.15, 15.15, 16.15 hod.

Za nepříznivých klimatických podmínek vstup zakázán. Duben

Sobota - neděle 9:00 - 17:00 hod.

Květen - září Úterý – neděle

Vstupné:

9:00 - 17:00 hod.

90 Kč

Minoritský klášter Otevírací doba: Květen - září Sobota - neděle 9.00 - 11:30, 12:00 - 17.00 hod. celoročně

Pondělí - pátek

9.00 - 11.30 12.00 - 17.00 hod.

Vstupné: Plné

40 Kč

sníţené 20 Kč

Znojemské podzemí Otevírací doba: květen-září

Pondělí- neděle

9:00 – 17:00 hod.

červenec-srpen Pondělí- neděle

9:00 – 18:00 hod.

říjen -duben

Pondělí – sobota 10:00 – 17:00 hod. neděle

13:00 – 16:00 hod.

Vstupné: červen - září

Plné

95 Kč

Sníţené

55 Kč

Skupinové (děti 6-15 let + pedagog) 35 Kč Říjen - květen

Plné

65 Kč

Sníţené

45 Kč

Skupinové (děti 6-15 let + pedagog) 35 Kč Mimo otvírací dobu pro skupiny Skupina 1-5 osob Skupina 6-20 osob

170 Kč

Skupina 21-50 osob

125 Kč

Radniční věž Otevírací doba: Květen – září

Pondělí – pátek 9.30 - 12.30, 13.00 - 17.00 hod. Sobota - neděle 10.00 - 12.30, 13.00 - 15.30 hod.

Říjen - duben Pondělí – pátek 9.00 - 12.30, 13.00 - 17.00 hod. sobota

10.00 - 12.30, 13.00 - 15.30 hod.

Loucký klášter Otevírací doba: 9.4. – 30.9. S průvodcem celoročně

Na objednávku

Příloha č. 7: Mapa školního programu

835 Kč

9:00 – 18:00

Příloha č. 8 Obrázky

Obr. 10: Zámek Dřevohostice. Zdroj: Vlastní

Obr. 11: Budova bývalých kasáren, Holešov. Zdroj: vlastní

Příloha č. 9: Seznam a popis informačních panelů NS ve Znojmě

Autor

Iveta Bittnerová

(vypracoval) Název BP

„Po stopách napoleonských válek na Moravě“

Studijní obor

Logistika cestovního ruchu

Rok obhajoby

2012

BP

Počet stran

53

Počet příloh

9

Vedoucí BP

Mgr. Jan Rája

Oponent BP

Doc. Ing. Emil Gavlovský CSc.

Bakalářská práce pojednává o napoleonských válkách a jejích pozůstatcích na Moravě. Vytvoření produktu CR - aktivní

Anotace

dovolená na kolech a program pro školy zaměřený na toto téma.

Klíčová slova

Napoleon Bonaparte, napoleonské války, Slavkov u Brna,

Místo uloţení

ITC (knihovna) Vysoké školy logistiky v Přerově

Signatura

Znojmo