Reálný sektor a finanční stabilita Petr Jakubík Samostatný odbor ekonomického výzkumu a finanční stability Česká národní banka
Vysoká škola finanční a správní, Praha 20.dubna 2009
Finanční stabilita
2
Finanční stabilita je definována jako situace, kdy finanční systém plní své funkce bez závažných poruch a nežádoucích důsledků pro současný i budoucí vývoj ekonomiky jako celku a zároveň vykazuje vysokou míru odolnosti vůči šokům.
Narušení finanční stability • V důsledku procesů uvnitř finančního sektoru vedoucích ke vzniku zranitelných míst, jakož i vlivem silných šoků, jejichž zdrojem mohou být:
vnější okolí domácí makroekonomický vývoj velcí dlužníci a věřitelé hospodářské politiky změny v institucionálním prostředí.
3
Vztahy ekonomických sektorů
Ceny aktiv - Finanční trh
finanční infratruktura
kreditní riziko
úrokové sazby měnový kurz HDP
Finanční sektor
kreditní riziko Nerezidenti Vláda
Podnikový sektor
nezaměstnanost mzdy
Domácnosti
disponibilní důchod dluhové zatížení
4
Transmisní kanál - reálný vs. finanční sektor • Expozice finančního sektoru vůči sektoru podniků a domácností • Transfer rizika přes růst míry nesplácení (default)
Podnikový Sektor Makroekonomické
kurz,…
šoky - HDP, úrokové sazby, měnový tržby, náklady zisk pravděpodobnost defaultu
Domácnosti Makroekonomické
šoky – úrokové sazby, HDP,… disponibilní důchod, dluhové zatížení pravděpodobnost defaultu
5
Podnikový sektor • Analýza podnikového sektoru
Finanční výsledky ukazatele
ziskovosti, likvidity, zadluženosti, aktivity
Míra nesplácení Úroveň zadlužení, úvěrové standardy Míra insolvencí Insolvenční právo Úvěrová dynamika podnikových úvěrů Průmyslová produkce, nové zakázky, tržby z přímého vývozu, tuzemská spotřeba energie, výběr mýtného, atd.
6
Vývoj podnikové sféry v ČR
Příznivá situace v podnikové sféře převládající v předcházejících letech se během roku 2008 a v 1. čtvrtletí 2009 postupně zhoršovala. Pokles zahraniční poptávky po exportu českého podnikového sektoru - problémy s odbytem. Extrémní posilování měnového kurzu v první polovině roku 2008, z následného prudkého oslabení firmy nebyly schopny v plné míře těžit (dříve přijaté zajišťování a výpadek předpokládaných prodejů). Problémy se splácením přijatých závazků, druhotná platební neschopnost.
7
Finanční výsledky podniků za rok 2008
8
Mírný pokles rentability vlastního jmění i aktiv tlumen dobrými výsledky za 1. pololetí 2008.
Mírný růst zadluženosti, pokles přidané hodnoty a růst mzdových nákladů – pokles produktivity práce. Zvyšování doby obratu zásob i aktiv, růst doby obratu pohledávek. Omezená investiční aktivita – růst ukazatelů bilanční likvidity.
Vývoj základních finančních ukazatelů nefinančních podniků (2007=100, index nad 100 zlepšení, index pod 100 zhoršení) ROE Úrokové krytí 120 PH/zaměstnanec Mzdy+OON/PH PH/tržby
110 100 90 80 70
ROA Hrubá zisková marže Zadluženost Úvěry/pasiva Náklady na obsluhu dluhu
Okamžitá likvidita Pohotová likvidita
Doba obratu zásob Doba obratu Běžná likvidita pohledávek Doba obratu aktiv 2007
Pramen: ČSÚ, propočty ČNB
2008
Míra nesplácení podniků
9
Pokles zahraniční a následně i domácí poptávky - nárůst kreditního rizika podnikového sektoru. Kreditní riziko měřené 12 měsíční mírou defaultu bankovních úvěrů podnikům - 7,5 % v 1. čtvrtletí 2009, oproti 3 % na počátku 2007 Vývoj 12M míry defaultu bankovních úvěrů podnikům a podílu úvěrů v selhání Dle interního (v %) modelu, ČNB očekává růst až k 11% během roku 2009. 14 12 10
8 6 4 2
0 10/02
10/03
10/04
10/05
10/06
10/07
12-měsíční míra defaultu Trend 1 měsíční anualizované míry defaultu Podíl úvěrů v selhání (NPL) Pramen: ČNB (CRÚ)
10/08
Ukazatel bonity podnikového sektoru
10
Předstihový ukazatel stability podnikového sektoru ohodnocující odolnost firem vůči úpadku na základě agregovaných finančních výsledků. K výpočtu je využíváno 7 finančních ukazatelů pokrývajících ziskovost, likviditu, zadluženost a aktivitu firem. Výsledná hodnota odpovídá výhledu bonity v následujícím roce. Zhoršení bonity v roce 2008. 0.974
0.973
0.972
0.971
0.970
2004
2005
2006
2007
indik átor bonity sektoru nefinančníc h podniků Pramen: Výpočty ČNB, ČSÚ
2008
Růst podnikových insolvencí
11
Dopady recese se již začaly naplno projevovat v zemích západní Evropy, kde došlo k nárůstu podnikových insolvencí o 11 %, v ČR zatím jen o 6 %.
Nejvíce postižené ekonomiky – Španělsko (nárůst o 139 %), Irsko (121 %), Dánsko (55 % ), naopak Německo růst jen o 2 %. Počet podaných návrhů na konkurz V ČR nejvíce insolvencí – papírenský průmysl, textilní a kožedělný průmysl, cestovní kanceláře, výroba skla, keramiky a stavebního materiálu
(roční data) 4 800 4 600 4 400 4 200 4 000 3 800 3 600 3 400 2000
2002
2004
2006
Poč et podaných návrhů na konkurs
Pramen: Ministerstvo spravedlnosti České republiky
2008
Úroveň zadlužení relativně nízká
12
Český podnikový sektor se bude muset během roku 2009 vyrovnat s globálním poklesem poptávky.
Významná výhoda - na agregátní úrovni nefinanční
podniky stále výrazně méně zadluženy než podniky v eurozóně. Zadluženost nefinančních podniků To by jim mělo umožnit (v % HDP) se lépe s nově vzniklou situací vyrovnat. 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
1 995
1997
USA
199 9
2 001
2003
2005
EU12
2 007
ČR
Pramen: Euros tat, US Bureau of Economic Statistics Poznámka: Zadluženost je počítána jako podíl přijatých půjček
a vydaných dluhopisů z finančních účtů na HDP
Snížení dynamiky podnikových úvěrů
13
Pokles domácí i zahraniční poptávky po podnikové produkci se odráží v mírném snížení dynamiky podnikových úvěrů . V průběhu letošníku roku by mělo v souvislosti s očekávaným ekonomickým poklesem dojít k jejímu dalšímu výraznějšímu poklesu. Dynamika úvěrového vývoje To naznačuje i (měsíční data, meziroční růst úvěrů podnikům dle počtu zaměstnanců v %) pokles průmyslové produkce v závěru roku 2008 a na počátku roku 2009. 40 35 30 25 20 15 10 5 0 -5 -10
10/2003
10/2004 10/2005 10/2006 10/2007 10/2008 1-9 zaměstnanců 10-99 zaměstnanců 100-249 zaměstnanců nad 250 zaměstnanců Podnikový sektor
Pramen: ČNB (Centrální registr úvěrů)
Pokles průmyslové produkce
14
Vzhledem k velikosti a vysokému stupni otevřenosti české ekonomiky je její citlivost na globální vývoj vyšší, než je tomu v případě velkých zemí. K největšímu propadu výroby došlo v odvětvích výroby dopravních prostředků, strojů a zařízení a textilním a oděvním průmyslu. Indexy průmyslové výroby (sezónně očištěno) (v %) Pokračování poklesu ekonomické aktivity signalizuje i snižování nových zakázek a tržeb z přímého vývozu v průmyslu nebo tuzemské spotřeby energie. 190 170 150 130 110
90
70 2002
2003 2004 Česk o J aponsko
Pramen: Datas tream
2005
2006 Eurozóna USA
2007
2008 2009 Německo
Sektor domácností • Analýza sektoru domácností
Situace na trhu práce – dopad na disponibilní důchod Očekávaný vývoj dluhového zatížení úrokové
sazby, úvěrové standardy
Míra nesplácení Úroveň zadlužení Úvěrová dynamika úvěrů domácnostem Regulace, míra ochrany spotřebitelů, finanční gramotnost
15
Vývoj v sektoru domácností v ČR
16
Zpomalování ekonomiky se začalo na konci roku 2008 projevovat i v sektoru domácností. Korekce vysokých temp zadlužovaní domácností z minulých let, narůstání problémů se splácením přijatých závazků domácností. Rizikem pro rok 2009 je zejména pokles nominálních mezd a dalších příjmů domácností, který by vedl k nárůstu jejich platební neschopnosti. Nově od roku 2008 předlužené domácnosti - možnost využít institut oddlužení, tzv. osobní bankrot. Legislativní změny směřujícím k posílení ochrany spotřebitelů.
Pokles úvěrové dynamiky
Zvýšená nejistota ohledně budoucích příjmů domácností se podílela na postupném zpomalování vysoké dynamiky úvěrů obyvatelstvu, která převládala v několika předcházejících letech. Tato korekce se týkala jak spotřebitelských tak hypotečních úvěrů Meziroční dynamika růstu bankovních úvěrů obyvatelstvu podle účelu (v %) 50 40 30 20 10 0 2003
Pram en: ČN B
2004 2005 2006 2007 2008 Celk em Spotřebitelské (včetně debetů na běžném účtu) Na bydl ení
17
Objem celkových úvěrů stále roste
Pokles úvěrové dynamiky zejména u spotřebitelských úvěrů od nebankovních institucí, narozdíl od vysokých temp v roce 2007 v loňském roce téměř stagnovaly. I přes zpomalující dynamiku, nárůst celkového dluhu obyvatelstva – více než 950 mld. Kč. Bankovní a nebankovní úvěry domácnostem Na dluhu se nejvíce podílejí (v mld. Kč) úvěry na bydlení cca 65 %, zbytek bankovní spotřebitelské úvěry cca 20 % a nebankovní úvěry cca 15 %.
18
600 500 400 300 200 100
0
1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
Bankovní úvěry na bydlení a nebytové nemovitosti Bankovní úvěry spotřebitelské a ostatní
Nebankovní úvěry spotřebitelské povahy
Pramen: ČNB, ČLFA
Úroveň zadlužení
19
Agregátní ukazatele zadluženosti domácností nadále rostly: ukazatel dluhu k hrubým disponibilním příjmům dosáhl téměř 50 %, ukazatel dluhu k finančním aktivům překročil 30 % a ukazatel dluhu k HDP tvoří asi 25 %. Poměr dluhu domácností k jejich hrubým disponibilním příjmům, finančním a HDP; podíl placených úroků na hrubém disponibilním příjmu Ve srovnání se zeměmi aktivům domácností (v %) Eurozóny (EU15) dosahuje zadluženost českých domácností měřená vůči disponibilnímu příjmu asi polovičních hodnot. 6
50
5
40
4
30
3
20
2
10
1
0
0
1996
1998
2000
2002
2004
2006
2008
Dluh/hrubý disponibilní důchod (levá osa) Dluh/finanční aktiva (levá osa) Dluh/HDP (levá osa) Placené úroky/hrubý disponibilní důchod (pravá osa) Čisté přijaté úroky/hrubý disponibilní důchod (pravá osa)
Pramen: ČNB
Míra nesplácení domácností roste
20
Pokles ekonomické aktivity se začíná promítat do nárůstu kreditního rizika sektoru domácností. Míra 12 měsíčního defaultu se bude ze současných hodnot těsně pod 4 % dále zvyšovat nad hranici 5% v roce 2009. Míra 12měsíčního defaultu domácností obyvatelstva podle typu úvěru a podíl Vyšší nárůst lze úvěrů v selhání očekávat zejména (v %) ve 2. polovině roku, kdy se zřejmě naplno projeví dopady potíží podnikové sféry na sektor domácností. 5.50 5.00 4.50 4.00 3.50 3.00 2.50 2.00
08/2007
02/2008 08/2008 02/2009 Úvěry celk em Úvěry na bydlení Spotřební úvěry Podíl úvěrů v selhání (NPL)
Zdroj: Czec h Credit Bureau, ČNB
Riziko poklesu nominálních mezd
21
Během roku 2009 lze očekávat v některých segmentech stagnaci nominálních mezd či dokonce jejich pokles. U rodin s průměrnými příjmy zatíženými splácením úvěrů na bydlení a spotřebu by propad jejich nominálních příjmů v rozsahu kolem 10 % a více vážně ohrozil splácení jejich závazků. Propad nominálních příjmů v tomto rozsahu z důvodů zkracování pracovního týdne či omezení vyplácení variabilní složky platu není zcela nereálným scénářem. Řada rodin by tak mohla balancovat na hraně svých platebních možností .
Konsekvence poklesu nominálních příjmů
22
Snižování nominálních mezd by mohlo spustit vlnu defaultů a výrazný pokles kvality úvěrových portfolií bank. Za této situace by mohlo dojít k zaplavení realitního rezidenčního trhu nabízenými nemovitostmi z důvodu realizace zástavy a prudkému poklesu jejich ceny. Snížení hodnoty zástav (resp. pokles ukazatele LTV, tj. podílu výše úvěru a hodnoty zástavy) by zvýšilo riziko, kterému jsou vystaveny banky. Obdobný dopad jako propad nominálních příjmů by mělo výrazné zvýšení úrokových sazeb, to je ovšem poměrně nepravděpodobný scénář.
Osobní bankroty
23
Od 1.1.2008 začal platit nový insolvenční zákon zavádějící institut oddlužení fyzických osob nepodnikatelů - tzv. osobní bankrot. Tyto návrhy jsou posuzovány soudy, které následně rozhodují o povolení oddlužení. Lze očekávat další nárůst. Dle mezinárodního srovnání – pro naší ekonomiku – odpovídající číslo cca 8 – 9 000 osobních insolvencí ročně.
Oddlužení fyzických osob nepodnikatelů (měsíční data) 500 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0 01/2008 04/2008 07/2008 10/2008 Počet podaných návrhů na oddlužení Počet schválených oddlužení Počet odmítnutých návrhů na oddlužení
Pramen: CreditReform s.r.o.
01/2009
Předlužení a neziskové poradny
24
Nepříznivé ekonomické faktory dopadají na jednotlivé příjmové skupiny odlišně v závislosti na výši a povaze dluhu. Zejména lidé s nízkými příjmy, kteří přecenili své finanční možnosti a nejsou schopni splácet své závazky – další úvěry s vysokými úr. sazbami –dluhová past. Předluženým domácnostem pomáhá řešit jejich situaci řada poraden pracujících na neziskovém principu.
Typický klient poradny – lidé mezi 30 - 40 lety s průměrnými měsíčními příjmy mezi 10 až 20 tis. Kč, se středoškolským vzděláním a s průměrnou výší dluhu do 300 tis. Kč
Možné situace domácností
25
Domácnost se rozhodne pro úvěrové financování Otázky k řešení Nejvhodnější typ úvěrového produktu Výběr poskyovatele Podrobné seznámení s úvěrovou smlouvou a ověření zda splňuje všechny náležitosti Případná možnost odstoupení od smlouvy, resp. výše poplatku za předčasné splacení Přijmutí úvěrů domácností
Dlužník úvěr řádně splácí
Dlužník úvěr splácí, ale s narůstajícími problémy
Možné situace k řešení Chce předčasně splatit Chce další úvěr Chce konsolidovat více úvěrů v jeden
Dlužník informoval věřitele a požádal o změnu splátkového kalendáře Hledal další příjmy Snažil se omezit výdaje Dlužník zpeněžil svá aktiva ke stabilizaci svého rozpočtu
Dlužník úvěr nesplácí a je v Stabilizace rozpočtu dlužníka, vyřešení problémů se splácením (hrozícím) úpadku Splnňuje podmínky pro odlužení Předpoklad splacení alespoň 30% nezajištěných závazků do 5 let
Dlužník úvěr nesplácí
Odstoupení od smlouvy ze strany věřitele pro neplnění smluvních podmínek či sesplatnění celého úvěru Možné postoupení (prodej) pohledávky
Ano Oddlužení
Právní vymáhání případně soudní řízení, rozhodnutí soudu případně zahájení exekuce
Ano
5 letý splátkový kalendář nebo zpeněžení majetkové podstaty Ne
Dohoda splátkového kalendáře
Dlužník plní podmínky oddlužení
Ne Dlužník čelí exekuci či výkonu rozhodnutí
Ne Zajištění úvěru
Dohoda splátkového kalendáře Ano
Ne
Konkurz
Ano
Ano Realizace zástavy věřitelem
Ne Hodnota zástavy převyšuje nebo je rovna dlužné částce Ano
Zaplacení
Ne
Výkon rozhodnutí, exekuce majetku Majetek postačuje na umoření dluhu
Ne Ano
Dlužník nemá žádný závazek vůči věřiteli
Dlužnický závazek trvá
Dlužník nemá žádný závazek vůči věřitelům
Transmise rizik z reálného do finančního sektoru
26
Nepříznivé ekonomické prostředí má za následek narůstající potíže reálného sektoru se splácením závazků. Vyšší míra defaultu podniků a domácností se s určitým zpožděním projevuje ve zvyšujícím se podílu nesplácených úvěrů v portfoliích bank. Vyšší podíl nesplácených úvěrů znamená pro banky vyšší ztrátu na což obvykle reagují přitvrzováním úvěrových standardů.
Omezení možností financování reálného sektoru se obvykle promítá do dalšího poklesu domácí ekonomiky a dalšího nárůstu míry nesplácení.
Odhad potenciálních ztrát bankovního sektoru
27
Pro odhad potenciálních ztrát bankovního sektoru a jeho zranitelnosti slouží stresové testování simulující nepříznivý makroekonomický vývoj. K vyčíslení ztrát je třeba modelovat pravděpodobnost defaultu (PD) reálného sektoru a ztrátu při defaultu (LGD). Součin celkové expozice bank, pravděpodobnosti defaultu (PD) a ztráty při defaultu udává velikost celkové úvěrové ztráty. Tato případná ztráta se poté poměřuje s množstvím kapitálu, který má banka k dispozici.
Stresové scénáře
28
Pro účely stresového testování je nutno vytvořit určité tzv. stresové scénáře, neboli scénáře nepříznivého makroekonomického vývoje. Tyto scénáře mají obvykle malou pravděpodobnost, ale mohou mít velký dopad na finanční sektor. Celý koncept pracuje s „okraji “ distribuce zkoumaných veličin. Většinou vychází ze stávající situace a možných rizik. Makroekonomické šoky mohou být jak vnější tak vnitřní.
Stresové testování bankovního sektoru
Macroekonomický šok
Oficiální makroekonomický predikční model ČNB
Měnový šok Úrokový šok
HDP, inflace, úrokové sazby Model růstu úvěrů
Makroekonomické modely kreditního rizika
29
Růst úvěrů
Růst ohrožených úvěrů
(podniky, domácnosti) Pozn.: Červeně označené části schématu vychází ze satelitních modelů využívaných pro FS.
Scénáře zátěžových testů a jejich výsledky
Mezibankovní nákaza
Stresové testování a současná krize
Současný nárůst globální nejistoty a problémy finančního sektoru urychlují snahy o další vývoj metod stresového testování. Vniká řada nadnárodních iniciativ s cílem stresového testování více zemí – viz. snaha o stresové testování zemí Evropské unie. Diskuze o změnách ve stávající regulaci, proticyklické vytváření kapitálového „polštáře“ bankami, atd.
30
Dopady finanční krize
Finanční krize začala krizí finančního systému související s americkým hypotečním trhem. Šíření problémů prostřednictvím derivátových produktů a jejich nedostatečné regulace. Tyto problémy vyústily v globální ekonomickou krizi a přenosu problémů do reálné ekonomiky. Riziko zpětného transferu z reálného sektoru zpět do finančního sektoru.
31
Děkuji za pozornost!
Petr Jakubík E-mail:
[email protected]
