Výsledky výzkumné práce našich astronomických ústava Astronumie na našich vysokých školách za posledních dvacet let Lidová astronomie 1945

5 /1 9 6 5

V ýs led ky vý zkumné p r á c e n a š i c h a s t r o n o m i c k ý c h ú st a v a 1945 —1965 — Astron um ie na n a š i c h v y so kých š k o l á c h za p o sle d n ích d v a c et l e t — Lidová ast ro n o m ie 1945 —19B5 — O lo ň s k é m červ n ov ém za tm ěn i M í s í c e — Novinky

Z rc a d lo v ý d a l e k o h l e d A s tr o n o m ic k é h o ú stavu SAV n a S k a ln a t é m P le s e (p r ů m ě r 60 c m , f = 330 c m ) . — N a p rvn í str. o b á lk y j e h la v n í k o p u le h v ěz d á rn y n a S k a ln a té m P le s e , k d e j e te n to r e f l e k t o r u m ístěn . ©

— N a k la d a te lstv í O rb is, n. p. — 1965

Ř íš e h v ě z d

Bohumil

Šternberk

R o č . 4 6 ( 1 9 6 5 ) , č. 5

a k o l e k t i v :

VÝSLEDKY VÝZKUMNÉ PRÁCE A S T R O N O M I C K É H O Ú S T A V U ČSAV Jubilejní rok 1965 ]e vhodnou příležitostí, abychom si připom něli práci u nás na úseku astronom ie v jednotlivých vědeckých ústavech za uply­ nulých 20 let vykonanou. Protože výsledky prvé poloviny tohoto období byly shrnuty v článku „Pokroky čs. astronom ie v letech 1945— 55“ v Ča­ sopise československých ústavů astronom ických 5 (1955), str. 17—40, pokládáme za zbytečné se k nim vracet. Tehdy byly kladeny základy k dnešnímu velkému rozmachu astronom ie v našem státě a k jejím sou­ časným úspěchům mezinárodním . Zejm éna se přetvářel a rozšiřoval 200 let starý vědecký ústav, Státn í hvězdárna v Praze, postupně v Ústřední ústav astronom ický, po založení Čs. akadem ie věd [1952] v A strofyzikální observatoř a Laboratoř pro m ěření času, jejich ž sloučením vznikl ko­ nečně r. 1954 dnešní Astronom ický ústav ČSAV. Te obtížné v krátkém článku shrnout byť jen hlavní vědecké výsledky tohoto ústavu Akademie, jehož pracovníci u veřejnili v uplynulých 20 le ­ tech veliký počet původních vědeckých prací, blížící se tisíci. Už v prvém d esetiletí vykrystalizovaly se základní směry je jic h z á jm u : sluneční vý­ zkum. m eziplanatární hmota, stelárn í problémy, vysoká atm osféra a přes­ ný čas. Na těchto úsecích se pracovalo i po včlenění ústavu do ČSAV. Pracov­ n ic' slunečního oddělení se věnovali system atickém u a komplexnímu stu­ diu projevů sluneční činnosti. V řadě prací byly rozpracovány základy p n statistick é práce v slunečních skvrnách (K opecký). Tento rozbor umožnil přistoupit ke studiu periodicity skvrn z nových hledisek. Tak se ukázalo, že existu jí dvě fyzikálně odlišné periody s k v rn : l l l e t á pě­ n ová kte^á je dána frek ven cí vznikání skupin skvrn, a 801etá perioda, da^á průměrnou mohutností skvrn. Tyto práce nalezly živý ohlas v zahraničí a řada autorů na ně navá­ zala Í^SSR. Polsko. Austrálie, Holandsko. Norsko a j.). Sam ostatně i ve spolupráci se sovětským i a am erickým i astronom y jsm e nrováděli studium m agnetických polí na Slunci (Bum ba). Zejména nás najímal je jic h vývoj a působení na pohyb elek trick y nabitých částic ve sluneční atm osféře. Byla nalezena těsná souvislost vývoje m agnetic­ kých p^lí s konvekčním i elem enty sluneční atm osféry, tzv. supergranula^í a byl odvozen vliv těchto konfigurací na rozdělení rychlostí, k te­ rými proudí sluneční plasma v m ístech zhuštěného m agnetického pole. Také tyto výsledky byly použity řadou zahraničních autorů v SSSR , NSR. Francii. Polsku aj. Vypracovali jsm e též teo rii vzniku slunečních protuberancí z horké

koronální plasmy (K leczek ). Touto teo rii se podařilo vysvětlit vychlad­ nuti m ateriálu z teplot několika miliónů stupňů na teplotu pouhých de­ seti tisíc stupňů a je nyní obecně uznávána (práce v NSR, SSSR , USA, Holandsku a ].). N ejvětši pozornost byla u nás věnována slunečním erupcím, k teré jsou nejm ohutnějším projevem sluneční aktivity. Díky sp eciáln ě konstruo­ vanému spektrografu bylo získáno značné m nožství kvalitního m ateriá­ lu. Velm i detailně byla zpracována spektra mnoha erupcí a bylo d efi­ nitivně potvrzeno, že erupce jsou tvořeny sítí velmi m alých zářících elem entů, patrně vláken, vytvářených strukturou m agnetického pole. M ají značnou elektronovou hustotu, takže silně rozšiřují především vo­ díkové čáry ve spektru (Š v estk a). Byla odvozena exaktní metoda k u rčo­ vání elektronové hustoty v těch to vláknech a poprvé byla též stanovena je jí časová změna během vývoje erupce. Odvodili jsm e nové metody také k určování elektronové teploty a optické tloušťky erupcí a stanovili odchylky od term odynam ické rovnováhy v nich. Sta tistick ý rozbor sp ek ­ ter tém ěř jednoho sta erupcí ukázal řadu zákonitostí v je jic h vývoji (B la ­ ha, Kopecký, Š v estk a). Byla též nově vyvinuta teorie em isní křivky růstu pro erupce, z níž lze u rčit teplotu plasm y a j. (L etfu s). Všechny tyto práce nalezly v zahraničí velký ohlas. V nové knize manželů Sm ithových v USA, pojed návající o erupcích, jsou práce n ašich pracov­ níků uvedeny celkem na 43 m ístech. Švestka byl zvolen v r. 1964 před­ sedou kom ise pro sluneční aktivitu v M ezinárodní astronom ické unii především na základě prací našich pracovníků v tom to oboru. Podrobně byly studovány též vlivy erupcí na Zemi. Za n ej význam nější naši práci v tomto oboru lze považovat objev Křivského, že erupce, spo­ jen é s výronem kosm ického a subkosm ického záření, m ají zcela ch arak­ teristick ý tvar (Y) a že k vyvržení čá stic dochází v p očátečn í fázi erup­ ce. Tento objev byl použit v řadě prací v USA, SSSR , Irsku a Francii. P ráci slunečního odděleni se dostalo nejvyššího vědeckého ocenění udělením titulu laureáta Státn í ceny Klem enta Gottwalda kolektivu jeho pracovníků. Na úseku práce oddělení m eziplanetární hmoty byl v r. 1951 na našem ústavě vytyčen a ihned system aticky plněn požadavek získat vlastní po­ zorovací m ateriál o m eteorech (Guth, L in k ). Toto zam ěřeni se během le t ukázalo správným a je jednou z příčin, proč se ČSSR v tom to úseku dostala na jedno z nejp řed n ějších míst. Vznik a raná vývojová stádia m eteorických rojů byly podrobně studo­ vány a objasněny v m onografii Plavcově. Je dokázáno, že náhlá zvýšení jasn o sti kom et jsou spojena s výronem m eteorických částic, k teré se rozptýlí a d ají vznik m eteorickém u ro ji. Vlivem poruch planet se roj značně rozptýlí. Dlouhodobý program fotografování m eteorů ze dvou stanic s rotu­ jícím sektorem má světové prvenství v počtu odexponovaných ploch nebe X hodin. To právě umožnilo získat prvé a zatím jed in é fotografie pádu m eteoritu (C eplecha). Příbramský m eteorit je skutečně jediný, jehož dráha jak v ovzduší tak i ve sluneční soustavě byla přesně určena. Toto těleso, obíhající v původně planetkové dráze s malým sklonem , mohlo být podrobeno laboratorním u výzkumu. Jeho stáří bylo určeno na 4 miliardy let, zatím co doba ozáření kosm ickým zářením jen asi na 10

miliónů let. Příbram ský m eteorit byl původně součásti většího tělesa, které se před 10 m ilióny le t rozpadlo. Tyto výsledky m ají především význam z hlediska objasnění původu n aší Země a ce lé planetární sou­ stavy. Dále bylo možno u rčit přenos tepla na povrch tělesa a jin é vlast­ nosti při ry ch lostech 7 km/sec a 20 km/sec, což jsou dnes vlastně jedině známé údaje při tak velké rychlosti. Výhledové použití těchto výsledků je především při konstrukci kosm ických sond s vyšším i rychlostm i vstu­ pu do ovzduší. Naše výsledky v oboru výzkumu m eteorů tvoří 50 % podkladů v jed né nedávné publikaci NASA. Podařilo se nám získat n ěkolik velm i podrobných spekter meteorů, mezi nimi spektrum s n ejv ětší dosaženou disperzí (15 Á/mm). To umož­ nilo prvé d ůkladnější zkoumání těchto s p e k te r : excitačn í teplota je vel­ mi nízká, 3000°— 4000°, příčinou náhlých výkyvů jasn o sti (až lOOOkrát) je výron plynů z tělesa. Výsledky našich p rací jso u obsaženy ve všech v ý značnějších knihách o m eteorech napsaných v posledních letech (S S S R , A nglie). Guth byl předsedou a Ceplecha je místopředsedou kom ise pro m eteory a m eteo­ rity Mezinárodní unie astronom ické. Práce stelárn ího oddělení byla zam ěřena předně na studium Galaxie. Perek zkoumal rozložení hmoty v ní i obecně v zploštělých hvězdných soustavách. Jako první zavedl modely h eterogenních sféroidů, které na­ lezly uplatnění zejm éna na M agellanova m račna. Převážná většina prací au stralských a jih o africk ý ch astronomů používá těch to výsledků. Perek dále vyšetřoval dráhy hvězd, k teré nejsou trvalým i členy Galaxie, a řešil otázky drah hvězd v Galaxii. Pro systém hvězdokup a aso ciací má základní význam K atalog hvězdo­ kup a áso ciací a Atlas hvězdokup. Na obou d ílech pracoval s externím i spolupracovníky Ruprecht. Obsah katalogu byl podstatně obohacen Ruprechtovým objevem 147 nových hvězdokup. Vyšetřoval dále různé vlivy působící na rozpínání p erifern ích a smršťování cen tráln ích čá stí hvězdo­ kup a odvodil metodu k odhalování je jic h stáří. Druhým podrobně u nás studovaným podsystémem jsou planetární mlhoviny. Perek objevil 36 a Kohoutek 140 nových p lanetárních mlhovin. Kohoutek dále vypracoval m odifikaci metody určování je jic h vzdáleností, kterou Perek aplikoval na rozsáhlý m ateriál. Perková vědecká činnost došla m ezinárodního uznání volbou za zá­ stupce generálního sek retáře M ezinárodní astronom ické unie. Předmětem soustavného studia byly dále těsn é dvojhvězdy. Plavec studoval řadu takových soustav fotom etricky, spektroskopicky i teo re­ ticky. Ukázal, že výron hmoty se projevuje kolísáním oběžné doby sou­ stavy. Byl zvolen předsedou subkomise pro celosvětovou organizaci po­ zorování těchto změn period. T eoretick é práce o n estabilitě byly ocen ě­ ny v Anglii. V oddělení vysoké atm osféry byla nalezena periodická variace slu­ n eční činnosti v d élce 4 století, k terá má za násled ek variaci klim atu stejn é délky. Dále byla nalezena i souvislost s dlouhodobou variací zem­ ské rotace klim atického původu. Tyto výsledky byly příznivě přijaty v zahraničí. Závěrem je dlouhodobá prognóza klimatu, že totiž jsm e na prahu zhoršení klim atu na konci 20. a na počátku 21. století, což je opakování „m alé doby ledové" ze 17. sto letí (L in k).

M ěsíční lum iniscence již dříve Linkem objevená byla dále studována na základě bohatšího m ateriálu z m ěsíčních zatm ění, jím ž byla také potvrzena (Itá lie ). Námi navržená metoda hloubky ča r m ěsíčního spektra byla s úspěchem použita ve Fran cii, S SS R a Anglii. Lum iniscence Mě­ síce se stala důležitou složkou m ěsíčního výzkumu i sledování sluneční činnosti podle je jic h následků na M ěsíci (Lin k). B yla zkoumána velikost a časová variace m eteorického přínosu pra­ chu pom ocí dlouhodobé série sběrů aerosolů. Výsledky vedou k vysoké hodnotě přínosu, potvrzovaného i jiným i metodami, a byly příznivě p ři­ ja ty v zahraničí (Zacharov). P ráce časové stan ice Praha byla oceněna zapojením do m ezinárodních institucí pro otázky přesného času, BIH Paříž a E talon noje vrem ja Mo­ skva, které ve svých bulletinech pravidelně publikují je jí výsledky již od r. 1954. Na základě doporučení I. porady zástupců akadem ií so cia listic­ kých zemí r. 1962 jsou naše vysílání přesných časových signálů, usku­ tečněná ve spolupráci s URE, p řijata jako časová báze pro sledování um ělých družic Země v rám ci zemí socialistick éh o tábora. Od r. 1957 probíhá ve spolupráci s astronom ickou observatoří v Tokiu dlouhodobý experim ent sledování změn doby šířen í signálů na této velké vzdálenosti, který odkryl je jí sezónní změny a změny podle sluneční aktivity. V šechna oddělení Astronom ického ústavu ČSAV s výjim kou stelárního se široce zapojila do ak cí Mezinárodního geofyzikálního roku a n ěk terá z nich p okraču jí i v ú časti na Rocích klidného Slunce. Pracovníci našeho ústavu podnikli četn é studijní cesty a přednášeli s výjimkou Afriky ve všech d ílech světa. Je jic h vědecká činnost a mezi­ národní spolupráce byla oceněna volbou řed itele ústavu Šternberka v ice­ presidentem M ezinárodní astronom ické unie pro funkční období 1958— 64. V uplynulém d vacetiletí byla vyvinuta na ústavu řada původních vě­ d eckých přístrojů a díky podpoře presidia ČSAV pokračovala výstavba nové sluneční laboratoře, vývojové dílny, slunečního pavilónu a zejm éna byla r. 1964 dokončena stavba kopule 2m dalekohledu, který má být na základě vládního usnesení postaven v Ondřejově r. 1967 a bude slav­ nostně uveden v činnost u p říležitosti X III. generálního shrom áždění Mezinárodní astronom ické unie, jež se bude konat koncem srpna téhož roku v Praze. Eud m i 1a

Pajdušáková:

A S T R O N O M I C K Ý ÚS T AV SAV Prvých dvadsat rokov Astronom ického ústavu SAV na Skalnatom Plese je takm er totožných s prvými povojnovými dvomi desafročiam i našich dejín. Preto i hodnotenie rozvoja nášho ústavu po vojně je v podstatě aj celou jeho históriou. Ústav bol vybudovaný v roku 1943 dr. A. Bečvářom , vďaka jeho v elkej osobnej iniciativě i skutočnosti, že bolo třeba postavit patřičný stánok pre ďalekohlad demontovaný zo S tarej Ďali. Prvé roky po vojně sú charakterizované system atickou pozorovatelskou činnostou vyvolanou

nasledujúcim i faktorm i: pozorovatelskou skúsenostou dr. A. Bečvářa, priezračnosťou ovzdušia na Skalnatom Plese a nedostatkom kvalifikova­ ných pracovnlkov. Druhá etapa rozvoja ústavu začína přibližné po roku 1950 a to vďaka vtedajšiem u riaditelovi Dr. Sc. VI. Guthovi. V te jto etape nielen že sa intenzívne pokračuje v system atickom pozorovaní, ale sa p rikračuje už aj k důslednému spracovaniu získaného m ateriálu a jeho teo retickej in terp retácii. Až po roku 1950 prichádzajú na ústav prví absolventi astronom ie a začína sa rozvoj ústavu po každej strán ke. Rok čo rok vzrastá počet zam estnancov, pribúdajú přístroje a ústav sa rozšiřuje o nové priestory. V roku 1950 dostává Astronom ický ústav vilu Tatry v T atran skej Lomnici, kde sa um iestňuje adm inistratívny aparát. V roku 1953 prechádza ústav po n iek o lk ý ch reorganizáciách do SAV. V roku 1955 vzniklo pracovisko i v Bratislavě a rozhodlo sa o výstavbě výškového slnečného observatória na Lomnickom Štíte, ktoré bolo dané do užívania v roku 1962. Tento rozvoj ústavu pokraču je až dodnes. Každoročně vzrastá počet pracovníkov včítane absolventov astronom ie (dnes už 1 3 ). Ostav dostává poměrně velm i drahé p řístro je m eracie i přístroje na pozorovanie (ko­ ronograf v r. 1962, astrograf v m áji 1965). Tento postupný rozvoj podmienok pre výskumnú prácu na Astronom ickom ústave SAV na Skalnatom Plese se odzrkadlil i v dosiahnutých výsledkoch. Observatórium na Skalnatom Plese bolo od svojho vzniku zapojené do medzinárodnej siete stanic pře sledovanie sln ečn ej fotosféry. Neskor sa zúčastnilo programu M edzinárodného geofyzikálneho roku a Medzinárodného roku pokojného Slnka — tohto už i pozorováním slnečných pro­ tuberanci! a korony, ktorú predtým pracovníci ústavu študovali na troch výpravách za úplným zatm ěním Slnka. Rad práč zo solárn ej astronom ie pomohol o bjasn it niektoré zákonitosti v rozložení prem enlivých javov po slnečnom po vrch u : napr. vztah medzi aktivitou severnej a južnej pologule, náhodnost zrkadlových dvojíc slnečn ých škvřn, vplyv erupcií na pohyb škvřn v ich blízkosti, asym etriu sln ečn ej korony, štúdium dy­ nam iky protuberancií. Hnecf v povojnovom období získalo si observatórium medzinárodnú povést objavmi kom ét; po vela rokov naň připadal každý piaty objav novej kométy na svete. H ladanie kom ét a ich pozičné m erania sa n esk or rozšířili o vý­ počty dráh. Pre mnohé kom éty sa na ústave u rčili prvé dráhy vůbec, k toré potom slúžili pre ich ďalšie sledovanie na zahraničných hvězdár­ nách. V jednom případe sa dokázala identita objaveného telesá so 44 ro­ kov stratenou kométou a s velm i dobrou presnosťou sa predpovedal je j návrat o 11 rokov neskor. Pozorovania m eteorov, vykonané na ústave, patria medzi n ajo bsiah lejšie a najhom ogénnejšie rady tohoto druhu na svete. Platí to najm a o teleskop ických pozorovaniach, ktoré viedli k zaujímavvm záverom o rozložení slabých m eteorov pozdíž zem skej dráhy, důležitým i pre riziko zrážky s umělými družicami. Tieto výsledky sa v zahraničí oceňujú ako d osial najsp o fah livejšie poznatky o teleskop ic­ kých m eteoroch a bežne sa používajú ako reprezentatívne údaje pre porovnanie s výsledkam i iných metod, resp. pre porovnanie m eteorickej aktivity na severnej a južnej pologuli Zeme. Dobrý zahraničný ohlas

získali teo retick é práce, zaoberajúce sa problémami vývoja meteorov a stavby m eteorických rojov, resp. odvodenie k ritéria pre rušivé pósobenie Zeme na m eteorické ro je, dókaz a objasnenie nedostatku slabých m eteorov v starých rojoch působením korpuskulárneho žiarenia, prvý spolahlivý dokaž dráhové] súvislosti m eteoritu s m eteorickým rojom alebo zistenie rozdielu medzi rozdelením v elko stí m eteoridov, obiehajúcich v kom etárnych a asteroidálnych dráhách. Rozvoj hviezdnej astronom ie bol od počiatku nepriaznivo ovplyvnený nedostatočným přístrojovým vybavením a ešte dnes sa niektoré úlohy riešia na základe observačného m ateriálu, zapožičaného poprednými zahraničným i hvězdárnami (napr. studium zloženia hviezdnych atm osfér na základe spektier s vysokou disperziou). Po úvodných prácach, zaoberajú cich sa dlhoperiodickým i a nepravidelným i premennými hviezdami z hradiska stelárn ej statistiky, sústredila sa hlavná pozornost na rozvoj v iacfarebnej fo to elek trick ej fotom etrie, ktorú sa podařilo dostat na vy­ soký stupeň přesnosti a autom atizácie. Získané m erania jasn o sti prem enných hviezd — d osial v počte vyše 15 000 — umožnili podrobné stu­ dium ich svetelných k riv iek ; u jed n ej z hviezd bola zistená d o sial vobec najnižšia hodnota Blažkovho efektu. Od vypustenia prvej um elej družice Zeme zapojil sa ústav do m edzinárodnej siete pre sledovanie týchto telies zriadením dvoch stan ic napojených na moskovskú centrálu, na Skalnatom Plese a v Bratislavě. Získané pozičné m erania um ělých družíc dosahujú dobrú přesn ost a n iektoré z n ich sú o jed in elé v európskom m eradle. Ostav si postupné vybudoval živé styky so zahraničím , o ktorých svedčia odborné referáty pracovníkov ústavu, přednesené na desiatke zahraničných sympózií, uverejnenie viacerých prác v zahraničných publik áciach a predovšetkým časté citá cie v p rácach zahraničných autorov. Nový spoločenský poriadok v nasej vlasti krátko po vojně sa v n e­ obvykle j m iere odrazil i v rozvoji astronom ie. Ak před vojnou nemožno hovořit o slovenskej p rofesionáln ej astronom ii, dnes je už tu dost početná prvá g en erácia m ladých astronómov a sú dané solidné podmienky pre vedeckú prácu. Toto zaručuje perspektivu ďalšieho rozvoj a astronóm ie na Slovensku. Dokladom toho je nová budova ústavu v T atran skej Lom­ nici, s výstavbou ktorej sa započne v budúcom roku a nád ej, že sa podaří realizovat plán na výstavbu pozorovacej stan ice s dalekohfadom o dostatočne velkom priem ere pre riešenie aktuálnych problémov modernej astronóm ie. Josef

Mohr

a

Emil

Buchar:

A S T R O N O M I E NA N A Š I C H V Y S O K Ý C H Š K O L Á C H ZA P O S L E D N Í C H D V A C E T L E T Astronomie na našich vysokých školách byla po roce 1945 zcela v jin é situaci než naše obě hvězdárny v Ondřejově a na Skalnatém Plese. Za války byly české vysoké školy zrušeny, obsazeny okupanty a uvésti je po převratu v činnost nebylo jednoduché, zejm éna po strán ce vědecké.

Prvořadým úkolem vysokých škol v tě ch dobách bylo uvést v chod pe­ dagogickou činnost. Na stáv ajících universitách existovaly astronom ické ústavy, v nichž však mnohé bylo zcela naruby. Jediný pražský ústav byl um ístěn ve vlastní budově s dostatečným počtem m ístností. Personální obsazení bylo malé, stálého vedení nebylo. Brněnský ústav existoval jen na papíře, bylo je j třeba budovat od základů z toho m ála co zbylo v ú sta­ vě vyšší geodézie na tam ní tech n ice, obsazené až do poslední chvíle něm eckým vojskem . Podařilo se proň získat m ístnosti přímo na přírodo­ vědecké fakultě, i vedení, a tak se stalo, že během n ecelých deseti let byl ústav n ejen dobře um ístěn, ale i instrum entálně slušně vybaven (60cm nový re flek to r). Dnes je tak é jeh o knihovna srovnatelná s knihovnou pražského universitního ústavu. Prvořadým úkolem universitních ústavů — kromě pořízení příručních knihoven, kde by byla k dispozici všechna domácí i zahraniční lite ra ­ tura, zejm éna publikace hvězdáren, jež nejsou norm álně k dostání na knihkupeckém trhu, dále pak dobré instrum entální vybavení (oba ú sta­ vy m ají moderní 60 a 65cm reflek to ry , sloužící výhradně vědecké práci) — je a byla pedagogická činnost. Bylo nutno vychovat mladou generaci astronomů pro výzkumné úkoly Ondřejova a Skalnatého Plesa. Přís­ ným výběrem studentů se to podařilo. Máme dnes odborníky v mnohých oborech astronom ie a astrofyziky, a to jak teoretiky tak i praktiky. V ědecká činnost obou ústavů se rozvinula jed nak v řešen í n ěkteré problem atiky teo retick é a stelárn í astronom ie, jed nak v oboru fotoelek trick é fotom etrie. Stalo se tak díky obou již zm íněných reflektorů, které vcelku jsou p rací dom ácích dílen jak po strán ce optiky, tak i m e­ chaniky. K tomu třeba je ště říci, že byla zhotovena nebo koupena řada přístrojů pomocných. V poslední době se v pražském universitním ústavě rozvíjí teoretický výzkum v oboru fyziky kom et a mezihvězdné hmoty, zejm éna z hlediska m alých pevných částic. I v tom to oboru byly již docíleny význačné vý­ sledky všeobecně p řijaté v zahraničí. Oba ústavy jsou dnes personálně vybaveny pro vědeckou a pedagogic­ kou p ráci nesrovnatelně lépe než tomu bylo kdykoliv dříve. Bylo by ovšem je ště žádoucí, aby pedagogická práce a s ní spojené množství úřední činnosti nezabíraly to lik času jako dosud, aby zejm éna mladší pracov­ n íci — a na těch dnes záleží — se mohli věnovat je ště více vědecké práci. Zdá se, že i to se brzo uspokojivě vyřeší, a to tě sn ě jší spoluprací vědeckých pracovníků z ČSAV, z nichž mnozí p očín ají míti o universitu a je jí pedagogickou práci stále větší zájem . Také p řijetí dalších vysocekvalifikovaných kádrů (inženýrů, počtářů, pozorovatelů apod.) pro práce pomocného druhu, avšak zcela nezbytné, pomůže vyrovnat nesoulad mezi možnostmi výzkumu vědeckých pracovníků ve vědeckých ústavech a na vysokých školách. Dnešní perspektivy v tom směru jsou slibné. Nechť další d vacetiletí n aší astronom ie přinese nám je ště větší úspěchy než minulé. Observatoř astronom ie a geofyziky ČVUT v Praze byla založena před více než 40 lety. Kromě výuky geod etické astronom ie a gravim etrie pro zem ěm ěřické inženýry se na této observatoři provádějí pozorování roz­ ličných nebeských úkazů a ře ší se i některé výzkumné úkoly. V rám ci řešen í problému odstranění system atických chyb při m ěření byly zkon-

strnovány dva typy nového neosobního m ikrom etru na cirkum zenitálu, jež znam enají značné zvýšení přesnosti výsledků. Byla též ověřena m e­ toda synchronizovaného osvětlování zorného pole dalekohledu při pozo­ rování průchodů hvězd. Při propracování metody stejn ý ch výšek byl zkonstruován velký cirkum zenitál. Pracovníci observatoře se zúčastnili programu MGR a MGS a ve 129 nocích získali tím to přístrojem 221 po­ zorovacích řad pro určení zem ěpisné šířky a stanovení vysílacích časů čs. signálu OMA. Byl sestaven též nový kyvadlový a nový zrcadlový zenitteleskop. Všechny tyto přístroje znam enají určitý přínos v oblasti astro­ m etrie. V rám ci celostátního výzkumného úkolu astronom ie se na observa­ to ři k on ají system atická určování času cirkum zenitálem . Z jin ý ch prací je možno uvést připojení geofyzikálního sklepa na Postupim kyvadlovým m ěřerím , studium tížnicových odchylek v západních Tatrách, studium geoidu v ČSSR a u rčení param etrů gravitačního pole Země z poruch po­ hybu um ělých družic. Astronom icko-geodetické observatórium při Slovenské vysoké škole tech n ick é v Bratislavě se zabývá studiem přístrojů pro geodetickou astro­ nom ii; pracovníci se zúčastnili MGR a MGS, přičem ž d ocílili velmi pěk­ ných výsledků. Do dalšího dvacetiletí jde astronom ie na našich vysokých školách s přesným plánem vychovávat další kvalitní vědecký dorost, který by je ště více pozvedl mezinárodní úroveň této u nás i do širokých lidových vrstev rozšířené vědy. Srovnání předválečné n aší astronom ie s dnešní dovoluje nám tvrdit, že se to podaří. František

Kadavý:

DVACETKRÁT KOLEM SLUNCE V roce 1937 vydal Josef K lepešta publikaci k 20. výročí založení České astronom ické společnosti. Publikace má stejn ý název ja k o tento příspě­ vek. Autor v n í uvádí radostný vývoj naší astronom ie za prvých dvacet let čin nosti ČAS. Můj dnešní příspěvek se alespoň stručně dotkne vý­ voje lidové astronom ie ode dnů osvobození n aší republiky Rudou arm á­ dou v květnu 1945. Jestliže je možno označit vývoj lidové i odborné astronom ie za prvých dvacet le t činn osti ČAS za radostný, musíme označit vývoj za dvacet let od květnové revoluce z roku 1945 za bouřlivý. ČAS, nyní již Čs. astro­ nom ická společnost, se rozrostla během války z 800 členů na 2617 členů a během dalších pěti let až na 5000 členů. Přispěly k tomu patrně rozhlasové „Čtvrthodinky ve vesm íru" a četn é veřejn é přednášky, na které chodily sta i tisíce posluchačů. Do ČAS se však přihlásilo mnoho zájem ců, k teří neznali pravé poslání Společnosti. To byli hlavně zájem ci se sklonem k m ystice, astrologii apod. Ti postupně z tráceli o členství zájem , takže počet členů i odběratelů časopisu Říše hvězd počal klesat. Nový spolkový zákon z poloviny padesátých le t byl příčinou, že ČAS byla reorganizována. Stala se společností výběrovou a byla přičleněna k Čs. akadem ii věd. K rátce po osvobození vznikají velmi živelně v různých m ěstech a

později i při závodech a na šk olách astronom ické kroužky, k teré si po­ dobně jako pobočky ČAS ve větších m ěstech stanovily úkol, vybudovat m ístní lidovou hvězdárnu. Až do osvobození bylo na území ČSR pět lido­ vých h v ězd áren : v Praze, Českých Budějovicích, Plzni, Táboře a B rati­ slavě. Pozorovatelna Slovenské astronom ické společnosti v Bratislavě byla však za války zrušena. Po osvobození během 10 let bylo u nás postaveno 20 nových lidových hvězdáren. V roce 1955 pracovalo již n ě­ kolik desítek astronom ických kroužků. Měly většinou je n 5— 10 členů, ale někde také 50— 100. Za tohoto stavu se ujalo přímého řízení astronom ických kroužků a li­ dových hvězdáren m inisterstvo inform ací a osvěty. Tímto úkolem byl v roce 1951 pověřen K arel Strnad, obětavý pracovník a dobrý organi­ zátor. Seskupil kolem sebe řadu osvědčených pracovníků v am atérské i odborné astronom ii a zam ěřil své úsilí především na zkvalitnění práce kroužků a hvězdáren. V prosinci 1952 svolal I. celo státn í kon feren ci pracovníků kroužků a lidových hvězdáren. Na k on feren ci byli dále po­ zváni zástupci poboček ČAS, astronom ických sek cí Čs. společnosti pro šířen í politických a vědeckých znalostí a pracovníci vědeckých ústavů. Byla to prvá příležitost k setkání pracovníků v astronom ii v historii naší astronom ie. Na k on ferenci byly řešeny otázky osvětové i odborné práce. Závěrem konference bylo jednom yslně přijato usnesení, k teré v 16 bo­ dech stanovilo n ejd ů ležitější úkoly a zásady osvětové i odborné práce na lidových hvězdárnách i v astronom ických kroužcích. V posledním bodě bylo přijato doporučení, aby podobné celostátn í kon feren ce byly pořádány pravidelně, n ejm éně jednou za rok. Další kon feren ce pak disku­ tovaly plnění úkolů a doporučovaly n ěk terá doplnění a prohloubení čin ­ nosti kroužků i hvězdáren. Od roku 1953 byly pořádány pro pracovníky lidových hvězdáren a n ě ­ které vyspělejší vedoucí kroužků sem ináře. V roce 1953 a 1954 celotýdenní, později dvou až třídenní. Přednášeli na nich odborníci z astro­ nom ických ústavů, ale tak é odborníci z m atem aticko-fyzikální, biologické a filoso fické fakulty. Pro zvýšení odborných znalostí, pro získání dalších pozorovatelů, hlavně mládeže a pro nabytí potřebné pozorovatelské praxe, byly zave­ deny každoroční „exped ice", pozorovatelské tábory. Ú častníci expedice se v nich cvičí pod vedením zkušených am atérských nebo odborných pracovníků v pozorování meteorů, prom ěnných hvězd, Slunce, umělých družic Země, v pozorování zákrytů hvězd, planet apod. Kromě toho se učí svá pozorování zpracovávat a v odborných referátech získávají in fo r­ m ace o nejn o vějších objevech na různých úsecích astronom ie. V posledních letech jsou každoročně pořádány specializované expedi­ ce na pozorování meteorů, k teré řeší již konkrétní úkoly ve spolupráci a pod vedením vědeckých pracovníků Astronom ického ústavu ČSAV. Po­ dobně jsou pořádány sem ináře a praktika pozorovatelů proměnných hvězd, zákrytů hvězd M ěsícem a pozorování Slunce. Vážní zájem ci m ají možnost prázdninového p raktika na observatoři Astronom ického ústavu ČSAV v Ondřejově. Tak cílevědomou výchovou a prací byl získán cenný pozorovací m ateriál, který přispěl k řadě vědeckých prací, zvláště na úseku pozorování m eteorů. Toto úsilí o prohloubení am atérské práce se projevilo již v době Mezi­

národního geofyzikálního roku a M ezinárodní geofyzikální spolupráce. V létech 1957—1959 tu odvedli pozorovatelé Slunce, um ělých družic, m e­ teorů a polárních září kus dobré práce. Pracovníkům lidových hvěz­ dáren a kroužků vyslovila uznání a dík za spolupráci naše i sovětská akadem ie věd. Z pověření m inisterstva školství a kultury byl v roce 1961 při Osvě­ tovém ústavu v Praze ustaven Poradní sbor pro lidové hvězdárny a a stro ­ nom ické kroužky. Čeští i slovenští zkušení organizátoři osvětové práce z lidových hvězdáren i astronom ických kroužků spolu s vědeckým i pra­ covníky v zastoupení Čs. astronom ické společnosti při ČSAV se sešli, aby společně řešili problémy vědeckovýzkumné práce, problémy d alší vzdělávací péče o pracovníky lidových hvězdáren a astronom ických kroužků, jakož i pomoc při hledání n ejlep ších způsobů propagační a po­ pularizační činnosti, aby co n ejlép e přispívala k upevňování světového vědeckého názoru, k soustavnému šíření n ejn o v ějších vědeckých poznat­ ků a pomáhala tak ke zvyšování úrovně všeobecného i odborného vzdě­ lán í obyvatelstva. Významným příspěvkem je i součinnost poradního sbo­ ru při řešen í základních otázek výstavby a vybavení lidových hvězdáren. V ětší lidové hvězdárny s placeným i odbornými pracovníky byly v obvo­ du své působnosti pověřeny m etodickou pom ocí kroužkům a menším lido­ vým hvězdárnám v popularizační, výchovné i odborné činnosti. Tyto hvězdárny svolávají aktivy pracovníků kroužků i hvězdáren, pořádají pro ně sem ináře, praktika, pů jčují film y, výstavy, diapozitivy, diafilmy a jin é názorné pomůcky. N ěkolik větších hvězdáren bylo pověřeno péčí o organizaci pozorování, získávání pozorovatelů a je jic h výchovy v celostátním m ěřítku. Jsou to hlavně ty úseky am atérské práce, kde se m ilovníci astronom ie mohou n ejlép e uplatnit a kde vědečtí pracovníci z našich astronom ických ústavů potřebují širší pozorovací základnu. To je zejm éna na úseku pozorování meteorů, prom ěnných hvězd a Slunce, dále i v oboru zákrytů hvězd, po­ zorování družic, planet, M ěsíce a m alých planet. Lidové hvězdárny jsou namnoze vybaveny velmi dobrými p řístro ji do­ m ácí i cizí výroby. Jsou to refrak tory s objektivy 100— 240 mm a re fle k ­ tory 200—630 mm. V přítomné době jsou ve stavbě je š tě větší reflektory. Zvláště cenné jsou Zeissovy refraktory typu coudé o průměru objektivu 150—200 mm. Zrcadla reflektorů jsou většinou původu dom ácího (Rolčík, Gajdušek a bratři E rhartové). Zásluhou dr. Otavského a dr. Šolce jsou četn é naše lidové hvězdárny vybaveny tak é dalekohledy k pozoro­ vání slunečních protuberancí. Byli jsm e u nás snad první na světě, kde návštěvníci lidové hvězdárny mohli pozorovat protuberance daleko­ hledem. Zmínky si také zaslouží četná zlepšení a zařízení v časové a zá­ krytové službě, fotom etry pro pozorování prom ěnných hvězd, fotografické komory pro sledování um ělých družic apod. Na lidových hvězdárnách a v astronom ických kroužcích jsou stovky m enších reflektorů i refraktorů vlastní výroby, ale také Binarů, Monarů, Amatů a různých jin ý ch dalekohledů, které hvězdárny a kroužky odkou­ pily nebo dostaly od různých milovníků astronom ie. K pozorování m e­ teorů, družic a prom ěnných hvězd jsou tu stovky binarů 1 2 X 6 0 , 1 0 X 8 0 , AT 1. Lidová hvězdárna v Ostravě o p atřila pro kroužky na Ostravsku 20 kom pletních reflektorů o průměru zrcadla 100 mm. Optická sek ce

Čs. astronom ické společnosti při ČSAV a četné lidové hvězdárny uspo­ řádaly řadu kursů broušení astronom ické optiky a pomohly při opatřo­ vání součástek i při m ontáži pozorovacích přístrojů. Tak jsou astrono­ m ické kroužky i lidové hvězdárny vybaveny pro masová pozorování za­ tm ění M ěsíce a Slunce, pro pozorování jasn ých kom et i pro besedy u dalekohledů velkým množstvím dalekohledů. Pro osvětovou práci a pro výuku astronom ie na školách se velmi osvěd­ čila planetária. Zatím jsou m alá planetária při lidových hvězdárnách v Brně a Hradci K rál., sam ostatně v Plzni; m alé planetárium je připra­ veno v Českých Budějovicích a velké planetárium v Bratislavě. V Praze bylo v roce 1961 postaveno velké Zeissovo planetárium v sousedství Par­ ku kultury a oddechu Julia Fučíka. Zorganizovalo si velmi dobrou spolu­ práci se školam i, n ěk teré programy přizpůsobilo výuce astronom ie, fy ­ ziky a zeměpisu na školách. Litujem e, že se nepodařilo prosadit jeho výstavbu na Petříně v blízkosti hvězdárny, v žádném případě mu nepro­ spělo jeho nynější umístění. Jednou z n ejrad o stn ějších skutečností je vydávání astronom ických knih, atlasů, map a celé řady názorných pomůcek, zvláště diafilmů. Jen astronom ických filmů je málo. Knihy a publikace vycházejí většinou v pěkné úpravě a nákladem až 10 000 výtisků. V ycházejí i velmi hod­ notné původní m onografie, ja k é vycházely před osvobozením jen v c i­ zině. Takové publikace jsm e před osvobozením vydávat nemohli. Tehdy vycházely astronom ické publikace v nákladu 500—1000 výtisků. Stejným nákladem vycházel i časopis Říše hvězd, který má dnes přes 4000 vý­ tisků. V současné době je u nás více než 50 lidových hvězdáren a asi 300 astronom ických kroužků, k teré m ají kolem 10 000 členů. Je pochopi­ telné, že všechny hvězdárny a kroužky nevyvíjejí stejn ě bohatou činnost. Vždyť jsou většinou řízeny dobrovolnými pracovníky, k teří se jim mohou věnovat až po svém norm álním zam ěstnání. Navzdory tomu dosáhly lidové hvězdárny i kroužky značných úspěchů v osvětě a někde i v odbor­ né práci. Od osvobození to byly stovky výstav a výstavek, d esítky tisíc přednášek a besed, pozorování zatm ění, kom et apod. Těžko je zjistit počet posluchačů a účastníků — ale jsou to nejm éně 4 milióny. Vždyť i jed notliví pracovníci v popularizaci astronom ie m ěli za tu dobu n ě­ kolik tisíc přednášek a besed se statisíci posluchači. Jak se tato osvě­ tová práce p ro jevila? N ejen tím, že dotazy posluchačů na přednáškách jsou zasvěcenější, hlubší, ale i re a k cí obyvatelstva na n ěk teré neoby­ čejn é úkazy na obloze, k teré kdysi vyvolávaly strach i paniku. Tak v padesátých letech proběhla různými státy vlna bázně z tzv. „ lé ta jících talířů ". Také u nás byl zvýšený zájem , mnoho dotazů, diskuse na přednáškách, ale n ic víc. V roce 1957 byly dvě ja sn é kom ety : v dubnu Arendova-Rolandova, v srpnu Mrkosova. Zvláště prvá byla u nás dobře viditelná a vyvolala velikou pozornost. V několik obcích na Slovensku a snad ve dvou obcích na Moravě byly v k ostelích bohoslužby (litan ie] za odvrácení trestů božích, k teré podle náboženského výkladu kom eta věští. Jinak se projevil zájem je n větším i návštěvam i na přednáškách a na n esčetných besedách u dalekohledu. Konečně v březnu 1962 byla na obloze konstelace planet, podle k teré astrologové předpovídali konec světa. Světem prošla panika. V Indii obětovali bohyni K álí desítky tun

m ásla a rýže. Ohlas světové paniky se objevil i u nás. Něco bulačů vynechalo několik směn — m ěli se nač vymluvit. Jin ak zase jen vice dotazů, větší návštěvy. Znalosti o vesmíru se prohloubily. Lidové hvězdárny a astronom ické kroužky se stále více zam ěřují na mládež. Mladí lidé se ovšem nesp okojují je n pasivním posloucháním před­ nášek. C htějí se sam i na činnosti podílet. Proto mezi pozorovateli m e­ teorů, prom ěnných hvězd, družic, zákrytů a planet je n ejv íce mladých lidí. je jic h také n ejvíc v kursech astronom ie, m atem atiky, fyziky, brou­ šení optiky, sestrojování dalekohledů. Lidové hvězdárny jsou a stále víc budou středisky vědeckotechnické tvořivosti m ládeže. To je krásný cíl a záslužná práce zejm éna pro budoucnost. Proto je naše astronom ie stále mladá a stále úspěšnější. Všechny ty pěkné výsledky osvětové i odborné práce neznam enají, že všechno je v pořádku a že můžeme být plně spokojeni. Vedle dobře pra­ cu jících lidových hvězdáren a kroužků jsou i takové, kde p řístro je za­ h á lejí, kde kromě několika schůzek se nedělá nic. Někde si stáři č le ­ nové h ra jí na svém písečku a nesnaží se získat mládež, protože ji pod­ ceňují. N ěkteré kroužky nespolupracují s lidovou hvězdárnou. Spolupráce mezi lidovými hvězdárnami a pobočkami ČAS také není všude dobrá, ačk o li tam kde existuje, se velmi osvědčila. Podle statutu m ají být větší lidové hvězdárny řízeny odbornými pra­ covníky s vysokoškolským vzděláním. Zatím tomu tak, až na m alé vý­ jim ky není, protože odborných pracovníků, k teří by ch těli pracovat na lidových hvězdárnách, je málo. Vedle jin ý ch jsou toho příčinou i fin an čn í důvody, i když se od roku 1961 platové poměry značně zlepšily. Nezdravým zjevem jsou přehnané požadavky n ěk terý ch pracovníků při výstavbě lidových hvězdáren a je jic h zařízení. Výstavba se pak pro­ tahuje na léta a je náročná n ejen na čas, ale též na vytrvalost a nadšení spolupracovníků. Požadavky na veliké a nákladné p řístro je, které n e­ mohou být na lidových hvězdárnách plně využity, jsou právem odborníky kritizovány. Dosud také nejezdí ani v jednom k ra ji pojízdná lidová hvězdárna — astrobus, ačk oli se tolik zdůrazňuje význam osvětové práce na vesnicích, zvláště v okrajových m ístech okresů a v pohraničí. Dosud také u nás nebyl pověřen žádný závod výrobou přenosných dalekohledů pro a stro ­ nom ická kroužky, ačk oli v Sovětském svazu při zakládání astronom ic­ kých kroužků a lidových hvězdáren právě tím začín ají. Podobných bolestí je víc a budou jistě řešeny v příštích letech. Zároveň musíme zdůraznit, že ty radostné úspěchy v osvětové práci, ve výstavbě a zařízení hvězdáren i v odborné činnosti jsou výsledkem nesm írně obětavé práce am atérských i odborných pracovníků. Na druhé straně plně oceňujem e m orální, organizační i fin an čn í pomoc národ­ ních výborů, m inisterstva školství a kultury, osvětových ústavů, závod­ ních klubů a ředitelství škol, k terá nadšení pracovníků v astronom ii po­ depřela. Po fin anční ani po m orální strán ce takovou podporu naše am a­ térsk á ani odborná astronom ie za prvé republiky nem ěla. *

* *

JEŠTĚ O LOŇSKÉM ČERVNOVÉM ZATMĚNÍ MĚSÍCE Úplné zatm ění M ěsíce, k teré nastalo vloni v noci z 24. na 25. června, bylo skutečně mimořádným úkazem toho druhu. O něk terý ch okolnos­ tech a o předběžných výsledcích jsem se zmiňoval již v Říši hvězd 10/1964 [str. 187). Nyní jsou pozorování zpracována a můžeme si tedy o tomto zatm ění povědět více. Na obrázku jsou znázorněny ja sn o sti plošky o prů­ m ěru 34" (příp. ke konci m ěření 52") v oblasti středu Mare Crisia během zatm ění. M ěření jsm e prováděli s prom. fyz. P. Mayerem pom ocí fotoelek trick ého fotom etru, um ístěného v ohnisku 65cm reflektoru Astro­ nom ického ústavu m atem atick o-fy sik áln í fakulty v Ondřejově. Byl po­ užit fotonásobič EMI 6090 a Schottův filtr GG 11, takže se m ěřilo ve spektrálním oboru V. Pro u rčení extink ce byla během zatm ění n ěk oli­ krát m ěřena jasn o st hvězdy A Sag ittarii. Chyba v u rčení magnitudy uvedené plošky na m ěsíčním povrchu byla během polostínového za­ tm ění m alá, při to talitě však m ohla dosáhnout až 0,2— 0,3 hvězdné třídy. Značnou měrou na této zdánlivě poměrně velké chybě se však podílí jed n ak velký ja s oblohy, jed nak nem ožnost přesného nastavení oblasti středu Mare Crisia na katodu fotonásobiče v době totality, kdy Měsíc nebyl prak tick y vidět an i v dalekohledu. M ěření může dosti ovlivnit i rozptýlené světlo, proto byla právě k m ěření zvolena oblast Maře Crisia, k teré vstupovalo do stínu k rátce před druhým kontaktem . O značím e-li si mo jasn o st plošky na m ěsíčním kotouči mimo zatm ění a 772 při zatm ění, je hustota stínu dána výrazem D = 0,4 [m — mo) Pomocí této rovnice můžeme vypočítat ze zm ěřených magnitud hod­ noty hustot v různých časových okam žicích, tj. v různých vzdálenostech od h ranice stínu, případně od středu stínu. Takto — z pozorování zjištěn é hustoty stínu — můžeme pak porovnat z hodnotami teoretickým i, vypo­ čteným i za předpokladu id eální atm osféry Země. Použili jsm e hustot polostínu a stínu, vypočtených doc. dr. F. Linkem a ukázalo se, že v polostínu nebyl prakticky žádný rozdíl mezi pozorovanými a vypočtenými hustotami. To je konečně okolnost, kterou bylo možno očekávat, i když v okolí hranice stínu bývá obvykle pozorován při m ěsíčních zatm ěních určitý m alý přebytek světla. Značné rozdíly mezi pozorovanými a teoretickým i hustotam i však byly v úplném stínu. Hustota stínu při zatm ění M ěsíce z 24./25. června 1964 byla vcelku podstatně větší než hustota vypočtená, i značně větší než hustota stínu, obvykle pozorovaná. U hranice stínu byl rozdíl mezi vy­ počtenou a změřenou hustotou je n poměrně velm i malý, ale již ve vzdá­ lenosti několika obloukových minut od hranice stínu byla zm ěřená hus­ tota podstatně větší než teo retická. Ve vzdálenosti asi 207 od středu stínu byla z pozorování u rčená hustota D — 5,62, tedy v hustotách asi o 2 větší než teoretická.

P o k le s ja s n o s ti m ěřen é p lo š k y v o b la s t i M are Cris ia v e h v ě z d n ý c h tř íd á c h p ř i ú p ln ém m ě s íč n ím z a ­ tm ěn í 24./25. č e r v n a 1964; n a o s e x j e s v ě to v ý č a s.

Znamená to, že na m ě­ síčn í kotouč dopadalo asi stok rát méně světla, než by tomu mělo být. Zdá se, že jed iné p řijateln é vy­ světlení tak velké husto­ ty stínu je v předpokladu prachové absorpční vrst­ vy sopečného popelu, který se dostal do zem­ ské atm osféry po výbu­ chu sopky Mt Agung, jak jsem se již o tom zmiňo­ val v ŘH 10/1964. Vzhledem k neobvykle velké hustotě stínu při zatm ění z 24./25. června m. r. bylo zajím avé pátrat i po tvaru a zvětšení zem ského stínu zpraco­ váním časových údajů vstupů kráterů do úplné­ ho stínu. Takováto pozorování získali u r,ás prof. dr. E. Buchar z ústavu astronom ie a geofyziky ČVUT v Praze, pracovníci pražského planetária prom. ped. O. Hlad, K. Mrzílek, inž. P. Příhoda a inž. A. Rúkl a členové astronom ických kroužků v M alé S k ále a v Trůnově Šolcová, Mikešová a Vinš (viz ŘH 11/1964, str. 214, 216). Celkem bylo k dispozici 211 časo­ vých údajů o vstupech kráterů do stínu, získaných většinou zkušenými pozorovateli, k teří již dříve m ěsíční zatm ění pozorovali. Z uvedených hodnot bylo možno pro další úvahy použít 208 kontaktů, ve třech zbý­ v ajících případech zřejm ě šlo o chyby v id en tifikaci kráterů. Pozorovací m ateriál byl pom ěrně velm i rozsáhlý a jeho zpracování obvyklým způsobem by si bylo vyžádalo mnoho času. Proto jsm e redukci kontaktů k ráterů se stínem prováděli s CSc. Z. Sekaninou na sam o­ činném p očítači ZUSE Z 23. Z každého pozorování jsm e tak získali pro určitý časový okam žik hodnotu poloměru stínu v jed n o tk ách zem ského poloměru a poziční úhel. D alší zpracování pak ukázalo, že v průměru bylo zvětšení stínu rovno 2,4 % . V průměru byl tedy stín je n o málo v ětší než obvykle, obyčejně je stín větší asi o 2 % . To by ovšem nebylo n ik terak zajím avé zjištěn í. Mnohem zajím av ější je ta skutečnost, že stín nem ěl elip tický tvar, jak tomu vzhledem k zploštění Země a zem ské atm osféry musí být. V pozičním úhlu (počítaném od západního bodu

stínu) + 5 ° m ěl stín polom ěr 0,74, v pozičním úhlu — 5° byl poloměr stínu 0,73 a v pozičním úhlu —15° čin il poloměr stínu 0,72 poloměru zem ského. Bohužel však dráha M ěsíce vzhledem k zem skému stínu n e­ umožňovala zjištěn í poloměru stínu ve větším rozmezí pozičních úhlů. Avšak i z uvedených hodnot je vidět, že zemský stín byl v rovníkových p artiích ja k s i „vyboulen", a to více n a sever od rovníku a m éně na jih. I tato skutečnost může souviset a asi také souvisí s předpokládanou vrstvou sopečného prachu z Mt Agung v zem ské atm osféře. Pro z a jí­ m avost je ště uveďme, že ta část zem ského term inátoru — tj. h ranice mezi osvětlenou a tem nou polokoulí Země — k terá se při zatm ění z 24/25. června 1964 prom ítala na m ěsíční kotouč, ležela v oblasti rov­ níku ve východní čá sti Tichého oceánu nedaleko pobřeží sev erní části Jižní Ameriky. Protože bylo možno předpokládat, že prachová vrstva sopečného pů­ vodu bude přítom na v zem ské atm osféře je š tě koncem minulého roku a tak že i loňské prosincové zatm ění M ěsíce bude asi do značné míry m imořádné, zorganizovali jsm e s kolegou M ayerem ve spolupráci s CSc. J. Tremkem a CSc. A. M rkosem fo to elek trick é pozorování tohoto zatm ění je š tě na hvězdárnách na Sk aln atém P lese a na K leti. Byl připraven podrobný pozorovací program, avšak zcela zatažená obloha znem ožnila jakéko liv pozorování ja k v Ondřejově, tak na Skaln atém Plese i na Kleti. Nezbývá tedy než čekat, až se objeví n ěja k á pozorování ze zahra­ n ičí. Pak si budeme m oci říci více podrobností o chování sopečné pra­ chové vrstvy z Mt. Agung. SEDMDESÁT

LET

PROF.

V.

GAJDCŠKA

Inž. V ilém G ajdušek, býv. p ro fesor chem ie a fyziky v O stravě, o slavil letos 16. dubna sed m d esátileté narozen in y. Sám o sobě řík á, že nebyl dobrým pro­ fesorem , ale četn í jeh o žáci tak o něm nesoudí. P řátelé astronom ie zn ají prof. G ajduška ja k o v y n ik ajícíh o p racov níka v astro n om ick é optice. V n ěk terých astronom ick ých ústav ech a v m noha lidových hvězd árnách jso u velké re fle k ­ tory, re fra k to ry a ko ron ografy s jeh o vysoce kv alitn í optikou. A stronom ická zrcad la i objektivy, k te ré vyšly z jeh o rukou, byly vždy po zhotovení prom ěřeny a shledány výborným i. Tato je h o záslužná čin n o st dosud nebyla plně doceněna. Je také škoda, že o své p ráci a zku šen ostech v astronom ick é o p tice tak málo píše. Při jeh o zdraví a duševní svěžesti bude k tomu je š tě příležitost. Přejem e prof. Gajduškovi je š tě m noho životní pohody a mnoho d alších úspěchů. DR.

RADIM

ŠIMON

ŠEDESÁTNÍKEM

Do řad ju b ilan tů n aší astronom ie vstoupí 21. května t. r. JUDr. Radim Šimon, který oslaví své šed esáté narozeniny. V astronom ii p ra cu je již od studentských le t. Zam ěřil se šťastně n a obor, ve k terém až dosud u nás pracovalo snad n e j­ méně zájem ců, n a studium m eteo ritů . Zabývá se h isto rií m eteo rick ý ch dešťů i jed notliv ých pádů na územ í našeho státu a jak o předseda příslušné sek ce ČAS při ČSAV pořádá sem in áře a získává d alší zájem ce o svůj zam ilovaný obor. Hodně pozornosti věnu je vltavínům , o k te ré je v poslední době v odborných kru zích zájem po celém světě a získává stá le více nadšenců pro je jic h sběr a studium. Do d alší p ráce p řejem e dr. Sim onovi plné zdraví a mnoho pracovních úspěchů. F. K a d a v ý

C o n o v é h o v a s tro n o m ii ABSOLUTNÍ

h v ě z d n é

A

v e l i k o s t i

s l u n c e

M Ě S I CE

A bsolutní m ěřen i znam enají vždy, že je třeb a ře šit podstatné experim entální problém y, jež jso u v případě m ěřen í ja sn o sti Slu nce a M ěsíce zvětšeny tím, že se m usí přek len ou t velké rozdíly v o sv ětlen i p řístro je. Budeme-11 n a ­ příklad srovnávat jasn o st Slu nce s ja s ­ nosti Siria, čin í pom ěr osv ětlen i řá ­ dově d eset m iliard k jedné. Jelikož však znalost správných a přesných hodnot hvězdných v elik o stí Slu nce a M ěsíce přím o či nepřím o ovlivňuje řa ­ du d alších m ěřených v eličin , věnuje se této otázce stá lá pozornost. Nedávno dokončil pařížský astronom L. Gallouět red ukci svých pozorováni, jež prová­ děl v r. 1962 na m ezinárodni výškové observatoři na Ju n g frau jo ch (3570 m n. m.) ve Švýcarsku. Použil k tomu fo ­ tom etru v lastn í kon stru kce, kde se vyhnul různým přídavným elem entům , zeslabu jícím slu n ečn í a m ěsíčn í svět­ lo, jak o jsou sádrové čl jin é difuzory, n eu tráln í šedé filtry a podobně. Využil vtipně okolnosti, že dalekohled může světlo neb eského zd roje sou střed it na různé plochy, podle toho, dopadá-li světelný paprsek n ejp rve na o bjektiv a odtud teprv e na okulár, nebo ob rá­ ceně, p řijd e-li světlo n ejprve k okuláru a po průchodu teprve na o b je k ­ tiv. In ten zita osv ětlen í se při tom to dvojím možném průchodu paprsků m ě­ ní úm ěrně čtv rté m ocnině zvětšení da­

lekohledu . Tlm získ al autor vhodný ze­ s la b u jíc í elem ent pro slu n ečn í a m ě­ s íčn í světlo a zbytek rozdílu mezi jasem Slu nce a hvězd m ohl již p řek le­ nout elek tro n ick y , ve fo to elek trick ém fotom etru. V šech na m ěřen i probíh ala v m ezinárodním foto m etrick ém sy sté ­ mu UBV a jak o srovnávacích hvězd by­ lo použito 12 ja sn ý ch hvězd s dobrý­ mifotom etrickým i daty. Po všech r e ­ d ukcích byly stanoveny tyto hodnoty zdánlivých hvězdných v eliko stí a ba­ revných indexů S lu n ce: my = (B — V ] = (U — B ) =

— 26.70 ± 0,01 + 0,68 ± 0,01 + 0 ,1 5 ± 0,01

A bsolutní vizuální hvězdná v elikost S lu n ce pak č in í + 4 ,8 7 . Pro M ěsíc v úplňku byly nalezeny ty­ to hodnoty: mv = (B — V ) =

— 12,75 ± 0,01 + 0 ,9 4 .

Je zajím avé při té p říležitosti po­ rovnat, ja k se v y v íjela m ěřen i jasn o s­ ti Slu nce až k dnešní p řesno sti. To lze pěkně dem onstrovat na tab u lce, k te ­ rou v závěru připoju jem e, a v níž jsou uvedeni autoři m ěřen í a dále srovná­ v ací hvězdy, zdánlivá vizuální veliko st Slu n ce (efek tiv n í vlnová d élka m ěře­ ní 5570 A) m y a m etoda m ěření.

A utor a r o k

S r o v n á v a c í h v ěz d y

Z o lln e r (1 8 6 5 ) F a b ry (1 9 0 3 ) C e ra sk ij (1 S 0 3 ) P ic k e rin g (1 9 0 1 ) K ing, B irk (1 9 0 9 ) W o o lley (1 9 4 9 ) P e ttit-N ic h o lso n (1 9 2 8 ) N ikon ovová (1 9 4 9 ) K a rja g in o v á (1 9 5 3 ) S te b b in s, K ron (1 9 5 7 ) G allo u ě t (1 9 6 4 )

C a p ella V ega V en uše, P o lá rk a , S ir iu s V eg a , C a p e lla , A rk tu ru s P o lá rk a , A rk tu ru s S iriu s

— 2 6 ,7 5 ± 0 ,1 6 — 2 6 ,9 2 ± 0 ,2 1 — 26,85=4=0,07 — 2 6 ,9 8 ± 0 ,0 7 — 26,68«=0,07 — 2 7 ,0 3 ± 0 ,0 9

v izu áln ě v izu áln ě v izu áln ě v izu áln ě fo to g ra f. m on och ro m .

S iriu s M ěsíc C a p e lla , P o lá rk a 12 hvězd, s lu n e č . typu 12 hvězd a M ěsíc

— 26.88=t0,09 —2 6 ,8 1 * 0 ,0 7 — 26,83 — 26,73=t=0,03 — 2 6 ,7 0 ± 0 ,0 1

ra d io m e tr. fo to e le k tr . fo to e le k tr . fo to e le k tr . fo to e le k tr .

(A nn. Ap. 27 /1 9 6 4 /, 423)

mv

M etod a

V druhé polovině března se usku­ te čn il „kosm ický týd en ", k te rý p řin esl d alší kosm onau tické úspěchy. První a k ci v tom to týdnu byl le t sov ětské kosm ické lodi Voschod 2, je jíž posád­ ku tv o řili plukovník Pavel B e lja je v a podplukovník A lexej Leonov. Lod, je ­ jíž váha nebyla oznám ena, startov ala vícestupňovou rak etou na dráhu blíz­ kou vypočtené, podobně jak o tomu by­ lo u v šech dosavadních sov ětských po­ kusů. jed n otliv é systém y p racov aly spolehlivě. Voschod 2 se pohyboval ve vzdálenosti 173—495 km od zem ­ ského povrchu [výška apogea byla n e jv ě tší ze všech d osavadních pokusů), oběžná doba byla 90,9 min. a sklon dráhy k rovníku čin il asi 65°, podobně jak o u p řed ch ázejících sov ětských k o s­ m ických lodi. Úkolem kosm onautů bylo sledovat čin nost systém ů lodi a provádět lé k ařskobiologický a další vědecký výzkum během letu. Za druhého oběhu vy­ stoupil Leonov (ve výšce asi 300 až 400 km ) ve sp eciáln ě upraveném sk a ­ fand ru spojeném s kosm ickou lodí k a ­ belem , do okolního prostoru, kde po­ byl asi 10 m inut. Provedl úspěšně kom plex stanovených výzkumů a pozo­ rování. Tento výkon — první v dějiG E M

Po dvou pokusech s novou vícemístnou kosmickou lodí, které byly nedávno provedeny bez posádky, startovala 23. března v 15h24m SEČ z Kennedyho mysu kosm ická loď Gemini 3 se dvěma kosmonauty. Váha lodi činila 3175 kp, je jí délka byla 5,50 m a největší šířk a (u zá­ kladny) 3,65 m ; posádku tvořili ma­ jo r Virgil I. Grissom (který letěl již 21. V II. 1961 v kosm ické lodi Mercury) a podplukovník John W. Young. Během tém ěř 5 hodin letu vykonala loď 3 oběhy kolem Země a podle plánu ve 20h19m SEČ p řistá­ la ve vzdálenosti asi 100 km od ostrova Grand-Turk. Odchylka mezi

n ách světové kosm onautiky — ukazu­ je na to, že sov ětská kosm onautika u d ělala opět velký kv alitativ n í skok. Podobné pokusy jsou neob y čejn ě cen­ né, neboť lze při n ich získat zkuše­ nosti, k te ré budou p otřebné ja k pro vysazení posádky na M ěsíci, tak i pro opravy, m ontáže a případné spojování v íce kosm ických sta n ic v kosm ickém prostoru. Kosm ická lod Voschod 2 starto vala 18. března v llh30m SEČ, vykonala 16 obletů kolem Země a p řistála 19. břez­ na v 10h02m n ed aleko Permu západně od U ralu. V závěru letu , podle u v eřej­ něný ch zpráv, nebylo zřejm ě všechno v pořádku. Kosm onauti m usili k při­ stá n í použít ru čního řízen í (podobně jak o se to stalo am erickém u kosm o­ nautu J. Glennovi v únoru 1962 při letu s lodí M ercury, když mu nefungovalo autom atické zařízen í) a Voschod 2 do­ padl daleko od plánovaného m ísta. Na­ kon ec však všechno dobře dopadlo a oba sov ětští kosm onauté se d ostali na zem ský povrch živí a zdraví. Tato sku ­ te čn o st však tak é ukazuje, že i při vy­ sp ělé sovětské te ch n ice je nutno po­ č íta t s m im ořádným i opatřením i, k terá zase na druhé stra n ě p řin á še jí nové zkušenosti, cen né pro d alší lety. N I 3

stanoveným a skutečným místem přistání byla asi 40— 50 km. Pokus Gemini 3 představuje první zkoušku s novou am erickou kosm ic­ kou lodí a první pokus o vynesení této lodi novou nosnou raketou Ti­ tan 2. Celý pokus dopadl přesně podle plánu. Ve výšce asi 16,5 km po předchozím zabrzdění se otevřel pomocný padák, který stabilizoval polohu kabiny a z výše asi 3 km se kabina snášena na hlavním padáku o průměru 25 m na hladinu Atlan­ tického oceánu. K rátce po dopadu byly nejprve kosm onauti a pak celá kosm ická loď vyzvednuta vrtulní­ ky a dopravena na palubu letadlové

lodi am eric. nám ořnictva Intrepid. Pokus s kosm ickou lodi Gemini 3 měl za úkol n ejen prověřit správ­ nou funkci nosné rakety i sam otné lodi, ale byly konány i n ěk teré vě­ decké práce, m j. bylo úkolem kos­ monautů během celého letu sledo­ vat počasí, provádět určité biologic­ ké pokusy atd. Zvláště je třeba vy­ zvednout, že Gemini 3 byla první řiditelná kosm ická loď s posádkou v d ějinách světové kosmonautiky. Během letu byla třik rát změněna oběžná dráha a byl též změněn sklon dráhy. Při prvním oběhu se lo d pohybovala ve výše 160 až 240 km, v 98. minutě letu byla eliptická

dráha zm ěněna na tém ěř kruhovou (výška 156 až 168 km) a při třetím oběhu se dráha zm ěnila opět na eliptickou s výškou perigea 83 km. Kromě toho bylo možno libovolně o táčet kabinou. Zatímco tedy při všech dosavadních pokusech s am e­ rickým i kosm ickým i loďmi Mercury i se sovětským i lodm i typu Vostok a Voschod byli kosmonauti pouze „pasažéry-kosm onauty", při pokusu Gemini 3 tvořili posádku skuteční „piloti-kosm onauté". Bě­ hem dvou roků má být s kabinou Gemini uskutečněno je ště 9 dalších letů kolem Země s 2 —3člennou po­ sádkou.

R AN GE R 9 Dne 21. březn a byla ve v ečern ích hodinách SEC úspěšně vypuštěna po­ sled ní lu nární sonda ze série Ranger, Ranger 9. N avedení sondy na dráhu k M ěsíci bylo te n to k rá t provedeno ne­ o b yčejn ě přesně, takže k o rek ci dráhy nebylo tém ěř tře b a dělat. Podle p ře­ dem oznám ených zpráv m ěl R anger 9 dopadnout 24. března v 15h07m SEČ (tj. asi po 64% hod. letu ) do k ráteru A lphonsus: sonda zasáh la tento c íl s nebývalou p řesností pouze o m inutu později. R an ger 9 starto v al z Kennedyho mysu a jeh o úkolem , podobně ja ­ ko u p ře d ch áze jících sond tohoto typu, bvlo zp řesn it představy o lu nární topo­ g ra fii. Poslední Ranger byl podobně ja k o jeh o předchůdci vybaven 6 kam e­ ram i, k te ré byly schopné poskytovat ostré sním ky v rozm ezí vzdáleností od 1750 km do 800 m ; expoziční doby by­ ly 1/500 až 1/200 vteřiny. U sondy by­ lo te n to k rá t použito sním acích kon­ v ertorů, takže fo to g rafie m ěsíčn ího po­ vrchu byly ihned k dispozici [o tom se kon ečn ě m ohli přesvěd čit am eričtí di­ v áci telev ize, k te rá sním ky bezpro­ střed n ě p ře n á še la ). Celkem sonda (o váze 362 kp) získ ala během posled ­ n ích asi 15 m inut letu před dopadem přes 5800 sním ků výborné kv ality ; první obrázek byl exponován ve vzdá­ leno sti 2080 km. Celý pokus Ranger, v četně posled-

n í sondy, byl prováděn s ohledem na vybrání vhodného m ísta pro p řistání kosm onautů na M ěsíci a vyžádal si ná­ klad asi Ví m iliardy dolarů. V přípa­ dě sondy R anger 9 byl poprvé zvolen za c íl m ěsíčn í k rá ter. A lphonsus byl vybrán ze dvou důvodů, a sice že po­ dle sov ětských pozorování v něm byly před n ěk olik a lety pozorovány ja k ési náznaky sop ečné čin n o sti, a dále pro­ to, že le ž el n ed aleko term inátoru , což zaru čovalo dlouhé stíny a tedy i kon­ tra s tn í sním ky. Již první vyhodnocení sním ků ukázalo, že dna k ráterů bu­ dou vhod nějším i m ísty pro p řistání kosm ických lodí než prašné ob lasti mě­ s íčn ích m oří. F o to g rafie ukázaly rov­ né dno k rá teru s tisíc i drobných kráterk ů a hrbolků, dále četn é žíly, b ráz­ dy a valy. Dlouhé brázdy k ráteru na­ z n aču jí m ožnost sop ečné činnosti. Lze oček ávat, že v n e jb ližší době bu­ dou znám y i n ě k teré d aiší výsledky, získan é touto sondou, a tak se k Rangeru 9 je š tě vrátím e v příštím č ísle a přinesm e i n ě k teré fo to g rafie, získa­ né oběm a posledním i sondam i tohoto typu. Jak jsm e se již zm ínili, byl b řez­ novým pokusem u k ončen celý p ro jek t R anger a je š tě le to s se začne s pro­ jek tem Surveyor (viz ŘH 4/1965 str. 7 2 ). Po něm bude násled ovat p rojek t Apollo, jehož cílem bude p řistání kos­ m ické lodi s posádkou na M ěsíci.

POZOROVANÍ

z a t m ě n í

Dr. P. A hnert z hvězdárny N ěm ecké akadem ie věd v S onneberku pozoroval v období kolem opozice Ju p itera se Slu ncem 1963/1964 (od 26. VII. do 15. II.) zatm ěni Jupiterových m ěsíčků a určo v al okam žiky začátků a konců těch to úkazů (Die S tern e 1 —2/1965, str. 3 2 ). Celkem získ al 25 údajů od za­ tm ění m ěsíčků I — Io, II — Europa a III — Ganymed. O značlm e-li si prů­ m ěrnou hodnotu rozdílu mezi vypočte­ ným a pozorovaným časovým okam ži­ kem začátku zatm ěni A t z a prům ěr­ nou hodnotu rozdílu mezi vypočteným a pozorovaným časovým okam žikem kon ce zatm ěni A tx , pak d iferen ce A t = 1I,(.A tz — A tu ) jso u podle A hnerta pro jed n o tliv é m ě­ síčk y (v m in u tách ): I : —1,31 ± 0,04 II: — 1,56 =>= 0,08 III: — 1,56 ± 0,14 Tyto hodnoty odpovídají d iferen cím

v d élk ách m ěsíčk ů v je jic h d rahách I: + 0 °,1 8 5 ± 0°,006, OKAMŽIKY

II:

+ 0 °,1 1 0 ±

JUPITEROVÝCH

MĚSÍČKU

0°,006 a III: + 0 °,0 5 4 ± 0°,005 oproti vypočteným . Z ojed in ělý ch pozorování, vykona­ ných dr. A hnertem v le te c h 1956— 1959, vychází tyto hodnoty At v m inu tách : I: — 1,14 ± 0,10 II: — 1,12 ± 0,21 Pozorované časové okam žiky středů zatm ěni Jup iterových m ěsíčků n astá­ v a jí dříve než vypočtené a d iferen ce m ezi vypočteným a pozorovaným ča ­ sem se postupně zvětšu jí. N echtěl by se někdo u nás pokusit o podobná sy stem atick á pozorování zatm ěni Ju­ piterových m ěsíčk ů ? V ypočtené č a sy úkazů jsou vždy ve H vězdářské ro ­ č en ce (n a ro k 1965 n a str. 5 9 ). Mohla by to být d ocela zajím avá a přitom užitečn á p ráce n e je n pro člen y astro ­ nom ických kroužků, ale i pro osam o­ cen é am atéry. P ostačí zjišťovat časové okam žiky začátk ů a kon ců zatm ěni s p řesností na 0,1 minuty, k pozorová­ n í se hodí i d ocela m alé dalekohledy. Z aslaná pozorováni rádi uveřejním e. J iř í B o u šk a

V YSÍLÁ N Í ČASOVÝCH V B Ř E Z N U 1 9 6 5

SIGNÁLU

OMA 50 kHz, 20h ; OMA 2500 kHz, 20h ; P ra h a 638 kHz, 12h; OLB5 3170 kHz, 20h SEČ [NM — nem ěřeno, NV — nevysíláno) D en OMA 50 OMA 2500 P ra h a OLB5

1 0583 0573 0585 0594

2 0574 0564 0581 0584

3 0569 0559 0571 0579

D en OMA 50 OMA 2500 P ra h a OLB5

11 0535 0523 0537 0539

12 0528 0518 0532 0541

13 14 15 16 17 0519 0520 0513 0511 0506 0514 0508 0503 0498 0493 0523 NV 0515 0510 0498 0540 0536 0527 0526 0516

D en OMA 50 OMA 2500 P ra h a OLB5

21 0483 0473 NM 0495

22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 0479 0474 0471 0466 0466 0457 0445 0439 0434 0429 0468 0464 0459 0455 0449 0445 0441 0434 0429 0424 0478 NV NV 0468 0460 0448 NM 0441 0441 0429 0490 0484 0478 0473 046tí 0463 0456 0454 0448 0439

4 0570 0560 0571 0580

5 0563 0553 0566 0573

6 7 8 9 10 0552 0554 0551 0542 0533 0549 0542 0538 0534 0528 0561 NV 0551 0539 0539 0567 0565 0557 0564 0552 18 0499 0487 0497 0508

19 20 0487 0490 0483 0477 0491 NV 0503 0498

Dne 1. 3. 1965 v 0h00m00s SČ byly okam žiky v ysílán í posunuty o 0S,1000 vzad. l l h a 12h SEC.

V. P t á č e k

Zatm ěni jsem pozoroval v Záporožl (p = 47°50', A = 2h21m východně od Gr.) 41mm dalekohledem s 33násobným zvětšením . Na začátku pozorová­ ní byl ve vzduchu jem ný prach a ob­ čas cirry, ale asi od 0h33m SEČ oblaka zm izela a vzduch se stával stále prů­ z ra čn ě jší. Zcela na začátk u zatm ěni byl stín Země černý a teprve v 0h56m (fáze 0,71) jeh o v nitřní č á st d ostala slabý tm avěčervený odstín, zatím co v n ější ob last šířk y 4' slabě zm odrala. Podle m ých d lou holetých pozorováni se o b je ­ vuje červenavý odstín zem ského stínu při fázi 0,04— 0,32 a pouze při tem ném částečn ém zatm ěni 5. srp n a 1952 se objevil při fázi 0,54. Během zatm ění 24. až 25. červn a 1964 nebyly pozo­ rovány žádné změny zbarveni až do začátku plného zatm ěni. D alší pozoro­ váni nebylo již možné. Do l h12m (fáze 0,97), kdy se o b jev i­ la m ěsíčn í m oře, byl stín Země zcela tem ný a zatm ěná čá st M ěsíce splývala občas s oblohou. Z podrobnosti ve s tí­ nu bylo vidět pouze k rá te r A ristarch (1 — 1,5 m inuty po vstupu do s tín u ). Tm avěšedý o k raj stínu byl vidět pou­ ze od Ohigm do 0h24m; pak zčern al a splynul se stínem . Během m ěsíčního zatm ěni tento o k ra j obvykle bývá vi­ ditelný stále a m ění se pouze jeho zbarveni. Zatm ění bylo neobvykle tm a­ vé a podařilo se mi provést pouze 2 odhady celk ov é jasn o sti porovnáním M ěsíce pozorovaného obráceným tried ­ rem s hvězdami viditelným i prostým okem (pozorovací m etoda S. M. Selív an sk éh o ). Z jištěný pokles ja sn o sti byl 5m,0 a 2m,6. V l h10m (fáze 0,9) byla ja sn o st Mě­ s íce — 4m,0, ale v l h16m (fáze 1,0) by­ la jasn o st m enší o + 0 m,4. Má pozoro­ vání před ešlých zatm ění d ávají pro fá ­ zi 1,0 n á sled u jící jasn o sti: —5m,9 (8. p ro sin ce 1 9 2 8 ); — l m,5 (2. dubna 19 3 1 ); — 3m,8 (7. listopadu 19 3 8 ); — 6™,9 (19. prosince 1 9 4 5 ); —3m,2 (2. dubna 1950). V okam žiku, kdy M ěsíc zmizel p rosté­ mu oku, hvězda z S gr (3m,0) poblíž M ěsíce byla je š tě dobře vid itelná. Mů­ žeme proto považovat celkovou ja s ­

nost M ěsíce v to ta litě za nižší než + 3® 0. Zatm ění pozoroval tak é J. A. Něvský v N erech te (P = 57°27', A = 2h42m východně od Gr.) pom ocí tried ru (zvět­ šeno 6 k r á t). V tom to m ístě bylo dosti světlo, asi jak o ve dne za oblačnéh o počasí (tzv. bílá noc, k te rá bývá v lé ­ tě ve vysokých š ířk á c h ). Část M ěsíce ponořená do zem ského stínu splývala s oblohou a po začátku úplného za­ tm ěni M ěsíc zcela zm izel ja k pro tried r, ta k i pro p rosté oko. Během m ěsíčn ího zatm ění 26. srpna 1961 jsem pozoroval v polostínu n e ­ obvyklé zjasn ěn í k rá teru A ristarch a částe č n ě k rá teru H erodot. Při zatm ě­ n í 6. červ en ce 1963 bylo pozorováno n áh lé zvětšení rozm ěrů tem né skvrny na dně k rá teru R iccio li, k te ré n a sta ­ lo při je h o vstupu do stínu a trvalo 1— 1,5™. Během posledního zatm ění vyhlíže­ ly útvary A ristarch a H erodot v polo­ stínu ja k o obvykle, a le skvrnu v k rá ­ teru R iccio li nebylo možné pozorovat vzhledem k tem ném u stínu Země. P ři p ře d ch á z e jících zatm ěn ích M ěsíce jsem vždy věnoval pozornost podmín­ kám vid itelno sti tem ného k ráteru Grimaldi v sousedství útvaru R iccioli, avšak na dně k rá teru R iccio li jsem nepozoroval- n ic neobvyklého. Při úplném m ěsíčním zatm ěni 7. listo p a­ du 1938 byla tem n á skv rna v k ráteru R iccio li dobře vid iteln á 60mm d aleko­ hledem s 33násobným zvětšením a je jl vzhled byl obvyklý. Zatm ění 24.— 25. červ n a 1964 bylo n e jte m n ě jšl ze v šech, k te rá jsem po­ zoroval od r. 1917 [stu peň 0 podle Danjo n a a F is h e ra ). Bylo předstiženo pou­ ze velm i temným úplným zatm ěním M ěsíce z 30. p rosin ce 1963, kdy podle pozorování V. F . Č istjakova na slu n eč­ ní sta n ic i v U ssu rijsku nebyly vůbec v id itelné podrobnosti m ěsíčn ího po­ v rch u ; blízko n e jv ě tší fáze byl M ěsíc stěží vid itelný i pro zkušeného pozo­ rov atele a celk ov á jasn o st k le sla na + 4m,3. Za hlavní p říčin u těch to tem ­ ných zatm ění je možné považovat č e t­ né v u lk an ick é výbuchy posled ních let.

zejm éna Mt. Agung v Indon ésii (březen a květen 1963) a Irazu v K ostarice (březen 1963— červen ec 1964). Pokud jde o zm izeni M ěsíce během úplných zatm ěni, existu je podle F . Lin­ ka pouze 5 podobných případů (1620, 1642, 1696, 1761 a 1816; G alilei v do­ pise k prin ci Leonaldovi z březn a 1640 RADAROVÉ

se zm iňuje, že viděl úplné zm izení Mě­ síce během jednoho z je h o zatm ěni, neuvádí však ro k ). Podle m íněni J. Boušky m ěsíčn í zatm ěni 19. prosince 1964 muselo také být velm i tem né. Bohužel, úplná o blačn o st znem ožnila m i v Zaporožl jak ák o liv pozorováni. V. M. Č ern ov

OZVĚNY

Třistam etrový .radioteleskop v Arecibu (P o rto rik o ), o něm ž jsm e již re ­ fero v ali v m inulých č ísle ch RH, doka­ zuje stále č a s tě ji své před nosti. Dne 19. listopadu m. r. byla s jeh o pom ocí zach ycen a rad arová ozvěna od planety M arsu v době, kdy byla ta to planeta od nás vzdálena 220 m iliónů k ilom et­ rů. N e jsiln ě jši ozvěny m ěly být však zaznam enány v březnu t. r., kdy byl M ars 100 m iliónů kilo m etrů vzdálen

OD

MARSD

a inten zita ozvěn v zrostla 24krát. Po­ krok p lan etárn í rad arové astronom ie sl n ejlép e uvědomíme, srovnám e-li to s výkonem , jenž byl před 6 lety šp ič­ kovým : rad iolo kace Venuše n a vzdále­ n ost 60 m iliónů kilom etrů , při čem ž je disk Venuše skoro čty řik rá t v ětší od­ raznou plochou. Citlivost rad iolokačnl tech n ik y se za tu dobu zvýšila tedy nejm éně 500krát. K výsledkům pokusu se je š tě vrátím e. g

Z lid o v ý c h h v ě z d á r e n a a s tr o n o m ic k ý c h k ro u ž k ů DALŠÍ

r o z v o j

p r o m ě n á ř s k é

Rok 1964 p řin esl ro zšířen i a zkv alit­ něni prom ěnářské pozorovací čin nosti. 52 pozorovatelů z česk ý ch k ra jů , z li­ dových hvězdáren, astro n o m ick ých kroužků i osam oceni členov é ČAS zís­ k a li 360 pozorovacích řad 74 prom ěn­ ných hvězd (66 zákrytových a 8 hvězd typu RR L y rae). Cena pozorováni se zvýšila jed nak zlepšením p řesn o sti foto m etrick ých i časových údajů, jed nak lepším výběrem hvězd, neboť zkušení pozorovatelé o b raceli zájem k m álo pozorovaným slabším hvězdám, k te ré bylo nutno sledovat větším i p řístro ji. Jak o příklady možno jm en ovat hvěz­ dy XZ A nd, SX G em , CC H er, VX L a c, Y L e o , RW T au, UX UMa, BO Vul, z nichž n ěk teré k le s a jí až pod 13. hvězdnou velikost. Zákrytová prom ěn­ ná UX UMa má periodu 4h 44m, celá sv ěteln á zm ěna — p okles z 12m,7 o l m,17 a zpět na původní ja sn o st — proběhne za 40 m inut. N aproti tomu hvězda Y L e o klesn e za 3 a půl hodiny z 9m,7 na 13m,0 a za stejn o u dobu n a­ bude opět původní jasn o sti, hvězda RW Tau projde prudkou změnou o 4m,27 a

p r á c e

c e lá světelná prom ěnnost trvá 9 ho­ din. Byly pozorovány tak é dosud nepo­ jm enované hvězdy BV 305 a BV 332, o nichž jsm e se dověděli z listin y no­ vých objevů na observatoři v Bam bergu a hvězda Wr 147, u rčená jak o zá­ krytová z fo to g rafick éh o m ateriálu a stro fo to g ra fick é sta n ice M ainterne. Lidová hvězdárna v B rně zasílala 72 pozorovatelům pravidelně m ěsíčně pozorovací program y n a jed notlivé dni s upozorněním na zvlášť žádaná pozo­ rování a vydala d alších 16 m apek oko­ lí prom ěnných hvězd, takže na každou n oc je k dispozici obsáhlý výběr vhod­ ných hvězd. Na hvězd árnách v Gottwaldově a v B rně byla prováděna fo to g ra fick á po­ zorování form ou seriálu snímků o ně­ kolikam inu tových exp ozicích na kino­ film . V Gottwaldově zkonstruoval K. Carbol pro tuto p ráci 5 sp eciáln ích ko­ mor, takže může sled ovat sou časně pět různých hvězd a zvýšit ta k výsledek stráv en é pozorovací doby. Dr. K. Rauš a l zkoušel n ejv h o d n ější fo to g rafick ý

m ateriál pro sledováni zákrytových prom ěnných hvězd a zabýval se jeh o zpracováním a vyhodnocením . T eo retick é otázky výzkumu zákryto­ vých dvojhvězd a výsledky dosavadní p ráce byly projednávány n a II. celo ­ státním sem in áři v Brně v listopadu 1964 (viz ŘH 1/1965, str. 2 0 ). Pozoro­ v ací výsledky z roku 1963 byly publi­ kovány z BAC 15 (1964) čís. 6 a v BAC 16 (1965) čís. 1. Pozorování z roku 1964 jso u obsažena v BAC 16 (1965) čís. 3. Dosavadní vývoj pozorování zákry­ tových prom ěnných hvězd je n e o ček á­ vaně příznivý. Pro d alší rozvoj pozo-

ro v atelsk é p ráce uspořádá brn ěn sk á hvězdárna od 16. do 28. srp na pozo­ ro v atelsk é praktikum , k te ré bude vě­ nováno vizuálním u a fo tografickém u pozorování a něk terým otázkám teo­ retick ým . Rovněž n a lidové hvězdár­ n ě v O pici bude při le tn i exped icí vě­ nována pozornost prom ěnným hvěz­ dám. V polovině říjn a bude uspořádán III. c elo stá tn í sem in ář o výzkumu pro­ m ěnných hvězd, k te rý ukáže současný stav tohoto úseku a problém y výzku­ mu, seznám í ú častn ík y s výsledky p rá­ ce n a šich v ěd eckých pracovišť a lid o­ vých hvězd áren a vytyčí úkoly do dal­ ších le t. Ob.

N o v é k n ih y o p u b li k a c e B u lle tin č s . a s t r o n o m ic k ý c h ú stavů , 16, číslo 1, obsah uje tyto vědecké p rá ce : V. V. R a d z ie v s k ij a J. A. Č ern ik o v : Poruchy drah satelitů způsobené tlakem slu nečn ího zářeni — L. S e h n a l: Poznám ka k příspěvku V. V. Radzievského a J. A. Černíkova — E. C h v o j­ k o v á : V ýpočet drah rádiových vln v astronom ií a astro n au tice — /. B ou šk a : M onochrom atické jasn o sti a p o čet m olekul CN a C2 v kom ě kom ety ArendRoland 1957 III — Z. S e k a n in a : Dráha kom ety A lcock (1963b) — Z. C e p le c h a a J. R a jc h l: Program fotografov ání bolidů v Československu — B. R ů ž ičk o v á -T o p o lo v á : E x c ita č n í tep lota pásu CH ve slu nečn ím spektru — L. K řivs k ý : Doba letu slunečního kosm ického a protonového zářen í k Zemí — A. A n­ t a lo v á : V zájem ná záv islo st v lastních pohybů slu n ečn ích skvrn a chrom osférick ý ch erupcí — F. H řeb ík , ]. K víč á la , L. K ř iv s k ý a J. O lm r: Pozorování ch ro m o sférick ých eru pcí n a observa­ to ři v O ndřejově v ro ce 1963 — B. V aln íč e k , J. K le c z e k a F. T o p o l: Korono­ graf ond řejovské observatoře — E. C h v o jk o v á : M agnetické pole v p lan e­ tárn ích m lhovinách (II. Dráha čá stice v kom binovaném m agnetickém a g ra­ vitačním p o lí) — J. K a b e lá č : Rovnice pro hvězdnou ab eraci — O. O bů rka : Vizuální m axim a prom ěnných hvězd typu RR Lyrae. — Jako příloha vyšel 7. doplněk katalogu hvězdokup a aso­ c ia ci od G. A ltera, H. S. H o g g o v é a J. to č.

R u p r ech ta . P ráce jso u psány anglicky a něm ecky. — B u lletin čs. astronom ic­ kých ústavů vydává N akladatelství Čs. akad em ie věd v P raze; objednávky a před platné p řijím á poštovní novinová služba. Cena jed notliv ého č ísla je Kčs 10,—, ro čn í před platné K čs 60,— . J. B o u š k a , V. G uth, B. O n d e r lič k a a s p o lu p r a c o v n íc i: H vězdářská ro čen k a 1965. N akl. ČSAV, P rah a 1964; str. 264, obr. 25; brož. K čs 12,50. — 41. ročn ík H vězdářské ro čen k y nedoznal proti minulým ročníkům p od statných změn. N ovinkou je tab u lk a plan etek, obsa­ h u jící 1651 těch to tě le s, je jic h pojm e­ nování a hvězdnou v elikost. K apitola „V ysvětlen í . . .“ je sou částí ročen ky nutnou pro porozum ěni obsahu a sou­ časn ě velm i vhodnou p říručkou s fé r ic ­ ké astronom ie. N icm éně však vzniká otázka, zda by nebylo vhod nější, tuto rok co rok se o p ak u jíc! část, vydat sa ­ m ostatně (již proto, že podobných p ří­ ru če k nen í v n aši lite ra tu ře nad bytek) a u šetřen é m ísto věnovat např. na roz­ šíře n í přehledu pokroků v astronom ii apod. H vězdářská ro čen k a si již dáv­ no z a jistila pevné m ísto v n aší a stro ­ nom ické lite ra tu ře , takže je zbytečné zdůrazňovat je jí význam pro potřeby n ašich am atérský ch i p ro fesio n áln ích astronom ů. ]e je n tře b a vyzvednout — což by ovšem m ělo být sam ozřejm é — že leto šn í ro čn ík ro čen k y vyšel po n ě ­ k o lik a le te c h v čas; v p ro d ejn ách byl před vánoci m inulého roku. J. S.

O b serv a to ř A s t r o n o m ic k é h o ú stav u ČSAV O n d fejo v . Vydal S třed o česk ý k ra jsk ý národ ní výbor v n ak l. Orbis, P raha 1964; 146 str., 94 fo to g ra fii v p říl.; váz. K čs 23,50. — Koncem m i­ nulého roku vyšla zajím avá p u blikace o hvězdárně v O ndřejově, zp racovaná kolektivem autorů: V. Bum ba, Z. Ceplech a, J. Grygar, V. Guth, L. Sehnal, B. Š tern b erk a I. Zacharov. I když je hlavně u rčen a našim čten ářům , bude dobře povšechně inform ovat i zah ra­ n ičn í návštěvníky o ond řejovském ústavu; proto je tak é v závěru připo­ je n výtah v ru štin ě a v a n g ličtin ě a tak é texty k obrázkům jso u v těch to ře če ch . P ublikace je rozd ělena na sedm části, zpracovaných jed notlivým i č le ­ ny autorskéh o kolektivu. Po části úvodní, p o jed n áv ající o významu astronom ie, je podán přehled h isto rie hvězdárny a d alší čá sti se tý k a jí obo-

rů, v nichž se v Ondřejově p racu je: Slu nce, m eteory, um ělé družice, s te lá r­ ní astronom ie a výzkum vysoké atm o­ sféry. V jed notliv ých č á ste c h jsou uve­ deny základ ní in form ativní údaje, je n astín ěn a pro blem atika výzkumu, je popsán způsob práce, užívané metody a získan é důležité výsledky. Četné g ra ­ fy a zvláště pak fo to g rafie na křído­ vých přílohách, zčásti barevné, umož­ ň u ji čten á ři seznám it se s p rací ondře­ jo v sk é hvězdárny. Jak tom u ani jin ak u pom ěrně početného ko lektivu ani ne­ může být, n ejso u jed no tliv é čá sti zce­ la jed notně zpracovány; někde se za­ chází až snad do zbytečných podrob­ nosti, k te ré jis tě z a jím a jí odborníka, a le m éně p atrn ě široký okruh čte n á ­ řů. V závěru je tak é uveden seznam v ědeckých a te ch n ick ý ch pracovníků ústavu, spolu se stručnou ch arak te­ ristiko u je jic h p ráce. J. B.

Ú k a z y na o b lo z e v č e rvnu S lu n c e vychází dne 1. červn a ve 3h56m, zapadá ve 20h00m. Dne 21. červn a v 15h56m vstupuje do znam ení Raka a n astáv á le tn i slu novrat, začá­ tek astronom ického lé ta . O slu novra­ tu Slu nce vychází ve S ^ O ” , zapadá ve 20h13m. Dne 30. června v ychází ve 3 h54m, zapadá ve 20h13m. Od začátku červn a do slunovratu se d élka dne pro­ dlouží o 19 min., od slunovratu do ko n ­ ce m ěsíce se opět zk rátí o 4 min. M ěsíc je 6. června ve 13h v první čtvrti, 14. červn a ve 3h v úplňku, 22. červn a v 7 h v poslední č tv rti a 29. června v 6h v novu. V odzem í je M ěsíc 17. června, v přízem i 30. červn a. Při úplňku 14. červn a n astan e čá ste čn é zatm ěni M ěsíce, k te ré bude u nás zčás­ ti vid itelné. Vstup M ěsíce do polostlnu n astan e v n o ci z 13. na 14. červn a k rá tce po půlnoci (0h15m), vstup Mě­ síce do stínu v l h58m, střed zatm ění ve 2h49m a výstup M ěsíce ze stínu ve 3 h4 0 m. protože u n ás M ěsíc zapadá 14. červn a ve 3h52m, bude v době výstupu z polostínu již pod obzorem . M ěsíc má d ek lin aci a si —24°, tak že bude celý úkaz p robíh at pom ěrně nízko nad ob­ zorem . Z ačátek polostlnového zatm ěni nastává k rá tce po ku lm inaci M ěsíce,

kdy bude výška M ěsíce pouze asi 16°; během zatm ění se bude výška M ěsíce nad obzorem stá le snižovat. V elikost zatm ěni je pouze 0,18, takže do stínu vstoupl je n sev ern í o k raj m ěsíčního kotouče. M erku r je koncem m ěsíce večer níz­ ko nad severozápadním obzorem, za­ padá k rá tce po 21 hod. Hvězdná veli­ k o st planety se během druhé poloviny červn a zm enši z —im ,7 na —0m,4. V horn í k o n ju n k ci se Sluncem bude M erkur 11. VI., dne 27. VI. nastává k o n ju n k ce M erkura s Polluxem a 30. VI. ko n ju n k ce s M ěsícem . V en u še je na v ečern í obloze krátce po západu Slu nce. P očátkem června zapadá ve 21h07m, koncem m ěsíce ve 21h33m. Hvězdná v elik o st Venuše je asi — 3m,4. Dne 25. VI. n astan e kon­ ju n k ce Venuše s Polluxem , dne 30. VI. k o n ju n k ce s M ěsícem . Koncem června budou Venuše a M erkur na obloze ne­ daleko sebe (V enuše bude vlevo od M erku ra). M ars se pohybuje souhvězdími Lva a Panny. P očátkem červn a zapadá v l h08m, koncem m ěsíce již ve 23h33m. Hvězdná v elik o st M arsu se zm enšuje během června z +0>”,5 na + 0 “ ,9. Dne

6. červn a bude Mars v kon ju n k ci s Mě­ sícem . Ju p ite r je p rak tick y po celý m ěsíc nepozorovatelný. Dne 30. červn a vy­ chází ve 2*125m, takže v posledních d nech m ěsíce by m ohl být sp atřen r á ­ no k rá tce před východem Slu nce nízko nad severovýchodním obzorem. Bude m ít hvězdnou v eliko st —l m,5. Dne 27. červn a n astan e kon ju n k ce Jup itera s M ěsícem . S a tu rn je v souhvězdí Vodnáře. Dne 1. červn a vychází v l h05m, dne 30. června již ve 23h12m. p lan eta má hvězdnou velikost asi + l m,2. K onjunk­ ce Satu rn a s M ěsícem n astan e 21. června. U ran je v souhvězdí Lva. Počátkem června zapadá v 0h58m, koncem m ěsí­ ce ve 23h00m. Hvězdná velikost U rana je + 6 m,0. Dne 6. červn a bude tato pla­ n eta v k o n ju n k ci s M ěsícem . N eptu n je v souhvězdí Vah. P o čát­ kem červn a zapadá ve 3h13m, koncem m ěsíce již v l h l 5 m. Neptun má hvězd­ nou v eliko st + 7 m,7. P lan eta bude 11. červn a v k o n ju n k ci s Měsícem. M eteo ry . 14. června nastává m axi­ mum čin n o sti m eteorick ého ro je Scorp iid -Sagittariid . Létavice tohoto ro je se objev u jí od počátku května až tém ěř do konce červen ce. J. B. KOUPlM z rc a d lo 0 k o lem 30 cm , f n e j­ m én ě 220 cm , Jen b ezv ad n é k v a lity , p fíp . k o to u č to h o to p rů m ěru (tlo u šť k a s t a č í a s i 30 m m ) z d o b ře v y ch la z e n é h o s k la ; d á le o k u lá ry o f 4, 6, 8 mm, o rto sk o p ic k é n e ­ bo m o n o c h ro m a tic k é . — V la d im ír L a ifr, Len in o va 384/11, P od ěb rad y. PRODÁM o b je k tiv typu P etzw al, 0 100 m m , 1 = 400 m m ; c en a K čs 400,— . Kou­ pím a c h r o m a tic k ý o k u lá r f m éně nebo 5 m m . — Z deněk B in a r, K u b elík o v a 33, P ra h a 3 - Zižkov.

O B S A H B. Š te rn b e rk a k o l.: V ý sled k y vý­ zku m n é p ráce A stro n o m ick éh o ú stav u ČSAV — E. P a jd u šá k o v á : A stro n o m ick ý ú sta v SAV — J. M ohr a E . B u c h a r: A stro n o m ie na n a š ic h v y so k ý ch š k o lá c h za p o sle d n ích d v a cet le t — F . K ad avý : D v a c e tk rá t k o le m S lu n c e — J. B o u šk a : Je š tě o lo ň sk ém červ n o v ém z a tm ě n i Mě­ s íc e — Co n o v éh o v a stro n o m ii — Z lid o v ý ch h v ězd áren a a s tro n o ­ m ick ý c h k ro u žk ů — N ové k n ih y a p u b lik a c e — Ú kazy n a o b loze v červ n u COJEPJKAHHE B.

IIIr e p H Ď e p K

H ayqtioň

h

P e 3 V .ib T a T W

a p -:

paóoT U

A cTpoH O M H iecK oro

H H C TH TyTa

O H flp w e fio B

aym aKO B a:

A c T P 0 H 0 M H >fecK H 8

TyT 3 .

C K a .ib H a r e B yxap:

—

I I.ie c o

—

A c tp o h o m h h

.

K a a a B b i:

n a ft h h c th -

n . b

BauKHx Bwcnrax y i e f m i j x —

J I.

M op

h

le x o c J io -

samvieHHSix

M e x o c - iO B a m e H e

H a-

poanue o6cepBaTopHH — FI. EoyniKa: PeayabTaTU Ha6Jix>A£HHfl jiyHHOro .3aiMehhh 24—25-ro HKIHH 1964 r. —

H TO

HOBOrO

H a p o ^ H b lX M H ie c K H X h

B

aC T pO H O M H H

o 6 c e p B a T O P H Íi K p y jK K O B

n y ó - iH K a u H H

—

—

H

H o B b ie

M oaeH H M

—

H 3

aC T p O B O Ha

K H H rH H e6 e

B H ÍO H e

C O N T E N T S B. Š te r n b e r k et a l .: S c ie n tif ic Res u lts o ( th e A stro n o m ic a l In s titu te O n d řejov — E. P a jd u šá k o v á : A stro ­ n o m ic a l In s titu te S k a ln a té P le so — J. M ohr and E. B u c h a r: A stronom y a t C z ech o slo v a k H igh S c h o o ls — F. K ad avý : C zech o slo v ak P u b lic O b se rv a to rie s — J. B o u šk a: Obse r v a tio n R e su lts o í th e Lu nar E c lip s e of Ju n e 24— 2 5 ,1 9 6 4 — News in A stron om y — F ro m th e P u b lic O b se rv a to rie s and A stro n o m ica l C lubs — P h en o m en a in Ju n e

RlSi hvězd říd l r e d a k č n í ra d a : J. M M ohr (v e d o u cí red ), J iř í B ou ška (v ý k o n , r e d .), J. G rygar, F . K ad avý, M. K o p eck ý, L. L a n d o v á -S ty ch o v á , B. M a leč ek , O. O b ů rka, Z. P la v ­ co v é, S . P lic k a , J. Š to h l; t a j. re d . E . V o k a lo v á . te c h n . re d . V S u ch á n k o v á . V ydává m in. šk o ls tv í a k u ltu ry v n a k l. O rbis, n . p., P ra h a 2, V in o h ra d sk á 46. T is k n e K n ih tisk , n. p., provoz 2,- P ra h a 2, S le z sk á u l. 13. V y ch á z í 1 2 k r á t r o č n ě , c en a je d n o tliv é h o v ý tisk u K čs 2,— . R o z šiřu je P ošto v n í n ovin ová slu ž b a . In fo rm a c e o p ře d p la tn ém podá a o b je d ­ n ávky p řijím á k ažd á p o šta 1 d o ru č o v a te l. O b jed n áv k y do z a h r a n ič í v y řiz u je PNS — ú stře d n í ex p e d ic e tisk u , odd. vývoz tisk u , Jin d ř iš s k á 14, P ra h a 1. P řísp ě v k y z a s íle jte na r e d a k c i R lše hvězd, P ra h a 5, Š v é d sk á 8, te l. 54 (13 95. R u k op isy a o b rázk y se n e­ v r a c e jí, za o d b o rn o u sp rá v n o st o dp ovíd á a u to r. — T o to č ís lo b y lo d án o do tisk u dne 5. d u bna, v y šlo 4. k v ě tn a 1965. A -05*51335

R e fr a k to r c o u d é s o b je k t iv e m o p rů m ěru 15 cm ( f = 2250 c m ) lid o v é h v ěz d á rn y v R o k y c a n e c h . — Na č t v r té str. o b á lk y j e d e t a il d a le k o h le d u t é h o ž typu na li­ d o v é h v ě z d á r n ě v B a n s k é B y stric i /F . L o n g a u e r).