Výsledky pokusů s insekticidním mořením osiva hrachu pro ochranu vzcházejícího porostu před listopasy (Sitona spp.) Jiří Rotrekl Souhrn Z výsledků tříletých malopracelkových pokusů v letech 2005 aţ 2007 se prokázalo, ţe insekticidní moření osiva má výrazně lepší účinnost ve všech sledovaných parametrech neţ pouţití postřikového přípravku. Nejlépe se osvědčila mořidla ve vyšších dávkách na hektar. Přípravek Cruiser 350 FS s účinnou látkou thiamethoxam v dávce 500 ml/ha a mořidlo Elado 480 FS s účinnou látkou betacyfluthrin a clothianidin v dávce 300 ml/ha. Iniciální účinnost těchto mořidel na ţír brouků se v jednotlivých letech pohybovala od 66,9 % do 91,5 %, reziduální účinnost v rozmezí 69,5 % aţ 84,9 %. U nemořené kontroly i v postřikové variantě byl dosaţen vţdy niţší výnos semen a ţírem larev bylo poškozeno aţ 79 % bakteriálních hlízek. hrách setý; škodlivost; moření osiva; ţír brouků; insekticidní mořidla; biologická účinnost; listopasi rodu Sitona; Resume Results from the three-years small plots trials in 2005 – 2007 show, that the insecticides seed treatments have markedly better efficacy in all characteristics than the foliar aplication. Best efficacy have mordants in higher rate per hectar - Cruiser 350 FS (a.i. thiamethoxam) in dose 500 ml/ha and Elado FS 480 (a.i. betacyfluthrin + clothianidin) in dose 300 ml/ha. Initial efficacy of this mordants on insects feeding were 66,9 % to 91,5 %, residual efficacy 69,5 % to 84,9 %. There was lowest yield always in untreated control plot and on plots where was use foliar aplication and from larvaes feeding were injure to 79 % of bacterial nodules. peas; harmfulness; dressing of seed; insects feeding; insecticidal mordants; biological efficiency; weevil of genus Sitona Úvod Listopasi rodu Sitona jsou prvními škůdci, kteří napadají hrách ihned po jeho vzejití. V České republice na řadě lokalit, zejména v teplejších a sušších oblastech, způsobují brouci typické okusy na okrajích listů, tzv. zejkování (obr.1). Škody od těchto škůdců zjišťujeme i na ostatních luskovinách a na vojtěšce a jeteli lučním. I v zahraničí zaznamenávají škodlivost listopasů na jetelovinách i luskovinách a řeší jejich ochranu. Škodlivostí ţíru na hrachu se zabýval ve Francii Landon et al. (1995), v Polsku Wnuk, Wiech (1996), v USA Williams, Schotzko, O´Keefe (1995) aj. Při ochraně vzcházejících luskovin jsou práce zaměřeny na ověřování postřikových látek a testovali se i některé účinné látky v insekticidních mořidlech. Erman et al. (2005) řešil ochranu čočky před ţírem listopasů a uvádí účinné látky chlorpyriphos, malathion a systemický insekticid oxydemeton methyl. Posledně jmenovaný výrazně sníţil poškození bakteriálních hlízek. Vulsteke et al. (1999) porovnávali foliární aplikaci s mořidly s účinnými látkami furathiocarb, benfuracarb a imidacloprid na hrachu a dokladují lepší účinnost pouţitých mořidel. Obdobně i Taupin, Janson (1997) měli svoji práci zaměřenou na ověřování furathiocarbu k ochraně před ţírem listopasů na hrachu. V podmínkách České republiky je proti listopasům doporučena ochrana postřikem registrovanými pyrethroidními přípravky Karate Zeon 5 CS, Fury 10 EW a Talstar 10 EC a u mnoţitelských porostů jsou registrované i granulované insekticidy s účinnou látkou
carbofuran (Anonymus 2007). Tyto zásahy do vzcházejícího porostu hrachu jsou po ekologické stránce nevhodné, protoţe dochází k likvidaci uţitečných druhů, zejména některých hmyzích predátorů obývající půdní povrch. Řada druhů z čeledi střevlíkovitých i drapčíkovitých jsou významnými regulátory vajíček listopasů (Rotrekl 1993). Proto při řešení výzkumného projektu bylo naší snahou ověřit a doporučit takovou metodu ochrany, která bude dostatečně účinná proti ţíru listopasů i jejich následné škodlivé činnosti na kořenovém systému rostlin a nebude negativně působit na necílové organismy. Vycházeli jsme z poznatků, které jsme získali při řešení ochrany vzcházejících porostů vojtěšky seté a jetele lučního (Rotrekl 1992). Předloţená práce podává získané výsledky z posledních tří let na lokalitě Troubsko. Materiál a metoda Vliv insekticidního moření na ţír brouků listopasů na vzcházejícím hrachu byl hodnocen v umělé infestaci a v malopracelkových pokusech v letech 2005 aţ 2007. V prvním roce řešení byl sledován ţír brouků v kontrolovatelných podmínkách umělé infestace ve skleníkových testech. Ve variantách moření osiva hrachu s níţe uvedenými mořidly a ve čtyřech opakováních kaţdé varianty bylo na 9 aţ 10 rostlin dodáno v období vzcházení hrachu po jednom brouku rodu Sitona na rostlinu. Jednalo se převáţně o jedince druhu S. lineatus, kteří byli sbírány z porostu hrachu. Počet výkusů, které způsobili brouci svým ţírem jsme hodnotili vţdy na dvou listech horního patra. Pro malopracelkové pokusy bylo osivo hrachu (odrůda Zekon) v jednotlivých letech mořeno následujícími mořidly: Chinook 200 FS s úč.l. 100 g betacyfluthrinu + 100 g imidaclopridu v celkové dávce 150 ml/ha a 300 ml/ha, které bylo později nahrazeno novým mořidlem Elado 480 FS se dvěma úč.l. 80 g betacyfluthrinu a 400 g clothianidinu v celkové dávce 150 ml/ha a 300 ml/ha, Cruiser 350 FS s úč.l. thiamethoxam v dávce 250 ml/ha a 500 ml/ha a malopracelkový pokus byl kaţdoročně doplněn variantou s postřikem (Nurelle D v dávce 0,6 l/ha). V několika termínech se hodnotil ţír listopasů na horním listovém patře hrachu na 10 rostlinách kaţdé parcelky i následný vliv moření na výskyt larev listopasů na kořenovém systému hrachu a na poškození bakteriálních hlízek. Před květem hrachu (BBCH 59) jsme hodnotili ve dvou termínech výskyt kyjatky hrachové. Výnosové parametry (výnos v kg/parcelku, HTS a velikostní frakce semen) byly hodnoceny po kombajnové sklizni celých parcelek. Tato práce překládá pouze výsledky z hodnocení účinnost pouţitých přípravků na ţír brouků a doporučuje nejvhodnější ochranu proti nim. Výsledky Žír listopasů – umělá infestace Vliv moření osiva hrachu na ţír listopasů v umělé infestaci uvádí graf 1. Při hodnocení poţerků, které způsobovali listopasi na vzcházejících rostlinách byl proveden odpočet výkusů na listech nejhornějšího patra.
Graf 1 Vliv moření osiva hrachu na požerky listopasů - umělá infestace 2005
30
průměrný počet výkusů na listech
25,6 25
20
14,4
19,3 18,9 13
15
10
14,3
7,4
1.hodnocení
2 4,5
5
2.hodnocení
0,8
0
2.hodnocení kontrola
Cruiser 350 250 ml/ha
Cruiser 350 500 ml/ha
1.hodnocení Chinook 200 FS 150 ml/ha
Chinook 200 FS 300 ml/ha
Hodnoty uvedené v grafu 1 uvádí průměrný počet poţerků na jednu rostlinu hrachu. První hodnocení bylo provedeno v době prvních pravých listů (BBCH 11) s relativně nejniţším poškozením ve variantě 2 a 3 – přípravek Cruiser 350 FS v obou dávkách. Při statistickém vyhodnocení byl zjištěn vysoce významný rozdíl ve srovnání s nemořenou kontrolou i mořenými variantami s přípravkem Chinook 200 FS (F = 25,635). Biologická účinnost u přípravku Cruiser ve vyšší dávce byla 82,6 % a při niţší dávce 71,3 %, účinnost u obou dávek mořidla Chinook 200 FS byla nízká – 26,1 % a 24,5 %. Druhé hodnocení bylo provedeno ve fázi BBCH 12 s obdobným výsledkem, kdy u varianty 2 a 3 byl vysoce průkazný rozdíl v počtu výkusů ve srovnání s kontrolou a mořidlem Chinook 200 FS (F = 37,906). Biologická účinnost ve druhém hodnocení byla u přípravku Cruiser 350 FS velmi dobrá – 94,7 % ve vyšší dávce a 86,1 % v niţší dávce. Druhé mořidlo prokázalo velmi nízkou reziduální účinnost, téměř na úrovni neošetřené kontroly. Z tohoto důvodu jsme do dalších testů zařadili nové insekticidní mořidlo Elado 480 FS. Žír listopasů – maloparcelkové pokusy 2005 Dosaţené výsledky z malopracelkového pokus v roce 2005 jsou v tabulce 1. Hodnoty uvádí průměrný počet výkusů na horním patře listů na jedné rostlině a procento biologické účinnosti u ošetřených variant. Při prvním hodnocení 2. května 2005 (BBCH 11 aţ BBCH 12) neošetřená kontrola a druhá varianta před postřikem vykazovaly nejvyšší počet výkusů na listech (14,8 a 11,4 výkusů na jednu rostlinu). Mořené varianty se vysoce průkazně lišily v počtu výkusů ve srovnání s neošetřenými variantami 1 a 2 (F = 8,905) Biologická účinnost pouţitých mořidel se pohybovala od 41,3 % do 53,3 % bez statistiky významného rozdílu. Tabulka 1 Vliv insekticidního moření a postřiku na ţír listopasů na vzcházejícím hrachu – maloparcelkový pokus Troubsko 2005 Varianta
Průměrný počet výkusů na rostlinu a procento účinnosti
Termín hodnocení
1. hodnocení 2. hodnocení 3. hodnocení počet % počet % počet % 1. kontrola 14,8 * 10,8 * 9,5 * 2.Nurelle D 0,6 l/ha 11,4 * 2,3 79,2 6,5 31,9 3.Cruiser 350 FS 250 ml/ha 8,7 41,3 5,8 46,2 5,8 38,5 4. Cruiser 350 FS 500 ml/ha 6,9 53,3 5,2 52 6,2 35,1 5. Chinook 200 FS 150 ml/ha 8,2 44,9 4,8 55,2 7,2 24,3 6.Chinook 200 FS 300 ml/ha 8,5 42,5 5 53,4 7 26,4 1.hodnocení = 2.května 2005, 2. hodnocení = 9. května 2005 a 3. hodnocení, 17. května 2005 Ve druhém termínu hodnocení (BBCH 13 aţ BBCH 14) se nejlépe projevil postřik, tj. druhá varianta, která měla nejniţší počet výkusů na rostlinu (2,3 výkusů) a nejvyšší biologickou účinnost proti listopasům – 79,2 %. Statisticky vysoce významně se lišila nejen od neošetřené kontroly, ale také od všech testovaných mořených variant (F = 24,386). Počty výkusů na jednu rostlinu u mořených variant se pohybovaly od 4,8 do 5,8 výkusů bez statisticky významného rozdílů mezi sebou, ale od neošetřené kontroly se lišily vysoce průkazně. Biologická účinnost mořených variant při tomto druhém hodnocení se pohybovala od 46,2 % do 55,2 % bez statistického rozdílu mezi sebou. Při třetím hodnocení, 15 dní po foliární aplikaci a po 5 týdnech od zasetí mořeného osiva, nebyly zjištěny statisticky významné rozdíly v ţíru listopasů mezi ošetřenými variantami a neošetřenou kontrolou (F = 0,714), i kdyţ ošetřené varianty vykazovaly biologickou účinnost v rozmezí 24,3 % aţ 38,5 % . Obdobně i počet poţerků byl relativně niţší v ošetřených variantách (5,8 aţ 7,2 výkusů na rostlinu) ve srovnání s kontrolou (9,5 výkusů na rostlinu), ale bez statistického rozdílu. 2006 Výsledky z dalšího roku řešení ukazuje tabulka 2. Při prvním hodnocení 2. května 2006 (BBCH 11 - 12) neošetřená kontrola a varianta 6 (před postřikem) vykazovaly nejvyšší počet výkusů na listech (průměrně 13,2 a 13,3 výkusů na jednu rostlinu). Mořené varianty se statisticky vysoce průkazně lišily v počtu výkusů ve srovnání s neošetřenými variantami 1 a 6 (F = 15,454) Biologická účinnost pouţitých mořidel se pohybovala od 33,1 % do 71,2 % se statistickým rozdílem mezi variantou s niţší dávkou nového mořidla a vyšší dávkou nového mořidla. Ve druhém termínu hodnocení (BBCH 13 - 14) se nejlépe projevil postřik, tj. šestá varianta, která měla nejniţší počet výkusů na rostlinu (4,3 výkusů) a nejvyšší biologickou účinnost proti listopasům – 73,4 %. Velmi dobré biologické účinnosti bylo dosaţeno také u varianty s vyšší dávkou mořidla Cruiser – 68,7 %. Tyto dvě varianty se statisticky vysoce významně lišily od neošetřené kontroly (F = 9,382). Počty výkusů na jednu rostlinu u mořených variant se pohybovaly od 5,0 do 9,4 výkusů bez statisticky průkazného rozdílu mezi sebou. Průměrný počet výkusu na rostlinu byl u neošetřené kontroly 16,1. Tabulka 2 Vliv insekticidního moření a postřiku na ţír listopasů na vzcházejícím hrachu – maloparcelkový pokus Troubsko 2006 Varianta Termín hodnocení 1. kontrola 2. Cruiser 350 FS 250 ml/ha
Průměrný počet výkusů na rostlinu a procento účinnosti 1. hodnocení 2. hodnocení 3. hodnocení počet % počet % počet % 13,3 * 16,1 * 12,6 * 7,3 45,3 9,4 41,4 3,9 68,9
3. Cruiser 350 FS 500 ml/ha 4,4 66,9 5,0 68,7 1,9 84,9 4. Elado 480 FS 150 ml/ha 8,9 33,1 9,2 42,8 4,2 66,7 5. Elado 480 FS 300 ml/ha 3,8 71,2 7,5 53,3 3,6 71,3 6. Nurelle D 0,6 l/ha 13,2 * 4,3 73,4 5,6 53,4 1.hodnocení = 2.května 2006, 2. hodnocení = 9. května 2006 a 3. hodnocení, 16. května 2006 Při třetím hodnocení, 14 dní po foliární aplikaci a téměř po 5 týdnech od zasetí mořeného osiva, byly stále ještě výrazné rozdíly v počtu výkusů mezi neošetřenou kontrolou (průměrně 12,6 výkusu na rostlinu) a mořenými variantami (průměrně 1,9 – 4,2 výkusů) a postřikem ošetřenou variantou 6 (průměrně 5,6 výkusů). Mořené varianty byly statisticky průkazně méně poškozeny ţírem dospělců listopasů neţ neošetřená kontrola (F = 11,449). Biologická účinnost u mořených variant byla v rozmezí od 66,7 % do 84,9 % (Cruiser ve vyšší dávce), biologická účinnost postřiku byla 53,4 %. 2007 Dosaţené výsledky z roku 2007 jsou v tabulce 3. Při prvním hodnocení 19. dubna 2007 (BBCH 12) neošetřená kontrola a varianta 6 (před postřikem) vykazovaly nejvyšší počet výkusů na listech (průměrně 13,6 a 13,8 výkusů na jednu rostlinu). Mořené varianty se statisticky vysoce průkazně lišily v počtu výkusů ve srovnání s neošetřenými variantami 1 a 6 (F = 28,769). Biologická účinnost pouţitých mořidel se pohybovala od 72,1 % do 91,5 % se staticky vysoce průkazným rozdílem mezi variantou s niţší dávkou mořidla Elado 480 SC a nejvyšší dávkou mořidla Cruiser 350 FS. Ve druhém termínu hodnocení (BBCH 12 - 13) dne 23.4.2007 měly opět nejvyšší počet výkusů neošetřená kontrola (15,6) a varianta 6 (9,1). U mořených variant se počet výkusů na jednu rostlinu pohyboval od 3,1 do 8,9, kdy nejniţší počet byl u varianty s nejvyšší dávkou přípravku Cruiser 350 FS. Biologická účinnost testovaných přípravků se pohybovala v rozmezí 41,9 % aţ 80,1 %. Nejúčinnější byla varianta 3, která byla statisticky průkazná k variantě 5, k ostatním variantám byla statisticky vysoce průkazná (F = 8,172). Velmi dobré biologické účinnosti bylo dosaţeno také u varianty s vyšší dávkou mořidla Elado 480 SC – 65,3 %. Tabulka 3 Vliv insekticidního moření a postřiku na ţír listopasů na vzcházejícím hrachu – maloparcelkový pokus Troubsko 2007 Průměrný počet výkusů na rostlinu a procento účinnosti 1. hodnocení 2. hodnocení 3. hodnocení počet % Počet % počet % 1. kontrola 13,6 * 15,63 * 14,9 * 2. Cruiser 350 FS 250 ml/ha 2,2 83,5 8,9 43,2 7,5 49,3 3. Cruiser 350 FS 500 ml/ha 1,2 91,5 3,1 80,2 4,2 71,4 4. Elado 480 FS 150 ml/ha 3,8 72,1 8,3 46,4 6,9 53,7 5. Elado 480 FS 300 ml/ha 1,7 87,8 5,4 65,3 4,5 69,5 6. Nurelle D 0,6 l/ha 13,8 * 9,1 41,9 4,6 69,5 1.hodnocení = 19.dubna 2007, 2. hodnocení = 23. dubna 2007, 3. hodnocení 2. května 2007 Varianta Termín hodnocení
Při třetím hodnocení dne 2.května (BBCH 14 – 15), 14 dní po foliární aplikaci, byly stále ještě výrazné rozdíly v počtu výkusů mezi neošetřenou kontrolou (průměrně 14,9 výkusu na rostlinu) a mořenými variantami (průměrně 4,2 – 7,5 výkusů) a postřikem ošetřenou variantou (průměrně 4,6 výkusů). Byl zjištěn statistický vysoce průkazný rozdíl mezi
neošetřenou kontrolou a variantami s nejvyššími dávkami mořidla a varianty s foliární aplikací. Mořené varianty byly statisticky průkazně méně poškozeny ţírem dospělců listopasů neţ neošetřená kontrola (F = 11,449). Průkazný rozdíl byl také zjištěn mezi variantami s niţšími dávkami přípravků (varianta 2 a 4) a ostatními ošetřenými variantami. Biologická účinnost u mořených variant byla v rozmezí od 49,3 % do 71,4 % (Cruiser 350 FS ve vyšší dávce). Biologická účinnost postřiku byla 69,5 %. Diskuse Z výsledků v roce 2005 lze konstatovat, ţe moření osiva hrachu přípravkem Cruiser 350 FS ve vyšší dávce prokázalo ve všech sledovaných parametrech výrazně lepší výsledky neţ neošetřený hrách. Výsledky s mořidlem Chinook 200 FS měly ve skleníkových testech i na malopracelkovém pokuse významně niţší účinnost i ve vyšší dávce a jeho reziduální působení bylo minimální. Proto jsme v dalších letech ověřovali moţnost vyuţití nové mořidla s dvěma účinnými látkami. Varianty mořené ve vyšších dávkách měly vţdy nejniţší počet výkusů na listech a vyšší biologickou iniciální i reziduální účinnost ve všech hodnocených letech. Insekticidní mořidlo Cruiser 350 FS v dávce 500 ml/ha mělo průměrnou iniciální účinnost během tří let 79,2 % a obdobnou i reziduální účinnost 78,1 % (po dvou týdnech). Přípravek Elado 480 FS v dávce 300 ml/ha vykazoval průměrnou iniciální účinnost na ţír listopasů 79,5 % a reziduální 70,4 %. Niţší dávky těchto mořidel vykazovaly také výrazně niţší průměrnou účinnost během hodnocených let. U přípravku Cruiser 350 FS v rozmezí 42,3 % aţ 64,4 %, u přípravku Elado 480 FS v rozmezí 44,6 % aţ 60,7 %. Postřiková varianta s přípravkem Nurelle D v dávce 0,6 l/ha v letech 2005 aţ 2007 měla dobrou účinnost ihned po postřiku, její průměrná biologická účinnost byla v rozmezí 57,7 % aţ 61,5 %. V naši práci jsme se zabývali také účinnosti pouţitých přípravků na nálet kyjatky hrachové do porostu hrachu, jejichţ výsledky zde nejsou prezentovány. U mořených variant s vyšší dávkou mořidel bylo prokázáno, ţe pouţitá mořidla svým reziduálním působením významně sniţují početnost této mšice ve srovnání s ostatními sledovanými variantami. Výsledky naší tříleté práce v ochraně hrachu před ţírem listopasů korespondují s poznatky autorů, kteří se touto problematikou zabývali v zahraničí. Moření osiva hrachu ve srovnání s foliární aplikaci pokládá za vhodnější i řada zahraničních autorů (Vulsteke et al. 1999, Taupin, Janson 1997 aj.). Závěr Listopasi rodu Sitona mohou významně škodit na vzcházejícím hrachu ţírem brouků a později i ţírem larev na kořenovém systému rostlin. Z ověřovaných způsobů ochrany hrachu se nejlépe osvědčilo moření osiva insekticidními mořidly. Tento způsob ochrany má velmi účinně reguluje ţír listopasů a je šetrný k ţivotnímu prostředí. Působí pouze na ty druhy hmyzu, kteří poškozují hrách svým ţírem či sáním a nehubí necílové organismy. Nejvhodnějšími mořidly byly přípravky Cruiser 350 FS (thiometoxam) a Elado 480 FS (betacyfluthrin a clothianidin) ve vyšších testovaných dávkách. Cruiser 350 FS v dávce 500 ml/ha měl průměrnou iniciální účinnost během tří let ověřování 79,2 % a reziduální účinnost 74, 5 % a mořidlo Elado 480 FS v dávce 300 ml/ha mělo iniciální účinnost 79,5 % a reziduální 70,4 %. Biologická účinnost foliární aplikace byla významná ihned po postřiku a dosahovala průměrné účinnosti během tříletého sledování okolo 60 %. Uvedená mořidla, tj. Chinook 200 FS, Cruiser 350 FS a Elado 480 FS, nejsou v České republice k moření hrachu ještě povolena. Moţnost vyuţití těchto insekticidních mořidel v ochraně vzcházejícího hrachu před ţírem listopasů bude záviset na průběhu registračního řízení a jejich zařazení do technologie pěstování hrachu.
Výsledky uvedené v tomto článku byly získány při řešení výzkumného projektu 1B44008 „Výzkum a inovace metod integrované ochrany hrachu (Pisum sativum L.) proti vybraným hmyzím škůdcům“, který financuje MZe ČR prostřednictvím Národní agentury pro zemědělský výzkum.
Seznam literatury Anonymus: Seznam registrovaných přípravků a evidovaných prostředků na ochranu rostlin, SRS, Praha 2007. Erman,M., Yardim, EN., Kulaz,H.: Effect of cultivars and insecticides on sitonid weevil, Sitona crinitus (Coleoptera:Curculionidae), and on yield components and nodulation of lentil (Lens culinaris). Indian J. Agr.Sci. 75, 2005, 4, s. 204-206. Landon,F., Levieux,J., Huignard,J., Rougon,D., Taupin,P.: Feeding activity of Sitona lineatus L.(Col.,Curculionidae) on Pisum sativum L. (Leguminosae) during its imaginal life. Journal of Applied Entomology, 119, 1995, s. 515 – 522. Rotrekl,J., Nedělník, J.: Moření osiva jetelovin. Metodika VÚP Troubsko, 1992, 17 s. Rotrekl,J.: Výskyt některých hmyzích predátorů na vojtěšce a jejich význam.Rostlinolékař, 1993, roč. 4, č. 3, s. 14 – 16. Taupin,P., Janson,J.P.: Interest of seed treatment with furathiocarb for the control of pea weevil (Sitona lineatus L.) on peas. International conference on pests in agriculture, France, 3, 1997, s. 1113-1120. Vulsteke,G., vande Steene,F., de Proft, M., Callewaert,D.: Seed coating to control the pea leaf weevil, Sitona lineatus (L.) in pea crops. Zeitschrift fur Pflanzenkrankheiten und Pflanzenschutz, 106, 1999, s. 633 – 637. Williams,L., Schotzko,D.J., O´Keefe,L.E.: Pea leaf weevil herbivory on pea seedlings. Entomologia Experimentalis et Applicata, 76, 1995, s. 255-269. Wnuk,A. Wiech,K.: Sitona weevil (Coleoptera:Curculionidae) feeding on pea (Pisum sativum L.). Polskie Pismo Entomologiczne, 65, 1996, s. 73-81. Doc. Ing. Jiří Rotrekl CSc.; Výzkumný ústav pícninářský spol. s r.o. Troubsko, Zahradní 1 e-mail:
[email protected]
Obr. 1. Ţír listopasů na listech hrachu – zejkování
Obr. 2. Varianty insekticidně mořeného osiva hrachu
