Výsledky činnosti patronátní skupiny IBA Beskydy v roce 2013
Významné ptačí území IBA Beskydy byla zřízena zejména pro horské druhy ptáků a na tomto území byly vyhlášeny 2 ptačí oblasti: Ptačí oblast Beskydy a ptačí oblasti Horní Vsacko. V IBA Beskydy působí patronátní skupina, která se zabývá nejen výzkumem, ale také ochranou ptáků a osvětovou činností. V tomto roce se členové patronátní skupiny zabývali především monitoringem druhů, které jsou předmětem ochrany v ptačí oblasti Beskydy a také druhů přílohy 1 směrnice o ptácích v příhraniční oblasti Slezských Beskyd. Dále probíhalo mapování a monitoring všech druhů sov, a bylo zorganizováno sčítání chřástala polního v CHKO Beskydy a jejím okolí. Na poli osvětové činnosti byly pro veřejnost zorganizovány 3 vítání ptačího zpěvu. V letošním roce byla dokončena studie zabývající se ochranou ptáků v ptačí oblasti Horní Vsacko a začala probíhat příprava souboru doporučených oblastí Tetřeví oblasti Trojačka. Monitoring druhů, které jsou předmětem ochrany v ptačích oblastech. V ptačí oblasti Beskydy a Horní Vsacko jsou předmětem ochrany: tetřev hlušec, jeřábek lesní, puštík bělavý, kulíšek nejmenší, čáp černý, strakapoud bělohřbetý, datel černý, datlík tříprstý, datel černý, žluna šedá, lejsek malý, chřástal polní a ťuhýk obecný. U tučně zvýrazněných druhů byl v letošním roce prováděn monitoring. Jelikož byly finanční prostředky na monitoring výrazně redukovány, nebyl členy patronátní skupiny již zajišťován monitoring v ptačí oblasti Horní Vsacko a v ptačí oblasti Beskydy se nemonitoroval tetřev hlušec a jeřábek lesní. Tento monitoring zajišťovala správa CHKO Beskydy. I tak bylo při monitoringu v ptačí oblasti Beskydy a ve Slezských Beskydech naježděno 3074 km a v terénu stráveno 385 hodin. Puštík bělavý (Strix uralensis) - kontrolováno bylo celkem 13 lokalit v ptačí oblasti Beskydy a 2 lokality ve Slezských Beskydech. Na každé lokalitě byla v únoru až březnu provedena jedna kontrola. Některé lokality byly navštíveny 1–2 x mimo vlastní monitoring. Z 13 kontrolovaných lokalit byly 3 s pozitivním výskytem během monitoringu. Na jedné lokalitě byl puštík bělavý potvrzen při další kontrole a při dalším průzkumu sov byla nalezena nová lokalita na severovýchodním svahu Lysé hory. Pravděpodobně nová lokalita byla také zjištěna v masívu Noříčí hory. Zda jde o novou lokalitu nelze s jistotou říci. Je možné že se jedná o pár z masívu Radhoště, který lokality střídá. Vzdálenost mezi oběma lokalitami je cca 1 km. Celkově byly v ptačí oblasti Beskydy zjištěny při monitoringu 4 teritoria. Na Horním Vsacku bylo obsazeno 1 teritorium v Břežité. Jedna lokalita nebyla kontrolována. Celkově bylo v IBA Beskydy zjištěno 10 párů puštíka bělavého. Ve Slezských Beskydech během monitoringu nebyl výskyt potvrzen vůbec a teprve až v květnu byla zjištěna samice na jedné z lokalit. Ve Slezských Beskydech byl potvrzen 1 pár. Nízký počet obsazených teritorií byl způsoben silným poklesem početnosti drobných hlodavců po gradaci v roce 2012 a také extrémně nepříznivým počasí na jaře, kdy ještě v první dekádě dubna na horách mrzlo a sněhová pokrývka se držela až do konce dubna.
Součástí výzkumu strakapouda bělohřbetého je také jeho odchyt a kroužkování. Foto Jan Šerek
Strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos) – monitoring proběl na 12 transektech v ptačí oblasti Beskydy a třech transektech ve Slezských Beskydech. V ptačí oblasti Beskydy bylo zaznamenáno 24 teritorií a ve Slezských Beskydech 4 teritoria. U tohoto druhu stále dochází k mírnému poklesu početnosti, který byl zaznamenán zejména v oblasti Lysé hory. V masívu Smrku se podařilo najít jednu obsazenou dutinu. Jednoho samce se podařilo odchytit a kroužkovat. Jedná se tak o 21. jedince kroužkovaného od roku 1934. V celé IBA Beskydy bylo zjištěno 38 teritorií . Datlík tříprstý (Picoides tridactylus) – byl monitorován na 7 transektech, na kterých bylo zjištěno celkem 10 párů. Další pár byl zjištěn při monitoringu bučinových druhů v NPR Mionší, kde se podařilo najít obsazenou dutinu ve výšce asi 5 m nad zemí. Mionší je jedna z nejdéle známých lokalit výskytu tohoto druhu. Výrazný nárůst početnosti byl v letošním roce zaznamenán v oblasti Velkého Polomu, kde probíhá gradace kůrovce. Na transektu byly zjištěny celkem 4 teritoria, což je jedna z nejvyšších koncentrací v Beskydech, která byla dosud zaznamenána. V celé IBA Beskydy bylo zaznamenáno v letošním roce 15 teritorií. Ve Slezských Beskydech byl prokázán pouze výskyt 1 ex. na jednom transektu.
Rok 2013 byl pro datlíky příznivý.
Datel černý (Dryocopus marcius) – na 12 transektech v ptačí oblasti Beskydy bylo zjištěno 19 teritorií, což je menší pokles ve srovnání s rokem 2010. V Celé IBA Beskydy bylo zjištěno 53 teritorií. Ve Slezských Beskydech bylo na třech transektech zaznamenáno 5 teritorií. Vyhodnocení počtu teritorií je u datla černého poněkud problematické, protože se jedná o druh s velkou prostorovou aktivitou. Žluna šedá (Picus canus) – V SPA Beskydy bylo zaznamenáno celkem 9 teritorií na 12 transektech a v celé IBA bylo zjištěno 23 teritorií. Nová teritoria byla nalezena na Karlovicku, v dlouhodobě opomíjené oblasti Vsetínských vrchů neležící v žádné z ptačích oblastí. Ve Slezských Beskydech byly zjištěny 3 teritoria, z toho na třech transektech byl zjištěn pouze 1 pár a další 2 páry byly v blízkém okolí transektů. Lejsek malý (Ficedula parva) – SPA Beskydy bylo na 12 transektech zaznamenáno 25 zpívajících samců V pralese Mionší bylo zjištěno pouhých 5 zp. M, což však bylo dáno pozdním termínem kontroly, kdy velká část samců již nezpívala. Celkem 6 samců se podařilo v IBA Beskydy okroužkovat. V jednom případě byla kontrolována lokalita, kde byl v roce 2011 kroužkován min. tříletý samec. V roce 2013 byl na stejném místě kroužkován dvouletý samec. Zda se mohlo jednat o potomka samce kroužkovaného v roce 2011 nebo šlo o zcela jiného ptáka zůstává otázkou. V každém případě se potvrzuje, že lejsci malí vyhledávají v porostech stále stejná místa, přitom nemusí jít o stejné jedince. V celé IBA Beskydy bylo v zjištěno 48 zpívajících samců. Ve Slezských Beskydech byl lejsek malý zaznamenán pouze na jediném transektu v počtu 1 zp. M. Celkově je možné konstatovat, že populace lejska malého má v Beskydech klesající trend a nejmarkantnější pokles je v ptačí oblasti Horní Vsacko.
Lejsek malý je v IBA Beskydy ubývajícím druhem.
Tetřev hlušec (Tetrao urogallus) – monitoring prováděla správa CHKO Beskydy a výsledky nejsou k dispozici. Z dalších pozorování jsou údaje pouze ze tří míst. Zajímavý nález peří tetřeví slepice pochází z okolí obce Zubří, což je mimo oblast pravidelného výskytu. Druhým záznamem byl nález stopy v blátě v okolí Masívu Malého Polomu. Další pozorování jsou pak ze Slezských Beskyd. I v letošním roce probíhalo na Polské straně Slezských Beskyd vypouštění tetřevů. Populace tetřeva v IBA Beskydy se stále udržuje pod hranicí trvalé životaschopnosti a pravděpodobně je doplňována vypuštěnými jedinci z Polska. Jeřábek lesní (Tetrastes bonasia) – monitoring prováděla správa CHKO Beskydy a její výsledky zatím nejsou k dispozici. Mimo monitoring se však podařilo získat na území IBA Beskydy celkem 33 záznamů z nich bylo vyhodnoceno 32 teritorií. V naprosté většině případů se jednalo o nálezy stop nebo trusu, jen malá část bylo přímých pozorování. Nejvíce záznamů je z centrální části SPA Beskydy v širším okolí obce Morávka. Čáp černý (Ciconia nigra) – monitoring byl zaměřen pouze na kontrolu stávajících hnízd. Sledována byla jak hnízda v SPA Beskydy, tak i hnízda ve zbylé části IBA. Ve Slezských Beskydech a 3 hnízda mimo obě zájmová území. Celkem bylo zkontrolováno 21 hnízd z toho 10 bylo obsazeno. Na těchto 10 hnízdech bylo sečteno 16 mláďat. V Letošním roce probíhalo značení barevnými odečítacími kroužky. Pro lepší přehled hnízd je uvedena níže tabulka č. 1.
Tab. č. 1 udává přehled hnízd čápa černého.
kontrolováno
obsazeno
Počet mláďat
10 6 5 3 21 24
2 2 0 2 4 10
5 4 0 7 9 16
Kroužková no pull. 5 2 0 4 7 11
Velmi nízká obsazenost hnízd byla zapříčiněna dlouhotrvající zimou, kdy ještě v první dekádě dubna ležela i v nižších polohách sněhová pokrývka a teploty se pohybovaly jen kolem bodu mrazu. V horských polohách vytrvávala sněhová pokrývka téměř až do konce dubna. V letošním roce se podařilo najít 2 nová hnízda na lokalitách, kde v minulosti ptáci hnízdili, ale hnízda spadla. Lejsek bělokrký (Ficedula albicolis) – tento druh není předmětem ochrany v žádné z ptačích oblastí, ale jeho monitoring probíhá na všech transektech zároveň s lejskem malým. V ptačí oblasti Beskydy bylo na 12 transektech zjištěno 98 zpívajících samců nebo párů, ve Slezských Beskydech zpívalo 9 samců na třech transektech. Mapování chřástala polního Metodika Mapování navazuje na mapování z minulých let a jednalo se tedy o navazující ročník. Na základě předchozích výskytů chřástala bylo vymezeno 48 tras, které pokrývají nejcennější oblasti výskytu a zároveň zachycují naprostou většinu populace. Mapování bylo zaměřeno prioritně na IBA Beskydy a také na louky při její hranici a bylo rozšířeno na oblast Slezských Beskyd, Třinecka a Jablunkovska. Cílem bylo zachytit jednak změny početnosti v populaci, ale také získat aktuální údaje o rozšíření a na základě tohoto vytipovat lokality, na které je možné zacílit přímou ochranu (spolupráce se zemědělci, agronevi program atd.) Data jsou také zadávána do Nálezové databáze ochrany přírody, kterou spravuje Agentura ochrany přírody. Kromě mapování chřástala je cílem propagovat ochranu chřástala zejména mezi laickou, ale i odbornou veřejností. Protože není v možnostech několika ornitologů zmapovat tak rozsáhlé území, byla snahou mapování naplánovat tak, aby se do něj mohlo zapojit co nejvíce místních lidí. Metodika spočívá v tom, že si zájemce nejlépe v okolí svého bydliště vybere některou z navržených tras a tuto trasu projde ve večerních hodinách ideálně během třetí květnové dekády. Mapovatel během pochůzky zaznamenává pokud možno co nejpřesněji ozývající se samce. Výzva k mapování a metodika byla zveřejněna na stránkách www.valasskakrajina.cz a také v místním regionálním tisku. Výsledky Celkově bylo zaznamenáno 78 volajících samců, z toho na území IBA Beskydy bylo zaznamenáno 40 volajících samců a mimo IBA 38 samců. Do mapování se zapojilo 23 mapovatelů, mezi které patřili ornitologové, strážci přírody, pracovníci správy CHKO Beskydy, skauti, ale setkalo se s ohlasem i široké veřejnosti. Za zmínku stojí to, že se mapování zúčastnili přímo starostové dvou obcí. Výsledky
mapování však potvrdily úbytek chřástalů polních ve srovnání s předešlým rokem a celkově klesající trend populace. Rovněž potvrdily již známou skutečnost, že nejpočetnější výskyt byl na dlouhodobě obsazovaných lokalitách. Nejvíce chřástalů bylo zaznamenáno v širším okolí Rysovy poblíž Rožnova pod Radhoštěm, kde bylo sečteno 15 volajících samců. Tato lokalita je však nejvíce ohrožena zástavbou. Informace o výskytu chřástala polního budou dále využity orgány ochrany přírody, zejména správou CHKO Beskydy k jeho ochraně. Abychom zjistili, zda se chřástalovi v Beskydech daří, je třeba znát dlouhodobý vývoj početnosti populace, a proto bude mapování pokračovat i v dalším roce. Uvítáme další zájemce o mapování. Mapování sov Metodika V letošním roce probíhalo i mapování ostatních druhů sov. Již podruhé byla zorganizována akce s již vžitým názvem „Beskydské houkání“, která se konala o druhém březnovém víkendu na malé ekofarmě v malebné osadě Muchovice pod Lysou horou. Akce se zúčastnilo celkem 12 mapovatelů, kteří za dne částečně prošli vytipované transekty a vyhledávali pobytové znaky lesních kurů. Na zpáteční cestě se po stejné trase vraceli za setmění a mapovali sovy. Počasí však na rozdíl od akce v roce 2012 nepřálo. Mlha, a občasný déšť se odrazil i na minimálním počtu zjištěných sov a letošní akce byla přejmenována z Beskydského houkání na „Beskydské ticho“. Ačkoliv počasí nepřálo akce se přesto vydařila, neboť se sešla dobrá parta lidí, večer se promítly zajímavé prezentace, podiskutovalo se a panovala velmi přátelská atmosféra. O akci byl velký zájem, protože se přihlásilo téměř 40 zájemců. Vzhledem ke kapacitě ubytování nebylo možné všechny zájemce přijmout a nakonec za nižší účast mohlo nepříznivé počasí, které i přihlášené zájemce odradilo. Právě z důvodu nepříznivého počasí byla druhý dubnový víkend zorganizována další akce v oblasti Velkých Karlovic, které se zúčastnili 4 mapovatelé. Zde probíhalo mapování dosud velmi málo prozkoumané oblasti a podařila se vymapovat nová teritoria sýců rousných a kulíšků nejmenších a také jeřábků lesních. Další mapování sov se zúčastnili již jednotliví mapovatelé. Při mapování byly používány i digitální záznamníky, díky nimž se podařily získat velmi cenné údaje o výskytu sov, ale také výskyty dalších vzácných druhů. Výsledky Nízký stav drobných hlodavců a dlouhotrvající zima vedla k výraznému snížení aktivity sov a pravděpodobně i k poklesu početnosti. Puštík obecný (Strix aluco) v IBA Beskydy bylo zjištěno celkem 46 teritorií. Mimo IBA bylo zjištěno 9 teritorií. Zajímavý byl nález hnízda puštíka se čtyřmi vejci v dutině staré jabloně dne 23.3. Jabloň se nacházela na zahradě rodinného domu v intravilánu obce Bystřice. Samice seděla na hnízdě silných mrazech, kdy ještě 22. 3. se ranní teploty pohybovaly 16°C pod bodem mrazu. Pár úspěšně vyhnízdil a vyvedl 3 mláďata. Sýc rousný (Aegolius funereus) ve srovnání s rokem 2012 došlo k výraznému poklesu početnosti. Celkově bylo v IBA Beskydy zjištěno 7 houkajících samců. Všechny výskyty byly v centrální části IBA, v SPA Horní Vsacko nebyl zaznamenán vůbec.
Kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum) na území IBA Beskydy bylo zjištěno 12 samců, ve Slezských Beskydech byl potvrzen výskyt na třech lokalitách v masívu Girové. Na základě tohoto průzkumu je možné říci, že se v oblasti této hory nachází většina populace hnízdících ve Slezských Beskydech. Oproti roku 2012 byl zaznamenán výrazný pokles početnosti, který je způsoben nižší potravní nabídkou i klimatickými podmínkami, ale také menší intenzitou mapování v podzimním období. Výr velký (Bubo bubo) v letošním roce existuje pouze jediný záznam pozorování 1 ex z července od lesního personálu z oblasti Slavíče. Výr však v Beskydech patří k velmi řídce se vyskytujícím druhům s nepravidelným hnízděním. V Beskydech hnízdí max. 1—2páry. Kalous ušatý (Asio otus) na území IBA Beskydy nebyl zjištěn žádný ex. Mimo IBA byl pozorován 1 houkající M u Jablunkova. Trvale nízká početnost tohoto druhu dokazuje, že se jedná o druh nižších poloh a hornatý charakter Beskyd mu příliš nevyhovuje. Další zajímavá pozorování Budníček zelený (Phylloscopus trochilloides) V roce tomto roce se v centrální a východní části IBA objevili budníčci zelení. Celkem bylo zjištěno 7 zpívajících samců a to 3 v masívu Travného, 3 v masívu Slavíče a 1 na Kozubové. Pravděpodobně byl slyšen ještě další samec v oblasti Radhoště, ale toto pozorování se nepodařilo ověřit. Všechny výskyty byly ve stejném typu biotopu, který představovaly mladé smrčiny střídající se starými bukovými porosty. Jednoho samce se podařilo odchytit a kroužkovat. Je to devátý pták kroužkovaný na našem území. Zajímavé bylo, že se při odchytu samce pohybovala v jeho blízkosti i samice, která několikrát těsně nadlétla síť.
Budníček zelený, foto R. Špilák
Za pozornost stojí výskyt lejska černohlavého, který byl zjištěn v počtu tří zpívajících samců. Lejsek černohlavý se v Beskydech vyskytuje velmi zřídka. Díky tomu, že byla spuštěná přehrada Šance se v Beskydech objevily druhy, které se zde běžně nevyskytují. Pozorován byl např. vodouš kropenatý, vodouš rudonohý, volavka bílá, bekasina otavní, objevil se zde také orel mořský a orlovec říční. Jak dál s monitoringem v IBA Beskydy?
V Beskydech je možné spatřit stopy jeřábka i rysa.
Zatím co Ministerstvo životního prostředí investovalo koncem roku 2013 600 000 Kč na potisk spodního prádla zvířecími motivy, v ptačích oblastech chybí finanční prostředky na zajištění základního monitoringu, který nejenže jsme jako členský stát EU z mezinárodních předpisů povinni zajišťovat, ale je také nezbytný pro ochranu jednotlivých druhů. Monitoring, který doposud v Beskydech probíhal tímto rokem skončil a není jasné, co bude v dalších letech. Zajistit monitoring v takovém rozsahu není bez finančních prostředků reálné. Z uvedeného důvodu se uvažuje o tom, že se pokusíme zajistit nějaký minimální monitoring dle možností jednotlivých spolupracovníků. Největší problém je však v nedostatku spolupracovníků, kteří by se dlouhodobě monitoringu věnovali. Nejhorší situace je v ptačí oblasti Horní Vsacko, kde prakticky nepůsobí žádný místní ornitolog a je zde třeba desítky kilometrů dojíždět. Jedním možných řešení je organizace několika víkendových monitorovacích akcí pro širší okruh zájemců. Výhodou je, že se v krátké době provede průzkum na poměrně velkém území, je to také prostor pro setkání s přáteli nebo navázání nových kontaktů a získání nových zkušeností. V roce 2014 se bude během měsíce března konat akce na monitoring sov a
lesních kurů ptačí oblasti Beskydy a v květnu pak akce Moravského ornitologického spolku v ptačí oblasti Horní Vsacko, která bude zaměřena na monitoring lejska malého a strakapouda bělohřbetého a další druhy vázané na bukové a jedlobukové lesy. Poděkování Na monitoringu ptáků v IBA Beskydy se podíleli tito spolupracovníci: Jiří Pavelka, Aleš Vašát, Pavel Bílek ,Václav Tomášek, Róbert Špilák, Jan a Martin Šerek, Lukáš Jonák, Kateřina Ševčíková, Ivo Hertl, Libor Praus, Martin Cicvárek, Petr Mitrenga, Lukáš Nytra, Petr Kavka a další, kterým patří poděkování za spolupráci.
Daniel Křenek
