Den Země Den Země je dnem, kdy lidé oslavují planetu Zemi a pomáhají ji udržovat v její kráse a čistotě. Všechny školy v našem městě slaví Dne Země svým způsobem. Některé vystavují obrazy, dělají prezentace, jiné uklízejí nebo pořádají koncerty. I naše škola, její žáci i učitelé se zapojili. Den započal bleskovým sběrem papíru. Menší žáci vyčistili areál školy, starší žáci uklízeli v blízkém okolí školy a areál města. Naše třída procházela trasu od školy k nemocnici až k vlakovému nádraží. Nasbírali jsme více jak jeden pytel odpodků. Doufáme, že pořádek ve městě vydrží a Čáslav bude patřit k nejhezčím městům v Čechách. Za 7.A D.Goč, P.Vrána, J.Šindelář
Výsledky bleskového sběru papíru
1. místo III.B 680 kg
Jakub Kasal, III.B
360 kg
2. místo I.A
597 kg
Dominik Minařík, V.B 160 kg
3. místo II.A
392 kg
Eva Zoubková, II.A
132 kg
V. Polnická
Sportujeme… Halový fotbal Dne 25.3.2014 obsadila naše škola v okresním kole 2. místo.
Sestava: Petržílka O., Petržílka J., Vidlák V., Semerád M., Procházka M., Para V., Havrda T., Vančura M., Antoš J., Vajgl O., Karlovský T.
Nejlepší hráči: Petržílka O., Vidlák V., Para V.
Coca-cola cup – okresní kolo v Pardubicích, 7.4.2014 Pořadí družstev:
1. ZŠ Pardubice 2. ZŠ Hradec Králové 3. ZŠ Čáslav – Sadová 4. ZŠ Chrudim
Sestava: Semerád, Šlejmar, Vidlák, Plíhal O., Para, Procházka, Vajgl, Havrda, Hromják, Antoš, Vančura, Suchomel, Varga, Trnka
Nejlepší hráči: Para Procházka, Vidlák
Minifotbal – okresní kolo, 9.4.2014 Pořadí družstev:
1. Církevní gymnázium Kutná Hora 2. ZŠ Čáslav - Sadová 3. ZŠ Vrdy 4. ZŠ Čáslav – náměstí
Sestava: Para, Procházka, Havrda, Plíhal O, Antoš, Vančura M., Trnka, Vajgl, Petržílka O., Vidlák V., Karlovský
Nejlepší hráči: Para, Vidlák, Procházka
Lyžařský kurz Dne 22. 4 – 28. 4. 2014 se 7.A s dobrovolníky z šestých tříd zúčastnila lyžařského kurzu. Konal se ve Velké Úpě na Čáslavské chatě. Trávu u chaty pokrýval technický sníh, jinak všude bylo bahno. Po příjezdu jsme vyložili zavazadla z autobusu na chodník. Vyšli jsme na kopec, na kterém stála Čáslavská chata. Než uklízečky douklidily chatu, čekali jsme venku. Poté jsme si dali lyže, běžky a snowboardy do lyžárny a mohli jsme se jít ubytovat. Pan ředitel stanovil jasná pravidla, jak se správně chovat na chatě. Potom jsme se oblékli a šli jsme lyžovat. Byli jsme rozděleni do tří skupin. V první skupině byli ti, co nikdy nelyžovali. Tuto skupinu učil lyžovat pan učitel Vojta Vondra. Druhá skupina byly holky, které vedla paní učitelka Kuklíková. A třetí skupina byli kluci, které vedl pan ředitel Pavel Škarka. Režim dne:
07:00 – budíček 08:00 – snídaně 09:00 – dopolední lyžování 13:00 – oběd a odpolední klid 13:45 – odpolední lyžování 16:00 – odpolední klid 18:00 – večeře 19:00 – večerní zábava 22:00 - večerka
Dne 25. 4 jsme si udělali výlet na Růžovou horu. Šli jsme dva kilometry, až jsme došli k lanovkám, které nás vyvezly až nahoru. Když jsme jeli lanovkou, najednou se lanovky zastavily, měli jsme strach. Po patnácti minutách se konečně lanovky rozjely. Prohlédli jsme si Růžovou horu a když na nás přišel hlad, posílili jsme se v restauraci Jana, kde jsme si pochutnali na karamelovém poháru. Výlet jsme si užili. Ve středu 26. 6 se konaly závody v běhu a na lyžích. Večer se rozdaly diplomy a různá ocenění za aktivity během týdne. Dne 28. 4 se konal návrat do Čáslavi. Nikomu se nechtělo domů, všichni chtěli zůstat na chatě. Lyžařský kurz jsme si moc užili. Závody ve sjezdu na lyžích:
dívky:
1. Závůrková Viktorie 2. Bubáková Eliška 3. Musilová Eliška Závody v běhu na lyžích:
dívky:
1. Vyhnanovská Kristýna 2. Musilová Eliška 3. Tománková Klára
chlapci:
1. Schovanec Jakub 2. Nováček Filip 3. Kocprd Miroslav
chlapci:
1. Nováček Filip 2. Schovanec Kryštof 3. Ryšán Jakub
Z.Polnická,7.A
Soutěžíme…. Výsledky olympiád a soutěží Fyzikální olympiáda Kategorie 8. roč. 1. Eliška Léblová 2. David Hromják 3. Jakub Havlík Kategorie 9. roč. 1. Barbora Nykodýmová 2. Michaela Vébrová 3. Kateřina Richterová
Zeměpisná olympiáda Kategorie 6. roč. 1. – 2. Karel Klečka Erik Filipín 3. Tomáš Kořínek Kategorie 7. roč. 1. Petr Vrána 2. Jaroslav Lněnička Kategorie 8. roč. 1. Karolína Hříbalová 2. David Hromják 3. Miloslav Procházka Pythagoriáda Kategorie 5. roč. 1. Jakub Ryšán 2. Jakub Zvoníček 3. Matěj Loucký Kategorie 6. roč. 1. Tomáš Kořínek 2. Aleš Gábik 3. Karel Klečka Michal Krtil Michal Vamberský 6. A Kategorie 7. roč. 1. Tereza Korejtková 2. – 3. Šimon Kirchner Jakub Hospodka Kategorie 8. roč. 1. David Hromják 2. Monika Duchečková 3. Michaela Pavlištová
8. A 8. B 8. B
úspěšná řešitelka okresního kola úspěšný řešitel okresního kola
6. B 6. A 6. B
2. místo v okresním kole
7. A 7. B
5. místo v okresním kole
8. B 8. B 8. B
5. A 5. B 5. A 6. B 6. A 6. B 6. A
7. B 7. A 7. A 8. B 8. A 8. B
4. místo v okresním kole
Biologická olympiáda Kategorie 8. – 9. roč. 1. Michaela Vébrová 2. Tomáš Karlovský 3. Karolína Hříbalová Kategorie 6. – 7. roč. 1. – 2. Aneta Petrů Jaroslav Lněnička 3. – 4. Daniel Votruba Marek Svoboda Matematická olympiáda Kategorie 6. roč. 1. Tomáš Kořínek Kategorie 8. roč. 1. Karolína Syrová 2. Karolína Hříbalová Matematický klokan
9. r. 9. r. 8. B 7. B 7. B 7. B 7. B
6. B 8. A 8. B
Kategorie Cvrček (2. – 3. roč.) 1. Matyáš Kotrba, Petr Odvárko 2. Michaela Gondová, Marek Truhlář 3. Filip Lenk, Adéla Pipková
3. A 3. B 3. A
Kategorie Klokánek (4. – 5. roč.) 1. Jakub Ryšán 2. Lucie Jelínková 3. Radka Hlouchová
5. A 5. A 4. A
Kategorie Benjamín (6. – 7. roč.) 1. Lukáš Michek 2. Karolína Červinková Danile Šindelář, Vojtěch Tuček 3. Tomáš Kořínek Zdeňka Polnická
7. 7. 7. 6. 7.
Kategorie Kadet (8. – 9. roč.) 1. Jakub Havlík 2. Ondřej Kristek 3. Barbora Chudomelová
8. B 9. roč. 8. B
A A B B A
Kultura …
Mexiko Dne 20.3.2014 se žáci sedmé, osmé a deváté třídy zúčastnili pořadu o Mexiku v Dusíkově divadle v Čáslavi. Paní nám vyprávěla o svých zážitcích, které doplnila vlastními fotografiemi a dobrodružnými videy. Na konci dokumentu se nás paní zeptala na pět otázek. Vybírali jsme správnou odpověď z několika možností. Vylosovaní si mohli vybrat cenu. Pořad byl zajímavý a líbil se nám. Zdeňka Polnická, 7.A
Stvoření tance Dne 5.3.2013 se žáci 6. a 7.ročníků zúčastnili tanečního představení s názvem „ Stvoření tance “. Prostřednictvím 15 vybraných ukázek světového a domácího repertoáru jsme mohli vidět klasický balet, moderní tanec, jazzový a lidový tanec, taneční sporty,…Moderátor vždy několika slovy doplnil, o jaké taneční techniky se jedná. Vystupujícími byli žáci konzervatoře s Tanečního centra Praha.
Klub mladého diváka Klub mladého diváka se dne 9. 4. 2014 zúčastnil dobrodružného příběhu Hon na Jednorožce v divadle Minor v Praze. Příběh se odehrál podle skutečné události, která se stala v 50. letech minulého století. Příběh vypráví: Byl nevinný, přesto ho zbavili svobody a uvěznili. Proto se rozhodl utéct. A tehdy začal hon na Jednorožce, který sám uhání divokou krajinou, zdolává rozličné nástrahy osudu i léčky svého nepřítele. Na své cestě za svobodou se Jednorožec setká s padouchem a lhářem Slepičkou, na chvíli se shledá se svou rodinou, a konečně i se svou láskou, Olinkou. Začíná se kolem něj pomalu stahovat smyčka… Ale statečný Jednorožec běží dál! Hudebně výtvarná inscenace vznikla ve spolupráci s občanským sdružením Post Bellum u příležitosti 20. výročí pádu železné opony. Po skončení divadelní hry se každý mohl zúčastnit dvacetiminutové besedy na téma 50. léta. Poté následovala prohlídka zákulisí. Mohli jsme si prohlédnout kostymérnu, maskérnu, rekvizity a vše co se používá na divadelní scéně. Byl to moc krásný zážitek a všem se to moc líbilo.
Zdroj: http://www.minor.cz/repertoar/hon-jednorozce/ Věra Polnická
Co nás zajímá … Fenci
Říše:
živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata) Třída: savci (Mammalia) Řád: šelmy (Carnivora) Fenek je nejmenší psovitou šelmou. Je menší než kočka domácí, samice váží průměrně 0,8 kg, lišáci jsou o něco Čeleď: psovití (Canidae) větší. Je to štíhlá šelmička s velmi dlouhým huňatým ocasem, který tvoří skoro 60% jejich délky, a Rod: liška (Vulpes) dlouhýma, ale silnýma nohama. Nápadné jsou obrovské ušní boltce, které mohou být dlouhé až 15 cm. Společně s velkou bubínkovou výdutí (lat. bulla tympanica) zodpovídají za velmi jemný sluch, ušní boltce také slouží jako tepelný výměník a pomáhají tak fenkovi ochladit se. Dalším důležitým smyslem je zrak, fenci vidí velmi dobře i v šeru. Zuby, zvláště špičáky a trháky, jsou malé. Srst je hustá a hedvábně jemná, zlatoplavá, na končetinách, břiše a obličeji bílá. Špička ocasu je černá. Také chlupy vyrůstající nad ocasní žlázou („fialkou“) jsou tmavě hnědé až černé. Tlapky jsou chráněné hustou srstí před rozpáleným pískem. Oči, hmatové vousy, čenich a prstní polštářky jsou tmavě zbarvené. Výskyt: Fenek je zvíře dokonale přizpůsobené životu na Sahaře. Preferují písčitou poušť, kde obývají stabilní písečné duny. Zároveň potřebují stanoviště, kde rostou trávy nebo keře.
Zdroj:Wikipedie,Google obrázky Eliška Močiliaková, 6.A
Základy fotografování – „Luminografie“ V minulém díle jsme si vysvětlil,i jak udělat hezkou portrétovou fotku. Nyní je na řadě něco kapku speciálního, u čeho se určitě zasmějete. U tohoto druhu focení je důležité správně nastavit fotoaparát a je potřeba mít stativ nebo nějaký pevný stůl, kde by mohl foťák stát. Závěrka by měla být co nejdelší, jak vám to jen foťák dovolí. Což je tedy kolem 20 – 30s. Některé mohou mít i funkci bulb, která bude dlouhá tak, dokud ji ručně neukončíme. Tady bych však doporučila dálkovou spoušť, abyste si fotku nerozmazali.
Zde se ukáže vaše fantazie, protože můžete udělat téměř cokoliv. Clonu nastavte podle toho, jestli chcete , aby bylo vidět pozadí nebo ne. Takže několik bodů, čeho se držet? Nastavte dlouhou závěrku.
Fotit můžete pouze večer, nebo uzavřeném prostoru bez přístupu světla. Fotoaparát mějte na pevném povrchu a během focení s ním nehýbejte.
Clonu zvolte podle vlastního uvážení, jak by měla fotografie vypadat.
Takže teď už jenom stačí sehnat někde baterku a jít mávat rukama před fotoaparát. Užijete si u toho spoustu zábavy a můžete udělat opravdu mistrovské dílo. Doporučuji do toho zapojit i přátele, kteří vám pomohou. (viz poslední obrázky) B.Nykodýmová, 9.r.
Z naší tvorby… Možná se vám už někdy stalo, že jste se v reálném světě necítili své kůži. Možná se také snažíte utéct do svého vlastního světa. Povím vám tedy příběh, který z jednoho takového pochází. Možná je to ten můj ...Nebo možná taky ne.. V těchto lesích byl většinou klid, ale tentokrát to bylo jiné. Zvířata lítala, utíkala, jen aby si zachránila holý život. Do nosu vás štípal všudypřítomný zápach síry smíšený s magií a vzdych byl těžký jako před letní bouřkou. Zrzavá dívka utíkala jako o život. V lesích neměla co pohlédavat a neopatrnost se jí vymstila. „Tak už vylez, nemá to cenu!“ zakřičel mužský hlas. „Já mám dost času!“ zakřičela nazpátek. „Zdravím, Athéno, vím, že jsem nikdy nebyla zrovna vzorová dcera nebo vzorový věřící, ale teď by se mi pomoc hodila.“ zašeptala do větru a po chvilce se skutečně ozvala odpověď: „Drahá Hermiono, omlouvám se, ale proti démonům já nic nezmůžu a navíc, toto není jen tak ledajaký démon, jde po tobě samotný král pekla, Crowley ,drahá dcero.“ „Ale co mám dělat?“ „Pamatuješ na ty dva lovce? Sůl. Musíš vzít sůl.“ Na to se vytratila. „Sůl. Nemůžu uvěřit tomu, jak hloupě to zní. Kde mám asi v lese sehnat sůl?“ Na to se ozvala další rána, ale bylo pozdě, na zrzavou čarodějku se snášela žhnoucí koule rychlostí větru. Zavřela oči, myslela, že to je konec. „Chyť se!“ ozvalo se nad ní, když ji někdo prudce vytáhl nahoru. „Zelený plášť, ty šípy! Robin Hood?“ „Opravdu si myslíš, že by se někdo toulal mým lesem a já bych o tom nevěděl ?“ Teď si pospěš, Percy a Sněhurka se o to už postarají.“ „Ale Sněhurka má být na hradě, je přeci princezna!“ „To už dávno není pravda. Ale teď není čas, musíme utéct.“ Tak vidíte. I tímhle prapodivným příběhěm se může váš svět pyšnit. Nepředstírám, že si myslím, že to je dobrý příběh. Ostatně chudák Sněhurka nám tady běhá po lese s Robinem Hoodem, loví démony a s polobohem zachraňují mladé bradavické čaroděje.To by tak hrálo. K.R.
Možná se vám už někdy stalo, že jste zakopli o nějaký nábytek malíčkem Například jdete v noci potmě pokojem a zčistajasna se držíte za nohu
u nohy.
a hlasitě
nadáváte. Prstem, kterým jste hloupě a nemilosrdně zakopli, vám projíždí nepopsatelně ostrá bolest a vy máte chuť všechno kolem vzteky zlikvidovat. Vidíte rudě, a když někdo rozsvítí a zeptá se, co tu děláte, chcete ho vší silou něčím praštit. Ve spáncích vám pulzuje krev a vy se snažíte uklidnit. Ale ostrá bolest vám moc nepomáhá. Jen hrubě odseknete a dál se držíte za bolavou nohu. Člověk, který rozsvítil, chvíli jen překvapeně stojí a nakonec se tomu zasměje. A vy? Když už se uklidníte, omluvíte se a vysvětlíte, co se vám vlastně stalo. Nakonec - po „dlouhém utrpení“- se zasmějete při představě, jak hloupě jste museli vypadat. Co říci závěrem? Že nikdo není dokonalý, a pokud se vám něco podobného ještě nestalo, brzy vás to čeká. Eliška Léblová 8.B
Možná se vám už také stalo, že jste si říkali, proč ti fotbalisti běhají stále kolem toho kulatého nesmyslu, nahrávají si skoro věčnost dokola, až to jeden z nich ztratí, role se obrátí a pro změnu druhá parta dělá úplně to samé. Říkáte si, proč padají, kopou do sebe, dělají si naschvály, řvou jeden na druhého a tak dále. Mně také není pohled na takovýto fotbal zrovna po chuti. Bohužel poslední dobou je ho v TV více a více. Lidé potom usoudí, že aktéři nejsou žádní profesionálové nebo hráči. Pomyslí si: „Proč bych měl na tohle divadlo koukat? Si rovnou můžu pustit Šeherezádu“. A pak je fanoušků fotbalu stále méně, a když se potkáte se svým kamarádem a povíte mu, jak jste v neděli na plácku proti Cidlině dali nádhernou vyrovnávací šibenici, vzpomene si na tu komedii, kterou z gauče sledoval s tátou na Nova Sport a nebude s vámi sdílet takové nadšení, a ještě k tomu bude mít proti vám blbé řeči, že jsou fotbalisti jenom simulanti, jak viděl Messiho netrefit z 5 metrů prázdnou bránu, fanoušci jsou tupí jak rádio a celá tato hra je jedna velká šlamastika. Jenže lidi si zapamatují jenom to špatné, na dobré věci zapomínají. Už se nechtějí vracet k tomu, jak Ronaldo sám proti třem protihráčům dokázal odcentrovat do vápna na krásnou hlavičku. Nevidí, kolik litrů potu musel vypotit za poslední týden kvůli tomuto zápasu. Nevidí, kolikrát musel svým přátelům na otázku, zda s ním půjde ven, říct „ne“, protože byl unavený z tréninku. Lidi si nejsou vědomi, jak moc musel vydržet, když v zimě mrznul v -13°C na hřišti, aby na jaře překonával své soupeře. Rád bych tu skupinu ignorantů (i když v případě fanoušků souhlasím), upozornil na to, ať si vzpomenou, kolik dřiny a úsilí museli „čutálisti“ vynaložit při své cestě na vrchol a zbytečně se nad nimi nechvástali, vědomi toho, že oni sami by to nedokázali. M.Procházka, 8.B
