Výskyt mihule potoční (Lampetra planeri, Petromyzontiformes: Petromyzontidae) ve středních Čechách

Bohemia centralis, Praha, 26: 245–259, 2003

Výskyt mihule potoční (Lampetra planeri, Petromyzontiformes: Petromyzontidae) ve středních Čechách Occurrence of the brook lamprey (Lampetra planeri, Cephalaspidomorphi, Petromyzontiformes: Petromyzontidae) in Central Bohemia, Czech Republic Lubomír Hanel Správa Chránìné krajinné oblasti Blaník, 257 06 Louòovice pod Blaníkem 8

■ Abstract. Brook lamprey (Lampetra planeri) is a native species in the Czech Republic, living there in appr. 400 localities. Complete list of records of the brook lamprey in Central Bohemia on the area of 11 000 km2, i. e. in the districts of Benešov, Beroun, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Mìlník, Mladá Boleslav, Nymburk, Prahavýchod, Praha-západ, Pøíbram a Rakovník is given. All of the streams and stagnant waters belong to the Labe (Elbe) River basin. This species being classified as critically endangered within the Nature and Landscape Protection Act no. 114/1992 and the ordinance no. 395/1992 deserves special protection and management of water biotopes. ■ Key words: brook lamprey (Lampetra planeri), faunistics, Central Bohemia (Czech Republic)

Úvod

V Èeské republice byla mihule potoèní (Lampetra planeri) døíve považována za velmi vzácný druh s ostrùvkovitým výskytem na vzájemnì izolovaných lokalitách (napø. Baruš et al. 1989). V rámci naší legislativy byla podle zákona è. 114/1992 Sb. a vyhlášky è. 395/1992 Sb. zaøazena do kategorie „kriticky ohrožený druh“. Od roku 1992 je její výskyt intenzivnìji sledován v rámci programu ÈSOP „Chránìné druhy mihulovcù a ryb“ (viz napø. Hanel 1994a–d, 1996a–e, 1998, Hanel et Müller 1998). Díky zintenzivnìní prùzkumù a nìkolika anketám se podaøilo historicky tento druh dosud zaznamenat v Èeské republice témìø na 400 lokalitách (vlastní údaje k 1. 1. 2003), tzn., že se mihule potoèní objevuje mnohem èastìji, resp. že byla døíve hodnì

245

BOHEMIA CENTRALIS 26

pøehlížena díky skrytému zpùsobu svého života. V poslední revizi Èerveného seznamu ryb a mihulí je proto již øazena mezi druhy „ohrožené“ (Hanel et Lusk 1996, Lusk et Hanel, 2000). Jde o významný bioindikaèní druh, jehož výskyt dokládá dlouhodobou vysokou kvalitu životního prostøedí dané lokality. Doposud nebyl sestaven samostatný podrobný pøehled lokalit s výskytem mihule potoèní ve støedních Èechách. Tento pøíspìvek proto shrnuje dosavadní znalosti o nálezech mihule potoèní na tomto území. Sledovaná oblast je vymezena hranicemi bývalého Støedoèeského kraje (okresy Benešov, Beroun, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Mìlník, Mladá Boleslav, Nymburk, Praha-východ, Praha-západ, Pøíbram a Rakovník) a zahrnuje pøibližnì plochu 11 000 km2. Všechny uvedené lokality náleží do povodí Labe. Seznam mùže sloužit k ovìøování døíve známého výskytu a k ochranì lokalit s výskytem tohoto kriticky ohroženého druhu a souèasnì mùže inspirovat k prùzkumùm na dalších vhodných lokalitách, kde výskyt mihulí dosud zaznamenán nebyl. Friè (1872) uvádí nálezy mihule potoèní (nazývá ji „mihule menší“) z Vltavy nad Prahou (výskyt pod Prahou je oznaèen s otazníkem), dále pak v Sázavì a Berounce, vždy bez uvedení konkrétního místa. Bubeníèek (1898) zmiòuje množství mihulí a jejich larev (minoh) v Praze kolem ostrova Štvanice. Z Jizery je mihule potoèní zmiòována Frièem (1872) a Dykem (1956). Pecina (1991) shrnul názory na výskyt mihule potoèní ve Støedoèeském kraji, pøièemž uvádí (bez konkrétních lokalit): „Zbytkové populace se dosud uchovaly místy v potocích tekoucích z Brd, v povodích majících návaznost na Èeskomoravskou vysoèinu a na Køivoklátsku, nelze však vylouèit drobné izoláty mihulích populací i jinde.“ Metodika

Soupis lokalit (viz též obr. 1) byl sestaven na základì literárních dat, vlastních prùzkumù (pomocí bateriového, resp. benzinového agregátu, pøípadnì vyrýpáváním sedimentù lopatou; blíže o metodice viz Hanel 1994a; Hanel et Müller 1998) èi informací kolegù-ichtyologù. Prùzkumy byly provádìny na základì povolení MŽP ÈR ze 14. záøí 1992, èj. 12. 716/92-OOP/2768/92 a povìøení Agentury ochrany pøírody a krajiny ÈR èj. 4004/03 v souvislosti s pøípravou podkladù pro vymezení soustavy chránìných území ES Natura 2000. Pokud byl výskyt mihule potvrzen v blízkosti urèité obce, je uvedeno èíslo mapovacího kvadrátu a nadmoøská výška (viz Buchar 1982, Novák 1989, Pruner et Míka 1996). U nìkterých tokù jsou uvedeny charakteristiky podle Vlèka et al. (1984). U nìkterých lokalit jsou uvedeny další podrobnìjší charakteristiky naleziš (napø. kvalita vody, skladba ichtyofauny, hydrobiologické prùzkumy). U již publikovaných údajù z nìkterých lokalit je uveden odkaz na literární pramen; údaje dosud nepublikované jsou uvedeny v plném znìní. Podìkování patøí RNDr. M. Švátorovi, CSc., z Pøírodovìdecké fakulty UK v Praze za poskytnutí vlastních dosud nepublikovaných údajù a pøipomínky k textu. Dík patøí

246

Lubomír Hanel: Výskyt mihule potoční (Lampetra planeri, Petromyzontiformes: Petromyzontidae) ve středních Čechách

Obr. 1. Orientaèní mapka nálezù mihule potoèní (Lampetra planeri) ve støedních Èechách (èísla odpovídají poøadí jednotlivých lokalit dle textu) Fig. 1. Map of findings of the brook lamprey (Lampetra planeri) in Central Bohemia (numbers mark each of localities according to the text)

doc. Ing. S. Luskovi, CSc., a RNDr. K. Halaèkovi, CSc., z Ústavu biologie obratlovcù AV ÈR (Brno) za pomoc pøi terénních prùzkumech. Podìkování patøí RNDr. Moravcovi z Národního muzea v Praze a pracovníkùm Muzea okresu Benešov za umožnìní použít údaje z muzejních kartoték. Za poskytnutí nepublikovaných údajù dìkuji RNDr. J. Poupìmu z Ministerstva zemìdìlství ÈR, Ing. P. Rábovi, DrSc., z Ústavu živoèišné fyziologie a genetiky AV ÈR v Libìchovì a Mgr. D. Fischerovi z Okresního muzea v Pøíbrami. Za pomoc v terénu patøí dík Ing. P. Pešoutovi ze Správy CHKO Blaník. Podìkování patøí i všem èlenùm místních organizací Èeského rybáøského svazu a základních organizací Èeského svazu ochráncù pøírody, kteøí ochotnì poskytli vlastní údaje o pozorování mihulí. Díky patøí také Ing. M. Duškovi a P. Zárubovi za poskytnutí údajù shromáždìných v Agentuøe ochrany pøírody a krajiny ÈR (Praha). Použité zkratky P – tok a povodí, N – nalezištì, D – datum zjištìní, M – metoda zjištìní, A – abundance (poèet nalezených jedincù), odhad poèetnosti, CH – charakteristika nalezištì, Z – zdroj informace, è. h. p. – èíslo hydrologického poøadí, AOPK ÈR – Agentura ochrany pøírody a krajiny Èeské republiky, MO ÈRS – místní organizace Èeského rybáøského svazu, SvaK – laboratoø Støedoèeských vodovodù a kanalizací (Benešov), bm – bìžný metr.

247

BOHEMIA CENTRALIS 26

Vlastní výsledky

Okres Benešov 1) Benešovský potok P: è. h. p. 1-03-04-067, pøítok Sázavy u Poøíèí nad Sázavou. Z: AOPK ÈR (MO ÈRS, Horáèek). Pøi prùzkumech pod mìstem Benešov v letech 1992–1993 vyrýpáváním sedimentù výskyt nepotvrzen (vlastní údaje). 2) Blanice (Vlašimská) P: è. h. p. 1-09-03-022, povodí Sázavy. N: obec Skrýšov, most (mapovací kvadrát 6354, 495 m n. m.). D: jaro 1991. Dne 28. 10. 2001 prùzkum elektrickým agregátem v úseku Blanice v úseku asi 100 m pod brodem výskyt larev mihulí neprokázal. M: pozorování tøení (1991). A: cca 50 ks. CH: délka toku 62,4 km, prùmìrný prùtok u ústí 2,94 m3/s. Z: Vladimír Tranta ze Skrýšova (in verb.), vlastní údaje. 3) Blažejovský potok P: è. h. p. 1-09-02-090, levostranný pøítok Želivky jižnì od Ledèe nad Sázavou, povodí Sázavy, hranièní potok mezi okresy Benešov a Pelhøimov. N: dolní tok (6 km). A: 3 ks, odhad 0,04 ks/bm (Horáèek in litt.). CH: pstruhová voda, prùmìrný prùtok 0,18 m3/s. Z: AOPK ÈR (MO ÈRS, Horáèek). 4) Brodec P: è. h. p. 1-09-03-055, pravostranný pøítok Blanice, povodí Sázavy. D: starší údaj, zøejmì ze 70. let 20. století, prùzkumy v letech 1985–2001 již zde mihule nepotvrdily. M: prùzkum vyrýpávání náplavù a použití elektrického agregátu (vèetnì okolí ústí do Blanice). CH: pstruhová voda, prùmìrný prùtok u ústí 0,16 m3/s . Z: Zemina et al. (1982) (údajný výskyt), vlastní údaje (výskyt nepotvrzen). 5) Èástrovický potok P: pravostranný pøítok Blanice u Dubu u Vlašimi, povodí Sázavy. D: 1992. M: vyrýpávání náplavù. A: ojedinìlý výskyt. CH: rozbory vody z odbìrù v letech 1992–1993, zrnitost sedimentù a obsah tìžkých kovù viz Hanel (1994). Z: Pešout et Rozkovcová (1989), Hanel (1994c). 6) Dálkovický (= Dalkovický) potok P: levostranný pøítok Štìpánovského potoka u Støechova nad Sázavou, povodí Sázavy. D: 9. 7. 1988. M: vyrýpávání náplavù. A: nalezeny 4 larvy. Z: Pešout et Rozkovcová (1989).

248

Lubomír Hanel: Výskyt mihule potoční (Lampetra planeri, Petromyzontiformes: Petromyzontidae) ve středních Čechách

7) Divišovský potok P: levostranný pøítok Chotýšanky u Takonína (mapovací kvadrát 6255), povodí Blanice, (Sázavy). M: pozorování tøení. Z: kartotéka Muzea okresu Benešov (bez udání data pozorování). 8) Dubìjovický potok P: stéká se s Pekelským potokem u Dubìjovic, pøítok Štìpánovského potoka, povodí Sázavy. D: 27. 7. 1988. M: vyrýpávání náplavù. A: nález 9 ks larev. Z: Pešout et Rozkovcová (1989). 9) Chotýšanka P: è. h. p. 1-09-03-077, levostranný pøítok Blanice v Libži, povodí Sázavy. N: Paøezí (mapovací kvadrát 6254 a 6255, 379 m n. m.). Vlastními prùzkumy (vyrýpáváním náplavù v letech 1992–93 v úseku pod rybníkem Smikov výskyt nepotvrzen). A: odhad 0,15 ks/bm (Horáèek in litt.). CH: pstruhová voda, prùmìrný prùtok u ústí 0,68 m3/s. Z: potvrzený výskyt viz Zemina et al. (1982), kartotéka Muzea okresu Benešov, AOPK ÈR (MO ÈRS, Horáèek), nepotvrzený výskyt (vlastní údaje). 10) Jalový potok P: pravostranný pøítok Mastníku u Ješetic (severozápadnì od Milièína), povodí Vltavy. N: nad osadou Tøetužel (mapovací kvadrát 6453, 590 m n. m.), východnì od Sedlce-Prèic. D: 1983. M: nález pøi úpravì toku. A: nález 2 ks. Z: Antonín Holubovský, Votice (in litt.). 11) Janovický potok P: è. h. p. 1-09-03-160, levostranný pøítok Sázavy v Týnci nad Sázavou. N: dolní tok (12 km). A: odhad 0,02 ks/bm. CH: délka toku 26 km, prùmìrný prùtok u ústí 0,58 m3/s. Pstruhová voda, v horním toku menší rybníky. Z: AOPK ÈR (MO ÈRS, Horáèek). 12) Javornický potok P: stéká se s Dubìjovickým potokem u Dubìjovic, pøítok Štìpánovského potoka, povodí Sázavy. D: 1989. M: vyrýpávání náplavù. Z: Pešout et Rozkovcová (1989). 13) Pravostranný bezejmenný pøítok Konopišského potoka u Olbramovic P: povodí Sázavy. A: Olbramovice (severnì od Votic, mapovací kvadrát 6353). Z: Poupì (in litt., 31. 5. 1991). 14) Pravostranný pøítok Køešického potoka P: povodí Sázavy. N: severovýchodnì od Divišova (mapovací kvadrát 6255). D: polovina 70. let 20. století. M: vyrýpávání náplavù. Z: Radoš Foøt, Èeský Šternberk (in verb.) 249

BOHEMIA CENTRALIS 26

15) Køešický potok P: è. h. p, 1-09-03-094, levostranný pøítok Sázavy u Malovid (mapovací kvadrát 6355). D: 3. 12. 1988 (o zdejším døívìjším výskytu se zmiòuje Poupì, 1978). M: vyrýpávání náplavù. A: nález 1 ks; odhad 0,04 ks/bm (Horáèek). CH: pstruhová voda, prùmìrný prùtok u ústí 0,22 m3/s. Z: Poupì (1978), Pešout et Rozkovcová (1989); AOPK ÈR (MO ÈRS, Horáèek). 16) Mastník P: è. h. p. 1-08-05-047, pravostranný pøítok Vltavy do Slapské nádrže. N: u Skalákova mlýna pod Heømanièkami v náhonu (mapovací kvadrát 6353, 408 m n. m.), v Durdicích (mapovací kvadrát 6353, 492 m n. m.) a pod Žibkovem (mapovací kvadrát 6456, 589 m n. m.) u Milièína (1982–84). 10. 9. 1993 nepotvrzen výskyt v náhonu Skalákova mlýna, ale potvrzen vedle v potoce pøímo pod mostkem. M: vyrýpávání sedimentù. A: nález 6 ks larev (1993), podle Horáèka odhad 0,01–0,03 ks/bm (nad Radíèem). CH: saprobní index zjištìný na základì spoleèenstva rozsivek (odbìr 10. 4. 1994) èinil 1,77 (Hanel, 1998). Z: Hanel et Pešout (1989), AOPK ÈR (MO ÈRS, Horáèek), vlastní zjištìní. 17) Orlina (Vorlina) P: pravostranný pøítok Blanice ve Vlašimi, povodí Sázavy. M: vyrýpávání náplavù. A: jižnì od Vlašimi (mapovací kvadrát 6255), po levé stranì silnice Vlašim–Kondrac, v místì bývalé (nyní již zrekultivované) skládky. D: polovina 70. let 20. století. Z: Radoš Foøt, Èeský Šternberk, Ing. Pavel Pešout, Vlašim. Pøi vlastní kontrole v øíjnu 2002 výskyt nepotvrzen (kontrola vyrýpáváním sedimentù lopatou). 18) Polánecký potok a) P: levostranný pøítok Blanice u Vlašimi, povodí Sázavy. N: obec Polánka (mapovací kvadrát 6355, 379 m n. m.), dno vypuštìného rybníka. D: 1951, 1989–1993. M: vyrýpávání náplavù. P: nález 2–10 ks. CH: meandrující tok v místì dna bývalého rybníka, dno písèitobahnité, koryto 1–2 m, široké, bez bøehového porostu. Saprobní index vypoètený ze spoleèenstva rozsivek (odbìr dne 3. 4. 1993) èinil 1,15 (Hanel, 1998). Rozbory vody v letech 1986–1989, zrnitost sedimentù a obsah tìžkých kovù viz Hanel (1994c). Z: kartotéka Muzea okresu Benešov (1951), vlastní pozorování. b) D: 20. 8. 1994. M: elektrický agregát. A: 2 583–7 067 ks/ha. CH: prochytávány 2 úseky, teplota vody 15 °C, vodivost 330 µS/cm (pøepoèteno na teplotu 20 °C). Úsek (80 ✕ 1,5 m) meandrujícího toku v místì dna bývalého rybníka (dno témìø souvisle pokryté jemnými sedimenty, jen místy písèité až štìrkovité, koryto zcela bez døevinného bøehového porostu):

250

Lubomír Hanel: Výskyt mihule potoční (Lampetra planeri, Petromyzontiformes: Petromyzontidae) ve středních Čechách

Druh

ks/ha

Pstruh obecný f. potoèní (Salmo trutta m. fario) Møenka mramorovaná (Barbatula barbatula) Hrouzek obecný (Gobio gobio) Mihule potoèní (Lampetra planeri)

600 2 933 1 333 7 067

Úsek 80 ✕ 1,5 m od døevìné lávky v místì dna vypuštìného rybníka proti proudu (úsek již zastínìný bøehovým porostem, dno písèité s pomístními nánosy bahna): Druh

ks/ha

Pstruh obecný f. potoèní (Salmo trutta m. fario) Møenka mramorovaná (Barbatula barbatula) Mihule potoèní (Lampetra planeri)

83 500 7 067

c) D: 23. 10. 2001. M: elektrický agregát. A: ve sledovaném úseku nalezeno 5 larev mihule potoèní. CH: úsek od ústí do Blanice k mostku pøes silnici. Parametry vody: 9,6 °C, 343 µS/cm (pøi 20 °C). Souøadnice nalezištì (WGS-84): N 49° 41' 54.2”, E 14° 51' 31.8”. Šíøka koryta 1–2,5 m, prùmìrná šíøka 1,5 m. Prochytán úsek 100 m. Druh

ks/ha

Pstruh obecný f. potoèní (Salmo trutta m. fario) Jelec proudník (Leuciscus leuciscus) Jelec tlouš (Leuciscus cephalus) Plotice obecná (Rutilus rutilus) Møenka mramorovaná (Barbatula barbatula) Hrouzek obecný (Gobio gobio) Mihule potoèní (Lampetra planeri)

333 4 932 2 997 133 2 799 3 197 333

d) D: 23. 10. 2001. M: elektrický agregát. A: odchyceno 33 kusù mihule potoèní, 32 larev a 1 zcela metamorfovaný jedinec. CH: úsek na dnì vypuštìného rybníka v osadì Polánka. Proloven úsek 120 m, šíøka toku 80–170 cm, prùmìr 1,20 m (plocha 144 m2). Parametry vody: 10,3 °C, 343 µS/cm (pøi 20 °C). Druh

ks/ha

Pstruh obecný f. potoèní (Salmo trutta m. fario) Mihule potoèní (Lampetra planeri)

139 2 290

19) Psáøský potok P: pravostranný pøítok Blanice u Libže, povodí Sázavy. N: Psáøe (mapovací kvadrát 6255), D: 1978. Z: Pešout et Rozkovcová (1989).

251

BOHEMIA CENTRALIS 26

20) Sedlický potok P: è. h. p. 1-09-02-104, levostranný pøítok Želivky v nádrži Švihov. D: 1961, vyrýpáváním u ústí toku minohy nenalezeny 13. 10. 1991 (vlastní zjištìní). CH: pstruhová voda, prùmìrný prùtok u ústí 0,54 m3/s. Z: kartotéka Muzea okresu Benešov, Pešout et Rozkovcová (1989). 21) Strašický potok P: pøítok rybníka Strašík v Libouni, povodí Blanice. N: obec Libouò (mapovací kvadrát 6354, 460 m n. m.), zemìpisné souøadnice (WGS-84) 49° 38' 01,3'' a 14° 49' 03,2'' (most v Libouni pøes Strašický potok). D: 30. 11. 2001. M: vyrýpávání náplavù. A: až 2–3 ks/m2. 30. 11. 2001 kontrola výskytu larev ve vyústìní novì zbudovaného rybníèka v Libouni vedle Strašického potoka (nalezena 1 larva). CH: menší tok o šíøce cca 1–1,5 m se souvislými náplavy jemných sedimentù, výskyt též Anodonta cygnea, Astacus fluviatilis. Z: vlastní zjištìní. 22) Štìpánovský potok a) P: è. h. p. 1-09-03-002, levostranný pøítok Sázavy u Støechova nad Sázavou. N: pod soutokem s Dálkovickým potokem (èervenec 1989), prùbìžnì populace sledována v úseku od dálnièního mostu k ústí v letech 1989–1993. M: elektrický agregát, vyrýpávání náplavù. A: v èervenci 1989 pøi odlovu elektrickým agregátem byla potvrzena celková abundance mihule potoèní 1 194 ks/ha a celková biomasa 7 kg/ha. CH: zjištìné druhy: pstruh obecný, vranka obecná, mihule potoèní. Zjištìné druhy jepic viz Záruba (1997), rozbor vody provádìný v letech 1997–1998, zrnitost sedimentù a obsah tìžkých kovù viz Hanel (1994c). Výèet mikroorganismù nalezených v toku (bakterie, bièíkovci, nálevníci, koøenonožci, víøníci, hlístice, odbìry 4. 8. 1987 a 12. 2. 1988) viz Hanel et Pešout (1989), zde rovnìž uveden obsah zažitiny v minohách. Zjištìné druhy ryb (shrnutí dlouhodobých údajù) uvádí též Hanel et Pešout (1989). V korytì se trvale (až dosud) objevují porosty zdrojovky (Fontinalis antipyretica), øasa Batrachospermum helminthosum a na vhodných místech žije rak øíèní (Astacus fluviatilis). Z: Hanel et Pešout (1989), Záruba (1997), vlastní zjištìní. b) N: prochytáno celkem 26 náplavù (úsek nad ústím do Sázavy) jemného sedimentu o ploše 2–8 m2. Proloven 200m úsek, v prùmìru 5 m široký. D: 20. 8. 1994. M: elektrický agregát. A: v jednom náplavu bylo nalezeno až 0,5–10 ks/m2 mihulí. Celkem v úseku 200 m odhadnuto 520 ks larev mihulí. CH: zjištìné druhy ichtyofauny: Druh Pstruh obecný f. potoèní (Salmo trutta m. fario) Møenka mramorovaná (Barbatula barbatula) Hrouzek obecný (Gobio gobio) Vranka obecná (Cottus gobio) Mihule potoèní (Lampetra planeri)

252

ks/ha 533 827 160 507 520

Lubomír Hanel: Výskyt mihule potoční (Lampetra planeri, Petromyzontiformes: Petromyzontidae) ve středních Čechách

c) N: prochytán souvislý úsek od mostku u tábora smìrem proti proudu (délka úseku 90 m, prùmìrná šíøka toku 5 m). Zemìpisné souøadnice spodní èásti loveného úseku: 49° 45' 05.2'' a 15° 02' 04.2'' D: 23. 10. 2001. M: elektrický agregát. A: nález 4 mihulí (3 larvy a 1 plnì metamorfovaný dospìlec). CH: úsek pøevážnì kamenitý až štìrkovitopísèitý s pomístními písèitými náplavy. Teplota vody 11,1 °C, vodivost 437 µS (pøi 20 °C). Zjištìná ichtyofauna: Druh Pstruh obecný f. potoèní (Salmo trutta m. fario) Pstruh duhový (Oncorhynchus mykiss) Jelec tlouš (Leuciscus cephalus) Jelec proudník (Leuciscus leuciscus) Plotice obecná (Rutilus rutilus) Hrouzek obecný (Gobio gobio) Møenka mramorovaná (Barbatula barbatula) Vranka obecná (Cottus gobio) Mihule potoèní (Lampetra planeri)

ks/ha 89 22 133 599 67 932 89 67 89

Pozn.: Na jaøe 2001 probìhla podle údajù Povodí Vltavy (p. Malý, in verb.) ve Štìpánovském potoce stoletá voda, která výraznì poškodila ústí toku do Sázavy. Prùzkum 23. 10. 2001 prokázal výskyt mihule potoèní v náplavech na obvyklých místech.

23) Vodslivský potok P: levostranný pøítok Sázavy u Rùženína. D: 22. 10. 1988. M: vyrýpávání náplavù. Z: Pešout et Rozkovcová (1989). Okres Pøíbram 24) Kocába P: è. h. p 1-08-05-084, levostranný pøítok Vltavy ve Štìchovicích. N: nad soutokem s Voznickým (= Tušimským) potokem, u Nového Knína (mapovací kvadrát 6251, 307 m n. m.), západnì od Dobøíše; nad Rybníky (mapovací kvadrát 6251, 367 m n. m.). D: 1988–1992, v roce 1993 byl nalezen 1 uhynulý ex. nad Novým Knínem na soutoku s Voznickým potokem. M: tøení, nález uhynulého jedince po tøení. A: desítky jedincù. CH: kamenitopísèité dno, vìtšinou pùvodní koryto, bøehový porost nesouvislý. Délka toku 47,2 km, prùmìrný prùtok u ústí 0,62 m3/s. Z: AOPK ÈR (MO ÈRS, Mužík). 25) Kotelský potok (Skalice) P: 1-08-04-034, ústí zleva do Lomnice pod Ostrovcem, povodí Otavy (Vltavy). N: mezi obcemi Vìšín (mapovací kvadrát 6348, 551 m n. m.) a Hutì pod Tøemšínem (mapovací kvadrát 6448, 575 m n. m.). D.: 1990. M: nález pøi prohlubování koryta, elektrický agregát. A: více než 10 jedincù. CH: kamenité, místy písèitobahnité dno,

253

BOHEMIA CENTRALIS 26

koryto širší 2 m, souvislý bøehový porost Z: František Fortelka, Sedlèany (in litt.), Švátora, Fischer. 26) Kotenèický potok (Sychrovský potok) P: è. h. p. 1-08-05-095, levostranný pøítok Kocáby u Staré Hutì (jižnì od Dobøíše), povodí Vltavy. A: ojedinìlý výskyt. CH: délka toku 19 km, prùmìrný prùtok u ústí 0,25 m3/s. Pstruhová voda, potok je napojen na soustavu rybníkù. Z: AOPK ÈR (MO ÈRS, Mužík) 27) Litavka P: è. h. p. 1-11-04-001, ústí zprava do Berounky v Berounì. N: nad Trhovými Dušníky (mapovací kvadrát 6250). Lokalita navazuje na Obecnický potok. A: odhad 0,2 ks/bm. Z: AOPK ÈR (MO ÈRS, Horáèek). 28) Nový potok P: levostranný pøítok Kotelského potoka severnì od Rožmitálu pod Tøemšínem (povodí Otavy, Vltavy). N: úsek od soutoku s Kotelským potokem a pramenná oblast. M: elektrický agregát. A: desítky kusù. Z: AOPK ÈR (Fischer, Švátora). 29) Obecnický potok P: è. h. p 1-11-04-004, levostranný pøítok Litavky ve Lhotì u Pøíbrami (severozápadnì od Pøíbrami), povodí Berounky. N: pod Octárnou a bezejmenný potok nad Obecnickým potokem, též bezejmenný potok nad nádrží Octárna, Obecnice (mapovací kvadrát 6249). M: elektrický agregát. A: stovky kusù. CH: délka toku 8,2 km, prùmìrný prùtok u ústí 0,15 m3/s, pstruhová voda. Z: AOPK ÈR (Švátora, Fischer). 30) Octárna (nádrž) na Obecnickém potoce P: leží na Obecnickém potoce. N: západnì od obce Obecnice (5 km severozápadnì od Pøíbrami), (Obecnice – mapovací kvadrát 6249). D: duben 1989. A: nález 5 dospìlých, 1 minohy. Z: depozitáø Moravského zemského muzea v Brnì. 31) Ohrazenický potok P: è. h. p. 1-11-02-036 (= Pstruhový potok), levostranný pøítok Litavky, povodí Berounky. N: u Ohrazenice (mapovací kvadrát 6249, 415 m n. m.), Vojenský výcvikový prostor Brdy. Dále výskyt hlášen v obci Velcí vèetnì nádrže. D: 5. 6. 2000, 21. 6. 2000. M: elektrický agregát, tentýž úsek proloven celkem tøikrát. Odchycené mihule byly postupnì pøeneseny do Ohrazenického potoka cca 100–500 m pod Pstruhový rybník. A: na úseku 120 m bylo zjištìno celkem 192 ex. mihule potoèní (1. odlov 92 ks, 2. odlov 82 ks, 3. odlov 20 ks). Hustota populace mihule potoèní ve sledovaném úseku byla 5,54 ks/m2 na vhodném biotopu, resp. 1,62 ks/m2 na plochu celého

254

Lubomír Hanel: Výskyt mihule potoční (Lampetra planeri, Petromyzontiformes: Petromyzontidae) ve středních Čechách

prozkoumaného úseku. Prozkoumáno bylo 120 m toku, pøièemž úseky s hlubšími náplavy tvoøily 35 bìžných metrù. Ukázalo se, že opakování odlovù je pøi záchranných transferech nutné (viz též Hanel et Müller 1998). CH: v toku potvrzena støevle potoèní (2,15 ks/m2 nebo bm toku). Z: Dušek, Švátora et Fischer (v tisku). 32) Padrský rybník P: nádrž na Padrském potoce, pøítok Klabavy (zadní Brdy), 9 km severozápadnì od Rožmitálu, povodí Berounky. N: mapovací kvadrát 6348. A: 4 dokladové ks jsou ve formalínu. Z: Ráb (in verb.). 33) Trnovský potok P: è. h. p. 1-08-05-100, ústí zleva do Sychrovského potoka v Dobøíši, povodí Kocáby (Vltavy). N: nad rybníkem Papež, severozápadnì od Dobøíše (mapovací kvadrát 6250 a 6251), pod statkem (1990), cca 130–150 m nad vtokem do rybníka Papež (1993). D: 20. 3. 1990, srpen 1993. Údajnì byly v tìchto místech pozorovány mihule již kolem roku 1940. M: elektrický agregát. A: 10–20 ks (1990), 1 ks (1993). CH: nenarušený tok s šíøkou 2–3 m, koryto pùvodní, bøehový porost souvislý. Z: Emil Palan, Dobøíš (in litt.). 34) Voznický potok P: è. h. p 1-08-05-105, levostranný pøítok Kocáby u Nového Knína. N + D: od soutoku s Kocábou proti proudu (1988–1992, vždy kvìten), k. ú. obce Malá Hraštice (mapovací kvadrát 6151, 7 km severovýchodnì od Dobøíše), srpen 1991. M: pozorování pøi tøení. A: desítky kusù. CH: kamenito-písèité dno, koryto pùvodní, 1–4 m široké, nesouvislý až souvislý bøehový porost. Délka toku 12,3 km, prùmìrný prùtok u ústí 0,09 m3/s, pstruhová voda. Z: Emil Palan, Dobøíš (in litt.). 35) Závišínský potok P: è. h. p. 1-08-04-012, ústí zleva do Lomnice, povodí Vltavy. N: u Hvožïan (èíslo mapovacího kvadrátu 6448, jihozápadnì od Rožmitálu pod Tøemšínem); od pramene až po obec Závišín vèetnì rybníka Luh (již v okrese Strakonice). M: elektrický agregát. A: stovky kusù. CH: délka toku 20,4 km, prùmìrný prùtok u ústí 0,40 m3/s. Pstruhová voda, tok napojen na soustavu rybníkù. Z: AOPK ÈR (Fischer). Okres Kladno 36) Èerný potok P: pravostranný pøítok Lodìnice, povodí Berounky. N: Unhoš (mapovací kvadrát 5950, 387 m n. m.), 6 km jihovýchodnì od Kladna. D: jaro 1949. A: nález 5 dokladových jedincù. Z: depozitáø Pøírodovìdecké fakulty UK Praha.

255

BOHEMIA CENTRALIS 26

Pozn.: V CHKO Køivoklátsko (Pivnièka 1998) byla mihule potoèní registrována v rámci sledování 11 malých tokù, konkrétní lokality (ani v jakých okresech leží) neuvedeny. CHKO Køivoklátsko zasahuje v rámci støedních Èech do okresù Kladno, Rakovník a Beroun. Podle informací Dr. M. Švátory (in verb.) se v tomto pøípadì jednalo o potok Klíèava.

Okres Kutná Hora 37) Èestínský potok P: è. h. p. 1-09-03-010, pravostranný pøítok Sázavy v Kácovì. N: Kácov (mapovací kvadrát 6256, 332 m n. m.). D: 3. 5. 1992. M: vyrýpávání náplavù. A: jednotlivé kusy. CH: dno písèitobahnité, koryto s šíøkou 1–2 m, øídký (jednostranný) bøehový porost. Pstruhová voda, délka toku 10,8 km, prùmìrný pøítok u ústí 0,20 m3/s. Saprobní index zjištìný na základì rozsivek (odbìr 21. 4. 1993) èinil 1,68 (Poulíèková 1996). Z: vlastní zjištìní. 38) Hodkovský potok P: è. h. p. 1-09-01-137, ústí zprava do Ostrovského potoka u železnièní stanice Želivec, povodí Sázavy. N: vlastní prùzkumy v úsecích nad i pod Panským rybníkem, zatím poslední potvrzení v roce 2001. M: vyrýpávání náplavù. A: odhad 0,1 ks/bm. CH: délka toku 13 km, prùmìrný prùtok u ústí 0,21 m3/s. Pstruhová voda. V horním toku menší rybníky. Z: AOPK ÈR (MO ÈRS, Horáèek), vlastní údaje. O výskytu mihule potoèní v Hodkovském potoce se zmiòují již Knížetová et al. (1987). 39) Losinský potok P: è. h. p. 1-09-03-014, pravostranný pøítok Sázavy u Kácova. N: Kácov (mapovací kvadrát 5256, 332 m n. m.). D: 3. 5. 1992. M: vyrýpávání náplavù. A: nalezena 1 larva. CH: písèitobahnité dno, šíøka pùvodního koryta cca 2 m, jednostranný bøehový porost. Pstruhová voda, prùmìrný prùtok u ústí 0,28 m3/s, vodivost vody 330 µS/cm, výška vodního sloupce 40–60 cm. Zjištìné druhy ryb: Salmo trutta m. fario (1 125 ks/ha), Cottus gobio (500 ks/ha), Leuciscus cephalus (458 ks/ha), Leuciscus leuciscus (167 ks/ha), Perca fluviatilis (42 ks/ha). Prozkoumaná délka toku 60 m a šíøka 4 m, pøi prvním odchytu nalezeno 24 larev. Tentýž úsek prozkoumaný postupnì opakovanì sedmkrát, ještì v šestém odchytu byla novì nalezena jedna larva. Celkem odchyceno 101 larev. Odhad populace byl 1 000 ks/ha (po prvním odchytu) a 4 167 ks/ha (po 6. odchytu). Délka larev se pohybovala v rozmezí 51–177 mm. Saprobní index vypoètený ze spoleèenstva rozsivek (odbìr 21. 4. 1993) èinil 1,92 (Hanel 1998). Z: Hanel et Müller (1998). 40) Ostrovský potok P: è. h. p. 1-09-01-134, pravostranný pøítok Sázavy ve Zruèi nad Sázavou. N: pøed soutokem s Hodkovským potokem. D: 3. 5. 1992. A: nalezena 1 minoha, podle Ho-

256

Lubomír Hanel: Výskyt mihule potoční (Lampetra planeri, Petromyzontiformes: Petromyzontidae) ve středních Čechách

ráèka poèetnost 0,1 ks/bm. CH: dno kamenité až písèitokamenité, koryto pùvodní o šíøce cca 2 m, souvislý bøehový porost. Prùmìrný prùtok u ústí 0,49 m3/s, pstruhová voda. Z: vlastní zjištìní, AOPK ÈR (MO ÈRS, Horáèek). Okres Kolín 41) Jevanský potok (Propast) P: è. h. p. 1-09-03-106, pravostranný pøítok Sázavy u Støíbrné Skalice. D: jaro 1990. M: elektrický agregát. CH: pstruhová voda, délka toku 20,8 km, prùmìrný prùtok u ústí 0,28 m3/s. Z: P. Ráb (in verb.). Okres Rakovník 42) Klíèava P: è. h. p. 1-11-03-045, potok vtéká do stejnojmenné nádrže u Zbeèna (12 km východnì od Rakovníka), povodí Berounky, CHKO Køivoklátsko. N + D: 17. 9. 1964 (depozitáø Pøírodovìdecké fakulty UK Praha), pøímo z Klíèavské pøehrady je doklad z roku 1963 (depozitáø Národního muzea v Praze, 1 ex., inv. è. 31129), uvedenou lokalitu Klíèava má i dokladový jedinec vytøené samice z roku 1947 (Kux, viz Hanel 1996b), viz též Oliva (1949). Podle sdìlení M. Švátory se zde mihule potoèní v nehojném poètu v Klíèavském potoce stále vyskytuje (zatím poslední nález v roce 2001). A: nehojnì. Poèetnost 0,1–0,3 ks/bm uvádí Horáèek. Z: depozitáøe Národního muzea a pøírodovìdecké fakulty UK v Praze; AOPK ÈR (MO ÈRS, Horáèek). Okres Praha-východ 43) Mnichovka P: è. h. p. 1-09-03-124, ústí zprava do Sázavy u Senohrab (5 km jihovýchodnì od Øíèan). N: navrhované CHÚ „Bažiny Mnichovky”, horní tok Mnichovky. Území leží mezi Klokoènou (mapovací kvadrát 6054, 480 m n. m.) a Tehovem (mapovací kvadrát 6054, 437 m n. m.), D: 1997 (Záruba, in verb.). A: nález 5 larev pøi prùzkumech sedimentù. Z: AOPK ÈR (MO ÈRS, Horáèek), Záruba (in verb.). Pozn.: Odlovy ryb elektrickým agregátem v letech 1973 a 1974 v Mnichovce výskyt mihule potoèní neprokázaly (odchyty byly provedeny v úsecích asi 1 km pod hrází Hubaèovského rybníka, nad hotelem Hrušov, asi 300 metrù pod hotelem, v dolním toku potoka pod zøíceninou hradu Hlásky a v jeho ústí do øeky Sázavy). V roce 1974 postihla údolí potoka Mnichovky katastrofální povodeò (po dlouhodobých deštích a velkých bouøích se protrhla hráz Hubaèovského rybníka a povodòová vlna, vysoká asi 3 m, se hnala údolím a zpùsobila znaèné škody, viz Èihaø, 1976).

257

BOHEMIA CENTRALIS 26

Summary

Brook lamprey (Lampetra planeri, Cephalaspidomorphi, Petromyzontidae) was found to live in the past on forty three localities in Central Bohemia on the area of approx. 11 000 km2. It was distributed in the Benešov district on 23 localities, in the Pøíbram district on 12 ones, in the Kutná Hora district on 4 ones, in the Kladno, Kolín, Rakovník, Praha-východ districts on one locality respectively. It disappeared from some localities at present, but, on the contrary, many abundant populations are to be found in the Benešov and Pøíbram districts. Most of the records of brook lamprey were noted in brooks and rivulets, only in two cases this species inhabited ponds with muddy bottom.

Literatura Baruš V. et al. (1989): Èervená kniha 2. Kruhoústí, ryby, obojživelníci, plazi, savci. – SZN Praha, 136 s. Bubeníèek J. (1898): O rybách a jich chytání. – Tiskem i nákl. Edvarda Beauforta, Praha, 266 s. Buchar J. (1982): Zpùsob publikace lokalit živoèichù z území Èeskoslovenska. – Vìst. Ès. Spoleè. Zool., 46: 317–318. Èihaø J. (1976): Vliv povodnì na ichthyofaunu potoka Mnichovky u Senohrab. – Èasopis Nár. muzea, odd. pøír., 145, 4: 223–227. Dušek M., Švátora M. et Fischer D. (v tisku): Záchranný odlov mihule potoèní (Lampetra planeri) a støevle potoèní (Phoxinus phoxinus) na Ohrazenickém potoce ve Vojenském výcvikovém prostoru Brdy. – Bull. Lampetra, 5. Dyk V. (1956): Naše ryby. – ÈSAZV, SZN, Praha, 339 s. Friè A. (1872): Ryby zemì Èeské. – Práce zoologického oddìlení pøírodovìdeckého proskoumání Èech: 107–129. Hanel L. (1994a): Mapování výskytu mihulí v Èeské republice – metodické poznámky. – Bull. Lampetra, ZO ÈSOP Vlašim, 1 (1993): 15–30. Hanel L. (1994b): Pøehled lokalit s výskytem mihulí (Cyclostomata, Petromyzontidae) na území Èeské republiky. – Bull. Lampetra, ZO ÈSOP Vlašim, 1 (1993): 35–88. Hanel L. (1994c): Fyzikálnì chemické parametry tøí potokù støedních Èech s výskytem mihule potoèní (Lampetra planeri). – Bull. Lampetra, ZO ÈSOP Vlašim, 1 (1993): 101–108. Hanel L. (1994d): Výskyt mihule potoèní na Podblanicku. – Sborník vlastivìdných prací z Podblanicka, 33: 95–98. Hanel L. (1996a): Bibliografie publikací o mihulích s ohledem na území ÈR. – Bull. Lampetra, ZO ÈSOP Vlašim, 2: 9–22. Hanel L. (1996b): Dokladové exempláøe mihulí v muzeích Èeské republiky. – Bull. Lampetra, ZO ÈSOP, II: 23–39. Hanel L. (1996c): Doplòky k výskytu mihule potoèní (Lampetra planeri) v Èeské republice. – Bull. Lampetra, ZO ÈSOP Vlašim, 2: 41–63. Hanel L. (1996d): Negativní faktory ovlivòující výskyt mihulí. – Biodiverzita ichtyofauny ÈR, ÚEK AV ÈR Brno, I: 57–61. Hanel L. (1996e): The Ocurrence of Lampreys (Cyclostomata, Petromyzontidae) in the Czech Republic. – Acta Universitatis Carolinae, Biologica, 40: 87–97.

258

Lubomír Hanel: Výskyt mihule potoční (Lampetra planeri, Petromyzontiformes: Petromyzontidae) ve středních Čechách

Hanel L. (1998): Revize bioindikaèní hodnoty mihulí Èeské republiky. – Bull. Lampetra, ZO ÈSOP Vlašim, 3 (1997): 87–93. Hanel L. et Lusk S. (1996): Stupeò ohrožení mihulí s ohledem na nový Èervený seznam ÈR. – Bull. Lampetra, ZO ÈSOP Vlašim, 2: 91–99. Hanel L. et Müller U. (1998): Anmerkungen zur Methodik der Ermittlung der Bachneunaugemlarvenanzahl in Bächen mittels Elektrofanggerät. – Bull. Lampetra, ZO ÈSOP Vlašim, 3 (1997): 81–86. Hanel L. et Pešout P. (1989): Ekologické poznámky k mihuli potoèní Štìpánovského potoka. – Sborník vlastivìdných prací z Podblanicka, 29 (1988): 63–74. Knížetová L., Pecina P. et Pivnièková M. (1987): Provìrka maloplošných chránìných území a jejich návrhù ve Støedoèeském kraji v letech 1982–1985. – Bohemia centralis, Praha, 16, 262 s. Lusk S. et Hanel L. (2000): Èervený seznam mihulí a ryb Èeské republiky. – Biodiverzita ichtyofauny ÈR, ÚBO AV ÈR Brno, 3: 5–13. Novák I. (1989): Seznam lokalit a jejich kódù pro síové mapování entomofauny Èeskoslovenska. – Zprávy Ès. spoleènosti entomologické pøi ÈSAV, Praha, 25. Oliva O. (1949): Èásteèný pøehled rybí fauny potoka Klíèavy. – Akvaristické listy, 21 (8): 86, 94–96. Pecina P. (1991): Živoèichové èerveného seznamu ÈR ve Støedoèeském kraji I: Kruhoústí, ryby, obojživelníci a plazi. – Bohemia centralis, 20: 61–107. Pešout P. et Rozkovcová A. (1989): Komplexní faunistický a floristický prùzkum lokality u ústí Štìpánovského potoka s návrhem na vyhlášení CHPV. – Práce SOÈ (strojopis, nepubl.). 68 s. (depon. na Správì CHKO Blaník). Pivnièka K. (1998): Vliv nìkterých parametrù na diverzitu ryb v malých tocích CHKO Køivoklátsko. – Biodiverzita ichtyofauny ÈR (2): 31–34. Poulíèková A. (1996): Algologický výzkum sedimentù malých vodních tokù. I. Lokality s recentním výskytem mihule potoèní (Lampetra planeri). – Bull. Lampetra, ZO ÈSOP Vlašim, 2: 117–121. Poupì J. (1978): Nìkteré poznámky o rybách z vybraných tokù na Benešovsku. – Sborník vlastivìdných prací z Podblanicka, 18 (1977): 69–72. Pruner L. et Míka P. (1996): Seznam obcí a jejich èástí v Èeské republice s èísly mapových polí pro síové mapování fauny. – Klapalekiana, 32 (Suppl.): 1–175. Vlèek V. et al. (1984): Vodní toky a nádrže. Zemìpisný lexikon ÈSR. – Academia, Praha, 316 s. Vyhláška ministerstva životního prostøedí Èeské republiky ze dne 11. èervna 1992, kterou se provádìjí nìkterá ustanovení zákona Èeské národní rady è. 114/1992 Sb., o ochranì pøírody a krajiny. Zákon è. 114 Èeské národní rady ze dne 19. února 1992, o ochranì pøírody a krajiny. Záruba P. (1997): Jepice (Ephemeroptera) v chránìných územích Køeèovický potok a Štìpánovský potok. – Bull. Lampetra, 3: 57–64. Zemina A., Kuèera J. et Votápek Z. (1982): 70. výroèí trvání místní organizace ÈRS Vlašim. MO ÈRS Vlašim, 60 s.

Recenzent: RNDr. Miroslav Švátora, CSc.

259