BioFach 2013 ve znamení rumunské pestrosti
Vývoz biomléka odbytovým družstvem členů se zdvojnásobil
Výsevní dny Marie Thunové s námi již půl století
Ohlédnutí za činností v netuctovém roce s dvanáctkou na konci
R
ok s dvanáctkou na konci se pomalu chýlí ke konci. Jaký byl pro kaţdého z vás si jistě snadno zodpovíte sami. Určitě nechyběly chvíle radostné, spojené s pocity dobře vykonané práce, ale jistě by se u kaţdého našly i okamţiky, které byly zkouškou. Věříme, ţe rok nadcházející přinese dny šťastné a spokojené. Jsme přesvědčeni, ţe ti, kdo dobře zaseli, budou odměněni dobrou úrodou, myšleno nejen obrazně. O tom, co se v uplynulých 12 měsících událo v PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců, zpravodaj informoval pravidelně. Takţe zde jen krátké shrnutí. Jako v kaţdém roce svaz v únoru prezentoval činnost svou i členů na mezinárodním veletrhu BioFach v Norimberku. V dubnu následoval Biostyl v Praze. Zde se poprvé představilo zelené trţiště. Zelené trhy se pak v létě konaly i v Par-
dubicích, Hradci Králové a v Praze na Kampě. Září patřilo také jiţ tradičně biopotravinám. Letošní Měsíc biopotravin byl pro svaz velmi náročný, neboť se v rámci něj konala soutěţ Česká biopotravina roku i konference ekologického zemědělství Bioakademie. Soutěţ Česká biopotravina roku 2012 se jiţ uskutečnila pod hlavičkou svazu a tak tomu bude i v následujícím roce. V září byl zahájen vývoz přebytků biomléka do Německa i spolupráce s informačními centry. Naplno se rozjely projekty, mezi něţ patří i vzdělávání pracovníků bioprodejen, odborné stáţe a další (podrobnosti v lednovém zpravodaji). Mimo to vedení svazu aktivně vystupovalo v řadě jednání nejen s politiky a hájilo zájmy např. v antibyrokratické komisi. A v neposlední řadě, změny se udály také v týmu centrály, která tímto děkuje za vaši práci. (syh)
České biopivo bylo uvedeno na tuzemský trh
Pište si do diáře! 13. až 16. února 2013 BioFach, Norimberk
N
ejvětší světová událost biobranţe ve znamení rumunské pestrosti, japonského pavilonu a premiérou Keni s vlastní národní prezentací. To vše s důrazem na společné hodnoty, férový obchod a rozmanitost. Na mezinárodním veletrhu bioproduktů BioFach v Norimberku se kaţdý rok v únoru scházejí zástupci všech bioodvětví – ten příští se bude konat ve dnech od 13. do 16. února 2013. Mezinárodní účastníci veletrhu tak spoluvytváří trh, biohnutí i politiku pro trvale udrţitelný svět. BioFach se zaměřuje na bioodvětví jako na mezinárodní celek. Hlavním tématem bude nejen role a význam společných hodnot, partnerského obchodování, férového a transparentního vytváření hodnotového řetězce, ale také rozmanitost, kterou přináší regionalita a globalizace. Největší světová událost biobranţe bude v roce 2013 ve znamení rumunské pestrosti. Právě Rumunsko, země roku veletrhu BioFach, si zajistilo jiţ v minulých letech místo na mezinárodním ţebříčku Top 20 vývozců bioproduktů. Stále více zemí se rozhoduje pro společný národní stánek, veletrh BioFach tak představuje přehlednou nabídku mezinárodních společenství. V roce 2013 bude mít na veletrhu premiéru japonský pavilón s biolahůdkami, poprvé se zúčastní Keňa s národní prezentací a chybět nebude ani národní expozice České republiky. Česká republika je na veletrhu zastoupena celkem 18 firmami, deset z nich se prezentuje právě v rámci společné expozice zastřešené Ministerstvem zemědělství, v hale 5, stánek č. 5-346. Staňte se i vy jedním ze 40 000 odborných návštěvníků a přijeďte se informovat o aktuálních tématech biobranţe. Přes 2400 vystavovatelů z celého světa zde představí své novinky a trendy zítřka, 200 z nich na souběţně probíhajícím
mezinárodním veletrhu přírodní kosmetiky a wellness Vivaness.
Jak se dostat na veletrh?
K dopravě na veletrh můţete vyuţít jednodenního zájezdu, který pořádá oficiální zastoupení norimberské veletrţní společnosti v ČR ve čtvrtek 14. února 2013. Autobus vyjíţdí v 6.00 hod. ráno z Prahy, návrat do Prahy je plánován na 22.30 hod. Cena zájezdu včetně vstupenky činí 1400 Kč. V případě individuální dopravy doporučujeme zajistit si zvýhodněnou vstupenku jiţ v předprodeji. Vstupenka zakoupená v předprodeji platí jako jízdenka na MHD v Norimberku a okolí. Za cenu jednodenní vstupenky 820,- Kč, získají návštěvníci permanentku s platností na 4 dny. Při vstupu na výstaviště se jiţ nemusí provádět registrace a je moţno vyuţít fast line. Více informací o veletrhu, zájezdu i vstupenkách získáte u oficiálního zastoupení, u společnosti PROveletrhy: www.proveletrhy.cz,
[email protected], tel.: 775 663 700 ). (nli)
Svaz PRO-BIO
PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců počítá s vypravením zvláštního autobusu. Termín a čas bude včas upřesněn. Zájemci budou registrováni na základě uhrazení vratné kauce 500,-Kč/os.
České biomléko míří ve dvojnásobném množství za hranice
V
ývoz přebytků českého biomléka do Německa se zdvojnásobil. Čtvrt roku poté, co druţstvo členů PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců, našlo odbyt u západních sousedů pro část mléka, o něţ nebylo mezi tuzemskými zpracovateli zájem, zvýšily se dodávky na dvojnásobek. Denně tak nekončí 23 000 litrů biomléka zbytečně v konvenční produkci. České biomléko odpovídá přísným německým standardům pro ekologické zpracování. „Příliš nás netěší, ţe tuzemští sedláci nenachází odbyt mléka u českých mlékáren, natoţ za spravedlivou cenu. Export suroviny je jednou z moţností, jak neznehodnotit kvalitní produkt konvenčním zpracováním,― uvedla Kateřina Nesrstová, manaţerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců. Cisterny odváţí kaţdý den střídavě mléko z Vysočiny a z jiţních Čech. „Od začátku prosince byl zahájen vývoz biomléka na trase Dolní Dvořiště, Malonty, Roţmitál na Šumavě a Zvíkov - Ortvínovice. Spolupráce se zahraničním partnerem funguje velmi dobře. Jeho přístup je odlišný od některých českých mlékáren,
které postupují vůči prvovýrobcům leckdy poměrně tvrdě,― říká Ing. Miloš Pátek, předseda odbytového druţstva České biomléko. Ing. Miloš Pátek vysvětlil, ţe denní odchylky v odebraných vzorcích nejsou německým partnerem okamţitě sankcionovány, tak jako tomu bývá v České republice, ale pro platby je rozhodující měsíční průměr. Tuzemští producenti biomléka, jeţ je vyváţí do Německa, rovněţ kladně vnímají schopnost zahraničního partnera pruţně reagovat na cenový vývoj na světovém trhu. V návaznosti na stoupající ceny komodity ve světě jiţ odběratel zvednul základní výkupní cenu. Ta je v současné chvíli o 17 aţ 49 % vyšší, neţ jakou by zemědělci dostali u nás. (syh)
Anglické listy aneb deník z praktické stáže v Yorkshire 8.—15. listopadu 2012 Stáž PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců
V
e dnech 8.—15. listopadu 2012 jsme se zúčastnili praktické stáţe v Anglii, konkrétně v Yorkshire. Stáţe se zúčastnila manaţerka Svazu PRO-BIO Kateřina Nesrstová, soukromí zemědělci Alena Raabová a Josef Abrle a projektový manaţer Svazu PRO-BIO Milan Kouřil. Veškeré aktivity pro nás připravili kolegové z organizace Yorkshire Farming and Wildlife Partnership, se kterými spolupracujeme i na dalších projektech. Celá stáţ je součástí mezinárodního projektu Leonardo da Vinci „Výměna zkušeností - cesta k rozvoji ekologického zemědělství‖. Smyslem celého proje-
tu je, dle názvu, výměna zkušeností s našimi zahraničními kolegy. Do projektu jsou partnersky zapojeny jiţ zmíněná anglická Yorkshire Farming and Wildlife Partnership (www.farmingandwildlife.net), slovenský svaz ekologických zemědělců Ekotrend SK (www.ecotrend.sk) a Tourist Association Škurša ze Slovinska.
čtvrtek 8. listopadu
Po příletu do Anglie jsme jako první navštívili farmářský trh v Harrogate. Setkali jsme se s manaţerem celého trhu, Alanem Robinsonem, který přiblíţil způsob pořádání trhů a zodpověděl nám všechny naše otázky. Kaţdý pro-
dejce, který by se chtěl trhů zúčastnit, musí nejprve vyplnit formulář, ve kterém charakterizuje svou farmu, produkty, které bude na trzích prodávat (původ surovin, způsob zpracování, originalitu produktů apod.). Manaţer trhu se stará o to, aby producent/zpracovatel byl z regionu (v případě těchto trhů šlo o území celého Yorkshire). Stará se také o to, aby se na trţnici neprodávalo více stejných druhů výrobků. Platí zde tedy pravidlo „Kdo dřív přijde, ten dřív mele―. Poplatek za stánek je moţné uhradit ročně, čtvrtletně, či pouze pro daný trh. Zároveň je také moţné si přímo na trţnici pronajmout samotný stánek. Všichni prodejci jsou velmi komunika-
tivní a je vidět, ţe je zajímají názory zákazníků. Na trhu bylo k zakoupení vše moţné: sýry, uzeniny, marmelády a dţemy, omáčky, medy a další včelí výrobky, houby a výrobky z hub, oleje, vejce apod. Kaţdé zboţí je označeno jednoduchou, avšak velice přitaţlivou etiketou. Zastavili jsme se například u stánku s domácími dţemy a marmeládami, které vaří paní doma, přímo ve své kuchyni. Jelikoţ není registrovaným zemědělcem, stačilo jí pouze ohlásit vznik takovéto ţivnosti. U dalšího stánku jsme se dali do řeči s prodejkyní hub a houbových výrobků. Manţel paní majitelky je z Itálie, má mnoho kontaktů v restauracích, takţe o odbyt má postaráno. Houby, které nebudou prodány zde přímo na trhu, paní doma ihned suší, balí do dárkových balíčků, nebo z nich míchá houbová koření. Velmi zajímavou pro nás byla zastávka u stánku s masem a uzeninami. Můţete si o kaţdém výrobku popovídat, zjistit, jak ţijí zvířata, ze kterých maso pochází, dozvědět se hodně o odbytu výrobků. Bylo vidět, ţe se řezník zajímá o to, jak lidem výrobky vyhovují, jak jim chutnají, ale také o to, zda jim vyhovuje druh a velikost balení. Prodejce učí zákazníky pracovat s masem, které si nakoupí. Z hlediska marketingu a prodeje byla velmi zajímavá i diskuze o neustálém vývoji kvality a vzhledu produktů, jejich chuti apod. Nestačí, ţe vymyslíte jednu úţasnou klobásu a tu pak budete pořád prodávat dokola. Musíte vymýšlet neustále něco nového, chutného, abyste si udrţeli zákazníky.
YFW
Odpoledne jsme se na úvodní pracovní schůzce sešli s našimi hostiteli z YFW, Philem Lythem a jeho kolegy. YFW se zabývá komerčním poradenstvím mezi zemědělci – příprava environmentálních projektů na farmách, poradenství v oblasti agroenvironmentálních programů, protierozní plány, evidence apod. YFW je velmi úzce napojena na organizaci Yorkshire Conservation and Farming (www.ycandf.org.uk), která se, na rozdíl od YFW, zabývá neziskovou osvětou a vzděláváním o udrţitelném zemědělství. Dohromady činnost obou zmíněných organizací pokrývá oblast,
které se věnujeme u nás my ve Svazu PRO-BIO.
pátek 9. listopadu
Náplní dne bylo zpracování produkce z farmy a odbyt produktů. Navštívili jsme v okolí velmi známou Beadlam Grange farm, kde Mark a Jenny Rooke provozují vynikající farmářský obchod (www.beadlamgrange.co.uk). Farma s plochou cca 120 ha (50 ha orné půdy – ječmen, potravinářská pšenice apod.), 17 ha energetické plodiny (prodej do blízké elektrárny). Před pěti lety proběhla na farmě na základě programu podpory diverzifikace zemědělských činností velká přestavba, v rámci které zde vznikl faremní obchod a v bývalé sýpce restaurace. Při rekonstrukci bylo zachováno hodně ze starého vzhledu stáje – boxy pro krávy, krmné ţlaby, vázací řetězy, podlahy apod. Farmář sem umístil prodejnu s řeznickým koutem a posezením, kde se zákazníci mohou naobědvat. Je zde i prostor pro děti, aby se s pomocí her seznámili se zemědělským hospodařením. Další prostory byly přeměněny na prodejní místa, kde si své obchůdky pronajímají cukrářka (vyrábějící vynikající čokoládu) a prodejkyně řemeslných výrobků. Kaţdý týden pan Rooke nechává na blízkých jatkách porazit 1 býka (limousinne), 5 ovcí, 2 prasata (ovce a prasata nakupuje). Veškeré maso zpracuje na farmě zaměstnaný řezník a pak je prodáváno ve farmářské prodejně. Výhodou toho všeho je, ţe veškerá marţe zůstává majiteli, tedy farmáři. Maso a masné výrobky se zde prodávají za stejnou cenu jako v supermarketech lidé jsou zvyklí sem jezdit. Farmář dělá na své farmě mnoho akcí, kde prováţí hosty na voze, pořádá různé akce a sešlosti. Zemědělstvím a přidruţenými činnostmi je na farmě zaměstnáno aţ 22 lidí. V rámci prohlídky farmy jsme se také seznámili s velmi zajímavým programem pro mladé zemědělce. Pokud dotyčný nemá do začátků ţádný majetek a ani zvířata, můţe se zapojit do projektu odchovu prasat, stačí mu k tomu prostory – stodola, hala apod. Firma, kterou lze v této záleţitosti kontaktovat, přiveze na farmu několikatýdenní selata, za-
jistí veterinární péči a krmné směsi a na farmáři je, aby se o tato selata postaral a vykrmil je. Platba je vázána na počet vykrmených zvířat a na počet kilogramů, o které zvířata přirostou. Zjednodušeně řečeno, farmář dostane nejvíc peněz v případě, ţe mu ţádná selata neuhynou a dobře přirůstají.
Obnovitelné zdroje
Pan Rooke také na základě předchozích zkušeností přišel s velmi zajímavým způsobem vyuţívání obnovitelných zdrojů energie. V blízkém okolí je truhlářská firma, zabývající se mj. likvidací kancelářského nábytku z úřadů, firem apod. Nábytek je drcen na štěpku, kterou kupuje farmář s tím, ţe ji pak pálí ve svém kotli. Kotel je teplovodní a z takto získaného tepla je vytápěna restaurace, farmářský obchod, některé prostory farmy, pronajímané prostory, to vše s náklady cca 40 tis. Kč ročně. Kromě toho se na farmě zabývají také svozem odpadní biomasy z obcí a jejím kompostováním. Obec panu Rookeovi za tuto likvidaci platí méně, neţ za likvidaci na skládkách (vyvézt biologický odpad na skládky v Anglii je skoro nemoţné a hlavně velmi drahé) velkým firmám a farmář navíc vyuţije tento „odpad― dvakrát. Dostane zaplaceno za likvidaci bioodpadu a navíc si z něj vyrobí kvalitní hnojivo.
cena půdy aţ 25 000 liber/ha (cca 780 000 Kč !) faremní obchod 5,5 roku, 280 let stará budova, restaurace v sýpce, faremní obchod v bývalé stáji cena přestavby 390 000 liber, 7% úrok v bance, 22 zaměstnanců zemědělský podnik jedna firma, restaurace druhá firma, prodávají si mezi sebou svou produkci (vč. masa) bankovní půjčky pro farmáře v současné době snadné, cena půdy roste 85 krav limousine, 3 býky, výkrm telat 17 ha energetických plodin—vrba, prodej do elektrárny, osázení z důvodu nízkých výkupních cen obilí 50 ha TTP, kaţdé 3 roky dělá obnovu TTP kompostování pro obec – komunitní kompostéry. Obec platí 25 liber/t. licence na kompostování, vyrábí pouze pro sebe. Při prodeji kompostu, licence a spojené náklady by byly ve výši cca 12 000 liber/rok reklama – dobré slovo mezi zákazníky, propagační akce, kniha s fotografiemi, akce pro veřejnost, v restauraci na stolech informace o původu surovin (prodávají výrobky farmářů z celého Yorkshire, francouzská vína apod.)
Ginger pig
Z Beadlam Grange farm jsme pokračovali dále, na farmu a řeznictví Ginger pig (www.thegingerpig.co.uk), kde se soustřeďují hlavně na chov prasat a zpracování vepřového masa. Celou farmou nás provedla přítelkyně majitele Tima Wilsona a podala nám detailní informaci o hospodaření, způsobu zpracování a odbytu produktů z farmy. Produkty farmy jsou známé po celé Velké Británii, k dostání jsou v několika obchodech v Londýně, kde je zároveň i řeznictví. Na farmě chovají dobytek (Longhorn, Galloway), prasata (Tamworth, Old Spot, Berkshire a Middle White pigs) a ovce (Blackface, Swaledale a Dorset). Také obhospodařují cca 120 ha orné půdy, kde pěstují ječmen, oves, pšenici a krmnou řepu. Jsou soběstační v produkci krmiv pro vlastní zvířata, coţ jim dává velkou volnost v plánování a také velmi pomáhá v ekonomice podniku. Farma samotná sestává z několika středisek, z nichţ kaţdé se specializuje na jinou produkci – prasata, ovce, skot. Navštívili jsme bourárnu s chlazením a zráním masa. Přítomní řezníci nám vysvětlovali zásady zrání masa, kvalitativní charakteristiky masa, moţnosti bourání a zpracování masa apod. Na rozdíl od výkupu masa v ČR, kde je často sádlo z důvodu výkupu okrajováno, zde je tuk na mase ponecháván a zákazníkům jsou vysvětlovány výhody práce s takovým masem, pečení, smaţení apod. Farmář odbytuje své vlastní maso do výrobků, přičemţ je pouze na něm, v jaké kvalitě to provede. Zá k a z n í c i ( a ť j i ţ p ř i n á k u p u v obchodech, nebo při dobytu do restaurací) jsou zvyklí na vysokou kvalitu masa a masných výrobků z farmy, takţe je v podstatě nemoţné, aby se někdo snaţil jít cestou kvantity před kvalitou.
Podpora prodeje Velmi nás zaujaly aktivity, kterými se farma se svou produkcí přibliţuje zákazníkům. Spolupracují s několika vynikajícími restauracemi v Londýně, kde jsou kuchaři i číšníci schopni zákazníkům vysvětlit, jaké maso bylo na jídlo
pouţito, jak byla zvířata chována, jaké „fígle― pouţít, aby jídlo bylo vynikající apod. Pořádají také řeznické kurzy pod vedením vlastních řezníků, kde se účast-
níci učí zpracovat jateční tělo na maso a masné produkty. Oblíbené jsou kurzy výroby klobás dle vlastních receptů.
Sobota 10. listopadu Tento den jsme věnovali propojení zemědělského hospodaření a agroenvironmentálních opatření (AEO) na farmě v Myton on Swale . Přivítal nás majitel farmy Nick Ramsden. Statek byl vybudován v roce 1870, v době velké průmyslové revoluce. Na svou dobu byla farma velmi moderní – rozvod vody po farmě, parní stroj apod. Ve 20. letech na farmě začali ve velké pěstovat cukrovou řepu. Oblast, půdní a podnebné podmínky, je pro cukrovku velmi vhodná. Většina cukrovarů však byla postupem času uzavřena, přepravní vzdálenosti byly příliš velké, a tudíţ cca před 7 lety bylo pěstování cukrovky ukončeno. Dříve také pěstovali cca 15 ha brambor – v současné době je to však neekonomické, místo brambor tak pěstují mrkev (jsou zde vhodné lehké písčité půdy). V době 1. světové války zde na farmě byli chováni a trénováni vojenští koně. Prostory farmy jsou pomalu v rámci AEO titulu „Obnova historických budov― rekonstruovány tak, aby zde mohli koně být opět ustájeni. V Anglii je po-
měrně běţné stěhovat se za prací, takţe po vybudování ubytovacích kapacit bude moţné nabídnout dlouhodobé bydlení a zájemci si budou moci přivézt i své koně. V současnosti zde pěstují pšenici, ječmen, řepku, kukuřici, krmnou řepu pro ovce a mléčné krávy. Chovají ovce a skot. Nejdůleţitější součástí naší návštěvy byla prohlídka farmy. Pan Ramsden se kromě samotného zemědělského hospodaření věnuje hodně agroenvironmentálním opatřením (AEO). Celé území farmy v záplavovém území řeky, je zde hodně vlhkých, extenzivních luk. Ty, stejně jako intenzivnější louky, nejsou hnojeny.
hojné vyuţívání AEO titulů; cca 20 ha z rozlohy farmy bylo vyjmuto z produkční funkce údrţba pastvin – stromy, které na pastvinách rostou, musí být ponechány na místě. Pokud uhynou a musí být pokáceny (stáří, zdravotní stav), farmář má za povinnost ponechat mrtvé dřevo na místě a vysadit nové stromy právo přístupu do krajiny – v rámci AEO titulu je moţné financovat zřizování bran a branek v plotech, aby se veřejnost mohla dostat do krajiny. Farmář nesmí na takové pastviny pouštět nebezpečné kategorie zvířat (např. býky) extenzivní vlhké louky – seč kaţdoročně, min. té části, která je vhodná ke zpracování. Vlhké louky jsou v této části Yorkshire velmi časté a dbá se o jejich údrţbu AEO dogwalk, horseride – to jsou speciální opatření, v rámci kterých můţe farmář na svých pozemcích zřídit plochy na procházky se psy (dogwalk), nebo na vyjíţďky na koni (horseride). Farmář vyuţil druhé moţnosti –
z projektu bylo moţné uhradit úpravy půdy, travní semeno a materiál na plot. Práce z projektového opatření není hrazena AEO podpora bahňáků na orné půdě – ponechané neposekané pole kukuřice (pás cca 20 široký), vynechané nezpracované plochy na orné půdě v obilí (skylark plots) – podpora čejky na orné půdě AEO zakládání a údrţba ţivých plotů – ţivé ploty jsou tradiční součástí zemědělské krajiny ve velké Británii (spolu s kamennými zídkami) velká otevřenost farmy vůči veřejnosti – exkurze na farmy jsou velice populární, je o ně velký zájem (výchova veřejnosti) – i na tyto akce farmář čerpá finanční podporu
Návštěva Yorku
V rámci programu odborné stáţe jsme navštívili historické město York se slavnou katedrálou, historickou ulici Shambles, muzeem Vikingů apod.
neděle 11. listopadu
V neděli jsme si uţili hezký den, počasí se opravdu povedlo. Navštívili jsme Sunflours Hutts farm, biofarmu se zpracováním a odbytem. Věnoval se nám majitel farmy Mark Exelby, který nás provedl nejenom samotnou farmou, ale také blízkou botanickou zahradou, kterou zřídil majitel půdy, na které pan Exelby hospodaří. Na farmě jsou chovány ovce (místní plemeno s „modrou barvou―) a masný dobytek kříţenci. Pan Exelby se věnuje šlechtění kříţenců Limousine a Belgického modrobílého. Výběr býků pro inseminaci je přednostně prováděn na základě velikosti potomků a snadnosti porodu. Šlechtění pan Exelby dělá hlavně z důvodu snadnějšího zacházení se zvířaty, ta jsou menší a mají přitom lepší konverzi krmiv. Navíc, zvířata v poslední fázi výkrmu dokáţí hodně rychle přibrat. Maso je kvalitní a je pro něj dobrý odbyt. Zvířata jsou zapouštěna tak, aby se porody odehrávaly v květnu. Pokud kráva po inseminaci nezabřezne, vyuţívají plemenného býka Limousine. Výběh pro skot je zastýlán dřevěnou štěpkou – nedochází pak k utuţení terénu v zimovišti, ani při
dešti ze zimoviště nic neodtéká. Dřevěnou štěpku pouţívají i na lesních cestách a na stezkách pro zvířata na farmě. Farmář se věnuje také šlechtění ovcí. Kaţdé tři týdny provádí samosledování parazitů pomocí sklíčka a mikroskopu. Veterinární sluţby (které jsou jako všechny ve Velké Británii velmi drahé) vyuţívá farmář aţ ve chvíli, kdy je to opravdu potřeba. Ovce jsou čipovány, nejsou nijak přikrmovány, plodnost 1,67. Jehňata jsou prodávána na dokrmení, do konvence. Prošli jsme pozemky celé farmy a s panem Exelbym jsme diskutovali nad problematikou zpracování a odbytu bioprodukce, postoji anglických zemědělců ke zpracování na farmách, problematice nájmů zemědělské půdy, hospodaření na orné půdě (osevní postupy apod.) aj. Jako na všech předchozích farmách s ornou půdou, i zde byly vhodné plochy OP (s krmnou brukví vodnicí) přepásány ovcemi. Ovce tyto plochy zároveň vyhnojí. Pan Exelby si před několika lety pořídil malý mlýn z druhé ruky. Na základě rad a zkušeností svých kolegů si provedl ve svém okolí malou analýzu a přemýšlel nad tím, jakým způsobem odbytovat vlastní obilí, na které nebyly dobré výkupní ceny. Rozhodl se zpracovávat vlastní produkci na farmě tak, aby mohl ovlivňovat cenu koncové produkce a zároveň nabídnout zákazníkům to, co chtějí a o co je zájem. I toto je typický přístup pro anglické farmáře – hledat nové moţnosti odbytu, zkoušet nové metody zpracování, nakupovat vybavení třeba i z druhé ruky apod. V mlýně je tedy pan Exelby schopen produkovat svou vlastní biomouku. Nakupuje také mouky a míchá je. Na trh pak dodává směsi mouk pro domácí pečení chleba apod. doţivotní nájem – 4 000 liber/ha. Běţné nájmy ve Velké Británii se pohybují aţ ve výši 10 000 liber/ha (včetně budov a příslušenství) pan Exelby vyuţívá AEO podpory, kromě jiného také na údrţbu a opravu tradičních kamenných zídek na farmě jsou některé plochy určeny
také k odchovu baţantů. Ti jsou nakupování z baţantnic, několik týdnů jsou na farmě, kde je pak farmář můţe lovit. Kaţdý majitel půdy ve Velké Británii má právo lovu, které vyuţívá buď on sám, nebo toto právo můţe na základě smlouvy někomu postoupit na farmě vyuţívají vlastní vodu, kterou čistí (včetně vyuţití UV lampy) a domácí vodárnou ji rozvádějí po celé farmě. Tato voda je vyuţívána i v sousední botanické zahradě.
pondělí 12. listopadu
Tento den jsme věnovali dalším odbytovým moţnostem na farmách – bedýnkové systémy, přímý prodej z farmy, komunitní zemědělství apod. První jsme navštívili biofarmu Swillington Organic Farm paní Jo Cartwright (www.swillingtonorganicfarm.co.uk). Majitelka farmy se věnuje pěstování zeleniny, krmných obilnin, chovu vepřů, brojlerových kuřat a krůt. Obhospodařováno je cca 100 ha, jsou zde vyuţívány AEO podpory, je zde moţnost přijet si na farmu zachytat ryby (o provoz rybní-
ků se stará manţel paní Jo). Toto je hojně vyuţíváno, i v době naší návštěvy bylo u rybníka i přes špatné počasí několik rybářů. Kuřata (brojleři) jsou vykrmována 10 týdnů, zabíjí se na farmě, porcují, balí a prodávají zákazníkům. Na farmě není odchovna, malá kuřátka pro výkrm jsou kupována jinde. Prasata jsou odchovávána venku, na travních porostech, v rodinách s kancem (přirozená plemenitba). Krmiva nakupuje od externí firmy, přidává mláto. Zabíjena jsou na nedalekých jatkách (měsíčně zabíjí: 1 býk, 3 ovce, 5 prasat/týden + 300 kuřat za měsíc), na farmě je bourárna, kde maso i zpracovávají. Bourárna je velmi jednoduchá, ale funkční, vyhovující poţadavkům. Její stavba a vybavení byly financovány z Programu rozvoje venkova. Bourání masa provádí farmářka sama, s pomocí najatého řezníka. Bourárna je vyuţívána také pro skot, který na jatka odchází ve věku do 30 měsíců, při váze cca 500 kg. Jde o kříţence plemen Hereford a Aberdeen Angus. Při procházce na farmě jsme se sešli
také s poradcem pro AEO podpory Ianem Bowesem z vládní agentury Natural England. Ukázal nám, jakým způsobem se dělá poradenství v terénu, představil nám některé speciální opatření, která provedla na farmě paní JO: oplocení pastvin – dřevěné ploty, výstavba rybníků, rekonstrukce historických budov a prostor na farmě (v tomto případě šlo o projekt na rekonstrukci cca 200 let staré ledárny). I tato farma se zaměřuje na exkurze, takţe tyto rekonstruované prostory jsou přístupné veřejnosti. veškerá produkce je prodána z farmy a v okruhu 40 km reklama – letáky, web část produkce je dodávána i do malých místních restaurací krůty – nákup v 6 týdnech, nutno umístnit co nejdál od slepic (kvůli infekcím), výkrm aţ do váhy 15 kg/1pták, po zabití visí 3 týdny v teplotě lehce nad nulou (správné vyzrání), cena – 36 liber/krůta maso je moţné zakoupit prostřednictvím bedýnkového systému – bedýnky
chy pro ptáky (vynechané plochy na orné půdě, jiné managamenty sečí apod.), pečují o ţivé ploty apod. Hlavní produkcí farmy je tedy zelenina, pěstovaná na cca 33 ha. Pro pěstování aţ 50 různých odrůd vyuţívají i velké fóliovníky tak, aby po většinu sezóny byli schopni na trh dodávat zeleninu. Další zeleninu a ovoce nakupují tak, aby dokázali pro své zákazníky sestavovat širokou paletu bedýnek, od malých salátových (mrkev, cibule, špenát, zelené papriky, rajčata, avokádo), aţ po velké mixované (brambory, cibule, mrkev, tuřín, pastiňák, červené zelí, chřest, růţičková kapusta, jablka, banány pomeranče, mandarinky a ananas).
děleny dle velikosti a obsahu komunitní zahrada – zákazníci si od paní Jo nakupují roční podíly (malý, velký), kaţdý týden přichází podílníci a dle cedule (určené mnoţství dle velikosti nároku) si berou vypěstované produkty, na zahradě pracuje paní Jo a další 2 zaměstnankyně
St. Helen’s Farm
Další navštívenou farmou byla biofarma St. Helen’s Farm (www.theorganicpantry.co.uk), kde se věnují pěstování a odbytu ovoce a zeleniny, je zde i skvěle vybavená faremní prodejna. Farma je zapojena mj. do odbytových moţností prostřednictvím
programu „Delicious Yorkshire― (www.deliciouslyorkshire.co.uk) – něco podobného, jako naše regionální značky a Klasa dohromady). Na orné půdě hospodaří v 6-ti letém osevním postupu – 2 roky jetelotravní směs, 2 roky zelenina, 2 roky pšenice (celkem 110 ha). Půda je zde zásaditá, propustná, nevýhodou je její vysoká skeletovitost. S vodou problémy nejsou, farma se rozkládá na pozemcích v okolí řeky Wharfe. Jedno z polí, s plochou cca 8 ha, poskytuje ţivotní prostředí pro více neţ 54 druhů ptáků. Spousta pozemků farmy (včetně toho), je součástí dotací v rámci AEO, v Anglii zvaného Higher level Stewardship. Jsou zde plo-
zeleninu, ovoce a další produkty (pečivo, sýry apod.) odebírá více neţ 300 stálých zákazníků – komunikace přes e-mail (kaţdý týden rozesílají info o tom, co se na farmě děje, ke staţení jsou recepty apod.) více neţ 20% produkce farmy je odbytováno prostřednictvím bedýnkového systému, zbytek jde přes faremní obchod, místní obchody a restaurace zákazníci jsou průběţně informováni o tom, jaké je počasí, jaká je sezóna, co se na farmě urodilo apod. tak, aby mohli případně změnit objednávky. Zároveň farma dělá speciální akce z hlediska odbytu (kdyţ se něčeho urodí víc, je to za niţší cenu apod.). Mají dobré vztahy se zákazníky, ti v sezóně pomáhají např. tím, ţe si dělají větší objednávky při nadprodukci rodina začala farmařit před 12 lety z ničeho – neměli ţádné informace, vše se učili za pochodu. Majitel farmy byl původně manaţerem obrovské intenzivní prasečí farmy pro sazenice vyuţívají kupovaný substrát, hnojí kompostem z nedaleké drůbeţárny jetel v rámci osevního postupu v 1. roce mulčují, 2. rok dělají senáţ (prodej), zbytek zaorávají zelenina v rámci osevního postupu – v 1. roce košťáloviny, ve 2. roce saláty apod. meziplodiny nepěstují
úterý 13. listopadu
První návštěva toho dne nás zavedla na velmi známou High Jervaulx Farm v Brymoru, kde mléko z dojených krav (Guernsey) zpracovávají na vynikající zmrzlinu. Krávy (cca 80 ks) se pasou na místních pastvinách, v zimě jsou krmeny siláţí. Farma je jednou z mála, která originálně zpracovává mléko na zmrzlinu přímo ve svých prostorách. Farmu zaloţila rodina Moore v roce 1984, shodou okolností zrovna v době, kdy byly ve Velké Británii zaváděny mléčné kvóty. Pan Moore stál před otázkou, jak odbytovat vysoce kvalitní mléko. Původně tedy začali hospodařit ve vesnici Weeton. Zmzlina byla velmi kvalitní produkt, měla rychlý úspěch, takţe Moorovi obchodně rychle přerostli své okolí. Skoro dva roky hledali nové místo, kde hospodařit. Nakonec našli starou farmu High Jervaulx, leţící nedaleko Wensleydale, kde je vyráběn slavný stejnojmenný yorkshirský sýr. Do této sýrárny také farmář dodává případné přebytky mléka. Na farmě pracuje celá rodina – Brian Moore a jeho manţelka Brenda, syn Robert a jeho manţelka Diane a několik zaměstnanců na plný a částečný úvazek. V salonu je moţné si vybrat aţ z 35 příchutí zmrzliny a sorbetů. Kaţdá příchuť má dlouhou pouť, neţ se dostane k zákazníkům – nejdřív si Moorovi doma příchuť vyzkoušejí. Pokud jsou s ní spokojeni, vyrobí se zkušební várka cca 40 litrů. Tu si vyzkouší všichni zaměstnanci, a pokud je příchuť i poté vyhodnocena pozitivně, další várka (cca 70-100 litrů) je k dispozici v salonu. Prodavači zaznamenávají reakce zákazníků a ty jsou poté vyhodnocovány. Úspěšná příchuť je poté pojmenována, je připraven obal, etiketa apod., vše tedy k prodeji. kromě samotné zmrzliny lze na farmě zakoupit tradiční sýry Wensleydale, šlehačku, dárkově balené zmrzlinové kartony, zmrzlinové dorty apod. zmrzlinu lze zakoupit v mnoha prodejnách a restauracích po celém Yorkshire podporu prodeje provádějí i pomocí
podpory nových obchodníků – jsou schopni jim pomoci vybavit prodejnu, vyškolit jejich zaměstnance, seznámit je s dodavateli apod. nyní jiţ je farma velmi známá, odběratelé se často hlásí sami, byli také zapojeni v odbytových moţnostech prostřednictvím programu „Delicious Yorkshire―, ale upustili od této aktivity. (www.deliciouslyorkshire.co.uk)
Dales Farmers Network Naší další zastávkou byla schůzka se zástupcem neziskové organizace Yorkshire Dales Farmers Network (www.thefarmernetwork.co.uk) Andrewem Hattonem. YDFN je pobočka sítě na podporu farmářů z oblasti Yorkshire Dales, svou činnost zahájila v srpnu 2010. Kaţdý člen platí roční poplatek ve výši 40 liber (cca 1 300 Kč), je moţné se stát i spolupracujícím subjektem, s nárokem na výhody členství, bez hlasovacího práva. Filozofií organizace je spolupráce zemědělců, vyuţívání společných výhod (niţší ceny vstupů – PHM, hnojiva apod.), společný postup při změnách legislativy a předpisů, ochrany ţivotního prostředí apod., velkou výhodou je také společný postup při odbytu produkce členů organizace. Organizace také pořádá pro své členy vzdělávací akce (semináře, tréninky), pomáhá s plněním podmínek hospodaření (Cross Compliance, podklady na
ochranu půdy před erozí „Soil Protection Review―, plnění podmínek GAEC, plnění podmínek vodní rámcové směrnice „Water Framework & Nitrate Regulations record― a další). Svým členům také organizace pomáhá získat finanční podporu na projekty, nabízí společnou burzu práce apod.
středa 14. listopadu S naším kolegou Philem Lythem jsme navštívili velkou mléčnou biofarmu Flasby Estate, kde jsme se setkali s jejím manaţerem Jonathanem Wiltonem. Na farmě chovají celkem 270 ks mléčných krav, hlavně holštýnského plemene, průměrná dojivost cca 7 000 l/ks. Provádějí zároveň převodné kříţení z holštýnského plemena na plemeno červenostrakaté. Důvodem je lepší konverze ţivin v ekologickém zemědělství a niţší náročnost plemene. Krávy jsou ustájeny v boxech s vyhrnovací uličkou, leţí na speciálních matracích z pilin, které zabraňují tomu, aby kráva leţela ve vlhku. Zároveň je zde také tenká vrstva mletého vápence, která pomáhá matraci desinfikovat. Krmení zvířat mají z vlastních zdrojů, vše si pěstují na farmě. Pan Wilton s námi prošel veškeré prostory farmy, všude bylo velmi čisto, krávy byly klidné a bylo vidět, ţe jsou v dobré kondici. Velmi zajímavé pro nás byly prostory na uskladnění krmiv a hlavně siláţe.
Ta byla v hale, pod střechou, očkována mikroorganismy. Siláţ byla čistá, v dobrém stavu. V Anglii se čím dál častěji vyuţívají haly pro siláţování, senáţování. Pokud se hala kvalitně přikryje, jde o nejefektivnější a nejlevnější moţnost stavby uskladňovacích kapacit.
Mlékařské družstvo
Mlékařská druţstva jsou velkou pomocí pro odbyt mléka v Anglii. Pro farmáře z biofarem je moţnost zapojit se do mlékařského biodruţstva OMSCo, jehoţ je pan Wilton shodou okolností zakládajícím členem. Ani to však nezabránilo tomu, aby byl při plánování svozů biomléka do OMSCo odmítnut, vzhledem k příliš velké vzdálenosti do jakéhokoli svozového místa biodruţstva. Na farmě je plánována bioplynová stanice, jejíţ produkce (elektřina a teplo) by se přednostně vyuţívaly na farmě. Do bioplynové stanice by šla kejda skotu, neuvaţují vůbec o tom, ţe by pěstovali kukuřici či jiné plodiny. Poslední exkurzí pro nás byla návštěva organizace „Fodder ― (www.fodderweb.co.uk), kde jsme se setkali se zástupci Nigelem Pullingem a
Billem Cowlingem. Fodder je celoanglické sdruţení farmářů, něco mezi naším Zemědělským svazem a Asociací soukromých zemědělců. Pomáhá zemědělcům v propagaci, sdruţuje je a zastupuje, stará se o jejich vzdělávání. Provozují obrovské zemědělské centrum na okraji města Harrogate, kde se kaţdoročně pořádá obrovská akce na propagaci zemědělství „Great Yorkshire Show―, které se pravidelně zúčastňují desetitisíce návštěvníků. (www.greatyorkshireshow.co.uk) V areálu centra má sdruţení reprezentativní kancelářskou budovu, postavenou mj. z obnovitelných zdrojů (dřevo), na izolaci byla pouţita ovčí vlna od členů sdruţení, recykluje se voda apod. Je zde také provozován velký obchod s farmářskými produkty, do kterého momentálně dodává své produkty cca 250 zemědělců a malých výrobců. Snahou je mít cca 85% z Yorkshire. Zástupci sdruţení radí zemědělcům a malým výrobcům se vzhledem produktů, jejich ceno u, pro pagací ap od. Všud e v prodejně visí velké fotografie zemědělců, kteří do prodejny dodávají své výrobky. Je to skvělá forma propagace
a je vidět, ţe zemědělci a malí výrobci jsou na své produkty pyšní. O potřeby členů sdruţení, zemědělců a malých výrobců se stará tým více neţ 40 lidí, včetně 4 řezníků (mají zde i učně, aby bylo komu předat řeznické znalosti), 5 kuchařů, tým, který pečuje o kavárnu a tým, který se stará o obchod. Všichni jsou obeznámeni se zboţím, které lze v obchodě zakoupit, znají dodavatele a jednotlivé produkty, umí poradit a jsou velmi přátelští. Průměrná trţba na zákazníka je 15-20 liber, kaţdoročně do obchodu zavítá cca 100 000 zákazníků, obrat obchodu se pohybuje kolem 2 mil. liber/rok.
Závěr
Celá stáţ byla velmi dobře připravena a přivezli jsme si velké mnoţství informací a kontaktů. Angličtí farmáři se s námi podělili o mnoho ze svého knowhow a je jen na nás, zda toho dokáţeme vyuţít a přenést alespoň část znalostí k nám do ČR. Další praktická stáţ ve Velké Británii je plánována na rok 2013 (jaro či léto). Pokud vás informace zaujaly, sledujte nás a dozvíte se brzo více. Marcela Raabová, Milan Kouřil
Půlstoletí kalendáře Výsevní dny podle Marie Thunové, který pro rok 2013 vydává PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců
V
ychází kalendář konstelací pro zahrádkáře a zemědělce - Výsevní dny podle Marie Thunové 2013. Poradí, jak v nadcházejícím roce pracovat na zahradě i na poli podle přírodních kosmických rytmů a uvádí příznivé dny pro včelaře. Výsevní dny 2013 sestavili a vypracovali Matthias K. Thun a Christina Schmidt-Rüdtová. V překladu Radomila Hradila je vydává PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců. Výsevní dny vyuţívají někteří příznivci biodynamického zemědělství jiţ půl století. „Ekologické zemědělství je v souladu s přírodou. Vyuţívání biodynamiky, tedy toho, ţe při práci s rostlinami je brán zřetel na příslušnou konstelaci, základní principy ekozemědělství doplňuje,― uvedla Kateřina Nesrstová, manaţerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců. Podobně jako v Česku velmi oblíbený a všude dostupný Lunární kalendář Krásné paní, jeţ radí ţenám, kdy stříhat vlasy a kdy drţet půst, Výsevní dny usnadňují načasování jednotlivých kroků, jeţ musí v průběhu roku učinit pěstitel. Přehledná příručka Výsevní dny vycházejí v češtině v úplné verzi, vydávané Svazem PRO-BIO, od roku 1995. „Spolupráce byla navázána jiţ v polovině devadesátých let. Na pozvání Svazu PRO-BIO, tehdy existující biodynamické sekce, navštívila MariaThunová se synem Matthiasem v prosinci 1994 Českou republiku. Přednášela v Brně a Šumperku. Při té příleţitosti byla podepsána smlouva mezi dnes jiţ zesnulou autorkou a svazem o vydávání Výsevních dní v českém jazyce,― uvedl překladatel a propagátor biodynamického zemědělství Radomil Hradil. V Německu vychází tato příručka uţ 50 let. Maria Thunová a její spolupracovníci šest desítek let provádějí výzkum a polní pokusy, ve kterých vliv konstelací na růst rostlin ověřují. Letos v únoru
Maria Thunová ve věku nedoţitých 90 let zemřela a autory Výsevních dní, které ovšem stále nesou její jméno, jsou tak její syn a dcera. Výsevní dny 2013 je tedy jiţ 19. ročník vydaný česky PRO-BIO Svazem ekologických zemědělců. Do té doby překládali a šířili se souhlasem autorky manţelé Štefkovi ze Zlína tabulkovou část Výsevních dní. Biodynamické zemědělství je nejstarší způsob alternativního (ekologického) zemědělství, existující od roku 1924. Jeho zakladatelem je rakouský filosof Rudolf Steiner (1861-1925). Vyznačuje se mj. pouţíváním speciálních homeopatických preparátů na půdu, rostliny a do statkových hnojiv, homeopatickými metodami regulace chorob a škůdců atd. Biodynamické podniky jsou sdruţeny v národních svazech Demeter, coţ je zároveň chráněná známka takto vypěstovaných produktů. Drţitelé licence Demeter se nacházejí ve všech koutech světa. V současnosti hospodaří tímto způsobem celosvětově asi 4 tisíce podniků. Tento typ zemědělství má napojení i na waldorfské školství, antroposofickou medicínu (například firmy Weleda, péči o mentálně postiţené, tzv. hnutí Camphillů). V České republice tak hospodaří například Camphill České Kopisty nebo Vinné sklepy Kutná Hora. (syh)
Překladatel Výsevních dnů a spisovatel Radomil Hradil dodnes vzpomíná na čočkové karbanátky Marie Thunové Rozhovor
P
řekladatel Výsevních dní podle Marie Thunové Radomil Hradil absolvoval Vysokou školu zemědělskou v Brně (dnes MZLU). Byl u začátků ekologického zemědělství v České republice. Zkušenosti nasbíral v biodynamickém a ekologickém zemědělství v tuzemsku i zahraničí. Podílel se na výzkumech Marie Thunové. Blízké mu jsou téţ přírodní zahrady a waldorfská pedagogika. Je spoluzakladatelem domova pro lidi s mentálním postiţením Camphill České Kopisty. Přeloţil desítky knih převáţně s anthroposofickou tematikou. Je autorem či spoluautorem a vydavatelem řady publikací např: Česká biozahrada, Biozahrada, Průvodce českou anthroposofií, Lidstvo na rozcestí, Duše rostlin, Duše měst a dalších. Jeho jméno je samozřejmě spojeno i se Svazem PRO-BIO.
Pocházím z Hané, z malorolnické rodiny, a odmalička jsem měl vztah k pěstování rostlin na zahradě i na záhumenku a k domácím a hospodářským zvířatům, která jsme chovali. Otec byl navíc ptáčkař a holubář, a tak jsem se o exotické, ale i naše drobné ptactvo (číţky, zvonohlíky, hýly) a hejno holubů staral spolu s ním. A uţ jako malý kluk jsem ve sklenicích, teráriích, krabicích a klíckách „choval― (většinou ale, jak dnes uţ vím, trápil) všelijaké ţivočichy: čolky, mloky, pulce, škeble, rosničky, ještěrky, brouky, dokonce i ţíţaly a mravence. A samozřejmě jsem choval ţelvy, morčata, křečky. Takţe bylo přirozené, ţe jsem šel na střední zemědělskou školu a pak na vysokou. Tam nás ovšem připravovali na kariéru konvenčních zemědělců se vším všudy. Teprve
na vysoké, kde jsem studoval specializaci integrovaná ochrana rostlin, začalo v posledních letech před revolucí prosakovat něco o tom, ţe existují i směry ekologické. V roce 1990 jsem promoval a na jaře 1991 odešel do biodynamického zahradnictví Willmann v Německu, kde jsem strávil celkem tři roky. Pak uţ bylo to směřování jasné.
Na ty úplně první začátky byste se museli zeptat nejspíš Jirky Urbana, který s tím začínal v zemědělské praxi uţ před revolucí, nebo Milana Drgáče, Martina Hutaře a dalších našich průkopníků. Já jsem se musel z Německa na rok a něco vrátit kvůli vojně. Podařilo se mi domluvit si na Svazu PRO-BIO moţnost „civilky― na svazových farmách, takţe jsem v letech 1993 a 1994 pracoval u tehdejšího člena svazu Martina Macháčka v Lubníku u Lanškrouna a u Sta nd y Da ňk a v J ano u šo vě v Jeseníkách. Jako kaţdý začátek byly i tyto doby těţké, zemědělci se protloukali, jak se dalo, ţili často v naprostém provizoriu, vše bylo zároveň ale nesené velkým nadšením, které se později vytrácívá.
Vlastně jsem byl u toho jen první desetiletí, hodně jsem se svazem spolupracoval na vzdělávání zemědělců a prodejců biopotravin, jako tlumočník je doprovázel na exkurzích a seminářích. Připravoval jsem také publikaci Decennium, shrnující prvních deset let existence Svazu PRO-BIO. V roce 2003 jsem pak odešel do vznikajícího projektu Camphill České Kopisty, spojujícího ekolo-
gické, resp. biodynamické zemědělství s péčí o mentálně postiţené. Co se týče svazu, řekl bych, ţe v jeho činnosti, tak jako v celém ekologickém zemědělství, byl a je patrný posun od péče o půdu, rostliny a zvířata k papírování, studování předpisů, vyplňování formulářů, podávání ţádostí atd. Ale to je trend, podle mého názoru dosti zhoubný, který zasáhl i jiné obory, včetně sociální péče, a vlastně prolézá a dusí celou společnost a lidskou tvořivost.
Tenkrát, v roce 1994, jsme ještě s Petrem Dostálkem pozvali paní Thunovou a jejího syna Matthiase na přednášky do Brna a Šumperka. Výsevní dny jsem znal z Německa, kde jsme s nimi v zahradnictví pracovali, a v Německu jsem také navštívil jeden víkendový seminář s jejich autorkou. Absolvoval jsem ovšem i pokračující kurz geocentrické astronomie, na které jsou Výsevní dny postavené. V Brně jsme se pak s paní Thunovou dohodli na tom, ţe Svaz PRO-BIO bude tuto publikaci vydávat v češtině. A v roce 1995 tak poprvé vyšly česky v kompletní podobě.
V roce 1998 jsem u paní Thunové v Dexbachu strávil několik měsíců, a bylo to velice podnětné období mého ţivota. Na práci paní Thunové mě vţdycky fascinovalo několik věcí, především obrovská důslednost a komplexnost. Kdyţ ověřovala vliv konstelací na
na ní hezké vzpomínky, hodně jsem se také spřátelil s jejím vnukem Nikolaiem, mým vrstevníkem, doktorem chemie, který vedl její moderní a výborně vybavenou laboratoř, a taky s jeho rodinou.
Neřekl bych. Snad jen formulace charakterizující jednotlivé měsíce jsou trochu jiné. Autoři spíše popisují, kde se nacházejí jednotlivé planety a jaké vlivy by to mohlo přinést, ale nepouštějí se do předpovědí, jaký ten který měsíc bude.
růst jednotlivých kulturních rostlin, tak zjišťovala nejen výnos v polních pokusech, ale v laboratoři pak také látkové sloţení sklizených produktů, navíc ovšem i jejich skladovatelnost a takzvané technologické vlastnosti, tedy vlastnosti olejů, pekařské vlastnosti obilovin ve srovnávajícím pečení atd. Kromě toho nechala část porostu v jednotlivých variantách na semeno, v dalším roce provedla neutrální přesev a sledovala vlastnosti rostlin i v této další generaci. U olejů se s manţelem malířem zabývali dokonce i jejich vlastnostmi při pouţití pro zhotovení olejových barev. Paní Thunová měla obrovskou vytrvalost.
Kdyţ jsem tam pracoval, táhla jí uţ pomalu osmdesátka, byla to taková venkovská energická a praktická, zároveň inteligentní a vzdělaná babička, taky starostlivá – dodnes vzpomínám na její čočkové karbanátky, nebo jak mě pobízela, abych si přidal jejího výborného těstovinového salátu. Pravidelně téţ sledovala – třebaţe na vesnici v hustých hesenských lesích, v obleţení vysoké a černé zvěře – dění ve světě, různé klimatické události a nakolik je jejich výskyt v souladu s děním na obloze. A hodně také po světě jezdila – v době, kdy jsem tam byl, vedla například seminář v Egyptě v iniciativě Sekem. Mám
Biodynamické zemědělství vzniklo v roce 1924 jako historicky první metoda takzvaného alternativního zemědělství. Podnět k jeho vzniku dal rakouský filosof, duchovní učitel a reformátor mnoha oborů lidské činnosti Rudolf Steiner. Z jeho podnětů vycházel také další Rakušan, lékař Karl König, který po válce zaloţil na britských ostrovech hnutí camphillských vesniček, rozšířené dnes do několika kontinentů. O biodynamice se dá říci, ţe je to nejen zemědělství pouţívající speciální homeopatické preparáty pro půdu, statková hnojiva a rostliny – to je její nejmarkantnější rys – ale ţe je to především přístup zaloţený na jiném pohledu na svět a na člověka. V tomto pohledu – nebo chcete-li filosofii – je člověk především duchovní bytostí obdařenou hmotným tělem, bytostí, která tady na Zemi není jen jednou (neboli: smrtí nic nekončí), a která má tady na Zemi také určité úkoly – kaţdý ten svůj, kvůli kterému se sem rodí. Také lidé v této inkarnaci postiţení jsou především lidé, lidské bytosti, a naším úkolem je postarat se o ně – tak jako se staráme o půdu, o rostliny, o zvířata, o potravu pro ostatní lidi. Kdyţ to shrnu, řekl bych, ţe úkolem zemědělství v tomto pojetí je poskytovat bliţním zdravé, vitální potraviny, pečovat o úrodnost půdy a zdraví krajiny, umoţňovat důstojný ţivot li-
dem, kteří v něm pracují a ţijí, a oţivovat také venkov, třeba pořádáním různých slavností, jako je tomu i v Českých Kopistech.
U mezinárodního svazu Demeter International jsou zaregistrovány tuším tři podniky v ČR, které prošly příslušnou kontrolou. Několik dalších podniků uplatňuje biodynamické principy a je ve spojení se zástupci zmíněného svazu Demeter a lze říci, ţe se tyto podniky zvolna připravují na certifikaci. Čili tuto známku můţe získat podnik, který se bude řídit směrnicemi Demeter a projde kontrolou.
Kdyţ si přečtete zdůvodnění, proč Bioinstitut dostal Bludný balvan, zjistíte, ţe starým pánům ze Sisyfa vadí nejen Rudolf Steiner (to je ovšem stará písnička), ale také to, ţe ekologické zemědělství odmítá umělá hnojiva, pesticidy a GMO, jejichţ „rozumné pouţívání neohroţuje ani krajinu ani organismy―, ba je dokonce „nezbytností pro výţivu lidské populace―. Zkrátka samé bludy. Tvrdí se tam například, ţe biopotraviny jsou předraţené a ţe mohou být (rozuměj: bývají) zdravotně škodlivější neţ konvenční potraviny – coţ je nesmysl (přesněji mylný apriorní předpoklad), který byl jiţ nesčetněkrát vyvrácen. Také se tam dočtete, ţe ekozemědělství a produkce biopotravin jsou hlavně byznys, čímţ chtějí říci okrádání naivních spotřebitelů. – No, já bych ty pány nejraději nahnal pracovat na pole nebo do chléva, aby přišli na jiné myšlenky… Jenom abych to uvedl na pravou míru: o mnoho řádů větším byznysem neţ ekozemědělství je výroba agrochemikálií a GMO a tito pánové jsou nejspíš buďto neinformovaní, anebo uplacení, aby napomáhali tomu skutečnému agrobyznysu. Jak se říká: kdyţ
někdo tvrdí takové věci, tak je buď hloupý, nebo navedený. Kaţdý ať sám zváţí, co je v tomto případě pravděpodobnější.
Kdo chce proniknout hlouběji do souvislostí ţivota rostlin a půdy, tomu mohu doporučit knihu W. D. Storla „Zahrada jako mikrokosmos―, která vyšla v nakladatelství Eminent jiţ před deseti lety. Je vynikající. Velmi zajímavá je téţ „Kooperace s přírodou― E. Braunrotha, kterou jsme v roce 2001 vydali ve Fabule, je ovšem bohuţel rozebraná. Za prostudování stojí také „Zahrádkářova čítanka― L. Přikryla. To je kniha, která je natolik prozíravá, ţe i kdyţ byla napsána jiţ v roce 1948, neměla za „totáče― šanci na vydání. Teprve před dvěma lety jsem ji vydal v nakladatelství Fabula. Momentálně uţ je sice rozebraná, ale připravujeme dotisk.
Dál budu příleţitostně přednášet, vést semináře k různým tématům, tlumočit pro ekozemědělce, pro Bioinstitut teď překládám broţuru o úrodnosti půdy; především ale budu připravovat k vydání různé knihy, a to nejen od Rudolfa Steinera. Momentálně například jednáme s americkou biodynamickou asociací o moţnosti licenčního vydání praktické publikace o přirozeném chovu včel. S napětím také očekávám lednovou volbu prezidenta. V letošním roce jsem vydal knihu, kterou jsme napsali spolu s Táňou Fischerovou jako dialog o cestách k proměně naší společnosti, a teď spolu s paní Fischerovou jezdíme tu a tam na besedy ke knize. Přál bych si ji za prezidentku – nejen proto, ţe má také blízko k myšlenkám Rudolfa Steinera, ale hlavně proto, ţe má jasnou mysl a srdce na pravém místě. Soucítí s lidmi i přírodními říšemi a myslím, ţe ekologičtí zemědělci by v ní měli velkou přímluvkyni. (syh)
Kontrolované zemědělství bez GMO významná přidaná hodnota ekologického hospodaření
G
eneticky modifikované plodiny nesmí kontaminovat ekologickou produkci. V tomto případě jsou za jedno jak znění legislativy, tak názory producentů i zpracovatelů biopotravin, a hlavně jejich konzumentů. Opatrnosti není nikdy dost. Posledním příspěvkem k diskuzi o GMO je výzkum univerzity v Caen, poukazující na moţná rizika geneticky modifikovaných plodin. Zmíněný výzkum poprvé zkoumal vliv GMO a pesticidů po delší dobu. Dva roky bylo sledováno celkem 200 pokusných potkanů rozdělených do třech skupin: jedna byla krmena jen GM kukuřicí NK603, druhá GM kukuřicí, která byla při pěstování ošetřena Roundupem, nejpouţívanějším herbicidem na světě, a třetí skupina běţnou kukuřicí ošetřenou herbicidem. Ukázalo se, ţe potkani celý ţivot krmení GM kukuřicí trpí nádory a mnohočetným poškozením orgánů. PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců dlouhodobě upozorňuje, ţe by spotřebitelé měli být vůči GM plodinám obezřetní. Závěry výzkumu byly rozporovány jinými vědci, takţe je nemůţeme brát bez připomínek jako směrodatné. „Nemáme v úmyslu vyvolávat paniku. Ovšem chceme upozornit ty, kdo jsou výzkumem znepokojeni podobně jako my, ţe mají díky kontrolovanému systému ekologického zemědělství bezpečnou alternativu v podobě biopotravin,― uvedla Kateřina Nesrstová, manaţerka PROBIO Svazu ekologických zemědělců. Ekologické zemědělství, jehoţ výsledkem jsou bioprodukty, si v České republice vymiňuje přísnější poţadavky na způsob pěstování GMO plodin. Izolační vzdálenost mezi pozemkem, na kterém jsou pěstovány GM plodiny a jiným pozemkem, kde se pěstují plodiny stejného druhu v reţimu ekologického zemědělství, musí být větší, neţ kdyby se jednalo o konvenční pole. Například
u kukuřice je to standardně minimálně 200 metrů. „Ekologičtí zemědělci navíc dodrţují i další bezpečnostní opatření, aby jejich plodiny nebyly neţádoucně kontaminovány. Nejčastěji se jedná o pěstování odlišných druhů plodin, nebo výsadbu bariér přenosu pylu jako jsou křoviny a stromy či oddělená doprava a skladování,― vyjmenovala Kateřina Nesrstová. Spotřebitelé by si však měli uvědomit, ţe geneticky upravené plodiny mohou být konzumovány jako součást řady potravin, aniţ by se o tom vědělo. „Např. GM sója a GM kukuřice mohou být obsaţeny v mnoha potravinářských výrobcích – od kukuřičných vloček, čokolády, sucharů, salátových dresinků, nealkoholických nápojů, pomazánek, hotových pokrmů aţ po margaríny, rostlinné oleje a různá dochucovadla,― varuje studie Bioinstitutu, o. p. s. Bohuţel legislativa nemyslí na informovanost spotřebitelů ve smyslu označování GM produktů nepřímo vyprodukovaných za pomoci GM plodin. „U nás jsou nejčastěji GM plodiny vyuţívány jako krmivo pro hospodářská zvířata. Ovšem maso, mléko, vejce od zvířat, která jsou vykrmována geneticky modifikovaným krmivem, označena být nemusí,― dodává Kateřina Nesrstová. Některé státy v Evropě se snaţí pěstování GM plodin zamezit, a to alespoň na vybraných územích. Tohoto práva regionů na tzv. GMO free zóny vyuţilo jiţ více neţ 280 regionů a 4700 obcí. (syh)
Potkani, kterým je podávána potrava obsahující NK603 – osivo různých odrůd tolerantní k postřiku Monsanto Roundup herbicidem – nebo kterým je podávána voda s Roundupem ve výši povolené v USA, umírají dříve neţ ti, kteří přijímají normální potravu. Trpí nádory mléčných ţláz, závaţným po-
škozením jater a ledvin. Výzkumy uvádějí, ţe 50% samců a 70% samic potkanů umírá předčasně, ve srovnání s 30% a 20% v kontrolní skupině. Poslední zkoušky na laboratorních potkanech mají podat realističtější a spolehlivější údaje o rizicích konzumace GM plodin. Pouze 90ti denní studie vztahující se na krmení potkanů, které tvoří základ pro schválení GM plodin, by nemusely být zcela vypovídající. Tři měsíce jsou pouze ekvivalent rané dospělosti u potkanů. Pěstování geneticky modifikovaných (GM) plodin se v jednotlivých státech Unie liší. V ČR se musí řídit následujícími předpisy: zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění novel č. 441/2005 Sb. a č. 291/2009 Sb. vyhláška č. 89/2006 Sb., o bliţších podmínkách pěstování geneticky modifikované odrůdy, ve znění vyhlášky č. 58/2010 Sb. zákon č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, ve znění zákona č. 346/2005 Sb. Nařízení Evropského parlamentu a Rady 1830/2003, o zpětné sledovatelnosti a označování geneticky modifikovaných organismů a zpětné sledovatelnosti potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných organismů a o změně směrnice 2001/18/ES GMO se nesmí pouţívat v ekologické produkci, ale prahové hodnoty vycházející z nařízení Rady č. 1829/2003 jsou stejné jako u konvenčního zemědělství, tedy 0,9 procenta. Zároveň však pro ekologickou produkci platí speciální podmínka, ţe výskyt GMO musí být co nejniţší a ţe prahové hodnoty platí výhradně a jen pro náhodný nebo „technicky nevyhnutelný výskyt― GMO. (syh)
Proč se vyplatí připlatit si za kvalitní maso nejen o svátcích? Kuchaři to ví
V
ánoční svátky a Silvestr patří ke dnům, kdy si častěji dopřáváme kvalitního jídla i pochoutek, za které jsme si leckdy ochotní i připlatit. Maso není výjimkou. Telecí řízky, roastbeef nebo tatarský biftek, připravený z masa skotu, jeţ ţil přirozeně na pastvě, patří nejen na sváteční stůl. Nyní je ten správný čas zamyslet se nad tím, proč nezačít konzumovat maso z ekologických chovů, u kterých se důsledně dbá na welfare zvířat, pravidelně i v nadcházejícím roce. Takové maso je sice draţší, ale existuje řada důvodů, proč se vyplatí. Specialista pro gastronomii PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců Michal Hugo Hromas je přesvědčen, ţe není těţké najít hned několik důvodů, proč zvolit maso z ekologického chovu. „Jsou to nejen etické nebo environmentální argumenty. Pokud se má nechat přesvědčit obyčejný smrtelník jako třeba já, proč zvolit maso, které je draţší, neţ to, co se prodává v plastových krabicích a na polystyrénových táccích v super, hyper a mega marketech, musí zapůsobit chuť a kvalita. A kdyţ uţ doma mám opravdovou kvalitu, rád jí nechávám promlouvat, aniţ bych – jak vţdycky říkal můj velký učitel - dal cokoliv zbytečně navíc. Jinými slovy, pokud dostanu do ruky opravdu pěkný kus masa, pokouším se ho pokazit co nejméně. Sám o sobě je vynikající,― říká Hugo Hromas a dodává, ţe zvolíte-li vhodnou úpravu, nemusíte si za pokrmy v biokvalitě nijak zvlášť připlatit.
Dobrou chuť
„Pokud chcete udělat dojem a čekáte při nějaké příleţitosti hosty, není třeba investovat právě do steaků o hmotnosti čtvrt kila na osobu. Levněji a přitom působivě se dá připravit například roštěná na způsob roastbeef,― radí Hromas. Falešná svíčková, nebo šál ze zadního
se dá pouţít při pozorné a dobré úpravě na vynikající domácí burger, nebo sekaný biftek, který propečeme středně, nebo ještě lépe – málo. V odborné hantýrce se tomu říká rare a medium rare. Podobným způsobem se připravuje jedno z nejoblíbenějších jídel Gerarda Depardieu – boeuf a la ficell, neboli hovězí na provázku. „Hezký kus roštěnce nebo zadního omotáme provázkem a ponoříme do horkého vývaru těsně pod bodem varu. Asi za deset minut stačí maso vyjmout, nakrájet na tenké plátky a podávat s křenem, hrubozrnnou hořčicí, zeleninou z vývaru a čerstvým pečivem,― doporučuje nejen pro Nový rok Hugo Hromas. Doplňuje, ţe dnes jsou velice populární i masa jako flank steak, spider steak, tzv. Veverka nebo tafel spitz – tabulová neboli květová špička. Poslední jmenovaná se podává podle vídeňské školy v talíři plném horkého hovězého vývaru, obloţená vařenou zeleninou a s jablečným křenem.
Nebýt krátkozrací
Cena masa z ekologického chovu není hledisko, které by mělo konzumenty zajímat v prvé řadě. Například Stanley A. Fishman, americký autor knih o tradičních způsobech zdravého vaření masa, říká: „Nikdo nerad platí vyšší ceny, ale já budu kupovat tolik masa z pasených zvířat jako vţdycky. Nebo ještě více, pokud to půjde. Proč? Protoţe chci, abych si toto maso mohl koupit
i v budoucnosti.― Uvědomuje si, ţe koupí podpoří farmáře, kteří dobytek chovají na pastvinách a ne ve velkokapacitních výkrmnách. Dobrý kuchař ví, ţe zvířata rostoucí venku, na pastvě, mají maso méně tučné, s hustší svalovinou a méně vodnaté. A zkušený spotřebitel zase ví, ţe toto maso prostě lépe chutná. Kateřina Nesrstová, manaţerka PROBIO Svazu ekologických zemědělců, upozorňuje, ţe v horských oblastech je ekologický způsob chovu skotu a ovcí přirozený. Budou-li zemědělské podpory přesměrovávány nevhodným způsobem např. na pěstování řepky a kukuřice pro bioplynové stanice, můţe se stát, ţe přijdeme jak o tuzemské kvalitní maso, tak o cenné lokality z hlediska ţivotního prostředí. „Nyní se připravuje nové programovací období zemědělské politiky, a protoţe někteří zemědělští podnikatelé nejsou pastevním chovům příliš nakloněni, snaţí se sníţit podpory pro toto odvětví a přesměrovat je bez ohledu na dopady pro ţivotní prostředí,― upozornila Kateřina Nesrstová. Ekologicky hospodařící sedláci apelují: Nedopusťme, aby plochy, kde lze něco pěstovat, byly rozorány, a místa, která nejsou úrodná, zarostla býlím. Nepřijděme o biodiverzitně bohaté louky a pastviny, o cennou půdu a chutné kvalitní maso ze zvířat ţijících přirozeným způsobem. (syh) http://pro-bio.cz/Projekt/BIO-Bistro/
Kvalitní hiohovězí na sváteční stůl
Na vánoční tabuli bramborový salát nikdy nechybí
B
ramborové recepty na saláty poskytla Zuzka Skoumalová z Klučova, čtenářka měsíčníku Bio. Říká, ţe ráda zkouší různé kombinace a navíc saláty mají výhodu, ţe se mohou jíst studené. Dobře se dají připravit dopředu, třeba kdyţ čekáme hosty. Vţdy vypadají slavnostně a mohou se kombinovat s různými smaţenými řízečky. A na štědrovečerním stole určitě nebude bramborový salát chybět ani u vás. Letos můţete zaexperimentovat a zkusit nový recept.
Bramborový salát s kukuřicí Potřeby: 1 kg brambor (uvařených a oloupaných), 1 cibule, 10 dkg sterilovaných okurek, 100 g hrášku, 100g celeru, 100 g mrkve, 100 g sterilované kukuřice, 4 vařená vejce
Na zálivku: 150 ml vody + 2 lţíce přírodního cukru + sůl + citronová šťáva + 2 lţíce oleje + mletý pepř Postup: Brambory nakrájíme na malé kostky. Přidáme nakrájenou cibuli a vejce. Uvaříme celer a mrkev, nakrájíme nadrobno. Dále přisypeme uvařený nebo sterilovaný hrášek a kukuřici. Zvlášť v nádobce promícháme zálivku, s kterou připravené suroviny promícháme a připravený salát dáme vychladit.
Bramborový salát s olivami – rychlý Potřeby: 1 kg brambor, 100 g zelených oliv, 1 cibule, 4 lţíce olivového oleje, 4 lţíce smetanového jogurtu, 1 kapie, 4 rajčata, 200 g balkánského sýra, čerstvá bazalka na ozdobení, Vegeta, italské koření
Postup: Předem uvařené brambory nakrájíme nadrobno a dáme do misky. Přidáme nakrájené olivy, rajčata a kapii. Pokapeme olivovým olejem, přidáme smetanový jogurt a dochutíme Vegetou a italským kořením. Promícháme, vychladíme. Rozdělíme na talíře a zdobíme strouhaným balkánským sýrem a čerstvou bazalkou.
Bramborový salát s jogurtovou zálivkou Potřeby: 1 kg brambor, 4 vejce, 1 sklenice sterilovaných okurek (0,7 l), 2 střední cibule, 300 g kořenové zeleniny (mrkev, petrţel, celer), 6 velkých lţic zakysaného smetanového jogurtu
Tip: Do bramborového salátu se zeleninou promíchejte majonézu s jogurtem a půl lžičkou sušeného yzopu. Yzop lékařský (Hyssopus officinalis) z kontrolovaného ekologického zemědělství produkují např. Abrlovi z Pavlova a prodávají jej jako jednodruhové koření.
Na zálivku: 1 lţíce medu, šťáva z půlky citronu, 3 lţíce oleje, 6 lţic vody, 3 lţíce hořčice, sůl Postup: Brambory uvaříme ve slupce, kořenovou zeleninu uvaříme doměkka, vejce natvrdo. Vše nakrájíme na menší kostky. Stejně tak nakrájíme okurky a cibuli. Pokud nechceme, aby cibule byla chuťově ostrá a salát nám má vydrţet ještě do druhého dne, tak cibuli raději krátce spaříme horkou vodou. V jiné misce umícháme zálivku. Nakonec opatrně promícháme suroviny na salát s jogurtem a zálivkou. Ochutnáme a podle potřeby dochutíme. Před podáváním necháme přibliţně tři hodiny uleţet.
Bramborový salát s fazolkami Potřeby: 1,5 kg brambor, 300 g sterilovaných okurek, 2 cibule, 200 g mrkve, 200 g petrţele, 150 g celeru, 150 g zeleného hrášku, 150 g zelených fazolek, 5 vařených vajec, 5 lţic majonézy, 5 lţic plnotučné hořčice, 5 lţic zakysané smetany, 5 lţic oleje, 5 lţic nálevu z okurek, sůl a pepř, na ozdobení petrţelka a kapie
Postup: Brambory uvaříme ve slupce, nejlépe den předem, necháme vychladnout a oloupeme. Pomocí kráječe nakrájíme nadrobno. Kořenovou zeleninu uvaříme v osolené vodě, nesmí být však příliš měkká. Nakrájíme ji na drobné kostečky, stejně tak i cibuli a uvařená vejce. Hrášek a zelené fazolky krátce povaříme. Fazolky nakrájíme na malé kousky. V misce smícháme majonézu, hořčici, zakysanou smetanu, olej, nálev z okurek, sůl a pepř. Takto připravenou zálivku lehce promícháme s připravenými bramborami, vejci a zeleninou. Hotový salát necháme v chladu několik hodin odleţet. Zdobíme petrţelkou a kapií.
Bramborový salát s jablky a olivami
Potřeby: 1 kg brambor, 2 jablka, 1 menší celer, 1 kelímek zakysané smetany, 100 g zelených oliv s papričkou uprostřed, 1 cibule, 100 g sterilovaného zeleného hrášku, sůl, pepř, rajčata a bazalka na ozdobení, citronová šťáva (na propláchnutí jablek) Postup: Brambory uvaříme, necháme vychladnout a pak nakrájíme. Celer nakrájíme na kostečky a krátce povaříme. Jablka oloupeme a nakrájíme na malé kostečky. Krátce je propláchneme ve vodě s citrónovou šťávou, aby nehnědla. Olivy nakrájíme na tenké plátky. Cibuli nakrájíme nadrobno. Všechny připravené suroviny dáme do misky. Přidáme hrášek. Posolíme a dochutíme pepřem. Přidáme zakysanou smetanu. Vše zlehka promícháme a necháme v chladu odleţet. Na talířích dozdobíme plátky rajčat a bazalkou.
První české biopivo uvedeno na náš trh
Ţ
atecký pivovar, spol. s r. o., uvedl na český pivní trh bio pivo Ţatec Sváteční speciál BIO. Nápoj vznikl ve spolupráci s Chmelařským institutem, s. r. o. „Jsme nadšeni, ţe i tak jsme první, kdo uvádí do oběhu první certifikované bio pivo uvařené v ČR. Zvolili jsme sváteční leţák,― vysvětlil Ing. Tomáš Lejsek, jednatel Ţateckého pivovaru. Chmelařský institut, s. r. o., jako komplexní privátní vědecko-výzkumné pracoviště v oblasti pěstování, sklizně a posklizňové úpravy chmele v posledních letech zaznamenával zejména ze zahraničí poptávku po českém chmelu v kvalitě „BIO―. Oproti jiným plodinám pěstovaným v ekologickém zemědělství však existovalo značné riziko finanční újmy při selhání zvaţované strategie pěstování. Existovala celá řada otázek, které bylo a stále je třeba experimentálně ověřit. Proto se Chmelařský institut přihlásil v roce 2010 do veřejné soutěţe výzkumu a vývoje, kterou vyhlásilo Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR v rámci programu TIP, s projektem nazvaným „České bio pivo―. Ministerstvo soutěţ vyhodnotilo a podpořilo řešení projektu formou spolufinancování. Projekt, ev. č. FR-TI3/376 „České bio pivo―, je řešen v letech 2011 aţ 2013. „Podpora našeho výzkumného projektu je podmíněna spoluprací s komerční sférou, proto jsme do projektu přizvali
dva komerční pivovary v roli spoluřešitelů: Ţatecký pivovar, spol. s r. o., ze Ţatce a Bohemia Regent, a. s., z Třeboně. Oba hned od prvních jednání spatřovaly v projektu zajímavou trţní příleţitost,― vyjasňuje Ing. Jiří Kořen, Ph. D., jednatel Chmelařského institutu.
Výzkum
„Mám velikou radost z toho, ţe se našemu výzkumu podařilo zpracovat technologii pěstování chmele v ekologickém zemědělství. V srpnu 2012 byl u 3 pěstitelů ve chmelařské oblasti Ţatecko a Tršicko sklizen první certifikovaný bio chmel, a to konkrétně u naší nejznámější odrůdy – Ţatecký poloraný červeňák. Pro nás chmelaře je dnešek významným milníkem. Právě 17.prosince bylo do oběhu uvedeno první certifikované české bio pivo,― dodal Jiří Kořen.Agrotechnika chmele se od současných pěstitelských způsobů zásadně neliší, rozdílnosti najdeme v legislativních omezeních, resp. zákazech. Obecně řečeno při pěstování nelze hnojit minerálními hnojivy ani pouţívat herbicidy. Regulace plevelů je zajišťována mechanickým způsobem, případně ruční okopávkou, dále hnůj musí pocházet z ekologických chovů zvířat či se maximálně vyuţívá tzv. zelené hnojení. I v ekologickém chmelařství totiţ existují povolené látky a přípravky, které lze k posílení přirozené odolnosti rostlin vyuţívat. (tz)
