Výroční zpráva za rok 2001

Výroční zpráva občanského sdružení TYTO za rok 2001

Výroční zpráva za rok 2001

TYTO Občanské sdružení pro ochranu přírody a krajiny zaregistrované Ministerstvem vnitra pod č.j. VS/1-1/46 345/01-R ze dne 07.03.2001 U stavu 223, 783 14 Bohuňovice IČO 26523141


1. Poděkování spolupracujícím organizacím Rád bych na tomto místě poděkoval všem organizacím, které se v roce 2001 podílely větší či menší měrou na činnosti občanského sdružení TYTO, byly jeho podporovateli a přispěvateli, nebo se přímo podílely na realizaci záchranných opatřeních v terénu. Jedná se o následující státní orgány či občanské nevládní organizace: Ministerstvo životního prostředí, Praha Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, ústředí Praha Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, středisko Olomouc Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, středisko Ústí nad Labem Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, středisko Praha Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, středisko Plzeň Město Olomouc Správa chráněné krajinné oblasti Jeseníky Správa chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví Sagittaria, sdružení pro ochranu přírody střední Moravy ČSOP Břeclav ČSOP Černovír ČSOP, 26/02 ZO ČSOP Plzeň Klub ochrany dravců a sov při sdružení Děti Země ZOO Ostrava ZOO Praha Skupina pro ochranu a výzkum sovy pálené v ČR Lesy České republiky, LS Albrechtice Lesy České republiky, LS Bruntál Lesy České republiky, LS Bystřice pod Hostýnem Lesy České republiky, LS Janovice Lesy České republiky, LS Jeseník Lesy České republiky, LS Loučná nad Desnou Lesy České republiky, LS Ruda na Moravě Lesy České republiky, LS Prostějov Lesy České republiky, LS Šternberk Okresní úřady v ČR Národní muzeum Praha Děkujeme dále všem nejmenovaným jednotlivcům a organizacím, kteří podpořili naši činnost a nejsou zde uvedeni.


2. Realizované projekty a programy v roce 2001 Projekt Ochrana a podpora genofondu sovy pálené (Tyto alba) v ČR. Vedoucí projektu: Karel Poprach V roce 2001 byla realizována kontrola a údržba instalované sítě 2301 budek v 43 okresech ČR. Dále probíhala instalace dalších 414 budek v doposud nepokrytých oblastech okresů Beroun, Chomutov, Karlovy Vary (část), Kladno, Most, Rakovník a Teplice. Byla provedena inventarizace hnízdišť sovy pálená na kostelních věžích v okresech Hradec Králové, Kolín, Litoměřice a Pardubice. Pokračovalo přikládání odchovaných mláďat sovy pálené v zajetí do hnízd v přírodě ve spolupráci se ZOO Ostrava a Praha. Ve spolupráci se Skupinou pro ochranu a výzkum sovy pálené v ČR pak byly v roce 2001 prováděny záchranné práce v CR na rozloze 29717 km2. Výsledky tohoto úspěšného projektu jsou velice povzbudivé. V ČR bylo v roce 2001 zjištěno a prokázáno celkem 389 hnízdících párů sovy pálené a do přírody bylo vyvedeno 2645 mláďat! Průměrná hustota populace sovy pálené v ČR pak odpovídala 1,5 páru/100 km2. Sova pálená je tedy v ČR stále vzácná a oprávněně zařazena mezi silně ohrožené druhy živočichů. V současnosti hnízdí většina párů sovy pálené v ČR v instalovaných budkách (v roce 2001 93 % populace), přičemž převážná část hnízdících párů využívá budky instalované na zemědělských farmách do různých typů hospodářských objektů. Z celkového počtu 389 kontrolovaných hnízdících párů sovy pálené v ČR v roce 2001 hnízdilo 92 % párů na zemědělských farmách, 6 % na kostelních věžích a 2 % v jiných objektech (dálniční most, transformátor, holubník). Na všech farmách byly vyhledávány různé typy nádrží s melasou (nebo jinou tekutinou), kde hrozilo nebezpečí utopení pro sovu pálenou a jiné druhy živočichů. V ČR bylo takto zkontrolováno celkem 1.910 zemědělských farem, na kterých se nacházelo 338 nebezpečných nádrží. Ve 12 z těchto nádrží bylo nalezeno celkem 34 utopených sov pálených. Většina nádrží byla následně zabezpečena (uzavřena pletivem, zaházena slámou, převrácena) anebo vlastníkem odstraněna (odvezena, rozpálena). Probíhala spolupráce se ZOO Ostrava a Praha. Do obsazených budek v přírodě bylo přiloženo 31 mláďat a do přírody bylo vypuštěna metodou volného letu 79 mláďat sovy pálené. Projekt byl podpořen dotací z MŽP v rámci Programu péče o krajinu částkou 2.242.400,- Kč (do výši 100 % prokázaných nákladů).

Projekt Ochrana genofondu motáka lužního (Circus pygargus) na Hané. Vedoucí projektu: Karel Poprach, Tomáš Koutný Moták lužní (Circus pygargus) patří v České republice k vzácně hnízdícím druhům dravců. Jeho početnost je odhadována na 20-40 hnízdících párů a zdá se, že v posledních letech mírně narůstá (v současnosti lze početnost odhadnout asi na 50 hnízdících párů). Tento trend je ovlivněn zejména jeho aktivní ochranou v některých regionech České republiky (Haná, Znojemsko, Plzeňsko, Příbramsko).


Moták lužní obýval původně mokřadní ekosystémy s podmáčenými loukami, porosty rákosu a orobince. V současnosti se těžiště hnízdišť nachází v náhradních biotopech kulturní zemědělské krajiny, kde motáci lužní hnízdí v kulturách obilovin, řepky a pícnin. Vzhledem k tomu, že hnízdění motáka lužního spadá do termínu sklizňových zemědělských prací, kdy se většinou na hnízdě nachází ještě mláďata v různém stupni stáří (v kulturách s pícninami pak i vejce), závisí úspěšnost hnízdění motáka lužního na ochraně jeho hnízd před vysečením a také před predací. Cílem tohoto projektu bylo tedy fyzické vyhledávání hnízd motáka lužního v tradičních, intenzivně zemědělsky obhospodařovaných oblastech Hané a jejich následné označení (kolíky) před vysečením při žňových pracích po dohodě s příslušným vlastníkem anebo nájemcem pozemku. Důležitou součástí ochrany hnízd bylo také jejich zabezpečení pachovou bariérou před predátorem, což bylo realizováno použitím tablet naftalínu na hnízdě a v jeho nejbližšího okolí. V případě polehnutí plodiny v nejbližším okolí hnízda v důsledku nepříznivých klimatických podmínek byla kolem hnízda zhotovena krycí bariéra, která hnízdo vizuálně chránila. V rámci tohoto projektu byly kontrolovány všechny tradiční zemědělské oblasti v okresech: Olomouc – 654,1 km2, Prostějov – 392,4 km2, jižní části okresu Šumperk (Mohelnická brázda) – 114,7 km2, západní části okresu Přerov (Tovačovsko) – 167,8 km2 a přiléhající oblasti okresu Kroměříž (okolí Chropyně a Hulína) – 66,3 km2. Celkem byla kontrolována zemědělská oblast o rozloze 1.395,3 km2. V roce 2001 hnízdilo na Hané celkem 6 párů motáka lužního, z nichž všechny páry vyvedly svá mláďata. Všechna nalezená hnízda motáka lužního byla označena před vysečení kolíky, o čemž byli vždy předem informováni agronomové příslušného zemědělského podniku. U nalezených hnízd byla dále aplikována pachová bariéra (naftalit) z důvody ochrany hnízda před predátorem (100 % úspěšnost hnízdění). Ze 6 hnízd bylo vyvedeno celkem 14 mláďat. Moták lužní patří na Hané stále k vzácným hnízdícím druhům dravců. Vzhledem k trvalému ohrožení jeho hnízd v zemědělských kulturách při sklizňových pracích si zaslouží plnou praktickou a legislativní ochranu. Projekt byl podpořen dotací z MŽP v rámci Programu péče o krajinu částkou 150.000,- Kč (do výši 100 % prokázaných nákladů).

Projekt Ochrana genofondu výra velkého (Bubo bubo) v okresech Bruntál, Olomouc & Šumperk. Vedoucí projektu: Karel Poprach, Dalibor Balut Výr velký (Bubo bubo) je největší evropská sova. Vzhledem ke své velikosti a širokému spektru lovené kořisti byl tento druh v minulosti silně pronásledován a jeho početní stavy poklesly na kritickou mez. Postavení tohoto druhu v přírodě bylo později přehodnoceno a s přijetím ochranářských opatření se začala početnost výra velkého v ČR (a dalších státech Evropy) pomalu zvyšovat. Trend stabilizace populace výra velkého pokračuje doposud. V současnosti je v České republice odhadována hnízdní populace výra velkého na 700-850 párů, v bývalém severomoravském kraji pak na 80 párů. Ve vymezené oblasti Nízkého Jeseníku, která je také předmětem tohoto projektu, bylo první hnízdo výra velkého nalezeno v roce 1955. Od té doby se populace výra velkého rozrostla až na 29 párů v roce 1986. V posledních letech však ve sledované oblasti Nízkého Jeseníku počet hnízdících párů výra velkého klesá a v současnosti zde hnízdí pouze 3-8 párů.


Předmětem projektu v roce 2001 byla kontrola všech známých hnízdních lokalit výra velkého v okresech Olomouc (15 hnízdišť), Bruntál (20 hnízdišť) a Šumperk (5 hnízdiště) a jejich sanace. Kontrolována byla také 1 lokalita v okrese Prostějov (Čelechovice-Vápenice, státní lom). Celkem bylo v roce 2001 zkontrolováno celkem 41 lokalit. Celková rozloha sledované oblasti pro všechny okresy pak odpovídá 353,8 km2. Cílem projektu byl monitoring recentní populace výra velkého a sanace hnízdišť při náletu dřevin v nejbližším okolí hnízda (výrovi bývá ztížen anebo znemožněn přístup na hnízdo). V těchto případech byly dřeviny ve směru příletu výra na hnízdo pravidelně odstraňovány. Při kontrole hnízd byl zjišťován také počet mláďat na hnízdě, mláďata byla kroužkována, sledována byla ulovená potrava a prováděn sběr vývržků. V roce 2001 bylo zkontrolováno celkem 41 lokalit výra velkého. Výr hnízdil celkem na 9 lokalitách, vyvedeno bylo 11 mláďat. Vzhledem k velikosti sledované oblasti (353,8 km2) je hustota populace (denzita) výra velkého poměrně nízká a v roce 2001 odpovídala 2,54 hnízdícím párům/100 km2. Sledování početnosti a populační dynamiky výra velkého má svůj nesporný význam především v jeho praktické ochraně (zejména mezi mysliveckou veřejností), nezanedbatelná je také potřeba sanace hnízdních lokalit, které podléhají přirozené sukcesi (realizováno během kontrol hnízdních lokalit). Projekt byl podpořen dotací z MŽP v rámci Programu péče o krajinu částkou 36.000,- Kč (do výši 100 % prokázaných nákladů).

Projekt Ochrana a podpora genofondu sýce rousného (Aegolius funereus) v CHKO Jeseníky. Vedoucí projektu: Karel Poprach, Dalibor Balut V roce 2001 byla provedena kontrola a údržba všech doposud 109 instalovaných budek pro sýce rousného v CHKO Jeseníky a dále v oblasti Kout nad Desnou bylo instalováno dalších 68 budek pro tento silně ohrožený druh sovy. Jedním z relevantních důvodů pro realizaci projektu je poměrně řídký výskyt sýce rousného po celém území CHKO, neboť tento druh sovy je vázán svými hnízdními nároky na stromové dutiny, kterých je v tradičních smrkových porostech nedostatek. Nezanedbatelný význam podpory sýce rousného lze také spatřovat při biologická ochraně lesa proti některým druhům drobných savců (především Microtus agrestis, Microtus arvalis, Apodemus sp., Clethrionomys glareolus) působících rozsáhlé škody na lesních kulturách, a to zejména v letech jejich gradací, neboť u sýce rousného je typická jeho závislost na populačních cyklech kořisti. V roce 2001 bylo sýcem rousným obsazeno celkem 7 budek (6,4 % z celkového počtu instalovaných budek). Ze 7 obsazených budek bylo celkem 6 hnízd produktivních, v jednom případě byla zjištěna při kontrole budky opuštěná snůška. Z celkového počtu 35 kontrolovaných vajec byla 4 vejce (11,4 %) opuštěna a 8 vajec (22,8 %) bylo neoplozených. Vyvedeno bylo celkem minimálně 19 mláďat (2x2, 2x3, 1x4, 1x5 mláďat), tj. v přepočtu 2,71 mláďat na každý hnízdící pár a 3,17 mláďat na produktivní pár. Projekt byl podpořen dotací z MŽP v rámci Programu péče o krajinu částkou 2.242.400,- Kč (do výši 100 % prokázaných nákladů).


Projekt Ochrana a podpora dravců a sov v lesích města Olomouce. Vedoucí projektu: Karel Poprach, Dalibor Balut, Karel Štencl V roce 2001 byla věnována pozornost, hnízdní podpora a ochrana těmto druhům v lesích města Olomouce: dravci (Falconiformes) všeobecně, čáp černý, krkavec velký. V průběhu března 2001 byl proveden monitoring stromových hnízd dravců v lesích města Olomouce (CHKO Litovelské Pomoraví a les Černovír) na území o rozloze 1.800 ha. Cílem monitoringu bylo všechny nalezená hnízda v hnízdním období zkontrolovat, následně pak po zpracování výsledků vyhodnotit kvalitativní a kvantitativní zastoupení hnízdících druhů dravců v lesích města Olomouce a v případě ohrožení hnízdících párů (především u zvláště chráněných druhů) zajistit zvýšený ochranný režim na lokalitě. Dále byla provedena kontrola a údržba všech instalovaných budek pro puštíka obecného, poškozené budky byly opraveny a zničené budky těžbou nebo vandaly reinstalovány. Sledována byla hnízdní biologie a potrava puštíka obecného, všechna mláďata v budkách byla okroužkována a současně byli odchytávání a kroužkováni také rodiče v budkách. V roce 2000 byla v lesích města Olomouce věnována pozornost celkem 6 ptačím druhům (káni lesní, jestřábu lesnímu, včelojedu lesnímu, čápu černému, krkavci velkému, puštíku obecnému). Sledována byla hnízdní populace dravců. Z celkového počtu 18 nalezených hnízd bylo obsazeno celkem 6 hnízd kání lesní. Hnízdění dalších druhů dravců prokázáno nebylo. Cílem monitoringu byla také kontrola a údržba 28 již instalovaných budek pro puštíka obecného. Obsazeno bylo celkem 18 budek, z nichž bylo vyvedeno 59 mláďat. Projekt byl podpořen dotací z rozpočtu města Olomouce částkou 30.000,- Kč (do výši 70 % prokázaných nákladů).

Projekt Monitoring sýce rousného (Aegolius funereus) a biologický průzkum mokřadu Stvolny na Plzeňsku. Vedoucí projektu: Karel Poprach, Dalibor Balut O realizaci předmětných průzkumů bylo občanské sdružení TYTO požádáno ZO ČSOP Plzeň. Monitoring sýce rousného byl realizován za účelem zjištění obsazených rámcových lokalit sýcem rousným na Plzeňsku (okresy Plzeň-jih, Plzeň-sever) s cílem následné instalace hnízdních budek na tato vytypovaná místa. Dále byl prováděn biologický průzkum mokřadu Stvolny (okres Plzeň-sever). Sledovány byly především třídy živočichů: ptáci, obojživelníci, plazi, savci. Při inventarizaci sýce rousného bylo zaznamenáno několik volajících jedinců. Z inventarizace mokřadu Stvolny byla vypracována závěrečná zpráva Kvalitativní a kvantitativní složení avifauny, batrachofauny, herpetofauny a třídy mammalia. Zjištěny byli typičtí zástupci ptáků, obojživelníků, plazů a savců. Ze zajímavých druhů ptáků byl zaznamenán modráček tundrový středoevropský a orlovec říční. Projekt byl podpořen ČSOP Plzeň formou dodavatelské práce částkou 88.200,- Kč.


Projekt Plán péče o NPR Vrapač (dílčí část). Vedoucí projektu: Karel Poprach Vypracována byla dílčí část plánu péče o NPR Vrapač v CHKO Litovelské Pomoraví: ornitologický inventarizační průzkum v NPR Vrapač včetně území navržené o rozšíření, zpracování dříve realizovaných ornitologických inventarizačních průzkumů, shromáždění dostupných podkladů o předmětném území, sumarizace v minulosti zpracovávaných výzkumů, zpracování dokumentace a výstupu plánu péče o NPR Vrapač. Projekt byl podpořen Správou CHKO Litovelské Pomoraví formou subdodavatelské práce částkou 66.500,- Kč.

Projekt Záchranný program pro sovu pálenou pro ČR. Vedoucí projektu: Karel Poprach Na žádost občanského sdružení Sagittaria byl vypracován, doplněn a aktualizován Záchranný program pro sovu pálenou pro ČR na období let 2001-2010. Dílčí realizační záchranné aktivity pro sovu pálenou byly rozpracovány do jednotlivých okresů ČR, zhodnoceny byly získané poznatky z biologie druhu ve vztahu k dříve provedeným realizačním opatřením. Projekt byl podpořen sdružením Sagittaria formou dodavatelské práce částkou 79.000,- Kč.

Další drobné projekty Vedoucí projektů: Karel Poprach, Karel Štencl, Dalibor Balut Výroba budek pro sýce rousného, dodavatelská práce pro ČSOP Plzeň, podpořeno částkou 8.000,- Kč. Doprava informačních panelů k naučné stezce Terezské údolí, dodavatelská práce pro sdružení Sagittaria, podpořeno částkou 2.500,- Kč.

Osvěta a propagace ochrany přírody V roce 2001 se občanské sdružení TYTO podílelo na tisku letáku Racek černohlavý – silně ohrožený druh a pohlednic Sova pálená – silně ohrožený druh, Sýc rousný – silně ohrožený druh, Moták lužní – silně ohrožený druh.


Složení výboru a kontrolních orgánů organizace na období let 2001-2003. Předseda : Jednatel : Hospodář : Člen výboru :

Karel Poprach Karel Štencl Mirka Nevtípilová Petr Pavelčík

Revizní komise :

Zlatuše Kozáková (předseda) Tomáš Koutný

Všem těmto členům sdružení děkuji za jejich obětavou činnost v průběhu roku 2001.

Zprávu vypracoval: Karel Poprach, předseda občanského sdružení TYTO

Výroční zpráva za rok 2001

Recommend Documents