Výroční zpráva z úředních kontrol ČR za rok 2011

Čj.: 60556/2012-MZE-14323

Ministerstvo zemědělství Sekce potravinářských výrob - Úřad pro potraviny

Výroční zpráva z úředních kontrol ČR za rok 2011

MVDr. Pavel Bohatec vrchní ředitel Sekce potravinářských výrob – Úřad pro potraviny

Schváleno dne 19. června 2012

2

Obsah Obsah........................................................................................................................................................... 3 VÝROČNÍ ZPRÁVA ČR Z ÚŘEDNÍCH KONTROL ZA ROK 2011.......................................................... 7 1 A) SYSTÉM KONTROL ZDRAVÍ ZVÍŘAT ............................................................................................. 9 SVS ............................................................................................................................................................. 9 9.1 Úřední kontroly ............................................................................................................................ 10 9.2 Celkové dodržování požadavků ze strany chovatelů....................................................................... 15 9.2.1 Četnost a druh nedodržení požadavků....................................................................................... 15 9.2.2 Analýza nedodržení požadavků................................................................................................. 17 9.4 Opatření k zajištění účinnosti........................................................................................................ 17 9.5 Prohlášení o celkové výkonnosti ............................................................................................... 19 1 B) SYSTÉM KONTROL OZNAČOVÁNÍ A POHYBU ZVÍŘAT............................................................ 23 ČPI ............................................................................................................................................................ 23 9.1 Úřední kontroly................................................................................................................................ 23 9.1.1 Kontroly podmíněnosti............................................................................................................................. 23

9.2

Celkové dodržování u provozovatelů (označování a evidence hospodářských zvířat) ...................... 23

9.2.1 Četnost a druh nedodržení požadavků ................................................................................................. 24 9.2.2 Analýza nedodržení požadavků........................................................................................................... 27 9.2.2.1 Výskyt případů nedodržení ............................................................................................................ 27 9.2.2.2 Povaha rizika vyplývajícího z nedodržování požadavků.................................................................... 29 9.2.2.3 Základní příčiny nedodržení požadavků ............................................................................................ 30

9.4

Opatření k zajištění účinnosti ................................................................................................... 30

9.4.1 Opatření k zajištění dodržování požadavků ze strany provozovatelů potravinářských a krmivářských podniků a ostatních příslušných výrobců a provozovatelů podniků...................................................................... 30 9.4.2 Opatření přijatá k zajištění účinného fungování útvarů provádějících úřední kontroly ........................... 32

9.5 Prohlášení o celkové výkonnosti ....................................................................................................... 33 SVS ........................................................................................................................................................... 34 2) A 7) SYSTÉM KONTROL POTRAVIN A HYGIENY POTRAVIN VČETNĚ POTRAVIN ŽIVOČIŠNÉHO PŮVODU .......................................................................................................................... 35 OOVZ........................................................................................................................................................ 35 9.1 Úřední kontroly provedené orgány ochrany veřejného zdraví....................................................... 35 9.1.1 Odběr vzorků ........................................................................................................................... 37 9.2 Celkové dodržování u provozovatelů............................................................................................... 40 9.2.1 Četnost a druh případů nedodržování ........................................................................................................ 40 9.2.2 Analýza případů nedodržování ................................................................................................................. 42 9.2.2.1 Výskyt případů nedodržování .......................................................................................................... 42 9.2.2.2 Povaha rizika vyplývajícího z nedodržování..................................................................................... 43 9.2.2.3 Základní příčiny případů nedodržování ........................................................................................... 43

9.4 Opatření k zajištění efektivnosti...................................................................................................... 44

9.4.1 Opatření k zajištění dodržování ze strany provozovatelů a výrobců .......................................................... 44 9.4.2 Opatření přijatá k zajištění účinného provádění služeb úředních kontrol.................................................... 45

9.5. Výkaz celkové výkonnosti............................................................................................................... 48 SVS ........................................................................................................................................................... 50 9.1

9.2

Úřední kontroly............................................................................................................................. 50

Vyhodnocení jednotlivých skupin závad......................................................................................... 58

9.2.1 Vyhodnocení jednotlivých skupin závad v závislosti na typu provozu .................................................. 58 9.2.2 Vzorky............................................................................................................................................... 60 9.2.2.1 Výskyt případů nedodržování povinností ........................................................................................... 61

9.4

Opatření k zajištění účinnosti ................................................................................................... 63

9.4.1 Opatření k zajištění dodržování ze strany provozovatelů potravinářských podniků ...................................... 63

9.5 Prohlášení o celkové výkonnosti ....................................................................................................... 63 ÚSKVBL ................................................................................................................................................... 77 SZPI .......................................................................................................................................................... 78 9.1 a) Úřední kontroly potravin živočišného původu ........................................................................... 78 9.2 a) Celkové dodržování požadavků ze strany provozovatelů a výrobků........................................... 78 9.1 b) Úřední kontroly potravin a hygieny potravin, celkové výsledky.................................................. 86 3

9.2 b) 9.4

Celkové dodržování požadavků ze strany provozovatelů a výrobků............................................ 88 Opatření k zajištění účinnosti ................................................................................................... 99

9.4.1 Opatření k zajištění dodržování požadavků ze strany provozovatelů potravinářských a krmivářských podniků a ostatních příslušných výrobců a provozovatelů podniků ................................................................................... 99 9.4.2 Opatření přijatá k zajištění účinného fungování útvarů provádějících úřední kontroly ......................... 102

9.5 Prohlášení o celkové výkonnosti ..................................................................................................... 110 EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ............................................................................................................. 119 9.1 Kontroly ekologického zemědělství, zpracování a obchodu s bioprodukty v roce 2011 ............. 119 9.3 Celkové dodržování požadavků ze strany provozovatelů a výrobků .............................................. 119 9.4 Opatření k zajištění účinnosti ................................................................................................. 119 9.4.1 Opatření k zajištění dodržování požadavků ze strany osob podnikajících v ekologickém zemědělství......... 119 9.4.2 Opatření přijatá k zajištění účinného fungování útvarů provádějících kontroly.................................... 120

9.5 3)

Prohlášení o celkové výkonnosti ............................................................................................. 120

SYSTÉM KONTROL DOVOZU ZVÍŘAT A ŽIVOČIŠNÝCH PRODUKTŮ ................................ 121 SVS ......................................................................................................................................................... 121 9.1 Úřední kontroly .......................................................................................................................... 121 9.2 Celkové dodržování požadavků ze strany u provozovatelů a výrobků............................................... 124 9.4 Opatření k zajištění účinnosti ......................................................................................................... 125 9.5 Prohlášení o celkové výkonnosti ..................................................................................................... 125

4) SYSTÉM KONTROL KRMIV A VÝŽIVY ZVÍŘAT ........................................................................... 127 ÚKZÚZ ................................................................................................................................................... 127 9.1 Úřední kontroly krmiv a výživy zvířat...................................................................................... 128 9.2 Celkové dodržování požadavků ze strany provozovatelů a výrobků.......................................... 130 9.2.1 Četnost a druh nedodržení požadavků ............................................................................................... 132 9.2.2 Analýza nedodržení požadavků......................................................................................................... 133 9.2.2.1 Výskyt případů nedodržení.............................................................................................................. 133 9.2.2.2 Povaha rizika vyplývajícího z nedodržování požadavků........................................................... 134 9.2.2.3 Základní příčina nedodržení požadavků................................................................................... 134

9.4

Opatření k zajištění účinnosti ................................................................................................. 134

9.4.1 Opatření k zajištění dodržování požadavků ze strany provozovatelů potravinářských a krmivářských podniků a ostatních příslušných výrobců a provozovatelů podniků .................................................................... 135 9.4.2 Opatření přijatá k zajištění účinného fungování útvarů provádějících úřední kontroly ......................... 135

SVS ......................................................................................................................................................... 139 9.1 Úřední kontroly krmiv .................................................................................................................... 139 9.2 Celkové dodržování požadavků....................................................................................................... 139 9.2.1 Četnost a druh případů nedodržení........................................................................................................... 139 9.2.2 Analýza případů nedodržování ................................................................................................................ 141 9.2.2.1 Výskyt případů nedodržování .......................................................................................................... 141 9.2.2.2 Povaha rizika vyplývající z nedodržování......................................................................................... 141 9.2.2.3 Základní příčina případů nedodržování ............................................................................................ 141

9.4 Opatření k zajištění účinnosti ......................................................................................................... 141 9.5 Prohlášení o celkové výkonnosti ..................................................................................................... 142 5 A) SYSTÉM KONTROL TSE A VŽP..................................................................................................... 143 SVS ......................................................................................................................................................... 143 9.1 Úřední kontroly TSE ................................................................................................................... 143 9.5 Prohlášení o celkové výkonnosti.................................................................................................. 144 ÚKZÚZ ................................................................................................................................................... 145 9.1 Úřední kontroly .......................................................................................................................... 145 9.2 Celkové dodržování požadavků ze strany provozovatelů a výrobků.......................................... 145 9.4 Opatření k zajištění účinnosti ................................................................................................. 145 5 B)

SYSTÉM KONTROL VŽP........................................................................................................... 146

SVS ......................................................................................................................................................... 146 9.1 Úřední kontroly VŽP .............................................................................................................. 146 9.2. Celkové dodržování požadavků ze strany provozovatelů................................................................. 147 9.2.1 Četnost a druh nedodržení požadavků...................................................................................................... 147 9.2.2 Analýza nedodržení................................................................................................................................. 147

9.4 Opatření k zajištění účinnosti ......................................................................................................... 147 9.5 Prohlášení o celkové výkonnosti ..................................................................................................... 148 4

6 A) SYSTÉM KONTROL VÝROBY MEDIKOVANÝCH KRMIV, DISTRIBUCE A POUŽÍVÁNÍ VETERINÁRNÍCH LÉČIV ....................................................................................................................... 149 ÚSKVBL ................................................................................................................................................. 149 9.1 Úřední kontroly...................................................................................................................... 149 9.2 Celkové dodržování požadavků ze strany provozovatelů a výrobků......................................... 151 9.2.1 Četnost a druh nedodržení požadavků ............................................................................................... 151 9.2.2 Analýza nedodržení požadavků......................................................................................................... 154 9.2.2.1 Výskyt případů nedodržení ..................................................................................................... 154 9.2.2.2 Povaha rizika vyplývajícího z nedodržování požadavků........................................................... 155 9.2.2.3 Základní příčiny nedodržení požadavků .................................................................................. 155

9.4

Opatření k zajištění účinnosti ................................................................................................. 155

9.4.1 Opatření k zajištění dodržování požadavků ze strany provozovatelů potravinářských a krmivářských podniků a ostatních příslušných výrobců a provozovatelů podniků............................................... 155 9.4.2 Opatření přijatá k zajištění účinného fungování útvarů provádějících úřední kontroly ......................... 156

9.5 Prohlášení o celkové výkonnosti ..................................................................................................... 156 6 B) SYSTÉM KONTROL REZIDUÍ VETERINÁRNÍCH LÉČIV......................................................... 157 SVS ......................................................................................................................................................... 157 9.1 Úřední kontroly...................................................................................................................... 157 ÚSKVBL ................................................................................................................................................. 159 9.2 Celkové dodržování u provozovatelů....................................................................................... 159

9.2.1 Četnost a druh nedodržení požadavků ............................................................................................... 160 9.2.2 Analýza nedodržení požadavků............................................................................................................. 161

9.4. Opatření k zajištění účinnosti................................................................................................... 162 9.5. Prohlášení o celkové výkonnosti .............................................................................................. 162 SVS ......................................................................................................................................................... 162 ÚSKVBL ................................................................................................................................................. 163 SZPI ........................................................................................................................................................ 163 9.1 Úřední kontroly...................................................................................................................... 163 8) SYSTÉM KONTROL DOVOZU POTRAVIN ROSTLINNÉHO PŮVODU........................................ 164 SZPI ........................................................................................................................................................ 164 9.1. Úřední kontroly...................................................................................................................... 164 9.2. Celkové dodržování požadavků ze strany provozovatelů a výrobků.......................................... 164 9.5 Prohlášení o celkové výkonnosti................................................................................................. 166 9 A) SYSTÉM KONTROL ZDRAVÍ ROSTLIN ....................................................................................... 167 SRS ......................................................................................................................................................... 167 9.1 Úřední kontroly...................................................................................................................... 169 Oblast přípravků na ochranu rostlin.................................................................................................................. 169 Oblast škodlivých organismů ........................................................................................................................... 175

9.2 9.4 9.5

Celkové dodržování požadavků ze strany provozovatelů a výrobků.......................................... 177 Opatření k zajištění účinnosti ................................................................................................. 178 Prohlášení o celkové výkonnosti ............................................................................................. 182

9 B) SYSTÉM KONTROL REZIDUÍ PESTICIDŮ V POTRAVINÁCH ................................................. 184 SVS ......................................................................................................................................................... 184 9.1 Úřední kontroly...................................................................................................................... 184 9.2 Celkové dodržování požadavků ze strany provozovatelů a výrobců ........................................... 184 9.2.1 Četnost a druh nedodržení požadavků ............................................................................................... 184 9.2.2 Analýza nedodržení požadavků............................................................................................................. 185

9.4. Opatření k zajištění účinnosti................................................................................................... 186 9.5. Prohlášení o celkové výkonnosti .............................................................................................. 186 SZPI ........................................................................................................................................................ 187 9.1 Úřední kontroly...................................................................................................................... 187 9.2 Celkové dodržování požadavků ze strany provozovatelů a výrobků ............................................ 187 9.4 Opatření k zajištění účinnosti..................................................................................................... 189 9.5 Prohlášení o celkové výkonnosti .................................................................................................... 189 9 C) SYSTÉM KONTROL REZIDUÍ PESTICIDŮ V KRMIVECH ........................................................ 191 SVS ......................................................................................................................................................... 191 5

9.1. Úřední kontroly............................................................................................................................. 191 9.2 Celkové dodržování požadavků ze strany u provozovatelů a výrobků............................................. 191 ÚKZÚZ ................................................................................................................................................... 191 9.2 Celkové dodržování požadavků ze strany u provozovatelů a výrobků.......................................... 191 10) SYSTÉM KONTROL POHODY ZVÍŘAT......................................................................................... 192 9.1. Úřední kontroly............................................................................................................................. 192 9.2 Celkové dodržování požadavků ze strany provozovatelů a výrobků.......................................... 196 9.2.1 9.2.2

9.4

Četnost a druh nedodržení požadavků ............................................................................................... 196 Analýza nedodržení požadavků......................................................................................................... 201

Opatření k zajištění účinnosti...................................................................................................... 204

9.4.1 Opatření k zajištění dodržování požadavků ze strany provozovatelů potravinářských a krmivářských podniků a ostatních příslušných výrobců a provozovatelů podniků .................................................................... 204 9.4.2 Opatření přijatá k zajištění účinného fungování útvarů provádějících úřední kontroly ......................... 205

9.5

Prohlášení o celkové výkonnosti.................................................................................................. 206

11) AUDITY................................................................................................................................................ 209 9.3.1

Audity provedené podle čl. 4 odst. 6 nařízení (ES) č. 882/2004 .......................................................... 209

OOVZ...................................................................................................................................................... 209 SVS ......................................................................................................................................................... 210 ÚSKVBL ................................................................................................................................................. 213 SZPI ........................................................................................................................................................ 214 ÚKZÚZ ................................................................................................................................................... 215 9.3.2.

Audity a inspekce kontrolních subjektů – čl. 5 odst. 3 nařízení (ES) č. 882/2004................................. 218

ČPI .......................................................................................................................................................... 218 SZPI ........................................................................................................................................................ 218 ÚKZÚZ ................................................................................................................................................... 218 12) ZMĚNY JEDNOTNÉHO INTEGROVANÉHO VÍCELETÉHO VNITROSTÁTNÍHO PLÁNU KONTROL ČR 2010-2012 (REVIZE Č.2) ................................................................................................. 219 9.6 Změny Jednotného integrovaného víceletého vnitrostátního plánu kontrol ČR 2010-2012 (revize č.2) provedené v roce 2011 – duben 2012 ................................................................................................... 219 MZe......................................................................................................................................................... 219 MZ........................................................................................................................................................... 219 SVS ......................................................................................................................................................... 219 SZPI ........................................................................................................................................................ 219 ÚSKVBL ................................................................................................................................................. 220 ČPI .......................................................................................................................................................... 220 ÚKZÚZ ............................................................................................................................................... 220 SRS ......................................................................................................................................................... 220 13) SOUHRN – EXECUTIVE SUMMARY............................................................................................... 222 MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ ................................................................................................................ 222 SVS ......................................................................................................................................................... 225 ÚSKVBL ................................................................................................................................................. 229 SZPI ........................................................................................................................................................ 233 ČPI .......................................................................................................................................................... 238 ÚKZÚZ ................................................................................................................................................... 243 SRS ......................................................................................................................................................... 246 EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ............................................................................................................. 253 SEZNAM ZKRATEK................................................................................................................................. 255

6

Výroční zpráva ČR z úředních kontrol za rok 2011 Výroční zpráva ČR z úředních kontrol za rok 2011 je zpracována v souladu s požadavky uvedenými v čl. 44 nařízení EP a R (ES) č. 882/2004 a rozhodnutí Komise č. 2008/654/ES o pokynech, které mají být nápomocny členským státům při přípravě výročních zpráv o jednotných integrovaných víceletých vnitrostátních plánech kontrol stanovených v nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 882/2004 a přehledně navazuje na oblasti uvedené v Jednotném integrovaném víceletém vnitrostátním plánu kontrol ČR 2010-2012 (dále jen „Plán kontrol“). Souběžně se zpracováním podkladů do Výroční zprávy ČR za rok 2011 (dále jen „Zpráva 2011“) probíhalo, v návaznosti na požadavky uvedené v čl. 42 odst. 3 písm. a) až h), rovněž zpracování Jednotného integrovaného víceletého vnitrostátního plánu kontrol ČR 2010- 2012 (revize 2). Zpráva 2011 byla zpracována v úzké spolupráci Ministerstva zemědělství (dále jen „MZe“), Ministerstva zdravotnictví (dále jen „MZ“) a dozorových orgánů v rámci pracovní podskupiny pro kontrolní činnost. Za účelem jednotné úpravy, snadné orientace a zahrnutí všech požadovaných informací do hodnocené oblasti byla dozorovými orgány dodržena při zpracovávání podkladů struktura stanovená ve výše uvedeném rozhodnutí Komise (včetně číslování). Úřední kontroly oblastí pod hygienickým balíčkem provádí víc dozorových orgánů, každý v rozsahu stanoveném právními předpisy. V působnosti MZe jsou: Státní veterinární správa České republiky - dále jen „SVS “ (oblast kontroly surovin a potravin živočišného původu, zdraví a pohody zvířat), Státní zemědělská a potravinářská inspekce - dále jen „SZPI“ (oblast kontroly surovin a potravin zejména rostlinného původu), Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský – dále jen „ÚKZÚZ“ (oblast krmiv a ekologického zemědělství), Státní rostlinolékařská správa – dále jen „SRS“ (oblast zdraví rostlin), Česká plemenářská inspekce – dále jen „ČPI“ (oblast identifikace a registrace zvířat) a Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv – dále jen „ÚSKVBL“ (oblast veterinárních léčiv). V působnosti MZ jsou: orgány ochrany veřejného zdraví – dále jen „OOVZ“ (oblast kontrol surovin a potravin ve veřejném stravování a oblast materiálů přicházejících do styku s potravinami). Kontaminace potravin a krmiv radionuklidy je sledována složkami Radiační monitorovací sítě (zejména SVS, SZPI, ÚKZUZ). Činnost sítě je řízena a koordinována Státním úřadem pro jadernou bezpečnost. Generální ředitelství cel (dále jen GŘC) neprovádí kontroly dle nařízení EP a R (ES) č. 882/2004, ale spolupracuje s dozorovými orgány při dovozu potravin a krmiv na základě uzavřených dohod o spolupráci. GŘC má uzavřenou Dohodu o spolupráci se SVS ČR a SZPI, dále má sjednaný postup při výměně informací s ÚKZÚZ a SRS. Každý z dozorových orgánů si podklady do Zprávy 2011 zpracoval ze svého informačního systému, do kterého vkládá údaje z provedených úředních kontrol, provedl analýzu údajů a připravil dílčí části za oblasti ve své působnosti, vč. Executive Summary, který je součástí Výroční zprávy 2011.

7

Koordinaci dozorových orgánů při zpracovávání a kompletaci Zprávy 2011 včetně připomínkového řízení, finálního schválení zajišťuje MZe – Sekce potravinářských výrob Úřad pro potraviny, odbor potravinářské výroby a legislativy. Finální verze Zprávy 2011 podléhá schválení Výkonným výborem dozorových orgánů. Odbor potravinářské výroby a legislativy zajišťuje po schválení Zprávy 2011 rovněž předání Komisi a je místem pro komunikaci mezi Komisí a příslušnými orgány.

8

1 A) Systém kontrol zdraví zvířat SVS V souladu s kompetencemi Státní veterinární správy (dále jen „SVS“) byly akce dozoru v systému kontrol zdraví zvířat prováděny v souladu se zákonem č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 166/1999 Sb.“) a zákonem č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon č. 154/2000 Sb.“), zákonem č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání (dále jen „zákon č. 246/1992 Sb.“), ve znění pozdějších předpisů a zákonem č. 378/2007 Sb., o lécích, ve znění pozdějších předpisů. Počet a typ plánovaných kontrol vyplývá z Víceletého plánu kontrol (dále jen „VPK“), který stanoví minimální roční frekvenci kontrol nebo minimální procento kontrolovaných subjektů z celkového počtu. Kontrolní akce v oblasti zdraví zvířat byly provedeny jako: A. KONTROLY PLÁNOVANÉ 1. Na hospodářstvích – kontrolní akce v oblasti biologické bezpečnosti, kontroly chovatelů v souvislosti s používáním veterinárních léčivých přípravků a kontroly podmíněnosti u chovatelů, kteří jsou žadateli o dotace. Kontroly biologické bezpečnosti na hospodářstvích byly zaměřeny i na provedení povinných preventivních úkonů stanovených Metodikou kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace (dále jen „MKZ“). Tyto úkony zahrnují zdravotní zkoušky prováděné ve vztahu k udržení statusu země prosté nákaz a k dodatečným garancím a vyšetření v rámci monitoringu a ozdravovacích programů. Součástí těchto kontrol byly i administrativní kontroly pohotovostních plánů u chovatelů. Na hospodářstvích byly administrativně kontrolovány také údaje v dokumentech, které doprovázejí zvířata při jejich přesunech v rámci ČR a EU. Tyto údaje byly zároveň ověřovány v Informačním systému SVS (dále jen „IS SVS“), resp. v ústřední evidenci (dále jen „IZR“). Kontroly podmíněnosti byly v roce 2011 zahájeny v oblasti zdraví zvířat, v oblasti používání veterinárních léčivých přípravků a bezpečnosti potravin. Kontroly podmíněnosti jsou plánovány pro z legislativy vyplývající oblasti a jsou prováděny u subjektů s chovem hospodářských zvířat, které jsou žadateli o dotace. Kontroly biologické bezpečnosti, kontroly používání léčivých přípravků a kontroly podmíněnosti v chovech hospodářských zvířat byly plánovány na základě centrálně provedené analýzy rizika. Pro jednotlivé oblasti kontrol byla stanovena specifická kritéria míry rizika, která zohledňují zejména počet a druhy chovaných hospodářských zvířat, datum a výsledek předchozí kontroly, výsledky zdravotních zkoušek, nedostatky zjištěné při kontrolách SVS a Českou plemenářskou inspekcí (dále jen „ČPI“) a frekvenci přesunů zvířat. Pro kontrolu používání léčiv byly kritériem i informace o zneužití nebo nedovoleném použití léčivého přípravku, o překročení max. limitů reziduí a o způsobu získávání léčiv. Pro kontrolu biologické bezpečnosti bylo vybráno 5% hospodářství z celkového počtu registrovaných. Kontroly podmíněnosti byly pro každou oblast plánovány pro1% žadatelů o 9

dotace. Kontroly prováděné pro potřeby kontrol podmíněnosti v oblasti zdraví zvířat byly plánovány jako dílčí kontroly pro chovy, které byly současně v plánu pro národní kontroly biologické bezpečnosti. Kontroly podmíněnosti v oblasti používání veterinárních léčivých přípravků byly v roce 2011 současně národními kontrolami používání léčiv. Počet subjektů ke kontrole chovatelů v souvislosti s používáním veterinárních léčiv byl stanoven tak, aby pokryl požadované procento z žadatelů o dotace. Kontroly podmíněnosti u požadovaného procenta žadatelů o dotace proto neměly za důsledek navýšení celkového počtu kontrol u chovatelů. 2. Ve schválených zařízeních, která slouží pro držení a chov zvířat nebo kde dochází k jejich shromažďování (plemenářská zařízení, shromažďovací střediska, kontrolní stanoviště, svody, karanténní zařízení pro dovoz ptáků ze třetích zemí, závody s produkcí násadových vajec a drůbeže, produkční podniky akvakultury), u podnikatelů, kteří jsou schválení jako obchodníci se zvířaty, vyplývaly počty kontrol v roce 2011 z VPK, který stanoví minimální roční frekvenci v těchto zařízeních. Kontroly byly plánovány podle počtu zařízení na začátku roku a počet kontrol byl dále upraven podle změny ve vztahu k vzniku a zániku subjektů. 3. U soukromých veterinárních lékařů (dále jen „SVL“), kteří provádějí úkony pro chovatele v souladu s MKZ zpracované SVS a schválené Ministerstvem zemědělství (dále jen „MZe“). B. Kontroly neplánované Neplánované kontroly zahrnují kontroly nařízené orgánem mimo SVS, mimořádné kontrolní akce organizované SVS, nebo v odůvodněných případech neplánované kontroly konkrétních subjektů. Neplánovaná kontrolní činnost zahrnuje i kontroly ohnisek nákaz zaměřené na dodržování a plnění nařízených ochranných a zdolávacích opatření. Plnění pokynů uložených k nápravě zjištěných nedostatků je ověřováno při kontrolách následných. 9.1

Úřední kontroly

Počet kontrol provedených v oblasti ochrany zdraví zvířat je v souladu s VPK na roky 2010 2012 a vyčíslení počtu plánovaných a neplánovaných kontrol včetně jejich důvodů a výsledků je uveden v tabulkách č. 1, 2, 3 a 4.

10

Tabulka č. 1: Plnění plánu kontrol ve schválených zařízeních v roce 2011 Počet kontrol

Počet kontrol se závadami

Počet Roční Celkem % provozů k frekvence Z Plánované Neplánované počet neplánovaných 31.12.2011 kontrol plánovaných kontrol kontrol Plemenářská zařízení Shromažďovací střediska Obchodníci Kontrolní stanoviště Karanténní zařízení pro dovoz ptáků ze třetích zemí Závody s produkcí násadových vajec a drůbeže vysoká úroveň rizika Produkční střední podniky úroveň akvakultury rizika nízká úroveň rizika Soukromí veterinární lékaři

%

Počet kontrol Z % se neplánovaných závadami celkem

%

56

2x

104

0

104

0,0%

0

0,0%

0

0

0,0%

14

1x

16

0

16

0,0%

0

0,0%

0

0

0,0%

2

1x

2

0

2

0,0%

0

0,0%

0

0

0,0%

4

1x

5

0

5

0,0%

0

0,0%

0

0

0,0%

2

1x

2

4

6

66,7%

0

0,0%

0

0

0,0%

153

1x

153

0

153

0,0%

0

0,0%

0

0

0,0%

196

1x ročně

93

1

94

1,1%

0

0,0%

0

0

0,0%

677

1x za 2 roky

242

0

242

0,0%

0

0,0%

0

0

0,0%

639

1 x za 3 roky

98

0

98

0,0%

0

0,0%

0

0

0,0%

2 083

20%

231

4

235

1,7%

1

1,7%

2

3

1,3%

11

Tabulka č. 2: Plnění plánu kontrol na hospodářstvích a svodech zvířat v roce 2011 Počet kontrol Plán kontrol

Biologická bezpečnost

národní kontroly kontroly podmíněnosti kontroly podmíněnosti národní kontroly

Bezpečnost potravin Kontrola chovatele v souvislosti s používáním veterinárních kontroly podmíněnosti léčivých přípravků Kontrola a ověřování údajů ve veterinárních osvědčení přijímaných zvířat v rámci systému TRACES

Dodržování podmínek svodů zvířat

Počet kontrol se závadami

Počet % Z Plánované Neplánované kontrol neplánovaných plánovaných celkem

%

Z neplánovaných

%

Počet kontrol se závadami celkem

%

2 811

2 811

378

3 189

11,85%

117

4,16%

123

32,54%

240

7,53%

308

308

0

308

0,00%

0

0,00%

0

0,00%

0

0,00%

181

181

0

181

0,00%

0

0,00%

0

0,00%

0

0,00%

401

401

5

406

1,23%

4

1,00%

3

60,00%

7

1,72%

400

400

0

400

0,00%

0

0,00%

0

0,00%

0

0,00%

577

71

648

10,96%

16

2,77%

11

15,49%

27

4,17%

678

125

803

15,57%

30

4,42%

0

0,00%

30

3,74%

namátkové kontroly 6857 zásilek celkem za 2011 10% ročně 2564 svodů celkem za 2011

12

Tabulka č. 3: Výsledky kontrol v roce 2011

Plemenářská zařízení Shromažďovací střediska Obchodníci Kontrolní stanoviště Karanténní zařízení pro dovoz ptáků ze třetích zemí Závody s produkcí násadových vajec a drůbeže Produkční podniky akvakultury Soukromí veterinární lékaři Dodržování podmínek svodů zvířat Kontrola a ověřování údajů ve veterinárních osvědčení přijímaných zvířat v rámci systému TRACES Dodržování pravidel biologické bezpečnosti chovu zvířat ve vztahu k nákazám Kontrola chovatele v souvislosti s používáním veterinárních léčivých přípravků

Počet Počet Rozdíl Počet % Počet % Rozdíl Rozdíl v kontrol kontrol závad kontrol závad kontrol v procentu 2010 2011 2010 se 2011 se počtu závad závadou závadou závad 2010 a 2010 2011 2010 a 2011 2011 110 104 -6 0 0,00% 0 0,00% 0 0,00% 31 16 -15 2 6,45% 0 0,00% -2 -6,45% 5 2 -3 0 0,00% 0 0,00% 0 0,00% 8 5 -3 0 0,00% 0 0,00% 0 0,00% 5 6 1 0 0,00% 0 0,00% 0 0,00% 162

153

-9

0

0,00%

0

0,00%

0

0,00%

239

444

205

0

0,00%

0

0,00%

0

0,00%

288

235

-53

2

0,69%

3

1,28%

1

0,58%

709

803

94

0

0,00%

30

3,74%

30

3,74%

1 156

648

-508

48

4,15%

27

4,17%

-21

0,01%

3 841

3 189

-652

417

10,86%

240

7,53%

-177

-3,33%

208

406

198

4

1,92%

7

1,72%

3

-0,20%

13

Tabulka č. 4: Důvody neplánovaných kontrol v roce 2011 Důvod neplánované kontroly Počet kontrol Plánované Neplánované Počet % Podnět Podezření Nedostatky při Došetřování Schvalování Šetření po Následná Jiný kontrol neplánovaných (stížnost, z nákazy předchozí v případě subjektu mimořádné kontrola důvod celkem kontrol udání) administrativní pozitivního události kontrole vzorku atp. Plemenářská zařízení

104

0

104

0,0%

0

0

0

0

0

0

0

0

Shromažďovací střediska

16

0

16

0,0%

0

0

0

0

0

0

0

0

Obchodníci

2

0

2

0,0%

0

0

0

0

0

0

0

0

Kontrolní stanoviště

5

0

5

0,0%

0

0

0

0

0

0

0

0

Karanténní zařízení pro dovoz ptáků ze třetích zemí

2

4

6

66,7%

0

0

4

0

0

0

0

0

Závody s produkcí násadových vajec a drůbeže

153

0

153

0,0%

0

0

0

0

0

0

0

0

Produkční podniky akvakultury

442

2

444

0,5%

0

1

1

0

0

0

0

0

Soukromí veterinární lékaři

231

4

235

0,0%

0

2

2

0

0

0

0

0

Dodržování podmínek svodů zvířat

678

125

803

15,6%

125

0

0

0

0

0

0

0

577

71

648

11,0%

1

63

0

0

1

0

0

6

2 811

378

3 189

11,9%

93

88

82

64

5

2

13

31

401

5

406

1,2%

2

0

1

2

0

0

0

0

Kontrola a ověřování údajů ve veterinárních osvědčení přijímaných zvířat v rámci systému TRACES Dodržování pravidel biologické bezpečnosti chovu zvířat ve vztahu k nákazám Kontrola chovatele v souvislosti s používáním veterinárních léčivých přípravků

14

9.2

Celkové dodržování požadavků ze strany chovatelů

Ve schválených zařízeních (plemenářská zařízení, shromažďovací střediska, kontrolní stanoviště, karanténní zařízení pro dovoz ptáků ze třetích zemí, závody s produkcí násadových vajec a drůbeže) a u podnikatelů, kteří obchodují se zvířaty nebyly v roce 2011 zjištěny žádné nedostatky. Frekvence kontrol u těchto zařízení stanovené ve VPK proto lze hodnotit jako dostatečné. Při kontrolách v chovech hospodářských zvířat a na svodech zvířat byly zjištěny nedostatky administrativního charakteru i nedostatky ve smyslu nesplnění povinností chovatele nebo pořadatele svodu. Závady byly zjištěny ve všech oblastech kontrol prováděných na hospodářstvích. 9.2.1 Četnost a druh nedodržení požadavků Přehled počtu a druhu porušení v jednotlivých oblastech kontrol je v tabulce č. 5. Tabulka č. 5: Počet a druh nedodržení požadavků Počet kontrol

Počet kontrol se závadami

%

Druh nedodržení požadavků Legislativa

Plemenářská zařízení

104

0

0,00%

Shromažďovací střediska

16

0

0,00%

Obchodníci

2

0

0,00%

Kontrolní stanoviště

5

0

0,00%

Karanténní zařízení pro dovoz ptáků ze třetích zemí

2

0

0,00%

Závody s produkcí násadových vajec a drůbeže

153

0

0,00%

Produkční podniky akvakultury

444

0

0,00%

Soukromí veterinární lékaři

Porušení

Zákon č. 166/1999 Sb. SVL neuvědomil neprodleně KVS o podezření z výskytu nebezpečné nákazy 235

3

1,28%

Zákon č. 166/1999 Sb. SVL nevyplňuje zdravotní potvrzení úplně, správně a pravdivě Zákon č. 166/1999 Sb. Pořadatel neoznámil svod KVS

Dodržování podmínek svodů zvířat

Zákon č. 166/1999 Sb. Pořadatel nepožádal KVS o stanovení podmínek svodu 803

30

3,75%

Zákon č. 246/1992 Sb. Pořadatel nemá povolení obce Zákon č. 166/1999 Sb. Pořadatel nedodržel stanovené veterinární podmínky

Kontrola a ověřování údajů ve

648

27

4,17%

Nařízení Komise č. 599/2004

15

Zásilka zvířat nebyla oznámena systémem TRACES

Nařízení Komise č. 599/2004

veterinárních osvědčení přijímaných zvířat v rámci systému TRACES

Zásilka zvířat nedorazila na místo v souladu s hlášením systému TRACES

Zákon č. 166/1999 Sb. TRACES osvědčení nebylo vyplněno správně Zákon č. 166/1999 Sb. Zvířata nejsou provázena správně a úplně vyplněným veterinárním osvědčením v souladu se stanovenými veterinárními podmínkami Zákon č. 166/1999 Sb. Zvířata vykazují příznaky poranění Zákon č. 166/1999 Sb. Zvířata nesplňují stanovené veterinární požadavky na obchodování s nimi Zákon č. 166/1999 Sb. Dopravce nemá k dispozici příslušnou dokumentaci Zákon č. 166/1999 Sb. Chovatel nezabezpečuje používání schváleného typu označování zvířat a vedení evidence zvířat a hospodářství Zákon č. 166/1999 Sb. Nejsou provedeny předepsané zdravotní zkoušky/vakcinace u zvířat v plném rozsahu Zákon č. 166/1999 Sb. Chovatel neprokázal, že předepsané zkoušky/vakcinace byly provedeny ve stanoveném časovém termínu Zákon č. 166/1999 Sb. Chovatel nezajišťuje odstraňovaní vedlejších živočišných produktů (kafilerní box, doklady o převzetí uhynulého zvířete asanačním podnikem, včasné hlášení úhynu.) Zákon č. 166/1999 Sb. Chovatel nezabezpečuje hlášení změn do Ústřední evidence

Dodržování pravidel biologické bezpečnosti chovu zvířat ve vztahu k nákazám

Zákon č. 166/1999 Sb. Chovatel nezabezpečuje úplnost a správnost dokumentace týkající se přemísťování zvířat 3189

240

7,53%

Zákon č. 166/1999 Sb. Zvířata nejsou chována v zařízeních, jejichž uspořádání, vybavení a kapacita odpovídají veterinárním požadavkům na chov zvířat příslušného druhu a kategorie Zákon č. 166/1999 Sb. Chovatel nezabezpečuje v rozsahu odpovídajícím druhu zvířat, způsobu jejich chovu a ustájení čištění, dezinfekci, dezinsekci a deratizaci stájí, jiných prostorů a zařízení, v nichž jsou chována zvířata, jakož i čištění a dezinfekci technologických zařízení Zákon č. 166/1999 Sb. Chovatel nearchivuje doklady o provedeném vyšetření/vakcinaci předepsanou dobu. Zákon č. 166/1999 Sb. Chovatel nemá vypracovaný pohotovostní plán v jednotlivých hospodářstvích Zákon č. 166/1999 Sb. Chovatel nemá aktualizovaný pohotovostní plán podle posledních změn. Zákon č. 166/1999 Sb. Chovatel neoznámil KVS zahájení a ukončení činnosti do 7 dnů

Kontrola chovatele v souvislosti s používáním veterinárních léčivých přípravků

406

7

1,72%

Zákon č. 166/1999 Sb. Chovatel potravinových zvířat nevede záznamy o podání léčiv a dalších látek zvířatům Zákon č. 378/2007 Sb. Chovatel nezachází s léčivými přípravky v souladu s legislativou Zákon č. 378/2007 Sb. Poskytování odborné veterinární péče nezajišťují odborně způsobilé osoby

16

9.2.2 Analýza nedodržení požadavků Nedostatky zjištěné při kontrolní činnosti v roce 2011 se týkaly porušení zákona č. 166/1999 Sb., zákona č. 154/2000 Sb. a zákona č. 378/2007 Sb. Převážná většina nedostatků byla zjištěna při kontrolách na hospodářstvích a týkala se: 1. Nedodržení požadavků při přesunech zvířat, zejména neúplnosti nebo nesprávnosti vyplněných údajů na dokladech TRACES u zásilek přijímaných zvířat, nedostatků v identifikaci přemísťovaných zvířat, chybějících vyšetření požadovaných při přemístění a obchodu. 2. Nedodržení požadavků na evidenci a označování zvířat. 3. Nedodržení požadavků na zacházení s veterinárními léčivy. 4. Nedodržení povinností vyplývajících z MKZ:  neprovedených povinných úkonů vyplývajících z MKZ,  nedodržení termínů předepsaných vyšetření a vakcinací,  nedostatky v dokumentaci k výše uvedeným povinným úkonům. Nejčastější příčinou nedodržení požadavků ze strany chovatele je neznalost legislativy a nepochopení povinností, které z ní vyplývají. Tato skutečnost souvisí s narůstajícími požadavky na chovatele vyhovět neustále se měnící legislativě na úrovni Evropské unie i na národní úrovni. Na úroveň vedení předepsané dokumentace v chovu a na dodržení veterinárních požadavků na chov zvířat má negativní dopad stále více ekonomická situace a s ní související pokles počtu zaměstnanců. Nejzávažnější pro oblast zdraví zvířat jsou porušení zjištěná při kontrolách biologické bezpečnosti. Většina nápravných opatření je směrována právě k porušením v této oblasti. Zdraví zvířat a nákazový status chovů a v celé ČR nebyl zjištěnými nedostatky ohrožen. Závady byly odstraněny na místě nebo v termínem stanovené době.

9.4

Opatření k zajištění účinnosti

a) Opatření k zajištění dodržování ze strany provozovatelů a výrobců Tabulka č. 6: Přehled uložených opatření a sankcí Opatření Počet blokových pokut Celková částka blokových pokut

Rok 2011

Počet příkazních řízení

počet pokut příkazem celková částka pokut příkazem počet vydaných závazných pokynů příkazem počet MVO příkazem

Počet správních řízení

počet pokut ve správním řízení celková částka pokut ve správním řízení počet vydaných závazných pokynů ve správním řízení počet MVO ve správním řízení

29 19 500 185 466 800 1 5 25 168 600 1 50

Při zjištění nedostatků při kontrolní činnosti v roce 2011 KVS ukládaly podle závažnosti a rozsahu zjištění následující opatření a sankce: 1) uložení blokové pokuty (fyzické osoby) 17

2) uložení pokuty příkazem 3) uložení pokuty ve správním řízení U blokových a příkazních pokut i pokut v správním řízení došlo v souvislosti s menším počtem zjištěných nedostatků k poklesu počtu pokut i vybraných částek oproti roku 2010. Většina pokut souvisela s porušením zjištěných při kontrolách biologické bezpečnosti, při kontrolách plnění povinných úkonů vyplývajících z MKZ a při kontrolách chovatele v souvislosti s používáním veterinárních léčivých přípravků. Při zjištění odstranitelného nedostatku, byla náprava prověřena při následné kontrole. Správní řízení se většinou týkala nedostatků zjištěných opakovaně při následných kontrolách. b) Opatření přijatá k zajištění účinného provádění úředních kontrol Kontrolní činnost prováděná v souladu s celoročním plánem byla v roce 2011 průběžně vyhodnocována SVS na základě sledování záznamů o kontrolách, které jsou evidovány v IS SVS a jednak na základě výsledků fyzických kontrol na jednotlivých KVS. Na poradách vrchních inspektorů pro epizootologii a welfare, které se konají cca 4x ročně, jsou pravidelně předkládány výsledky tohoto vyhodnocení současně s podrobnými instrukcemi k postupům v následujícím období. Dle potřeby jsou požadavky na kontrolní činnost aktualizovány s ohledem na změny v legislativě nebo v nákazové situaci formou metodických návodů a pokynů v dopisech zasílaných na KVS. Ke specifickým oblastem kontrol jsou pořádána školení. Zápisy ze školení a porad, včetně všech prezentací předložených na těchto akcích jsou stejně jako veškeré platné pokyny a metodické návody trvale dostupné na Portálu SVS. Vyhodnocení změn nákazové situace bylo zohledněno v úpravách MKZ pro rok 2012. Výsledky hodnocení kontrolní činnosti v oblasti zdraví zvířat jsou využity pro stanovení počtu kontrol a parametrů rizika v plánu kontrol na rok 2012. V roce 2011 se uskutečnila školení pro úřední veterinární lékaře, chovatele, zástupce obcí, krajských úřadů, regionálních organizací Komory veterinárních lékařů (dále jen „KVL“), tak i školení soukromých veterinárních lékařů. Byla dodržena frekvence, která víceletého plánu školení vyplývá pro provedení školení pro SVL stejně tak jako stanovená frekvence porad s okresními organizacemi KVL a porad se zástupci obcí a krajských úřadů na úrovni KVS k pohotovostním plánům. Tabulka č. 7: Přehled o uskutečněných školeních/poradách Školení /porada – téma

účastníci/cílová skupina

Porada k diagnostice Q-horečky

SVS, inspektoři KVS, VFÚ, SVÚ

Porada krajských inspektorů pro epizootologii

SVS, inspektoři KVS, KC Brno,

Porada k dozoru na úseku nákaz včel

SVS, inspektoři KVS, OV ČSV

Školení prohlížitelů včelstev

SVS, chovatelé včel

Porada k průběhu ozdravování od IBR

SVS, inspektoři KVS, SVÚ Jihlava 18

Porada k monitoringu katarální horečky ovcí

SVS, inspektoři KVS, SVÚ

Pracovní skupina pro monitoring zoonóz

SVS, SVÚ, SZÚ, MZ, MZe, SZPI

Seminář k odborné připravenosti v případě výskytu SLAK a AI

SVS, inspektoři KVS, SVÚ

Seminář k problematice chorob včel

SVS, inspektoři KVS

Porada krajských inspektorů pro epizootologii Koordinační schůzka k plnění programu tlumení salmonel v chovech kuřat na maso Porada k průběhu ozdravování od IBR Seminář k dozoru v oblasti používání léčiv

SVS, inspektoři KVS SVS, ČMDU, chovatelé reprodukčních hejn a hejn na výkrm, SVL SVS, inspektoři KVS – koordinátoři ozdravování od IBR SVS, inspektoři KVS, ÚSKVBL

Porada krajských inspektorů pro epizootologii a krajských inspektorů pro welfare k řešení SVS, inspektoři KVS mimořádných událostí a hromadných úhynů v chovech hospodářských zvířat Porada krajských inspektorů pro epizootologii SVS, inspektoři KVS Školení záloh pohotovostních středisek pro likvidaci nákaz (PSLN)

SVS – KC Brno, záložní týmy PSLN

Součinnostní cvičení SVS a vojenské veterinární služby

SVS, KC Brno, inspektoři KVS, vojenská veterinární služba

9.5

Prohlášení o celkové výkonnosti

Strategickým cílem SVS v oblasti zdraví zvířat a sledování výskytu nákaz je především: 1. udržení statusů země prosté – brucelózy skotu, tuberkulózy skotu, enzootické leukózy skotu, brucelózy ovcí a koz, Aujeszkyho choroby prasat, vztekliny; 2. ozdravování stád od nebezpečných nákaz a snížení prevalence původců nebezpečných nákaz – např. Národní ozdravovací program od infekční bovinní rinotracheitidy (dále jen „IBR“), Národní program pro tlumení salmonel v chovech drůbeže, monitoring TSE u skotu, ovcí, koz; monitoring aviární influenzy; 3. ochrana území před zavlečením aktuálně se vyskytujících nákaz v zemích Unie nebo ve třetích zemích – katarální horečka ovcí, aviární influenza, klasický mor prasat atd.; 4. příprava a realizace pohotovostních plánů v případě podezření nebo výskytu nebezpečných nákaz; 5. zajištění vzdělávání úředních veterinárních lékařů, soukromých veterinárních lékařů a chovatelské veřejnosti. 19

Systém státního dozoru nad dodržováním legislativy Unie a národní legislativy je účinný a jsou dodržovány minimální počty kontrol v jednotlivých oblastech. Účinnost systému kontroly zdraví zvířat dokládá udržení statusů země prosté u výše uvedených nákaz a udržení schválených (duben 2008) dodatečných garancí na infekční bovinní rinotracheitidu . Podařilo se udržet území ČR prosté aviární influenzy. V roce 2011 se nevyskytl žádný nový případ katarální horečky, na celém území ČR bylo zrušeno ochranné pásmo a od listopadu 2011 ČR není uzavřeným pásmem katarální horečky ovcí. V rámci programů tlumení salmonel v chovech drůbeže byl v roce 2011 udržen stávající stav výskytu salmonel v prostředí chovů. Pohotovostní plány byly aktualizovány a doplňovány a reagují na stávající nákazovou situaci i na možný výskyt mimořádných událostí (povodně, havárie vozidel). Byly vypracovány pohotovostní plány pro: trichinelózu, havárie vozidel přepravujících zvířata, likvidaci velkých množství vedlejších živočišných produktů a další mimořádné situace. Podle potřeby se provádí aktualizace pohotovostních plánů (např. nové informace o nákazách, diagnostice, aktualizace legislativy, kontakty na spolupracující orgány a organizace – Integrovaný záchranný systém apod.). Tyto aktualizace jsou zasílány všem KVS. 2 x ročně se provádí revize všech textů pohotovostních plánů a jejich příloh. Byly zřízeny a vyškoleny skupiny pro vystřídání členů pohotovostních středisek pro mimořádné situace (dále jen „PSMS“) v ohniscích nákaz. Podle potřeby je modernizováno vybavení PSMS (vybavení pro distanční sedaci zvířat, nová linka pro utrácení drůbeže, desinfekční rám pro desinfekci techniky PSMS opouštějící ohnisko nebezpečné nákazy). Všechny KVS byly vybaveny novými pohotovostními kufry. Pro dny volna a státních svátků byla vytvořena evidence telefonické dosažitelnosti na všech KVS a na SVS. Byly vytvořeny podklady a dokumenty pro členy krajských krizových center tlumení nákaz. Přehled zpracovaných a vydaných aktualizací je k dispozici na Portálu SVS adresa: https://portal.svscr.cz/kcb/pp/index.php?lang=cz&co=aktualizace. IS SVS byl v roce 2011 dále doplňován o nové možnosti evidence kontrolní činnosti a přijímaných opatření. Nové úpravy byly soustředěny zejména na nový modul evidence nákaz a událostí a na plánování a evidenci kontrol v rámci epizootologického dozoru.  Nový modul evidence nákaz a událostí podstatně rozšířil možnost evidence všech opatření přijímaných v souvislosti s podezřením na nákazu, s potvrzením ohniska a s kontrolní činností v ohnisku nákazy včetně evidence vydaných dokumentů. Současně modul umožňuje evidenci mimořádných událostí (hromadných úhynů, havárií vozidel přepravujících zvířata, opatření při povodních) a odesílání alertových SMS a e-mailů dotčeným osobám.  Analýza rizika pro provádění kontrol v oblasti zdraví a pohody zvířat byla pro rok 2011 rozšířena o provedení analýzy rizika pro kontroly podmíněnosti v oblasti zdraví zvířat a kontroly používání veterinárních léčivých přípravků. V případě kontrol podmíněnosti jde na základě požadavků MZe o společnou analýzu rizika s Ústředním kontrolním a zkušební ústavem zemědělským (dále jen „ÚKZÚZ“). SVS v roce 2011 pokračovala spolupráce s ČPI při kontrolách v oblasti označování a evidence. Podstatou spolupráce je porovnání seznamů hospodářství, které byly vybrány analýzou rizika pro národní kontroly v rámci obou dozorových orgánů. Inspektoři KVS uskutečnili s příslušnými pracovníky ČPI společné kontroly na hospodářstvích, která byla analýzou rizika současně vybrána 20

ke kontrole SVS i ČPI. Cílem spolupráce, porovnávání seznamů hospodářství ke kontrole (vybraných na základě analýzy rizika) a společných kontrol je snížení počtů kontrol prováděných různými dozorovými orgány u chovatelů. S ohledem na strategické cíle byly v roce 2011 provedeny v oblasti zdraví zvířat kontroly v těchto oblastech a počtech: 1. V plemenářských zařízeních bylo provedeno celkem 104 kontrol. Byla dodržena minimální frekvence stanovená ve VPK. Stejně jako v roce 2010 nebyly zjištěny žádné závady. Neplánované kontroly se neuskutečnily. 2. Ve shromažďovacích střediscích bylo provedeno celkem 16 kontrol, všechny plánované. Počet kontrol je v souladu s frekvencí kontrol 1x ročně, stanovenou nově ve VPK pro rok 2011. Všechny kontroly byly bez závad. Ve srovnání s rokem 2010 se jedná o pokles závad o 6,45%. 3. U obchodníků byly provedeny 2 plánované kontroly,1x u každého z nich v souladu s minimální stanovenou frekvencí. Nebyly, stejně jako v roce 2010 zjištěny žádné závady. 4. Na kontrolních stanovištích bylo provedeno celkově 5 kontrol, všechny plánované a stejně jako v roce 2010 bez závad. 5. V karanténních zařízeních pro dovoz ptáků ze třetích zemí proběhly 2 plánované kontroly bez zjištění nedostatků. 6. V závodech s produkcí násadových vajec a drůbeže bylo provedeno celkem 153 plánovaných kontrol. Z těchto kontrol nebyly žádná se závadou, obdobně jako v roce 2010. 7. U soukromých veterinárních lékařů bylo provedeno celkem 235 kontrol. Z těchto kontrol byly 3 se závadami; jedná se o 0,58% kontrol s nedostatkem více než v roce 2010. 8. V rámci kontrol dodržování podmínek svodů zvířat bylo provedeno celkem 803 kontrol. Z tohoto celkového počtu bylo 125 kontrol neplánovaných. V roce 2011 KVS stanovily podmínky pro 2 564 svodů. Minimální procento kontrol na svodech určené VPK bylo dodrženo, při 3,74% kontrolách byly zjištěny nedostatky. 9. V rámci kontroly a ověřování údajů při vystavování veterinárních osvědčení přijímaných zvířat v rámci systému TRACES bylo provedeno celkem 648 kontrol s nedostatky zjištěnými při 27 kontrolách. Pro tuto kontrolu není stanoven minimální počet kontrol. Provádí se namátkové nediskriminační kontroly v místě určení. Do chovů hospodářských zvířat bylo v roce 2011 přijato celkem 6 857 zásilek hospodářských zvířat. Kontroly tedy pokrývají téměř 10% zásilek. Procento závad se oproti roku 2010 nezměnilo. 10. V oblasti dodržování pravidel biologické bezpečnosti chovů zvířat ve vztahu k nákazám bylo provedeno celkem 3 189 kontrol. Kontroly plánované na hospodářstvích vybraných analýzou rizika byly provedeny v souladu s plánem v počtu 2 811. V rámci těchto kontrol bylo kontrolováno i dodržování provádění preventivních úkonů a zdravotních zkoušek stanovených v MKZ pro rok 2011, včetně vyšetření zmetalek. V rámci plánovaných kontrol proběhlo na hospodářstvích vybraných pro kontrolu biologické bezpečnosti současně s těmito kontrolami 308 kontrol podmíněnosti v oblasti zdraví zvířat Kromě plánovaných kontrol se uskutečnilo 378 kontrol neplánovaných nejčastěji z důvodu podezření na nákazu, v souvislosti s došetřováním pozitivních výsledků odebraných vzorků nebo 21

při zjištěném administrativním nedostatku při předchozí kontrole. Neplánované kontroly zahrnují i 13 kontrol následných zaměřených na kontrolu odstranění zjištěných nedostatků v oblasti označování zvířat nebo provádění zdravotních zkoušek. Procento kontrol biologické bezpečnosti se zjištěným nedostatkem bylo 7,53% z celkového počtu kontrol biologické bezpečnosti, což představuje pokles procenta závad o 3,33%. V kontrolách podmíněnosti nebyly zjištěny žádné nedostatky. 11. Na hospodářstvích bylo provedeno 406 kontrol chovatele v souvislosti s používáním veterinárních léčivých přípravků; 401 plánovaných kontrol proběhlo na hospodářstvích vybraných analýzou rizika společně s kontrolou podmíněnosti v oblasti kontroly používání léčiv. 5 kontrol bylo neplánovaných. Počet kontrol se zjištěnou závadou byl o 0,2% nižší než v roce 2010. V kontrolách podmíněnosti nedostatky zjištěny nebyly. 12. V souvislosti s 216 případy výskytu nákaz a s vydáním mimořádných veterinárních opatření se na hospodářstvích se v roce 2011 uskutečnilo 443 kontrol dodržování těchto opatření resp. kontrol v ohnisku. Byl splněn minimální počet kontrol v ohnisku nákazy stanovený ve VPK. V roce 2011 bylo na hospodářstvích, svodech a u schválených subjektů provedeno celkem 7 333 kontrol. Z toho se 5 132 kontrol uskutečnilo na hospodářstvích, 955 ve schválených zařízeních a u SVL, 803 kontrol proběhlo na svodech zvířat a 443 v ohniscích nákaz. Celkový počet zjištěných závad byl 307. Počet a charakter závad u jednotlivých kontrolovaných subjektů byly zohledněny při plánování kontrol pro rok 2012, tak aby systém státního dozoru byl účinný, aby byly dodrženy minimální počty kontrol v jednotlivých oblastech a tak, aby strategie kontrol zvyšovala odpovědnost kontrolovaných chovatelů a subjektů.

22

1 B) Systém kontrol označování a pohybu zvířat ČPI 9.1 Úřední kontroly Česká plemenářská inspekce (dále jen „Inspekce“) provádí úřední kontroly v oblasti označování a evidence vybraných druhů hospodářských zvířat podle Plánu kontrol. Kontroly provádí souběžně s orgány veterinárního dozoru. Plán kontrol zahrnuje kontroly hospodářství s chovem turů, koňovitých, ovcí a koz a hospodářství s chovem prasat. Hospodářství ke kontrole označování a evidence turů, ovcí a koz jsou vybírána analýzou rizika a prováděna inventarizačním způsobem podle přímo použitelných předpisů Evropských společenství, a to Nařízení Komise (ES) č. 1034/2010 a Nařízení Komise (ES) č. 1505/2006. Způsob výběru a kontroly ostatních druhů zvířat se řídí ustanovením vyhlášky č. 136/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Počet plánovaných kontrol v porovnání se skutečně provedenými je patrné z přehledu uvedeného v tabulce. Tabulka 1 Počet provedených úředních kontrol (2011) Plánovaný počet kontrol

Druh kontroly Turů Označování a evidence Ovcí a koz hospodářských zvířat Prasat Koní C e l k e m provedených kontrol

Skutečný počet kontrol

%

577

685

118

525

575

109

120

134

111

120

231

192

1342

1625

121

Navýšení plánu kontrol je způsobeno tím, že do přehledu jsou vedle úředních kontrol označování a evidence, zahrnuty kontroly vyvolané na základě podnětu, kontroly nařízené ministerstvem a kontroly následující po kontrole úřední, na základě zjištěných nedostatků. 9.1.1 Kontroly podmíněnosti Od roku 2009 byly zahájeny kontroly podmíněnosti u turů, koz, ovcí a prasat podle nařízení rady (ES) č. 73/2009. V roce 2011 bylo provedeno 287 kontrol, při kterých bylo zjištěno u 8 kontrol porušení bodů podmíněnosti. Na všechny kontroly podmíněnosti byla do MZK (Mezisklad zpráv o kontrole) odeslána zpráva o kontrole (ZOK). Dále bylo zjištěno 33 kontrol označování a evidence s porušením bodů podmíněnosti jak u žadatelů o dotace, tak i u nežadatelů. Celkem bylo do MZK odesláno 308 ZOK z primárních kontrol. 9.2

Celkové dodržování u provozovatelů (označování a evidence hospodářských zvířat)

Údaje o zjišťovaných nedostatcích a jejich příčinách jsou zaznamenávány v kontrolních 23

protokolech, pořizovaných při každé kontrole, a ukládány do databáze ústřední evidence. Zde jsou k dispozici pro vyhodnocení účinnosti a výsledků kontrol i pro zpracování ročního hlášení o kontrolách pro evropskou Komisi. Výsledky kontrol jsou také pravidelně zahrnovány do analýzy rizika při výběru hospodářství ke kontrole na další rok. 9.2.1 Četnost a druh nedodržení požadavků Výskyt nedostatků podle jednotlivých druhů zvířat dokumentují následující odstavce. U každého nedostatku je uveden příslušný článek přímo použitelného předpisu Evropských společenství (resp. národní legislativy - zákonem č. 154/2000 Sb., (plemenářským zákonem), v platném znění, a jeho prováděcí vyhláškou č. 136/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Hospodářství s chovem turů Podle nařízení Komise (ES) č. 1034/2010 musí být provedena kontrola minimálně 3% všech hospodářství. Ke snížení z 10% na 3% kontrolovaných hospodářství došlo v roce 2011. Hospodářství pro kontroly roku 2011 vybíralo Ministerstvo zemědělství ČR, Odbor živočišných komodit ve spolupráci s Inspekcí pomocí interního programu analýzy rizika. Kontroly se vždy provádějí inventarizačním způsobem - ověřením identity všech zvířat, přítomných na hospodářství. Ověřuje se jejich označení, zda jsou evidována ve stájovém registru i v ústřední evidenci a zda jsou provázena průvodním listem skotu. Individuální čísla zvířat jsou porovnána s údaji v databázi. Současně se ověřují zvířata, u kterých nebylo potvrzeno přemístění párovým hlášením dodavatele a odběratele, zvířata fyzicky nepřítomná nebo fyzicky přítomná, ale neevidovaná. Z těchto údajů lze usuzovat, zda chovatel předává do ústřední evidence správné a úplné údaje stanovené vyhláškou. Pokud je zjištěn nedostatek v označení a evidenci přítomného zvířete, ukládá se podle rozsahu zjištěného nedostatku vždy zvláštní opatření – zakazující přemístění zvířat na jiné hospodářství a přemístění jiných zvířat na kontrolované hospodářství, které je zrušeno teprve po odstranění všech zjištěných nedostatků. Pokud je zjištěn nedostatek, který nemá přímý vztah k přítomným zvířatům, ukládá se chovateli opatření k jejich odstranění. Odstranění nedostatků nebo splnění opatření se následně kontroluje. Ve většině případů vedlo uložené zvláštní opatření nebo opatření k odstranění zjištěných nedostatků k jejich odstranění, avšak pokud byly závažnějšího charakteru nebo došlo k nesplnění opatření nebo porušení zákazu přemísťování zahájila Inspekce s chovatelem správní řízení a uložila mu sankci.

24

Tabulka 2 Výsledky kontrol hospodářství s chovem turů Celkový počet hospodářství evidovaných na území ČR k 1. 1. 2011 Celkový počet kontrolovaných hospodářství Celkový počet provedených kontrol Celkový počet turů evidovaných k 1. 1. 2011 Celkový počet evidovaných turů v kontrolovaných hospodářstvích Výsledky provedených kontrol (zjištěné nedostatky) dle zvířat Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000 1. v označování zvířat (čl. 4) 1016 2. ve stájovém registru (čl. 7) 74 3. v hlášení do ústřední evidence (čl. 7) 1048 4. bez průvodních listů skotu nebo bez záznamu o 173 přemístění zvířete (čl. 6) Zvířata a hospodářství, u nichž bylo zjištěno pouze jedno 1159 nedodržení předpisů podle bodů 1 – 4 Zvířata a hospodářství, u nichž bylo zjištěno více než jedno 151 nedodržení předpisů podle bodů 1 – 4 Zvířata a hospodářství s nedodržením předpisů celkem 1310 Zákaz přemísťování jednotlivých zvířat 754 Zákaz přemísťování všech zvířat na hospodářství 1243 Utracení zvířat 0 Celkem vydáno zákazů přemísťování 1997

25

18209 660 660 1343074 26967 Hospodářství 151 10 223 57 163 49 182 112 70 0 182

Hospodářství s chovem ovcí a koz Kontroly v roce 2011 se prováděly na základě nařízení Komise (ES) č. 1505/2006, tj. nejméně 3% registrovaných hospodářství s 5% evidovaných zvířat, a to zásadně inventarizačním způsobem, tedy kontrolou zvířat přítomných na hospodářství, jejich označení, zaevidování ve stájovém registru a správnosti hlášení do ústřední evidence, obdobně jako v chovu turů. Kontroly probíhají s ohledem na reprodukční cyklus samic, sezónnost a charakter chovu. Tabulka 3 Výsledky kontrol označování a evidence ovcí a koz Celkový počet hospodářství evidovaných na území ČR k 1. 1. 2011 Celkový počet kontrolovaných hospodářství Celkový počet provedených kontrol Celkový počet ovcí a koz evidovaných k 1.1.2011 Celkový počet ovcí a koz v kontrolovaných hospodářstvích Výsledky provedených kontrol (zjištěné nedostatky) dle zvířat Nařízení Rady (ES) č. 21/2004 1. v označování zvířat (čl. 4) 1221 2. ve stájovém registru (čl. 5) 48 3. v hlášení do ústřední evidence (čl. 6) 1394 Počet opatření uložených na kontrolovaných hospodářstvích

18480 569 569 260566 16782 Hospodářství 171 11 157 236

Hospodářství s chovem prasat Kontroly hospodářství s chovem prasat se provádějí v rozsahu a způsobem stanoveným vyhláškou. Analýza rizika vychází z dostupných informací v databázi ústřední evidence a z výsledků předchozích kontrol. Prasata na hospodářství a jejich pohyby se evidují hromadným způsobem, označení zvířat kódem hospodářství se kontroluje zpravidla vzorkovým systémem. Při kontrolách je důraz kladen především na zaregistrování hospodářství, evidování počtu zvířat a hlášení pohybů zvířat v ústřední evidenci. Tabulka 4 Výsledky kontrol označování a evidence prasat Celkový počet kontrolovaných hospodářství v roce 2011 133 Celkový počet provedených kontrol 133 Výsledky provedených kontrol (zjištěné nedostatky) dle plem. zákona a Hospodářství vyhl. č. 136/2004 Sb. 1. v označování prasat (§ 22 zákona, § 18, §19, 20, 21 vyhlášky) 2 2. v registru prasat v hospodářství (§ 23 zákona, § 52 vyhlášky) 2 3. v hlášení do ústřední evidence (§ 23 zákona, § 53 vyhlášky) 39 Počet opatření uložených na kontrolovaných hospodářstvích 37 Hospodářství s chovem koní Výběr hospodářství ke kontrole se provádí na základě analýzy rizika, ve které jsou zahrnuty především výsledky kontrol z minulých let a předávání údajů do ústřední evidence. Systém ústřední evidence sleduje koně ve vztahu k majiteli, nikoliv k chovateli a hospodářství, na kterém se v aktuálním čase nachází. Řada majitelů má koně ustájené mimo svá hospodářství nebo vlastní hospodářství nemá. Při prodeji koně je povinností nového majitele nahlásit přemístění.

26

Tabulka 5 Výsledky kontrol označování a evidence koní, oslů a jejich kříženců Celkový počet kontrolovaných hospodářství v roce 2011 194 Celkový počet provedených kontrol 198 Celkový počet koní v kontrolovaných hospodářstvích 2775 Výsledky provedených kontrol (zjištěné nedostatky) dle zvířat Hospodářství plem. zákona a vyhl. č. 136/2004 Sb. 1. v označování koní (§ 22 zákona, § 13 – 17 23 7 vyhlášky) 2. v registru koní (§ 23 zákona, § 41 vyhlášky) 28 10 3. v hlášení do ústřední evidence (§ 23 zákona, § 42 118 34 – 46 vyhlášky) 4. nedostatky v průkazech koní (§ 23 zákona, § 46 87 18 vyhlášky) Počet opatření uložených na kontrolovaných hospodářstvích 47

9.2.2

Analýza nedodržení požadavků

9.2.2.1 Výskyt případů nedodržení V chovu turů je velmi problematické porovnávat jednotlivé kontrolní roky. Je zde spoustu vlivů ovlivňující výsledek kontroly. Mezi ně patří například počet zvířat na kontrolovaných hospodářstvích. V tabulce 6 je uvedeno procentuální porovnání výskytu nedostatků u kontrolovaných zvířat a na kontrolovaných hospodářství od roku 2008: Tabulka 6 Zjištěné nedostatky v % (tuři) 2008 2009 Nedostatky Zvířat Hospod Zvířat Hospod v označová ní zvířat ve stájovém registru v hlášení do ústřední evidence v průvodní ch listech skotu zákaz přemísťová ní

2010 Zvířat

Hospod

Zvířat

2011 Hospod

3,9

37,5

3,7

53,8

3,4

35,1

4,0

22,9

0,05

0,9

0,2

1,3

0,12

1,8

0,3

1,5

2,6

38,6

1,4

44,8

2,5

40,5

4,1

33,8

0,5

9,6

0,2

14,1

0,55

10,6

0,7

8,6

5,9

41,2

5,0

58,2

5,9

38,6

7,8

27,6

Nedostatky v označování zvířat jsou ve většině případů způsobeny ztrátou jedné nebo obou ušních známek. Vyšší výskyt těchto ztrát je zaznamenáván především na pastevních areálech, kde jsou zvířata ponechána značnou část roku bez denního dozoru. Výskyt starších zvířat nikdy 27

neoznačených je minimální. Nedostatky zjišťované v označení zvířat mají dlouhodobě klesající tendenci, avšak v roce 2011 došlo k navýšení nedostatku u zvířat o 0,6 % Evidence vedená chovatelem (stájový registr) je dlouhodobě na dobré úrovni a výskyt chyb je zjišťován pouze v ojedinělých případech. V poslední době k tomu také napomáhá vyšší využívání programu pro vedení stájového registru na PC, zejména využívání Portálu farmáře. Ukazatel „Nedostatky v hlášení do ústřední evidence“ v sobě zahrnuje několik dílčích ukazatelů. Nejvíce zjištěných případů nedodržení zákona se týká neodhlašování přemístěných zvířat z databáze hospodářství a s tím související počet zvířat s příznakem nepárového hlášení a počet opožděných hlášení. Na druhém místě lze zmínit případy, kdy chovatel zapomene včas nahlásit tele po narození do ústřední evidence. Procento nedostatků tohoto ukazatele je dlouhodobě vysoké. Poměrně příznivé výsledky jsou zjišťovány u kontrol průvodních listů skotu, kde možnou příčinou může být mimo jiné i to, že chovatelé, jatky, asanační podniky a další subjekty vyžadují vždy průvodní listy při nákupu a přemísťování turů spolu se zvířetem. Tabulka 7 Množství zjištěných chyb v ústřední evidenci zvířat Počet kontrolovaných turů

25707

Počet turů s chybou v databázi celkem

1048

4,08 %

311

1,21 %

evidovaných navíc

458

1,78 %

Neevidovaných

279

1,09 %

Počet hospodářství, která nezasílají hlášení do 7 dnů

223

33,79 %

Počet uložených opatření a zvláštních opatření

345

-

Z toho počet zvířat s příznakem nepárového hlášení*

*

příznak je automaticky uveden u zvířete, pokud se hlášení o jeho přemístění nespárovalo v ústřední evidenci a liší se podle toho, zda chybu způsobil původní nebo současný chovatel.

Z Tabulky 8 je možné odvodit, že nejvíce nedostatků v chovu ovcí a koz se vyskytuje v označování zvířat a hlášení jejich pohybů do ústřední evidence. Tabulka 8 Zjištěné nedostatky v % 2008 Zvířat Hospod

Nedostatky v označování zvířat ve stájovém registru v hlášení ústřední evidence

2009 Zvířat Hospod

2010 Zvířat

Hospod.

Zvířat

2011 Hospod.

9,2

39,3

4,6

24

4,5

28

7,3

30,1

1,4

2,8

0,9

5,1

0,4

2,2

0,3

1,9

13,7

37,9

10,9

35,4

10,5

34,5

8,3

27,6

do

Kontroly na hospodářství s chovem prasat dokazují dlouhodobé nedostatky v hlášení o narození, úhynu a přemísťování prasat do ústřední evidence. Chovatelé, kteří způsobí v hlášení chybu, ji na 28

základě zpětného upozornění z ústřední evidence neopraví. V databázi se následně všechna další hlášení, již správná, nepromítají a chovatel se potom jeví jako osoba, která nezasílá hlášení o zvířatech vůbec. Většina chovatelů po upozornění a vysvětlení systému evidence chyby opravila v nejkratší možné době. Proto byly uloženy sankce pouze těm chovatelům, kteří buď nikdy nezasílali hlášení, nebo nezasílali hlášení dlouhodobě.

Tabulka 9 Zjištěné nedostatky v % 2008 Nedostatky hospodářství

hospodářství

2010 hospodářství

1,5

7,6

1,5

1,5

2,5

9,3

1

1,5

49,4

34,7

39

29,3

v označování zvířat v registru prasat v hospodářství v hlášení do ústřední evidence

2009

2011 hospodářství

V chovu koní, oslů a jejich kříženců (dále jen koně) jsou trvale zjišťovány chybějící průkazy koní, které mají být předávány při přemísťování se zvířaty. Koně nejsou evidováni na hospodářství, ve kterém se aktuálně nacházejí, ale podle majitelů. Všechna uložená opatření se týkají jak průkazů koní, tak zásadních chyb v ústřední evidenci. Tabulka 10 Zjištěné nedostatky v % Nedostatky v označování zvířat v registru koní v hospodářství v hlášení do ústřední evidence nedostatky v průkazech koní

2008

2009

2010 Zvířat Hospod.

2011 Zvířat Hospod.

Zvířat

Hospod.

Zvířat

Hospod.

0,7

4,6

2,1

7

0,3

3

0,8

3,6

1,9

2,9

1,7

3,9

2,2

3

1,0

5,2

13,5

56,7

15,2

18,9

16,7

59,5

4,3

17,5

3,2

15

4,8

18,9

2,2

11,6

3,1

9,3

9.2.2.2 Povaha rizika vyplývajícího z nedodržování požadavků Povinnost označovat a evidovat některé druhy hospodářských zvířat je v České republice zakotvena v zákoně č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat (plemenářský zákon), ve znění pozdějších předpisů a v jeho prováděcím předpisu (vyhlášce). V tomto zákoně jsou také zakotveny všechny směrnice Evropských společenství. Většinu povinností spojených s označováním a evidencí zvířat upravují přímo použitelné předpisy Evropských společenství (nařízení a rozhodnutí), závazné pro všechny členské země. 29

Zásadním důvodem uložení těchto povinností chovatelům hospodářských zvířat i všem subjektům, kteří se na chovu a zpracování potravin živočišného původu podílejí, je zamezit nebo omezit šíření nákaz přenosných mezi zvířaty i na člověka a ohrožení celého potravinového řetězce směrem ke spotřebiteli. Z tohoto základního postulátu je možné odvodit případná rizika, která sebou nedodržování některých povinností přináší. U turů, kteří jsou využíváni na produkci masa i mléka, je povinnost individuálního označení a sledování životní dráhy nezbytná. Jakékoliv pochybení může znamenat ohrožení výroby potravin nebo šíření nebezpečných nákaz. Bez přesné evidence nelze přistoupit k účelné likvidaci BSE ani jiných hromadných nákaz. Obdobná rizika jsou i v chovu ovcí a koz a zpracování produktů z těchto zvířat. V chovu prasat se zvířata nesledují individuálně, ale je nutné registrovat hospodářství a pohyby zvířat na nich chovaných. Tak lze zamezit šíření hromadných nákaz a přijmout odpovídající veterinární opatření. V chovu koní je nutné poukázat na skutečnost, že pro výživu lidí se v České republice využívá koňské maso omezeně. Základním identifikačním prostředkem u koní je průkaz koně s podrobným slovním i grafickým popisem, který zvíře doprovází při veškerých přesunech. Na jatkách sledují porážená zvířata orgány veterinárního dozoru a kontrolují údaje v průkazech koní. Ústřední evidence slouží především pro účely registrace majitelů koní a zvířat z chovatelského hlediska. 9.2.2.3 Základní příčiny nedodržení požadavků Ve většině kontrolovaných případů byla prokázána neúmyslná chyba chovatele, způsobená nedbalostí, případně nepochopením zásad označování a evidence zvířat. Je zřejmé, že vlastní evidenci na hospodářství vede naprostá většina chovatelů správně, avšak předávání údajů do ústřední evidence bývá pro některé problém. Největší nedostatky se nacházejí u drobných chovatelů, kteří dosud vedou evidenci a zpracovávají hlášení ručně. Českomoravská společnost chovatelů, a.s., která pořizuje data do ústřední evidence, věnuje značnou pozornost informování chovatelů jednak formou písemných pokynů k vedení ústřední evidence nebo elektronickou cestou na svých webových stránkách. Informace chovatelům podávají i konzultanti společnosti v regionech, kteří na vyžádání pomáhají chovatelům s problémy při evidenci zvířat. Nedostatky v označování zvířat jsou ve většině případů způsobeny ztrátou jedné nebo obou ušních známek, avšak zvířata jsou identifikovatelná náhradním způsobem. To dokládá i skutečnost, že nebylo z tohoto důvodu utraceno jediné zvíře. Ztrátovost ušních známek je způsobena zejména technologickým systémem každého chovu a sezónní pastvou bez pravidelné kontroly chovatele. 9.4

Opatření k zajištění účinnosti

9.4.1 Opatření k zajištění dodržování požadavků ze strany provozovatelů potravinářských a krmivářských podniků a ostatních příslušných výrobců a provozovatelů podniků Počet uložených opatření, zvláštních opatření a počet návrhů na uložení sankce je uveden v tabulce:

30

Tabulka 11 Uložená opatření a zvláštní opatření v roce 2011 Uloženo Druh kontroly Označování a evidence Turů hospodářských zvířat Ovcí Koz Prasat Koní Celkový počet opatření a sankcí

Opatření

zvl. opatření

167

183

194 45 37 68

0 0 0 0

511

183

Opatření a zvláštní opatření Pokud je při kontrole zjištěno nedodržení předpisů, ukládá vždy kontrolující inspektor podle charakteru zjištěných porušení chovateli opatření k odstranění nedostatků a příčin, které vedly k jeho uložení. Na hospodářství s chovem turů ukládá též zvláštní opatření, zákaz přemísťování zvířat, pokud jsou zjištěny nedostatky v označení, popřípadě v průvodních listech nebo evidování zvířete přítomného na hospodářství. Opatření i zvláštní opatření se ukládají formou rozhodnutí a jejich splnění, respektive odstranění, je nutné následně zkontrolovat. Zvláštní opatření je teprve po této kontrole zrušeno. Sankce Sankce (pokuty) jsou ukládány chovatelům v závislosti na míře zavinění a porušení předpisů a nezávisle na uloženém opatření. O uložení sankce rozhoduje vedení inspekce na pravidelné týdenní poradě, při které se podrobně hodnotí zjištěné nedostatky i příčiny, které k nim vedly. Je–li zjištěno porušení zákona, zkoumá se především rozsah zjištěných nedostatků, závažnost, opakování nedostatků z předešlých kontrol a případně zjištěné úmyslné zavinění. Zdrojem podrobných informací o hospodářství, zvířatech a jejich pohybech během života je databáze ústřední evidence, do jejíchž jednotlivých modulů má inspekce přístup. Avšak porušení zvláštního opatření nebo nesplnění opatření ve stanoveném termínu je posuzováno jako zvláště závažný přestupek a sankcionováno vždy. Tabulka 12 Sankce Správní řízení * zahájené od 1.1.2011 do 31.12.2011

132

Přestupkové řízení ** zahájené od 1.1.2011 do 31.12.2011

36

Zastavené správní nebo přestupkové řízení

6

Celková výše pokut v Kč s nabytím právní moci od 1.1.2011 do 31.12.2011

324500

Minimální výše správní sankce v Kč

500

Maximální výše správní sankce v Kč

25 000

Počet odvolání

6 31

Pozn.: * Správní řízení je zahájeno s právnickými osobami a s fyzickými osobami, které jsou podnikateli.  Přestupkové řízení je zahájeno s fyzickými osobami, které nepodnikají.

Počet zahájených správních a přestupkových řízení uvedený v tabulce 12 není totožný s počtem určených subjektů ke správnímu řízení v tabulce 11 z důvodů překrývaní jednotlivých řízení z předcházejícího a minulého kalendářního roku. Dále jsou do tabulky 12 započítány i sankce uložené za jiné přestupky, než je označování a evidence (např. plemenitba atd.) V porovnání s rokem 2010 je počet správních spisů nižší o 124. Současně došlo i ke snížení celkové výše uložených sankcí v celkové hodnotě 324 500,- Kč. Průměrná výše správní sankce činila v roce 2011 cca 2 458,- Kč. V roce 2011 je patrné snížení počtu zjištěných porušení plemenářského zákona v porovnání s rokem 2010. Důvodem je pravidelná osvěta a tím i zvyšující se informovanost chovatelů. 9.4.2

Opatření přijatá k zajištění účinného fungování útvarů provádějících úřední kontroly

Změna legislativy V roce 2011 dne 26.1.2011 vstoupil v platnost zákona č. 32/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Dne 9.3.2011 začala platit vyhláška č. 57/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 448/2006 Sb., o provedení některých ustanovení plemenářského zákona. Interní předpisy a metodiky kontrol Opatření Inspekce k zajištění efektivnosti kontrol jsou stanovena dlouhodobě vlastními interními předpisy, zejména Organizačním řádem, Pracovním řádem a Kontrolním řádem, který vychází z obecně platných právních předpisů, a který určuje detailně postup kontrolujícího inspektora v jednotlivých fázích kontroly. Na Kontrolní řád navazují interní metodiky kontroly jednotlivých druhů zvířat nebo oblastí uvedených v plemenářském zákoně a jeho prováděcích předpisech. Metodiky řeší detailně postupy při kontrole jednotlivých kontrolních bodů a řešení možných nedostatků. V roce 2011 byly některé metodiky upraveny na základě úpravy legislativy kontrol a souběžně byl upraven i Kontrolní řád. Interní a externí školení zaměstnanců Inspekce Inspekce provádí během každého roku řadu školení a seminářů za účasti vlastních nebo externích lektorů z odborných útvarů ministerstva zemědělství. Tato školení jsou zaměřena na trvale platné zásady kontrolní činnosti, na případné změny v legislativě a jejich vysvětlení, na detailní aspekty jednotlivých typů kontrol a možné nedostatky při jejich provádění. Školení probíhají vesměs paralelně v obou odděleních kontroly za účasti dalších zaměstnanců inspekce, jednou ročně pak celorepublikové školení všech zaměstnanců, zaměřené na obecnou problematiku plemenářského zákona a navazujících právních i obecně závazných předpisů ČR i ES. V roce 2011 byla provedena interní školení zaměřená na řešení konkrétních případů nedodržení zákonných předpisů. Průběžně jsou zaměstnanci školeni z ustanovení Kontrolního řádu. Zaměstnanci také individuálně absolvují další školení týkající se národní legislativy, evropského práva a dalších platných předpisů. Vnitřní kontrolní systém Inspekce Vnitřní kontrola prováděných inspekcí je konstruována třístupňově, aby byla zajištěna maximální objektivita prováděných kontrol a jejich výsledků. 32

Prvotní kontrolu provádí vedoucí oddělení, který posuzuje zápisy o kontrolách a jejich výsledky z hlediska formální i věcné správnosti. Ukončenou kontrolu včetně rozhodnutí o uložení opatření a kontroly jeho splnění předává oddělení analýzy, které vedle opětovné kontroly dokumentů z hlediska správnosti, posuzuje výsledek a porovnává s údaji v databázi zvířat ústřední evidence. Rozbor uzavřené kontroly předává poradě ředitele, která posuzuje míru zavinění zjištěných nedostatků a rozhoduje o zahájení správního nebo přestupkového řízení. Zjištěné poznatky z provedených kontrol a jejich řešení je předáváno na poradách vedení Inspekce zpět vedoucím oddělení, kteří je řeší s jednotlivými inspektory na poradách oddělení. Předávání informací chovatelům hospodářských zvířat Odborní zaměstnanci Inspekce zajišťují na vyžádání poradenskou činnost pro chovatele a ostatní osoby. Žádosti o poskytnutí pomoci nebo informací se soustřeďují především na problematiku označování a evidence turů, ovcí nebo prasat. Zásadou všech zaměstnanců Inspekce je vždy předcházet možným nedodržením zákona účinnou prevencí. Někteří odborní zaměstnanci Inspekce se účastní přednáškové a lektorské činnosti v rámci vzdělávacích programů, odborných kurzů pro plemenářské zootechniky nebo inseminační techniky anebo chovatelských akcí. Inspektoři se též často aktivně účastní porad a seminářů pro chovatele pořádaných zemědělskými agenturami ministerstva., Agrární komorou a chovatelskými sdruženími. Inspekce poskytuje informace o vlastní činnosti i o problematice ustanovení plemenářského zákona všem tazatelům, kteří se na ni touto cestou obrátí. Na vlastních webových stránkách zveřejňuje Inspekce úplný přehled evropské i národní legislativy v oblasti šlechtění, plemenitby a evidence hospodářských zvířat. 9.5 Prohlášení o celkové výkonnosti Strategickým cílem České plemenářské inspekce je především: - Zabezpečení a plnění podmínek pro soustavné a detailní sledování zdraví zvířat pomocí jejich identifikace, vedení evidence zvířat a jejich pohybů mezi hospodářstvími. - Zaregistrování všech hospodářství a chovatelů pro účely sledování výskytu hromadných nákaz, welfare, zpracování zvířat a jejich produktů v potravinářském odvětví a udržování databáze v aktualizovaném stavu. - Plnění stanovených podmínek v oblasti označování a evidence hospodářských zvířat pro podpory poskytované na národní i evropské úrovni. Přímo použitelná nařízení orgánů evropských společenství ukládají kontrolovat ročně nejméně 3 % hospodářství s chovem turů a 3 % hospodářství s chovem ovcí a koz (s 5% zvířat). Dále jsou prováděny kontroly podmíněnosti u 1 % žadatelů. Celkový plán na rok 2011 byl překročen o téměř 21 %. Příčinou byla vlastní zjištění inspektorů při jiné kontrole nebo došetřování jednotlivých případů a řada podnětů od stěžovatelů nebo jiných orgánů státní správy a institucí, po jejichž prošetření následovaly v mnoha případech též úplné kontroly hospodářství Úřední kontroly označování a evidence zvířat jsou prováděny podle postupů stanovených příslušnými evropskými předpisy a národní legislativou. Inventarizační způsob kontrol umožňuje detailně detekovat situaci v každém hospodářství, u všech zvířat a u každého zvířete zvlášť. Kontrolní zaměstnanci Inspekce mají k dispozici údaje v databázi ústřední evidence s možností sledovat životní dráhu zvířat, jejich aktuální umístění i konkrétní údaje o chovateli a jeho hospodářství. 33

Efektivitu prováděných kontrol dokumentují rozbory nedostatků v porovnání s rokem 2010 (resp. i 2008), uvedené výše, které jsou však do jisté míry ovlivněny výběrem hospodářství respektive množstvím zvířat chovaných ve vybraných hospodářstvích. Ve srovnání s předchozími lety (2008 – 2010) došlo v roce 2011 ke zlepšení výsledků kontrol a tím i ke snížení počtu uložených opatření a zvláštních opatření. Zásadou Inspekce je nedostatkům předcházet jak vhodně cílenou osvětou chovatelů, tak poradenskou aktivitou během kontrol. Značný důraz je kladen na ukládání opatření k odstranění nedostatků, které je chápáno jako základní a nejefektivnější prostředek nápravy. Inspekce koordinuje svou kontrolní činnost s orgány veterinárního dozoru nejen na úrovni vrcholových orgánů, ale přímo na regionálních pracovištích. Pokud je při kontrolách zjištěno nedodržování jiných předpisů, jako je týrání zvířat, porušování protinákazových opatření apod., informují se zástupci obou institucí, případně provádějí kontrolu společně. Ministerstvo metodicky řídí Inspekci z hlediska provádění kontrol, zároveň s ní konzultuje odbornou i legislativní problematiku označování a evidence hospodářských zvířat.

SVS V roce 2010 nebyly SVS provedeny žádné cílené kontroly označování zvířat. Označování a evidence zvířat byly kontrolovány jako součást ostatních veterinárních kontrol. Viz Systém kontrol zdraví zvířat.

34

2) a 7) Systém kontrol potravin a hygieny potravin včetně potravin živočišného původu OOVZ 9.1

Úřední kontroly provedené orgány ochrany veřejného zdraví

Orgány ochrany veřejného zdraví v souladu s kompetencemi vymezenými v zákoně č. 110/1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vykonávají úřední kontroly v sektoru veřejného stravování včetně stravování institucionálního a v sektoru materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami. V případě výskytu onemocnění z potravin, nebo při podezření na jakékoli zdravotní potíže pravděpodobně způsobené konzumací potravin, jsou orgány ochrany veřejného zdraví oprávněny provádět šetření v rámci celého potravinového řetězce. Výkon dozoru je prováděn 14 krajskými hygienickými stanicemi, které jsou samostatnými správními úřady, a jsou řízeny Ministerstvem zdravotnictví. V roce 2011 bylo pracovníky krajských hygienických stanic provedeno celkem 29 752 úředních kontrol v 24 679 provozovnách z celkového počtu 52 962 registrovaných zařízení poskytujících stravovací služby s výjimkou školního stravování. Z tohoto počtu kontrol bylo nejvíce kontrol provedeno ve veřejném stravování otevřeného typu, celkem 15 157, dále bylo provedeno 1 457 kontrol v zařízeních stravování zaměstnanců, 5 765 kontrol v zařízeních nevyrábějících pokrmy, 1 476 kontrol v zařízeních zdravotní a sociální péče. Zbytek kontrol se týká jiných typů zařízení stravovacích služeb, např. stánků nebo občerstvení při jednorázových akcích, a zařízení pro výrobu a uvádění potravin do oběhu. Z hlediska typu kontroly byly vedle plánovaných kontrol (21 994 – pokles o 14,3%) provedeny kontroly neplánované, kam spadají opakované kontroly prováděné s cílem ověření plnění nařízených opatření (2 889 – pokles o 17,1%), podněty spotřebitelů (1 659 – mírný pokles o 3,3%), kontroly konané na základě podezření na výskyt nebo v souvislosti s výskytem onemocnění z potravin (208 – nárůst o 66,4%). Další kontroly byly prováděny na základě oznámení ze systému RASFF, kdy bylo provedeno celkem 191 šetření (nárůst o 67,5%), a úřední kontroly v rámci cílených kontrolních akcí vyhlašovaných hlavním hygienikem ČR (864 kontrol). V oblasti materiálů a předmětů pro styk s potravinami bylo provedeno celkem 1 472 kontrol, což představuje 8,1% ní pokles ve srovnání s rokem 2010, při nichž bylo zkontrolováno 2 634 výrobků (pokles o 44,7 %). Z tohoto počtu bylo 291 kontrol neplánovaných, do nichž spadajíc i kontroly na základě oznámení v systému RASFF. V rámci hlášení ze systému RASFF bylo provedeno celkem 46 kontrol s celkem 13 pozitivními zjištěními. Do systému RASFF bylo celkem nahlášeno 32 výrobků, které byly rovněž vyhlášeny jako výrobky nebezpečné. V souvislosti s vyhlášeními nebezpečných výrobků bylo provedeno dalších 576 šetření. V roce 2011 bylo šetřeno celkem 68 podnětů na závadné nebo potenciálně nebezpečné výrobky, z tohoto počtu bylo však jen 18 podnětů oprávněných. V roce 2011 bylo v 11 845 zařízeních školního stravování a stravování dětí provedeno celkem 7 495 kontrol. Z tohoto počtu bylo 6 895 úředních kontrol ve školních jídelnách, 103 kontrol v rámci zotavovacích akcí, tzn. dětské tábory, 376 kontrol ve školních bufetech a 95 kontrol v zařízeních určených pro stravování dětí do 3 let věku.

35

Tabulka č. 1 Přehled počtu evidovaných kontrolovaných subjektů Kontrolované subjekty

2009

2010

2011

Provozovny veřejného stravování

54 000

56 344

52 962

Provozovny školního stravování

11 615

11 576

11 845

Výrobci materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami

1 234

1 130

728

Dovozci materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami

184

172

76

2009

2010

2011

Provozovny veřejného stravování

37 154

33 516

29 752

Provozovny školního stravování

11 615

8 609

7 495

Materiály a předměty určené pro styk s potravinami

1 787

1 616

1 472

Tabulka č. 2 Přehled počtu provedených kontrol Kontrolované subjekty

Od roku 2009 probíhá postupně úprava systému provádění úředních kontrol v oblasti materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami za účelem zvýšení racionalizace a účinnosti kontrol. Cílem je zaměřit kontroly především na rizikové ekonomické subjekty i na rizikové výrobky a jejich cílené vyhledávání. Úpravy systému kontroly souvisí rovněž s probíhajícími úpravami v oblasti právních předpisů upravujícími požadavky na předměty a materiály určené pro styk s potravinami. Od roku 2010 nejsou Ministerstvem zdravotnictví stanovovány striktně oblasti dozoru ani kvantitativní požadavky, tedy centrální požadavek na frekvenci výkonu státního zdravotního dozoru. Krajským hygienickým stanicím je umožněno zaměřit se při výkonu státního zdravotního dozoru na oblasti, které představují problémy na regionální úrovni a na které je nutné soustředit pozornost. Priority dozoru a četnost kontrol byly krajskými hygienickými stanicemi stanoveny na základě analýzy rizika a znalosti problematiky v jednotlivých regionech. Ministerstvo zdravotnictví stanovuje na centrální úrovni priority, které mají národní význam a souvisí s plněním úkolů vyplývajících z členství v Evropské unii. Frekvence kontrol naplánovaná v jednotlivých regionech byla v průměru splněna ve všech typech zařízení. V některých regionech nebyla frekvence ojediněle splněna v jednotlivých kontrolovaných kategoriích provozoven veřejného stravování, kdy důvodem bylo ukončení činnosti provozoven stravovacích služeb nebo jejich dočasné uzavření.

36

Rovněž snížení počtu provedených kontrol pracovníky oboru hygiena dětí a mladistvých v oblasti školního stravování souvisí se změnou zadání tvorby ročního kontrolního plánu činnosti Ministerstvem zdravotnictví. Nové zadání umožňuje krajským hygienickým stanicím stanovovat kontrolní plán činnosti na základě posouzení rizika u jednotlivých typů dozorovaných zařízení v závislosti na regionálních potřebách. Jednotlivé krajské hygienické stanice si stanovily frekvenci kontrol dozorovaných zařízení v souladu s hodnocením rizik v dané oblasti dozoru a v návaznosti na regionální potřeby. V případě materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami došlo již v předcházejícím období ke změně plánování frekvence úředních kontrol v tomto sektoru, kdy důraz byl položen na znalost místních podmínek a frekvence kontrol vychází ze situace v jednotlivých regionech, protože situace se výrazně odlišuje jak v počtu distributorů, výrobců i dovozců. Uvedené srovnání je z hlediska celostátního jen orientační. Frekvence kontrol stanovená jednotlivými krajskými hygienickými stanicemi byla v oblasti materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami splněna ve všech ukazatelích, a naopak ve většině regionů došlo k překročení naplánované frekvence. Jako nový typ kontrol byla zavedena kontrola správné výrobní praxe u výrobců předmětů a materiálů určených pro styk s potravinami. V roce 2011 bylo provedeno 303 kontrol správné výrobní praxe především u výrobců obalových materiálů. Dnem 1. července 2011 nabylo účinnost nařízení Komise (EU) č. 284/2011 ze dne 22. března 2011, kterým se stanoví zvláštní podmínky a podrobné postupy dovozu plastového kuchyňského nádobí z polyamidu a melaminu pocházejícího nebo zasílaného z Čínské lidové republiky a čínské zvláštní administrativní oblasti Hongkong. V souladu s článkem 5 nařízení (EU) č. 284/2011 bylo stanoveno první místo vstupu, kterým je Letiště Praha Ruzyně. Dovozci plastového kuchyňského nádobí z polyamidu a melaminu pocházejících nebo zasílaných z Číny nebo Hongkongu, nebo jejich zástupci, jsou povinni v případě, že Česká republika je prvním místem vstupu zásilky do EU provádět dovoz plastového kuchyňského nádobí přes výše stanovené první místo vstupu. K praktické realizaci nařízení byl zpracován metodický pokyn, a dále byla navázána spolupráce s orgány celní správy. V roce 2011 bylo provedeno celkem 47 kontrol v souvislosti s nařízením (EU) č. 284/2011. I když je dovoz přes první místo vstupu minimální, kontroly orgánů ochrany veřejného zdraví se týkaly zásilek, u nichž nebylo doloženo prohlášení požadované nařízením, nebo zásilka prošla prvním místem vstupu v jiném členském státě bez kontroly. Další kontroly byly provedeny, pokud bylo rozhodnuto dovozcem o změně cílové destinace zásilky mimo EU a jejím následném uvedení na trh EU.

9.1.1 Odběr vzorků U vzorků pokrmů a potravin určených k přímé spotřebě a stěrů z povrchů je odběr vzorků zaměřený na kontrolu mikrobiologických požadavků a látky vznikající v průběhu výroby a uvádění pokrmů do oběhu. Vlastní sledování dalších potravin a potravinových surovin je prováděno pouze cíleně v případech, kdy je neefektivní vzorky duplicitně vyšetřovat pokud jsou předmětem dozoru jiných orgánů. Odběr vzorků probíhal na třech úrovních: - odběr v rámci státního zdravotního dozoru, tzv. „běžný“ odběr, - odběr při došetřování podezření na ohrožení zdraví, stížností a upozornění spotřebitelů, apod.; - odběr v souvislosti s výskytem epidemií.

37

Tabulka č. 3 Odběr vzorků

Celkový počet odebraných vzorků Počet nevyhovujících vzorků Zastoupení mikrobiologicky nevyhovujících chemicky vzorků senzoricky

Provozovny veřejného stravování s výjimkou školního stravování 3039 324 291 27 6

Školní stravování 143 5 4 0 1

Ve srovnání s rokem 2010 se v rámci veřejného stravování počet odebraných vzorků zvýšil (zhruba o 18%), a současně došlo ke zvýšení zastoupení nevyhovujících vzorků – ze 7,0 % na 10,7%, což je způsobeno cílenějším zaměřením odběru vzorků na rizikové pokrmy. Mezi nejčastěji odebírané komodity patřily studené pokrmy 440 vzorků (0,9% nevyhovělo), teplé pokrmy – 475 vzorků (2,5 % nevyhovělo), cukrářské výrobky 253 vzorků (3,6% nevyhovělo), zmrzliny – 392 vzorků (18,6 % nevyhovělo). V rámci kontroly dodržování zásad založených na HACCP se opět zvýšil počet stěrů na 1139, kdy 14,4% analyzovaných stěrů bylo hodnoceno jako nevyhovujících. Podle agens byly nejčastěji příčinou nevyhovujícího hodnocení indikátorové mikroorganismy – v případě koliformních bakterií nevyhovělo 4,1 % odebraných vzorků, u celkového počtu mikroorganismů 3,2 % a u bakterií čeledi Enterobacteriaceae 32,3 %, u bakterie Escherichia coli bylo zjištěno 10,7 % nevyhovujících vzorků. Z dalších nálezů byla indikována přítomnost Salmonella sp. a Listeria monocytogenes v 16,2% odebraných vzorků. V ojedinělých případech byla potvrzena přítomnost Clostridium perfringens, Campylobacter nebo E. coli O157. V případě zmrzlin bylo potvrzeno porušení při používání barviv při jejich výrobě pouze u 2 odebraných vzorků, což je ve srovnání s loňským rokem zlepšení situace. V rámci školního stravování byly nejčastěji odebíranými komoditami teplé pokrmy – odebráno 111 vzorků, senzoricky nevyhověl 1 vzorek (0,9%), a dále studené pokrmy – odebráno 32 vzorků, mikrobiologicky nevyhověly 4 vzorky (12,5%). Příčinou nevyhovujícího mikrobiologického hodnocení byla prokázaná přítomnost bakterií Escherichia coli a Enterobacteriaceae. Dále bylo odebráno 237 vzorků stěrů z povrchů pracovních ploch pro mikrobiologické vyšetření, a z tohoto počtu nevyhovělo 99 vzorků (41,8%). Prokázány byly bakterie Staphylococcus epidermidis, Enterobacter spp., aerobně sporulující mikroorganismy, Escherichia coli. V oblasti materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami bylo odebráno a testováno 212 vzorků, z toho bylo 50 výrobků hodnoceno jako nevyhovujících. Ve srovnání s předchozím rokem došlo k navýšení počtu celkově odebraných vzorků zhruba o 22,6%. Současně došlo i ke zvýšení frekvence záchytu nevyhovujících výrobků, a to na 23,6% z celkového počtu odebraných výrobků. Tabulka č. 4 Přehled případů vyhlášených nebezpečných výrobků Nebezpečný výrobek

Riziková látka

Kojenecká polykarbonátová láhev CHICCO

bisfenol A

Kojenecká polykarbonátová BASIC BOTTLE

láhev SUAVINEX bisfenol A

Kojenecká polykarbonátová láhev, panáček se bisfenol A 38

strečovým sosákem Kojenecká polykarbonátová láhev, Baby – Nova

bisfenol A

Kojenecká polykarbonátová láhev Slza BOČEK

bisfenol A

Kojenecká polykarbonátová láhev, důlek se savičkou bisfenol A a víčkem BOČEK Kojenecká polykarbonátová láhev s víčkem un- bisfenol A rolling Kojenecká polykarbonátová láhev 250 ml

bisfenol A

Kojenecká polykarbonátová láhev 250 ml

bisfenol A

Láhev se savičkou 240 ml

bisfenol A, značení výrobku

Kojenecká polykarbonátová láhev barevná

bisfenol A

Dětská láhev NUK

bisfenol A, značení výrobku

Dětský kombi hrníček s nápitkou BOČEK

bisfenol A, značení výrobku

Dětská láhev NUK 250 ml

bisfenol A, značení výrobku

Dětská láhev 300 ml se silikonovou savičkou

bisfenol A, značení výrobku

Dětský kombi hrníček s nápitkou BOČEK

bisfenol A, značení výrobku

Kojenecká polykarbonátová láhev Slza BOČEK

bisfenol A

Kojenecká polykarbonátová láhev 250 ml BOČEK bisfenol A se silikonovou savičkou a víčkem Kojenecká polykarbonátová láhev 125 ml BOČEK bisfenol A se silikonovou savičkou a víčkem Dětská láhev SLZA POUPY

bisfenol A, značení výrobku

Skleničky s potiskem (sada odlivek)

migrace olova a kadmia z pitného okraje

Skleničky s potiskem (sada odlivek)

migrace olova a kadmia z pitného okraje

Skleničky s potiskem (sada odlivek)

migrace olova a kadmia z pitného okraje

Skleničky s potiskem (sada odlivek)

migrace olova a kadmia z pitného okraje

Skleničky s potiskem (sada odlivek)

migrace olova a kadmia z pitného okraje

Skleničky s potiskem (sada odlivek)

migrace olova a kadmia z pitného okraje

Skleničky s potiskem (sada odlivek)

migrace olova a kadmia z pitného okraje 39

Láhev UH s brčkem

toluen

Melaminová miska s barevným dekorem

formaldehyd

Sklenice s potiskem

migrace olova a kadmia z pitného okraje

Melaminová miska

formaldehyd

Skleničky s barevnými dekory

migrace olova a kadmia z pitného okraje

9.2 Celkové dodržování u provozovatelů 9.2.1 Četnost a druh případů nedodržování Zařízení poskytující stravovací služby včetně školního stravování se řadí mezi potravinářské podniky, které spadají do dozorové kompetence orgánů ochrany veřejného zdraví, a tudíž jejich provozovatelé jsou povinni dodržovat povinnosti stanovené potravinovým právem. Kmenovými předpisy jsou nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 137/2004 Sb., o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných, ve znění pozdějších předpisů. Přehled nejčastějších případů nedodržení požadavků právních předpisů uvádí následující tabulka: Tabulka č. 5 Přehled případů nedodržení požadavků právních předpisů Typ nedodržení

Porušené ustanovení

Počet kontrol, u kterých zjištěno nedodržení 2009

2010

2011

Postupy na zásadách čl. 5 nařízení (ES) HACCP č. 852/2004

12129

10432

7969

Stavebně-technický stav provozovny

příloha II, kap. I nařízení (ES) č. 852/2004

9033

7731

5945

Provozní hygiena

příloha II, kap. I nařízení (ES) č. 852/2004

7538

6609

5673

6067

4959

3868

§ 49 vyhlášky č. 137/2004 Sb. Podmínky skladování příloha II, kap. potravin IX, nařízení (ES) č. 852/2004

40

Manipulace s potravinami Osobní personálu

příloha II, kap. IX nařízení (ES) č. 852/2004

3958

3218

2697

hygiena příloha II, kap VIII nařízení (ES) č. 852/2004

2475

1909

1752

§ 50 vyhlášky č. 137/2004 Sb. Tabulka č. 6 Rozložení četnosti výskytu závad podle typu provozovny Typ podniku

2009 (%)

2010 (%)

2011 (%)

Zařízení s výrobou pokrmů Stravování veřejné (otevřené)

59

58

58

Stravování závodní (uzavřené)

48

49

50

Bez konzumace (rozvoz apod.)

48

41

49

Stravování VŠ, menzy

33

38

43

Stánky pevné

46

42

40

47 38

49

Otevřeného typu

Zařízení bez výroby pokrmů 49

Uzavřeného typu

40

38

Stravování pro zdravotnická zařízení a sociální služby Nemocnice, zdravotnická zařízení, lázně

41

38

41

Ústavy sociální péče

26

33

27

Domovy důchodců, penziony pro důchodce

28

26

26

Pečovatelská služba, charita, ostatní sociální služby

22

29

25

Prodejny potravin s občerstvením Otevřeného typu

41

39

37

Uzavřeného typu

35

35

31

41

31

23

11

58

39

29

15

23

Výrobny potravin Cukrářské výrobny Výrobny salátů, lahůdek a baget

Školní jídelny

13 Školní stravování a stravování dětí 33 12

Stravovací služby v zařízeních pro děti do 3 let 41

Stravování na zotavovacích akcích

13

22

12

Školní kantýny, bufety

21

15

14

V sektoru materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami jsou základními právními předpisy nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004 o materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami a o zrušení směrnic 80/590/EHS a 89/109/EHS, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 38/2001 Sb., o hygienických požadavcích na výrobky určené pro styk s potravinami a pokrmy, ve znění pozdějších předpisů. Dalšími předpisy jsou nařízení 2023/2006/ES o správné výrobní praxi pro materiály a předměty určené pro styk s potravinami, nařízení Komise (EU) č. 10/2011 ze dne 14. ledna 2011 o materiálech a předmětech z plastů určených pro styk s potravinami, a nařízení Komise (EU) č. 284/2011. Všech 50 výrobků, které byly hodnoceny jako nevyhovující, byl konstatován nesoulad s požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004 a vyhlášce č. 38/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kterou jsou do národního právního řádu transponovány směrnice Společenství týkající se materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami. 32 výrobků bylo vyhlášeno jako nebezpečných a informace o nich byly vloženy do systému RASFF, ve zbylých 16 případech se sice jednalo o porušení právních předpisů, ale vzhledem k povaze nesouladu s právními předpisy nebyl důvod k jejich vyhlášení jako výrobků nebezpečných. Povaha rizika u nevyhovujících výrobků byla převážně chemické povahy. Jednalo se především o nenaplnění požadavku stanoveného nařízením Komise (EU) č. 321/2011, kterým se mění nařízení (EU) č. 10/2011, kterým se s účinností od 1. 5. 2011 zakázalo používání bisfenolu A v polykarbonátových kojeneckých láhvích, a s účinností od 1. 6. 2011 se takové výrobky nesmí dovážet a uvádět na trh EU. Dalším poměrně často se vyskytujícím nedostatek byl způsob označení výrobků, kdy ve většině případů provozovatelé přistoupili k dobrovolným opatřením. 9.2.2 Analýza případů nedodržování 9.2.2.1 Výskyt případů nedodržování V roce 2011 bylo nejvíce nedostatků opakovaně nalézáno v souvislosti s postupy založenými na zásadách HACCP, především nedostatečná dokumentace a záznamy. Tímto nedostatkem trpí především menší provozovny, které mají problémy se zaváděním postupů HACCP. Jak vyplývá z tabulky č. 6, počet závad zjištěných u postupů HACCP ve srovnání s předchozím rokem poklesl, což lze přičíst jednak snížení počtu kontrol, ale na druhé straně se jedná o výsledek předchozího úsilí vynaloženého pracovníky krajských hygienických stanic na zavedení postupů založených na principech HACCP. Nedostatky v této oblasti souvisí především s poměrně častou výměnou pracovníků v zařízeních veřejného stravování a jejich nedostatečným proškolením. Je nutné zdůraznit, že většině provozoven v dozorové kompetenci orgánů ochrany veřejného zdraví stačí ke splnění článku 5 nařízení (ES) č. 852/2004 zavedení nezbytných požadavků, nebo uplatnění příručky správné praxe, která je volně k dispozici na internetu a je šířena profesními svazy. I v roce 2010 se potvrdil trend ve snižování počtu kontrol, u nichž byly zjišťovány závady zejména při skladování potravin a postupně dochází i ke zlepšování v ukazatelích osobní hygiena personálu a provozní hygiena. Ve školních jídelnách přetrvávají především stavebně – technické nedostatky, které mnohdy vedou k nedostatečně ošetřenému vhodnému způsobu skladování potravin, nevhodné manipulaci s potravinami a neodpovídající provozní hygieně. V případě předmětů a materiálů určených pro styk s potravinami bylo nejvíce nedostatků 42

zjišťováno u dovozců, nebo u dovozců, kteří se prohlásili za výrobce. Problémy jsou i v případě obchodních řetězců, jejichž centrála nemá sídlo v České republice. V tomto případě jsou konstatovány obtíže s předkládáním zejména prohlášení o shodě, a pokud je již předloženo, pak s jeho obsahem.

9.2.2.2 Povaha rizika vyplývajícího z nedodržování Většina zjištěných nedodržení v praxi zpravidla nepředstavuje bezprostřední ohrožení bezpečnosti potravin a lze je odstranit na místě. Pro odstranění závad stavebně-technického charakteru provozovny bývá v praxi stanoven termín odstranění závady a provedena kontrola plnění, nebo je nařízeno přerušení činnosti do doby odstranění závad – na základě zhodnocení rizika podle velikosti a typu provozovny, druhu pokrmů a cílové skupiny spotřebitelů. V případě nevyhovujících materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami postup pro dovozce a distributory těchto výrobků upravuje § 5 odst. 6 zákona č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků), ve znění pozdějších předpisů, který stanoví povinnost distributorů a dovozců výrobky okamžitě stáhnout z trhu. Dovozce nebo distributor je podle § 5 odst. 7 zákona o obecné bezpečnosti výrobků povinen umožnit osobě, která vlastní nebo drží nebezpečný výrobek, aby jej mohla vrátit zpět uvedenému dovozci nebo distributorovi na jejich náklady. Pokud jde o zákaz uvádění na trh polykarbonátových kojeneckých láhví s obsahem bisfenolu A, se sice jedná o opatření přijaté na základě principu předběžné opatrnosti, ale nebezpečí pro kojence (děti od narození do 12 měsíců věku) nebylo jednoznačně vyvráceno. Pokud není doloženo prohlášení o shodě, není možné jednoznačně riziko stanovit a vyhodnotit. Je ale možné předpokládat, že výrobky nejsou testovány a nemusí být dodržovány požadavky správné výrobní praxe, a tudíž v tomto případě mohou výrobky představovat potenciální riziko pro spotřebitele, zejména riziko chemické povahy.

9.2.2.3 Základní příčiny případů nedodržování Zjišťované závady obvykle souvisí s nízkou úrovní znalostí personálu, pokud jde o hygienickou manipulaci s potravinami, jelikož se sektor stravovacích služeb obecně vyznačuje vysokou mírou fluktuace. Tato situace se týká opět zejména menších provozoven, které mívají větší problémy s orientací v právních předpisech týkajících se bezpečnosti potravin než velké provozovny typu nemocnic nebo stravování zaměstnanců. Přetrvávají i problémy s přístupem k systémům založených na zásadách HACCP a k nepochopení takového systému. V oblasti materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami tkví hlavní příčina v nedodržování požadavků na tyto výrobky v neznalosti právních předpisů, kterými se stanovují požadavky na tyto výrobky. Jednoznačně největší problém představuje dovoz ze zemí mimo Evropskou unii, především z Číny, Vietnamu, Hongkongu, ale i z dalších rozvojových států. Hlavní problém představují výrobky prodávané na tržištích, kdy prodejci nejsou schopni doložit dokumentaci k výrobkům a není často možné ani dosledovat původ výrobku. Nedostatky jsou zjišťovány i v případě velkodistributorů, zejména v oblasti prohlášení o shodě, ale v tomto případě jsou subjekty většinou ochotny s orgány ochrany veřejného zdraví spolupracovat a k přijímání opatření přistupují často na základě dobrovolnosti. I v loňském roce se potvrdily problémy s předkládáním prohlášení o shodě a následně i s jeho obsahem, kdy byl zjišťován nesoulad s požadavky právních předpisů.

43

9.4 Opatření k zajištění efektivnosti 9.4.1

Opatření k zajištění dodržování ze strany provozovatelů a výrobců

V roce 2011 bylo uloženo celkem 6577 sankcí ve výši 13.584.400 Kč. Z tohoto počtu bylo 3995 sankcí ve výši 4.855.500 Kč uloženo na místě ve formě blokových pokut, 2582 sankcí ve správním řízení ve výši 8.728.900 Kč, nebo podle jiných zákonů, např. zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů. Ve školním stravování a stravování dětí bylo uloženo celkem 420 sankcí v celkové výši 409 500 Kč. Z tohoto počtu bylo uděleno 363 blokových pokut ve výši 260 000 Kč a 57 sankcí ve formě správního řízení ve výši 148 500 Kč. Tabulka č. 7 Přehled uložených opatření při porušení právních předpisů druh opatření

2009 Počet

suma (Kč)

2010 počet

suma (Kč)

2011 počet

suma (Kč)

zařízení poskytující stravovací služby s výjimkou školního stravování bloková pokuta

4635

5.861.700

3642

4.354.900

3995

4.855.500

správní řízení

3407

12.634.500

3601

11.167.100

2582

8.728.900

celkem

8042

18.496.200

7243

15.522.000

6577

13.584.400

školní stravování a stravování dětí bloková pokuta

564

350.900

363

203 000

363

260.500

správní řízení

96

252.500

109

281 500

57

148.500

celkem

660

603.400

472

484 500

420

409.000

Ve srovnání s rokem 2011 došlo k poklesu počtu uložených sankcí a i ke snížení celkové výše uložených sankcí. Pokud jde o vývoj v počtu jednotlivých typů sankcí, došlo ke zvýšení počtu blokových pokut, a naopak se snížil počet sankcí ve správním řízení, při kterém se provozovatel dostaví k jednání do sídla kompetentního orgánu. Avšak ve srovnání s rokem 2010 zůstal finanční postih v přepočtu na jednu sankci přibližně ve stejné výši. Nejčastěji byly sankce ukládány v souvislosti s nedodržováním provozní hygieny, nedodržováním skladovacích podmínek potravin, nedostatky v zavedení a dodržování postupů založených na zásadách HACCP, stavebně-technickým stavem provozovny, křížením činností, nedodržením doby spotřeby, nedostatečným doložením původu potravin a osobní hygienou personálu. Ve srovnání s rokem 2010 se výrazně zvýšil počet případů, kdy byla nařízena povinná sanitace provozovny veřejného stravování, a došlo k mírnému nárůstu případů, kdy bylo nařízeno uzavření provozovny. V ostatních ukazatelích pak došlo k poklesu počtu kontrol, kde byla nařízena další opatření. Ve školním stravování a stravování dětí bylo ve srovnání s rokem 2010 uloženo o 52 méně sankcí. Uvedené snížení spadá do kategorie správního řízení, kde bylo uloženo o téměř polovinu méně sankcí. V rámci blokových pokut se počet ve srovnání s předchozím rokem nezměnil. Celková 44

suma se snížila o 75 500 Kč. Nejčastěji byly sankce ukládány v souvislosti s nedodržováním provozní hygieny, nedodržováním skladovacích podmínek potravin, křížením činností a osobní hygienou personálu. Tabulka č. 8 Druhy uložených opatření Typ opatření nařízení provedení sanitace

2009 83

2010 146

2011 95

nařízení likvidace pokrmů

441

417

378

nařízení uzavření provozovny, pozastavení činnosti

151

156

78

pozastavení používání látek, surovin a polotovaru nebo potraviny

13

4

2

zákaz používání nejakostní vody

17

12

12

zákaz používání surovin, polotovarů a potravin k výrobě pokrmů

14

8

11

V oblasti materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami bylo uděleno 32 sankcí v celkové výši 579.500 Kč, což ve srovnání s rokem 2010 představuje v počtu udělených sankcí srovnatelnou úroveň, ale zvýšení celkové výše uložených sankcí, což v přepočtu na jednu sankci znamená navýšení finančního postihu ve srovnání s rokem 2010 zhruba o 32%. Kromě finančních postihů bylo uloženo celkem 12 dalších opatření, které spočívaly v zákazu uvádění výrobků na trh a jejich stažení z další distribuce, a dále vyhlášení nebezpečných výrobků. Další dopady způsobené zveřejněním nebezpečných výrobků a náklady na jejich stažení z trhu nebo řada opatření, která byla přijata výrobci nebo dovozci předmětů a materiálů určených pro styk s potravinami, které byly přijaty na základě dobrovolnosti (celkem bylo přijato 126 dobrovolných opatření), jsou považovány za daleko účinnější opatření než případné finanční postihy.

9.4.2 Opatření přijatá k zajištění účinného provádění služeb úředních kontrol Pro zajištění jednotného postupu orgánů ochrany veřejného zdraví při výkonu dozoru byly zpracovány na centrální úrovni v základních oblastech standardní pracovní postupy a metodické návody, které jsou aktualizovány a jsou k dispozici všem krajským hygienickým stanicím. Pokud jde o kontrolu systémů založených na principech HACCP, byl vypracován Metodický návod pro sjednocení postupu orgánů ochrany veřejného zdraví posuzování postupů založených na zásadách HACCP, čímž se zajišťuje jednotný přístup k hodnocení postupů založených na zásadách HACCP. K dispozici je materiál obsahující popis a kvalifikaci nejčastěji se vyskytujících nedostatků v sektoru veřejného stravování, který je rovněž podkladem pro jednotné posuzování závad v zařízeních společného stravování. V oblasti materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami byl zpracován Standardní pracovní postup pro provádění státního zdravotního dozoru pro pracovníky oboru hygieny předmětů běžného užívání v oblasti materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami. Dále byl zpracován metodický pokyn pro kontrolu správné výrobní praxe ve výrobě předmětů a materiálů určených pro styk s potravinami. Novým dokumentem je metodický pro sjednocení postupu krajských hygienických stanic pro provádění kontrol podle nařízení (EU) č. 284/2011. Problémy v oblasti výkonu státního zdravotního dozoru a příklady kazuistik jsou řešeny na 45

celostátních poradách na základě požadavku krajských hygienických stanic a aktuální situace. V oblasti kontroly školního stravování se aplikují stejné postupy jako v celém sektoru veřejného stravování. Pracovníci oboru při výkonu státního zdravotního dozoru postupují v souladu s postupy stanovenými pro obor hygiena výživy v příslušných standardních pracovních postupech. Podobně jako v roce 2010 bylo posuzování závad v zařízeních školního stravování opakovaně projednáváno na poradách organizovaných v rámci metodické činnosti krajskými hygienickými stanicemi a Ministerstvem zdravotnictví. Dále byla problematika zařazena do programů realizovaných školících akcí. Cílené kontrolní akce vyhlášené hlavním hygienikem V roce 2011 byly vyhlášeny tyto akce: Kontrola v provozovnách veřejného stravování zaměřená na sledování zdravotní nezávadnosti pokrmů a výrobků z rybího masa a mořských plodů s cílem posoudit účinnosti postupů založených na zásadách HACCP Cílem tohoto státního zdravotního dozoru bylo jednak ověření úrovně zajištění zdravotní nezávadnosti pokrmů a výrobků z rybího masa a mořských plodů, s důrazem na zjištění obsahu histaminu, dále ověření, zda v provozovnách stravovacích služeb nejsou nabízeny suroviny z oblastí se zvýšenou radioaktivitou, a to na základě prověření systému sledovatelnosti a také posouzení účinnosti postupů založených na zásadách HACCP aplikovaných v kontrolovaných provozovnách stravovacích služeb. Tento cílený úkol navazoval na stejný úkol v roce 2010, kdy byla zjištěna a potvrzena alimentární onemocnění způsobená histaminem. V rámci cíleného SZD bylo zkontrolováno celkem 237 provozoven stravovacích služeb. Nejčastěji byly v kontrolovaných provozovnách konstatovány nedostatky: - v provozní hygieně, - při skladování potravin, - v dodržování dat použitelnosti, - v souvislosti se zavedením a dodržováním postupů HACCP, - ve sledovatelnosti potravin, značení polotovarů a rozpracovaných pokrmů. Další nedostatky se týkaly postupů při rozmrazování potravin, dodržování zásad osobní hygieny, stavebně technického stavu provozoven či postupů při manipulaci s potravinami, včetně křížení činností. V žádné z provozoven kontrolovaných v rámci daného SZD nebyly zjištěny suroviny či výrobky z Japonska. Dodržování postupů založených na zásadách HACCP bylo hodnoceno ve všech kontrolovaných provozovnách. V 39 % (90 provozoven) byl zaveden plný HACCP, v 58 % (136 provozoven) postupy správné výrobní a hygienické praxe a ve 3 % (7 provozoven) bylo postupováno v souladu s nezbytnými požadavky. Ve zbývajících 4 provozovnách nebyla v době kontroly předložena žádná dokumentace postupů založených na zásadách HACCP. Za zjištěné nedostatky byly provozovatelům uloženy sankce v úhrnné výši 114 200 Kč a 5 opatření jiné než finanční povahy – ve čtyřech případech se jednalo o nařízení likvidace potravin či pokrmů a v jedné provozovně bylo nařízeno pozastavení výkonu činnosti do doby odstranění zjištěných závad. Při odběru vzorků se pozornost zaměřovala na pokrmy a výrobky, u nichž se předpokládá zvýšené riziko mikrobiální kontaminace pokrmu (např. pokrmy tepelně neopracované určené však k přímé spotřebě, pokrmy s kratší dobou tepelného opracování, s nižší teplotou tepelného opracování, pokrmy/výrobky u nichž je zvýšené riziko nerovnoměrného tepelného opracování nebo u nichž existuje riziko křížové kontaminace, nebo riziko porušení teplotního řetězce). V rámci cíleného SZD bylo odebráno 81 vzorků potravin nebo pokrmů. Legislativním základem k rozhodování o tom, zda pokrm představuje zdravotní riziko ve sledovaných parametrech, je nařízení Komise (ES) 46

č. 2073/2005 ze dne 15. listopadu 2005 o mikrobiologických kritériích pro potraviny, změněné nařízením Komise (ES) č. 1441/2007 ze dne 5. prosince 2007. U žádného z analyzovaných vzorků nebylo zjištěno překročení legislativního limitu pro obsah histaminu stanoveného nařízením (ES) č. 1441/2007. U 77 vzorků bylo zjištěno množství histaminu pod mezí stanovitelnosti a u dalších 4 vzorků bylo zjištěno množství 22,8 mg/kg, 41,7 mg/kg, 48 mg/kg a 97,5 mg/kg, což jsou však hodnoty vyhovující legislativnímu limitu 200 mg/kg. V jednom případě se jednalo o vakuově balený zchlazený výrobek Losos filet s kůží a v dalších případech o pokrmy carpaccio z tuňáka, grilované krevety a tepelně opracovaný losos filet s kůží. Kontrola v provozovnách stravovacích služeb zaměřená na kontrolu dodržování požadavků právních předpisů poskytujících stravovací služby „asijských restaurací“ Cílem tohoto cíleného SZD bylo jednak posoudit úroveň dodržování požadavků právních předpisů při přípravě a podávání pokrmů, pokud jde o původ a identitu používaných surovin, jednak na základě prověření systému sledovatelnosti ověřit, zda v provozovnách stravovacích služeb nejsou používány k přípravě pokrmů látky, suroviny či potraviny neznámého původu. V rámci cíleného SZD bylo zkontrolováno celkem 395 provozoven stravovacích služeb. Nejčastěji byly v kontrolovaných provozovnách konstatovány nedostatky: - v provozní hygieně, - při skladování potravin, - v souvislosti se zavedením kontrolních postupů (HACCP) a jejich dodržováním, - při manipulaci s potravinami, včetně křížení činností, - v osobní hygieně. Další nedostatky se týkaly například dodržování dat použitelnosti nebo minimální trvanlivosti, stavebně-technického stavu provozovny, či doložení dokladů o původu potravin. Ve větší míře byly v kontrolovaných provozovnách zjištěny také nedostatky ve značení polotovarů a rozpracovaných pokrmů vyráběných v provozovně. V průběhu kontrol provedených v rámci daného cíleného SZD v 395 provozovnách stravovacích služeb nebyly v 8 případech doloženy doklady o původu suroviny. Dané potraviny byly vyřazeny z použití ve stravovacích službách, případně na místě zlikvidovány. Ve čtyřech případech se jednalo o potraviny živočišného původu (syrové maso či masné polotovary), ve dvou případech se jednalo o naklíčená semena (sója, fazole mungo), v jednom případě o sójový výrobek Tofu a dále o ochucovací omáčky či koření. V jedné z provozoven bylo zjištěno provádění nakličování semen luštěnin, ke klíčení však byla používána pouze pitná voda bez příměsi jakýchkoli dalších látek. Ve dvou případech byl v rámci provozoven stravovacích služeb zjištěn prodej potravin konečnému spotřebiteli bez označení v českém jazyce, na základě upozornění provozovatelů ze strany dozorového orgánu byly potraviny staženy z prodeje. Za zjištěné nedostatky byly provozovatelům uloženy sankce v úhrnné výši 398 500,- Kč a 22 opatření jiné než finanční povahy – nejčastěji se jednalo o nařízení sanitace (7x), vyřazení potravin z použití ve stravovacích službách (5x), likvidaci potravin či pokrmů (4x), zákaz používání potraviny k výrobě nebo přípravě pokrmů (3x), dále byl ve dvou případech pozastaven výkonu činnosti do doby odstranění zjištěných závad a v jednom případě bylo nařízeno provedení speciální ochranné dezinsekce. V jednom případě byl předán podnět k prošetření místně příslušnému orgánu veterinární správy z důvodu uvádění neúplných informací v dokladu přiloženému k syrovému masu distribuovanému do provozovny stravovacích služeb. Dále byl podán jeden podnět živnostenskému úřadu místně příslušného Městského úřadu k přezkoumání splnění povinností podnikatele, pokud jde o povinnost zajistit, aby v pracovní době určené pro styk se spotřebiteli byla přítomna osoba splňující podmínku znalosti českého nebo slovenského jazyka. Z důvodu nedoložení původu potraviny byl v souvislosti se zaměřením daného cíleného SZD odebrán 1 vzorek zamrazeného masa neznámého původu za účelem průkazu specifické bílkoviny, 47

kdy laboratorní analýzou byla prokázána kozí DNA. Vzhledem k nedoložení původu potraviny bylo již v průběhu vlastní kontroly ze strany dozorového orgánu uloženo opatření spočívající v zákazu používání dané potraviny k výrobě nebo přípravě pokrmů. Odběr vzorků pokrmů v provozovnách s pravděpodobným výskytem akrylamidu

stravovacích

služeb

připravujících

pokrmy

Na základě doporučení Komise 2010/307/EU ze dne 2. června 2010 o monitorování množství akrylamidu v potravinách byla v květnu 2011 realizována 2. etapa opakovaného monitorování množství akrylamidu, kdy tento monitoring navazoval na sledování obsahu akrylamidu v období podzim 2007 – podzim 2009 (doporučení Komise č. 2007/331/ES). Ve 2. etapě bylo odebráno celkem 12 vzorků pokrmů, z toho 3 vzorky smažených hranolků, 6 vzorků smažených bramboráků a 3 vzorky pečeného perníku. V jednotlivých vzorcích bylo po odběru laboratorně stanovováno množství akrylamidu, které se u jednotlivých typů pokrmů pohybovalo v následujících rozmezích: Pokrm

zjištěná hodnota

smažené hranolky Bramboráky

Průměr

24 – 909 μg/kg

455 μg/kg

179 – 868 μg/kg

533 μg/kg

8 – 38 μg/kg

24 μg/kg

perník

Odběr vzorků pokrmů v provozovnách s pravděpodobným výskytem akrylamidu

stravovacích

služeb

připravujících

pokrmy

Na základě doporučení Komise 2010/307/EU ze dne 2. června 2010 o monitorování množství akrylamidu v potravinách byla v říjnu 2011 realizována 3. etapa opakovaného monitorování množství akrylamidu, kdy tento monitoring navazoval na sledování obsahu akrylamidu v období podzim 2007 – podzim 2009 (doporučení Komise č. 2007/331/ES). Ve 3. etapě bylo odebráno celkem 16 vzorků pokrmů, z toho 4 vzorky smažených hranolků, 8 vzorků smažených bramboráků a 4 vzorky pečeného perníku. V jednotlivých vzorcích bylo po odběru laboratorně stanovováno množství akrylamidu, které se u jednotlivých typů pokrmů pohybovalo v následujících rozmezích: Pokrm

zjištěná hodnota

smažené hranolky Bramboráky

Průměr

188 – 904 μg/kg

444 μg/kg

165 – 1400 μg/kg

625 μg/kg

8 – 121 μg/kg

38 μg/kg

perník

9.5. Výkaz celkové výkonnosti V roce 2011 došlo ve srovnání s předchozím rokem k poklesu počtu úředních kontrol v zařízeních veřejného stravování i v zařízeních školního stravování, kdy tento pokles souvisí s poklesem počtu kontrolovaných subjektů o více jak 3000. Počty se liší mezi jednotlivými kategoriemi zařízení 48

veřejného stravování, což souvisí s hodnocením míry rizika jednotlivých zařízení nebo kategorií zařízení. Důsledkem změny zadání tvorby ročního kontrolního plánu činnosti Ministerstvem zdravotnictví je, že se orgány ochrany veřejného zdraví mohou soustředit na problémy typické pro jednotlivé regiony. Nové zadání umožňuje krajským hygienickým stanicím stanovit kontrolní plán činnosti na základě posouzení rizika u jednotlivých typů dozorovaných zařízení, nebo u výrobků spadajících do kategorie předmětů a materiálů určených pro styk s potravinami, v závislosti na regionálních potřebách. V roce 2011 se mírně snížil počet kontrol v sektoru materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami, ale míra záchytu nevyhovujících vzorků se zvýšila. Byl rovněž zaveden nový typ kontroly – kontrola správné výrobní praxe u výrobců obalových materiálů. Snížení počtu kontrol je důsledkem nutnosti přesunout kapacity do oblasti kontroly ostatních předmětů běžného užívání, a rovněž i změnou přístupu ke kontrolám v oblasti předmětů a materiálů určených pro styk s potravinami. Pokud jde o udělené sankce a další opatření, jejich počet se sice mírně snížil, ale finanční postih připadající na jednu udělenou sankci zůstal ve srovnání s rokem 2010 zhruba stejný. Současně došlo ke snížení počtu odvolání ze strany podnikatelských subjektů.

49

SVS Vyhodnocení plnění stanovené minimální frekvence kontrol u provozovatelů potravinářských podniků v roce 2011 (viz tabulky č. 12)

9.1 Úřední kontroly Předpokládané cíle stanovené národním plánem kontrol v podnicích zpracovávajících živočišné produkty byly dosaženy. Plán minimálního počtu kontrol byl splněn. V lednu roku 2011 bylo evidováno celkem 4 982 subjektů pod státním veterinárním dozorem, v průběhu roku došlo ke snížení tohoto počtu na 4 955 subjektů. Údaj se týká provozů zařazených na uveřejňovaných seznamech. Z uvedených čísel vyplývá, že se snížil celkový počet provozů. Lze konstatovat, že na konci roku 2011 byl počet provozů schválených podle nařízení EP a R (ES) č. 853/2004 vyšší o 36, počet registrovaných maloobchodních zařízení se snížil o 63. V roce 2011 bylo v rámci víceletého národního plánu kontrol plánováno v provozech celkem 28 756 kontrolních akcí. Skutečně bylo v rámci plnění plánu provedeno 29 150 akcí. V 242 provozech došlo k navýšení plánované minimální frekvence kontrol na základě analýzy rizika, s přihlédnutím k požadavkům článku 3 nařízení EP a R (ES) č. 882/2004. V souladu s metodikou SVS byla v 163 provozech naopak frekvence snížena. Snížení stanovené frekvence se připouští například u sezonně provozovaných subjektů. Z uvedeného počtu plánovaných akcí bylo vykázáno 441 akcí alespoň s jednou závadou. Akcí mimo plán kontrol navazujících na došetření těchto závad, mimořádných kontrol a kontrol v subjektech nezařazených na uveřejňovaných seznamech bylo 35 347 a z toho akcí se závadou bylo 797. Mimo plán kontrol bylo například provedeno 583 kontrol v rámci mimořádných kontrolních akcí zaměřených na kontrolu potravin živočišného původu uvedených na trh ČR, kde bylo zjištěno 67 závad a 285 kontrol v rámci mimořádné kontrolní akce „KLASA“, kde bylo zjištěno v 6 případech porušení pravidel. Důvody těchto kontrolních akcí a jejich výsledky jsou uvedeny dále podle jednotlivých komodit. Podařilo se zkoordinovat dozorovou činnost tak, aby byly dodrženy plánované počty kontrol. Nedochází tak k nadměrnému překračování počtu kontrol na straně jedné, ani k neplnění na straně druhé. SVS je zapojena do systému rychlého varování (RASFF). V roce 2011 SVS řešila 56 případů RASFF z toho bylo 25 případů oznámeno Českou republikou a 31 případů bylo přijato z jiných států. Z pohledu zastoupení komodit je skladba následující:  produkty rybolovu 26  mléko a mléčné výrobky 9  maso a masné výrobky 11  krmiva 3  vejce a vaječné výrobky 1  dětská výživa 3  ostatní 2

50

Graf č. 1a) Zastoupení komodit u případů v systému RASFF

Tabulka č. 1a) Kategorie nebezpečí identifikovaných v rámci systému RASFF

Počet případů 18 11 8 6 5 4 2 1 1

Riziko Mikrobiální kontaminace Senzorické změny Těžké kovy Kontaminanty Rezidua vet.léčiv nedeklarované alergenní složky Ilegální dovoz Fyzikální nebezpečí Pesticidy

Graf č. 1b) Kategorie nebezpečí v systému RASFF

51

Zaručené tradiční speciality V roce 2011 bylo zaregistrováno 40 podniků vyrábějící potraviny s chráněným názvem. Z toho 35 podniků vyrábí pouze zaručené tradiční speciality, 1 podnik potraviny s chráněným označením původu, 3 podniky potraviny s schráněným zeměpisným označením a jeden podnik ukončil svou činnost a to ke dni 31. 12. 2011. Spišské párky vyrábělo v roce 2011 29 podniků, Špekáčky 10 podniků, Lovecký salám 1 podnik. Pouze Liptovský salám v ČR nebyl vyráběn. V rámci veterinárních kontrol a kontrol souladu se specifikací bylo provedeno v roce 2011 51 kontrol, z nichž u 2 bylo zjištěno porušení schválené specifikace. Konkrétně byla porušena schválená specifikace uvedená v prováděcím předpisu 2010/C/95/09 – „Spišské párky“. V prvním případě nebyl dodržen minimální obsah čistých svalových bílkovin a v druhém případě se jednalo o nedodržení požadovaného množství vepřového masa (o 12 kg méně než je uvedeno ve specifikaci) a dále zjištění nepovolené přídatné látky (Glutamát sodný E-621). Ověření specifikace se provádělo na základě nařízení Rady (ES) č. 509/2006, o zemědělských produktech a potravinách, jež představují zaručené tradiční speciality, nařízení Rady (ES) č. 510/2006, o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin a na základě zákona č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu zeměpisných označení a o změně zákona o ochraně spotřebitele. Minimální frekvence kontrol byla stanovena centrálně a to 1 x ročně. Krajské veterinární správy mohly a v některých případech i přistoupily ke zvýšení minimální frekvence kontrol.

Tabulka č. 2 Počty kontrol u potravin s chráněným označením v roce 2011

Provoz

Počet subjektů v roce 2011

ZTS, CHOP, CHZO

40

Změny počtu subjektů v roce

Plánovaný počet kontrol v roce

2011

2011

-1

40

Skutečný počet kontrol v roce 2011

51

Počet závad v roce

% plnění plánu

2011 2

127,50 %

Kontroly dle typů potravinářských podniků Minimální frekvence kontrol byla stanovena centrálně pro všechny typy potravinářských podniků. Krajské veterinární správy mohly a v některých případech i přistoupily ke zvýšení minimální 52

frekvence kontrol. Ke zvýšení minimální frekvence kontrol bylo přistoupeno na základě posouzení míry rizika a objemu výroby ve spojení s výsledky předchozích kontrol v konkrétních provozech. Plnění plánu se liší podle jednotlivých dozorovaných komodit. V některých případech se jedná o sezónní vlivy, v jiných o změnu počtu dozorovaných subjektů. Z tohoto důvodu uvádíme detailní analýzu kontrolní činnosti při dozorování jednotlivých komodit(tabulky 3a) – 9b)).

Tabulka č. 3a) Plnění plánu kontrol v podnicích zprac. čerstvé maso a stav provozů v roce 2010

Změny Plánovaný Skutečný počtu počet počet kontrol subjektů v kontrol v roce 2010 roce 2010 v roce 2010

Provoz

% plnění plánu

Jatky

20

2 530

2 617

103,44

Bourárny

26

4 727

4 931

104,34

Mrazírny

5

1 618

1 612

99,63

Výrobny

52

4 943

5 023

102,85

Mleté maso a polotovary

24

2 087

2 101

100,67

Tabulka č. 3b) Plnění plánu kontrol v podnicích zprac. čerstvé maso a stav provozů v roce 2011

Změny Plánovaný Skutečný počtu počet počet kontrol subjektů v kontrol v roce 2011 roce 2011 v roce 2011

Provoz

% plnění plánu

Jatky

-6

2 426

2 480

102,22

Bourárny

1

4 581

4 700

102,59

Mrazírny

2

1 522

1 512

99,34

Výrobny

10

4 585

4 658

101,59

Mleté maso a polotovary

5

2 008

2 024

100,79

V roce 2011 byl zaznamenán mírný nárůst v počtech schválených podniků a každá kontrola se závadou vyvolala následnou kontrolu, což v důsledku vedlo k tomu, že počet skutečně provedených kontrol mírně překročil plánovaný minimální počet kontrol. Tabulka č. 4a) Plnění plánu kontrol v podnicích zprac. čerstvé drůbeží maso a stav provozů v roce 2010

Provoz

Změny počtu subjektů v roce 2010

Plánovaný počet kontrol v roce 2010

Skutečný počet kontrol v roce 2010

% plnění plánu

Porážky

4

386

397

102,85

Porcovny

-2

1 279

1 302

101,80

Mrazírny

11

978

946

96,73

53

Tabulka č. 4b) Plnění plánu kontrol v podnicích zprac. čerstvé drůbeží maso a stav provozů v roce 2011

Provoz

Změny počtu subjektů v roce 2011

Plánovaný počet kontrol v roce 2011

Skutečný počet kontrol v roce 2011

% plnění plánu

Porážky

-1

356

367

103,08

Porcovny

3

1 284

1 338

104,20

Mrazírny

-3

915

891

97,30

Na úseku drůbežího masa bylo provedeno celkem 2 596 kontrol. Plán minimální frekvence kontrol (12x ročně) byl u provozovatelů drůbežích porážek a porcoven mírně překročen. Navýšení počtu kontrol vyplynulo zejména z provádění opakovaných kontrol v důsledku zjištěných závad a kontroly jejích odstranění provozovatelem, jako i mírným nárůstem počtu nově schválených subjektů. Nad rámec těchto kontrol byla v roce 2011 SVS vyhlášená mimořádná kontrolní akce „KMU Drůbež 2011“, se zaměřením na kontrolu označení drůbežího masa, masných výrobků, polotovarů a SOM z drůbežího masa, dodržení teplotního řetězce u výše jmenovaných komodit, kontrolu zdravotní nezávadnosti (odběr vzorků) a kontrolu obsahu absorbované vody v drůbežím mase. Kontroly byly prováděné v místech určení (včetně tržišť a tržnic), ve kterých byl výrobek poprvé uveden na český trh. V rámci MKA „KMU DRŮBEŽ 2011“ bylo provedeno celkem 315 kontrol, v rámci kterých bylo posouzeno 388 zásilek ŽP o hmotnosti 1274, 523 tun. Tabulka č. 5a) Plnění plánu kontrol v podnicích zpracovávajících mléko a stav provozů v roce 2010

Provoz

Změny počtu Plánovaný počet subjektů v roce kontrol v roce 2010 2010

Skutečný počet kontrol v roce 2010

% plnění plánu

Mlékárny

0

1 722

1 812

105,23

Prodej mléka ze dvora

73

473

489

103,38

Tabulka č. 5b) Plnění plánu kontrol v podnicích zpracovávajících mléko a stav provozů v roce 2011

Provoz

Změny počtu Plánovaný počet subjektů v roce kontrol v roce 2011 2011

Skutečný počet kontrol v roce 2011

% plnění plánu

Mlékárny

0

1 629

1 632

100,18

Prodej mléka ze dvora

23

548

554

101,09

V průběhu roku nedošlo ke změnám počtu mlékárenských provozů. Plánovaný minimální počet kontrol byl splněn, respektive byl mírně překročen. V roce 2011 pokračoval nárůst počtu prodejních míst syrového mléka, počet se zvýšil o 23.

54

V roce 2011 probíhala mimořádná kontrolní akce (název MLSY), která byla zahájena již v březnu 2010, při které bylo vyšetřováno mléko odebírané z prodejních zařízení (automaty a nádoby používané při prodeji „ze dvora“). Tyto vzorky byly vyšetřovány kvantitativně. Pro potřeby této akce byly stanoveny pracovní limity (vycházející ze starších norem, případně z limitů stanovených například v Dohodě mezi italskou vládou, regiony a autonomními provinciemi Trento a Bolzano o přímém prodeji syrového mléka k lidské spotřebě). I v tomto případě byl nejčastěji zachycen Staphylococcus aureus, většinou v počtech pod stanoveným pracovním limitem (500 KTJ/ml). č. 6a) Plnění plánu kontrol v podnicích zprac. maso zvěře a stav provozů v roce 2010

Provoz

Změny počtu subjektů v roce 2010

Plánovaný počet kontrol v roce 2010

Tabulka Skutečný počet kontrol v roce 2010

% plnění plánu

Porážky farmové zvěře

5

159

166

104,40

Zprac. masa farmové zvěře

6

111

118

106,30

Zvěřina

16

510

534

104,70

Tabulka č. 6b) Plnění plánu kontrol v podnicích zprac. maso zvěře a stav provozů v roce 2011

Provoz

Změny počtu subjektů v roce 2011

Plánovaný počet kontrol v roce 2011

Skutečný počet kontrol v roce 2011

% plnění plánu

Porážky farmové zvěře

2

179

175

97,76

Zprac. masa farmové zvěře

6

163

160

98,15

Zvěřina

5

600

604

100,66

V sektoru zpracování masa farmově chované zvěře a zpracování zvěřiny byl plán kontrol splněn v průměru na 98,80 %. Vzrostl počet zařízení zpracovávajících maso farmově chované i volně žijící zvěře. Toto navýšení je možné přičíst změně zákona č. 166/1999 Sb., která usnadnila uvádění masa volně žijící zvěře do oběhu. Zpracování zvěřiny je činností vykazující sezónní výkyvy. V případě zařízení pro zacházení se zvěřinou byly upraveny frekvence kontrol tak, aby zohledňovaly možná rizika a sezonnost této komodity. Počet kontrol je v souladu s plánem. V roce 2011 byly kontroly masa volně žijící zvěře zaměřeny zejména na legální uvádění zvěřiny na trh. Tabulka č. 7a) Plnění plánu kontrol v podnicích zprac. produkty rybolovu a stav provozů v roce 2010

Provoz

Změny počtu subjektů v roce 2010

Plánovaný počet kontrol v roce 2010

Skutečný počet kontrol v roce 2010

% plnění plánu

Zpracování ryb

-3

423

426

100,71

55

Tabulka č. 7b) Plnění plánu kontrol v podnicích zprac. produkty rybolovu a stav provozů v roce 2011

Provoz

Změny počtu subjektů v roce 2011

Plánovaný počet kontrol v roce 2011

Skutečný počet kontrol v roce 2011

% plnění plánu

Zpracování ryb

1

411

397

96,59

Zpracování produktů rybolovu je činnost, pro kterou je charakteristická sezónnost. Největší objem zpracovávaných ryb připadá na konec roku, tedy na 4. čtvrtletí. Plánovaný počet kontrol byl nižší, neboť v oblasti hygieny zpracování produktů rybolovu nebyly zaznamenány v loňském roce výrazné závady ani rizika ohrožující lidské zdraví. Tabulka č. 8a) Plnění plánu kontrol v podnicích zpracovávajících vejce a stav provozů v roce 2010

Provoz

Změny počtu subjektů v roce 2010

Plánovaný počet kontrol v roce 2010

Skutečný počet kontrol v roce 2010

% plnění plánu

Třídírny vajec a vaječné výrobky

1

944

957

101.37

Tabulka č. 8b) Plnění plánu kontrol v podnicích zpracovávajících vejce a stav provozů v roce 2011

Provoz

Změny počtu subjektů v roce 2011

Plánovaný počet kontrol v roce 2011

Skutečný počet kontrol v roce 2011

% plnění plánu

Třídírny vajec a vaječné výrobky

5

846

854

100,90

V sektoru výroby a zpracování vajec byl počet plánovaných kontrol mírně překročen. Vyšší počet kontrol vyplynul jednak z nárůstu počtu schválených subjektů, tak z nutnosti došetřování zjištěných závad a jejich následného odstraňování. Nad rámec těchto kontrol vyhlásila SVS v roce 2011 mimořádnou kontrolní akci s názvem „Vejce 2011“, zaměřenou na provádění kontrol vajec třídy A a barvených vajec uváděných na trh ČR. Kontroly byly prováděny v balírnách/třídírnách, podnicích na zpracování vajec zaměřených na výrobu barvených vajec a v místech určení zásilek vajec třídy A a barvených vajec z jiných členských státu EU. Celkem bylo provedeno 75 kontrolních akcí. Tabulka č. 9a) Plnění plánu kontrol v podnicích zpracovávajících med a stav provozů v roce 2010

Provoz

Změny počtu subjektů v roce 2010

Plánovaný počet kontrol v roce 2010

Skutečný počet kontrol v roce 2010

% plnění plánu

Zpracování medu

2

120

121

100,83

Tabulka č. 9b) Plnění plánu kontrol v podnicích zpracovávajících med a stav provozů v roce 2011 56

Provoz

Změny počtu subjektů v roce 2011

Plánovaný počet kontrol v roce 2011

Skutečný počet kontrol v roce 2011

% plnění plánu

Zpracování medu

3

118

130

110,16

Plán kontrol v sektoru zpracování medu byl v roce 2011 překročen z důvodu došetřování nalezených závad, týkajících se zejména podnětů týkajících se původu medu, možnosti porušení medu a došetřování podnětů týkajících se jakosti medu V oblasti hygieny produkce a zpracování a zdravotní nezávadnosti medu však byla zjištěna porušení ve fyzikálně-chemických vlastnostech medu (obsah HMF), dále pak v oblasti hygieny zpracování (1 případ) a v oblasti značení medu. Celkem byly evidovány 3 závady.

Audity podle nařízení EP a R (ES) č. 854/2004 (tabulky 15 a) – d) Při provádění auditů provozoven zpracovávajících živočišné produkty byly zjišťovány takové druhy neshod, které logicky vyplývají ze závad zjišťovaných i při běžném veterinárním dozoru (inspekcích). Neshody byly následně řešeny a odstraňovány pod dozorem místně příslušného veterinárního inspektora. Vzhledem k obdobné povaze problémů jsou nalézané nesrovnalosti okomentovány u jednotlivých komodit, jako zjišťované závady. Většina auditů byla provedena, stejně jako v loňském roce, v podnicích schválených pro intrakomunitární trh, minimální počet auditů proběhl v provozech určených pouze pro přímý prodej a to většinou v případě, že provozovatel hodlal přejít z maloobchodní výroby na výrobu schválenou podle nařízení EP a R (ES) č. 853/2004. V tomto se tudíž jednalo o audity, které měly zjistit stav provozu v souvislosti s požadavkem na jeho převedení na seznam podniků schválených pro intrakomunitární trh. V roce 2011 bylo v celé ČR zahájeno a ukončeno 388 auditů. Při stanovení následné frekvence auditů se přihlíží k výsledkům auditů předchozích. Pro zjednodušení jsou podniky řazeny do čtyř skupin. Pokud je podnik zařazen do první skupiny (72), je možné snížit frekvenci auditů v následujícím období. Naproti tomu podniky zařazené do čtvrté skupiny (2) neodpovídají požadavkům legislativy ES. Převážná část podniků je při auditech hodnocena jako vyhovující s menšími neshodami (288). Menší část je hodnocena jako podnik způsobilý, ovšem s nutností zesíleného veterinárního dozoru, při kterém je vymáháno urychlené odstranění zjištěných neshod. Celkem bylo takto hodnoceno 26 podniků. Poznámka: V tabulkách č. 15 jsou uvedeny počty auditů v jednotlivých provozech. Tyto počty nelze srovnávat s výše uvedenými údaji o kontrolovaných podnicích, protože jeden podnik může mít více provozů. Maloobchodní sektor

Vyhodnocení plnění plánu kontrol v maloobchodě bylo provedeno v rámci jednotlivých komodit (viz výše v této kapitole). Plánovaný minimální počet kontrol je v tomto sektoru poměrně nízký. Jednotlivé KVS operativně přizpůsobují svůj plán na základě hodnocení rizika a podnětů spotřebitelů. Počet kontrol vzrůstá zejména v souvislosti s řešením případů v rámci systému rychlého varování RASFF, při řešení stížností a podobně. Orgány veterinárního dozoru v rámci své kompetence dozorují jen část provozů, ve kterých jsou prodávány potraviny živočišného původu konečnému spotřebiteli, tak jak je stanoveno v zákoně č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích. 57

9.2

Vyhodnocení jednotlivých skupin závad

Závadami se rozumí porušení nebo nedodržení ustanovení nařízení EP a R (ES) č. 178/2002, nařízení EP a R (ES) č. 852/2004, nařízení EP a R (ES) č. 853/2004 a jejich prováděcích předpisů, zákona č. 166/1999 Sb. veterinární zákon, zákona č. 110/1997 Sb. o potravinách a jejich prováděcích vyhlášek, a dalších relevantních předpisů týkajících se zejména zdravotní nezávadnosti a označování potravin, ale i vedlejších živočišných produktů, které při manipulaci s potravinami vznikají. Aby bylo možné široké spektrum závad účelně vyhodnocovat, byly závady podle jednotlivých právních předpisů sloučeny do skupin závad, viz tabulka č. 13. Do výkazu závad v informacích o potravinovém řetězci nově zahrnujeme i závady v identifikaci zvířat dodaných na jatky. Četnost jednotlivých skupin závad u podniků schválených podle nařízení EP a R č. 853/2004 se příliš nemění (viz tabulky č. 14). I v roce 2011 byly prakticky ve všech sektorech zjišťovány nejčastěji závady v nedodržování správných postupů při čištění a sanitaci (24,26 %). Na další místa se řadí nedodržení správné hygienické a výrobní praxe (18,87 %), na třetím místě se objevují nedostatky HACCP (15,09 %) a na dalším manipulace s produkty (14,82 %). Příčinu lze nalézt ve speciálně zaměřených mimořádných akcích – kontrolách v místě určení a kontrolách zaměřených na složení výrobků v roce 2011. Orgány veterinárního dozoru vyžadují od výrobců průběžné vzorkování produkce v souladu s nařízením Komise č. 2073/2005 o mikrobiologických kritériích a zároveň provádí nezávislé odběry vzorků pro ověření. Tato činnost vede ke snižování počtu nevyhovujících nálezů. Těsně nad hranicí patnácti procent se pohybují závady zjišťované v systémech HACCP. Zde se jedná nejčastěji o formální systém, bez skutečného dopadu do potravinářské praxe, což by mohlo vést k produkci výrobků neodpovídajících požadavkům práva. Zvýšený výskyt těchto závad v loňském roce přičítáme důslednějším kontrolám vyškolených inspektorů. Nesprávná manipulace s produkty představuje často porušení teplotního řetězce, stejně jako možnou kontaminaci produktů. Další skupina závad jsou závady administrativního charakteru. Jedná se o nedostatky ve vedení dokumentace, které mohou ovlivnit sledovatelnost výrobků, čímž může být v případě potřeby ztíženo zpětné stahování zdravotně závadných produktů z oběhu. Nedostatky ve značení výrobků mohou vést i ke klamání spotřebitelů nebo k jejich nesprávnému informování.

9.2.1 Vyhodnocení jednotlivých skupin závad v závislosti na typu provozu Potravinářské podniky zpracovávající čerstvé maso

Obecně lze konstatovat, že v roce 2011, stejně jako v předchozích letech bylo nejvíce závad nalézáno při kontrolách dodržování správné výrobní a hygienické praxe, při kontrolách čištění a dezinfekce a nedostatky v HACCP. Každé nalezení neshody v návaznosti na požadavky platné legislativy je s provozovatelem řešeno individuálně a její odstranění je kontrolováno při následných inspekcích daného provozu. Byla přijímána systémová opatření k minimalizaci jejich opětovného výskytu. Potravinářské podniky zpracovávající čerstvé drůbeží maso

V sektoru zpracování drůbežího masa se mezi nejčastější závady řadí nedostatky v čištění a sanitaci, údržbě provozu, správné výrobní a hygienické praxi a ve značení výrobků. Ve všech 58

případech byly tyto nedostatky řešeny s provozovatelem a jejich odstranění bylo kontrolováno následně provedenými inspekcemi. Potravinářské podniky zpracovávající mléko

Nejčastějšími závadami v sektoru zpracování mléka jsou nedostatky ve správné hygienické a výrobní praxi a s tím související nedostatky v čištění, sanitaci, údržbě provozů a správné výrobní a hygienické praxi. Tato část závad s sebou přináší největší rizika. Nedodržení sanitačních postupů se velmi brzy projeví v nestandardnosti výroby. Další část zjišťovaných a došetřovaných závad byla v oblasti značení výrobků. Tyto závady zpravidla nezvyšují riziko přímého ohrožení zdravotní nezávadnosti, ale mohou vést ke špatnému informování nebo klamání spotřebitelů. Menší množství závad bylo zjištěno ve vedení dokumentace a zpracování systémů HACCP. Potravinářské podniky zpracovávající maso zvěře

Kontroly byly zaměřeny na produkci masa volně žijící zvěře, prvovýrobu, zpracování v zařízení pro nakládání se zvěřinou. Zejména v oblasti sledovatelnosti ulovených kusů a jejich legálního dodávání do oběhu nebo přímého prodeje konečnému spotřebiteli. V roce 2011 byly zjištěny 3 závady, v oblasti skladování zmrazené zvěřiny – prošlá doba použitelnosti (2 případy) a 1 případ výskytu nadlimitního obsahu radioaktivních látek u prasete divokého. V rámci hygienických kontrol byly odebírány vzorky divokých prasat na výskyt radioaktivních prvků a dále na rezidua antiparazitárních léčiv. Při kontrolách provozů zpracovávajících ulovenou zvěř nebyly zjišťovány závažnější neshody. Potravinářské podniky zpracovávající produkty rybolovu

Vzhledem k tomu, že v České republice se zpracovávají z převážné většiny produkty mořského rybolovu, tak se i zjištěné závady týkaly zejména surovin pocházejících z jiných členských států. Častou závadou bylo nedostatečné značení výrobků určených konečnému spotřebiteli – zejména neuvádění přídatných látek a barviv. Dále byly zjišťovány závady v nesprávné deklaraci obsahu přidané vody. Při kontrolách provozů zpracovávajících produkty rybolovu nebyly zjišťovány závadnější neshody. Nejčastěji byly zjišťovány neshody v čištění a sanitaci, HACCP a správné výrobní a hygienické praxi.

Potravinářské podniky zpracovávající vejce

Nejvíce závad v tomto sektoru bylo zjištěných v oblasti čištění a sanitace, v systému HACCP a údržbě provozu. Ve všech případech byly tyto nedostatky řešeny s provozovatelem a jejich odstranění bylo kontrolováno následně provedenými inspekcemi. Potravinářské podniky zpracovávající med

Při běžných kontrolách byly v rámci plánu kontrol nalezeny 3 druhy závad. Jednalo se o změněné fyzikálně – chemické vlastnosti medu (1 případ překročení HMF), dále pak nedodržení hygieny provozu při zpracování medu (1 případ) a závady v označování medu (1 případ). Kontroly byly zaměřeny na porušení medu a fyzikálně-chemické vlastnosti medu a jakostní ukazatele medu (známky falšování). Byl řešen také případ výskytu původce včelího moru v medu původem ze třetí země. Bylo došetřováno několik předaných podnětů – zejména v oblasti možného falšování medu a správnosti značení původu medu. 59

Maloobchodní sektor

Vyhodnocení jednotlivých závad a jejich četnosti bylo provedeno v rámci jednotlivých komodit (viz výše v této kapitole).

9.2.2 Vzorky Při výkonu veterinárního dozoru byly odebírány vzorky i v roce 2011 pro potřeby rozhodování o dozorovaných komoditách, případně jako doplňující informace pro celkové posouzení provozního stavu dozorovaných subjektů a také v rámci mimořádných kontrolních akcí vyhlášených SVS. Tyto vzorky nejsou předem plánovány, jsou odebírány dle potřeby v nezbytném rozsahu. Nesouvisí se vzorky, které jsou povinně odebírány v rámci systému monitoringu reziduí a kontaminantů a vzorky, které se odebírají při monitoringu zoonóz. Monitoring zoonóz probíhá na základě zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči, vyhlášky č. 356/2004 Sb., o sledování (monitoringu) zoonóz a podle vyhlášky č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka. (Metodický návod č. 1/2005). Přehled výsledků vyšetření monitoringu zoonóz za rok 2011 je uveden v tabulkách 10a, 10b a 10c. Tabulka č. 10a) Výsledky monitoringu zoonóz - Salmonella spp. za rok 2011

Salmonella spp.

počet vzorků

počet pozitivních

Prevalence v %

Skot

4 644

20

0,43 %

Prasata

5 577

23

0,41 %

Kuřata

750

69

9,20 %

Krůty

350

10

2,86 %

Tabulka č. 10b) Výsledky monitoringu zoonóz - Campylobacter spp. – slepá střeva kuřecích brojlerů za rok 2011

Campylobacter spp.

počet vzorků

počet pozitivních

prevalence v %

slepá střeva kuřecích brojlerů

145

92

63,45 %

Z hlediska druhového zastoupení dominuje dlouhodobě u drůbeže v ČR jednoznačně druh C. jejuni (viz. graf č. 2a). V 9 % pozitivních případů jsou zjišťovány současně C. jejuni a C. coli.

60

Graf č. 2a) Zastoupení jednotlivých druhů Campylobacter spp.

Tabulka č. 10c) Výsledky monitoringu zoonóz – verotoxinogenní E. coli za rok 2011 verotoxinogenní E. coli

počet vzorků

počet pozitivních

Skot

1 060

4

Prasata

1 299

0

9.2.2.1 Výskyt případů nedodržování povinností Úřední vzorky k mikrobiologickému vyšetřování jsou odebírány zpravidla v souladu s nařízením Komise (ES) č. 2073/2005, ve výjimečných případech i jiných předpisů. Poměrně vysoké procento nevyhovujících výsledků jak v mikrobiologii, tak fyzikálně-chemicky vyšetřených vzorků je samozřejmě ovlivněno tím, že jsou mnohdy došetřovány nevyhovující výsledky rozborů komerčních vzorků provozovatelů; jde v mnoha případech o cílené odběry. Značnou část vzorků tvoří stěry z prostředí. Vysoké procento nevyhovujících výsledků se snížilo, i když závady v čištění, sanitaci a správné výrobní praxi patří stále k nejčastějším.

Tabulka č. 11a) Přehled výsledků mikrobiologických vyšetření 2011 Kategorie Masné suroviny Masné výrobky

celkem vzorků

z toho nevyhov.

(%)

7 360 11 135

319 292

4,33 2,62

61

Ryby, rybí výrobky Mléčné výrobky Vejce, vaječné výrobky Ostatní potraviny

582 6 456 397 497

29 122 15 24

4,98 1,89 3,78 4,83

VŽP a krmiva Prostředí Voda

936 29 761 100

10 630 0

1,07 2,12 0,00

Tabulka č. 11b) Přehled výsledků fyzikálně-chemických vyšetření 2011 Kategorie Masné suroviny Masné výrobky Ryby, rybí výrobky Mléčné výrobky Vejce, vaječné výrobky Ostatní potraviny VŽP a krmiva Prostředí Voda

celkem vzorků

z toho nevyhov.

(%)

4 805 3 340 867 2 460 399 707

45 167 31 39 0 5

0,94 5,00 3,58 1,59 0,00 0,71

251 6 23

8 0 0

3,19 0,00 0,00

Tabulka č. 11c) Přehled výsledků smyslových vyšetření 2011 Kategorie

celkem vzorků

z toho nevyhov.

(%)

Masné suroviny Masné výrobky Ryby, rybí výrobky Mléčné výrobky Vejce, vaječné výrobky Ostatní potraviny

2 52 17 1 93 2

0 12 8 1 0 0

0,00 23,08 47,06 100,00 0,00 0,00

Voda

1

0

0,00

62

9.4

Opatření k zajištění účinnosti

9.4.1 Opatření k zajištění dodržování ze strany provozovatelů potravinářských podniků Při vymáhání požadavků se postupuje podle platných právních předpisů. Přehled správních řízení je uveden v tabulce č.17. Na základě vyhodnocení trendů při porovnání přehledů správních řízení zahájených z podnětu KVS a dalších vybraných opatření za období roku 2009 až 2011 je možné konstatovat: Celková výše uložených pokut za oblast veterinární hygieny a ekologie spolu s epizootologií a welfare v roce 2011 činila 11 169 912,- Kč, což je mírný pokles proti předchozím rokům (viz tabulka č. 17). 9.4.2 Opatření přijatá k zajištění účinného fungování útvarů provádějících úřední kontroly

V roce 2011 byly vydány tyto metodické návody: -

č. 4/2011 který stanovuje požadavky na způsob kontroly nad nakládáním s vedlejšími živočišnými produkty, které vznikají při mezinárodní přepravě ze dne 11. 4. 2011 č. 3/2011 k ujednocení uplatňování pružnosti dané nařízeními hygienického balíčku ve znění změn ze dne 19. 12. 2011 č. 1/2011 stanovující požadavky na monitorování rezistence vybraných mikroorganismů vůči antimikrobiálním látkám ze dne 15. 3. 2011

9.5 Prohlášení o celkové výkonnosti Strategickým cílem orgánů veterinární správy v oblasti veterinární hygieny jsou především: -

-

-

Ve vztahu k podnikům docílit soustavným dozorem v potravinářských podnicích a podnicích, ve kterých jsou zpracovávány vedlejší živočišné produkty, udržení veterinárních hygienických standardů podle požadavků platné legislativy EU. Ve vztahu k činnostem - maximálně využívat platné legislativy k tomu, aby do oběhu nebyly uvolněny zdravotně závadné potraviny nebo krmiva. V případě již uvedení zdravotně závadné potraviny nebo krmiva do oběhu, okamžité zajištění jejich stažení z oběhu. Ve vztahu k plnění kontrolních plánů - na úrovních KVS vést a aktualizovat seznamy potravinářských podniků a podniků na zpracování vedlejších živočišných produktů, které jsou pod veterinárním dozorem.

Počet zahájených správních řízení v oblasti veterinární hygieny a ekologie oproti předcházejícím rokům poklesl, což svědčí o účinnosti opatření zavedených v předchozích letech – v roce 2009 431, v roce 2010 282 a v roce 2011 227. Vzhledem k tomu, že nebyl zaznamenán zvýšený počet alimentárních onemocnění v návaznosti na námi kontrolované komodity a v ČR neměla původ žádná krizová situace způsobena některou z námi dozorovaných komodit, máme za to, že stanovených cílů bylo dosaženo.

63

Tabulka č. 12a) Plnění plánu minimální frekvence kontrol u provozovatelů potr. podniků v roce 2010

Kód

Seznam

Subj. leden 2010

Subj. leden 2011

Úbytek/ přírůstek

plánovaný počet kontrol (podle minimální frekvence)

skutečný počet kontrol

Index

Frekvence / rok

E01

Čerstvé maso – jatky

192

221

29

2 530

2 617

1,03

12

E02

Čerstvé maso – bourárny

368

414

46

4 727

4 932

1,04

12

E03

Čerstvé maso – mrazírny

135

146

11

1 618

1 612

1,00

12

E04

Čerstvé drůbeží maso – porážky

28

33

5

386

397

1,03

12

E05

Čerstvé drůbeží maso – porcovány

109

122

13

1 279

1 302

1,02

12

E06

Čerstvé drůbeží maso – mrazíny

74

88

14

978

946

0,97

12

E07

Masné výrobny

352

414

62

4 943

5 023

1,02

12

E08

Zpracování vajec

25

24

-1

263

266

1,01

12

E09

Třídírny a balírny vajec

54

62

8

681

691

1,01

12

E10

Zpracování ryb

40

43

3

423

426

1,01

12

E11

Králičí maso a maso farmové zvěře

17

45

28

386

403

1,04

12

E12

Zvěřina

60

76

16

510

534

1,05

12

E13

Mlékárny

138

153

15

1 722

1 812

1,05

12

E14

Střevárny

15

15

0

162

165

1,02

12

E15

Hlemýždi

2

2

0

12

12

1,00

12

E16

Mrazírny - ostatních živ. produktů

84

90

6

360

382

1,06

4

E17

Mleté maso, masné polotovary

148

181

33

2 087

2 101

1,01

12

E18

Výrobky s malým obsahem masa

39

41

2

385

392

1,02

12

E30

Čerstvé maso - separát

20

22

2

244

251

1,03

12

V11

Med

65

66

1

64

66

1,03

1

V20

Ostatní provozy

13

21

8

51

52

1,02

1

P01

Bourárny a porcovny

1 221

1579

358

3 659

3 650

1,00

2

P02

Masné výrobny

417

434

17

1 131

1 141

1,01

2

P03

Polotovary a mleté maso

745

749

4

1 750

1 758

1,00

2

P04

Výrobky s malým obsahem masa

35

32

-3

58

63

1,09

2

P05

Vejce - přímý prodej ze dvora

6

4

-2

30

44

1,47

2

P06

Zpracování ryb

77

76

-1

156

163

1,04

2

P07

Mléko - přímý prodej ze dvora

208

260

52

473

489

1,03

2

P08

Med

53

58

5

56

57

1,02

1

P09

Mrazírny

13

19

6

57

54

0,95

4

P10

Ostatní provozovny

26

23

-3

42

41

0,98

2

64

Tabulka č. 12b) Plnění plánu minimální frekvence kontrol u provozovatelů potr. podniků v roce 2011

Kód

seznam

Subj. leden 2011

Subj. leden 2012

plánovaný počet kontrol (podle minimální frekvence)

Úbytek/ přírůstek

skutečný počet kontrol

Index

Frekvence / rok

E01

Čerstvé maso - jatky

212

206

-6

2 426

2 480

1,02

12

E02

Čerstvé maso - bourárny

401

402

1

4 581

4 700

1,02

12

E03

Čerstvé maso - mrazírny

136

138

2

1 522

1 512

0,99

12

E04

Čerstvé drůbeží maso - porážky

33

32

-1

356

367

1,03

12

E05

Čerstvé drůbeží maso - porcovny

116

119

3

1 284

1338

1,04

12

E06

Čerstvé drůbeží maso - mrazírny

81

78

-3

915

891

0,97

12

E07

Masné výrobny

378

388

10

4 585

4 658

1,01

12

E08

Zpracování vajec

24

24

0

242

244

1,00

12

E09

Třídírny a balírny vajec

58

63

5

639

646

1,01

12

E10

Zpracování ryb

40

41

1

411

397

0,96

12

E11

Králičí maso a maso farmové zvěře

25

31

6

179

175

0,97

12

E12

Zvěřina

71

76

5

600

604

1,00

12

E13

Mlékárny

139

139

0

1 629

1 632

1,00

12

E14

Střevárny

13

14

1

110

113

1,02

12

E15

Hlemýždi

2

2

0

12

13

1,08

12

E16

Mrazírny - ostatních živ. produktů

86

93

7

225

225

1,00

4

E17

Mleté maso, masné polotovary

171

176

5

2 008

2024

1,00

12

E18

Výrobky s malým obsahem masa

38

40

2

355

358

1,00

12

E30

Čerstvé maso - separát

20

18

-2

36

36

1,00

12

V11

Med

63

61

-2

61

66

1,08

1

V20

Ostatní provozy

15

22

7

64

68

1,06

1

P01

Bourárny a porcovny

1 205

1 138

-67

3 067

3 098

1,01

2

P02

Masné výrobny

427

432

5

1 003

1 024

1,02

2

P03

Polotovary a mleté maso

726

661

-65

1 417

1 428

1,00

2

P04

Výrobky s malým obsahem masa

31

20

-11

31

31

1,00

2

P05

Vejce - přímý prodej ze dvora

3

4

1

42

41

0,97

2

P06

Zpracování ryb

74

87

13

169

178

1,05

2

P07

Mléko - přímý prodej ze dvora

265

288

23

548

554

1,01

2

65

P08

Med

53

56

3

57

64

1,12

1

P09

Mrazírny

17

19

2

68

66

0,97

4

P10

Ostatní výrobny

27

29

2

44

44

1,00

2

66

Tabulka č. 13) Přehled kódů závad

Kód

Popis

A

Sledovatelnost

B

Manipulace s produkty

C

Označení výrobků

D

Administrativa, vedení dokumentace

E

Čištění, sanitace

F

Údržba provozu

G

Školení zaměstnanců

H

Použití pitné vody

I

Stavební dispozice

J

Nakládání s VŽP

K

HACCP

L

Správná výrobní a hygienická praxe

M

Ostatní (s nutností popisu)

N

Informace o potravinovém řetězci, vč. nedostatků v identifikaci

67

Tabulka č. 14a) Přehled zjištěných závad u podniků schválených pro intrakomunitární trh

Přehled zjištěných závad podle druhu jednotky - podniky schválené na intrakomunitární trh Datum provedení akce od 01. 01. 2010 do 31. 12. 2010 Typ jednotky Jatky Bourárny Mrazírny maso Drůbeží porážky Porcovny drůbeže Mrazírny drůbeží maso Masné výrobny Zpracovny vajec Třídírny a balírny vajec Zpracovny ryb Maso králíků a farm. zvěře Zvěřina Mlékárny Střevárny Hlemýždi Mrazírny ostatní produkty Výrobny polotovarů a mletého masa Výrobny potravin s malým obsahem masa Výrobny separátu CELKEM

Celkový počet akcí

Počet akcí se závadou

A

B

C

D

E

F

G

H

I

J

K

L

M

N

2 617

55

2

1

1

6

10

13

0

0

0

5

4

6

7

44

4 932 1 612 397

47 31 17

2 2 0

1 5 1

3 8 0

3 1 1

19 4 5

3 4 4

0 1 0

0 0 0

1 0 1

1 1 2

2 3 1

10 5 2

2 0 0

1

1 302

18

0

1

2

0

9

3

0

0

0

0

1

2

0

946

25

0

4

4

2

3

3

1

0

0

1

4

6

0

5 023

116

1

7

21

7

22

21

0

0

0

2

18

17

4

266

4

0

1

0

0

2

0

0

0

0

0

1

0

0

691

5

0

0

1

0

0

0

0

1

0

0

0

2

1

426

4

0

0

0

1

0

1

0

0

0

0

1

1

0

403

2

0

0

0

0

0

1

0

0

0

0

0

1

0

534

40

0

5

4

0

13

4

0

0

1

1

4

7

1

1 812

3

0

0

2

0

1

0

0

0

0

0

0

0

0

165

28

0

3

5

3

3

3

2

0

0

2

3

7

0

12

50

0

0

9

4

9

12

1

0

0

1

7

5

3

382

7

0

2

0

1

2

0

0

0

0

0

1

1

0

2 101

7

0

2

0

0

3

0

0

0

0

0

2

0

0

392

55

2

1

1

6

10

13

0

0

0

5

4

6

7

251

47

2

1

3

3

19

3

0

0

1

1

2

10

2

24 264

459

11

35

64

38

134

88

5

1

4

22

58

88

27

68

45

Tabulka č. 14b) Přehled zjištěných závad u podniků schválených pro intrakomunitární trh

Přehled zjištěných závad podle druhu jednotky - podniky schválené na intrakomunitární trh Datum provedení akce od 01. 01. 2011 do 31. 12. 2011 Typ jednotky Jatky

Celkový Počet počet akcí se akcí závadou 2 480 24

A

B

C

D

E

F

G

H

I

J

K

L

M

N

1

0

0

3

12

6

0

0

0

1

0

2

4

0

Bourárny

4 700

39

1

10

2

1

23

9

0

0

0

2

1

17

1

0

Mrazírny maso

1 512

21

1

8

3

0

1

2

0

0

0

0

3

6

1

0

367

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1 338

7

0

0

0

0

4

0

0

0

0

0

1

2

1

0

891

13

0

5

4

0

0

1

0

0

0

0

3

2

1

0

4 658

94

5

15

7

4

22

6

0

0

0

0

24

23

3

0

Zpracovny vajec

244

5

0

0

0

1

2

1

0

0

0

0

1

0

0

0

Třídírny a balírny vajec

646

4

0

1

1

0

2

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Zpracovny ryb

397

5

0

2

0

0

2

0

0

0

0

0

1

1

0

0

Maso králíků a farm. zvěře

175

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Zvěřina

604

3

0

0

1

0

1

1

0

0

0

0

0

2

0

0

Mlékárny

1 632

26

1

2

7

3

6

1

0

0

0

0

5

3

1

0

Střevárny

113

1

0

1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Hlemýždi

13

1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1

0

0

0

225

11

0

5

3

0

0

1

0

0

0

0

3

2

0

0

2 024

36

0

6

1

0

10

3

0

0

0

0

9

9

3

0

358

6

0

0

0

0

3

0

0

0

0

0

4

0

0

0

36

3

0

0

0

0

2

1

0

0

0

0

0

1

0

0

22 413

299

9

55

29

12

90

32

0

0

0

3

56

70

15

0

Drůbeží porážky Porcovny drůbeže Mrazírny drůbeží maso Masné výrobny

Mrazírny ostatní produkty Výrobny polotovarů a mletého masa Výrobny potravin s malým obsahem masa Výrobny separátu CELKEM

69

Tabulka č. 14c) Přehled zjištěných závad u podniků schválených pro přímý prodej koncovému spotřebiteli

Přehled zjištěných závad - podniky schválené pro prodej konečnému spotřebiteli Datum provedení akce od 01. 01. 2010 do 31. 12. 2010

Typ jednotky

Celkov Počet ý počet akcí se akcí závadou

A

B

C

D

E

F

G

H

I

J

K

L

M

N

Bourárny a porcovny

3650

92

4

4

3

6

33

12

1

1

0

2

6

20

0

Masné výrobny

1 141

53

1

2

2

8

10

6

0

1

0

0

8

14

1

Polotovary a mleté maso

1 758

76

1

2

14

10

13

6

0

0

0

0

5

23

3

63

1

0

0

0

0

0

1

0

0

0

0

0

0

0

Zpracování ryb

163

2

0

0

0

1

0

0

0

0

0

0

1

0

0

Mléko - přímý prodej ze dvora

489

17

1

0

0

3

3

3

0

0

1

1

1

4

0

Mrazírny

57

1

0

0

0

1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Ostatní výrobny

54

5

0

0

0

0

2

0

0

0

1

0

0

2

1

Med

41

1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1

0

0

7 416

248

7

8

19

29

61

28

1

2

2

3

22

63

5

Výrobky s malým podílem živočišné suroviny

CELKEM

70

Tabulka č. 14d) Přehled zjištěných závad u podniků schválených pro přímý prodej koncovému spotřebiteli

Přehled zjištěných závad - podniky schválené pro prodej konečnému spotřebiteli Datum provedení akce od 01. 01. 2011 do 31. 12. 2011 Typ jednotky

Celkový počet akcí

Počet akcí se závadou

A

B

C

D

E

F

G

H

I

J

K

L

M

N

Bourárny a porcovny

3 098

59

3

0

5

4

31

13

0

0

1

0

0

19

5

0

Masné výrobny

1 024

27

1

0

3

1

10

4

0

0

0

0

7

5

1

0

Polotovary a mleté maso

1 428

42

1

0

2

9

7

4

0

0

0

0

12

10

5

0

Výrobky s malým podílem živočišné suroviny

31

1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1

0

0

Třídírna a balírna vajec

41

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Zpracování ryb

178

5

0

0

0

4

3

1

1

0

0

2

1

4

0

0

Mléko - přímý prodej ze dvora

554

4

0

0

0

0

4

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Med

130

3

1

0

0

0

2

1

0

0

0

0

0

4

0

0

66

1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1

0

0

112

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Zvěřina

22

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Výroba pro přímý prodej mléčných výrobků

53

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

6 737

142

6

0

10

18

57

23

1

0

1

2

20

44

11

0

Mrazírny Ostatní výrobny

CELKEM

71

Tabulka č. 15a) Přehled počtu auditů podle nařízení EP a R (ES) č. č. 854/2004

Počty auditů - podniky schválené na intrakomunitární trh Datum provedení akce od 01. 01. 2010 do 31. 12. 2010 Typ jednotky

Celkový počet akcí 98

Jatky

161

Bourárny

56

Mrazírny maso Drůbeží porážky

9

Porcovny drůbeže

42

Mrazírny drůbeží maso

27 160

Masné výrobny

7

Zpracovny vajec Třídírny a balírny vajec

15

Zpracovny ryb

16

Maso králíků a farm. zvěře

14

Zvěřina

12

Mlékárny

58

Střevárny

5

Hlemýždi

0

Mrazírny ostatní produkty

20

Výrobny polotovarů a mletého masa

72

Výrobny potravin s malým obsahem masa

13

Výrobny separátu

10 795

CELKEM

72

Tabulka č. 15b) Přehled počtu auditů podle nařízení EP a R (ES) č. č. 854/2004

Počty auditů - podniky schválené na intrakomunitární trh Datum provedení akce od 01. 01. 2011 do 31. 12. 2011 Typ jednotky

Celkový počet akcí 84

Jatky Bourárny

159

Mrazírny maso

29

Drůbeží porážky

12

Porcovny drůbeže

41

Mrazírny drůbeží maso

10 160

Masné výrobny

7

Zpracovny vajec Třídírny a balírny vajec

12

Zpracovny ryb

11

Maso králíků a farm. zvěře

13

Zvěřina

27

Mlékárny

52

Střevárny

3

Hlemýždi

1

Mrazírny ostatní produkty

13

Výrobny polotovarů a mletého masa

20

Výrobny potravin s malým obsahem masa

9

Výrobny separátu

2 665

CELKEM

73

Tabulka č. 15c) Přehled počtu auditů podle nařízení EP a R (ES) č. 854/2004 – podniky schválené pro prodej koncovému spotřebiteli

Počty auditů - podniky schválené pro prodej koncovému spotřebiteli Datum provedení akce od 01. 01. 2010 do 31. 12. 2010 Typ jednotky

Celkový počet akcí

Bourárny

2

Masné výrobny

4

Třídírny a balírny vajec

1

Zpracovny ryb

0

Mléko - prodej ze dvora

0

Med

0

Mrazírny

0

Výrobny polotovarů a mletého masa

1

Výrobny potravin s malým obsahem masa

1

Ostatní výrobny

0

CELKEM

9

74

Tabulka č. 15d) Přehled počtu auditů podle nařízení EP a R (ES) č. 854/2004 – podniky schválené pro prodej koncovému spotřebiteli

Počty auditů - podniky schválené pro prodej koncovému spotřebiteli Datum provedení akce od 01. 01. 2011 do 31. 12. 2011 Typ jednotky

Celkový počet akcí

Bourárny a porcovny

9

Masné výrobny

6

Třídírny a balírny vajec

0

Zpracovny ryb

0

Mléko - prodej ze dvora

0

Med

0

Mrazírny

0

Výrobny polotovarů a mletého masa

2

Výrobny potravin s malým obsahem masa

0

Ostatní výrobny

0

Zvěřina

0

Výroba pro přímý prodej mléčných výrobků

1 18

CELKEM

75

Tabulka č. 17) Přehled správních řízení zahájených z podnětu KVS a dalších vybraných opatření KVS za ČR v roce 2009 a 2010 a 2011 veřejné zdraví (veterinární hygiena + ekologie)

2009

2010

2011

počet zahájených správních řízení

431

282

227

počet vydaných rozhodnutí o pokutě

268

237

186

počet vydaných rozhodnutí o závazných pokynech

42

31

21

počet vydaných rozhodnutí o mimořádných veterinárních opatřeních (bez ohledu na nabytí právní moci)

40

54

32

počet vydaných opatření podle § 53 veterinárního zákona

165

153

162

počet předběžných opatření

40

33

26

rozhodnutí o pozastavení či odejmutí schválení podle § 22 veterinárního zákona

25

28

4

počet zastavených řízení

60

41

30

počet pravomocných příkazů vydaných podle § 150 správního řádu

922

1029

788

357

173

145

13 702 200 Kč

12 921 300 Kč

11 169 912 Kč

veřejné zdraví počet blokových pokut celková výše uložených pokut včetně blokových

76

ÚSKVBL Do tohoto systému úředních kontrol je ÚSKVBL zapojen národní referenční laboratoří pro sledování reziduí veterinárních léčiv, která provádí analýzy látek skupiny A a reziduí sedativ (sk. B2d) vyhlášky č. 291/2003 Sb., ve znění vyhlášky č. 375/2006 Sb., ve vzorcích potravin živočišného původu odebraných v rámci: - plánu pravidelného sledování (monitorování) přítomnosti nepovolených látek, reziduí a látek kontaminujících v potravinovém řetězci v ČR, který provádí ÚVS SVS, - plánu kontroly reziduí a kontaminantů v dovážených komoditách ze třetích zemí na pohraniční veterinární stanici (PVS) Praha – Ruzyně, který provádí ÚVS SVS , - běžného veterinárního hygienického dozoru, který provádí KVS/MěVS. Výsledky těchto analýz předává ÚSKVBL příslušným orgánům státního veterinárního dozoru (KVS/MěVS včetně PSV Praha - Ruzyně a ÚVS SVS), kterým slouží jako podklady pro jejich rozhodnutí. ÚVS SVS výsledky monitoringu hodnotí a každoročně předkládá Komisi vždy do 31. března, dále je předkládá MZe a zveřejňuje je formou informačního bulletinu na oficiálních stránkách ÚVS SVS (viz zpráva z úředních kontrol SVS ČR – 6.b).

77

SZPI 9.1 a) Úřední kontroly potravin živočišného původu V souladu s vytyčenými kompetencemi SZPI zaměřuje u potravin živočišného původu kontrolní činnost především na zajištění bezpečnosti potravin, na označování potravin a na odhalování klamání spotřebitele v obchodní síti při uvádění potravin živočišného původu do oběhu. Zaměření kontrolní činnosti SZPI na úseku potravin živočišného původu v uplynulém období se odvíjelo od právních norem České republiky, které vymezují kompetence SZPI, od strategických dokumentů SZPI a od platných právních norem a politiky EU. Kontrolní činnost v oblasti potravin živočišného původu v roce 2011 byla řízena a vedena v souladu s plánem ústředně řízených kontrol, s plánem auditů bezpečnosti potravin a kontrol řízených jednotlivými inspektoráty. Výsledky kontrolní činnosti jsou výsledky ze zaměřené a cílené kontroly, nemohou tedy vypovídat o zdravotní bezpečnosti a jakosti potravin živočišného původu obecně, avšak vzhledem ke skutečnosti, že jsou takto zpracovávány již počtvrté, lze z nich stanovit rýsující se vývojové trendy. V případě kontrolního zjištění neshod vzniklých u výrobce potravin živočišného původu byla tato zjištění hlášena orgánům Státní veterinární správy ČR.

9.2 a) Celkové dodržování požadavků ze strany provozovatelů a výrobků Celkové přehledy výsledků kontroly potravin živočišného původu Inspektoři SZPI uskutečnili v roce 2011 celkem 1451 jednotlivých kontrol, přičemž bylo prověřeno celkem 340 provozovatelů potravinářských podniků. Z uvedeného počtu kontrol v roce 2011 bylo provedeno 1417 kontrol v obchodech, 20 kontrol ve výrobě a 14 kontrol na ostatních místech. Kontroly byly zaměřeny na dodržení hygienických požadavků při uvádění těchto potravin do oběhu, funkčnost systémů založených na zásadách HACCP, označování, dokumentaci, sledovatelnost, data použitelnosti a trvanlivosti apod. Z celkového počtu 2914 odebraných vzorků (kontrolovaných šarží) potravin živočišného původu bylo ve sledovaném období roku 2011 zjištěno 617 vzorků jako nevyhovujících (tj. 21,2%) – viz tabulka č. 1. Toto množství nevyhovujících vzorků značí ve srovnání s roky 2010 (počet vzorků s porušením: 842), 2009 (počet vzorků s porušením: 1047), 2008 (počet vzorků s porušením: 1108), ale také s rokem 2007 (počet vzorků s porušením: 1211) stále klesající tendenci, i když ve srovnání s loňskými čísly nejde o tak významný pokles. Je nutné dodat, že také počet odebraných vzorků potravin živočišného původu byl v loňském roce nižší. Z uvedeného počtu 617 nevyhovujících vzorků (šarží) v roce 2011 bylo 402 vzorků původem z ČR, 131 vzorků ze států EU (mimo ČR) a 35 vzorků ze třetích zemí. U 49 nevyhovujících vzorků nebyl původ uveden. Relativně vyšší podíl zjištěných nevyhovujících vzorků 78

původem z ČR než původem z ostatních zemí EU či třetích zemí je důsledkem toho, že na trhu u komodit potravin živočišného původu (zejména mléčných výrobků, masných výrobků a medu) převládá tuzemská produkce. Oproti roku 2010 však došlo k významnému snížení počtu nevyhovujících vzorků z tuzemska (o více jak 23 %), také došlo k významnému snížení počtu nevyhovujících vzorků potravin ze třetích zemí a z EU, a to o více jak 34 % ve srovnání s rokem 2010. Více jak 91 % nevyhovujících výrobků ze třetích zemí patřilo rybím výrobkům převážně z asijských zemí. Z pohledu jednotlivých komodit pak byly nejvyšší počty nevyhovujících vzorků zjištěny u masných výrobků (306), mléčných výrobků (187) a ryb a vodních živočichů (93). Počty nevyhovujících vzorků podle komodit jsou uvedeny v tabulce č. 1. Tabulka č. 1: Počty nevyhovujících vzorků podle komodit živočišného původu Počty Celkové počty Procento vzorků Komodita nevyhovujících vzorků s porušením vzorků Ryby, vodní živočichové 251 93 37,1 Masné výrobky 1562 306 19,6 Včelí med 51 20 39,2 Mléčné výrobky 981 187 19,1 Vejce a výrobky z vajec 69 11 15,9 Celkem 2914 617 21,2 Kontrola potravin živočišného původu z pohledu mikrobiologické kontaminace, jiné kontaminace, složení, označování a obchodní úpravy a senzorických požadavků Kontrola potravin živočišného původu z pohledu mikrobiologické kontaminace Kontrola dodržování mikrobiologických požadavků na potraviny živočišného původu v roce 2011 probíhala ve většině případů v laboratořích, ale některá hodnocení, např. ověřování, zda potraviny nevykazují nežádoucí změny způsobené mikrobiální činností, popřípadě nežádoucí růst mikroorganismů (plísně viditelné prostým okem, „zelenání“ baleného výsekového masa apod.), byla prováděna přímo na místě kontroly. Kromě běžně prováděných kontrol byla součástí zjišťování úrovně mikrobiologické čistoty potravin tzv. plánovaná mikrobiologická kontrola a mimořádná kontrola potravin zaměřená na sledování rizikových sérotypů Salmonella enteritidis, S. typhimurium včetně monofázické varianty S. typhimurium s antigenním vzorcem 1,4,[5],12 : i :- v čerstvém drůbežím mase. Počty odebraných vzorků z kontrol zaměřených na sledování mikrobiologické kontaminace potravin živočišného původu jsou zahrnuty v celkovém přehledu kontrolovaných šarží (tabulka č. 2). V roce 2011 bylo na dodržování mikrobiologických požadavků provedeno celkem 1192 rozborů šarží potravin živočišného původu. Oproti roku 2010, kdy bylo analyzováno 1402 vzorků, došlo k 15 % poklesu počtu rozborů. Z celkového počtu 1192 analyzovaných šarží bylo 94 šarží nevyhovujících (7,8%). Nejčastější příčinou porušení bezpečnosti byl nárůst plísně viditelné pouhým okem, oslizlos na povrchu a kažení způsobené mikrobiální činností. V rámci běžných kontrol byla u potravin živočišného původu překročena kritéria bezpečnosti (≥ 100 KTJ/g) pro patogenní bakterii Listeria monocytogenes v případě jednoho uzeného rybího výrobku (Halibut). Bez nálezu rizikových sérotypů Salmonella enteritidis, S. typhimurium včetně monofázické varianty S. typhimurium s antigenním vzorcem 1,4,[5],12 : i :- se obešla kontrola čerstvého drůbežího masa.

79

Tabulka č. 2: Výsledky kontroly mikrobiologických požadavků v roce 2011 Komodita Ryby a vodní živočichové Masné výrobky Mléčné výrobky Med Vejce, vaječné výrobky CELKEM

Počty šarží / zjištěný mikroorganismus Celkem kontrolovaných nevhodné k škodlivé pro zdraví šarží lidské spotřebě 49

3 (2*)

645 488 0

38 (38*) 52 (52*) 0

1 (Listeria monocytogenes) 0 0 0

10

1 (1*)

0

1192

94

1

Poznámka:*) z toho plísně viditelné prostým okem a oslizlost na povrchu a kažení způsobené mikrobiální činností

Kontrola obsahu cizorodých látek u potravin živočišného původu Na kontrolu obsahu cizorodých látek v potravinách živočišného původu bylo v roce 2011 analyzováno celkem 198 vzorků. Množství analyzovaných vzorků je jistým snížením oproti roku 2010 (analyzováno 236 vzorků), avšak při srovnání s předcházejícími lety 2007 (187 vzorků), 2008 (155 vzorků) a 2009 (160 vzorků) je to návrat k původním hodnotám. Z analyzovaného množství vzorků v r. 2011 nevyhovělo příslušným právním předpisům na obsah cizorodých látek 21 vzorků, tj. 10,6 % (viz tabulka č. 3). Procento nevyhovujících vzorků je o něco vyšší, než v roce 2010 (6,8 %), a to především kvůli novým nedostatkům u včelího medu. Kontroly medů byly zaměřeny na dodržování stanovených jakostních požadavků, dále na to, zda nejsou falšovány nepovolenými přídavky cukrů a cizích enzymů. V případě nevyhovujících vzorků medů se jednalo téměř výhradně (18 nevyhovění, tzn. 38,3%) o zjištění falšování medů. U medů byl prokázán nepovolený přídavek cizího enzymu beta-fruktofuranozidázy (invertázy), který je používán k enzymatické hydrolýze sacharózy. Dále byl stanoven nepovolený přídavek enzymů beta-amylázy a gama-amylázy, které jsou používány k enzymatické hydrolýze škrobu. Invertní cukry z tzv. C3 rostlin (např. cukrová řepa) se používají k falšování medů a tyto stanovené cizí enzymy se v přírodním medu nevyskytují. Naopak tzv. C4 cukry pocházejí z nemedonosných rostlin typu jako je např. cukrová třtina nebo kukuřice, kterým je med také falšován. Průkaz nepovoleného přídavku C4 a C3 cukrů byl odhalen i použitím izotopových metod, které podávají komplexní obraz o složení medu. Ve většině případů se jednalo o kumulaci více nedostatků. U ostatních komodit bylo zjištění nedostatků doslova ojedinělé. Jednalo se o zjištění mnohonásobného překročení povoleného limitu pro histamin u sardinek z Estonska a sardinek z Maroka, a konečně o zjištění překročení deklarovaného maximálního obsahu chloridu sodného u uzeniny z Francie. Tabulka č. 3: Výsledky kontroly požadavků na cizorodé látky v roce 2011 Celkem Počty Procento vzorků Komodita kontrolovaných nevyhovujících s porušením vzorků vzorků Ryby, vodní živočichové 51 2 3,9 Masné výrobky 84 1 1,2 Včelí med 47 18 38,3 80

Mléčné výrobky Vejce a výrobky z vajec Celkem

13 3 198

0 0 21

0 0,0 10,6

Kontrola jakosti, složení, označování a obchodní úpravy potravin živočišného původu Jakost potravin živočišného původu a jejich složení, označování a obchodní úprava spolu velmi úzce souvisí. Při kontrole označování inspektoři kontrolují, zda podnikatelé uvádějí všechny povinné informace, zda je uvádějí předepsaným způsobem, jsou-li uváděné údaje pravdivé (zda nedochází ke klamání spotřebitele) a zda jsou dodrženy povinnosti v souvislosti s daty použitelnosti a daty minimální trvanlivosti. Kontrolují se údaje uvedené na obalech potravin a výrobků, údaje na tabulkách a tabulích vztahujících se k nebaleným potravinám živočišného původu, údaje v průvodní dokumentaci atd. Jakost zahrnuje právními předpisy stanovené nebo podnikateli deklarované jakostní požadavky analytické, jako jsou např. obsah tuku, obsah očekávaných složek (např. zdůrazněných na obale), vlhkost, obsah soli atd. Kromě jakostních požadavků analytických zahrnuje tato oblast kontroly též požadavky senzorické, požadavky na obaly apod. Kontrola označování a obchodní úpravy potravin živočišného původu V rámci kontroly označování a obchodní úpravy zjistili inspektoři SZPI v roce 2011 celkem 194 nevyhovujících vzorků (to je 64,2 % nevyhovujících z celkového počtu hodnocených viz tabulka č. 4). Tím, že pro kontrolu označování a obchodní úpravy bylo analyzováno celkem 302 vzorků, došlo ale ke snížení počtu analyzovaných vzorků téměř o celou jednu třetinu ve srovnání s rokem 2010 (448 vzorků), a téměř o celé dvě třetiny ve srovnání s rokem 2009 (835 vzorků), a došlo i ke snížení vzhledem k roku 2008 (962 vzorků) a vzhledem k roku 2007 (971 vzorků). Procento vzorků s porušením v roce 2011 (64,2%) bylo ale na stejné úrovni ve srovnání s rokem 2010 (64,7%). Tabulka č. 4: Analýza vzorků z hlediska značení a obchodní úpravy v roce 2011 Celkem Počty Procento vzorků Komodita kontrolovaných nevyhovujících s porušením vzorků vzorků Ryby, vodní živočichové 69 68 98,6 Masné výrobky 88 62 70,5 Včelí med 0 0 0,0 Mléčné výrobky 95 57 60,0 Vejce a výrobky z vajec 50 7 14,0 Celkem 302 194 64,2 Kontrola složení potravin živočišného původu Při kontrole jakostních analytických požadavků (složení) bylo inspektory zjištěno celkem 46 nevyhovujících vzorků potravin živočišného původu (12,7 % z hodnocených - viz tabulka č. 5). Ve srovnání s rokem 2010 (87 nevyhovujících vzorků) došlo sice k poklesu počtu nevyhovujících vzorků, nicméně ten úzce souvisí i s poklesem počtu kontrolovaných vzorků. Procento vzorků s porušením zůstává za poslední období ustáleno pod 15%. Při kontrole jakostních analytických požadavků bylo analyzováno celkem 361 vzorků potravin, došlo tedy k výraznému poklesu vzhledem k roku 2010 (615 vzorků), a to na úroveň roku 2009 (389 vzorků), roku 2008 (235 vzorků), ale i roku 2007 (338 vzorků).

81

Tabulka č. 5: Analýza vzorků z hlediska složení v roce 2011 Celkem Počty Komodita kontrolovaných nevyhovujících vzorků vzorků Ryby, vodní živočichové 52 11 Masné výrobky 176 26 Včelí med 49 2 Mléčné výrobky 83 7 Vejce a výrobky z vajec 1 0 Celkem 361 46

Procento vzorků s porušením 21,2 14,8 4,1 8,4 0,0 12,7

Kontrola senzorických požadavků u potravin živočišného původu Při kontrole senzorických požadavků zjistili inspektoři SZPI v roce 2011 celkem 306 nevyhovujících vzorků (16,8%) z hodnocených vzorků - viz tabulka č. 6. Přes pokles celkového počtu kontrolovaných vzorků (celkem 1820 vzorků v roce 2011 oproti 1960 vzorkům z roku 2010) došlo zároveň k mírnému snížení počtu nevyhovujících vzorků z 392 nevyhovujících vzorků v roce 2010 na 306 vzorků v roce 2011. V rámci kontroly senzorických požadavků není žádoucí další pokračování v trendu každoročního poklesu počtu hodnocených vzorků – viz srovnání s rokem 2009 – 1877 analyzovaných vzorků; 2008 - 2165 analyzovaných vzorků a srovnání s rokem 2007 - 2526 analyzovaných vzorků. Tabulka č. 6: Analýza vzorků z hlediska senzorického hodnocení v roce 2011 Celkem Počty Procento vzorků Komodita kontrolovaných nevyhovujících s porušením vzorků vzorků Ryby, vodní živočichové 60 10 16,7 Masné výrobky 1068 215 20,1 Včelí med 0 0 0,0 Mléčné výrobky 651 78 12,0 Vejce a výrobky z vajec 41 3 7,3 Celkem 1820 306 16,8 Z pohledu kontroly jakosti, složení, označování a obchodní úpravy jednotlivých komodit živočišného původu se konkrétně jednalo o následující nejčastější nedostatky: U mléčných výrobků inspektoři v roce 2011 zjišťovali vůbec nejčastěji nedostatky v označování výrobků (více jak 28% ze všech porušení). Nejčastějším nedostatkem v označování byl absence některých povinných údajů. Buď bylo značení zcela nesprávné, nebo bylo označování nedostatečné (neúplné), u některých mléčných výrobků chyběly údaje o hmotnosti nebo informace o názvu obchodní firmy výrobce nebo prodávajícího nebo balírny. Druhým nejčastějším nedostatkem v označování pak byla absence povinných údajů v českém jazyce u zahraničních výrobků. Dále SZPI registrovala nedostatky s používáním dat minimální trvanlivosti (DMT) či dat použitelnosti (DP), kdy u nebalených potravin bylo často zaznamenáno nedoložení údaje o době použitelnosti. Některé údaje o DP/DMT byly nečitelné, nebo byly odstraněny seškrabáním či vymazáním, či byly přepsány či přelepeny cenovkou, někdy dokonce i opakovaně. Byly zaznamenány případy, kdy bylo DP prošlé. Dalšími nedostatky u mléčných výrobků byla skutečnost, že se nedodržovala skladovací teplota v okolí potraviny, či na obale potraviny, nedodržovaly se vnitřní teploty výrobků nebo byly výrobky skladovány mimo chladící zařízení (podmínky úchovy či skladování činily 27% 82

ze všech porušení). Z dalších méně častých závad je nutné zmínit nedostatky u senzorického hodnocení, které souvisely jednak s netypickým vzhledem povrchu či obsahu mléčných výrobků, ale také poměrně častým zjištěním netypické vůně a chuti všech druhů mléčných výrobků související s kažením výrobků. U masných výrobků došlo v roce 2011 oproti roku 2010 k dalšímu snížení nedostatků souvisejících s nedodržením podmínek úchovy a skladování potravin. Zatímco v roce 2010 to bylo více jak 26%, tak v roce 2011 tvořily tyto nedostatky jen téměř 22% ze všech zjištěných. Největší skupinu nedostatků (48,8% ze všech zjištěných) ale tvořily senzorické nedostatky, především neodpovídající vůně (zápach netypický pro daný výrobek jako např. nakyslá či kyselá vůně, vůně zapáchající po rozkladu bílkovin), dále neodpovídající vzhled povrchu (povrch lepkavý, oslizlý, netypicky svraštělý nebo okoralý, či povrch vykazoval známky kažení) či obsahu výrobku či změněná barva masných výrobků. Dalšími nedostatky bylo nesprávné nebo neúplné označování (necelých 25%). Z pohledu označování byla častým nedostatkem absence povinných údajů v českém jazyce pro tuzemského spotřebitele. Závažnými byly nedostatky s používáním DMT či DP, kdy údaje o DP/DMT nebyly uvedeny vůbec, či byly nečitelné, nebo byly odstraněny seškrabáním či byly jinak pozměněny, nebo nebyly dostatečně prokázány u nebaleného zboží. Analýzou obsahu masných výrobků vzhledem k deklarovanému složení na etiketě výrobku byla inspektory SZPI zjištěna nedeklarovaná přítomnost kostní drti, potažmo tedy nedeklarovaná přítomnost strojně odděleného masa u měkkých salámů a drobných masných výrobků, avšak nově také u trvanlivých salámů, fermentovaných masných výrobků a konzerv. U trvanlivých salámů (především u vysočiny!) byl také překračován povolený obsah vody (vyjádřený jako aktivita vody větší jak 0,93). U trvanlivých a fermentovaných salámů jako Vysočina, Lovecký a Poličan, byl zase nedodržován předepsaný obsah čistých svalových bílkovin. K nedostatkům zjišťovaných pouze ojediněle patřil v minulosti frekventovaný nedostatek „poškozený obal“ u drůbežích masných výrobků. U včelího medu byl zjištěn ve dvou případech nadlimitní obsah hydroxymethylfurfuralu (HMF), vyšší obsah sacharózy a zároveň vzorek nevyhověl na vodivost. Nebyly však zaznamenány žádné nedostatky v označování. U vajec a vaječných výrobků byly ze zjištěných nedostatků na prvním místě (50% ze všech nedostatků) nedostatky v označování: neúplné značení povinnými údaji; u vajec kódy uvedené na skořápce neodpovídaly označení na balení; u vajec chybělo zařazení do hmotnostní skupiny; vaječné výrobky ze zahraničí neobsahovaly údaje uvedené v českém jazyce. Druhým nejčastějším nedostatkem (více jak jedna třetina všech nedostatků) byl v roce 2011 vzhled a stav vajec (rozbitá anebo znečištěná vejce, znečištěný obal vajec). Naopak dříve frekventovaný nedostatek „porušený chladící řetězec“ byl zjištěn inspektory SZPI pouze v jednom případě, kdy byla majonéza uchovávána při teplotách prostředí nad 26°C. U ryb a vodních živočichů tvořily z více jak 68% všech zjištěných nedostatků nedostatky v označování. A z nedostatků v označování zase více jak dvě třetiny patřily zjištění, že na obale není deklarovaný druh použité ryby. U zahraničních výrobků zase inspektoři zjišťovali absenci povinných údajů v českém jazyce určených pro tuzemského spotřebitele. Ojediněle byl zaznamenán chybějící údaj o úpravě, v jaké byla ryba uváděna na trh. Nově se u označování rybích výrobků objevil nedostatek, že na obale bylo uvedeno zdravotní tvrzení, ale chyběly údaje o výživové hodnotě. Druhou nejčastější skupinou nedostatků sice byly nedostatky související s nedodržením podmínek úchovy a skladování potravin (více jak 7% všech zjištěných nedostatků), avšak oproti roku 2010 se jedná o téměř trojnásobný pokles. 83

Z dalších méně četných nedostatků se jednalo o nižší čistou hmotnost u konzervovaných výrobků mořských ryb, o nižší hmotnost deklarovaného odkapaného podílu u konzervovaných výrobků mořských ryb ve vlastní šťávě a v rajčatové omáčce. U zmrazených mořských ryb se jednalo v některých případech o nedodržení deklarovaného obsahu masa, resp. o nadměrný přídavek vody, čímž docházelo k šizení spotřebitele.

Úřední kontroly potravin a hygieny potravin živočišného původu – tématicky zaměřené Mimořádná kontrola obsahu vody ve zmrazené drůbeži Účelem mimořádné kontrolní akce bylo prověřit, zda označení na výrobcích mraženého drůbežího masa v maloobchodu týkající se vody přidávané do potraviny jako její složky, odpovídá skutečnému obsahu vody ve výrobku. Vedle tohoto cíle pak bylo dalším zaměřením kontrol vyhodnotit způsob chlazení za účelem konstatování, zda bylo při výrobě drůbeže použito chlazení vzduchem, postřikem nebo vodou ponorem do vodní lázně. Ze sortimentu děleného drůbežího masa byly prověřeny: kuřata celá (kuchaná), kuřecí a krůtí dělené části. Všechny analyzované vzorky byly, pokud jde o deklarování vody přidávané do potraviny, vyhodnoceny jako vyhovující. U všech odebíraných vzorků mražené drůbeže byla státem výroby Česká republika. Pokud se týká státu původu drůbeže, tak u 4 vzorků nebyl tento nepovinný údaj uveden, jeden vzorek byl z Brazílie a ostatní z ČR. Pokud jde o vyhodnocení 25 šarží z hlediska způsobu chlazení, tak 24 vzorků vyhovělo nař. Komise č. 543/2008, v platném znění, pro chlazení vzduchem; 1 vzorek vyhověl nař. Komise č. 543/2008, v platném znění, pro chlazení vzduchem s postřikem a chlazení ve vodní lázni ponořením. Jak vyplývá z výsledků mimořádné kontrolní akce, pouze u jediného výrobku (kuřecí zadní čtvrtky) bylo použito chlazení vzduchem s postřikem a chlazení ve vodní lázni ponořením. Inkriminovaným výrobcem zmíněného výrobku je společnost s ručením omezeným VIDORA Všetaty. Došlo k potvrzení skutečnosti, že zpracovatelské podniky v ČR už léta používají metodu chlazení poražené a porcované drůbeže vzduchem. Kontrola obslužných úseků s rizikovými potravinami v maloobchodu Cílem kontrolní akce bylo účinně ověřit v rámci obslužného prodeje zvoleného sortimentu rizikových potravin, zda maloobchodní prodejci dodržují vybrané podmínky a požadavky prodeje potravin vyplývající z platných právních přepisů. Kontroly 112 vzorků byly rozloženy do tří měsíců letního období (červenec 31 vzorků, srpen 50 vzorků, září 31 vzorků). V obslužných úsecích bylo prověřeno 57 masných výrobků (7 nev.), 31 výrobků studené kuchyně (1 nev.), 21 mléčných výrobků (4 nev.), dva cukrářské a jeden rybí výrobek. Pokud se týká sortimentu kontrolovaného zboží blíže, tak masné výrobky zastupovaly především tepelně opracované netrvanlivé výrobky jako šunka, měkké salámy, párky či vařené výrobky, mléčné výrobky zastupovaly výhradně sýry, výrobky studené kuchyně představovaly především lahůdkářské saláty. Na druhé straně cukrářské výrobky zastupovaly pouze jeden věneček šlehačkový a jeden řez listový. Z hlediska původu vzorků pocházelo 91 vzorků z ČR (7 nev.), 14 ze zemí Společenství (4 nev.). U 7 vzorků nebyl původ uveden (jeden nev.). Výrobky ze třetích zemí se obvykle v obslužných úsecích neprodávají Z celkového počtu 51 zkontrolovaných provozoven maloobchodu (konkrétních prodejen) byly u 39 prodejen (plných 76,5 %) evidovány nedostatky. Z konkrétních požadavků právních předpisů na provozování obslužných úseků dělaly prodejnám největší problémy tyto požadavky:  Hygienické podmínky prodeje (popraskané obklady, špinavé větrací mřížky chladících agregátů, plíseň na stěnách, špinavá podlaha, poškozená balička apod.) 84

 Označování zabalených potravin  Prošlé DP V menší míře potom:  Označování nebalených potravin  Bezpečnost potravin – plísně viditelné pouhým okem  Prodlužování data použitelnosti stanoveného výrobcem u výrobků v rozdělaných velkoobjemových celcích Naopak prakticky neproblematické se ukázaly požadavky na teploty uchování a HACCP. Ze závažných nedostatků zjištěných inspektory našeho úřadu stojí zvlášť za zmínku nedostatek, kdy šlo o porušení pravdivosti údajů o datu použitelnosti (dále jen DP). Ve třech případech (Moravské uzené maso; Jemná tvarůžková pomazánka; Salát zelný s jogurtem) provozovna nedovoleně „prodlužovala“ DP stanovené výrobcem. Mimořádná kontrola konzervovaných tuňáků Cílem kontrolní akce bylo zkontrolovat v obchodní síti, zda označení na výrobcích konzervovaných tuňáků odpovídá zejména ustanovení nařízení Rady (EHS) č.1536/1992, kterým se stanoví společné obchodní normy pro konzervované pravé a nepravé tuňáky, v platném znění (dále jen nař. č. 1536/92). Předmětem prioritního zájmu u konzervovaných tuňáků byla správnost označení, především druhem použité ryby (pravý nebo nepravý tuňák). Objektem kontrolní akce byly výhradně provozovny maloobchodních síti ČR. Předmětem kontrolní akce byly výhradně produkty konzervovaných pravých a nepravých konzervovaných tuňáků, jenž se v měsíci březnu právě vyskytovaly v tržní síti. V průběhu ústředně řízené kontrolní akce bylo provedeno celkem 40 kontrolních vstupů u celkem 10 maloobchodních řetězců. V rámci kontrol bylo odebráno k hodnocení na místě a/nebo v laboratoři 56 vzorků, z nichž výhradně ve znaku „označování“ nevyhovělo 49 z nich (87,5%!!). Nejvíce vzorků (13) bylo původem z Filipín, z Thajska (12), Vietnamu (10), Španělska (5) či ze státu Papua-N. Guinea (3). Po tomto intenzívním vymáhání platných právních předpisů u prodejců konzervovaných ryb vyvinul rybný průmysl své aktivity směrem k Ministerstvu zemědělství ČR (dále jen MZe). Sporným bodem byl požadavek na značení/neznačení termínů pravý nebo nepravý tuňák na obale výrobku. Důsledkem reakcí na stav označování konzervovaných tuňáků z dubna 2011 a aktivit rybného průmyslu směrem k MZe bylo vydání korigenda nař. č. 1536/92 (ze dne 12.5.2011), které v celém obsahu nařízení nahrazuje termíny “pravý nebo nepravý tuňák“ novými termíny “tuňák nebo bonito“. Opatření z měsíců 3/2011 a 4/2011, která byla naším úřadem směrem k označení „tuňák pravý / nepravý“ učiněna, byla tedy následně na základě provedeného korigenda nařízení zrušena. Kontrola potravin uváděných do oběhu na farmářských trzích V roce 2011 se náš úřad v rámci svých kompetencí podílel na kontrole farmářských trhů. Počet provedených kontrol, jejich zaměření a frekvence, výsledky (zjištění) a případné řešení je vztaženo k období jaro až podzim, tedy k 30.9.2011. V rámci uvedeného období bylo prověřeno 175 „farmářských“ trhů, což představovalo zkontrolovaných 1373 konkrétních provozoven (stánků). Pouze 198 provozoven (stánků) porušily právo, tedy 14,4%. Během 1465 kontrolních vstupů provedli inspektoři našeho úřadu 3547 jednotlivých kontrol s cíleným zaměřením, to znamená se zaměřením např. na hygienu, označování, dokumentaci, data použitelnosti a trvanlivosti apod. Některé kontroly byly uzavřeny protokolem (především ty na základě podnětu spotřebitele). Z tohoto důvodu je počet zkontrolovaných stánků a počet 85

vstupů na stánek téměř totožný. Pro jednotný postup při kontrole na farmářských trzích byla na SZPI vypracována pomůcka tzv. „Potravinářské patero“. Součástí kontrol bylo seznámení kontrolovaných osob s tímto dokumentem a jeho vysvětlení. V případě drobných nedostatků byly kontrolované osoby upozorněny a na místě došlo ihned k nápravě. Při další návštěvě trhů bylo vždy patrné zlepšení situace. Kontroly byly především zaměřeny na ověření, zda jsou kontrolované osoby evidované u našeho úřadu, dále na plnění hygienických požadavků, označování, DP, DMT, uchování potravin při chladírenských teplotách, jakost a zdravotní nezávadnost potravin. Vzhledem k tomu, že zprávy z monitoringů v roce 2011 nezaznamenaly výrazná porušení hygienických pravidel, inspektoráty plošný monitoring farmářských trhů omezily a kontroly na trzích prováděly zejména na základě podnětů. Nejčastější nedostatky na místě „farmářských trhů“ v období roku 2011 bylo následujících osm porušení (řazeno podle četnosti):  Potraviny vyžadující chlazení (maso, masné a mléčné výrobky, sýry, mléko, čerstvé šťávy, rybí výrobky, cukrářské výrobky apod.), nebyly uchovávány v chladícím zařízení;  Prodávané potraviny (balené i nebalené) nebyly označeny v souladu s právními předpisy (především u pekařských, masných a mléčných výrobků);  Při prodeji nebalených potravin, u nichž případně dochází i k dělení, nebyla zajištěna pitná voda, dle potřeby i teplá voda, nebo nebyla vyřešena očista nářadí a rukou jiným vhodným způsobem;  Nebalené potraviny nebyly chráněny před prachem (především pekařské, masné, mléčné výrobky);  Nebalené potraviny nebyly chráněny před dotykem se zemí;  Nebalené potraviny nebyly chráněny před kontaktem s kupujícími (ti nesmí na nabízené potraviny sahat, kýchat, kašlat…);  Nebalené potraviny nebyly chráněny před kontaktem s rukama prodejce;  Plochy stánku, na které jsou kladeny potraviny, nebyly udržovány v čistotě.

9.1 b) Úřední kontroly potravin a hygieny potravin, celkové výsledky (V kapitole jsou zahrnuty potraviny jiného než živočišného původu a potraviny živočišného původu) Hlavní směr kontrolní činnosti SZPI se v roce 2011 odvíjel od dvou strategických dokumentů – Jednotného integrovaného víceletého vnitrostátního plánu kontrol ČR 2010-2012 a Střednědobé koncepce SZPI. Základními obecnými cíli kontroly byly podle těchto dokumentů „ochrana zdraví spotřebitele“, „ochrana ekonomických zájmů spotřebitele“, „zachování rovných podmínek na trhu pro všechny provozovatele potravinářských podniků“ a „vysoká odborná úroveň prováděných kontrol“. Tyto uvedené cíle byly v odpovídající míře zohledněny při tvorbě Plánu ústředně řízených kontrol pro kontrolní činnost na rok 2011, při jeho realizaci, při realizaci kontrol mimořádných (tedy těch, které se uskutečnily nad rámec plánu roku 2011) a také při tvorbě plánů inspektorátů na rok 2011. Z pozice celoevropského kontextu bylo snahou SZPI přispět svými kontrolními aktivitami k eliminaci nedostatků u potravin produkovaných na území ČR a současně, v rámci dovozu 86

potravin ze třetích zemí, účinně zabraňovat vstupu na společný evropský trh takovým potravinám, které nejsou bezpečné. Proto byl kladen důraz na kontrolu výroby (komplexní kontroly) a na systematickou kontrolu rizikových potravin z dovozu. Kritéria bezpečnosti potravin však byla důsledně sledována u všech provozovatelů potravinářských podniků – od uvedené výroby a dovozu, až po maloobchodní prodej. kontroly provozovatelů představují z hlediska plánování důležité organizační opatření, neboť četnost kontrol je určována posouzením rizik konkrétního potravinářského provozu; výrazným dílem tak přispívají k tomu, že potravinářské firmy (výrobci i prodejci) jsou kontrolovány pravidelně. Cílem komplexních kontrol je ověřit zavedení preventivních systémů pro výrobu bezpečných potravin, dodržování hygienických požadavků, zajištění sledovatelnosti potravin a dalších požadavků, které vyplývají ze zásady, že primární zodpovědnost za dodávání bezpečných potravin má provozovatel potravinářského podniku. Kontrola dovozu je z velké části realizována jako kontrola potravin a surovin neživočišného původu ze třetích zemí dovážených prostřednictvím míst vstupu a míst dovozu s cílem zajistit jejich soulad s požadavky potravinového práva a přijmout nezbytná preventivní opatření u potravin, jež mohou představovat vážné riziko pro lidské zdraví, a u potravin, pro které jsou stanoveny zvláštní podmínky pro dovoz. Potraviny dovezené ze třetích zemí jsou kontrolovány také v rámci běžných kontrol maloobchodu. S návazností na bezpečnost potravin se v roce 2011 uskutečnily i další kontroly rozsáhlejšího charakteru, např. plánovaná kontrola cizorodých látek v potravinách a plánovaná mikrobiologická kontrola. Specifickými a velmi účinnými kontrolami sloužícími k odstranění potravin z trhu, které nesplnily požadavky na bezpečnost, byly kontroly v rámci systému rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF). Dalším významným směrem kontroly byly aktivity vůči klamavě označeným a falšovaným potravinám, s cílem chránit ekonomické zájmy spotřebitele a přispívat k vytvoření rovných podmínek na trhu pro všechny podnikatele. Kontroly bezpečnosti potravin i kontroly zaměřené na odhalení klamání a falšování probíhaly rovněž mimo dlouhodobější plánování, jako reakce na aktuálně zjištěné nedostatky, reakce na podněty spotřebitelů nebo sdělovacích prostředků i z jiných důvodů. Vzdělávání zaměstnanců v roce 2011 probíhalo v souladu se schváleným plánem. Konkrétně se jednalo o interní vzdělávací akce a oborové porady pořádané SZPI pro zaměstnance zapojené do kontrolní činnosti, kde renomovaní lektoři jak z akademické, tak i komerční sféry, realizovali přednášky a semináře na požadovaná témata. Kromě takových kontrolních metod a technik, jako jsou inspekce, monitorování, odběry vzorků, hodnocení na místě, laboratorní analýzy, kontroly dokumentace, ověřování atd., byl běžně užívanou kontrolní metodou v roce 2011 rovněž audit. Audity uskutečňuje SZPI u provozovatelů již od roku 2008 a od té doby byla nastavena podrobná pravidla pro auditování, plánování auditů a také vzdělávání dostatečného počtu inspektorů. Audity se uplatňují především u větších provozovatelů, neboť jsou zaměřeny přednostně na kontrolu, zda jsou vytvořeny systémové předpoklady pro výrobu bezpečných potravin.

87

9.2 b) Celkové dodržování požadavků ze strany provozovatelů a výrobků V roce 2011 provedli inspektoři SZPI celkem 35 871 vstupů do provozoven potravinářských podniků, celních skladů a internetových obchodů. Z tohoto celkového počtu bylo 25 845 vstupů provedeno v maloobchodní síti, 10 266 ve výrobě (včetně 501 vstupů do prvovýroby), 1 667 ve velkoskladech (včetně 800 vstupů do celních skladů) a 194 na ostatních místech (např. v restauracích, při přepravě apod.). V roce 2011 bylo zjištěno celkem 3 634 nevyhovujících vzorků (šarží) potravin a ostatních výrobků. Počty nevyhovujících vzorků dle země původu jsou následující: 1 576 vzorků bylo původem z ČR, 1 010 pocházelo ze států EU (mimo ČR) a 443 ze třetích zemí. U 605 nevyhovujících vzorků nebyl původ uveden. Z uvedeného vyplývá, že nejvyšší počet nevyhovujících vzorků byl původem z ČR. To je dáno převažující tuzemskou produkcí na našem trhu, a to především u některých skupin výrobků (pekařských, cukrářských, mléčných, masných, lahůdek atd.). Dalším důvodem může být také větší množství kontrolních míst potravin, které pocházejí z ČR, oproti potravinám dovozovým. Jedná se o expediční sklady tuzemských výrobců. Rozdělení počtu nevyhovujících vzorků podle místa kontroly je následující: v maloobchodní síti 3 3268, ve výrobě 207, ve velkoobchodě 157 a na ostatních místech 2 vzorky. Z pohledu jednotlivých komodit pak byla nejvyšší procenta nevyhovujících vzorků zjištěna u čokolád a cukrovinek (64 %), zmrzlin a mražených krémů (52 %), dehydratovaných výrobků (49 %), těstovin (47 %), medu (39 %), vína (38 %), ryb a vodních živočichů (37 %), čerstvého ovoce (28 %), čerstvé zeleniny a hub (25 %), zpracované zeleniny a ovoce (21 %), skořápkových plodů (21 %). Tabulka č. 7: Počty kontrol (vstupů do provozoven), 2007 – 2011 Rok Místo kontroly Maloobchod Výroba Velkoobchod Ostatní 2007 19 781 7 956 1 854 81 2008 22 426 7 994 1 961 78 2009 25 428 7 366 1 861 151 2010 28 534 6 705 2 076 221 2011 25 845 10 266 2 667 194

Celkem 29 672 32 459 34 806 37 536 35 871

Tabulka č. 8: Počty nevyhovujících vzorků podle komodit Nevyhovující vzorky (počet), rok Komodita Brambory Cukrářské výrobky a těsta Káva, kávoviny,čaj Čerstvá zelenina, čerstvé houby Čerstvé ovoce Čokoláda, cukrovinky Dehydrat. výrobky a ochucovadla Drůbež, vejce Vejce, vaječné výrobky Jedlé tuky a oleje Kakao, směsi kakaa s cukrem Káva pražená, extrakty, C

2007 228 50 85 959 728 249 37 280 47 1 74

2008 150 105 75 938 644 387 311 154 35 2 43 88

2009 147 77 56 464 329 405 75 73 25 2 30

2010 108 89 62 501 440 402 109 14 19 1 -

2011 58 43 22 400 330 415 151 11 21 0 -

Koření Lihovarnické výrobky Luštěniny, olejnatá semena Masné výrobky Mléčné výrobky Mlýnské obilné výrobky Mrazírenské výrobky Nealkoholické nápoje Pekařské výrobky Pivo Přídatné, aromatické látky Přírodní sladidla Ryby, vodní živočichové Studená kuchyně Skořápkové plody Škrob,škrobové výrobky Tabákové výrobky Těstoviny Med Vína jiná než révová Víno Výrobky z brambor Zmrzliny, mražené krémy Zpracované ovoce a zelenina Zpracované ovoce Zpracované zelenina a houby Obilniny Zvláštní výživa, doplňky stravy Ostatní, nezařazené Celkem

6 61 10 484 351 58 167 56 247 3 15 6 53 374 49 2 15 7 43 2 542 14 49 207 2 66 5553

35 128 28 533 354 99 65 91 279 22 4 7 51 265 58 7 6 67 16 8 518 4 50 238 5 132 5878

20 84 21 524 351 50 78 101 299 13 0 4 85 250 60 5 4 46 14 4 575 12 42 164 8 104 10 4581

34 76 28 423 290 98 92 243 20 13 2 110 204 51 2 19 61 5 4 397 19 50 103 155 17 164 58 4483

13 51 21 310 187 91 128 204 39 1 3 93 93 59 3 2 65 20 5 361 6 145 80 90 11 74 28 3 634

Pozn: v roce 2010 byl změněn číselník komodit, proto jsou některé položky nevyplněné Kontrola mikrobiologických požadavků Kontrola dodržování mikrobiologických požadavků na potraviny probíhala v laboratořích, ale některá hodnocení, např. ověřování, zda potraviny nevykazují nežádoucí změny způsobené mikrobiální činností, popřípadě nežádoucí růst mikroorganismů (plísně viditelné prostým okem, hniloba), byla prováděna přímo na místě kontroly (v prodejnách, ve skladech apod.). V roce 2011 bylo na dodržování mikrobiologických požadavků zkontrolováno celkem 4 066 šarží potravin, z tohoto bylo kontrolováno 1 954 šarží přímo na místě a 2 112 šarží prostřednictvím odebraných vzorků v laboratořích. Kontrolou na místě bylo zjištěno 208 šarží nevhodných k lidské spotřebě, laboratorními rozbory bylo zjištěno 11 šarží potravin, které byly buď škodlivé pro zdraví, nebo nevyhověly jakostním požadavkům. Kromě běžně prováděných kontrol byla součástí zjišťování úrovně mikrobiologické čistoty potravin tzv. plánovaná mikrobiologická kontrola a dvě mimořádné kontroly potravin. Jedna z těchto mimořádných kontrol byla zaměřena na kontrolu potravin v souvislosti s výskytem shigatoxin produkující Escherichia coli O104 : H4 na území Německa a Francie. Další mimořádná kontrola byla zaměřena na stanovení salmonel vybraných sérotypů v čerstvém drůbežím 89

mase. Počty odebraných vzorků ze všech kontrol zaměřených na sledování mikrobiologické kontaminace jsou zahrnuty v celkovém přehledu kontrolovaných vzorků (tabulka č. 9). Z hlediska komodit potravin bylo nejvíce šarží, které nebyly po jejich kontrole považovány za bezpečné, zjištěno v mléčných výrobcích (52 vzorků), čerstvé zelenině (42 vzorků), čerstvém ovoci (42 vzorků) a v masných výrobcích (38 vzorků). Nejčastější příčinou porušení bezpečnosti byl nárůst plísně viditelné pouhým okem, hniloba a kažení způsobené mikrobiální činností. Výsledky laboratorních rozborů Mikrobiologické rozbory potravin podle požadavků stanovených nařízením Komise (ES) č. 2073/2005 o mikrobiologických kritériích pro potraviny, v platném znění, jsou zajišťovány externími akreditovanými laboratořemi Bel/Novamann International s r.o., pracoviště Nové Zámky a EUROFINS CZ, s r.o. pracoviště Panenské Břežany. Rozbory balených vod na mikrobiologické požadavky stanovené vyhláškou č. 275/2004 Sb., v platném znění, o požadavcích na jakost a zdravotní nezávadnost balených vod a způsobu jejich údržby a vyhláškou č. 252/2004 Sb., v platném znění, kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, zajišťují rovněž externí laboratoře EUROFINS CZ, s r.o. pracoviště Panenské Břežany a Bel/Novamann International - pracoviště Piešťany. Všechny externí akreditované laboratoře zajišťující rozbory potravin a balených vod splňují požadavky na úřední laboratoře podle nařízení (ES) č. 882/2004. Z celkem 2 112 vzorků potravin a balených vod odebraných na mikrobiologická vyšetření do laboratoří bylo zjištěno 6 (0,3%) vzorků potravin, které byly škodlivé pro zdraví a 5 (0,23%) vzorků balených vod nevyhovovalo mikrobiologickým požadavkům na jakost. V případě potravin byly příčinou porušení mikrobiologických požadavků nálezy patogenní bakterie Listeria monocytogenes, a to ve třech cukrářských výrobcích, jedné uzené rybě a v jednom výrobku studené kuchyně. Ve dvou případech (uzená ryba, výrobek studené kuchyně) byl překročen limit 100 KTJ/g potraviny (kritérium bezpečnosti pro výrobky uvedené na trh). V případě jedné balené pramenité vody určené pro přípravu kojenecké stravy a nápojů byly překročeny limity pro zdravotní ukazatele Escherichia coli a koliformní bakterie. U dalších 5 vzorků balené kojenecké vody a přírodní minerální vody vhodné pro přípravu kojenecké stravy a nápojů byly překročeny počty kolonií při 22oC a 36oC. Tyto organotrofní bakterie představují indikátory obecné kontaminace a jsou považovány za hygienicky méně významné, přesto signalizuji např. nedodržení správné výrobní praxe nebo nevhodnou teplotu při skladování resp. distribuci.

90

Tabulka č. 9: Výsledky kontroly mikrobiologických požadavků v roce 2011 Počty šarží (zjištěný mikroorganismus) Celkem nevhodné k škodlivé pro nevyhovující Komodita kontrolovaných lidské zdraví požadavkům šarží spotřebě na jakost Zvláštní výživa, 20 0 0 0 doplňky stravy 1 Ryby, vodní 49 2 (Listeria 0 živočichové monocytogenes) Masné výrobky 645 38 0 0 Lahůdkářské výrobky 1 a ostatní výrobky 669 5 (Listeria 0 monocytogenes) studené kuchyně Čokoláda, cukrovinky 74 0 0 0 Dehydratované výrobky, tekutá 14 0 0 0 ochucovadla, dresinky, sůl, hořčice Balené vody – 1 5 kojenecké, pramenité, (Escherichia (počty kolonií coli, přírodní minerální 242 0 při 22°C a vody a balené pitné koliformní 36°C) vody bakterie) Luštěniny, olejnatá 46 0 0 0 semena Mléčné výrobky 488 52 0 0 Zpracované ovoce 63 2 0 0 Zpracovaná zelenina, 88 1 0 0 zpracované houby Čerstvá zelenina, 385 42 0 0 čerstvé houby Čerstvé ovoce 228 42 0 0 Skořápkové plody 113 2 0 0 Mlýnské obilné 20 0 0 0 výrobky Těstoviny 11 0 0 0 Pekařské výrobky 215 17 0 0 3 Cukrářské výrobky a 618 2 (Listeria 0 těsta monocytogenes) Zmrzliny, mražené 30 0 0 0 krémy Vejce, vaječné 10 1 0 0 výrobky Ostatní potraviny jinde nezařazené včetně 38 2 0 0 zmrazených CELKEM 4066 208 6 5 91

Přehled kontroly vybraných skupin cizorodých látek V roce 2011 bylo v rámci kontroly cizorodých látek zkontrolováno celkem 5 094 šarží potravin, z nichž 182 šarží bylo nevyhovujících. Největší počet odebraných vzorků byl zaměřen na stanovení pesticidů, mykotoxinů a chemických prvků a dále na stanovení barviv a konzervantů. Za účelem stanovení pesticidů bylo zkontrolováno 1 223 šarží potravin. Nadlimitní množství reziduí pesticidů bylo zjištěno u 14 vzorků. Nevyhovujícími potravinami byly vzorky zeleniny jako například zelí, kapusta, brokolice, rajčata, okurky a dále vzorek máty peprné a zeleného čaje. Ve skupině mykotoxinů bylo ze 764 kontrolovaných šarží vyhodnoceno 15 šarží jako nevyhovujících. Jednalo se například o nadlimitní výskyt ochratoxinu A v sušených fících a rozinkách a nadlimitní výskyt aflatoxinů v pistáciích, para ořechách a lískových jádrech. Do skupiny chemických prvků jsou zařazeny jak minerální látky jako sodík, draslík, hořčík atp., tak chemické prvky kontaminující. Celkem bylo zkontrolováno 559 šarží. Z toho bylo 6 šarží potravin nevyhovujících. V případě kontaminujících chemických prvků se jednalo o překročení povoleného nejvyššího přípustného množství olova ve sladkovodní řase a hliníku v instantních nudlích z Vietnamu. Obsah barviv byl kontrolovaný v 376 šaržích potravin, nevyhovělo 18 šarží. Jednalo se zejména o přítomnost barviv, která nebyla deklarována na obale. Nejčastěji kontrolovaný analyt ze skupiny konzervantů byl oxid siřičitý a kyselina sorbová u vína. Celkem byly ve skupině konzervantů provedeny rozbory ve vzorcích odebraných z 1 039 šarží, z nichž bylo 52 šarží vyhodnoceno jako nevyhovující. Tabulka 10: Přehled vybraných skupin cizorodých látek (pesticidy, kontaminanty, aditivní látky) Cizorodé látky Celkový počet kontrolovaných Počet nevyhovujících šarží šarží 1 223 14 Pesticidy Kontaminanty Mykotoxiny 764 15 Chemické prvky 559 6 Dusičnany 254 3 PAH (polycyklické 102 4 aromatické uhlovodíky) Aditivní látky Barviva 376 18 Konzervanty 1 039 52 Sladidla 122 1 Kontrola označování a jakosti V rámci kontroly označování zjistili inspektoři SZPI v roce 2011 celkem 1 633 nevyhovujících šarží potravin, při kontrole jakostních analytických požadavků (fyzikální a 92

chemické požadavky na jakost) to bylo celkem 536 nevyhovujících šarží a při kontrole senzorických požadavků (smyslové jakostní požadavky) celkem 1 306 nevyhovujících šarží. Výsledky kontroly označování zahrnují kontrolu údajů uvedených na obalech potravin a výrobků, na jejich vnějších obalech a na dokumentech, které se k nim vztahují. Při kontrole označování se posuzuje, zda byly uvedeny všechny povinné údaje a zda byly uvedeny správným způsobem (jak formálně požadují právní předpisy); dále také pravdivost uváděných údajů, jestli je spotřebitel správně informován o vlastnostech potravin, není-li uváděn v omyl, není-li klamán (zda se nejedná o potraviny falšované). Výsledky kontrol označování zahrnují rovněž kontrolu dodržování dat použitelnosti a dat minimální trvanlivosti. Kontrola jakosti probíhá v přímé návaznosti na označování. Zahrnuje kontrolu jakostních požadavků závazně stanovených právními předpisy anebo jakostních požadavků, které provozovatel deklaruje nad rámec právních předpisů. Kontrola jakosti a označování chrání ekonomické zájmy spotřebitelů a přispívá k vytváření rovných podmínek na trhu pro všechny provozovatele. Kontrola výroby V průběhu roku 2011 uskutečnili inspektoři SZPI celkem 9 765 jednotlivých kontrol provozoven výrobců potravin (provozovatelů těch potravinářských podniků, kteří vyrábějí a/nebo balí potraviny nebo suroviny) a 501 jednotlivých kontrol bylo provedeno u prvovýrobců potravin (provozovatelů potravinářských podniků, kteří se zabývají pěstováním plodin včetně sklizně či sběrem volně rostoucích plodů). Z toho 138 jednotlivých kontrol ve výrobě potravin bylo provedeno formou auditu zavedeného systému založeného na zásadách HACCP, prověření funkčnosti tohoto systému, posouzení stavu plnění stanovených kritérii a posouzení úrovně traceability. V rámci těchto jednotlivých kontrol bylo provedeno 16 133 kontrol s cíleným zaměřením (15 519 ve výrobě potravin, resp. 614 v prvovýrobě; zaměření na hygienu, systémy založené na zásadách HACCP, označování, dokumentaci, data použitelnosti a trvanlivosti apod., u prvovýroby navíc i na dodržování právních předpisů při zemědělském hospodaření v rámci tzv. „Cross Compliance“ aneb Kontroly podmíněnosti za účelem čerpání určitých typů zemědělských dotací a podpor). Jednotlivými kontrolami bylo takto prověřeno 5 186 provozoven potravinářských podniků, z toho 4 804 zabývajících se výrobou potravin a 382 provozujících prvovýrobu. Koncepce kontroly ve výrobě potravin v roce 2011 vycházela z plánu ústředně řízených kontrol, z plánu auditů, z rizikové analýzy žadatelů z řad prvovýrobců o dotace, dále z plánů jednotlivých inspektorátů a rovněž z aktuální situace během roku 2011 (například kontroly ve výrobě k došetření nedostatků v maloobchodě, které byly evidentně způsobeny výrobcem). Cílem kontrol výroby potravin a prvovýrobců bylo především posoudit dodržování ustanovení příslušných právních předpisů, týkajících se požadavků na osobní a provozní hygienu a požadavků na systémů vnitřní kontroly výrobců se zaměřením na bezpečnost potravin (především požadavky nařízení č. 2004/0852/ES). Inspektoři rovněž kontrolovali, jak výrobci dodržují své vlastní kontrolní postupy založené na zásadách HACCP. V roce 2011 prováděla SZPI u výrobců potravin také kontroly s cíleným zaměřením na splnění dalších ustanovení právních předpisů. Jednalo se například o odběry vzorků pro kontrolu bezpečnosti a jakosti potravin, o hodnocení správného označování a obchodní úpravy potravin přímo na provozovně, o kontroly průvodní dokumentace k potravinám, o kontroly obalů nebo o kontroly plnění uloženého opatření apod. V rámci kontrol výrobních provozoven bylo zjištěno celkem 207 nevyhovujících vzorků, tj. 5,4 % z celkového počtu 93

hodnocených. Z pohledu jednotlivých komodit ve výrobě byla kontrola v roce 2011 zaměřena nejvíce na cukrářské a pekařské výrobky, výrobky studené kuchyně, pivo, obilniny, mlýnské a obilné výrobky, nealko-nápoje, víno, ale také další komodity, které jsou významné z pohledu spotřebního koše, popřípadě se vyskytl jiný důvod věnovat jim zvýšenou kontrolní pozornost. Kontroly postupů souvisejících se zemědělskou prvovýrobou V rámci kontrol prováděných u prvovýrobců se SZPI zaměřila především na dodržení obecných hygienických podmínek stanovených nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004, na bezpečnost a sledovatelnost potravin dle požadavků nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002. Zároveň byly v roce 2011 u prvovýrobců, kteří žádali o dotace prováděny kontroly podmíněnosti (Cross compliance), což byl důvod navýšení celkového počtu kontrol v porovnání s předchozími roky. Celkem bylo provedeno 501 kontrol u 364 kontrolovaných osob. Požadavky na bezpečnost potravin byly hodnoceny ve 345 případech, hygienické podmínky ve 164 případech, požadavky na sledovatelnost dle nařízení EP a Rady č. 178/2002 (ES) ve 362 případech, jakostní požadavky především u ovoce a zeleniny v 99 případech, kontrola systému bezpečnosti potravin založených na systému HACCP v 11 případech. Nedostatky byly zjištěny u 8 kontrolovaných osob. V 1 případě nebyly dodrženy požadavky na bezpečnost potravin, ve 3 případech požadavky na hygienu. Čtyři kontrolované osoby neoznámily zahájení výkonu předmětu činnosti, tím porušily povinnost uvedenou v § 3 odst.1 písm. i) zákona č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Kontrola ozařovny Na území ČR byly ošetřovány potraviny a suroviny ionizujícím zářením v jediné schválené ozařovně na ozařování potravin, ve společnosti Bioster, a.s., Veverská Bítýška. Ve společnosti Bioster, a.s. proběhly v roce 2011 ze strany SZPI celkem 2 kontroly, při kontrole nebyly zjištěny skutečnosti vedoucí k odejmutí povolení k ozařování potravin. V roce 2011 bylo ošetřeno ozařovnou Bioster, a.s. celkem 24,2 tun potravin a surovin. Průměrná absorbovaná dávka byla 4-10 kGy. Veškeré výsledky kontrol jsou hlášeny Evropské Komisi v pravidelných ročních intervalech. SÚJB (Státní úřad pro jadernou bezpečnost) je zodpovědný za vydávání povolení a následnou kontrolu zdroje ionizujícího záření a provádí rutinně jako součást své kontrolní činnosti kontrolu ozařovačů určených pro ozařování potravin z hlediska radiační ochrany a havarijní připravenosti. Společnost BIOSTER, a.s., je držitelem povolení SÚJB čj.: 6243/2011 ze dne 21.3.2011 k provozu pracoviště III. kategorie s průmyslovým ozařovačem a povolení SÚJB čj.: 3415/2011 ze dne 28.2.2011 k nakládání se zdroji ionizujícího záření způsobem používání. Na tomto pracovišti jsou prováděny kontroly s frekvencí jedenkrát za rok. V roce 2011 byla provedena 1 kontrola. Kontrola obchodu Inspektoři SZPI uskutečnili v roce 2011 celkem 25 845 jednotlivých kontrol provozoven v maloobchodní síti a 1 867 jednotlivých kontrol bylo provedeno ve velkoskladech. Z toho 6 jednotlivých kontrol maloobchodů a 9 jednotlivých kontrol velkoobchodů bylo provedeno formou auditu zavedeného systému založeného na zásadách HACCP, prověření funkčnosti 94

tohoto systému, posouzení stavu plnění stanovených kritérii a posouzení úrovně traceability. V rámci těchto jednotlivých kontrol bylo provedeno v maloobchodu 68 692 a ve velkoobchodu 2 330 kontrol s cíleným zaměřením (to je zaměřením na ty povinnosti, které mohou prodejci přímo ovlivnit, což představuje například bezpečnost potravin v souvislosti s podmínkami skladování, dodržování teplotních režimů u chlazených a mražených potravin, dodržování hygienických požadavků při prodeji potravin, správnost údajů uváděných při prodeji nebalených či zabalených potravin, vybavení prodejen podle sortimentu prodávaného zboží, dodržování dat použitelnosti a minimální trvanlivosti apod.). Kontrolami s cíleným zaměřením bylo takto prověřeno 14 583 provozoven potravinářských podniků zabývajících se prodejem potravin v maloobchodu a 861 provozoven velkoobchodních potravinářských podniků. Z pohledu jednotlivých komodit v obchodní síti byla kontrola v roce 2011 zaměřena nejvíce na masné výrobky, čerstvou zeleninu a ovoce, mléčné výrobky, víno, pekařské výrobky, nealko-nápoje, čokoládu a cukrovinky, konzumní brambory, výrobky studené kuchyně, výrobky pro zvláštní výživu a doplňky stravy, ale také na další komodity, které jsou významné z pohledu spotřebního koše, popřípadě se vyskytl jiný důvod věnovat jim zvýšenou kontrolní pozornost. Značná pozornost byla také věnována kontrole hygienických podmínek prodeje a kontrole systémů bezpečnosti potravin založených na zásadách HACCP. Pokud byly v obchodní síti zjištěny nedostatky, které evidentně nevznikly jako důsledek nesprávného postupu prodejce, ale byly způsobeny pochybením některého z dodavatelů výrobků (jako je třeba neodpovídající označení balených výrobků, některé typy porušení bezpečnosti potravin anebo případy falšovaných potravin), sloužily pak především jako podněty k dořešení takových případů v místě jejich vzniku – tedy u zpracovatele nebo u balírny nebo u předchozího distributora nebo u dovozce. V rámci kontrol maloobchodních a velkoobchodních provozoven bylo v roce 2011 zjištěno celkem 3 425 nevyhovujících vzorků, tj. 26,9 % z celkového počtu hodnocených. Problematickými se v obchodní síti jevily zejména tyto výrobky: škrob a škrobové výrobky (75,0 % nevyhovujících hodnocených šarží - N), čokoláda, cukrovinky (67,0 % N), dehydratované výrobky, tekutá ochucovadla, dresinky, sůl, hořčice (56,7 % N), těstoviny (55,6 % N), zmrzliny a mražené krémy (54,3 % N). Méně porušení platných právních předpisů bylo zaznamenáno u vína jiného než révového (40,0 % N), medu (39,2 % N), vína (38,7 % N), ryb a vodních živočichů (38,0 % N), přírodních sladidel (37,5 % N), čerstvého ovoce (30,6 % N) a piva (30,5 % N). Systém rychlého varování (Rapid Alert System for Food and Feed – RASFF) Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) je podle §15 odst. 4 zákona č. 110/97 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, ve znění pozdějších předpisů, Národním kontaktním místem pro systém rychlého varování (NKM RASFF). Národní kontaktní místo soustřeďuje informace ze všech orgánů dozoru nad potravinami a krmivy v ČR: SZPI, Státní veterinární správy ČR, orgánů ochrany veřejného zdraví a Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. S Národním kontaktním místem spolupracují také další účastníci národního systému rychlého varování: Generální ředitelství cel, Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo obrany, Ministerstvo spravedlnosti a Ústav zemědělské ekonomiky a informací. Koordinační funkci plní Sekretariát koordinační skupiny bezpečnosti potravin při Ministerstvu zemědělství. Tok informací o výskytu nebezpečných výrobků je obousměrný, dozorové orgány ČR se prostřednictvím Národního kontaktního místa dozvídají o nebezpečných výrobcích, které mohou být na českém trhu a v rámci svých pravomocí následně provádí kontrolu. Evropská komise je pak zpětně informována o skutečnostech, které byly v návaznosti na informaci z EU zjištěny a o uložených opatřeních. 95

Dojde-li ke zjištění výskytu nebezpečného výrobku některým z dozorových orgánů v ČR, odesílá Národní kontaktní místo do EK informace získané od jednotlivých účastníků národního systému. Po identifikaci rizikového výrobku na trhu nebo na hraničních přechodech jsou výsledky kontroly získané hodnocením produktu na místě či laboratorními rozbory porovnány s podmínkami pro zasílání oznámení do systému - tzv. Vodítky RASFF. Součástí odeslaného oznámení jsou výsledky kontrol, přijatá opatření, detailní informace vedoucí k přesné identifikaci produktu, údaje o jeho distribuci ad. Systém rychlého varování pro potraviny a krmiva (Rapid Alert System for Food and Feed – RASFF) je vzájemně propojenou sítí, která spojuje členské země Evropské unie (EU) s Evropskou komisí (EK) a Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA). Hlavním cílem tohoto systému je zabránit ohrožení spotřebitele nebezpečnými potravinami nebo krmivy. Systém umožňuje jednotlivým státům učinit co nejrychlejší kroky k odvrácení poškození zdraví spotřebitelů zamezením uvedení produktu na trh a/nebo stažením výrobku z trhu. Právně je evropský systém rychlého varování pro potraviny a krmiva zakotven v článcích 5052 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, v platném znění, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin. V evropské legislativě však doposud nebyla zpracována detailní pravidla fungování systému RASFF a role jednotlivých členů. Dlouholetým záměrem tak bylo vydání přímo aplikovatelného právního předpisu, který by upravoval danou problematiku. Konečná podoba nařízení byla finalizována v průběhu roku 2010. K vydání Nařízení Komise (EU) č. 16/2011, kterým se stanoví prováděcí opatření k systému včasné výměny informací pro potraviny a krmiva došlo v lednu roku 2011. Publikace nařízení je završením několikaletého procesu příprav, vlastní tvorby a připomínkování uvedeného dokumentu ze strany členských států, stejně jako interních konzultací v rámci EK. Fungování systému RASFF je v České republice podrobně upraveno Nařízením vlády č. 98/2005 Sb., kterým se stanoví systém rychlého varování o vzniku rizika ohrožení zdraví lidí z potravin a krmiv. Za rok 2011 bylo Českou republikou odesláno celkem 100 originálních oznámení. 96 případů se týkalo kontroly na trhu a z tohoto 61 oznámení spadalo do kompetence SZPI. Ve 4 případech se jednalo o kontrolu dovozu. Při kontrolách na hranicích SZPI spolupracuje s orgány Celní správy ČR v souladu s Dohodou o vzájemné součinnosti a spolupráci uzavřenou mezi SZPI a Generálním ředitelstvím cel. Druhou kategorií byla oznámení přijatá systémem RASFF. V nich figurují produkty vyrobené v ČR, distribuované přes Českou republiku nebo ty, které byly dodány ze zahraničí na český trh. V roce 2011 přijala Česká republika celkem 100 originálních oznámení, z toho 58 oznámení spadalo do kompetence SZPI. Z celkového počtu přijatých oznámení byla následně 3 oznámení stažena ze systému na základě nových skutečností zjištěných v průběhu šetření (tj. případ již dále nenaplňoval podstatu pro přenos v rámci systému rychlého varování). V roce 2011 se NKM RASFF ČR významnou měrou podílelo na řešení dvou evropských potravinových krizí – případu enormních nálezů dioxinů v krmivech pro hospodářská zvířata a následně v potravinách živočišného původu a dále epidemie způsobené shiga-toxin produkující E. coli O104:H4 v klíčcích pískavice řecké seno.

96

Výsledky sledování melaminu v roce 2011 V souladu s požadavky nařízení Komise (ES) č. 1135/2009 se SZPI při kontrolách dovozu zaměřuje na zjištění obsahu melaminu v potravinách obsahujících mléko a mléčné výrobky, sóju a sójové výrobky pocházející nebo zasílané z Číny a v hydrogenuhličitanu amonném pocházejícím nebo zasílaným z Číny. Dle požadavku nařízení Komise by případné dovozy mléka a mléčných výrobků určených pro zvláštní výživu kojenců a malých dětí z Číny byly zakázány. V roce 2011 bylo SZPI celními úřady při dovozu nahlášeno 5 zásilek, které obsahovaly mléčnou nebo sójovou složku a ze kterých byly odebrány 2 vzorky k laboratorní analýze na obsah melaminu. Vorky byly hodnoceny na limit 2,5 mg/kg uvedený v nařízení Komise (ES) č. 1135/2009. Všechny odebrané vzorky vyhověly limitu a byly propuštěny do volného oběhu. Oproti roku 2010 došlo ke snížení počtu dovezených zásilek – v roce 2010 bylo nahlášeno 14 zásilek. Dovoz mléka a mléčných výrobků určených pro zvláštní výživu kojenců a malých dětí z Číny nebyl zjištěn. Kontrola potravin (surovin) zaměřená na přítomnost genetické modifikace SZPI má ve víceletém národním plánu zařazenu pravidelnou celoroční tematickou kontrolu potravin (surovin), které mohou obsahovat nebo být vyrobeny z geneticky modifikovaných plodin - zejména kukuřice, sóji a rýže. V roce 2011 byla kontrola rozšířena v návaznosti na hlášení v rámci systému RASFF a v návaznosti na zahájení pěstování GM-brambor Amflora na Vysočině o odběr vzorku lněného semínka a bramborového škrobu. V rámci kontrol se zaměřením na přítomnost genetické modifikace realizovaných v roce 2010 bylo v Národní referenční laboratoři pro identifikaci GMO a DNA fingerprinting - VÚRV analyzováno celkem 97 vzorků potravin (surovin): 30 vzorků sóji a sójových výrobků, 30 vzorků rýže a produktů z rýže, 31 vzorků kukuřice a výrobků z kukuřice, 1vzorek bramborového škrobu a 5 vzorků lněného semínka Cílem kontrolní akce bylo zejména ověřit, zda nejsou v České republice na trh uváděny potraviny obsahující nebo vyrobené z dosud nepovolených geneticky modifikovaných odrůd sóji, kukuřice, rýže, brambor a lněného semínka, které nejsou v EU schváleny pro použití v potravinách. Současně byla ústředně řízená akce zaměřená rovněž na prověření zvláštních požadavků na označování a sledovatelnost stanovených v nařízení (ES) č. 1829/2003 (ES) a nařízení č. 1830/2003. Obdobně jako v roce 2010 nebyla v roce 2011 u žádného z odebraných vzorků zjištěna přítomnost geneticky modifikovaného organismu dosud neschváleného pro použití v potravinách. Při kontrole nebylo rovněž zjištěno nesplnění požadavků na označování stanovených nařízením (ES) č. 1829/2003. Potraviny ošetřené ionizujícím zářením SZPI se pravidelně věnuje kontrole potravin potenciálně ošetřených ionizujícím zářením a o výsledcích informuje Evropskou komisi. Cílem kontrolní akce je ověřit, zda jsou ošetřené potraviny řádně označeny a zda jsou ošetřovány pouze potraviny, u nichž to povolují právní předpisy. V průběhu roku 2011 byla odebrána celá škála výrobků (koření, bylinné čaje, čerstvé ovoce, zelenina, sušené houby, instantní nudlové polévky, doplněk stravy, drůbeží maso, výrobek z ryb). Z celkového počtu 30 vzorků se podařilo ověřit ozáření u 24 analyzovaných vzorků, ani u 97

jednoho vzorku se neprokázalo ošetření ionizujícím zářením. U šesti vzorků nebylo možné ošetření ionizujícím zářením ověřit. U odebraných vzorků byla provedena detekce ozáření pomocí termoluminiscence a GC/MS a následně kontrola označení. Dále bylo zjišťováno, zda potraviny ošetřené ionizujícím zářením na území ČR byly určeny pro trh EU, nebo byly vyvezeny do třetích zemí. Kontrolou bylo zjištěno, že převážná část potravin ošetřených ionizujícím zářením zůstává na území ČR. Audity u provozovatelů potravinářských podniků SZPI zavedla audity u provozovatelů potravinářských podniků jakožto jednu z používaných kontrolních metod v roce 2007. Od roku 2008 jsou audity využívány systematicky a od tohoto roku pravidelně vzniká program auditů obsahující seznam podniků, které budou v daném kalendářním roce auditovány. Audity jsou zaměřeny především na ověření toho, zda provozovatelé mají zaveden systém pro zajištění výroby a další uvádění do oběhu bezpečných potravin a zda je tento systém v praxi funkční. Prakticky to znamená ověření toho, zda má provozovatel zaveden systém na zásadách HACCP, zda jej má zdokumentovaný, zejména s ohledem na provedenou identifikaci možných nebezpečí a s ohledem na potencionální míru jejich uplatnění. Kontrolovány jsou také podmínky, za kterých je tento systém zaveden do praxe a jaké podpoře se provozování tohoto systému těší ze strany vedení podniku. Důležitou složkou auditů jsou pohovory s řadovými zaměstnanci podniků, protože na těchto pracovních pozicích se snadno odhalí, nakolik je, či není zavedený systém funkční, zda jsou zaměstnanci patřičně vyškoleni a dokážou tento systém realizovat v praxi. V rámci SZPI mohou audity provádět jen zaměstnanci, kteří jsou certifikovaní nezávislou autoritou jakožto auditoři bezpečnosti potravin. Certifikující autoritou pro SZPI je CSQCERT působící při České společnosti pro jakost. V pravidelných tříletých intervalech se pak provádí reakreditace auditorů. V roce 2011 bylo provedeno celkem 153 auditů bezpečnosti potravin (138 ve výrobním podniku, 6 v maloobchodě a 9 ve velkoobchodě), což je ve srovnání s rokem 2010 více jak třetinový nárůst (113 auditů v roce 2010), a to především vlivem nárůstu počtu auditů ve výrobních podnicích. Audity byly zaměřeny především na ověření zavedení systému založeného na zásadách HACCP, komplexně měly prověřit jeho funkčnost, posoudit stav plnění stanovených kritérii, monitorovat aktuální stav u provozovatele a posoudit úroveň traceability. Povinnými kriterii auditu byly nařízení 178/2002 (čl. 18) a nařízení 852/2004 (čl. 3, 4, 5). Ze zjištění auditů vyplývá, že pro provozovatele není problém požadovaný systém zavést a řádně jej zdokumentovat. Není ani problémem s tímto systémem seznámit své zaměstnance a v dané problematice je vyškolit. Na velmi dobré úrovni je zpravidla i dokumentace sledovaných ukazatelů. Problematickým však v některých případech může být přizpůsobení daného systému změnám ve výrobě, jejich řádné podchycení, resp. zdokumentování a z toho plynoucí nutná modifikace hodnocení rizik. Nebývá vždy hodnocena účinnost jednotlivých opatření k zajištění bezpečných potravin, např. účinnost deratizace. Ne vždy je prováděno hodnocení jednotlivých dodavatelů. Valná většina zjištěných pochybení však není systémového charakteru. V takových případech jsou pak k nápravě volena opatření navržená provozovateli, která jsou konzultována s příslušným týmem auditorů.

98

Chráněné označení původu, chráněné zeměpisné označení, zaručená tradiční specialita SZPI má vnitřním předpisem stanovenu pravidelnou kontrolu potravin používajících označení „chráněné označení původu (CHOP)“, „chráněné zeměpisné označení (CHZO)“ nebo „zaručená tradiční specialita (ZTS)“, jejichž výroba spadá pod kontrolu SZPI. U výrobců je hodnoceno dodržování specifikace výrobků – tj. technologický postup včetně použitých surovin, na místě mohou být hodnoceny senzorické vlastnosti potravin nebo odebírány vzorky do laboratoře. ČR měla do konce roku 2011 zapsáno 6 CHOP, 21 CHZO a 4 ZTS. SZPI provádí kontrolu u 4 CHOP a 17 CHZO. Kontrolu ostatních chráněných označení provádí jiné kontrolní orgány. V roce 2011 byla kontrola provedena u 17 výrobců - do laboratoře bylo odebráno 46 vzorků potravin označených CHZO/CHOP, u 67 vzorků potravin bylo provedeno hodnocení na místě. Počet hodnocených výrobků se proti loňskému roku téměř zdvojnásobil. U 11 výrobků bylo zjištěno nedodržení specifikace a výrobcům byla uložena opatření k nápravě. Čtyři CHZO/CHOP (Starobrněnské pivo, Březnický ležák, Chamomilla bohemica, Znojemské pivo) nejsou v současné době používána.

9.4

Opatření k zajištění účinnosti

9.4.1

Opatření k zajištění dodržování požadavků ze strany provozovatelů potravinářských a krmivářských podniků a ostatních příslušných výrobců a provozovatelů podniků

Státní zemědělská a potravinářská inspekce jakožto správní úřad vykonávající státní dozor je oprávněna dle § 3 odst. 4 písm. a) zákona č. 146/2002 Sb. ukládat pokuty (proces ukládání takové sankce je upraven především zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád) za porušení požadavků potravinového práva a opatření. Opatření je nástrojem směřujícím k přímému odstranění protiprávního stavu a jako takové zahrnuje řadu přístupů (např. může být uložen zákaz výroby nebo uvádění do oběhu nevyhovujících potravin nebo surovin, zákaz používání obalů, přístrojů a zařízení, nařízení zničení potraviny, opatření k přeznačení potraviny atd.). Pokud se týká uložených pokut, je třeba konstatovat, že SZPI v případě zjištění většího počtu správních deliktů ukládá úhrnné pokuty za všechna tato porušení jedním rozhodnutím, a přitom nekvantifikuje, jak jednotlivá porušení odůvodňují celkovou výši pokuty, nýbrž hodnotí závažnost všech protiprávních jednání společně. Tento přístup je založen na zásadě tzv. absorpce sazeb, kdy přísnější trest pohlcuje mírnější. Mírněji postihnutelné delikty lze chápat jako přitěžující okolnosti. Počet pokut a výše sankce nemusí vždy vypovídat o počtu jednotlivých správních deliktů spáchaných provozovateli potravinářských podniků. Pokud se týká výše sankce ve vztahu k úměrnosti, účinnosti a její schopnosti odradit pachatele správního deliktu od jeho dalšího páchání, jsou tyto podmínky v obecné rovině zajištěny přiměřeností pokuty a jejím včasným uložením. Výše pokuty se stanovuje s přihlédnutím k zákonným kritériím (§17i odst. 2 zákona č. 110/1997 Sb.). Mezi tato kritéria patří závažnost správního deliktu, která je tvořena třemi zákonnými podkritérii, a to způsobem jeho spáchání, jeho následky a dalšími okolnostmi, za nichž byl spáchán. Pokud se týká včasnosti uložení pokuty, tak řízení o uložení pokuty je nutno zahájit ve lhůtách stanovených v § 17i odst. 3 zákona č. 110/1997 Sb. (1 rok ode dne, kdy se správní orgán o deliktu dozvěděl, jinak zaniká odpovědnost právnické osoby za spáchaný správní delikt, její odpovědnost však nejpozději zaniká do 3 let ode dne, kdy byl delikt spáchán; tyto lhůty jsou prostřednictvím § 17i odst. 4 zákona č. 110/1997 Sb. vztaženy i na fyzické osoby. Po zahájení správního řízení je pak nutno dodržovat procesní lhůty stanovené v § 71 zákona č. 500/2004 Sb. (základní lhůta je bez 99

zbytečného odkladu případně nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení, k níž se připočítává doba až 30 dnů, jde-li o zvlášť složitý případ). V případě správního deliktu podle zákona č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se při určení výše pokuty právnické osobě přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a okolnostem, za nichž byl správní delikt spáchán. Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 2 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán. V roce 2011 uložila SZPI celkem 11 409 zákazů v celkové výši 37 434 388 Kč. U výrobců potravin bylo uloženo celkem 56 zákazů v celkové výši 1 980 265 Kč. Na potraviny živočišného původu (mléčné výrobky, vejce, masné výrobky, med, ryby a vodní živočichové) bylo na základě výsledků kontrol uloženo celkem 3 417 zákazů v celkové výši 800 965 Kč. K potravinářským výrobkům, kde byly zákazy nejčastěji uloženy, patřily masné výrobky (uloženo celkem 1 603 zákazů v celkové výši 397 399 Kč) a mléčné výrobky (uloženo celkem 1 559 zákazů v celkové výši 288 999 Kč). Z ostatních oborů pak následovaly čokolády a cukrovinky, kde bylo uloženo celkem 1 322 zákazů v celkové výši 397 399 Kč, dehydratované výrobky a tekutá ochucovadla, kde bylo uloženo 911 zákazů v celkové výši 1 607 835 Kč. Největší finanční objem zákazů (15 267 488 Kč) byl uložen v oboru lihovarnické výrobky. Za zmínku stojí i finanční objem zákazů v oboru víno, jejichž výše dosáhla 4 310 947 Kč, dále v oboru skořápkové plody, u nichž výše zákazů dosáhla 4 303 582 Kč a v oboru zvláštní výživa a doplňky stravy s finanční výší zákazů 3 950 819 Kč. V roce 2011 bylo pravomocně skončeno 1 984 správních řízení vedených s provozovateli potravinářských podniků, v nichž byly uloženy pokuty v celkové výši 27 089 100 Kč. Dále bylo v roce 2011 pravomocně skončeno 14 správních řízení o uložení pořádkové pokuty s osobami, které se dopustily pořádkového deliktu dle § 19 zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů, ve kterých byly uloženy pořádkové pokuty v celkové výši 350 000 Kč. Celkem tedy bylo pravomocně skončeno 1 998 správních řízení, v nichž byly uloženy pokuty v celkové výši 27 439 100 Kč. V porovnání s rokem 2010 došlo ke snížení celkové výše uložených pokut o 3 808 122 Kč (v roce 2010 činila výše pravomocně uložených pokut 31 247 222 Kč). Ve správních řízeních byla rovněž uložena povinnost nahradit náklady správního řízení v celkové výši 1 990 000 Kč. Nejvíce pokut ve správním řízení bylo uloženo za porušení následujících ustanovení právních předpisů (v závorce je uveden počet případů): čl. 14 nařízení (ES) č. 178/2002 – uvádění na trh potravin škodlivých pro zdraví nebo nevhodných k lidské spotřebě (307); čl. 16 nařízení (ES) č. 178/2002 – uvádění do oběhu klamavě označených potravin (193); čl. 18 nařízení (ES) č. 178/2002 – nezajištění sledovatelnosti potravin (36); čl. 4 nařízení (ES) č. 852/2004 – nedodržení hygienických požadavků při uvádění potravin do oběhu (716); čl. 5 nařízení (ES) č. 852/2004 – nedodržování postupů založených na zásadách HACCP (207); čl. 113a odst. 3 nařízení (ES) č. 1234/2007 – nedodržení požadavků obchodních norem u ovoce a zeleniny (130); § 3 odst. 1 zákona o potravinách – porušení povinností provozovatele potravinářského podniku (183); § 6 zákona o potravinách – nesprávné označování potravin balených ve výrobě (270); § 8 zákona o potravinách – nesprávné označování nebalených potravin (105); 100

§ 10 odst. 1 písm. c) zákona o potravinách – uvádění do oběhu potravin s prošlým datem použitelnosti (597); § 11 odst. 1 písm. c) zákona o potravinách – nedodržení stanovené teploty při uchovávání potravin (111); § 11 odst. 1 písm. d) zákona o potravinách – neoddělené umístění a označení potravin s prošlým datem minimální trvanlivosti (594); § 11 odst. 1 písm. c) zákona o SZPI – nesplnění uloženého opatření (85); § 27 zákona o vinohradnictví a vinařství – nedodržení požadavků na jakost vína (44). Pokud bylo u kontrolované osoby zjištěno současné porušení více ustanovení právního předpisu, byla pokuta ukládána souhrnně za všechny zjištěné nedostatky. V roce 2011 nabylo právní moci 136 rozhodnutí ÚI o odvolání (z toho 14 ve věcech týkajících se pořádkových pokut), z nichž bylo v 81 případech napadené rozhodnutí potvrzeno, v 38 případech byla provedena změna napadeného rozhodnutí, v 8 případech bylo napadené rozhodnutí zrušeno a vráceno příslušnému inspektorátu k novému projednání a rozhodnutí, ve 2 případech bylo napadené rozhodnutí zrušeno a řízení zastaveno, v 7 případech bylo odvolání podáno opožděně či bylo vzato zpět. Tabulka č. 11: Sankce pravomocně uložené v letech 2007 – 2011 za nejčastěji porušovaná ustanovení právních předpisů Právní předpis Ustanovení Počet pravomocně uložených pokut v letech nařízení (ES) 178/2002

čl.14

2007 309

nařízení (ES) 178/2002

čl.16

167

194

223

316

193

nařízení (ES) 178/2002

čl.18

58

72

122

151

36

nařízení (ES) 852/2004

čl. 4

418

642

1080 1271

716

nařízení (ES) 1493/1999

čl. 45

33

53

58

16

1

zák. č. 110/1997 Sb.

§3

43

57

143

213

183

zák. č. 110/1997 Sb.

§8

142

194

228

275

105

zák. č. 110/1997 Sb.

§ 10 odst. 1 písm. c)

586

718

763

791

597

zák. č. 110/1997 Sb.

§ 11 odst. 1 písm. c)

140

132

114

189

111

zák. č. 110/1997 Sb.

§ 11 odst. 1 písm. d)

519

667

700

749

594

zák. č. 321/2004 Sb.

§ 16

35

17

13

19

10

zák. č. 321/2004 Sb.

§ 27

136

121

108

59

44

nařízení (ES) 852/2004

čl. 5

240

379

563

635

207

101

2008 2009 2010 349 148 147

2011 307

nařízení (ES) 1234/2007

čl. 113a odst. 3

------

11

158

184

130

zák. 110/1997 Sb.

§6

143

226

344

388

270

zák. 146/2002

§ 11 odst. 1 písm. c)

-----

23

192

250

85

Tabulka č. 12: Přehled o uložených opatřeních a sankcích – SZPI, 2007-2011 Rok 2007 2008 2009 2010 2011 Uložená opatření a sankce Zákaz výroby a 13 215 16 168 15 870 16 777 11409 dalšího uvádění do oběhu - počet Zákaz výroby a 46 002 006 45 749 960 36 387 921 74 009 880 37 434 388 dalšího uvádění do oběhu - výše v Kč Ukončená správní 2 037 2 301 2 247 2178 1998* řízení- počet Ukončená správní 37 465 500 39 908 700 27 050 896 31 247 222 27 439 100** řízení - výše v Kč * do celkového počtu je zahrnutých 14 pravomocně skončených správních řízení o uložení pořádkové pokuty * z celkové výše uložených pokut bylo celkem 350 000 Kč uloženo za pořádkové pokuty

9.4.2

Opatření přijatá k zajištění účinného fungování útvarů provádějících úřední kontroly

Vzdělávací iniciativy Pro zaměstnance SZPI jsou každoročně organizovány vzdělávací aktivity s přímým dopadem na zajištění účinného provádění služeb úředních kontrol. Konkrétně se jedná o interní vzdělávací akce a oborové porady pořádané SZPI pro zaměstnance zapojené do kontrolní činnosti, kde renomovaní lektoři jak z akademické, tak i komerční sféry, realizují přednášky a semináře na požadovaná témata. Současně se zaměstnanci SZPI také účastní externích vzdělávacích akcí i konferencí, kde získávají především aktuální informace ke kontrolovaným komoditám i vývoji příslušné legislativy. Mezi prioritní témata roku 2011 i nadále patřily kurzy specializující se na bezpečnost potravin a odborná školení k jednotlivým kontrolovaným komoditám. Jako prioritní byly v roce 2011 identifikovány následující akce: Tabulka č. 13: Přehled vzdělávání v roce 2011 Název akce Sportovní výživa Připravované legislativní změny v oblasti DS, PZV, PNT, aditivních látek , aromat, enzymů, vitamínů a minerálních látek Dodržování chladících řetězců 102

Alergeny v ovoci a zelenině Fyziologické změny při skladování čerstvého masa GMO potraviny, aktuální přehled informací Ozařování potravin (Analytické metody lab SZPI, Schvalování zdroje, dozimetrie - Státní úřad pro jadernou bezpečnost) Ochranné známky a CHZO/CHOP/ZTS Školení auditorů systému kvality v externích laboratořích Kontrola hmotnosti hotově baleného zboží Choroby a škůdci čerstvých a suchých skořápkových plodů Elektronický obchod Aditivní látky – rozklady aromat v ochucených nápojích Cross Compliance, ekologické zemědělství, prvovýroba, praktické zkušenosti a informace z kontrol podmíněnosti, používání ochranných prostředků při ochraně rostlin v návaznosti na kontrolu prvovýroby Trendy v uchovávání čerstvého ovoce a zeleniny, vliv skladovacích podmínek na nutriční hodnotu, posklizňová fyziologie Nutriční a zdravotní tvrzení Nakládání s chemickými látkami Alergie a nepříznivé reakce lidského organismu na ryby a výrobky z ryb Školení zaměřené na MIBI kontaminace a toxiny v potravinách V roce 2011 bylo v oblasti kontrolní činnosti realizováno celkem 95 vzdělávacích akcí, kterých se účastnilo celkem 1355 osob. Nové aktualizované nebo revidované kontrolní postupy Zahrnuto období 2007-2011 Audity V roce 2007 byla zavedena nová kontrolní metoda – audit. Prováděné audity jsou zaměřeny především na kontrolu toho, jak mají jednotliví provozovatelé zavedeny systémy zabezpečující bezpečnost potravin a zda podle těchto systémů i prakticky postupují. Audity umožňují také hodnocení, nakolik jsou tyto systémy stabilní. Výsledky auditů jsou zaznamenávány do informačního systému SZPI a k jejich výsledky jsou zohledňovány při plánování dalších kontrol typu inspekce. V roce 2011 audity u provozovatelů již byly zavedenou formou úřední kontroly a doplňovaly komplexní kontroly, které však nadále zůstávají páteřními kontrolami SZPI zaměřené na bezpečnost potravin. Zatímco v roce 2009 činil podíl auditů na komplexních kontrolách 1,2%, a v roce 2010 to bylo 0,9%, tak v roce 2011 už činil podíl auditů na komplexních kontrolách 2,4% Avšak výrazný vzrůst podílu auditů v dalších letech se vzhledem ke stanoveným zdrojům SZPI nedá očekávat. V roce 2011 proběhla revize vnitřního předpisu SZPI týkajícího se pravidel pro provádění auditů SZPI u provozovatelů potravinářských podniků. Nové vydání revidovalo text z pohledu získaných praktických zkušeností nabytých za 3 roky trvání auditování na SZPI. Došlo k drobným úpravám textu a k doplnění nastavených principů auditování – auditovaným osobám (AO) byla nově nabídnuta možnost ohodnotit práci auditorského týmu SZPI, a to systémem anonymních odpovědí na předem dané otázky. 103

Komplexní kontroly V roce 2011 proběhla revize vnitřního předpisu SZPI týkajícího se postupů při provádění komplexních kontrol hygienických podmínek při výrobě a uvádění potravin do oběhu, kdy byla aktuálně zapracována změna v platných právních předpisech týkajících se postupu při kontrole sběru, shromažďování a odvozu vedlejších produktů živočišného původu v provozovnách potravinářských podniků. Původní nařízení č. 1774/2002 bylo nahrazeno novým nařízením č. 1069/2009. Jinak lze konstatovat, že na zavedených principech kontrolní činnosti se v roce 2011 prakticky nic nezměnilo. Kontroly postupů souvisejících se zemědělskou prvovýrobou V roce 2009 byl vydán nový interní předpis zaměřený na prvovýrobu, a to organizační směrnice „Kontroly postupů souvisejících se zemědělskou prvovýrobou, s účinností od 1.1.2010. V rámci kontrol prováděných u prvovýrobců v roce 2011 se SZPI zaměřila především na dodržení obecných hygienických podmínek stanovených nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004, na bezpečnost a sledovatelnost potravin dle požadavků nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002. Kontroly podmíněnosti Cross compliance Od 1. 1. 2011 dochází v systému kontroly podmíněnosti (Cross Compliance) k rozšíření povinných požadavků na hospodaření (SMR) v oblasti veřejné zdraví, zdraví zvířat a rostlin. Novými kontrolovanými povinnými požadavky na hospodaření dle článku 5, které jsou uvedené v Příloze II Nařízení 73/2009, jsou články 14, 17, 18, 19 uvedené v nařízení 178/2002. Kontrolu naplnění povinností uvedených ve výše zmíněných článcích nařízení 178/2002 provádí u žadatelů o dotace SZPI. Pro tyto účely byl vypracován vnitřní předpis organizační směrnice „Kontrola podmíněnosti (Cross compliance)“, kterým se stanoví pravidla při provádění kontrol podmíněnosti u žadatelů o dotace. Kontrola internetu Významným mezníkem v přístupu SZPI ke kontrole dálkové formy prodeje (jakou je i např. internetový obchod) byla novela zákona o SZPI přijatá v roce 2008, která zakotvila možnost provádět tzv. kontrolní nákup. Tento institut je pro SZPI jedním z hlavních nástrojů, který umožňuje provést jak efektivní kontrolu, tak zajistit relevantní důkazy pro případné správní řízení o uložení pokuty. V roce 2011 bylo na SZPI nově zaregistrováno 46 provozovatelů potravinářských podniků, které nabízejí potraviny prostřednictvím internetového obchodu. V uvedeném roce provedli inspektoři SZPI u 79 kontrolovaných osob celkem 92 kontrol specificky zaměřených na internetový prodej potravin, přičemž hlavní pozornost byla věnována zejména nabídce doplňků stravy a potravin určených pro sportovce a pro osoby při zvýšeném tělesném výkonu. Z hlediska zaměření kontrol byla značná pozornost věnována především nabídce nebezpečných potravin, které představují riziko pro zdraví spotřebitelů, a dále též problematice klamání spotřebitelů a užívání nekalých obchodních praktik. Na základě analýzy získaných zkušeností s realizovanými kontrolními nákupy a uskutečněnými kontrolami subjektů, které nabízejí potraviny prostřednictvím internetu, byla v roce 2011 provedena revize vnitřního předpisu, jejímž cílem bylo sjednotit kontrolní postup a reagovat na specifické otázky spojené s kontrolou distančního prodeje potravin.

Kontrola falšování medů 104

V roce 2008 byla v laboratoři SZPI v Brně zavedena metoda hmotnostní spektrometrie izotopových poměrů (IRMS), která umožňuje stanovení nepovoleného přídavku C4 cukrů do medů. C4 cukry, jsou cukry, které vytvářejí nemedonosné rostliny jako je například kukuřice nebo cukrová třtina a těmito cukry jsou medy často falšovány. Od roku 2009 se při kontrole medů využívá i stanovení aktivity cizího enzymu betafruktofuranozidázy (invertázy) enzymatickou metodou, kterou provádí laboratoř Intertek Food Services GmbH v Německu. Enzym beta-fruktofuranozidáza je využíván k výrobě invertního cukru z řepného cukru (tzv. C3 cukru), kterým je med falšován a v přírodním medu se nevyskytuje. SZPI hledá průběžně další metody vhodné na odhalení falšování medu. Dovoz V roce 2010 vznikla potřeba změnit nastavení komunikace mezi dovozci, celními úřady a inspektoráty SZPI, protože řada nově vydaných předpisů upravujících dovoz vyžaduje od dovozce aktivní spolupráci při kontrole dovozu – dovozce např. musí nahlásit příchod zásilky před jejím příchodem do kontrolního místa. Bylo tedy nutné zásadním způsobem změnit dohodu o spolupráci s Generálním ředitelstvím cel a zároveň i interní předpis, a to organizační směrnici „Kontrola dovozu potravin ze třetích zemí, kontrola vývozu ze Společenství“ s účinností od 18. února 2011. Střednědobá koncepce kontroly doplňků stravy a potravin pro zvláštní výživu V souvislosti s dlouhodobě problematickou situací v oblasti prodeje doplňků stravy a potravin pro zvláštní výživu byla na konci roku 2010 přijata střednědobá koncepce s cílem posílit kontrolu doplňků stravy a potravin pro zvláštní výživu, zvýšit informovanost provozovatelů potravinářských podniků a upravit zásady vzájemné součinnosti Ministerstva zdravotnictví a SZPI. Za tímto účelem byla v rámci SZPI sestavena pracovní skupina, jejímž úkolem je sjednocovat kontrolní postupy, navrhovat systémová opatření, určovat priority kontroly, poskytovat odbornou pomoc a konzultace při řešení složitých případů. Intenzivní kontroly SZPI v této oblasti se prioritně zaměřují na doplňky stravy, které nebyly notifikovány Ministerstvu zdravotnictví, doplňky stravy obsahující zakázané složky a farmakologicky účinné látky, potraviny pro zvláštní výživu určené pro sportovce obsahující nepovolené látky s anabolickým účinkem a některé složky léčivých přípravků. Zvláštní pozornost je věnována rovněž zdravotním a nutričním tvrzením, a to zejména z pohledu zakázaných léčebných tvrzení, tvrzení týkajících se vývoje a zdraví dětí a tvrzení o snížení rizika onemocnění. Předmětem kontrol SZPI je rovněž přítomnost dosud neschválených potravin nového typu. Jedním z důležitých cílů koncepce je zvýšit frekvenci a intenzitu kontrol doplňků stravy a potravin pro zvláštní výživu nabízených prostřednictvím internetových obchodů, které se v předchozím období ukázaly jako rizikové z hlediska nabídky nebezpečných potravin a rovněž z hlediska klamání spotřebitelů. SZPI usiluje o zvýšení ochrany zájmů spotřebitelů rovněž alternativními cestami, jejichž cílem by mělo být zlepšení povědomí spotřebitelů o možných rizicích spojených s prodejem doplňků stravy a potravin pro zvláštní výživu, zejména při prodeji přes internet. Na webu SZPI byla vytvořena zvláštní sekce zaměřená na problematiku doplňků stravy a potravin pro sportovce, ve které jsou kromě doporučení a rad pro spotřebitele zveřejňována rovněž závažná zjištění nebezpečných a klamavě označených výrobků. Webové stránky SZPI jsou rovněž jeden z účinných nástrojů, které SZPI využívá k informování provozovatelů potravinářských podniků o platných právních přepisech nebo zjištění nebezpečných výrobků.

105

Spolupráce s ostatními úřady a institucemi v ČR Ministerstvo zemědělství, Státní zemědělská a potravinářská inspekce a Státní veterinární správa uzavřely dne 21. 7. 2009 vzájemnou dohodu. Účelem a předmětem dohody je předcházet překrývání činnosti dozorových orgánů při kontrole potravin ve vztahu k § 16 zákona o potravinách, stanovit pravidla spolupráce a pravidla vzájemné součinnosti s cílem jednoznačně určit dozorový orgán pro typy a druhy potravinářských podniků, případně jejich částí, u kterých by mohlo docházet k nejasnostem ve věcné příslušnosti. Státní zemědělská a potravinářská inspekce a Ministerstvo zdravotnictví mají od roku 2007 uzavřenou kompetenční dohodu, jejímž předmětem je vymezení působnosti obou zainteresovaných stran, s cílem zajištění vysoké efektivity při úředních kontrolách nad dodržováním povinností v oblasti potravinového práva a zavedením vhodných postupů koordinace a spolupráce. Spolupráce a koordinace činností probíhá trvale také na úrovni předávání podnětů spotřebitelů a jiných zjištění ke kontrole. Ministerstvo zdravotnictví dále poskytuje SZPI analýzy rizika při podezření z porušení bezpečnosti potravin. Státní zemědělská a potravinářská inspekce a Generální ředitelství cel mají od 1.11.2010 uzavřenou novou dohodu o vzájemné součinnosti a spolupráci, která stanoví podrobná pravidla pro vzájemnou spolupráci a poskytování informací mezi SZPI a orgány Celní správy ČR při výkonu úřední kontroly nad potravinami a surovinami neživočišného původu ze třetích zemí, které vstupují do ES prostřednictvím míst prvního vstupu na území ČR a které jsou dováženy do ES prostřednictvím míst dovozu na území ČR. Průběžnou spolupráci má SZPI navázanou s Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským (zápis mezi organizačními složkami státu o poskytování údajů využitelných při kontrolách výrobců vína ze dne 26.11.2004) a dále také se Státní rostlinolékařskou správou (dohoda o vzájemné spolupráci a koordinaci postupu při kontrole konzumních brambor z dovozu ze dne 30.5.2000). SZPI je členem Celostátní radiační monitorovací sítě a spolupracuje se Státním úřadem pro jadernou bezpečnost (SÚJB) v monitorování radioaktivní kontaminace (aktivita radionuklidu 137 Cs) na celém území ČR na základě nové dohody uzavřené dne 24.5.2011. V roce 2011 byla rovněž uzavřena nová smlouva o součinnosti mezi SZPI a Státním zemědělským intervenčním fondem, jejímž předmětem je vymezení vzájemné součinnosti smluvních stran, a to pro účely výkonu kontrolní činnosti stanovené v § 12a odst. 5 zákona o SZIF, kterou SZPI vykonává v rámci své působnosti. SZPI v roce 2011 spolupracovala při kontrole potravin s Národní protidrogovou centrálou služby kriminální policie v oblasti postihu obchodování s látkami s anabolickým a jiným hormonálním účinkem, na základě organizačního ujednání o spolupráci ze dne 9.6.2010. V roce 2011 pokračovala SZPI ve spolupráci s Úřadem průmyslového vlastnictví při kontrole dodržování práv duševního vlastnictví k ochranným známkám potravinářských výrobků, chráněným zeměpisným označením potravin a chráněným označením původu potravin. SZPI pokračovala v roce 2011 v dosavadní spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR v případech týkajících se zjištění nekalých obchodních praktik. SZPI se i v roce 2011 aktivně zapojovala do systému SOLVIT, v němž členské státy spolupracují při účelném řešení problémů, jež vznikají v důsledku nesprávného používání 106

právních předpisů v oblasti vnitřního trhu ze strany orgánů veřejné moci. Velmi úzká spolupráce probíhala s dalšími orgány státní správy, samosprávy i nestátní sféry, a to zejména v oblasti bezpečnosti potravin. Zde je třeba vyzdvihnout velmi efektivní spolupráci s jednotlivými svazy výrobců nebo obchodníků s potravinami, zejména pak při aplikaci nových právních předpisů do výrobní a obchodní praxe. Zajištění dalších zdrojů Informační a komunikační systém SZPI zahrnuje komplexní soubor technologií, zaměřených na procesní i datovou integraci heterogenních softwarových systémů a aplikací od různých dodavatelů. Zahrnuje několik podsystémů a je provozován ve všech lokalitách Státní zemědělské a potravinářské inspekce. Je integrován v jejich lokálních sítích propojených pomocí virtuální privátní sítě, která je centrálně spravována a proaktivně monitorována. Byl realizován přechod z klasické telefonie na IP telefonii jako jednoznačný trend v oblasti hlasových komunikací, zejména pro úsporu nákladů a jednotné využití datové infrastruktury. Jako základní architektura řešení je použit systém Cisco Unified Communications se dvěma řídícími servery v brněnských lokalitách, které sdílí zpracování hovorů a informace o celém systému. V roce 2011 bylo dokončeno rozšíření systému IP telefonie o bezdrátové pokrytí všech prostor SZPI technologií WiFi s implementovanými duálními mobilními telefony, což zvyšuje dostupnost uživatelů na pracovištích s možností přijímat hovory z pevné linky kdekoliv v budově. Pro posílení kvality a stability datových přenosů jsou připojeny brněnské lokality SZPI na Květné a Běhounské do VPN WAN sítě pomocí optických spojů. Původní bezdrátové spoje zůstaly zachovány jako záložní, čímž je zajištěna redundance spojení, neboť v případě poruchy hlavního optického spoje je systémem provedeno automatické přepnutí na spoje záložní. V roce 2011 proběhlo výběrové řízení na dodavatele a poskytovatele služeb ve VPN WAN síti za účelem nahrazení zastaralých Linuxových serverů hardwarovým řešením na platformě FortiGate s vysokým výkonem, účinnou ochranou před bezpečnostními hrozbami a centralizovanou technickou podporou a servisem. Tímto dojde k významnému zvýšení spolehlivosti a kvality síťových spojů a služeb. V rámci optimalizace serverové infrastruktury Ústředního inspektorátu SZPI bylo zvoleno řešení virtualizace serverového prostředí, které výrazně snižuje počet jednotlivých fyzických strojů, mnohdy již zastaralých a umožňuje konsolidovat provoz a správu informačních podsystémů do několika výkonných serverů. Pro zálohování dat je použit dvoustupňový zálohovací systém s ukládáním dat na kapacitní disková pole s následnou duplikací na páskovou knihovnu za použití sofistikovaného software společnosti IBM – Tivoli Storage Manager. V návaznosti na růst objemu produkovaných dat informačními systémy bylo nutné v roce 2011 vybudovat nové kapacity datových úložišť. Bylo pořízeno další diskové pole a další zálohovací server, čímž po jejich integraci do stávající infrastruktury byl vytvořen centralizovaný zkonsolidovaný diskový prostor s vysokou dostupností dat pro aplikační systémy a s plnou redundancí všech komponent. Pro poštovní služby je nasazena platforma služeb Microsoft Exchange Server 2007 současně s nasazením výkonné kontroly před e-mailovými hrozbami produkty s více antivirovými jádry a pokročilou antispamovou technologií. V roce 2011 bylo realizováno i nasazení modulu pro archivaci elektronické pošty. V průběhu roku 2011 byl úspěšně dokončen přechod na operační systém Windows 7 na 107

pracovních stanicích uživatelů a zajištěna kompatibilita se všemi provozovanými aplikacemi a systémy. Legalita všech užívaných softwarových produktů je pravidelně ověřována prováděním softwarového auditu. Současně v roce 2011 pokračovala obnova technické základny informačního systému SZPI, zejména notebooků i stacionárních PC. Zvláště pak proběhla obměna multifunkčních kopírovacích zařízení pro různé útvary SZPI, čímž došlo ke zlepšení kvality, produktivity i komfortu při práci s dokumenty, jejich tisku, kopírování i skenování, a to jak v černobílém, tak i barevném provedení a eliminaci již neefektivních oprav původních zařízení. V roce 2011 byla uzavřena dohoda s MV ČR o Centrálním zadávání veřejných zakázek na produkty společnosti Microsoft na jejímž základě dle Prováděcí smlouvy byly pořízeny licence a služby v rámci licenčního flexibilního programu Microsoft Enterprise Agreement. Tímto krokem došlo k optimalizaci výdajů na licencování kancelářských aplikací spojených se standardizací infrastruktury počítačů v SZPI současně s možností přechodu na nejnovější verze daných produktů za výhodných podmínek. Změny v organizaci nebo řízení příslušných orgánů V roce 2011 na SZPI nedošlo k žádné významnější organizační změně. Počet inspektorů zůstává na počtu 201, přičemž nedošlo k úbytku ani kontrolních akcí a ani nebyla snížena kvalita kontrol samotných. Poskytnutí pokynů nebo informací PPP Externí komunikace v podání inspekce je typická svou otevřeností, odborností a operativností, a to ať už se jedná o spotřebitele či samotné provozovatele potravinářských podniků (dále PPP). Otevřenost vůči veřejnosti je charakteristická velmi flexibilním systémem komunikace, který je v první řadě vázán zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, jenž dává každému občanu ČR právo dotázat se na cokoliv z činnosti úřadu. Ze všech zaevidovaných dotazů v roce 2011 naplňovalo formální požadavky žádosti o informace dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, celkem 8 dotazů. Stejný systém jako v loňském roce zůstal při vyřizování žádostí o potvrzení informací, jež jsou provozovatelům potravinářských podniků známy (tj. že jsou SZPI vedeni v evidenci a že je u nich prováděna kontrola). Vyřizování uvedených žádostí je nastaveno přes příslušný webový formulář dostupný všem podnikatelům na www stránkách Státní zemědělské a potravinářské inspekce. Žádosti tedy již nejsou vyřizovány v režimu zákona č. 106/1999 Sb. Komunikace SZPI se však neomezuje pouze na naplňování výše uvedeného zákona. Spotřebitelé, podnikatelé či zástupci různých institucí se mohou na inspekci obracet s žádostmi o informace nebo s podněty ke kontrole jakýmkoliv způsobem – osobně, mailem, poštou, telefonem či faxem. V minulosti se v tomto smyslu osvědčila zejména informační linka (telefonická a e-mailová) provozovaná ústředním inspektorátem. Od roku 2007 až 2011 došlo k určitému vývoji situace, zatímco v minulosti byly spotřebitelské dotazy častější, v současnosti převažují ty podnikatelské. Obecně též počet dotazů neustále roste: v roce 2007 SZPI zodpověděla 587 podnikatelských dotazů, v roce 2008 pak 590, v roce 2009 bylo pracovníky SZPI zodpovězeno 864 podnikatelských dotazů, v roce 2010 již 1208 a v roce 2011 se pak jednalo zhruba o 1096 dotazů tohoto typu. Tato čísla ovšem nelze demonstrovat jako totální, podnikatelé se totiž obracejí se svými dotazy i na regionální inspektoráty a na samotné inspektory při vlastní kontrolní činnosti. Přestože poradenskou činnost SZPI 108

neposkytuje, snaží se PPP podat pomocnou ruku hlavně při orientaci v často značně komplikovaných právních předpisech. Nejčastější dotazy adresované SZPI pocházely od podnikatelů, kteří se zajímali o podmínky dovozu vybraných komodit, legislativní povinnosti související se zahájením činnosti, skladováním, označováním atd. Kvalitní webová prezentace hraje důležitou roli při budování vztahu vůči široké veřejnosti a Státní zemědělská a potravinářská inspekce tedy své webové stránky nechápe pouze jako nástroj prezentace, ale zejména jako důležitý komunikační kanál a rychlou odpověď na podnikatelovo, resp. spotřebitelovo hledání. S ohledem na obsah podnikatelských dotazů se SZPI snaží doplňovat a aktualizovat informace zde uvedené. Podnikatelé jsou jejich prostřednictvím informováni o podmínkách provozování potravinářského podniku a mohou si zde stáhnout potřebné formuláře, jsou zde zveřejňována závazná stanoviska SZPI k aplikaci některých například sporných ustanovení právních předpisů, ale také úplná znění základních právních předpisů. SZPI pokračuje ve zkvalitňování svých webových stránek a velmi bedlivě dbá na to, aby veškeré příspěvky zde uvedené byly aktuální a pro širokou veřejnost tedy v plné míře využitelné. V návaznosti na komunikaci s PPP prostřednictvím informační linky je v případě potřeby doplňována zejména rubrika Nejčastější dotazy, která poskytuje odpovědi na opakující se typy otázek. V roce 2011, po drobných organizačních změnách, přibyla rubrika „Kontakty“, ve které návštěvníci naleznou kontakty na tiskového mluvčího, oddělení komunikace a také informace k možnostem elektronického podání. Na webových stránkách je též k nalezení celá historie tiskových zpráv SZPI, a to již od roku 2000. Ačkoliv jsou tiskové zprávy s varováním před nebezpečnými potravinami primárně cíleny na spotřebitele, mají svůj význam i pro podnikatele. SZPI velmi pozitivně hodnotí skutečnost, že si provozovatelé potravinářských podniků berou za svou povinnost informovat veřejnost o nebezpečných potravinách. Tato povinnost vyplývá z článku 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin. SZPI i v roce 2011 zaznamenala pár desítek případů, kdy provozovatelé sami zveřejnili své prohlášení o stahování nebezpečné potraviny. Informace o těchto potravinách mohli spotřebitelé najít i na stránkách SZPI. PPP jsou na tuto povinnost upozorňováni na vzájemných jednáních, při kontrole, ale například i prostřednictvím článků v odborném tisku. SZPI podporuje jakoukoliv formu komunikace s PPP, ať už se jedná o bilaterální jednání či jednání na půdě některého z profesních svazů. V případě potřeby SZPI pořádá tematické semináře pro členy Potravinářské komory, pravidelně se zástupci SZPI účastní setkání dozorových orgánů se členy Svazu obchodu a cestovního ruchu, dle potřeby SZPI organizuje jednání s menšími profesními organizacemi. Samozřejmostí jsou přednášky a příspěvky odborníků SZPI na setkáních členů nejrůznějších sdružení, zástupci SZPI se rovněž pravidelně účastní nejrůznějších zpravodajských či publicistických programů v televizi či rozhlase a publikují články v odborných i publicistických časopisech. Pozastavení nebo zrušení rozhodnutí V roce 2011 nabylo právní moci 136 rozhodnutí ÚI o odvolání (z toho 14 ve věcech týkajících se pořádkových pokut), z nichž bylo v 81 případech napadené rozhodnutí potvrzeno, v 38 případech byla provedena změna napadeného rozhodnutí, v 8 případech bylo napadené rozhodnutí zrušeno a vráceno příslušnému inspektorátu k novému projednání a 109

rozhodnutí, ve 2 případech bylo napadené rozhodnutí zrušeno a řízení zastaveno, v 7 případech bylo odvolání podáno opožděně či bylo vzato zpět. Pozastavení nebo odmítnutí přenesených úkolů V roce 2011 nedošlo ze strany SZPI vůči laboratořím k pozastavení nebo odmítnutí přenesených úkolů.

9.5 Prohlášení o celkové výkonnosti Strategické cíle v Plánu kontrol (společné i pro oblast 8) Cíl 1 Cíl 2 Cíl 3 Cíl 4 Cíl 5 Cíl 6

Ověřit, zda provozovatelé potravinářských podniků, kteří jsou v kompetenci SZPI, pochopili a plní primární odpovědnost k zajištění bezpečnosti potravin. Realizovat kontroly se zaměřením na bezpečnost potravin tak, aby ochrana lidského života a zdraví měla nejvyšší prioritu. Vést kontroly se zaměřením na odhalování falšování a klamání tak, aby v max. míře byly chráněny zájmy spotřebitelů a současně byly zachovány rovné podmínky na trhu všem provozovatelům potravinářských podniků. Ověřovat průběžně, že činnosti SZPI probíhají v souladu s dokumentovanými postupy. Zdokonalovat a zefektivňovat činnost SZPI v souladu s doporučeními externích auditů. Výše uvedené cíle realizovat v souladu se střednědobou koncepcí SZPI.

Státní zemědělská potravinářská inspekce věnovala plnění strategických cílů stanovených víceletým plánem prioritní pozornost. Tyto cíle se promítají do prakticky všech činností souvisejících s kontrolní činností a jsou v odpovídající míře zohledněny i v certifikovaném systému managementu jakosti podle normy EN ISO 9001:2008. Lze je identifikovat ve strategických dokumentech SZPI jako je Politika jakosti a Střednědobá koncepce SZPI. Kontrola hygieny potravinářských provozů (jakožto prevence pro zajištění bezpečnosti potravin), kontrola bezpečnosti potravin a dále kontrola, zda při uvádění potravin do oběhu není spotřebitel klamán, tvořila v roce 2011, stejně jako v letech minulých, základ jak kontrol plánovaných a organizovaných ústředním inspektorátem, tak i jednotlivých inspektorátů SZPI. Značná pozornost byla v roce 2011 věnována informačnímu systému SZPI a jeho technické základně, které vytvářejí zázemí pro operativní, pravidelnou a účinnou kontrolu. V roce 2011 při ověřování toho, zda provozovatelé potravinářských podniků pochopili svoji roli při výrobě bezpečných potravin a jejich dalším uvádění do oběhu, hrály významnou roli audity těchto provozovatelů a jejich podniků. To, co není dost dobře možné zjistit inspekcí, tedy účinnost a účelnost zavedených systémů, je audity zkontrolováno do těch nejmenších detailů. Na základě výsledků auditů je zřejmé, že ti provozovatelé, kde byly audity provedeny, v naprosté většině svoji roli chápou a stanovené povinnosti plní. 110

Pro dosažení toho, aby audity byly prováděny účinně, bylo od roku 2007 certifikováno více než 160 inspektorů SZPI, kteří pak svoji kvalifikaci museli prokázat při certifikačních zkouškách Manažer a Auditor bezpečnosti potravin složených u České společnosti pro jakost. Bez této kvalifikace inspektoři SZPI nesmí provádět audity. S ohledem na výše uvedené provádění auditů provozovatelů potravinářských podniků je nezbytné periodicky doškolovat stávající auditory tak, aby si udrželi odborné znalosti a splnili předepsané požadavky certifikačního orgánu. V roce 2011 se doškolení pro auditory bezpečnosti potravin zúčastnilo 40 osob a 3 byli recertifikováni. Problematice vzdělávání zaměstnanců SZPI je věnována náležitá pozornost a cílem úřadu je, aby celkový objem finančních prostředků vyčleněných na plány vzdělávání byl minimálně ve výši 2% z celkového objemu prostředků vynaložených na mzdy. V letech 2007 – 2011 bylo stanoveného cíle pokaždé dosaženo a vynaložené prostředky na vzdělávání byly využity jak při organizování interních odborných vzdělávacích akcích, tak i účastí zaměstnanců v externích vzdělávacích akcích i konferencích v tuzemsku i zahraničí. Značná pozornost je věnována také jazykovému vzdělávání zaměstnanců. Přehled vynaložených prostředků a počet akcí v jednotlivých letech jsou vyjádřeny v tabulkách. Nejvíce prostředků je pravidelně vynakládáno na vzdělávání zaměstnanců působících na pracovních pozicích v kontrolní činnosti. Dlouhodobě mezi prioritní oblasti vzdělávání patří vzdělávání v oblastech dle nařízení ES 882/2004 s důrazem zejména na bezpečnosti potravin a příslušných systémů HACCP, BRC, IFS, dále pak odborné semináře a oborové porady zaměřené na kontrolované komodity. Průběžně je také věnována pozornost aditivním látkám a kontaminantům v potravinách, GMO potravinám a příslušné legislativě, vinařství a pivovarnictví, laboratorním metodám a dalším. Každoročně jsou také realizovány vzdělávací akce zaměřené na komunikační a asertivní dovednosti, zvládání konfliktů, ale i timemanagement a stress-management, kterých se účastní jak vedoucí oddělení kontroly, tak i inspektoři. Tabulka č. 14: Počet vzdělávacích akcí a počet zaměstnanců SZPI na vzdělávacích akcích v letech 2007 – 2011. r. 2007

r. 2008

r. 2009

r. 2010

r. 2011

Počet vzdělávacích akcí

476

621

482

416

388

Počet účastníků SZPI

2858

3935

3293

2465

2575

Tabulka č. 15: Přehled vynaložených prostředků na vzdělávání zaměstnanců SZPI v letech 2007 – 2011 (v tisících Kč)

Služby školení a vzdělávání z toho jazykové vzdělávání

r. 2007

r. 2008

r. 2009

r.2010

r.2011

5 903

5 021

4 720

4 058

3 628

2 907

3 103

1 615

1 368

1 415

Účastnické poplatky na 111

konference Celkem

379

275

366

248

737

6 282

5 296

5 086

4 306

5 780

V roce 2011 bylo zjištěno celkem 3 634 nevyhovujících vzorků potravin a ostatních výrobků. Počty nevyhovujících vzorků dle země původu jsou následující: 1 576 vzorků bylo původem z ČR, 1 010 pocházelo ze států EU (mimo ČR) a 443 ze třetích zemí. U 605 nevyhovujících vzorků nebyl původ uveden. Z uvedeného vyplývá, že nejvyšší počet nevyhovujících vzorků byl původem z ČR. To je dáno převažující tuzemskou produkcí na našem trhu, a to především u některých skupin výrobků (pekařských, cukrářských, mléčných, masných, lahůdek atd.). Dalším důvodem může být také větší množství kontrolních míst potravin, které pocházejí z ČR, oproti potravinám dovozovým. Jedná se o expediční sklady tuzemských výrobců. V rámci plánu kontrol ústředního inspektorátu na rok 2011 bylo naplánováno 9 tématických kontrol a všechny se uskutečnily. Mimo plán roku 2011 se uskutečnila kontrola falšování medů (která byla přesunuta z roku 2010 na rok 2011 z důvodu změn kapacity laboratoře Brno). Na rok 2011 bylo dále naplánováno 7 celoročních kontrol, přičemž 1 kontrola se neuskutečnila (monitoring Listeria). Kromě toho se v roce 2011 uskutečnilo 17 kontrol mimořádných, které reagovaly na aktuální situaci s potravinami. Přehled ústředně řízených kontrol, včetně kontrol mimořádných Kontroly tématické  Kontrola přídatných látek (výroba, maloobchod)  Kontrola geografického původu jakostních vín odrůdových, oblast Morava  Kontrola označování a jakosti cigaret  Obsah kakaové složky v čokoládě v prášku, v čokoládě k přípravě nápoje a kakaových instantních nápojích  Kontrola charakteristických vlastností pro extra panenské a panenské olivové oleje dle nařízení (ES) č. 2568/91  Kontrola ozářených potravin  Kontrola obslužných úseků s rizikovými potravinami (sýry, masné a lahůdkářské výrobky) v řetězcích a případně i v jiných typech maloobchodních provozoven  Kontrola označování, botanického původu suroviny a geografického původu hroznů, obsahu exogenní vody a obsahu barviv v částečně zkvašeném hroznovém moště (burčáku)  Kontrola rozinek  Kontrola medu (uskutečněna mimo plán 2011, přesunuta z roku 2010) Celoroční kontroly  Monitoring EK zaměřený na prevalenci Listeria monocytogenes v určitých potravinách určených k přímé spotřebě na úrovni trhu (provedení monitoringu v roce 2011 bylo podmíněno vyjádřením EK ke zprávě o monitoringu za rok 2010. SZPI 112

     

zaslala zprávu na Komisi 31.5.2011. Protože ze strany EK zůstala tato zpráva bez jakékoliv odezvy, v monitoringu se nepokračovalo) Plánovaná kontrola cizorodých látek v potravinách v roce 2011 Kontroly potravin označených značkou kvality KLASA Plánovaná mikrobiologická kontrola potravin v roce 2011 Kontrola potravin a zemědělských výrobků používajících CHZO/CHOP (chráněné zeměpisné označení / chráněné označení původu) Kontrola potravin (surovin) na přítomnost genetické modifikace Radiační monitoring

Celoroční kontroly mimo plán  Kontrola dovozu potravin ze třetích zemí, kontrola vývozu ze Společenství  Komplexní kontroly výrobců a balíren a ostatních (na základě OS 001/2007); kontroly si plánují samy inspektoráty Mimořádné kontroly  Mimořádná kontrola piv  Mimořádná kontrola zdravotní nezávadnosti vín ze třetích zemí, zaměřená na stanovení konzervační látky natamycinu  Mimořádná kontrola potravin v souvislosti s výskytem hromadného průjmového onemocnění v Německu  Mimořádná kontrola obsahu vody ve zmrazené drůbeži  Mimořádná kontrola nápojů z Tchaj-wanu a dalších zemí na obsah ftalátů  Mimořádná kontrola konzervovaných tuňáků  Mimořádná kontrola botanického původu lihu v lihovinách  Mimořádná kontrola potravin v recyklovaných obalech  Mimořádná kontrola vaječných likérů a likérů s přídavkem vajec  Mimořádná kontrola kečupů zaměřená na stanovení rajčatového podílu, mykotoxinů a pesticidů  Mimořádná kontrola džemů/marmelád (a podobných výrobků)  Stanovení barviv, konzervačních látek, kofeinu a taurinu v energetických nápojích  Stanovení omega-3, -6, -9, EPA (kyselina eikosapentaenová), DHA (kyselina dokosahexaenová) a jiných mastných kyselin dle deklarace + stanovení těžkých kovů v doplňcích stravy  Stanovení obsahu Ginkgo biloba dle deklarace + stanovení těžkých kovů v doplňcích stravy  mimořádná kontrola morfinu v máku  Mimořádná kontrola baleného čerstvého drůbežího masa na stanovení přítomnosti salmonel  Mimořádná kontrola mlékárenského másla Bezpečnost potravin Pokud se týká kontrolních zjištění se zaměřením na přítomnost cizorodých látek (sumární výsledky z monitoringu cizorodých látek a z dalších kontrol), byla situace v roce 2011 podobná jako v předešlých letech - viz tabulka níže: 113

Tabulka č. 16: Procenta nevyhovujících vzorků na obsah cizorodých látek Rok 2004* 2005 2006 2007 2008 2009 2010 % ne3,57 3,5 3,8 3,0 4,5 4,1 4,7 vyhovu -jících *vstup ČR do EU

2011 3,6

Tabulka č. 17: Výsledky kontroly mikrobiologických požadavků Rok Počty vzorků a % nevyhovujících Celkem 2006 2007 2008 2009 2010 2011

2908 4178 3625 3491 3843 4066

Nevhodné k lidské spotřebě Počet %N 247 8,5 350 8,4 339 9,4 251 7,2 245 6,4 208 5,1

Škodlivé pro zdraví Počet 14 33 21 13 7 6

Nevyhovující na jakost Počet %N 10 0,34 3 0,07 11 0,30 22 0,63 11 0,29 5 0,12

%N 0,48 0,78 0,58 0,37 0,18 0,15

Z hlediska komodit potravin bylo nejvíce šarží, které nebyly po jejich kontrole považovány za bezpečné, zjištěno v mléčných výrobcích (52 vzorků), čerstvé zelenině (42 vzorků), čerstvém ovoci (42 vzorků) a v masných výrobcích (38 vzorků). Klamání spotřebitele Jedná se zejména o kontroly jakostních znaků v návaznosti na správnost označování potravin; kontroly zaměřené na odhalování falšování, klamání, uvádění spotřebitele v omyl. Výsledky kontrolovaných analytických ukazatelů (fyzikální a chemické požadavky na jakost) - počty nevyhovujících vzorků - vykazují jistý trend k poklesu, výsledky kontroly označování poukazují na rozdíly mezi jednotlivými roky 2004-2011, ale toto nelze vysvětlovat jako nějaký jednoznačný trend. Tabulka č. 18: Počet nevyhovujících šarží Rok 2004* 2005 2006 Jakost – Analytika 676 587 725 Označování 1548 2017 1979 *vstup ČR do EU

2007 657 2045

2008 603 2636

2009 585 1849

2010 580 1849

2011 536 1633

Možné důvody zjištěného stavu:  široké a měnící se spektrum znaků, které je třeba sledovat. Objevují se nové metody falšování, což vyžaduje nové kontrolní přístupy a zavádění nových laboratorních metod na odhalování falšování,  složitá a pro provozovatele často i nepřehledná situace v právních předpisech, nesnadná orientace provozovatelů v požadavcích na označování potravin,  ne vždy jsou zjištěné nedostatky v označování popř. v analytickém složení potraviny kvalifikovány jako klamání, velice často se jedná „jen“ o chybějící či neprávně uvedené údaje, aniž by docházelo ke klamání spotřebitele. 114

Kontrola hygieny a systémů založených na zásadách HACCP Výsledky kontroly plnění hygienických podmínek právních předpisů a kontroly systémů HACCP u provozovatelů potravinářských podniků v roce 2011 je zajímavé srovnat s roky 2006, 2007, 2008, 2009 a 2010 (viz tabulka č. 19). Zatímco v minulosti se počet zkontrolovaných provozoven držel každoročně nad počtem 9000 a byl tedy každý rok téměř totožný, tak počet zkontrolovaných provozoven v roce 2010 činil hned 13 631 a byl tak výrazně navýšen ve srovnání s předchozím rokem 2009. Tento nárůst (lépe řečeno výkyv) signalizoval důsledné uplatňování plánu frekvence komplexních kontrol a auditů SZPI do praxe a byl očekávaný. Počet kontrol v roce 2011 v množství 11 895 pak odpovídá trendu SZPI zajistit plánováním (rozumné frekvence kontrol a auditů) pravidelné opakování kontrol způsobem, že provozovny klasifikované s vysokým rizikem jsou ze strany inspektorátů SZPI kontrolovány alespoň jednou za rok (výrobci a balírny) či jednou za dva roky (ostatní, např. maloobchod). Provozovny klasifikované jako středně rizikové jsou ze strany inspektorátů SZPI kontrolovány alespoň jednou za tři (výroba a balírny) či za čtyři (ostatní) roky. Provozovny klasifikované jako málo rizikové jsou ze strany inspektorátů SZPI kontrolovány alespoň jednou za pět (výroba a balírny) či za šest (ostatní) let. Nastavení tohoto systému působí jistou nepravidelnost v počtu kontrol v průběhu jednotlivých roků. Tento systém však do budoucna sleduje ustálit roční počet zkontrolovaných provozoven na úrovni cca 11 000, což SZPI každoročně ve víceletém plánu opakovaně deklaruje. Pozitivní je skutečnost, že podíl provozoven s porušením právních předpisů v období roku 2011 v poměru s celkovým počtem zkontrolovaných provozoven poklesl z ustálených cca 50% v minulých letech, z necelých 40% v roce 2010, a nyní v roce 2011 dokonce na 36,9 %. Jak se na této skutečnosti podílel systém HACCP a obecná hygiena je patrné z tabulky č. 19. Pokles porušení právních předpisů odráží skutečnost důslednějšího dodržování obecné hygieny u PPP v roce 2011. Zůstává také zachován obecně vysoký stupeň zavedení a vedení systémů bezpečnosti potravin založených na zásadách HACCP v ČR, byť tento závěr platí více pro výrobní podniky, než pro maloobchod. Tabulka č. 19: Výsledky kontroly hygieny a systémů založených na zásadách HACCP Výrobci a Distributoři rok 2011 Maloobchodníci Celkem balírny a dopravci Počet evidovaných PPP 6930 2526 20981 27754 Počet zkontrolovaných PPP 3765 737 8807 11895 Počet kontrol 16133 2330 68692 80109 Počet PPP s porušením 1145 267 3498 4392 celkem z toho typ porušení HACCP 280 53 1293 1497 toho typ porušení obecná 888 111 2343 2941 hygiena rok 2010 Výrobci a Distributoři Maloobchodníci Celkem balírny a dopravci Počet evidovaných PPP 4319 1950 22944 29213 Počet zkontrolovaných PPP 3555 765 9311 13631 Počet kontrol 8163 2960 77684 88807 Počet PPP s porušením 1147 267 3747 5161 celkem z toho typ porušení HACCP 260 57 1690 2007 115

toho typ porušení obecná hygiena rok 2009 Počet evidovaných PPP Počet zkontrolovaných PPP Počet kontrol Počet PPP s porušením celkem z toho typ porušení HACCP toho typ porušení obecná hygiena rok 2008 Počet evidovaných PPP Počet zkontrolovaných PPP Počet kontrol Počet PPP s porušením celkem z toho typ porušení HACCP z toho typ porušení obecná hygiena rok 2007 Počet evidovaných PPP Počet zkontrolovaných PPP Počet kontrol Počet PPP s porušením celkem z toho typ porušení HACCP z toho typ porušení obecná hygiena rok 2006 Počet evidovaných PPP Počet zkontrolovaných PPP Počet kontrol Počet PPP s porušením celkem z toho typ porušení HACCP z toho typ porušení obecná hygiena

757

127

2810

3694

Výrobci a balírny 5 216 2 682 20 339

Distributoři a dopravci 1 561 379 3 555

Maloobchodníci

Celkem

21 636 6 015 85 437

28 413 9 076 109 331

1 341

174

2 842

4 357

295

23

619

937

971

83

2074

3 128

Výrobci a balírny 6 000 2 968 18 300

Distributoři a dopravci 1 806 388 3 441

Maloobchodníci

Celkem

24 676 6 089 67 356

32 482 9 445 89 097

1 682 349

188 18

3 356 610

5226 977

1302

78

2469

3849

Výrobci a balírny 6 720 3 182 17 085

Distributoři a dopravci 2 082 399 3 146

Maloobchodníci

Celkem

27 127 5 733 55 420

35 929 9 314 75 651

2696 365

269 17

4450 463

7415 845

458

41

758

1 257

Výrobci a balírny 7680

Distributoři a dopravci 2 424

Maloobchodníci

Celkem

29 310

39 414

3 264 13 155

449 2 653

5 703 43 422

9 416 59 230

4036 950

285 50

5947 1566

10269 2567

1138

30

1398

2566

116

Sledovatelnost, kontrola dokumentace Tabulka č. 20: Sledovatelnost čl. 18 nařízení EP a R (ES) č. 178/2002 ukazatel rok Četnost % nevyh. zjištění kontrol Sledovatelnost čl. 18 nařízení EP a R 2006 1147 8,3 (ES) č. 178/2002 2007 3847 5,6 2008 6382 4,96 2009 12087 3,5 2010 14959 2,1 2011 13748 1,3 V roce 2011 pokračoval trend vysokého počtu kontrol sledovatelnosti. Zvýšený důraz na tuto povinnost PPP, který trvá již několik let, způsobuje, že se vzrůstajícím počtem kontrol se každoročně snižuje podíl nevyhovujících kontrolních zjištění dosledovatelnosti. Tento pozitivní trend vyplývá:  z úprav vnitřních předpisů SZPI směřujících k vyšší frekvenci kontrol sledovatelnosti,  z postupného chápání a akceptování předpisů Evropské unie provozovateli potravinářských podniků,  jako přímý následek kontrol a diskuse s provozovateli potravinářských podniků. Koordinace úředních kontrol V rámci úřadu je koordinace kontrol zajišťována na různé úrovni a různými způsoby. Základem této koordinace je plán ústředně řízených kontrol, který se vypracovává na každý rok. Obsahuje kontroly tematické, celoroční a obvykle i kontroly doporučené. Na každou kontrolu je vypsán metodický pokyn nebo směrnice, které zajišťují jednotné metodické vedení kontroly. Kromě toho probíhají ještě ústředně koordinované kontroly mimořádné, které se uskutečňují neplánovaně, podle aktuálních potřeb a mimořádně vyvstalých situací. Mimořádné kontroly jsou obvykle koordinovány prostřednictvím metodického dopisu, který zajišťuje operativní metodické vedení a včasné provedení kontroly. Z kontrol jsou zpracovány souhrnné zprávy, dosažitelné na Intranetu SZPI. Audity u provozovatelů probíhají na základě centrálně zpracovaného ročního programu auditů. Na základě plánů kontrol vydaných z ústředí a na základě vlastních potřeb probíhá plánování na úrovni regionálních inspektorátů. V rámci plánu kontrol ústředního inspektorátu na rok 2011 bylo naplánováno 9 tématických kontrol a všechny se uskutečnily. Mimo plán roku 2011 se dále uskutečnila kontrola falšování medů, která byla přesunuta z roku 2010 na rok 2011. Na rok 2011 bylo dále naplánováno 7 celoročních kontrol, přičemž 1 kontrola se neuskutečnila (monitoring Listeria). Celoroční kontroly mimo plán byly: Kontrola dovozu potravin ze třetích zemí, kontrola vývozu ze Společenství a Komplexní kontroly výrobců, balíren a ostatních. Kromě toho se v roce 2011 uskutečnilo 17 kontrol mimořádných, které reagovaly na aktuální situaci s potravinami. V roce 2011 bylo provedeno celkem 153 auditů bezpečnosti potravin (138 ve výrobním podniku, 6 v maloobchodě a 9 ve velkoobchodě). Při koordinaci kontrolní činnosti vně úřadu spolupracovala SZPI v roce 2011 zejména 117

s Ministerstvem zemědělství (SZPI je správním úřadem podřízeným Ministerstvu zemědělství), Ministerstvem zdravotnictví (které poskytuje analýzy rizika bezpečnosti potravin v případech, kdy nejsou pro danou potravinu a sledovanou látku stanovené limity; to se týká hlavně potravin pro zvláštní výživu, doplňků stravy ale i potravin ostatních), Generálním ředitelstvím cel (např. při kontrole dovozu), Státní veterinární správou (při koordinaci postupů při kontrole potravin živočišného původu), Českou obchodní inspekcí (při předávání podnětů), Státním úřadem pro jadernou bezpečnost (v oblasti celostátní radiační monitorovací sítě), Národní protidrogovou centrálou služby kriminální policie a vyšetřování (v oblasti postihu obchodování s látkami s anabolickým a jiným hormonálním účinkem) a dalšími úřady. Tato spolupráce a koordinace činností je dána jednak legislativou a dále dohodami. Důležitým prostředkem pro koordinaci kontrol je mezinárodní síť Systému rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF). Podněty ke kontrole Tabulka č. 21: Vyhodnocení podnětů ke kontrole Rok 2005 2006 2007 2008 Přijaté podněty 2666 2829 3208 2874

2009 2383

2010 2 563

2011 3 076

V roce 2011 SZPI přijala celkem 3 076 podnětů, což je o 513 podnětů více než v roce 2010. Těchto podnětů bylo přijato celkem 590 jako anonymních. Z celkového počtu podnětů jich bylo 756 vyhodnoceno jako oprávněných, 1 529 jako neoprávněných, zbývající část nebyla v době psaní zprávy uzavřena nebo byly řešeny jinak, např. postoupením jinému kontrolnímu orgánu či instituci nebo předáním k dořešení přímo provozovateli potravinářského podniku. 2 079 podnětů bylo přijato přímo od spotřebitelů a zbývající část podnětů byla postoupena jinými kontrolními orgány a institucemi. Stále vysoký počet podnětů obdržených na SZPI lze hodnotit jako:  projev nespokojenosti spotřebitelů zejména z důvodu nárůstu cen potravin,  projev důvěryhodnosti úřadu, otevřenosti úřadu směrem ke spotřebiteli,  důsledek nastavení rychlých komunikačních cest, jak ve směru ke spotřebiteli, tak i mezi orgány dozoru.

Trendy, výsledky a závěry SZPI popsané ve výše uvedených bodech a kapitolách lze hodnotit jako:  průběžné plnění úkolů formulovaných zákonem 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci,  plnění povinností uložených v čl. 17 nařízení č. 178/2002 pro zajištění dodržování potravinového práva,  postupné naplňování vize a cílů SZPI (jsou formulované mj. v Politice jakosti SZPI a Střednědobé koncepci SZPI),  průběžné plnění strategických cílů stanovených Víceletým národním plánem kontrol ČR 2010-2012,  informaci o stabilizovaném stavu bezpečnosti potravin v ČR,  informaci o stabilizovaném stavu v oblasti označování a poskytování úplných a pravdivých údajů o potravinách spotřebiteli,  důkaz, že SZPI je orgánem dozoru otevřeným pro spolupráci, koordinaci a komunikaci. 118

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ 9.1 Kontroly ekologického zemědělství, zpracování a obchodu s bioprodukty v roce 2011 Kontrolu registrovaných osob podnikajících v ekologickém zemědělství, tj. ekologických podnikatelů, výrobců a zpracovatelů biopotravin a bioproduktů, obchodníků a dalších registrovaných osob ve smyslu zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství, zajišťovaly tři kontrolní organizace pověřené Ministerstvem zemědělství, a to: KEZ o.p.s., Poděbradova 909, 537 01 Chrudim, www.kez.cz ABCERT AG, organizační složka, Komenského 1, 586 01 Jihlava, www.abcert.cz Biokont CZ, s.r.o., Měříčkova 34, 621 00 Brno, www.biokont.cz Státní kontroly v oblasti ekologického zemědělství vykonává od roku 2010 Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Na výkon kontroly dohlíží jako zodpovědný úřad odbor environmentální a ekologického zemědělství Ministerstva zemědělství. 9.3

Celkové dodržování požadavků ze strany provozovatelů a výrobků

Inspektoři kontrolních organizací pověřených Ministerstvem zemědělství uskutečnili v roce 2011 celkem 5 027 kontrol u 4 959 kontrolovaných subjektů. Z těchto kontrol bylo 73 neohlášených, zbytek tvořily ohlášené kontroly podle nařízení Rady (ES) č. 834/2007. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v roce 2011 provedl 251 úředních kontrol u ekologických zemědělců. 9.4

Opatření k zajištění účinnosti

9.4.1 Opatření k zajištění dodržování požadavků ze strany osob podnikajících v ekologickém zemědělství Při zjištění neshody činnosti osob podnikajících v ekologickém zemědělství s pravidly stanovenými nařízením Rady (ES) č. 834/2007, nařízením Komise (ES) č. 889/2008 nebo zákonem č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství, které nebyly ošetřeny povolenou výjimkou, byla uplatněna následující opatření: upozornění 452 odepření certifikátu 60 podnět na zahájení správního řízení ze strany KO, 91 ÚKZÚZ zahájených správních řízení 32 Rozhodnutí 28 Upozornění ekologickým podnikatelům či bioproducentům byla zasílána zejména z důvodu klamavého značení bioproduktů a biopotravin, u všech produktů bylo klamavé logo nebo název odstraněno na základě výzvy ze strany MZe, případně provedena úprava obalu výrobku, která byla seznána v souladu s legislativou. Certifikáty vydávají kontrolní organizace a také rozhodují o odepření vydání. Většinou se 119

jedná o situaci, když se na základě analýzy odebraného vzorku zjistí v bioproduktu přítomnost reziduí nepovolených látek. Výrobek musí být následně stažen z trhu a odstraněno označení bio, zároveň dojde k podání podnětu k zahájení správního řízení. Vydaná rozhodnutí jsou většinou z důvodu porušení právních předpisů ve smyslu použití mořeného osiva, zpracování produkce na necertifikované lince, použití nepovolených látek v rostlinné produkci, porušení zásad welfare, použití nepovolených krmiv. 9.4.2

Opatření přijatá k zajištění účinného fungování útvarů provádějících kontroly

Vzdělávací iniciativy Pro zaměstnance kontrolních organizací byly v roce 2011 organizovány četné vzdělávací aktivity s přímým dopadem na zajištění účinného provádění kontrol. Mezi prioritní témata roku 2011 patřila otázka jednotného výkladu legislativy ekologického zemědělství (nařízení Rady č. 834/2007, nařízení Komise č. 889/2008), aktualizace národní legislativy, aplikace metodických pokynů MZe pro ekologické zemědělství, včetně konkrétních témat týkajících se praktického výkonu kontroly a certifikace v ekologickém zemědělství (např. welfare a rezidua pesticidů). Spolupráce s ostatními úřady a institucemi v ČR Ministerstvo zemědělství spolupracovalo kromě ÚKZÚZ zejména se SZPI při vyhledávání bioproduktů nesplňujících legislativní pravidla. 9.5

Prohlášení o celkové výkonnosti

V roce 2011 nadále pokračuje spolupráce s ÚKZÚZ, který provádí státní kontrolu u ekologických zemědělců a výrobců krmiv, spolupráce se SZPI v monitoringu biopotravin a využívání upozornění poskytovaných Evropskou komisí a členskými státy podle článku 92 bod 2 nařízení Komise (ES) č. 889/2008.

120

3)

Systém kontrol dovozu zvířat a živočišných produktů

SVS 9.1

Úřední kontroly

Kontroly na pohraniční veterinární stanici Pohraniční veterinární kontrolu provádí při vstupu veterinárního zboží do České republiky Městská veterinární správa v Praze, jejíž součástí je Pohraniční veterinární stanice letiště Praha-Ruzyně (dále jen „PVS“). Účelem prováděných kontrol je zajistit ochranu území České republiky a ostatních členských států Evropské unie před zavlečením nákaz zvířat a nemocí přenosných ze zvířat na člověka a před dovozem zdravotně závadných živočišných produktů a krmiv ze zahraničí. Pohraniční veterinární kontrola zahrnuje kontrolu: živých zvířat, živočišných produktů V roce 2011 bylo na PVS letiště Praha-Ruzyně podrobeno kontrole celkem 873 zásilek. Z toho 339 zásilek tvořily produkty živočišného původu, z nichž celkem 58 zásilek bylo odmítnuto. V porovnání s rokem 2010, kdy bylo odmítnuto 89 zásilek, došlo v roce 2011 k snížení o 31 zásilek. Ve srovnání s minulými léty byl tento výrazný nárůst odmítnutých zásilek v roce 2010 a 2011 způsoben tím, že v souladu s účinností nařízení Komise (ES) č. 206/2009 začaly být důsledně kontrolovány i poštovní zásilky. V souladu s Plánem kontroly nepovolených látek, reziduí, látek kontaminujících a patogenních organismů v dovážených živočišných produktech ze třetích zemí (dále jen „Plán kontroly“) byly z 20 zásilek odebrány vzorky k laboratornímu vyšetření. Všechny testované zásilky vyhověly stanoveným parametrům, kromě jedné, a to zásilky humrů z USA, u níž byl zjištěn pozitivní výsledek vyšetření na chloramfenikol a byla tudíž nahlášena do systému rychlého varování RASFF. Oproti roku 2010, kdy byly vyšetřeny 4 zásilky, došlo v roce 2011 k navýšení počtu vyšetření o 16 zásilek. Důvodem navýšení byla změna systému odběrů vzorků stanovených Plánem kontroly. Zásilek zvířat bylo zkontrolováno 534. Ve všech případech se jednalo o zvířata z kategorie O, tzn. ostatní zvířata včetně zvířat pro zoologické zahrady. Odmítnuty byly 2 zásilky psů, které nesplňovaly podmínky dané nařízením EP a R (ES) č. 998/2003/ES. Podrobný přehled zásilek, které byly na PVS zkontrolovány v roce 2011, uvádí tabulka 1. V porovnání s rokem 2010, kdy bylo zkontrolováno 713 zásilek, z toho 275 zásilek produktů živočišného původu a 438 zásilek živých zvířat, došlo v roce 2011 opět k navýšení kontrolovaných zásilek celkem o 160 zásilek. V případě živočišných produktů se počet navýšil o 64 zásilek, v případě zvířat se jednalo o 96 zásilek navíc. Podrobný přehled zásilek, které byly podrobeny kontrole v roce 2010, uvádí tabulka 2. Počet odmítnutých zásilek klesl ve skupině živočišných produktů o 31, ve skupině zvířat byl počet odmítnutých zásilek stejný jako v roce 2010. Laboratorně vyšetřeno bylo v roce 2011 o 16 zásilek produktů živočišného původu více než v roce 2010. Srovnání let 2010 a 2011 je uvedeno v tabulce 3.

121

Tabulka č. 1: Přehled zásilek 2011 Celkový počet došlých zásilek

Odmítnuté

Laboratorní vyšetření

Tranzitní zásilky na vstupu

Tranzitní zásilky na výstupu

HC-celkem

234

48

19

0

0

Teplota prostředí

57

37

7

0

0

Chlazené

176

11

12

0

0

Mražené

1

0

0

0

0

NHC-celkem

105

10

0

0

0

Teplota prostředí

60

4

1

0

0

Chlazené

45

6

0

0

0

Mražené

0

0

0

0

0

Produktů celkem

339

58

20

0

0

U

0

0

0

0

0

E

0

0

0

0

0

O

534

2

0

0

0

Živých zvířat celkem

534

2

0

0

0

HC

human consumption - produkty pro lidskou spotřebu

NHC

non human consumption - produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě

U

Ungulatae - kopytníci: skot, prasata, ovce, kozy, volně žijící a domácí lichokopytníci

E

Equidae - registrovaní koňovití podle definice ve směrnici Rady 90/426/EHS

O

Other - ostatní zvířata (včetně zvířat v zoologické zahradě)

122

Tabulka č.2: Přehled zásilek 2010 Celkový počet došlých zásilek

Odmítnuté

Laboratorní vyšetření

Tranzitní zásilky na vstupu

Tranzitní zásilky na výstupu

177

83

4

0

0

Teplota prostředí

95

73

1

0

0

Chlazené

77

10

3

0

0

Mražené

5

0

0

0

0

NHC-celkem

98

6

0

0

0

Teplota prostředí

37

4

0

0

0

Chlazené

61

2

0

0

0

Mražené

0

0

0

0

0

Produktů celkem

275

89

4

0

0

U

0

0

0

0

0

E

0

0

0

0

0

O

438

2

0

0

0

Živých zvířat celkem

438

2

0

0

0

HC-celkem

HC NHC U E O

human consumption - produkty pro lidskou spotřebu non human consumption - produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě Ungulatae - kopytníci: skot, prasata, ovce, kozy, volně žijící a domácí lichokopytníci Equidae - registrovaní koňovití podle definice ve směrnici Rady 90/426/EHS Other - ostatní zvířata (včetně zvířat v zoologické zahradě)

Tabulka č. 3: Srovnání zásilek 210 a 2011 Celkový počet došlých zásilek

Odmítnuté

Laboratorní vyšetření

Produktů celkem

+64

-31

+16

Živých zvířat celkem

+96

0

0

123

Kontroly na letištích s mezinárodním provozem Zvířata v zájmovém chovu a živočišné produkty určené pro lidskou spotřebu, dovážené cestujícími ze třetích zemí k neobchodním účelům, podléhají podle veterinárního zákona v místě vstupu do České republiky kontrole, kterou provádějí v rámci celní kontroly celní úřady při kontrole cestujících a jejich osobních zavazadel. Je-li takto dováženo více jak 5 zvířat v zájmovém chovu nebo jsou-li kontrolou dokladů a totožnosti zjištěny nedostatky, informuje celní úřad telefonicky pohraniční veterinární stanici, na které je provedena pohraniční veterinární kontrola. V roce 2011 nebyla vedena přesná evidence zvířat v zájmovém chovu, která nesplňovala podmínky pro vstup v souladu s nařízením EP a R (ES) č. 998/2003. Tato zvířata však byla převezena na pohraniční veterinární stanici, kde byla provedena veterinární kontrola. V souladu s nařízením Komise (ES) č. 206/2009 celní orgány nepropustily v roce 2011 na území České republiky zásilky produktů živočišného původu dovážených cestujícími ze třetích zemí pro osobní spotřebu, které nesplňovaly podmínky pro vstup. Jejich celková hmotnost byla 3 316,9 kg, přičemž masu a masným výrobkům odpovídalo 3 121,4 kg a mléku a mléčným výrobkům 183,6 kg. V roce 2011 provedla SVS opět školení zaměstnanců celních orgánů týkající se nařízení EP a R (ES) č. 998/2003 a nařízení Komise (ES) č. 206/2009. Po domluvě s pracovníky GŘC byla zorganizována celkem 3 školení.

Organizace spolupráce a vzájemné pomoci Spolupráce s celními orgány byla v roce 2011 realizována nejen na úrovni centrální, tj. mezi SVS a GŘC, ale rovněž na úrovni místní (regionální) mezi MěVS a CÚ Praha Ruzyně a dále mezi KVS a místně příslušnými celními úřady (kontroly zvířat a produktů na mezinárodních letištích). Další spolupráce na centrální úrovni byla realizována s MŽP (dovozy CITES zvířat a produktů), MO (mezinárodní vojenská letiště) a MD (facilitační výbor). 9.2 Celkové dodržování požadavků ze strany u provozovatelů a výrobků Nedostatky zjištěné při kontrolách dovozu veterinárního zboží na PVS (na základě toho nepropuštění zboží do ČR resp. EU), jsou dovozcům vždy vysvětleny. Nedostatky zjišťované při kontrolách dovozu potravin cestujícími k osobní spotřebě a při dovozu zvířat v zájmovém chovu lze ovlivnit pouze preventivní informací. Za tímto účelem jsou od roku 2009 na mezinárodních letištích vyvěšeny velké barevné informační plakáty, které členským státům distribuovala v několika jazykových mutacích Evropská komise. Cestující se tak s podmínkami mohou seznámit v příletových halách letišť, dále jsou o nich informovány zahraniční úřady ČR ve třetích zemích, jsou vydávány v TIM (Travel Information Manual) a jsou zveřejněny na webových stránkách SVS a GŘC. V neposlední řadě provádí společnost ČSA informování cestujících na palubách letadel (hlášení, v letadlech typu Airbus promítání filmu).

124

9.4 Opatření k zajištění účinnosti Opatření k zajištění účinného fungování úředních kontrol jsou realizována formou školení pracovníků provádějících tyto kontroly, a to jak úředních veterinárních lékařů a asistentů PVS, tak celních orgánů. Za rok 2011 provedl Odbor vnějších vztahů a kontroly dovozu a vývozu SVS celkem 2 školení úředních veterinárních lékařů PVS a 3 školení zaměstnanců celních orgánů. V reakci na nové předpisy EU a na nedostatky zjišťované při kontrolách SVS a FVO je aktualizován „Metodický návod k provádění pohraniční veterinární kontroly“. Účinné fungování úředních kontrol a důslednost úředních veterinárních lékařů PVS dokládá mj. počet odmítnutých zásilek. Za rok 2011 bylo odmítnuto 58 zásilek produktů živočišného původu a 2 zásilky zvířat. Podrobnosti o odmítnutých zásilkách v letech 2010 a 2011 včetně tabulkového zpracování jsou uvedeny v bodě 9.1. V roce 2011 podala PVS letiště Praha-Ruzyně resp. Městská veterinární správa v Praze 1 podnět Úřadu městské části Praha 6 k projednání správních deliktů ve věci porušení zákona č. 246/1992 Sb. na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů. Konkrétním důvodem bylo porušení podmínek pohody zvířat při přepravě. Městská veterinární správa v Praze zahájila správní řízení o udělení pokuty handlingové společnosti za porušení povinností stanovených v § 32 odst. 7 písm. b) veterinárního zákona č. 166/1999 Sb. (nepředložení zásilky živočišného původu k pohraniční veterinární kontrole).

9.5 Prohlášení o celkové výkonnosti Strategickým cílem orgánů veterinární správy v oblasti dovozu zvířat a živočišných produktů ze třetích zemí je především: ochrana zdraví zvířat, zamezení zavlečení nákaz zvířat do Evropské unie, ochrana zdraví lidí, školení celních orgánů o aktuálním znění souvisejících právních předpisů, zajišťování informovanosti cestujících, dovozců a zahraničních úřadů České republiky ve třetích zemích. Zvířata, živočišné produkty a ostatní veterinární zboží dovážené ze třetích zemí a podléhající veterinární kontrole, vstupují do České republiky pouze přes stanoviště hraniční kontroly, jehož součástí je pohraniční veterinární stanice. V České republice je jediným místem vstupu tohoto kontrolovaného zboží PVS Praha-Ruzyně. Úřední kontroly na PVS letiště Praha-Ruzyně jsou prováděny v souladu s postupy stanovenými příslušnými evropskými předpisy a národní legislativou. PVS při provádění kontrol zohledňuje i informace zasílané prostřednictvím systému rychlého varování RASFF a je dále povinna postupovat v souladu s platnými ochrannými opatřeními, jež jsou vydávány Evropskou komisí. Jako součást veterinárních kontrol dovážených živočišných produktů zajišťuje PVS za účelem ochrany území České republiky (EU) i odběr vzorků k laboratornímu vyšetření a plní tak každoročně vydávaný Plán kontroly. Informace, které vyplývají z činnosti PVS, poskytují její zaměstnanci příslušným orgánům zejména prostřednictvím systému výměny informací TRACES. 125

Snahou SVS je účinně předcházet případným nedostatkům, které jsou při prováděných kontrolách nejčastěji zjišťovány. Z tohoto důvodu svou činnost koordinují nejenom s ostatními orgány veterinární péče, ale i dalšími dozorovými orgány, zejména orgány celními. Spolupráce je realizována na regionální i centrální úrovni. Konkrétním příkladem vzájemné pomoci jsou pravidelná školení celních orgánů zajišťovaná Odborem vnějších vztahů a kontroly dovozu a vývozu SVS, snaha o informovanost cestujících prostřednictvím spolupráce s provozovateli letišť i samotný přístup zaměstnanců SVS a MěVS, kteří se snaží nedostatkům předcházet zejména svou poradenskou činností. Na základě výsledků úředních kontrol na PVS v roce 2011 a vzhledem k tomu, že dovozy ze třetích zemí nebylo ohroženo zdraví lidí ani zvířat v České republice či jinde v Evropské unii, lze konstatovat, že stanovené cíle byly naplněny.

126

4) Systém kontrol krmiv a výživy zvířat ÚKZÚZ Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) při kontrole sleduje dodržování požadavků na bezpečnost a jakost krmiv ve všech fázích jejich výroby a uvádění na trh. Úřední kontroly pokrývají zemědělskou prvovýrobu, následné zpracování krmných surovin a také všechny fáze výroby produktů určených ke krmení zvířat, včetně jejich skladování, používání doplňkových látek a premixů, označování krmiv a jejich uvádění na trh. Prostřednictvím svých organizačních jednotek (Sekce úřední kontroly, Národní referenční laboratoř, právní služba) zodpovídá v celostátní působnosti za výkon státní správy, úřední kontroly a odborného zkušebnictví v oblasti krmiv a výživy zvířat. Dále vykonává administrativní a správní činnosti o vede správní řízení včetně výkonu úředních kontrol, pořizování důkazů (laboratorní a biologické zkoušení krmiv) a ukládání sankcí, o registruje a schvaluje krmivářské provozy, o podílí se na tvorbě národní legislativy, zastupuje resort v pracovních skupinách Komise a Rady EU, o sestavuje plány úředních kontrol zaměřených hlavně na kvalitu a bezpečnost krmiv; tyto plány jsou součástí národního plánu úředních kontrol, o odpovídá za tvorbu a validaci metodologie v oblasti úřední kontroly, laboratorního a biologického zkoušení krmiv. Oddělení krmiv ÚKZÚZ registruje a schvaluje provozy výrobců, dodavatelů, distributorů a dovozců produktů ke krmení, včetně prvovýrobců krmiv a výrobců krmiv na mobilních míchárnách. Požadavky pro registraci a schválení stanovuje zákon o krmivech č. 91/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o krmivech“), v souladu s nařízením EP a R č. 183/2005 o hygieně krmiv a ostatními předpisy ES s přímou účinností. Nařízení EP a R č. 183/2005 uvádí základní podmínky registrace a schvalování krmivářských provozů a primární odpovědnost za bezpečnost krmiv určuje provozovateli. Činnosti jsou děleny do základních kategorií – výroba, uvádění na trh a prvovýroba. Provozovatelé jsou registrováni nebo schvalováni rozhodnutím po splnění požadavků zákona o krmivech, prováděcí vyhlášky a příloh uvedeného nařízení. Úřední kontroly krmiv, doplňkových látek a premixů provádějí inspektoři odboru zemědělské inspekce podle ročních plánů kontrol, v souladu s metodickými pokyny, které jsou každoročně aktualizovány. Kontroly provozů provádějí bez předchozího upozornění. Kontroly zahrnují zejména tyto oblasti: o ověření podmínek registrace nebo schválení provozu, o vlastní kontrola provozu (výroba, skladování, používání a přeprava krmiv) o kontroly označování krmiv, doplňkových látek a premixů, o používání povolených doplňkových látek při výrobě premixů a krmiv, o sledování přítomnosti zakázaných, nepovolených a nežádoucích látek a produktů v krmivech, o vzorkování krmiv, o analýzy odebraných vzorků krmiv v Národní referenční laboratoři ÚKZÚZ.

127

9.1

Úřední kontroly krmiv a výživy zvířat

Kontrolní činnost ÚKZÚZ v oblasti bezpečnosti krmiv je prováděna formou úředních kontrol registrovaných nebo schválených provozů a dále v podobě cílených kontrol a monitoringu přítomnosti zakázaných nebo nežádoucích látek v produktech určených pro výživu zvířat. Při úřední kontrole provozů je sledováno dodržování aktuálních legislativních předpisů při výrobě a uvádění krmiv na trh. Frekvence kontrol u jednotlivých typů krmivářských provozů za rok je plánována s ohledem aktuální počet evidovaných provozů, rozsah jejich činností a možné riziko ohrožení potravinového řetězce. Součástí úřední kontroly může být odběr vzorku krmiva pro ověření jeho bezpečnosti nebo jakosti. Každý rok je v souladu s Víceletým národním plánem kontrol stanoven počet a četnost kontrol a počty odebíraných vzorků jednotlivě pro každé regionální oddělení. Počty kontrol a počty vzorků jsou plánovány na základě analýzy rizik, která zahrnuje zejména počty provozů, které mají být kontrolovány, druhy činností, které kontrolovaný provoz vykonává, pozici a význam subjektu na trhu a počet závad zjištěných v uplynulém období. Je zohledněna také kapacita národní referenční laboratoře a počty inspektorů na regionálních pracovištích odboru zemědělské inspekce. Úřední kontroly krmivářských provozů jsou členěny do 3 kategorií: Základní kontrola je plánovaná a neohlášená kontrola, která je zaměřena na jednu nebo více oblastí (plnění podmínek registrace/schválení, označování, kontrola zařízení a vybavení, skladování, dokumentace, atd.) podle činností kontrolovaného provozu. Zaměření základní kontroly je ovlivněno velikostí provozu, rozsahem činností, předpokládanou četností kontrol během roku a aktuální situací při inspekci. Dodatečná kontrola je neplánovaná úřední kontrola, která po stanovené lhůtě ověřuje splnění nápravných opatření uložených příslušným orgánem při předchozí kontrole. Mimořádná kontrola je neplánovaná kontrola, vyvolaná vnějšími podněty, jako jsou varování ze systému RASFF, hlášení o dovozu problematického krmiva, podněty jiných příslušných orgánů státní správy nebo stížnosti spotřebitelů. Cílené kontroly jsou druh plánované úřední kontroly, zaměřené na aktuální rizika spojená s výrobou a uváděním krmiv na trh, zejména výskyt zakázaných nebo nežádoucích látek v produktech určených ke krmení zvířat a dodržování maximálního povoleného limitu u stanovených látek. Struktura a počty cílených kontrol jsou každý rok upravovány podle předchozích výsledků analýz krmiv a podle aktuálních rizik pro bezpečnost potravinového řetězce. Součástí cílené kontroly krmivářského provozu je vždy odběr vzorku krmiva pro ověření jeho bezpečnosti nebo jakosti. Zaměření cílených kontrol v roce 2011: -

kontrola přítomnosti zpracovaných živočišných bílkovin

-

dioxiny, furany a PCB dioxinového typu

-

GMO - používání a správné označování povolených GM forem

-

těžké kovy

-

dusitany, vinylthiooxazolidon, teobromin, gossypol, fluor, melamin

-

glycerol z výroby biopaliv používaný jako krmná surovina

-

kontrola používání nepovolených stimulátorů nebo inhibitorů růstu

-

kontrola používání kokcidiostatik v souladu s povolením doplňkové látky 128

-

pesticidy

-

obsah mědi a zinku a dalších doplňkových látek s maximálním povoleným limitem

Monitoring výskytu nežádoucích látek v krmivech je koordinovaný inspekční program, který umožňuje dlouhodobě sledovat výskyt definovaných typů látek. Rozsah monitoringu vyplývá z doporučení EK, vydaného v roce 2006 a výsledky jsou pravidelně poskytovány příslušnému bezpečnostnímu výboru EK. Zaměření monitoringu výskytu nežádoucích látek v roce 2011: - perzistentní organické polutanty (POP) v krmných surovinách a v doplňkových látkách - mykotoxiny (deoxynivalenol, zearalenon, ochratoxin A, fumonisiny B1+B2, T2 a HT2 toxin) Ročních pracovních cílů a strategických záměrů předpokládaných ve vnitrostátním plánu kontrol bylo dosaženo – převažuje stanovení bezpečnostních ukazatelů krmiv (zakázané látky, nežádoucí látky, kontaminace) oproti jakostním znakům. V průběhu roku 2011 inspektoři sledovali, jak je dodržováno nové nařízení, které mimo jiné stanoví požadavky na označování krmiv. Nadále pokračovala spolupráce s GŘC při kontrole dovozů a spolupráce s ÚSKVBL při kontrole krmiv, vyráběných po medikovaných krmivech. Rovněž v případě kontrol ekologického zemědělství ÚKZÚZ dosáhl stanovených pracovních cílů a strategických záměrů. Byl proveden plánovaný počet kontrol v oblasti ekologické prvovýroby, a to včetně kontroly ekologických krmiv. V roce 2011 byl navýšen počet odebraných vzorků z ekologické produkce, přičemž tyto byly analyzovány na přítomnost látek nepovolených v ekologickém zemědělství. Tabulka 1: Plán a plnění 2011 OBLAST Kontroly celkem Vzorky celkem Monitoring Cílené kontroly

PLÁN 3183 2426 127 1299

PLNĚNÍ 2994 2359 125 1271

Tabulka 2: Četnost kontrol podle činnosti prováděné výrobcem KONTROLOVANÉ ČINNOSTI

POČET KONTROL/ROK

Výrobce krmných surovin Výrobce DL Výrobce premixů Výrobce krmných směsí Distributoři Dodavatelé Dovozci Prvovýroba Mobilní míchárny

1-2 1-2 3-5 2-4 1 1 1-2 kontroly podmíněnosti 1 129

9.2

Celkové dodržování požadavků ze strany provozovatelů a výrobků

Provozovatelé krmivářských podniků, kteří jsou činní v jakékoli fázi produkce, zpracování, skladování, dopravy nebo distribuce krmiv, musejí být zaregistrováni nebo schváleni k provozování všech činností vykonávaných v jimi řízených provozech. Provozovatel je povinen poskytovat aktuální informace o činnostech, které v provozu vykonává (včetně ukončení činnosti nebo jiné významné změny). Pokud dokumentace k provozu vyžadovaná zákonem o krmivech nesplňuje požadavky zákona a prováděcího předpisu, nelze provoz zaregistrovat. Pokud inspektoři při kontrole zjistí, že ze strany provozovatele došlo k nedodržení nebo k porušení příslušné legislativy, má ústav v rámci správního řízení oprávnění činnost provozovateli pozastavit, případně nařídit její ukončení nebo vyměřit pokutu. V případě, že je na trh uvedeno krmivo, které nesplňuje podmínky bezpečnosti, má ústav oprávnění nařídit stažení krmiva, jeho případnou likvidaci a zahájit s provozovatelem správní řízení. Úřední kontroly V roce 2011 ÚKZÚZ provedl 2994 úředních kontrol krmivářských provozů, ve kterých bylo zkontrolováno 4674 činností. Počet kontrol v jednotlivých typech provozů strukturovaných podle registrovaných činností uvádí tab. 3. Tabulka 3: Celkové počty kontrol subjektů podle provozovaných činností v roce 2011 Rok 2011

Schválené provozy

CELKEM

Registrované provozy

Schválené provozy

CELKEM

Výrobci krmných surovin Výrobci doplňkových látek Výrobci premixů Výrobci krmných směsí Dovozci Distributoři Dodavatelé Dopravci Prvovýroba Mobilní výrobny krmiv CELKEM

Počet kontrol

Registrované provozy

Členění provozů podle činnosti

Počet provozů

292

0

292

373

0

373

12

7

19

17

7

24

9

22

31

21

80

101

218

132

350

646

571

1217

167

54

221

222

70

292

349

96

445

304

106

410

797

152

949

1078

264

1342

874

0

874

7

0

7

28396

0

28396

853

0

853

70

0

70

55

0

55

31184

463

31647

3576

1098

4674

Cílené kontroly přítomnosti zakázaných nebo nežádoucích látek  Cílená kontrola přítomnosti zakázaných zpracovaných živočišných bílkovin v krmivech Kontrola je zaměřená na možnou kontaminaci krmiv zpracovanými živočišnými bílkovinami (PAP). Bylo zkontrolováno celkem 235 krmných směsí a surovin. Přítomnost nepovolených zpracovaných živočišných bílkovin nebyla v žádném vzorku zjištěna.  Cílená kontrola rybí moučky na přítomnost tkání suchozemských živočichů 130

Cílem kontroly je zachytit přítomnost tkání suchozemských živočichů v rybí moučce. Mikroskopicky bylo zkontrolováno 50 vzorků rybí moučky nebo krmných směsí, v žádné nebyly nalezeny tkáně suchozemských živočichů.  Cílená kontrola dioxinů, furanů a PCB dioxinového typu V rámci cílené kontroly bylo analyzováno celkem 38 vzorků, zejména rybí moučky, sušená krmiva a doplňkové látky. Jeden vzorek rybí moučky byl nevyhovující (suma PCDD a PCDF byla 3,40 ng, zatímco povolená hladina je 1,2 ng.kg-1 WHO-TEQ/kg).  Cílená kontrola přítomnosti nepovolených genetických modifikací v krmivech a označování povolených GMO V rámci této kontroly jsou sledovány genetické modifikace v krmných surovinách a krmivech. Jedná se zejména o kukuřici, řepku, sóju, rýži a kompletní i doplňkové krmné směsi. Část vzorků byla analyzována v laboratoři VÚRV Ruzyně. Bylo prověřeno 59 vzorků krmiv, jedna kompletní krmná směs pro kachny byla nevyhovující pro obsah 27,55 % nedeklarované geneticky modifikované kukuřice (MON810).  Cílená kontrola přítomnosti těžkých kovů v krmivech Inspektoři odebrali 176 vzorků obilovin, olejnin, minerálních látek, rybí moučky a objemných krmiv pro zjištění nežádoucího obsahu těžkých kovů. Byl sledován obsah olova, kadmia, arsenu a rtuti. U žádného vzorku nebylo zjištěno překročení stanoveného limitu.  Cílená kontrola přítomnosti dalších nežádoucích látek v krmivech Dusitany Bylo odebráno 10 vzorků rybí moučky nebo krmiv, které rybí moučku obsahují pro stanovení obsahu dusitanů. Sleduje se, zda nebyla rybí moučka konzervována dusitany. Všechny vzorky byly vyhovující. Fluoridy Bylo odebráno 9 vzorků krmiv pro skot a prasata za účelem stanovení obsahu fluoridů. Jeden vzorek krmiva pro skot mírně překročil povolenou úroveň obsahu fluoridů, po zohlednění nejistoty měření byl vzorek hodnocen jako vyhovující. Vinylthiooxazolidon Vinylthiooxazolidon se vyskytuje v krmivech s obsahem řepky. Ve 20 vzorcích kompletních směsí pro drůbež bylo naměřeno nejvyšší množství 270,5 mg/kg, limit je 1000 mg/kg, resp. 500 mg/kg v krmivech pro nosnice. Theobromin Sleduje se v krmivech s obsahem kakaových slupek, kakaa, čokolády a dalších výrobků z cukrovinek. Bylo odebráno 21 vzorků krmných surovin a krmných směsí, v jednom vzorku krmné směsi pro selata (ČOS) stanovená hodnota překročila limit, který je 200 mg/kg, s výrobcem bylo zahájeno správní řízení.  Cílená kontrola parametrů glycerolu, používaného jako krmná surovina Bylo odebráno 45 vzorků, u kterých byl stanoven obsah glycerolu, hmotnost netěkavých organických látek (NOZ), obsahy sodíku, draslíku a metanolu. Celkem 6 vzorků bylo posouzeno jako nevyhovující. Dva vzorky nevyhověly pro nízký obsah glycerolu, jeden vzorek vyhověl po zohlednění nejistoty měření. Dva vzorky krmiv nevyhověly pro nižší obsah sodíku i draslíku než bylo výrobcem deklarováno.  Cílená kontrola výskytu zakázaných stimulátorů nebo inhibitorů růstu Bylo odebráno 18 vzorků krmných směsí pro hospodářská zvířata a 2 vzorky krmné suroviny (lihovarské výpalky a třtinová melasa). Všechny sledované hodnoty se pohybovaly pod mezí 131

stanovitelnosti a byly tedy vyhovující.  Cílená kontrola používání kokcidiostatik Kontroluje se, zda se doplňkové látky nevyskytují v krmivech pro druhy či kategorie zvířat, pro které nejsou povoleny nebo zda jejich obsah nepřekračuje povolený limit. V rámci kontroly bylo odebráno celkem 335 vzorků kompletních, doplňkových a minerálních krmných směsí a premixů. 5 vzorků nevyhovělo. Nejčastěji byly překročeny povolené limity reziduí pro salinomycinát sodný.  Cílená kontrola pesticidů Přítomnost pesticidů byla zjišťována v 61 vzorcích obilovin, olejnin a rybí moučky. V jednom vzorku kompletní krmné směsi pro kuřata byl zjištěn nepovolený obsah thiabendazolu. Ostatní vzorky byly vyhovující, většina hodnot se pohybovala pod mezí stanovitelnosti.  Cílená kontrola obsahu mědi a zinku Cílem této kontroly bylo sledování, zda je dodržován maximální povolený obsah mědi a zinku v krmivech pro prasata a selata. Inspektoři odebrali 52 vzorků krmiv, požadovanému obsahu mědi nevyhověly 3 vzorky krmných směsí, obsah zinku byl nevyhovující u 4 vzorků krmiv.  Cílená kontrola dodržování dalších limitů doplňkových látek Při této kontrole se sledovalo dodržování maximálních limitů vitaminu A, vitaminu D3, železa, jódu, mědi, manganu, selenu a zinku. Odebráno bylo 64 vzorků krmných směsí, 2 vzorky byly posouzeny jako nevyhovující, oba překročily povolený limit manganu a selenu. Monitoring přítomnosti nežádoucích látek  Monitoring vybraných perzistentních organických polutantů (POP) V rámci kontroly bylo analyzováno 26 vzorků krmiv a krmných surovin, žádný vzorek nebyl nevyhovující. Naměřené hodnoty byly velmi nízké, většinou pod mezí detekce 0,5 µg. Pro PCB byly nově stanoveny limitní hodnoty, a proto bude nadále jejich přítomnost sledována v rámci cílené kontroly, společně s dioxiny.  Monitoring mykotoxinů V rámci této kontroly se zjišťuje přítomnost aflatoxinu B1, zearalenonu, ochratoxinu A, fumonisinů B1 a B2, T2 a HT2 toxinu. Bylo odebráno 100 vzorků krmiv a krmných surovin. Většina zjištěných hodnot byla pod mezí stanovitelnosti, avšak v jednom vzorku kompletní krmné směsi pro ptáky obsah aflatoxinu B1 překročil stanovený limit 10 µg/kg. S výrobcem krmné směsi bylo zahájeno správní řízení a byla udělena pokuta. 9.2.1 Četnost a druh nedodržení požadavků V terénu bylo pracovníky zemědělské inspekce v rámci úřední kontroly zjištěno u 42 provozů celkem 64 závad neodstranitelných v průběhu kontroly. Jednalo se o následující porušení: - nevyhovující označování krmiv (10 případů) - zjištění provozu bez platné registrace (9 případů) - vykonávání činností bez platné registrace (9 případů) - provozování činností nad rámec prvovýroby (7 případů) - nedodržení požadavků potravinového práva (5 případů) - nevyhovující podmínky skladování krmiv (4 případy) - nedodržení ochranné lhůty krmiv (3 případy) - použití doplňkových látek v rozporu s legislativou (3 případy) - nedodržení požadavků HACCP (3 případy) - výskyt škůdců a cizích předmětů v krmivech (2 případy) 132

- nevyhovující označování doplňkových látek (2 případy) - neumožnění kontroly provozovatelem (1 případ) - nevyhovující skladování zpracovaných živočišných produktů (1 případ) - nedodržení bezpečnosti krmiv (1 případ) - neaktuální údaje v registraci provozu (1 případ) Po laboratorní analýze nevyhovělo 237 stanovení u celkem 146 vzorků krmiv odebraných v rámci úřední kontroly. Jednalo se o následující porušení (v závorce počet případů): - nevyhovující obsah mikroprvků (75) nejčastěji mangan (28), zinek (23), měď (14) - nevyhovující obsah základních živin (49) nejčastěji hrubý protein (22), vláknina (14), tuk (7) - nevyhovující obsah vitaminů (47 vzorků) vitamin A (22), vitamin E (20), vitamin D3 (5) - nevyhovující obsah popela (28) - nevyhovující obsah makroprvků (23) vápník (11), hořčík (5), sodík (4), fosfor (3) - nevyhovující obsah aminokyselin (9) methionin (5), lysin (3), threonin (1) - ostatní (6 vzorků) 9.2.2 Analýza nedodržení požadavků Analýza případů nedodržování je prováděna na základě kvalifikace zjištěných porušení podle typu provozů a jejich členění dle zaregistrované činnosti a probíhá v souvislosti s analýzou rizik, která je využívána při tvorbě plánu kontrolní činnosti na následující období. Pro analýzu rizik se využívají kontrolní zjištění a zkušenosti z předchozích let. 9.2.2.1 Výskyt případů nedodržení Krmné suroviny nevyhověly zejména parametry kvalitativních znaků (hrubý protein, vláknina). Nejčastěji šlo o obiloviny a jejich produkty, rybí moučku a sojový extrahovaný šrot. U premixů byly nejčastěji překročeny limity stopových prvků (Mn, Zn, Cu) a vitamínů A a E. V případě krmných směsí byly přeneseny nedostatky ze surovin a premixů, častými nevyhovujícími parametry byly tedy výše zmíněné obsahy stopových prvků, vitaminů a kvalitativních znaků. Systém rychlého varování pro potraviny a krmiva Legislativní oporu má systém v nařízení EP a Rady (ES) č. 178/2002 a v české legislativě v zákoně o krmivech a zákoně č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, ve znění pozdějších předpisů. Odbor bezpečnosti krmiv a půdy jmenoval kontaktní osoby, které jsou členy sítě systému RASFF. Spolupracují s Odborem zemědělské inspekce a národním kontaktním místem, kterým je pro tento systém SZPI v Brně. Pokud jsou při úřední kontrole nalezeny produkty ke krmení, které nelze považovat za bezpečné a představují přímé nebo nepřímé riziko pro lidské zdraví nebo zdraví zvířat, a je zřejmé, že se vyskytují na území dalších členských států, jsou tyto případy oznámeny prostřednictvím národního kontaktního místa Evropské komisi. Naopak všechny případy týkající se České republiky jsou z EU zasílány národnímu kontaktnímu místu v ČR, které tato oznámení zasílá členům sítě systému RASFF v ČR. Případy týkající se krmiv řeší Odbor bezpečnosti krmiv a půdy ve spolupráci s Odborem zemědělské inspekce. Podíl oznámení týkajících se potravin je výrazně vyšší v porovnání s krmivy, které představují v rámci celého evropského systému cca 3 %. 133

Tabulka4 : Vývoj počtu oznámení týkajících se krmiv a ČR, r. 2005 - 2010 Rok Oznámení přijatá z EU Oznámení odeslaná EU 2005 7 1 2006 5 1 2007 5 1 2008 6 0 2009 10 1 2010 6 1 2011 4 2 V systému RASFF byly v průběhu roku 2011 přijaty 4 podněty k provedení kontrol krmivářských provozů na území ČR. Týkaly se výskytu krmných tuků s nadlimitním obsahem dioxinů, premixu doplňkových látek s rizikem obsahu chloramfenikolu, krmné směsi pro psy s podezřením na nepovolený zdroj proteinů a rybí moučky pro ověření obsahu dioxinů. Všechny případy byly koordinovaně prověřeny a výsledky byly poskytnuty dalším členským státům EU. ÚKZÚZ vložil dvě oznámení do systému RASFF, které se týkaly dovozu rybí moučky s nadlimitním obsahem dioxinů z Litvy a exportu krmné směsi pro nosnice s nadlimitním obsahem salinomycinátu sodného do Polska. Oba tyto případy byly rovněž ve spolupráci s dotyčnými zeměmi uzavřeny. 9.2.2.2 Povaha rizika vyplývajícího z nedodržování požadavků Za nejzávažnější považujeme kontaminaci doplňkovou látkou, zejména kokcidiostatikem, nebo použití nedovolené koncentrace doplňkové látky pro určité druhy a kategorie zvířat a hlavně výskyt zakázaných látek a produktů nebo výskyt nežádoucích látek v množství vysoce překračujícím povolené limity. Takové případy se vyskytují v relativně malé míře a jejich příčinou je porušení technologického postupu nebo nedostatečné vnitřní kontrolní mechanizmy. V těchto případech zahajuje právní oddělení ústavu vždy správní řízení s následnou sankcí. U méně závažných případů byly uloženy termíny nápravných opatření s následnou dodatečnou kontrolou jejich splnění. 9.2.2.3 Základní příčina nedodržení požadavků Hlavní příčinou kontaminace nebo překročení obsahu limitovaných látek je nedodržování technologického postupu, případně nedodržování vnitřních kontrolních mechanizmů (např. nedodržení systémů HACCP, nedostatečné hodnocení dodavatelů krmných surovin, atd.). Podíl zahájených správních řízení v porovnání k množství provedených kontrol a odebraných vzorků je relativně nízký, což ukazuje, že provozovatelé dodržují požadavky bezpečnosti krmiv a potravin. 9.4

Opatření k zajištění účinnosti

Účinné provádění úředních kontrol je zajišťováno aplikací nařízení EP a R (ES) č. 882/2004 o úředních kontrolách. Úřední kontroly jsou prováděny podle metodických pokynů (dokumentovaných postupů), které jsou sestavovány tak, aby zahrnovaly požadavky legislativy a zajistily jednotný přístup inspektorů. Pokud dojde ke změně legislativy, jsou tyto pokyny patřičně aktualizovány. Aby byla zajištěna účinnost úředních kontrol z hlediska pokrytí území, využívá ústav rizikovou analýzu, která je jedním z podkladů pro tvorbu ročního plánu kontrol. Tato analýza 134

zohledňuje význam podniku, sortiment výroby, druh činnosti aj. Provádění interních auditů zaměřených na systém úředních kontrol (plánování výjezdů, rotace inspektorů, zpracování protokolů, práce dle metodických pokynů atd.), taktéž přispívá k zajištění účinného provádění úředních kontrol. 9.4.1 Opatření k zajištění dodržování požadavků ze strany provozovatelů potravinářských a krmivářských podniků a ostatních příslušných výrobců a provozovatelů podniků Z důvodu porušení požadavků legislativy nebyla v roce 2011 pozastavena ani zrušena žádná z registrací. Ke konci roku 2011 je v registračním systému ÚKZÚZ evidováno 17476 právnických nebo fyzických osob, které požádaly o registraci krmivářských provozů pro činnost výroba, uvádění do oběhu, prvovýroba nebo doprava krmiv. Celkem je vedeno 31647 provozů, z nichž je 463 v kategorii schválených. V roce 2011 bylo s výrobci krmiv vedeno 31 správních řízení, z tohoto počtu bylo 19 přestupků zjištěno u schválených provozů a 12 závad bylo zaznamenáno u registrovaných provozů. V rámci vedených správních řízení ÚKZÚZ vydal 30 rozhodnutí. Výše pravomocně uložených pokut za rok 2011 činila 303 000,- Kč. Výše pokut byla stanovována v souladu se zněním čl. 55 nařízení (ES) č. 882/2004 a pohybovala se v rozsahu 2–80 tis. Kč v závislosti na závažnosti porušení. V jednom případě bylo správní řízení zastaveno a rozhodnutí o pokutě bylo zrušeno. Provozovatelé porušili nejčastěji obecné požadavky bezpečnosti krmiv ve smyslu § 3, odst. 1 zákona o krmivech nebo nařízení č. 767/2009 (např. nedodržení deklarovaných jakostních znaků, porušení požadavků na bezpečnost krmiv, klamání spotřebitele nebo nedostatky v označení krmiv). Dalším důvodem k zahájení správního řízení bylo nedodržení limitů stanovených pro doplňkové látky. Tabulka 5: Důvodné příčiny pro zahájení správního řízení Ustanovení legislativy, které bylo porušeno

Počet případů

Oblast porušení

§ 3 odst. 1 zákona o Nedodržení požadavků na složení krmiv, krmivech doplňkových látek nebo premixů při jejich výrobě, uvádění do oběhu nebo používání. Čl. 1 nařízení č. Nedodržení limitu stanoveného pro doplňkovou 1334/2003; § 3/1 látku. zákona o krmivech Čl. 4 nařízení č. Nedodržení požadavků na bezpečnost krmiva. 767/2009

11

Čl. 16 a 17 nařízení č. Klamání spotřebitele. 178/2002

9

§ 11 nařízení 767/2009

č. Nedodržení požadavků označování doplňkových látek a premixů.

krmiv,

12 14

8

9.4.2 Opatření přijatá k zajištění účinného fungování útvarů provádějících úřední kontroly V souvislosti se změnami legislativy jsou vždy přepracovány a aktualizovány relevantní metodické pokyny pro provádění úředních kontrol, a probíhají školení, která o změnách inspektory informují. 135

Jedním z hlavních opatření, které pomáhá ověřovat a zlepšovat úřední kontroly, je systém interních auditů všech činností ústavu. Výkonem interních auditů je pověřen Odbor auditu a řízení kvality (OAŘK). Pracovníci OAŘK realizovali v roce 2011 celkem 25 interních auditů. 4 audity byly zaměřeny na systém úředních kontrol krmiv, z toho 3 audity proběhly na regionálních pracovištích Odboru zemědělské inspekce, kde auditoři ověřovali výkon úředních kontrol a 1 audit proběhl na Odboru bezpečnosti krmiv a půdy a byl zaměřen na systém registrace krmivářských provozů a na související administrativní činnosti. Podrobněji uvedeno v kapitole 11 - Audity. Interní a externí školení zaměstnanců ÚKZÚZ provádí během každého roku řadu školení a seminářů za účasti vlastních nebo externích lektorů. V roce 2011 byla tato školení zaměřena na trvale platné zásady provádění kontrol, na změny v legislativě a jejich vysvětlení, na systém úřední kontroly podle nařízení č. 882/2004 a na zásady HACCP. Každoročně probíhá zvláštní školení zbožíznalců. Pro oblast ekologického zemědělství (EZ) byli inspektoři proškoleni v metodách odběru vzorků, interpretaci výsledků analýz, zásadách označování ekologických krmiv a o plánování a výsledcích úředních kontrol EZ. Pro inspektory a odbornou veřejnost byl určen seminář o zásadách označování krmiv a o výsledcích úředních kontrol ÚKZÚZ. Z externích školení se mohli inspektoři zúčastnit semináře o legislativě krmiv (Feed Law), ekologickém zemědělství (Organic Farming a školení AEO) nebo dalších seminářů. 9.5 Prohlášení o celkové výkonnosti Strategické cíle v Plánu kontrol Kontrola krmiv Cíl 1 Analýzy odebraných vzorků krmiv zaměřovat přednostně na výskyt zakázaných a nežádoucích látek (těžké kovy, perzistentní organické polutanty, dioxiny, polychlorované bifenyly, geneticky modifikované organismy, mykotoxiny). Cíl 2 Kontrolovat označení krmiv, zda neuvádí uživatele v omyl a zda deklarované složení odpovídá skutečnému. Cíl 3 Sledovat krmiva ze třetích zemí s ohledem na možnou kontaminaci. Cíl 4 Sledovat, zda u krmiv, vyráběných po medikovaných krmivech, nedošlo ke kontaminaci použitým léčivem. Cíl 5 Kontrolovat dodržování zásad vztahujících se na ekologická krmiva v rámci systému ekologického zemědělství. Tabulka 6: Porovnání plánů kontrolní činnosti pro roky 2006 až 2011 Oblast

2007

2008

2009

2010

2011

2012

kontroly celkem vzorky celkem monitoring cílené kontroly

3560 3668 755 299

3700 3560 755 890

3454 3204 200 1403

3422 2708 198 1290

3183 2426 127 1299

2835 2054 89 1215

Zvýšil se poměr vzorků odebíraných při cílených kontrolách a monitoringu ke vzorkům ke kontrole jakosti, vzorky v souladu se stanovenými cíli více zaměřujeme na problematické oblasti uvedené níže. Národní referenční laboratoř ÚKZÚZ (NRL) analyzovala 100 vzorků odebraných ke kontrole mykotoxinů v krmivech a v rámci úřední kontroly bylo kontrolováno skladování obilovin u výrobců a prvovýrobců krmiv a přepravní prostředky dopravců a dodavatelů krmiv se zaměřením na dodržování zásad správné praxe pro prevenci a snižování 136

kontaminace obilovin mykotoxiny. V jednom případě byl obsah aflatoxinu B1 v krmivu pro ptáky nad limitem stanoveným nařízením o nežádoucích látkách. Efektivitu cílených kontrol dosahujeme pomocí metodických pokynů a pomocí podrobného plánování v ročním kontrolním plánu (termínovaný rozpis kontrol a odběrů vzorků ve spolupráci s NRL). Pro rok 2011 byly podle těchto principů naplánovány cílené kontroly na přítomnost zakázaných živočišných bílkovin v krmivech a rybí moučce, dioxinů, dusitanů a dalších nežádoucích látek, těžkých kovů, GMO, pesticidů, dodržování povoleného obsahu doplňkových látek, ověření kvality glycerolu, kontaminaci melaminem a také cílená kontrola maloobchodních prodejen. Tabulka 7: Porovnání plánu a skutečného plnění kontrolní činnosti v letech 2008 až 2011 Oblast kontroly celkem vzorky celkem Monitoring Cílené kontroly

Plán 2008 3700

Plnění 2008 3423

Plán 2009 3454

Plnění 2009 3181

Plán 2010 3422

Plnění 2010 3149

Plán 2011

Plnění 2011

3183

2994

3560

3724

3204

3326

2708

2837

2426

2359

755 890

833 947

200 1403

212 1526

198 1290

198 1313

127 1299

125 1271

V roce 2011 bylo při celkovém počtu 2994 provedených kontrol zjištěno 64 závad u 42 provozů. Plán kontrol byl dodržen na 94 %. Plán nebyl naplněn z důvodu redukce počtu inspektorů a dlouhodobé nemocnosti inspektorů na jedné z regionálních poboček. Inspektoři odebrali 2359 vzorků, 178 vzorků bylo nevyhovujících. V rámci cílených kontrol byl plánován odběr 1299 vzorků, některé druhy krmiv (např. s obsahem bavlníkového semene ke stanovení gossypolu) nebyly na trhu v ČR, proto nebyl plán dodržen. Pro účely monitorování zakázaných a nežádoucích látek v krmivech inspektoři odebrali v roce 2011 celkem 125 vzorků krmiv. V rámci monitoringu kontroly radiace v krmivech bylo odebráno 50 vzorků krmiv. Údaje uvedené výše poukazují na nutnost zaměřit kontrolní činnosti více na zakázané a nežádoucí látky v krmivech, na doplňkové látky v krmivech a na přesnější zmapování výskytu těchto látek v rámci ČR tak, aby došlo k dalšímu snížení rizika pronikání takových látek do potravinového řetězce. Podle analýzy rizika byla stanovena četnost, se kterou jsou provozy v jednotlivých letech kontrolovány. Kontroly jsou zaměřeny zejména na provozy s velkou produkcí, které mohou zasáhnout velký okruh odběratelů, dále také na provozy, kde jsou používány nebo vyráběny doplňkové látky, zejména kokcidiostatika, která mohou přímo ovlivnit bezpečnost krmiv a zdraví zvířat a lidí. Přestože prioritou je kontrola krmiv pro zvířata s produkcí potravin, kontroly jsou směřovány také na krmiva pro domácí zvířata.

137

Tabulka 8: Celkové počty odebraných vzorků podle jednotlivých činností Rok 2011 Subjekty Výrobci krmných surovin Výrobci doplňkových látek Výrobci premixů Výrobci krmných směsí Dovozci Distributoři Dodavatelé Prvovýroba Mobilky Ostatní

Počet vzorků testováno nevyhovujících 291 9 6 0 142 21 1097 107 93 5 70 5 321 18 282 7 30 0 27 6

CELKEM Monitoring zakázaných a nežádoucích látek Monitoring radioaktivní kontaminace Monitoring celkem

2359

178

125 50

1 0

175

1

Tabulka 9: Celkové počty odebraných vzorků podle vyráběných krmiv Rok 2011

Počet vzorků

Typ výroby

testováno

nevyhovujících

CELKEM

769 20 131 1435 4 2359

19 0 21 138 0 178

Krmné suroviny Doplňkové látky Premixy Krmné směsi Ostatní

Vzorky byly odebírány při úřední kontrole ke kontrole deklarovaných znaků nebo při podezření na porušení právních předpisů. Inspektoři se zaměřovali především na krmiva pro hospodářská zvířata, nejčastěji krmné směsi, kde bylo také nejvíce nevyhovujících vzorků. Zároveň byl formou monitoringu nebo cílených kontrol sledován výskyt zakázaných nebo nežádoucích látek a produktů v krmivech.

138

SVS

9.1 Úřední kontroly krmiv Úřední kontroly krmiv byly prováděny v souladu s požadavky víceletého národního plánu kontrol. Hlavním cílem bylo zajistit ochranu zdraví zvířat a lidí před negativními činiteli, které se mohou vyskytnout v krmivech, zabránit nebo v maximální míře omezit jejich postup v potravním řetězci směrem od krmiv k živočišným produktům, které jsou zpracovávány na produkty určené k výživě lidí. Kontroly, zaměřené na dodržování požadavků zdravotní nezávadnosti krmiv, prováděli úřední veterinární lékaři ve schválených a registrovaných provozech. Byly sledovány krmné suroviny a finální krmné směsi, především pro prasata a drůbež. V případě krmných surovin, které mohou být na základě dlouhodobých zkušeností z minulých let zdrojem kontaminace, byly kontroly prováděny s větší četností. Obdobně bylo postupováno i v případě minerálních krmných surovin používaných k výrobě krmných směsí. Vyšetřování živočišných surovin používaných k výrobě krmných směsí pro hospodářská zvířata určená k produkci potravin bylo z důvodu zákazu jejich používání (masokostní moučky) prakticky ukončeno. Hlavním zájmem sledování však nadále zůstaly rybí moučky se zaměřením na některé organické kontaminanty (skupina chlorovaných uhlovodíků) a mikrobiální kontaminaci (salmonely). V roce 2011 byl rovněž jako v předchozím roce zpracován plán odběru rybích mouček a krmných směsí pro prasata a drůbež na prověření přítomnost kontaminace salmonelou. Plán četnosti odběru vzorků byl po dohodě se zástupci sdružení výrobců krmných směsí stanoven s ohledem na objem výroby v jednotlivých krajích. 9.2 Celkové dodržování požadavků 9.2.1 Četnost a druh případů nedodržení Krmné suroviny živočišného původu Vyšetřování krmných surovin a krmiv živočišného původu na přítomnost cizorodých látek se soustředilo na dovážené rybí moučky a na některé výrobky asanačních ústavů (kafilerní tuky). Předmětem našeho sledování byly krmné rybí moučky obchodované na území EU, dovezené především z jižní Ameriky (z Peru) a původem z Baltského moře z hlediska sledování obsahu chemických prvků (těžkých kovů), hodnot „dioxinů“ (polychlorovaných dibenzo - p dioxinů a polychlorovaných dibenzofuranů /PCDD/PCDF/), a „dioxin-like“ PCB (PCB s dioxinovým účinkem /DL-PCB/) a sumy PCDD/F-PCB a „bromovaných zpomalovačů hoření“ (BFR – používaných k omezení hoření v hořlavých materiálech, mají chronickou toxicitu, dlouhodobě přetrvávají v prostředí a kumulují se v biologických systémech). U dovážených rybích mouček původem z Estonska byl ve dvou vzorcích zjištěn nadlimitní obsah dioxinů WHO-PCDD/F-TEQ. Celá zásilka rybí moučky byla vrácena do země původu k neškodné likvidaci. V jednom případě byla hodnota dioxinů a DL-PCB na hranici stanoveného maximálního limitu. Ovšem z hlediska posouzení vzorek vyhověl s ohledem na započtenou nejistotu měření. V ostatních případech dovážených rybích mouček byly stanovené koncentrace chlorovaných pesticidů, polychlorovaných bifenylů (PCB) a obsahy

těžkých kovů bezpečně pod hodnotami maximálních limitů. Bromované zpomalovače hoření (BFR) nebyly zjištěny v měřitelných koncentracích. Z tohoto pohledu je kvalita rybích mouček vyhovující, s výjimkou rybích mouček z ryb pocházejících z Baltského moře, kde je všeobecně známa větší kontaminace některých druhů ryb dioxiny (treska, sleď aj.). Vzorky krmných surovin živočišného původu (kafilerních tuků) neobsahovaly nadlimitní množství polychlorovaných bifenylů (PCB), dioxinů a bromovaných zpomalovačů hoření (BFR). Hodnoty nedosahovaly 50% maximálních limitů. Kompletní a doplňková krmiva U kompletních krmiv, krmných směsí pro drůbež a králíky, byly prokázány celkem v 7 případech nevyhovující koncentrace doplňkových látek, antikokcidik monenzinu (2x), narazinu (2x), robenidinu (1x), salinomycinu (1x) a maduramicinu (1x). V roce 2010 bylo zjištěno celkem 17 nevyhovujících vzorků z důvodu přítomnosti nepovolené koncentrace antikokcidik. Robenidin a zvláště salinomycin byl prokázán u 5 vzorků krmných směsí v rámci cíleného vyšetřování. Antikokcidika jsou doplňkové látky, které nejsou povoleny v krmivech pro určité kategorie drůbeže (převážně nosnice), nebo se nesmí vyskytovat v krmných směsích určených pro finální fázi výkrmu, nebo jejich obsah nesmí překročit povolené limity. V některých případech se jednalo o důsledek „křížové kontaminace“ krmiva při jeho výrobě nebo jeho kontaminace na farmě. Jednotlivé případy byly řešeny ve spolupráci s ÚKZÚZ. Byla provedena řada opakovaných a cílených vyšetření a v příslušných chovech byla nařízena opatření k nápravě stavu, především důkladné vyčištění krmných zásobníků a krmných cest. Chovatelé byli upozorněni na možnou kontaminaci krmných cest, nezbytnost dodržování ochranných lhůt při používání krmiv s kokcidiostatiky a důslednost při dodržování krmných postupů. Obsah reziduí veterinárních léčivých přípravků nebyl prokázán (nepovolená medikace). Rezidua nepovolených látek a ostatních veterinárních léčivých přípravků nebyla zjištěna. V případě ostatních krmných směsí a doplňkových krmiv (pro prasata a skot) nebyla prokázána rezidua pesticidů a PCB. Výjimku představovaly tři vzorky zbytků krmného šrotu pro prasata s vysokým obsahem sumy DDT, zjištěné v rámci cíleného dohledávání zdroje kontaminace vepřového masa z této farmy. Jednalo se o malochov prasat zřízený v adaptované historické budově, kde v minulosti byly skladovány pesticidy s obsahem DDT, nebo bylo šrotováno obilí kontaminované tímto pesticidem, který se již desítky let nepoužívá. Zjištěné výsledky se tedy vztahovaly k prachu a různým zbytkům krmných surovin z prostředí stáje. Prostory stáje byly vyčištěny a sanovány. U všech ostatních vyšetřených vzorků obsah chemických prvků, nepřekročil stanovené limity. Také limity pro mykotoxiny nebyly v žádném vzorku překročeny. Hodnoty obsahu zjišťovaných cizorodých látek byly, až na výjimku u arzénu (jeden vzorek), v intervalu do 50 % stanovených limitů. Vody používané pro napájení zvířat Vyšetřování vod k napájení hospodářských zvířat je součástí kontroly, zda se touto cestou nedostávají do zvířat škodliviny, nebo zda nejsou jejím prostřednictvím aplikovány nepovolené léčivé a anabolické přípravky. Tato vyšetření se však provádí jen v případě důvodného podezření nebo při cíleném dohledávání pozitivních nálezů u hospodářských zvířat, nebo namátkovým způsobem. V roce 2011 byl vyšetřen jeden vzorek vody na přítomnost stop chloramfenikolu a tři vzorky vyšetřené na obsah rtuti. Výsledky nepotvrdily původní podezření na možný zdroj pro kontaminaci hospodářských zvířat. V rámci plánovaných odběrů bylo provedeno vyšetření 5 vzorků vod k napájení pro drůbež na přítomnost nepovolených nitroimidazolů (dimitridazolu, metronidazolu, ronidazolu) a 5 140

vzorků vod pro napájení skotu na přítomnost látek ze skupiny beta-blokátorů (nepovolené látky s anabolickým účinkem). V žádném případě nebyla zjištěna rezidua svědčící o ilegálním použití těchto látek. Vyšetření krmných směsí a rybích mouček na salmonely V tomto roce rovněž nebyl zaznamenán záchyt salmonel ve vyšetřených vzorcích uvedených komodit v návaznosti na plán vyšetřování salmonel ve výrobnách krmných směsí se zaměřením na finální krmné směsi pro prasata a drůbež.

9.2.2 Analýza případů nedodržování S ohledem na to, že neshody byly zjištěny v případě kontaminace krmných směsí rezidui nedovolených doplňkových látek pro daný druh a kategorii zvířat lze říci, že v těchto případech s největší pravděpodobnosti došlo k nežádoucí křížové kontaminaci krmných směsí v průběhu jejich výroby ve výrobnách krmných směsí nebo i nedodržením technologie výkrmu v chovech zvířat (smísení KS v zásobnících, nedostatečné čištění krmných cest, záměna krmné směsi, aj.).

9.2.2.1 Výskyt případů nedodržování Počet případů, ve kterých byl zaznamenán výskyt neshody s ohledem na přípustné hladiny reziduí stanovené pro finální krmné směsi, krmné suroviny a doplňková krmiva, byl velmi nízký. Rovněž tak i výskyt nežádoucí kontaminace organickými a anorganickými kontaminanty v případě finálních krmných směsí byl velmi sporadický ve velmi nízkých hladinách.

9.2.2.2 Povaha rizika vyplývající z nedodržování Rizika vyplývající z neshod je možné považovat za malá vzhledem k jejich ojedinělému výskytu a přijatými opatřeními v chovech zvířat a s ohledem na další nakládání a použití živočišných produktů. 9.2.2.3 Základní příčina případů nedodržování Za hlavní příčiny neshod lze určit nedostatečnou samokontrolu výrobců a přepravců krmných směsí, nekázeň vzhledem k dodržování čistících programů a postupů na čištění dopravních cest výrobních technologií, nedostatky při výrobě jednotlivých druhů krmných směsí jdoucích po sobě a určených pro různé druhy a kategorie zvířat (nedodržení technologického postupu výroby), selhání lidského faktoru při výrobě krmných směsí, jejich přepravě, a manipulaci v zemědělských podnicích, nekázeň v chovech zvířat při zkrmování krmných směsí v průběhu výkrmu s ohledem na druh a kategorii zvířete.

9.4 Opatření k zajištění účinnosti Byla provedena řada opakovaných a cílených vyšetření a v příslušných chovech byla nařízena opatření k nápravě stavu, především důkladné vyčištění krmných zásobníků a krmných cest. 141

Chovatelé byli upozorněni na možnou kontaminaci krmných cest, nezbytnost dodržování ochranných lhůt při používání krmiv s kokcidiostatiky a důslednost při dodržování krmných postupů.

9.5 Prohlášení o celkové výkonnosti Strategickým cílem SVS v oblasti úředních kontrol krmiv je především: -

ve vztahu k činnostem, které jsou zabezpečovány orgány veterinárního dozoru maximálně využívat platnou legislativu k tomu, aby do oběhu byla uvolňována pouze zdravotně nezávadná krmiva, které nemají negativní vliv na zdraví zvířat. V případě uvedení zdravotně závadných krmiv do oběhu musí být neprodleně přijata adekvátní opatření k zajištění jejich stažení z oběhu.

Úřední kontroly krmiv byly prováděny s cílem zajistit maximální ochranu zdraví zvířat před negativními činiteli, kteří mohou být přenášeni prostřednictvím krmiv a zabránit tak jejich následnému postupu v potravním řetězci živočišnými produkty směrem ke člověku. Celkový počet úředních kontrol stanovených národním plánem pro oblast krmiv byl splněn obdobně jako u VŽP. Neopomenutelnou a velmi důležitou součástí úředního dozoru v oblasti krmiv je i spolupráce s dalšími orgány státního dozoru. Tato činnost probíhá v případě zjištění některých neshod u krmiv s ÚKZÚZ jak na centrální úrovni, tak i na úrovni regionální.

142

5 A) Systém kontrol TSE a VŽP SVS 9.1

Úřední kontroly TSE

SVS vykonává dozor nad TSE v souladu se zákonem č. 166/1999 Sb., formou dodržování stanoveného monitoringu odběru vzorků dle přílohy III nařízení EP a R (ES) č. 999/2001. Za rok 2011 bylo odebráno a vyšetřeno celkem 97 848 vzorků na BSE (tabulka 1) a 862 vzorků na TSE u ovcí a koz (tabulka 2). V průběhu roku 2011 došlo k posunu věkové hranice pro vyšetřování skotu na BSE. S platností od 1. 7. 2011 byla dosavadní věková hranice posunuta z 24, respektive 30 měsíců na 48, respektive 72 měsíců věku zvířat. Monitoringem TSE nebyl v roce 2011 zjištěn žádný pozitivní případ BSE a ani pozitivní případ klusavky u ovcí nebo koz. Tabulka 1: Monitoring odběru vzorků BSE u skotu (porovnání roku 2011 s rokem 2010)

Utracená zvířata Podezřelá zvířata Uhynulá zvířata Nutné porážky Přeřazená zvířata Normální porážky Celkem

Český skot 2010 0

Český skot 2011 0

Rozdíl

Dovoz skotu 2011 0

Rozdíl

Celkem za 2010

Celkem za 2011

Rozdíl

0

Dovoz skotu 2010 0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

23 441

17 072

- 6 369

84

68

- 16

23 525

17 140

-6 385

1 903

1 286

- 617

60

3

-3

1 909

1 289

-620

21

3

- 18

0

0

0

21

3

-18

119 536

78 537

-40 999

1 464

879

-585

121 000

79 416

-41 584

144 901

96 898

-48 003

1 554

950

-604

146 455

97 848

-48 607

Tabulka 2: Monitoring odběru vzorků TSE u ovcí a koz (porovnání roku 2011 s rokem 2010) Eradikace Uhynulá zvířata Zdravá zvířata Podezření na TSE Celkem

Počet Pozitivní Nevyřešené Počet Pozitivní Nevyřešené Počet Pozitivní Nevyřešené Počet Pozitivní Nevyřešené Počet Pozitivní Nevyřešené

Ovce 2010 0 0 0 725 0 0 1 0 0 0 0 0 726 0 0

Ovce 2011 0 0 0 744 0 0 0 0 0 0 0 0 744 0 0

Rozdíl

19 -1

18

143

Kozy 2010 0 0 0 150 0 0 0 0 0 0 0 0 150 0 0

Kozy 2011 0 0 0 118 0 0 0 0 0 0 0 0 118 0 0

Rozdíl

-32

-32

9.4 Opatření k zajištění účinnosti a) Opatření k zajištění dodržování ze strany provozovatelů a výrobců Odběr vzorků na TSE u skotu na jatkách a u skotu, ovcí a koz v asanačních podnicích provádějí výhradně úřední veterinární lékaři, tzn., že vybírají zvířata k testování podle věkové kategorie, sami vypisují žádanky o vyšetření a zajišťují odeslání vzorků do tří státních veterinárních ústavů - SVÚ Praha, SVÚ Olomouc nebo SVÚ Jihlava. Až do doby obdržení výsledků laboratorního vyšetření „rychlým testem“ je veškeré maso zvířat určených k vyšetření na TSE na jatkách pozastaveno a uskladněno pod úředním veterinárním dozorem. b) Opatření přijatá k zajištění účinného provádění úředních kontrol K zajištění účinného provádění úředních kontrol je vytvořen systém dozoru a úřední kontroly jsou založeny na zpětném porovnávání údajů o vyšetření jednotlivých zvířat s údaji hlášenými chovateli do ústřední evidence. Nedostatky v rámci systému kontrol TSE jsou řešeny v rámci komplexního veterinárně hygienického dozoru na jatkách, prosektorem (úředním veterinárním lékařem) v asanačních podnicích. U chovatelů v rámci kontrol zaměřených na dodržování pravidel biologické bezpečnosti chovu zvířat ve vztahu k nákazám je prováděná kontrola evidence a označování zvířat. SVS v této oblasti spolupracuje s ČPI, která taktéž provádí kontroly evidence a označování zvířat u chovatelů. Při zajištění monitoringu TSE byly zjištěny zejména nedostatky v evidenci a v označování zvířat (hlášení úhynů, přesunů). 9.5

Prohlášení o celkové výkonnosti

Strategickým cílem SVS a státního veterinárního dozoru, v rámci systému úředních kontrol TSE je, aby při zpracování jatečných zvířat se nedostalo do oběhu maso, které musí být vyšetřeno na TSE, před samotným vyšetřením. Rozsah monitoringu se neprovádí na národní úrovni, ale musí být plně zajištěn v souladu s požadavky přílohy III. nařízení EP a R (ES) č. 999/2001 o stanovení pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií, kde jsou přesně stanoveny věkové kategorie zvířat, které musí být vyšetřeny. Stát hradí veškeré náklady spojené s laboratorním vyšetřením v případě uhynulých nebo utracených zvířat. V případě vyšetření jatečných zvířat je část nákladů na vyšetření (asi 70%) hrazena provozovatelem jatek jako součást veterinární prohlídky zvířat na jatkách. V případě zjištění pozitivních zvířat jsou přijata eradikační opatření v souladu s výše uvedenou legislativou.

144

ÚKZÚZ 9.1

Úřední kontroly

ÚKZÚZ vykonává dozor nad TSE na úseku kontroly dodržování zákazu zkrmování některých surovin hospodářskými zvířaty, zejména přežvýkavci. 9.2

Celkové dodržování požadavků ze strany provozovatelů a výrobků

Kontrola je zaměřená na možnou kontaminaci krmiv zpracovanými živočišnými bílkovinami (PAP). U rybí moučky byla zjišťována kontaminace tkáněmi suchozemských živočichů. V rámci cílené kontroly bylo odebráno celkem 235 krmných směsí a surovin. Přítomnost nepovolených zpracovaných živočišných bílkovin nebyla v žádném vzorku zjištěna.

Vedle cíleně odebraných vzorků byly živočišné bílkoviny kontrolovány ještě v 15 vzorcích krmiv odebraných inspektory při úředních kontrolách. V jednom vzorku krmné suroviny sušená plná krev drůbeží-vepřová byly nalezeny komponenty suchozemských živočichů. 9.4

Opatření k zajištění účinnosti

S výrobcem krmné směsi bylo zahájeno správní řízení, které však bylo v rámci auteremedury pozastaveno. Příslušný orgán neměl možnost zpracovat uloženou rizikovou analýzu porušení příslušného nařízení, protože v rámci EU není autorizována žádná metoda kvantifikace kontaminace krmiv komponenty suchozemských živočichů.

145

5 B) Systém kontrol VŽP SVS 9.1

Úřední kontroly VŽP

Provozy zpracovávající vedlejší živočišné produkty V roce 2011 byl naplánován v podnicích, které zpracovávají vedlejší živočišné produkty minimální počet úředních kontrol ve výši 923. S ohledem na tento počet stanovený víceletým národním plánem kontrol bylo ve skutečnosti provedeno 975 akcí. V průběhu výše uvedeného počtu kontrol byla zjištěna závada v 6 případech. Mimo tyto akce plánované v rámci víceletého národního plánu kontrol byly provedeny i akce neplánované. Inspektory KVS jich bylo provedeno 893. U 8 kontrolních akcí byly zjištěny závady. Na základě výše uvedeného lze konstatovat, že cíle stanovené Víceletým národním plánem kontrol byly s ohledem na plánované kontroly jednotlivých typů podniků dosaženy. V roce 2011 nebyly mimo kontroly určené víceletým národním plánem a provedenými dalšími neplánovanými kontrolami stanoveny žádné další mimořádné centrálně vyhlášené kontrolní akce se zaměřením na konkrétní, předem určené okruhy problémů. S ohledem na provádění namátkových kontrol sledování pohybu vedlejších živočišných produktů mezi místem původu a dalším místem zpracování byl pro jednotlivé kraje stanoven plán minimální četnosti křížových kontrol pohybu VŽP. Inspektoři KVS v těchto případech provádějí administrativní kontrolu obchodních dokladů, vedení evidence a provádění bezpečné přepravy mezi místem jejich vzniku a schváleným místem dalšího zpracování nebo likvidace. Při kontrolách průběžně prováděných v tomto roce byly inspektory KVS zjišťovány některé závady shodné pro všechny typy schválených podniků. Tyto závady se v případě kontrol ve vztahu k víceletému národnímu plánu kontrol týkaly především technického stavu výrobních prostor a zařízení, nedostatků v provozním řádu, HACCP dodržování provozní hygieny a sanitace, nevhodného skladování vedlejších živočišných produktů před jejich zpracováním porušení požadavků na přepravu VŽP. V případě neplánovaných akcí byly zjištěny závady při fyzickém nakládání s VŽP porušení HACCP, při manipulaci a svozu, požadavcích na označení a balení finálních výrobků a rovněž nevhodného skladování vedlejších živočišných produktů před jejich zpracováním ve schválených podnicích. Obecně lze konstatovat, že nedodržení nebo odchýlení se od stanovených požadavků bylo s ohledem na počet kontrolovaných subjektů, četnost kontrol s ohledem na víceletý plán a provedené neplánované kontroly, zjištěno ve velmi malé míře. Závady nevykazovaly známky systematického nedodržování, nebo úmyslného porušování požadavků. Měly s ohledem na možná rizika spíše nevýznamný charakter. Nedošlo ke vzniku takových rizik, která by měla za následek ohrožení zdraví lidí nebo zvířat. Tak jako v předchozích letech lze konstatovat, že při provádění kontrol nebylo prokazatelně zjištěno, že by ze strany provozovatelů docházelo k nedodržování požadavků stanovených platnou legislativou nebo se kladeným požadavkům cíleně vyhýbat. Jednalo se spíše o nižší povědomí a znalost požadavků platných předpisů, nedostatečnou pečlivost a odpovědnost osob, které zajišťovaly přepravu vedlejších živočišných produktů, jejich příjem a skladování, 146

nebo příslušných pracovníků v případě zabezpečování administrativních úkonů při vedení evidence a dokumentace.

9.2. Celkové dodržování požadavků ze strany provozovatelů 9.2.1 Četnost a druh nedodržení požadavků Při kontrolách průběžně prováděných v roce 2011 byly inspektory KVS zjišťovány některé závady shodné pro všechny typy schválených podniků. Tyto závady se v případě kontrol ve vztahu k víceletému národnímu plánu kontrol týkaly především technického stavu výrobních prostor a zařízení, dodržování provozní hygieny a sanitace, nevhodného skladování vedlejších živočišných produktů před jejich zpracováním. V případě neplánovaných akcí byly zjištěny závady při fyzickém nakládání s VŽP - při manipulaci a svozu – nezakryté nádoby s VŽP, ojediněle byly zjištěny nedostatky v nesprávném uvedení údajů do průvodních dokladů, požadavcích na označení přepravních prostředků a rovněž nevhodného skladování vedlejších živočišných produktů před jejich zpracováním ve schválených podnicích. 9.2.2 Analýza nedodržení Obecně lze konstatovat, že nedodržení nebo odchýlení se od stanovených požadavků bylo s ohledem na počet kontrolovaných subjektů, četnost kontrol s ohledem na víceletý plán a provedené neplánované kontroly zjištěno ve velmi malé míře. Závady nevykazovaly známky systematického nedodržování, nebo úmyslného porušování požadavků. Měly s ohledem na možná rizika spíše nevýznamný charakter. Nedošlo ke vzniku takových rizik, která by měla za následek ohrožení zdraví lidí nebo zvířat. Tak jako v předchozích letech lze konstatovat, že při provádění kontrol nebylo prokazatelně zjištěno, že by ze strany provozovatelů docházelo k nedodržování požadavků stanovených platnou legislativou nebo se kladeným požadavkům cíleně vyhýbat. Jednalo se spíše o nižší povědomí a znalost požadavků platných předpisů, nedostatečnou pečlivost a odpovědnost osob, které zajišťovaly přepravu vedlejších živočišných produktů, jejich příjem a skladování, nebo příslušných pracovníků v případě zabezpečování administrativních úkonů při vedení evidence a dokumentace. 9.4 Opatření k zajištění účinnosti Úřední kontroly jsou inspektory prováděny se zaměřením na soulad dodržování podmínek, za kterých byly příslušné podniky schváleny v návaznosti na příslušné předpisy. Dochází k porovnání schválených podmínek s aktuálním stavem při kontrole. V případě neshod jsou přijímána opatření k nápravě – inspektorem na místě, nebo příslušným úřadem po předání podnětu inspektorem k zahájení administrativního postupu pro sjednání nápravy. Aplikace nařízení EP a R (ES) č. 882/2004 umožňuje zajistit účinné provádění úředních kontrol. Pro zajištění jednotného provádění kontrol jsou ze strany centrálního úřadu zajišťovány pro inspektory porady a školení a dále vydávány metodické návody nebo doporučení.

147

9.5 Prohlášení o celkové výkonnosti Strategickým cílem SVS v oblasti vedlejších živočišných produktů je především: - zabezpečení soustavného plnění podmínek a dodržování požadavků nakládání s vedlejšími živočišnými produkty a získanými produkty při jejich shromažďování, přepravě, skladování, zpracovávání, dalším využívání nebo neškodném odstranění jak u původců VŽP, tak i dalších subjektů schválených v souladu s platnou legislativou, - schválení a registrace všech subjektů v návaznosti na platnou legislativu vztahující se k nakládání s VŽP při zohlednění jejich specifických činností, - dodržování minimálních požadavků a četnosti kontrol u schválených subjektů pro nakládání s VŽP včetně výroby krmných surovin a některých krmiv pro zvířata. Přímo použitelné předpisy ES ukládají provádět ve stanovaných intervalech úřední kontroly přiměřené okolnostem v zařízeních schválených v souladu s příslušnými předpisy. Dochází tak k ověřování, zda jsou plněny požadavky stanovené pro danou činnost subjektu. Četnost kontrol by měla být stanovena s ohledem na velikost zařízení, druhu zpracovávaných materiálů a povahy následných produktů při celkovém zhodnocení rizika v návaznosti na kritické kontrolní body v průběhu zpracování. Úřední kontroly jsou prováděny v souladu s postupy stanovenými příslušnými platnými evropskými, případně národními předpisy. Vzhledem k tomu, že národní plán stanovuje provést v průběhu roku kontroly u všech schválených subjektů, které nakládají s VŽP a zpracovanými produkty, je možné u každého z nich sledovat úroveň zařízení jako takového a rovněž i celkovou situaci a činnost při vlastním nakládání s nimi. Úřední inspektoři, kteří provádí kontrolní činnost, mají k dispozici archivované údaje z minulých kontrol a je tedy možné průběžně sledovat vývoj a úroveň dodržování stanovených požadavků na schválený druh činnosti subjektu. Takto prováděná kontrolní činnost efektivně dokumentuje neshody, tím usnadňuje jejich rozbor a hodnocení a následně rozhodování jak dosáhnout jejich odstranění. Jedním ze základních principů kontrolní činnosti není pouze rozhodování o odstranění neshod. Neoddělitelnou součástí kontrolní činnosti je zejména předcházení jejich vzniku při nakládání s VŽP a zpracovanými produkty. Jedná se především o specificky zaměřenou konzultační a osvětovou činnost určenou vedení zpracovatelských subjektů při vyjasňování některých požadavků platné legislativy. Průběžně prováděnou činností na regionální úrovni zabezpečovanou příslušnými KVS je vedení a aktualizace seznamů schválených subjektů k nakládání s VŽP a zpracovanými produkty. Celkový počet úředních kontrol stanovených národním plánem byl splněn.

148

6 A) Systém kontrol výroby medikovaných krmiv, distribuce a používání veterinárních léčiv ÚSKVBL 9.1

Úřední kontroly

Úřední kontroly prováděné ÚSKVBL v roce 2011 byly stejně jako v předchozích čtyřech letech zaměřeny tak, aby zajistily plnění cílů stanovených v příslušných plánech úředních kontrol. Kontroly zaměřené na identifikaci případů ilegálního či nedovoleného ošetření zvířat byly plánovány na základě dat získaných o distribuci veterinárních léčivých přípravků (VLP) s indikačním omezením. Kontroly prováděné u veterinářů i chovatelů byly zaměřeny také na kontrolu správného používání léčiv, dodržování ochranných lhůt, vedení záznamů a identitu dokumentace chovatele a ošetřujícího veterinárního lékaře.. V oblasti dozoru nad výrobou medikovaných krmiv byly kontroly zaměřeny na celkové dodržování všech požadavků stanovených pro výrobu a používání medikovaných krmiv (MK). Část inspekčních kapacit ÚSKVBL byla vyčleněna na kontroly finální části řetězce distribuce a výdeje/prodeje veterinárních léčiv (lékárny, distributoři, prodejny chovatelských potřeb, aukce a výstavy), tyto kontroly byly cíleny tak, aby zjišťovaly nelegální distribuci, prodej nebo výdej léčiv. Pro kontroly oblasti dozoru nad trhem bylo v roce 2011 stanoveno 7 podrobnějších cílů:  kontrola používání veterinárních léčivých přípravků, které nejsou určeny pro potravinová zvířata u veterinárních lékařů a prodej těchto přípravků v lékárnách,  kontrola dokumentace o používání, výdeji a předepisování VLP u chovatele a veterinárního lékaře  kontrola výdeje veterinárních léčivých přípravků v lékárnách (vazba na recept, narušování celistvosti balení),  kontrola prodeje veterinárních léčivých přípravků v obchodní síti, na výstavách a aukcích,  kontrola prodeje vyhrazených veterinárních léčivých přípravků v obchodní síti,  společné kontroly KVS a ÚSKVBL, ale i jednotlivé kontroly ÚSKVBL u chovatele a ošetřujícího veterinárního lékaře byly zaměřeny na: - dokumentaci o používání, výdeji a předepisování VLP a jejich skladování, - identitu dokumentace chovatele a ošetřujícího veterinárního lékaře. Na správnou indikaci a použití VLP, - skladovací podmínky a způsob aplikace u VLP vydaných ošetřujícím veterinárním lékařem chovateli k dalšímu ošetření. Tyto cíle byly v roce 2011 dodrženy. Celkem bylo provedeno 352 kontrol, což představuje navýšení oproti období 2007-2010 (2007: 299 kontrol, 2008: 279 kontrol, 2009: 311 kontrol, 2010: 297 kontrol). V rámci roku 2011 byla nadále prohlubována spolupráce s dalšími orgány státní správy (SVS, KVS, ÚKZÚZ) formou výměny informací, společných jednání či kontrol (např. spolupráce s ÚKZÚZ při kontrole následné kontaminace krmné směsi po výrobě medikovaného krmiva včetně odběrů a rozborů vzorků krmiv, kontroly s KVS zaměřeny na dokumentaci o používání, výdeji, předepisování VLP se zaměřením na indikační omezení a jejich 149

skladování). Plánované kontroly, neplánované kontroly a mimořádné kontroly Z údajů uvedených v tabulce č. 1 vyplývá, že ve srovnání s původním plánem úředních kontrol (336 kontrol) došlo k nárůstu počtu provedených kontrol a to o 5%, tj. na 352 kontrol. Nárůst se týkal především oblasti kontrol u chovatelů/veterinárních lékařů (kontroly také ve spolupráci s KVS) a oblasti kontrol prodeje VLP v obchodní síti včetně vyhrazených VLP.. V oblasti výroby a uvádění do oběhu medikovaných krmiv došlo v porovnání s rokem 2010 k poklesu celkového počtu provedených kontrol. Nejvýraznější pokles (o 35%) byl v oblasti periodických systémových inspekcí, které nebyly provedeny především z důvodu zrušení výrobců medikovaných krmiv. Stejně jako v roce 2010 nebyla podána žádost o povolení nové výroby – farmářský výrobce. V oblasti dozoru nad trhem byl překročen celkový plán kontrol o 11% a to i přesto, že došlo k poklesu kontrol v lékárnách (o 48%). Tento nárůst souvisel především s navýšením kontrol u chovatelů/veterinárních lékařů (o 17%) a v oblasti kontrol prodeje VLP v obchodní síti včetně vyhrazených VLP (o 31%) . V průběhu roku 2011 bylo řešeno 9 podnětů zaslaných fyzickými nebo právnickými osobami především v oblasti lékáren a prodejen chovatelských potřeb a poskytování veterinární péče a dovozu léčiv z třetích zemí (počty kontrol zahrnuty v tabulce č. 1). Mimořádné inspekce byly provedeny v případě pozitivních nálezů zakázaných látek ve vzorcích živočišných tkání nebo produktů a v případě výskytu závažných nežádoucích účinků (3 případy). Tyto kontroly byly prováděny ve spolupráci s příslušnými krajskými veterinárními správami.

Tabulka č. 1: Přehled plánovaných a provedených inspekcí ÚSKVBL v letech 2007 2011 Rok 2007 Druh inspekce

Plán Provedeno

Rok 2008

Rok 2009

Rok 2

Plnění Plnění Plnění Plán Provedeno Plán Provedeno Plán Provede plánu plánu plánu

VÝROBA VLP – MEDIKOVANÁ KRMIVA Periodická systémová

39

33

87%

37

38

103%

38

32

84%

47

40

Změna s inspekcí

4

5

125%

4

7

175%

5

7

140%

6

6

Nová povolení k výrobě MK

3

6

200%

2

2

100%

13

2

15%

8

0

-

2

-

2

1

50%

-

-

Následná inspekce Kontrolní

10

12

120%

10

6

60%

6

2

33%

6

3

CELKEM

56

56

100%

53

55

104%

64

44

69%

67

49

100%

15

26

173%

10

12

120%

16

19

OBLAST DOZORU NAD TRHEM Kontroly u distributorů

15

15

150

Kontroly v lékárnách Kontroly u vet.lékařů / chovatelů Kontroly v obchodní síti Kontroly distribuce u výrobců VLP Kontroly prodejců vyhrazených léčiv CELKEM CELKEM

9.2

50

102

204%

30

28

93%

40

34

85%

40

36

60

73

122%

60

60

100%

67

81

121%

72

65

20

51

255% 100

105

105%

99

120

121%

60

74

5

2

40%

5

5

100%

10

10

100%

4

4

-

-

-

-

-

-

10

10

100%

50

50

150

243

162% 210

224

107% 236

267

113% 242

248

206

299

145% 263

279

106% 300

311

104% 309

297

Celkové dodržování požadavků ze strany provozovatelů a výrobků

9.2.1 Četnost a druh nedodržení požadavků Popis použitého systému třídění nedodržování Kompetence ÚSKVBL jsou definovány především zákonem č. 378/2007 Sb., o léčivech a dále jsou uvedeny v zákoně č. 166/1999 Sb., o veterinární péči. Kontroly jsou dále cíleny na jednotlivé typy provozovatelů (výrobce léčiv, držitel rozhodnutí o registraci, distributor, výrobce medikovaných krmiv, lékárna, veterinární lékař/veterinární technik, chovatel, prodejna chovatelských potřeb, prodejce vyhrazených VLP), jejichž povinnosti jsou stanoveny především v zákoně o léčivech. Rozdělení zjištěných případů nedodržování podle použitého systému třídění V roce 2011 bylo na základě provedených kontrol v oblasti kontroly trhu a výroby medikovaných krmiv zahájeno 23 správních řízení. Přehled porušení za rok 2007 - 2011 včetně příslušných legislativních ustanovení je uveden v tabulce č. 2. Tabulka 2: Přehled porušení a příslušná legislativní ustanovení za rok 2007 - 2011 (správní řízení) Oblast činnosti

Zákon o léčivech – ustanovení

Počet porušení leg. ustanovení

Distribuce

§ 77 odst. 1 písm. c) – distribuce neoprávněným odběratelům § 77 odst. 1 písm. g) – uvedení na trh v rozporu s registrací § 75 odst. 3 – neoprávněný distributor § 45 odst. 1 a 2 – paralelní dovoz § 62 odst. 1 – nepovolený dovoz VLP ze třetí země § 75 odst. 1 – distribuce neregistrovaných VLP § 37 – uvedení na trh VLP s nedostatky na obalu a v příbalové informaci

151

2007 1

2008 1

2009 0

2010 1

2011 1

2

1

0

0

0

1

1

0

2

2

0 0

2 0

1 0

0 0

1 1

1

2

0

2

0

0

0

0

0

1

§ 23 odst. 2 – uvádění do oběhu VLP s prošlou dobou použitelnosti Lékárnictví § 82 odst. 1 – výdej LP na předpis bez předpisu § 82 odst. 2 nebo odst. 6 – výdej LP neoprávněnými osobami § 84 odst. 2 – nezákonný zásilkový výdej LP § 85 odst. 1 – zásilkový výdej neregistrovaného LP § 82 odst. 3 písm. c) – narušování originálního balení Výroba MK § 73 odst. 1 – výroba MK v rozporu s požadavky v povolení k výrobě MK § 73 odst. 7 písm. d) – použití medikovaného premixu v rozporu s rozhodnutím o registraci Výroba LP § 64 písm. b) – výroba LP v rozporu s rozhodnutím o registraci § 64 písm. h) – nepodání žádosti o změna povolení k výrobě VLP § 64 písm. j) – nedodržení pravidel SVP § 77 odst. 1 písm. c) – distribuce neoprávněným odběratelům Registrace VLP § 33 odst. 3 písm. a) – vlastnosti VLP neodpovídají registrační dokumentaci § 35 odst. 1 – nepodání žádosti o změnu registrace § 13 odst. 2 písm. e) – stažení VLP z oběhu v případě ohrožení života nebo zdraví § 16 odst. 2 písm. a) bod. 1 – pozastavení registrace VLP § 8a odst. 2 písm. d) zákona o regulaci reklamy – klamavá reklama Prodej § 82 odst. 2) nebo 6 – chovatelských neoprávněný prodej VLP (včetně potřeb vyhrazených VLP) § 25 – uvádění neregistrovaných VLP na trh § 23 odst. 4 písm. f) – nákup vyhrazených VLP od neoprávněného dodavatele § 75 odst. 3 – neoprávněná distribuce

152

0

0

0

0

1

1

3

7

3

1

0

0

0

3

0

0

0

0

3

0

0

1

0

0

0

6

2

2

0

1

3

1

0

0

0

0

0

1

2

0

2

0

0

1

0

0

0

0

1

0

0

0

1

0

0

0

0

0

0

1

-

-

-

4

2

-

-

-

1

0

-

-

-

1

1

-

-

-

0

1

-

-

-

1

1

5

7

5

2

0

0

0

0

1

0

0

0

0

0

1

0

0

0

0

2

Veterinární lékařství

Chovatel

§ 9 – nedodržení zákona při používání léčiv

0

1

2

1

3

§ 7 odst. 1 písm. b) – nedodržení pokynů k zacházení s LP dle SPC § 23 odst. 4 písm. a) – prodej vyhrazených VLP osobou bez odborné způsobilosti § 74 odst. 1 a 2 – vystavení předpisu na MK v rozporu s požadavky § 75 odst. 3 – neoprávněná distribuce VLP § 82 odst. 1 – výdej LP na předpis bez předpisu § 82 odst. 2 – výdej LP neoprávněnými osobami § 77 odst. 1 písm. c) – distribuce neoprávněným osobám § 84 odst. 2 – nezákonný zásilkový výdej LP § 9 odst. 11 - použití LP při poskytování veterinární péče bez vedení záznamů § 9 odst. 12 – použití LP při poskytování veterinární péče neoprávněnou osobou

0

0

1

0

0

0

0

0

0

1

0

0

0

1

0

0

0

0

1

0

0

0

0

0

1

0

0

0

1

1

0

0

0

1

0

0

0

0

2

1

0

0

0

0

5

0

0

0

0

2

V oblasti distribuce byl v roce 2011 stejně jako v letech 2008 a 2009 zachycen paralelní dovoz veterinárního léčivého přípravku bez příslušného povolení. Na rozdíl od období let 2007 – 2010 byla v roce 2011 zjištěna následující porušení zákona o léčivech: nepovolený dovoz VLP ze třetí země, uvedení na trh VLP s nedostatky na obalu a v příbalové informaci, uvádění do oběhu VLP s prošlou dobou použitelnosti. Dále byla v roce 2011 zjištěna distribuce neoprávněným odběratelům (2 případy z toho 1 případ výrobce vyhrazených VLP) a neoprávněná distribuce (1 případ – prodejce chovatelských potřeb) V oblasti lékárenství byla v roce 2011 stejně jako v roce 2010 zjištěna následující novější porušení zákona o léčivech: nezákonný zásilkový výdej VLP (2011: 1 případ – veterinární lékař, 2010: 5 případů – 3 případy u obchodních společností a 2 případy u veterinárních lékařů) a výdej VLP neoprávněnými osobami (2011:1 případ – veterinární lékař, 2010: 4 případy). Ale jak z údajů vyplývá, došlo oproti roku 2010 k poklesu počtu těchto zjištění a nezákonný zásilkový výdej VLP byl zjištěn pouze u jednoho typu subjektu - veterinární lékař.Oproti roku 2010 poklesl v roce 2011 počet zjištěných případů výdeje VLP na předpis bez předpisu (1 případ – provozovatel lékárny, 1 případ – veterinární lékař). Na rozdíl od roku 2010 byl v roce 2011, stejně jako v letech 2007-2009, zjištěn 1 případ narušování originálního balení VLP, což dokládá klesající tendenci u tohoto typu porušení zákona o léčivech (2007 - 6 případů, 2008 – 2 případy, 2009 – 2 případy, 2010 – 0 případů). V oblasti výroby medikovaných krmiv nebyla v roce 2011 stejně jako s letech 2009 a 2010 zjištěna výroba medikovaných krmiv v rozporu s podmínkami stanovenými v povolení 153

k výrobě, např. používání neschválené technologie, jako tomu bylo v roce 2008. Oproti roku 2010, kdy byly zjištěny 2 případy použití medikovaného premixu v rozporu s rozhodnutím o registraci, nebyl zjištěn v roce 2011, stejně jako v letech 2007 a 2008, žádný případ tohoto porušení.V roce 2011 nebylo zjištěno porušení zákona o léčivech veterinárním lékařem, který vystavil předpis v rozporu s podmínkami registrace medikovaného premixu (nedodržení dávkování med.premixu). Ve výrobě léčivých přípravků nebyla v průběhu roku 2011,na rozdíl od předchozích let, zjištěna následující porušení zákona o léčivech: výroba VLP v rozporu s rozhodnutím o registraci,nepodání žádosti o změnu povolení k výrobě VLP a nedodržení požadavků správné výrobní praxe. Nově ale byla v tomto roce u výrobce vyhrazených VLP zjištěna distribuce těchto VLP neoprávněnému odběrateli.U držitelů rozhodnutí o registraci VLP byly v roce 2011 zjištěny 2 případy, kdy došlo k porušení zákona o léčivech a to tím, že vlastnosti VLP neodpovídaly údajům a dokumentaci předložené v rámci registračního řízení a v rámci následných změn registrace. V jednom z těchto případů změn složení VLP nařídil ÚSKVBL stažení předmětného VLP (všechny velikosti balení a šarže) z oběhu a to z důvodu ohrožení života nebo zdraví zvířat a dále pozastavil registraci tohoto VLP. V roce 2011 bylo ,stejně jako v roce 2010, zjištěno porušení zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů).– Držitel rozhodnutí o registraci VLP, inzeroval tento VLP formou, která obsahovala údaje v rozporu se souhrnem údajů o přípravku, což mohlo vést k nesprávnému použití tohoto VLP. V prodejnách chovatelských potřeb nebyl v roce 2011 zjištěn u kontrolovaných subjektů případ neoprávněného prodeje VLP včetně vyhrazených VLP. Oproti předchozímu období se jedná o pokles počtu tohoto typu porušení, který dokládá klesající tendenci (2007 – 10%, 2008 – 7%, 2009 – 5%, 2010 – 2%, 2011 – 0%) a tím zlepšení situace v prodeji vyhrazených veterinárních léčivých přípravků. V roce 2011 se ale nově objevila následující porušení zákona o léčivech: nákup vyhrazených VLP od neoprávněného dodavatele (1 případ) a neoprávněná distribuce VLP (2 případy). V případě veterinárních lékařů bylo v roce 2011 zjištěno celkem 7 případů porušení zákona o léčivech. Stejně jako v předchozích letech byla zjištěna následující porušení: výdej VLP neoprávněnými osobami (1 případ) a nezákonný zásilkový výdej VLP (1 případ). Nově byly v roce 2011 zjištěny 3 případy nevedení záznamů o předepsání, výdeji nebo použití VLP při poskytování veterinární péče, 1 případ prodeje vyhrazených VLP osobou bez odborné způsobilosti a 1 případ výdeje VLP na předpis bez předpisu. U chovatelů byla v roce 2011 zjištěna následující porušení zákona o léčivech při poskytování veterinární péče: použití VLP bez vedení řádných záznamů (5 případů) a použití VLP neoprávněnou osobou (2 případy). 9.2.2

Analýza nedodržení požadavků

9.2.2.1 Výskyt případů nedodržení Četnost zjištěných porušení zákona o léčivech vykazuje oproti roku 2010 pokles t v oblasti lékárnictví (výdej VLP neoprávněnými osobami, nezákonný zásilkový výdej VLP), výroby MK (použití medikovaného premixu v rozporu s rozhodnutím o registraci), výroby VLP, prodeje chovatelských potřeb (neoprávněný prodej VLP včetně vyhrazených VLP) a v oblasti registrace VLP (vlastnosti VLP neodpovídají registrační dokumentaci). V této oblasti kontrol bylo v roce 2011 stejně jako v roce 2010 zjištěno jedno porušení zákona o regulaci reklamy, které mohlo vést až k nesprávnému použití VLP. 154

Naopak oproti roku 2010 bylo zjištěno více porušení ustanovení zákona o léčivech u chovatelů zvířat produkujících živočišné produkty určené k výživě člověka (použití VLP při poskytování veterinární péče bez vedení záznamů, použití VLP při poskytování veterinární péče neoprávněnou osobou). V oblasti distribuce a u veterinárních lékařů inspektoři ÚSKVBL zjistili stejný počet porušení zákona o léčivech jako v roce 2010. Nejčastější typy a důvody zjištěných porušení jsou uvedeny výše. Výsledky kontrol neukazují specifické časové nebo prostorové rozložení porušení zákona o léčivech. 9.2.2.2 Povaha rizika vyplývajícího z nedodržování požadavků Všechny zjištěné případy porušení zákona o léčivech mohou mít negativní dopad na bezpečné používání veterinárních léčiv. Jako nejrizikovější lze posoudit distribuci VLP neoprávněným odběratelům, distribuci a výdej léčivých přípravkůvázaných na veterinární předpis, bez tohoto předpisu, výdej VLP neoprávněnými osobami a používání VLP neoprávněnou osobou při poskytování veterinární péče. V těchto případech se léčivé přípravky dostávají do rukou osob, které nemají odpovídající vzdělání a zkušenosti a může dojít k závažným nežádoucím účinkům. 9.2.2.3 Základní příčiny nedodržení požadavků Pohnutky vedoucí provozovatele k porušování zákona o léčivech jsou především neznalost příslušných zákonných ustanovení a dále snaha získat výhodu na trhu a vyjít vstříc požadavkům zákazníků. Porušování zákona o léčivech nebylo spojeno s náklady na dodržování příslušných ustanovení ze strany provozovatelů ani s jejich nedostatečnou způsobilostí. 9.4

Opatření k zajištění účinnosti

9.4.1 Opatření k zajištění dodržování požadavků ze strany provozovatelů potravinářských a krmivářských podniků a ostatních příslušných výrobců a provozovatelů podniků ÚSKVBL má ze zákona o léčivech řadu pravomocí, jak zajistit bezpečné používání léčiv. Jedná se především o: Pozastavení používání léčiv Pozastavení uvádění léčiva do oběhu Stažení léčiva z trhu Odstranění léčiva Zajištění, odejmutí a zabrání léčiva Pozastavení platnost povolení k činnosti Zrušení povolení k činnosti V roce 2011 bylo zahájeno na základě úředních kontrol trhu s VLP a u výrobců medikovaných krmiv 23 SŘ a uloženy sankce v celkové výši 284.000,- Kč. Dále bylo uloženo v 1 případě stažení léčiva z trhu a pozastavení registrace tohoto VLP ÚSKVBL v současné době nevyužívá blokových pokut, všechny přestupky jsou řešeny správním řízením. Provozovatelé ve smyslu zákona o léčivech mají možnost se každoročně zúčastnit odborných seminářů/školení, které pořádá ÚSKVBL s cílem poskytnout aktuální informace z oblasti veterinárních léčiv. V roce 2011 ÚSKVBL uspořádal celkem 3 semináře. Jednalo se o následující semináře pro: distributory veterinárních léčiv, výrobce veterinárních léčiv a výrobce medikovaných krmiv.. 155

9.4.2 Opatření přijatá k zajištění účinného fungování útvarů provádějících úřední kontroly ÚSKVBL přijal k zajištění efektivního provádění úředních kontrol následující opatření: Změna kontrolních postupů V roce 2011 došlo k novelizaci zákona o léčivech (zákon č. 75/2011) v ustanoveních, která ale nesouvisí s kontrolními postupy pro oblast veterinárních léčiv. Dále byla novelizována vyhláška č. 344/2008, o používání, předepisování a výdeji léčivých přípravků při poskytování veterinární péče (vyhláška č. 143/2011). Na základě této novely byl aktualizován SO. Pro provádění inspekcí u chovatelů a veterinářůje totožný s postupy na úrovni KVS. Spolupráce s ostatními OSS V roce 2011byl na základě požadavku KVS výrazně navýšen počet společných kontrol u chovatelů zvířat produkujících živočišné produkty určené k výživě člověka (kontrola dokumentace o používání, výdeji a předepisování VLP, jejich skladování a způsob aplikace, atd.).Stejně jako v předchozích letech pokračuje spolupráce s ÚKZÚZ – kontrola následné kontaminace po výrobě medikovaných krmiv, odběry vzorků, laboratorní kontrola na ÚSKVBL, program společných inspekcí). Cílené kontroly V roce 2011 pokračovala spolupráce se SVS v oblasti šetření případů nevyhovujících nálezů reziduí veterinárních léčiv včetně zakázaných látek v živočišných tkáních nebo produktech a šetření případů nežádoucích účinků. Celkově bylo provedeno 5 společných kontrol. 9.5 Prohlášení o celkové výkonnosti Strategické cíle v Plánu kontrol Oblast dozoru nad trhem s veterinárními léčivými přípravky (ÚSKVBL) Cíl 1: Včasná identifikace případů ilegálního ošetření zvířat a nedovoleného ošetření zvířat. Cíl 2: Identifikace případů zanedbání povinností ve vztahu k používání léčivých přípravků při poskytování veterinární péče se zvláštním důrazem na správné používání léčiv, dodržování ochranných lhůt, identifikaci zvířat ve vztahu k podání léčiv a vedení záznamů o podávání léčiv. Cíl 3: Zabránění uvádění do oběhu živočišných produktů pocházejících od zvířat ošetřených ilegálním či nedovoleným způsobem. Na základě výsledků úředních kontrol provedených v roce 2011 lze konstatovat, že byly naplněny klíčové cíle stanovené v příslušných plánech. Výsledky inspekcí dokládají dodržování požadavků v oblasti zacházení s léčivými přípravky při poskytování veterinární péče, byla zjištěna pouze ojedinělá porušení zákona o léčivech. Výsledky úředních kontrol za rok 2011 v oblasti výroby medikovaných krmiv dokládají její dlouhodobě vysokou úroveň. V roce 2011, stejně jako v roce 2010, byly inspekce zaměřeny také na sledování správného používání antimikrobních látek u chovatelů a veterinárních lékařů, aby byla omezena rizika vzniku rezistencí mikroorganismů nesprávným používáním, dále na oblast používání léčivých přípravků s indikačním omezením. Byl vytvořen účinný systém pro plánování a provádění inspekcí v oblasti vyhrazených léčiv, od jejich uvedení na trh po prodejce vyhrazených léčiv, který vedl k eliminaci neregistrovaných léčiv z trhu a splnění podmínek pro distribuci těchto léčiv. 156

6 B) Systém kontrol reziduí veterinárních léčiv SVS 9.1

Úřední kontroly

Systém monitoringu reziduí a kontaminantů (cizorodých látek) Státní veterinární správa ČR (SVS) sestavuje každoročně „Plán pravidelného sledování (monitorování) reziduí a látek kontaminujících (cizorodých látek) v potravinovém řetězci“ na základě § 48 odst. 1 písm. a) zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů. Plán je sestaven podle zásad daných vyhláškou č. 291/2003 Sb., o zákazu podávání některých látek zvířatům, jejichž produkty jsou určeny k výživě lidí, a o sledování (monitoringu) přítomnosti nepovolených látek, reziduí a látek kontaminujících, pro něž by živočišné produkty mohly být škodlivé pro zdraví lidí, u zvířat a v jejich produktech, ve znění pozdějších předpisů (transpozice směrnice Rady 96/23/ES, ve znění pozdějších předpisů, směrnice Rady 96/22/ES, ve znění pozdějších předpisů, rozhodnutí Rady 98/179/ES, rozhodnutí Komise 97/747/ES). Plán monitoringu je spolu s výsledky za minulý rok předkládám Komisi vždy do 31. března, popis přijatých opatření k nevyhovujícím zjištěním (nevyhovující výsledky vyšetření) vždy do 31. května. Výsledky tvoří součást hodnotící zprávy o výskytu reziduí v potravinách živočišného původu v členských státech určené Evropskému parlamentu a Radě. Počty plánovaných odběrů vzorků jsou vypočítány z celkového počtu jednotlivých druhů porážených zvířat a z celkové produkce surovin a potravin živočišného původu za posledních 12 měsíců (podle přílohy IV směrnice Rady 96/23/ES). Skupiny veterinárních léčiv, pesticidních látek, chemických prvků, mykotoxinů, potravinářských barviv a polutantů životního prostředí ve vazbě na druhy analyzovaných vzorků, jsou dány přílohou č. I. a II. směrnice Rady 96/23/ES. Práce laboratoří státních veterinárních ústavů (SVÚ) v Praze, v Jihlavě a v Olomouci a Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv (ÚSKVBL), které participují na vyšetřování reziduí a látek kontaminujících v rámci národního plánu monitoringu, se řídí rozhodnutím Komise 2002/657/ES, kterým se provádí směrnice Rady 96/23/ES, pokud jde o provádění analytických metod a interpretace výsledků. Chemické laboratoře uvedených ústavů jsou současně národními referenčními laboratořemi (NRL) pro konkrétní skupiny chemických látek a chemických prvků, jejichž rezidua a koncentrace se zjišťují v rámci národního monitoringu (ustanovení NRL dle článku 14 směrnice Rady 96/23/ES). Krajské veterinární správy (KVS) mají povinnost podle § 49 odst. 1 písm. b) zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, rozpracovat celostátní plán na svá jednotlivá pracoviště a zodpovídají za jeho splnění. Vyšetřování vzorků, odebíraných podle tohoto plánu, je součástí státní kontroly zdravotní nezávadnosti krmiv a potravin živočišného původu v rámci kontroly dodržování požadavků všeobecného potravinového práva (nařízení EP a R (ES) č. 178/2002). Výsledky tedy slouží především orgánům státního veterinárního dozoru. Veřejnosti jsou každoročně souhrnně prezentovány formou informačního bulletinu na oficiálních webových stránkách SVS a průběžně formou tiskových zpráv. Výsledky jsou dále předkládány Ministerstvu zemědělství jako podklad pro vydávání roční Zprávy o výsledcích sledování a vyhodnocování 157

cizorodých látek v potravinových řetězcích. Vybrané výsledky využívá pro svá hodnocení Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo zdravotnictví a Státní ústav pro jadernou bezpečnost. Pro případy dovozu komodit ze třetích zemí se postupuje podle „Plánu kontroly reziduí a kontaminantů v dovážených komoditách ze třetích zemí na PVS letiště Praha – Ruzyně“. Pokud kontroly potravin a krmiv u dováženého zboží ze třetích zemí prokážou přítomnost nepovolených látek či přípravků, nebo jsou-li překročeny mezní limity, uplatňují se ustanovení článku 19 až 22 nařízení EP a R (ES) č. 882/2004. Šetření v případech nevyhovujících nálezů reziduí veterinárních léčivých přípravků a biologicky aktivních látek Státní veterinární správa v případech nadlimitních/nevyhovujících nálezů a případů podezření na nedovolené ošetření či prokázaného nedovoleného ošetření postupuje v souladu s ustanovením veterinárního zákona a vyhlášky č. 291/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů a zejména: koordinuje spolupráci mezi KVS a SVÚ a ÚSKVBL, rozhoduje o poskytování informací o případu, informuje (v určených případech) orgány Evropských společenství. KVS v případech nadlimitních/nevyhovujících nálezů a případů podezření na nedovolené ošetření či prokázaného nedovoleného ošetření: provádí kontroly a opatření zaměřené na shromáždění důkazů prokazujících důvody a původce nadlimitního nálezu či nedovoleného ošetření, včetně případného odběru vzorků od zvířat, vzorků živočišných produktů a vzorků krmiv, napájecí vody či vody, v níž byli chováni živočichové vodního hospodářství, provádí kontroly a opatření zaměřené na shromáždění důkazů prokazujících další nadlimitní nález/nálezy či (další) nedovolené ošetření, včetně odběru vzorků od zvířat, vzorků živočišných produktů a vzorků krmiv, napájecí vody či vody, v níž byli chováni živočichové vodního hospodářství, provádí další opatření směřující k ochraně veřejného zdraví (identifikace zvířat, zákaz přemísťování zvířat apod.), zahajuje správní řízení v případech potvrzení nadlimitních/nevyhovujících nálezů, informuje SVS o veškerých významných zjištěních. Za tímto účelem KVS provádí: kontroly u chovatele, včetně kontroly příslušné dokumentace, tj. i. kontroly v hospodářstvích původu nebo odeslání, včetně kontroly zvířat či živočišných produktů, ii. kontroly v hospodářstvích, v nichž byla zvířata chována, včetně hospodářství administrativně spojených, kontroly u zpracovatelů surovin a potravin živočišného původu, kontroly výroby krmiv.

158

ÚSKVBL v případech nadlimitních/nevyhovujících nálezů a případů podezření na nedovolené ošetření či prokázaného nedovoleného ošetření: 

provádí kontroly a opatření zaměřené na shromáždění důkazů prokazujících další nadlimitní nález/nálezy či (další) nedovolené ošetření, včetně případného odběru vzorků léčivých přípravků, vzorků krmiv či medikovaných krmiv, napájecí vody a dalších souvisejících materiálů,



provádí další opatření směřující k ochraně veřejného zdraví v oblasti uvádění do oběhu, používání či registrace veterinárních léčivých přípravků,



informuje ÚVS SVS a KVS o veškerých významných zjištěních.

Za tímto účelem ÚSKVBL provádí: 

kontroly u veterinárních lékařů,



kontroly u výrobců veterinárních léčivých přípravků a distributorů veterinárních léčiv,



kontroly u výrobců medikovaných krmiv.



kontroly u lékáren a ostatních provozovatelů (dle zákona o léčivech),



kontroly u držitelů rozhodnutí o registraci,



kontroly u chovatele, včetně kontroly příslušné dokumentace, tj. i.

kontroly v hospodářstvích původu nebo odeslání, včetně kontroly zvířat či živočišných produktů,

ii.

kontroly v hospodářstvích, v nichž byla hospodářství administrativně spojených.

zvířata

chována,

včetně

V případě držení, používání nebo výroby nepovolených látek nebo přípravků anebo látek uvedených ve skupinách A, B1 a B2 přílohy č. 1 k vyhlášce č. 291/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů osobami, které k tomu nejsou oprávněny, oznámí KVS nebo ÚSKVBL toto zjištění příslušným orgánům. Takovými orgány jsou zpravidla:

9.2



Policie ČR,



orgány celní správy,



ÚKZÚZ

Celkové dodržování u provozovatelů

Chovatelé a osoby, které vyrábějí a zpracovávají živočišné produkty, se podílí na kontrole přítomnosti reziduí a kontaminantů tím, že poskytují součinnost orgánům veterinární správy k plnění plánu monitoringu. Chovatelé mají zakázáno podávat zvířatům nepovolené veterinární léčivé přípravky a dále povinnost dodržovat ochranné lhůty při podávání povolených látek nařízené veterinárním lékařem.

159

9.2.1 Četnost a druh nedodržení požadavků V roce 2011 bylo celkem vyšetřeno v rámci plánovaných vyšetření 8203 vzorků na cizorodé látky, z toho 5769 vzorků na rezidua veterinárních léčivých přípravků (VLP) u živých zvířat na farmě a zvířat poražených (krev, moč, sérum, tuk, sval, játra, ledviny), v živočišných produktech (vejce, med, syrové mléko) a některých potravinách. Do vyšetřování byly zahrnuty i kontroly přítomnosti doplňkových látek (kokcidiostatik) v krmivech pro finální fázi výkrmu hospodářských zvířat včetně stanovení jejich reziduí v živočišných tkáních a produktech. Graf č. 3) Počet vyšetřených vzorků na rezidua léčiv

Graf č. 4) Počet vzorků léčiv v jednotlivých kategoriích

160

9.2.2 Analýza nedodržení požadavků V oblasti krmiv a krmných surovin živočišného původu vzorky v naprosté většině splňovaly limity. Rezidua nepovolených látek a ostatních veterinárních léčivých přípravků nebyla prokázána. U kompletních krmiv, krmných směsí pro drůbež a králíky, byly prokázány celkem v 7 případech nevyhovující koncentrace doplňkových látek, antikokcidik monenzinu (2x), narazinu (2x), robenidinu (1x), salinomycinu (1x) a maduramicinu (1x). V některých případech se jednalo o důsledek „křížové kontaminace“ krmiva při jeho výrobě nebo jeho kontaminace na farmě. Jednotlivé případy byly řešeny ve spolupráci s ÚKZÚZ. Byla provedena řada opakovaných a cílených vyšetření a v příslušných chovech byla nařízena opatření k nápravě stavu, především důkladné vyčištění krmných zásobníků a krmných cest. Chovatelé byli upozorněni na možnou kontaminaci krmných cest, nezbytnost dodržování ochranných lhůt při používání krmiv s kokcidiostatiky a důslednost při dodržování krmných postupů. Ve zvířatech určených k produkci potravin a jejich produktech nebyla prokázána rezidua nepovolených hormonálních látek. U skupin surovin a výrobků jako je syrové kravské, ovčí a kozí mléko, konzumní mléko a mléčné výrobky včetně sýrů, výrobky kojenecké a dětské výživy s podílem živočišných bílkovin analyzované vzorky vyhověly stanoveným limitům pro sledované cizorodé látky včetně veterinárních léčiv. Výjimkou byl jeden směsný vzorek syrového ovčího mléka s obsahem reziduí cefoperazonu (cefalosporin III. generace), který není registrován pro ovce. Vzorky slepičích vajec a vaječných výrobků a vajec křepelek vyhověly maximálním limitům sledovaných reziduí a kontaminantů. Ve křepelčích vejcích však byla zjištěna stopová množství antikokcidik pod hodnotami maximálních limitů. V medu nebyla prokázána rezidua veterinárních léčiv. Vzorky masných výrobků a drůbežích masných výrobků včetně konzerv vyhověly v naprosté většině vyšetřovaným reziduím a kontaminantům. Rezidua nepovolených hormonálních látek u skotu, ovcí a koz, prasat, králíků, drůbeže a faremně chované zvěře nebyla prokázána. Závažnou výjimkou bylo zjištění reziduí, pro potravinová zvířata zakázaného antibiotika, chloramfenikolu ve svalovině brojlera a v moči skotu z jednoho chovu. Zde musela být přijata mimořádná veterinární opatření o provedení individuálních vyšetřování močí všech kusů podezřelého skotu, včetně likvidace mléka a celých těl pozitivních zvířat. Všechny vzorky vepřového masa s výjimkou jednoho vzorku s nadlimitním obsahem suma DDT vyhověly limitům pro chlorované pesticidy a PCB. V ledvinách prasat bylo prokázáno překročení limitu rtuti celkem u pěti vzorků z různých farem a u dalších 7 vzorků ledvin byly hodnoty na hranici maximálního limitu. Mimo zkoumání vlivu obsahu rtuti v krmivech a v minerálních krmných doplňcích, je teoreticky zvažována i možnost ovlivnění hladiny rtuti v ledvinách použitím některých druhů vakcín a biopreparátů, které obsahují antiseptickou konzervační látku Thimersal obsahující organickou formu rtuti (ethyrtuť), nebo vztah maximálního přípustného limitu rtuti v krmivech a v tkáních hospodářských zvířat, zvláště v ledvinách. Vzorky převážně kaprů a pstruhů, ale i jiných druhů ryb byly odebírány z chovných zařízení. Ve vzorcích svaloviny kaprů nebyly zjištěny nevyhovující koncentrace reziduí veterinárních léčiv. Rezidua malachitové zeleně (MG), respektive její leuko-formy (LMG) byla zjištěna u 14 vzorků pstruha duhového z různých lokalit, z čehož ve čtyřech případech se jednalo o koncentrace, které přesahovaly limit pro rozhodnutí o jejich poživatelnosti (2,0 µg/kg). Tato zjištění svědčí o výrazném zhoršení ve srovnání s minulým rokem, kdy jsme mohli konstatovat zlepšování stavu ve srovnání s předchozími lety. O příčinách nelze spekulovat, ale jednoznačně svědčí o nekázni chovatelů pstruhových ryb jak tuzemských, tak chovatelů v zahraničí odkud se dováží raná stádia pstruha. Závažné bylo zjištění reziduí leuko-formy krystalové violeti (nepovolené pro použití u chovných ryb) u dvou vzorků pstruhů ze zásilky dovezené ze Slovenské republiky s hodnotami nad 2,0 µg/kg. 161

Celkově lze hodnotit zdravotní nezávadnost surovin a potravin živočišného původu z pohledu obsahu cizorodých látek jako příznivou. Za podstatné zjištění však musíme považovat průkazy reziduí veterinárních léčiv (zvláště zakázaných) u prasat, skotu a chovaných ryb, zvláště pstruhů.

9.4.

Opatření k zajištění účinnosti

V roce 2011 nebyl shledán důvod pro vyhlášení mimořádné kontrolní akce z důvodu aktuálních závažných zjištění reziduí veterinárních léčivých přípravků. V případech, kdy jsou prokázána konfirmačními metodami rezidua veterinárních léčivých přípravků nebo rezidua pesticidů, ale i látek kontaminujících včetně tzv. těžkých kovů, radionuklidů a průmyslových polutantů v surovinách a potravinách živočišného původu a krmivech pro hospodářská zvířata, přijímá SVS příslušná opatření, která směřují k zamezení dalšího postupu škodlivé látky v potravním řetězci a tím k ochraně spotřebitele. Jedná se především o okamžité vydání předběžného opatření, v rámci něhož se pozastavuje pohyb zvířat na farmě, zákaz porážení hospodářských zvířat, pozastavení uvolnění zboží pro jeho distribuci včetně stažení příslušné partie s nevyhovujícím výsledkem z obchodní sítě. Tato opatření, včetně uložení pokut a jiných sankcí (konfiskace, likvidace produktu) vůči farmářům nebo provozovatelům potravinářských podniků, jsou uplatňována v rámci hygienického dozoru na základě prvotních výsledků monitoringu reziduí a kontaminantů na základě reprezentativního počtu vzorků vyšetřované partie. Výsledky těchto kontrol jsou uvedeny v tabulce č. 17 „Přehled správních řízení zahájených z podnětu KVS a dalších vybraných opatření KVS za ČR v roce 2009 a 20010 a 2011“ v kapitole 2) a 7) Systém kontrol potravin a hygieny potravin včetně potravin živočišného původu. Vroce 2011pokračovala spolupráce s SVS v oblasti šetření případů nálezů reziduí veterinárních léčiv včetnězakázaných látek v živočišných tkáních nebo produktech a šetření případů nežádoucích účinků. Celkově byly provedeny 3 společné kontroly.

9.5.

Prohlášení o celkové výkonnosti

SVS Strategickým cílem SVS v oblasti kontrol reziduí veterinárních léčiv je především: -

kontrola používání veterinárních léčivých přípravků; kontrola nad dodržováním zákazu používání zakázaných léčiv a léčivých přípravků u hospodářských zvířat uváděných na trh; kontrola omezení používání hormonálních přípravků v chovech hospodářských zvířat; kontrola vedení řádné evidence v případě použití léčiva a léčivých přípravků ze strany chovatele a soukromého veterinárního lékaře; kontrola dodržování ochranných lhůt v případě aplikace léčiv a léčivých přípravků; zajištění vzdělávání úředních veterinárních lékařů, soukromých veterinárních lékařů a chovatelů hospodářských zvířat.

Systém státního dozoru nad dodržováním požadavků příslušné legislativy Společenství a národní legislativy chovateli hospodářských zvířat a provozovateli potravinářských podniků formou monitorování přítomnosti reziduí a kontaminantů u živých hospodářských zvířat a v jejich produktech je velice účinný o čemž svědčí dosažení relativně nízkého procenta 162

nevyhovujících vzorků surovin, potravin a krmiv pro hospodářská zvířata (kontrola od stáje po potravinu). Je to výsledek soustavného tlaku na chovatele hospodářských zvířat a výrobce potravin na dodržování pravidel pro výrobu zdravotně nezávadných potravin. Rezidua nepovolených hormonálních látek u skotu, ovcí a koz, prasat, králíků, drůbeže a farmově chované zvěře stejně jako kontaminace surovin a potravin živočišného původu radioizotopy nebyla prokázána. Celkově lze hodnotit zdravotní nezávadnost surovin a potravin živočišného původu z pohledu obsahu reziduí veterinárních léčivých přípravků jako příznivou. Systém monitoringu je každoročně aktualizován na základě předchozích zjištění. Pružně reaguje na doporučení Komise, referenčních laboratoří Evropské unie, Evropského úřadu pro bezpečnost potravin v zaměření vyšetřování na nově zjištěné škodlivé látky z hlediska hodnocení rizika. Státní veterinární správa provedla v roce 2011 v rámci monitoringu cizorodých látek celkem 70 479 vyšetření, z toho 69 635 vyšetření plánovaných odběrů, dále 527 jako cílená vyšetření suspektních vzorků a 317 vyšetření u vzorků dovážených komodit. V hodnoceném roce bylo celkové zastoupení nevyhovujících nálezů 0,26 %, což je více než v roce 2010 (0,17 %).

ÚSKVBL Do tohoto systému úředních kontrol je ÚSKVBL zapojen národní referenční laboratoří pro sledování reziduí veterinárních léčiv, která provádí analýzy látek skupiny A a reziduí sedativ (sk. B2d) vyhlášky č. 291/2003 Sb., ve znění vyhlášky č. 375/2006 Sb., ve vzorcích napájecích vod, krmiv, živých zvířat, surovin a potravin živočišného původu, odebraných v rámci: plánu pravidelného sledování (monitorování) přítomnosti nepovolených látek, reziduí a látek kontaminujících v potravinovém řetězci v ČR, který provádí ÚVS SVS. plánu kontroly reziduí a kontaminantů v dovážených komoditách ze třetích zemí na pohraniční veterinární stanici (PVS) Praha – Ruzyně, který provádí ÚVS SVS, běžného veterinárního hygienického dozoru, který provádí KVS/MěVS. Výsledky těchto analýz předává ÚSKVBL příslušným orgánům státního veterinárního dozoru (KVS/MěVS včetně PSV Praha-Ruzyně a ÚVS SVS), kterým slouží jako podklady pro jejich rozhodnutí. SVS ČR výsledky monitoringu hodnotí a každoročně předkládá Komisi vždy do 31. března, dále je předkládá Ministerstvu zemědělství ČR a zveřejňuje je formou informačního bulletinu na oficiálních stránkách ÚVS SVS. Pracovníci sekce inspekce ÚSKVBL se podílí i na šetření nevyhovujících nálezů reziduí veterinárních léčiv (viz text SVS ČR této kapitoly).

SZPI 9.1

Úřední kontroly

Z důvodu vyčlenění kompetencí dozoru nad potravinami nebyla kontrola reziduí veterinárních léčiv začleněna do plánu SZPI na rok 2011.

163

8) Systém kontrol dovozu potravin rostlinného původu SZPI 9.1.

Úřední kontroly

Dozor nad dovozem potravin rostlinného původu ze třetích zemí vykonává SZPI v úzké spolupráci s orgány celní správy. Kontrola dovozu je zaměřena zejména na rizikové komodity, které dle bezprostředně závazných předpisů EU podléhají zvláštnímu režimu dovozu a při vstupu musí být podrobeny systematické nebo namátkové kontrole. SZPI má stanoveny i další komodity, které dle výsledků kontroly v trhu považuje za rizikové a které jsou kontrolovány již při dovozu. Další kontroly byly (v souladu s plánem) zaměřeny na dovozce a obchodní síť.

9.2.

Celkové dodržování požadavků ze strany provozovatelů a výrobků

Kontrola dovozu potravin rostlinného původu ze třetích zemí v režimu předpisů EU V roce 2011 bylo celními úřady nahlášeno na příslušné inspektoráty SZPI 532 zásilek, u všech proběhla kontrola dokumentace, ze 79 zásilek byly odebrány laboratorní vzorky. Nevyhověly 2 zásilky. V porovnání s rokem 2010 to znamená, že bylo nahlášeno méně zásilek (o 54 zásilek) – poměr fyzicky zkontrolovaných zásilek zůstal stejný. U vybraných druhů suchých a skořápkových plodů (arašídy z Číny, Egypta a z Brazílie, pistácie z Iránu a z Turecka, lískové oříšky a fíky z Turecka, para ořechy z Brazílie, mandle z USA) a také složených potravin obsahujících rizikové suché skořápkové plody a sušené ovoce jsou kontroly zdravotní nezávadnosti potravin zaměřeny zejména na stanovení obsahu aflatoxinů. V průběhu roku 2011 vydal Inspektorát SZPI v Praze Celnímu úřadu D5 v Rudné u Prahy, který je jediným vstupním místem schváleným pro dovoz rizikových skupin suchých a skořápkových plodů do EU na území ČR, závazné stanovisko ke 143 zásilkám. Jednalo se o 7 zásilek arašídů z Číny, 10 zásilky lískových oříšků, 5 zásilek fíků a 1 zásilku pistácií z Turecka a 120 zásilek mandlí z USA. Při kontrole dovozu těchto sledovaných komodit bylo odebráno 20 vzorků. Všechny vzorky vyhověly požadavkům právních předpisů. Počet zásilek, který prošel v určeném místě dovozu vstupní kontrolou v roce 2011, je porovnatelný s rokem 2010, kdy určeným místem dovozu prošlo 141zásilek. Od ledna 2010 v rámci EU platí tzv. zesílená úřední kontrola vybraných rizikových komodit. Seznam komodit je čtvrtletně aktualizován dle situace na evropském trhu. Určeným místem vstupu pro tyto komodity je v ČR Letiště Praha-Ruzyně. Na inspektorát SZPI v Praze, který je místně příslušný k určenému místu vstupu, bylo nahlášeno 11 zásilek těchto komodit. Zkontrolováno bylo všech 11 zásilek, všechny s vyhovujícím výsledkem. Počet zásilek zůstal stejný jako v roce 2010, kdy určeným místem vstupu prošlo také 11 zásilek. V roce 2011 do ČR v tranzitu přišlo 21 zásilek ovoce a zeleniny, které byly dle nařízení o zesílené úřední kontrole zkontrolovány již v určeném místě vstupu. Tyto zásilky lze do volného oběhu v ČR propustit až po předložení vyhovujících výsledků analýz z určeného místa vstupu (je tedy nutná spolupráce mezi kontrolními orgány určeného místa vstupu a SZPI) – u 3 zásilek byly výsledky nevyhovující a zásilky do volného oběhu propuštěny nebyly. 164

Od března 2011 podléhají kontrole také veškeré potraviny pocházející nebo zasílané z Japonska, kvůli havárii jaderné elektrárny ve Fukušimě – tyto zásilky mohou do EU vstupovat pouze přes tzv. určená místa, kterým je pro ČR pouze Letiště Praha-Ruzyně. Při dovozu bylo nahlášeno 50 zásilek, ze kterých bylo odebráno 11 vzorků, všechny byly vyhodnoceny jako vyhovující. Zásilky ostatních komodit mohou být propouštěny do volného oběhu na všech CÚ na území ČR. Před vstupem jsou kontrolovány slunečnicový olej původem z Ukrajiny (na přítomnost minerálních olejů, nahlášeno bylo 131 zásilek, zkontrolováno bylo 9 zásilek, všechny s vyhovujícími výsledky), potraviny z Číny s obsahem mléčné nebo sójové složky (na přítomnost melaminu, nahlášeno bylo 5 zásilek, zkontrolovány byly 2 zásilky, všechny s vyhovujícími výsledky), guarová guma původem z Indie (na přítomnost dioxinů, resp. pentachlorfenolu, nahlášeno bylo 27 zásilek, zkontrolováno bylo 5 zásilek, všechny s vyhovujícími výsledky) a volně rostoucí houby z vybraných třetích zemí postižených jadernou havárií v Černobylu (na hladinu radioaktivní kontaminace, nahlášeny byly 2 zásilky, byly odebrány 3 vzorky, s vyhovujícím výsledkem). Dále by při dovozu do ČR měly být prověřovány vybrané produkty z rýže pocházející z Číny s cílem ověřit, že neobsahují nepovolený geneticky modifikovaný organismus „Bt63“, arašídy z USA na obsah aflatoxinů, pšenice z Kanady na přítomnost ochratoxinu A – tyto komodity nebyly v roce 2011 do ČR vůbec dovezeny. Při dovozu jsou kontrolovány i komodity, které byly na základě zjištění kontrol v trhu vyhodnoceny jako rizikové a nejsou zařazeny do seznamů komodit, u nichž je dovoz zpřísněn evropskými právními předpisy – jde o para ořechy z Bolívie, hrozinky z Indie, Číny a Afghánistánu, gumovité cukrovinky z Číny a bylinky, doplňky stravy a potraviny pro zvláštní výživu z Indie a z Číny – bylo nahlášeno 56 zásilek, odebráno bylo 17 vzorků, jako nevyhovující byly vyhodnoceny 2. Certifikaci čerstvého ovoce a zeleniny SZPI provádí v souladu s požadavky Komise (ES) č. 1580/2007 v platném znění, které bylo nahrazeno nařízením Komise (EU) č. 543/2011. Je prováděna pouze při dovozu či vývozu čerstvého ovoce a zeleniny ze třetích zemí, jedná se o kontrolu shody těchto produktů s obchodními normami Společenství. Ze strany SZPI je kontrolována jakost a označování produktů dle požadavků stanovených v jednotlivých obchodních normách. Obchodník, který vyváží nebo dováží čerstvé ovoce a zeleninu (včetně čerstvých pěstovaných hub a skořápkových plodů) ze třetích zemí, je povinen tuto skutečnost nahlásit na příslušný inspektorát SZPI. Bez certifikátu není možné danou šarži proclít. Vydávání certifikátů o shodě s obchodními normami Společenství pro čerstvé ovoce a zeleninu je prováděno podle zákona č. 146/2002 Sb., o SZPI ve znění pozdějších předpisů. Při dovozu čerstvého ovoce a zeleniny určené k přímé spotřebě vystavili v roce 2011 inspektoři SZPI celkem 112 certifikátů. Certifikace při vývozu čerstvého ovoce a zeleniny nebyla prováděna. Ve srovnání s rokem 2010 jde o mírný pokles počtu certifikací – v roce 2010 bylo vydáno 125 certifikátů. U zásilek kontrolovaných při dovozu a nepropuštěných do volného oběhu v důsledku nevyhovujícího laboratorního zjištění nejsou ukládány pokuty, ukládají se opatření, kterými jsou stanoveny následné postupy.

165

9.5

Prohlášení o celkové výkonnosti

Dozor nad dovozem potravin rostlinného původu ze třetích zemí provádí SZPI v úzké spolupráci s orgány celní správy. Spolupráce SZPI a orgánů celní správy je upravena dohodou o vzájemné součinnosti a spolupráci. V roce 2011, v rámci kontroly dovozu potravin rostlinného původu ze třetích zemí v režimu předpisů ES, bylo celními úřady nahlášeno na příslušné inspektoráty SZPI 532 zásilek, z nichž bylo laboratorně zkontrolováno 79 zásilek. Nevyhověly 2 zásilky. Kontroly zdravotní nezávadnosti potravin jsou zaměřeny např. na stanovení obsahu aflatoxinů, pesticidů a jiných kontaminantů a cizorodých látek u vybraných druhů potravin a surovin z určitých zemí. V průběhu roku 2011 vydal Inspektorát SZPI v Praze Celnímu úřadu D5 v Rudné u Prahy, který je jediným vstupním místem schváleným pro dovoz rizikových skupin suchých skořápkových plodů do ES na území ČR, závazné stanovisko ke 143 zásilkám. Předmětem pravidelné kontroly ze strany SZPI jsou také komodity zařazené do tzv. zesílené úřední kontroly vybraných rizikových komodit. Na inspektorát SZPI v Praze, který je místně příslušný jedinému určenému místu vstupu v ČR (Letiště Praha-Ruzyně), bylo nahlášeno 11 zásilek těchto komodit. Zkontrolováno bylo 11 zásilek, všechny s vyhovujícím výsledkem. Při propouštění zásilek komodit kontrolovaných dle nařízení o zesílené úřední kontrole v určeném místě vstupu mimo ČR, které do ČR přišly v tranzitu, SZPI spolupracuje s kontrolními orgány z určeného místa vstupu v jiném členském státě EU. Od března 2011 SZPI kontroluje také veškeré potraviny pocházející nebo zasílané z Japonska, kvůli havárii jaderné elektrárny ve Fukušimě – tyto zásilky mohou do EU vstupovat pouze přes tzv. určená místa, kterým je pro ČR pouze Letiště Praha-Ruzyně. Při dovozu bylo nahlášeno 50 zásilek, ze kterých bylo odebráno 11 vzorků, všechny byly vyhodnoceny jako vyhovující. Před vstupem jsou kontrolovány také slunečnicový olej původem z Ukrajiny (na přítomnost minerálních olejů, nahlášeno bylo 131 zásilek, zkontrolováno bylo 9 zásilek, všechny s vyhovujícími výsledky), potraviny z Číny s obsahem mléčné nebo sójové složky (na přítomnost melaminu, nahlášeno bylo 5 zásilek, zkontrolovány byly 2 zásilky, všechny s vyhovujícími výsledky), guarová guma původem z Indie (na přítomnost dioxinů, resp. pentachlorfenolu, nahlášeno bylo 27 zásilek, zkontrolováno bylo 5 zásilek, všechny s vyhovujícími výsledky) a volně rostoucí houby z vybraných třetích zemí postižených jadernou havárií v Černobylu (na hladinu radioaktivní kontaminace, nahlášeny byly 2 zásilky, byly odebrány 3 vzorky, s vyhovujícím výsledkem). Dále by při dovozu do ČR měly být prověřovány vybrané produkty z rýže pocházející z Číny s cílem ověřit, že neobsahují nepovolený geneticky modifikovaný organismus „Bt63“, arašídy z USA na obsah aflatoxinů, pšenice z Kanady na přítomnost ochratoxinu A – tyto komodity nebyly v roce 2011 do ČR vůbec dovezeny. Při dovozu jsou kontrolovány i komodity, které byly na základě zjištění kontrol v trhu vyhodnoceny jako rizikové a nejsou zařazeny do seznamů komodit, u nichž je dovoz zpřísněn evropskými právními předpisy – jde o para ořechy z Bolívie, hrozinky z Indie, Číny a Afghánistánu, gumovité cukrovinky z Číny a bylinky, doplňky stravy a potraviny pro zvláštní výživu z Indie a z Číny – bylo nahlášeno 56 zásilek, odebráno bylo 17 vzorků, jako nevyhovující byly vyhodnoceny 2. Inspektoři SZPI v roce 2011 vystavili celkem 112 certifikátů při dovozu čerstvého ovoce a zeleniny určené k přímé spotřebě. Certifikace při vývozu čerstvého ovoce a zeleniny nebyla prováděna. Kontroly byly koncipovány tak, aby, s ohledem na možné riziko z potravin, bylo do kontrol zahrnuto co možno nejširší spektrum dovážených potravin. 166

9 A) Systém kontrol zdraví rostlin SRS Oblast přípravků na ochranu rostlin (POR) Úřední kontroly jsou prováděny v souladu s článkem 68 „Sledování a kontroly“ Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS (dále jen „Nařízení EP a R č. 1107/2009“) v rozsahu, který je limitován pracovní kapacitou laboratoře pesticidů a terénních útvarů SRS. Úředními kontrolami ověřují, zda: - na území České republiky jsou uváděny na trh a používány pouze POR, které byly v procesu rozhodování posouzeny a povoleny a - POR jsou používány v souladu se zásadami správné praxe ochrany rostlin. Pro postregistrační kontrolu je každoročně zpracováván a pokynem ředitele vydáván plán postregistrační kontroly, stanovující úkoly pro odbory a oddělení sekce územních útvarů a sekce přípravků na ochranu rostlin.

Tabulka 1 Přehled typů kontrol v oblasti kontroly přípravků na ochranu rostlin Typ kontroly

Cíl kontrol

Laboratorní kontrola fyz., Ověřování, zda vlastnosti chem. a tech. vlastností přípravků odpovídají přípravků podmínkám stanoveným v rozhodnutí o povolení

Kontrolované komodity, oblast Vzorky spotřebitelského balení přípravků odebraných v tržní síti

referenčního přípravku, v rozhodnutí o povolení k souběžnému obchodu Kontrola balení Ověřování, zda jsou přípravky a označování přípravků baleny a označeny podle podmínek stanovených v rozhodnutí o povolení

referenčního přípravku, v rozhodnutí o povolení k souběžnému obchodu

167

Vzorky spotřebitelského balení přípravků odebraných v tržní síti

Kontrola přípravků na trh

uvádění Ověřování, zda jsou uváděny na trh a nabízeny pouze povolené přípravky

Kontrola skladování používání přípravků

a Kontrola dodržování povinností v souvislosti se skladováním a správnou aplikací přípravků uživateli.

Přípravky v tržní síti a u uživatelů Zemědělské podniky a také subjekty používající přípravky v rámci podnikání.

Oblast škodlivých organismů SRS, v souladu s čl. 27a směrnicí Rady 2000/29/ES, o ochranných opatřeních proti zavlékání organismů škodlivým rostlinám nebo rostlinným produktům do Společenství a proti jejich šíření na území Společenství, provádí všechny kontroly, které se týkají rostlin a rostlinných produktů, které jsou potravinou nebo surovinou k jejich výrobě a jsou zároveň jmenovitě stanoveny směrnicí jako kontrolní objekt. Z této směrnice vychází i ustanovení zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění, kterým jsou vymezeny kompetence SRS k provádění příslušných kontrol, a vyhlášky č. 215/2008 Sb., o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů, v platném znění. Tabulka 2: Typy kontrol, kontrolované komodity Typ kontroly Kontrolované komodity, oblast Rostlinolékařská kontrola Nesadbové brambory v místech produkce a skladování na území ČR (vnitřní trh EU) Dovozní rostlinolékařská  Listová zelenina druhů Opium graveolens L. a Ocimum L. kontrola (dovoz ze třetích  Plody druhů a rodů: Citrus L., Fortunella Swingle, zemí) Poncirus Raf., a jejich kříženců, Momordica L., Solanum melongena L., Annona L., Cydonia Mill., Diospyros L., Malus Mill., Mangifera L., Passiflora L., Prunus L., Psidium L., Pyrus L., Ribes L. Syzygium Gaertn., a Vaccinium L  Nesadbové brambory  Zrno obilovin rodů Triticum, Secale a x Triticosecale Rostlinolékařská kontrola v místech produkce a skladování u nesadbových brambor předpokládala každoročně cca 1200 kontrol v rámci soustavné rostlinolékařské kontroly a v rámci rostlinolékařského dozoru. V rámci soustavné rostlinolékařské kontroly se kontrolují brambory tuzemské produkce, v rámci rostlinolékařského dozoru se provádí kontroly brambor jak tuzemské produkce, tak i brambor z jiných členských států EU. Počty kontrol jsou každoročně upřesňovány na základě fytosanitární situace v České republice i ostatních členských státech EU. Při dovozní rostlinolékařské kontrole sledovaných komodit ze třetích zemí se kontrolují všechny zásilky, které vstupují na území ČR přes stanovená vstupní místa. Počty kontrol u sledovaných komodit závisí na vývoji situace na trhu a nelze je plánovat dopředu. Cílem u obou typů kontrol je zjištění škodlivých organismů, jejichž zavlékání a šíření je na území členských států EU zakázáno („karanténní škodlivé organismy“), a jejich význam spočívá hlavně ve včasném zjištění zavlečení karanténního škodlivého organismu rostlin na 168

území ČR, ve včasném zjištění šíření karanténního škodlivého organismu rostlin produkty uváděnými na trh a v ověření plnění preventivních rostlinolékařských požadavků před šířením karanténních škodlivých organismů rostlin povinnými osobami. V případě zjištění výskytu nebo podezření z výskytu těchto škodlivých organismů SRS nařizuje mimořádná rostlinolékařská opatření nebo úřední opatření s cílem zajistit eradikaci těchto škodlivých organismů nebo, není-li eradikace možná, zabránit jejich dalšímu šíření.

9.1

Úřední kontroly

Oblast přípravků na ochranu rostlin Postregistrační kontrola přípravků (PRK): Kontrola držitelů rozhodnutí o povolení POR, držitelů rozhodnutí o povolení k souběžnému obchodu a držitelů rozhodnutí o zápisu dalšího prostředku do úředního registru podle § 54 zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění (dále jen „zákon“), Tato kontrola spadá do působnosti Odboru postregistrační kontroly v rámci sekce POR a zahrnuje tyto činnosti: 5.1.1. Zajištění odběru vzorků POR v souladu s § 43 odst. 7, 8 zákona. 5.1.2. Laboratorní analýzy fyzikálních a chemických vlastností odebraných přípravků včetně jejich vyhodnocení. 5.1.3. Kontrolu označování a balení POR podle čl. 1 přílohy I Nařízení komise č. 547/2011 ze dne 8. června 2011, kterým se provádí Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009, pokud jde o požadavky na označování přípravků na ochranu rostlin (dále jen „Nařízení komise č. 547/2011“) a zákona č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů. 5.1.4. Při zjištění nedodržení podmínek stanovených v povolení referenčního POR nebo v povolení k souběžnému obchodu podle čl. 52 Nařízení EP a R č. 1107/2009 popř. povolení dalšího prostředku vydání úředního opatření, MRO popř. zahájení správního řízení o uložení pokuty vůči držitelům těchto povolení. 5.1.5. Kontrolu u subjektů následně přebalujících a opětovně označujících přípravky. Předmětem kontroly je prověření systémových opatření podnikatelů pro plnění podmínek uvedených v povolení podle následujících bodů: - Zajištění požadavků na chemické, fyzikální a technické vlastnosti přebalovaných přípravků -

Skladování přípravků před adjustací

-

Adjustace přípravku

-

Označování přípravku

-

Výstupní kontrola

V rámci postregistrační kontroly bylo pracovníky odboru postregistrační kontroly odebráno 169

v roce 2011 pro laboratorní rozbor 41 přípravků, u kterých se ověřovalo, zda splňují požadavky předepsané specifikace. Jednalo se jednak o vzorky uvedené v plánu postregistrační kontroly, ale také o vzorky odebírané na podnět, u kterých bylo podezření z neshodného složení přípravku povoleného k souběžnému obchodu s přípravkem referenčním povoleným k uvádění na trh. Z celkového počtu 41 odebraných přípravků 7 vzorků nesplnilo danou specifikaci. Ve dvou případech se jednalo o vzorky, které byly odebrány na žádost celního úřadu ze zásilky uložené na celním úřadu Praha - Uhříněves. U zbývajících pěti nevyhovujících přípravků odebraných v distribuční síti a u uživatelů bylo vydanými úředními opatřeními a nařízeními o mimořádných rostlinolékařských opatřeních zakázáno uvádět předmětné šarže přípravků na trh. Ve dvou z pěti případů se jednalo o souběžně dovážené přípravky, kterých bylo v r. 2011 pro laboratorní kontrolu odebráno celkem pět. V jednom případě byl žadatel o povolení požádán, aby v rámci registračního řízení dodal k laboratornímu rozboru vzorek přípravku, o jehož povolení žádal. Přípravek byl podroben zkouškám dle navržené technické specifikace a se žadatelem o povolení bude jednáno o změnách v této specifikaci. Zbývající odebrané povolené přípravky buď vyhověly dané specifikaci, nebo zjištěná odchylka od dané specifikace neovlivnila zhoršení fyzikálněchemických a technických vlastností přípravku, a tím i jeho použitelnost. Všechny tyto přípravky splnily i nutné požadavky z hlediska bezpečnosti a účinnosti. Držitelé rozhodnutí o povolení přípravků byli upozorněni dopisem SRS na zjištěné nedostatky. Pro ověření těchto rozdílů ve specifikacích budou v roce 2012 odebírány další šarže přípravků a v případě, že tyto šarže rovněž nesplní požadavky předepsaných specifikací, bude držitel rozhodnutí vyzván, aby požádal o změny v technické specifikaci a doložil je potřebnými studiemi. U přípravků odebraných pro laboratorní kontrolu byla provedena i kontrola balení a označování. Tato kontrola byla v rámci činnosti odboru postregistrační kontroly POR v roce 2011 provedena i u přípravků kontrolovaných v rámci kontrol držitelů rozhodnutí o povolení a při kontrolách distributorů. V roce 2011 byly uzavřeny i následné kontroly označování přípravků provedené dle etiket zaslaných firmami na vyžádání (11 přípravků) a kontroly etiket souběžných dovozců, které nebyly v roce 2010 dokončeny (6 přípravků). Odbor postregistrační kontroly provádí kontrolu návrhů etiket u přípravků před prvním uvedením na trh na základě vydaného povolení a při každé změně povolení. Tato činnost byla zavedena ve 4. čtvrtletí roku 2011 v návaznosti na novelu zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, který je účinný od 1. 9. 2011. Do konce roku 2011 bylo zkontrolováno 21 etiket. Kromě výše uvedených kontrol byla činnost odboru postregistrační kontroly v r. 2011 zaměřena na řešení podnětů, které lze rozčlenit do třech základních skupin: 1. podněty inspektorů Sekce ÚÚ 2. podněty třetích osob (např. Celní úřady, Finanční úřad, prodejci POR) 3. podněty vyplývající z výsledků postregistrační kontroly. Při řešení všech těchto podnětů bylo odborem postregistrační kontroly vydáno celkem 29 úředních opatření, 2 nařízení o mimořádných rostlinolékařských opatřeních a 1MRO. Nejvíce závad bylo v těchto případech zjištěno u označování přípravků (16), další nedostatky byly nalezeny u balení (8) a v devíti případech se jednalo o uvedení na trh nepovoleného přípravku na OR. Ve třech případech byla zahájena i správní řízení o uložení pokuty. Celkem bylo v r. 2011 odborem postregistrační kontroly zkontrolováno 28 subjektů, u kterých bylo provedeno 46 kontrol (z toho 21 následných kontrol, u kterých byla ověřována provedená nápravná opatření a 7 kontrol se závadami).

170

Akreditace oddělení laboratoře pesticidů Po zavedení systému kvality podle evropské normy ČSN EN ISO/IEC 17025:2005 bylo oddělení laboratoře pesticidů v roce 2008 akreditováno Českým institutem pro akreditaci (ČIA) a od té doby používá označení „Akreditovaná zkušební laboratoř č. 1521“. Předmětem akreditace je fyzikální, chemické a technické zkoušení přípravků na ochranu rostlin v rozsahu uvedeném v příloze „Osvědčení o akreditaci“. V březnu 2011 oddělení laboratoře pesticidů při plánované reakreditaci úspěšně obhájilo svou pozici akreditované laboratoře a obdrželo tak „Osvědčení o akreditaci č. 148/2011 platné do roku 2016“. V současnosti má laboratoř akreditováno 15 zkoušek Laboratorní kontrola: Do plánu postregistrační kontroly přípravků (PRK) na ochranu rostlin bylo v roce 2011 zařazeno 76 přípravků na ochranu rostlin obsahujících 40 různých účinných látek. Z tohoto počtu bylo 27 přípravků ze souběžného dovozu a 12 malospotřebitelských balení. Na základě tohoto plánu bylo k laboratorní kontrole v roce 2011 na oddělení laboratoře pesticidů předáno 32 přípravků na ochranu rostlin, ostatní balení byla laboratorně kontrolována mimo plán PRK (5 POR) nebo na podnět třetí osoby (6 POR). V roce 2011 byly zahájeny laboratorní kontroly POR pro potřeby hodnocení v rámci povolovacího (registračního) řízení. V tomto programu byly laboratorně zkontrolovány 3 POR. Laboratorně kontrolované POR reprezentovaly tři různé skupiny použití (30 herbicidů, 7 fungicidů a 9 insekticidů) a různá balení (10 vzorků přípravků na ochranu bylo z malospotřebitelského balení). Ze souběžného dovozu bylo zkontrolováno 5 POR a 2 vzorky byly analyzovány na podnět Celního úřadu Praha - Uhříněves. Oddělení laboratoře pesticidů v roce 2011 zkontrolovalo fyzikálně-chemické a technické vlastnosti 105 laboratorních vzorků 46 přípravků na ochranu rostlin, což představuje 12 formulačních typů, 32 různých účinných látek a 6 druhů nečistot a xyleny. V roce 2011 pokračoval trend nárůstu vzorků obsahujících dvě a více účinných látek v jednom přípravku (16 POR v roce 2011, 10 POR v roce 2010). U všech vzorků byly provedeny zkoušky totožnosti účinných látek, kvantitativní stanovení jejich obsahu a kvalitativní, popř. kvantitativní stanovení nečistot a formulačních přísad. U přípravků EC formulací byl kontrolován také obsah xylenu. Uvedené zkoušky byly provedeny převážně metodou kapalinové a plynové chromatografie. Plánovaná kontrola přípravků ze souběžného dovozu byla navíc rozšířena o detailní srovnávací chromatografické analýzy profilu nečistot s referenčním přípravkem. U vzorků POR odebraných na podnět třetí strany bylo mimo jejich identifikace i detailně analyzováno jejich chemické složení všemi vhodnými a dostupnými laboratorními postupy a technikami. Mimo kontroly účinných látek a nečistot byly u všech vzorků testovány jejich fyzikálněchemické a technické vlastnosti dle požadavků uvedených v platných technických specifikacích přípravku nebo FAO specifikacích; v tomto případě bylo provedeno 1184 zkoušek. Většina přípravků z PRK 2011 byla podrobena 14-ti dennímu urychlenému skladovacímu testu (UST) při 54ºC, popř. při 40ºC (8 týdnů) nebo 30ºC (18 týdnů) a u 22 přípravků byla sledována jejich teplotní stabilita při 0ºC. Účinné látky a nečistoty kontrolovaných přípravků byly analyzovány metodami držitele rozhodnutí o povolení, které jsou archivovány v dokumentačním souboru příslušného přípravku nebo podle mezinárodně uznaných metod publikovaných v CIPAC Handbooks. Všechny použité analytické metody byly pracovníky laboratoře pesticidů verifikovány, popř. validovány podle platného standardního operačního postupu v souladu s požadavky normy ČSN EN ISO/IEC 17025 a „Příručky kvality oddělení laboratoře pesticidů“. 171

Fyzikálně – chemické a technické zkoušky vlastností přípravku byly provedeny metodami doporučenými v „Manuálu pro vývoj a použití FAO a WHO specifikací pro pesticidy, 1. vydání, Řím 2002 a jeho 2. revizí z listopadu 2010“. Dozor nad obchodním skladováním a uváděním přípravků na ochranu rostlin na trh u distributorů: Kontroly inspektorů sekce územních útvarů SRS se zaměřují na plnění povinností distributorů: 1. Při skladování a distribuci přípravků nebo dalších prostředků § 46a zákona, v provedení dle § 5, 6 a 7 vyhlášky č. 32/2012 Sb., o přípravcích a dalších prostředcích na OR, v platném znění (dále jen „vyhláška“)  Uskladnění přípravků, včetně kontroly zda jsou na sklad přijímány jen řádně balené a označené POR v souladu s Nařízením komise č. 547/2011 a chemickou legislativou.  Oddělené skladování přípravků s prošlou dobou použitelnosti.  Průběžné vedení dokladové evidence o příjmu a výdeji přípravků, včetně evidence přípravků s prošlou dobou použitelnosti.  Splnění technických požadavků na skladování přípravků (§ 46 písm. a) bod 4. zákona). 2. Povinnosti distributorů při uvádění přípravků na trh – čl. 28 a čl. 67 Nařízení EP a R č. 1107/2009, §§ 46a, 47, 60, 86 zákona. Povinnosti distributorů:  Uvádět na trh jen přípravky, které jsou povolené SRS (článek 28 odst. 1 Nařízení EP a R č. 1107/2009 /účinnost Nařízení ES od 14. 6. 2011/, zcela nahradil obsahově odpovídající ustanovení § 31 odst. 1 zákona).  Dodávat přípravky nebo další prostředky pouze v neporušených obalech s výjimkou POR, které byly podrobeny laboratorní analýze podle § 43 odst. 7 zákona a je k nim vystaveno SRS osvědčení o složení POR podle § 43 odst. 10 zákona (§ 46a odst. 3 písm. a) zákona).  Neprodleně informovat své odběratele o zjištěných závadách přípravku nebo dalšího prostředku nebo o jeho nežádoucích účincích, (§ 46a odst. 3 písm. b) zákona).  Uchovávat dokumentaci o distribuci přípravků nebo dalších prostředků a o původu distribuovaných přípravků nebo dalších prostředků a zajistit dostupnost této dokumentace rostlinolékařské správě po dobu nejméně 5 let, (§ 46a odst. 3 písm. c) zákona, § 46a odst. 4 písm. b) zákona v provedení dle: -

§ 7 odst. 2 vyhlášky (dokumentace o stažení POR a dalšího prostředku),

-

§ 7 odst. 3 vyhlášky a dalších prostředků),

-

§ 7 odst. 4 vyhlášky (doklady o nákupu přípravku nebo dalšího prostředku),

-

§ 7 odst. 5 vyhlášky a dalšího prostředku) a

(záznamy

(doklady

172

o

o

příjmu

následné

a

dodávkách

distribuci

POR

přípravku

-

§ 7 odst. 6 vyhlášky (čl. 67 odst. 1 Nařízení EP a R č. 1107/2009).

 Poskytnout rostlinolékařské správě na vyžádání údaje o druzích a množství přípravků a dalších prostředků, které v rámci distribuce dodal, (§ 46a odst. 3 písm. d) zákona).  Dodržovat zásady správné distribuční praxe, (§ 46a odst. 3 písm. e) zákona, § 46a odst. 4 písm. a) zákona v provedení dle § 6 odst. 3 písm. b), c), d), e), f) vyhlášky a § 6 odst. 5 a 6 vyhlášky).  Na požádání informovat rostlinolékařskou správu o místech uskladnění přípravků nebo dalších prostředků (§ 46a odst. 3 písm. f) zákona).  Uvádět na trh jen přípravky, které nemají prošlou dobu použitelnosti, nebo kterým byla doba použitelnosti prodloužena na základě laboratorního rozboru v akreditované laboratoři a je prodloužená doba použitelnosti před uvedením na trh vyznačena na obalech přípravků (§ 47 zákona). Uvádět na trh lze tyto přípravky s prodlouženou dobou použitelnosti po dobu 1 roku.  V dokladech o prodeji přípravků uvádět číslo šarže a datum skončení doby použitelnosti. Toto se nevztahuje na prodejce v maloobchodní síti prodejen (§ 60 odst. 3 zákona).  Mít výkon skladování a prodeje přípravků zabezpečen odborně způsobilou fyzickou osobou nebo absolventem odborného kurzu podle § 86 odst. 4 zákona, která je u něj v zaměstnaneckém poměru nebo v jiném smluvním vztahu nebo musí mít tuto odbornou způsobilost sám podnikatel - § 86 odst. 1 zákona. To se nevztahuje na drobný prodej přípravků v malospotřebitelském balení.

Pro rok 2011 stanovoval plán postregistrační kontroly úkol zkontrolovat plnění povinností ze zákona č. 326/2004 Sb., v platném znění u 85 distributorů. Inspektoři SRS v rámci sekce územních útvarů provedli 270 kontrol (z toho 15 následných kontrol) u 233 distributorů. Celkem byly zjištěny u 20 kontrol závady. Mezi nejčastějšími typy závad (od nejčastějších z hlediska počtu zjištění k měně častým) patřil prodej a skladování přípravků prošlou dobou použitelnosti, prodej nepovolených POR, závady při skladování přípravků, závady v evidenci skladovaných POR, závady v označování a balení POR, propagace nepovolených POR, závady ve výkonu odborně způsobilé osoby. K nápravě zjištěných závad bylo vydáno 18 úředních opatření.

Dozor nad skladováním a používáním přípravků u uživatelů (zemědělských subjektů) Tyto kontroly provádí inspektoři sekce územních útvarů SRS, kteří se zaměřují na plnění povinností podnikatelů při skladování a používání přípravků - čl. 28, 55 Nařízení EP a R č. 1107/2009, § 3, 46, 49, 50, 51, 61, 66 a 86 zákona, a to zda 

Jsou používány k ošetřování rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů proti škodlivým organismům pouze přípravky a další prostředky, mechanizační prostředky povolené k používání podle zákona, a to způsobem, který nepoškozuje okolní porost, zdraví lidí a zvířat nebo životní prostředí (§ 3 odst. 1 písm. b) zákona). 173

 



  

 

Jsou používány přípravky, které jsou povoleny rostlinolékařskou správou (článek 28 odst. 1 Nařízení EP a R č. 1107/2009 účinného od 14. 6. 2011, který zcela nahradil obsahově odpovídající ustanovení § 31 odst. 1 zákona). Jsou skladovány POR v souladu s § 46 zákona. V souvislosti se skladováním přípravků na ochranu rostlin došlo k novele vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby. Předkladatelem návrhu novely této vyhlášky bylo Ministerstvo pro místní rozvoj. Jedná se o vyhlášku č. 20/2012 Sb., ze dne 9. ledna 2012, kterou se mění vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby. Tato novela vyhlášky je účinná od 1. 2. 2012. V § 3 písm. f) bod 6 vyhlášky č. 20/2012 Sb., v platném znění je definice pro příruční sklad, která zní: „6. Příruční sklad, stavba, část stavby nebo oddělená místnost určená pro skladování přípravků a prostředků na ochranu rostlin o maximální přípustné hmotnosti do 1 000 kg přípravků a prostředků na ochranu rostlin.“ Tím se opětovně do vyhlášky o technických požadavcích na stavby vrátil tento pojem. V § 53a odst. 1 až 5 vyhlášky jsou upraveny požadavky na stavby pro skladování přípravků a dalších prostředků na ochranu rostlin určeny ke skladování přípravků s hmotností nad 1000 kg a v § 53a odst. 6 vyhlášky jsou uvedeny technické požadavky na příruční sklad. Jsou přípravky používány v souladu s údaji, jimiž jsou označeny (§ 49 odst. 1 písm. a) a b) zákona nahrazen článkem 55 Nařízení EP a R č. 1107/2009 - Přípravky na ochranu rostlin se používají náležitým způsobem. Náležité použití zahrnuje uplatnění zásad správné praxe v ochraně rostlin a dodržení podmínek stanovených podle článku 31 a uvedených na označení. Musí být rovněž v souladu se směrnicí 2009/128/ES, a zejména s obecnými zásadami integrované ochrany rostlin uvedenými v článku 14 a v příloze III uvedené směrnice, která se použije nejpozději ode dne 1. ledna 2014). Aplikovat přípravek tak, aby nedošlo k zasažení rostlin mimo pozemek, na němž se provádí aplikace. Subjekt plní povinnost písemně požádat SRS o povolení použít ve venkovním nebo skleníkovém prostředí přípravek klasifikovaný jako vysoce toxický (§ 50 zákona). Při použití přípravku byly dodrženy požadavky k ochraně včel, zvěře, vodních organismů a dalších necílových organismů (§ 51 zákona). Je vedena evidence o aplikovaných přípravcích a evidenční doklady uchovávány nejméně po dobu 3 let (podle čl. 67 odst. 1 Nařízení EP a R č. 1107/2009; od 14. 6. 2011 je článkem 67 odst. 1 Nařízení ES nahrazeno ustanovení § 49 odst. 3 zákona: Profesionální uživatelé přípravků na ochranu rostlin vedou alespoň tři roky záznamy o jimi používaných přípravcích, v nichž uvedou název přípravku na ochranu rostlin, dobu a aplikační dávku a oblast a plodinu, pro něž byl tento přípravek použit). Jsou používány při podnikatelské činnosti mechanizační prostředky pouze tehdy, jsou-li rostlinolékařskou správou zapsány do úředního registru MP s výjimkou strojů uvedených v § 61 pod písm. a) až f) zákona. Jsou používány mechanizační prostředky při podnikání s platným osvědčením o funkční způsobilosti, které je vydáváno provozovatelem kontrolního testování. Kontrolní testování se provádí v intervalech stanovených ve vyhlášce č. 334/2004 Sb., o mechanizačních prostředcích na ochranu rostlin, v platném znění. (§ 66 zákona). Vyhláškou č. 384/2011 Sb., o technických zařízeních a o označování dřevěného obalového materiálu a o změně vyhlášky č. 334/2004 Sb., o mechanizačních prostředcích na ochranu rostlin (dále jen „vyhláška o MP“) došlo s účinností od 15. prosince 2011 k úpravě § 5 písm. a) a c) vyhlášky o MP, a to ke změně intervalů kontrolního testování. MP s platným osvědčením o funkční způsobilosti vydaným do 14. prosince 2011 včetně a řádně otestované 15. prosince 2011 a dále po tomto datu, se 174



podrobí s účinností od 15. prosince 2011 včetně dalšímu kontrolnímu testování do pěti let od provedení kontrolního testování. MP uvedené do provozu poprvé od jejich výroby se od 15. prosince 2011 včetně podrobí prvnímu kontrolnímu testování do pěti let od jejich uvedení do provozu. Má kontrolovaný subjekt výkon skladování a používání přípravků zabezpečen odborně způsobilou fyzickou osobou nebo absolventem odborného kurzu podle § 86 odst. 4 zákona, která je u něj v zaměstnaneckém poměru nebo v jiném smluvním vztahu nebo musí mít tuto odbornou způsobilost sám podnikatel - § 86 odst. 1 zákona.

Plán postregistrační kontroly pro rok 2011 stanovil 2 583 kontrol používání přípravků. Celkem bylo provedeno 2121 kontrol u 1982 subjektů. Z tohoto počtu bylo 1175 národních kontrol (z toho 469 plánovaných), 313 kontrol C-C a 661 kontrol na základě smlouvy o spolupráci se SZIF. Kontrolami CC byly zjištěny závady u 7 kontrol, z toho u 3 kontrol se jednalo o nedostatky v plnění povinností žadatele o dotace, u 4 kontrol byly zjištěny závady mimo požadavky CC. V rámci kontrol pro SZIF (delegovaných kontrol) byly zjištěny u 9 kontrol závady. U všech byly zjištěny nedostatky v plnění povinností žadatelů o dotace. U národních kontrol byly zjištěny závady u 46 kontrol, z toho u 11 kontrol nedostatky v plnění povinností žadatele o dotace. Celkem byly v roce 2011 zjištěny u 21 kontrol nedostatky v plnění povinností žadatele o dotace (2 národní kontroly byly provedeny v rámci delegovaných kontrol SZIF). Pro provádění kontrol byl inspektory sekce ÚÚ SRS správně využíván podpůrný počítačový program (PPP) a nově od roku 2011 i Off line klient. Obsoletní pesticidy – Stokholmská smlouva Při kontrolách skladů přípravků u distributorů a uživatelů přípravků zjistili a zaevidovali inspektoři sekce ÚÚ SRS v roce 2011 celkové množství 3212 kg obsolentních pesticidů, z něhož bylo následně zlikvidováno bez spoluúčasti Ministerstva zemědělství 2359 kg autorizovanými firmami. Oblast škodlivých organismů Rostlinolékařská kontrola v místech produkce a skladování na území ČR – nesadbové brambory V rámci soustavné rostlinolékařské kontroly bylo v roce 2011 v místech produkce provedeno celkem 66 kontrol nesadbových brambor. Kontroly byly prováděny vizuální prohlídkou a namátkovým odběrem standardních representativních vzorků z partií brambor pro laboratorní testování na zjištění výskytu škodlivých organismů. V místech prodeje nebo obchodního skladování nesadbových brambor provedli v rámci rostlinolékařského dozoru pracovníci SRS v roce 2011 celkem 1475 kontrol dodávek nesadbových brambor – konzumních. Kontroly byly prováděny vizuální prohlídkou partií brambor a namátkovým odběrem standardních representativních vzorků z partií brambor pro laboratorní testování na zjištění výskytu škodlivých organismů. Součástí kontrol byly i kontroly požadovaného označení a dokumentace. Celkem bylo provedeno 1541 kontrol nesadbových brambor v místech produkce a skladování, což představuje 128,4 % z předpokládaného počtu kontrol. V rámci kontrol zdravotního stavu byly u nesadbových brambor kontroly zaměřeny na zjištění výskytu následujících škodlivých organismů: Clavibacter michiganensis ssp. sepedonicus - původce bakteriální kroužkovitosti bramboru 175

Ralstonia solanacearum - původce bakteriální hnědé hniloby bramboru Potato stolbur phytoplasma - fytoplazma stolburu bramboru Globodera pallida - háďátko nažloutlé Globodera rostochiensis - háďátko bramborové Meloidogyne chitwoodi - háďátko kolumbijské Meloidogyne fallax Synchytrium endobioticum - původce rakoviny bramboru Rozsah kontrol odpovídal fytosanitární situaci v České republice i ostatních členských státech EU, strategické cíle, tzn. včasné zjištění šíření karanténního škodlivého organismu rostlin produkty uváděnými na trh a ověření plnění preventivních rostlinolékařských požadavků před šířením karanténních škodlivých organismů rostlin povinnými osobami, byly naplněny a bude v nich pokračováno beze změny. Dovozní rostlinolékařská kontrola (dovoz ze třetích zemí) - listová zelenina druhů Apium graveolens L. a Ocimum L.; plody druhů a rodů: Citrus L., Fortunella Swingle, Poncirus Raf., a jejich kříženců, Momordica L., Solanum melongena L., Annona L., Cydonia Mill., Diospyros L., Malus Mill., Mangifera L., Passiflora L., Prunus L., Psidium L., Pyrus L., Ribes L. Syzygium Gaertn., a Vaccinium L., nesadbové brambory; zrno obilovin rodů Triticum, Secale a x Triticosecale V rámci dovozní rostlinolékařské kontroly zásilek původem ze třetích zemí bylo v roce 2011 pracovníky SRS zkontrolováno celkem 1337 zásilek (3118 partií) rostlin a rostlinných produktů, které jsou potravinou nebo surovinou k jejich výrobě a které jsou zároveň jmenovitě stanoveny směrnicí Rady 2000/29/ES jako kontrolovaná komodita. Součástí těchto kontrol je kontrola požadovaných dokladů, kontrola totožnosti zásilky a kontrola zdravotního stavu, která je zaměřena na zjištění příznaků napadení škodlivými organismy, kterými jsou: Clavibacter michiganensis ssp. sepedonicus, Ralstonia solanacearum, Potato stolbur phytoplasma, Globodera pallia, Globodera rostochiensis, Meloidogyne chitwoodi, Meloidogyne fallax, Synchytrium endobioticum, Bactrocera, Tephritidae, Liriomyza, Helicoverpa armigera, Bemisia tabaci aj. V případě zjištění podezření z výskytu karanténního škodlivého organismu byl z dané partie odebrán vzorek a odeslán do diagnostické laboratoře SRS k analýze pro potvrzení nebo vyvrácení tohoto podezření. Přehled o rozsahu provedených kontrol dle druhu komodity je uveden v přiložené tabulce č. 2. Tabulka 2: Přehled o dovozních rostlinolékařských kontrolách provedených v roce 2011 Komodita

Druh komodity

množství

mj.

počet partií*

Annona L.

ovoce a zelenina s výjimkou hluboce zmrazených

3192

kg

100

Apium graveolens

Rostlina - Neurčená k pěstování - listí

8537,2

kg

230

3812,4

kg

17

51215,4

kg

503

12728,5

kg

347

73357,2

kg

971

22245,5

kg

459

Citrus L. Mangifera L. Momordica L. Ocimum L. Psidium L. Prunus L.

ovoce a zelenina s výjimkou hluboce zmrazených ovoce a zelenina s výjimkou hluboce zmrazených ovoce a zelenina s výjimkou hluboce zmrazených Rostlina - Neurčená k pěstování - listí ovoce a zelenina s výjimkou hluboce zmrazených ovoce a zelenina s výjimkou hluboce zmrazených 176

87

10

Solanum melongena Syzygium Gaertn.

ovoce a zelenina s výjimkou hluboce zmrazených ovoce a zelenina s výjimkou hluboce zmrazených

CELKEM

8317,4

kg

200

3699,3

kg

281

187191,9

kg

3118

* 1 zásilka může obsahovat i několik partií rostlin, rostlinných produktů

SRS provádí kontroly zdravotního stavu všech zásilek rostlin, rostlinných produktů nebo jiných předmětů dovezených ze třetích zemí do ČR přes vstupní místa na území ČR, které jsou stanoveny směrnicí Rady 2000/29/ES a tedy i výše jmenovanou vyhláškou MZe č. 215/2008 Sb., v platném znění, nevyužívá nařízení Komise ES č.1756/2005, které členským státům EU při splnění určitých podmínek umožňuje sníženou četnost dovozních rostlinolékařských kontrol. Touto strategií kontrol je dosaženo splnění stanoveného cíle, a to je včasné zjištění zavlečení karanténního škodlivého organismu rostlin na území ČR, v uvedeném strategickém cíli bude SRS pokračovat beze změny.

9.2

Celkové dodržování požadavků ze strany provozovatelů a výrobků

V rámci soustavné rostlinolékařské kontroly v místech produkce nesadbových brambor byly všechny kontroly bez závad. V rámci rostlinolékařského dozoru byly ve 20 případech zjištěny závady. Dodávky buď nesplňovaly požadavky stanovené v „Opatření Státní rostlinolékařské správy ve věci nařízení mimořádného rostlinolékařského opatření proti zavlékání a šíření původce bakteriální kroužkovitosti bramboru Clavibacter michiganensis ssp. sepedonicus partiemi hlíz bramboru původem z Polské republiky na území ČR“, ze dne 22. 11. 2004, které se týká osvědčení polské rostlinolékařské služby o testování příslušné partie na přítomnost původce bakteriální kroužkovitosti bramboru, nebo nebyly opatřeny registračním číslem, tím se jednalo o nesplnění zvláštního požadavku stanoveného v příloze č. 4, části A, oddílu II, bodě 18.5. výše uvedené vyhlášky č. 215/2008 Sb. Tento požadavek je stanoven i směrnicí Rady 2000/29/ES, o ochranných opatřeních proti zavlékání organismů škodlivým rostlinám nebo rostlinným produktům do Společenství a proti jejich šíření na území Společenství, a plnění tohoto požadavku je povinné pro všechny členské státy EU. V jednom případě byl v partii konzumních brambor z Polska potvrzen výskyt původce bakteriální kroužkovitosti bramboru. 19 závad se týkalo konzumních brambor z Polska, v jednom případě šlo o konzumní brambory z Německa. V rámci dovozní rostlinolékařské kontroly zásilek původem ze třetích zemí bylo v roce 2011 celkem pozastaveno 16 zásilek z důvodu potvrzeného výskytu karanténního škodlivého organismu (jednalo se o porušení ustanovení v § 7 odst. 1 a nesplnění požadavku stanoveného v § 21 odst. 1 písm. a) zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči). Zásilky pocházely z Thajska, Vietnamu a Izraele u všech zásilek bylo úředním opatřením nařízeno jejich zničení. Přehled o pozastavených zásilkách je uveden v tabulce č. 3. Tabulka 3: Přehled o pozastavených zásilkách v roce 2011 Komodita

Původ

Opatřen í 177

Škodlivý organismus

Počet zásilek

Množstv í

Jednotk a

Ocinum L. Apium graveolens

Syzyngium samaragense Celkem

9.4

Izrael Vietnam Thajsko Vietnam

zničení

Liriomyza sp.

zničení

Thajsko

zničení

Liriomyza sp, Heliothis armigera, Septoria apiicola Bactrocera dorsalis.

3 5 2 4

630

kg

217

kg

1

35

kg

16

928

kg

Opatření k zajištění účinnosti

Oblast přípravků na ochranu rostlin Celkem bylo v r. 2011 odborem postregistrační kontroly zkontrolováno 28 subjektů, u kterých bylo provedeno 46 kontrol (z toho 21 následných kontrol, u kterých byla ověřována provedená nápravná opatření). Při 7 kontrolách byly zjištěny závady, a to nejčastěji v označování a balení přípravků. Činnost odboru postregistrační kontroly byla v roce 2011 zaměřena na řešení podnětů, které lze rozčlenit do třech základních skupin: 1. podněty inspektorů Sekce ÚÚ 2. podněty třetích osob (např. Celní úřady, Finanční úřad, prodejci POR) 3. podněty vyplývající z výsledků postregistrační kontroly. V souvislosti s řešením těchto podnětů bylo v roce 2011 odborem postregistrační kontroly uloženo celkem 29 úředních opatření, 2 nařízení o mimořádných rostlinolékařských opatřeních a 1MRO. Nejvíce závad bylo zjištěno u označování přípravků (16), další nedostatky byly nalezeny u balení (8) a v devíti případech se jednalo o uvedení na trh nepovoleného přípravku na OR. Ve třech případech byla zahájena v roce 2011 i správní řízení o uložení pokuty. V rámci postregistrační kontroly bylo pracovníky odboru postregistrační kontroly odebráno v roce 2011 pro laboratorní rozbor 41 přípravků, u kterých se ověřovalo, zda splňují požadavky předepsané specifikace. Jednalo se jednak o vzorky uvedené v plánu postregistrační kontroly, ale také o vzorky odebírané na podnět, u kterých bylo podezření, že se jedná o falzifikáty. Z celkového počtu 41 odebraných přípravků 7 vzorků nesplnilo danou specifikaci. Ve dvou případech se jednalo o vzorky, které byly odebrány na žádost celního úřadu ze zásilky uložené na celním úřadu Praha - Uhříněves. U zbývajících pěti nevyhovujících přípravků odebraných v distribuční síti a u uživatelů bylo vydanými úředními opatřeními a nařízeními o mimořádných rostlinolékařských opatřeních zakázáno uvádět předmětné šarže přípravků na trh. Ve dvou z pěti případů se jednalo o souběžně dovážené přípravky, kterých bylo v roce 2011 pro laboratorní kontrolu odebráno celkem pět. V jednom případě byl žadatel o povolení požádán, aby v rámci registračního řízení dodal k laboratornímu rozboru vzorek přípravku, o jehož povolení žádal. Přípravek byl podroben zkouškám dle navržené technické specifikace a se žadatelem o povolení bude jednáno o změnách v této specifikaci. Zbývající odebrané povolené přípravky buď vyhověly dané specifikaci, nebo zjištěná odchylka od dané specifikace neovlivnila zhoršení fyzikálněchemických a technických vlastností přípravku, a tím i jeho použitelnost. Všechny tyto přípravky splnily i nutné požadavky z hlediska bezpečnosti a účinnosti. Držitelé rozhodnutí o 178

povolení přípravků byli upozorněni dopisem SRS na zjištěné nedostatky. Pro ověření těchto rozdílů ve specifikacích budou v roce 2012 odebírány další šarže přípravků a v případě, že tyto šarže rovněž nesplní požadavky předepsaných specifikací, bude držitel rozhodnutí vyzván, aby požádal o změny v technické specifikaci a doložil je potřebnými studiemi. U přípravků odebraných pro laboratorní kontrolu byla provedena i kontrola balení a označování. Dozor nad obchodním skladováním a uváděním přípravků na ochranu rostlin na trh u distributorů je prováděn inspektory sekce územních útvarů SRS. Inspektoři SRS v rámci sekce územních útvarů provedli 270 kontrol (z toho 15 následných kontrol) u 233 distributorů. Celkem byly zjištěny u 20 kontrol závady. Mezi nejčastějšími typy závad (od nejčastějších z hlediska počtu zjištění k měně častým) patřil prodej a skladování přípravků s prošlou dobou použitelnosti, prodej nepovolených POR, závady při skladování přípravků, závady v evidenci skladovaných POR, závady v označování a balení POR, propagace nepovolených POR, závady ve výkonu odborně způsobilé osoby. K nápravě zjištěných závad bylo vydáno 18 úředních opatření. SRS dvěma prodejcům POR uložila pokutu za porušení povinností ze zákona č. 326/2004 Sb., v platném znění. (§ 86 odst. 1 zákona a § 46 písm. a) bod 2 zákona, § 47 zákona). Dozor nad používáním přípravků Celkem bylo provedeno 2121 kontrol u 1982 subjektů. Z tohoto počtu bylo 1175 národních kontrol (z toho 469 plánovaných), 313 kontrol Cross Compliance (CC) a 661 kontrol na základě smlouvy o spolupráci se SZIF. Kontrolami CC byly zjištěny závady u 7 kontrol, z toho u 3 kontrol se jednalo o nedostatky v plnění povinností žadatele o dotace, u 4 kontrol byly zjištěny závady mimo požadavky CC. V rámci kontrol pro SZIF (delegovaných kontrol) byly zjištěny u 9 kontrol závady. U všech byly zjištěny nedostatky v plnění povinností žadatelů o dotace. U národních kontrol byly zjištěny závady u 46 kontrol, z toho u 11 kontrol nedostatky v plnění povinností žadatele o dotace. Celkem byly v roce 2011 zjištěny u 21 kontrol nedostatky v plnění povinností žadatele o dotace (2 národní kontroly byly provedeny v rámci delegovaných kontrol SZIF). SRS v souvislosti s porušením povinností v oblasti používání přípravků vydala 43 rozhodnutí o uložení pokuty.

Oblast škodlivých organismů Nesplnění zvláštního požadavku, tj. neoznačení balení konzumních brambor původem z Německa registračním číslem, bylo oznámeno rostlinolékařské službě Německa. Zároveň byl odebrán úřední vzorek a testován na přítomnost původce bakteriální kroužkovitosti bramboru Clavibacter michiganensis ssp. sepedonicus, a původce bakteriální hnědé hniloby bramboru Ralstonia solanacearum. Výsledky laboratorních testů na oba škodlivé organismy byly negativní. V případě dodávek konzumních brambor původem z Polska, které nesplňovaly požadavky stanovené v opatření Státní rostlinolékařské správy, bylo u českých prodejců zahájeno řízení o pokutě, v případě polských prodejců byla informace o zjištěných závadách zaslána rostlinolékařské službě Polska, která je kompetentní k uložení sankcí podle polských právních předpisů. Výsledek laboratorního testu byl v jednom případě pozitivní, v partii brambor byl potvrzen výskyt původce bakteriální kroužkovitosti bramboru Clavibacter michiganensis ssp. sepedonicus, celá partie brambor byla zlikvidována Informace o povinnostech stanovených zákonem o rostlinolékařské péči a nařízených v rámci mimořádných rostlinolékařských opatření SRS vztahujících se k nesadbovým bramborám lze 179

najít na internetových stránkách SRS. Dále jsou pěstitelé brambor a obchodníci s bramborami o aktuálních fytokaranténních požadavcích týkajících se brambor pravidelně informováni pracovníky SRS na různých seminářích, které jsou pořádány pěstitelskými a zpracovatelskými svazy brambor. V případě drobných prodejců lze ovšem provádět osvětu pouze přímo na místě, neboť tito prodejci zpravidla nejsou členy žádného svazu a ani se nezúčastňují seminářů zaměřených na problematiku brambor. U všech pozastavených zásilek v rámci dovozní rostlinolékařské kontroly zásilek původem ze třetích zemí bylo úředním opatřením nařízeno zničení zásilky. Informace o pozastavených zásilkách byly zaslány formou notifikace vystavené v programu EUROPHYT Komisi ES a členským státům EU. Zároveň byly tyto notifikace o pozastavených zásilkách zasílány písemně nebo elektronickou poštou exportní zemi - zemi původu. Přehled o výsledcích dovozních rostlinolékařských kontrol provedených v roce 2008, 2009, 2010 a 2011 je uveden v tabulkách č. 4, 5,6 a 7. Tabulka 4 - Přehled o výsledcích dovozních rostlinolékařských kontrol v roce 2008 Komodita Počet zásilek Pozastavené Opatření zásilky Annona squamosa L. 82 7 Zničeno Brambory 4 0 Citrus L. 3 0 Fortunella Swingle 1 0 Prunus L. 7 0 Mangifera L. 177 0 Momordica L. 79 0 Ocimum basilicum L. 410 12 Zničeno Psidium L. 189 0 Solanum melongena L. 110 0 Syzygium samarangense 33 0 CELKEM 1095 19 Tabulka 5 - Přehled o výsledcích dovozních rostlinolékařských kontrol v roce 2009 Pozastavené Komodita Počet partií* zásilky Opatření Annona L. 208 Apium graveolens 145 1 Zničeno Mangifera L. 418 Momordica L. 254 Ocimum L. 780 17 Zničeno Passiflora L. 1 Prunus L. 1 Psidium L. 554 Pyrus L. 1 Solanum melongena 284 1 Zničeno Syzygium Gaertn. 253 CELKEM

2899

19

180

Tabulka 6: Přehled o výsledcích dovozních rostlinolékařských kontrol v roce 2010 Komodita

Počet partií*

Annona L.

161

-

Apium graveolens

195

-

3

-

Citrus L.

Pozastavené zásilky

Opatření

Mangifera L.

437

1

Zničeno

Momordica L.

244

1

Zničeno

Ocimum L.

909

6

Zničeno

Psidium L.

605

-

Prunus L.

54

-

Solanum melongena

146

Syzygium Gaertn.

305

CELKEM

3059

1

Zničeno -

9

* 1 zásilka může obsahovat i několik partií rostlin, rostlinných produktů

Tabulka 7: Přehled o výsledcích dovozních rostlinolékařských kontrol v roce 2011 Komodita

Počet partií*

Pozastavené zásilky

Opatření

Annona L.

100

Apium graveolens

230

Citrus L.

17

Mangifera L.

503

Momordica L.

347

Ocimum L.

971

Psidium L.

459

-

Prunus L.

10

-

Solanum melongena

200

-

Syzygium Gaertn.

281

1

CELKEM

3118

16

6

Zničeno -

1

Zničeno -

8

* 1 zásilka může obsahovat i několik partií rostlin, rostlinných produktů

181

Zničeno

-Zničeno

9.5

Prohlášení o celkové výkonnosti

Strategické cíle z Plánu kontrol Oblast přípravků na ochranu rostlin Na základě analýzy výsledků kontrol uvádění POR na trh v roce 2011 v návaznosti na řešené podněty, a to dovozy přípravků ze třetích zemí (Číny), navázala SRS užší spolupráci s Celní správou. V roce 2011 v porovnání s rokem 2010 došlo k nárůstu řešených podnětů v souvislosti s přemístěním přípravků ze souběžného obchodu. Z celkového počtu 41 odebraných přípravků 7 vzorků nesplnilo danou specifikaci. Ve dvou případech se jednalo o vzorky, které byly odebrány na žádost celního úřadu ze zásilky uložené na celním úřadu Praha - Uhříněves. U zbývajících pěti nevyhovujících přípravků odebraných v distribuční síti a u uživatelů bylo vydanými úředními opatřeními a nařízeními o mimořádných rostlinolékařských opatřeních zakázáno uvádět předmětné šarže přípravků na trh. Ve dvou z pěti případů se jednalo o souběžně dovážené přípravky, kterých bylo v r. 2011 pro laboratorní kontrolu odebráno celkem pět (tj. 12 % z celkového počtu odebraných přípravků). V souvislosti s tímto trendem plánuje SRS v roce 2012 přednostně odebírat vzorky přípravků ze souběžného obchodu. Analýzou výsledků kontrol používání přípravků u zemědělských subjektů, jakožto žadatelů o dotace, tzn. poměru kontrol se závadami a bez závad lze konstatovat, že znalost zemědělských subjektů v oblasti povinností ze zákona č. 326/2004 Sb., v platném znění a prováděcích předpisů na úseků přípravků je na vysoké úrovni, k čemuž přispívá SRS semináři, které pořádá pro zemědělskou veřejnost nebo aktivně vystupuje na akcích pořádaných jinými organizacemi. Na svých webových stránkách SRS průběžně zveřejňuje aktuální informace z oblasti POR včetně on-line Registru POR, který je v rámci aktualizace doplněn jednou denně o nově vydaná povolení přípravků na ochranu rostlin. Pro prodejce POR (distributory POR) je na webových stránkách SRS k dispozici také průběžně aktualizovaný přehled o přípravcích, kterým skončí uvádění na trh a obdobně je zde zejména pro subjekty používající POR v rámci podnikání přehled přípravků s datem ukončení používání. Od roku 2011 SRS zveřejňuje v on-line „Registru přípravku“ opatření (ÚO, MRO) vydaná na jednotlivé šarže přípravku, u nichž je opatřením SRS zakázáno uvádění na trh a používání. Dále byla v „Registru přípravků“ rozšířena kritéria pro výběr, podle nichž lze plánovat nákup přípravků před aplikací, např. přípravky, které jsou vyloučeny z používání pouze v OP II. stupně povrchového zdroje vody nebo pouze v OP II. stupně podzemního zdroje vody. S ohledem na změny v legislativě, ke kterým došlo nabytím účinnosti Nařízení EP a R č. 1107/2009, a to od 14. 6. 2011, tzv. 1. novelou zákona č. 326/2004 Sb. účinnou od 1. 9. 2011 včetně prováděcích předpisů a tzv. 2. novelou zákona č. 326/2004 Sb., která bude účinná v polovině roku 2012 (v souvislosti s implementací Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES) včetně prováděcích předpisů bude nutné aktualizovat postupy v rámci kontrol používání přípravků.

182

Oblast škodlivých organismů Cíl 1 Včasné zjištění zavlečení karanténního škodlivého organismu rostlin na území ČR. Cíl 2 Včasné zjištění šíření karanténního škodlivého organismu rostlin produkty uváděnými na trh. Cíl 3 Ověření plnění preventivních rostlinolékařských požadavků před šířením karanténních škodlivých organismů rostlin povinnými osobami. Na základě analýzy závad zjištěných v rámci rostlinolékařského dozoru v místech prodeje nebo skladování nesadbových brambor nepředstavovalo nedodržení dané povinnosti z hlediska bezpečnosti potravin riziko pro lidi nebo zvířata. Také z hlediska hospodářského významu, tzn. možného přenosu škodlivého organismu na rostliny bramboru určené k pěstování (sadbové brambory), bylo riziko přenosu velmi malé, neboť např. v případě brambor původem z Polska se jednalo o dodávky brambor malých hmotností (do 200 kg), určené k přímému konzumu. Dle celkového zhodnocení výsledků kontrol provedených v roce 2009, 2010 a 2011 u nesadbových brambor lze konstatovat, že cílů stanovených v rámci plánu kontrol, tzn. včasné zjištění šíření karanténního škodlivého organismu rostlin produkty uváděnými na trh a ověření plnění preventivních rostlinolékařských požadavků před šířením karanténních škodlivých organismů rostlin povinnými osobami, bylo dosaženo. Z celkového počtu 958 kontrol nesadbových brambor v místech produkce, prodeje nebo obchodního skladování byla v roce 2009 byla zjištěna 1 závada, tj. 0,1 %, v roce 2010 bylo z celkového počtu 1036 kontrol zjištěno 6 závad, tj. 0,6 % a v roce 2011 bylo z celkového počtu 1541 kontrol zjištěno 20 závad, tj. 1,3 %.. Dle analýzy výsledků kontrol zásilek původem ze třetích zemí, které byly prováděny v rámci dovozní rostlinolékařské kontroly, případy, kdy byl v zásilce zjištěn karanténní škodlivý organismus, nepředstavují z hlediska bezpečnosti potravin riziko pro lidi nebo zvířata. Také z hlediska hospodářského významu, tzn. možného přenosu škodlivého organismu na ostatní rostlinné komodity, bylo riziko přenosu velmi nízké, neboť všechny pozastavené zásilky byly na základě úředního opatření nařízeného pracovníky SRS pod dohledem zničeny. Dle celkového zhodnocení výsledků kontrol provedených v roce 2008, 2009 a 2010 při dovozní rostlinolékařské kontrole zásilek výše uvedených rostlinných komodit původem ze třetích zemí lze konstatovat, že cíle stanoveného v rámci plánu kontrol, tzn. včasné zjištění výskytu karanténního škodlivého organismu v zásilce a nařízení opatření k zabránění zavlečení tohoto organismu na území ČR, bylo dosaženo. V roce 2008 byl zjištěn karanténní škodlivý organismus v 19 případech z celkového počtu 1095 kontrol, tj. 1,7 %, v roce 2009 byl zjištěn karanténní škodlivý organismus v 19 případech z celkového počtu 2899 kontrol, tj. 0,7 %, v roce 2010 byl zjištěn karanténní škodlivý organismus v 9 případech z celkového počtu 3059 kontrol, tj. 0,3 %. Kontroly prováděné v místech produkce a skladování u nesadbových brambor i kontroly prováděné v rámci dovozní rostlinolékařské kontroly sledovaných komodit ze třetích zemí byly v roce 2009, 2010 a 2011 realizovány na vysoké profesní úrovni rostlinolékařských inspektorů, která byla zajištěna v rámci jejich specializace dalším prohlubováním odborných znalostí formou školení.

183

9 B) Systém kontrol reziduí pesticidů v potravinách SVS 9.1

Úřední kontroly

Vyšetřování obsahu pesticidních látek v surovinách a potravinách živočišného původu je součástí systému národního monitoringu reziduí a kontaminantů v potravinovém řetězci. Podle směrnice Rady 96/23 kterou se schvalují zásady sledování (monitorování), přílohy č. 1, patří sledované pesticidy do skupiny B3a) – organochlorové pesticidy, dále organofosforové insekticidy (skupina B3b) a některé karbamáty a pyretroidy (skupina B2c), které mají farmakologický účinek a jsou řazeny i mezi léčiva (např. tau-fluvalinat, cypermetrin, deltametrin aj.). 9.2

Celkové dodržování požadavků ze strany provozovatelů a výrobců

V roce 2011 nebyla v rámci monitoringu CL, stejně jako v roce 2010, zjištěna rezidua pesticidních látek ze skupiny organochlorových sloučenin, organofosforových insekticidů, karbamátů a pyretroidů v potravinách a surovinách živočišného původu. 9.2.1 Četnost a druh nedodržení požadavků V jednom případě byla zjištěna kontaminace prostředí stáje pro prasata DDT. Jednalo se o malochov zřízený v adaptované historické budově, kde bylo dříve manipulováno s látkami s obsahem DDT. V prachu a zbytcích starého šrotu byla zjištěna přítomnost tohoto pesticidu.

184

9.2.2

Analýza nedodržení požadavků

Všechny vzorky vepřového masa s výjimkou jednoho vzorku s nadlimitním obsahem suma DDT vyhověly limitům pro chlorované pesticidy a PCB. Jediný případ vysoké koncentrace DDT souvisel s kontaminací prostředí historické budovy nyní adaptované na stáje pro prasata. Dříve se v těchto prostorách skladovaly materiály s obsahem DDT, nebo se zde šrotovalo obilí kontaminované tímto již řadu let nepoužívaného pesticidu. Prostory stáje byly vyčištěny a sanovány.

Graf č. 5) Počet vyšetřených vzorků na rezidua pesticidů

Graf č. 6) Počet vzorků pesticidů v jednotlivých kategoriích

185

9.4.

Opatření k zajištění účinnosti

Vzhledem k tomu, že v roce 2011, stejně tak jako v roce 2010, nebyla rezidua pesticidů a jiných agrochemikálií prokázána v surovinách a potravinách živočišného původu v nepřípustném množství, nebyla uplatněna žádná sankční opatření ani správní řízení vůči výrobcům a zpracovatelům živočišných potravin. 9.5.

Prohlášení o celkové výkonnosti

Strategickým cílem SVS v oblasti kontrol reziduí pesticidů v potravinách: -

kontrola dodržování platné legislativy ze strany chovatelů hospodářských zvířat, výrobců krmiv a provozovatelů potravinářských podniků s cílem odhalit případné uvádění do oběhu zdravotně závadných potravin nebo krmiv z důvodu reziduí a kontaminantů přítomných v potravině nebo v krmivu v nadlimitním množství. V případě již uvedení zdravotně závadné potraviny nebo krmiva do oběhu, okamžité zajištění jejich stažení z oběhu.

Rezidua pesticidů v krmivech, surovinách a potravinách živočišného původu nepředstavují v současné době problém na rozdíl od minulé dekády, kdy byla rezidua chlorovaných pesticidů zjišťována relativně často i v nadlimitních hodnotách.

186

SZPI 9.1

Úřední kontroly

Pro jednotlivé členské státy EU povinnost provádět úřední kontroly reziduí pesticidů, zavést víceleté národní kontrolní programy pro rezidua pesticidů, účastnit se víceletého kontrolního programu Společenství zpracovaného Evropskou komisí, předkládat výsledky národního programu zaměřeného na sledování úrovně kontaminace potravin rezidui pesticidů v ČR a výsledky koordinovaného kontrolního programu Společenství Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin vyplývá z požadavků nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005, o maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu a nařízení Komise (ES) č. 915/2010 týkající se koordinovaného programu k zajištění souladu s maximálními limity reziduí pesticidů v obilovinách a některých dalších produktech rostlinného původu. reziduí pesticidů v potravinách je prováděn dle Víceletého kontrolního plánu pro kontrolu reziduí pesticidů v ČR, který vypracovalo Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s ostatními dozorovými orgány. Do plánu je zahrnutý koordinovaný víceletý kontrolní program Společenství, jak je požadováno nařízením Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005. Aktualizovaný víceletý kontrolní plán pro kontrolu reziduí pesticidů v ČR je předkládán Komisi nejpozději tři měsíce před koncem každého kalendářního roku, výsledky analýz do 31. srpna následujícího roku.

9.2

Celkové dodržování požadavků ze strany provozovatelů a výrobků

V rámci národního a koordinovaného monitoringu reziduí pesticidů SZPI v roce 2011 odebrala celkem 1101 vzorků, u kterých bylo provedeno 358 065 rozborů. Maximální reziduální limit byl překročen u 14 vzorků, což představuje 1,3 % nevyhovujících vzorků. Z hlediska země původu představovaly hlavní podíl vzorky ze zemí EU (54,7 %), dále z České republiky (26,3 %) a ze třetích zemí (16,0 %). U 3,0 % odebraných vzorků nebyla země původu uvedena. Největší část analyzovaných vzorků tvořilo čerstvé ovoce a zelenina (67,8 % odebraných vzorků). Multireziduální metodou bylo vyšetřeno 465 vzorků zeleniny, z nichž 69,3 % bylo původem ze států EU, 10,3 % vzorky ze třetích zemí a 20,0 % vzorky z ČR. U 10 vzorků bylo zjištěno překročení maximálního reziduálního limitu pro některou z účinných látek. Zjištěny byly 2 nevyhovující vzorky salátových okurek ze Španělska, 2 vzorky hlávkového salátu původem z ČR, vzorek brokolice původem z Itálie, celeru bulvového z Rakouska, kapusty kadeřavé z ČR, rajčat z Maroka, pekingského zelí z Polska a vzorek máty peprné původem z Izraele. Ve vzorcích salátových okurek bylo zjištěno nadlimitní množství formetanatu, u salátu spiroxaminu, tebuconazolu a chlorpyrifosu. U vzorku máty byl překročen maximální reziduální limit pro účinné látky methomyl a oxamyl. Ve vzorku brokolice bylo zjištěno nadlimitní množství fluazifop-P-butylu, v celeru iprodione, v rajčatech procymidon, kapustě kadeřavé dimetomorph a ve vzorku pekingského zelí dimethoate. Na stanovení reziduí pesticidů bylo analyzováno celkem 271 vzorků čerstvého ovoce. Největší podíl čerstvého ovoce tvořily vzorky ze zemí EU 60,9 % a ze třetích zemí 34,7 %, 187

nejmenší podíl vzorky z ČR 4,4 %. Z celkového počtu odebraných vzorků byl u 2 vzorků překročen MRL. Jednalo se o vzorek broskví původem ze Španělska, u kterého bylo zjištěno nadlimitní množství účinné látky phosmet. Druhým vzorkem byla papája původem z Ekvádoru s nadlimitním množstvím methomylu. Kromě čerstvého ovoce a zeleniny byla rezidua pesticidů stanovována v dalších skupinách komodit, např. v obilninách a mlýnských obilných výrobcích, dětské výživě, bramborách, zpracované zelenině, pekařských výrobcích, olejnatých semenech, nápojích. Ostatní skupiny potravin tvořily 33,2 % vzorků z celkového počtu odebraných. Jako nevyhovující byl hodnocen vzorek čaje původem z Polska, u kterého bylo zjištěno nadlimitní množství acephatu, acetamipridu a imidaclopridu a vzorek trvanlivého pečiva původem z ČR s nadlimitním množstvím fipronilu. Graf: Zjištěné nálezy reziduí pesticidů v rámci monitoringu cizorodých látek v potravinách v letech 2003 – 2011

Nad rámec národního a koordinovaného monitoringu reziduí pesticidů inspektoráty SZPI v rámci běžných kontrol došetřují případy, kdy dojde v rámci pravidelného sledování reziduí pesticidů k překročení MRL, notifikace zaslané v systému rychlého varování RASFF anebo podněty a stížnosti. Dle požadavků nařízení Komise (ES) č. 669/2009 o zesílené úřední kontrole dovozu, byly v roce 2011 na přítomnost pesticidů vzorkovány dvě zásilky čaje původem z Číny s vyhovujícím výsledkem.

188

9.4

Opatření k zajištění účinnosti

Do systému RASFF jsou notifikovány nadlimitní nálezy v potravinách, které představují vážné riziko a vyskytují se na trhu formou varování anebo v případě potravin, u kterých bylo identifikováno riziko, které nevyžadovalo rychlou akci, neboť potravina se ještě na trh jiných států nedostala anebo již na trhu jiných států nebyla, formou informace. V roce 2011 byly do systému RASFF oznámeny následující nadlimitní nálezy reziduí pesticidů zjištěné v rámci monitoringu cizorodých látek: Komodita brokolice salátové okurky papája máta peprná

Kontaminant/účinná látka fluazifop-P-butyl formetanate methomyl thiodicarb methomyl thiodicarb oxamyl

a a

Zjištěná hodnota 0,08 mg/kg 0,23 mg/kg 0,11 mg/kg 3,1 mg/kg

Země původu Itálie

Číslo notifikace (2011.0554)

Forma notifikace informace

Španělsko

(2011.0373)

informace

Ekvádor

(2011.1082)

informace

Izrael

(2011.1581)

informace

Kontrolovaným osobám, které uvedly do oběhu potravinu obsahující nadlimitní množství pesticidu, byla v rámci správního řízení uložena pokuta za nedodržení povinnosti uvedené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005. Dle nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 178/2002 je taková potravina považována za nebezpečnou, představující riziko pro lidské zdraví. Výši sankce za jednotlivá porušení nelze stanovit s ohledem na ukládání úhrnných pokut.

9.5 Prohlášení o celkové výkonnosti Cíl 2 Realizovat kontroly se zaměřením na bezpečnost potravin tak, aby ochrana lidského života a zdraví měla nejvyšší prioritu. Cílem kontrol reziduí pesticidů je ověřit, zda jsou v potravinách dodržovány maximální reziduální limity a zamezit uvádění zdravotně závadných potravin do oběhu. Pro Českou republiku vyplývá z nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 povinnost zavést víceletý národní kontrolní program pro rezidua pesticidů a zároveň se účastnit koordinovaného kontrolního programu Unie s cílem zajistit dodržování maximálních limitů reziduí pesticidů v potravinách rostlinného a živočišného původu. Důležitým cílem SZPI je naplnění požadavků Víceletého kontrolního plánu pro rezidua pesticidů v ČR, jehož součástí je právě i koordinovaný víceletý kontrolní program Unie. V roce 2011 SZPI provedla u 1101 vzorků celkem 358 065 analýz. Prioritou je pokrytí účinných látek, jejichž sledování je stanoveno nařízením Komise (ES) č. 915/2010, o koordinovaném víceletém kontrolním programu Unie pro roky 2010, 2011 a 2012. Snahou SZPI je neustále rozšiřovat spektrum sledovaných účinných látek.

189

Tabulka: Přehled odebraných vzorků na stanovení pesticidů v rámci monitoringu cizorodých látek v letech 2007 – 2011 2007

2008

2009

2010

2011

920

921

1076

1076

1101

184

338

309

309

371

93 169

138 490

298 765

333 181

358065

Počet vzorků s pozitivním nálezem

326

369

753

659

638

Počet vzorků s nadlimitním nálezem

14

11

7

16

14

Celkový počet vzorků Počet sledovaných pesticidů (včetně jednotlivých metabolitů zahrnutých do definice pesticidů) Počet analýz

190

9 C) Systém kontrol reziduí pesticidů v krmivech SVS

9.1. Úřední kontroly Vyšetřování obsahu reziduí pesticidních látek v krmivech pro hospodářská zvířata se provádí v rámci národního plánu monitoringu cizorodých látek. Krmivo může být významným zdrojem vstupu reziduí pesticidních látek a environmentálních kontaminantů do potravinového řetězce. V případě reziduí pesticidů organických a anorganických kontaminantů a mykotoxinů v krmivech nebyly v roce 2011 zjištěny nadlimitní nálezy ve srovnání se stanovenými limity. 9.2 Celkové dodržování požadavků ze strany u provozovatelů a výrobků V případě reziduí pesticidů organických a anorganických kontaminantů a mykotoxinů v krmivech nebyly v roce 2011 zjištěny nadlimitní nálezy ve srovnání se stanovenými limity.

ÚKZÚZ ÚKZÚZ kontroluje rezidua pesticidů v krmivech formou cílné kontroly. V roce 2011 bylo odebráno 10 vzorků rybí nebo masokostní moučky a 16 vzorků ostatních krmiv ke stanovení organochlorových pesticidů (HCB, HCH, DDT, DDD, aldrin, endrin, dieldrin, toxafen atd.) a 61 vzorků krmných surovin nebo krmných směsí ke stanovení vybraných nejčastěji používaných pesticidů.

9.2 Celkové dodržování požadavků ze strany u provozovatelů a výrobků V rámci kontroly bylo prověřeno 87 vzorků krmných surovin a krmných směsí na dodržení stanovených limitů obsahu pesticidů. U jednoho vzorku kompletní krmné směsi pro selata byl zjištěn nadlimitní obsah thiabendazolu. Krmivo bylo zakázáno zkrmovat a bylo staženo z trhu.

191

10) Systém kontrol pohody zvířat SVS V souladu s kompetencemi SVS byly akce dozoru v systému kontrol nad ochranou zvířat a péči o jejich pohodu (welfare) prováděny v souladu se zákonem č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 246/1992 Sb.“), zákonem č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 166/1999 Sb.“), přímo použitelnými předpisy EU, zejména nařízením Rady (ES) č. 1/2005, o ochraně zvířat během přepravy a souvisejících činností a o změně směrnic 64/432/EHS a 93/119/ES a nařízení Rady (ES) č.1255/97 a v souladu s dalšími souvisejícími předpisy. Kontrolní akce v oblasti pohody zvířat byly provedeny: v hospodářstvích, v zařízeních pro chov zvířat (tzn. chovy zájmových zvířat, chovy zvířat vyžadujících zvláštní péči), nebo na místech, kde dochází ke shromažďování zvířat a dalším činnostem se zvířaty (svody, jatky, obchody se zájmovými zvířaty, útulky a záchranné stanice pro handicapovaná zvířata, zoologické zahrady, cirkusy a zařízení provádějící pokusy na zvířatech). Na jatkách byly prováděny vedle denních kontrol péče o pohodu zvířat při porážení i kontroly rituálních porážek. Kontrolována byla i pohoda zvířat při vnitrostátní i mezinárodní přepravě. Dozorové akce metodicky zahrnovaly i více dílčích kontrol provedených současně v jednom zařízení, a to tehdy, pokud např. musela být posouzena rozlišná technologie chovu a kategorie zvířat. Při vykazování v této zprávě je taková akce považována za jednu kontrolu. Základem dozorové činnosti v roce 2011 byly plánované kontroly. Počet a typ kontrol plánovaných kontrol vyplývá z VPK, který stanoví minimální roční frekvenci kontrol nebo minimální procento kontrolovaných subjektů z celkového počtu. Kontroly pohody zvířat v chovech hospodářských zvířat byly plánovány na základě centrálně provedené analýzy rizika. Jako kriterium míry rizika byl zohledněn počet zvířat na hospodářství, druhy chovaných hospodářských zvířat, datum poslední kontroly, nedostatky zjištěné při kontrolách a počet zvířat přemístěných do asanačního podniku v předchozím roce. Kontroly byly plánovány podle počtu zařízení na začátku roku. Plán kontrolní činnosti se průběžně upravoval v průběhu roku. Mimo plánované kontroly se uskutečnily i kontroly neplánované, které vyplývaly ze změn v průběhu roku, hlášených podnětů, podle obdobných negativních zjištění v jiných oblastech chovu zvířat, nebo jako následné kontroly plnění uložených pokynů uložených k nápravě zjištěných nedostatků, tzv. nápravných opatření. A dále se jednalo o mimořádné kontrolní akce organizované SVS (např. kontroly chovů nosnic s produkcí konzumních vajec). 9.1. Úřední kontroly Stáje a prostory pro chov hospodářských zvířat V roce 2011 bylo celkem provedeno 3999 kontrol, z toho 2553 plánovaných a 1446 neplánovaných. V roce 2011 byl dodržen minimální celkový počet plánovaných kontrol, v některých případech byl tento počet navýšen provedením kontrol na hospodářstvích, která nebyla registrována v ústřední evidenci, dále byly provedeny neplánované kontroly z důvodu 192

uvedených níže. Důvody neplánovaných kontrol:  podněty a stížnosti občanů a organizací s podezřením na týrání zvířat, 

podněty jiných správních orgánů,



následné kontroly plnění uložených nápravných opatření,



kontroly na základě mimořádných zjištění,



kontroly v rámci rekonstrukce provozů



tematické kontroly KVS,



prověřování chovů na základě podnětů z jatek,



havarijní situace (mimořádné události).

Stáje a prostory pro chov hospodářských zvířat dle požadavků Státního zemědělského intervenčního fondu V roce 2011 nebyly prováděny žádné kontroly u hospodářství určených SZIF. Vnitrostátní přeprava hospodářských zvířat Podmínky při přepravě zvířat (silniční a železniční) byly u všech druhů zvířat kontrolovány podle nařízení Rady (ES) č. 1/2005. V roce 2011 bylo provedeno celkem 261 kontrol pohody zvířat přepravovaných v rámci území ČR (mimo kontrol přepravy na jatky). Kromě samotných zvířat a vybavení dopravních prostředků bylo kontrolováno schválení vozidel a odborná způsobilost osob účastnících se přepravy zvířat /průvodců/. Mezinárodní přeprava hospodářských zvířat Obdobným způsobem byla kontrolována i mezinárodní přeprava hospodářských zvířat. Provedeno bylo celkem 587 kontrol. Kromě samotných zvířat a vybavení dopravních prostředků byla kontrolována evidence, která musí být vedena u vozidel a odborná způsobilost osob účastnících se přepravy zvířat. O zjištěných závadách při přepravě zvířat byly v 4 případech informovány příslušné kompetentní úřady členských států EU. Nejčastějším důvodem k neplánovaným kontrolám bylo hlášení ze strany kompetentní úřady členských států EU týkající se českých dopravců. Přeprava ostatních zvířat (mimo hospodářská) Bylo provedeno 133 kontrol, při kterých byly kontrolovány podmínky pohody zvířat, vybavení dopravních prostředků, byla kontrolována evidence u vozidel a odborná způsobilost osob účastnících se přepravy se zvířaty. I u této skupiny zvířat byly kontrolovány podmínky přepravy zvířat při mezinárodním obchodu v rámci členských států ES. Komplexní kontrola jatek Z hlediska kontroly ochrany pohody zvířat při porážení zvířat bylo v roce 2011 mimo pravidelného denního dozoru nad ochranou pohody zvířat na jatkách provedeno 885 komplexních kontrol (kontrola vybavení jatek ve vztahu k welfare, kontrola vedení 193

dokumentace, kontrola péče o zvířata, kontrola možnosti ustájení jatečných zvířat, podmínky omračování, vykrvování atd.). Do těchto komplexních kontrol se započítává i pravidelné vyhodnocení PA nálezů na jatkách. Byl dodržen minimální celkový počet plánovaných kontrol a u většiny KVS byl tento počet kontrol navýšen zejména z důvodu předchozích závad, podnětů, stížností, výsledků auditů, plnění nápravných opatření a závazných pokynů. Celkově bylo provedeno 270 plánovaných kontrol a dále bylo provedeno 615 neplánovaných kontrol. Důvody neplánovaných kontrol:  zintenzivnění kontrol v důsledku veřejného zájmu a vlastních rozhodnutí a kontroly realizované ve spolupráci s odborem hygieny,  nepovolené dodávky březích plemenic na jatky,  kontrola během rekonstrukce jatek,  následné kontroly po zjištění závad, kontroly uložených opatření na základě auditů  kontroly PA nálezů na jatkách (jsou vykazovány jako neplánované komplexní kontroly jatek, protože databáze modulu welfare Klienta IS SVS zatím neumožňuje jinou evidenci těchto kontrol). V rámci denní kontroly na jatkách bylo provedeno u skotu 102 239 kontrol, u prasat 64 705 a u hrabavé drůbeže 6 968 kontrol. Rituální porážky Některým provozům jatek byla poskytnuta výjimka MZe na porážení rituálním způsobem pro potřeby církví a církevních sdružení evidovaných v ČR, a to na základě kontrol schválených technologií porážení. Počet platných výjimek v roce 2011 byl 22 pro celkem18 provozoven jatek (některé provozovny jatek měly uděleny výjimku jak pro porážku košer, tak i pro porážku halal). V roce 2011 bylo provedeno 6 komplexních kontrol rituálních porážek. Chovy zájmových zvířat kromě chovů druhu zvířete vyžadujícího zvláštní péči V chovech zájmových zvířat bylo v roce 2011 uskutečněno 1 484 kontrol. Nejčastější důvody ke kontrolám byly:  podněty od občanů (podezření z týrání zvířat), 

následné kontroly po zjištění závad (z toho nejčastěji zjišťovaným nedostatkem byly nevhodné podmínky chovu).

Chovy druhu zvířete vyžadujícího zvláštní péči Celkově bylo provedeno 509 kontrol. Mimo plánované kontroly těchto chovů, které jsou stanoveny VPK (s frekvencí 1x ročně), byly provedeny neplánované kontroly z důvodů uvedených níže. Důvody neplánovaných kontrol:  následné kontroly po zjištění závad,  vznik nového subjektu,  podnět na nepovolený chov  podněty od občanů (podezření z týrání zvířat). 194

Obchody se zájmovými zvířaty V roce 2011 bylo v obchodech se zájmovými zvířaty celkem provedeno 781 kontrol. Mimo plánované kontroly obchodů se zájmovými zvířaty, které jsou stanoveny VPK, byly provedeny neplánované kontroly z důvodů uvedených níže. Důvody neplánovaných kontrol:  vznik nových zařízení,  podněty a stížnosti na nevyhovující podmínky prodávaných zvířat,  následné kontroly. Útulky a záchranné stanice pro handicapovaná zvířata Dozor nad dodržováním požadavků welfare v útulcích a záchranných stanicích byl vykonán prostřednictvím 172 kontrol, z toho 146 kontrol bylo provedeno v útulcích a 36 kontrol v záchranných stanicích pro handicapovaná zvířata. Stále častěji se vyskytují zařízení, která se prohlašují za útulky, aniž by splňovala legislativní podmínky. Důvody neplánovaných kontrol:  podněty a stížnosti na nevyhovující podmínky držených zvířat,  následné kontroly po zjištění závad,  schválení asanační činnosti /odchyt zvířat/,  zřízení nového útulku.

Zoologické zahrady V roce 2011 bylo v ZOO provedeno 29 kontrol. Z celkového počtu bylo 5 kontrol neplánovaných. Neplánované kontroly byly uskutečněny z důvodu nezbytné kontroly podmínek péče o zvířata v ZOO v souvislosti s kontrolou v rámci licenčního řízení a s kontrolou z důvodu kolaudace pavilonu a kontrol v rámci stavebního řízení. Cirkusy V rámci kontrol pohody zvířat v cirkusech bylo v roce 2011 uskutečněno 33 kontrol podmínek zvířat chovaných v zimovištích cirkusů, 62 kontrol veřejných vystoupení stanovených příslušnými „řády ochrany zvířat“ při činnostech zařízení, která provádějí drezúru zvířat. Kontrola přepravy cirkusových zvířat proběhla v 17 případech. Chovy pokusných zvířat (tj. kontrola chovných a dodavatelských zařízení) V roce 2011 bylo provedeno 10 kontrol zaměřených zejména na vedení dokumentace a kontrolu péče o zvířata, tímto byl splněn požadavek na minimální celkový počet těchto kontrol. Pokusy na živých zvířatech V ČR bylo v roce 2011 provedeno celkem 105 kontrol na dodržování podmínek chovu a využití zvířat v uživatelských zařízeních. Zároveň byly v 93 případech provedeny kontroly realizovaných projektů pokusů.

195

9.2

Celkové dodržování požadavků ze strany provozovatelů a výrobků

9.2.1

Četnost a druh nedodržení požadavků

Stáje a prostory pro chov hospodářských zvířat Z celkového počtu 3 999 provedených kontrol bylo 323 akcí s řešenými závadami. Část zjištění lze shrnout do skupiny nevhodných podmínek chovu v porovnání s požadavky danými legislativou. Zjištěné nedostatky byly řešeny předáním podnětů obcím s rozšířenou působností (dále jen „ORP“), včetně návrhů na snížení počtu chovaných zvířat anávrhů na umístění zvířat do náhradní péče, blokovými pokutami na místě, zahájením správních řízení, vydáním závazných pokynů k odstranění zjištěných nedostatků atd. Při kontrolách v chovech hospodářských zvířat se v případě zjištěných závad jednalo většinou o několik nedostatků současně. V rámci zjištěných závad bylo konstatováno nedodržení minimálních standardů (nevyhovující ustájení, problémy se zajištěním zoohygienických podmínek např. přehřívání neklimatizovaných hal, poruchy mikroklimatu, vlhkost podestýlky apod.), nezajištění dostatečné výživy a napájení, nezajištění stanovených pomůcek (pomůcky k provádění porodu apod.), nevhodná péče až její zanedbání (špatný výživný stav, přetrvávající poranění, neposkytnutí pomoci a náležitého ošetření zvířatům), používání nevhodných pomůcek, nedostatky ve vedení evidence a záznamů. Mezi další závady patřila nedostatečná opatření proti úniku zvířat, nedostatečná ochrana před nepříznivými klimatickými podmínkami a nevhodné uvazování zvířat. Tabulka 1: Nejčastěji zjišťované nedostatky při kontrolách ustájených zvířat, stájí a prostorů pro chov hospodářských zvířat

Nedostatek Nevhodné podmínky chovu Špatný zdravotní stav zvířat Nedodržení minimálních standardů (např. nevhodné ustájení) Omezování výživy a napájení zvířat Záměrné vyvolávání střesu u zvířat Neposkytnutí pomoci a náležitého ošetření zvířatům Nevhodný způsob uvazování zvířat Nezajištění etologických podmínek Nedostatečná opatření proti úniku zvířat Neposkytnutí ochrany před klimatickými vlivy Omezování svobody pohybu Nedostatky v evidenci Nedostatky při asanaci

Porušení legislativy zákon č. 246/1992 Sb. zákon č. 246/1992 Sb. zákon č. 246/1992 Sb. zákon č. 246/1992 Sb. zákon č. 246/1992 Sb. zákon č. 246/1992 Sb. zákon č. 246/1992 Sb. zákon č. 246/1992 Sb. zákon č. 246/1992 Sb. zákon č. 246/1992 Sb. zákon č. 246/1992 Sb. Zákon č. 166/1999 Sb. Zákon č. 166/1999 Sb.

Vnitrostátní přeprava hospodářských zvířat V roce 2011 bylo provedeno 261 kontrol, vyjma kontrol přepravy na jatky, bylo vedeno 4 správní řízení a byly podány 2 podněty obcím s rozšířenou působností. Ve 2 případech se inspektoři KVS zúčastnili šetření havárií silničních vozidel přepravujících zvířata v rámci ČR.

196

Tabulka 2: Zjištěné závady při kontrole vnitrostátní přepravy hospodářských zvířat

Nedostatek Chybějící nebo neplatné povolení dopravce Nevyhovující dokumentace Přeprava zvířat nezpůsobilých k přepravě Dlouhotrvající přeprava bez povolení daného typu dopravního prostředku Nevhodné podmínky při přepravě

Porušení legislativy nařízení Rady (ES) 1/2005 nařízení Rady (ES) 1/2005 Zákon č. 246/1992 Sb. nařízení Rady (ES) 1/2005 zákon č. 246/1992 Sb.

Mezinárodní přeprava hospodářských zvířat V roce 2011 bylo provedeno 587 kontrol mezinárodní přepravy zvířat, vyjma kontrol přepravy na jatky. V 1 případě byl dán podnět ke správnímu řízení úřadu ORP. Ve 4 případech byly informovány o závadách při přepravě zvířat příslušné úřady členských států EU. Ve 3 případech se inspektoři KVS zúčastnili šetření havárií silničních vozidel přepravujících zvířata v rámci intrakomunitárního obchodu, při nichž musela být některá trpící zvířata utracena na místě a další byla odvezena na jatky, z toho v 1 případě byl dán podnět obci s rozšířenou působností. Tabulka 3: Zjištěné závady při kontrole mezinárodní přepravy hospodářských zvířat

Nedostatek Přeprava zvířete dopravcem bez schválení Chybějící osvědčení o proškolení osoby přepravující zvířata Nevhodné podmínky při přepravě

Porušení legislativy nařízení Rady (ES) 1/2005

Porušení obecných zásad přepravy zvířat

nařízení Rady (ES) 1/2005

Nedodržení ustanovení o knize jízd

nařízení Rady (ES) 1/2005

nařízení Rady (ES) 1/2005 nařízení Rady (ES) 1/2005

Přeprava ostatních zvířat mimo hospodářská zvířata Z 133 kontrol byly 2 kontroly se závadami, v jednom případě byla uložena pokuta, v příkazním řízení a v 1 případě byl podán podnět ke správnímu řízení úřadu ORP. Tabulka 4: Zjištěné nedostatky při kontrole přepravy ostatních zvířat mimo hospodářská zvířata

Nedostatek Přeprava bez schválení dopravce Porušení obecných zásad přepravy zvířat Přeprava zvířat nezpůsobilých k přepravě

Porušení legislativy nařízení Rady (ES) 1/2005 nařízení Rady (ES) 1/2005 Zákon č. 246/1992 Sb.

Komplexní kontrola jatek Z celkového počtu 885 kontrol bylo 22 akcí se závadami. Ve dvou případech byl vydán závazný pokyn v příkazném řízení. Pokuty byly v příkazním řízení vyměřeny v 7 případech a ve správním řízení v 10 případech, v 1 případě byl vydán závazný pokyn. Po 4 komplexních kontrolách byl podán podnět ke správnímu řízení úřadům ORP.

197

Tabulka 5: Nejčastěji zjišťované nedostatky při komplexní kontrole jatek

Nedostatek Porušení povinností provozovatele jatek Technické nedostatky porážecího zařízení Dodávky březích plemenic na jatky Nefunkční nebo chybějící náhradní omračující nástroje při porážce Nevhodná vykládka zvířat Záměrné vyvolávání střesu u zvířat Neposkytnutí pomoci a náležitého ošetření zvířatům Chybějící odborně způsobilá osoba

Porušení legislativy zákon č. 246/1992 Sb. zákon č. 246/1992 Sb. zákon č. 166/1999 Sb. zákon č. 246/1992 Sb. zákon č. 166/1999 Sb. .zákon č. 246/1992 Sb. zákon č. 246/1992 Sb. zákon č. 246/1992 Sb.

Denní kontrola na jatkách Z celkového počtu 102 239 kontrol bylo zjištěno u skotu – viz tabulka 6. Tabulka 6: Podíl zjištěných nedostatků ve vztahu ke skotu

Nedostatek Průvodní doklady dopravce

Počet kontrol s nedostatky 1

Doba přepravy Dopravní prostředek Způsobilost a stav zvířat Vykládka Zranění/úhyn Péče před porážkou Omráčení Vykrvení Zahájení zpracování

0 1 35 0 4 0 0 0 0

Porušení legislativy nařízení Rady (ES) 1/2005 zákon č. 246/1992 Sb. zákon č. 246/1992 Sb. zákon č. 246/1992 Sb. zákon č. 246/1992 Sb. zákon č. 246/1992 Sb. zákon č. 246/1992 Sb. zákon č. 246/1992 Sb. zákon č. 246/1992 Sb. zákon č. 246/1992 Sb.

č.

Z celkového počtu 64 705 kontrol bylo zjištěno u prasat – viz tabulka 7. Tabulka 7: Podíl zjištěných nedostatků ve vztahu k prasatům

Nedostatek Průvodní doklady dopravce

Počet kontrol s nedostatky 0

Doba přepravy Dopravní prostředek Způsobilost a stav zvířat Vykládka Zranění/úhyn Péče před porážkou Omráčení

1 0 97 2 331 9 0 198

Porušení legislativy nařízení Rady (ES) 1/2005 zákon č. 246/1992 Sb. zákon č. 246/1992 Sb. zákon č. 246/1992 Sb. zákon č. 246/1992 Sb. zákon č. 246/1992 Sb. zákon č. 246/1992 Sb. zákon č. 246/1992 Sb.

č.

Vykrvení Zahájení zpracování

0 0

zákon č. 246/1992 Sb. zákon č. 246/1992 Sb.

Z celkového počtu 6 968 kontrol bylo zjištěno u hrabavé drůbeže – viz tabulka 8. Tabulka 8: Podíl zjištěných nedostatků ve vztahu k drůbeži

Nedostatek Průvodní doklady dopravce

Počet kontrol s nedostatky 3

Doba přepravy Dopravní prostředek Způsobilost a stav zvířat Vykládka Zranění/úhyn Péče před porážkou Omráčení Vykrvení Zahájení zpracování

0 5 2 0 24 0 0 0 0

Porušení legislativy nařízení Rady (ES) 1/2005 zákon č. 246/1992 Sb. zákon č. 246/1992 Sb. zákon č. 246/1992 Sb. zákon č. 246/1992 Sb. zákon č. 246/1992 Sb. zákon č. 246/1992 Sb. zákon č. 246/1992 Sb. zákon č. 246/1992 Sb. zákon č. 246/1992 Sb.

č.

Komplexní kontrola rituálních porážek Bylo provedeno 6 komplexních kontrol dodržování podmínek legislativy a stanovených veterinárních podmínek pro provádění rituálních porážek pro danou provozovnu. Kontroly proběhly bez zjištění závad. Chovy zájmových zvířat (kromě chovů druhu zvířat vyžadujících zvláštní péči) Z celkového počtu 1484 kontrol bylo 409 akcí se závadami. V 236 případech byl podán podnět ke správnímu řízení úřadu ORP, bylo vedeno 41 správních řízení a 141 příkazních řízení a bylo uloženo 55 blokových pokut. Nejčastější zjištěné nedostatky – viz tabulka 9. Tabulka 9: Zjištěné nedostatky při kontrole zájmových zvířat

Nedostatek Nevhodné podmínky chovu Omezování výživy a napájení Nepřiměřený stres Nezajištění přiměřených podmínek pro zachování fyziologických funkcí a potřeb zvířat Nevyžádání odborné pomoci, veterinární péče Omezování svobody pohybu Opuštění zvířete Nezajištění opatření proti úniku Nevhodné prostředky a způsob uvázání zvířete způsobujících bolest

199

Porušení legislativy zákon č. 246/1992 Sb. zákon č. 246/1992 Sb. zákon č. 246/1992 Sb. zákon č. 246/1992 Sb. zákon č. 166/1999 Sb. zákon č. 246/1992 Sb. zákon č. 246/1992 Sb. zákon č. 246/1992 Sb. zákon č. 246/1992 Sb.

Chovy druhů zvířat vyžadujících zvláštní péči Z počtu 509 kontrol byly závady zjištěny u 11 akcí. Bylo podáno 10 podnětů ke správnímu řízení úřadům ORP a byla uložena 1 pokuta v příkazním řízení. V několika případech byl zjištěn chov bez povolení. Dalšími nejčastěji zjišťovanými nedostatky byl chov zvířat v nevhodných prostorových podmínkách, nevhodné zacházení se zvířaty, nepřiměřený stres a chov zvířat nezletilou osobou. Obchody se zájmovými zvířaty Z počtu 781 kontrol bylo 23 kontrol se zjištěnými závadami. Bylo podáno 15 podnětů úřadům ORP, bylo vedeno 1 správních řízení a 5 příkazních řízení, byla udělena 1 bloková pokuta. Nejčastějšími závadami byly nevhodné podmínky chovu prodávaných zvířat, neposkytnutí informací o podmínkách chovu a péče kupovaného zvířete, neoznámení zahájení činnosti a obchodování bez povolení – viz tabulka 10. Tabulka 10: Nejčastěji zjišťované nedostatky v obchodech se zájmovými zvířaty

Nedostatek Nevyhovující podmínky chovu Nezajištění chovu v podmínkách a prostředí, které vyžaduje zdravotní stav, fyziologické a biologické potřeby Omezování svobody pohybu Omezování výživy a napájení Neposkytnutí informací o chovu při prodeji Nedostatky v evidenci Neoznámení činnosti

Porušení legislativy zákon č. 246/1992 Sb. zákon č. 166/1999 Sb. zákon č. 246/1992 Sb. zákon č. 246/1992 Sb. zákon č. 246/1992 Sb. zákon č. 246/1992 Sb. zákon č. 246/1992 Sb.

Útulky a záchranné stanice pro handicapovaná zvířata Ze 146 kontrol provedených v útulcích byly závady zjištěny celkem při 3 kontrolách. Ve 2 případech byl podán podnět úřadu ORP, 1x byla uložena pokuta příkazem a 1x byla pokuta uložena příkazem. Z 36 kontrol provedených v záchranných stanicích byly závady zjištěny při 1 kontrole, byl podán podnět úřadu ORP, řízení bylo MÚ zastaveno. Zjištěné nedostatky – viz tabulka 11. Tabulka 11: Zjištěné nedostatky v útulcích a záchranných stanicích pro handicapovaná zvířata

Nedostatek Porušení legislativy Nevhodné podmínky chovu zákon č. 246/1992 Sb. Poškození podlah v kotcích zákon č. 246/1992 Sb. Nedostatky v evidenci zvířat přijatých a vydaných zvířat zákon č. 246/1992 Sb. v útulku a záchranné stanici Chybějící provozní řád zákon č. 246/1992 Sb. Provádění odchytové činnosti bez povolení zákon č. 246/1992 Sb. Zoologické zahrady Z 29 kontrol chovu zvířat v ZOO provedených i v souvislosti s licenčním řízením komise MŽP pro zoologické zahrady nebyly zjištěny žádné závady. Kontrola cirkusů Z 33 provedených kontrol podmínek chovu zvířat v cirkusech nebyly zjištěny žádné závady.

200

Chovná a dodavatelská zařízení pokusných zvířat Kontrol bylo provedeno celkem 10 (kontroly probíhají jednou za dva roky a část kontrol byla provedena v roce 2010). Při kontrolách nebyly zjištěny žádné závady. Pokusy na živých zvířatech V roce 2011 bylo v uživatelských zařízeních celkem provedeno 105 kontrol, při žádné kontrole nebyly zjištěny závady.

9.2.2 Analýza nedodržení požadavků Zjištěná nedodržení byla porušením zákona č. 246/1992 Sb. a zákona č. 166/1999 Sb. a dále nařízení Rady (ES) č. 1/2005. Základem dozorové činnosti a její převážnou náplní v roce 2011 byly plánované kontrolní akce při činnosti s hospodářskými zvířaty. Počet a typ plánovaných akcí pro kontroly v chovech hospodářských zvířat byl stanoven na základě centrálně provedené analýzy rizika, další oblasti vyplývaly z plánu nastavených frekvencí podle VPK 2011. Většina případů nedodržení požadavků legislativy na ochranu zvířat a péči o jejich pohodu souvisela s nedostatky při zajišťování vhodných podmínek péče o zvířata. Při dozoru nad činností v hospodářstvích byla uložena nápravná opatření formou závazných pokynů s lhůtou na odstranění nedostatků nejčastěji pro porušení podmínek výživy a zoohygieny zvířat v chovech. V chovech skotu, prasat, ovcí a koz bylo z opakovaných závad zjišťováno nedodržení minimálních standardů u jednotlivých věkových kategorií (nedodržovaní prostorových nároku, neprovádění izolace nemocných a poraněných kusů, nedostatečné vybavení pro etologické aktivity, rutinní zkracování ocásků selat), nezajištění dostatečné výživy a napájení (zejména nezabezpečení čerstvé napájecí vody v chovech prasat) a nezajištění stanovených pomůcek (např. pomůcky k pomoci při porodu). Dále nedocházelo k provádění stanovených denních kontrol a odstraňování zjištěných závad chovateli. Kontroly ztěžovaly zjištěné souběžné závady související např. s nedodržováním podmínek evidence a identifikace zvířat. V chovech koní u individuálně využívaných zvířat byla zjišťována nekvalifikovaná péče (nevhodné ustájení, nedostatečná péče o kopyta, neléčená poranění atd.), nedostatečná výživa používání nevhodného vybavení a pomůcek (zraňující udidla, nevhodné sedlání). Problematika chovu a dalších činností s drůbeží byla v chovech nosnic a kuřat určených na maso spojována s kontrolami pro realizaci ozdravovacího programu proti salmonelóze. V souladu s předpisy EU a novelizovanými národními předpisy byly kontrolovány podmínky chovu a porážení kuřat určených na maso a příprava chovů nosnic na změnu technologického vybavení obohacenými klecemi pro naplnění požadavku od 1. 1. 2012. Obdobně jako v předcházejících letech byly zejména v letním období při kontrolách zjišťovány problémy se zajištěním zoohygienických podmínek (např. přehřívání neklimatizovaných hal, poruchy mikroklimatu, vlhkost podestýlky). Již opakovaným faktem při těchto hodnoceních je, že v zájmových chovech, které by měly být zájmovou činností, je relativně nejvyšší počet zjišťovaných nedostatků. Vyplývá to často z neznalosti podmínek chovu zvířat, módních trendů chovu některých druhů nebo plemen. Tento trend se dařilo v předcházejících letech snižovat, ale nyní opětně narůstá. Např. se vyskytlo několik chovů psů se značnými počty zvířat, která byla chována v nevyhovujících podmínkách. Při kontrolách činností týkajících se domácích koček byly provedeny kontroly většinou na podnět občanů. Regulační programy zatím vzhledem k neukázněnosti některých 201

osob (“krmičů”) neposkytují výsledky dosahované v jiných státech. Velkou roli při kontrolách v oblasti ochrany zvířat a péče o jejich pohodu sehrávájí podněty, nejčastěji od občanů, často jako stížnosti nebo upozornění na týrání, nebo jakékoliv podezření na špatné zacházení se zvířaty. I samotný výběr subjektů pro kontrolu (při stanovených četnostech) vycházel ze znalosti místní situace (útulky, obchody se zvířaty) inspektorů, kteří v dané oblasti působí.

202

Tabulka 13: Porovnání roku 2011 s rokem 2010

Rozdíl

Počet kontrol se závadami 2010

Počet kontrol se závadami 2011

Rozdíl

3999

-1876

340

323

-17

336

261

-75

17

6

-11

Mezinárodní přeprava hospodářských zvířat

1 333

587

-746

2

2

0

Přeprava ostatních zvířat (mimo hospodářská zv.)

270

133

-137

7

2

-5

Komplexní kontrola jatek

765

885

120

42

22

-20

Denní kontrola jatek

106 360 skot 70 226 prasat 7 848 drůbež

102 239 skot 64 705 prasat 6 968 drůbež

Rituální porážky

5

6

1

0

0

0

Chovy zájmových zvířat

1 434

1484

50

348

409

+61

Chovy zvířat vyžadujících zvláštní péči

408

509

101

11

11

0

Obchody se zájmovými zvířaty

715

781

66

24

23

-1

Útulky a záchranné stanice pro handicapovaná zvířata

145

172

27

4

3

-1

31

29

-2

0

0

0

Cirkusy

25

33

8

3

0

-3

Pokusy na živých zvířatech

103

105

2

2

0

-2

Počet kontrol 2010

Počet kontrol 2011

5 875

Vnitrostátní přeprava hospodářských zvířat

Stáje a prostory pro chov hospodářských zvířat

Zoologické zahrady

-4 121 -5 521 -880

203

9.4

Opatření k zajištění účinnosti

9.4.1 Opatření k zajištění dodržování požadavků ze strany provozovatelů potravinářských a krmivářských podniků a ostatních příslušných výrobců a provozovatelů podniků Celkem bylo v definovaných kontrolách v oblasti pohody zvířat uděleno: – viz související tabulka 14. Tabulka 14: Opatření k zajištění efektivnosti

Počet 2010 81 50 400 247

Opatření Počet blokových pokut Celková částka blokových pokut Počet příkazních řízení  z toho počet pokut příkazem

223

 z toho celková částka pokut příkazem

Počet správních řízení  z toho počet pokut ve správním řízení

16

-8

78 72

-42 -31

17

6

-11

429

430

8

24 103

Počet podaných podnětů jiným správním orgánům

26 16 000 74 82 19 300

120

 z toho počet vydaných závazných pokynů ve správním řízení

Rozdíl

634 400

615 100

 z toho počet vydaných závazných pokynů příkazem

Počet 2011 107 66 400 321 305

Při zjištění nedostatků v průběhu kontroly KVS postupovaly podle závažnosti a rozsahu zjištění těmito prostředky: 1) uložení blokové pokuty (fyzické osoby), 2) uložené příkazní řízení, 3) zahájení správního řízení, 4) podání podnětů jiným správným orgánům. V případě zjištění nevhodných podmínek chovu byla uložena nápravná opatření formou závazného pokynu pro odstranění nedostatků. Pokud byl závazný pokyn splněn ve stanoveném termínu a rozsahu, nebyla příslušná osoba dále sankcionována. Při zjištění nedostatků v záležitostech týkajících se zákona č. 166/1999 Sb. KVS postupovaly formou uložení blokových pokut, uložení příkazního řízení nebo zahájení správního řízení. Při zjištění nedostatků podle zákona č.246/1992 Sb., kde řešení spadá do kompetence jiného správního orgánu - úřadům ORP, byl těmto orgánům podán podnět pro dořešení případů vzhledem ke zjištěným skutečnostem. Při podezření na porušení ustanovení trestního zákona byl podnět postoupen orgánům činným v trestním řízení. V roce 2011 bylo stíháno za týrání zvířat celkem 16 osob, pravomocně odsouzeno bylo 25 osob.

204

9.4.2 Opatření přijatá k zajištění účinného fungování útvarů provádějících úřední kontroly V roce 2011 byla stejně jako v roce 2010 uskutečněna školení pro chovatele, provozovatele jiných zařízení pro činnost se zvířaty (útulky), zástupce obcí, krajských úřadů, okresních organizací KVL, tak i školení inspektorů příslušných KVS. Školení byla provedena na celostátní úrovni SVS i na úrovni jednotlivých krajů příslušnou KVS. Inspektoři KVS byli školeni v roce 2011 na specializačních školeních a při poradách na úseku ochrany pohody zvířat - viz tabulka 15. Tabulka 15: Opatření přijatá k zajištění účinného provádění úředních kontrol

Školení – téma Porady welfare: 3. 3. 2011 Hlubočepy 21. 6. 2011 Hlubočepy 7. 12. 2011 Lysolaje Celostátní porada inspektorů pro péči o pohodu zvířat 20. 9. 2011 Brno Odborná konference "Ochrana zvířat a welfare 2011" 21. 9. 2011 Brno Školení pro zajištění řešení mimořádných událostí v chovech hospodářských zvířat (hromadné úhyny) 6. 12. 2011 Lysolaje

Cílová skupina hl. inspektoři KVS pro péči o pohodu zvířat, SVS

hl. inspektoři KVS pro péči o pohodu zvířat a inspektoři pro péči o pohodu zvířat KVS, SVS hl. inspektoři KVS pro péči o pohodu zvířat a inspektoři pro péči o pohodu zvířat KVS, SVS inspektoři pro péči o pohodu zvířat a pro zdraví zvířat KVS, SVS

Z rozboru výsledků vyplývají tato opatření:  Pozornost na úseku ochrany zvířat a péče o jejich pohodu soustředit na odborné a organizační zajištění úkolů vyplývajících z jednání v orgánech EU K tvorbě předpisů na úrovní EU budou příslušným orgánům předkládány další připomínky a analytické poznatky.  SVS bude při své činnosti vycházet z „Akčního plánu ES v oblasti pohody a ochrany zvířat“. 

Při novelizaci legislativy budou uplatňovány požadavky návaznosti na legislativu EU, především na nařízení Rady (ES) č. 1099/2009 o ochraně zvířat při usmrcování, na směrnici EP a R 2010/63/EU o ochraně zvířat používaných pro vědecké účely, a směrnici Rady 2008/120/ES, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu prasat. Konkrétní činnost se zaměří na vydání právních předpisů (vyhlášek) v souladu se zmocněními zákona OZT.

 V současné době probíhá novelizace zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, do kterého se zapracují jednotlivá ustanovení ze směrnice EP a Rady 2010/63/EU o ochraně zvířat používaných pro vědecké účely a rovněž bude provedena harmonizace s nařízením Rady (ES) č. 1099/2009 o ochraně zvířat při usmrcování.

205

 Orgány ochrany zvířat, zejména MZe a SVS, budou spolu se sdružením chovatelů připravovat podmínky pro naplnění požadavků přechodního období směrnice Rady 2008/120/ES, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu prasat. 

V roce 2011 probíhaly kontroly pohody hospodářských zvířat v chovu na základě analýzy rizika. Na základě výsledků kontrol, případně podle rizik stanovených v ostatních oblastech nebo podle zahraničních zkušeností budou stanovena vybraná rizika, která jsou významná pro péči o pohodu zvířat v chovu a budou zohledněna při provádění kontrol; pro rok 2012 bude plánována činnost zahrnující kontroly jednotlivých kategorií skotu a prasat.

 V dalších oblastech zdraví zvířat a péče o pohodu zvířat jsou stanoveny frekvence kontrol u jednotlivých druhů subjektů. Na základě různých parametrů, s přihlédnutím k výsledkům kontrol předešlých a ke znalostem místních specifik sestavují KVS plán kontrol pro konkrétní pracoviště. 

MZe, SVS a příslušné orgány připraví podmínky pro úspěšnou spolupráci a jednání s experty plánovaných misí DG/SANCO.



MZe ve spolupráci se SVS a příslušnými orgány připraví podmínky k realizaci a hodnocení křížové shody Cross Compliance

 SVS v souladu s novelou veterinárního zákona a jeho prováděcích předpisů zabezpečí plnění podmínek dozoru nad ochranou zvířat a jejich pohody; kontroly budou realizovány podle revidovaného metodického návodu "Program OZ" a podle „Směrnice k provádění auditu systému úředních kontrol SVS“ zahrnujícího účinné postupy pro ověřování účinnosti úředních kontrol a následných opatření.  SVS bude analyzovat a vyhodnotí „Program OZ“ na poradách hlavních inspektorů KVS pro péči o pohodu zvířat, orgánům EU budou zaslány informace o vyhodnocení činnosti na úseku chovu hospodářských zvířat, kontrolách přepravy a využití pokusných zvířat, SVS v roce 2012 zajistí průběžnou aktualizaci a možné vylepšení v zavedeném modulu informačního systému „Klient - Welfare“.  Bude využíváno dostupných informací a osvětová činnost bude poskytována pro potřeby občanů i chovatelů. Informace o ochraně zvířat budou zveřejňovány na internetu: MZe - OOZ, ÚKOZ http://eagri.cz/ SVS: http://www.svscr.cz/

9.5

Prohlášení o celkové výkonnosti

Na základě provedených kontrol byl IS SVS průběžně doplňován o mnohé důležité kontrolní mechanizmy a potřebné moduly. SVS spolupracuje při kontrolách s ČPI v oblasti nedostatků označování a evidence. Spolupráce je zajištěna i s KVL prostřednictvím společných informativních akcí, jak pro SVL, tak pro inspektory KVS. Strategickým cílem SVS v oblasti kontroly ochrany proti týrání a péče o pohodu zvířat je především: - chov zvířat v odpovídajících technologiích, které zabezpečují nezbytné požadavky na pohodu zvířat - zajištění minimálních standardů dle platné legislativy (zákon č. 246/1992 206

Sb., vyhláška č. 208/2004 Sb., zejména zajištění dodržení transponovaných požadavků směrnice Rady 1999/74/ES, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu nosnic a směrnice Rady 2008/120/ES, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu prasat. -

zabránění využívání způsobů chovů hospodářských zvířat, které poškozují zdraví zvířat a vedou k týrání zvířat

-

provádění přepravy pouze za splnění všech administrativních, technických a praktických požadavků na přepravu zvířat

-

využívání pokusných zvířat v souladu s požadavky národní legislativy a legislativy EU

-

ochrana zvířat při porážení, utrácení a jiných způsobech usmrcování.

V rámci stanovených strategických cílů byly v roce 2011 prováděny tyto jednotlivé kontroly: U stájí a prostor pro chov hospodářských zvířat bylo provedeno celkem 3 999 kontrol, z toho 2 553 plánovaných. Z těchto kontrol bylo 323 akcí se závadami (8,1%), kdy se jedná o pokles oproti roku 2010 (-17). V oblasti vnitrostátní přepravy hospodářských zvířat bylo provedeno celkem 261 kontrol, kdy při 6 kontrolách byly zjištěny závady. V oblasti mezinárodní přepravy hospodářských zvířat bylo provedeno celkem 587 kontrol, kdy při 2 kontrolách byly zjištěny závady. V rámci přepravy ostatních zvířat mimo hospodářská zvířata bylo provedeno celkem 133 kontrol. Z těchto kontrol byly 2 akce se zjištěnými závadami (1,5%), kdy se jedná o pokles oproti roku 2010 (-5). V rámci komplexní kontroly jatek bylo provedeno celkem 885 kontrol, z toho 270 plánovaných. Z těchto kontrol bylo 22 akcí s nápravnými opatřeními (2,5%), kdy se oproti roku 2010 jedná o pokles (-20). V rámci denní kontroly na jatkách bylo provedeno celkem 194 296 kontrol, z toho bylo 533 kontrol s nedostatky. Z celkového počtu provedených kontrol bylo 102 239 kontrol u skotu, dále 64 705 kontrol u prasat a 6 986 kontrol u hrabavé drůbeže. V oblasti rituálních porážek bylo v roce 2011 provedeno 6 kontrol a shodně s rokem 2010 nebyly zjištěny žádné závady. U chovů zájmových zvířat kromě druhů vyžadující zvláštní péči bylo provedeno celkem 1 484 kontrol, z těchto bylo 409 akcí se závadami (27,6%), což znamená nárůst oproti roku 2010 (+61). U chovů zvířat vyžadujících zvláštní péči bylo provedeno celkem 509 kontrol, z toho bylo 11 akcí se závadami (2,2%), obdobně jako v roce 2010. U obchodů se zájmovými zvířaty bylo provedeno celkem 781 kontrol, z těchto kontrol bylo 23 akcí se závadami (3,0%), což znamená pokles oproti roku 2010 (-1). V útulcích a záchranných stanicích pro handicapovaná zvířata bylo provedeno celkem 172 kontrol, z toho byly 3 akce se závadami (21,7%), což znamená pokles oproti roku 2010 (-1). V zoologických zahradách bylo provedeno celkem 29 kontrol bez zjištěných závad, obdobně 207

jako v roce 2010. V cirkusech bylo provedeno celkem 33 kontrol bez zjištěných závad, což znamená pokles oproti roku 2010 (-3). V chovech pokusných zvířat bylo provedeno celkem 9 kontrol, kdy nebyly shodně s rokem 2009 zjištěny žádné závady. U pokusů na živých zvířatech bylo provedeno celkem 105 kontrol bez zjištěných závad, což znamená pokles oproti roku 2010 (-2).

208

11) Audity 9.3.1 Audity provedené podle čl. 4 odst. 6 nařízení (ES) č. 882/2004

OOVZ V souladu s požadavkem nařízení (ES) č. 882/2004 provádět pravidelné audity orgánů pověřených výkonem dozoru nad trhem s potravinami, byly auditům podrobeny jednotlivé orgány ochrany veřejného zdraví, kdy v prvním tříletém cyklu v letech 2007 – 2009 byl interní audit proveden na všech 13 krajských hygienických stanicích a hygienické stanici hlavního města Prahy, včetně 79 územních pracovišť. Předmětem auditování byly odbory hygieny výživy a předmětů běžného užívání, které především vykonávají státní zdravotní dozor v oblastech, na které se vztahují požadavky potravinového práva. Účelem interních auditů krajských hygienických stanic je ověření, zda je státní zdravotní dozor vykonávaný v oblasti potravinového práva vhodný a přiměřený k dosažení hlavního cíle, kterým je ochrana veřejného zdraví v rámci kompetencí daných orgánům ochrany veřejného zdraví národními právními předpisy (zákon č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů), a zda jsou splněny všechny předpoklady k tomu, aby byl státní zdravotní dozor prováděn nezávisle a transparentně za použití odpovídajících kontrolních technik, s dostatečnou frekvencí, s pomocí dokumentovaných postupů a zda je státní zdravotní dozor vykonáván personálem odborně způsobilým. Zadavatelem interních auditů je Ministerstvo zdravotnictví jako ústřední orgán státní správy, který řídí a kontroluje výkon státní správy v ochraně veřejného zdraví a odpovídá za tvorbu a uskutečňování národní politiky na úseku ochrany veřejného zdraví. Výkon státního zdravotního dozoru v oblasti ochrany veřejného zdraví je prováděn krajskými hygienickými stanicemi (zahrnuje i hygienickou stanici hlavního města Prahy), které jsou samostatnými správními úřady řízenými a kontrolovanými Ministerstvem zdravotnictví. Krajské hygienické stanice vykonávají státní zdravotní dozor v rámci své územní působnosti vymezené zákonem č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Interní audity se provádějí v tříletém cyklu, kdy každá krajská hygienická stanice je podrobena internímu auditu jedenkrát za tři roky, přičemž Ministerstvo zdravotnictví může zadat provedení mimořádného auditu v odůvodněných případech. Auditovaným subjektem v rámci krajských hygienických stanic jsou odbory hygieny výživy a předmětů běžného užívání (dále jen „HVPBU“), které především vykonávají dozorové činnosti v oblasti dodržování požadavků potravinového práva, tedy vykonávají státní zdravotní dozor v sektoru veřejného stravování a nad materiály a předměty určenými pro styk s potravinami a dále v případě ohrožení lidského zdraví nebo podezření na ohrožení lidského zdraví, pak v celém potravinovém řetězci. K zajištění jednotného provádění interních auditů byl zpracován „Standardní pracovní postup při provádění interního auditu na odborech a odděleních HV a PBU krajských hygienických stanic“ (dále jen „SPP IA“), který byl zpracován Ministerstvem zdravotnictví jako orgánem metodicky řídícím krajské hygienické stanice. Podkladem pro zpracování metodiky provádění interního auditu byly zejména následující dokumenty: 1. rozhodnutí Komise 2006/677/Es ze dne 29. září 2006 o vydání pokynů, kterými se stanoví kritéria pro provádění auditů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat; 2. EN ISO 19001 Směrnice pro auditování systému managementu jakosti a/nebo systému enviromentálního managementu. 209

Standardní operační postup obsahuje kritéria pro výběr auditorů, požadavky na zpracování plánu jednotlivých auditů, cíle a harmonogram auditu, procesní kroky k přípravě auditu, stanovuje základní požadavky na průběh auditu a uvádí požadavky na auditorskou zprávu. Standardní operační postup obsahuje popis postupu s nakládáním auditorských zpráv z jednotlivých auditů s tím, že celý tříletý cyklus je zakončen zpracováním souhrnné zprávy. Standardní operační postup se reviduje jednou za tři roky, tedy po ukončení tříletého cyklu interních auditů, po zpracování souhrnné zprávy a před zahájením nového tříletého cyklu. Jmenování auditorů bylo provedeno Ministerstvem zdravotnictví, sekcí hlavního hygienika ČR a náměstka pro podporu a ochranu veřejného zdraví. Návrhy na jmenování auditorů byly předloženy jednotlivými krajskými hygienickými stanicemi. Navržení auditoři museli splňovat předem stanovená kritéria. Výsledkem prvního tříletého cyklu auditů je závěrečná zpráva shrnující výsledky jednotlivých auditů všech orgánů ochrany veřejného zdraví a obsahuje doporučení, která budou sloužit jako východisko pro přípravu a praktický průběh dalšího cyklu interních auditů orgánů ochrany veřejného zdraví. Zpráva je k dispozici na webových stránkách Ministerstva zdravotnictví.

SVS Rozsah splnění programu auditů provedených podle čl. 4 odst. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 Informace k auditům systému managementu kvality SVS v roce 2011 Funkčnost systému managementu kvality SVS byla v roce 2011 ověřena celkem 9 plánovanými audity realizovanými v souladu s ročním programem auditů. V rámci těchto auditů byl prověřován systém řízení kvality v celém průřezu činnosti SVS, jmenovitě v oblasti řízení organizace, auditů a kontroly, lidských zdrojů, financí a správy majetku, informačních a komunikačních technologií, veterinární legislativy, veterinární hygieny, ochrany veřejného zdraví a ekologie, ochrany zdraví a pohody zvířat, vnějších vztahů, kontroly dovozu a vývozu a řízení vztahů s EU. Cílem těchto auditů bylo posouzení shody systému managementu kvality SVS v jednotlivých oblastech činnosti s požadavky mezinárodní normy ČSN EN ISO 9001. Trvale je velký důraz kladen zejména na hlavní oblasti zajišťující výkon odborných veterinárních činností a veterinárního dozoru a vnitřní kontrolní činnost. Výstupem z každého auditu je komplexní, ústředním ředitelem schválená zpráva, vždy v jednom výtisku založena u představitele managementu SVS. Průběžně je o výsledcích auditů informován náměstek veterinární sekce. Interními audity realizovanými v roce 2011nebyly zjištěny žádné závažné nedostatky prokazující neshodu s požadavky normy ISO 9001. Pouze v jednom případě bylo řešeno slabé místo formou vydaného doporučení a náprava bude prověřována v rámci plánovaného auditu v letošním roce. Funkčnost systému managementu kvality SVS byla ověřována v listopadu 2011 externím dozorovým auditem ze strany certifikační autority, společnosti Bureau Veritas Certification Czech Republic, spol. s r.o. Opakovaně úspěšný výsledek tohoto externího auditu SVS dokladuje neustálou péči a zdokonalovaní systému managementu kvality vedením SVS, jeho vhodnost, funkčnost a účinnost při naplňování politiky kvality SVS a při dosahování každoročně organizací stanovovaných cílů kvality.

210

Informace k auditům systémů úředních kontrol Program auditu pro rok 2011 zahrnoval tyto činnosti: -

realizace auditů následujících systémů kontrol:

systém kontrol potravin živočišného původu systém kontrol VŽP systém kontrol péče o pohodu zvířat systém kontrol zdraví, označování, evidence a přemísťování zvířat systém kontrol dovozu a vývozu zvířat a živočišných produktů Program auditu obsahoval: - 7 řádných auditů na těchto pracovištích: KVS pro Jihočeský kraj KVS pro Zlínský kraj KVS pro Kraj Vysočina KVS pro Pardubický kraj KVS pro Jihomoravský kraj KVS pro Královéhradecký kraj MěVS v Praze - 2 mimořádné audity KVS pro Kraj Vysočina KVS pro Jihomoravský kraj KVS pro Karlovarský kraj KVS pro Jihomoravský kraj KVS pro Olomoucký kraj MěVS v Praze Řádné audity v oblasti systém kontrol potravin živočišného původu byly soustředěny na: - systém kontrol potravin živočišného původu – produkce mléka a mléčných výrobků a kontroly v místě určení, schvalování a registrace potravinářských podniků - systém kontrol VŽP – kontroly ve výrobnách a pracovnách živočišných produktů neurčených k lidské spotřebě a kontroly nakládání s VŽP při mezinárodní přepravě - systém kontrol péče o pohodu zvířat – kontroly pohody zvířat v hospodářstvích - systém kontrol zdraví, označování, evidence a přemísťování zvířat – program tlumení výskytu salmonel Cílené audity byly zaměřeny na prověření : - systém kontrol potravin živočišného původu – schvalování a registrace potravinářských závodů - systém kontrol dovozu a vývozu zvířat a živočišných produktů - kontroly zvířat v zájmovém chovu dovážených do ČR

211

Rozsah, v jakém bylo dosaženo celkové shody s naplánovanou organizací úředních kontrol Rozsah programu auditu byl zaměřen především na ověřování souladu s plánovanými opatřeními za účelem poskytnutí záruk, že úřední kontroly jsou prováděny určeným způsobem a že všechny instrukce a pokyny vydané pro zaměstnance, kteří kontroly provádějí, jsou dodržovány. Systém auditu se taktéž týkal ověření účinného provádění plánovaných opatření v souladu s víceletým plánem kontrol. Program auditu stanovený pro rok 2011 byl splněn v celém rozsahu. Ve výše auditovaných organizacích bylo zjištěno, že nedošlo k žádným neshodám s naplánovanou organizací úředních kontrol, případné rozdíly mezi plánem a skutečným počtem provedených kontrol souvisely s objektivními příčinami, např. se zánikem subjektu, apod.. Závěry z celkové efektivnosti prováděných úředních kontrol V roce 2011 byla vydána následující doporučení : systém kontrol potravin živočišného původu – produkce mléka a mléčných výrobků a kontroly v místě určení, schvalování a registrace potravinářských podniků - využívání notebooku pro záznamy z kontrol - zajištění návazného postupu místně příslušné KVS v případě výskytu RIL v mléce přijatém v mlékárně systém kontrol VŽP – kontroly ve výrobnách a pracovnách živočišných produktů neurčených k lidské spotřebě a kontroly nakládání s VŽP při mezinárodní přepravě - důsledné provádění kvantitativního srovnávání množství poražených zvířat s množstvím vytěženého a vytříděného SRM - důsledná kontrola systému HACCP a provádění vlastních kontrol se zaměřením na nápravná opatření a správnou kategorizaci - prověřit shodu schválených činností se skutečným stavem v provozech zpracovávajících VŽP - kontrola likvidace šarží v případě nevyhovujících výsledků vyšetření (průkaznost likvidace) systém kontrol péče o pohodu zvířat – kontroly pohody zvířat v hospodářstvích - zaznamenávání každé kontroly, které se účastní inspektor KVS do POKZ a IS SVS - minimalizace doby mezi ohlášením kontroly a jejím uskutečněním - systematické vyhodnocování úředních kontrol v optimálních frekvencích systém kontrol zdraví, označování, evidence a přemísťování zvířat – program tlumení výskytu salmonel: - zajistit řádné proškolování osob odebírajících vzorky - pravidelná kontrola sestav evidence vzorků - systematická kontrola práce inspektorů administrativně i při výkonu kontrol - používání notebooku a tiskárny pro záznam z kontrol - důsledné záznamy data převzetí vzorků - systematické prověřování vybavení (pohotovostních kufrů) a jejich údržba v požadovaném stavu 212

-

přijetí účinných opatření pro řešení porušení programu a provádění kontroly zaznamenávání výsledků do IS SVS systém kontrol dovozu a vývozu zvířat a živočišných produktů - kontroly zvířat v zájmovém chovu dovážených do České republiky - uchovávání záznamů a veškerých kopií doprovodných veterinárních dokumentů zvířat, u nichž byly příslušnými celními orgány zjištěny jakékoli nesrovnalosti s nařízením EP a R č. 998/2003. Vypořádání a opatření přijata na základě doporučení z auditu budou prověřována při každém dalším auditu daného subjektu. Na období let 2012 – 2016 je zpracován dlouhodobý plán auditů, auditované systémy jsou rozvrženy s ohledem na stanovené frekvence auditů jednotlivých kontrolních systémů ( tento plán je spolu s ročním programem auditů uveřejněn na portálu SVS v evidenci dokumentů v oddílu vybrané řízené dokumenty). Provádění auditů úředních kontrol bylo nezávisle prověřeno v rámci dozorového auditu certifikační společností Bureau Veritas Certification Czech Republic, s.r.o. Certifikačním orgánem nebyly shledány žádné nedostatky. Závěry o celkové vhodnosti systému úředních kontrol podle dosažených cílů Systém úředních kontrol byl v roce 2011 auditem vyhodnocen jako vhodný a vydaná doporučení byla dílčí, týkající se většinou pouze jednoho auditovaného subjektu, audit většinou neshledal nedostatky opakující se ve více KVS. V roce 2011 nebyla v ČR zaznamenána žádná potravinová krizová situace.

ÚSKVBL Z kontrolní činnosti sekce inspekce ÚSKVBL jsou předmětem víceletého plánu úředních kontrol systémy úředních kontrol v oblasti výroby a uvádění do oběhu medikovaných krmiv a v oblasti dozoru nad trhem s veterinárními léčivými přípravky. Tyto úřední kontroly budou na ÚSKVBL auditovány podle čl. 4 odst. 6 nařízení (ES) č. 882/2004 v rámci již zavedeného systému interních auditů (IA) sekce inspekce. Návrh programu interních auditů je vypracován na příslušný kalendářní rok manažerem SI ve spolupráci s vedoucím SI a následně předložen manažerovi jakosti ÚSKVBL. Manažer jakosti ÚSKVBL je odpovědný za zhodnocení a posouzení tohoto programu IA a jeho předložení řediteli ÚSKVBL a poradě vedení ke schválení. Cílem interních auditů sekce inspekce je objektivně prokázat míru shody mezi deklarovaným systémem jakosti daným normou nebo jiným závazným dokumentem a skutečnou realitou. Dále hodnocení efektivnosti systému managementu jakosti v plnění politik jakosti a specifikovaných cílů a identifikace oblastí potenciálního zlepšování systému jakosti. Program interních auditů na rok 2011 zahrnoval z výše uvedených systémů úředních kontrol interní audit Oddělení inspekce SVP medikovaných krmiv, ale z důvodu zaneprázdnění byl tento audit přesunut do programu interních auditů na rok 2012, který zahrnuje i interní audit oddělení farmakovigilance a oblast RAS. 213

V roce 2011 se uskutečnil na ÚSKVBL externí audit BEMA zaměřený mimo jiné na spolupráci mezi inspektory, hodnotiteli VLP a pracovníky oddělení farmakovigilance. Systém kontrol je také předmětem auditů ze strany ÚVSSVS, audit proběhl v roce 2008, příští je plánován na rok 2013.

SZPI Audity prováděné v SZPI podle čl. 4 odst. 6 nařízení EP a R (ES) č. 882/2004 jsou součástí programu interních auditů systému managementu jakosti (SMJ) dle EN ISO 9001:2008. Proces auditu je písemně zdokumentován v organizačních směrnicích, které vycházejí z požadavků normy pro auditování ISO 19011:2002 a uplatňují zásady Rozhodnutí komise č. 2006/677/ES. Pro hodnocené období byly schváleny ústředním ředitelem 2 programy auditů. Nedílnou udržovaného (SMJ) dle mezinárodní normy ČSN (certifikován společností Bureau Veritas Certification od r. 2005) je plánování provádění a vyhodnocování interních auditů SMJ. Rozsah splnění programu auditů Pro období duben 2011 – duben 2012 bylo naplánováno celkem 13 interních auditů. Kriterii auditů byla norma EN ISO 9001:2008, nařízení EP a R (ES) č. 882/2004 a vnitřní předpisy SZPI. V plánu auditů byly zahrnuty procesní a postupové audity. Prověřované procesy:  kontrolní činnost  organizace a řízení  personální řízení  informační technologie  zásobování a správa majetku Cíle auditů:  ověřit naplňování legislativních požadavků  prověřit systém plánování kontrolní činnosti  prověřit jednotnost postupu kontroly dle vnitřní metodiky SZPI  prověřit správnost vyhotovení kontrolních materiálů  ověřit správnost vkládání dat do informačního systému  prověřit vhodnost a dostatečnost vzdělávání zaměstnanců SZPI  ověřit úroveň nově využívané kontrolní metody – auditů potravinářských podniků (PPP)

provozovatelů

Interní audity proběhly na ústředním inspektorátu a regionálních inspektorátech v Brně, Praze, Plzni, Ústí nad Labem, Hradci Králové, Olomouci) a auditu byla podrobena většina organizačních útvarů SZPI. V programu bylo plánováno celkem 13 auditů, jeden audit byl z organizačních důvodů zrušen bez náhrady, u třech auditů byl z organizačních a časových důvodů posunut termín provedení.

214

Dosažení celkové shody s naplánovanou organizací úředních kontrol Kontrolní činnost v SZPI má zřetelně nastavená pravidla. Její organizace vychází z Organizačního řádu SZPI a Řádu kontrolní činnosti, s pevnou organizační strukturou a definovanými pravomocemi a kompetencemi. Podrobnější metodika kontroly je popsána v navazujících vnitřních předpisech – směrnicích a metodických pokynech. Plánování kontrolní činnosti odborem kontroly, laboratoří a certifikace na ústředním inspektorátu vychází z analýzy rizik a má podobu ročního Plánu ústředně řízených kontrol. Jednotlivé regionální inspektoráty tento plán doplňují svými ročními plány. Interní audity potvrdily plnění plánu kontrol a dodržování metodiky kontroly. Během auditů byla prověřována úroveň organizace úředních kontrol na inspektorátech, komunikace vedoucích pracovníků s inspektory i přenos informací. Součástí vybraných auditů byla přímá účast auditorů na úřední kontrole a nově – účast na auditech PPP. Bylo prokázáno, že organizace kontrolní činnosti je na dobré úrovni, provedení vlastní kontroly předchází příprava inspektorů. Inspektoři využívají při kontrolách vhodné kontrolní metody a výsledky kontrolní činnosti jsou vhodně dokumentovány. Při žádném auditu nebyla zjištěna neshoda s naplánovanou organizací úředních kontrol, nebylo zjištěno porušení právních předpisů, kontrola, včetně případného odběru kontrolního vzorku,probíhala v souladu s vnitřní metodikou. Auditoři svá zjištění kategorizovali jako poznámky, nebo doporučení auditora ke zlepšení procesu. Zlepšování mělo nejčastěji podobu upřesnění vnitřního předpisu, nebo úpravu informačního systému. Závěry z celkové efektivnosti úředních kontrol Při zjištění protiprávního stavu nařizují inspektoři provozovatelům potravinářských podniků opatření, která jsou zaměřená na odstranění zjištěných nedostatků. Účelnost úředních kontrol, během kterých byly zjištěny nedostatky, je ověřována následnou kontrolou zacílenou na ověření jak provozovatel provedl uložená opatření. Audity ověřily funkčnost nastaveného systému úředních kontrol v SZPI. Závěry o celkové vhodnosti systémů úředních kontrol podle dosažených cílů Vhodnost systému úředních kontrol je v SZPI prověřována paralelně několika způsoby Interními audity SMJ (nebyly shledány neshody), přezkoumáním systému managementu jakosti vedením (nebyly identifikovány žádné vážné nedostatky), Externím recertifikačním auditem SMJ provedeným v září 2011 certifikační společností Bureau Veritas Certification Czech Republic, s.r.o. (nebyla vystavena žádná neshoda, pro stanovený rozsah certifikace „Výkon činnosti správního úřadu provádějícího státní dozor v oblasti potravin a vybraných výrobků“, systém byl vyhodnocen jako profesionální). Na základě výše uvedeného konstatujeme, že systém úředních kontrol vhodný, cíle víceletého plánu kontrol jsou plněny.

ÚKZÚZ Systém interních auditů v Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském (ÚKZÚZ) se od roku 2007 postupně mění. V roce 2008 vznikl organizační změnou Odbor auditu a řízení kvality jako nezávislý organizační útvar podřízený přímo řediteli ústavu, rok 2009 byl určitým přechodem na novou koncepci interního auditu v budoucím období a v roce 2010

215

byla postupně zaváděna tato nová koncepce interního auditu v ústavu. V roce 2011 byl systém interního auditu zaveden a dále se rozvíjí. Úkolem Odboru auditu a řízení kvality (OAŘK) je zavádět a udržovat systémové audity ve všech oblastech, které jsou v kompetenci ÚKZÚZ. OAŘK prováděl tyto základní typy interních auditů: - audity v oblasti hospodaření a finanční kontroly podle zákona o finanční kontrole (finanční audity), - odborné audity technických činností ve smyslu Nařízení EP a Rady č. 882/2004, (audity výkonnosti a efektivity úředních kontrol a zkušebnictví, administrativních procesů, atd.), - systémové audity řízení kvality v souladu s ČSN EN ISO 9001:2009 (audity systémů). Hlavními auditovanými procesy byl zejména: - úřední kontroly, - registrace krmiv, hnojiv, trvalých kultur, odrůd, osiv, atd., - metodické a inspekční činnosti, - zkušebnictví, - systémy a kvalita řízení, - finanční analýzy a vnitřní kontrolní mechanizmy týkající se financí (VKS, hodnocení rizik, nájmy, autoprovoz, příjmy a výdaje, atd.). Každý audit byl analýzou procesu, kterou bylo možné provést pouze s pomocí jasně stanovených kritérií auditu podle typu a povahy auditovaného procesu. Hlavními obecnými kritérii interních auditů byly zejména: - požadavky z právních předpisů, - požadavky technických a systémových norem a standardů, - požadavky z vnitřních předpisů ústavu. Interní audity v ÚKZÚZ probíhají v souladu s vnitřními směrnicemi: - Směrnice k provádění interních auditů, - Směrnice pro řízení neshod, zjištění a pro nápravná a preventivní opatření Ve směrnicích jsou základní principy a pravidla pro průběh interních auditů a to zejména: - zásady auditování, - plánování a program auditů, - pravidla pro tvorbu zpráv a vypořádání výsledků z interních auditů. Principy uvedené ve směrnicích respektují požadavky mezinárodní normy ČSN EN ISO 19011:2002 a Mezinárodního rámce profesní praxe interního auditu. Program auditů schvaluje ředitel ústavu a slouží zároveň jako pověření ředitele ústavu k provedení interních auditů. Výsledky interních auditů byly součástí zpráv z jednotlivých auditů včetně jejich pravidelné prezentace na poradách vedení ústavu. Výsledky auditů v rámci auditovaných procesů hodnotí zejména: - organizační zajištění auditovaných procesů a auditovaných činností včetně jejich účinnosti, - přidělené zdroje, - oblasti vymezené zákonem o finanční kontrole a dalšími zvláštními právními předpisy včetně jejich plnění, - dodržování pravidel řízené dokumentace ústavu, - dodržovaní norem ISO a mezinárodních standardů, dodržování vnitřních předpisů ústavu. Výsledky auditů obsažené ve zprávách slouží vedení ústavu jako zdroj informací o: - dodržování požadavků uvedených v právních a vnitřních předpisech, - nastavení řídících a kontrolních systémů, 216

-

faktické i ekonomické účinnosti a přiměřenosti úředních kontrol a zkušebnictví.

Popsaná koncepce interního auditu a prezentace výsledků interních auditů umožňuje přijmout včas nápravná, lépe však preventivní opatření v případech, kdy jsou auditem nalezeny neshody, zjištění a doporučení ve smyslu zákona o finanční kontrole, Nařízení EP a Rady č. 882/2004 a vnitřních předpisů. Rozsah plnění programu auditů Tabulka údajů o výsledcích interního auditu Interní audity podle typu

Údaje o interních auditech

počet plánovaných auditů u orgánu veřejné správy podle § 30 odst. 3 zákona o finanční kontrole počet vykonaných plánovaných auditů u orgánu veřejné správy podle § 30 odst. 3 zákona o finanční kontrole počet vykonaných interních auditů operativně zařazených mimo roční plán podle § 30 odst. 6 zákona o finanční kontrole a Nařízení EP a Rady č. 882/2004 4. počet vykonaných auditů celkem 5. z toho finančních auditů podle § 28 odst. 4 písm. a) zákona o finanční kontrole 6. auditů systémů podle § 28 odst. 4 písm. b) zákona o finanční kontrole a Nařízení EP a Rady č. 882/2004 7. auditů výkonu podle § 28 odst. 4 písm. c) zákona o finanční kontrole a Nařízení EP a Rady č. 882/2004

27 25 0 25 4 11 10

Dosažení celkové shody s naplánovanou organizací úředních kontrol Podkladem pro provádění úředních kontrol na jednotlivých regionech byl plán kontrol a plán odběrů vzorků pro rok 2011, metodiky a pokyny. Interní audity úředních kontrol byly zaměřeny hlavně na plnění plánu kontrol, práci s metodikami a legislativou, na komunikační vazby a dále naplánování výjezdů inspektorů na jednotlivé kontroly, na rotaci inspektorů při kontrolách, na záznamy z kontrol a záznamy o odběru vzorků uváděných do protokolů, na záznamy v registračním programu, archivaci protokolů, vyhodnocování vzorků a dohledatelnost. Dále byl ověřován systém a způsob vzdělávání inspektorů ve vztahu k úředním kontrolám. Při vyhodnocení všech provedených auditů byly konstatovány drobné nedostatky, které však neovlivňují systém úředních kontrol jako celek. Během minulého roku již byly některé nedostatky odstraněny. Závěry o celkové efektivnosti prováděných úředních kontrol Systém úředních kontrol pokrývá výrobní i obchodní činnosti, které se týkají krmiv a následné bezpečnosti potravinového řetězce. Principy registrace a plánování kontrol zajišťují efektivní kontroly u všech provozů v souvislosti s analýzou rizik použitou při plánování a realizaci kontrolní činnosti. Efektivita úředních kontrol je hodnocena pomocí ověřování kontrolního systému, zejména jak systém pokrývá území ČR, jak hodnotí činnosti na provozech od prvovýroby přes výrobu krmiv až po uvádění do oběhu a do jaké míry systém kontroluje podmínky registrace/schvalování. Závěry o celkové vhodnosti systémů úředních kontrol podle dosažených cílů viz výkonnostní ukazatele (kap. 9.5.)

217

9.3.2. Audity a inspekce kontrolních subjektů – čl. 5 odst. 3 nařízení (ES) č. 882/2004

ČPI Interní audit zajišťuje auditor ČPI, nezávislý na vlastní kontrolní činnosti a přímo podřízený ředitelce. Auditor prověřuje zejména: a) organizační a personální zabezpečení prováděných kontrol b) dodržování předepsaných postupů a metod při kontrolách c) plnění ročních a dlouhodobých plánů kontrol d) zpracování, vyhodnocení a archivaci kontrolních záznamů e) závěry z auditů jsou inplementovány do metodických postupů Na základě provedených auditů doporučuje auditorský tým úpravy a změny, které jsou projednány na poradě vedení a po případném schválení zapracovány do příslušných dokumentů. V roce 2011 bylo provedeno 6 auditů v krajích Středočeský, Plzeňský, Ústecký, Vysočina a Zlínský.

SZPI Pro rok 2011 byl stanoven program auditů pověřených laboratoří na základě schváleného plánu kontrol. Do programu auditů pro rok 2011 byly vybrány laboratoře, které podle schváleného plánu kontrol zajišťovaly v roce 2010 provedení rozborů v rámci plánované kontroly cizorodých látek, rozbory vína a GMO. V návaznosti na nařízení 882/2004 čl. 5 odst. 3 byly v roce 2011 provedeny audity laboratoří pověřených SZPI k provádění analýz pro úřední kontrolu potravin - a to v laboratořích společnosti Bel/Novamann International s.r.o. – laboratoř Nové Zámky a laboratoř Turčianské Teplice, dále v chemické laboratoři Salayová Velké Bílovice a ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby, v.v.i. Praha. V rámci auditů bylo prověřováno plnění požadavků stanovených v článku 11 a 12 Nařízení EP a R (ES) č. 882/2004.

ÚKZÚZ Možnost přenést určité činnosti na jiné subjekty využívá ústav v případě laboratoří u analýz, pro které nemá NRL akreditaci (např. analýzy dioxinů v laboratoři Zdravotního ústavu Ostrava, analýzy radioaktivní kontaminace ve Státním veterinárním ústavu v Praze, atd.). Pověřené laboratoře musí mít potvrzení o způsobilosti k analytickým stanovením, která jsou zahrnutá do systému mezilaboratorních porovnávacích zkoušek (MPZ). Během auditů NRL ústavu hodnotí u pověřené laboratoře: o umístění a vybavení laboratoře o personální obsazení o kvalitu činnosti (např. akreditace ČIA, účast v kruhových testech, osvědčení způsobilosti od jiných organizací, atd.). Efektivita je zaručena jednak omezenou platností potvrzení o způsobilosti a výkonem periodických kontrol u pověřených subjektů.

218

12) Změny Jednotného integrovaného víceletého vnitrostátního plánu kontrol ČR 2010-2012 (revize č.2) Vzhledem k tomu, že Jednotný integrovaný víceletý vnitrostátní plán kontrol ČR 2010-2012 (revize č.1) byl zpracován v návaznosti na ustanovení čl. 41 až 43 nařízení EP a R (ES) č. 882/2004 a v souladu s pokyny uvedenými v rozhodnutí Komise č. 2007/363/ES a navazuje na materiál platný v letech 2007-2009, nedošlo k zásadním změnám dokumentu v jeho struktuře. Revize probíhala v 1. čtvrtletí 2012, z tohoto důvodu jsou již zapracovány zejména doporučení a požadované informace ve zprávách ze specifických misí a v závěrečné zprávě k Všeobecnému auditu, který byl v ČR proveden v roce 2010 a organizační změny, které proběhly v období 20110 – duben květen 2012. Tyto změny tak lze uvést již ve Výroční zprávě z úředních kontrol ČR za rok 2011.

9.6 Změny Jednotného integrovaného víceletého vnitrostátního plánu kontrol ČR 20102012 (revize č.2) provedené v roce 2011 – duben 2012

MZe V rámci revize č. 2 (zahrnuje období 2011 – duben 2012) Víceletého plánu kontrolČR 20102012 byly doplněny informace ve vztahu k novelám právních předpisů, ke změně organizačních struktur a byly aktualizovány informace o lidských zdrojích, školeních a frekvenci kontrol. Dále byla uvedena informace o projektu e-learningového kurzu - spuštění 1. skupiny modulů pilotního provozu pro 13 osob. Po jejím vyhodnocení byl spuštěn plný provoz e-kurzu pro prvních 79 inspektorů dozorových orgánů a zároveň byla spuštěna 2. skupina modulů pilotního provozu. U školení na národní úrovni a na úrovni Společenství byl upřesněn pojem „administrátoři“ jako „místní kontaktní body“ a doplněn počet účastníků z ČR, kteří absolvovali v roce 2011 školení na úrovni Společenství (3.10.).

MZ Ministerstvo zdravotnictví neprovedlo v roce 2012 žádné změny.

SVS SVS provedla celkem 15 změn, a to změnu organizační struktury, dále byl aktualizován plán odboru interního auditu a kontroly, změna v tabulce minimální frekvence kontrol. Dále byly provedeny změny úpravou části týkající se kontrol zdraví zvířat a sledování výskytu nákaz a kontrol pohody zvířat z důvodu změn týkajících se strategie kontrolní činnosti. Další změny a úpravy byly provedeny v popisné části z důvodu upřesnění či korekce textu.

SZPI SZPI provedla v dubnu 2012, v souvislosti s revizí „Jednotného integrovaného víceletého 219

vnitrostátního plánu kontrol ČR 2010-2012“ celkem 17 změn. Nejvíce změn (počet 11) bylo z důvodu aktualizace textu na současný stav roku 2012, jednalo o změny menšího ale i většího rozsahu. Z důvodů uvedených v článku 42 odst. 3 c) nařízení 882/2004 (významné změny struktury, řízení nebo činnosti) byly provedeny 4 změny. Ve 2 případech se jednalo o změny z důvodů uvedených v článku 42, odst. 3 písm. a) nařízení 882/2004 (nové právní předpisy).

ÚSKVBL ÚSKVBL provedl celkem 8 změn. Nejčastěji se jednalo o formální změnu textu na základě novely zákona o léčivech (6), doporučení MZe (1) a aktualizace počtu kontrol na rok 2011 (1). Komentář k významnějším změnám Nejvýznamější změnou v plánu úředních kontrol ÚSKVBL na rok 2012 byla aktualizace počtu kontrol v oblasti medikovaných krmiv a v oblasti dozoru nad trhem na rok 2012. V oblasti medikovaných krmiv je na rok 2012 naplánováno v porovnání s původním plánem méně periodických systémových inspekcí – důvodem je snížení počtu míst výroby MK. V oblasti dozoru nad trhem byl významně navýšen počet úředních kontrol v oblasti kontrol v obchodní síti a prodejců vyhrazených léčiv. Kontrola prodeje vyhrazených VLP a zjišťování, komu byly dále prodány, bude provedeno na základě hlášení prodeje v roce 2011 od distributorů vyhrazených VLP.

ČPI Změny ve Víceletém plánu kontrol na období 2011 byly formálního i věcného charakteru a týkaly se zpřesnění obsahu. Upraven a aktualizován byl text u těchto bodů : 9.1 Úřední kontroly, 9.1.1 Kontroly podmíněnosti, 9.2.1 Četnost a druh nedodržení požadavků, 9.2.2 Analýza nedodržení požadavků, 9.2.2.1. Výskyt případů nedodržení, Audity a inspekce kontrolních subjektů čl. 5 odst. 3. Nařízení (ES) č. 882/2004 9.3.2., 9.4 Opatření k zajištění účinnosti a 9.5 Prohlášení o celkové výkonnosti. Většina změn se týkala úpravy a aktualizace dat nebo textu. ÚKZÚZ ÚKZÚZ provedl ve víceletém plánu řadu drobných změn, vyplývajících ze změn v organizační struktuře ústavu. Byly také stanoveny nové strategické cíle. Další změny byly v zájmu jednotného vzhledu dokumentu a také byly doplněny nové informace o pohotovostním plánu, ekologickém zemědělství, o obecné organizaci a řízení, školení a shodě s operačními kritérii.

SRS Změny ve víceletém plánu kontrol: • nové organizační schéma SRS • aktualizace počtu zaměstnanců SRS • zrušení obvodních oddělení SRS - text aktualizován dle platné organizační struktury • doplnění postupu vzorkování 220

• doplněna informace o postupu registrace subjektů • doplněna informace o ověřování postupů kontrol a dostupnosti výsledků kontrol

221

13) Souhrn – Executive Summary MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ 1. Celková efektivita kontrol V roce 2011 došlo ve srovnání s předchozím rokem k poklesu počtu úředních kontrol v zařízeních veřejného stravování i v zařízeních školního stravování, kdy tento pokles souvisí s poklesem počtu kontrolovaných subjektů o více jak 3000. Počty se liší mezi jednotlivými kategoriemi zařízení veřejného stravování, což souvisí s hodnocením míry rizika jednotlivých zařízení nebo kategorií zařízení. Důsledkem změny zadání tvorby ročního kontrolního plánu činnosti Ministerstvem zdravotnictví je, že se orgány ochrany veřejného zdraví mohou soustředit na problémy typické pro jednotlivé regiony. Nové zadání umožňuje krajským hygienickým stanicím stanovit kontrolní plán činnosti na základě posouzení rizika u jednotlivých typů dozorovaných zařízení, nebo u výrobků spadajících do kategorie předmětů a materiálů určených pro styk s potravinami, v závislosti na regionálních potřebách. V roce 2011 se mírně snížil počet kontrol v sektoru materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami, ale míra záchytu nevyhovujících vzorků se zvýšila. Byl rovněž zaveden nový typ kontroly – kontrola správné výrobní praxe u výrobců obalových materiálů. Snížení počtu kontrol je důsledkem nutnosti přesunout kapacity do oblasti kontroly ostatních předmětů běžného užívání, a rovněž i změnou přístupu ke kontrolám v oblasti předmětů a materiálů určených pro styk s potravinami. Pokud jde o udělené sankce a další opatření, jejich počet se sice mírně snížil, ale finanční postih připadající na jednu udělenou sankci zůstal ve srovnání s rokem 2010 zhruba stejný. Současně došlo ke snížení počtu odvolání ze strany podnikatelských subjektů. 2. Klíčové údaje o kontrolách Tabulka Přehled počtu provedených kontrol Kontrolované subjekty

2009

2010

2011

Provozovny veřejného stravování

37 154

33 516

29 752

Provozovny školního stravování

11 615

8 609

7 495

Materiály a předměty určené pro styk s potravinami

1 787

1 616

1 472

Od roku 2010 nejsou Ministerstvem zdravotnictví stanovovány striktně oblasti dozoru ani kvantitativní požadavky, tedy centrální požadavek na frekvenci výkonu státního zdravotního dozoru. Krajským hygienickým stanicím je umožněno zaměřit se při výkonu státního zdravotního dozoru na oblasti, které představují problémy na regionální úrovni a na které je nutné soustředit pozornost. Priority dozoru a četnost kontrol byly krajskými hygienickými stanicemi stanoveny na základě analýzy rizika a znalosti problematiky v jednotlivých regionech. Ministerstvo zdravotnictví stanovuje na centrální úrovni priority, které mají národní význam a souvisí s plněním úkolů vyplývajících z členství v Evropské unii. V roce 2011 byly vyhlášeny 4 cílené úkoly hlavního hygienika, kdy se pozornost soustředila na zdravotní nezávadnost pokrmů a výrobků z ryb a pokrmů z drůbeže a na kontrolu stravovacích provozů typu „asijských restaurací“, a pokračovalo monitorování výskytu akrylamidu v pokrmech. V oblasti předmětů a materiálů určených pro styk s potravinami byla pozornost věnována dodržování požadavků nově přijatých právních předpisů EU.

222

3. Vývoj v nedodržení požadavků V roce 2011 bylo nejvíce nedostatků opakovaně nalézáno v souvislosti s postupy založenými na zásadách HACCP, především nedostatečná dokumentace a záznamy. Tímto nedostatkem trpí především menší provozovny, které mají problémy se zaváděním postupů HACCP. I v roce 2010 se potvrdil trend ve snižování počtu kontrol, u nichž byly zjišťovány závady zejména při skladování potravin a postupně dochází i ke zlepšování v ukazatelích osobní hygiena personálu a provozní hygiena. Ve školních jídelnách přetrvávají především stavebně-technické nedostatky, které mnohdy vedou k nedostatečně ošetřenému vhodnému způsobu skladování potravin, nevhodné manipulaci s potravinami a neodpovídající provozní hygieně. Většina zjištěných nedodržení v praxi zpravidla nepředstavuje bezprostřední ohrožení bezpečnosti potravin a lze je odstranit na místě. Pro odstranění závad stavebně-technického charakteru provozovny bývá v praxi stanoven termín odstranění závady a provedena kontrola plnění, nebo je nařízeno přerušení činnosti do doby odstranění závad – na základě zhodnocení rizika podle velikosti a typu provozovny, druhu pokrmů a cílové skupiny spotřebitelů. V případě nevyhovujících předmětů a materiálů určených pro styk s potravinami je distributor povinen takové výrobky okamžitě stáhnout z trhu. Zjišťované závady obvykle souvisí s nízkou úrovní znalostí personálu, pokud jde o hygienickou manipulaci s potravinami, jelikož se stravovací služba obecně vyznačuje vysokou mírou fluktuace. Přetrvávají i problémy s přístupem k systémům založených na zásadách HACCP a s nepochopením takového systému. V oblasti předmětů a materiálů určených pro styk s potravinami tkví hlavní příčina v nedodržování požadavků na tyto výrobky v neznalosti právních předpisů, kterými se stanovují požadavky na tyto výrobky. Jednoznačně největší problém představuje dovoz ze zemí mimo Evropskou unii. 4. Vývoj ve vymáhání – přijatá opatření v případech nedodržení požadavků Ve srovnání s rokem 2011 došlo k poklesu počtu uložených sankcí a i ke snížení celkové výše uložených sankcí. Pokud jde o vývoj v počtu jednotlivých typů sankcí, došlo ke zvýšení počtu blokových pokut, a naopak se snížil počet sankcí ve správním řízení, při kterém se provozovatel dostaví k jednání do sídla kompetentního orgánu. Avšak ve srovnání s rokem 2010 zůstal finanční postih v přepočtu na jednu sankci přibližně ve stejné výši. Nejčastěji byly sankce ukládány v souvislosti s nedodržováním provozní hygieny, nedodržováním skladovacích podmínek potravin, nedostatky v zavedení a dodržování postupů založených na zásadách HACCP, stavebně-technickým stavem provozovny, křížením činností, nedodržením doby spotřeby, nedostatečným doložením původu potravin a osobní hygienou personálu. Ve srovnání s rokem 2010 se výrazně zvýšil počet případů, kdy byla nařízena povinná sanitace provozovny veřejného stravování, a došlo k mírnému nárůstu případů, kdy bylo nařízeno uzavření provozovny. V ostatních ukazatelích pak došlo k poklesu počtu kontrol, kde byla nařízena další opatření. Ve školním stravování a stravování dětí bylo ve srovnání s rokem 2010 uloženo o 52 méně sankcí. Uvedené snížení spadá do kategorie správního řízení, kde bylo uloženo o téměř polovinu méně sankcí. V rámci blokových pokut se počet ve srovnání s předchozím rokem nezměnil. Celková suma se snížila o 75 500 Kč. Nejčastěji byly sankce ukládány v souvislosti s nedodržováním provozní hygieny, nedodržováním skladovacích podmínek potravin, křížením činností a osobní hygienou personálu. 5. Národní systém auditů V případě orgánů ochrany veřejného zdraví jsou prováděny vlastní interní audity. Zadavatelem interních auditů je Ministerstvo zdravotnictví jako ústřední orgán státní správy, který řídí a kontroluje výkon státní správy v ochraně veřejného zdraví a odpovídá za tvorbu a uskutečňování národní politiky na úseku ochrany veřejného zdraví. Účelem interních auditů krajských hygienických stanic je ověření, zda je státní zdravotní dozor vykonávaný v oblasti potravinového práva vhodný a přiměřený k dosažení hlavního cíle, kterým je ochrana veřejného zdraví v rámci kompetencí daných orgánům ochrany veřejného zdraví národními právními předpisy, a zda jsou splněny všechny předpoklady 223

k tomu, aby byl státní zdravotní dozor prováděn nezávisle a transparentně za použití odpovídajících kontrolních technik, s dostatečnou frekvencí, s pomocí dokumentovaných postupů a zda je státní zdravotní dozor vykonáván personálem odborně způsobilým. V roce 2011 nebyly interní audity prováděny, protože v roce 2011 proběhla prověrka orgánů ochrany veřejného zdraví Nejvyšším kontrolním úřadem, která byla zaměřena rovněž na metodické vedení a řízení krajských hygienických stanic. 6. Zdroje Pro provádění úředních kontrol je k dispozici 347 inspektorů. Z tohoto počtu má 119 inspektorů vysokoškolské vzdělání a 228 inspektorů má dosažené středoškolské vzdělání. Ve srovnání s předchozím obdobím se jedná o 5% pokles počtu pracovníků vykonávajících dozorovou činnost. Pro laboratorní vyšetření vzorků slouží především laboratoře zdravotních ústavů, akreditované Českým institutem pro akreditaci, obecně prospěšnou společností, dle ČSN EN ISO/IEC 17025, a laboratoře Státního zdravotního ústavu. Laboratoře provádějí chemické, mikrobiologické a senzorické analýzy, hodnocení zdravotních rizik, stanovení specifické nebo celkové migrace látek u materiálů určených pro styk s potravinami. V současné době je ustaveno 7 zdravotních ústavů. 7. Přijatá opatření vedoucí ke zlepšení výkonnosti dozorových orgánů Pro zajištění jednotného postupu orgánů ochrany veřejného zdraví při výkonu dozoru byly zpracovány na centrální úrovni v základních oblastech standardní pracovní postupy a metodické návody, které jsou aktualizovány a jsou k dispozici všem krajským hygienickým stanicím. Problémy v oblasti výkonu státního zdravotního dozoru a příklady kazuistik jsou řešeny na celostátních poradách na základě požadavku krajských hygienických stanic a aktuální situace. V roce 2010 došlo k úpravě celostátního plánu kontrol, kdy důraz byl položen na regionální priority a znalosti podmínek na regionální úrovni, což v důsledku vede ke zvýšení účinnosti kontrol, ke zvýšení jejich kvality a lze tak lépe aplikovat principy hodnocení rizika jednotlivými krajskými hygienickými stanicemi. V tomto trendu bylo pokračováno i v roce 2011. 8. Přijatá opatření k zajištění dodržování potravinářských a krmivářských podniků

požadavků

ze

stravy

provozovatelů

V roce 2011 bylo uloženo celkem 6577 sankcí ve výši 13.584.400 Kč. Z tohoto počtu bylo 3995 sankcí ve výši 4.855.500 Kč uloženo na místě ve formě blokových pokut, 2582 sankcí ve správním řízení ve výši 8.728.900 Kč, nebo podle jiných zákonů, např. zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů. Ve školním stravování a stravování dětí bylo uloženo celkem 420 sankcí v celkové výši 409 500 Kč. Z tohoto počtu bylo uděleno 363 blokových pokut ve výši 260 000 Kč a 57 sankcí ve formě správního řízení ve výši 148 500 Kč. V oblasti materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami bylo uděleno 32 sankcí v celkové výši 579.500 Kč, což ve srovnání s rokem 2010 představuje v počtu udělených sankcí srovnatelnou úroveň, ale zvýšení celkové výše uložených sankcí, což v přepočtu na jednu sankci znamená navýšení finančního postihu ve srovnání s rokem 2010 zhruba o 32%. Kromě finančních postihů bylo uloženo celkem 12 dalších opatření, které spočívaly v zákazu uvádění výrobků na trh a jejich stažení z další distribuce, a dále vyhlášení nebezpečných výrobků.

224

SVS 1. Celková efektivnost/účinnost kontrol Strategické cíle stanovené v Jednotném integrovaném víceletém vnitrostátním plánu kontrol za rok 2011 byly splněny: - status země prosté vybraných nákaz byl udržen - ozdravovací programy byly realizovány v souladu s plánem - dovozy ze třetích zemí nebylo ohroženo zdraví lidí ani zvířat v ČR ani jinde v EU - v potravinářských podnicích a v podnicích zpracovávajících VŽP byly udrženy veterinární hygienické standardy podle platné legislativy - nedošlo k výraznému nárůstu porušení platné legislativy ze strany provozovatelů ve všech dozorovaných oblastech - byl výrazně posílen princip kontrol na základě analýzy rizika - zdravotní nezávadnost surovin a potravin živočišného původu z pohledu obsahu cizorodých látek jako příznivá V roce 2011 nebyla v ČR zaznamenána žádná potravinová krizová situace ani signifikantní výskyt alimentárních nákaz. Účinnost veterinárního dozoru je tímto potvrzena. 2. Klíčové údaje o kontrolách Hlavní priority: - péče o zdraví zvířat a jeho ochranu, zejména předcházení vzniku a šíření nákaz a jiných onemocnění zvířat a jejich zdolávání, ochrana zdraví lidí před nemocemi přenosnými ze zvířat na člověka, - péče o zdravotní nezávadnost živočišných produktů a krmiv a ochrana zdraví lidí před jeho poškozením nebo ohrožením živočišnými produkty, - ochrana území ČR před zavlečením nákaz zvířat a nemocí přenosných ze zvířat na člověka a před dovozem zdravotně závadných živočišných produktů a krmiv ze zahraničí, - ochrana životního prostředí před nepříznivými vlivy souvisejícími s chovem zvířat, výrobou a zpracováváním živočišných produktů, jakož i ochrana zvířat a jejich produkce před riziky ze znečištěného životního prostředí, - veterinární asanace, - dozor nad dodržováním povinností a požadavků stanovených k zajištění těchto úkolů Kriteria pro hodnocení rizik:Pro oblast kontroly biologické bezpečnosti, kontroly chovatele v souvislosti s používáním veterinárních léčivých přípravků a kontroly pohody hospodářských zvířat v chovu - počet zvířat na hospodářství, - druhy chovaných hospodářských zvířat, - datum poslední kontroly, - počet pozitivních zdravotních zkoušek, - nedostatky zjištěné při kontrolách SVS a ČPI - počet zvířat přemístěných do asanačního podniku a na jatka v předchozím roce Pro kontrolu používání léčiv

-

informace o zneužití nebo nedovoleném použití léčivého přípravku, překročení max. limitů reziduí, způsob získávání léčiv počet vydaných MVO v předešlém roce. 225

Pro kontroly potravinářských podniků

-

kapacita a zásobovací oblast potravinářských podniků zjištěné závady při předchozích kontrolách výsledek auditu u provozovatelů PP

Hlavní směry v četnosti a typu kontrol Kontroly:

2010

2011 počet závad (případně nadlimitní nálezy ve vzorcích)

počet závad (případně nadlimitní nálezy ve vzorcích)

421

5935

304

4

955

3

443

0

zdraví zvířat

-

kontroly v hospodářstvích a na svodech kontroly schválených zařízení

-

kontroly v ohniscích nákaz

-

4 049 1 318

potravin živočišného původu -

plánované

31 842

678

29 150

441

-

mimo plán kontrol, mimořádné

38 841

549

35 347

797

2(odmítnuté

534

2

339

58

dovozu zvířat

438

dovozu živočišných produktů

275

zásilky)

89 (odmítnuté zásilky)

krmiv a výživy zvířat (počet vyšetření) TSE a VŽP (počet vzorků)

6 770

17

4 542

17

147331

0

98 710

0

VŽP

2020

40

1868

14

reziduí veterinárních léčiv (počet vzorků)

6 183

-

5769

-

reziduí pesticidů v potravinách a krmivech (počet vzorků) ochrany zvířat a péče o jejich pohodu

1 317

-

kontroly v chovech

5 875

340

3999

323

-

kontroly ostatní

5 570

460

4 985

478

226

1 099

3. Vývoj v analýze nedodržení požadavků Přehled celkového vývoje dodržení požadavků vit tabulka v bodě 2 Obecně je trend ve vývoji dodržování požadavků stabilní s mírným poklesem nevyhovujících výsledků kontrol. Hlavní typy nedodržení požadavků (nesoulad) -

nedostatky ve vedení evidence chybějící povinná vyšetření a vakcinace neoznačená zvířata nevhodné podmínky chovu nedostatky v dodržování správné výrobní a hygienické praxe a nedostatky HACCP nedostatečné značení výrobků

4. Vývoj ve vymáhání: Přijatá opatření v případech nedodržení požadavků Uzavřené provozy -

na základě výsledků úředních kontrol byla vydána 4 rozhodnutí o pozastavení či odejmutí schválení podle § 22 veterinárního zákona

Uložené pokuty Celková výše pokut v roce 2011 činila 12 525 612 Kč. 5. Národní systém auditů Počet auditů a pokrytí oblastí 9 auditů systému managementu jakosti 7 řádných auditů systému úředních kontrol -

kontroly potravin živočišného původu podle např. EP a Rady 854/2004 kontroly VŽP kontroly zdraví, označování, evidence a přemisťování zvířat kontroly péče o pohodu zvířat kontroly dovozu a vývozu zvířat a živočišných produktů

2 mimořádné audity -

schvalování a registrace potravinářských podniků kontroly zvířat v zájmovém chovu dovážených do ČR

Hlavní výsledky Nebyly identifikovány žádné systémové neshody, bylo vydáno 17 doporučení Hlavní přijatá opatření Školení inspektorů prostřednictvím porad

227

6. Zdroje Finanční zdroje Úřední kontroly jsou financovány ze státního rozpočtu. Zaměstnanci Celkový počet zaměstnanců SVS ( včetně KVS a MěVS Praha ) = 1315 Celkový počet inspektorů, kteří provádí úřední kontroly ( včetně pracovníků supervize a pracovníků podílejících se na správním řízení ) = 653 zaměstnanců Počet veterinárních techniků a asistentů = 363 zaměstnanců

7. Přijatá opatření vedoucí ke zlepšení výkonnosti dozorových orgánů Změny provedené ve VNPK 2010-2012 Změna organizační struktury SVS Dílčí úpravy frekvencí kontrol (VŽP) Postupy Školení -

aktualizace metodických návodů vydání nových metodických návodů a instrukcí celostátní porady vrchních inspektorů ve všech oblastech působnosti cílená školení celostátní odborná konference Ochrana zdraví a welfare 2010 porady s okresními organizacemi Komory veterinárních lékařů

8. Přijatá opatření k zajištění dodržování požadavků ze strany provozovatelů potravinářských a krmivářských provozů Školící/vzdělávací programy -

školení prohlížitelů včelstev úpravy Metodiky kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace na rok 2011 školení soukromých veterinárních lékařů školení pro chovatele, zástupce obcí, krajských úřadů

Informační kampaně -

SVS téměř denně vydává tiskové zprávy k aktuálním otázkám publikace přístupné na oficiálních stránkách SVS

228

ÚSKVBL 1. Celková efektivnost/účinnost kontrol  Výsledky hlavních výkonnostních ukazatelů 2011 Prováděná dozorová činnost ÚSKVBL je zaměřena především na výrobce a distributory léčiv (včetně medikovaných krmiv), dále pak na oblast výdeje, předepisování, používání léčiv nebo prodeje vyhrazených léčiv. Na základě výsledků úředních kontrol provedených v roce 2011 lze konstatovat, že byly naplněny klíčové cíle stanovené pro dané oblasti v příslušných plánech. Výsledky kontrol prokazují dlouhodobě dobré dodržování požadavků správné výrobní a distribuční praxe. Počet zjištěných porušení zákona ve všech oblastech je na dlouhodobě nízké úrovni, což je dané jak efektivními kontrolami, tak dobrou znalostí požadavků ze strany provozovatelů. 2. Informace o kontrolách a vývoj kontrol  Podstatné vývojové trendy ve vztahu k i. Hlavním prioritám Úřední kontroly prováděné ÚSKVBL v roce 2011 byly stejně jako v předchozích čtyřech letech zaměřeny tak, aby zajistily plnění cílů stanovených v příslušných plánech úředních kontrol. Kontroly zaměřené na identifikaci případů ilegálního či nedovoleného ošetření zvířat byly plánovány na základě dat získaných o distribuci veterinárních léčivých přípravků (VLP) s indikačním omezením. Kontroly prováděné u veterinářů i chovatelů byly zaměřeny také na kontrolu správného používání léčiv, dodržování ochranných lhůt, vedení záznamů a identitu dokumentace chovatele a ošetřujícího veterinárního lékaře. V oblasti dozoru nad výrobou medikovaných krmiv byly kontroly zaměřeny na celkové dodržování všech požadavků stanovených pro výrobu a používání medikovaných krmiv (MK). Část inspekčních kapacit ÚSKVBL byla vyčleněna na kontroly finální části řetězce distribuce a výdeje/prodeje veterinárních léčiv (lékárny, distributoři, prodejny chovatelských potřeb, aukce a výstavy), tyto kontroly byly cíleny tak, aby zjišťovaly nelegální distribuci, prodej nebo výdej léčiv. Pro kontroly oblasti dozoru nad trhem bylo v roce 2011 stanoveno 7 podrobnějších cílů:  kontrola používání veterinárních léčivých přípravků, které nejsou určeny pro potravinová zvířata u veterinárních lékařů a prodej těchto přípravků v lékárnách,  kontrola dokumentace o používání, výdeji a předepisování VLP u chovatele a veterinárního lékaře  kontrola výdeje veterinárních léčivých přípravků v lékárnách (vazba na recept, narušování celistvosti balení),  kontrola prodeje veterinárních léčivých přípravků v obchodní síti, na výstavách a aukcích,  kontrola prodeje vyhrazených veterinárních léčivých přípravků v obchodní síti,  společné kontroly KVS a ÚSKVBL, ale i jednotlivé kontroly ÚSKVBL u chovatele a ošetřujícího veterinárního lékaře byly zaměřeny na: - dokumentaci o používání, výdeji a předepisování VLP a jejich skladování, - identitu dokumentace chovatele a ošetřujícího veterinárního lékaře. Na správnou indikaci a použití VLP, 229

- skladovací podmínky a způsob aplikace u VLP vydaných ošetřujícím veterinárním lékařem chovateli k dalšímu ošetření. ii. Kriteriím pro hodnocení rizik ÚSKVBL v současné době využívá hodnocení rizika zejména v oblasti kontroly veterinárních lékařů a chovatelů, ve které spolupracuje v oblasti plánování těchto kontrol s ÚVS ČR a z hlediska efektivního využití kapacit s příslušnými KVS (v oblasti kontroly výroby a uvádění do oběhu medikovaných krmiv je frekvence kontrol u výrobců medikovaných krmiv stanovena vyhláškou č. 229/2008 Sb. na 2 roky. Ve vztahu k vlastnímu provádění kontrol zpracoval ÚSKVBL analýzu rizika, která je založena na stanovení jednotlivých indikátorů rizika a přiřazení váhy jednotlivým indikátorům. Jedná se o následující indikátory: nedovolené ošetření za posledních 36 měsíců, nesprávné použití/zneužití přípravků při poskytování veterinární péče za posledních 36 měsíců, uvádění veterinárních léčiv na trh/způsob získávání veterinárních léčiv, informace o překročení maximálních limitů reziduí, informace o poskytovatelích veterinární péče, regionální lokalizace, zkušenosti/informace z předchozího období a údaj o stavu kontrol za posledních 36 měsíců.  Hlavní směry v četnosti a typu kontrol V roce 2011 bylo celkem provedeno 352 kontrol, což představuje navýšení oproti období 2007-2010 (2007: 299 kontrol, 2008: 279 kontrol, 2009: 311 kontrol, 2010: 297 kontrol). Z údajů uvedených v tabulce č. 1 vyplývá, že ve srovnání s původním plánem úředních kontrol (336 kontrol) došlo k nárůstu počtu provedených kontrol a to o 5%, tj. na 352 kontrol. Nárůst se týkal především oblasti kontrol u chovatelů/veterinárních lékařů (kontroly také ve spolupráci s KVS) a oblasti kontrol prodeje VLP v obchodní síti včetně vyhrazených VLP. V oblasti výroby a uvádění do oběhu medikovaných krmiv došlo v porovnání s rokem 2010 k poklesu celkového počtu provedených kontrol. Nejvýraznější pokles (o 35%) byl v oblasti periodických systémových inspekcí, které nebyly provedeny především z důvodu zrušení výrobce medikovaných krmiv. Stejně jako v roce 2010 nebyla podána žádost o povolení nové výroby – farmářský výrobce. V oblasti dozoru nad trhem byl překročen celkový plán kontrol o 11% a to i přesto, že došlo k poklesu kontrol v lékárnách (o 48%). Tento nárůst souvisel především s navýšením kontrol u chovatelů/veterinárních lékařů (o 17%) a v oblasti kontrol prodeje VLP v obchodní síti včetně vyhrazených VLP (o 31%). 3. Vývoj v analýze nedodržení požadavků  Přehled celkového vývoje dodržení požadavků, Hlavní typy nedodržení požadavků Četnost zjištěných porušení zákona o léčivech vykazuje oproti roku 2010 pokles v oblasti lékárnictví (výdej VLP neoprávněnými osobami, nezákonný zásilkový výdej VLP), výroby MK (použití medikovaného premixu v rozporu s rozhodnutím o registraci), výroby VLP, prodeje chovatelských potřeb (neoprávněný prodej VLP včetně vyhrazených VLP) a v oblasti registrace VLP (vlastnosti VLP neodpovídají registrační dokumentaci). V této oblasti kontrol bylo v roce 2011 stejně jako v roce 2010 zjištěno jedno porušení zákona o regulaci reklamy, které mohlo vést až k nesprávnému použití VLP.

230

Tabulka č. 1: Přehled plánovaných a provedených inspekcí ÚSKVBL v letech 2007 - 2011 Rok 2007 Rok 2008 Rok 2009

Rok 2010

Rok 2011

Plán Provedeno Plněn Plán Provedeno Plněn Plán Provedeno Plněn Plán Provedeno Plnění Plán Provedeno Plnění plánu plánu í í í VÝROBA VLP – MEDIKOVANÁ KRMIVA Druh inspekce

Periodická systémová Změna s inspekcí

39

33

87%

37

38

103% 38

32

84%

47

40

85%

34

22

65%

4

5

125%

4

7

175%

5

7

140%

6

6

100%

10

5

50%

Nová povolení k výrobě MK Následná inspekce

3

6

200%

2

2

100% 13

2

15%

8

0

0%

3

0

0%

-

2

-

2

1

50%

-

-

-

-

3

-

Kontrolní

10

12

120% 10

6

60%

6

2

33%

6

3

50%

6

7

CELKEM

56

56

100% 53

55

104% 64

44

69%

67

49

73%

53

37

117 % 70%

15

100% 15

26

173% 10

12

120%

16

19

119%

20

16

80%

102 73

204% 30 122% 60

28 60

93% 40 100% 67

34 81

85% 121%

40 72

36 65

90% 90%

44 69

23 81

51

255% 100

105

105% 99

120

121%

60

74

123%

75

90

2

40%

5

5

100% 10

10

100%

4

4

100%

10

7

52% 117 % 120 % 70%

-

-

-

-

10

10

100%

50

50

100%

65

98

107% 236 106% 300

267 311

113% 242 104% 309

248 297

103% 283 96% 336

315 352

OBLAST DOZORU NAD TRHEM Kontroly u 15 distributorů 50 Kontroly v lékárnách Kontroly u 60 vet.lékařů / Kontroly 20 v obchodní síti Kontroly distribuce 5 u výrobců VLP Kontroly prodejců vyhrazených léčiv CELKEM 150 CELKEM 206

243 299

162% 210 145% 263

224 279

-

231

151 % 111 % 105 %

 Základní příčiny Pohnutky vedoucí provozovatele k porušování zákona o léčivech jsou především neznalost příslušných zákonných ustanovení a dále snaha získat výhodu na trhu a vyjít vstříc požadavkům zákazníků. Porušování zákona o léčivech nebylo spojeno s náklady na dodržování příslušných ustanovení ze strany provozovatelů ani s jejich nedostatečnou způsobilostí. V případě prodeje veterinárních léčiv v prodejnách chovatelských potřeb byla porušení dána neznalostí aktuálních podmínek pro prodej vyhrazených léčiv. 4. Vývoj ve vymáhání: Přijatá opatření v případech nedodržení požadavků  Statistické údaje o vymáhání uložených opatření, Vývoj ve vymáhání Uzavřené provozy – v roce 2011 nebyly uzavřeny žádné provozy. Uložené pokuty – v roce 2011 byly uloženy pokuty ve výši 284.000,-Kč. Zahájená řízení – v roce 2011 bylo zahájeno celkem 23 deliktních správních řízení. 5. Národní systém auditů  Implementace plánu auditů, Hlavní souhrn výsledků auditů, Hlavní přijatá opatření Program interních auditů na rok 2011 zahrnoval z výše uvedených systémů úředních kontrol interní audit Oddělení inspekce SVP medikovaných krmiv, ale z důvodu zaneprázdnění byl tento audit přesunut do programu interních auditů na rok 2012, který zahrnuje i interní audit oddělení farmakovigilance a oblast RAS. V roce 2011 se uskutečnil na ÚSKVBL externí audit BEMA zaměřený mimo jiné na spolupráci mezi inspektory, hodnotiteli VLP a pracovníky oddělení farmakovigilance. 6. Zdroje  Významný vývoj v alokaci zdrojů i. Finanční zdroje pro kontroly / kontrolní programy Pro splnění základních úkolů sekce inspekce včetně úředních kontrol v rámci nařízení EP a R (ES) č. 882/2004 byly zajištěny dostatečné finanční zdroje. Materiálně technické zabezpečení činnosti sekce inspekce včetně úředních kontrol proběhlo v souladu s Příručkou jakosti ÚSKVBL. ii. Zaměstnanci Počet zaměstnanců sekce inspekce, kteří se věnují problematice úředních kontrol v rámci nařízení EP a R (ES) č. 882/2004 se oproti roku 2010 nezměnil.  Podstatné změny v laboratorní síti/NRLs U Národní referenční laboratoří pro sledování reziduí veterinárních léčiv nedošlo k podstatným změnám. 7. Přijatá opatření vedoucí ke zlepšení výkonnosti dozorových orgánů  Legislativa Byla novelizována vyhláška č. 344/2008, o používání, předepisování a výdeji léčivých přípravků při poskytování veterinární péče (vyhláška č. 143/2011). Na základě této novely byl aktualizován SOP pro provádění inspekcí u chovatelů a veterinářů, který je totožný s postupy na úrovni KVS.  Organizace V roce 2011 nedošlo ke změnám v organizaci ÚSKVBL.  Postupy viz bod „Legislativa“  

Informační systémy Informační systémy nebyly v roce 2010 významně upravovány. Školení 232

Proběhlo zaškolení z nově zavedených postupů.  Změny provedené ve VNPK 2010-2012 Nejvýznamější změnou v plánu úředních kontrol ÚSKVBL na rok 2012 byla aktualizace počtu kontrol v oblasti medikovaných krmiv a v oblasti dozoru nad trhem na rok 2012. V oblasti medikovaných krmiv je na rok 2012 naplánováno v porovnání s původním plánem méně periodických systémových inspekcí – důvodem je snížení počtu míst výroby MK. V oblasti dozoru nad trhem byl významně navýšen počet úředních kontrol v oblasti kontrol v obchodní síti a prodejců vyhrazených léčiv. 8. Přijatá opatření k zajištění dodržování požadavků ze strany provozovatelů potravinářských a krmivářských provozů  Školící/vzdělávací programy, Informační akce/kampaně, Příručky správné praxe Provozovatelé ve smyslu zákona o léčivech mají možnost se každoročně zúčastnit odborných seminářů/školení, které pořádá ÚSKVBL s cílem poskytnout aktuální informace z oblasti veterinárních léčiv. V roce 2011 ÚSKVBL uspořádal celkem 3 semináře. Jednalo se o následující semináře pro: distributory veterinárních léčiv, výrobce veterinárních léčiv a výrobce medikovaných krmiv.

SZPI 1. Celková efektivnost/účinnost kontrol V roce 2011 provedli inspektoři SZPI celkem 35 871 vstupů do provozoven potravinářských podniků, celních skladů a internetových obchodů. Na dodržování mikrobiologických požadavků zkontrolováno 4 066 šarží potravin. Kontrolou na místě bylo zjištěno 208 šarží nevhodných k lidské spotřebě, laboratorními rozbory bylo zjištěno 11 šarží potravin, které byly buď škodlivé pro zdraví, nebo nevyhověly jakostním požadavkům. V rámci kontroly cizorodých látek bylo zkontrolováno celkem 5 094 šarží potravin, z nichž 182 šarží bylo nevyhovujících. Největší počet odebraných vzorků byl zaměřen na stanovení pesticidů, mykotoxinů a chemických prvků a dále na stanovení barviv a konzervantů. V rámci kontroly označování zjistili inspektoři SZPI celkem 1 633 nevyhovujících šarží potravin, při kontrole jakostních analytických požadavků (fyzikální a chemické požadavky na jakost) to bylo celkem 536 nevyhovujících šarží a při kontrole senzorických požadavků (smyslové jakostní požadavky) celkem 1 306 nevyhovujících šarží. Externím recertifikačním auditem SMJ provedeným v září 2011 certifikační společností Bureau Veritas Certification Czech Republic, s.r.o., nebyla zjištěna žádná neshoda pro stanovený rozsah certifikace „Výkon činnosti správního úřadu provádějícího státní dozor v oblasti potravin a vybraných výrobků“, systém byl vyhodnocen jako profesionální a efektivní. 2. Informace o kontrolách a vývoj kontrol Kontrola hygieny provozů: podíl provozoven s porušením právních předpisů v roce 2011 ve srovnání s lety předešlými poklesl. U kontrolních zjištění se zaměřením na přítomnost cizorodých látek (sumární výsledky z monitoringu cizorodých látek a z dalších kontrol, % nevyhovujících) byla situace v roce 2011 podobná jako v předešlých letech. 233

Výsledky kontroly mikrobiologických požadavků od roku 2006: podíly šarží potravin nevhodných k lidské spotřebě vykazují jistou tendenci k poklesu rovněž tak podíly šarží škodlivých pro zdraví. U podílu šarží potravin nevyhovujících mikrobiologicky na jakost nelze trend jednoznačně určit. Výsledky kontrolovaných analytických ukazatelů (fyzikální a chemické požadavky na jakost) - počty nevyhovujících vzorků - vykazují jistý trend k poklesu, u výsledků kontroly označování nelze vysledovat jednoznačný trend. Kriteria pro hodnocení rizik: sestavením potencionálně kontrolovatelných provozoven provozovatelů potravinářských podniků (PPP) do plánu kontrol s pomocí programu IS KLČ zajišťuje SZPI jejich pravidelné opakování podle požadavků legislativy Evropské unie. Při posuzování a hodnocení rizika provozovny pro účely účinné četnosti kontrol zvažuje SZPI následující čtyři kriteria, zjištěná rizika spojená: - s typem potravin; - s dosahem potravinářských provozoven na konečného spotřebitele; - s historií kontrol a z nich plynoucího dosavadního chování provozovatelů; - s důvěrou SZPI v systémy kontroly (certifikace) od certifikačních společností. Základním typem kontrol jsou audity a komplexní kontroly zaměřené na bezpečnost potravin. Plánování těchto hloubkových kontrol zajišťuje jejich pravidelné opakování: provozovny klasifikované s pravděpodobně vysokým rizikem jsou kontrolovány alespoň jednou za 1 – 2 roky, pravděpodobně středně rizikové jsou kontrolovány alespoň jednou za 3 – 4 roky a málo rizikové alespoň jednou za 5 – 6 let. Tabulka: Počty kontrol v roce 2011podle typu Typ kontroly Počet kontrol ve výrobnách a balírnách, v maloobchodě a ostatních místech celkem Počet komplexních kontrol celkem - z toho počet auditů celkem Počet komplexních kontrol ve výrobnách a balírnách - z toho počet auditů ve výrobnách a balírnách Počet komplexních kontrol v maloobchodě a ostatních místech - z toho počet auditů v maloobchodě a ostatních místech

Počet 80109 8868 153 2790 138 6078 15

3. Vývoj v analýze nedodržení požadavků V roce 2011 provedli inspektoři SZPI 35 871 vstupů do provozoven potravinářských podniků, z toho v 29 577 případech nebylo zjištěno porušení právních předpisů. V roce 2011 zkontrolovali inspektoři SZPI 11 895 provozovatelů potravinářských podniků, z toho u 7503 provozovatelů nebylo zjištěno porušení právních předpisů. V roce 2011 byl učiněn nejvyšší podíl nevyhovujících zjištění z oblasti plnění hygienických požadavků, dále (sestupně) z oblasti systému pro zajištění bezpečnosti potravin (HACCP). Následují nevyhovující zjištění při skladování potravin, při plnění základních povinností provozovatelů (registrace, odpovědnost provozovatele za potraviny atd.), v označování potravin, nevyhovují zjištění v jakosti potravin, zjištění související s neplněním uložených opatření a zjištění klamavě označených potravin. Relativně méně nevyhovujících zjištění bylo shledáno v souvislosti s porušení m požadavků na jakost ovoce a zeleniny, s prodejem potravin s prošlým datem minimální trvanlivosti, v souvislosti s povinností provozovatele vyřadit z dalšího oběhu nevyhovující potraviny a 234

z důvodu porušení zákazu uvádět do oběhu potraviny s prošlým datem použitelnosti. Nejnižší podíl nevyhovujících zjištění byl učiněn při kontrole bezpečnosti potravin, dodržování chladícího řetězce, při kontrole balení potravin a sledovatelnosti. Příčiny: výsledky kontrol v roce 2011 poukázaly na skutečnost, že k nepříznivému ovlivnění jakosti a někdy i bezpečnosti potravin dochází spíše v oblasti maloobchodu. Je to důsledek skutečnosti, že většina výrobců (dodavatelů do maloobchodu) používá zavedený a účinně udržovaný "systém kritických bodů" a často i další systémy nad rámec stanovených povinností. To bývá i nutná podmínka odběratelů ze strany maloobchodu. V obchodní síti byly nejčastěji zjišťované nedostatky související s nedodržováním požadavků na úchovu a skladování potravin (hygiena, HACCP, teploty) a s nedodržováním minimálních jakostních požadavků (vytřídění kazících se potravin, či potravin obsahujících plísně viditelné pouhým okem, apod.). 4. Vývoj ve vymáhání: Přijatá opatření v případech nedodržení požadavků Uzavřené provozy V roce 2011 byly dočasně uzavřeny 4 provozy a bylo uloženo 19 zákazů užívání prostor do doby, než provozovatel potravinářského podniku prokázal schopnost výroby bezpečných potravin. Uložené pokuty a další sankce Ukončená správní řízení - počet: 1998 / - výše v Kč: 27 439 100 Zákaz výroby a dalšího uvádění do oběhu - počet: 11 409 / - výše v Kč: 37 434 388 Zahájená řízení V roce 2011 bylo zahájeno 1962 správních řízení Tabulka: vývoj ve vymáhání Sankce

Rok 2010

Rok 2011

Ukončená správní řízení – počet

2178

1998

Ukončená správní řízení – výše v Kč

31 247 222

27 439 100

Zákaz výroby a dalšího uvádění do oběhu – počet

16 777

11409

Zákaz výroby a dalšího uvádění do oběhu – v Kč

74 009 880

37 434 388

5. Národní systém auditů Implementace plánu auditů Počet auditů a pokrytí oblastí: pro období duben 2011 – duben 2012 byly schváleny 2 programy auditů s celkem 13 interními audity. Plánovány byly audity procesní a postupové audity. Procesní audity byly zaměřeny na procesy: kontrolní činnost, organizace a řízení, personální řízení, informační technologie, zásobování a správa majetku. Hlavní souhrn výsledků auditů Vzhledem k tomu, že interní audity probíhají v SZPI od r. 2005, je jejich hlavním cílem 235

sledovat udržování a zlepšování zavedeného systému. Při žádném auditu nebyla zjištěna neshoda s naplánovanou organizací úředních kontrol, nebylo zjištěno porušení právních předpisů, kontrola probíhala v souladu s vnitřní metodikou. Externí certifikační autoritou (Bureau Veritas Certification Czech Republic, s.r.o.) byl při dozorovém auditu v září 2011 systém vyhodnocen jako velmi dobře fungující. Hlavní přijatá opatření Interní auditoři svá zjištění při auditech kategorizovali jako poznámky, nebo doporučení auditora ke zlepšení procesu. Přijatá opatření směřovala zejména do zpřesnění formulací ve vnitřních předpisech pro metodiku kontroly, event. opakovaného seznámení zaměstnanců s těmito předpisy. 6. Zdroje Finanční zdroje pro kontroly / kontrolní programy SZPI je organizační složka státu, která je finančně řízena MZe. Hospodaří s prostředky státního rozpočtu, které stanoví správce kapitoly (MZe) v rámci rozpočtu kapitoly. Přidělování finančních prostředků SZPI se řídí zákonem o státním rozpočtu na příslušný rok. Na počátku každého roku obdrží SZPI z MZe rozpis závazných ukazatelů schváleného rozpočtu příjmů a rozpočtu výdajů. Příjmy a výdaje SZPI jsou příjmy a výdaji státního rozpočtu. Rozpočet SZPI může zahrnovat pouze příjmy a výdaje související s činnostmi vymezenými ve zřizovací listině, případně stanovenými zákonem, kterým byla SZPI zřízena. SZPI je povinna dbát, aby dosahovala příjmů stanovených rozpočtem a plnila své úkoly co nejhospodárnějším způsobem. Zaměstnanci Průměrný přepočtený stav zaměstnanců (zaměstnanci celkem) v roce 2011 byl 397,9. Z toho ústřední inspektorát – 71,02; inspektorát v Praze – 68,89; inspektorát v Táboře – 42,29; inspektorát v Plzni – 33,1; inspektorát v Ústí nad Labem – 34,84; inspektorát v Hradci Králové – 34,67; inspektorát v Brně – 69,06 a inspektorát v Olomouci – 44,02. Podstatné změny v laboratorní síti/NRLs V roce 2011 nedošlo k podstatným změnám v laboratorní síti. Pouze byl rozšířen počet externích laboratoří provádějící rozbory vzorků odebraných při úředních kontrolách a to v důsledku organizačních změn v laboratořích SZPI, které se uskutečnily v průběhu 3.čtvrtletí roku 2010 a v souvislosti s kontrolou zaměřenou na stanovení přítomnosti shiga-toxin produkující Escherichia coli (STEC). Rozbory vzorků odebraných v rámci úřední kontroly provádějí 2 laboratoře SZPI (laboratoře státní) a 16 laboratoří externích (laboratoře nestátní). 7. Přijatá opatření vedoucí ke zlepšení výkonnosti dozorových orgánů Legislativa V roce 2011 se SZPI podílela ve vztahu ke zlepšení výkonnosti dozorových orgánů zejména na návrhu zákona o kontrole, návrhu nařízení vlády novelizujícího nařízení vlády, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, na návrhu prováděcí vyhlášky o zásadách správné laboratorní praxe, jakož i na tvorbě právních předpisů EU, zejména pak v souvislosti s přípravou revize nařízení (ES) č. 882/2004 o úředních kontrolách. Organizace V roce 2011 na SZPI nedošlo k žádné významnější organizační změně. Počet inspektorů 236

zůstává na počtu 201, přičemž nedošlo k úbytku ani kontrolních akcí a ani nebyla snížena kvalita kontrol samotných. Postupy V roce 2011 proběhla revize vnitřního předpisu SZPI týkajícího se pravidel pro provádění auditů SZPI u provozovatelů potravinářských podniků. Nové vydání revidovalo text z pohledu praktických zkušeností nabytých za 3 roky. V roce 2011 proběhla také revize vnitřního předpisu SZPI pro provádění komplexních kontrol hygienických podmínek u PPP (zapracována změna v platných právních předpisech týkajících se postupu při kontrole sběru, shromažďování a odvozu vedlejších produktů živočišného původu). Pokračovalo se ve zdokonalování kontrolních postupů v oblasti doplňků stravy, internetového obchodu, prvovýroby, dovozu, kontrol na odhalení falšování atd. Informační systémy V roce 2011 bylo dokončeno rozšíření systému IP telefonie o bezdrátové pokrytí všech prostor SZPI technologií WiFi. Pro posílení kvality a stability datových přenosů jsou připojeny brněnské lokality SZPI do VPN WAN sítě pomocí optických spojů. V rámci optimalizace serverové infrastruktury Ústředního inspektorátu SZPI bylo zvoleno řešení virtualizace serverového prostředí, které výrazně snižuje počet jednotlivých fyzických strojů. V roce 2011 byly vybudovány nové kapacity datových úložišť a integrovány do stávající infrastruktury, čímž byl vytvořen centralizovaný zkonsolidovaný diskový prostor s vysokou dostupností dat pro aplikační systémy a s plnou redundancí všech komponent. Školení V roce 2011 bylo v oblasti kontrolní činnosti realizováno celkem 95 vzdělávacích akcí, kterých se účastnilo celkem 1355 osob. Změny provedené ve VNPK SZPI provedla v dubnu 2012, v souvislosti s revizí „Jednotného integrovaného víceletého vnitrostátního plánu kontrol ČR 2010-2012“ celkem 17 změn. 8. Přijatá opatření k zajištění dodržování požadavků ze strany provozovatelů potravinářských a krmivářských provozů Školící/vzdělávací programy SZPI vedle pravidelné kontrolní činnosti používala v roce 2011 i další nástroje k zajištění dodržování požadavků právních předpisů u provozovatelů. Zmíněnými nástroji byly především školící a vzdělávací programy doplněné jednorázovými informačními akcemi. V roce 2011 uskutečnila SZPI více jak 30 vzdělávacích programů a jiných školících akcí, v nichž přímo oslovila téměř 3300 osob z řad odborné veřejnosti (více jak čtyřnásobný nárůst oproti roku 2010, kdy SZPI školila 800 osob). Školící a vzdělávací programy byly zaměřeny na provozovatele potravinářských podniků, zemědělské agentury, certifikační orgány, profesní svazy, Agrární komoru, školy, občanská hnutí, dozorové orgány a další. Informační kampaně SZPI klade důraz na komunikaci s veřejností (spotřebiteli, provozovateli potravinářských podniků, různými institucemi), přijímá od ní žádosti o informace nebo podněty ke kontrole. V roce 2011 byl počet dotazů směřovaných na SZPI srovnatelný s rokem 2010, převažují dotazy podnikatelské. Důležitou součástí této komunikace jsou průběžně aktualizované webové stránky SZPI (http://www.szpi.gov.cz). SZPI nadále podporuje jakoukoliv formu 237

komunikace s veřejností (jednání, tematické semináře, přednášky, příspěvky odborníků SZPI apod.). Za rok 2011 vydala SZPI 75 tiskových zpráv. Široce spolupracovala také s médii – tiskem, rozhlasem, televizí (varování před nebezpečnými potravinami, výsledky kontrol potravin, rady spotřebitelům atd.), tato spolupráce vytváří účinný tlak na kultivaci prostředí v potravinářství. Příručky správné praxe SZPI jako poradní orgán aktivně podporuje vypracování vnitrostátních pokynů pro správnou hygienickou praxi a pro používání zásad HACCP. Vypracovaná pravidla správné hygienické praxe potom Ministerstvo zemědělství ČR zveřejňuje ve Věstníku Ministerstva zemědělství České republiky a v české technické normě. V roce 2011 nebyla SZPI vyzvána ke spolupráci při tvorbě nových verzí nebo k revizi starších znění těchto příruček.

ČPI 1. Celková efektivita kontrol Efektivitu prováděných kontrol dokumentují rozbory nedostatků za jednotlivé roky, uvedené v tabulkách č. 1, č. 2, č. 3, č. 4, které jsou však do jisté míry ovlivněny výběrem hospodářství respektive počtem zvířat chovaných ve vybraných hospodářstvích. Ve srovnání s předchozími lety (2007 – 2010) došlo v roce 2011 ke zlepšení výsledků kontrol a tím i ke snížení počtu uložených opatření a zvláštních opatření. Tab. č. 1 – zjištěné nedostatky v % - tuři 2008 2009 Nedostatky Zvířat Hospod. Zvířat Hospod. v označování zvířat ve stájovém registru

2010 Zvířat Hospod.

2011 Zvířat Hospod.

3,9

37,5

3,7

53,8

3,4

35,1

4,0

22,9

0,05

0,9

0,2

1,3

0,12

1,8

0,3

1,5

v hlášení do ústřední evidence

2,6

38,6

1,4

44,8

2,5

40,5

4,1

33,8

v průvodních listech skotu

0,5

9,6

0,2

14,1

0,55

10,6

0,7

8,6

zákaz přemísťování

5,9

41,2

5,0

58,2

5,9

38,6

7,8

27,6

Tab. č. 2 – zjištěné nedostatky v % - ovce, kozy 2008 2009 2010 2011 Nedostatky Zvířat Hospod. Zvířat Hospod. Zvířat Hospod. Zvířat Hospod. v označování zvířat 9,2 39,3 4,6 24 4,5 28 7,3 30,1 ve stájovém registru

1,4

2,8

0,9

5,1

0,4

2,2

0,3

1,9

v hlášení do ústřední evidence 13,7

37,9

10,9

35,4

10,5

34,5

8,3

27,6

238

Tab. č. 3 – zjištěné nedostatky v % - koně, osli a kříženci 2008 2009 Nedostatky Zvířat Hospod. Zvířat Hospod. v označování 0,7 4,6 2,1 7 zvířat v registru koní 1,9 2,9 1,7 3,9 v hospodářství v hlášení do 13,5 56,7 15,2 18,9 ústřední evidence nedostatky v průkazech koní

3,2

15

4,8

18,9

Tab. č. 4 – zjištěné dostatky v % - prasata 2008 2009 Nedostatky hospodářství hospodářství v označování 1,5 7,6 zvířat v registru prasat 2,5 9,3 v hospodářství v hlášení do 49,4 34,7 ústřední evidence

2010 Zvířat Hospod.

2011 Zvířat Hospod.

0,3

3

0,8

3,6

2,2

3

1,0

5,2

16,7

59,5

4,3

17,5

2,2

11,6

3,1

9,3

2010 hospodářství

2011 hospodářství

1,5

1,5

1

1,5

39

29,3

V roce 2011 došlo také ke snížení množství správních spisů o 124. Současně došlo i ke snížení celkové výše uložených sankcí v celkové hodnotě 324 500,- Kč. Průměrná výše správní sankce činila v roce 2011 cca. 2 458,- Kč. Tab. č. 5 – Sankce Správní řízení * zahájené od 1.1.2011 do 31.12.2011

132

Přestupkové řízení ** zahájené od 1.1.2011 do 31.12.2011

36

Zastavené správní nebo přestupkové řízení

6

Celková výše pokut v Kč s nabytím právní moci od 1.1.2011 do 31.12.2011

324500

Minimální výše správní sankce v Kč

500

Maximální výše správní sankce v Kč

25 000

Počet odvolání

6

239

2. Informace o kontrolách a vývoj kontrol Hlavní prioritou je kontrola dodržování zákona č. 154/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů a tím i zabránění možných rizik vzniklých z nedodržení zákona č. 154/2000 Sb., jako jsou například: záměna zvířat, zvířata neevidovaná, zvířata neoznačená apod. Kontroly jsou vybírány pomocí analýzy rizika nezávisle na vůli člověka, dle faktorů rizikovosti. Hlavním typem kontrol, které provádí Česká plemenářská inspekce jsou kontroly označování a evidence zvířat, dále potom kontroly plemenářské. 3. Vývoj v analýze nedodržení požadavků V jednotlivých níže uvedených tabulkách je dobře patrný vývoj, četnost a typy zjištěných nedostatků u jednotlivých kontrolovaných druhů zvířat. Základní příčinou porušení zákona ze strany chovatele je neznalost zákona popřípadě opomenutí provedení nápravy. Tab. č. 6 Výsledky kontrol hospodářství s chovem turů Celkový počet hospodářství evidovaných na území ČR k 1. 1. 2011 Celkový počet kontrolovaných hospodářství Celkový počet provedených kontrol Celkový počet turů evidovaných k 1. 1. 2011 Celkový počet evidovaných turů v kontrolovaných hospodářstvích Výsledky provedených kontrol (zjištěné nedostatky) dle zvířat Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000 1. v označování zvířat (čl. 4) 1016 2. ve stájovém registru (čl. 7) 74 3. v hlášení do ústřední evidence (čl. 7) 1048 4. bez průvodních listů skotu nebo bez záznamu o 173 přemístění zvířete (čl. 6) Zvířata a hospodářství, u nichž bylo zjištěno pouze jedno 1159 nedodržení předpisů podle bodů 1 – 4 Zvířata a hospodářství, u nichž bylo zjištěno více než jedno 151 nedodržení předpisů podle bodů 1 – 4 Zvířata a hospodářství s nedodržením předpisů celkem 1310 Zákaz přemísťování jednotlivých zvířat 754 Zákaz přemísťování všech zvířat na hospodářství 1243 Utracení zvířat 0 Celkem vydáno zákazů přemísťování 1997

240

18209 660 660 1343074 26967 Hospodářství 151 10 223 57 163 49 182 112 70 0 182

Tab. č. 7 Výsledky kontrol označování a evidence ovcí a koz Celkový počet hospodářství evidovaných na území ČR k 1. 1. 2011 Celkový počet kontrolovaných hospodářství Celkový počet provedených kontrol Celkový počet ovcí a koz evidovaných k 1.1.2011 Celkový počet ovcí a koz v kontrolovaných hospodářstvích Výsledky provedených kontrol (zjištěné nedostatky) dle zvířat Nařízení Rady (ES) č. 21/2004 1. v označování zvířat (čl. 4) 1221 2. ve stájovém registru (čl. 5) 48 3. v hlášení do ústřední evidence (čl. 6) 1394 Počet opatření uložených na kontrolovaných hospodářstvích Tab. č. 8 Výsledky kontrol označování a evidence prasat Celkový počet kontrolovaných hospodářství v roce 2011 Celkový počet provedených kontrol Výsledky provedených kontrol (zjištěné nedostatky) dle plem. zákona a vyhl. č. 136/2004 Sb. 1. v označování prasat (§ 22 zákona, § 18, §19, 20, 21 vyhlášky) 2. v registru prasat v hospodářství (§ 23 zákona, § 52 vyhlášky) 3. v hlášení do ústřední evidence (§ 23 zákona, § 53 vyhlášky) Počet opatření uložených na kontrolovaných hospodářstvích Tab. č. 9 Výsledky kontrol označování a evidence koní, oslů a jejich kříženců Celkový počet kontrolovaných hospodářství v roce 2011 Celkový počet provedených kontrol Celkový počet koní v kontrolovaných hospodářstvích Výsledky provedených kontrol (zjištěné nedostatky) dle plem. zvířat zákona a vyhl. č. 136/2004 Sb. 1. v označování koní (§ 22 zákona, § 13 – 17 vyhlášky) 23 2. v registru koní (§ 23 zákona, § 41 vyhlášky) 28 3. v hlášení do ústřední evidence (§ 23 zákona, § 42 – 46 118 vyhlášky) 4. nedostatky v průkazech koní (§ 23 zákona, § 46 87 vyhlášky) Počet opatření uložených na kontrolovaných hospodářstvích

18480 569 569 260566 16782 Hospodářství 171 11 157 236

133 133 Hospodářství 2 2 39 37

194 198 2775 Hospodářství 7 10 34 18 47

4. Vývoj ve vymáhání: Přijatá opatření v případech nedodržení požadavků Z níže uvedené tabulky jsou dobře patrné stavy kontrol u kterých byla uložena sankce a kolik bylo zahájeno správních řízení.

241

Tab. č. 10 – Sankce Správní řízení * zahájené od 1.1.2011 do 31.12.2011

132

Přestupkové řízení ** zahájené od 1.1.2011 do 31.12.2011

36

Zastavené správní nebo přestupkové řízení

6

Celková výše pokut v Kč s nabytím právní moci od 1.1.2011 do 31.12.2011

324500

Minimální výše správní sankce v Kč

500

Maximální výše správní sankce v Kč

25 000

Počet odvolání

6

5. Národní systém auditů Interní audit je zajišťován auditorem Inspekce, který je zaměstnancem organizačně odděleným od řídících výkonných struktur. Zjištění z jednotlivých auditů a navrhovaná opatření jsou projednávána na poradách vedení. Výsledky všech auditů jsou uvedeny v roční zprávě, která je zasílána na Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo financí. Audity metodik jsou prováděny interním auditorem a vedoucím oddělení kontroly Čechy a vedoucím oddělení kontroly Morava podle ročního plánu a vždy při změně příslušné metodiky je proveden audit mimo schválený roční plán. Při změnách činnosti České plemenářské inspekce je prováděn interní personální audit. Nezbytnou součástí auditu je kontrola práce inspektorů na kontrolovaných hospodářstvích. V roce 2011 bylo provedeno 6 auditů v krajích Středočeský, Plzeňský, Ústecký, Vysočina a Zlínský. Cílem auditů bylo prověřit metodiky kontrol a souvisejících dokumentů. Výsledkem auditů bylo ověření, zda jsou v souladu s příslušnými právními předpisy a splňují požadavky pro práci inspektorů na kontrolovaných hospodářstvích. Byla přijata opatření, při každé nové metodice provést školení inspektorů, kteří budou příslušné kontroly provádět a audit.

6. Zdroje Česká plemenářská inspekce má v rámci oddělení kontrol 14 středisek, rozmístěných v celé ČR, ve kterých pracuje celkem 39 kontrolujících inspektorů. Inspektoři provádí kontroly dodržování zákona č. 154/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů. 7. Přijatá opatření vedoucí ke zlepšení výkonnosti dozorových orgánů Opatření Inspekce k zajištění efektivity kontrol jsou dlouhodobě stanovena vlastními interními předpisy, zejména Organizačním řádem, Pracovním řádem a Kontrolním řádem, který vychází z obecně platných právních předpisů, a který určuje detailně postup kontrolujícího inspektora v jednotlivých fázích kontroly. Na Kontrolní řád navazují interní metodiky kontroly jednotlivých druhů zvířat nebo 242

oblastí uvedených v plemenářském zákoně a jeho prováděcích předpisech. Metodiky řeší detailně postupy při kontrole jednotlivých kontrolních bodů a řešení možných nedostatků. V roce 2011 byly některé metodiky upraveny na základě úpravy legislativy kontrol a souběžně byl upraven i Kontrolní řád. 8. Přijatá opatření k zajištění dodržování požadavků ze strany provozovatelů potravinářských a krmivářských provozů Česká plemenářská inspekce nekontroluje potravinářských a krmivářských provozů.

dodržování

požadavků

ze

strany

ÚKZÚZ 1. Celková efektivnost/účinnost kontrol V roce 2011 bylo při celkovém počtu 2994 provedených kontrol zjištěno 64 závad u 42 provozů. Inspektoři odebrali 963 vzorků krmiv k ověření jakostních znaků (146 nevyhovujících) a 1571 vzorků ke stanovení zakázaných nebo nežádoucích látek v krmivech. Neplánovaně bylo odebráno 26 vzorků na základě hlášení systému RASFF, hlášení od SVS nebo reklamace. Celkové počty odebraných vzorků podle produkovaných krmiv 2011 Počet vzorků Typ výroby

analyzováno

Nevyhovujících

Krmné suroviny

769

19

Doplňkové látky

20

0

Premixy

131

21

Krmné směsi

1435

138

4

0

2359

178

Ostatní CELKEM 2. Klíčové údaje o kontrolách

Úřední kontroly se více zaměřují na sledování bezpečnostních a zdravotních aspektů. Stále více pozornosti věnujeme analýzám na přítomnost zakázaných a nežádoucích látek a ostatních kontaminantů. V rámci cílených kontrol se analyzovaly zejména vzorky na přítomnost těžkých kovů, dioxinů, furanů a PCB, GMO, pesticidů, správné použití doplňkových látek v krmivech a přítomnost tkáních suchozemských živočichů v krmivech. Dále je kontrolováno dodržování deklarovaného složení krmiv, tak aby nedocházelo ke klamání spotřebitelů. Priority a četnosti kontrol jsou stanovovány na základě analýzy rizika, do které jsou zahrnuty druhy činností, které daný subjekt vykonává, jeho pozice a význam na trhu a počty závad v uplynulém období. Zohledněny jsou rovněž kapacity laboratoří a počty inspektorů. 3. Vývoj v analýze nedodržení požadavků 243

V roce 2011 provozovatelé porušili nejčastěji požadavky bezpečnosti krmiv (např. nedodržení limitů stanovených pro doplňkové látky, použití doplňkových látek v rozporu s podmínkami jejich povolení, překročení limitů nežádoucích látek v krmivech atd.). Dalším častým důvodem k zahájení správního řízení byly nedostatky v označování krmných produktů a nedodržení deklarovaných jakostních znaků. Důvodné příčiny pro zahájení správního řízení Ustanovení legislativy, které bylo porušeno § 3 odst. 1 zák. č. 91/1996

Oblast porušení

Nedodržení požadavků na složení krmiv, doplňkových látek nebo premixů při jejich výrobě uvádění do oběhu Čl. 1 Nařízení č. 1334/2003 Nedodržení limitu stanoveného pro doplňkovou látku Čl. 16 a 17 Nař. č. 178/2002 Klamání spotřebitele Čl. 4 Nařízení č. 767/2009 Porušení požadavků na bezpečnost krmiv uváděných na trh Čl. 11 Nařízení č. 767/2009 Porušení požadavků na označování krmiv

Počet případů 11 12 9 14 8

4. Vývoj ve vymáhání: Opatření přijatá v případech nedodržení požadavků Na konci roku 2011 bylo v registračním systému ÚKZÚZ evidováno 17476 právnických nebo fyzických osob provozujících krmivářský podnik. Celkem je registrováno 31 647 provozů, z nichž 463 je v kategorii schválených. V roce 2011 bylo vydáno 30 rozhodnutí ve správním řízení. V jednom případě bylo správní řízení zastaveno a rozhodnutí o pokutě bylo v rámci autoremedury zrušeno. V jednom případě byla pokuta snížena. Výše pravomocně uložených pokut za rok 2011 činila 303 000,- Kč. 5. Národní systém auditů Počet auditů a pokrytí oblastí Interní audity podle typu

Údaje o interních auditech

počet auditů plánovaných podle § 30 odst. 3 zákona o finanční kontrole

27

počet plánovaných auditů vykonaných podle § 30 odst. 3 zákona o finanční kontrole počet vykonaných auditů celkem - z toho finančních auditů podle § 28 odst. 4 písm. a) zákona o finanční kontrole - auditů systémů podle § 28 odst. 4 písm. b) zákona o finanční kontrole - auditů výkonu podle § 28 odst. 4 písm. c) zákona o finanční kontrole

25 25 4 11 10

Audity byly zaměřeny zejména na následující témata: registraci odrůd a zkoušek odlišnosti, uniformity a stálosti, systém úředních kontrol krmiv, hnojiv a trvalých kultur, systém zadávání veřejných zakázek a vnitřní kontrolní systém. Mezi přijatá opatření na základě zjištění z auditů patřily změny a revize ve vnitřních předpisech ústavu (směrnice, metodiky a pracovní postupy), racionalizace kontrolních a zkušebních postupů a organizační změny. 244

6. Zdroje Úředními kontrolami v oblasti bezpečnosti krmiv zabývají pracovníci sekce úřední kontroly (SÚK), a to pracovníci odboru zemědělské inspekce (OZI) a oddělení krmiv (OK). Na provádění úředních kontrol se podílí 86 pracovníků (včetně vedoucích a administrativních pracovníků), počet inspektorů, kteří se přímo zabývají kontrolou krmiv a hnojiv je 68. Přibližně 80 % pracovníků má vysokoškolské vzdělání. Náklady na provádění kontrol byly v roce 2011 plně hrazeny z prostředků státního rozpočtu. Součástí ÚKZÚZ je Národní referenční laboratoř (NRL) se sídlem v Brně a regionálními pracovišti v Praze, Lípě a Opavě. NRL se zaměřuje na analýzy zakázaných, nežádoucích a jinak rizikových látek v krmivech včetně analýz jakostních znaků. NRL například provádí analýzy přítomnosti doplňkových látek včetně stanovení homogenity DL v krmivu nebo kontaminace krmiv, sleduje přítomnost živočišných tkání mikroskopickou metodou či detekuje hladiny mykotoxinů nebo reziduí pesticidů v krmivech. Analýzy dioxinů a stanovení radioaktivity jsou zajišťovány ve smluvních laboratořích (SZÚ Ostrava a SVÚ Lysolaje. 7. Přijatá opatření vedoucí ke zlepšení výkonnosti dozorových orgánů Mezi strategické cíle byla do VNPK 2010 – 2012 doplněna kontrola ekologických krmiv. Aktualizovány byly údaje o počtech pracovníků, absolvovaných školeních, provedených auditech a vyznačeny byly organizační změny. V roce 2011 byla připravena novela vyhlášky č. 356/2008 Sb., kterou se provádí zákon č. 91/1996 o krmivech. Důvodem bylo vydání Nařízení EP a Rady č. 574/2011, které nahradilo přílohy směrnice č. 2002/32/EC o nežádoucích látkách v krmivech, implementované ve vyhlášce. Se snižováním počtu zaměstnanců ve státní správě byl snížen počet zaměstnanců ústavu, včetně inspektorů. Inspektoři procházejí řadou vzdělávacích kurzů a školení týkajících se vývoje krmivářské legislativy a vlastního výkonu kontroly krmiv, interních metodik, provádění kontrol, odebírání vzorků či práce s registračním programem. 8. Opatření přijatá k zajištění dodržování požadavků ze strany provozovatelů potravinářských a krmivářských provozů V roce 2011 uspořádali zaměstnanci oddělení krmiv seminář pro odbornou veřejnost i zaměstnance státní správy o zásadách správného označování krmiv, které jsou dány nařízeními EP a Rady č. 767/2009 a č. 1831/2003. Jedna z prezentací se rovněž věnovala podmínkám používání krmiv v režimu ekologického zemědělství. Aktuální informace jsou rovněž dostupné na webových stránkách ústavu (www.ukzuz.cz), kde lze najít aktuální právní předpisy a další informace o úřední kontrole krmiv.

245

SRS 1. Celková efektivnost/účinnost kontrol

Výsledky hlavních výkonnostních ukazatelů Dle celkového zhodnocení výsledků kontrol provedených v letech 2009 až 2011 u nesadbových brambor lze konstatovat, že stanovených, tzn. včasné zjištění šíření karanténního škodlivého organismu rostlin a ověření plnění preventivních rostlinolékařských požadavků před šířením karanténních škodlivých organismů rostlin povinnými osobami, bylo dosaženo, procento zjištěných závad dosahovalo v průměru za poslední tři roky hodnoty jen 0,7 %. Také v rámci provádění dovozních rostlinolékařských kontrol zásilek rostlinných komodit původem ze třetích zemí lze konstatovat, že cíle stanoveného v rámci plánu kontrol, tzn. včasné zjištění výskytu karanténního škodlivého organismu v zásilce a nařízení opatření k zabránění zavlečení tohoto organismu na území ČR (zničení zásilky), bylo dosaženo. Na základě analýzy výsledků kontrol uvádění POR na trh v roce 2011 v návaznosti na řešené podněty, a to dovozy přípravků ze třetích zemí (Číny), navázala SRS užší spolupráci s Celní správou. V roce 2011 v porovnání s rokem 2010 došlo k nárůstu řešených podnětů v souvislosti s přemístěním přípravků ze souběžného obchodu. Z celkového počtu 41 odebraných přípravků 7 vzorků nesplnilo danou specifikaci. Ve dvou případech se jednalo o vzorky, které byly odebrány na žádost celního úřadu ze zásilky uložené na celním úřadu Praha - Uhříněves. U zbývajících pěti nevyhovujících přípravků odebraných v distribuční síti a u uživatelů bylo vydanými úředními opatřeními a nařízeními o mimořádných rostlinolékařských opatřeních zakázáno uvádět předmětné šarže přípravků na trh. Ve dvou z pěti případů se jednalo o souběžně dovážené přípravky, kterých bylo v r. 2011 pro laboratorní kontrolu odebráno celkem pět (tj. 12 % z celkového počtu odebraných přípravků). V souvislosti s tímto trendem plánuje SRS v roce 2012 přednostně odebírat vzorky přípravků ze souběžného obchodu. Analýzou výsledků kontrol používání přípravků u zemědělských subjektů, jakožto žadatelů o dotace, tzn. poměru kontrol se závadami a bez závad lze konstatovat, že znalost zemědělských subjektů v oblasti povinností ze zákona č. 326/2004 Sb., v platném znění a prováděcích předpisů na úseků přípravků je na vysoké úrovni, k čemuž přispívá SRS semináři, které pořádá pro zemědělskou veřejnost nebo aktivně vystupuje na akcích pořádaných jinými organizacemi. Na svých webových stránkách SRS průběžně zveřejňuje aktuální informace z oblasti POR včetně on-line „Registru POR“, který je v rámci aktualizace doplněn jednou denně o nově vydaná povolení přípravků na ochranu rostlin. Pro prodejce POR (distributory POR) je na webových stránkách SRS k dispozici také průběžně aktualizovaný přehled o přípravcích, kterým skončí uvádění na trh a obdobně je zde zejména pro subjekty používající POR v rámci podnikání přehled přípravků s datem ukončení používání. Od roku 2011 SRS zveřejňuje v on-line „Registru přípravku“ opatření (ÚO, MRO) vydaná na jednotlivé šarže přípravku, u nichž je opatřením SRS zakázáno uvádění na trh a používání. Dále byla v „Registru přípravků“ rozšířena kritéria pro výběr, podle nichž lze plánovat nákup přípravků před aplikací, např. přípravky, které jsou vyloučeny z používání pouze v OP II. stupně povrchového zdroje vody nebo pouze v OP II. stupně podzemního zdroje vody. S ohledem na změny v legislativě, ke kterým došlo nabytím účinnosti Nařízení EP a R č. 1107/2009, a to od 14. 6. 2011, tzv. 1. novelou zákona č. 326/2004 Sb. účinnou od 1. 9. 2011 včetně prováděcích předpisů a tzv. 2. novelou zákona č. 326/2004 Sb., která bude účinná v polovině roku 2012 (v souvislosti s implementací Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES) včetně prováděcích předpisů bude nutné aktualizovat postupy SRS v rámci 246

kontrol používání přípravků. 2. Klíčové údaje o kontrolách Hlavní priority Kontroly se prioritně zaměřují na zásilky a dodávky rostlin a rostlinných produktů, které mohou představovat největší rizika zavlékání a šíření karanténního škodlivého organismu do ČR. V oblasti POR se kontroly prioritně zaměřují na velkosklady subjektů uvádějících POR na trh a na subjekty používající přípravky na ochranu rostlin v ochranných pásmech vodních zdrojů a produkujících ovoce a zeleninu. Hlavní směry v četnosti a typu kontrol Typ kontroly

Cíl kontrol

Kontrolované komodity, oblast Rostlinolékařská kontrola Zjištění škodlivých Nesadbové brambory v místech produkce organismů, jejichž zavlékání a skladování na území ČR a šíření je zakázáno na (vnitřní trh EU) území EU 1200 kontrol/rok – dle fytosanitární situace v ČR i v ostatních členských státech EU Rostlinolékařská dovozní Zjištění škodlivých kontrola (dovoz ze třetích organismů, jejichž zavlékání zemí) a šíření je zakázáno na území EU Kontrolují se všechny zásilky, které vstupují na území ČR přes stanovená vstupní místa. Počty kontrol u sledovaných komodit závisí na vývoji situace na trhu a nelze je plánovat dopředu.

a) Listová zelenina druhů Apium graveolens L. a Ocimum L. b) Plody druhů a rodů: Citrus L., Fortunella Swingle, Poncirus Raf., a jejich kříženců, Momordica L., Solanum melongena L., Annona L., Cydonia Mill., Diospyros L., Malus Mill., Mangifera L., Passiflora L., Prunus L., Psidium L., Pyrus L., Ribes L. Syzygium Gaertn., a Vaccinium L c) Nesadbové brambory d) Zrno obilovin rodů: Triticum, Secale aX Triticosecale

V oblasti kontroly uvádění a používání POR jsou základní kriteria pro kategorizaci rizik a rozhodování o četnosti a rozsahu kontrol následující: 1. Uvádění POR na trh  množství distribuovaného přípravku  toxikologické a ekotoxikologické vlastnosti přípravku 247

 

výsledky kontrol předchozích roků zda se jedná o uvádění na trh POR referenčního nebo povoleného pro souběžný obchod 2. Používání POR – kontrola zemědělských podniků  podíl obhospodařované půdy v chráněných oblastech přirozené akumulace vod,  podíl obhospodařované půdy v okolí vodárenských nádrží a zdrojů pitné vody  produkce surovin pro dětskou výživu  plochy produkce zeleniny a ovoce  výsledky kontrol předchozích let

Přehled typů kontrol v oblasti kontroly přípravků na ochranu rostlin Typ kontroly Laboratorní kontrola fyz., chem. a tech. vlastností přípravků

Kontrola balení a označování přípravků

Kontrola uvádění přípravků na trh Kontrola skladování a používání přípravků

Cíl kontrol

Kontrolované komodity, oblast Ověřování, zda vlastnosti Vzorky spotřebitelského přípravků odpovídají balení přípravků podmínkám stanoveným odebraných v tržní síti v rozhodnutí o povolení referenčního přípravku, v rozhodnutí o povolení k souběžnému obchodu Ověřování, zda jsou Vzorky spotřebitelského přípravky baleny a označeny balení přípravků podle podmínek stanovených odebraných v tržní síti v rozhodnutí o povolení referenčního přípravku, v rozhodnutí o povolení k souběžnému obchodu Ověřování, zda jsou uváděny Přípravky v tržní síti a na trh a nabízeny pouze u uživatelů povolené přípravky Kontrola dodržování Zemědělské podniky a také povinností v souvislosti se subjekty používající přípravky skladováním a správnou v rámci podnikání. aplikací přípravků uživateli.

3.Vývoj v analýze nedodržení požadavků V roce 2009 byla z celkového počtu 958 kontrol nesadbových brambor v místech produkce, prodeje nebo obchodního skladování zjištěna 1 závada, tj. 0,1 %, v roce 2010 bylo z celkového počtu 1036 kontrol zjištěno 6 závad, tj. 0,6 % a v roce 2011 bylo z celkového počtu 1541 kontrol zjištěno 20 závad, tj. 1,3 %, - jednalo se o nesplnění požadavků stanovených právními předpisy, v jednom případě šlo i o výskyt karanténního škodlivého organismu v konzumních bramborech, ale tento výskyt ani nesplnění požadavků stanovených právními předpisy nepředstavovalo z hlediska bezpečnosti potravin riziko pro lidi nebo 248

zvířata. Jednalo se především o drobné prodejce, kteří se nezúčastňují seminářů zaměřených na problematiku brambor. V rámci dovozní rostlinolékařské kontroly byl zjištěn v roce 2007 karanténní škodlivý organismus z celkového počtu 1176 kontrol v 6 případech, tj. 0,5 %, v roce 2008 v 19 případech z celkového počtu 1095 kontrol, tj. 1,7 %, v roce 2009 v 19 případech z celkového počtu 2899 kontrol, tj. 0,7 %, v roce 2010 v 9 případech z celkového počtu 3059 kontrol, tj. 0,3 %. V roce 2011 v 16 případech z celkového počtu 1337 kontrol, tj. 1,2 % Příčinou - nedostatečné metody rostlinolékařských kontrol prováděné rostlinolékařskými službami třetích zemí.

Oblast POR Při kontrolách v roce 2010 bylo odborem posregistrační kontroly u 37 subjektů zjištěno 29 závad a bylo uděleno 5 úředních opatření, které se týkaly zejména závad v označování přípravků. V roce 2011 byly z 28 kontrolovaných subjektů při 7 kontrolách zjištěny závady a uloženo 29 úředních opatření, 2 nařízení o mimořádných rostlinolékařských opatřeních a 1MRO. Ve srovnání s rokem 2010 došlo v roce 2011 k nárůstu řešených podnětů v souvislosti s podezřením na uvádění nepovolených přípravků na trh. Nejvíce závad bylo zjištěno u označování přípravků (16), další nedostatky byly nalezeny u balení (8) a v devíti případech se jednalo o uvedení na trh nepovoleného přípravku na OR. Ve třech případech byla odborem postregistrační kontroly zahájena v roce 2011 správní řízení o uložení pokuty. Rok 2011 byl z hlediska počtu uložených opatření v oblasti uvádění přípravků na trh větší, než v roce 2010, a to nejen zavedením specializace činností inspektorů sekce ÚÚ a sjednocením postupů při kontrolách, ale také zvýšením počtu kontrol přípravků ze souběžného obchodu. V rámci postregistrační kontroly bylo v roce 2010 zkontrolováno oddělením laboratoře pesticidů SRS 43 vzorků přípravků, u kterých se ověřovalo, zda splňují požadavky předepsané specifikace. Z celkového počtu 43 odebraných přípravků 4 vzorky nesplnily danou specifikaci (tj. 9 % z celkového počtu odebraných vzorků) a byly shledány nepřijatelnými pro účely použití. V roce 2011 z celkového počtu 41 odebraných vzorků přípravků 7 vzorků nesplnilo danou specifikaci (tj. 17 % z celkového počtu odebraných vzorků), což je ve srovnání k celkovému počtu odebraných vzorků v roce 2010 o 7 % více. Ve dvou případech se jednalo v roce 2011 o vzorky, které byly odebrány na žádost celního úřadu ze zásilky uložené na celním úřadu Praha - Uhříněves. U zbývajících pěti nevyhovujících přípravků odebraných v distribuční síti a u uživatelů bylo vydanými úředními opatřeními a nařízeními o mimořádných rostlinolékařských opatřeních zakázáno uvádět předmětné šarže přípravků na trh. Ve dvou z pěti případů se jednalo o souběžně dovážené přípravky, kterých bylo v roce 2011 pro laboratorní kontrolu odebráno celkem pět. V roce 2011 inspektoři SRS v rámci sekce územních útvarů provedli 270 kontrol (z toho 15 následných kontrol) u 233 distributorů, což bylo o cca 70 subjektů více v porovnání s rokem 2010. Celkem byly v roce 2011 zjištěny u 20 kontrol závady, což je nárůst o 122 % v porovnání s rokem 2010. Mezi nejčastějšími typy závad (od nejčastějších z hlediska počtu zjištění k měně častým) patřil prodej a skladování přípravků s prošlou dobou použitelnosti, prodej nepovolených POR, závady při skladování přípravků, závady v evidenci skladovaných POR, závady v označování a balení POR, propagace nepovolených POR, závady ve výkonu odborně způsobilé osoby. K nápravě zjištěných závad bylo v roce 2011 vydáno 18 úředních opatření, což je z hlediska počtu 2x více, než v roce 2010. SRS dvěma prodejcům POR uložila pokutu za porušení 249

povinností ze zákona č. 326/2004 Sb., v platném znění (§ 86 odst. 1 zákona a § 46 písm. a) bod 2 zákona, § 47 zákona). V roce 2011 bylo v porovnání s rokem 2010 zjištěno více závad a uloženo více opatření při kontrolách uvádění přípravků na trh, a to nejen zavedením specializace činností inspektorů sekce ÚÚ a sjednocením postupů při kontrolách, ale také zvýšením počtu kontrol přípravků ze souběžného obchodu. Celkem bylo v roce 2011 provedeno 2121 kontrol u 1982 subjektů používajících přípravky, což je o 13 % více kontrol v porovnání s rokem 2010. Z tohoto počtu bylo 1175 národních kontrol (z toho 469 plánovaných), 313 kontrol Cross Compliance (CC) a 661 kontrol na základě smlouvy o spolupráci se SZIF. Na zvýšení počtu kontrol CC (ze 114 na 313) mělo podíl zavedení kontrol nových požadavků CC, a to požadavků SMR 9 u žadatelů o přímé platby. Kontrolami CC byly zjištěny závady u 7 kontrol, z toho u 3 kontrol se jednalo o nedostatky v plnění povinností žadatele o dotace, u 4 kontrol byly zjištěny závady mimo požadavky CC. V rámci kontrol pro SZIF (delegovaných kontrol) byly zjištěny u 9 kontrol závady. U všech byly zjištěny nedostatky v plnění povinností žadatelů o dotace. U národních kontrol byly zjištěny závady u 46 kontrol, z toho u 11 kontrol nedostatky v plnění povinností žadatele o dotace. Celkem byly v roce 2011 zjištěny u 21 kontrol nedostatky v plnění povinností žadatele o dotace (2 národní kontroly byly provedeny v rámci delegovaných kontrol SZIF). SRS v souvislosti s porušením povinností v oblasti používání přípravků vydala v roce 2011 43 rozhodnutí o uložení pokuty, což je více ve srovnání s rokem 2010, kdy bylo vydáno 10 rozhodnutí o uložení pokuty. V roce 2011 bylo v porovnání s rokem 2010 zjištěno více závad při kontrolách používání přípravků, a to také v souvislosti se zavedením specializace činností inspektorů sekce ÚÚ a sjednocením postupů při kontrolách. 4. Vývoj ve vymáhání: Přijatá opatření v případech nedodržení požadavků Neoznačení balení konzumních brambor původem z ostatních členských států EU registračním číslem, bylo oznámeno příslušné rostlinolékařské službě, odebrány úřední vzorky a testovány na přítomnost karanténních bakterióz bramboru. Výsledky testů byly negativní. V případě brambor původem z Polska, které nesplňovaly požadavky, bylo u českých prodejců zahájeno řízení o pokutě, v případě polského prodejce byla informace o zjištěných závadách zaslána rostlinolékařské službě Polska, která je kompetentní k uložení sankcí podle polských právních předpisů V případě zjištění výskytu původce bakteriální kroužkovitosti bramboru byla celá partie brambor zničena. Všechny zásilky původem ze třetích zemí, u kterých byl v rámci dovozní rostlinolékařské kontroly zjištěn výskyt karanténního škodlivého organismu, byly na základě úředního opatření nařízeného pracovníky SRS pod dohledem zničeny. Odbor postregistrační kontroly v Brně provedl v roce 2011 u 28 subjektů (prodejců POR) 46 kontrol (z toho 21 následných kontrol v souvislosti s uloženými opatřeními). Při 7 kontrolách v roce 2011 byly zjištěny závady, a to nejčastěji v označování a balení přípravků. V souvislosti s kontrolami a řešenými podněty (zaslanými inspektory sekce ÚÚ, třetími osobami) bylo v roce 2011 odborem postregistrační kontroly uloženo celkem 29 úředních opatření, 2 nařízení o mimořádných rostlinolékařských opatřeních a 1MRO, což je více než v roce 2010. Na vyšším počtu úředních opatření uložených odborem postregistrační kontroly v porovnání s rokem 2010 se podílela zjištění inspektorů sekce ÚÚ, která byla předána 250

odboru postregistrační kontroly k řešení s držiteli povolení k POR a výsledky kontrolní činnosti odboru postregistrační kontroly. Z celkového počtu 41 odebraných vzorků přípravků 7 vzorků nesplnilo v roce 2011 danou specifikaci (tj. 17 % z celkového počtu odebraných vzorků), což je ve srovnání k celkovému počtu odebraných vzorků v roce 2010 o 7 % více. Ve dvou případech se jednalo v roce 2011 o vzorky, které byly odebrány na žádost celního úřadu ze zásilky uložené na celním úřadu Praha - Uhříněves. U zbývajících pěti nevyhovujících přípravků odebraných v distribuční síti a u uživatelů bylo vydanými úředními opatřeními a nařízeními o mimořádných rostlinolékařských opatřeních zakázáno uvádět předmětné šarže přípravků na trh. Ve dvou z pěti případů se jednalo o souběžně dovážené přípravky, kterých bylo v roce 2011 pro laboratorní kontrolu odebráno celkem pět. V roce 2011 inspektoři SRS v rámci sekce územních útvarů provedli 270 kontrol (z toho 15 následných kontrol) u 233 distributorů přípravků. Celkem byly zjištěny u 20 kontrol závady. Mezi nejčastějšími typy závad (od nejčastějších z hlediska počtu zjištění k měně častým) patřil prodej a skladování přípravků s prošlou dobou použitelnosti, prodej nepovolených POR, závady při skladování přípravků, závady v evidenci skladovaných POR, závady v označování a balení POR, propagace nepovolených POR, závady ve výkonu odborně způsobilé osoby. K nápravě zjištěných závad bylo v roce 2011 vydáno 18 úředních opatření, což je z hlediska počtu 2x více, než v roce 2010 (9 ÚO). SRS dvěma prodejcům POR uložila pokutu za porušení povinností ze zákona č. 326/2004 Sb., v platném znění (§ 86 odst. 1 zákona a § 46 písm. a) bod 2 zákona, § 47 zákona). Celkem bylo v roce 2011 provedeno 2121 kontrol u 1982 subjektů používajících přípravky na ochranu rostlin, což je o 13 % více kontrol v porovnání s rokem 2010, kdy bylo provedeno 1842 kontrol. Z celkového počtu kontrol v roce 2011 bylo 1175 národních kontrol (z toho 469 plánovaných), 313 kontrol Cross Compliance (CC) a 661 kontrol na základě smlouvy o spolupráci se SZIF. Kontrolami CC byly zjištěny závady u 7 kontrol, z toho u 3 kontrol se jednalo o nedostatky v plnění povinností žadatele o dotace, u 4 kontrol byly zjištěny závady mimo požadavky CC. V rámci kontrol pro SZIF (delegovaných kontrol) byly zjištěny u 9 kontrol závady. U všech byly zjištěny nedostatky v plnění povinností žadatelů o dotace. U národních kontrol byly zjištěny závady u 46 kontrol, z toho u 11 kontrol nedostatky v plnění povinností žadatele o dotace. Celkem byly v roce 2011 zjištěny u 21 kontrol nedostatky v plnění povinností žadatele o dotace (2 národní kontroly byly provedeny v rámci delegovaných kontrol SZIF). SRS v souvislosti s porušením povinností v oblasti používání přípravků vydala v roce 2011 43 rozhodnutí o uložení pokuty, což je o 33 více, než v roce 2010 (10 rozhodnutí o uložení pokuty). V roce 2011 bylo zjištěno při kontrolách používání přípravků 3x více závad v porovnání s rokem 2010, kdy byly zjištěny při 19 kontrolách závady. 5. Národní systém auditů SRS provádí pouze interní audity, které zajišťuje auditor SRS, nezávislý na vlastní kontrolní činnosti a přímo podřízený řediteli SRS. Auditor posuzuje plán vnitřních kontrol z hlediska: -

organizačního a personálního zabezpečení prováděných kontrol 251

-

dodržování předepsaných postupů a metod při kontrolách plnění ročních a dlouhodobých plánů kontrol vyhodnocení a archivaci zpracovaných kontrolních záznamů z vnitřního auditu

Činnost akreditovaných diagnostických laboratoří a laboratoře pesticidů dozoruje Český institut pro akreditaci, který v laboratořích koná pravidelné každoroční kontroly hodnotící mimo jiné i nezávislost. 6. Zdroje SRS je národní orgán rostlinolékařské péče, odpovědný za státní kontrolu zdraví rostlin včetně zajištění odpovídajícího rostlinolékařského dozoru a diagnostiky. Úřední kontroly provádějí inspektoři oblastních odborů a oddělení vnější fytokaranténní kontroly. K tomuto účelu SRS vyčlenila celkem 191 funkčních míst. Úřední kontroly přípravků na ochranu rostlin v souvislosti s uváděním na trh provádí i pracovníci odboru postregistrační kontroly v rámci sekce přípravků na ochranu rostlin. V rámci tohoto odboru je oddělení laboratoře pesticidů, kterému jsou předávány odebrané vzorky POR k analýze. Oddělení laboratoře pesticidů disponuje 10 pracovníky a odběr vzorků zajišťují 2-4 pracovníci odboru postregistrační kontroly. 7. Přijatá opatření vedoucí ke zlepšení výkonnosti dozorových orgánů Změny v organizačním uspořádání SRS – vyšší specializace pracovníků SRS dle zaměření kontrol. Producenti a dovozci rostlin a rostlinných produktů, které jsou potravinou nebo surovinou k jejich výrobě a jsou zároveň jmenovitě stanoveny směrnicí jako kontrolní objekt, jsou registrováni a jsou u nich prováděny kontroly plnění povinností v rámci rostlinolékařského dozoru. Postupy pro pracovníky SRS při kontrolách jsou dány metodickými postupy SRS, popř. příkazy ředitele SRS. Výsledky kontrol se zapisují do PC programů, ze kterých se dají vygenerovat a vytisknout protokoly o kontrole. Program slouží i jako databáze a archiv protokolů a výsledků kontrol. Každoročně zpracováván plán vzdělávacích akcí dle požadavků, školení (kurzy) jsou ukončeny testy ze znalostí nebo přezkoušením formou pohovoru. Pro hodnocení přínosu školení je na závěr předán všem účastníkům dotazník. Vedoucí školení zajistí vyhodnocení testů a vyplnění dotazníků a předá je školitelům. 8. Přijatá opatření k zajištění dodržování požadavků ze strany provozovatelů potravinářských a krmivářských provozů

Informace o povinnostech stanovených v právních předpisech jsou zveřejněny na internetových stránkách SRS, aktuální informace jsou přednášeny na seminářích pořádaných pěstitelskými a zpracovatelskými svazy a zveřejňovány ve formě tiskových zpráv na internetových stránkách SRS. Na svých webových stránkách SRS průběžně zveřejňuje aktuální informace z oblasti POR včetně on-line Registru POR, který je v rámci aktualizace doplněn jednou denně o nově vydaná povolení o registraci přípravků na ochranu rostlin. Pro prodejce POR (distributory POR) je na webových stránkách SRS k dispozici také průběžně aktualizovaný přehled o přípravcích, kterým skončí uvádění na trh a obdobně je zde zejména 252

pro subjekty používající POR v rámci podnikání přehled přípravků s datem ukončení používání. Od roku 2011 SRS zveřejňuje v on-line „Registru přípravku“ opatření (ÚO, MRO) vydaná na jednotlivé šarže přípravku, u nichž je opatřením SRS zakázáno uvádění na trh a používání. Dále byla v „Registru přípravků“ rozšířena kritéria pro výběr, podle nichž lze plánovat nákup přípravků před aplikací, např. přípravky, které jsou vyloučeny z používání pouze v OP II. stupně povrchového zdroje vody nebo pouze v OP II. stupně podzemního zdroje vody. Dále se provádí osvěta přímo v místech prodeje a u subjektů používajících POR. Tvorba pěstitelských manuálů (metodických příruček).

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ 1. Celková efektivnost/účinnost kontrol V roce 2011 byl ve srovnání s rokem 2010 proveden přibližně stejný počet úředních kontrol, na jeden registrovaný subjekt připadlo 1,06 úřední kontroly za rok. U každé registrované osoby podnikající v ekologickém zemědělství dochází minimálně k jedné kontrole ročně, kterou provádí pověřené privátní kontrolní organizace na základě požadavku nařízení Rady (ES) č. 834/2007. V případě podezření na nesrovnalost je u vybraných podniků provedena neohlášená kontrola nebo následná kontrola za účelem ověření splnění požadavků uložených při běžné kontrole. Kontroly, které vykonává kontrolní orgán ÚKZÚZ, jsou prováděny na vybraných ekologických farmách na základě analýzy rizik a jsou neohlášené. V případě zjištění porušení nařízení nebo zákona o ekologickém zemědělství zasílají kontrolní subjekty nebo kontrolní orgán na Ministerstvo zemědělství podnět na správní řízení. Pokud se jedná o menší neshodu, je uplatňován vlastní sankční systém kontrolních subjektů nebo kontrolního orgánu. V roce 2011 bylo uloženo 23 pokut za správní delikty podle zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství, což je o 8 více než v roce 2010.

2. Informace o kontrolách a vývoj kontrol V roce 2011 bylo na MZe registrováno 4 959 osob podnikajících v ekologickém zemědělství a bylo u nich provedeno 5 027 kontrol. Rok 2011 byl zaměřen na cílené kontroly ekologických vinařů za účelem zjištění použití nepovolených látek na ochranu rostlin. Ze strany příslušného orgánu, kterým je odbor environmentální a ekologického zemědělství, dochází také ke kontrolám kontrolních subjektů a kontrolního orgánu. V roce 2011 bylo provedeno 10 supervizí inspektorů v průběhu kontroly a dále kontrola na ústředí každé kontrolní organizace. Tab. Přehled počtu provedených kontrol 2010

2011

Počet registrovaných subjektů

4 478

4 959

Počet provedených kontrol

4 893

5 278

253

- z toho neohlášených

365

324

3. Vývoj v analýze nedodržení požadavků V roce 2011 bylo v 60 případech subjektům podnikajícím v ekologickém zemědělství odepřeno vydání certifikátů z důvodu vážného porušení legislativních předpisů EZ. Celkem bylo na MZe zasláno 91 podnětů na správní řízení, z toho bylo zahájeno 32 správních řízení a v 28 případech byla uložena pokuta. Pro srovnání, v roce 2010 bylo zasláno 32 podnětů na správní řízení, přičemž zahájeno jich bylo 15 a pokuta byla uložena ve 13 případech. Je tedy zřejmé, že v roce 2011 došlo k navýšení počtu zaslaných podnětů na správní řízení, zahájených správních řízení i uložených pokut. Hlavním porušením podmínek EZ bylo použití konvenčního osiva bez předem udělené výjimky, provádění nepovolených zásahů n zvířatech a zkrmování syntetických vitamínů přežvýkavcům bez předem udělené výjimky a v několika případech také použití nepovolených látek.

4. Vývoj ve vymáhání: Přijatá opatření v případech nedodržení požadavků V případě hrubého porušení legislativních předpisů je se subjektem zahájeno správní řízení a uložena sankce. V roce 2010 bylo uloženo 13 pokut, v roce 2011 došlo ke zvýšení na 28 pokut. Ze strany kontrolních subjektů bylo v roce 2010 v 54 případech odepřeno vydání certifikátu, zatímco v roce 2011 se tak stalo v 60 případech. Při opakovaném porušení a uložení sankce má příslušný orgán možnost zrušit takovému subjektu registraci na MZe a tím ukončit jeho podnikání v ekologickém zemědělství. Pokud subjekt neposkytuje kontrolnímu orgánu nebo subjektu součinnost při kontrole, má kontrolní subjekt možnost vypovědět s tímto subjektem smlouvu a již mu dále neposkytovat kontrolu a certifikaci. Kontrolní orgán má při nesoučinnosti možnost uložit sankci podle zákona 552/1991 Sb., o státní kontrole. 5. Národní systém auditů Ze strany příslušného orgánu, kterým je odbor environmentální a ekologického zemědělství dochází k auditům kontrolních subjektů a kontrolního orgánu. V roce 2011 bylo provedeno 10 supervizí inspektorů v průběhu kontroly a dále kontrola na ústředí každé kontrolní organizace. Při auditech nebylo zjištěno závažné porušení povinností kontrolních orgánů a subjektů.

6. Zdroje Kontroly prováděné privátními kontrolními subjekty za účelem certifikace jsou hrazeny kontrolovanými subjekty. Kontrolní činnost ÚKZÚZ jakožto státní instituce je hrazena ze státního rozpočtu. Kontrolní subjekty zaměstnávají 25 inspektorů pouze za účelem kontroly ekologického zemědělství, ÚKZÚZ vyškolil pro kontrolu ekologického zemědělství 28 inspektorů, kteří vykonávají kontroly i v dalších oblastech zemědělství. Všichni inspektoři mají vysokoškolské vzdělání a praxi v oboru zemědělství. Pro laboratorní vyšetření vzorků slouží především akreditované laboratoře Vysoké školy chemicko-technologické v Praze a laboratoře ÚKZÚZ a SZPI. 254

7. Přijatá opatření vedoucí ke zlepšení výkonnosti dozorových orgánů Ministerstvo zemědělství, odbor environmentální a ekologického zemědělství vydává pro kontrolní orgány a subjekty a pro osoby podnikající v ekologickém zemědělství metodické pokyny, které vykládají evropskou i českou legislativu a řeší konkrétní otázky potřebné v praxi. Pro všechny inspektory je každoročně pořádáno školení na některé z aktuálních témat a také MZe několikrát ročně pořádá setkání zástupců kontrolní orgánů a subjektů ke sjednocení výkladu legislativy pro EZ. V roce 2011 byl zaveden elektronický systém registrace ekologických podnikatelů a komunikace ohledně kontrol s kontrolními organizacemi (REP).

8. Přijatá opatření k zajištění dodržování požadavků ze strany provozovatelů potravinářských a krmivářských provozů Kontrola potravinářských a krmivářských provozů je zaměřena zejména na kontrolu vstupů a výstupů, v případě podezření na porušení je pozastaven certifikát.

Seznam zkratek AI BSE BVD (sérokonverze)

Seznam použitých zkratek Aviární influenza Bovinní spongiformní encefalopatie Bovine virus diarrhoea/bovinní virová diarrhoea 255

CC CITES

HKDL HMF HPAI (eradikace) HVPU IATA IBR IČ IZR IS SVS

Cross – compliance / kontrola podmíněnosti Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora / Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin Český institut pro akreditaci Česká plemenářská inspekce Dezinfekce, deratizace, dezinsekce Dehydroepiandrosteron Evropská unie Food Contact Materials Food and Veterinary Office Generální ředitelství cel ČR Hazard Analysis and Critical Control Point/Analýza rizika a kritických kontrolních bodů Hodnocení krmiv a doplňkových látek Hydroxymethylfurfural Highly patogenic avian influenza/vysocepatogenní aviární influenza Hygiena výživy předmětů běžného užívání International Air Transport Association Infekční bovinní rinotracheitída Identifikační číslo Integrovaný zemědělský registr Informační systém SVS

KHO

Katarální horečka ovcí

KHS KVL KVS KS LM LMG LP MěVS MK MKZ MD MG MO MPZ MRL MVO MZ Mze MZK MŽP

Krajské hygienické stanice Komora veterinárních lékařů Krajská veterinární správa Krmná směs Listeria monocytogenes Leukoforma malachitové zeleně Léčivý přípravek Městská veterinární správa Medikovaná krmiva Metodika kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace Ministerstvo dopravy Malachitová zeleň Ministerstvo obrany Mezilaboratorní porovnávací zkoušky Maximální reziduální limit Mimořádná veterinární opatření Ministerstvo zdravotnictví Ministerstvo zemědělství Mezisklad zpráv o kontrole Ministerstvo životního prostředí

ČIA ČPI DDD DHEA EU FCM FVO GŘC HACCP

256

NOP NPSAL

Národní ozdravovací program Národní program pro tlumení výskytu salmonel v reprodukčních chovech a chovech nosnic pro produkci konzumních vajec

NRL OOS OOVZ ORP OSS OV ČSV PAH PAP PCB PKZ PLS POP PPP Program OZ PSLN PTFE PVS RASFF

Národní referenční laboratoř Odbor osiv a sadby Orgány ochrany veřejného zdraví Obec s rozšířenou působností Orgány státního dozoru Okresní výbor Českého svazu Včelařů Polyaromatické uhlovodíky Zpracované živočišné proteiny Polychlorované bifenyly Protokol o kontrolním zjištění Průvodní list skotu Perzistentní organické polutanty Provozovatel potravinářského podniku Program ochrany zvířat dále jen Pohotovostní středisko pro likvidaci nákaz Polytetrafluorethylenu Pohraniční veterinární stanice Rapid Alert System for Food and Feed (Systém rychlého varování pro potraviny a krmiva) Rodné číslo Svaz chovatelů ovcí a koz Systému managementu jakosti Standardní pracovní postup interního auditu Státní rostlinolékařská správa Správní řízení Státní úřad pro jadernou bezpečnost

RČ SCHOK SMJ SPP IA SRS SŘ SÚJB SVL SVS SVÚ SVVD SZIF SZPI TIM TRACES TSE ÚE ÚKOZ ÚKZÚZ ÚSKVBL VFU VLP

Soukromý veterinární lékař Státní veterinární správa ČR Státní veterinární ústav Společný veterinární vstupní doklad Státní zemědělský a intervenční fond Státní zemědělská a potravinářská inspekce Travel Information Manual Trade Certificate Control and Expert System Transmisivní spongiformní encefalopatie Ústřední evidence Ústřední komise pro ochranu zvířat Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv Veterinární a farmaceutická univerzita Veterinární léčivý přípravek 257

VPN VŽP WADA ZOK

Virtuální privátní sítě Vedlejší živočišné produkty Světová antidopingová agentura Zpráva o kontrole

258