Výroční zpráva
Gymnázium a Střední odborná škola Hořice, Husova 1414
XVII. výroční zpráva za školní rok 2005/2006
1
Výroční zpráva – obsah Základní údaje o škole Pracovníci školy Další vzdělávání učitelů Přijímací řízení Počty žáků a prospěch Maturity Hodnocení školního roku Český jazyk a dějepis na nižším gymnáziu Český jazyk a na vyšším G a SOŠ Anglický jazyk Německý jazyk Ruský jazyk Matematika Zdravověda, biologie Fyzika Dějepis Pod Zvičinou Hudební výchova Tělesná výchova Zeměpis Odborné předměty SOŠ Písemné maturitní práce Výchovné poradenství a nástup na VŠ Občanská výchova 3.C Chotěbus – návštěvy Zájezd do Anglie Exkurze Vídeň 2.B Chemické úspěchy Literární exkurze Dobročinné akce Odborná praxe Školní časopis Tempus Svátek s Emilem Projekt Divadlo Akce 2005 – 2006 Seznam studentů
3 4 5 5 6 6 7 8 9 9 11 12 12 13 14 14 15 16 17 18 18 18 21 23 23 24 26 26 27 27 28 28 28 32 33 33 34 36
2
Název školy, sídlo, právní forma, IČ
Zřizovatel školy
Ředitel školy, jméno, příjmení, adresa bydliště Všechny druhy a typy součástí školy
Gymnázium a Střední odborná škola, Hořice, Husova 1414 Husova 1414, 508 22 Hořice Příspěvková organizace 60116927 Královéhradecký kraj IČ 70889546 Wonkova 1142 500 02 Hradec Králové PaedDr. Josef Lindauer, Husova 1414, 508 01 Hořice Gymnázium 79-41-K/401 Gymnázium všeobecné, denní studium, délka studia 4 r. 79-41-K/801 Gymnázium všeobecné, denní studium, délka studia 8 r. Střední odborná škola 75-41-M/003 Sociální péče – pečovatelská činnost, denní studium, délka studia 4 r. (není otevřen) 75-41-M/004 Sociální péče – sociálně správní činnost, denní studium, délka studia 4 r.
Datum vzniku školy 1. 10. 1945 Datum zařazení školy do sítě 19. června 1996, datum účinnosti posledního rozhodnutí 1. 9. 2005, škol čj. 29 802/04-21, (nové rozhodnutí bude platit od 1. 4. 2006, čj. 4 830/200621) Celková kapacita školy Gymnázium kapacita 396 žáků, IZO 000401161 Střední odborná škola kapacita 132 žáků, IZO 110200039 Seznam zájmových, občanských, případně dalších sdružení působících při škole Spolek přátel školy – navázal na bývalé SRPŠ Školní sportovní klub Celkové údaje o škole (dle zahajovacího výkazu ke dni 30. 9. 2005) počet tříd gymnázium 11 SOŠ 4 celkem – 15
počet žáků 307 125 432
žáků na třídu 27,9 31,25 29,5
3
žáků na učitele 15 16 15,5
Údaje o pracovnících školy – pedagogická část Příjmení a jméno 1. Mgr. Bednářová Lenka 2. Mgr. Čepelková Lucie 3. 4. 5. 6. 7.
Mgr. Čípová Jitka Mgr. Čížková Petra Mgr. Gregorová Jarmila Mgr. Hamanová Magda Mgr. Hladečková Klára
8. Ing. Hnyková Helena
9. Mgr. Holubička Jiří 10. Ing. Horák Tomáš 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30.
Hozová Blanka Mgr. Chalupová Ivana Mgr. Konířová Jana PaedDr. Lindauer Josef Mgr. Malá Monika Mgr. Nečesaná Dana Mgr. Nosková Marie Mgr. Novotná Lenka Mgr. Palouš Marek Mgr. Pirochová Jiřina Mgr. Pour Josef Mgr. Slámová Eva Mgr. Slezák Jiří Mgr. Šandová Šárka Mgr. Šorma Vladimír Mgr. Špicar Petr Mgr. Štěpánek Jiří PhDr. Tomíček Jan RNDr. Trkalová Helena Mgr. Zajícová Sylva
Zařaz. Vzdělání Praxe učitel Přírod. fakulta Univerzity Karlovy Praha, Ch, Bi 18 učitel Pedagogická fakulta Univerzity Hradec Králové, 1 odborné předměty učitel Přírodovědecká fak. Univerzity Olomouc, Fy, Ch 37 učitel Pedagogická fakulta Plzeň, Tv, Z 15 učitel Pedagogická fakulta Hradec Králové, Vv 15 učitel Pedagogická fakulta Liberec, Aj, Ma 2 učitel Přírodovědecká fakulta Masarykovy Univerzity 3 v Brně, Bi, Ch učitel Vysoká škola zemědělská Praha a pedagogická 14 způsobilost pro odborné předměty na Ped. fakultě Hradec Králové učitel Pedagogická fakulta Hradec Králové, Ma, Fy 8 ICT2 Univerzita Pardubice a DPS pro odborné předměty na 6 fakultě chemicko technologické Pardubice učitel Pedagogická fakulta Ústí nad Labem, Aj 1 učitel Pedagogická fakulta Hradec Králové, Aj, Rj 15 učitel Filozofická fak. Univerzity Karlovy Praha, Nj, Dě, Rj 15 ředitel Přírodovědecká fak. Univerzity Olomouc , Ma, Tv 34 VP2 Pedagogická fakulta Hradec Králové, Čj, On 12 učitel Pedagogická fakulta Hradec Králové, Čj, Nj 27 VP1 Filozofická fakulta UK Praha, Čj, Vv 29 učitel Pedagogická fakulta UK Praha, Aj 8 učitel Pedagogická fakulta Liberec, Aj, Tv 5 učitel Pedagogická fakulta Hradec Králové, Čj, Hv 33 učitel Pedagogická fakulta Hradec Králové, Ma, Tv 33 učitel Přírodovědecká fak. Univerzity Olomouc, Tv, Ma 27 ICT1 Pedagogická fakulta Hradec Králové, Ma, Fy, Prg 19 učitel Filozofická fakulta UK Praha, Čj, Dě 12 učitel Pedagogická fakulta Univerzity Olomouc, Tv, Zsv, On 22 učitel FTVS Univerzity Karlovy Praha, Tv, Ze 21 učitel Pedagogická fakulta Hradec Králové, Čj, Dě 31 učitel Filozofická fakulta UK Praha, Dě, Rj 21 učitel Přírodovědecká fakulta UK Praha, Bi, Ma 19 učitel Pedagogická fakulta Hradec Králové, Vv, Čj 20
Údaje o pracovnících školy – nepedagogická část Pechová Alena Fikarová Iva Westfál Karel
ekonomka Stř. průmyslová škola Jičín 36 rozpočtářka Stř. ekonomická škola Jičín 24 BOZP a Stř. průmyslová škola Liptovský Mikuláš 30 školník Luštincová Miloslava asistentka Gymnázium Hradec Králové 20 ředitele Holancová Miroslava domovnice Střední odborné učiliště 25 Na částečný úvazek pracovaly tyto uklízečky : Voděracká Jitka, Zahradníková Jaroslava, Němečková Ludmila, Černá Jaroslava, Filipová Julie, Vávrová Stanislava, Štanclová Daniela, Fraitová Jaroslava
4
Další vzdělávání učitelů JMÉNO Bednářová L. Čížková P. Novotná, Hozová Lindauer Nečesaná Lindauer Trkalová Malá Trkalová, Bednářová Čepelková Čížková Rolfová Bednářová, Holubička Malá Novotná, Hozová, Hamanová Bednářová Hnyková Čížková Trkalová,Bednářová Čepelková Konířová Šandová, Zajícová Čížková, Palouš Lindauer Sl, Ha, Tr, Cha, Ko, Hl, Po, Sk, Hk Konířová Lindauer Čepelková Hladečková Chalupová Čepelková Trkalová Pirochová Hamanová Slámová Lindauer Hamanová, Chalupová Slezák
AKCE TERMÍN Che ve ŠVP 4.10. užití dataproj. v Ze 5.10. metodika AJ 5.10. porada řed. 7.10. metodika NJ 10.10. škol. 11.10. imunologie 12.10. výchovné por. 12.10. ŠVP 17. – 19.10. učitel šikan. žákem 18.10. dataproj. v hod. Ze 19.10. Rakouské reálie 20.10. exk. „ Zemní plyn“ 25.10. výchovné por. 25.10. Aj – metodický 2.11. seminář Ch – výuka 3.11. v zákl.vzdělávání účetnictví nezisk.org. 8.11. dataproj. v hod. Ze 9.11. ŠVP 14. – 16.11. spec. techniky soc. 25. – 26.11 práce Nj - ŠVP 25. – 27.11. Čj 9.12. kurz - snowboard 12. – 16.12. škol. ředitelů 15. – 16.12. školení SIPVZ – P1- 12.12.+9.,16. grafika 23.,30.1. ICT ve výuce Nj 16. – 18.2. bakaláři 20.2. aktivit. proti stresu 6.3. zdravotní seminář 22.3. – 24.3. mat. zk. z ciz. jazyka 4.4. xenofobie, rasismus 5.4. forum zdraví 7.4. – 8.4. hudba, tanec ... 8.4. klíč. komp. v Ma 12.4. bakaláři 16.6. – 17.6. školení řed. 26.6. keltský kaleidoskop 2.7. – 8.7. výuka reálií školení PC 14.8. – 25.8.
MÍSTO Hradec Kr. Mladá Boleslav Hradec Kr. Hradec Kr. Hradec Kr. Hradec Kr. Hradec Kr. Hradec Kr. Hradec Kr. Trutnov Mladá boleslav Hradec Kr. Kouřim Jičín Hradec Kr. Hradec Kr. Hradec Kr. Ml. Boleslav Hradec Kr. Trutnov České Buděj. Hradec Kr. Pec pod Sněžkou Teplice n. Metují Jičín Hradec Kr. Olomouc Hr. Králové Olomouc Hradec Kr. Hradec Kr. Benešov Nová Paka Hradec Kr. Hradec Kr. Hradec Kr. Deštné v Orl. horách Lipnice
Údaje o přijímacím řízení pro školní rok 2006/2007(duben – květen 2006) Kód oboru
Název oboru
49-71-K/801 49-71-K/401 75-41-M/004
gymnázium gymnázium sociální péče
1. kolo poč. přihl 39 25 39
5
poč. přij. 30 24 30
další kola poč. přihl 0 21 0
poč. přij. 0 6 0
poč. přij. celkem 31 30 30
Přehledné údaje o výsledcích vzdělávání žáků Víceletá gymnázia Kód oboru 79-41-K/801
Název oboru gymnázium
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. Celk. Poč. roč. roč. roč. roč. roč. roč. roč. roč. počet tříd žáků celk. 30 30 30 30 28 27 29 19 223 8
Ostatní střední školy Kód oboru
1. 2. 3. 4. 5. Celk. Poč. roč. roč. roč. roč. roč. počet tříd žáků celk. 27 28 0 29 0 84 3 31 32 28 34 0 125 4
Název oboru
79-41-K/401 75-41-M/004
gymnázium sociální péče
prospěch žáků ve škole Třída
Počet Prospěl s žáků vyznam. 29 7 30 7 30 5 30 6 28 4 27 9 29 3 18 3 26 0 28 6 29 1 32 3 33 6 28 0 33 3 430 63
1. A 2. A 3. A 4. A 5. A 6. A 7. A 8. A 1. B 2. B 4. B 1. C 2. C 3. C 4. C celkem
Prospěl 22 23 25 24 23 18 25 13 26 22 28 28 26 28 29 360
Ne prosp. 0 0 0 0 1 0 1 2 0 0 0 1 1 0 1 7
Opak . 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1
Prům. prospěch 1,68 2,07 2,04 1,94 2,28 1,86 2,21 2,45 2,55 1,98 2,62 2,03 2,00 2,12 2,21 2,136
Absence na žáka/neoml. 68,62 75,13 73,46 62,33 42,57 52,33 91,20 72,38/0,06 69,57 72,28 70,96 100,0 95,54/0,97 98,39 64,54 73,95
souhrnný údaj o výsledcích maturitních a závěrečných zkoušek k 31. 8. 2006 Maturitní zkoušky – školní rok 2005/2006
Kód oboru 79-41-K/801 79-41-K/401 75-41-M/004
Název oboru gymnázium gymnázium sociální péče
Počet ž. celkem 18 29 33
Počet ž. nepřipuštěn 2 0 1
Údaje o provedených inspekcích Českou školní inspekcí Inspekce se nekonala.
6
Počet ž. s vyznamen. 6 7 5
Počet ž. prospěl 10 20 26
Počet ž. neprospěl 0 2 1
Hodnocení školního roku Toto hodnocení je zpracováno jednak podle pokynů zřizovatele a dále podle osnovy uvedené ve vyhlášce č. 15/2005. Škola splnila svůj hlavní cíl poskytnout studentům kvalitní základy všeobecného a odborného vzdělání a vytvořila tak podmínky pro další vzdělávání a uplatnění studentů v životě. Příznivé zprávy získáváme od našich absolventů jak při jejich přijímacích zkouškách, tak při studiu. Také naše porovnání v projektu CERMAT je dobré. Naši studenti se zúčastňují mnoha středoškolských soutěží a každý rok máme několik účastí až v ústředních i mezinárodních kolech (viz úspěchy studentů). Základním prostředkem k dosažení tohoto cíle je kvalitní zpracování a plnění vzdělávacího programu školy, který vychází z platných osnov a je doplněn systémem projektů školy. Do příštích let očekáváme ještě větší prostor při tvorbě školního vzdělávacího programu. Vedle cílů poznávacích jsme plnili též cíle hodnotové, a to především celkovým kulturním prostředím školy, kvalitou řízení a systémem mezilidských vztahů. Škola byla řízena podle organizačního řádu, který obsahuje veškeré kompetence. Při jednání se žáky se vychází z jejich individualit, a dbáme na dostatečný prostor pro jejich iniciativu zejména zadáváním úkolů různé obtížnosti a klademe důraz na vzájemnou spolupráci. Součástí plánu byla i mimotřídní a zájmová činnost žáků prováděná především v debatním klubu, v kroužcích, ve školních časopisech a formou divadelních představení. Tato bohatá činnost je popsána v přílohách této zprávy. Zpětnou vazbu jsme také získávali při jednání s veřejností a rodiči zejména 2x ročně na schůzkách všech rodičů a každý měsíc na schůzkách zástupců rodičů jednotlivých tříd. V rámci přípravy nových vzdělávacích programů jsme provedli dotazníkovou akci na nižším gymnáziu, která přinesla mnoho nových informací. Dalším důležitým krokem k k získávání informací pro vlastní hodnocení školy bylo zapojení se do projektu Vektor, to je nástroj pro získávání tzv. přidané hodnoty. Tento projekt zpracovala firma SCIO a je hrazen z prostředků školy. Do projektu jsme se zapojili prvním rokem. Nejdůležitější informace získáme až po uplynutí 4 let, kdy budou naši žáci testováni celkem třikrát (přijímací zkoušky, třetí rok studia a maturita). Prozatímní výsledky ukazují, že naši žáci nastupující do školy jsou ve svých znalostech za polovinu zúčastněných škol (pořadí 180 z 290 škol), třetí ročník však již byl hodnocen mírně nad průměrem. Z plánu školy byly úkoly plněny následovně. 1. Hlavním úkolem bylo stabilizovat technické zázemí školy. Rekonstrukce stávající plynové kotelny byla provedena. Vztah vedení Města Hořice, určené firmy a stavebního dozoru k ředitelství školy však není dobrý. Firma neprovedla zakázku kvalitně a problémy musí řešit ředitel místo zadavatele zakázky. Likvidace staré elektrokotelny není provedena. Zatím se nemusí spěchat, je to opět majetek Města Hořice. Podařilo se provést výměnu oken (zakázka za 1 200 000,- Kč) v budově Blahoslavova 2105. Vzhledem k nedostatku finančních prostředků v letošním roce došlo k významné dohodě s dodavatelskou firmou, zakázka byla provedena celá v letošním roce a bude zaplacena v dohodnutém splátkovém kalendáři. Odstranění vlhkosti ze sklepa se také odsouvá na příští léta. Prozatímním řešením je vystěhováním těchto místností, nedají se používat. Budova Husova 1414 byla celá vymalována (zakázka za 130 000,- Kč) včetně barevného řešení, které bylo navrženo učitelkami výtvarné výchovy. Ve čtyřech třídách byly sbroušeny parkety a proveden nový nátěr lakem. Zároveň byly všechny nové lavice a židle opatřeny novými patkami, aby nedocházelo k poškozování podlah (120 000,- Kč). Do rozšíření počítačové sítě včetně nákupu nových počítačů, dataprojektorů a tabulí bylo vloženo 400 000,Kč. Během prázdnin došlo zřejmě z zasažení školy bleskem. Byl zničen rozvaděč televizního signálu a je neopravitelný. Pořízení nového bude stát několik desítek tis. Kč. Opravy elektroniky na vchodových dveřích stály 20 000,- Kč, faxový přístroj je také neopravitelný, nový již pořizovat nebudeme, máme v provozu mailovou poštu. Počítače, které nebyly odpojeny od sítě, byly také poškozeny, oprava 20 000,- Kč. Dále nejde školní rozhlas. Do školy byla pořízena nová kopírka, která může fungovat také jako skener a jako tiskárna a je také za úplatu volná pro žáky. Pro školní hřiště vedle haly byly přislíbeny peníze z EU. Je třeba zpracovat žádost, zajistit projekt k územnímu řízení, zahájit stavební řízení, provést vynětí pozemků ze zemědělského půdního fondu. Další postup záleží na získání zdrojů financování tohoto projektu a ochotě městského zastupitelstva s převedením pozemků a na zastupitelstvu kraje, které musí souhlasit s financováním (nejprve zaplatit celu stavbu a potom teprve bude z EU vráceno 85% nákladů). Informační systém v budovách je stále řešen provizorně, opět záleží na uvolnění financí.
7
Do budovy Blahoslavova byly zakoupeny a instalovány panely na výzdobu. 2. Vzdělávání a výchova. Byly splněny závazné osnovy, učební plány a dodrženy týdenní počty hodin.Na závěrečné poradě byly projednány drobné nesrovnalosti a budou korigovány v novém školním roce. Volitelné předměty byly nabízeny podle možností školy a zájmu žáků. Stále otevíráme 4 oddělení sportovních her a obměňujeme další nabídku volitelných předmětů jak na gymnáziu, tak na SOŠ. Otevíráme jakýkoliv předmět podle přání studentů a možností školy. V práci učitelů převládá pěkný vztah k žákům s velkou snahou naučit je všemu potřebnému. Jen někdy převládá množství informací nad kvalitou procvičení. Po skončení školy se žáci dostávají na vybrané vysoké školy všech typů (viz zpráva výchovné poradkyně). Výsledky naší práce jsou srovnatelné s ostatními školami našeho typu. Byly dodrženy psychohygienické normy a snažíme se vycházet vstříc i dojíždějícím žákům úpravou rozvrhu. Získávání klasifikačních podkladů je v pořádku, pouze u studentů, kteří mají velkou absenci, musíme přikročit i k jednorázovému zkoušení za delší období. Využívání didaktické techniky se zlepšuje, očekáváme výrazné změny po letošní instalaci nových přístrojů. Personální podmínky jsou dobré. Celkový počet žáků byl 432 v 15 třídách. Na gymnáziu byla kapacita naplněna na 100% a další studenty jsme nemohli přijmout, na oboru SOŠ bylo 125 studentů. Maturitní zkoušky proběhly v květnových termínech a jejich úroveň byla srovnatelná s ostatními školami (vyjádření předsedů maturitních komisí). Přijímací řízení proběhlo podle nové vyhlášky. Bylo přihlášeno dostatek studentů, a tak jsme na osmileté gymnázium a na SOŠ nemuseli vyhlašovat druhé kolo. Do čtyřletého studia se v druhém kole přihlásilo dostatek studentů, ale přesný počet budeme znát až v září, neboť studenti mají stále možnost dodatečně přestupovat. Pokračovali jsme v kontaktech se zahraničními školami. V květnu jsme uspořádali přípravnou návštěvu na střední škole v Cottbus. Na tuto cestu jsme získali grant z nadace Socrates. Předpokládáme výměnu žáků především z nižšího gymnázia. Dorozumívacím jazykem by měla být nejprve angličtina a potom Lužická srbština, která je velmi podobná češtině. Na škole je velmi rozvinuta charitativní činnost. Podrobněji je rozepsána ve zprávách učitelů. Další aktivity v této oblasti již není možné rozšiřovat. Vzdělávání učitelů provádíme dle finančních možností a dle nabídek vzdělávacích organizací. Následující články jsou hodnocením celkového plánu školy podle jednotlivých tříd, předmětových komisí a také projektů, které byly na tento rok vyhlášeny. PaedDr. Josef Lindauer
Český jazyk a dějepis na nižším stupni gymnázia Český jazyk vyučovali na nižším stupni gymnázia J. Štěpánek (1.A, 2.A, 4.A) a D. Nečesaná (3.A), dějepis J. Štěpánek (1.A – 4.A). Během školního roku jsme se zapojovali do různých soutěží, nejvýznamnější byly však dvě. Po školním kole olympiády z českého jazyka (42 účastníků) nás nejlépe v okresním kole reprezentovala Michaela Dušková (4.A), která v Jičíně obsadila 2. místo, v krajském kole v Hradci Králové pak 7. místo. Do dějepisné olympiády se zapojilo 46 účastníků, Jan Stuchlík v okresním kole získal 4. místo. Kurz bibliografické gramotnosti pokračoval i letos. Všechny třídy navštívily městskou knihovnu a pod vedením knihovnice p. Najmanové se seznámily s obsahem lekce pro daný ročník. Všechny třídy absolvovaly během roku exkurze se zaměřením na učivo literatury a dějepisu. 1.A v červnu vyjela na kolech na Miletínsko po stopách Erbenových balad (33 kilometrů). Tato třída zavítala na archeologické pracoviště ve Všestarech a vyzkoušela si prakticky, jak naši předci žili v pravěku. 2.A pokračovala v projektu výchovy divadelního diváka a navštívila tentokrát muzikálové představení Noc na Karlštejně. Poté jsme vyrazili na historickou procházku s výkladem po Vyšehradě a Novém Městě. 3.A v červnu na kolech projela křížem krážem bojiště bitvy na Chlumu (40 kilometrů). 4.A si prohlédla Vyšehrad a Nové Město včetně kostela Cyrila a Metoděje, kde si připomněli poslední dny parašutistů – atentátníků. Tato třída zavítala do Klicperova divadla v Hradci Králové na divadelní představení Hostinec U Kamenného stolu. Během celého roku v hodinách literatury měla své místo i dramatická výchova, kvartáni si vyzkoušeli scény z klasických i moderních divadelních her (Shakespeare, Čapek, V+W, Suchý a Šlitr, Cimrmani), menší studenti dramatizovali čítankové texty, připravovali „živé obrazy“ z dějin apod. Po letošních zkušenostech budeme i nadále úspěšné aktivity rozvíjet. Mgr. J. Štěpánek
8
Zpráva o předmětu český jazyk na vyšším stupni Gymnázia a SOŠ Hořice Olympiáda z češtiny - vyšší gymnázium a SOŠ
Školní kolo 26. ledna 2006 Celkový počet účastníků: 34 (25 soutěžících z G, 9 soutěžících ze SOŠ). Slohová část byla na téma: „Jak udělat pořádnou díru do světa“. Pořadí na prvních místech (1. – 3. je s postupem do okresního kola) Gymnázium SOŠ sociálně správní 1. Samková Barbora, 8. A 1. Maixnerová Nikola, 4. C 2.-3. Tomášková Martina, 8. A 2.-3. Nýdrlová Vendula, 2. C Bláhová Hana, 7. A Dvořáková Kateřina, 1. C 4.-6. Brůnová Lada, 8. A a další Bydžovská Kateřina, 7. A Rachotová Martina, 6. A a další Okresní kolo Očj se konalo v K-klubu Jičín 28. února 2006, zúčastnilo se ho 27 soutěžících z 5 škol jičínského okresu. Z naší školy soutěžili 3 studenti z gymnázia a 3 ze SOŠ. Členkou poroty byla za Gymnázium a SOŠ Hořice Mgr. M. Nosková, dále byli zastoupeni češtináři z Jičína a Nové Paky a pracovnice K-klubu H. Krásenská. Slohová část byla na téma dokončení započatého příběhu. 2. místo Barbora Samková, 8. A - postup do krajského kola. Krajské kolo Očj se konalo v Hradci Králové 27. dubna 2006, zúčastnilo se ho 13 soutěžících. 6. místo Barbora Samková, 8. A. . Exkurze 2. B - Praha – Národní galerie – Veletržní palác (expozice českého výtvarného umění 19. století), Židovské Město – komplex s výstavou výtvarných prací terezínských dětí 4. B a 7. A – Praha – Ústav pro jazyk český, Divadlo Na Zábradlí – představení Gazdina roba 8. A a 4. C – Praha – Vyšehrad, Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty UK, Hrdličkovo antropologické muzeum, Vánoční výstava Perspektiva: Plánované exkurze vhodně doplňují učební plány výše uvedených předmětů, mají svůj významný účel výchovný i vzdělávací. Doporučují se v rozsahu a obsahu, jaký stanovuje plán PK. Zajímavosti ve výuce čj Výuka byla obohacována dramatizacemi učiva z literatury, soutěžemi v literární i jazykové části a dalšími netradičními postupy. Studenti 2. B v tématu „Popis pracovního postupu“ vytvořili Kuchařskou knihu 2. B a recepty prezentovali formou komentované ochutnávky. Mgr. Marie Nosková
Anglický jazyk Ve školním roce 2005 / 2006 byla výuka AJ na Gymnáziu a SOŠ je zajištěna stabilním týmem učitelů (Magda Hamanová, Ivana Chalupová, Lenka Novotná, Marek Palouš, Blanka Hozová). Výuka probíhala již třetí (respektive čtvrtý) rok podle nových řad učebnic – na gymnáziu podle Opportunities a na sociální škole podle Eurolinguy. Na nižším gymnáziu zůstávají osvědčené učebnice GO. Studenti již tradičně odebírali též časopisy – Hello, R+R a Bridge. Využili i nabídky k nákupu mluvnic a výkladových slovníků a možnosti zapůjčení knih v angličtině ze školní knihovny. V říjnu do naší školy znovu přijelo osvědčené anglické divadlo The Bear Theatre s představením Too Much Love (se zaměřením na procvičení všech minulých časů a nepřímé řeči), které předvedlo ve 2 různých úpravách – pro začátečníky a pokročilé. Nespornou výhodou bylo komorní prostředí školní haly (v dobrém slova smyslu) a malý počet diváků – ti byli energií nabitými herci okamžitě vtaženi do děje a „donuceni“ spolupracovat. Pro mnohé – zvláště mladší studenty – to byl silný zážitek, neb poprvé v životě viděli rodilého mluvčího a ještě navíc s ním komunikovali. Nejstarší ročníky v lednu zhlédly klasické divadelní představení A. P. Čechova The Bear, jemuž předcházel workshop – seznámení se slovní zásobou prostřednictvím her na téma vztahů mezi muži a ženami. V této části měli studenti možnost vyjadřovat své názory a obracet se s nimi na protagonisty divadla. Studenti obecně hodnotí anglické divadlo velice příznivě, považují je za užitečnou součást přípravy k maturitě a praktického použití jazyka. V říjnu v rámci oslav výročí založení našeho gymnázia jsme připravili v jazykové učebně 112 výstavku prací z hodin anglického jazyka – tematicky i výtvarně zajímavé projekty (American attractions, My
9
Hometown, My family and hobbies, A review of a film, Australia, Animals, Messages on T-shirts). Pamětníci si mohli prohlédnout učebnice, podle kterých se před lety učili, a porovnat je s dnešními moderními, studenty nejvíce zajímaly doplňkové materiály k maturitám a knihy o anglické a americké historii a všichni si mohli zahrát jednoduché anglické hry a kvízy. Fotografie nám připomněly tradiční studentské zájezdy do Anglie. Větší část výstavky si pak mohli prohlédnout i rodiče v rámci listopadových a dubnových schůzek. V listopadu při Dnech otevřených dveří si budoucí zájemci o studium zpestřili prohlídku učebny a knížek ochutnávkou typických anglických čajů a pudinku, pod kterým našli přáníčko – samozřejmě v angličtině. V lednu se rozběhla jednotlivá kola soutěže v anglické konverzaci. Školní kolo pro kategorii I, II a III proběhlo s následujícími výsledky: • k. I: 1. Martin Tomáš (2.A), 2. Marek Vrťátko (2.A), 3. Tomáš Kloutvor (2.A), 4. Tomáš Biheler (1.A) • k. II: 1. Petr Gregor (4.A), 2. Míša Dušková (4.A), 3. Martin Beneš (4.A), 4. Bára Marxová (3.A) • k. III: 1. Katka Marxová (6.A), 2. Dominik Heger (6.A), 3.-4. Jiří Ježek, Tomáš Sezima (6.A) Okresní kolo pro kategorii I a II se konalo v Jičíně 22. 2. 2006, kategorie III proběhla tamtéž 21. 2. 2006. Naši studenti se umístili následovně: • k. I: 4.-5. Marek Vrťátko (2.A), 6. Martin Tomáš (2.A) • k. II: 2. Petr Gregor (4.A), 3. Míša Dušková (4.A) • k. III: 2. Katka Marxová (6.A). V krajském kole Katka Marxová obstála v náročné konkurenci a získala 7. místo. V rámci dubnových závěrečných písemných prací z AJ absolvovali studenti 4letého a 8letého gymnázia a sociálně správní školy testy z poslechu, čtení, mluvnice a psaní s dobrými výsledky. Potěšilo nás, že všichni studenti mohli být připuštěni ke květnové ústní maturitní zkoušce, kterou až na 2 studentky úspěšně zvládli. Z výborných výkonů v 8.A je možno jmenovat Josefa Zemka, ve 4.B Petra Poura, ve 4.C Romana Šulce. V červnu absolvovala i kvarta závěrečný test z anglického jazyka – již potřetí. Tento test je ve všech parametrech koncipován stejným způsobem jako závěrečné testy maturitních ročníků – to znamená, že studenti prokázali své dovednosti a znalosti v testu poslechovém, mluvnickém, ve čtení a psaní slohové práce. V této první obsáhlé zkoušce takřka všichni prokázali schopnost zvládnout velké celky učiva i vlastní trému. Studenti, kteří v testu nebyli příliš úspěšní, většinou odcházejí na jiné střední školy a přípravě tedy nevěnovali tolik úsilí jako ostatní. V dubnu po závěrečných testech se uskutečnil týdenní studijní zájezd do Anglie, tentokrát do Oxfordu, kterého se zúčastnilo 40 studentů od sekundy až po maturitní ročníky. Podrobnosti k zájezdu a jeho hodnocení je uvedeno v příloze. Ke zpestření výuky vyučující využívají materiály zveřejňované na webových stránkách podporujících učitele AJ. Všichni vyučující AJ se v průběhu školního roku účastnili různých vzdělávacích akcí a seminářů organizovaných pedagogickým centrem (např. literatura a reálie, nová maturita). Mgr. Chalupová a Mgr. Hamanová se v prvním červencovém týdnu zúčastní kursu Keltský kaleidoskop vedeném lektory – native speakers. Mgr. Hamanové byl udělen grant národní agentury Sokrates, která finančně pokrývá jazykové kursy pro učitele v Británii, a 2 týdny stráví v Londýně na jazykově-metodickém kursu. V letošním školním roce jsme naši pozornost zaměřili též na tvorbu školního vzdělávacího programu pro nižší gymnázium a v návaznosti i na střední školu. V letošním školním roce jsme sjednotili tematické plány v jednotlivých ročnících gymnázia i střední školy, vypracovali výstupy z každého ročníku a nyní se snažíme najít časovou shodu témat v příbuzných předmětech – zeměpisu, dějepisu a češtiny, abychom tomu mohli, pokud to bude možné, přizpůsobit anglické projekty a studenti mohli využít poznatky získané ve škole v nejvyšší míře. Snažíme se, aby výuka cizího jazyka nebyl jen cílem, ale hlavně prostředkem – komunikace ústní i písemné, schopnosti získávat informace a orientace na cizojazyčných webových stránkách, schopnost předvést ucelený, uspořádaný celek ve formě prezentace, doplněný obrazovým materiálem včetně vypracování motivačního úkolu pro spolužáky. V tomto duchu – podpora samostatného myšlení a práce, projektová výuka, ústní prezentace, využívání mezipředmětových vztahů, důraz na komunikační složku jazyka – vedeme výuku anglického jazyka a chceme tak pokračovat i nadále. Podrobně mapujeme témata všech domácích projektů, školních písemných prací a ústních prezentací, abychom mohli ověřovat tematické shody s jinými předměty. Častěji zařazujeme souhrnná opakování ústních témat, abychom studentům usnadnili přípravu na maturitu (doufáme, že naši snahu pochopí J). I tato témata jsou pevně stanovena pro každý ročník. Schopnost porozumět angličtině „naživo“ si studenti budou moci ověřit hned na podzim, kdy bychom rádi znovu do naší školy pozvali anglické The Bear Theatre, které má úspěch mezi mladšími i staršími ročníky. Mgr. Ivana Chalupová
10
Německý jazyk na gymnáziu a SOŠ Německý jazyk vyučovaly Mgr. J. Konířová, Mgr. D. Nečesaná a Mgr. V. Rolfová. Během školního roku se uskutečnily následující důležité akce: ♦ Konverzační olympiáda v německém jazyce, leden – únor 2006 ♦ Beseda s praktickou ukázkou a zkouškou o možnostech složit mezinárodní certifikát z NJ jako cizího jazyka – Hana Ronovská, 28. 2. 2006 ♦ Beseda o dobrovolnictví a o možnostech studia a uplatnění se v zahraničí s důrazem na německy mluvící země – 19. 4. 2006 ♦ Exkurze do Vídně u příležitosti státního svátku Rakouské republiky a 50. výročí ozbrojených sil 24. - 26. října 2006 ♦ Vycházel časopis Langweile weg! – 2 čísla ♦ Učitelé se účastnili školení k aktuálním problémům souvisejícím s výukou (ICT, nová maturita) Školní kola olympiády v německém jazyce každoročně a již tradičně organizujeme ve všech kategoriích, které můžeme obsadit. Pokud v dané věkové kategorii není na naší škole německý jazyk vyučován, pak s jednotlivými studenty, kteří se němčinu učí většinou soukromě, pracují vyučující individuálně. V letošním školním roce se jednalo o kategorii II.B – tj. nižší třídy víceletého gymnázia. Do okresního kola studentku Michaelu Rolfovou připravovaly paní profesorky Dana Nečesaná a Věra Rolfová. Míša v Jičíně dne 7. 2. 2006 obsadila druhé místo, postoupila do krajského kola. Třetí místo v Hradci Králové je bezesporu velkým úspěchem. Školní kolo v kategorii III. – tj. 1.-3. ročník střední školy a tomu odpovídající vyšší třídy víceletého gymnázia se konalo 27. ledna 2006. Do okresního kola postoupily studentky Eva Kráčmarová a Pavlína Štípková. Evě se zadařilo a postoupila do kola krajského. Naši učitelé na olympiádu nejen velmi dobře připravují studenty, ale sami tuto soutěž i ve vyšších kolech organizují. Paní Jan Konířová letos byla předsedkyní a hlavní organizátorkou okresního kola Olympiády v německém jazyce v Jičíně a připravovala ve spolupráci s Biskupským gymnáziem v Hradci Králové část krajského kola této konverzační soutěže. V letošním školním roce se nám podařilo navázat spolupráci s Goethe-Zentrem z Pardubic. Paní Mgr. Hana Ronovská dne 23. března 2006 se pokusila naše studenty přesvědčit o tom, že složit zkoušky Mezinárodního certifikátu z němčiny by nemuselo pro některé z nich být nepřekonatelným problémem. Studenti maturitních ročníků a zájemci ze tříd nižších si mohli vyzkoušet certifikátní testy, poslechli si záznam ústní části této zkoušky a společně s paní Ronovskou výkony hodnotili. Ke zkoušce se nakonec odhodlala pouze Martina Tomášková, studentka 8.A, která také v červnu zkoušku složila. Z celkového maximálního počtu bodů v ústní části ztratila pouze dva – takže, Martino, k absolutní jedničce ti gratulujeme!!! Letos poprvé se konala velká informačně-propagační akce, ke které spojilo své síly i finanční prostředky hned několik organizací – Tandem – koordinační centrum česko-německých a mezinárodních výměn mládeže, Česko-německý fond budoucnosti, Goethe-Institut, Goethe-Zentra v České republice, Univerzita v Hradci Králové atd. Do škol, které projevily zájem, se rozjeli studenti, kteří sami na svou vlastní kůži si ozkoušeli, jak se studuje a žije bez „Hotelu-mama“, a vydali se do Evropy. Přednáška, informace a materiály, které si připravili pro naši školu, byly skvělé. Přednášky a besedy s zúčastnili studenti a studentky 3. ročníku SOŠ - maturanti. Naši studenti SOŠ se zajímali hlavně o mezinárodní hnutí dobrovolníků a workkempy ve světě i Evropě. Gymnazisté spíše zbystřili pozornost, když se mluvilo o možnostech získání grantů na studium na vysokých školách. Všichni byli překvapení, kolik možností se nabízí, pouze vědět kam se obrátit. Naprosto skvělé bylo to, že o těchto možnostech a o vlastních zkušenostech referovala studentka, která se právě vrátila z pobytu na holandské univerzitě v Gentu. Doufáme, že tato zajímavá akce, kterou sami studenti hodnotili jako velmi přínosnou, bude pokračovat i v následujících letech. Mgr. Jana Konířová
Německý jazyk na NG S pravidelnou výukou německého jazyka jsme začali dvěma hodinami týdně v kvartě. Obě skupiny byly opravdovými začátečníky, takže jsme postupovali od úplných základů – poslechy, výslovnost, slovní zásoba, gramatika, rozhovory ... Vybrali jsme si nové učebnice „Themen aktuell“. Od začátků „Ich heiβe ..., Ich komme aus ...“ jsme se dostali až k výrobě zajímavých „Speisekarten“. Pracoval také KLUB NJ, který se soustředil hlavně na přípravu na olympiádu v NJ (Jičín) a později po postupu M. Rolfové do krajského kola (Hradec Králové) na přípravu konverzačních témat. Vytvořili jsme také a na základní školy rozeslali další čísla časopisu „LANGWEILE WEG“ se soutěží pro žáky těchto škol. Přišlo nám mnoho správných odpovědí, nejvíce ze Základní školy Na Habru v Hořicích.
11
Jelikož členové zatím nemají pravidelnou výuku německého jazyka, museli jsme většinu věcí připravovat odpoledne ve škole nebo samostatně doma. Největší pochvalu si zaslouží M. Rolfová (3. místo v krajském kole) a sestry Vzorekovy. Mgr. Dana Nečesaná
Výuka ruského jazyka na gymnáziu Ve školním roce 2005 – 2006 se vyučovala ruština ve třech třídách. Ve dvou byla druhým hlavním jazykem, konkrétně ve třídě 5.A se učila druhým rokem a v 7.A čtvrtým rokem, v obou případech s dotací tři hodiny týdně. V 5.A studovalo ruštinu 10 žáků, v 7.A 11 žáků. Jako třetí jazyk se ruština vyučovala jako volitelný předmět v posledním roce dvouletého cyklu ve třídách 4.B a 8.A s dotací dvě hodiny týdně. Zde ruštinu studovalo celkem 10 studentů. Vyučovalo se podle učebnice Raduga 1 ve třídách 5.A a v dvouletém semináři tříd 4.B a 8.A. Ve třídě 7.A se učilo podle Radugy 2 a 3. K výuce se používaly pracovní sešity a další doplňkové materiály i internet. V první polovině února proběhlo školní kolo olympiády v ruském jazyce opět ve dvou kategoriích. Kategorie do dvou let výuky ruštiny a nad dva roky výuky ruštiny. V každé kategorii soutěžili 3 – 4 studenti. Krajské kolo se konalo na Gymnáziu J. K. Tyla v Hradci Králové. V nižší kategorii se zúčastnili Vladimíra Čeřovská ze 4.B (5. místo) a Pavel Šára z 5.A (8. místo), ve vyšší kategorii pro nemoc K. Bydžovské se zúčastnila jen Kateřina Hnyková ze 7.A (5. místo). Jakýmsi vyvrcholením výuky ruštiny v tomto školním roce byla přednáška vedoucí Katedry slavistiky na Pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové Mgr. Jany Kosticové Ph.D. dne 26. června 2006 na téma: „Současná ruská literatura“, která byla velmi zajímavá a přínosná nejen pro studenty, ale i pro samotné vyučující. PhDr. Jan Tomíček
Matematika Složení pedagogů matematické sekce zůstává beze změn, předáváme znalosti ve složení PaedDr. Josef Lindauer, Mgr. Eva Slámová, RNDr. Helena Trkalová, Mgr. Magda Hamanová, Mgr. Jiří Slezák, Mgr. Jiří Holubička a Mgr. Josef Pour. K obohacení výuky používáme nové pomůcky, které byly zakoupeny minulý školní rok. Na nižším gymnáziu se nám osvědčilo využívat výukový počítačový program Matik 6-9, na kterém si žáci ověřují a testují své znalosti z hodin matematiky. Úspěchy žáků v matematických olympiádách 55. ročníku matematické olympiády, kterou pořádají Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Jednota českých matematiků a fyziků a Matematický ústav Akademie věd České republiky, se letos opět zúčastnili pouze žáci nižšího gymnázia. Základem postupu do okresního kola matematické olympiády pro žáky nižšího gymnázia bylo správné vyřešení alespoň čtyř soutěžních úloh ve školním kole. Jednotlivé ročníky jsou rozděleny do kategorií Z6 – Z9. OKRESNÍ KOLO (Jičín K- klub) – úspěšně umístění: Kategorie Z6 (16 účastníků) – třída 1.A: JAN VÁVRA 4.-5. místo Kategorie Z9 (9 účastníků) – třída 4.A: JAN STUCHLÍK 4.-6. místo Ostatním účastníkům matematické olympiády z naší školy děkujeme za účast. Vždyť platí známé heslo není důležité vyhrát, ale zúčastnit se! Školní matematická olympiáda pro 1.A Žáci nižšího gymnázia se letos opět nemohli zúčastnit matematické soutěže Pythagoriáda, která je striktně určena pro žáky ZŠ. Proto jsme vytvořili vlastní matematickou soutěž, při které žáci řeší vybrané úlohy z jednotlivých ročníků Pythagoriády. Letos tato interní soutěž probíhala v pouze v primě v období od září 2005 do června 2006. Celkem bylo připraveno 10 kol, při kterých vždy řešili 15 úloh. Časový limit byl stanoven na 45 minut pro jednotlivá kola. V primě tuto soutěž vyhrál JAN VÁVRA. Se ztrátou pouze jediného bodu se na druhém místě umístila ANNA MEDLÍKOVÁ a na třetím místě skončila JANA MACHKOVÁ. Klokan Matematická soutěž KLOKAN neproběhla v daném termínu z důvodu časově-rozvrhových. Úlohy budou zadány studentům v náhradních termínech na konci školního roku, pokud studenti projeví zájem. Projektový týden v hodinách matematiky - prima V letošním školním roce byl v primě také zrealizován projekt spojující poznatky, znalosti a dovednosti z předmětů matematika, informatika, dějepis a výtvarná výchova. V rámci projektu s názvem „Palác pro faraóna/ královnu ve starověkém Egyptě“ žáci nejprve absolvovali kurz, který je naučil základům zobrazování v osové souměrnosti, a stali se otroky svého zvoleného panovníka. Pracovali ve skupinkách a postupně plnili mnoho zadaných úkolů a za své zásluhy mohli dospět na nejrůznější posty – např. písař, kněží či rádce faraóna. Popisovali dobu a faraóna/královnu a tvořili svitek jako odkaz pro budoucí generace,
12
navrhovali písmo a kódovali texty a v neposlední řadě rýsovali osově souměrný znak a palác pro svého panovníka. Sami si hledali informace z různých zdrojů (knihy, internet, poznámky z hodin), třídili a zpracovávali nalezená data a ve finále prezentovali vše ostatním skupinám. V průběhu projektu byl často kladen důraz na vzájemnou spolupráci žáků ve skupinách. U některých žáků se prokázaly výrazné organizační schopnosti. I když občas docházelo k hlučnějším debatám, žáci se nakonec vždy byli schopni domluvit. Odpozorovali jsme i situace, kdy silnější žáci pomáhali svým slabším kamarádům. Mgr. Magda Hamanová
Zdravověda Velmi doporučuji zážitkový seminář první pomoci organizovaný Prázdninovou školou Lipnice (ZdrSem). Získané dovednosti jsem využila v rámci laboratorních cvičení i při výuce zdravotní nauky na SOŠ a při přípravě na soutěž Mladých zdravotníků, kde jsme dvakrát získali druhé místo. Zakoupená figurína pro nácvik resuscitace byla také hojně využívaná. Mgr. Klára Hladečková
Biologie V letošním roce probíhala výuka biologie ve všech třídách NG i VG, v SOŠ se vyučuje předmět základy přírodních věd – ekologie. Na NG jsme přešli na novou ucelenou řadu učebnic Nakladatelství České geografické společnosti, s.r.o., podle těchto učebnic zatím pracujeme v primě a sekundě, postupně se bude zavádět do všech tříd NG. Výuka podle nové řady učebnic je pro studenty zajímavá, je zde řada aktivizujících prvků, námětů k vlastní práci a k pokusům, ale učebnice pro sekundu jsou obsahově hodně nabité a jen obtížně se probere veškerá látka. V letošním roce jsme zavedli nové schéma výuky laboratorních prací přírodovědných předmětů na NG i VG, organizačně je to docela náročné, ale pro studenty a přírodovědné předměty určitě přínosné. Každoročně se studenti NG i VG zúčastňují olympiád – biologické olympiády jednotlivců a ekologické olympiády družstev. V letošním roce přibyla soutěž v poznávání rostlin a živočichů. Největšího úspěchu dosáhlo družstvo ve složení Láďa Štěrba, Honza Bartoníček a Hana Bláhová, zvítězilo v regionálním kole ekologické olympiády a na celostátním kole byli Láďa s Honzou čtvrtí. Exkurze vhodně doplňují výuku všech přírodovědných předmětů. Tradičně jezdíme do zoologické a botanické zahrady v Liberci (první ročníky VG), do ZOO ve Dvoře Králové, letos jsme zde absolvovali ekologický program „Savany“ se studenty sekundy, v Praze navštívilo několik tříd antropologické muzeum (4.C, 8.A, 6.A, 2.B a 7.A) a poprvé jsme vyjeli i do pražské ZOO s tercií a studenty biologického semináře. ZOO v Praze nabízí řadu pracovních listů a výchovných programů, studenti tercie využili pracovní listy o tropických organismech a o africké savaně, seminaristé se zabývali ekologií a etologií plazů, savců a ptáků. Návštěvu ZOO v Praze doporučuji i do dalších let, je zase úplně jiná než ta ve Dvoře a navíc lze exkurzi vhodně spojit s návštěvou botanické zahrady nebo zámku v Troji. Nabídka seminářů pro učitele se letos ztenčila, některé semináře a exkurze jsou zase v období maturit, takže účast na nich je obtížná až nemožná. Klára Hladečková byla velice spokojená s průběhem „Kapradí“ – setkání škol, které se zabývají ekologickou výchovou, Helena Trkalová byla již na 4. pokračování odborného semináře o imunitě, letos s tématem Imunopatologie. Fórum výchovy ke zdraví v Benešově bylo poněkud náročné časově (pátek + celý víkend) a bohužel malinko nesplnilo očekávání, na tom se shodla velká část účastníků. Na druhou stranu jsme získali řadu materiálů, které využijeme při výuce zdravotní nauky, a také nejnovější informace a údaje o stavu onemocnění HIV/AIDS u nás i ve světě a o situaci na drogové scéně. RNDr. Helena Trkalová
Fyzika Školní rok 2005/06 uplynul jako voda. Započala práce na školních vzdělávacích programech a proběhly volby, které svým výsledkem vše do určité míry relativizují. Co se týče fyziky, byl letošní školní rok rokem sílící nejistoty ohledně postavení a pojetí fyziky na naší škole a ve středoškolském vzdělávacím systému vůbec a rokem malého zájmu studentů o fyzikální olympiádu. V tomto školním roce proběhl 47. ročník fyzikální olympiády. V okresním kole získal v kategorii F žák 3.A Ondřej Rožec 1. místo, v kategorii E žáci 4.A Michal Zima 1. místo, Jan Stuchlík 4. místo a Michaela Dušková 6. místo. Regionální kolo má pouze kategorie E, Michal s Honzou se ho zúčastnili, avšak bez většího úspěchu (Michal 13. místo). V kategorii G se koná Archimediáda, o kterou však ve 2. A nikdo neprojevil zájem. Ve vyšších kategoriích tentokrát školní kolo nedovedl do zdárného konce ani jeden student – škoda! Příští rok snad bude lepší.
13
Exkurzí letos trochu přibylo. Technické muzeum jsme v rámci exkurzí do Prahy navštívili dvakrát – nejprve 1. 12. se třídou 7.A a poté 20. 6. se třídami 2.B a 6.A. Bohužel v příštím školním roce bude muzeum dlouhodobě uzavřeno. Tradiční návštěva hvězdárny v Hradci Králové letos proběhla 29. 6. se třídami 1.A a 2.C doprovázenými mnou a Magdou Hamanovou. Vzhledem k příhodnému počasí jsme opět absolvovali též naučnou Planetární stezku. V letošním roce jsme mohli opět alespoň trochu obohatit sbírku pomůcek. Kromě dalších videokazet série Pokusy ve fyzice jsme získali vakuovou vývěvu. Na výraznější obohacení a inovace by bylo třeba podstatně více peněz. Bohužel ceny většiny pomůcek jsou tak vysoké, že se často nabízí otázka, zda má smysl investovat tisícové částky do věcí, které najdou své užití jednou až dvakrát do roka. Inovovat a rozšiřovat je však třeba. Svého umístění na vhodném místě (na chodbě u fyzikální učebny) se letos konečně dočkala naše malá meteorologická stanice. Ihned se setkala s (mnohdy dost udiveným) zájmem studentů. Ti teď mohou lépe proniknout do tajů předpovídání počasí. Vize dalšího rozvoje rozšíření souboru pomůcek o nové pracovní soupravy, … získání alespoň 1 multimediálního PC + modulů pro elektronická měření (možná lépe zřídit třetí PCučebnu s měřícím vybavením pro všechny přírodovědné předměty) studenty více motivovat pro fyzikální olympiádu a další nadrámcové aktivity Mgr. Jiří Holubička
Dějepis na vyšším gymnáziu a SOŠ Na nižším gymnáziu se vyučoval dějepis v primě až kvartě po dvou hodinách. Vyučoval zde Mgr. Jiří Štěpánek. Na vyšším gymnáziu se vyučoval dějepis v kvintě až oktávě a v prvním až čtvrtém ročníku čtyřletého studia taktéž dvě hodiny týdně. V těchto třídách vyučoval dějepis PhDr. Jan Tomíček. Na SOŠ sociálně správní se dějepis vyučuje pouze v prvních dvou ročnících dvě hodiny týdně. Zde v prvním ročníku vyučovala Mgr. Věra Rolfová a ve druhém Mgr. Šárka Šandová. Na vyšším gymnáziu se také vyučoval volitelný dějepisný seminář ve třetím a čtvrtém ročníku (jako rozšíření a upevnění historických znalostí a jako příprava k maturitě). Jakýmsi vyvrcholením práce v tomto předmětu ve třetím ročníku byla historická práce, kterou studenti během roku zpracovávali. Téma bylo vždy na základě zájmu a výběru studentů, bylo však většinou konzultováno s vyučujícím. Tento předmět vyučoval PhDr. Jan Tomíček. Kromě výuky se studenti různých ročníků seznamovali s historickými reáliemi při různých exkurzích během školního roku. Bylo to při návštěvách Prahy, kde historie doplňovala český jazyk a výtvarnou výchovu, při zájezdu na jižní Moravu a do Vídně (7.A), ale i při sportovních vodáckých kurzech na Vltavě (klášter Zlatá Koruna, Rožmberk, Český Krumlov apod.). Studenti se zúčastnili také různých výstav v našem městě, ať již v muzeu, galerii, sochařsko – kamenické škole nebo v bývalé synagóze v rámci Dnů židovské kultury. Výstupem z některých akcí byl následný kulturně – historický test (např. Vídeň či historie židovského podnikání v Hořicích). Bohužel se letos žádný student nezúčastnil na vyšším gymnáziu historických soutěží (na nižším ale samozřejmě proběhla dějepisná olympiáda), jako byly např. Čtenice – Hodslavice apod. Studenti prvních ročníků vyššího gymnázia se také seznamovali s regionálním časopisem Pod Zvičinou, který vydává naše škola. Z 21 maturantů, kteří navštěvovali dějepisný seminář, jich nakonec maturovalo 13. Všichni úspěšně odmaturovali, i když v rozmezí známek výborně – dostatečně. Většina z nich potom své historické znalosti uplatňovala při přijímacích zkouškách na vysoké školy, ať již na politologii, žurnalistiku, filosofii apod. PhDr. Jan Tomíček
Časopis Pod Zvičinou I v uplynulém školním roce 2005 – 2006 vydávala naše škola vlastivědný časopis Pod Zvičinou. I když časopis vychází s přestávkami již od roku 1920, byl tento školní rok pro nás jubilejní, protože při našem gymnáziu vyšlo první „naše“ číslo na Vánoce roku 1995, ovšem s titulem 1/1996. Redakční rada pracovala letos ve stejném složení jako v minulých letech. Zvláštností bylo pouze tematicky zaměřené číslo časopisu (4/2005), věnované 60. výročí založení naší školy. V čísle 1/2006 podal velmi pěkné zhodnocení časopisu i práce celé redakční rady Ing. Brejník. Tento velice výstižný článek zde uvádím: Viz článek p. Brejníka.
14
Pod Zvičinou Vlastivědná čítanka - založeno 1920 - ročník XIV – XXIII Deset let již Gymnázium Hořice vydává časopis „Pod Zvičinou“ s podtitulem „vlastivědná čítanka“. V roce 1996 navázalo jak názvem, tak i obsahovým zaměřením na časopis, který v Hořicích začali učitelé vydávat již v roce 1920. O této návaznosti svědčí i to, že jím dosud vydané ročníky mají označení XIV až XXIII. V období let 1996 až 2005 vycházelo obvykle ročně 5 čísel, každé v nákladu 800 výtisků. Výjimkou byl pouze rok 1997 se 4 čísly. Proto „jubilejní“ 50. číslo očekáváme až nyní začátkem letošního roku. Časopis má formát A4 a rozsah jednotlivých čísel se zprvu, tj. v roce 1996, pohyboval mezi 16 až 22 stránkami, takže celý ročník obsahoval přibližně 90 stran. V dalších letech se rozsah postupně zvětšoval až na současných 24 až 36 stran na číslo, což již ročně představuje více než 140 stran. Za celé dosavadní desetileté období tedy docházíme k úctyhodnému počtu více než 1200 stran textu, včetně ilustrací a reprodukcí dobových fotografií. To již pochopitelně umožňuje spolehlivě posoudit nejen úroveň tohoto časopisu, ale i jeho přínos a význam. Vlastivědná čítanka „Pod Zvičinou“ je nepolitickým periodikem, které čtenářům přináší poučení především z historie, národopisu, dějin umění, ale i dalších vědních oborů, např. přírodovědy se zaměřením na oblast Hořicka. Připomíná významná výročí, historické zajímavosti a upozorňuje na připravované nebo právě probíhající významné kulturní a turistické akce v regionu. Pravidelně, od 2. čísla roku 1997, jsou otiskovány fotografie z Hořicka, mnohdy více než 100 let staré, jako soutěž pro čtenáře, která má připomenout zaniklou tvář měst a obcí tohoto regionu v té podobě, v jaké ji znali naši předkové. Čtenáři, kteří zasílají redakci své odpovědi, vztahující se k uveřejněnému snímku, se většinou zároveň nadšeně zmiňují o tom, jaké potěšení a současně poučení jim tento časopis přináší. Píší tak nejen obyvatelé z Hořic nebo jeho blízkého okolí, ale i čtenáři z Prahy nebo z ciziny, kteří na svůj rodný kraj stále vzpomínají. Jen ten, kdo dobře zná svoji vlast a její historii, je připraven vnímat rozdíly nejen přírodní, ale i kulturní jiných zemí a být objektivní při jejich posuzování. Bez znalosti minulosti obtížně chápeme současnost. Proto informace o minulosti míst, kde nyní žijeme nebo žili naši předkové, jsou pro nás důležité a práce těch, kteří nám je zpřístupňují, nadmíru záslužná. Na přípravě jednotlivých čísel se významně podílejí především profesoři a studenti hořického gymnázia. Šéfredaktorem časopisu je profesor dějepisu na tomto gymnáziu a stálým hlavním spolupracovníkem pracovnice Městského muzea v Hořicích. To je bezesporu zárukou trvale vysoké odborné úrovně časopisu. Potvrzením této úrovně je i skutečnost, že o uveřejněných článcích jsou uváděny záznamy v České národní bibliografii, vedené Národní knihovnou v Praze. Zmíněná veřejně přístupná knihovna přitom není jediná, kde je časopis „Pod Zvičinou“ k dispozici. Časopis otiskuje kromě původních prací řady „externích“ spolupracovníků také ukázky z práce studentů gymnázia, a to jak z jejich prací odborných, tak i literárních. To pro studenty jistě znamená ocenění jejich píle a je zároveň i povzbuzením k další činnosti. Časopis však rozvíjí i praktické dovednosti studentů v použití počítače, protože právě přepis textů i následné technické a grafické zpracování před předáním do tiskárny je převážně jejich záležitostí. Vzhledem k uvedenému rozsáhlému a kvalitnímu informačnímu fondu, soustředěnému takto za uplynulých 10 let s použitím výpočetní techniky, se nabízí možnost zpracovat jmenný i místní rejstřík a vydat je oba třeba formou samostatné přílohy. Rejstříky by zájemcům o konkrétní záležitosti urychlily vyhledávání v dosud vydaných ročnících. Černobílý tisk byl zprvu zajišťován prostřednictvím tiskárny FITOS, spol. s r.o., ve Staré Pace. Od roku 2000 je tisk časopisu záležitostí tiskárny VOSÁHLO v Jičíně, která od 3. čísla roku 2003 umožnila zvýšit jeho grafickou úroveň doplněním o barevnou obálku. Výrazná, mezi jinými časopisy nepřehlédnutelná obálka s obrázkem hory Zvičiny od Oskara Teimera zaujme jistě každého, a co teprve krajana! Perokresby tohoto pilného a skromného malíře doprovází články v každém čísle časopisu, a tak přispívají k zachycení nejen přírodních krás, ale i postupně mizejících prvků lidové architektury. Prvopočátky této vlastivědné čítanky jsou velice vzdálené, vždyť první číslo vyšlo před více než 85 lety. Přesto, když v roce 1996 Gymnázium Hořice obnovilo její vydávání, byl to teprve její 14. ročník. Důvodem několikerého přerušení nebyl nikdy nedostatečný zájem čtenářů, ale převážně problémy s financováním jejího tisku. Pouze jediné přerušení, v roce 1949, bylo z moci úřední. Nyní se již podařilo uskutečnit nepřetržité vydávání po dobu celých 10 let! Za tu dobu se nezměnil ani vydavatel, ani šéfredaktor, časopis získal okruh stálých čtenářů i nadšených a obětavých spolupracovníků. Úroveň časopisu je po odborné i výtvarné stránce nesporně na vysoké úrovni. Nedopusťme proto, aby případný nedostatek peněz na tisk mohl být kdykoli v budoucnosti znovu příčinou přerušení této nezištné práce pro zachování odkazu minulých generací. Děkuji všem, kteří se na vydávání tohoto časopisu jakkoliv podílejí. Jmenovitě uvádět všechny autory textů, ilustrací či fotografií zde nelze. Snad se však nebudou na mne zlobit, když na ně prozradím, že vše dělají obětavě, bez nároku na jakýkoliv honorář – vím, že to zní až neskutečně v dnešní ziskuchtivé době. Zároveň děkuji všem, kteří se dosud finančně podílejí na vydávání tohoto časopisu, a věřím, že jejich přízeň vůči
15
vydavateli zůstane zachována, a přeji si, aby se k nim přidali další, kteří tak umožní i nadále vydávat oblíbenou vlastivědnou čítanku „Pod Zvičinou“. Praha 25. ledna 2006 Ing. Milan Brejník Spolek rodáků a přátel města Hořice v Podkrkonoší v Praze
O autorovi hodnocení: Ing. Milan Brejník (1943) se narodil v Lázních Bělohrad, ale své mládí prožil v Hořicích. Po maturitě (1961) na Průmyslové škole strojnické v Hradci Králové pokračoval ve studiu na strojní fakultě ČVUT v Praze, které úspěšně ukončil v roce 1966. Na základě konkursu byl přijat do Výzkumného ústavu mechanizace stavebnictví v Praze, kde potom 25 let pracoval. V tomto období absolvoval jednoroční vojenskou službu (1967-68), oženil se (1972), vychoval syna Petra (1974) a dceru Silvii (1976). V roce 1992 uspěl ve výběrovém řízení a stal se zaměstnancem nově vznikající telekomunikační společnosti Eurotel Praha, kde potom pracoval až do svého odchodu do důchodu v roce 2003. Soukromě navštívil řadu států Evropy a Severní Ameriky. Zajímá se o historii, výtvarné umění a přírodu. Nikdy nebyl členem žádné politické strany. V roce 2005 byl zvolen předsedou Spolku rodáků a přátel města Hořice v Podkrkonoší, který je v Praze řádně registrován.
Hudební výchova Začátek školního roku probíhal ve všech třídách ve znamení tance, protože jsme se připravovali na oslavy 60. výročí založení gymnázia. Při této příležitosti předvedla třída 2.A polonézu, 4.A menuet, 6.A a 2.B Doudlebskou polku za doprovodu studentské kapely ve složení J. Sezima, N. Fišerová – housle, H. Trkal – kytara a J. Tomíček – kontrabas. Dívky z 2.C předvedly moderní tanec na svou oblíbenou hudbu. Všichni tanečníci, ač odmítali zpočátku vystupovat, se nakonec odhodlali předvést, co se naučili v hodinách Hv, a měli velký úspěch. V říjnu jsme jako každý rok jeli do Rudolfina na generální zkoušku České filharmonie. Třída 1.C vyslechla společně s dalšími zájemci z 2.C části předehry F. M. Bartholdyho Sen noci svatojánské a krásný houslový koncert téhož autora, který hrál izraelský dirigent a houslista svět. jména Shlomo Mintz. V listopadu navštívila 2.A v rámci projektu o uměleckých žánrech Hudební divadlo Karlín a zhlédla muzikál Karla Svobody Noc na Karlštejně. Stejně jako loni Labutí jezero se i muzikál velmi líbil. Mnozí viděli poprvé v životě živě herce Petra Štěpánka, Kateřinu Brožovou, Václava Vydru nebo zpěváky Bohuše Matúše a další. Třídu 2.A doplnili studenti 2.B, kteří po představení odjeli do nově otevřeného Českého muzea hudby, v němž je velmi zajímavá expozice hudebních nástrojů od nejstarších dob po současnost i se zvukovými ukázkami. V Hořicích od října probíhaly koncerty Klubu přátel hudby. V úvodním z nich studenti obdivovali improvizaci profesora pražské konzervatoře Jiřího Pazoura a ještě další dny vzpomínali na jeho klavírní improvizaci na melodie Beatles, či hudební ztvárnění témat zadaných posluchači, jako např. cesty opilcovy nebo znělky Family Frost. Poslední školní den roku 2005 jsme si společně zazpívali u vánočního stromku v 1. patře známé koledy a rozloučili se tak před vánočními svátky. Ve druhém pololetí studenty zaujalo devět mladých zpěváků Gentleman Singers. Ocenili precizní provedení pěvecké, dobré nápady v choreografii i moderní úpravy černošských spirituálů. U posledního prémiového koncertu Večer v opeře se mohli přesvědčit, že sólisté Státní opery a Národního divadla Ludmila Vernerová, Lukáš Hynek a Roman Janál nepotřebují žádné mikrofony, aby byli dobře slyšet i v poslední řadě. Ze známých melodií zaujala Ave Maria Franze Schuberta, árie Dvořákova Vodníka Celý svět nedá ti, nedá a árie Kaliny ze Smetanova Tajemství. V roce 250. výročí narození W. A. Mozarta jsme i my sledovali Formanův film Amadeus a televizní přenos z Rudolfina, kde ČF hrála Mozartovu Pražskou symfonii. 8. června 2006 se 3.A s členy pedagogického sboru zúčastnila operního představení Figarova svatba ve Stavovském divadle, v němž Mozart tuto operu dirigoval. Oceňuji nejen zaujetí všech studentů, s jakým sledovali tento pro ně umělecky náročný hudební žánr, ale i jejich snahu zvolit pro mimořádnou událost krásný společenský oděv. Dívky vyměnily kalhoty za večerní šaty všech délek, botasky za lodičky a chlapci byli k nepoznání v tmavých oblecích. Mnozí si něco vypůjčili od rodičů, ale výsledek byl ohromující. Kromě akcí mimo školu jsou to však především vyučovací hodiny, v nichž zpíváme, tančíme a posloucháme hudbu všech žánrů. Je zajímavé sledovat, které písně a skladby se těší největší oblibě. Z lidových jsou to Tráva neroste, To ta Helpa, A té Réhradice a Išiel Macek do Malacek. Z umělých se osvědčily evergreeny skupiny Olympic, Karla Kryla a Beatles. Stále populární jsou písně Jaroslava Ježka. V příštím roce si připomeneme 100. výročí narození tohoto autora nesmrtelných melodií vlastním hudebním pořadem.
16
Z poslechových skladeb patří k nejoblíbenějším Smetanova Vltava, Dvořákova 4. věta Novosvětské symfonie, Beethovenova symfonie Osudová i jeho drobná skladba Pro Elišku. Ve vyšších ročnících se kromě již jmenovaných líbí především dívkám romantické árie Giuseppe Verdiho, chlapce ze 6.A zaujala hudba F.Chopina, k čemuž zřejmě přispělo i zhlédnutí filmu Pianista. Velkému zájmu se těší skladba 20. století Carmina burana od C. Orffa. O svých oblíbených skupinách referovali studenti mnohokrát. Byly mezi nimi rockové skupiny, styl reggae, hip hop, muzikály a další. V besedách o nich se všichni navzájem informovali o moderní hudbě 21. století a učili se též tolerovat názory druhých. Třídy 2.C, 2.B a 6.A též poznaly hudbu Indie, Tibetu a Orientu a se zaujetím si zatančily, včetně chlapců, základy orientálního tance. Studenti vyššího gymnázia navštívili v rámci Hv ve svých bydlištích mnoho koncertů, o kterých ostatním ve třídě vyprávěli. Šli si poslechnout své kamarády na jejich absolventská vystoupení v ZUŠ nebo již slavné sólisty na různé nástroje, např. houslistu Jaroslava Svěceného, Stamicovo kvarteto nebo Lukáše Vondráčka. Věřím, že i tato setkání s hudbou budou mít dobrý vliv na estetické cítění studentů a jejich hudební vkus. Mgr. Jiřina Pirochová
Tělesná výchova, soutěže, kurzy Letošní rok přinesl naší škole celou řadu výborných umístění jak v soutěžích pro ZŠ, tak i v soutěžích pro školy střední. Paradoxně i v atletice. Naše škola se také stala pořadatelem těchto sportovních soutěží: Okresní finále SŠ - volejbal - dívky - basketbal - chlapci ZŠ a NG - basketbal - chlapci Okrskové kolo ZŠ a NG - basketbal - dívky i chlapci - florbal chlapci Přehled soutěží a umístění: ATLETIKA - SŠ pohár Okres - dívky - 3. místo., chlapci - 4. místo. Čtyřboj ZŠ a NG BASKETBAL SŠ – dívky - 5. místo - okres - Nová Paka, chlapci - 7. místo Fotbal - SŠ - okres - 7. místo mladší - 2. v okresním finále (Vaňátko, Hudek, Stuchlík, Vrťátko, Petr, Tomáš, Filák, Václavů, Bouzek, Čipera). Florbal - mladší - 1. v okrese a 2. v kraji ( Tomášek, Zajíc, Václavů, Beneš, Černý, Hudek, Vaňátko, Vrťátko, Petr). SŠ - 2. v okresním finále - (Nečesaný, Krejčí, Kulhánek, Rubín, Kočí, Václavů) VOLEJBAL SŠ - dívky - vítězství v okrese a 5. místo v kraji v Kostelci nad Orlicí (Divoká, Kloutvorová, Horáková, Kučerová, Samková, Vzoreková T.,V., Hátlová) - chlapci - 3. v okrese ZŠ a NG dívky - okres - 1. a 4. v kraji (Vzoreková V.,T., Rolfová, Schejbalová, Machková, Frydrychová, Schovánková) chlapci - 2. - okres (Bouzek, Čipera, Černý, Hudek, Stuchlík, Vaňátko, Gregor) SPORTOVNÍ KURZY Letní - 3.C, 6.A, 7.A - vodácký, tradičně na Vltavě, poprvé až z Lenory, více než 100 kilometrů do Boršova (Šorma, Čížková, Palouš, Špicar, Hnyková, Čepelková) . 4.A, 2.B - cyklo - opět ve Vesci pod Kozákovem, ideální podmínky (Špicar, Čížková, Palouš, Šorma, Hladečková) Zimní - lyžařské kurzy jsou situovány do tradičních lokalit, některé s plnou penzí, jiné s vlastním kuchařem nebo s vlastním vařením. 4.A - leden - Javorka - Špicar, Čížková, Pour 5.A, 1.B - leden - Vebrovky - Šorma, Šandová, Trkalová, Palouš, Slezák 1.C - březen - Vítkovice - Palouš, Čepelková, Horák 2.A - únor - Vítkovice - Šorma, Štěpánek, Palouš V příštích letech bychom rádi navázali na některé dřívější zahraniční akce, např. Dolomity a vysokohorskou turistiku nebo výuku na windsurfingu v Chorvatsku. Mgr. Petr Špicar
17
Zeměpis Malou revoluci ve výuce zeměpisu i v zapojení žáků do výuky by mohl způsobit nově instalovaný dataprojektor a speciální kamera pro snímání obrázků i textu. Vyučující i žáci se těší na nová okna i zatemnění, což jistě přinese společně s výše jmenovanou technikou zkvalitnění výuky. Žáci byli zapojeni do tradičních soutěží. Stěžejní byla Zeměpisná olympiáda. Ze školního kola (účast cca 62) postoupili vítězové - Daniel Vondráček, Pavel Šára, Josef Rubeš, Katka Marxová, Lukáš Rubín, Pavel Koukol a Tereza Bednářová. Postup do krajského kola unikl Pavlu Šárovi o jeden bod (třetí místo v okrese), ale Josef Rubeš zvítězil a v kraji se umístil na pěkném 7. místě. Mgr. Petr Špicar
Práce předmětové komise odborných předmětů Jednání všech členů předmětové komise bylo svoláno vždy k projednání závažnějších záležitostí. Mimo oficiální schůzky, ze kterých byly pořízeny zápisy, se konala řada jednání mezi jednotlivými členy podle aktuální potřeby. V tomto školním roce se podařilo doplnit odborné publikace především na výuku psychologie, sociální péče, osobnostní výchovy pro Mgr. Čepelkovou, nakoupit drobný materiál pro výuku osobnostní výchovy a pro ekonomické hry v ekonomickém semináři, pro zdravotní nauku byl zakoupen kufřík k nácviku první pomoci. Díky převodu finanční částky určené na nákup Ročenek Hospodářských novin se konečně koupila resuscitační loutka pro zdravotní nauku a bude využita i pro biologii na gymnáziu. Většina naplánovaných akcí pro ročníky SOŠ byla realizována. Některé akce, např. návštěva Prahy – Čj byla přesunuta na příští školní rok z důvodu delší pracovní neschopnosti vyučující. Celá řada dalších akcí byla zařazena nově, jako např. Emil – celonárodní sbírka pro handicapované děti nebo pomoc dětem ze speciální školy při exkurzi do Rokytnice nad Jizerou. Praktická maturita byla po několika jednáních zachována ve stejném rozsahu jako v předešlých letech. Studenti se shromáždili v 7 hod. ráno, odevzdali ÚZ sociálního zabezpečení ke kontrole, rozdělili se do dvou skupin. Prvních 60 min řešili úkol z obchodní korespondence v německém, nebo anglickém jazyce. Po krátké přestávce si první skupina vylosovala téma ze sociálního zabezpečení a druhá skupina z výpočetní techniky. Po třech hodinách práce a krátké přestávce se skupiny vyměnily. Jednotlivé úkoly byly hodnoceny body a teprve po celkovém součtu bodů za všechny tři části se určila výsledná známka za praktickou maturitu. Studenti pracovali se zákony z oblasti sociálního zabezpečení a se zákonem o dani z příjmů. V příkladech praktické maturity využili znalostí z jednotlivých předmětů a museli prokázat určitou míru nadhledu nad danou problematikou, museli se orientovat v právních předpisech a využít i svých zkušeností z praxí, které absolvovali v jednotlivých ročnících během studia. Za největší úspěch považuji vybudování spolupráce s Klubem Klokánek a se speciální (nyní základní) školou pro handicapované děti. Tato spolupráce se během tohoto školního roku rozvinula a upevnila při pořádání celé řady akcí. Všechny akce jsou velkým přínosem pro oba zmiňované subjekty, ale samozřejmě i pro naše studenty, kteří si v přímém kontaktu s dětmi uvědomí odpovědnost práce a získají nedocenitelné poznatky, které by nikdy při teoretické výuce nemohli získat. Mimo to si ještě vyzkouší organizaci, využijí svou kreativitu a zažijí i příjemný pocit, že učinili něco dobrého pro ostatní lidi. Některé akce probíhají za účasti veřejnosti, takže tím velmi významným způsobem kladně ovlivňují mínění veřejnosti o naší škole. To může v mnoha případech pozitivně ovlivnit celou řadu rodičů a žáků, kteří se rozhodují, jakou střední školu budou studovat. Protože se jedná o velmi účinný marketingový nástroj, doporučuji v navázané spolupráci pokračovat a udržet minimálně rozsah realizovaných akcí. Podmínkou je dobrá příprava každé akce, následné zhodnocení a publikování na internetových stránkách školy a alespoň v místním tisku. Ing. Helena Hnyková Písemné maturitní práce z českého jazyka Písemná část letošní maturity z českého jazyka se konala dne 10. dubna 2006. Podstoupili ji studenti 8.A (osmileté gymnázium) – 17 studentů v řádném termínu a 1 v náhradním, 4.B (čtyřleté gymnázium) – 29 studentů a 4.C (SOŠ) – 33 studentů. V letošním školním roce byly zadány studentům maturitních ročníků 2 soubory témat písemných maturitních prací z českého jazyka. První soubor obdrželi studenti osmiletého a čtyřletého studia gymnázia a druhý soubor studenti SOŠ. Dvě témata byla stejná pro studenty gymnázia i odborné školy, dvě další témata byla odlišná pro gymnazisty a pro studenty SOŠ. V nabídce bylo tak zohledněno sociální zaměření studia SOŠ.
18
Témata maturitních písemných prací Gymnázium 1. Cesta Volný slohový útvar 2. „Někdo zazvonil u dveří. To se nestávalo. Nebyl na neohlášené návštěvy zvyklý. Asi soused. Otevřel dveře tak, jak byl, v teplákách a ve starém pruhovaném tričku. Stál(a) tam…“ (Jan Balabán, Možná že odcházíme) Dokonči příběh. Umělecké vypravování 3. Poručíme větru, dešti…? Článek do novin 4. To nás těší, že jsme Češi Fejeton, úvaha nebo dopis Témata maturitních písemných prací SOŠ 1. Cesta Volný slohový útvar 2. „Někdo zazvonil u dveří. To se nestávalo. Nebyl na neohlášené návštěvy zvyklý. Asi soused. Otevřel dveře tak, jak byl, v teplákách a ve starém pruhovaném tričku. Stál(a) tam…“ (Jan Balabán, Možná že odcházíme) Dokonči příběh. Umělecké vypravování 3. „Dobrý člověk je víc než dokonalý člověk.“ (Romain Rolland) Charakteristika s úvahou nebo dopis 4. Jiní, a přesto stejní Úvaha Nejčastěji volili studenti téma č. 1, dále téma č. 2. Gymnazisté zpracovávali téma č. 1 častěji jako umělecké vypravování, studenti SOŠ častěji jako úvahu. Téma č. 3 si nevybrali gymnazisté vůbec, téma č. 4 v jednom případě. Jednak je odradil předepsaný slohový útvar, jednak se raději realizují v příběhu. Volba témat ve třídě odborného studia byla vyrovnanější, poměrně stejně byla zastoupena témata č. 2, 3, 4, polovina studentů preferovala opět č. 1. Přesný přehled podávají následující tabulky: Volba témat maturitních písemných prací TÉMA č. 1 č. 2 č. 3 č. 4 celkový počet žáků
8.A GYMNÁZIUM 11 5 0 1 17
TÉMA č. 1 č. 2 č. 3 č. 4 celkový počet žáků
4.B GYMNÁZIUM 21 8 0 0 29
4.C SOŠ 16 5 6 6 33 Mgr. Marie Nosková
19
Cesta svobody (Písemná maturitní práce) Už je to tady, došel mi dopis. Dopis s modrou páskou. Leží na stole. Ten dopis znamená jediné, Cestu. Jednou jsem se o těch dopisech bavil se starým Kladivounem. Byl to jeden z mála lidí, které systém neopil jedovatou propagandou. Říkal, že ten, kdo jde na Cestu, už se nevrátí. Bude přeměněn. Jak nebo v co, se neví. Ach, nechci tam jít. Ale, vždyť mohu ještě… Před měsícem, zrovna když jsem se ukládal ke spánku, zazvonil někdo u dveří. Nepříjemný zvuk prořezával vzduch v mém bytě. Oblékl jsem si župan a šel otevřít. Na zápraží stál podivný člověk. Byl vysoký a dobře stavěný. Na hlavě měl černou čepici, která se nosí pod helmu. „Prosím, nemohl bych u vás přespat?“ vykoktal ze sebe. „Ale já vás vůbec neznám, je zakázáno brát cizího člověka na noc, copak to nevíte?“ „Prosím, je velice důležité, abyste mi pomohl,“ odpověděl muž mnohem jistěji. V jeho chování bylo něco zvláštního, netvářil se šedě jako většina lidí, které jsem znal. Ani nevím proč, ale pustil jsem ho dál. „Odkud jste, z kterého bloku?“ „Z bloku, aha, já jsem jaksi odevšad,“ odpověděl mi. „Jsem jeden ze svobodných, Systém nám říká Viry.“ Vir, zbledl jsem. Vpustil jsem do bytu člověka, po kterém pátrá každý policista v zemi. Proč já, proč dnes? Když Virus uviděl můj výraz, s pochopením se usmál. „Nebojte se, byl jsem velmi opatrný, mám pro vás zprávu.“ „Jakou zprávu, od koho?“ „To je jedno od koho, důležitý je pouze obsah sdělení, dostanete dopis o Cestě!“ „Cože?“ „Ano, jste navržen.“ „Jak to víte?“ „Teď není čas, tady, vemte si tohle a píchněte si to den před Cestou!“ „Ale, cože, já?“ koktal jsem. Virus už na nic nečekal, vyhlédl z okna, nasadil si batoh a vyskočil. Jak to jen mohl vědět, přemýšlel jsem. Několikrát jsem otočil dopis a přemýšlel o Viru a jeho slovech. Ani trochu se mi nechtělo dopis otevřít. Nakonec jsem se odhodlal a malým nožíkem rozřízl obálku. Uvnitř byl složený papír a plastová destička s číslem. Na zadní straně měla 4 háčky. Rozevřel jsem papír a četl: „Ian Torrent, Blok 19CX14. Rozhodnutím Úřadu přeměny se musíte dne 22. června hlásit na nejbližším shromaždišti lidu. Plastovou identifikaci si přiložte k pravému předloktí, sama se aktivuje. Čeká Vás Cesta.“ Nic víc, není tam ještě něco? Byl jsem zmatený. 22. června, to už mám jen dva dny. Počkat, přece jen ještě něco. Úplně dole bylo červeným písmem napsáno varování: Nikomu neříkejte o tomto dopisu! Položil jsem papír na stůl a chvíli si prohlížel plastovou destičku. Nádech. Výdech. Přiložil jsem si ji na předloktí. Destička zavibrovala a kovové háčky se mi zakously do masa. Nyní byl můj osud zpečetěn. Příští dva dny jsem byl jako tělo bez duše, pracoval jsem, ale myslel jsem na dopis a Virovu nabídku. Večer před 22. červnem jsem se rozhodl. Vždy jsem byl poslušný, myslel jsem si sice o Systému své, ale byl jsem poslušný. Tentokrát vše poruším, nechci jet na Cestu. Nikdo nemá právo rozhodovat o tom, že pojedu! Ani Systém! Vytáhl jsem ze záchodové nádržky injekční stříkačku a zaškrcovadlo. Zaškrtil jsem ruku. Ach, stlačil jsem píst a vehnal látku do krevního oběhu. Čekal jsem asi hodinu, zda se dostaví nějaký efekt, ale necítil jsem nic. Zklamaný jsem se naposledy rozhlédl po svém bytě a usnul jsem. Ráno mě probudil centrální čas. Pět hodin, každý den stejný zvuk. Oblékl jsem se, vzal na záda batoh a započal Cestu. Na shromaždišti již stálo pár lidí. Stejné, podivně klidné tváře. Bylo slyšet jen mumlání. Postavil jsem se dál od hloučku. V 7 hodin byl již plac plný. MUŽ vedle mě potichu zíral na plastovou destičku. Byl starý, ale v jeho očích stále hrály plamínky života. Vypadal, že také není smířen s Cestou. Zvuk těžkého motoru najednou rozbil všudypřítomné ticho. Auta, veliká vojenská auta se znakem Systému postupně zastavovala, až vytvořila kruh okolo celého shromaždiště. Plachty se zvedly a z aut seskákali vojáci. Ostré hlasy, zkreslené helmami, rozkazovaly každému nastoupit do nejbližšího auta. Dav překvapivě pokojně uposlechl a za půl hodiny byla všechna auta zaplněna. Malý prostor, vydýchaný vzduch. Ze všech stran těla. Páchnoucí, zpocená těla. Motory zaduněly, auta se dala do pohybu. Po necelé hodince se z přední části auta začal ozývat zpěv. Jak si někdo může zpívat, Pane Bože, vždyť zemřeme. Rozhlédl jsem se po autě. Copak jsem jediný, kdo nechce zemřít? Myslel jsem na tekutinu ve stříkačce a modlil se, aby mě něco zachránilo. Cuk, auto zastavilo. Co se děje? říkám si. Plachta se zvedá. Vojáci tahají zmatené lidi z korby. Stojíme u lesa. Nikde nikdo. Nechápu to. Jeden voják si sundává helmu. Bože, to je Virus! Křik. Lidé jsou viditelně nespokojení. Virus zařve: „Všichni se uklidněte, tady končí Systém! Vaše utrpení končí, můžete si dělat, co chcete!“
20
Lidé zmlknou, vypadá to, že ačkoli jsme zachráněni, nejsou šťastní. Systém jim úplně vymyl mozky. Jímá mě hrůza. Šílený dav se vrhá na zachránce, kteří na neobvyklou situaci nestihnou zareagovat. „NE, nechte toho,“ křičím. „Copak chcete zemřít?“ Obr, co stojí vedle, mě propíchne pohledem. „Systém chce, abychom byli přeměněni, prospějeme celku!“ Potom se zamračí a rozkřikne se: „Sondo, tady ten je Virus, zabte ho!“ Nemám sílu utíkat, jsem příliš otřesem hrůzným chováním ostatních. Tak tedy přece jen končí moje Cesta smrtí. Avšak umírám svobodný! Jakub Janák, 8.A
Výchovné poradenství /1 V letošním roce byla práce výchovného poradce rozdělena mezi 2 pracovnice s touto kompetencí: Mgr. Monika Malá – 1. stupeň G a 1. C Mgr. Marie Nosková – 2. stupeň G a 2., 3. a 4. třída SOŠ Besedy ve třídách provedené VP 1.B, 5.A Jak se učit na gymnáziu a střední škole Profil absolventa, pomaturitní uplatnění Úloha VP, možnost využití služeb VP 7.A, 3.B, 3.C a 4. ročníky (8.A, 4.B, 4.C) - příprava studentů na DOD VŠ a akci Gaudeamus (veletrh informací o dalším vzdělávání – VŠ, VOŠ) 8.A, 4.B, 4.C - Volba pomaturitního studia – možnosti. Beseda se studenty a na rodičovské schůzce v listopadu s rodiči Vyplňování přihlášky na VŠ a další náležitosti přihlášky, poplatky. Jak napsat odvolání, životopis pro přijímací řízení na VŠ či VOŠ. 4.C a zájemci z 8.A a 4.B Beseda se zástupkyní okresní pobočky Dobrovolnictví Sabinou Filákovou možnosti dobrovolnické práce, právní stránka, postup při vyřizování žádostí, výhody pro studenty 3.C Beseda na Úřadu práce Jičín – (zajištění) Informace o organizaci studia na VŠ a VOŠ, o přijímacím systému, pracovní příležitosti pro absolventy gymnázia a SOŠ, funkce pracovního úřadu 5.A, 1.B – S tebou o tobě (o dospívání) Časopis StudentIn - informace o přijímacích zkouškách na VŠ, VOŠ, o přípravných kurzech,
příručkách, příprava na tyto zkoušky, maturitní příprava, přehledy škol, adresáře, praktické rady, studium v zahraničí, studijní dokumentace aj. Pro studenty 3. a 4. ročníků, 10 čísel ročně, 1 číslo se slevou za Kč 25. Šetření studijních zájmů studentů (Stav podání přihlášek – duben 2006 - výběr): Gymnázium: Přihlášky na VŠ 95,7% Přihlášky na VOŠ 4,3% Největší zájem je o studium na UHK (34%), nejčastěji si studenti vybírali studium na pedagogických fakultách (34%), z toho nejvíce na PF HK (23,4%). Zájem o studium na technických vysokých školách je 10,6%. Střední odborná škola: Přihlášky na VŠ 75,8% Přihlášky na VOŠ 15,2% Práce a dobrovolnictví 9,0% Největší zájem je o studium na UHK (54,5%), studenti si tam volí obory: Ø Speciální pedagogika 24,2% Ø Patologie a prevence 21,2% Ø Sociální politika a sociální práce 6,1% Ø Sociální práce 3,0% Také na dalších vysokých školách volí studenti obory se sociálním, humanitním nebo sociálně-ekonomickým zaměřením. Volby VOŠ mají toto spektrum oborů: sociálně právní, speciální pedagogika, právní, zdravotnický obor. Schránka důvěry Slouží svému účelu. Častěji studenti přijdou se svými problémy za VP osobně. Schránka slouží těm, kteří se ostýchají kontaktovat osobně. Letos se objevily 4 žádosti jednotlivců o pomoc. Mgr. Marie Nosková
21
Úspěšnost absolventů ve školním roce 2005– 2006 Gymnázium a SOŠ Hořice Počet absolventů: 43 Typ studia: Osmileté všeobecné: Čtyřleté všeobecné: SOŠ sociálně správní:
16 absolventů 27 absolventů 31 absolventů
Typy pomaturitního uplatnění absolventů gymnázia Vysoké školy 37 86% Vyšší odborné školy 1 2,3% Jazykové školy 1 2,3% Práce 3 7% Nezjištěno 1 2,3% Struktura VŠ, na něž byli naši absolventi přijati: VŠ univerzitního typu 25 58% VŠ technického typu 10 23,3% Policejní akademie 1 2,3 VŠ ekonomická 1 2,3 Struktura univerzitních studií: Pedagogická fakulta Lékařská fakulta Farmaceutická fakulta Přírodovědecká fakulta Filozofická fakulta Právnická fakulta Fakulta humanitních studií Fakulta sociálních věd Fakulta chemická na univerzitě Fakulta informačních technologií FTVS Struktura technických studií: ČVUT VŠCHT VUT TU Liberec Zemědělská univerzita
10 2 1 1 1 1 3 1 2 2 1
23,2% 4,6% 2,3% 2,3% 2,3% 2,3% 9% 2,3% 4,6% 4,6% 2,3%
3 2 3 1 1
7% 4,6% 7% 2,3% 2,3%
Struktura VOŠ, na něž byli naši absolventi přijati: VOŠ sociální 1 2,3% Studenti přijatí na pedagogické fakulty: Univerzita Hradec Králové Univerzita Karlova Praha Univerzita Palackého Olomouc Masarykova univerzita Brno
10 5 2 2 1
Poznámka: 1 studentka byla přijata ke studiu medicíny na univerzitě v Anglii. Typy pomaturitního uplatnění absolventů SOŠ Vysoké školy 8 25,8% Vyšší odborné školy 11 35,5% Práce 3 9,7% Au pair 1 3,2% Dobrovolnictví 3 9,7% Evidovaní na úřadu práce 5 16,1%
22
Struktura univerzitních studií: Fakulta sociální Pedagogická fakulta Fakulta cestovního ruchu
5 1 2
16,1% 3,2% 6,5 %
Struktura VOŠ, na něž byli naši absolventi přijati: Obory sociální 9 12,5 % Obory zdravotnické 1 3,2% Obory jazykové 1 3,2% Mgr. M. Nosková
Výchovné poradenství /2 Dětem nižšího gymnázia a 1.C byly poskytnuty konzultace dle potřeby. Protidrogová prevence byla zahájena od 1. ročníku gymnázia a dle aktuální potřeby byla aktualizována ve vyšších ročnících. V rámci protidrogové prevence byly provedeny dva individuální pohovory s žáky, kteří byli podezřelí z užívání návykových látek. Pohovory s rodiči o výchovných a prospěchových problémech žáků, byly prováděny podle potřeby a na žádost třídních učitelů. Mgr. Monika Malá
Občanská výchova, občanská nauka a základy společenských věd Třídy 1.A, 2.A, 3.A, 4.A se seznámily s novými učebnicemi – Občanská výchova Rodinná výchova pro základní školy a víceletá gymnázia. V průběhu roku žáci plnili úkoly, které posilovaly integraci učiva jak na úrovni předmětu, tak i mezipředmětových vztahů. V hodině se využívaly pracovní listy, podle kterých měli žáci plnit zadané úkoly, tyto aktivity mely přispět k interaktivnímu a kooperativnímu učení a možnosti hodnocení aktivit žáků i vlastní úspěšnosti. Žáci si připravovali na hodinu aktuality, trénovali tak tímto způsobem projev před třídou, základy komunikace a rétoriky. Několikrát za rok byla do hodiny vložena skupinová diskuse na vybrané téma, kde děti formulovaly svoje představy a názory. V těchto předmětech bylo žákům promítáno tematicky zaměřené video (např. dokumenty o OSN apod.). Žáci 3.C a 2.B se seznámili se základy sociologie. Studenti jednotlivě provedli sociologické průzkumy, které prezentovali před třídou, na průzkumech v některých případech spolupracovaly i jiné ročníky školy. Při průzkumech se žáci zároveň učili jazykové kultuře.
Seminář speciální pedagogiky Žáci 3.C se seznamovali s praktickou problematikou speciální pedagogiky. V průběhu roku se žáci učili zpracovávat témata související s probíranou látkou a prezentovat je před třídou. Studentům bylo promítáno tematické video, které bylo doplněno následnou diskusí. Do výuky byla zařazena beseda s pracovníkem výchovného zařízení a beseda o dobrovolnictví. Mgr. Monika Malá
Práce ve třídě 3. C Letošní školní rok byl poměrně pestrý z pohledu realizovaných akcí. Dne 13. října 2005 připravili studenti výlet pro děti ze Speciální školy v Hořicích s názvem „Bunkr“. Jednalo se o děti mentálně i zdravotně postižené, takže nachystané hry a soutěže byly přizpůsobeny jejich možnostem. Děti si prohlédly bunkr z druhé světové války v Libči u Trutnova, vyrobily si papírové čepice, hledaly poklad, soutěžily, opékaly si párky a na závěr každý dostal krásně malovaný diplom na památku. Celá akce byla hodnocena velmi kladně jak ze strany učitelek speciální školy, tak našich studentů a děti speciální školy byly přímo nadšené. Dne 21. října 2005 se konaly oslavy 60. výročí školy. Studenti 3.C pomáhali s organizací oslav – prováděli návštěvníky po škole, starali se o občerstvení a úklid. V říjnu se celá třída zúčastnila testování studijních předpokladů prostřednictvím SCIO testů. Při srovnání s jinými školami s velmi dobrými výsledky. Prezentace škol v Jičíně konané 15. listopadu 2005 se účastnilo několik dobrovolníků z 3.C a podávali informace zájemcům o studium na naší škole.
23
Na 20. prosince 2005 připravili studenti 3.C společně se studenty gymnázia 7.A „Pestrý zábavný večer“. Zvládli náročnou organizaci, kulisy, hudbu, občerstvení, prodej drobných dárků, které sami vyrobili. Pro Fond Radky Vondráčkové vybrali částku přes 3.000,- Kč. Během února zajistili studenti 3.C výběr peněz na adoptovanou holčičku Preethi z Indie. Podařilo se vybrat vyšší finanční částku, takže jsme poslali 5.000,- Kč na školu a 1.500,- Kč na přilepšenou. Dne 27. února 2006 se uskutečnila beseda s paní Svobodovou, vedoucí kontaktního místa dávek státní sociální podpory v Hořicích. Při hodinách sociálního zabezpečení získali studenti základní přehled o jednotlivých dávkách státní sociální podpory a tato beseda jim umožnila doplnit poznatky z pohledu praxe. Maturitní ples 10. února 2006 pomohli organizačně zajistit dobrovolníci ze 3.C a 7.A. Jeden student se zúčastnil zájezdu do Anglie v době 23. dubna – 29. dubna 2006, navštěvovali školu, ubytovaní byli v anglických rodinách. Ve dnech 14. května – 19. května 2006 odjeli studenti společně se studenty 7.A a 6.A na sportovní vodácký kurz. Výcvik proběhl na řece Vltavě z Lenory do Boršova. Od 22. května do 2. června 2006 absolvovali studenti souvislou praxi, většinou na úřadech v místě svého bydliště. Pro občanské sdružení Klub Klokánek v Hořicích uspořádali studenti prvního až třetího ročníku SOŠ v sobotu 3. června 2006 „Den dětí“ se spoustou her a soutěží. Na této akci předal pan ředitel jménem gymnázia a SOŠ finanční dar ve výši 3.172,- Kč na softwarové vybavení pro Klub Klokánek. V pondělí 5. června 2006 proběhla velmi zajímavá beseda s novinářem panem Klímou. Studenti se zajímali o jeho práci, o řešení různých případů. A jako cenná informace zaznělo od pana Klímy varování pro mladé lidi před mafiemi, drogami, trestnou činností. Začátkem školního roku uspořádala akci 3.C pro děti za speciální školy a na oplátku pozvaly učitelky šest zájemců z 3.C na pobyt do Rokytnice ve dnech 14. června – 17. června 2006. Pomohou s obsluhou postižených dětí a mimo to připravili večerní program. Někteří studenti se účastnili jazykových olympiád – Pavlína Štípková německý jazyk, Lukáš Kosejk a Hana Ducháčová anglický jazyk. Matěj Kobos reprezentoval školu ve sportu. Ing. Helena Hnyková
Na návštěvě v Chotěbuzi V závěru roku 2005 byly podniknuty první kroky k navázání přátelských vztahů mezi Gymnáziem a SOŠ Hořice a Dolnosrbským gymnáziem v Chotěbuzi. Po vzájemné výměně dopisů následovala návštěva dolnosrbských profesorů na naší škole v dubnu 2006. O tom informujeme na jiném místě. O dva měsíce později pak přišla řada na nás, abychom Lužickým Srbům návštěvu oplatili a dojednali už konkrétní výměnné akce pro studenty obou škol, které by měly být přínosné především v jazykové výuce. V neděli 18. června se tedy vydala pětičlenná delegace profesorů hořického gymnázia vedená ředitelem PaedDr. Josefem Lindauerem do Dolní Lužice. Toto datum nebylo vybráno náhodně, neboť v Chotěbuzi právě v tento den vrcholily oslavy 850. výročí založení města. Tyto oslavy byly pojaty skutečně velkolepě a z mnohatisícového průvodu s živými obrazy a nádhernými kroji, který procházel městem, jsme poznali celou historii i tradice této nám blízké země. Pondělí pak proběhlo již v plně pracovním duchu. Projednali jsme všeobecné možnosti spolupráce i první konkrétní akci, jíž by měl být na podzim pobyt našich studentů v Chotěbuzi. Naši pedagogové navštívili také podle vlastního výběru výuku v některých třídách (lužická srbština, dějepis) a pan ředitel hospitoval u zkoušek z angličtiny. Po obědě ve školní jídelně už na nás čekala redaktorka dolnosrbského rozhlasu, která s námi natočila rozhovor o budoucí spolupráci obou škol. Odpoledního volna jsme pak využili k procházce po městě a navštívili jsme mimo jiné specializované knihkupectví s širokou nabídkou knih, časopisů, videokazet a dalších materiálů o životě Lužických Srbů. Poté už nás čekala prohlídka expozice Srbského muzea, kde jsme si z úst průvodkyně vyslechli velmi poutavý a zasvěcený výklad. Při večeři v restauraci mnozí z nás neodolali a objednali si jedno z nejtypičtějších dolnolužických jídel - brambory s tvarohem, zeleninou a lněným olejem. Večer nás pak ještě čekalo ve velké jídelně gymnázia divadelní představení studentského souboru v německém jazyce. Úterý bylo posledním dnem našeho pobytu v Dolní Lužici a ještě před návratem jsme se rozhodli navštívit zdejší turisticky nejatraktivnější oblast Błot (Spreewald) a po krátké projížďce na lodičce jsme se plni krásných dojmů rozloučili s našimi dolnolužickými přáteli a vydali se směrem k domovu. Po této návštěvě věříme, že i našim studentům se bude v Dolní Lužici líbit a že budou v hostitelských rodinách také tak přátelsky přijati jako my našimi kolegy a vlastně všemi, s nimiž jsme se při tomto našem krátkém pobytu setkali. PhDr. Jan Tomíček
24
Návštěva dolnolužických profesorů na hořickém gymnáziu Ve dnech 3. – 5. dubna 2006 navštívila hořické gymnázium delegace z Dolní Lužice z německého spolkového státu Braniborsko. Navázat partnerské kontakty s naší školou přijely zástupkyně Dolnosrbského gymnázia v Chotěbuzi (Cottbus) paní Lorena Neumanowa a paní Dietlind Lüdtkowa, obě učitelky dolnosrbského jazyka a němčiny. Čtenáře jistě napadne otázka, jak došlo ke kontaktům Gymnázia a SOŠ v Hořicích a Dolnosrbského gymnázia v Chotěbuzi. Zde je nutno se vrátit o několik let zpět. V čísle 5/2000 jsme otiskli báseň o kostelíku na Byšičkách, kterou pod názvem „W zymskem kraju suseda“ uveřejnil v jediném dolnolužickém týdeníku Nowy Casnik pan Měto Worak. Tato poeticky a vlastenecky laděná báseň se nám dostala do rukou a my ji otiskli v originálním znění i v českém překladu se stručným komentářem o panu Worakovi právě ve výše uvedeném čísle časopisu Pod Zvičinou. Přes jednoho známého z Horní Lužice se mi šťastnou náhodou podařilo získat adresu pana Woraka, který tehdy žil v Berlíně. Vánoční číslo časopisu s jeho básní mu došlo těsně před Štědrým dnem. Měl z tohoto dárku obrovskou radost, ihned o tom napsal také článek do Noweho Casniku a samozřejmě i mně napsal děkovný dopis: „Wjaselim se, až sćo moju baseń w Wašym casopisu wozjawili, což jo za mnjo wjelika cesć.“ S panem Worakem jsme si začali čile dopisovat, on velmi uvítal můj zájem o Lužici. Když jsem mu napsal, že sice dobře znám Horní Lužici a že dobře rozumím hornolužické srbštině, ale že v Dolní Lužici jsem nikdy nebyl a že dolnolužická srbština je pro mě méně srozumitelná, předplatil mi Nowy Casnik, abych lépe poznal řeč i reálie Dolní Lužice. Díky několikaleté četbě tohoto dolnosrbského týdeníku už dolní srbštině celkem rozumím a z četby článků a fotografií znám krajinu, lidové zvyky i každodenní problémy obyvatel Dolní Lužice. Na podzim minulého roku, tedy koncem října 2005, mi přišel zase od pana Woraka dopis. Píše v něm: „Dnes mám něco na srdci, o čemž bych Vás chtěl informovat. Určitě jste v posledním čísle Noweho Casniku četl, že má Dolnosrbské gymnázium v Chotěbuzi družbu s polskou školou v Gryfině. Bohužel nemá partnerské kontakty se žádnou školou Vašeho kraje. Hovořil jsem o tom s ředitelem Dolnosrbského gymnázia panem Juro Gerou a řekl mu, že znám jedno české gymnázium, se kterým by mohla jeho škola partnerské vztahy navázat. On říkal, že by určitě nebyl proti.“ V závěru dopisu pan Worak píše, že by měl velkou radost, kdybychom panu řediteli Gerovi napsali a když by „partnarstwo mjazy Wašym a Chośebuskim gymnaziuma nastalo. Ze serbskim postrowom Waš pśijaśel Měto Worak.“ V listopadu jsme napsali česky, německy i „dolnosrbsky“ panu řediteli Gerovi dopis, ve kterém potvrzujeme náš zájem o kontakty s jeho školou. Počátkem února 2006 přichází německy i dolnosrbsky psaný dopis z Lužice, ve kterém čteme: Vážení čeští přátelé, máme velikou radost, že máte zájem s námi navázat partnerské vztahy. Také my máme zájem s Vaší školou spolupracovat. Bohužel jsem dosud nenašel čas Vám na Váš milý dopis odpovědět. Chceme se s Vámi setkat, abychom mohli dojednat společné akce a téma spolupráce. Navrhujeme, aby se malá delegace zainteresovaných kolegů setkala nejdříve u Vás v Hořicích a potom u nás v Chotěbuzi.“ Po dalším dopise z naší i lužické strany a po telefonickém upřesnění data návštěvy našich přátel u nás vítáme konečně v první dubnové pondělí odpoledne naše lužickosrbské přátele v naší škole. Po uvítání a malém občerstvení v ředitelně školy jsme našim hostům ukázali Masarykovu věž samostatnosti, ze které byl ten den překrásný rozhled nejen na Hořice, pásmo Chlumů a Zvičinu, ale i na zasněžené Krkonoše. Večer se potom naši profesoři mohli s lužickosrbskými hosty setkat a popovídat si ještě při večeři. Druhý den se naši hosté zúčastnili výuky českého jazyka v třetím ročníku vyššího gymnázia a německé konverzace v maturitních ročnících. Zde debatovali s našimi studenty o Dolní Lužici a o lidových zvycích. Také byl samozřejmě prostor na to hlavní, tedy projednání budoucí spolupráce obou našich škol. V základních obrysech byly nastíněny představy a projekty obou stran. Vše se potom bude konkretizovat při návštěvě našich profesorů v Dolní Lužici v červnu tohoto roku. První setkání žáků obou škol plánujeme na podzim 2006. Odpoledne následovala prohlídka Hořic. Našim přátelům jsme ukázali vrch Gothard i krásné sochy ve Smetanových sadech, prohlédli si Galerii plastik a navštívili také radnici. Večer se setkali při společné večeři s hořickými místostarostkami paní Mgr. Richtermocovou a paní Kerelovou. Obě místostarostky přislíbily podporu ze strany města našim aktivitám v této přeshraniční spolupráci. Ve středu dopoledne jsme se s našimi lužickosrbskými kolegyněmi rozloučili. Myslím, že jejich návštěva u nás byla pro nás i pro ně nejen velmi přínosná, ale i příjemná. Na závěr bych chtěl poděkovat Mgr. Janě Konířové především za velmi trpělivé shánění informací a materiálů k získání grantů na budoucí projekty. Zároveň děkuji všem ostatním kolegům, kteří pomohli nápadem, radou apod. Na zasejwiźenje w Chośebuzu! PhDr. Jan Tomíček
25
Jarní týden v Anglii s Gymnáziem a SOŠ v Hořicích Před 4 lety jsme na Gymnáziu a SOŠ v Hořicích zahájili tradici studentských zájezdů do Anglie. Na první průzkumný pobyt jsme v r. 2002 vyrazili do Londýna a během několika dnů navštívili nejzajímavější turistické atrakce včetně katedrály sv. Pavla, Muzea voskových figurín Mme Tussaud nebo střídání stráží u Buckinghamského paláce. V r. 2004 jsme 1 týden strávili v jihoanglickém městě Hastings. Dopoledne se studenti zdokonalovali v anglické konverzaci pod vedením lektorů – rodilých mluvčích a odpoledne patřila výletům – prohlédli jsme si např. podmořské akvárium a Royal Pavillion v Brightonu, projeli se lodí okolo proslulých bílých útesů Seven Sisters a Beachy Head a navštívili místa spojená s nejvýznamnější událostí britských dějin – bitvou u Hastingsu r. 1066. Letos v posledním dubnovém týdnu jsme zamířili severněji, do Oxfordu. Studenti byli i zde ubytováni v místních rodinách a měli možnost ochutnat ranní „cereals“, čaj s mlékem, typické sendviče i večeře, které rozhodně nebyly pro dietáře – pizza s hranolky, boloňské špagety s česnekovým rohlíkem či brambory s těstovinami a fazolemi přelité rajskou omáčkou nebo ryby na 100 způsobů. Dopoledne se studentům věnovali lektoři vyškolení k výuce cizinců, odpoledne jsme se odměnili poznávacími výlety do Oxfordu a blízkého okolí. Vědomi si pravdivosti rčení Kdo nebyl v Londýně, nebyl v Anglii, zahájili jsme náš „anglický týden“ prohlídkou londýnských pamětihodností od Tower Bridge až po Houses of Parliament. V Toweru jsme viděli britské korunovační klenoty, brnění i zbraně a slavné beefeatery – strážce hradu. Jen na havrany jsme neměli štěstí – prý byli pod pečlivým dozorem kvůli ptačí chřipce. Fanoušci Harryho Pottera si přišli na své ve středověké jídelně oxfordské univerzity Christ Church College, kde se natáčely scény z bradavické školy, jen museli chvíli počkat, než důstojní profesoři a studenti doobědvají – jídelna totiž každodenně slouží svému účelu. Literární nadšenci ve Stratfordu nad Avonou prozkoumali rodný dům Williama Shakespeara a Trinity Church, místo jeho posledního odpočinku. Středověký Warwick Castle s kulatými věžemi, cimbuřím a růžovými zahradami potěšil všechny romantiky. Voskové figuríny rodiny zámožného hradního pána a významných osobností tehdejší doby nám pomohly představit si, jak vypadala víkendová party na konci 19. století. Další expozice umístěná v přízemních prostorách hradu nás ale nemilosrdně vrátila do syrového středověku – na přípravě válečného tažení či mučicích nástrojích věru nic romantického není. V lázeňském městě Bath jsme si prohlédli vykopávky původních římských lázní i Sacred Spring – pramen minerální vody tryskající z hlubin 3 kilometrů. Památník pravěkých kultur Stonehenge byl v rozporu s našimi představami menší, to však neubíralo nic z jeho vznešenosti a magické přitažlivosti. Desítky ovcí pasoucích se mezi menhiry v Avebury vzbudily nadšení zvláště mezi mladšími účastníky zájezdu. Prohlídka venkovského sídla královské rodiny ve Windsoru a procházka k nejznámější soukromé střední škole v Etonu uzavřely náš pobyt v Anglii. Dík za vydařený zájezd patří všem studentům, jejichž nadšení nás každý druhý rok „vyhání“ do Anglie, letošním účastníkům zájezdu za jejich spolehlivost a dochvilnost při rozchodech, příjemné průvodkyni Kristýně Týcové, ochotné (a schopné) zodpovědět všechny záludné otázky studentů, a paní Ryantové z cestovní kanceláře Školní zájezdy za atraktivní programovou nabídku. Mgr. Ivana Chalupová, Mgr. Magda Hamanová, vyučující anglického jazyka a organizátorky zájezdu
Exkurze do Vídně Bylo pondělí 24. října roku 2005 a naše třída, doplněná několika studenty z ostatních ročníků, s panem profesorem Tomíčkem a paní profesorkou Konířovou, vyrazila na školní výlet. Všichni plni zvědavosti a očekávání nastoupili brzy ráno do autobusu. První naší zastávkou bylo Žižkovo pole. Místo nedaleko Přibyslavi, kde 11. 10. 1424 zemřel Jan Žižka při vojenském tažení na Moravu. Dnes zde celou událost připomíná vysoký památník s několika lípami okolo. Dále jsme navštívili Čížov. Tam jsme si mohli prohlédnout zbytek linie železné opony. Z této malé jihočeské vesnice jsme pokračovali na hrad Hardeg. Protože se nacházel nedaleko a počasí spíše připomínalo jaro než podzim, vydali jsme se pěšky. Celá tato oblast leží v národním parku Podyjí, takže jsme zde mohli obdivovat nedotčenou po dlouhá desetiletí nikým neosídlenou krajinu, které dodávaly půvab barevně zbarvené listy stromů a vzdálený hukot řeky Dyje. Nejkrásnější pohled se nám však naskytl z jedné vyhlídky. Stála na skále nad hlubokým údolí řeky a na protějším břehu se vypínal hrad Hardeg. Pod ním leželo stejnojmenné město. Nejmenší městečko v Rakousku. Na hradě, jak jsme se později dozvěděli a sami přesvědčili, jsou umístěny předměty Maxmiliána Habsburského (mexického císaře) a sbírky umění starých Mayů, Inků a Aztéků. Odtud jsme již jeli do kempu u Vranovské přehrady, kde jsme měli zamluvené ubytování. Na druhý den jsme si naplánovali prohlídku Znojma. Toto město je proslulé hlavně vínem a přilehlými vinicemi. Zajímavosti, které jsme zde navštívili, jsou premonstrátský klášter v Louce a znojemské podzemí.
26
Premonstrátský klášter byl založen roku 1190 a dnes slouží jako sídlo vinařského muzea, je zde také uskladňováno víno a často se zde konají i jeho ochutnávky. Hlavním bodem našeho výletu byla ale Vídeň. Město, které se stalo hlavním sídlem Habsburků a celé jejich velké říše, město plné památek a město, kde pobývalo a tvořilo mnoho známých hudebních skladatelů, jako například Mozart, Beethoven, Schubert a Haydn. Bysty těchto hudebníků a dalších slavných osobností Rakouska jsou rozmístěny po celé Vídni. Naše prohlídka města začala u Štěpánského dómu (Stephansdom). Tato dominantní stavba se vypíná nad městem už od 13. století a je příkladem sjednocení několika slohů (západní románská fasáda, gotická věž a barokní oltáře). Exkurze pokračovala cestou okolo Morového sloupu z roku 1679, který nechal postavit Leopold I., a kostela sv. Petra až na Michaelské náměstí a k Hofburgu. Hofburg, po dlouhá staletí sídlo Habsburků, je i dnes sídlem prezidenta republiky. V odlehlých prostorách hradu se nachází například Rakouská národní knihovna, klenotnice a objekty Španělské jízdárny, kde probíhá výcvik lipicánských běloušů. Dále zde můžeme najít augustiánský kostel, kde se konaly dvorní svatby, např. se zde vdávala Marie Terezie a v kapli sv. Jiří jsou uložena srdce habsburských panovníků. Ještě bych se ráda také zmínila o budově státní opery. Jedná se o budovu postavenou v neoklasicistním duchu roku 1869, která stojí nedaleko Hofburgu. A nakonec několik málo slov ke klenotnici. Toto muzeum mě velmi zaujalo. Nejen, že jsou tam k vidění staré vzácné církevní předměty, ale také si můžete prohlédnout vystavené korunovační klenoty Rudolfa II., roucha a mnoho královských plášťů. Naše prohlídka končila u Přírodovědného a Historicko-uměleckého muzea. Odtud jsme se již metrem vydali k autobusu, který na nás čekal na okraji Vídně. Poslední pohled na toto město jsme spatřili z vyhlídky na Kahlenbergu. Protože se již stmívalo, Vídeň se začala ponořovat do tmy a s námi se loučila tisíci světly, které zářily nad jejími ulicemi. Radka Knězáčková
Školní rok 2. B Každý rok nás čeká mnoho školních akcí a ten letošní nebyl výjimkou. Nejvíce zážitků jsme měli z týdenního cyklistického kurzu ve Vesci pod Kozákovem. Nezapomenutelné bylo lezení po skalách, kde opět nezklamal náš Dan a nepřipravil nás o zábavnou podívanou. K tomu je nutno podotknout, že borovice na skále držela opravdu pevně. Méně legrace bylo při výjezdu na Kozákov, kdy jsme si museli sáhnout až na dno. Tento kurz si ale všichni chválili a nikdo moc „nereptal“. Úspěch sklidily i ostatní akce: exkurze do Staronové synagogy v Praze, Židovského muzea, Veletržního paláce (kde jsme obstojně absolvovali „dlouhý“, zato „velmi zajímavý“ výklad o českých malířích a sochařích 19. století). Další exkurze se týkala rovněž Prahy. Tentokrát jsme zavítali do Národního technického muzea, Antropologického muzea a Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty UK Praha. V Antropologickém muzeu nás fascinovaly pravé egyptské mumie a mnozí měli „nepřekonatelný zážitek“ při líčení, jak se dříve prováděla trepanace lebek. V botanické zahradě zhlédla „vyvolená desítka“ výstavu kaktusů a sukulentů. Někteří se však spíše věnovali pestrobarevným rybičkám v místním jezírku. Ze všech těchto výletů jsme se vrátili bez větší újmy a všichni jsme shodně konstatovali, že se letošní rok opravdu vydařil. Na ukázku „ohlasy lidu“: Ø Úžasný odpočinkový výjezd na Kozákov! Ø Nejlepším společným výletem byl pobyt ve Vesci. Ráda bych se tam vrátila. Vidět našeho milého spolužáka Dana viset na skále byl zážitek, na který nikdy nezapomenu. Ø „Cyklisťák“ byla super akcička. Ø Hlavní je mít s sebou good people a dobrou náladu. Ø Super školní akce. Ø Celý rok byl skvělý. Výlety, učení, plavání. Ale Antropologické muzeum bylo přeci jen nejlepší! Ø Pro mě byla úžasná návštěva Antropologického muzea, botanické zahrady a „Domu knih“ na Václavském náměstí. Ø Mně se nejvíce líbil „cyklisťák“! Sice to byl velice náročný kurz, ale na tyto zážitky nikdy nezapomenu. Ø Nejvíce se mi líbilo v bývalém židovském ghettu v Praze. Jinak školní rok byl nudný a dlouhý. Ø Nejlíp je vždycky před prázdninami. RNDr. Lenka Bednářová
Chemické úspěchy V letošním školním roce jsme zaznamenali několik úspěchů na poli chemickém: • Ten největší byl v kategorii D (ta je určena pro 8. a 9. ročník ZŠ a tercii a kvartu nižšího gymnázia) – Ondřej Hák ze sekundy (!) vyhrál školní kolo, okresní kolo (to dokonce s náskokem 16 bodů) a v krajském
27
kole obsadil nádherné 4. místo, pouhý jeden bod od místa třetího a s nejlepší praktickou částí ze všech 17 účastníků. Blahopřejeme a těšíme se na další roky a úspěchy. • V kategorii C (pro 1. a 2. ročníky gymnázia) se školního kola zúčastnilo 5 studentů, nejlépe si vedl Pavel Bára z 5.A a Ivana Mejdrová ze 2.B. Oba postoupili do krajského kola. Pavel se umístil na 8. místě a Ivana na 13. Také blahopřejeme. • V kategorii B (pro 2. a 3. ročníky) se krajského kola zúčastnil Petr Kozák ze 7.A a vybojoval krásné 11. místo. I jemu patří naše blahopřání. Účastníkům všech kategorií i kol ještě jednou děkujeme za účast. RNDr. Lenka Bednářová
Rodiště slavných spisovatelů – literární exkurze 3.A Na začátku primy jsme si připravili plán, kterému jsme dali název „RODNÉ DOMKY“. V prvním roce jsme navštívili Miletín a rodný domek Karla Jaromíra Erbena. Dostali jsme se i do miletínských podzemních chodeb, kde mnozí z nás ještě nebyli. V sekundě jsme se vypravili do Ostroměře za Eduardem Štorchem. Po prohlídce památníku jsme si jen ukázali, kde rodný dům tohoto spisovatele je, ale uvnitř jsme nebyli, protože je ve velmi špatném stavu. Letos jsme pokračovali v našem putování do Lázní Bělohrad, kde se narodil Karel Václav Rais. Do jmenovaných míst vždy jedeme autobusem nebo vlakem, po prohlídce rodných domků a průzkumu center obcí se vracíme zpět – pěšky. Cestou si zahrajeme hry, při kterých se vzájemně lépe poznáváme. Každou výpravu nás provázelo pěkné počasí. Mgr. Dana Nečesaná Dobročinné akce Ve školním roce 2005/2006 se rozvinula spolupráce s místním klubem sdružení Klokánek a speciální školou. Pro obě tato zařízení studenti SOŠ připravili několik akcí. Nadále jsme spolupracovali s Tyfloservisem v Hradci Králové a účastnili jsme se celonárodní sbírky Emil. O všechny akce měli studenti velký zájem a výsledek byl vždy úspěšný. Kladně hodnotím množství uspořádaných akcí a přístup studentů. Rozvíjí se jejich schopnost empatie a solidarita, vyzkouší si organizaci, využijí umělecké schopnosti, kreativitu a získají neocenitelné praktické zkušenosti při kontaktu a komunikaci s postiženými spoluobčany. Tyfloservis
Preethi
Emil
17. října 2005 celonárodní dobročinná veřejná sbírka Bílá pastelka na podporu nevidomých a slabozrakých zajistila 2.C celkem vybráno 9.434,50 Kč adopce na dálku, příspěvek dívce z Indie na studium zajistila 3.C zaslaná částka 6.500 Kč 22. května 2006 veřejná sbírka Českého paralympijského výboru na podporu handicapovaných dětí Svátek s Emilem zajistila 1.C vybraná částka dosud neoznámena
Klokánek 3.června 2006 Den dětí zajistili dobrovolníci z 1.C, 2.C, 3.C předán dar – finanční částka 3.172 Kč na softwarové vybavení vybraná při PZV, pořádaném 20. prosince 2005 třídami 7.A a 3.C Ing. Helena Hnyková
Odborná praxe na SOŠ ve školním roce 2005/2006 Odborná praxe, exkurze, besedy a spoluorganizování akcí se sociálními zařízeními v Hořicích se staly nezbytnou součástí procesu vzdělávání na naší škole. Právě teoretické znalosti získané během výuky, které jsou poznány a doplněny v praxi, jsou nejlepším prostředkem pro úspěšné zapamatování učiva a zároveň přípravou na budoucí povolání nebo studium na vysokých či vyšších odborných školách. Nyní již několik slov k odborné praxi. V tomto školním roce jsme pokračovali v koncepci, kterou již pátým rokem aplikujeme. Odborná praxe je určena studentům 2. - 4. ročníku a trvá vždy 2 týdny. Studenti
28
2. ročníku mají praxi zaměřenou na činnost v oblasti sociální péče, péče o klienta. Tuto praxi mohou vykonávat v zařízeních, jako jsou domovy důchodců, diakonie, speciální mateřské nebo základní školy a další. Studenti 3. ročníků mají praxi zaměřenou na činnost v oblasti administrativy. Praxi mají vykonávat na obecních úřadech a jejich příslušných odborech, na OSSZ, v probační a mediační službě a dalších. Studenti 4. ročníku si vybírají místo výkonu odborné praxe již podle svých zájmů a budoucího uplatnění. Toto rozdělení bylo vytvořeno podle předmětů, které studenti absolvují během studia. V tomto školním roce byl stanoven termín praxe pro studenty 4. ročníku na 7. - 18. listopadu 2005 a pro studenty 2. a 3. ročníku na 22. května - 2. června 2006. V dostatečném časovém předstihu si mají studenti sami zajistit místo výkonu praxe podle zadaných podmínek. Pokud se jim místo nepodaří nalézt či vyskytnou se problémy se zajištěním, tak tyto situace a mnohé další řeší učitel - vedoucí praxí. Těsně před nástupem na praxi jsou studenti seznámeni s bližší organizací, s chováním a se zákonem na ochranu osobních údajů, protože s těmito daty přijdou do styku. Na praxi mají studenti za úkol poznat danou organizaci, seznámit se s její organizační strukturou, její působností a řadou činností v závislosti na možnostech zařízení. Na pracovišti mají studenti svého instruktora (odpovědného pracovníka), s kterým řeší zadané úkoly a kterému pomáhají mu v běžné činnosti. Po absolvování praxe musí každý student vypracovat zprávu z praxe dle zadaných podmínek a s danými náležitostmi. Podklady pro její vytvoření si studenti musí shromažďovat v průběhu praxe. Tato zpráva obsahuje kapitoly: popis a charakteristika zařízení, organizační struktura, deník praxe, hodnocení praxe ze strany instruktora, zhodnocení praxe ze strany studenta (závěr) a přílohy. Jelikož tento studijní obor neumožňuje mít praxi hodnocenou na vysvědčení samostatnou známkou, proto je hodnocena alespoň zpráva z praxe a s praxí spojené referáty vyučujícími výpočetní techniky, základů administrativy a korespondence a sociální politiky a péče. Zprávy z praxe jsou uloženy během celého studia až do maturitní zkoušky ve škole. U maturitní zkoušky je mohou studenti používat k vypracování přípravy tažené otázky. Další použití tohoto materiálu již řadě absolventů naší školy pomohlo při ústní části přijímací zkoušky na vysoké nebo vyšší odborné škole. Praxe v letošním školním roce i praxe z předcházejících let nám opět řadu věcí potvrdily. Úspěšnost praxe závisí na mnoha okolnostech - vhodné pracoviště, instruktor, připravený program na 2 týdny, ale i na studentovi a jeho aktivitě a zájmu. Hodnocení našich studentů z pohledu všech zařízení bylo velmi příznivé. Studenti byli aktivní, ochotní spolupracovat, ale zároveň i projevit vlastní iniciativu. Ke klientům dokázali být empatičtí, poslouchat a prožívat jejich radosti i bolesti. Ze svých školních lavic využívali studenti p ři své práci na pracovišti znalosti z osobnostní výchovy, psychologie, zdravotní nauky, sociální politiky, sociální péče, techniky administrativy a obchodní korespondence, práva a výpočetní techniky. Za zmínku stojí jistě uvést, že řada našich dřívějších absolventů pracuje v oboru (na městských úřadech, úřadech práce, domovech důchodců a ústavech sociální péče) a byla instruktory současných studentů. Jako přílohu uvádím místa výkonu odborné praxe studentů 2. až 4. ročníků. Ing. Tomáš Horák, vedoucí praxe
29
Místa výkonu praxe studentů třídy 2.C v termínu 22. května – 2. června 2006 Jméno a příjmení Martina Bénová Kamila Beranová
Místo výkonu praxe Výchovný ústav a školní jídelna Husův domov, Dvůr Králové nad Labem Domov důchodců a Ústav sociální péče Česká Skalice, Česká Skalice
Simona Bergerová Monika Bímová
Domov důchodců Hořice, Hořice Základní škola, Soudná, Jičín
Pavla Brendlová Veronika Brendlová
Centrum sociální pomoci a služeb, o. p. s., Hradec Králové Vězeňská služba ČR, Valdice
Lucie Čiperová Monika Fejfarová
Mateřská škola, Hořice Domov důchodců Mlázovice, Mlázovice
Kristýna Hejduková Lenka Chlupáčová
Pomocná škola pro žáky s více vadami, Benešov u Semil Život bez bariér, Nová Paka
Petra Jirásková Radka Jirásková
Lenka Krejčová Eva Lukešová Jan Mach Vendula Nýdrlová Hana Paulusová Veronika Plechatá Jana Plítková Anna Popovičová Markéta Šádková Monika Škvrnová Monika Štolovská Zuzana Tobolková Zuzana Vejnarová
Domov důchodců a Ústav sociální péče Česká Skalice, Česká Skalice Sdružení ozdravoven a léčeben okresu Trutnov, Léčebna zrakových vad ve Dvoře Králové nad Labem Sdružení ozdravoven a léčeben okresu Trutnov, Léčebna zrakových vad ve Dvoře Králové nad Labem Sociální služby města Jičína, Domov důchodců Dětské centrum, Jilemnice Klinická psychologie, Trutnov Sociální služby města Jičína Slunečnice – mateřská škola speciální, Hradec Králové Základní škola, Hořice, Husova Sociální služby města Jičína Město Lomnice nad Popelkou – Dům s pečovatelskou službou Město Lomnice nad Popelkou – Dům s pečovatelskou službou Stacionář pro zdravotně oslabené a tělesně postižené, Trutnov Sdružení rodičů a přátel mentálně postižených v Jičíně, Jičín Město Hořice Diakonie ČCE, středisko Světlo ve Vrchlabí, Vrchlabí
Martina Veselá Monika Vorlová
Mateřská škola Větrov, Jičín Stacionář pro zdravotně oslabené a tělesně postižené, Vrchlabí
Milan Vrbata Romana Zapadlová
Nadační fond Klíček, Malejovice, Uhlířské Janovice o. s. Fortna For – Teenager Apel, Jičín
Simona Vítková Žaneta Enthalerová
Výchovný ústav a školní jídelna Husův domov, Dvůr Králové nad Labem Domov důchodců Hořice, Hořice
Veronika Kvapilová
Speciální škola Svítání, o. p. s., Pardubice
Eliška Klustová
30
Místa výkonu praxe studentů třídy 3.C v termínu 22. května – 2. června 2006 Jméno a příjmení Veronika Baizová Věra Bursová
Místo výkonu praxe Město Dvůr Králové nad Labem Finanční úřad Vrchlabí
Eva Capicarová Monika Doležalová
Město Dvůr Králové nad Labem Doležal Ivan, Hořice
Jana Dostálová Hana Ducháčová
Oblastní charita Červený Kostelec, Domov sv. Josefa, Žireč Městský úřad Police nad Metují, sociální odbor
Kateřina Holá Monika Hrnčířová
Úřad práce Jičín, detašované pracoviště Hořice Městský úřad Nový Bydžov
Olga Jandová Darina Kletečková
Vězeňská služba České republiky, věznice Valdice Úřad práce Jičín
Matěj Kobos Lukáš Kosejk
Město Dvůr Králové nad Labem Úřad práce Jičín
Adéla Kotková Simona Kozáková
Úřad práce Jičín Domov důchodců, Dvůr Králové nad Labem
Iva Machková Denisa Maštálková Kristýna Menclová Martina Motejlková Kristina Novotná Jana Pechová Petra Punnerová Dana Salfická Denisa Samková Pavlína Štípková Martina Švadlenková Lucie Veselá Jana Doubalová Tereza Rančáková
Město Hořice Domov důchodců, Rožďalovice Město Jaroměř Úřad práce v Semilech Město Trutnov Oblastní charita Červený Kostelec, Domov sv. Josefa, Žireč Město Dvůr Králové nad Labem Městský úřad Jilemnice, odbor sociálních věcí Úřad práce Jičín Úřad práce Jičín Mateřská škola, Chrudim Město Dvůr Králové nad Labem Město Dvůr Králové nad Labem Město Nová Paka
31
Místa výkonu praxe studentů třídy 4.C v termínu 7. – 18. listopadu 2005 Jméno a příjmení Alena Bartošová Hana Harvalíková Klára Hofmanová Michaela Holá Iva Hrušková Ivana Hušková Petra Klimešová Michaela Kolářová Veronika Křížová Nikola Maixnerová Denisa Matějková Štěpánka Menclová Michaela Motejlková Petra Mühlová Monika Nováková Vojtěch Pažout Veronika Pourová Dora Pražanová Jana Raticová Johana Řeháková Lucie Szejutová Štěpánka Šinkmanová Roman Šulc Veronika Typltová Lucie Udatná Iveta Valášková Veronika Vašátková Veronika Vránová Lenka Záveská Viera Drotárová Marek Krátký Radka Ježková Zuzana Maternová
Místo výkonu praxe Dětské centrum Jilemnice Úřad práce, Jičín Vězeňská služba ČR, věznice Valdice Městský úřad, sociální odbor, Červený Kostelec Úřad práce, Jičín Mateřská škola, Sloupno Jitřenka, Domov důchodců města Opočna Dětské centrum Turnov Sdružení ozdravoven a léčeben okresu Trutnov, Léčebna zrakových vad, Dvůr Králové n. Labem Stacionář pro zdravotně oslabené a tělesně postižené, Trutnov Stacionář pro zdravotně oslabené a tělesně postižené, Trutnov Probační a mediační ČR, Jičín Probační a mediační služba ČR, Semily Ústav sociálních služeb, Nová Paka Mateřská škola, Chrudim Klub Hurá kamarád, o. s., provozovna Otevřený klub, Pardubice Město Dvůr Králové n. Labem Speciální školy, Hořice Úřad práce, Hradec Králové Město Trutnov, odbor sociálních věcí Mateřská škola, Sloupno Úřad práce Jičín, kontaktní místo Nová Paka Ústav sociální péče pro tělesně postižené, Hořice Město Jilemnice Speciální školy, Jilemnice Dětský diagnostický ústav a středisko výchovné péče, Hradec Králové Město Dvůr Králové n. Labem Městský úřad Rokytnice nad Jizerou Domov důchodců Mlázovice Město Jičín, odd. dávek sociální péče Ústav sociální péče pro tělesně postižené, Hořice Pedagogicko – psychologická poradna, Jičín Úřad práce, Semily
Školní časopis TEMPUS 21 schůzek redakční rady za rok (2x měsíčně, zahajovací) Redakční rada: Janáková Barbora – 6.A, Ježek Jiří – 6.A, Baňacká Eva, Luštincová Eva – 8.A (jen v 1. pololetí), Mejdrová Iva – 2.B, Doležalová Eliška – 2. B, Matějková Barbora – 2.B Grafika: Ježek Jiří - 6.A, Bydžovská Kateřina – 7.A, Bartošová Martina – 2.B Foto: Martina Rachotová – 6.A Ilustrace: Lenka Brůnová – 2.B, Martin Šulc – 6.A, Markéta Stuchlíková – 4.A, Tomáš Václavík – 4.A Forma: Tištěný časopis A4 (20 stran, text, foto, ilustrace) Nástěnný časopis
32
Internetová stránka hořického gymnázia Od září 2005 pokračuje Tempus v tištěné podobě i na nástěnce jako dvouměsíčník, tj. v tomto šk. roce vyšlo 5 čísel, každé přibližně 22 stránkové. Tempus má svého sponzora (papírnictví Alfa), který poskytuje papíry na kopírování. Další papíry věnujeme škole a za to smíme používat školní kopírku. Kvůli nedostatku času v pololetí odstoupily z redakce maturantky (Luštincová, Baňacká), ale přišli noví členové z 2. B, objevily se příspěvky ze 4.A a zájem o práci v redakci mají i někteří studenti z 5.A. Máme radost z naší nadšené fotografky Martiny Rachotové a z našich ilustrátorů. Co plánujeme na příští rok? Chceme důsledněji zveřejňovat Tempus v síti internetu na stránkách naší školy, to se nám ani letos nedařilo. Dále chceme obnovit spolupráci s Hořickými občasnými novinami a zveřejňovat zveřejnitelné články. Už konečně jsme se přihlásili do soutěže školních časopisů (svěřeno Jiřímu Ježkovi ze 6.A). Mgr. Marie Nosková
Svátek s Emilem V pondělí 22. května 2006 se konal již čtvrtý ročník celonárodní veřejné sbírky s názvem Svátek s Emilem. Studentské dvojice nabízeli školní pryže s obrázkem ptáčka Emila (20,- Kč) a textilní podobu ptáčka ve velikosti přívěsku na klíče (50,- Kč). Letošní čistý výtěžek sbírky, který byl připsán na benefiční účet projektu Emil činí 2 380 987,38 Kč. Do této charitativní sbírky se zapojilo 3 980 studentů ze 239 středních škol z celé republiky. V Hořicích se do akce zapojily 3 střední školy: Obchodní akademie, Střední zemědělská škola a Gymnázium a Střední odborná škola. Právě z poslední jmenované školy byla dvojice dívek Petra Vocásková a Martina Tyrychtrová (1.C) vyhodnocena jako nejúspěšnější v ČR z těch, které prodaly nejvíce Emilových gum a přívěsků. Klíčem k vyhodnocení byl počet obyvatel města a počet prodávajících studentů v daném místě. Petra Vocásková a Martina Tyrychtová si převzaly odměny z rukou Jana Krause, předsedy správní rady, na tiskové konferenci, která se konala 22. června v Jedličkově ústavu v Praze. Mgr. Lucie Čepelková
Zpráva o projektu Divadlo Předplatné divadla Koruna Hořice je pojato jako výchova kulturního diváka a je součástí protidrogového programu, konalo se 8 představení za rok a bylo zakoupeno 17 míst pro studenty. Fakturu platí SPG, podíl studentů Kč 10,-- na každé představení. Divadelní představení: 21. 9. 2005 Antonín Procházka: Klíče na neděli 17. 10. Voskovec+Werich: Nebe na zemi 11. 11. Neil Simon: Druhá kapitola 1. 12. Divadlo Skelet: Zasněžená romance 24. 1. 2006 Divadlo Metro Praha: Anatomie polibku (černé divadlo) 7. 3. M. Horníček a P. Dostál: Dva na smetišti 21. 3. P. Barillet, J. P. Grédy: Čtyři pokoje do zahrady 18. 4. AP-Prosper: Velká zebra Studenti využívali předplatného v počtu 13 až 17 na jedno představení podle jeho kvality. Největší ohlas měly hry Nebe na zemi v podání hořických ochotníků a Dva na smetišti v představení Divadla Radka Brzobohatého. Jako nejslabší byla studenty hodnocena Zasněžená romance divadla Pavla Trávníčka. Divadelní předplatné v Klicperově divadle Hradec Králové Určeno 1. ročníkům VG a SOŠ, zúčastnili se studenti 5.A, 1.B a 1.C Financování: Studenti zaplatí předplatné, SPG platí autobusovou dopravu, studenti se podílejí Kč 10,-4 představení za rok Karel Poláček: Hostinec U Kamenného stolu Michal Viewegh: Báječná léta pod psa Karel Čapek: R.U.R. Josef Kompit: Princezna Sylvestrie Divadelní představení v rámci exkurzí do Prahy 4. B, 7. A Divadlo Na zábradlí – G. Preissová: Gazdina roba Návštěva divadla při exkurzi v Praze je pro studenty finančně náročná (vstupné a zvýšené náklady na dopravu při návratu kolem 24. hodiny), proto se nepodařilo zorganizovat více těchto návštěv.
33
Divadelní představení pro školy v DK Koruna Hořice Voskovec+Werich: Nebe na zemi – ochotnický divadelní soubor J. K. Tyl Hořice Pestrý zábavný večer – koláž z hudebních a divadelních čísel studentů Gymnázia a SOŠ Hc Školní filmová představení Štěstí Experti Mgr. Marie Nosková
Plán akcí na školní rok 2005 - 2006 29.8. 31.8. 1.1. 6. 9. 6. 9. 9. 9. 4.9. – 9.9. 5.9. – 9.9. 12. – 16. 9. 12. - 16. 9. 11. – 16.9. 15. 9. 20. 9. 23.9. 26.9. 27. 9. 28. 9. 29.9. 30.9. 4.10. 4. 10. 6. 10. 13. 10. 13.10. 24.10. – 26.10. 21.10. 26. – 30. 10. 1.11. 1. 11. 3. 11. 4.11. 4., 5. 11. 9.11. 10.11. 7. – 18.11. 15. – 16. 11 17. 11. 18.11. 16. 11. 22. 11. úterý 24. 11. čtvrt 24.11. 25.- 26. 11. 1.12. 1. 12. 5.12.
9.00 – komisionální zkoušky pedagogická rada zahájení školního roku, společný oběd všech zaměstnanců schůzka rodičů třídy 1.A, 15.00 uč. G201, Hamanová schůzka rodičů třídy 1.B, 17.00 hod. uč. 06, Zajícová schůzka rodičů třídy 1.C, 16.00 hod. uč. 106, Čepelková ekologický kurz 2.A, chata Karosa ( Volský důl ) – Štěpánek, Trkalová seznamovací kurz 5.A se sportovní náplní, chata Fišerka – Šandová, Palouš zahajovací kurz 1.A, Pecka – Hamanová, Bednářová zahajovací kurz 1.B, Černý Důl, Zajícová, Tomíček ( střídá Trkalová ) zahajovací kurz 1.C, Křižlice – Čepelková, Hladečková + na čt. Nosková SPGS, v budově Gymnázia, v 18 hod. opravná maturitní zkouška SŠ pohár – atletika, Špicar, Šorma Zobácký bál – DK Koruna školení BOZP státní svátek ředitelský den ředitelský den začátek plavání tříd 2.A, 3.A v hodinách Tv ( bude probíhat do konce ledna ) provozní porada SPG – 18.00 Bohéma Aj – divadlo – hala Tv 3.C – akce v okolí Trutnova pro spec. školu Hořice, Hnyková 7.A – exkurze Vídeň + Jižní Morava, Konířová, Tomíček oslava 60. výročí školy podzimní prázdniny SŠ turnaj v odbíjené – dívky – Šp – hala G provozní porada SPGS SŠ – odbíjená chlapci – Jičín, Šo burza škol v Hradci Králové 7.A, 4.B – exkurze Praha – div. Gazdina roba, ústav pro Čj, Ša, Za 2.A, 2.B – Praha - Noc na Karlštejně, Vyšehrad, muzeum hudebních nástrojů, Št, Pi odborná praxe studentů 4.C burza škol v Jičíně státní svátek ředitelský den zápis podkladů pro ped. radu a schůzky rodičů do 13.00 hod. 14.10 – pedagogická rada – čtvrtletní rodičovské schůzky DK – 8.00 – divadlo „Nebe na zemi“, vstup 30,- Kč Den otevřených dveří (pátek od 15 hod., sobota od 9 hod.) 7.A – Antropolog. a technické muzeum, Praha – Čí, Hl SPG 1.A, 2.A – divadelní předst. ZŠ Daliborky, Hce – radnice, Št, Ha
34
5.12. 6. 12. 6.12. 7.12. 9.12. 15.12. 20. 12. 21.12. 21.12. 21.12. 22.12. 23. 12. – 2. 1. 3. 1. 2.1.-8.1. 5.1. 8.1. – 13.1. 13.1. 18.1. 20.1. 23.1. 24.1. 25.1. 26.1. 31. 1. 2.2. 3. 2. pátek 10. 2. 12. – 17.2. 17.2. 28.2. 6. 3. – 10.3. 19.3. – 24.3. 23.3. 30.3. 6.4. 7. 4. 10. 4. 11. 4. 12.4. 13. – 14.4. 18. 4. 19.4. 21. 4. 23.4. – 29.4. 24. 4.
30. 4. 2.5. 5.5. 9.5. 9. 5. 11.5. 14.5. – 19.5.
2.C – Mikulášský program MŠ Hce, Čp provozní porada + motivační porada k tvorbě ŠVP pořadatelé SŠ poháru basketbalu – chl. – sport. hala Hce, Šp 1.C – exkurze Praha, Čp, Ro vánoční posezení – Březovice 1.C, 2.C, 2.B – Čs. filharmonie Praha, Pi, No PZV 4.C, 8.A – exkurze Praha, Tr, Hb, No 1.C – vánoční program – spec. škola + domov důch., Čp vánoční turnaj v odbíjené – dívky, Šp, Šo, Pa vánoční besídky + kino „Štěstí“ – 4.A, VG kromě 4.B, SOŠ kromě 3.C vánoční prázdniny zahájení vyučování LVZ 5.A, 1.B – Vebrovky, ved. Šorma, Palouš + 2 SPGS LVZ 4.A – Javorka, ved. Čížková, Špicar, Pour 1.A,1.B,1,C,5.A – beseda s p. Molnárovou školní kolo olympiády Aj – VG + SOŠ, Cha, Ha ukončení klasifikace a zapsání podkladů pro pedagog. radu 1.B, 1.C, 5.A – divadlo HK, Za, Št, Ml, No pedagogická rada školní kolo ol. Nj, Ko, Ro, Ne okresní kolo MO – Z9, Jičín – 3 studenti ze 4.A (Knězáčková, Zíma, Stuchlík) školní kolo olympiády Aj – NG, Nt, Hz, Pa školní kolo olympiády Čj – kat. II, No, Za ukončení 1. pololetí, rozdávání vysvědčení SPG pololetní prázdniny maturitní ples 4.B, 4.C, 8.A, Valdice LVZ 2.A, Vítkovice – vedoucí Palouš, Šorma, Štěpánek ( Čížková ) Aj divadlo – 4.B, 7.A, Aj-část 3.C, 4.C provozní porada jarní prázdniny 1.C – LVZ – Vítkovice, Čp, Pa, Goethe centrum – informace o certifikátech, Ko, Ro Den učitelů –Jičín ( bowling, bazén ) SPG odevzdání témat pro pís. mat. práce z Čj maturitní písemná práce z českého jazyka 4.B, 8.A, 4.C závěrečná písemná práce z Aj, Nj, 4.B, 8.A, 4.C odevzdání podkladů pro ped. radu a rodičovské schůzky velikonoční prázdniny pedagogická rada 4.C + zájemci 4.B, 8.A – beseda „Dobrovolníci“ rodičovské schůzky zájezd Anglie – Oxford s dopolední výukou Aj – výběr studentů kromě primy, Cha, Ha přijímací zkoušky do 1. ročníku Gy + SOŠ 1.A, 2.A – exk. Všestary (Št,Po), 1.B, 5.A – exk. Liberec (Za,Tr,Hl), 1.C – exk. Poklad Bílá Třemešná (drogy) – Čp, 3.C – beseda + úřad práce Jičín-Hz, 4.C, 4.B, 8.A – výuka dle požadavků vyuč. odevzdání matur. otázek a témat pro prakt. MZ 4.C – exkurze 4.A – PISA – mezinárodní výzkum 1.B, 1.C, 5.A – divadlo HK, Št, Za, Ml pedagogická rada 8.A, 4.B přijímací zkoušky 2. kolo pro G sportovní kurz 3.C, 7.A, 6.A + 3.A – Vltava, ved. Šorma, Šp, Pa, Čk, Čp
35
15. 5. – 19.5. 16. 5. 22.5. 22. – 25. 5. 19. – 25. 5. 26.5. – pátek 22.5. – 2. 6. 31. – 2.6. 1.6. 29.5. - 2. 6. 3.6. 5.6. 8.6. 9.6. 12.6. – 16.6. 13.6. 15. 6. 14. – 17. 6. 18. – 20. 6. 19. – 20. 6. 20. – 21. 6. 20. 6. 20. 6. 21. 6. – 23. 6. 21. – 23. 6. 22.6. 22. 6. – 23. 6. 22.6. 26. 6. 26. 6. 26. – 28. 6. 27. 6. – 29. 6. 28. 6. 29. 6. 30. 6. 1. 7. – 31. 8.
studijní volno 8.A, 4.B pedagogická rada 4.C 1.C – Emil – sbírka pro handicapované, Čp maturitní zkoušky 8.A, 4.B studijní volno 4.C praktická zkouška 4.C praxe 2.C, 3.C 3.A - exkurze Bubákov, Ne, Ro 1.C - Dětský den – MŠ Husova, Čp ústní maturitní zkoušky 4.C Dětský den s Klokánkem – Hořice Invalidovna, Čp VG + SOŠ – beseda s J. Klímou, DK Koruna 2.B – exkurze Praha (Čj, Dě, Zsv, Vv 1.A – cykl. exkurze Miletínsko, Št, Ha 2.B, 4.A – sport. kurz – kola, Vesec, ved. Palouš, Šp, Šo, Čk, Hl 3.A – cykl. exkurze Chlum, Št, Po 1.C – Dě-exkurze Pecka, Ro, No 3.C – 6 studentů jako asistenti pro spec. školu v Rokytnici n. Jizerou, Čp Cottbus – návštěva partnerské školy, Li, Sl, Ko, To. Ro 7.A – Ze-exkurze Pecka, Šp, Šo 5.A - Ze-exkurze Pecka, Ša, Pa 4.A – Čj, Dě – exkurze Praha, Čk, Št 6.A, 2.B – Fy,Bi-exkurze Praha, Čí, Bd, Hl 2.C – exkurze Trutnov, Adršpach, Hk, Hl 6.A – sport.-exkurze Pecka, Šo, Pa 3.A, 7.A Bis – exkurze Praha, Št, Tr 1.A – exkurze Liberec, Ha, Hb ukončení klasifikace závěrečná porada 5.A, 7.A – beseda o ruské literatuře, Ko, To 1.C – exkurze Vyskeř, Čp, Hz 2.A – Ze, Dě, Čj-exkurze Pecka, Št, Gr sportovně-branný den, Sl 1.A, 2.C – exkurze na hvězdárnu v HK, Hb, Ha, Cha ukončení školního roku, vydání vysvědčení hlavní prázdniny
Seznam studentů Třída: 1.A třídní učitel: Mgr. Hamanová Magda Počet celkem: 29 z toho chlapců: 10 dívek: 19 Andrlová Markéta 2. Biheler Tomáš 3. Burdych Jan 4. Čížková Dominika* 5. Doležalová Markéta 6. Fišerová Anastasie 7. Gregor Tomáš 8. Hanzlík Jakub 9. Horáčková Marie 10. Horňák Kryštof 11. Hradecká Denisa 12. Hypiusová Anna* 13. Jarošová Jana 14. Klůzová Alžběta 15. Machková Jana 16. Medlíková Anna* 17. Myšková Markéta 18. Pištěková Karolína 19. Rolf Lukáš 20. Rubeš Josef 21. Šádek Petr 22. Šebestová Karolína* 23. Šešulková Anežka 24. Vališová Barbora 25. Vávra Jan* 26. Včelišová Veronika 27. Veber Antonín 28. Veberová Romana* 29. Zinkeová Sabina* Třída: 1.B třídní učitel: Mgr. Zajícová Sylva Počet celkem: 26 z toho chlapců: 7 dívek: 19 Antalíková Lenka 2. Batková Simona 3. Bretová Kristýna 4. Bureš Michal 5. Ertl Milan 6. Flašarová Michaela 7. Flečková Anna 8. Haklová Jana 9. Háková Kristýna 10. Hátle Matěj 11. Hnízdová Andrea 12. Hynek Vít 13. Judová Martina 14. Kolačná Štěpánka 15. Konířová Kristýna 16. Kratěnová Radka 17. Levínský Jan 18. Makovec Pavel 19. Nová Petra 20. Šolcová Kristýna 21. Šťovíček Pavel 22. Tóthová Romana 23. Trejbalová Kateřina 24. Vlačihová Monika 25. Vlachová Michaela 26. Zineckerová Lenka Třída: 1.C třídní učitel: Mgr. Čepelková Lucie Počet celkem: 31 z toho chlapců: 3 dívek: 28 1. Balcarová Veronika 2. Barešová Anežka 3. Cermanová Žaneta 4. Dvořáková Kateřina* 5. Folprechtová Veronika 6. Hylmarová Kateřina 7. Janečková Michaela 8. Janečková Marie 9. Kohoutová Aneta* 10. Melicharová Silvie 11. Peldová Klára 12. Pihíková Kateřina 13. Scháňková Andrea* 14. Sommerová
36
Barbora 15. Stillerová Tereza 16. Sytenská Lucie 17. Šestáková Tereza 18. Štěpánková Anna 19. Šulcová Jana 20. Švarcová Klára 21. Tomášová Markéta 22. Tyrychtrová Martina 23. Vágnerová Denisa 24. Vocásková Petra 25. Vondrušková Tereza 26. Votava Josef 27. Zaplatílková Iva 28. Bartošová Eliška 29. Nesvačilová Adéla 30. Rákosník Karel 31. Nesvačil Milan 32. Rosůlková Tereza Třída: 2.A třídní učitel: Mgr. Štěpánek Jiří Počet celkem: 30 z toho chlapců: 18 dívek: 12 1. Bílková Barbora 2. Buštová Lenka 3. Čeřovský Jiří* 4. Dostál Kevin 5. Falta Josef 6. Filak Matěj 7. Hák Ondřej 8. Chrz Josef 9. Kloutvor Tomáš 10. Kotherová Jitka 11. Lánský Tomáš 12. Machková Julie 13. Najmanová Aneta 14. Nosek Tomáš 15. Novotná Veronika 16. Pěnička Tomáš* 17. Petr Tomáš 18. Pulec Karel 19. Rožcová Adéla* 20. Schejbalová Dana 21. Schovánková Martina* 22. Talácko Ondřej 23. Tomáš Martin 24. Václavíková Kateřina* 25. Vondráček Daniel 26. Votava Jan 27. Vrťátko Marek* 28. Zajíček Filip 29. Zamouřilová Klára* 30. Zmítková Kateřina Třída: 2.B třídní učitel: RNDr. Bednářová Lenka Počet celkem: 28 z toho chlapců: 8 dívek: 20 1. Bartošová Martina* 2. Brůnová Lenka 3. Čechová Markéta 4. Černá Klára 5. Černocký Ondřej 6. Doležalová Michaela 7. Frýbová Lenka 8. Horáková Klára* 9. Kalfeřt Daniel 10. Klazarová Petra 11. Körnerová Pavla* 12. Kubíček Lubomír 13. Langrová Michaela 14. Lejsek Jan 15. Matějková Barbora* 16. Matúšová Petra 17. Mejdrová Ivana* 18. Pátková Martina 19. Pavlíková Veronika 20. Podušková Kateřina 21. Růžička Ondřej* 22. Soukup Radek 23. Škaloud Robert 24. Šolcová Zuzana 25. Tomášková Lenka 26. Trejbal Jan 27. Satrapová Barbora 28. Doležalová Eliška Třída: 2.C třídní učitel: Ing. Horák Tomáš Počet celkem: 32 z toho chlapců: 2 dívek: 30 1. Bénová Martina 2. Beranová Kamila 3. Bergerová Simona 4. Bímová Monika 5. Brendlová Pavla 6. Brendlová Veronika 7. Čiperová Lucie 8. Fejfarová Monika 9. Hejduková Kristýna 10. Chlupáčová Lenka 11. Jirásková Petra* 12. Jirásková Radka 13. Klustová Eliška 14. Krejčová Lenka 15. Lukešová Eva 16. Mach Jan 17. Nýdrlová Vendula* 18. Paulusová Hana* 19. Plechatá Veronika 20. Plítková Jana* 21. Popovičová Anna 22. Šádková Markéta 23. Škvrnová Monika 24. Štolovská Monika* 25. Vejnarová Zuzana 26. Veselá Martina 27. Vorlová Monika 28. Vrbata Milan 29. Zapadlová Romana* 30. Vítková Simona 31. Enthalerová Žaneta 32. Tobolková Zuzana 33. Kvapilová Veronika Třída: 3.A třídní učitel: Mgr. Nečesaná Dana Počet celkem: 30 z toho chlapců: 18 dívek: 12 1. Baier Ondřej 2. Bouzek Štěpán 3. Čermáková Lucie 4. Černý Pavel 5. Čipera Vojtěch 6. Hátle Daniel 7. Havlíček Kryštof 8. Kráčmarová Monika 9. Malá Kateřina 10. Marxová Barbora* 11. Menčíková Jana 12. Morávková Zuzana 13. Mudroch Tadeáš 14. Nálevka Lukáš 15. Nosek Jakub 16. Nosková Aneta 17. Rolfová Michaela* 18. Rožec Ondřej 19. Rudorfer Filip Lothar 20. Souček Jakub 21. Suchomelová Veronika 22. Svoboda David 23. Tomášek Adam 24. Tomášková Lenka 25. Václavů Martin 26. Vedra Stanislav 27. Volšička Vít* 28. Vzoreková Tereza* 29. Vzoreková Veronika* 30. Zajíc Karel Třída: 3.C třídní učitel: Ing. Hnyková Helena Počet celkem: 28 z toho chlapců: 2 dívek: 26 1. Baizová Veronika 2. Bursová Věra 3. Capicarová Eva 4. Doležalová Monika 5. Dostálová Jana 6. Ducháčová Hana 7. Holá Kateřina 8. Hrnčířová Monika 9. Jandová Olga 10. Kletečková Darina 11. Kobos Matěj 12. Kosejk Lukáš 13. Kotková Adéla 14. Kozáková Simona 15. Machková Iva 16. Maštálková Denisa 17. Menclová Kristýna 18. Motejlková Martina 19. Novotná Kristina 20. Pechová Jana 21. Punnerová Petra 22. Salfická Dana 23. Samková Denisa 24. Štípková Pavlína 25. Švadlenková Martina 26. Veselá Lucie 27. Doubalová Jana 28. Rančáková Tereza Třída: 4.A třídní učitel: Mgr. Čížková Petra Počet celkem: 30 z toho chlapců: 15 dívek: 15 1. Bartoš Martin 2. Beneš Martin* 3. Brixi Jan 4. Cardová Michaela 5. Černý Jaroslav 6. Dušková Michaela* 7. Frydrychová Simona 8. Gregor Petr 9. Hudek Ondřej 10. Jarošová Eliška 11. Kalaš Robert 12. Knězáčková Jitka* 13. Ondrušová Petra 14. Ruml Václav 15. Rysová Aneta* 16. Schramek Petr 17. Stuchlík Jan* 18. Stuchlíková Markéta* 19. Šperková Kristýna 20. Štěrbová Lucie 21. Šťovíčková Markéta 22. Šubrtová Martina 23. Tomíček Jiří 24. Tomková Denisa 25. Václavík Tomáš 26. Vaňátko Jiří 27. Vaníčková Lucie 28. Zámečníková Zuzana 29. Zamouřil Filip 30. Zima Michal Třída: 4.B třídní učitel: Mgr. Špicar Petr Počet celkem: 29 z toho chlapců: 8 dívek: 21 1. Bangová Veronika 2. Bínová Daniela 3. Borůvková Petra 4. Bradnová Jana 5. Čeřovská Vladimíra 6. Forstová Kateřina 7. Krejčí Tomáš 8. Kulhánek Tomáš 9. Lukešová Tereza 10. Mečířová Lucie 11. Nečesaný Zbyněk 12. Nováková Kateřina 13. Nováková Radka 14. Paulová Anna 15. Písecká Barbora 16. Řeháková Kateřina 17. Samková Jiřina 18. Scháňková Šárka 19. Šubrtová Michaela 20. Turková Monika 21. Veverka Ondřej 22. Kvačková Petra 23. Ridzoňová Kristýna 24. Hruška Zdeněk 25. Holmanová Hana 26.
37
Zikmund Jaroslav 27. Pour Petr 28. Hrubý Jan 29. Krejčová Lucie* Třída: 4.C třídní učitel: RNDr. Trkalová Helena Počet celkem: 33 z toho chlapců: 3 dívek: 30 1. Bartošová Alena 2. Harvalíková Hana 3. Hofmanová Klára 4. Holá Michaela 5. Hrušková Iva 6. Hušková Ivana 7. Klimešová Petra 8. Kolářová Michaela 9. Křížová Veronika 10. Maixnerová Nikola 11. Matějková Denisa 12. Menclová Štěpánka 13. Motejlková Michaela 14. Mühlová Petra 15. Nováková Monika 16. Pažout Vojtěch 17. Pourová Veronika* 18. Pražanová Dora 19. Raticová Jana 20. Řeháková Johana 21. Szejutová Lucie* 22. Šinkmanová Štěpánka 23. Šulc Roman 24. Typltová Veronika* 25. Udatná Lucie 26. Valášková Iveta 27. Vašátková Veronika 28. Vránová Veronika 29. Záveská Lenka 30. Drotárová Viera 31. Krátký Marek 32. Maternová Zuzana 33. Ježková Radka Třída: 5.A třídní učitel: Mgr. Šandová Šárka Počet celkem: 28 z toho chlapců: 12 dívek: 16 1. Antonová Barbora 2. Bednářová Tereza* 3. Bydžovská Klára 4. Dušková Lucie 5. Ježek Tomáš 6. Johnová Kamila* 7. Kloutvorová Hana 8. Kloutvorová Lucie 9. Macháčková Klára 10. Machová Veronika 11. Malý Vojtěch 12. Myška David 13. Najman Lukáš 14. Novotný Milan 15. Přibyl Petr 16. Rodrová Lucie 17. Sůva Tomáš 18. Šára Pavel* 19. Štěrba Ladislav 20. Tomášek Zbyněk 21. Václavů Tomáš 22. Vaňkátová Kristýna* 23. Balejová Kristýna 24. Desenská Tereza 25. Krátký Marek 26. Soumarová Andrea 27. Strejcová Eliška 28. Zikmundová Romana Třída: 6.A třídní učitel: Mgr. Šorma Vladimír Počet celkem: 27 z toho chlapců: 14 dívek: 13 1. Bárta Petr 2. Bartoníček Jan* 3. Černá Erika* 4. Divoká Šárka 5. Heger Dominik 6. Holman Petr 7. Horňák Šimon 8. Ivanenko Oxana 9. Jahelková Radka 10. Janáková Barbora 11. Ježek Jiří 12. Kalašová Dominika* 13. Koňáková Zuzana* 14. Koukol Pavel* 15. Krotilová Pavlína 16. Langr Tomáš* 17. Marxová Kateřina* 18. Pourová Martina* 19. Rachotová Martina 20. Sezima Tomáš 21. Slezáková Anna 22. Souček Adam 23. Streck Adam 24. Šorma David 25. Šulc Martin 26. Tomíčková Jana 27. Trkal Hugo Třída: 7.A třídní učitel: PhDr. Tomíček Jan Počet celkem: 28 z toho chlapců: 9 dívek: 19 1. Bartošová Denisa 2. Bičiště Tomáš 3. Feik Štěpán 4. Fikar David 5. Hátlová Jana 6. Hnyková Kateřina 7. Hudková Michaela 8. Jaklová Pavlína 9. Jaklová Štěpánka 10. Jankovská Radka 11. Kozák Petr 12. Kráčmarová Eva 13. Pácaltová Zuzana 14. Pour Petr 15. Rubín Lukáš 16. Svobodová Petra 17. Vitvarová Lenka 18. Volková Jana 19. Zeman Jakub 20. Tomková Andrea 21. Berná Dana 22. Bláhová Hana* 23. Bydžovská Kateřina 24. Konířová Veronika 25. Jenčovský Tomáš 26. Kalvodová Daniela 27. Knězáčková Radka* 28. Kotyz Aleš Třída: 8.A třídní učitel: Mgr. Holubička Jiří Počet celkem: 18 z toho chlapců: 10 dívek: 8 1. Baňacká Eva* 2. Brůnová Lada 3. Janák Jakub 4. Ježek Jakub 5. Kočí Ladislav 6. Kučerová Veronika 7. Kulhánek Jakub 8. Luštincová Eva 9. Mikeš Martin 10. Pour David 11. Samková Barbora 12. Štěpánková Radka 13. Šulc Jan 14. Tomášková Martina* 15. Vavřina Petr* 16. Zemek Josef 17. Faltová Klára 18. Šípek Dan Žáci označeni * dokončili ročník s vyznamenáním. Změny ve stavu žáků Šarišský Roman přestoupil na G. Kladno k 24. 2. 2006 z 1.A, Šubrtová Veronika přestoupila na jinou školu k 24. 2. 2006 z 1.B, Steigrová Sabina k 31. 1. 2006 přestoupila na jinou školu z 1. C, Macková Martina ukončila studium na vlastní žádost k 15. 11. 2005 z 4.C, Filaková Klára ukončila studium na vlastní žádost k 23. 6. 2006 z 7.A, Gallo Lukáš ukončil studium na vlastní žádost k 31. 1. 2006 z 8.A, Josef Zdeněk ukončil studium na vlastní žádost k 26. 2. 2006 z 8.A, na jinou školu k 1. 9. 2006 přestupují Trejbalová Kateřina 1.B, Rosůlková Tereza 1.C, Brixi Jan 4.A, Gregor Petr 4.A, Václavík Tomáš 4.A, Frydrychová Simona 4.A, Kvapilová Veronika 2.C
38
Školní rok 5. A Ze začátku školního roku 2005-2006 do třídy přistoupilo šest nových spolužáků, potýkali se s problémy zavedeného kolektivu. Aby se třída více stmelila, vyjeli jsme na cyklistický Start kurz do Špindlerova Mlýna. Na chatě Fišerka jsme strávili pěkné čtyři dny (5. – 9.). Z pedagogického sboru s námi jeli Mgr. Palouš a Mgr. Šandová, jako dozor nás doprovázel bývalý student zdejšího gymnázia Ondřej Stuchlík, který pomáhal uhlídat náš peloton a večer u táboráku nám hrál a zpíval. Kurz proběhl velmi úspěšně, až na jedno zlomené zápěstí, a noví se snadno začlenili. Jelikož jsme přešli na vyšší stupeň, maturanti pro nás připravili Zobácký bál. Konal se 26. 9 a vše se točilo kolem karnevalu v Riu de Janeiro. Velmi vyrovnaný souboj v soutěži mezi prvními ročníky vyhrála 1.C. Při oslavě 60. výročí založení školy se i družstvo z naší třídy zapojilo do sportovních soutěží, které ten den probíhaly v hale. V říjnu nám Mgr. Nosková přednesla, jak úspěšně studovat na gymnáziu. Tato beseda pomohla hlavně přistoupivším. Na PZV jsme si vybrali téma sci-fi a představení se nám poměrně zdařilo. Nejvíce jsme byli pyšní na kulisu vesmírné lodi. Ihned po vánočních prázdninách jsme se vypravili na povinný lyžařský kurz do Pece pod Sněžkou na chatu Vebrovy boudy s naším osvědčeným dozorem: Palouš, Šandová, Stuchlík, ale také se třídou 1.B a jejich učiteli. Aktivně jsme strávili týden 2. - 8.1. a každý den jsme střídali sjezdovky a běžky, dvakrát jsme si dokonce užili i nočního lyžování. Pozitivní zážitek z kurzu nám zkazilo zranění naší třídní učitelky Šandové. Zranění se ukázalo býti vážným a bylo příčinou její téměř čtyřměsíční absence. Ve škole ji nahrazovala Erika Studená, jíž jsme velmi vděční. 24. 4. jsme zavítali do Liberce. V rámci učiva biologie v doprovodu Mgr. Hladečkové jsme navštívili jednak botanickou, a jednak zoologickou zahradu. V předposledním týdnu školního roku jsme si udělali cyklistický dvoudenní výlet na Pecku, kde jsme čerpali energii na závěr roku a následné vysvědčení. Na výletě jsme relaxovali i sportovali. V průběhu celého školního roku jsme v hradeckém Klicperově divadle zhlédli čtyři divadelní hry – Princezna Sylvestrie, R. U. R, Hostinec U Kamenného stolu a Báječná léta pod psa. Názory na hry se lišily, nejvíce však zapůsobila Čapkova hra R. U. R. Celý školní rok byl nabitý akcemi a využili jsme každého volného dne. Přestože nám poněkud přibylo učiva, jsme si celý rok užili díky skvělé třídní učitelce a výborně organizovaným výletům a kurzům. Za třídu zapsaly: H. Kloutvorová, K. Vaňkátová, K. Bydžovská
Biologie, ekologie, zdravotní nauka Letos jsme měli tu čest zúčastnit se semináře „Pokroky v biologii 2006“. Seminář proběhl ve dnech 16.-18. 6. 2006 na Střední odborné škole veterinární v Hradci Králové. Náplní byly přednášky o buněčné biologii, imunitním systému, virech a GMO (geneticky modifikované organismy). Velice přínosná byla praktická cvičení s fluorescenčním mikroskopem firmy Olympus a sekvenování DNA viru bakteriofágu lambda (firma BIO-RAD). V závěru jsme byli informováni o studijních oborech na PřF UK v Praze. Petr Kozák, 7.A
Pocity úspěšné němčinářky Německý jazyk se učím už pátým rokem, ale soukromě, přesto jsem se v posledních třech letech zúčastnila okresního kola olympiády v německém jazyce v Jičíně. Letos už jsem byla v kategorii 2. B, kde již bylo více soutěžících i více témat. Začátkem února 2006 jsem, jako vždy, celá nervózní z toho, co mě čeká, stála na zasněženém hořickém autobusovém nádraží a v hlavě měla myšlenku, jestli si to nemám ještě rozmyslet. Naštěstí jsem si to nerozmyslela a nastoupila s paní profesorkou Nečesanou do autobusu směrem Jičín s představami, co se asi bude dít. Tento den probíhal celkem klidně. Na začátek dne byl naplánovaný poslech a potom na nás všechny soutěžící čekala konverzace se členy poroty a popis obrázku. Jako bonus i rozhovor doplňování vět do textu, aby dával smysl. Když jsem přišla na řadu, všechna nervozita ze mě spadla a já si to chtěla pořádně užít. Celkem se mi to podařilo, protože jsem si vytáhla celkem dobré téma - „ Interessen und Hobbys“, což se dá lehce „okecat“. Potom všem jsem už jen mohla čekat na výsledek poroty. Vyklubalo se z toho 2. místo, což znamená i postup do krajského kola do Hradce Králové, které se konalo 8. 3. 2006. Od 6. 3. 2006 do 13. 3. 2006 jsme měli jarní prázdniny a celá moje rodina je strávila na zasněžených stráních Krkonoš. V polovině týdne jsem opouštěla hory, ale už vůbec ne nervózní, ale spíše natěšená na to, co se bude dít. Říkala jsem si, nejdeš vůbec vyhrát, ale spíše si to jenom zkusit - a taky, bude o zkušenost více. V Hradci Králové mě čekali další studenti gymnázií, samí kluci, takže já jediná holka. Začali jsme
39
poslechem, kterému jsem nerozuměla snad ani slovo, ale všechno se dalo odposlouchat. Na konverzační část s porotou, která obsahovala i jednoho Němce, jsem šla na řadu hned jako první, takže jsem nevěděla, jak to chodí. Vytáhla jsem si docela lehký tématický okruh - svátky, jídlo, nakupování, oblečení a rodinný život. Nervozita ve mně jenom rostla, a když jsem vycházela ven, říkala jsem si, jak jsem se všechno spletla a co jsem tam nadělala chyb, a modlila se, aby ti další kluci nedopadli o nic lépe. Pak už jsem jen čekala a čekala, jak vše dopadne, což bylo snad to nejhorší. A pak - otevřely se dveře, vešla porota a vyhlásila výsledky. Já počítala s tím, že skončím na posledním místě, ale ne, nakonec jsem dopadla jako 3.! A jen bod scházel k druhému místu… Tak přeci jen to asi nebylo tak hrozné a dalo se to i poslouchat. Jenom doufám, že až zase za rok půjdu na olympiádu, bude to za něco stát a třeba něco dokážu. Michaela Rolfová, studenka 3. A Praha a jak to bylo dál - 8. červen 2006 třída 2.B I tento školní rok se naše třída pod dohledem paní profesorky Noskové a Bednářové rozhodla navštívit naše hlavní město Prahu, její kouzla a krásy. Cesta autobusem byla neuvěřitelně pohodlná díky menší účasti, než se předpokládalo. Počasí, ač trochu teplejší, nám přálo. Prvním místem naší exkurze se stal Veletržní palác, kde je umístěna Národní galerie. Pečlivě si prohlédnout všechny exponáty v galerii nebylo časově možné, a proto se naše třída zaměřila na expozici českého malířství a sochařství 19. století, protože také v češtině probíráme 19. století. Myslím, že nikomu nebyl v galerii dopřán tak odborný výklad, jakým nás obdarovala paní profesorka Nosková. Ačkoli národní galerii navštívila jistě již mnohokrát, pokaždé ji nadchne. Mnozí z nás byli po hodině prohlídky lehce unaveni - paní profesorka sice vybírala, ale přitom nevynechala jediné důležité dílo, u kterého bychom se mohli na chvíli zamyslet a pokochat se jeho krásou nebo nějakou pozoruhodností. Přes založení galerie v roce 1800 ředitelem Berglerem jsme se dostali ke klasicismu a jeho zástupcům, jako byli František Tkadlík, Antonín Machek a rodina Mánesů, jmenuji alespoň Václava Mánesa a Antonína Mánesa. Pokračovali jsme prolínáním romantismu a realismu, Josefem Navrátilem a jeho nejkrásnějším obrazem „Mladá matka s děckem“, dále Josefem Mánesem. Mohli jsme zhlédnout i velice známý obraz od Karla Purkyně „Sova sněžná“. Velice mě nadchlo krajinářství, zejména velké krajiny se stafáží, a jeho autoři, jako například August Pippenhagen, jehož obrazy se mi velice líbily, Adolf Kosárek, Antonín Chitussi a Julius Mařák, přezdívaný „Básník lesa“. Skutečně nádhernější obrazy jsem dosud neviděla. Další etapou prohlídky byla generace Národního divadla. Mezi významné osobnosti umění této doby bezesporu patřili i Josef Tulka, Mikoláš Aleš, u jehož obrazu „Setkání Jiřího z Poděbrad s Matyášem Korvínem“ jsme se zdrželi déle, František Ženíšek, Vojtěch Hynais a Václav Brožík se svými obrazy z venkova a portréty. Mezi další umělce, které jsme mohli obdivovat, patřili Luděk Marold, jehož nejslavnější obraz „Bitva u Lipan“ v této galerii nenajdeme, a Jakub Schikaneder. Naším úkolem nebylo pouze galerii projít, nýbrž si z ní odnést to nejlepší: zážitky a ponaučení, k čemuž nám posloužily naše pracovní listy od paní profesorky Noskové, které si po vyplnění a zpracování založíme, jak paní profesorka s oblibou říká, do naší složky „Život“. Iva Mejdrová, 2. B
(2. část exkurze – Židovské město) Návštěva Staronové synagogy a hřbitova v bývalém pražském ghettu mě opravdu velmi zaujala. Jako první nás čekala prohlídka již zmiňované Staronové synagogy. V synagoze, stejně tak jako na židovském hřbitově, musí každý muž nosit jarmulku. Je to zvyk ortodoxních židů a znamená, že člověk by měl nosit boty a čepičku na místech, kde by se mohl život spojit se smrtí. Takže chlapci dostali provizorní čepičky a mohli jsme pokračovat. Ve Staronové synagoze nás mile provedla slečna průvodkyně. Nejenže nás provedla, ale vysvětlila nám některá významná židovská data, zvyky, každodenní návyky a povinnosti. Přednáška byla dlouhá, ale velice zajímavá. Bylo vidět, že ví, o čem mluví. Vždycky mě judaismus zajímal, ale že jsou pravidla ortodoxních židů tak složitá a těžká na přemýšlení, jsem si opravdu nemyslela. Ne nadarmo se říká, že Židé patří mezi jedny z nejchytřejších lidí na planetě. Od Staronové synagogy jsme se přesunuli ke Starému židovskému hřbitovu, ale než jsme se šli podívat na stovky náhrobků s nápisy, které nemohu přečíst, protože jsou do kamene vytesány v hebrejštině, naše třída navštívila synagogu, ve které byla na zdech jména Židů, kteří zahynuli ve druhé světové válce. Na stěnách jich bylo zaznamenáno 80 000. Bylo to smutné, mezi tisíci jmény jsme našli i jména Židů z Hořic. Ve druhém patře, které připomínalo spíše muzeum, byly obrázky a deníky židovských dětí z koncentráku Terezín. Po této smutné prohlídce jsme se šli podívat na nedaleký hřbitov. Procházeli jsme i kolem hrobu ochránce této židovské obce rabína Löwa. Až později jsem se dozvěděla, že rabín po své smrti plní přání. Stačí prý, abychom dali kamínek na jeho náhrobek a něco si přáli. Po splnění bychom mu měli jít poděkovat, protože jinak by se prý zlobil.
40
Poslední, co nás ještě v tomto ,,židovském místě“ čekalo, bylo muzeum. Zde v muzeu byly různé zajímavé rituální předměty: sedmiramenné svícny, knihy, různé opony, které slouží v synagoze k přikrytí skříňky na Tóru. Veškeré předměty, které jsme měli možnost vidět, byly velice zajímavé. Tímto naše exkurze skončila a podle mého názoru to byla jedna z těch povedenějších. Dozvěděli jsme se něco o judaismu, který se ve školách učí jen tak povrchně. Aby ne, je to velmi složité náboženství a má dlouhou a bohatou historii. Ráda bych se tam podívala ještě jednou, zapomněla jsem si totiž něco přát…. byK
Den dětí s Klokánkem Letošní den dětí v invalidovně pořádný sdružením Klokánek nesl název IV. Den dětí „Klokánek putuje po světě“. My, studenti 3.C, jsme se ho zúčastnili již po třetí. Ale nesmíme zapomenout na 1.C, která to měla celé na starost. Pomoc přišli také studenti 2.C a několik „gympláků“. Ale poprvé jsme museli mít masky. Jůůů, to bylo nadšení. Jenže jak šel čas, masky nikde, začali jsme se bát, že půjdeme jako afričtí domorodci, tedy nazí. Ještě že máme maminky. Díky nim začaly vznikat opičky, Japonky, Egypťanky, klokánci, potápěči, Indiánky, atd... A tak jsme mohli 3. června začít putovat po světě. Děti, za doprovodu rodičů, překonávaly vzdálenost mezi světadíly bleskovou rychlostí a stíhaly přitom plnit dané úkoly. Např. norské rybaření, africké houpání, japonské přebírání rýže a hrachu, faraónské stavění pyramid, výrobu indiánských čelenek.... Za správně splněný úkol dostávaly špachtle polepené částmi obrázku, který ke konci musely složit. Dívky měly jiný obrázek než chlapci. Proto jsme si museli dávat pozor, abychom nedali někomu špatnou špachtli. U některých dětí byla identifikace pohlaví těžká, takže jsme se museli ptát rodičů. Ale i tak vznikly případy, kdy kluk měl holčičí špachtli a obráceně. Za složený obrázek dostaly odměnu. Všichni mohli vyslechnout živou muziku, zakoupit občerstvení, popřípadě suvenýry či vyhrát v „Klokánkově tombole“, shlédnout vystoupení capoeirstů nebo se podívat na dravce. Jelikož nám počasí přálo všichni se zdrželi dlouho a bylo veselo. Už nyní se celé Hořice těší na další ročník Klokánka. Baizová, Samková
Dětský den s Klokánkem Po té co se nás paní učitelka zeptala zda-li bychom nechtěli pomáhat na dětském dni, přemýšlela jsem, zda se mám či nemám účastnit. Netrvalo dlouho a bylo rozhodnuto. Já, Anička Štěpánková, Terka Šestáková, Terka Rosůlková, Markéta Tomášová, Bára Sommerová, Anežka Barešová a pár holek z vyšších ročníků jsme podlehly dětské radosti. V podstatě jsme s tím neměli moc velké starosti, protože vše potřebné zařizovaly p. Bouzková a p. učitelka Čepelková. Celý dětský den byl na námět putování klokánka po světě. Každé stanoviště představovalo jinou zem a národnost. Stanovišť bylo devět, tudíž jsme si jen museli trochu namáhat hlavinky s vymýšlením zemí a disciplín. Děti se vydávali napříč světem přes Mexiko, Austrálii, Rusko, Čínu, Afriku, Egypt, Indiány, Eskymáky a nesměli jsme zapomenout na Českou republiku. Asi nejvíce nám daly zabrat indiáni, u kterých jsme nevěděly do předposledního dne, jaká disciplína je bude doprovázet. Nakonec jsem vymysleli, že si děti budou vyrábět indiánské čelenky, které jsme však museli předem připravit, aby s nimi neměli tolik práce. Nesmím také zapomenout na vyrábění Aniččinýho kaktusu, který dal Aničce a Terce pořádně zabrat. Ve finále nedopadl podle představ Aničky, ale přesto jsme jí ho mohli jen chválit, protože podoba se nedala zapřít. Dětský den proběhl 3. června 2006 v areálu ÚSP (bývalé Invalidovny). Sešli jsme se asi hodinu před začátkem v Invalidovně, kde to vůbec nevypadalo, že by se tam mělo něco dít. Ale během chvilky propukl menší „mumraj“. Začali pravé přípravy, holky se převlékly do kostýmu, který měl více přiblížit představující zemi. Stanoviště s disciplínami se rozprostřeli po celém areálu. Byla zde i kapela, stánek s občerstvením, zmrzlina a tombola. Lístek do tomboly se zakupoval u převlečeného klokana. Dětsky den byl oživen vystoupením místní „capueristické“ skupiny, leteckých modelářů a sokolníky. Děti za každou disciplínu dostali jednu špátli, na které byla kousek obrázku. Museli tedy projít každou disciplínou, aby sestavili celý obrázek. Bylo příjemné pozorovat na dětech nadšení a radost, která se odrážela v jejich nevinných očích. Jsem ráda, že jsem se zúčastnila a mohla tak potěšit někoho, kdo o to opravdu stál. Veronika Balcarová, 1.C
IV. Den dětí s klokánkem aneb klokánek jde do světa V sobotu 3. 6. zahájil ve 14,00 hodin v prostorách ÚSP Klokánek cestu kolem světa. A nebyl na to sám, přišlo mu pomoci kolem 150 zvídavých dětí se svými rodiči či prarodiči. Návštěvnost byla díky ojediněle
41
příznivému počasí, či lákavému programu, či krásnému exteriéru ÚSP rekordní. Cesta kolem světa se tak protáhla až téměř do 19. hodiny. Děti si odnášely vyrobenou skládanku puzzlí, sladké odměny, pěkné ceny z tomboly a hlavně plno zážitků. Na úspěchu celé akce měl lví podíl výbor Klubu Klokánek, kterému se opravdu vyplatilo nechat se inspirovat mládím a nadšením studentů Gymnázia a SOŠ v Hořicích. Ti pomohli vytvořit dokonalou iluzi putování po černé Africe, Mexiku, Austrálii, Rusku, Číně, Peru či Antarktidě. Za obětavou a nezištnou pomoc děkuji především Anně Štěpánkové, Veronice Balcarové, Tereze Šestákové, Tereze Rosůlkové, Markétě Tomášové, Barboře a Marii Sommerovým, Anežce Barešové, Veronice Plechaté, Monice Bímové, Veronice Baizové a Denise Samkové ze SOŠ a Petru Kozákovi, Michaele Hudkové a Janě Hátlové z Gymnázia. Za dobrovolnou a svědomitou přípravu děkuji nejen jmenovaným studentkám, ale i slečně profesorce Mgr. Lucii Čepelkové. Ředitel školy, pan Paedr.Josef Lindauer, nám předal finanční obnos, který byl vybrán při PZV na konto Radky Vondráčkové a nám poslouží na nákup speciálních výukových PC programů. Překrásný park, čerstvě ostříhaný trávník a pomoc při organizaci jsou zase vizitkou pana Vladimíra Sychry a personálu i obyvatel Ústavu sociální péče. Přípravám prostor a výrobě dárků věnovali plno času, a tak doufám, že rozzářené dětské oči, bohatý doprovodný program, občerstvení a živá muzika jim byly náležitou satisfakcí. Paní Mazuchová z Cerekvice nechala ochotně pohladit a na rukou potěžkat všem zájemcům své dravé opeřence. Leckteří vozíčkáři, ale i děti, viděli takto zblízka orla, káně, kalouse, puštíka či sovu pálenou poprvé. Během celého odpoledne se děti kochaly pohledem na akrobatické létání modelů z Klubu leteckých modelářů v Hořicích nebo na závodní minibike a motokáru, kterou dětem ochotně předváděli pan Dušan Ocelík a členové z hořického Automotoklubu. Všem za nezištnou spolupráci moc děkuji. Ke gradaci programu přispěli svým originálním vystoupením hořičtí capoeiristé. I jim patří náš dík a obdiv. Obrovské poděkování patří i velkému počtu živnostníků a firem, které Klubu poskytly odměny do tomboly. Finančně tradičně pomáhají i Lesy ČR a Město Hořice, děkujeme. K celkové pohodě přispěli i Draslarovi s občerstvením a skupina Rytmus v čele s panem Bohumilem Voltem. Titěrnou dolaďovací práci pak odvedli i mí nejbližší, přátelé a kolegové. Určitě jsem na plno dalších zapomněla, ale stoprocentně mi absenci svého jména na seznamu odpustí, protože nikdo z nich, ať už jmenovaných, či nejmenovaných, to pro to nedělá. Obohacují sebe sama radostí druhých. Jana Bouzková, Klub Klokánek www.klubklokanek.wz.cz
Emil Jednoho krásného dne, tuším že 22. května v pondělí, jsme se vypravili do ulic vybrat co nejvíce peněz pro děti co nemají tak luxusní život jako my, protože je trápí handicap. Začalo to už v pátek kdy jsme si odvezli domů ve skupinách dva pytlíky plyšáků Emilů a krabičku gum. Už ráno v pondělí, když se naše rota objevila v Hořicích a začala pracovat, bylo vidět, že některé jedince to bude bavit. Moje skupina se skládala z Frau, Jáni a mě. Byly jsme před Penny s výbornou náladou a chtíčem prodat toho co nejvíc. Chodilo tam celkem dost lidí, někteří se na nás smáli už z dálky a vítali nás, mávali padesátkami nebo dvackami na gumu nebo Emila. Pobavily nás názory lidí, kteří nás posílali do parlamentu za poslanci, kteří jim kradou peníze a proto nám nemohou přispět. Myslím si,že nejlepší byla paní, která hned po našem dotazu jestli by nechtěla od nás něco koupit, celá zrudla a se slovy: Podívejte se děvčata ... nás naprosto vylekala co se bude dít. Ani ne pět minut nám vyprávěla jak jsou tyhle akce asi čtyřikrát do týdne, a že si nepřeje abychom ji ještě s tímhle někdy otravovaly. Když odešla dostali jsme všichni záchvat smíchu. Kromě téhle paní, se tady objevil pán, který nás rozesmál svou reakcí na naši sbírku.Koupil si Emila a chtěl po nás za ty prachy pusu a Jana mu odvětila hlasitým Jůůůůj. Jinak prodej šel hladce a asi tak za tři hodinky byli Emilové fuč i s gumama. Pomaličku jsme se ubírali k naší náčelnici Čepelkové. Jen co jsme dorazili, potkali jsme Petru s Martinou, které tam byly už asi pro třetí dávku. My jsme dostali kus papíru, tam obtiskli pár řádků o bezbariérovosti u penny a jeli domů. Lucie Sytenská, 1.C
Svátek s Emilem V pondělí 22. května 2006 se konal již čtvrtý ročník celonárodní veřejné sbírky s názvem Svátek s Emilem. Studentské dvojice nabízeli školní pryže s obrázkem ptáčka Emila (20,- Kč) a textilní podobu ptáčka ve velikosti přívěsku na klíče (50,- Kč). Letošní čistý výtěžek sbírky, který byl připsán na benefiční účet projektu Emil činí 2 380 987,38 Kč. Do této charitativní sbírky se zapojilo 3 980 studentů ze 239 středních škol z celé republiky. V Hořicích se do akce zapojily 3 střední školy: Obchodní akademie, Střední zemědělská škola a Gymnázium a Střední odborná škola. Právě z poslední jmenované školy byla dvojice dívek Petra Vocásková a Martina Tyrychtrová (1.C) vyhodnocena jako nejúspěšnější v ČR z těch, kteří prodaly nejvíce Emilových gum a přívěsků. Klíčem k vyhodnocení byl počet obyvatel města a počet prodávajících studentů v daném místě.
42
Petra Vocásková a Martina Tyrychtová si převzaly odměny z rukou Jana Krause, předsedy správní rady, na tiskové konferenci, která se konala 22. června v Jedličkově ústavu v Praze. Mgr. Lucie Čepelková
Exkurze - Poklad V den přijímaček nám pí. uč. Čepelková naplánovala exkurzi do léčebny pro kluky závislí na drogách. Většina třídy se do Bílé Třemešné dostala busem z Hořic nebo Jičína. Já, Áňa, Milan, Karel jsme jeli sami vlakem. Dostali jsme přesné instrukce k tomu jak docílit úspěchu- sejít se se zbytkem třídy. Takže si to probíráme ještě jednou, až dorazíme do Bílé Třemešné, tak půjdeme z kopce a sejdeme se s nimi u pošty v osm, ne? Zeptal se Milan. Hmm... já myslím, že o půl devátý? Né blbě - ve třičtvrtě na osm říkali!! Začali jsme mírně panikařit. Větší panika zavládla když jsme nemohli najít kopec, který na nás měl čekat v Třemešné. A když jsme u pošty nikoho neviděli, zachvátila nás taková panika, že jsme se rozhodli jít na Poklad sami. Po menších neshodách jsme se sešli s třídou a kupodivu i s Pepou, který na nás čekal v půli cesty. Přivezl ho jeho taťka, který je ředitelem léčebny.Všichni jsme vyrazili na poslední kousek cesty. Ježíši!! Co to je?? Votava!! Kde jste to postavili? To je strašný!! Tam nevylezeme. Tohle všechno se ozývalo po zbytek cesty do kopce. Nahoře nás vítal pan Votava. Vysvětlil nám, o co v léčebně jde. Pověděl nám něco málo o drogách a obyvatelích léčebny, kteří odjeli na výlet. Pak jsme se rozdělili na dvě skupiny. My jsme si šli ven sednout se sympatickou absolventkou naší školy a druhá část si povídala s jiným pracovníkem pokladu. Vyprávěli nám jak takové zařízení funguje a odpovídali na otázky. Pak jsme si mohli jít prohlédnout pokoje. Nakonec jsme se všichni rozutekli na vlak nebo autobus. To byl zase výlet :o) Barbora Sommerová, 1.C
Báječná léta pod psa Je po prodlouženém víkendu a my máme o hodinu kratší vyučování neboť jedeme do divadla na hru Báječná léta pod psa. Je to čtvrté a zároveň poslední z předplacených představení. Třetí se konalo, když jsme byli na lyžáku. Hodin máme místo šesti pět, ale pořádně se vlečou. Okolo půl jedné nás učitelé pustí a my si jdeme naplnit žaludky nějakým dobrým jídlem. Nemusíme moc pospíchat, autobus má přijet až v jednu hodinu. Času máme celkem dost. Autobus zastaví u školy přesně v jednu. Celá naše banda se hrne dovnitř. Cesta nás stojí symbolických deset korun. Pět do Hradce Králové a pět zpátky. Venku krásně svítí sluníčko a my se kodrcáme busem. To, ale nikomu nevadí, protože si celou cestu povídáme. Když pak dorazíme na místo, nestačíme se divit, jak ta cesta rychle utekla. Vyskáčeme z autobusu a cestu dlouhou několik desítek metrů zdoláme v rekordním čase. Před Klicperovým divadlem dostaneme rozchod. Jdeme do města navštívit různé obchody a obchůdky. Námi navštěvované místo je však cukrárna, ve které si většina z nás koupí zmrzlinu. Počasí se však začíná kazit a než se nadějeme prší. Utíkáme se schovat do divadla. Posadíme se a už nás tu vítají herci, kteří zahájí hru- Báječná léta pod psa. Příběh se odehrává za druhé světové války. Hlavním hrdinou je Quido. Hra se vypráví od útlého dětství až po dospělost. Nejvíce nás pobaví tzv. postelová scéna. Kdy má dojít k pohlavnímu styku mezi Quidem a jeho vyvolenou. V rámci milostné předehry spadnou oba totiž na zem. Samozřejmě za postel, kam oko diváka nevidí. No a když už si začínáme myslet, že se nebude dít nic zajímavého, objeví se vysoko nad postelí dvě papírová cosi držící na špejlích. Netrvá dlouho a dojde nám co to cosi jsou zač. První cosi znázorňuje penis a druhé pochvu. Když to vidíme musíme se upřímně smát. A pak když se tato cosi dvě spojí válíme se všichni úplně mrtví smíchy. O přestávce si odskočíme a projdeme se naposledy po divadle. Zvoneček nám ohlásí konec přestávky, proto se musíme rychle vrátit na svá místa. Zhlédneme, zbytek představení a pak tleskáme, až máme červené ruce. Představení končí po půl šesté. Pospícháme k autobusu, abychom stihli autobusy z Hořic do našich domovů. Nakonec však přijíždíme do Hořic něco kolem třičtvrtě na sedm, tudíž většina bus stihne a někteří budou ještě čekat. Představení se nám líbilo. Bylo zajímavé vidět tento film na prknech jeviště jako divadelní hru. Bylo to moc fajn a my se těšíme na další akce 1.C...... Iva Zaplatílková, 1.C
Divadelní představení R.U.R. Klicperovo divadlo Hradec Králové Dne 23. 1. 2006 se naše třída 1.C vypravila na představení R.U.R autora Karla Čapka. Jako každé pondělí jsme měli klasický rozvrh hodin, akorát se končilo o půl jedné místo 13:20. Samozřejmě byli všichni nadšeni, že se nekoná poslední hodina, a tak hurá na oběd a v 13:00 se odjelo do Hradce Králové. Shromážděné skupinky mrznoucích lidiček se naskládali do autobusů. Cesta ve vyhřátých autobusech byla prostoupena klábosícími žáky 1.C, 1.B, 5.A a pány učiteli. V 13:30 jsme se vyhrnuli ven, ačkoliv netuším proč takovou rychlostí, když tam bylo –15°C. Kousek jsme jen přeci museli dojít, jelikož autobusy se nedostali až k divadlu. U jednoho z přechodů, kdy jsme šli
43
nekultivovaně a roztahaně jsme nevědomky zastavili auto a jeden z pasažérů vystoupil a prohodil: Kolik vás ještě sakra je?? No hodně mu někdo odvětil a on si zase zalezl do své Audiny. 13:40 a my dostali rozchod, každý ho tráví jinde. Já osobně prozkoumávala divadlo s kamarádkami a hlavně toalety. Hodinky a mobily ukazovaly 14:40 a představení začalo. R.U.R- vizionářské drama Karla Čapka je stále aktuálním varováním před přílišným nadšením z nových a nových technologií a obavou ze ztráty lidskosti, z automatizace a stereotypu našich životů. Jedinou nadějí člověka je totiž láska a víra v lidství.Takto nás informoval leták Klicperova divadla v Hradci Králové, ale můj osobní názor zní takto. Zpracováni Čapkova dramatu bylo velmi zajímavé. Pro věkovou skupinu 15 100 let byly voleny prvky, které spolu nebo jen jedna - sama o sobě dodávaly přesně to důležité pro upoutání pozornosti. Celou hru prostupovalo cosi, co mě nutilo dávat pozor po celou dobu a už tím to bylo překvapivé. Ať už to bylo pronikavé vystupování herců či zvraty vědy nebo jen hudba. Nevím, zda si přítomní dospívající uvědomili, že se jim to bude třeba jednou hodit k maturitě, ale mě to trklo a byl to další impuls, abych dávala pozor při té zajímavé divadelní inscenaci. Na ostatních byl vidět zájem, pochopení, úžas, možná i zmatení. To jsem alespoň vypozorovala. Dlouhý potlesk na konci představení mě utvrdil v tom, že tohle představení by klidně shlédli ještě jednou - tedy bylo dobré. Marie Janečková, 1.C
Lyžařský kurz – Vítkovice v Krkonoších 19. 3. – 24. 3. 2006 Ten den začalo snad všechno špatně. Nejen, že jsem na náš první lyžák balila hodinu před odjezdem (půlka věcí tedy zůstala doma), navíc se mi tam ani nechtělo. Nejela jsem brázdit sjezdovky, běžkovat 20 kiláků a kochat se přírodou. Ne, já jela umývat nádobí. Ze zdravotních důvodů jsem nesměla lyžovat. U těch běžek mi to ani tak nevadilo, ale… no co. Tak budu trčet v kuchyni. V autobuse vládla ospalejší nálada, která ihned zmizela po příjezdu do Vítkovic. Krajina a všechno kolem bylo strašně krásný, ale při pohledu na ty obrovský kopce, který jsem musela vyjít, se mi najednou zachtělo domů. Snad po „dvou hodinách“šlapání do sněhu, klení a nadávání jsme dorazili na místo. Jak jinak naše chalupa byla úplně nejvýš. Sjezdovka, hned u chalupy, byla fakt suprová a já s viděla, jak ji sjíždím, házím obloučky, sníh létá kolem…Hmmm, místo toho jsem ihned vpádlovala do kuchyně pomoct připravovat večeři pro spolužáky… Každý den byl lepší a lepší. V kuchyni panovala veselá nálada, hlavně díky Elis, která na tom byla stejně jak já a pak také díky paní kuchařce. Pořád jsme se smály a tak nám ani mytí tun nádobí nepřipadalo jako boží umučení. Zato běžkaři se vraceli zpocení, naštvaní a utahaní. Poprvé jsem děkovala tomu, že nejsem mezi zdravotně způsobilými. Zatímco ani „bruslili“ mezi stromy nebo na pusté zasněžené krajině, my v klidu vařily, myly, popřípadě i spaly. Ten týden byl vlastně docela v pohodě. Párkrát jsem si s Elis a May sjely kluzkou sjezdovku na bobech (což byl taky zážitek), sem tam shlédly nějaký film, ale hlavně se bylo pořád čemu smát. Přiznávám, někdy se mi zastesklo po lyžích, ale jar a kupa nádobí mi rychle pomohly vrátit se do reality. Před chalupou byl nádherný výhled. Všude zasněžené stromy, hromady bílého sněhu, slunce svítilo a krásně se lesklo na bílé plošině, učitelé v trapu… Co víc si v pohádce přát? Teď už opět sedím ve škole a před sebou mám hromadu písemek. Tady mi to připadá jako nějaký sen. Hory byly vážně strašně krásný a hned bych se tam vrátila, ale pochybuji o tom, že se ještě někdy vrátím do té malé chajdy uprostřed lesů a sjezdovek. V neděli 19. 3. 2006 - na začátku lyžáku – jsem se pouze viděla zavalená lavinou nádobí, ale v pátek – 24. 3. 2006 – při odjezdu jsem byla ráda za to, že jsem jela. Málokdy se totiž člověk dostane do takové krásné pohádky, kde je i přes potoky jaru a kopce nádobí tak nádherně. Tereza Vondrušková, 1.C
PZV 20. 12. 2005 Co to vlastně je? Každá třída by měla vytvořit něco zábavného, ať už jde o tanec, zpěv či scénku. Začalo to tím, když se k nám dostal papír s nabídkou scének. Tenkrát jsme byli ze všeho ještě dost vykulení a nemohli jsme se vůbec dohodnout. Stále se o tom dokola mluvilo a nikoho už to nebavilo. Přišla jsem s jedním návrhem, který byl schválen, ale předčil ho nápad Anetky. Ještě jsme vymysleli, že ho spojíme s pískáním na flétny, ano paní učitelka Pirochová nás velice ovlivnila J Samotný příběh byl v tom, že byly Vánoce (svátek klidu a míru, jak se tvrdí) a všichni tragicky zemřou. Ve finále pak už naostro to začalo tak, že maminka rodiny (já) dávala dárky pod stromeček, mezitím dědeček (Pepa) porcoval kapra (vypůjčeného od paní učitelky Zajícové z výtvarky, kterého Pepa zrušil a tímto se paní učitelce ještě jednou omlouvám) zbytek rodiny nedočkavě vyčkával na večeři. Dědeček si usekl ruku a utekl v šoku, maminka donesla na stůl večeři, dostala od milujícího tatínka (Anetky) pusu a pak se všichni vrhly na jídlo a stalo se neočekávané. Tatínkovi zaskočila kost a byl jeho konec. Naběhla zdravotní pomoc, respektive odvoz nebožtíků (Lucka, Anežka) a odtáhly tatínka. Maminka udělala
44
hysterickou scénu. Děti odvlekly maminku ke stromečku a jedno z dětí (Iva) sáhlo na stromek a dostalo ránu el. proudem. Naběhl odvoz nebožtíků a zůstala tam už jen maminka s druhým dítkem (Verča B.). Dítko chtělo dárečky, tak je rozbalovalo. Nevím jestli se to čekalo, ale dítě se udusilo sáčkem od dárků. Služba plnila svou povinnost a uklidila tělo. Maminka zničená (kupodivu) otevřela flašku a opila se do němoty. To vše bylo doprovázeno zpěvem a pískáním na flétny. Když jsme byli, pro nás na první zkoušce, tak mě potěšila věta: ,, Bereme vás!“ Ještě, když jsem se dozvěděla, že jsou i horší scénky, tak mě to v celku uklidnilo. Nakonec naostro to bylo lepší, než když jsme si to jen zkoušeli. Anička Štěpánková, 1.C
Hezké vánoční svátky všem Před Vánocemi se rozhodlo, že se naše třída rozdělí na dvě poloviny. Jedna půjde do Speciální školy zahrát Vánoční představení a ta druhá půjde do Domova důchodců popřát těm lidem hezké svátky a dát jim andělíčka. Já jsem se rozhodla pro druhou variantu, a to Domov důchodců. Už na začátku roku jsem chtěla chodit do Domova důchodců. Popravdě lituji lidi, kteří žijí jen tím, že čekají. Čekají na snídani, oběd a večeři. Každý den stejný a proto jsem se rozhodla, že se pokusím alespoň někomu ty dny zpestřit mojí přítomností. Nastal den D a my se vydaly do Domova. Chodily jsme od pokoje k pokoji. Zaťukala jsem jako u každého pokoje a nic se neozývalo, tak jsem zabrala za kliku a vstoupily jsme. Stál k nám zády jeden pán a já jsem poznala, že je hluchý, tak jsem zarazila holky, aby ho nevylekaly. Když se otočil ukázal nám, že je hluchý, předaly jsme mu andělíčka a on měl z něho vážně radost. Všechny nás pohladil a tím, že zvedl palec ukázal, že jsem dobrý. Když jsem vyšla z pokoje cítila jsem něco tak silného. Tohle mě vážně zasáhlo. Byl to úžasně emotivní den a bylo mi jasné, že ten pán bude „můj“ a budu k němu chodit já. Nic jsem o něm nevěděla, ale chtěla jsem ho poznat. Nyní znám trochu jeho rodinu i trochu jeho samotného, vím co má rád a co naopak ne. Tento den byl pro mě rozhodující. Stáří. Někdo v tom vidí bolest a utrpení. Já v tom vidím moudrost. Nechápu lidi, kteří si zakrývají své šediny barvou. Bojí se snad stáří? Nebo nechtějí, aby jiní lidé věděli, že jsou staří? Stydí se za to? Vždyť zrovna šedivé vlasy nám říkají, že ten člověk už něco zažil a má určité zkušenosti, o které se s námi může podělit. Je bohatý a málokdo si to uvědomuje. Ale taky je pravda, že stáří sebou přináší i nemoci. Tělo se opotřebovává a stárne, vždy nefunguje, jak by mělo. A bohužel jsou i takoví staří lidé, kteří trpí různými těžkými nemoci. Někteří se nemohou pohybovat, někteří si nepamatují ani na svoji rodinu. Co víc říct. Myslím, že práce se starými lidmi je jedna z nejtěžších prací vůbec a přesto je tak mizerně placená. Anna Štěpánková, 1.C
Putování za betlémskou hvězdou Pedagogové a žáci ze Speciální školy připravili pro klienty Ústavu sociální péče v Hořicích vánoční program, který se uskutečnil dne 19. prosince 2005 v prostorách školy. Na uskutečnění programu se podílela i děvčata z 1. a 2. ročníku SOŠ, a to nejen převozem klientů z Ústavu do Speciální školy a zpět. Jaké to bylo z pohledu studentky 1.C? První dojmy z invalidovny byly hodně nepříjemné až svíravé. Vtipkováním jsme chtěly uvolnit tu napjatou atmosféru. Chvilku jsem čekaly a pak přišel náš čas a každá vzala jeden vozíček s človíčkem a jeli jsme. Cestu nám ztěžoval sníh, který byl rozbředlý. Největší překážka na nás čekala teprve ve Speciální škole, a to v podobě schodu. Měla jsem strach, abych neublížila pánovi, kterého jsem vezla na vozíčku, ale dopadlo to dobře J Pro klienty byl připravený vánoční program. My jsme seděly a dívaly se, jak dvě milé paní učitelky seznamují invalidy s vánočními zvyky. Při podávání svačiny jsem pomáhala jedné paní, aby se mohla napít a najíst. Pak přišlo příjemné malování. Dělali se hvězdičky, a to už byla každá ruka dobrá. J Zpívání koled navodilo vánoční atmosféru. Zbývalo pověsit hvězdičky a už jsme byli na cestě do Ústavu sociální péče. Bylo to moje první velké setkání s lidmi, kteří mají různá postižení. Bylo plné emocí. Můj obdiv patří lidem, kteří se každý den věnují takto postiženým klientům.
A ještě něco…Každý člověk, který je nespokojený se svým všedním životem, by si měl uvědomit, že věci, které ho trápí, jsou malicherné. Anna Štěpánková, 1.C
Vánoční představení Pár dní před Vánocemi jsme se rozhodly, že zpříjemníme jeden den žákům Speciální školy v Hořicích. Jelikož byly Ty Vánoce zahrály jsem Vánoční hru o Ježíškovi.
45
Role důležité osoby, a to vypravěče, se zmocnila Bára, která předehrávala na flétnu různé písně typu: Ve městě Betlémě, Nesem vám noviny, My tři králové a spoustu dalších, které pak ostatní zpívaly, ale už bez doprovodu flétny, protože ta byla dost vysoká na vyspívání. Dále tam vystupovala Míša alias Marie, Káťa D. s Klárou jako pastýři, andílky nám ztvárnila Lucinka s Martinou, fešného Josefa si zahrála Iva, dále poutníky se na chvíli staly Verunka a Janička a nesmím zapomenout na tři krále, Kašpara si zahrála Andrejka, Melicharem se stala Anežka a já jsem měla ztvárnit černého Baltazara, ale zdraví nepřálo a já chodila o berlích a tak roli převzala naše sborová pěvkyně Terezka R. . Na přípravu a zkoušení nebylo nějak moc času a tak to den před premiérou vypadalo dost „šíleně“ až jsem se chtěla radši jít „zakopat“, ale všichni účinkující na sobě zapracovali, druhý den ráno ještě zkoušeli a na konec z toho vyšla pěkná na půl zpívaná vánoční pohádka. Pro děti jsme stihly při výtvarné výchově vyrobit vánoční přáníčka. Také jsme se dohadovaly na cukroví, ale bylo tam pár negativních článků naší sestavy, takže jsme se nedohodly, ale stejně na konec, díky naší paní učitelce třídní Lucce Čepelkové, jsme kupovaly čokoládové figurky, aby si děti měly na čem smlsnout. Po představení, které trvalo asi padesát minut, děti tleskaly nadšením, ale u těch starší zazněla i kritika, že to bylo občas falešně zazpíváno. Ale co, každý není hudebně nadaný a hlavně to nebylo tak strašné říkala zdejší paní učitelka na hudební výchovu. Díky ní nás děti naučily několik jejich písniček, které byly doprovázeny na dvě kytary, které ve svých šikovných rukou držela ona a jeden její nadaná žák Patrik. Tak proběhlo příjemné dopoledne, po kterém nás čekala už jen cesta zpátky do našich městeček a strávení krásných Vánoc a s nimi spojené prázdniny. Denisa Vágnerová, 1.C
Seznamovací kurz Na začátku září jsme byli na seznamovacím kurzu v Křížlicích. Mnoho z nás říkalo, že nepojedou, ale osudný den 11. 9. 2005 byla realita úplně jiná - jeli skoro všichni! Jelikož jsme se pořádně neznali, tak jsem nabyla dojmu, že to skončí pořádnou pohromou (předem musím upozornit, že se tak nějakým zázrakem nestalo), protože jsme třída skoro samých holek a to jak známo nedělá dobrotu. Cesta autobusem byla velice dlouhá, ale když jsme konečně dorazili, byla všude okolo krásná krajina, nikde ani živáčka, co víc jsme si mohli přát. A pak se to stalo, naše pohledy se upřely na obydlí, kde jsme měli být ubytováni a to bylo opravdu překvapení. V té krásné krajině tam ta chalupa trčela jako trn v oku. Ale na druhou stranu - mohlo to být ještě horší. Ubytovali jsme se v pokojích a pak už se to pořádně rozjelo. Na každý den nám naše učitelky Čepelková a Hladečková připravily nějaký program, takže na to, abychom se nudili, opravdu čas nezbýval. Možná to bylo i tím, že se neřídily starým známým pravidlem - čím přísnější, tím lepší. Náš nový třídní kolektiv se tam celkem dobře poznal. Byl to super týden a myslím si, že nám hodně dal. I když se mnozí z nás začali řídit pravidlem, že slabé kousky odpadají první, přežili jsme to všichni celkem ve zdraví. Klára Peldová, 1.C
Seznamovací kurz Úterý - celodenní výlet Když nám večer v ,,čajovně“, paní učitelka vykládala karty, všem nám vyšlo i přes naši lenost, že na celodenní výlet jít máme. Tak jsme se v úterý ráno rozdělili do tří skupin a vyfasovali svačiny. Každá skupina dostala digitální foťák, měla zaznamenávat náš výlet. V 9 hodin jsme vyšli. První část naší cesty vedla do Roudnice. Prošli jsme kolem bohužel zavřeného obchodu s potravinami a pokračovali dál k našemu cíli. Byl to Rezek. Na ukazateli jsme si přečetli ceduli Horský rezek 4 km. Šli jsme po silnici a po pravé straně pozorovali Benecko. ,,Uf“ už jsme tady, dvě chalupy nás vítají. Rezek. Sedneme si na lavičky, kdo se nevejde, sedne si na karimatky, které mají paní učitelky. Také svačíme. Po krátké pauze vycházíme, jdeme lesem, podél řeky, většinou do kopce až dojdeme na Rozcestí pod Dvoračkami, cedule ukazuje 0,5 km. Jásáme, ale i to nás za chvilku přejde, před námi je kopec jako blázen. Funíme do kopce a ti co jdou proti nám, se jen smějí. Katka Hylmarová kopec vyběhne a nahoře je první. ,, Chata Dvoračky“ čteme na ceduli, vyjdeme po schodech na terasu a do chaty. Každý si něco objedná k jídlu a pití, někdo si dá hranolky, někdo lívanečky a někdo vepřo – knedlo - zelo. Z chalupy vycházíme posilnění. Vyfotíme se, uděláme obrázky krajiny, kterou vidíme před sebou. Rozdělíme se do dvou skupin. Ta první jde s paní učitelkou Hladečkovou a my, druhá skupina, jdeme s naší paní učitelkou třídní. První skupina jde tou samou cestou rychle, aby stihli otevřený obchod v Roudnici. My jdeme trochu jinudy. Při cestě si povídáme a různě blbneme. Vyfotíme se v lžíci bagru a na bagru. Na Rezku už jsme trochu upajdaní. Pokračujeme dál po silnici, už jen 4 km a přece se nám to zdá daleko. Jeden úsek cesty si chceme trochu zkrátit a tak uhýbáme ze silnice na cestu vedoucí podél silnice. Jdeme lesem až na
46
konec lesa a také na konec cesty vedoucí do pole. Vrátíme se podél lesa přes louku na silnici. Dál pokračujeme se zpěvem doprovázeným hromadou blbostí. Do chaty se dopajdáme unavení, vysmátí a hladoví. Málem se popereme o sprchy. Výlet byl moc fajn, v nohách máme asi 22 km. Petra Vocásková, 1.C Středa Vybrala jsem si den, při kterém jsme se hodně nasmáli. Byl to střed týdne, čili středa, plánovaná jako ekologická. Začalo to rozdělením na dvě poloviny. Naše polovina se odebrala do lesa s paní učitelkou Čepelkovou. Tam jsme se rozdělili opět na dvě skupinky, které mezi sebou soupeřili. Líbilo se mi, že hry připravované pro nás nebyly obyčejné, ale zaměřené na náš obor. Jedna hra spočívala v tom, že jsme si museli co nejrychleji zavázat tkaničku jednou rukou. Hra, ve které jsme měli zavázané oči a byli jsme vypuštěni po provázcích k neznámému cíli, se mi líbila nejvíce. Uvědomění si, neuvěřitelné dezorientace nevidomého člověka a jeho závislost na vidomém člověku, či psu, je pro nás velice důležité k pochopení takto postižitelných lidí. Po téhle hře jsme se vyměnili s druhou skupinou a vzala si nás do parády paní učitelka Hladečková. Čekala nás, pro mě nejméně zajímavá činnost tohoto dne, a to zkoumání hmyzu, který se nám nachytal do plastových misek naplněných jarovou vodou. Po dobrém obědě, který uvařil chemik Tomáš, následoval krátký odpočinek. Další hra závisela na dotykových heslech, protože jsme nemohli komunikovat. Ve skupinkách jsme měli za úkol sesbírat všechny ,,květy z Krakonošovy zahrádky.“ Byly to kelímky s nalepenými slovy poházené po louce. Po skončení nám učitelky sdělily, že z nasbíraných slov máme vymyslet na vylosované téma scénku. My jsme měly slova: predátor, symbióza, kontaminace a humus. Téma bylo tragédie. Jak už jsem se zmínila, hodně jsme se nasmáli, hlavně při vymýšlení. Vymýšleli jsme tak ňák všechny. Ve skupince nás bylo pět a chtělo to obsadit všechny. Napadlo mě, že z toho uděláme takovou telenovelu ( každý bude ,,pytlíkovat“ s každým a nikdo o ničem nebude vědět). Já a Verča jsme hrály manželé mšice, Anežka se Sabčou představovaly manželé mravence a Lucka byla predátor berušák. Mšice a mravenci spolu žili v symbióze v jednom domě. A berušák se jim jednoho dne připletl mezi to jejich soužití. A teď už k samotnému příběhu. Začalo to tradiční večeří, kdy muži sedí u stolu, čtou si noviny a čekají na večeři, kterou ženy uvařily. místo pochvaly se jim dostal nezájem a neslušné krknutí, které si zasloužilo pohlavek od manželky. Po té se rodiny odebraly do vlastních ložnic. Muži se zde snažili plnit manželské povinnosti a to konzervací o prožitém dni. Dlouho netrvalo a únava jistila spánek. Po usnutí se manželky vyměnily a najednou byla slečna mšice u mravence a u mšice byla slečna mravence. A v této sestavě se zase plnily milenecké povinnosti. Zde byly poprvé viděny prvky telenovely. Následovala zpětná výměna. Ráno se chlapy odebrali do práce a ženy zůstaly doma, aby mohly dělat práce, které jsou potřeba, ale nejsou vidět. Tahle chvíle byla pro berušáka, který pracoval jako pošťák. Otevřít mu šla mšice a hned, jak ho spatřila jí napadly hříšné myšlenky a jen špitla: ,,Zadními vrátky.“ A jelikož to byla dobrá herečka, tak na ženu mravence zahrála, že jí je špatně a že si jde lehnout. Mezi tím přišel berušák. Vlezli si do postele a snad nemusím dodávat, co se dál dělo. Věta: ,,I ty brute!“ snad vyjasňuje všem, co se dělo. Po skončení mšice natáhla ruku a celá uřícená řekla: „Arnošte“, on s překvapením odpověděl: ,,Arnošt.“ Ještě, než odešel si stačil všimnout fotky u postele, na které byla s manželem. V poledne zazněla proslulá věta: ,,Zlato, jsem doma!“ ,,Tak copak jste nám dnes uvařily dobrého?!“ povídá hladový muž mšice. ,,Palačinky, které máš tak rád, ale zapomněla jsem na marmeládu.“ A tohle se stalo pro něho osudným. Náhodně šel kolem žárlivý berušák a rozhodl se ho zabít. Skočil na něho ze zadu a složil ho na zem a vysál mu mozek. Mravenčí žena, která šla pro šlehačku, viděla mrtvého milence ležet na zemi. Řekla, že ho pomstí! Se smutnou zprávou šla domů říct jeho manželce. Rozhodnutá zabít berušáka šla do ,,Baru otráveného jablka“, kde se s ním seznámila. Pozvala ho k sobě domů, kde to chtěla skončit. Nabídla mu nepovedený pudink, který jsme označili za kontaminovaný. Radovala se nad otráveným berušákem a v tom přišla žena mšice. Nevěřila svým očím a první, co jí napadlo, udělala. Zabodla mravenčí ženu a řekla: ,,Stejně jsem Tě neměla ráda!“ Do toho všeho přišel mravenec a zabil svoji milenku, protože svoji ženu miloval. Nevím, jestli to bylo štěstí nebo neštěstí, co mravence potkalo. Spadl na něho kámen, který ho usmrtil. Hodně jsme se těšily až to předvedeme ostatním a doufaly jsme, že se u toho budou taky tak bavit jako my. Byly jsme zklamány, protože jsme očekávaly mnoho. Nepřemýšlely nejspíš moc nad tím scénářem. Myšlenka, že beruška ,,pytlíkuje“ s mšicí, mě rozesmívá ještě nyní. Anička Štěpánková, 1.C Čtvrtek I. Naše třída 1.C se zúčastnila seznamovacího kurzu. Hned po návratu jsme dostali zadanou slohovou práci na téma: část, která se mi ze seznamovacího výletu líbila a nebo naopak vůbec nelíbila. Vybrala jsem si den, který se mi líbil nejméně. Byl to výtvarný den. Tedy čtvrtek. Hned brzy ráno přijela paní učitelka Nosková, která s námi strávila celý den. Po snídani nás vyhnala do lesa. Byla velká zima. Museli jsme sbírat listy, klacky a jiné přírodniny, ze kterých jsme odpoledne vyráběli pohlednice a jiné věci.
47
Když jsme se vrátili, čekal nás nejhorší úkol z celého dne (tedy aspoň pro mě). Museli jsme jít na louku a vybrat si pro nás vhodné místo na kreslení plenéru. Vůbec mě to nebavilo. Podle mého názoru je to jen pouhé matlání barev dohromady. Po namáhavé práci následoval oběd. Byl moc dobrý. Všechno, co nám Tomáš uvařil bylo dobré až na puding (byl trošku připálený). Mezi další odpolední aktivity patřila např. výroba lapačů snů a talismanů. Po večeři následovala hra s názvem CESTA ŽIVOTEM. Byli jsme rozděleni do skupin. Každá skupina představovala jeden přírodní živel a měla se vyjádřit k daným životním hodnotám. Tak například: Skupina, ve které jsem byla já představovala jeden přírodní živel – vodu. Četli jsem vyprávění o tom, co pro nás voda znamená, a že bychom si jí měli vážit. Jako životní hodnotu jsme ji představovali přátelství. Poté jsme se odebrali k obětišti, které představovala jakási studna, kde jsme odložili své talismany a přitom si něco přáli. Tato hra byla velmi naučná a pro mě z celého dne nejzajímavější. Terka Šestáková, 1.C Čtvrtek II. Jela jsem s úplně novou třídou na týden na seznamovací kurz. Celý týden mě tak nějak bavil, ale nejvíce se mi líbil čtvrteční večer. Byli jsme rozděleni do skupin a každá skupina dostala jedno slovo – symbol. Bylo tam myslím přátelství, láska, voda, země a poznání. Poznání dostala moje skupinka, která se skládala z Káti P., Elišky a mě. Dostaly jsme k tomu podtéma, a to bylo obětiště. Na to jsme měli mít připravenou nějakou krátkou scénku, vyprávění. Na našem místě všichni měli obětovat nějaký pomalovaný kamínek, nebo šišku. Nejprve jsme si šly ven najít nějaké pěkné místo pro náš obřad. Potřebovali jsme nějakou vyvýšeninu a nakonec jsme našli studnu. Bylo to úplně ideální místo, ale problém byl, že patřila místním lidem a oni tam měli pitnou vodu. Šla jsem za majitelem to dohodnout o on nám svolil pod podmínkou, že neshodíme kamennou desku dovnitř a nebudeme do ní čůrat. Slíbila jsem, že nic takového se nestane, a taky nestalo. Při zpáteční cestě do chaty jsme si každá našla kamínek, který jsme později obarvily temperou. Snad nejhorší ze všeho bylo vymyslet řeč. Dlouho nám to trvalo, ale myslím si, že to nejhůř nedopadlo a potom venku za tmy a hořících svíček to bylo pěkné. Káťa to přepsala na dlouhý papír, který jsme po stranách opálily a smotaly do ruličky tak, aby to vypadalo, jako nějaká posvátná listina. Pak už jen zbývalo se učesat, namalovat a nějak na sebe zašmodrchat prostěradlo, tak, aby jsme aspoň trochu vypadaly jako šamanky. Vše začalo po setmění. Na řadu jsem přišli jako předposlední. Se svíčkami v rukou jsme došli na obětiště. My šamanky jsme se postavily těsně kolem studny a ostatní jsme požádaly, aby vytvořili za námi kruh a chytli se za ruce. A právě teď přišel čas rozvinout listinu a hlasitě přednášet. Tohoto úkolu jsem se zhostila já, protože při vymýšlení řeči jsem si ji nejlépe zapamatovala. Tak jsem zpustila: ,,BOHOVÉ SLYŠTE! MY ŠAMANKY JSEM DOVEDLY TUTO SKUPINU NA OBĚTNÍ MÍSTO, ABYCHOM SI USMÍŘILY, VÁS BOHY, ZA NAŠÍ KRUTOST K PŘÍRODĚ, JAKO TAKOVÉ. VYSLYŠTE NAŠE PROSBY A POJTE S NÁMI SÍLY, S KTERÝMI VRÁTÍME PŘÍRODĚ JEJÍ NEVINNOST A KRÁSU. Opakujte po mně: JÁ, PROSÍM VÁS BOHY O ODPUŠTĚNÍ A NAVRÁCENÍ SÍLY DO JÁDRA NAŠÍ ZEMĚ K ZNOVUZROZENÍ PŘÍRODY. NYNÍ SLIBUJI, ŽE NAPRAVÍM SVÉ HŘÍCHY A JAKOŽTO POZEMŠŤAN TÉTO PLANETY BUDU CTÍT PŘÍRODU A UŽ NIKDY SE K NÍ NEBUDU OBRACET ZÁDY!“ Po této řeči jsme se všichni uklonili a my šamanky jsme všechny vyzvaly, aby na studnu položili své předměty. Tímto všechno skončilo a všichni jsme se odebrali k poslednímu místu. Denča Vágnerová, 1.C Pátek Hned na začátku školního roku jsme se vydaly na seznamovací kurz s naší paní učitelkou třídní a paní učitelkou Hladečkovou. Budu vyprávět o pátečním dni. Brzy ráno jsme měli budíček, snad nikomu se nechtělo z pelechů, protože jsme věděli, že nás čeká nabytý den. K snídani jsme pojedli všechny zbytky, které se na chatě našly a pak jsme se věnovali těm příjemnějším věcem – rozdávali jsme si papíry s našimi jmény, na které nám psali naši spolužáci názory a připomínky směřované na naši adresu. S tímto „vzkazníkem“ jsme dostali i čokoládové medaile. Poté jsme hádali, kdo byl náš opatrovník. Na začátku kurzu jsme si totiž každý vylosoval svého spolužáka a za žádnou cenu jsme neměli říct, koho jsme si vytáhli z osudí. Po celý pobyt jsme pak měli tajně nadbíhat svému svěřenci. Například mu lichotit, rovnat boty či ho tajně obdarovat. Pak jsme psali sami sobě dopis, do kterého jsme si sdělovali své nynější pocity, přání, názory, s kým si myslíme, že se budeme bavit a s kým ne. Už se těším na to, až si ho budu jako maturant číst. Doufám, že až ho jednou rozdělám, tak se moc nezděsím z toho co jsem tam jako tehdejší kuře napsala. Po obědě, který byl mimochodem taky ze zbytků (o více chodech), následovalo nepříjemné, museli jsme si po sobě řádně uklidit. Po skupinách jsme si rozdělili chajdu a každý růžek jsme pořádně „vyšůrovali“. Myslím, že když jsme odjížděli, tak byla chajda čistší než když jsme tam
48
přijeli. Když jsme měli vše sklizeno, mohli jsme se odstěhovat ven a počkat na náš odvoz. I přesto, že se nám společné chvilky velmi líbily, tak jsme se hodně těšili domů a to hlavně proto, že nám scházela čistá postel a koupel dle našich představ. Název našeho kurzu splnil svůj účel. Myslím, že nejen já jsem poznala blíž své spolužáky a našla si nové přátele. Verča Balcarová, 1. C
Den dětí Na tento den si naše třída připravila, pod vedením Aničky a paní učitelky Čepelkové, dětský den pro mateřskou školku. Od rána pršelo a tak se místo konání přesunulo ze zahrady školky do její budovy. Tam jsme se rozdělili na svá stanoviště, kterých bylo dvanáct , po dvou i více žácích. Byly tyto stanoviště: Číšníci: děti nosily talířky na kterých měly kelímky, naplněny umělými kostičkami a klouzaly se na skluzavce (Markétka, Verča B.) Fotbalisté: Děti probíhaly mezi kužely s míčem a pak se strefovali do branky (Káťa H. , Milan) Hajný: Děti se strefovaly šiškami na cíl (Káťa P. , Pepa) Kominíci: Přijímali děti a na konci jim rozdávali velkou odměnu (Denča, Terka Š.) Kuchaři: Děti poznávaly podle čichu a chuti co je v balíčcích za kuchyňské přísady (Lucka, Jáňa, Verča F.) Malíři: Děti vymalovávaly obrázek Ferdy Mravence a spol. (Péťa, Martina) Policajti: Učili děti jak mají správně přejít po přechodu (Elis, Sylva) Popeláři: Děti se učily třídit odpad (Terka Stillerová, Žanda, Terka V.) Selky: Děti poznávaly domácí zvířata na obrázcích a říkali k čemu jsou prospěšné (Aneta, Anička, Bára) Učitelé: Děti malovali různé obrázky (Áďa, Karel) Zpěváci: S dětmi zpívali různé písničky a tancovali (Andy, Iva) Zdravotní sestřičky: Ptali se dětí , kdy se čistí zuby a co jim prospívá a co ne (Anežka, Míša) Děti k nám začaly chodit před devátou hodinou a byly rozděleny do skupinek po několika dětech s doprovodem jejich učitelek. Nejdříve přišly ke kominíkům, kde dostaly kartičky, které nosily pověšené na krku, a po té procházely jednotlivými stanovišti, kde jsme jim za splněné úkoly dali na kartičku razítko. Když byla nasbírána všechna razítka, šly ke kominíkům, kde prolezly tunelem a potom každé děcko dostalo diplom, záložku a bambulku na památku. Úkolem stanovišť bylo seznámit děti se vším povoláním, rozšířit okruh jejich vědomostí a udělat jim krásné dopoledne. A to si myslím, že jsme splnili. A i když bylo špatné počasí, nevládla špatná nálada, ale ta dobrá a tak to má být... Andrea Scháňková, 1.C
Česká filharmonie Při jedné z krásných hodin hudební výchovy nám paní profesorka Pirochová oznámila, že 15. 12. 2005 navštívíme generální zkoušku České filharmonie. Po vyslechnutí té skvělé novinky nebrala naše radost konce. Neustále jsme vyzvídali podrobnosti a těšili se na ten božský zážitek. Konečně nastal ten posvátný den D. Odjezd byl nahlášen autobusem od školy v 7:45. Naším doprovodem byla již zmíněná profesorka Pirochová a s ní všemi oblíbená profesorka Nosková. Po menších technických potížích jsem vyjeli v 8:00. Museli jsme se ale vrátit, po cestě jsme zapomněli vyzvednout pár hudby chtivých studentů... Cesta ubíhala rychle. Naše vnitřnosti ale sužovaly obavy, že nedorazíme včas a budeme muset vyslechnout celý koncert za dveřmi. Báli jsme s zbytečně. Těsně před Prahou jsme obdrželi vstupenky, rady jak si vychutnat ten kulturní zážitek a pak hurá na koncert. Vyvalili jsme se z autobusu vyzbrojeni řízky v ruce jedné a papíry a tužkami pro plnění tajného úkolu v ruce druhé. Plni vzrušení jsme došli do sálu pražského Rudolfína, odevzdali své bundy a kabáty ochotným šatnářkám a hledali podle vstupenek svá sedadla. Po jejich nalezení jsme se pohodlně usadili. neustále jsme se rozhlíželi po všude sedících spoluobčanech. Oni nám naše pohledy vraceli milými úsměvy. Pak sál náhle utichl. Na pódiu se objevili hudebníci a chvíli po nich samotný DIRIGENT. Poslouchali jsme tu léčivou hudbu, její kouzlo prostupovalo našimi těly a zároveň jsme plnili tajný úkol. Počítali hudební nástroje. Neschopni slova jsme pozorovali pódium. Náš zážitek narušovala jen jedna věc – kulturní bratři na koncertu spali. Byli jsme jejich chováním pohoršeni. Přestávka. Rychle jsme vybalili obědy od maminek, přežvykovali a zároveň porovnávali počty hudebních nástrojů. Pokud některé údaje nesouhlasily, učinili jsme kompromis a napsali číslo nejsympatičtější. Tento
49
systém byl výhodný pro ty z nás, kteří stejně jako já na pódium nedohlédli, natož aby spočítali hudebníky s nástroji, o jejichž existenci se mohli pouze dohadovat. Po skončení přestávky začala druhá polovina koncertu. Hudba nás opět očarovala. Zavřeli jsme oči a začali stejně jako děda Lebeda z oblíbeného Večerníčku ,, přemýšlet“... Výkon dirigenta i hudebníků ocenil celý sál mohutným aplausem . Vyzvedli jsme si své věci od milých šatnářek a vyšli před budovu. Zde nás čekala přednáška od našeho doprovodu na téma: Muzea Prahy. Slabý větřík, který všude pofukoval nám vůbec nevadil. Vůbec nám nebyla zima. Po skončení přednášky jsme nastupovali pomalu do autobusu. Vůbec se nám nechtělo domů. Děkovali jsme paní profesorce Pirochové za zprostředkování tak neopakovatelného zážitku. Ještě teď s láskou vzpomínáme na koncert a při nejbližší příležitosti si jej všichni rádi ZOPAKUJEME!! Kateřina Dvořáková, 1.C
Exkurze do Prahy Byl to dobrý nápad, do Prahy jsme se moc těšili, ne snad ani na její historii, ale na vánoční trhy a nákupy s tím spojené. Ráno jsme z Ostroměře, kam jsme se sjeli ze všech stran, vyrazili vlakem do Prahy. Cesta byla veselá a uběhla rychle. V Praze jsme vystoupili na Hlavním nádraží a vstup se nám povedl náramně. Paní učitelka Rolfová nám ukázala kam můžeme na záchod a my šli. Na tom by nebylo nic divného, kdyby ty záchody nebyly pánské. Pán, který tam pracoval se skoro půlky naší skupinky nezalekl a rychle nás vypakoval. Z Hlavního nádraží jsme šli nahoru na Václavské náměstí do Národního muzea. Všichni jsme dostali nakopírované papíry s mapkou a úkoly, které máme plnit. V Národním muzeu jsme se moc neohřáli, protože naneštěstí byla exkurze pravěku uzavřena. Prohlídli jsme si tedy sochu sv. Václava a za dohadů jestli je modrý strom pěkný nebo ne jsem prošli uličkami na Staroměstském náměstí. Akorát jsem stihli orloj. Usoudili jsme, že stromek tady je mnohem hezčí než modrý strom na Václavském náměstí. Pak už jsem se věnovali místu, kde se konala poprava 27 pánů (21. 6. 1621), kde je teď 27 křížů na dlažbě. Karlovou ulicí jsme prošli na Křížovnické náměstí,kde jsme si prohlédli Staroměstskou mosteckou věž, přešli a prohlédli sochy na Karlově mostě, abychom došli na Malou Stranu k chrámu sv. Mikuláše a vyšlapali Nové zámecké schody k Matyášově bráně. Tam nám padl za obět voják hradní stráže, kterého jsme se marně snažili rozesmát. Ani naše foťáky jsme nezapomněli vyndat. Docela by mě zajímalo, co si o nás myslel. I když... možná lepší nevědět. Našeho krásného vojáčka jsme nechali být (určitě se mu ulevilo) a prošli nádvořími Pražského hradu k Lobkovickému paláci, abychom přežili prohlídku části našich dějin a přivedli k životu paní, které tam hlídaly. Vůbec se jim nelíbilo, že chodíme rozptýleně. S velkou úlevou jsme odešli. U východu holky zaujal další vojáček, který tentokrát našim poznámkám a úsměvům neodolal a usmíval se také, i když nechtěl ani nesměl. Ani neví jakou nám tím udělal radost. Po starých zámeckých schodech jsem se dostali na Klárov, pře Mánesův most na náměstí Jana Palacha a nakonec na Staroměstské náměstí, kde jsme dostali rozchod. Také nesmím zapomenout napsat, že po celou naši cestu po Praze jsem dostávali zajímavý výklad od paní učitelky Rolfové. Když jsme se o několik hodin později sešli na Václavském náměstí u koně, byli jsme upajdané, vysmáté a taky asi trochu pomrzlí, ale myslím, že spokojení. Takových to výletů by mohlo být více. Petra Vocásková, 1.C
Zobácký bál Včera bylo pondělí a ještě ke všemu 26. září a to byl den konání Zobáckého bálu. Pro ty, co nevědí, co si pod tímto pojmem představit, tak stručně a krátce: Je to bál pořádaný čtvrťáky pro prváky, jasný. Takže před bálem následovala tak hodinka oblékání do různých kostýmů, kusů látek a všeho, co nemělo nohy a nemohlo utéct. Další čas padl na malování obličejů na ksicht a vytváření všech možných i nemožných účesů. Já jsem původně chtěla jít normálně (btw. Jen tak pro zajímavost. Stojím v pokoji na intru. A dovnitř vejde nějaká neznámá holka, chvíli na mě kouká a pak řekne: ,,Hezký kostým.“ Hloupě se uculím a řeknu: ,,Hm, ale já takhle chodím normálně.“ To je jen taková zajímavost ze života J). Ale jaksi se to zvrtlo a nakonec jsem z intru odcházela v černorůžových šatičkách s natupírovanými vlasy a rudou pusou. Nevím proč, ale místo karnevalu v Riu mi to spíš připomínalo slečnu stojící na rohu...J O půl šesté měly všechny maškarády sraz před intrem a pak se vydaly směrem ke Koruně. Vepředu šla Káča, Terka a já. Jelikož jsme všechny vypadaly (protože jedinej chlap v naší třídě ochořel) tak trochu pochybně, měli ostatní strach, aby přece jenom nějaké to auto nezastavilo. Když jsme našly již zmiňovaný kulturní dům Koruna, vešly jsme dovnitř, ale jaké bylo naše překvapení, když místo velkého sálu na nás koukalo jenom pár starousedlíků držících se svého piva a nevěřícně koukajících, co se to cpe dovnitř. Ano, správně, byly jsme v místní hospodě. Náš cíl byl totiž o vchod dál. Po pečlivém orazítkování jsem byly vpuštěny už do správných dveří. Hned na úvod Vám musím říct, že nesnáším diskotéky a podobné hopsání, takže popíšu jenom soutěže.
50
První soutěž spočívala v tom, prodat co nejvíc preclíků. Vyslaly jsme Aničku s velkým výstřihem, ale ani to bohužel nepomohlo, skončily jsme třetí (ze tří). Další na programu byl fotbalový slalom. Od začátku jsme jasně vyhrávaly... Další následovalo malování na tělo (chudák Lucka), která byla pomalovaná skoro komplet. Ale slušelo jí to. Pak následoval soutěž pro jedlíky. Pojídání špaget. Káťa, May a Sabča, všechny 3 hladové a natěšené na kotel špaget. Ale už asi v půlce se jim začal výraz křivit. Bohužel ani tuhle disciplínu jsme nevyhrály. Pak následoval už jenom tanec, kde jsme obsadily první místo a tím jsme celkově vyhrály. Dort byl dobrej! I když jsem ho moc neochutnala, páč když se vrhne 30 holek na jeden dort…Na tuhle akci jsem se netěšila, ale nakonec jsem byla ráda, že jsem tam byla. Aneta Kohoutová, 1.C
Zpráva o činnosti žákovské knihovny Po dalším ročním fungováním školní knihovny se můžeme chlubit mnoha úspěchy. Konečně, téměř po roce, byla dokončena databáze všech knih a celkový počet svazků činí zhruba 5 200. Také přibylo několik knižních novinek, zejména šlo o chybějící publikace o stavebních slozích, které byly okamžitě „rozebrány“. Nechyběla ani povinná četba a mnoho dalšího. Bohužel finance nestačily na některé současné autory (například na Stephena Kinga, po kterém byla několikrát sháňka, dále na také tolik emocí budícího Dana Browna a jeho bestseller Šifra Mistra Leonarda či Bestiář Barbory Nesvadbové). Největší zájem studentů je však o publikace, které poučují o politice a o příčinách mezinárodních konfliktů. Dalším dílčím úspěchem je bezesporu skutečnost, že knihy se půjčují daleko více než v loňském roce. Žáci z nižšího stupně gymnázia shání povinnou četbu, studenti z vyššího stupně přirozeně také, ale přicházejí mnozí, kteří chtějí doporučit nějakou knihu a nikdy neodcházejí s prázdnou. Především musíme pochválit maturanty a naší třídu 6. A. To jsou nejčastější čtenáři.I někteří učitelé mají pochvalné poznámky na složení „knihovníků“. Knihovna se také stala jakýmsi útočištěm pro naši třídu. O volných hodinách či o přestávkách je plná studentů. Také je to místo pro debaty o mnohém, převážně o literatuře, filmu, hudbě, politice. Dokonce některé vyučovací hodiny se zde konají. Je to takové příjemné zpestření a mnohem příjemnější místo pro výuku. Na každého doslova dýchá odkaz staletí a mnohem lépe se přemýšlí. Knihovna je prostě „bezva“! Jediným kazem školní knihovny je zastaralý počítač. Nic jiného ji nelze vytknout. T. Langr, 6.A
Výlet 2.C Po nekonečném dohadování naší třídy jsme se konečně rozhodli, že tři dny, které nám škola poskytla k výletu spojenému s exkurzí, strávíme v Teplicích nad Metují, kde nám náš třídní učitel pan Horák zajednal ubytování v jednom ze zdejších kempů – Bučnice. Zároveň se nám jako třídě splnilo přání, aby jako druhý učitel s námi jela paní učitelka Hladečková, kterou máme všichni rádi. Musím se přiznat, že jsem zpočátku nebyla nadšená z exkurzí, které pan učitel zajednal v Trutnově, kde bydlím, protože se mi nelíbilo, že budu chodit 15 minut od domova. Ale to mě hned přešlo, protože obě exkurze byly velmi zajímavé. Mě osobně nejvíc zaujala návštěva zařízení pro matky s dětmi, o kterém jsem doposud ani nevěděla. Druhá exkurze byla v Riapsu, který už jsem dříve znala. Ale myslím si, že jsme si všichni z obou exkurzí odnesli zajímavé informace. Po exkurzích měla moje třída možnost kochat se krásami mého rodného města asi dvě hodiny. Mě to bavilo, protože se mě každý ptal, kde co je a já jsem si konečně připadala trochu důležitě, takže jsem si to užívala J Po těchto dvou pohodově strávených hodinách jsme se všichni sešli na vlakovém nádraží, kde jsme nastoupili do vlaku směr Teplice nad Metují. To už jsme všichni byli natěšení, jak bude náš kemp vypadat. Když jsme dojeli, nikdo nebyl zklamaný. Tedy alespoň myslím J Mně osobně se to tam moc líbilo nejen proto, že kemp byl uprostřed nádherné přírody, ale také proto, že cesta do areálu Adršpašských skal byla dlouhá pouhé dva kilometry. Chatky byly poněkud staršího typu, ale my táborníci jsme tím byli velice potěšeni J Za chatkami nám tekla krásná říčka, ve které se někteří otužilci i smočili. Co se týče programu, ten mi vyhovoval. První den (večer) jsme se zabydleli a navečer jsme hráli zajímavé hry vedené paní Hladečkovou. Druhý den nás čekal celodenní výlet do Adršpašských a Teplických skal. Ano, tento den se poznal pravý horal. Ráno jsme vyrazili v devět hodin a návrat byl asi kolem páté hodiny odpolední. Za tuto dobu jsme stihli projít téměř všechna zajímavá místa (a že jich nebylo málo). Mě osobně zaujala procházka kolem jezera v Adršpašských skalách. Ale myslím, že jsem nebyla jediná, protože co já vím, tak jsme tou krásou byli unešeni všichni. A toho čerstvého vzduchu! Toho jsme se za pět minut tam nadýchali tolik, co bychom v Hořicích nenadýchali za celý den. Dále učitelé vybírali opravdu tu nejlepší trasu, ve které jsme mohli vidět ty nejkrásnější místa např.: Milenci, Sloní náměstí, Sibiř, Starosta a Starostka atd. Také jsme se vypravili na krátkou výpravu na lodi, kde nás pan převozník seznamoval s různými zákoutími a divy zdejších míst. Myslím, že jsme se všichni docela zasmáli. No já určitě J Prošli jsme také docela těžkou trasou přes močály. To pro mě bylo asi nejtěžší, protože nepatřím k těm, kteří mají dobrou
51
koordinaci. Museli jsme totiž chodit po cestičkách, které byly postaveny pouze z párů klád. Mimo krás přírody jsme také měli možnost si všimnout, jací jsou lidé někdy prasata. Honzu s Mílou to natolik rozhořčilo, že se rozhodli, že po celou cestu budou sbírat odpadky, kterých tam bylo všude nespočet. Nakonec měli docela pěknou sbírku odpadků. Na konci cesty už jsme byli všichni opravdu sedření, takže myslím, že výprava svůj úkol splnila. Všichni jsme potom usnuli jako miminka J Druhý den nás čekala zdlouhavá cesta domů. Někteří se domů těšili, někteří ne. Někteří se těšili na své drahé polovičky a někteří zase na reggae v Hořicích. Ale stejně si myslím, že jsme si všichni výlet užili. Že každému z nás něco dal. Já osobně jsem byla ráda, že jsem se mohla dva dny pohybovat v tak krásném prostředí v přírodě. Také myslím, že tyto společné zážitky nás zase o něco více sblížily. Bylo to pohodové zakončení tohoto školního roku a já doufám, že příští kurz se nám vydaří tak jako tento výlet. Monika Škvrnová, 2. C
52
