VÝROBNÍ POSTUP PMD DIGI I.
Obsah VÝROBNÍ POSTUP PMD DIGI I.......................................................................................................................1 Základní parametry...............................................................................................................................................2 Co se neosazuje....................................................................................................................................................2 Součástky a jejich náhrady...................................................................................................................................2 Osazení DPS.........................................................................................................................................................3 Oživení detektoru.................................................................................................................................................3 Význam a nastavení trimrů...................................................................................................................................3 Výroba cívky, připojovací kabel...........................................................................................................................4 Analyzátor cívky..................................................................................................................................................5 Zkušební cívka......................................................................................................................................................5 Kompenzace cívky...............................................................................................................................................6 Správně kompenzovaná cívka.........................................................................................................................6 Překompenzovaná cívka..................................................................................................................................6 Překmit.............................................................................................................................................................6 Časování detektoru...............................................................................................................................................7 Časování detektoru v praxi...................................................................................................................................7 Funkce jednotlivých tlačítek.................................................................................................................................8 Zvýšení citlivosti detektoru..................................................................................................................................8
1
Základní parametry Napájení:
8 - 13V (7.4V-13.8V), optimum je 9.6V
Proudová spotřeba : 150mA až cca 750mA podle nastavení a cívky Základní dosah s cívkou 33x33cm: cca 65cm na disk o průměru 80mm
Co se neosazuje Neosazuje se : –
FRAM
–
MAX232 a součástky kolem
–
konektory SYSTEM1 a SYSTEM2
–
výkonový FET se osazuje jen jeden
–
můžete osadit buď DP1 nebo RP3 pro digitální či manuální nastavení hlasitosti
Součástky a jejich náhrady Ochranné zenerky VZ3 a VZ6 jsou minimálně na 1.3W, lze je nahradit transily. Chrání detektor v případě poruchy zdrojů a jsou označeny trojúhelníkem s vykřičníkem. Určitě je nevynechávejte ! Na pozici L3 použijte feritovou perlu nebo nic, tlumivka s větší indukčností tam nedělá dobrotu. Pozor na tranzistor VT9, je PNP, s npn to funguje taky, ale přesně naopak, než má. TL074 lze nahradit LF347 či podobným s JFET vstupy. NE5534 lze nahradit nějakým „lepším“ OZ s větší šířkou pásma a menším šumem, ovšem ne každý funguje lépe. Na tlumivku L1 naviňte 60z tenkého drátu, zalakujte a nechte zaschnout. Poté cívku přetáhněte smršťovací bužírkou a zahřejte. Pokud to neuděláte, bude to fungovat taky, ale cívka bude poněkud hlučná. Dodržte hodnoty všech součástek včetně hodnot elytů. Pouze elyty 100u lze nahradit 10u, hodnotu 1u je potřeba dodržet. Pod krystal použijte podložku, nebo ho zaletujte 1mm nad desku a fixujte přiletováním k boční plošce. Kondenzátory značené /F jsou kvalitní svitkové(foliové) s roztečí 5mm. Trimr RP4 je docela dost napěťově namáhaný, po skončená experimentů je lépe ho nahradit odporem nebo tuto větev odpojit jumperem a nahradit odpovídající sériovou kombinací odporů. Tlumící odpory musí být vždy minimálně dva v sérii, metalizované 0.6W či větší a se stejnou hodnotou. Krystal lze teoreticky nahradit dostupnějším 30MHz (3.harmonická) či podobným, protože RS-232 stejně zatím není využita. Detektor jen bude maličko „rychlejší“, co se týká časování, opakovacích pulsů atd. Pokud chcete v měřících bodech měřit osciloskopem, zaletujte si tam nějaké piny, nestrkejte hrot sondy do otvoru v měřící bodě, ulomíte si špičku !
2
Osazení DPS Osaďte všechny součástky kromě integrovaných obvodů. Na IO nejlépe použijte patice, pokud chcete ušetřit, určitě použijte patice pro procesor, U1, OZ2, U11, OZ3 a U8. Integrované obvody včetně procesoru osaďte až po oživení zdrojů. Nezapomeňte na ochranné zenerky/transily VZ6 a VZ3 ! Nechte si i prostor kolem SMD IO MCP3202 , takže neosazujte L3, R30 a R32, ty osaďte až po osazení U2.
Oživení detektoru Do série se zdrojem zapojte odpor 10R (10 ohmů). Lepší je použít regulovaný zdroj, ti odvážnější mohou použít zdroj 12V nebo 12V akumulátor. Propojte kouskem drátu svorky konektoru KON11 (TLON). LCD displej zatím také nepřipojujte. Nejprve zkontrolujte zdroj 5V v bodě TP9. Pomalu zvyšujte napětí zdroje na 7V nebo krátkodobě připojte 12V. Napětí musí být přesně 5V. Pokud naměříte více jak 5.1V či méně jak 4.9V, je někde chyba. Nyní osaďte U1. Pomalu zvyšujte napětí zdroje až ke 12V a měřte v bodě TP11. Napětí musí poměrně rychle vyskočit na 16V a dále růst. Pokud napětí se zvyšujícím se napájecím napětí mezi 8V a 12V klesá, přehoďte vývody cívky L2. Jak toto ověříte s pevným zdrojem, to nechám na Vaší fantazii. Při napájení 8-12V musí být v bodě TP6 stabilní napětí 13.8V a v bodě TP1 asi 16.5V. V bodě TP8 naměříte 8V. Napětí se mohou lišit o nějakou tu desetinku voltu, větší rozdíl znamená chybu. Úbytek na 10R odporu v sérii se zdrojem by v tuto chvíli měl být kolem 0.6V. Pokud je všechno v pořádku, můžete osadit všechny IO a zrušit odpor v sérii se zdrojem. Propojku v KON11 zrušte také a zapojte tlačítko POWER. Připojte displej a tlačítka. Nyní už můžete zapnout detektor běžným způsobem, po naformátování |EEPROM bude připraven k použití. Nastavte trimr RP2 - U_AKU tak, aby displej správně ukazoval napětí akumulátorů. Potom v MENUFUNKCE-GLOBALNI zapněte ochranu akumulátorů, nastavte správné napětí akumulátorů 9.6V/12V a zapněte ochranu zdrojů. Pokud se detektor následně vypne, je někde problém. Stlačte tlačítko MENU, držte jej stlačené a detektor zapněte . V MENU tyto funkce opět vypněte a po restartu zjistěte příčinu problémů.
Význam a nastavení trimrů RP1 se neosazuje, nahradí se zkratovací propojkou (viz velké foto na stránce www.hq-elektronic.eu ) RP2 se po osazení procesoru a displeje nastaví tak, aby na displeji byla správně zobrazena velikost napětí akumulátorů. Je to rychlejší než to kalibrovat přes procesor. RP3 slouží k nastavení hlasitosti, pokud se neosadí DP1. RP4 slouží k experimentům s kompenzací cívky (cívek), při běžném provozu by měl být nahrazen pevným odporem a tato větev pomocí jumperu odpojena. RP5 slouží k nastavení jasu podsvitu LCD. Některé LCD vyžadují otočení až na doraz, při použití 12V aku se VT3 už dost zahřívá a je lépe ho nahradit BD139 (pozor na pořadí vývodů BCE), či v budoucnu speciálním spínaným „minimodulem“ (zatím ve vývoji), který tyto problémy vyřeší lépe a ušetří asi 10 procent kapacity 12V aku. RP6 slouží k nastavení kontrastu LCD.
3
Výroba cívky, připojovací kabel Na cívku použijte lanko průřez 0.14 až 0.3mm² délky 25m s plastovou izolací a naviňte na libovolný průměr 20 až 40cm dle Vaší potřeby. Pozor, některé slitiny mědi (ty mechanicky tvrdší) mají větší teplotní závislost odporu na teplotě, projeví se to častější spuštěním auto-kalibrace detektoru, hlavně po zapnutí. Cívka by měla mít odpor 1.5 až 2 ohmy, indukčnost 400uH až 700uH. To červené lanko je teplotně stabilnější, ale zase má větší odpor. Modrý drát dává v praxi lepší výsledky, ale zase je více citlivý na změny teploty. Obojí je z prodejny KARS. Závity cívky zalakujte nebo fixujte polyuretanovou pěnou, nenechávejte je volně.
Pro připojení cívky použijte dvojlinku v sérii s koaxem RG-58 (pozor na náhražky, original RG-58 neobsahuje žádný alobal či tvrdé vodiče, střed je lanko !). Dvojlinka se připojí na cívku v délce asi 50cm, protože pohyb koaxu v poli cívky způsobuje falešné signály. Naopak pohyb dvojlinky kolem těla a řídící elektroniky taky může způsobovat problémy, proto je dvojlinka „nadstavena“ koaxem. Dvojlinku je nejlépe použít audio „průsvitnou“ 2x1.5mm² s větší roztečí mezi vodiči, nikoliv s dráty těsně u sebe. Například klasická průsvitná dvojlinka 0.75mm² je nepoužitelná. Na obrázku je kompletní „set“. V detektoru je potřeba dbát na to, aby opletení koaxu / plášť konektoru bylo připojeno do pinu KON14, který je blíže C4, střední vodič do vzdálenějšího, spojeného s kolektory FETů. Naopak to nefunguje. Problémy může dělat i nevhodný konektor, proto pozor na různé audio-konektory atd. určené pro malá napětí.
4
Analyzátor cívky Vhodnost kabelu si můžete po oživení detektoru ověřit pomocí Analyzátoru cívky. Kabel musí být takový, aby neprodlužoval relaxační dobu cívky. Špatný kabel se projeví stejně, jako překompenzovaná cívka na obrázku vpravo. Vlevo je správná cívka, dobře kompenzovaná a s vhodným kabelem. Uprostřed je cívka s dobrým kabelem, ale nevhodně navinutá nebo je v dosahu nějaký kov.
Zkušební cívka Zkušební cívku můžete navinou například tak, jak je na následujícím obrázku. Cívka je vyztužena pomocí špejlí a prolita lakem. Je navinuto 20z modrého lanka na 4 šrouby s roztečí 33cm a po fixaci sejmuta a doplněna provázkem pro zavěšení.
5
Kompenzace cívky Pro správnou kompenzaci cívky slouží odpory R59+R60, R16+R10 a R17+RP4+R58. Velikost odporů lze změnit, ale vždy je potřeba použít dva se stejnou hodnotou. Stejně tak větev s trimrem je vhodné použít jen pro oživení a nahradit ji kombinací pevných odporů. Dejte pozor, aby v blízkosti cívky nebyl při kompenzování žádný kov, tj. například žádné traverzy v podlaze či ve stropě a pokud ano, je potřeba cívku pověsit svisle, ale potom zase pozor na jiné předměty. Všechny televize, monitory atd. je potřeba vypnout. Nejlépe vše provádět venku. Kompenzaci měříme osciloskopem v bodě TP10 – PPULS, v horším případě jen pomocí Analyzátoru cívky. Dobrá cívka má RELAX_TM 10us a menší. Při kompenzaci dávejte pozor, jehlový puls na kolektorech výkonových tranzistorů dosahuje napětí kolem 1kV. Není to napětí díky šířce pulsu nebezpečné, ale cítit je.
Správně kompenzovaná cívka
Překompenzovaná cívka
Překmit
6
Časování detektoru
Časování detektoru v praxi Průběh A je měřen v bodě TP10, průběh B v bodě TP5. Část 1 je samotná detekce a měření (viz předchozí obrázek), část 2 referenční vzorky, část 3 je A/D převod. Bez kovu naměříte v bodě TP5 víceméně rovnou čáru.
7
Funkce jednotlivých tlačítek FUNKCE TLAČÍTEK : MENU: nastavení parametrů detektoru (viz Menu a jednotlivé parametry) MODE : přepínání jednotlivých módů CAL : spustí kalibraci detektoru POWER : zapnutí a vypnutí detektoru VOL : hlasitost tónů ENTER : uložení parametrů slouží i ke vstupu do zálohy dat (BACKUP) UP/DOWN : změna parametrů, zapnutí/vypnutí funkce UP slouží i ke vstupu do nastavení TRASH HOLD UP slouží i k nastavení citlivosti scanneru v módu SCAN
Zvýšení citlivosti detektoru Citlivost detektoru lze zvýšit zasunutím jumperu ZISK v červeném kolečku, ovšem zvětší se problémy se stabilitou cívky a zřejmě se začne častěji spouštět auto-kalibrace.
8
