VÝROBNÍ OBJEKTY
ENERGETICKÁ OPTIMALIZACE OBALOVÝCH KONSTRUKCÍ
Vydala: Èeská energetická agentura Vinohradská 8 120 00 Praha 2 tel: 02 / 2421 7774, fax: 02 / 2421 7701 e-mail:
[email protected] www.ceacr.cz
Vypracoval: Petra Neuwirthová
E N E R G E T I C K Á O P T I M A L I Z E C E V Ý R O B N Í C H O B J E K T Ů
O B A L O V Ý C H
VRATA,
K O N S T R U K C Í
VRATOVÉ
CLONY
(STR6) Hornmann, Tyros, Multi-VAC
OBVODOVÉ
PLÁŠTĚ
(STR57) Terranova, Interstone, Isotechnica, Kazetové stěny, Techpanel, Sunip, Allucobond, Exterior Max, F 300, Baukulit, Kord, Hard, Pflaum
Obsah
STŘEŠNÍ
PLÁŠTĚ
(STR72) Isotechnica, Sunip, Siplast, Dart, Vaeplan ANOTACE PRŮM YSLOVÉ ENERGETI CKÁ NÁROČNOST SEKTORU „ PRŮM YSL“ (STR4)
PODLAHY
(STR86) Techfloor, Pryskyřice Silikal, ABS, Betona Panbex, Chemoplast, Betaflor, Doming, Rinol,
ENERGETI CKÁ NÁROČNOST PRŮM YSLOVÝCH BUDOV (STR6)
DFT, Xypex
TEPELNĚ-I ZOLAČNÍ M ATERI ÁLY NORM OVÉ (STR6)
PARAM ETRY
(STR101) vláknité materiály
klasifikace výrobních objektů s ohledem na
skleněná vlákna
interní mikroklima
pěněné plasty
výpočtové parametry vnějšího prostředí tepelně-technické parametry
Orsil, Izomat, Rotaflex, Etafoam, EPS Styropor, Rigitherm, PUR Bachl
světelně-technické parametry
OSVĚTLOVACÍ (STR37)
SYSTÉM Y
POTENCI ÁL
ÚSPOR
(STR123) hodnocení průmyslových objektů
Essmann, Lamilux, Lexan Thermoclear, Eternit, GA systém, Sunmodul, Hartmann SEZNAM
POUŽI TÉ
LI TERATURY
PETRA
NEUW I RTHOVÁ
•LI STOPAD
1998
E N E R G E T I C K Á
N Á R O Č N O S T
S E K T O R U
P R Ů M Y S L
An o t a c e Průmyslové budovy v České republice byly zanedbávány po celá desetiletí nejen z hlediska používaných technologií a materiálů, ale i z hlediska údržby a užívání objektů, přetrvává u nich tedy poměrně vysoká energetická náročnost. V publikaci je věnována pozornost především obalovým konstrukcím těchto budov. Je třeba si ovšem uvědomit, že opatření ve stavebních konstrukcích a technickém zařízení budov jsou důsledně provázána a vzájemně se ovlivňují. Průmyslové objekty se podílí významnou měrou na celkové energetické bilanci státu, je tedy otázka snižování jejich energetické náročnosti prioritní. Přesto u nich na rozdíl od bytových a občanských staveb otázka provozní energetické náročnosti dosud nebyla systémovým způsobem řešena .
For entire decades buildings in the Czech Republic were neglected not only from the standpoint of the technologies and materials used but also from the standpoint of maintenance and use of facilities. Given this fact, they continue to have a relatively high energy demand. In the text is tooken consideration to envelope structures of industrial buildings, but it needs to be realized that saving measures in building construction and in technical equipment are in principle linked and affect each other. The industrial buildings have a high rate on the total energy state balance, it is very important to decrease energy consumption in these type of buildings. This is a priority on energy efficiency.
PETRA
NEUW I RTHOVÁ
•
LI STOPAD
1998
E N E R G E T I C K Á
N Á R O Č N O S T
S E K T O R U
P R Ů M Y S L
Kapitola
1
Energetická náročnost sektoru „ P r ů m ys l “ Zásadní politické a ekonomické změny, které proběhly v ČR po roce 1989 se odrazily ve všech oblastech našeho života a mj. poznamenaly i přístup k problematice úspor energie, vytápění i větrání prostor a objektů. V daleko větší míře vystupuje do popředí faktor energetické náročnosti a hospodárnosti, podstatně důrazněji se též uplatňují hlediska ekologická a hygienická. Spotřeba České republiky představuje asi 2,8% trhu s energiemi v Evropské unii. Měrná tuzemská spotřeba primárních energetických zdrojů i spotřeba elektrické energie vztažená na jednoho obyvatele v České republice je plně srovnatelná s vyspělými zeměmi Evropské unie, ale tuzemská spotřeba primárních energetických zdrojů i spotřeba elektrické energie vztažená na jednotku vyrobeného hrubého domácího produktu v paritě kupní síly je více než dvojnásobná. Při respektování parity kupní síly, v roce 1997 hrubý domácí produkt na občana České republiky představoval asi 62% průměru Evropské unie. Tento ukazatel nevypovídá pouze o hospodárnosti využití energie, ale i o struktuře spotřeby paliv a o struktuře výroby. Tato energetická náročnost je typická nejen pro Českou republiku, ale i pro všechny transformující se země střední a východní Evropy. Graf 1 – Struktura spotřeby energie v jednotlivých sektorech NH
průmysl a stavebnictví 51%
domácnosti 29%
doprava 3%
zemědělství 3%
paliva
průmysl stavebnictví
zemědělství
doprava
Tuhá
91 069
2 090
2 850
0
Kapalná 126 233
obchod, služby 16 900
služby 14%
domácnosti
celkem
72 690
194 852
12 400
16 035
143 815
11 780
6 011
281 110
Plynná
87 894
5 619
5 190
90
49 250
71 624
258 006
Teplo
74 631
2 250
500
0
36 000
49 250
175 894
Elektřina
74 631
1 800
5 742
5 500
38 089
57 640
183 402
Celkem
552 839
24 159
30 317
149 405
152 019
257 215
1 165 402
3
E N E R G E T I C K Á
N Á R O Č N O S T
S E K T O R U
P R Ů M Y S L
V České republice dochází ke snižování spotřeby pevných paliv (o cca 50%) ve prospěch ušlechtilých forem, zejména kapalných paliv (nárůst o 16%) a elektřiny (nárůst o 4%) v porovnání s rokem 1989. Podíl průmyslu je cca 50%, (v EU 30%). Spotřeba pevných paliv je 3x vyšší než v EU. Spotřeba energie je regionálně diferencovaná. Severní regiony spotřebují více než polovinu z celkové spotřeby energie v České republice. PŘÍRODNÍ ENERGETICKÉ ZDROJE
!"!#$!%&'(6*78#-9!*0*+,-%.!/0
1800
1400
1600
1200
1400
1000
1200
800
PJ
PJ 600
Tuhá paliva Jaderné teplo
400
Kapalná paliva 200 Plynná paliva 0 1992
1000 800
roky
1994
1995
Přírodní zdroje
400
Elektřina z vody 1993
TSPEZ
600
1992
Dovoz 1993
1994
roky
1996
1995
1996
Česká republika má poměrně malou zásobu energetických zdrojů. V důsledku toho je odkázána na dovoz prakticky veškeré ropy a zemního plynu. Podíl průmyslu na tvorbě HDP je téměř konstantní a zůstává vyšší než průměr EU, ovšem produktivita práce dosahuje pouze 46% průměru EU a zaměstnanost v průmyslu je o 12% vyšší než v EU a odráží nižší produktivitu práce. !"!#$!%&'()*+,-%.!/0*+!(%-#1*,#234+5 22% 38%
35%
Výroba
5% Doprava
Výroba tepla a energií
4
Vytápění
E N E R G E T I C K Á
N Á R O Č N O S T
S E K T O R U
P R Ů M Y S L
Důvody vysoké energetické náročnosti sektoru „Průmysl“ − − −
vysoký podíl energeticky náročné výroby s nízkou přidanou hodnotou, nízká účinnost tepelných sítí, stávající topné systémy založené na parní bázi jsou velmi zastaralé a v kombinaci se špatnou údržbou vysoce energeticky náročné, převládající podíl méně kvalitních paliv - hnědého uhlí, které lze využívat s nízkou účinností v porovnání s kapalnými a plynnými palivy, (-"!:")*+,-%.!/0*,05&;*0*!"!#$&!*<*,#234+5 700
600
500
Elektřina Teplo
PJ
400
Plynná paliva
300 Kapalná paliva 200 Tuhá paliva
100
0 1992
− − − − − − − −
1993
1994
roky
1995
1996
nedostatek motivace a možnost ekonomického chování v minulosti, dotované nízké ceny energie, ceny energií tvořily v minulosti velmi malé (téměř zanedbatelné) procento v nákladových položkách výrobních provozů a tak úvaha o realizaci jakýchkoliv úsporných opatřeních se tak stala neekonomickou, nedostatek zodpovědnosti za údržbu, špatná údržba jak při výrobě, tak při distribuci a spotřebě energie, nedostupnost investic, nejasné vlastnictví, v některých budovách došlo se změnou vlastníka následně ke změně technologie výroby a stávající výrobní budovy nejsou příliš vhodné pro tento nový druh činnosti – problematická privatizace nedostatek investičních zdrojů vysoká energetická náročnost výroby pomalá výměna zastaralých technologií konzervativní přístup k inovacím – nedostatek managementu
5
