Výroba strojů a zařízení. Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Výstup projektu

Výstup projektu

Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Zpracoval: Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí

ODVĚTVOVÁ STUDIE

Výroba strojů a zařízení

Praha, 2015

Obsah 1. VYMEZENÍ ODVĚTVOVÉ SKUPINY ............................................................. 3 2. EKONOMIKA A ZAMĚSTNANOST ODVĚTVÍ ............................................... 5 2.1.

PRODUKCE A PŘIDANÁ HODNOTA ................................................................................................ 5

2.2.

PRODUKTIVITA PRÁCE .............................................................................................................. 7

2.3.

PROPOJENOST S OSTATNÍMI ODVĚTVÍMI ....................................................................................... 8

2.4.

PŘESHRANIČNÍ TOKY PRODUKCE ................................................................................................. 9

2.5.

TECHNOLOGICKÁ ÚROVEŇ, VÝZKUM A VÝVOJ A INOVACE................................................................. 11

2.6.

TYPOLOGIE EKONOMIKY ODVĚTVÍ .............................................................................................. 13

2.7.

KLÍČOVÉ FAKTORY VÝVOJE A PERSPEKTIVY ODVĚTVÍ ....................................................................... 15

2.8.

VÝVOJ ZAMĚSTNANOSTI DO ROKU 2014 A PROJEKCE DO ROKU 2020 ................................................ 23

2.9.

PODNIKATELSKÁ ZÁKLADNA ODVĚTVÍ A NEJVÝZNAMNĚJŠÍ ZAMĚSTNAVATELÉ........................................ 26

2.10. REGIONÁLNÍ KONCENTRACE A EXKLUZIVITA ODVĚTVÍ ...................................................................... 30

3. PROFESNÍ STRUKTURA, KVALIFIKAČNÍ POŽADAVKY A KVALIFIKACE PRACOVNÍ SÍLY ..............................................................................................35 3.1.

VÝVOJ A STRUKTURA POVOLÁNÍ ................................................................................................ 35

3.2.

PROFESNÍ KONCENTRACE A EXKLUZIVITA ODVĚTVÍ ......................................................................... 36

3.3.

VÝVOJ STRUKTURY ZAMĚSTNANÝCH PODLE STUPNĚ A OBORU VZDĚLÁNÍ.............................................. 38

3.4.

VZDĚLANOSTNÍ KONCENTRACE A EXKLUZIVITA ZAMĚSTNANÝCH ........................................................ 40

3.5.

ODVĚTVOVÁ MOBILITA: PŘÍCHODY DO ODVĚTVÍ A ODCHODY Z ODVĚTVÍ ............................................. 41

3.6.

VÝVOJ DEMOGRAF. STRUKTURY ZAMĚSTNANÝCH PODLE VĚKU A POHLAVÍ A ZMĚNA VZDĚLÁNÍ PODLE VĚKU . 45

4. KVALIFIKAČNÍ PROFIL PRACOVNÍCH MÍST V ODVĚTVÍ .............................49 4.1.

SKUTEČNÁ A POŽADOVANÁ ÚROVEŇ VZDĚLÁNÍ ............................................................................. 49

4.2.

POŽADAVKY KLADENÉ NA PRACOVNÍ MÍSTO ................................................................................. 50

4.3.

VYUŽITÍ DOVEDNOSTÍ V PRÁCI .................................................................................................. 51

4.4.

ČTENÁŘSKÁ DOVEDNOST, NUMERICKÁ DOVEDNOST A SCHOPNOST ŘEŠIT PROBLÉMY .............................. 51

4.5.

ÚROVEŇ NÁROČNOSTI A VÝZNAM KOMPETENCÍ, ZNALOSTÍ A DOVEDNOSTÍ PRO VÝKON POVOLÁNÍ............. 52

4.6.

PRACOVNÍ HODNOTY A ORIENTACE ............................................................................................ 53

4.7.

POŽADAVKY NA KVALIFIKACI V NEJČASTĚJŠÍCH SKUPINÁCH POVOLÁNÍ V ODVĚTVÍ .................................. 55

5. SHRNUTÍ..................................................................................................57

2

Podrobný popis použité metodologie, vysvětlení kvalitativních i kvantitativních indikátorů a jejich způsob interpretace a využití cílovými skupinami, stejně jako použité datové zdroje, jsou v samostatné publikaci „Manuál pro využití informačního produktu Profily odvětví“.

1.

Vymezení odvětvové skupiny

Odvětvová skupina je vymezena jako oddíl CZ-NACE 28 Výroba strojů a zařízení j. n. (úroveň 2 klasifikace ekonomických činností), která je součástí CZ-NACE sekce C - Zpracovatelský průmysl (úroveň 1 klasifikace ekonomických činností). Tento oddíl zahrnuje výrobu strojů a zařízení, které mechanicky nebo tepelně působí na materiály nebo na materiálech provádějí výrobní procesy (např. manipulaci, postřikování, vážení nebo balení), vč. výroby jejich mechanických komponentů, které produkují a využívají sílu. Patří sem také speciálně vyrobené díly na tyto stroje a zařízení. Do tohoto oddílu dále patří pevná, pohyblivá nebo ručně ovládaná zařízení bez ohledu na to, zda jsou určená pro průmysl, řemesla, stavebnictví, zemědělství nebo pro použití v domácnostech. Výroba speciálních zařízení pro cestující nebo nákladní dopravu patří také do tohoto oddílu. V tomto oddíle rozlišujeme mezi výrobou speciálních strojů určených pro určitá hospodářská odvětví, tzn. pro výlučné používání v některém odvětví dle CZ-NACE, nebo malou skupinou odvětví dle CZ-NACE, a strojů určených pro všeobecné využití, tzn. v široké škále hospodářských odvětví dle CZ-NACE. Tento oddíl dále zahrnuje ostatní speciální stroje, nezahrnuté v jiných oddílech klasifikace, nezávisle na tom, zda jsou nebo nejsou využívány v určitém procesu výroby, např. pojízdné pouťové atrakce, vybavení pro automatické bowlingové dráhy. Tento oddíl nezahrnuje výrobu kovodělných výrobků pro všeobecné použití (oddíl 25), výrobu kontrolních zařízení, počítačů, měřicích a zkušebních zařízení, elektrických rozvodných a spínacích zařízení (oddíly 26 a 27) a výrobu dopravních zařízení (oddíly 29 a 30).

Podíl skupin odvětví na zaměstnanosti (2014) CZ-NACE 282 281 289 284 283

Název Výroba ostatních strojů a zařízení pro všeobecné účely Výroba strojů a zařízení pro všeobecné účely Výroba ostatních strojů pro speciální účely Výroba kovoobráběcích a ostatních obráběcích strojů Výroba zemědělských a lesnických strojů

Podíl 34,2% 27,6% 20,0% 11,4% 6,7%

Zdroj: ČSÚ Výběrové šetření pracovních sil

Vymezení pěti hlavních skupin: CZ-NACE Skupina 281 - Výroba strojů a zařízení pro všeobecné účely (úroveň 3) Tato skupina zahrnuje výrobu strojů a zařízení pro všeobecné účely. CZ-NACE Skupina 282 - Výroba ostatních strojů a zařízení pro všeobecné účely (úroveň 3) Tato skupina zahrnuje výrobu ostatních strojů a zařízení pro všeobecné účely. CZ-NACE Skupina 283 - Výroba zemědělských a lesnických strojů (úroveň 3) Tato skupina zahrnuje výrobu zemědělských a lesnických strojů.

3

CZ-NACE Skupina 284 - Výroba kovoobráběcích a ostatních obráběcích strojů (úroveň 3) Tato skupina zahrnuje výrobu kovoobráběcích a ostatních obráběcích strojů, tzn. strojů na opracování kovů a jiných materiálů (dřeva, kostí, kamenů, tvrdé pryže, tvrdých plastů, studeného skla atd.), vč. strojů využívajících laserových paprsků, ultrazvukových vln, plazmatických oblouků, magnetických impulsů atd. CZ-NACE Skupina 289 - Výroba ostatních strojů pro speciální účely (úroveň 3) Tato skupina zahrnuje výrobou speciálních strojů určených pro určitá hospodářská odvětví, tzn. pro výlučné používání v některém odvětví dle CZ-NACE, nebo malou skupinou odvětví dle CZ-NACE. Většina z těchto strojů se používá ve výrobních procesech, např. při výrobě potravin nebo textilií. Zahrnuje se sem ale i výroba strojů pro speciální užití v nevýrobním odvětví, např. startovací letecké příslušenství nebo vybavení zábavného parku.

4

2.

Ekonomika a zaměstnanost odvětví

2.1. Produkce a přidaná hodnota Odvětví vytvořilo v roce 2013 produkci v hodnotě 294 mld. Kč (stálé ceny roku 2005). Hodnota produkce v tomto odvětví mezi lety 2005 a 2008 výrazně vzrostla o téměř 70 % na hodnotu 302 mld. Kč. V roce 2011 produkce odvětví mírně klesla a na úrovni hodnoty 290 mld. Kč zůstala i v roce 2013.

Vývoj produkce odvětví (mld. Kč ve stálých cenách roku 2005) 350

300

250

2005 2008

200

2011 150

2013

100

50 Výroba strojů a zařízení (NACE 28)

Celková produkce odvětví je chápána u tržních subjektů jako souhrn tržeb a u netržních subjektů jako souhrn nákladů. To znamená, že vždy zahrnuje také hodnotu vstupů (mezispotřebu), mezd a dalších nákladů, u tržních subjektů i marži. Přepočet do stálých cen se používá z důvodu odstranění cenových vlivů na daný ukazatel. Stálé ceny tak umožňují porovnávání ekonomických veličin v delším časovém období. V této kapitole se užívají data z Eurostatu z důvodu mezinárodní srovnatelnosti. Zdroj: Eurostat – National Accounts

Výše hrubé přidané hodnoty odvětví v ČR (aproximující lépe výkon odvětví) se mezi lety 2005 a 2008 zvětšila o 85 % na hodnotu přibližně 3,7 mld. EUR a na této hodnotě setrvala i v následujících letech. V porovnání s vybranými zeměmi EU je patrné, že absolutní hodnota závisí nejen na výkonnosti, ale i na velikosti ekonomiky, resp. daného odvětví. Podobné hodnoty jako ČR tak dosahuje například mnohem větší Polsko. Z přibližně srovnatelných zemí s ČR vykazuje vyšší hodnoty Rakousko, naopak výrazně nižší hodnoty vykazuje Slovinsko, Slovensko.

5

Vývoj hrubé přidané hodnoty odvětví ve vybraných zemích (mld. EUR ve stálých cenách roku 2005) 90 80

2005

70

2008

60

2011

50

2013

40 30 20 10 0 Česká republika

Německo

Maďarsko

Rakousko

Polsko

Slovinsko

Slovensko

Zdroj: Eurostat – National Accounts

Odvětví se podílelo v roce 2013 na celkovém výkonu ekonomiky ČR 2,5 %, měřeno podílem na hrubé přidané hodnotě. Váha odvětví v ekonomice od roku 2005 postupně roste. Celkově je váha odvětví v ekonomice vyšší než v průměru zemí EU 20 (v roce 2013 činila 1,4 %). Výrazně vyšší váhu v ekonomice má odvětví v Německu, Maďarsku a Rakousku, naopak nižší váhu má na Slovensku, Slovinsku a v Polsku.

Vývoj podílu odvětví na celkové hrubé přidané hodnotě země 4,0%

2005

3,5%

2008 3,0%

2011

2,5%

2013

2,0% 1,5% 1,0% 0,5% 0,0% Česká republika Německo

Maďarsko

Rakousko

Polsko

Slovinsko

Slovensko

EU20


6

2.2. Produktivita práce Lepší srovnání výkonnosti odvětví poskytuje produktivita práce na zaměstnanou osobu. Zde vidíme, že v ČR v roce 2013 dosahovala produktivita práce odvětví (běžné ceny) bez mála 32 tisíc EUR. Produktivita práce byla ve stejném roce srovnatelná se Slovinskem (34 tisíc EUR). Nižší než v ČR byla produktivita práce na Slovensku (19 tisíc EUR) a naopak výrazně vyšší byla na Maďarsku (52 tisíc EUR), Německu (80 tisíc EUR) a téměř trojnásobná v Rakousku (93 tisíc EUR).

Produktivita práce odvětví (EUR/zaměstnaná osoba v běžných cenách, 2013) 100 000

92 533 79 945

80 000 60 000 40 000

51 566 33 784

31 835

18 972

20 000 0 ČR

Německo

Madarsko

Rakousko

Slovinsko

Slovensko

Produktivita práce ukazuje výkon na zaměstnanou osobu. Matematicky je podílem hrubé přidané hodnoty a počtu zaměstnaných v odvětví. Běžné ceny představují ceny platné v daném (sledovaném) období, ve kterém docházelo k realizaci statisticky sledované produkce zboží, obchodu i služeb. Údaje v běžných cenách jsou využívány především pro hodnocení struktury sledovaného indikátoru v daném roce. Údaje pro Německo jsou za rok 2011. Novější nebyly pro srovnání k dispozici. Zdroj: Eurostat – National Accounts

Vývoj v čase ukazuje, že mezi lety 2009 a 2011 produktivita práce v tomto odvětví postupně rostla až k téměř 38 tisícům EUR (stálé ceny). Mezi lety 2011 a 2012 došlo k menšímu poklesu na hodnotu přibližně 34 tisíc EUR a na podobné úrovni se produktivita práce udržela i v následujícím roce.

Vývoj produktivity práce odvětví v ČR (EUR/zaměstnaná osoba ve stálých cenách roku 2005) 37 596

40 000 33 365

35 000 30 000

33 863

33 244

2012

2013

28 752 26 062

25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 2008

2009

2010

2011


7

2.3. Propojenost s ostatními odvětvími Produkce odvětví je tvořena vstupy z odvětví (mezispotřebou v kupních cenách včetně čistých daní), tj. dodavatelsko-odběratelskými vztahy na straně vstupů do výrobního procesu, a vytvořenou hrubou přidanou hodnotou. Vstupy do výrobního procesu poskytuje nejen samotné odvětví, ale také jiná dodavatelská odvětví, zejména Výroba kovů a kovodělných výrobků, Výroba elektrických a optických přístrojů a Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel. Více než třetinu vstupů do odvětví pak tvoří ostatní odvětví. Všechny tyto vstupy tvoří 41 % produkce (2010). Tato odvětví tedy ovlivňují vývoj v našem analyzovaném odvětví na straně vstupů. Zdrojem odvětví je nejen (domácí) produkce, ale také dovoz, který tvoří 39 % celkových zdrojů. Podíl dovozu na produkci, který může být brán za jednu z měr otevřenosti odvětví, činí 65 %. To znamená, že se u nás více odvětvové produkce doveze, než vyrobí.

Vstupy do odvětví a zdroje odvětví (2010)

Vstupy do odvětví

Zdroje odvětví

(z vlastního a jiných odvětví) Výroba kovů a kovodělných výrobků

41,4%

Celkem (v miliardách Kč)

413,9

8,5%

Vstupy z odvětví

40,8%

8,2%

Přidaná hodnota odvětví

19,7%

Vlastní odvětví

5,7%

Dovoz do odvětví

39,4%

Ostatní odvětví

36,2%

Výroba elektrických a optických přístrojů Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel

Zdroj: ČSÚ Databáze ročních národních účtů, Tabulky dodávek a užití

Produkce analyzovaného odvětví slouží z 19 % (2010) jako vstup pro další odběratelská odvětví. Kromě vlastního odvětví se jedná zejména o Výrobu dopravních prostředků, Stavebnictví, Výroba kovů a kovodělných výrobků a z přibližně poloviny ostatní odvětví. Pouhé 1 % produkce je spotřebováno domácnostmi nebo vládními a neziskovými institucemi. Téměř 55 % produkce je vyvezeno do zahraničí a zhruba 25 % slouží k akumulaci kapitálu. To znamená, že více produkce se vyveze, než upotřebí na domácím trhu.

Užití odvětví a mezispotřeba (2010)

Užití odvětví

Mezispotřeba

Mezispotřeba všech odvětví

18,5%

Výroba dopravních prostředků

12,8%

Spotřeba domácností

1,2%

Vlastní odvětví

12,4%

0,1%

Stavebnictví

12,2%

25,4%

Výroba kovů a kovodělných výrobků

9,1%

54,7%

Ostatní odvětví

53,6%

Spotřeba vládních a neziskových institucí Tvorba fixního kapitálu a změna stavu zásob Vývoz z odvětví

Zdroj: ČSÚ Databáze ročních národních účtů, Tabulky dodávek a užití

8

2.4. Přeshraniční toky produkce Poptávku po produkci tedy ovlivňují jak domácí spotřebitelé a odvětví, tak ti zahraniční. Tedy i zahraniční poptávka se promítne ve svém důsledku do zaměstnanosti v analyzovaném odvětví v ČR. Drtivá většina vyvážené produkce směřuje na trhy zemí EU 28 (75 %). Teprve daleko za tímto hlavním trhem je Ruská federace (téměř 5 %), USA a Kanada (4 %) a Ostatní Evropa (méně než 4 %). Na celkovém vývozu ČR se analyzované odvětví podílí jen 11,5 % (2014).

Podíl regionů/zemí na vývozu produkce odvětví (2014) Region/země

Podíl

EU 28

74,9%

Ruská federace

4,8%

USA a Kanada

4,4%

Ostatní Evropa

3,5%

Ostatní Asie

3,4%

Čína

2,5%

NIZ JV Asie

1,6%

Latinská Amerika

1,5%

Japonsko

1,3%

Afrika

1,0%

Indie

0,8%

Ostatní země

0,4%

NIZ JV Asie – Nově industrializované země jihovýchodní Asie, tj. Jižní Korea, Tchaj-wan, Hongkong a Singapur, Malajsie, Indonésie, Thajsko a Filipíny. Latinská Amerika – všechny země Jižní a Střední Ameriky a Mexiko.

Zdroj: ČSÚ Databáze zahraničního obchodu

Pokud se podíváme podrobněji na exportní trhy, vidíme, že na prvním místě je Německo, které představuje 32,1 % vývozu. Za ním následuje Francie, Slovensko a Ruská federace.

10 nejvýznamnějších zemí z hlediska vývozu produkce odvětví (2014) Země Německo

Objem (mil. Kč) 133 109

Podíl 32,1%

Francie

24 922

6,0%

Slovensko

21 075

5,1%

Ruská federace

20 053

4,8%

Spojené království

17 749

4,3%

Itálie

17 367

4,2%

Spojené státy

17 282

4,2%

Polsko

17 119

4,1%

Rakousko

13 728

3,3%

Belgie

13 152

3,2%


Obrázek o hlavních exportních trzích doplňuje indikátor mezinárodní konkurenceschopnosti v exportu. ČR vykazuje průměrnou mezinárodní konkurenceschopnost v exportu oproti srovnávaným evropským zemím dohromady. Hlavní destinace odvětvového exportu z ČR ovšem ČR v konkurenceschopnosti předstihuje – Německo. 9

Mezinárodní konkurenceschopnost v exportu (2010-2013, %) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20%

Kypr

Řecko

Lucembu…

Norsko

Portugals…

Irsko

Polsko

Bulharsko

Slovensko

Francie

Rumunsko

Estonsko

Španělsko

Velká…

ČR

Litva

Malta

Všechny…

Lotyšsko

Finsko

Slovinsko

Belgie

Německo

Itálie

Švédsko

Rakousko

Dánsko

Maďarsko

0%

Nizozems…

10%

Indikátor mezinárodní konkurenceschopnosti v exportu je složený z relativní komparativní výhody v exportu odvětví, odvětvové struktury exportu, exportu na jednoho pracovníka v odvětví, exportu k celkové produkci odvětví a exportu k přidané hodnotě odvětví. V každém ukazateli jsou země seřazeny podle jeho výše, v pořadí první země získává 100 % a ostatní pak podle hodnoty ukazatele vůči první zemi. Syntetický indikátor je pak váženým součtem procentuálního ohodnocení jednotlivých ukazatelů. Pokud by ve všech ukazatelích některá země zaujala první místo, získává i v syntetickém indikátoru 100 %, většinou však jde o hodnotu o něco nižší. Zdroj: Vlastní analýzy SVP na základě údajů databáze COMTRADE (UN International Trade Statistics Database) a Cambridge Econometrics

Na straně dovozu si hlavní podíl zachovává teritorium zemí EU 28 (75 %, 2014). Produkty odvětví se ovšem do ČR dovážejí z Číny (7 %), Japonska (5 %) a ostatních zemí.

Podíl regionů/zemí na dovozu produkce odvětví (2014) Region/země

Podíl

EU 28

75,3%

Čína

6,7%

Japonsko

5,0%

USA a Kanada

4,3%

NIZ JV Asie

3,9%

Ostatní Evropa

1,9%

Afrika

1,0%

Ostatní Asie

0,9%

Latinská Amerika

0,4%

Indie

0,4%

Ostatní země

0,2%

Ruská federace

0,1%

NIZ JV Asie – Nově industrializované země jihovýchodní Asie, tj. Jižní Korea, Tchaj-wan, Hongkong a Singapur, Malajsie, Indonésie, Thajsko a Filipíny. Latinská Amerika – všechny země Jižní a Střední Ameriky a Mexiko.


Při podrobnějším pohledu vidíme, že na prvních místech jsou evropské země v čele s Německem (41 %) a Itálií (8 %), za kterou následuje Čína (7 %), Japonsko (5 %), Spojené státy (4 %) a další evropské země.

10

10 nejvýznamnějších zemí z hlediska dovozu produkce odvětví (2014) Země Německo

Objem (mil. Kč) 124 576

Podíl 40,6%

Itálie

23 591

7,7%

Čína

20 475

6,7%

Japonsko

15 270

5,0%

Spojené státy

12 745

4,2%

Spojené království Francie

10 540

3,4%

10 523

3,4%

Rakousko

10 290

3,4%

Slovensko

9 850

3,2%

Polsko

9 765

3,2%


2.5. Technologická úroveň, výzkum a vývoj a inovace Technologickou a inovační úroveň odvětví lze mezinárodně srovnat pomocí syntetického indikátoru mezinárodní konkurenceschopnosti ve výzkumu a vývoji. Odvětví Výroba strojů a zařízení vykazuje v ČR mírně podprůměrnou mezinárodní konkurenceschopnosti ve výzkumu a vývoji oproti srovnávaným evropským zemím dohromady. Před námi je i většina zemí, které mají významný podíl na obchodu s ČR v daném odvětví (Německo, Francie, Itálie). Z významných obchodních partnerů za námi zaostává Slovensko.

Mezinárodní konkurenceschopnost odvětví ve výzkumu a vývoji (2010-2013, %) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10%

Lotyšsko

Rumunsko

Estonsko

Kypr

Řecko

Portugalsko

Litva

Polsko

Slovensko

Irsko

Španělsko

Malta

Maďarsko

Bulharsko

Norsko

Slovinsko

Velká Británie

ČR

Belgie

Francie

Všechny země

Itálie

Německo

Finsko

Švédsko

Dánsko

Rakousko

Nizozemsko

0%

Indikátor mezinárodní konkurenceschopnosti odvětví ve výzkumu a vývoji se skládá z několika dílčích indikátorů: relativní komparativní výhody ve výzkumu a vývoji odvětví, odvětvové struktury výdajů na výzkum a

11

vývoj, výdajů na výzkum a vývoj k celkové produkci odvětví, výdajů na výzkum a vývoj k přidané hodnotě odvětví, výdajů na výzkum a vývoj na jednoho pracovníka v odvětví, podílu výzkumných pracovníků na všech zaměstnancích v odvětví, výdajů na výzkum a vývoj na jednoho vysokoškoláka v odvětví a výdajů na výzkum a vývoj na jednoho výzkumníka v odvětví. V každém ukazateli jsou země seřazeny podle jeho výše, v pořadí první země získává 100 % a ostatní pak podle hodnoty ukazatele vůči první zemi. Syntetický indikátor je pak váženým součtem procentuálního ohodnocení jednotlivých ukazatelů. Pokud by ve všech ukazatelích některá země zaujala první místo, získává i v syntetickém indikátoru 100 %, většinou však jde o hodnotu o něco nižší. Zdroj: Vlastní analýzy SVP na základě údajů databáze COMTRADE (UN International Trade Statistics Database) a Cambridge Econometrics

Další pohled na technologickou a inovační úroveň poskytuje indikátor mezinárodní konkurenceschopnosti v inovacích a vzdělávání. Analyzované odvětví v ČR má zde v porovnání s ostatními evropskými zeměmi spíše horší pozici. Nachází se na 18. místě ze srovnávaných zemí a vykazuje podprůměrnou mezinárodní konkurenceschopnost v inovacích a vzdělávání oproti této skupině zemí.

Mezinárodní konkurenceschopnost odvětví v inovacích a vzdělávání (2010-2013, %) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10%

Kypr

Malta

Řecko

Estonsko

Portugalsko

Maďarsko

Velká Británie

Slovensko

Rumunsko

ČR

Bulharsko

Itálie

Polsko

Lucembursko

Litva

Dánsko

Španělsko

Lotyšsko

Slovinsko

Norsko

Nizozemsko

Všechny země

Francie

Rakousko

Belgie

Švédsko

Irsko

Německo

Finsko

0%

Indikátor mezinárodní konkurenceschopnosti v inovacích a vzdělávání obsahuje podíl vysokoškoláků k zaměstnaným v odvětví, podíl inovativních ze všech organizací podle počtu zaměstnaných, průměrnou délku vzdělání zaměstnaných v odvětví, relativní komparativní výhodu v inovacích odvětví a odvětvovou strukturu inovativních organizací podle podílu zaměstnaných. V každém ukazateli jsou země seřazeny podle jeho výše, v pořadí první země získává 100 % a ostatní pak podle hodnoty ukazatele vůči první zemi. Syntetický indikátor je pak váženým součtem procentuálního ohodnocení jednotlivých ukazatelů. Pokud by ve všech ukazatelích některá země zaujala první místo, získává i v syntetickém indikátoru 100 %, většinou však jde o hodnotu o něco nižší. Zdroj: Vlastní analýzy SVP na základě údajů databáze COMTRADE (UN International Trade Statistics Database) a Cambridge Econometrics

12

2.6. Typologie ekonomiky odvětví Výroba strojů a zařízení je v porovnání s ostatními odvětvími v ČR relativně malé odvětví (podle podílu na HPH) s relativně vysokou výkonností (podle produktivity práce). Produkcí odvětví je mezinárodně obchodovatelné komerční zboží. Otevřenost odvětví (podíl produkce na vývozu) je vysoká, i přesto je však mezinárodní konkurenceschopnost v porovnání s evropskými zeměmi podprůměrná.

13

Typologie ekonomiky odvětví Odvětví

Převládající povaha produkce

Velikost odvětví v rámci ČR

Výkonnost odvětví Otevřenost v rámci ČR odvětví

Mezinárodní konkurenceschopnost

Zemědělství, lesnictví a rybolov

Komerční zboží

Malá

Nízká

Nízká

Nadprůměrná

Těžební průmysl

Komerční zboží

Malá

Středně vysoká

Nízká

Podprůměrná

Potravinářský a tabákový průmysl

Komerční zboží

Malá

Středně vysoká

Vysoká

Podprůměrná

Textilní, oděvní a kožedělný průmysl

Komerční zboží

Malá

Nízká

Vysoká

Průměrná

Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl

Komerční zboží

Malá

Středně vysoká

Vysoká

Podprůměrná

Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl

Komerční zboží

Malá

Vysoká

Vysoká

Podprůměrná

Výroba pryžových, plastových a ostat. Nekov. minerálních výrobků

Komerční zboží

Malá

Vysoká

Vysoká

Nadprůměrná


Komerční zboží

Středně velká

Středně vysoká

Vysoká

Nadprůměrná

Výroba elektrických a optických přístrojů

Komerční zboží

Středně velká

Vysoká

Vysoká

Podprůměrná


Komerční zboží

Malá

Vysoká

Vysoká

Podprůměrná


Komerční zboží

Středně velká

Vysoká

Vysoká

Průměrná

Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n.

Komerční zboží

Malá

Středně vysoká

Vysoká

Nadprůměrná

Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody

Komerční zboží

Středně velká

Vysoká

Nízká

Průměrná

Stavebnictví

Komerční služby

Středně velká

Nízká

Není/velmi nízká

Není relevantní

Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel

Komerční služby

Velká

Středně vysoká

Není/velmi nízká

Není relevantní

Doprava, skladování a poštovní činnosti

Komerční služby

Středně velká

Nízká

Vysoká

Průměrná

Ubytování, stravování a pohostinství

Komerční služby

Malá

Nízká

Vysoká

Podprůměrná

Vydavatelské a mediální činnosti

Komerční služby

Malá

Středně vysoká

Vysoká

Průměrná

Telekomunikační a informační technologie a činnosti

Komerční služby

Středně velká

Vysoká

Nízká

Podprůměrná

Peněžnictví a pojišťovnictví

Komerční služby

Středně velká

Vysoká

Není/velmi nízká

Není relevantní

Profesní, vědecké a techn. činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí

Komerční služby

Velká

Vysoká

Nízká

Podprůměrná

Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administr. činnosti

Komerční služby

Malá

Nízká

Nízká

Podprůměrná

Veřejná správa a obrana

Veřejné služby

Středně velká

Středně vysoká

Není/ velmi nízká

Není relevantní

Vzdělávání

Veřejné služby

Středně velká

Nízká

Není/velmi nízká

Není relevantní

Zdravotní a sociální péče

Veřejné služby

Středně velká

Nízká

Není/velmi nízká

Není relevantní

Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti

Komerční služby

Malá

Nízká

Nízká

Podprůměrná

Velikost odvětví je uvedena na základě podílu odvětví na celkové hrubé přidané hodnotě, výkonnost na základě produktivity práce na zaměstnanou osobu, otevřenost na základě podílu vývozu na produkci a mezinárodní konkurenceschopnost na základě hodnoty indikátoru celkové konkurenceschopnosti odvětví. Podrobnější vysvětlení a kategorizace jsou uvedeny v metodické části. 14

2.7. Klíčové faktory vývoje a perspektivy odvětví 2.7.1. Legislativní rámec Oblast obchodních společností a družstev je v České republice upravena Zákonem č. 90/2012 Sb. o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), který od 1. 1. 2014 částečně nahradil Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Podmínky pro provozování živností a předpoklady pro zápis obchodních společností do obchodního rejstříku stanovuje Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) – přílohou je seznam řemeslných, vázaných, koncesovaných a volných živností, jejichž obsahové náplně stanovuje Nařízení vlády č. 278/2008 Sb. Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků patří mezi živnosti volné. Regulaci pracovního trhu upravuje Zákon č. 262/2006 Sb., Zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon se v páté časti věnuje také bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Na zákoník práce v tomto ohledu navazuje Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Další právní normou, kromě zákona o obchodních korporacích, která modifikuje právní vztahy mezi podnikatelskými subjekty na trhu výrobků a služeb, je Zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů, jenž upravuje ochranu hospodářské soutěže na trhu výrobků a služeb proti jejímu vyloučení, omezení, zneužití dominantního postavení nebo spojení soutěžitelů. Výstup z trhu (vedle zákona o obchodních korporacích) pokrývá Zákon č. 182/2006, Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů. Odvětví je rovněž ovlivněno Zákonem č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, který upravuje způsob stanovování technických požadavků na výrobky, které by mohly ve zvýšené míře ohrozit zdraví nebo bezpečnost osob, majetek nebo životní prostředí, případně jiný veřejný zájem, práva a povinnosti osob, které tyto výrobky uvádějí na trh, stejně jako práva a povinnosti osob pověřených tímto zákonem k činnostem souvisejícím s tvorbou a uplatňováním českých technických norem nebo státním zkušebnictvím. Tento zákon byl mj. novelizován Zákonem č. 481/2008 Sb., který reagoval na zrušení příspěvkové organizace Český normalizační institut ke dni 31. 12. 2008 a tím také na zrušení pověření této právnické osoby k zabezpečení tvorby a vydávání českých technických norem. Novela vytváří podmínky pro zlepšení dostupnosti českých technických norem, zejména zpřístupněním technických norem přes internet pro čtení nebo tisk, při zachování principu registrace uživatelů. Činnost v oblasti tvorby a vydávání technických norem, za kterou byla zodpovědná tato instituce, zajišťuje od 1.1. 2009 Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. Dalším významným právním předpisem je Zákon č. 20/1993 Sb., o zabezpečení výkonu státní správy v oblasti technické normalizace, metrologie a státního zkušebnictví, ve znění pozdějších předpisů, na jehož základě byl zřízen Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (má formu organizační složky státu v resortu ministerstva průmyslu a obchodu). Instituce zabezpečuje jednotnost a správnost stanovených měřidel a měření a výkon státní správy v oblasti metrologie, rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím metrologických orgánů, podílí se na organizaci přípravy převzetí technických předpisů EU do české legislativy a smluvně zabezpečuje úkoly vyplývající z mezinárodních smluv, jimiž je ČR vázána, stejně jako z požadavků jednotlivých ministerstev a jiných správních úřadů v ČR. Tento zákon byl mj. novelizován Zákonem č. 119/2000 Sb., kde došlo k formální úpravě v souvislosti se změnou názvů bývalých federálních orgánů a institucí. Zmiňovanou právní normu dále doplňuje Zákon č. 505/1990 Sb. o metrologii, ve znění pozdějších předpisů, který upravuje práva a povinnosti právnických a fyzických osob a orgánů státní správy v rozsahu potřebném k zajištění jednotnosti a správnosti měřidel a měření. Tato právní norma byla novelizována také v rámci Zákona č. 119/2000 Sb. Taxativně se zde stanoví základní měřicí jednotky s tím, že v mezinárodním styku lze použít i měřicí jednotky odpovídající mezinárodním zvyklostem. Dále se zde upřesňují definice měřidel a etalonů, podmínky a postupy jejich schvalování, kalibrace, ověřování a používání. Upravuje se rovněž certifikace referenčních materiálů a jejich používání.

15

Problematiku ochrany průmyslových vzorů (vzhled výrobku nebo jeho části) řeší Zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů, ve znění pozdějších předpisů. Průmyslové vzory splňující podmínky (novost a individuální povaha) zapisuje Úřad průmyslového vlastnictví do Rejstříku. Zákon mimo jiné upravuje rozsah, počátek a dobu trvání ochrany, právo k průmyslovému vzoru, práva vyplývající ze zápisu průmyslového vzoru, způsob zániku a výmazu vzoru, problematiku převodu, licence a spoluvlastnictví k zapsanému vzoru a úpravu řízení o přihlášce průmyslového vzoru. Ochraně užitných vzorů (nová průmyslově využitelná technická řešení – tj. objevy, vědecké teorie, matematické metody, vnější úpravy výrobků, plány, pravidla a způsoby vykonávání duševní činnosti, programy počítačů, uvedení informace) se věnuje Zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, ve znění pozdějších přepisů. Rejstřík užitných vzorů vede Úřad průmyslového vlastnictví. Dle této právní normy nelze chránit způsoby výroby nebo pracovní činnosti. Zákon upravuje mimo jiné přihlášku a zápis užitného vzoru, dobu platnosti, výmaz a odnětí ochrany. Tato právní norma byla novelizována mj. Zákonem č. 221/2006 Sb., o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví a o změně zákonů na ochranu průmyslového vlastnictví (zákon o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví). V zájmu posílení ochrany práv z průmyslového vlastnictví se do českého právního řádu zavedl zcela nový předpis, který dává oprávněným osobám (těmito jsou nejen vlastník práva ale i osoby užívajícími práva na základě licenční smlouvy) oprávnění požadovat informace od třetích osob, jejichž aktivity souvisejí s porušováním práv z průmyslového vlastnictví, domáhat se u soudu zdržení se dalšího porušování práv jejich porušitelem a odstranění následků porušování (např. stažení výrobků z trhu, zničení výrobků, materiálů a zařízení) a náhrady škody. Dále byla novelizována Zákonem č. 116/2000 Sb., kterým se mění některé zákony na ochranu průmyslového vlastnictví. Tato novela řeší především vztahy evropské patentové přihlášky a přihlášky užitného vzoru (podané u Úřadu) a některé další záležitosti související s evropskou patentovou přihláškou. Ruší samostatnou úpravu nucené licence s tím, že se použije analogické ustanovení zákona o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, a upřesňuje režim výmazu užitného vzoru z rejstříku. Problematiku obecné bezpečnosti výrobků uváděných na trh a do oběhu řeší Zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobku a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobku), ve znění pozdějších předpisů, který upravuje mimo jiné obecné požadavky na bezpečnost výrobku, náležitosti průvodní dokumentace a označování výrobku, povinnosti osob a orgánu veřejné správy při zajišťování bezpečnosti výrobku (dozor, pokuty, oznamovací a informační povinnosti) a ochranu trhu před dováženými nevyhovujícími výrobky se zřetelem na země mimo EU. Analyzované odvětví je ovlivňováno rovněž legislativou vztahující se k životnímu prostředí. Problematiku odpadů v ČR řeší Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, který mimo jiné stanoví podmínky pro nakládání s vybranými druhy nebezpečných druhů odpadů. Obsahuje např. ustanovení o přednostním využívání odpadů, balení a označování nebezpečných druhů odpadů a podmínky pro provozování zařízení k využívání, odstraňování, sběr nebo výkup odpadů. Mezi další zákony z oblasti životního prostředí, které ovlivňují analyzované odvětví, patří Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, jež vychází z principů trvale udržitelného rozvoje, a který je považován za základní právní předpis v oblasti životního prostředí v ČR nebo Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů (tzv. EIA). Regulace: V rámci analyzovaného odvětví je regulace směřována spíše k zajištění kvality produkce a výrobních mechanismů než k regulaci cen a odvětví jako celku. Strojírenství jako celek spadá do gesce Ministerstva průmyslu a obchodu ČR a jeho podřízených institucí (Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví a Český metrologický institut) a do kompetence Českého institutu pro akreditaci. Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví zajišťuje tvorbu českých technických norem, jejich jednotnost a vzájemný soulad a soulad s právními předpisy a dále má na starosti včasné zveřejňování oznámení o připravovaných návrzích českých technických norem, jejich vydání, změnách a zrušení ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. Další institucí je Český institut pro akreditaci, o.p.s., který jako národní akreditační orgán založený vládou ČR poskytuje své služby v souladu s platnými právními předpisy ve všech oblastech akreditace jak státním, tak privátním subjektům a akredituje zkušební a kalibrační laboratoře, certifikační orgány provádějící certifikaci výrobků, systémů jakosti, systémů environmentálního managementu, pracovníků apod.

16

2.7.2. Státní podpora podnikání Investiční pobídky: Společnosti z odvětví mohou v České republice využívat různé podpůrné programy. Největší objem veřejných zdrojů plynul v předchozích letech do sektoru formou investičních pobídek prostřednictvím agentury pro podporu podnikání a investic (CzechInvest). O investiční pobídky může žádat jak česká, tak i zahraniční právnická nebo podnikající fyzická osoba. Příjemcem pak může být pouze právnická osoba se sídlem na území České republiky. K podporovaným oblastem patří průmysl (zavedení nebo rozšíření výroby v oborech zpracovatelského průmyslu), technologická centra (vybudování nebo rozšíření VaV centra) a centra strategických služeb (zahájení nebo rozšíření činnosti – centra sdílených služeb, centra pro tvorbu software nebo high-tech opravárenská centra). Zákon o investičních pobídkách č. 72/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, stanovuje pro každou aktivitu podmínky, které je potřeba splnit, aby mohl investor o investiční pobídku požádat. V případě každé aktivity platí, že podmínky musí být splněny do tří let od data udělení investičních pobídek (tj. od vydání rozhodnutí o příslibu). Pro všechny typy aktivit také platí, že příjemce nezahájí práce na projektu (tj. nepořídí žádný majetek včetně objednávek strojů a nezahájí stavební práce) před vydáním potvrzení o registraci záměru CzechInvestem, a že příjemce zachová podpořený majetek a pracovní místa po celou dobu čerpání veřejné podpory, nejméně však po dobu 5 let. Základní podmínkou pro získání investiční pobídky v rámci zpracovatelského průmyslu je minimální výše investice do dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, která v Regionech I (regiony s mírou nezaměstnanosti nejméně o 50 % vyšší než průměrná míra nezaměstnanosti v ČR nebo regiony se soustředěnou podporou státu) činí 50 mil. Kč, z toho minimálně 25 mil. Kč do nového strojního zařízení, a v Regionech II (ostatní regiony) 100 mil. Kč, z toho minimálně 50 mil. Kč do nového strojního zařízení, přičemž nejméně polovina z minimální výše investice musí být financována vlastním kapitálem investora. V roce 2012 došlo k zavedení institutu strategické investiční akce. To znamená, že kromě standardních investičních pobídek mohou takto označené projekty získat hmotnou podporu na kapitálovou investici až do výše 5 % nákladů. O podpoře jednotlivých projektů, které splní podmínky, rozhoduje Vláda České republiky. Za strategickou investiční akci v oblasti zpracovatelského průmyslu se považuje akce, kdy hodnota minimální výše investice do dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku dosáhne hodnoty 500 mil. Kč, z toho minimálně 250 mil. Kč do nového strojního zařízení a současně je vytvořeno minimálně 500 nových pracovních míst. Maximální výše podpory je 40 % (30 % v regionu Jihozápad) z celkových uznatelných nákladů. V případě zpracovatelského průmyslu se u investice v Regionech II a zároveň u low-tech sektorů snižuje podpora na 75 % maximální míry veřejné podpory v jednotlivých regionech. Území hlavního města Prahy je z možnosti získat investiční pobídku vyloučeno. V červnu 2013 Evropská komise schválila nová pravidla regionální podpory 2014 – 2020, v rámci kterých je snížena maximální možná míra veřejné podpory pro velké firmy ze současných 40 % na 25 % (velké podniky tvoří 95 % všech dosavadních žadatelů o investiční pobídky). Příčinou je vyšší HDP ČR na jednoho obyvatele oproti předchozímu programovacímu období. K formám investičních pobídek patří: Sleva na dani z příjmů právnických osob Slevu na dani z příjmů právnických osob je možné uplatnit po dobu 10 let, resp. po dobu deseti po sobě následujících zdaňovacích období, kdy prvním zdaňovacím obdobím, za které lze slevu na dani uplatnit, je zdaňovací období, ve kterém jsou splněny zákonné podmínky. Nejpozději však ve zdaňovacím období, ve kterém uplynuly 3 roky od vydání rozhodnutí o příslibu investičních pobídek. Sleva na dani je poskytována maximálně do výše stropu veřejné podpory po odečtení hmotné podpory na vytváření nových pracovních míst, případně rozdílu tržní a kupní ceny pozemku a hmotné podpory na pořízení majetku. Současná sazba daně z příjmů právnických osob je 19 %. Převod území za zvýhodněnou cenu Je možné realizovat zvýhodněný převod pozemku nebo pozemku vybaveného infrastrukturou vlastněného státem, nebo jeho organizačními složkami či obcemi, a to v závislosti na souhlasu vlastníků pozemku s takovýmto zvýhodněným převodem. Za investiční pobídku se v tomto případě považuje rozdíl mezi kupní cenou a tržní cenou pozemku.

17

Hmotná podpora na vytvořené pracovní místo a Hmotná podpora na školení a rekvalifikace zaměstnanců Hmotné podpory jsou dostupné pouze v okresech s mírou nezaměstnanosti nejméně o 50 % vyšší než průměrná míra nezaměstnanosti v ČR, tzv. regiony A. Hmotná podpora na jedno vytvořené pracovní místo činí 50 000 Kč. Hmotná podpora na školení a rekvalifikace je poskytována ve výši 25 % z celkových výdajů na školení a rekvalifikace. Hmotná podpora na pořízení majetku (v případě strategické investiční akce) Hmotná podpora na pořízení majetku může být poskytnuta až do výše 5 % z uznatelných nákladů (max. 1,5 mld. Kč u výrobního projektu a max. 0,5 mld. Kč u projektu technologického centra). Pokud v rámci investiční akce dojde k zavedení či rozšíření výroby a současně k zavedení či rozšíření technologického centra, může hmotná podpora činit až 7 % z uznatelných nákladů. V období od dubna 1998 do prosince 2013 byly prostřednictvím agentury CzechInvest přislíbeny pobídky celkem 110 projektům ze strojírenského odvětví. Celkově šlo o objem investic ve výši 51,3 mld. Kč. Počet nově vytvořených pracovních míst pak měl činit celkově 14 914. V rámci firem, které mají jako hlavní NACE zapsánu výrobu strojů a zařízení – NACE 28, byly největší investiční pobídky v daném období přislíbeny společnosti Daikin Device Czech Republic s.r.o. (výroba kompresorů do klimatizačních jednotek), podniku Black & Decker (Czech) s.r.o. (výroba elektrického nářadí a příslušenství značky Black & Decker) nebo AGROSTROJ International, s.r.o. Další možností, kterou mohly společnosti v předchozích letech využít, byl Rámcový program pro podporu technologických center a center strategických služeb. Aktualizovaná verze programu, reflektující změny v evropské legislativě, byla vyhlášena Usnesením vlády ČR č. 217/2007 dne 18. 4. 2007. Na základě rozhodnutí ministerstva průmyslu a obchodu byl však s platností od 10. července 2008 uzavřen příjem žádostí do tohoto programu. Nově je podpora transformována do novely zákona o investičních pobídkách, jež nabyla účinnosti 12. 7. 2012. Novela mimo jiné zavádí přímé státní dotace na projekty strategických investorů. Cílem novely je přilákat do ČR podniky zaměřené na náročné technologie nebo služby, jako jsou například vývojové laboratoře velkých firem. Změna systému investičních pobídek souvisí s vládou schválenou strategií na zvýšení konkurenceschopnosti ČR. Všeobecnou podmínkou pro investiční akci v oblasti center strategických služeb je vytvoření a obsazení minimálně 40 nových pracovních míst v případě center pro tvorbu softwaru, nebo vytvoření a obsazení minimálně 100 nových pracovních míst v případě opravárenských center a center sdílených služeb. Fondy Evropské unie: Operační program Průmysl a podnikání (OPPP) 2004 – 2006, který fungoval pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, zajišťoval komplexní podporu především malého a středního podnikání za pomoci prostředků strukturálních fondů EU. Jednalo se o programy podporující budování a rozvoj průmyslového výzkumu a vývoje a jeho propojení s terciární sférou, sektorem podnikatelských nemovitostí, školicích středisek pro odborné vzdělávání, rozvoje výrobní základny malých a středních podnikatelů, využívání netradičních zdrojů energie apod. Konkrétně se jednalo o programy Prosperita, Reality, Školicí střediska, Klastry, Marketing, Start, Kredit, Rozvoj, Inovace, Úspory energie a Obnovitelné zdroje energie. Na program OPPP navazuje Operační program Podnikání a inovace (OPPI) 2007 – 2013. Globálním cílem OPPI bylo zvýšení konkurenceschopnosti sektoru průmyslu a služeb a rozvoj podnikání, udržení přitažlivosti České republiky, regionů a měst pro investory, podpora inovací, stimulace poptávky po výsledcích výzkumu a vývoje, komercializace výsledků výzkumu a vývoje, podpora podnikatelského ducha a růstu hospodářství založeného na znalostech pomocí kapacit pro zavádění nových technologií a inovovaných výrobků, včetně nových informačních a komunikačních technologií. Na roky 2007 – 2013 bylo pro Českou republiku počítáno s finanční podporou ve výši 3,04 mld. euro, což bylo přibližně 11,4 % veškerých prostředků určených z fondů EU pro Českou republiku. Z českých veřejných zdrojů mělo být hrazeno dalších 0,54 mld. euro. Evropské finance tak doplňovaly prostředky státního rozpočtu k naplnění národního spolufinancování (85 % EU, 15 % státní rozpočet). Rozvoj – podpora investic do nového technologického vybavení, Marketing – rozvoj aktivit českých exportérů na zahraničních trzích, ICT v podnicích – rozšíření nebo zavedení informačních a komunikačních technologií,

18

Inovace – zaměření na zvýšení inovačního potenciálu českých podniků, Potenciál – podpora kapacit potřebných pro realizaci výzkumných, vývojových a inovačních aktivit, Eko-energie – snižování energetické náročnosti výroby a využívání obnovitelných zdrojů energie, Prosperita – podpora vzniku a rozvoje vědeckotechnických parků, podnikatelských inkubátorů a center pro transfer technologií, Nemovitosti – podpora vzniku a rozvoje podnikatelských nemovitostí a související infrastruktury, Školicí střediska – dotace na výstavbu, rekonstrukci, pořízení či vybavení školicích center nebo školicích místností, ICT a strategické služby – rozvoj informační a znalostní společnosti prostřednictvím nových ICT produktů a služeb, Poradenství – zvýhodněné poradenské služby, Spolupráce – podpora vzniku a rozvoje kooperačních odvětvových seskupení – klastrů a technologických platforem. Z Operačního programu Podnikání a inovace byly peníze vypláceny ve formě nevratných dotací, zvýhodněných úvěrů a záruk. Příležitost měly projekty realizované na území celé České republiky vyjma hlavního města Prahy. U každého vyhlášeného programu bylo ve Výzvě k předložení žádosti stanoveno, které typy subjektů splňují podmínky pro přidělení podpory. V rámci Evropské transparentní iniciativy z roku 2006, doplněné zprávou z roku 2007 a schválené Radou (ES), Evropská komise požaduje, aby členské státy poskytovaly informace o čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU prostřednictvím zveřejnění ex-post seznamu příjemců OPPI. K 12. 3. 2014 byla v rámci OPPI přiznána dotace 10 135 projektům v celkové hodnotě cca 87,3 mld. Kč (v rámci NACE 28 se jednalo o 1 235 projektů v hodnotě 10,7 mld. Kč). Vedle těchto podpor, které administruje Agentura pro podporu podnikání a investic (CzechInvest), vyhlašuje Ministerstvo průmyslu a obchodu následující programy, jež jsou zprostředkovávány Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou. Jedná se o: Start – podpora podnikatelských záměrů fyzických i právnických osob vstupujících do podnikání poprvé nebo s delším časovým odstupem, Progres – realizace rozvojových podnikatelských projektů malých podniků s kratší historií, Záruka – zvýhodněné záruky k usnadnění realizace podnikatelských projektů malých a středních podniků zaměřených na investice. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR ve spolupráci s agenturou CzechInvest a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR připravilo Operační program Výzkum a vývoj pro inovace pro období 2007 – 2013 financovaný ze strukturálních fondů Evropské unie a státního rozpočtu. Tento program byl zaměřen zejména na investice, které zvýší a zmodernizují infrastrukturu českého výzkumu a vývoje. V neposlední řadě program vytvářel podmínky pro budoucí spolupráci veřejného sektoru se soukromým, k čemuž dochází rozvojem kapacit cíleně a technicky orientovaného výzkumu (nezbytného pro tuto spolupráci) a rozvojem kapacit vysokých škol ve vybraných technických a přírodovědných oborech. Dále zde byl operační program Lidské zdroje a zaměstnanost, který byl z hlediska podnikání zaměřený na investice do zvyšování kvalifikace zaměstnanců. Globálním cílem operačního programu bylo zvýšení zaměstnanosti. Tento program rovněž umožňoval podporu ve formě Globálního grantu EDUCA, jehož prostřednictvím bylo možné zvýšit kvalifikační úroveň, profesní dovednost a znalost zaměstnanců a zaměstnavatelů (cílem bylo přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti podnikatelských subjektů ve vybraných odvětvích – mj. ve zpracovatelském průmyslu). K 18. 3. 2014 byla v rámci tohoto programu přiznána dotace 122 projektům z NACE 28 v celkové hodnotě cca 367,5 mil. Kč Dalším byl operační program Životní prostředí nabízející podnikatelským subjektům v dílčích oblastech finanční podpory na ekologické projekty související např. se snižováním znečišťování vod, omezováním emisí, zkvalitňováním nakládání s odpady, odstraňováním starých ekologických zátěží, omezováním průmyslového znečištění a environmentálních rizik apod. Operační program Životní prostředí nabízel v letech 2007 – 2013 z Fondu soudržnosti a Evropského fondu pro regionální rozvoj téměř 5 mld. euro

19

(objemem financí 18,4 % všech prostředků určených z fondů EU pro ČR – druhý největší český operační program). K 18. 3. 2014 byla v rámci tohoto programu přiznána dotace 12 projektům z NACE 28 v celkové hodnotě cca 42 mil. Kč. Po roce 2013 ještě dva roky dobíhá finanční cyklus 2007 – 2013 a postupně se budou rozjíždět nové programy pro období 2014 – 2020. Na konci listopadu 2013 byl vládou ČR schválen návrh struktury operačních programů pro období 2014 – 2020 (Usnesení vlády č. 867 z 28. 11. 2012). Nově bude možné pracovat s osmi hlavními tematickými programy, které by měly zohledňovat územní rozměr intervencí a měly by zajišťovat role regionálním partnerům tj. i městům a obcím. Nová struktura bude klást vyšší nároky nejen na nastavení a řízení jednotlivých programů, ale především na jejich provázanost, která umožní pokrytí i dalších oblastí nepokrytých v podpoře. Schválená struktura tematických operačních programů: OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (Evropský fond pro regionální rozvoj) – řídícím orgánem ministerstvo průmyslu a obchodu OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (Evropský fond pro regionální rozvoj + Evropský sociální fond) – řídícím orgánem ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, OP Doprava (Evropský fond pro regionální rozvoj + Fond soudržnosti) – řídícím orgánem ministerstvo dopravy, OP Životní prostředí (Evropský fond pro regionální rozvoj + Fond soudržnosti) – řídícím orgánem ministerstvo životního prostředí, OP Zaměstnanost (Evropský sociální fond) – řídícím orgánem ministerstvo práce a sociálních věcí, Integrovaný operační program (Evropský fond pro regionální rozvoj) – řídícím orgánem ministerstvo pro místní rozvoj ČR, OP Praha – pól růstu ČR (Evropský fond pro regionální rozvoj + Evropský sociální fond) – řídícím orgánem Praha, OP Technická pomoc (Evropský fond pro regionální rozvoj či kombinace všech fondů) – řídícím orgánem ministerstvo pro místní rozvoj ČR. V gesci ministerstva zemědělství zůstávají nadále fondy financované z prostředků společné zemědělské politiky: Program rozvoje venkova (Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova), OP Rybářství (Evropský námořní a rybářský fond).

2.7.3. Trendy vývoje a perspektivy odvětví Vývoj na trhu: Strojírenství je charakteristické relativně vysokým stupněm citlivosti na ekonomický cyklus. Rozvoj české ekonomiky (resp. průmyslu) přímo ovlivňuje poptávku po strojírenských výrobcích. Stroje a zařízení, jako investičně náročné vybavení podniků, patří v období negativních očekávání mezi první produkty, jejichž nákup je odložen, omezen nebo zrušen. České strojírenské podniky se v současnosti snaží nasměrovat svůj export ve vyšší míře do nových teritorií, jako např. do Ruska. Příležitosti, které se nabízí v oblasti ruského strojírenství, jsou velmi zajímavé, protože modernizace tohoto sektoru je jednou z priorit Ruské federace, navíc české strojírenství má v Rusku stále dobrý zvuk. Výhodou tuzemských producentů je také schopnost pronikat na další perspektivní trhy, jako jsou republiky bývalého Sovětského svazu a také některé menší asijské státy. Na těchto trzích dynamicky roste poptávka, ale zároveň se jedná o velmi specifické regiony, kde je relativně složité obchodovat (konkurence z USA, západní Evropy, či Japonska není tak veliká). Perspektivními trhy ovšem nejsou jen Rusko a ostatní post-sovětské státy, ale také například Čína, Indie, země Latinské Ameriky či Blízký východ. Dominantním zákazníkem sektoru zůstává i nadále Německo. Určitou dlouhodobou slabinou českého strojírenství je však to, že je až příliš orientováno na dodávky komponentů nebo jednotlivých strojů pro generální dodavatele (zejména z Německa) a schopnost vyrábět celé investiční celky (např. výrobní linky v průmyslu či v energetice) je stále relativně malá.

20

Nové technologie – podpora výrobků s vysokou přidanou hodnotou (podpora vědy a výzkumu): Tuzemské strojírenské podniky byly po roce 1989 vystaveny ztrátě tradičních trhů a rostoucí konkurenci ze strany zahraničních výrobců. Řadě z nich se podařilo tuto situaci překlenout prostřednictvím postupné modernizace výrobní základny a zaváděním nových technologických postupů výroby, což se následně příznivě odrazilo na optimalizaci nákladů (např. lepším vytěžováním volných kapacit, nižší spotřebou materiálu na jednotku výroby, zvyšováním produktivity práce apod.), zkrácení průběžné doby výroby, zrychlení a zpřesnění reakce výrobce na požadavky jednotlivých klientů, stejně jako na zvýšení kvality produkce. V rámci inovací strojů je třeba hledat kombinace výkonných a zároveň energeticky efektivních variant. Právě výkonnost patří k hlavním požadavkům zákazníků, ovšem s vyšším výkonem strojů stoupá jejich hlučnost a úroveň vibrací, kterou se snaží regulovat neustále se zpřísňující hygienické normy. Dochází k aplikacím inovativních materiálů, jako jsou kompozity, keramika, nové slitiny apod. Do strojírenství pronikají nové technologie, jako jsou nanotechnologie, mechatronika, probíhá intenzivní výzkum a uplatňování nových materiálů. V oblasti podpory výzkumu, vývoje a inovací byla například v roce 2012 poskytnuta státní podpora cca 102 projektům podoborů JQ (strojní zařízení a nástroje) a JR (ostatní strojírenství) v celkové výši 441 063 tis. Kč. Obecným trendem, který je v poslední době typický nejen pro ČR, je přesun jednodušší výroby do regionů s méně kvalitní, a tedy i levnější pracovní silou. Pro udržení stávající úrovně strojní produkce v ČR je proto nutná neustálá inovace, která by se měla zaměřovat na následující priority: o nové výrobní technologie, o nové výrobní stroje a systémy, včetně automatického řízení výrobních strojů, výrobních systémů a technologických procesů a robotizace výrobních strojů a systémů, mezioperační dopravy a manipulace, o vysoce výkonné komponenty strojů, o moderní pohony, pokročilé metody řízení a integrace mechatronických prvků, o měřicí technika a snímače pro strojírenství, o adaptivní řízení vlastností strojů s využitím inteligentních systémů, o snižování energetické a materiálové náročnosti strojů, o testování a provozní diagnostika strojů a zařízení; predikce, monitorování a zajištění spolehlivosti a bezpečnosti technických systémů. Implementace ICT: Neoddělitelnou součástí rozvoje podnikání se stávají moderní ICT systémy, které umožňují optimalizovat vztahy a toky zboží nejen v rámci společností, ale i v dodavatelsko-odběratelském řetězci. Současná vybavenost ICT infrastrukturou v podnicích strojírenského průmyslu je na poměrně uspokojivé úrovni. Na straně tuzemských strojírenských výrobců, kteří jsou součástí nadnárodních koncernů, jsou patrné zjevné snahy o přechod k využití celokoncernových implementací podnikových aplikací provozovaných v nadregionálních či nadnárodních centrech sdílených služeb. Strojírenské firmy také hojně využívají možností čárových kódů, řízení výroby prostřednictvím informačních systémů, případně zvažují novinky, jako jsou např. RFID technologie (identifikace na rádiové frekvenci). Propojování firem do větších dodavatelských řetězců (integrace aktivit): Vzhledem k rostoucím požadavkům na nákladovou optimalizaci ve většině výrobních odvětví v poslední době roste význam komplexnějších zakázek realizovaných formou dodávek investičních celků – transakce zahrnuje vše od zpracování investičního záměru, přes stavební řízení, realizaci projektu (vlastními kapacitami nebo subdodávkami od dalších subjektů), až po školení zaměstnanců objednatele včetně nabídky generálních oprav (některé podniky byly přímo založeny za účelem zajišťování komplexní dodávky investičních celků svým vlastníkům – např. VÍTKOVICE HEAVY MACHINERY a.s.). ČR už má určitou tradici ve vývozu investičních celků – řada projektů se realizovala např. v energetice, průmyslu stavebních hmot apod. (mezi perspektivní cílové regiony nyní patří zejména východní Evropa). Integrace aktivit může vést až k samotné konsolidaci firem a koncentraci trhu. K integraci aktivit některých společností může docházet také formou tzv. klastrů, které mohou napomoci propojení inovativních firem a producentů s vyšší přidanou hodnotou a jejich dodavatelů do větších řetězců. Klastr je obecně chápán jako regionálně umístěný soubor navzájem propojených podniků zabývajících se výrobou, obchodem a službami, specializovaných dodavatelů, poskytovatelů služeb, společností v příbuzných oborech a přidružených institucí, které si navzájem

21

konkurují, nicméně společně kooperují, a jejichž vazby mají potenciál k upevnění a zvýšení jejich konkurenceschopnosti. Tato iniciativa je rovněž podporována ze strany státu (prostřednictvím Operačního programu průmysl a podnikání – program Klastry, později pomocí Operačního programu podnikání a inovace – program Spolupráce – Klastry). Jedním z prvních klastrů v ČR byl Národní strojírenský klastr (dříve Moravskoslezský strojírenský klastr) založený v březnu 2003 v Ostravě, který v současné době (k 31. 8. 2015) sdružuje 78 členských firem a institucí. K dalším klastrům z tohoto odvětví patří např. Klastr přesného strojírenství Vysočina nebo Klastr obecného strojírenství. Klesající počet absolventů technických oborů: Česká republika měla v minulých letech konkurenční výhodu tím, že v technických oborech disponovala tradičně kvalitní pracovní silou, což ulehčovalo vstup velkým zahraničním subjektům (Bosch, Siemens apod.) do odvětví. Tento potenciál se však postupně vyčerpal, atraktivními se staly spíše humanitní obory, bankovnictví, obchod a služby a klesá počet absolventů technických škol. Pokles počtu zaměstnanců lze částečně kompenzovat zvýšením produktivity tím, že firmy zefektivní automatizovanou výrobu, nasadí větší počet robotů apod., ale touto cestou lze problém řešit pouze krátkodobě. Aktuálně je problém především v tom, že do škol přichází slabší ročníky, silné starší ročníky naopak odcházejí do důchodu, technické vzdělání je navíc podhodnocované. Tato situace ohrožuje fungování a rozvoj stávajících investic ve strojírenství, protože v budoucnu bude v sektoru chybět odpovídající pracovní síla. Velké koncerny směřují své aktivity spíše do rozvíjejících se regionů v Asii, případně jižní Americe. Řešením problému je školení učňů na náklady firem tak, aby je mohly podniky ihned po absolvování zaměstnat, což se již v případě některých děje. Pro ostatní firmy však není jednoduché takový model nastartovat, protože představuje prvotní investice v řádu desítek milionů korun. V řešení situace by měl svou roli sehrát stát (např. daňové odpočty na nově pořízené stroje pro školní účely, paušály na žáky apod.). Technické obory volají také po úpravě systému vzdělávání ze strany MŠMT a zřizovatelů škol v krajích a pozitivní diskriminací technických oborů. Popularizace technických oborů a zlepšení jejich image je společným úkolem zřizovatelů škol, státu i firem. Energetické strojírenství: Jednou z důležitých součástí tuzemského všeobecného strojírenství je energetické strojírenství, které v současnosti prožívá rozvoj díky zvyšující se celosvětové poptávce po energii. Energetické strojírenství zahrnuje výrobu a dodávky zařízení mnoha výrobních skupin napříč všeobecným strojírenstvím (výrobou turbín počínaje, přes armatury, kompresory, čerpadla, až po zdvihací a manipulační zařízení konče). V posledním období se české energetické strojírenství, jako rozhodující činitel obnovy a rozvoje české energetiky, opět dostává do popředí, přičemž si i nadále udržuje své tradiční zákazníky v Rusku, postsovětských republikách, Číně, Indii, Pákistánu, Egyptě, Turecku, Vietnamu, na Kubě a v dalších státech. Zapojení tuzemských výrobců energetických zařízení do dodavatelských konsorcií často napomáhá jejich příslušnost k nadnárodním společnostem, jež svým propojením a vlivy otevírají cestu k zahraničním zakázkám. Zároveň řada ryze českých společností jsou úspěšnými exportéry energetických zařízení. Čeští výrobci v současné době očekávají podíl na dodávkách pro dostavbu jaderné elektrárny Temelín (některé společnosti v souvislosti s výstavbou nového zdroje v Temelíně plánují navýšení výrobní kapacity, investice do výzkumu a vývoje i navýšení počtu zaměstnanců) a modernizaci, popř. výstavbu dalšího bloku jaderné elektrárny Dukovany. 2.7.4. Silné a slabé stránky, příležitosti a rizika Pozn.: V březnu 2014 působilo v České republice 6 157 subjektů, které měly jako svou hlavní podnikatelskou činnost zapsánu Výrobu strojů a zařízení jinde neuvedených (NACE 28). Mezi nimi tvoří největší část podnikatelé, nicméně významnou roli v odvětví hrají velké společnosti. V této souvislosti je do značné míry obtížné obecně stanovit parametry SWOT analýzy tak, aby charakterizovaly všechny podnikatelské subjekty. Níže uvedené skutečnosti je proto třeba brát v kontextu jednotlivých společností. Silné stránky (Strengths)  historie tradiční průmyslové strojírenské výroby v ČR  výhodná poloha ČR vzhledem ke strategickým trhům EU  státní podpora – investiční pobídky (příchod zahraničních investorů do ČR), možnost čerpání strukturálních fondů EU

22

 dlouhodobě aktivní saldo obchodní bilance, které se od roku 2003 kontinuálně navyšuje (s výjimkou roku 2009)  rozvinutá tradice akademického inženýrského vzdělání, relativně vysoká úroveň technologického know-how Slabé stránky (Weaknesses)  vysoká citlivost odvětví na vývoj ekonomického cyklu – závislost na dalších průmyslových sektorech ČR  nedostatečná provázanost výrobních podniků s akademickou sférou v rámci výzkumu a vývoje  nedostatečná podpora středního a vysokého školství technického a přírodovědeckého zaměření, pokles zájmu o studium těchto oborů  vysoká investiční náročnost odvětví  převažující orientace na dodávky komponentů nebo jednotlivých strojů pro generální dodavatele; schopnost vyrábět investiční celky relativně malá Příležitosti (Opportunities)  další podpora vědy a výzkumu – zvyšování konkurenceschopnosti pomocí výrobků s vysokou přidanou hodnotou  propojování firem do větších dodavatelských řetězců, integrace aktivit vybraných subjektů prostřednictvím členství v klastrech  zaměření na dodávky investičních celků  export do nových a v minulosti tradičních zemí (Rusko, Čína, Indie, Latinská Amerika, Blízký východ)  zavádění nových technologií do výroby – zvyšování produktivity práce, nižší spotřeba materiálu apod.  úprava systému vzdělávání ze strany MŠMT a zřizovatelů škol v krajích, popularizace technických oborů  energetické strojírenství (dostavba JE Temelín, modernizace / výstavba nového bloku JE Dukovany) Hrozby (Threats)  odchod zahraničních investorů z ČR do ekonomicky výhodnějších regionů  u menších firem nízká kapitálová vybavenost a potíže s technologickým zabezpečením, resp. financováním  odchod strategických pracovníků / odborníků do zahraničí za lepšími pracovními podmínkami („odliv mozků“)  vzhledem k nižšímu zájmu o studium technických oborů nedostatek kvalifikovaných pracovníků v budoucnu  rostoucí cena energií a vstupních materiálů  zrušení investičních pobídek příp. dalších podpor pro zpracovatelský průmysl  nedostatečné investice do obnovy výrobní základny a výzkumu a vývoje

2.8. Vývoj zaměstnanosti do roku 2014 a projekce do roku 2020 Počet zaměstnaných osob v odvětví Výroba strojů a zařízení vykazoval v předkrizovém období rostoucí trend, zaměstnanost v odvětví však reagovala na ekonomickou recesi po roce 2009, kdy během dvou let

23

klesl počet zaměstnaných osob o 17,5 %. V roce 2014 dosáhl počet zaměstnaných osob hodnoty 117 tisíc, což je stále značně méně než před vypuknutím ekonomické recese.

Počet zaměstnaných (v tisících)

Vývoj počtu zaměstnaných v odvětví Výroba strojů a zařízení v České republice 140 120 100 80 60 40 20 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2020

Údaj pro rok 2001 je dopočten jako průměr let 2000 a 2002, data pro rok 2001 nejsou k dispozici Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

V souladu s ekonomickým cyklem se vyvíjel i podíl, který odvětví zaujímá na celkové zaměstnanosti v České republice, pozice, kterou odvětví zaujímá mezi ostatními ekonomickými odvětvími je však dlouhodobě stejná. V roce 2000 byl tento podíl 1,2 %, v roce 2014 však klesl na hodnotu 0,7 %. Dlouhodobě se jedná o osmnácté nejvýznamnější odvětví české ekonomiky z hlediska počtu zaměstnaných. Projekce zaměstnanosti CEDEFOP předpokládá v analyzovaném odvětví v roce 2020 zaměstnanost na úrovni 118 tisíc zaměstnaných. Projekce tedy předpokládá, že zaměstnanost v odvětví mírně poroste.

Podíl odvětví Výroba strojů a zařízení na celkové zaměstnanosti v zemi 2,0% 1,8%

2000

2014

1,6% 1,4% 1,2% 1,0% 0,8% 0,6% 0,4% 0,2%

Lucembursko

Kypr

Belgie

Francie

Nizozemí

Itálie

Rakousko

Malta

Španělsko

Dánsko

Švédsko

Německo

Maďarsko

Portugalsko

Finsko

Litva

Slovinsko

Irsko

EU28

Řecko

Lotyšsko

Slovensko


Estonsko

Chorvatsko

Bulharsko

Česká republika

Polsko

Rumunsko

0,0%


24

Česká republika patří z hlediska podílu odvětví Výroba strojů a zařízení na celkové zaměstnanosti v zemi v porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie dlouhodobě mezi země s nejvyšším podílem, konkrétně v roce 2014 byla čtvrtou zemí s nejvyšším podílem za Polskem, Rumunskem a Bulharskem. V rámci Evropské unie činil v roce 2014 podíl analyzovaného odvětví 0,4 % celkové zaměstnanosti. V České republice byl tento podíl 0,7 %. Z hlediska zaměstnanosti má pro ekonomiku analyzované odvětví nejnižší význam na Kypru a v Lucembursku. V rámci Evropské unie se podíl analyzovaného odvětví na celkové zaměstnanosti mezi lety 2000 a 2014 nijak významně nezměnil. Průměrná míra nezaměstnanosti osob pracujících původně v odvětví Výroba strojů a zařízení byla mezi lety 2008 a 2014 na úrovni 4,4 %. Tato úroveň je nižší, než průměrná míra nezaměstnanosti, která v tomto období činila 6,4 %. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných, tedy osob, které byly bez práce minimálně jeden rok, dosahoval v odvětví Výroba strojů a zařízení 34,8 %. Jedná se o podíl, který je v rámci odvětví české ekonomiky mírně podprůměrný a nezaměstnaní, kteří dříve pracovali v odvětví Výroba strojů a zařízení, mají s nalezením nového zaměstnání méně problémů, než uchazeči o zaměstnání se zkušenostmi z jiných odvětví ekonomiky.

Průměrná míra nezaměstnanosti bývalých pracovníků z odvětví v letech 2008-2014 Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Ubytování, stravování a pohostinství Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a… Potravinářský a tabákový průmysl Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových… ČR Výroba elektrických a optických přístrojů Výroba dopravních prostředků Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel Stavebnictví Těžební průmysl Výroba kovů a kovodělných výrobků Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský… Zemědělství, lesnictví a rybolov Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti Výroba strojů a zařízení Doprava, skladování a poštovní činnosti Veřejná správa a obrana Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl Peněžnictví a pojišťovnictví Telekomunikační a informační technologie a činnosti Zdravotní a sociální péče Vydavatelské a mediální činnosti Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti… Vzdělávání 0%

2%

4%

6%

8%

10%

12%

Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

25

2.9. Podnikatelská základna odvětví a nejvýznamnější zaměstnavatelé K 1. 1. 2015 bylo podle databáze MagnusWeb v České republice evidováno celkem 6 105 aktivních podnikatelských subjektů, které měly jako svou hlavní podnikatelskou činnost zapsán dle Klasifikace ekonomických činností odvětví NACE 28. Vzhledem k dosažení vyšší vypovídací hodnoty nejsou zahrnuty do dalších výpočtů následující subjekty: fyzické osoby (podnikatelé) a právnické osoby nacházející se aktuálně v likvidaci. Nejvíce podnikatelských subjektů sídlilo na začátku ledna 2015 v Praze (reálně však řada společností má pouze formálně zaregistrováno své sídlo v Praze, nicméně jejich činnost probíhá na jiném území ČR), kde bylo evidováno 15 % ze všech podniků. Největší z nich jsou ČZ a.s., Seco GROUP a.s., Wikov MGI a.s., Schindler CZ, a.s., Howden ČKD Compressors s.r.o., Schäfer - Menk s.r.o., FERMAT CZ s.r.o., LETOVICKÉ STROJÍRNY, s.r.o., EMERSON CLIMATE TECHNOLOGIES, s.r.o., LLOYD COILS EUROPE s.r.o. Druhý největší podíl (12,4 %) má své sídlo v Jihomoravském kraji. Z tohoto regionu lze jmenovat např. ZETOR TRACTORS a.s., OTIS a.s., MINERVA BOSKOVICE, a.s., Fritzmeier s.r.o., Jihomoravská armaturka spol. s r.o. Třetím v pořadí jsou v tomto odvětví subjekty, zaregistrované ve Středočeském kraji. Jejich podíl na celkové podnikatelské základně odvětví je 11,2 %. V tomto kraji sídlí např. Carrier Refrigeration Operation Czech Republic s.r.o., Erwin Junker Grinding Technology a.s., VALEO VÝMĚNÍKY TEPLA k.s., STROJÍRNY POLDI, a.s. Významnější počet firem podniká rovněž v Moravskoslezském kraji s podílem 7,8 %, kde sídlí např. Strojírny a stavby Třinec, a.s., VÍTKOVICE HEAVY MACHINERY a.s., Strojírny Třinec, a.s., OSTROJ a.s. Naopak nejnižší počet společností z tohoto odvětví má sídlo v Plzeňském kraji, na Vysočině a v Karlovarském kraji. 2.9.1. Vlastnická struktura firem v odvětví V březnu 2014 bylo ve skupině 2 884 společností, u nichž bylo možné určit (na základě údajů z databáze MagnusWeb, která čerpá výhradně z veřejných zdrojů) jejich vlastnickou strukturu, zjištěno, že prostřednictvím českých subjektů je ovládána většina firem působících ve Výrobě strojů a zařízení – NACE 28 (2 400 subjektů; 83,2 %). Ve 2 122 případech se jednalo o fyzické osoby a ve 278 případech o osoby právnické. Podniky ovládané fyzickými osobami jednoznačně převládají a celkem tvoří 88,4 % společností ve vlastnictví českých subjektů. K významným podnikům kontrolovaným českými fyzickými osobami se řadí např. producent zemědělských strojů AGROSTROJ Pelhřimov, a.s., firma AIR POWER s.r.o. zabývající se výrobou a montáží kompresorů nebo výrobce svislých soustruhů TOSHULIN, a.s. Mezi významné podniky ovládané českými právnickými osobami se řadí ZKL Brno, a.s. (100% vlastník ZKL, a.s.), Jihostroj a.s. (v majetku JAWAUNION s.r.o.), VÍTKOVICE HEAVY MACHINERY a.s. (100% vlastníkem VÍTKOVICE, a.s.) nebo UNEX a.s. (jediným akcionářem firma ARCADA Capital, a.s.). Podíl českých vlastníků na celkovém registrovaném kapitálu vlastníků s rozhodujícím vlivem činí 35,9 % (tj. 18,4 mld. Kč). Zahraniční vlastníci ovládají pouze 16,8 % tuzemských firem z oblasti strojírenství, ale jejich podíl na registrovaném kapitálu vlastníků s rozhodujícím vlivem představuje 64,1 %. Mezi zahraničními subjekty, které kontrolují rozhodující majetkové podíly v tuzemských společnostech, převládají vlastníci z Německa (jež ovládají 173 firem), např. OTIS International Holdings GmbH (jediný akcionář firmy OTIS a.s.), podnik TTS Tooltechnic Systems Beteiligungen GmbH, který kontroluje 99,9 % registrovaného kapitálu firmy Festool s.r.o., nebo Groz-Beckert Kommanditgesellschaft, jež ovládá 100 % základního kapitálu společnosti Groz-Beckert Czech s.r.o. Subjekty z Německa kontrolují 6 % společností z odvětví NACE 28 v České republice, na registrovaném kapitálu se podílejí z 9,9 %. Největší podíl registrovaného kapitálu ze zahraničních vlastníků připadá na subjekty sídlící v Belgii (10,1 %) – např. DAIKIN EUROPE N.V., jež ovládá 100 % registrovaného kapitálu ve společnostech Daikin Device Czech Republic s.r.o. a Daikin Industries Czech Republic s.r.o. Následují subjekty registrované v Nizozemí (10% podíl na registrovaném kapitálu) – např. Denso International Europe B.V., jež ovládá 9 % ve firmě DENSO MANUFACTURING CZECH s.r.o., nebo JTEKT Europe Bearings B. V., jež kontroluje 99,9 % v podniku Koyo Bearings Česká republika s.r.o. Pozn.: Výpočet zohledňuje pouze primární vazbu mezi analyzovaným subjektem a jeho rozhodujícím vlastníkem, nikoli vlastnické vztahy v dalších úrovních. Vlastníkem s rozhodujícím vlivem se rozumí subjekt, na který připadá největší majetkový podíl.

26

2.9.2. Nejvýznamnější zaměstnavatelé Název

Logo

AGROSTROJ Pelhřimov, a.s. Provozovny v krajích Profil společnosti

Hlavní výroby/služby

Sídlo U Nádraží 1967, 39301 Pelhřimov

 největší výrobce zemědělských strojů. Neustále se rozrůstá, staví výrobní haly s montážními linkami a lakovny  výhodou Agrostroje jsou jeho kvalifikovaní pracovníci. 96% zaměstnanců má střední, vyšší nebo vysokoškolské vzdělání. Toto je výsledkem systémové proaktivní personální politiky zaměřující se na aktivní spolupráci s odbornými školami a učilišti v místě nebo blízkém okolí. Je plánováno vybudování školicího střediska, které by dalo nejnovější teoretické a pracovní zkušenosti studentům a novým zaměstnancům před tím, než začnou v Agrostroji pracovat.  Výrobní program tvoří vlastní finální stroje, nástrojařská výroba a kooperace pro významné nadnárodní společnosti v oboru zemědělské techniky, výrobce nákladních automobilů, stavebních strojů a vysokozdvižných vozíků.

Zaměstnanost a výkony 2005

2010

2014

Počet pracovníků

1086

1062

2000

Výkony (mil. Kč)

1722

2010

3774*

*2013

Název

Logo

KIEKERT-CS, s.r.o. Provozovny v krajích

Sídlo Jaselská 593, 53501 Přelouč

Profil společnosti

 KIEKERT-CS, s.r.o. bylo založeno v roce 1993, tradice podniku sahá ale až do roku 1845. Firma byla založena jako největší místo výroby v Kiekert Group. V roce 2001 byla společnost rozšířena o vývojové centrum.


 Výroba a montáž zámků a systémů centrálního zamykání do automobilů všech značek.

Zaměstnanost a výkony

Název

2005

2010

2014

Počet pracovníků

1400

1082

2000

Výkony (mil. Kč)

3283

5568

7400

Logo

UNEX a.s.

Sídlo Uničov, Brníčko 1032, 78391

Provozovny v krajích

Výrobní závody Olomouc a Uničov

Zahraniční pobočky

Výrobní závod Snina, Slovensko

27

Profil společnosti


 Navazuje na nejlepší tradice českého strojírenského průmyslu. Zkušenosti slévačů, svářečů a zaměstnanců v dalších profesích umožňují pružně reagovat na požadavky zákazníků a dodávat výrobky ve sjednaném čase i kvalitě. Disponuje unikátními výrobními kapacitami: Více než 250 000 m 2 výrobních a skladovacích ploch ve třech specializovaných, vzájemně spolupracujících závodech. Více než 80 % produkce exportuje do celého světa.  odlitky, výkovky, výpalky, střední i těžké svařované ocelové konstrukcekompletní výrobní proces – od zajištění materiálu přes svařování, tepelné zpracování, opracování, kontrolu až po povrchové úpravy a dopravu.


2010

2014

Počet pracovníků

813

794

1800

Výkony (mil. Kč)

3130

2211

3169*

*2013 Název

Logo

MOTORPAL, a.s. Provozovny v krajích Profil společnosti


Sídlo Humpolecká 313/5, 58601 Jihlava, Staré Hory

4 výrobní závody v Jihlavě, Jemnici, Batelově a ve Velkém Meziříčí  Jihlavská společnost Motorpal se řadí mezi významné světové výrobce vstřikovacích systémů pro dieselové motory. Kromě jejich výroby se specializuje na přesné strojírenství. Jedná se o ryze českou firmu, která má tradici již od roku 1946. MOTORPAL je kvalifikovaným OEM partnerem celé řady současných výrobců motorů, poskytuje zákazníkům klientský přístup a komplexní služby přes vývoj, vzorkování a naladění vstřikovací soupravy na daný motor až po sériové dodávky. Firma je jedním z nejvýznamnějších zaměstnavatelů v kraji Vysočina.  vstřikovací čerpadla, vstřikovače, vstřikovací trysky pro vznětové motory a dále přesně obráběné dílce pro automobilový průmysl.


2010

2013

Počet pracovníků

-

1431

1739

Výkony (mil. Kč)

-

1031

1451

2.9.3. Rozložení podnikatelské základny dle BISNODE Stability Rating Cílem tohoto ratingového modelu je predikovat riziko úpadku firmy v následujících dvanácti měsících. Metodika modelu je založena na exaktní statistické analýze a principech data miningu. Do analýzy vstupuje množství ukazatelů z oblasti individuálních charakteristik firmy (demografická data, informace o platebních zkušenostech, finanční údaje, vazby mezi subjekty i negativní informace) a makroekonomická data. Výkonnost modelu, jež se blíží k 70 %, je dána především kvalitou a rozsahem dat a v neposlední řadě makro komponentou do něj vstupující, která se pružně mění v čase podle aktuálního vývoje ekonomiky. Výstupem hodnotícího modelu je známka na desetistupňové škále, kde tři nejlepší možná hodnocení jsou AAA, AA, resp. A.

28

BISNODE Stability Rating Název skupiny

Ratingové hodnocení

Slovní popis

Vynikající

AAA AA A

Excelentní Vynikající Výborný

Dobré

BBB BB B

Rizikové

CCC CC C

Úpadky

D

Slovní popis skupiny

Stabilní společnosti, vysoká pravděpodobnost spolehlivého plnění závazků z obchodního styku, vysoká pravděpodobnost návratnosti investic, nízké úvěrové riziko, minimální riziko úpadku. Kvalitní společnosti, možnost mírného prodlení při plnění Velmi dobrý závazků z obchodního styku, nutnost individuálního Dobrý posouzení návratnosti investic, přijatelné úvěrové riziko, Dostatečný nízké riziko úpadku. Rizikové společnosti, pravděpodobnost prodlení plateb při Rizikový plnění závazků z obchodního styku, možnost budoucího Vysoce rizikový zhoršení finanční situace, vyšší úvěrové riziko, společnosti Extrémně rizikový ohrožené úpadkem. Úpadek

Neschopnost dlužníka dostát svým závazkům.

Zdroj: BISNODE

V odvětví Výroba strojů a zařízení tvoří největší část (více než 47 %) společnosti, které podle BISNODE Stability Ratingu patří do skupiny vynikajících (s ratingem v intervalu AAA-A). Podle celkového rozložení subjektů do jednotlivých skupin, je v porovnání s ostatními odvětvími české ekonomiky v tomto odvětví riziko nesplácení úvěrů podprůměrné. Podíl společností, spadajících do skupiny "vynikající" je v tomto odvětví 47,4 %, což je o 8,1 procentních bodů více, než je jejich podíl mezi všemi společnostmi v ČR. Působí zde také 38,4 % "dobrých" společností. To je oproti celkové tuzemské základně o 4,1 procentních bodů méně, než tvoří v celé podnikatelské základně v ČR. Podíl "rizikových“ subjektů s ratingem C činil v rámci odvětví 5,6 procentních bodů méně, než v rámci ČR celkově. Podíl firem, které byly hodnoceny jako neschopné dostát svým závazkům (rating D), je v rámci odvětví 2,5 %, přičemž v rámci celkové tuzemské podnikatelské základny se jednalo o 0,9 %.

Rozložení podnikatelské základny podle BISNODE indexu 25%


20%

ČR

15%

10%

5%

0% AAA

AA

A

BBB

BB

B

CCC

CC

C

D

Zdroj: BISNODE

29

2.9.4. Další ukazatele stability odvětví Dalším ukazatelem, který lze použít pro hodnocení stability odvětví, je indikátor rizikovosti odvětví. Ten se určí jako podíl subjektů v odvětví, na které byl v daném kalendářním roce prohlášen konkurz vzhledem k celkovému počtu subjektů v odvětví. Pro odvětví Výroba strojů a zařízení byl tento indikátor v roce 2014 na úrovni 2,95 ‰. To je v porovnání s ostatními odvětvími velmi vysoká hodnota, která průměr ČR přesahuje o 2,00 promilního bodu. Indikátor rizikovosti tohoto odvětví se oproti roku 2009 snížil o 2,05 promilního bodu, zatímco za stejné období se v ČR jako celku zvýšil o 0,39 promilního bodu. Zatímco v roce 2009 byla nejvyšší rizikovost tohoto odvětví v Jihočeském kraji, v roce 2014 byl nejrizikovější stav v tomto odvětví na Vysočině. Následují Praha, Královéhradecký kraj a Zlínský kraj. Naopak nejnižší je indikátor rizikovosti v tomto odvětví v Olomouckém kraji a v Plzeňském kraji.

Index rizikovosti odvětví v ČR a podle krajů (v promile) 14,0‰

2009

12,0‰

2014

10,0‰ 8,0‰ 6,0‰ 4,0‰ 2,0‰

Olomoucký kraj

Moravskoslezský kraj

Karlovarský kraj

Plzeňský kraj

Středočeský kraj

Liberecký kraj

Jihomoravský kraj

Pardubický kraj

Jihočeský kraj

Ústecký kraj

Zlínský kraj

Královéhradecký kraj

Praha

Vysočina

Celé odvětví

Celá ČR

0,0‰

Zdroj: BISNODE

Rovněž podíl vzniklých a zaniklých subjektů je dalším indikátorem, který analyzuje, jak je dané odvětví zajímavé či naopak rizikové pro nové subjekty. V roce 2014 byl v tomto odvětví v ČR podíl zaniklých subjektů na celkovém počtu subjektů 2,2 %. To je stejně, jako je průměr ČR. Při analýze podílu salda mezi vniklými a zaniklými subjekty vůči celkovému počtu subjektů se ukazuje, že v roce 2014 byl v odvětví Výroba strojů a zařízení pro nové subjekty nejatraktivnější Liberecký kraj před Vysočinou, Jihočeským krajem a Karlovarským krajem. Naopak nejnižší indikátor vykazuje v tomto odvětví Ústecký kraj, Plzeňský kraj a především Pardubický kraj. Celkově je odvětví z tohoto pohledu v porovnání s ostatními podprůměrně atraktivní.

2.10. Regionální koncentrace a exkluzivita odvětví Nejvyšší podíl zaměstnaných z odvětví Výroba strojů a zařízení pracuje v Jihomoravském kraji, jedná se o více než 17 % celkově zaměstnaných v tomto odvětví. Dále více než 10 % zaměstnaných tohoto odvětví pracuje na Vysočině, téměř 10 % v Plzeňském kraji, více než 9 % ve Středočeském kraji a necelých 9 % v Moravskoslezském kraji. V ostatních krajích se hodnota pohybuje obvykle mezi 4 a 8 %. V porovnání s ostatními odvětvími je geografická koncentrace tohoto odvětví v krajích ČR podprůměrná.

30

Rozložení zaměstnaných z odvětví Výroba strojů a zařízení do krajů

Karlovarský; 2,1% Liberecký; 3,4% Praha; 4,4% Jihomoravský; 17,1%

Ústecky; 4,8%

Pardubický; 4,8%

Vysočina; 10,1%

Jihočeský; 5,7%

Zlinský; 6,0%

Plzeňský; 9,6% Kralovehradecký; 6,5%

Olomoucký; 7,5%

Stredočeský; 9,2%

Moravskoslezský; 8,8%

Graf ukazuje rozdělení všech zaměstnaných z odvětví Výroba strojů a zařízení do jednotlivých krajů. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

To je patrné i v relaci struktury rozložení jednotlivých odvětví v krajích. Zatímco na jedné straně jsou odvětví jako Textilní, oděvní a kožedělný průmysl, Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl a Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků, jejichž rozložení v krajích je víceméně rovnoměrné, a koncentrace je tedy velmi nízká, na straně druhé jsou pak odvětví, jejichž rozložení není krajově rovnoměrné a jeho významná část je koncentrována do jednoho nebo dvou krajů. Patří sem Vydavatelské a mediální činnosti (koncentrované ze dvou třetin do Prahy), či Těžební průmysl (koncentrovaný ze 44 % do Moravskoslezského kraje a 16 % do Ústeckého kraje) a Telekomunikační a informační technologie a činnosti (koncentrované do Prahy a Jihomoravského kraje). Následující mapa porovnává rozložení zaměstnaných osob z odvětví a celkové rozložení všech zaměstnaných v celé ekonomice do jednotlivých krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti odvětví vyšší, než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Například ve Středočeském kraji, jak je uvedeno výše, je z tohot odvětví zaměstnáno 9,2 % všech osob. Celkově, v celé ekonomice, má Středočeský kraj podíl na zaměstnanosti v ČR ale 10,9 %. Počet zaměstnaných z odvětví v kraji vzhledem k velikosti kraje je tedy nízký (a tedy červená barva v mapě).

31

Počet zaměstnaných z odvětví v kraji vzhledem k celkovému počtu zaměstnaných v kraji

Mapa znázorňuje srovnání struktury zaměstnaných v odvětví Výroba strojů a zařízení do jednotlivých krajů s rozdělením všech zaměstnaných do krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti odvětví vyšší, než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, vlastní výpočty SVP

Stejně jako geografická koncentrace, i geografická exkluzivita tohoto odvětví je v rámci České republiky podprůměrná. Rozdíly mezi kraji v tom, kolik se osoby z tohoto odvětví podílí na celkové krajské zaměstnanosti, jsou vysoké. Nejvyšší podíl na krajské zaměstnanosti mají osoby z tohoto odvětví na Vysočině, kde se lidé z odvětví Výroba strojů a zařízení podílí na celkové krajské zaměstnanosti z 5,1 %, dále v Plzeňském kraji (v něm je podíl osob z tohoto odvětví na celkově zaměstnaných v kraji 4,1 %) a v Jihomoravském kraji (3,6 %). Naopak nejnižší podíl na celkovém počtu zaměstnaných mají osoby z tohoto odvětví v Ústeckém kraji (1,6 %) a v Praze (0,6 %). Přesné podíly zaměstnaných v tomto odvětví z celkového počtu zaměstnaných v krajích, ukazuje tabulka.

Podíl odvětví na celkovém počtu zaměstnaných v kraji Kraj

Podíl zaměstnaných

Kraj

Podíl zaměstnaných

Vysočina

5,1%

Jihočeský

2,3%

Plzeňský

4,1%

Liberecký

2,1%

Jihomoravský

3,6%

Středočeský

2,0%

Olomoucký

3,1%

Moravskoslezský

1,9%

Královéhradecký

3,0%

Karlovarský

1,8%

Zlínský

2,6%

Ústecký

1,6%

2,3%

Praha

0,6%

Průměr ČR Pardubický

2,3%


32

Následující mapa ukazuje podíl odvětví na celkové zaměstnanosti kraje v grafické podobě. Čím světlejší barva, tím menší podíl v něm odvětví na celkové zaměstnanosti v kraji má (v porovnání s ostatními odvětvími).

Podíl zaměstnaných v odvětví Výroba strojů a zařízení na počtu zaměstnaných v kraji

Mapa znázorňuje podíl odvětví Výroba strojů a zařízení na celkové zaměstnanosti v kraji. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, vlastní výpočty SVP

Míra exkluzivity odvětví v rámci struktury odvětví v krajích je v případě odvětvové skupiny Výroba strojů a zařízení podprůměrná, což ukazuje srovnání indexu pro všechny skupiny odvětví.

33

Index geografické exkluzivity odvětví

EXKLUZIVITA ODVĚTVÍ Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových…

velmi vysoká

Stavebnictví Zdravotní a sociální péče Vzdělávání Veřejná správa a obrana

vysoká

Doprava, skladování a poštovní činnosti Výroba dopravních prostředků Výroba kovů a kovodělných výrobků Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti…

nadprůměrná

Zemědělství, lesnictví a rybolov Ubytování, stravování a pohostinství Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti

průměrná

Výroba elektrických a optických přístrojů Výroba pryžových, plastových a ostatních… Opravy a instalace strojů a zařízení a… Výroba strojů a zařízení

podprůměrná

Potravinářský a tabákový průmysl Peněžnictví a pojišťovnictví Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a… Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody

nízká

Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl Telekomunikační a informační technologie a… Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Těžební průmysl

velmi nízká

Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl Vydavatelské a mediální činnosti 0,00

0,05

0,10

0,15

0,20

0,25

Graf znázorňuje index geografické exkluzivity odvětví Výroba strojů a zařízení ve srovnání s ostatními skupinami odvětví. Index geografické exkluzivity daného odvětví vyjadřuje, nakolik je odvětví v odvětvové struktuře většiny krajů významné z hlediska podílu zaměstnaných osob. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty SVP

Velká většina osob zaměstnaných v tomto odvětví pracuje ve stejném kraji, kde bydlí. Hodnota tohoto indikátoru se mezi odvětvími pohybuje mezi 87 % a 98 %. V průměru 94 % všech osob zaměstnaných v ČR pracuje ve stejném kraji, jako i bydlí. Na jedné straně nejvíce bydlících ve stejném kraji jako pracuje, je v odvětvích Textilní, oděvní a kožedělný průmysl a Těžební průmysl (98 %), na druhé straně nejméně je to u odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti a Vydavatelské a mediální činnosti (87 %). V odvětví Výroba strojů a zařízení pracuje v jiném kraji než bydlí 5,9 % osob, což je stejně, jako je průměr v celé ČR.

34

3. Profesní struktura, kvalifikační požadavky a kvalifikace pracovní síly 3.1. Vývoj a struktura povolání Nejčetnější skupinou povolání v odvětví jsou Kováři, nástrojáři a příbuzní pracovníci (ISCO 722), kteří v roce 2014 tvořili 20 % všech zaměstnaných v analyzovaném odvětví. V roce 2014 bylo v odvětví Výroba strojů a zařízení zaměstnáno 23 tisíc pracovníků patřících do této skupiny povolání. Dalšími významnými skupinami povolání v analyzovaném odvětví jsou Montážní dělníci výrobků a zařízení (ISCO 82; 10% ze všech zaměstnaných, což v roce 2014 činilo 11,5 tisíc pracovníků), Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech (ISCO 311; 9,6%; 11,2 tisíc pracovníků v roce 2014) a Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení (ISCO 721 + 723; 9 %; 10,4 tisíc pracovníků). Porovnáme-li strukturu povolání pracovníků v odvětví Výroba strojů a zařízení v České republice a v celé Evropské unii, vidíme, že struktura povolání v Evropské unii je různorodější a větším podílem je zde zastoupeno více skupin povolání. Zatímco nejpočetnější skupinou povolání v analyzovaném odvětví jsou v České republice Kováři, nástrojáři a příbuzní pracovníci (20 % zaměstnaných v tomto odvětví), v EU nejpočetnější skupinu povolání v analyzovaném odvětví tvoří Slévači, svářeči, mechanici a opraváři.

Struktura povolání v odvětví v České republice a Evropské unii 100%

6,0%

5,8%

90%

8,9%

13,8%

Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě

80%

9,6%

70%

9,9%

9,6% 5,6%

Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení (kromě elektrických)

12,8%

Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech

60%

20,0%

50%

Montážní dělníci výrobků a zařízení

40% 30% 20%

45,0%

58,0%

10%

Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci ostatní

0% ČR 2014

EU 28 2013


Následující tabulka poskytuje podrobnější pohled na strukturu povolání. Nejčetněji zastoupenou skupinou povolání v odvětví Výroba strojů a zařízení jsou Seřizovači a obsluha obráběcích strojů (kromě dřevoobráběcích) (ISCO 7223). V roce 2014 jich bylo v odvětví Výroba strojů a zařízení zaměstnáno 12,7 tisíc. Ve stejném roce pracovalo v odvětví 9,1 tisíc pracovníků skupiny Nástrojaři a příbuzní pracovníci (ISCO 7222), 8,2 tisíc skupiny Strojírenští technici (ISCO 3115), 5 tisíc skupiny Mistři a příbuzní pracovníci ve výrobě (kromě hutní výroby a slévárenství) (ISCO 3122) a 4,9 tisíc Mechaniků a opravářů zemědělských, průmyslových a jiných strojů a zařízení (ISCO 7233).

35

Nejvíce zastoupená povolání a jejich vývoj

ISCO kód

Počet 2014 (tisíc)

Podíl na Vývoj odvětví od 20112011 2014 9,9% ─

Nástrojaři a příbuzní pracovníci

7222

9,1

Seřizovači a obsluha obráběcích strojů (kromě dřevoobráběcích)

7223

12,7

9,9%

↑

Strojírenští technici

3115

8,2

7,2%

─

Mechanici a opraváři zemědělských, průmyslových a jiných strojů a zařízení 7233

4,9

4,4%

─

Mistři a příbuzní pracovníci ve výrobě (kromě hutní výroby a slévárenství)

5,0

4,3%

↑

3122

Šipka nahoru značí, že počet zaměstnaných od roku 2011 vzrostl o více než 10 %, pomlčka znamená žádný nebo nejasný trend, šipka dolů značí, že počet zaměstnaných od roku 2011 poklesl o více než 10 %. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

3.2. Profesní koncentrace a exkluzivita odvětví Výroba strojů a zařízení je odvětví s nízkou profesní koncentrací. Jedná se o třetí nejméně koncentrované odvětví z celkových 26. Indikátor profesní koncentrace v odvětví Výroba strojů a zařízení dosáhl hodnoty 0,084, mediánová hodnota indikátoru pro všechna odvětví je 0,122. V Evropské unii je Výroba strojů a zařízení odvětvím s nízkou profesní koncentrací (23. odvětví z 26).

Profesní koncentrace v odvětvích v České republice (2014) Odvětví

Pořadí

Úroveň koncentrace

Vzdělávání

1

velmi vysoká


2

velmi vysoká


3

vysoká


4

vysoká


5

vysoká


6

vysoká


7

vysoká


8

vysoká

Stavebnictví

9

nadprůměrná


10

nadprůměrná

Těžební průmysl

11

nadprůměrná


12

průměrná


13

průměrná


14

průměrná


15

průměrná

Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a admin. čin.

16

podprůměrná


17

podprůměrná


18

podprůměrná


19

podprůměrná

Výroba pryžových, plastových a ost. nekov. minerálních výrobků

20

podprůměrná


21

nízká


22

nízká

36


23

nízká


24

nízká

Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracov. prům. j.n.

25

velmi nízká


26

velmi nízká

Indikátor profesní koncentrace vyjadřuje, zda je v odvětví velkým podílem zastoupeno jen několik málo skupin povolání (vysoká koncentrace) nebo naopak zda odvětví poskytuje zaměstnání většímu množství méně početných skupin povolání (nízká koncentrace). Ukazatel tedy vypovídá o různorodosti odvětví z hlediska struktury povolání zaměstnaných osob. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

Výroba strojů a zařízení je odvětví s nízkou profesní exkluzivitou což znamená, že není výlučným zaměstnavatelem žádné početnější skupiny povolání. V rámci všech 26 odvětví ekonomiky se odvětví Výroba strojů a zařízení z hlediska profesní exkluzivity umístilo na 21. místě. Indikátor profesní exkluzivity v analyzovaném odvětví dosáhl hodnoty 0,049, mediánová hodnota indikátoru pro všechna odvětví je 0,206. V rámci Evropské unie se Výroba strojů a zařízení z hlediska profesní exkluzivity umístil rovněž na 19. místě.

Úroveň profesní exkluzivity v odvětvích v České republice (2014) Odvětví

Pořadí

Úroveň profesní exkluzivity


1

velmi vysoká


2

velmi vysoká


3

velmi vysoká

Stavebnictví

4

velmi vysoká

Vzdělávání

5

vysoká


6

vysoká


7

vysoká


8

vysoká


9

nadprůměrná


10

nadprůměrná


11

průměrná


12

průměrná


13

průměrná

Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a admin. činnosti

14

podprůměrná


15

podprůměrná


16

podprůměrná

Výroba pryžových, plastových a ostatních nekov. minerál. výrobků

17

podprůměrná


18

podprůměrná

Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský prům.j.n.

19

nízká


20

nízká


21

nízká


22

velmi nízká


23

velmi nízká


24

velmi nízká


25

velmi nízká

Těžební průmysl

26

velmi nízká

37

Profesní exkluzivita, vyjadřuje, zda je určité odvětví výhradním nebo dominantním zaměstnavatelem určité skupiny povolání (vysoká exkluzivita), nebo zda je odvětví jen jedním z většího množství zaměstnavatelů této skupiny povolání (nízká exkluzivita). Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

3.3. Vývoj struktury zaměstnaných podle stupně a oboru vzdělání V odvětví Výroba strojů a zařízení nejčastěji pracují středoškolsky vzdělaní lidé bez maturitní zkoušky, v roce 2014 dosáhlo této úrovně vzdělání 41,5 % všech pracovníků v odvětví. Jen o půl procenta méně je však v analyzovaném odvětví pracovníků se středoškolským vzděláním s maturitou. Téměř 14 % pracovníků v analyzovaném odvětví dosahuje vysokoškolského vzdělání. Jen necelá 4 % pracovníků dosáhla maximálně základního vzdělání. Kvalifikační náročnost analyzovaného odvětví je nižší, než ve zbytku ekonomiky, o čemž vypovídá zejména nižší podíl vysokoškolsky vzdělaných pracovníků. Vzdělanostní úroveň pracovníků v analyzovaném odvětví však v posledních letech roste a to především díky snižujícímu se podílu středoškolsky vzdělaných bez maturity a zvyšujícímu se podílu středoškolsky vzdělaných pracovníků s maturitou

Vzdělanostní struktura pracovníků v odvětví Výroba strojů a zařízení a v celé ekonomice 100% 10,7%

13,8%

90%

18,0%

23,0%

80% 70%

vyšší odborné a vysokoškolské

31,7% 41,1%

60%

38,0% 37,5%

středoškolské s maturitou

50% 40% 30%

středoškolské bez maturity

52,5% 41,5%

20%

39,0%

35,3%

základní

10% 0%

5,1%

3,6%

5,0%

4,1%

2000

2014

2000

2014



ČR celkem

ČR celkem


Vzdělanostní úroveň pracovníků v odvětví Výroba strojů a zařízení se pohybuje na hranici průměrné úrovně v celé ekonomice ve většině zemí Evropské unie. Lze to ilustrovat pomocí porovnání průměrné délky vzdělávání v odvětví a v celé ekonomice. V České republice dosáhla v roce 2013 průměrná délka vzdělávání pracovníků v analyzovaném odvětví hodnoty 98 % průměrné délky vzdělávání všech zaměstnaných v ekonomice. Následující graf ukazuje srovnání hodnot délky vzdělávání pracovníků v celé ekonomice a v odvětví Výroba strojů a zařízení ve všech zemích Evropské unie. Vidíme, že v porovnání s ostatními zeměmi je vzdělanostní úroveň českých pracovníků v analyzovaném odvětví jen o málo nižší, než je průměrná úroveň v celé ekonomice.

38

Srovnání délky vzdělání pracovníků v odvětví Výroba strojů a zařízení a průměrné délky vzdělávání pracovníků v celé ekonomice v zemích Evropské unie v roce 2013 120% 100% 80% 60% 40% 20%

Lucembursko

Kypr

Estonsko

Řecko


Itálie

Portugalsko

Švédsko

Slovesko

Belgie

Maďarsko

Česká republika

Dánsko

Slovinsko

Litva

Bulharsko

EU28

Rakousko

Polsko

Lotyšsko

Německo

Francie

Nizozemí

Irsko

Chorvatsko

Finsko

Španělsko

Malta

Rumunsko

0%

Indikátor délky vzdělání v odvětví vyjadřuje počet let strávený ve formálním vzdělávání. Je vypočítán jako vážený průměr obvyklé délky formálního vzdělání pracovníků. Zdroj: European Labour Force Survey

Nejčastějším oborem vzdělání pracovníků v odvětví Výroba strojů a zařízení je obor Strojírenství, kovovýroba a metalurgie, který absolvovala téměř polovina (45 %) všech pracovníků v odvětví a převážná většina kvalifikovanějších pracovníků v odvětví. Dalšími významněji zastoupenými obory vzdělání jsou Elektrotechnika a energetika (9 %), obecně vzdělávací obory (7 %), Motorová vozidla, lodě a letadla (5 %) a Stavebnictví a inženýrské stavitelství (4 %).

Struktura oborů vzdělání pracovníků v odvětví Výroba strojů a zařízení v roce 2014 podle nejvyššího dosaženého vzdělání 100% 90%

6% 14%

7% Elektrotechnika a energetika

7%

80%

10%

46%

70% 42% 60% 50% 48% 40%

8%

30% 20%

54%

Výroba textilu, oděvů a obuvi, zpracování kůže Stavebnictví a inženýrské stavitelství Motorová vozidla, lodě a letadla Elektrotechnika a energetika Strojírenství, kovovýroba a metalurgie Obecné vzdělání

36%

ostatní

22%

10% 0% SŠ s MZ

SŠ bez MZ

VOŠ a VŠ


39

3.4. Vzdělanostní koncentrace a exkluzivita zaměstnaných Odvětví Výroba strojů a zařízení se z hlediska ukazatele vzdělanostní koncentrace umístila jako 5. v pořadí z celkem 26 odvětví. Vzdělanostní koncentraci v analyzovaném odvětví lze tedy hodnotit jako vysokou a vzdělání pracovníků v odvětví je tedy poměrně stejnorodé.

Vzdělanostní koncentrace v odvětvích v České republice (2014)

Pořadí

Vzdělanostní koncentrace odvětví

Stavebnictví

1

velmi vysoká


2

velmi vysoká


3

velmi vysoká


4

velmi vysoká


5

vysoká


6

vysoká

Těžební průmysl

7

vysoká


8

vysoká


9

nadprůměrná


10

nadprůměrná

Vzdělávání

11

nadprůměrná


12

nadprůměrná


13

průměrná


14

průměrná

Výroba pryžových, plastových a ostatních nekov. minerálních výrobků

15

průměrná


16

průměrná


17

podprůměrná


18

podprůměrná


19

podprůměrná


20

nízká


21

nízká


22

nízká


23

velmi nízká


24

velmi nízká

Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí

25

velmi nízká


26

velmi nízká

Odvětví

Ukazatel vzdělanostní koncentrace vypovídá o různorodosti či stejnorodosti úrovně a oboru vzdělávání v jednotlivých odvětvích ekonomiky. Ukazatel vzdělanostní koncentrace dosahuje vysokých hodnot v případě, že velká část zaměstnanců v odvětví absolvovala stejný obor vzdělání a dosáhla stejné vzdělanostní úrovně. Nízká vzdělanostní koncentrace je naopak v odvětvích, kde jsou zaměstnání pracovníci, kteří absolvovali různorodé obory a dosáhli různého stupně vzdělání. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

40

Výroba strojů a zařízení je odvětví s nejnižší exkluzivitou vzdělávání ze všech 26 odvětví ekonomiky. Nachází zde uplatnění méně než osmina (11,8 %) zaměstnaných, kteří mají magisterské vzdělání v oboru strojírenství, kovovýroba a metalurgie.

Vzdělanostní exkluzivita v odvětvích v České republice (2014)

Odvětví

Pořadí

Úroveň vzdělanostní exkluzivity


1

velmi vysoká

Vzdělávání

2

velmi vysoká


3

vysoká


4

vysoká


5

vysoká


6

vysoká


7

nadprůměrná


8

nadprůměrná


9

nadprůměrná

Stavebnictví

10

nadprůměrná


11

průměrná


12

průměrná


13

podprůměrná

Těžební průmysl

14

podprůměrná


15

podprůměrná


16

podprůměrná


17

podprůměrná


18

nízká


19

nízká


20

nízká


21

nízká


22

velmi nízká


23

velmi nízká


24

velmi nízká

Výroba pryžových, plast. a ostatních nekov. minerálních výrobků

25

velmi nízká


26

velmi nízká

Indikátor vzdělanostní exkluzivity ukazuje, nakolik je určité odvětví výhradním zaměstnavatelem absolventů určitého oboru a stupně vzdělání. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

3.5. Odvětvová mobilita: příchody do odvětví a odchody z odvětví Změny v počtech zaměstnaných ve skupině odvětví vypovídají o tom, nakolik je odvětví z hlediska zaměstnanosti stabilní, či nakolik v něm nastávají fluktuace. Odchody z odvětví do jiných odvětví ukazují, k jakým změnám obvykle dochází a jaké možnosti nalézt práci v odvětví jiném mají ti, kteří v daném odvětví práci ztratí nebo opustí. Poměr osob, které naleznou zaměstnání v jiných odvětvích nebo i v původním odvětví, k nezaměstnaným, pak ukazuje na flexibilitu, tj. schopnost najít jiné zaměstnání.

41

V odvětvové skupině Výroba strojů a zařízení je indikátor flexibility vyšší než 1, což znamená, že větší počet zaměstnaných našel práci v jiném, příp. tomto odvětví, než kolik přešlo do stavu nezaměstnanosti.

Indikátor flexibility zaměstnaných podle odvětví indikátor flexibility Telekomunikační a informační technologie a činnosti Zdravotní a sociální péče Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský… Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti… Peněžnictví a pojišťovnictví Vydavatelské a mediální činnosti Doprava, skladování a poštovní činnosti Výroba strojů a zařízení Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových… Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Výroba elektrických a optických přístrojů Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti Výroba dopravních prostředků Vzdělávání Výroba kovů a kovodělných výrobků Ubytování, stravování a pohostinství Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Potravinářský a tabákový průmysl Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a… Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl Stavebnictví Veřejná správa a obrana Zemědělství, lesnictví a rybolov Těžební průmysl 0,0

0,5

1,0

1,5

2,0

2,5

Graf srovnává indikátor flexibility zaměstnaných podle odvětví. Indikátor flexibility je vypočítán jako poměr součtu těch, kteří změnili práci (ať již odchodem do jiného odvětví nebo nalezli práci ve stejném odvětví) oproti těm, kteří přešli do stavu nezaměstnaných. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty SVP

Odvětví se mezi sebou také liší tím, jaký podíl z těch, kteří našli jiné uplatnění a nepřešli do stavu nezaměstnaných, zůstalo ve svém původním odvětví a kolik našlo uplatnění v jiném odvětví. V případě odvětvové skupiny Výroba strojů a zařízení méně než 15 % z těch, kteří nalezli jiné uplatnění (tj. buď v původním anebo jiném odvětví), je nalezli opět v odvětví Výroba strojů a zařízení. Tím se toto odvětví řadí mezi odvětvové skupiny, u nichž je podíl těch, kteří při změně naleznou zaměstnání opět ve stejné odvětvové skupině, podprůměrný.

42

Podíl osob, které po změně zaměstnání zůstaly ve stejném odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti Zdravotní a sociální péče Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel Vzdělávání Stavebnictví

50,0% 43,2% 39,3% 38,9%

Ubytování, stravování a pohostinství Těžební průmysl Výroba dopravních prostředků Doprava, skladování a poštovní činnosti Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí Veřejná správa a obrana

35,8% 34,9% 33,3% 27,8% 25,6% 25,2% 24,6%

Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Peněžnictví a pojišťovnictví Potravinářský a tabákový průmysl Zemědělství, lesnictví a rybolov Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků

23,4% 22,0% 21,1% 20,3% 19,2% 18,7%

Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti Výroba kovů a kovodělných výrobků Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl Výroba strojů a zařízení Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Výroba elektrických a optických přístrojů

17,7% 17,2% 16,4% 14,8% 13,6% 13,0%

Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administrativní činnosti Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. Vydavatelské a mediální činnosti

11,9% 9,3% 7,1%

Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty VÚP, SVP

Na druhé straně jsou zajímavé také příchody do odvětvové skupiny: ty jsou opět složeny z osob, které přicházejí buď z jiné odvětvové skupiny, nebo ze vzdělávání, dále z jiného typu neaktivity než vzdělávání (mateřská nebo rodičovská dovolená, v domácnosti) anebo z nezaměstnanosti. V průměru za všechna odvětví jsou nejčastější příchody ze stavu nezaměstnanosti, dále příchody z jiné skupiny odvětví, následují příchody ze vzdělávání a nejmenší je podíl těch, kteří provedli změnu v rámci dané odvětvové skupiny. Poměry se však u jednotlivých odvětvových skupin liší a poměry mohou být i zcela opačné. U odvětvové skupiny Výroba strojů a zařízení je podíl příchodů z nezaměstnanosti druhý nejvyšší (přes 36 %), což je mezi odvětvími mírně podprůměrný podíl. Vyšší je však podíl těch, kteří přicházejí z jiné odvětvové skupiny (40 %) – což je mezi odvětvími hodnota výrazně nadprůměrná – jedná se o druhou nejvyšší hodnotu. Z jiné neaktivity než vzdělávání přišlo 8 % osob a ze vzdělávání 10 % osob. Pouhých 5 % je těch, kteří změnili zaměstnání v rámci této odvětvové skupiny.

43

Struktura příchodů do skupin odvětví Stavebnictví

10%

14%

Úklidové, bezpečnostní, krajinářské,… 3% Veřejná správa a obrana

6%

Zemědělství, lesnictví a rybolov Doprava, skladování a poštovní činnosti

11%


4%

Těžební průmysl

5%

16%

27%

Celkem Výroba kovů a kovodělných výrobků

8%


8%

Výroba strojů a zařízení Textilní, oděvní a kožedělný průmysl

18%

Telekomunikační a informační… Vzdělávání

8%

Vydavatelské a mediální činnosti 3% Profesní, vědecké a technické činnosti… Zdravotní a sociální péče

39%

12%

39% 37% 8%

36% 10%

15%

10%

28% 22%

16% 14%

28%

20%

27%

31%

46% 20%

29%

36%

28%

Opravy a instalace strojů a zařízení a… 5%

31% 13%

25% 16%

33%

24%

25%

8%

36%

24% 10%

12%

22% 11%

0%

8%

17%

11%

10%

28%

40%

18%

43% 17%

41%

13%

10%

23%

Umělecké, sportovní, zábavní a další… 5%

41%

13%

40%

9%

42%

18%

31% 19%

43%

15%

9%

31%

4%

44% 8%

19%

11%

5%


44%

15%

33%

5%


45%

17%

12%

22%

Chemický, farmaceutický a rafinérský… 5%

15%

6%

16%

8%

45%

8%

30%

12%

45%

14%

10% 35%

Dřevozpracující, papírenský a… 6% Velkoobchod, maloobchod a opravy…

9%

14%

46%

16% 7%

26%

9%

46%

21% 11%

22%

Výroba pryžových, plastových a… 6%

52%

25%

22%

11%


63% 17%

6%

18%

6%

6%

7%

17%

4%


6%

20%

11% 40%

60%

27% 14%

24% 80%

100%

změnili zaměstnání, ale zůstali v odvětvové skupině změnili zaměstnání a přišli z jiné skupiny odvětví přišli ze vzdělávání (ze školy) přišli z jiné neaktivity než ze vzdělávání přišli z nezaměstnanosti Graf ukazuje strukturu těch, kteří přišli do jednotlivých odvětvových skupin buď nově, nebo v rámci dané odvětvové skupiny změnili zaměstnání. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty VÚP, SVP

Na závěr této části shrnujeme v následujícím schématu celkový přehled o příchodech a odchodech do a z odvětvové skupiny Výroba strojů a zařízení. Jak bylo uvedeno výše, nejčastější jsou příchody z jiného odvětví, dále z nezaměstnanosti a podobný podíl je z jiné neaktivity než vzdělávání a ze vzdělávání. Nejčastěji přicházejí osoby z odvětvové skupiny Výroba dopravních prostředků, Výroba kovů a kovodělných výrobků a Výroba elektrických a optických přístrojů. Ti, kteří změnili zaměstnání a zůstali v odvětví, představují v nových příchodech pouze něco přes 5 %. V odchodech z odvětvové skupiny Výroba strojů a zařízení dominují skupiny těch, kteří odešli z této odvětvové skupiny do jiné odvětvové skupiny (33 %), těch, kteří odešli do nezaměstnanosti (32 %) a těch, kteří přešli do jiné neaktivity než vzdělávání (26 %). Poměry se do jisté míry liší oproti průměru za všechny odvětvové skupiny: odchody do jiné odvětvové skupiny patří podílem mezi nejvyšší (průměr všech odvětvových skupin je 23 %, což znamená, že u této odvětvové skupiny je o 10 procentních bodů vyšší), odchody do nezaměstnanosti jsou jen mírně nadprůměrné (průměr za všechna odvětví činí 30,5 %) a odchody do jiné neaktivity než vzdělávání patří mezi podprůměrné (průměr za všechna odvětví: 33 %),

44

přitom podíl odchodů do důchodů patří k průměrným. Nejčastěji pracující z této odvětvové skupiny odcházejí do odvětvové skupiny Výroba kovů a kovodělných výrobků, Výroba elektrických a optických přístrojů a Výroba dopravních prostředků, což jsou na prvních třech místech stejné skupiny jako u příchodů

Odvětví Výroba strojů a zařízení: Příchody a odchody

přišli do odvětví

odešli z odvětví

(příp. změnili zaměstnání v rámci odvětví)

(příp. změnili zaměstnání v rámci odvětví)

7,3%

6,6%

z toho:

z toho:

změnili zaměstnání, ale zůstali v tomto odvětví 5,2%

změnili zaměstnání, ale zůstali v tomto odvětví 5,7%

přišli do tohoto odvětví z jiného odvětví 39,9%

odešli z tohoto odvětví do jiného odvětví 33,1%

11 Výroba dopravních prostředků 08 Výroba kovů a kovodělných výrobků 09 Výroba elektrických a optických přístrojů 12 Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. 15 Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel

6,4%

08 Výroba kovů a kovodělných výrobků

6,4%

5,2%

09 Výroba elektrických a optických přístrojů

5,7%

4,0%

11 Výroba dopravních prostředků

5,1%

3,5%

14 Stavebnictví

2,5%

3,5%

15 Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel

2,5%

přišli ze vzdělávání (ze školy) 10,4%

odešli do vzdělávání (do školy) 3,2%

přišli z jiné neaktivity než ze vzdělávání 8,1%

odešli do jiné neaktivity než do vzdělávání 26,1%

přišli z nezaměstnanosti 36,4%

z toho odešli do důchodu 22,9% odešli mezi nezaměstnané 31,8%

Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty SVP

3.6. Vývoj demografické struktury zaměstnaných podle věku a pohlaví a změna vzdělání podle věku 3.6.1. Věková a genderová struktura odvětví Průměrný věk zaměstnaných se v České republice postupně zvyšuje, v současné době je necelých 43 let a podle odvětvových skupin se průměrný věk pohybuje mezi zhruba 38 lety u skupin Telekomunikační a informační technologie a činnosti a Výroba dopravních prostředků až po více než 45 let u skupin odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov, Těžební průmysl, Vzdělávání a Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody. Jen od roku 2000 se celkový průměrný věk zaměstnaných zvýšil o více než tři roky, přitom změna nebyla

45

stejná ve všech skupinách odvětví. Změna průměrného věku zaměstnaných v odvětvových skupinách se pohybuje nejčastěji mezi jedním a čtyřmi roky. Odvětvová skupina Výroba strojů a zařízení je s průměrným věkem 42,9 let jedenáctou nejstarší ze všech 26 analyzovaných odvětví české ekonomiky. V porovnání se všemi zaměstnanými v ČR to je o 0,4 roku více. Oproti roku 2000 se průměrný věk zaměstnaných v tomto odvětví zvýšil o 1,6 roku, což je pomalejší nárůst, než byl mezi všemi zaměstnanými v ČR (ten činil 3,1 let).

Průměrný věk a jeho změna v odvětvích


Důvod stárnutí je zřejmý ze srovnání velikosti vybraných věkových skupin. Zatímco v roce 2000 bylo ve skupině odvětví Výroba strojů a zařízení mezi zaměstnanými jen 2,3 % osob starších 60 let, nyní je to již 7,0 %. Naopak se mírně snížil podíl osob ve věku 50-59 let. Zatímco v roce 2000 tvořily 28,1 %, v roce 2014 byl v tomto odvětví jejich podíl 26,2 %. Ještě výrazněji poklesl v odvětví podíl osob mladších 30 let. V roce 2000 tvořily ještě 22,0 % zaměstnaných v tomto odvětví, v roce 2014 to však již bylo pouze 16,1 %. Přitom z osob zaměstnaných v tomto odvětví je 8 % čerstvých absolventů, tedy těch, kteří opustili vzdělávací systém v posledních pěti letech. To je o dva procentní body méně, než je jejich podíl mezi všemi zaměstnanými v ČR. V porovnání s ostatními odvětvími je tak atraktivita tohoto odvětví pro čerstvé absolventy mírně podprůměrná.

46

V odvětví Výroba strojů a zařízení převládají mezi zaměstnanými v ČR velmi výrazně muži. Ti tvoří více než 78 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. To je o 22 procentních bodů více, než je podíl mužů mezi všemi zaměstnanými v ČR. 3.6.2. Změna úrovně a oboru vzdělání podle věku Pro sledování změn v rámci odvětví je také důležité, jaké jsou rozdíly ve vzdělání mezi skupinou nejmladších a nejstarších – srovnáme vzdělání absolventů škol (tj. těch, kteří absolvovali v minulých pěti letech) a osob starších 55 let. V souladu se změnou mezi všemi zaměstnanými v české ekonomice ubývá i v tomto odvětví těch, kteří dosáhli pouze základního (příp. nižšího) vzdělání. Výrazný je také úbytek osob se středoškolským vzděláním bez maturity a naopak nárůst osob s maturitou. Mezi osobami s terciárním vzděláním je logicky nejznatelnější nárůst osob s bakalářským vzděláním.

Vzdělání absolventů a osob starších 55 let

Absolventi z posledních 5 let

Osoby 55+

Rozdíl (absolventi – osoby 55+) (v proc. bodech)

ZŠ a nižší

2,8%

7,2%

-4,4

SŠ bez MZ

23,0%

49,9%

-27,0

SŠ s MZ

48,6%

29,2%

19,4

VOŠ a konzervatoř

1,1%

0,0%

1,1

Bakalářské

7,5%

0,4%

7,0

Magisterské

17,0%

13,2%

3,7

Doktorandské

0,0%

0,0%

0,0


Ze srovnání oborů absolvovaného vzdělání se ukazují poměrně znatelné rozdíly mezi tím, jaké obory absolvovali starší pracovníci a jaké nedávní absolventi. Z oborů vzdělání nejvíce zastoupených u pracovníků skupiny odvětví Výroba strojů a zařízení je nejmenší rozdíl mezi staršími pracovníky a novými absolventy především u oboru Stavebnictví a inženýrské stavitelství, který absolvovalo 5,8 % nedávných absolventů a 3,9 % osob ze skupiny starších 55 let. Obdobný rozdíl byl u oboru Elektrotechnika a energetika (8,4 % u nedávných absolventů a 5,3 % u skupiny starších). Charakteristické je v tomto odvětví zásadní snížení podílu oboru vzdělání Strojírenství, kovovýroba a metalurgie z 55,8 % u skupiny starších na 36,1 % u nedávných absolventů. Naopak u absolventů několikanásobně narostl podíl oborové skupiny Management a správa: z 0,2 % u starších 55 let na 13,1 % u nedávných absolventů, což představuje u absolventů 2. nejvyšší oborové zastoupení. Nejvyšší zastoupení má mezi absolventy obor Strojírenství, kovovýroba a metalurgie, stejně jako mezi pracovníky staršími 55 let.

47

Obory vzdělání absolventů a osob starších 55 let

Tabulka obsahuje 94 % všech zaměstnaných Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

48

4.

Kvalifikační profil pracovních míst v odvětví

Zatímco předchozí kapitoly analyzovaly charakteristiky lidí, kteří na konkrétních pracovních pozicích v odvětví skutečně pracují, tato kapitola se orientuje na požadavky pracovních míst, tedy popisuje, jaké nároky by měla osoba, která dané pracovní místo obsadí, co nejlépe splňovat. Kvalifikační profil pracovních míst v odvětví specifikujeme na základě požadované úrovně vzdělání pracovníků, prostřednictvím požadavků kladeným na pracovní místo a využitím dovedností na pracovním místě. Dále posuzujeme úroveň náročnosti a význam znalostí, dovedností a kompetencí pro výkon povolání. Další rozšíření pak představují charakteristiky pracovní orientace pracovních míst a charakteristiky pracovních hodnot.

4.1. Skutečná a požadovaná úroveň vzdělání Nejprve srovnáme pro odvětvovou skupinu Výroba strojů a zařízení skutečnou a nejvhodnější úroveň vzdělání na pracovních místech. Na pracovních místech tohoto odvětví je nejvíce lidí se středoškolským nematuritním vzděláním. Osoby s tímto stupněm vzdělání tvoří mezi všemi zaměstnanými osobami z odvětví téměř 45 %. Druhou největší část tvoří v tomto odvětví osoby se středoškolským maturitním vzděláním. Jejich podíl mezi zaměstnanými je téměř 38 %. Osob s terciárním vzděláním je v tomto odvětví téměř 13 %. Mezi osobami s terciárním vzděláním tvoří největší část (83 %) osoby s magisterským vzděláním. Dalších 11 % jsou osoby s bakalářským vzděláním. Oproti tomu existuje poměrně znatelný rozdíl ve struktuře požadovaného vzdělání: hlavním rozdílem je nižší požadavek nematuritního vzdělání. To je požadováno u 12 % pracovních míst, což představuje oproti skutečnému vzdělání zaměstnaných osob rozdíl o 33 procentních bodů.

Struktura zaměstnaných podle vzdělání: skutečná a požadovaná úroveň 4,3%

0,7%

Skutečné vzdělání

44,9%

38,0%

10,7% 1,5% 2,2%

1,9% Požadované vzdělání

12,2%

69,4%

9,0% 5,3%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Základní Středoškolské bez maturity Středoškolské s maturitou Terciární – vyšší odborné (ISCED 5B) Terciární – bakalářské (ISCED 5A) Terciární – magisterské/doktorské (ISCED 5A/6) Zdroj: PIAAC, Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

49

Požadavky pracovního místa je možné posuzovat na základě průměrné délky vzdělání pracovníků a srovnáním skutečné délky vzdělání s délkou vzdělání, která je pro daná pracovní místa nejvhodnější, zjistit případný nesoulad. Skutečná doba vzdělání osob v odvětvové skupině Výroba strojů a zařízení činí podle výsledků z průzkumu PIAAC v ČR 13,0 roku, což je pod průměrnou hodnotou za všechna odvětví v ČR přibližně o 0,5 roku. V EU je skutečná délka vzdělávání v tomto odvětví také pod průměrem celé EU. Oproti průměru je skutečná délka vzdělávání v tomto odvětví v EU nižší přibližně o 0,3 roku. Kvalifikační požadavky jsou však dány požadovanou úrovní vzdělání, zde posuzovanou podle požadované délky vzdělání. V případě odvětvové skupiny Výroba strojů a zařízení činí v ČR průměrná délka požadovaného vzdělání 12,6 roku, což je o 0,3 roku méně, než je průměrná požadovaná délka vzdělání v ČR. V porovnání se skutečnou délkou vzdělávání je ta požadovaná nižší přibližně o 0,4 roku. V porovnání s ostatními odvětvími české ekonomiky je v odvětvové skupině Výroba strojů a zařízení třináctá nejvyšší úroveň skutečného vzdělání a jedenáctá nejvyšší úroveň požadovaného vzdělání.

4.2. Požadavky kladené na pracovní místo Požadavky pracovního místa: Výroba strojů a zařízení 2,5

2,0

1,5

1,0

0,5

0,0 Míra ovlivňování ostatních

Míra plánování

Míra nezávislosti

ČR Výroba strojů a zařízení

ČR všechna odvětví

EU Výroba strojů a zařízení

EU všechna odvětví

Schopnost dalšího učení

Graf srovnává požadavky pracovních míst prostřednictvím charakteristik zjišťovaných v projektu PIAAC (míra ovlivňování ostatních, míra plánování, míra nezávislosti, využití schopnosti dalšího učení) pro sledované odvětví s průměrem za všechna odvětví, a to jak v případě ČR tak EU. Zdroj: PIAAC, 2012

Posuzujeme-li kvalifikační požadavky pracovních míst prostřednictvím vybraných charakteristik, jako jsou míra ovlivňování ostatních, míra plánování, míra nezávislosti či nakolik je potřebná schopnost dalšího učení na pracovním místě, patří požadavky v odvětvové skupině Výroba strojů a zařízení ve srovnání odvětví mezi mírně podprůměrné. Je tomu tak u všech sledovaných kategorií s výjimkou schopnosti dalšího učení, které je na průměru všech odvětví, a rovněž míra plánování je jen mírně pod průměrem. Velmi podobné je to také v případě EU, včetně relace jednotlivých charakteristik odvětví vůči celkovému průměru EU. Ve vztahu k EU je úroveň požadavků v české skupině odvětví Výroba strojů a zařízení vyšší

50

s výjimkou kategorie „míra ovlivňování ostatních“, kde je úroveň za průměr EU v této odvětvové skupině o něco vyšší.

4.3. Využití dovedností v práci Součástí posouzení kvalifikační náročnosti pracovních míst je také to, jaká je náplň práce a jak často je třeba určité dovednosti využívat. Oproti průměru všech odvětví ČR je využití tří ze čtyř zde posuzovaných dovedností v práci v případě odvětvové skupiny Výroba strojů a zařízení nižší, nejvyšší hodnota je u četnosti počítání, která je také vyšší oproti průměru za všechna odvětví. Obdobné je to u této odvětvové skupiny také v průměru za EU, ovšem s tím rozdílem, že zde je o něco vyšší oproti průměru také četnost čtení. Ostatní relace odvětví vůči průměru za všechna odvětví jsou již v ČR a EU velice podobné, ovšem ve srovnání hodnot tohoto odvětví mezi ČR a průměrem za EU se ukazuje, že celoevropský průměr je vyšší ve všech kategoriích s výjimkou četnosti počítání, která je vyšší v ČR.

Využití dovedností v práci: Výroba strojů a zařízení 2,5

2,0

1,5

1,0

0,5

0,0 Četnost čtení

Četnost psaní

Četnost počítání

ČR Výroba strojů a zařízení

ČR všechna odvětví

EU Výroba strojů a zařízení

EU všechna odvětví

Používání informačních technologií

Graf srovnává četnost využití dovedností v práci, které byly zjišťovány v projektu PIAAC (četnost čtení, četnost psaní, četnost počítání a používání informačních technologií), pro sledované odvětví s průměrem za všechna odvětví, a to jak v případě ČR tak EU. Zdroj: PIAAC, 2012

4.4. Čtenářská dovednost, numerická dovednost a schopnost řešit problémy Oproti míře využívání výše uvedených dovedností na pracovních místech stojí na druhé straně skutečná úroveň dovedností zaměstnaných, která zde reprezentuje míru využívaných dovedností na pracovních místech tohoto odvětví. V průměru za všechna odvětví jsou na tom naši pracovníci lépe oproti průměru EU v dovednostech numerických. Ve čtenářských dovednostech jsme na tom mírně hůř než průměr EU, avšak v dovednosti řešit problémy je celkový průměr ČR znatelně nižší.

51

Relace úrovní dovedností pracujících v odvětví Výroba strojů a zařízení vůči průměru za všechna odvětví je obdobná u pracujících ČR i v průměru za celé EU: u dvou ze tří dovedností je úroveň v tomto odvětví nižší, než je průměr za všechna odvětví – výjimkou je numerická dovednost – ta je vyšší u této odvětvové skupiny. Ve srovnání úrovně kompetencí pracovníků tohoto odvětví u nás a v průměru za EU jsou u pracovníků v našem odvětví nižší úrovně čtenářských dovedností a dovedností řešit problémy, u dovedností numerických je úroveň mírně vyšší.

Čtenářská dovednost, numerická dovednost a schopnost řešit problémy pracovníků odvětvové skupiny: Výroba strojů a zařízení 290

285

280

275

270

265

260 Čtenářská dovednost

Numerická dovednost

Dovednost řešit problémy

ČR Výroba strojů a zařízení ČR všechna odvětví EU Výroba strojů a zařízení EU všechna odvětví , Graf srovnává úroveň čtenářské a matematické dovednosti a dovednost řešit problémy, které byly měřeny v projektu PIAAC pro sledované odvětví s průměrem za všechna odvětví, a to jak v případě ČR tak EU. Zdroj: PIAAC, 2012

4.5. Úroveň náročnosti a význam kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání

Pro výkon profesí pracovníků odvětvové skupiny Výroba strojů a zařízení je charakteristická nadprůměrná náročnost a úroveň u znalostí v oblasti technických oborů a také nadprůměrná úroveň a důležitost v případě praktických dovedností. Mírně nadprůměrné jsou hodnoty také u znalostí v oblasti Přírodovědných oborů. Stejně tak je na mírně nadprůměrné úrovni jak důležitost, tak úroveň náročnosti u numerických dovedností a na úrovni průměru za všechna odvětví jsou kognitivní dovednosti. Pouze v těchto kategoriích převyšují hodnoty u tohoto odvětví průměr za všechna odvětví, ať se jedná o důležitost nebo o náročnost. Ve všech ostatních kategoriích jsou hodnoty pod průměrem za všechna odvětví. Ve srovnání celkové úrovně kompetencí, znalostí a dovedností jsou jako u všech také v tomto odvětví na nejvyšší úrovni hodnoceny osobnostní kompetence, s nevelkým odstupem následují kognitivní dovednosti a také komunikace v mateřském jazyce.

52

Úroveň náročnosti a význam znalostí, dovedností a kompetencí pro výkon povolání v odvětvové skupině Výroba strojů a zařízení 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10%

Kompetence

Znalosti

důležitost: odvětví

úroveň: odvětví

důležitost: ČR

úroveň: ČR

Schopnost se dále učit

Numerické dovednosti a základy STEM

Komunikace v mateřském jazyce

Praktické dovednosti

Kognitivní dovednosti

Podnikání, administrativa a řízení

Služby

Zdravotnictví a sociální péče

Technické obory, výroba a stavebnictví

Přírodovědné ob., matem., inform.

Společenské obory, obchod a právo

Humanitní obory a umění

Vzdělání a výchova

Metodologické schopnosti

Sociální schopnosti

Osobnostní schopnosti

0%

Dovednosti

Graf srovnává úroveň náročnosti a důležitost skupin kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání ve sledovaném odvětví. Vychází z dimenzí zjišťovaných v rámci databáze O-Net. Zdroj: O-NET

4.6. Pracovní hodnoty a orientace Ačkoli jsou pracovní orientace vázány především na vykonávané profese, rovněž odvětví má určité charakteristické rysy ohledně preferencí v obsahu a stylu práce a pracovního prostředí, které se vztahují k typu pracovníků a projevují se i určité charakteristické osobnostní rysy. Pro pracovníky této skupiny odvětví je charakteristická spíše mírně průměrná až průměrná úroveň u všech aspektů s výjimkou jedné: pouze podpora je nadprůměrná – patří mezi jednu z nejvyšších mezi odvětvovými skupinami. Aspekt vztahy má mezi odvětvími naopak spíše nízkou hodnotu.

53

Pracovní hodnoty Úspěch

80% 60% Pracovní podmínky

40%

Nezávislos t

20%


0% Průměr za všechna odvětví Podpora

Uznání

Vztahy

Zdroj: O-NET

V charakteristikách pracovní orientace je u odvětvové skupiny Výroba strojů a zařízení výrazně nadprůměrná pouze hodnota u jediné položky – realističnost. Mírně nadprůměrná je dále investigativnost a na průměru všech odvětví je konvenčnost. Ostatní charakteristiky jsou více či méně podprůměrné. Nejnižší v relaci k průměru za všechna odvětví jsou podnikavost a sociálnost.

Pracovní orientace Kreativita

80% 60% Sociálnost

Konvenčnost

40% 20% Výroba strojů a zařízení 0% Průměr za všechna odvětví

Realističnost

Podnikavost

Investigativn ost

Zdroj: O-NET

54

4.7. Požadavky na kvalifikaci v nejčastějších skupinách povolání v odvětví

Obrázek na následující straně ukazuje požadavky na vzdělání v pěti nejčastějších skupinách povolání, v nichž pracují osoby zaměstnané v odvětvové skupině Výroba strojů a zařízení. Výběr je proveden podle nejčastějších profesí v ČR. Pořadí sice nejsou u ČR a EU vždy stejná, avšak rozdíly u jednotlivých profesí jsou obvykle velmi malé. Ne zcela to platí u této odvětvové skupiny, protože skupina povolání Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci zaujímá pětinu všech profesí tohoto odvětví, zatímco v průměru za EU je to necelých 13 %. Dalším důležitým rozdílem je zastoupení skupiny povolání Specialisté v oblasti vědy a techniky: u nás necelá 4 %, v EU 7,7 %; jedná se z velké části o vysokoškolské profese. Je zřejmé, že na úroveň požadovaného vzdělání ve skupinách povolání má zásadní vliv obsazení těchto povolání pracovní silou se skutečnou současnou úrovní dosaženého vzdělání. Je to zřejmé z porovnání na úrovni jednotlivých zemí a plyne to i ze srovnání situace v ČR a v průměru za EU. Vyšší podíl osob s nižším středním, příp. i primárním vzděláním v jednotlivých profesích ukazuje, že v určitém podílu případů je taková úroveň vzdělání dostatečná, a pak také požadovaná úroveň není deklarována jako vyšší. Obdobné je to na druhé straně u terciárního vzdělání: vyšší podíl osob s nějakou úrovní terciárního vzdělání zase evokuje požadavek, aby určitá část pracujících měla takovou úroveň vzdělání. Tak v ČR pro největší skupinu povolání odvětvové skupiny Výroba strojů a zařízení, kterou je skupina povolání Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci, je vyžadováno téměř u všech středoškolské vzdělání, jen pro zlomek (2 %) zaměstnaných stačí nižší vzdělání; u průměru za EU je však podíl osob s nižším než maturitním vzděláním u této skupiny povolání výrazně vyšší než u nás, je to téměř třetina zaměstnaných; rozdíl je však také v tom, že u necelých 5 % zaměstnaných je vyžadováno vzdělání terciární. A obdobné je to v dalších nejčastějších skupinách povolání této odvětvové skupiny. Největší podíl terciárně vzdělaných je vyžadován ve skupině povolání Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech, v ČR asi 40 %, v průměru za EU více než 50 %.

55

Nejčastější skupiny povolání a požadované vzdělání: Výroba strojů a zařízení Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci

podíl skupiny povolání v odvětví 20,0%

ČR 2%

12,8%

EU

98%

30% 0%

10%

65% 20%

30%

40%

50%

4% 1%

60%

70%

80%

90%

100%

Vyučení bez maturity, nižší sekundární, primární Vyšší sekundární, postsekundární (ne terciární) Terciární (bakalářské, vyšší odborné) Terciární (magisterské, doktorské) Montážní dělníci výrobků a zařízení

9,9%

ČR

5,6%

EU

43%

56%

52% 0%

10%

20%

1%

47%

30%

40%

50%

60%

70%

1% 80%

90%

100%

Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech 9,6%

ČR

9,6%

EU

60%

12% 0%

26%

35%

10%

20%

14%

35%

30%

40%

50%

60%

17% 70%

80%

90%

100%

Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení 8,9%

ČR

13,8%

EU

10%

90%

34% 0%

10%

20%

56% 30%

40%

50%

60%

10% 70%

80%

90%

100%

Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě 6,0%

ČR 2%

5,8%

EU

65%

9% 0%

18%

39% 10%

20%

30%

34% 40%

50%

60%

15%

18% 70%

80%

90%

100%

Zdroj: VŠPS, ELFS, výpočty SVP

56

5.

Shrnutí

Výroba strojů a zařízení je v porovnání s ostatními odvětvími v ČR relativně malé odvětví (podle podílu na HPH) s relativně vysokou výkonností (podle produktivity práce). Produkcí odvětví je mezinárodně obchodovatelné komerční zboží. Otevřenost odvětví (podíl produkce na vývozu) je vysoká, i přesto je však mezinárodní konkurenceschopnost v porovnání s evropskými zeměmi podprůměrná. Strojírenství patří k významným odvětvím českého zpracovatelského průmyslu s bohatou tradicí a historií, přičemž svými výrobky zásobuje řadu oborů zpracovatelského průmyslu a energetiky. Vývoj, výroba a prodej produktů tohoto odvětví je indikátorem stavu a dalšího rozvoje českého hospodářství. Na celkové produkci České republiky se sektor v roce 2012 podílel z 3 %, na hrubé přidané hodnotě z 2,4 %. V segmentu strojírenského průmyslu bylo v roce 2012 zaměstnáno 10,8 % pracovní síly zpracovatelského průmyslu a 2,9 % v rámci národního hospodářství České republiky. Na celkovém exportu, resp. importu ČR, se sektor v roce 2012 podílel z 21,3 %, resp. 18,4 %. V rámci zpracovatelského průmyslu se odvětví v roce 2012 podílelo na celkové produkci z 8 %, na hrubé přidané hodnotě pak z 9,7 %. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v odvětví Výroby strojů a zařízení j.n. (NACE 28) vzrostly v období 2005 – 2007 o 40,8 % (z 209,6 mld. Kč na 295,1 mld. Kč), což znamenalo výraznější navýšení ve srovnání se zpracovatelským průmyslem jako celkem (v uvedeném období růst tržeb o 22,5 %). V roce 2008 a 2009, kdy na sektor dolehly důsledky globální ekonomické krize, byl vykázán meziroční pokles tržeb o 2,2 %, resp. 22,1 %. Od roku 2010 je patrné oživení, přičemž v období 2009 – 2012 se tržby ve strojírenství zvýšily o 18,3 %. Růst tržeb pokračoval také v roce 2013, což je patrné ve vývoji tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy očištěných od vedlejších neprůmyslových činností podniku (meziroční nárůst o 4,3 %). Účetní přidaná hodnota vykázala obdobný trend jako tržby. Průměrná měsíční hrubá mzda v odvětví vzrostla mezi lety 2005 – 2013 o 42,6 % (na 26 334 Kč v roce 2013). Většina odvětví zpracovatelského průmyslu ČR je proexportně orientována, což platí i pro sektor strojírenství, který vykázal nárůst salda zahraničního obchodu z -40,1 mld. Kč v roce 2000 na 153,6 mld. Kč v roce 2013. Z hlediska teritoriální struktury zahraničního obchodu patří k tradičně největším obchodním partnerům Německo, dále pak Francie, Rusko, Velká Británie a Čína. Ceny průmyslových výrobců v odvětví vzrostly mezi lety 2000 – 2009 o 16,9 %. V roce 2010 došlo k meziročnímu poklesu cen o 1,6 %. V následujících letech nastal obrat, přičemž v období 2010 – 2013 se tyto ceny zvýšily celkově o 1,9 %. V letech 1993 – 2013 bylo v České republice vykázáno v sekci zahrnující Stroje, přístroje a zařízení (elektrické, zdravotnické, kancelářské, dopravní) celkem 266,5 mld. Kč přímých zahraničních investic. K 21. 3. 2014 bylo v České republice evidováno celkem 6 157 podnikatelských subjektů, které měly jako svou hlavní podnikatelskou činnost zapsánu Výrobu strojů a zařízení jinde neuvedených (dle Klasifikace ekonomických činností NACE 28). Bez fyzických osob (podnikatelů) a právnických osob v likvidaci zahrnovala podnikatelská základna 3 033 subjektů, přičemž nejvíce subjektů bylo evidováno v Praze (19,4 %), v Jihomoravském kraji (12,9 %) a ve Středočeském kraji (10,4 %). V rámci odvětví se vyskytuje nejvíce společností v oblasti Výroby ostatních strojů a zařízení pro všeobecné účely (NACE 28.2), ve které působí 48,5 % podniků. Sektor je z velké části tvořen malými a středními podniky, více než 250 pracovníků zaměstnává 105 společností. Na základě dostupných informací bylo cca 83,2 % firem vlastněno tuzemskými subjekty (zejména fyzickými osobami). Navzdory převaze tuzemských vlastníků je rozhodující kapitál českých společností z oboru v majetku zahraničních subjektů (zejména z Německa, Belgie, Nizozemska a Lucemburska). Produkce v oblasti strojírenství zahrnuje velmi širokou škálu výrobků, které nacházejí uplatnění ve většině oborů zpracovatelského průmyslu a v dalších sektorech národního hospodářství. V rámci strojírenské výroby dochází k produkci strojů využitelných v zemědělství, dopravním sektoru, lesnictví, kovovýrobě, metalurgii, těžařských oborech, textilním, papírenském a potravinářském průmyslu, ve stavebnictví apod. Vzhledem k tomu, že strojní průmysl funguje především jako dodavatel pro zmíněné segmenty, je strojní

57

produkce úzce ovlivňována vývojem v těchto sektorech. Průmyslová produkce v oboru strojírenství kontinuálně narůstala od roku 2000 až do roku 2008, kdy odvětví těžilo zejména ze vstupu ČR do EU, rychlého tempa růstu nových zakázek a celkové konjunktury českého hospodářství. V roce 2009 však došlo vlivem ekonomické krize k meziročnímu propadu o 28,3 %. V následujících letech nastalo opětovné oživení, přičemž k nejvýraznějším nárůstům produkce došlo v letech 2010 a 2011 (meziroční navýšení o 15 %, resp. 10,8 %). Celkově se zvýšila průmyslová produkce v letech 2009 – 2013 o 33,3 %. Přehled o stavu odvětví lze získat také na základě vývoje počtu nových zakázek. Tuzemským výrobcům se v letech 2000 – 2013 poměrně dařilo nalézat odbytiště na domácích i zahraničních trzích. Celkově od roku 2000 do roku 2013 vzrostl tuzemským subjektům podnikajícím v oblasti strojírenství počet zakázek o 181,7 %. Počet zaměstnaných osob v odvětví Výroba strojů a zařízení vykazoval v předkrizovém období rostoucí trend, zaměstnanost v odvětví však reagovala na ekonomickou recesi po roce 2009, kdy během dvou let klesl počet zaměstnaných osob o 17,5 %. V roce 2014 dosáhl počet zaměstnaných osob hodnoty 117 tisíc, což je stále značně méně než před vypuknutím ekonomické recese. V souladu s ekonomickým cyklem se vyvíjel i podíl, který odvětví zaujímá na celkové zaměstnanosti v České republice, pozice, kterou odvětví zaujímá mezi ostatními ekonomickými odvětvími je však dlouhodobě stejná. V roce 2000 byl tento podíl 1,2 %, v roce 2014 však klesl na hodnotu 0,7 %. Dlouhodobě se jedná o osmnácté nejvýznamnější odvětví české ekonomiky z hlediska počtu zaměstnaných. Projekce zaměstnanosti CEDEFOP předpokládá v analyzovaném odvětví v roce 2020 zaměstnanost na úrovni 118 tisíc zaměstnaných. Projekce tedy předpokládá, že zaměstnanost v odvětví mírně poroste. Česká republika patří z hlediska podílu odvětví Výroba strojů a zařízení na celkové zaměstnanosti v zemi v porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie dlouhodobě mezi země s nejvyšším podílem, konkrétně v roce 2014 byla čtvrtou zemí s nejvyšším podílem za Polskem, Rumunskem a Bulharskem. V rámci Evropské unie činil v roce 2014 podíl analyzovaného odvětví 0,4 % celkové zaměstnanosti. V České republice byl tento podíl 0,7 %. Průměrná míra nezaměstnanosti osob pracujících původně v odvětví Výroba strojů a zařízení byla mezi lety 2008 a 2014 na úrovni 4,4 %. Tato úroveň je nižší, než průměrná míra nezaměstnanosti, která v tomto období činila 6,4 %. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných, tedy osob, které byly bez práce minimálně jeden rok, dosahoval v odvětví Výroba strojů a zařízení 34,8 %. Jedná se o podíl, který je v rámci odvětví české ekonomiky mírně podprůměrný a nezaměstnaní, kteří dříve pracovali v odvětví Výroba strojů a zařízení, mají s nalezením nového zaměstnání méně problémů, než uchazeči o zaměstnání se zkušenostmi z jiných odvětví ekonomiky. Průměrná míra nezaměstnanosti osob pracujících původně v odvětví Výroba kovů a kovodělných výrobků byla mezi lety 2008 a 2014 na úrovni 5,4 %. Tato úroveň je nižší, než průměrná míra nezaměstnanosti v ČR, která v tomto období činila 6,4 %. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných, tedy osob, které byly bez práce minimálně jeden rok, dosahoval v analyzovaném odvětví 40,8 %. Jedná se o podíl, který je v rámci odvětví české ekonomiky mírně podprůměrný a nezaměstnaní, kteří dříve pracovali v odvětví Výroba kovů a kovodělných výrobků, mají s nalezením nového zaměstnání méně problémů, než uchazeči o zaměstnání se zkušenostmi z jiných odvětví ekonomiky. Pokud zaměstnaní odcházejí ze svého zaměstnání v této odvětvové skupině, odcházejí nejčastěji do odvětvové skupiny Výroba dopravních prostředků, Výroba kovů a kovodělných výrobků a Výroba elektrických a optických přístrojů a pokud přicházejí z jiné odvětvové skupiny, přicházejí nejčastěji ze stejných tří skupin odvětví. Z hlediska stability odvětví a jeho rizikovosti s uvážením chování subjektů, které v odvětví působí, patří odvětví mezi naprůměrné: riziko nesplácení úvěrů je podprůměrné a rovněž riziko prohlášení konkurzu na subjekt z této odvětvové skupiny je pod průměrem mezi odvětvími. Nejčetnější skupinou povolání v odvětví jsou Kováři, nástrojáři a příbuzní pracovníci (ISCO 722), kteří v roce 2014 tvořili 20 % všech zaměstnaných v analyzovaném odvětví. V roce 2014 bylo v odvětví Výroba strojů a zařízení zaměstnáno 23 tisíc pracovníků patřících do této skupiny povolání. Dalšími významnými skupinami povolání v analyzovaném odvětví jsou Montážní dělníci výrobků a zařízení (ISCO 82; 10% ze všech zaměstnaných, což v roce 2014 činilo 11,5 tisíc pracovníků), Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech (ISCO 311; 9,6%; 11,2 tisíc pracovníků v roce 2014) a Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení (ISCO 721 + 723; 9 %; 10,4 tisíc pracovníků). Na pracovních místech tohoto odvětví je nejvíce lidí se středoškolským nematuritním vzděláním. Osoby s tímto stupněm vzdělání tvoří mezi všemi zaměstnanými osobami z odvětví téměř 45 %. Druhou největší část tvoří v tomto odvětví osoby se středoškolským maturitním vzděláním. Jejich podíl mezi zaměstnanými

58

je téměř 38 %. Osob s terciárním vzděláním je v tomto odvětví téměř 13 %. Mezi osobami s terciárním vzděláním tvoří největší část (83 %) osoby s magisterským vzděláním. Dalších 11 % jsou osoby s bakalářským vzděláním. Oproti tomu existuje poměrně znatelný rozdíl ve struktuře požadovaného vzdělání: hlavním rozdílem je nižší požadavek nematuritního vzdělání. To je požadováno u 12 % pracovních míst, což představuje oproti skutečnému vzdělání zaměstnaných osob rozdíl o 33 procentních bodů. Nejčastějším oborem vzdělání pracovníků v odvětví Výroba strojů a zařízení je obor Strojírenství, kovovýroba a metalurgie, který absolvovala téměř polovina (45 %) všech pracovníků v odvětví a převážná většina kvalifikovanějších pracovníků v odvětví. Dalšími významněji zastoupenými obory vzdělání jsou Elektrotechnika a energetika (9 %), obecně vzdělávací obory (7 %), Motorová vozidla, lodě a letadla (5 %) a Stavebnictví a inženýrské stavitelství (4 %). Podstatný rozdíl je ovšem ve struktuře oborů mezi mladými a staršími pracovníky: zatímco starší absolvovali obor Strojírenství, kovovýroba a metalurgie z více než 55 %, u absolventů z posledních pěti let je to pouhých 36 %. Naopak mezi mladými přibylo absolventů oboru Management a správa (z 0,2 % u starších na 13 % i mladých). Odvětvová skupina Výroba strojů a zařízení je s průměrným věkem 42,9 let jedenáctou nejstarší ze všech 26 analyzovaných odvětví české ekonomiky. V porovnání se všemi zaměstnanými v ČR to je o 0,4 roku více. Oproti roku 2000 se průměrný věk zaměstnaných v tomto odvětví zvýšil o 1,6 roku, což je pomalejší nárůst, než byl mezi všemi zaměstnanými v ČR (ten činil 3,1 let). Kvalifikační profil odvětví je dán nejen vzděláním, ale také dalšími požadavky na pracovních místech. Oproti průměru všech odvětví ČR je využití tří ze čtyř zde posuzovaných dovedností v práci v případě odvětvové skupiny Výroba strojů a zařízení nižší, nejvyšší hodnota je u četnosti počítání, která je také vyšší oproti průměru za všechna odvětví. Pro výkon profesí pracovníků odvětvové skupiny Výroba strojů a zařízení je charakteristická nadprůměrná náročnost a úroveň u znalostí v oblasti technických oborů a také nadprůměrná úroveň a důležitost v případě praktických dovedností. Mírně nadprůměrné jsou hodnoty také u znalostí v oblasti Přírodovědních oborů. Stejně tak je na mírně nadprůměrné úrovni jak důležitost, tak úroveň náročnosti u numerických dovedností a na úrovni průměru za všechna odvětví jsou kognitivní dovednosti. Pouze v těchto kategoriích převyšují hodnoty u tohoto odvětví průměr za všechna odvětví, ať se jedná o důležitost nebo o náročnost. Ve všech ostatních kategoriích jsou hodnoty pod průměrem za všechna odvětví. Ve srovnání celkové úrovně kompetencí, znalostí a dovedností jsou jako u všech také v tomto odvětví na nejvyšší úrovni hodnoceny osobnostní kompetence, s nevelkým odstupem následují kognitivní dovednosti a také komunikace v mateřském jazyce. Trendy a perspektivy dalšího rozvoje odvětvové skupiny Výroba strojů a zařízení vycházejí z několika hlavních skutečností: strojírenství je charakteristické relativně vysokým stupněm citlivosti na ekonomický cyklus. Rozvoj české ekonomiky (resp. průmyslu) přímo ovlivňuje poptávku po strojírenských výrobcích. Stroje a zařízení, jako investičně náročné vybavení podniků, patří v období negativních očekávání mezi první produkty, jejichž nákup je odložen, omezen nebo zrušen. Strojírenské podniky zvyšují směřování svého exportu ve vyšší míře do nových teritorií, jako např. do Ruska, dalších zemí bývalého Sovětského svazu, ale cílem exportu je ve zvýšené míře také Čína, Indie, země Latinské Ameriky či Blízký východ. Dominantním zákazníkem sektoru zůstává i nadále Německo. Určitou dlouhodobou slabinou českého strojírenství je však to, že je až příliš orientováno na dodávky komponentů nebo jednotlivých strojů pro generální dodavatele (zejména z Německa) a schopnost vyrábět celé investiční celky (např. výrobní linky v průmyslu či v energetice) je stále relativně malá. Jednou z důležitých součástí českého všeobecného strojírenství je energetické strojírenství, jež v současnosti prožívá rozvoj díky zvyšující se celosvětové poptávce po energii. Energetické strojírenství zahrnuje výrobu a dodávky zařízení mnoha oborů napříč všeobecným strojírenstvím, výrobou turbín počínaje, přes armatury, kompresory, čerpadla, až po zdvihací a manipulační zařízení konče. V posledním období se české energetické strojírenství, jako rozhodující činitel obnovy a rozvoje české energetiky, opět dostává do popředí, přičemž si i nadále udržuje své tradiční zákazníky v Rusku, postsovětských republikách, Číně, Indii, Pákistánu, Egyptě, Turecku, Vietnamu, na Kubě a v dalších státech. Zapojení českých výrobců energetických zařízení do dodavatelských konsorcií často napomáhá jejich příslušnost k nadnárodním společnostem, jež svým propojením a vlivy otevírají cestu k zahraničním zakázkám. Zároveň řada ryze českých společností jsou úspěšnými exportéry energetických zařízení, právě díky své

59

mnohaleté tradici a bohatým referencím. Tradice a současná úroveň výroby obráběcích strojů, jež tvoří neodmyslitelnou součást oddílu, dává oprávněný předpoklad dalšího úspěšného vývoje této skupiny. Jako další odvětví je i strojírenství vystaveno tlaku zavádění nových technologií, což ve strojírenství představuje především nanotechnologie, mechatroniku a průběžné aplikace výsledků výzkumu v oblasti nových materiálů. Inovace je směřována především do oblastí, jako jsou nové výrobní technologie, nové výrobní stroje a systémy, včetně automatického řízení výrobních strojů, výrobních systémů a technologických procesů a robotizace výrobních strojů a systémů, mezioperační dopravy a manipulace, další oblastí jsou pak vysoce výkonné komponenty strojů, moderní pohony, pokročilé metody řízení a integrace mechatronických prvků, měřicí technika a snímače pro strojírenství, adaptivní řízení vlastností strojů s využitím inteligentních systémů, snižování energetické a materiálové náročnosti strojů, testování a provozní diagnostika strojů a zařízení; predikce, monitorování a zajištění spolehlivosti a bezpečnosti technických systémů. Neoddělitelnou součástí rozvoje podnikání také v této odvětvové skupině se stávají moderní ICT systémy, které umožňují optimalizovat vztahy a toky zboží nejen v rámci společností, ale i v dodavatelsko-odběratelských řetězcích. Vzhledem k rostoucím požadavkům na nákladovou optimalizaci ve většině výrobních odvětví v poslední době roste význam komplexnějších zakázek realizovaných formou dodávek investičních celků: transakce zahrnuje vše od zpracování investičního záměru, přes stavební řízení, realizaci projektu (vlastními kapacitami nebo subdodávkami od dalších subjektů), až po školení zaměstnanců objednatele včetně nabídky generálních oprav (některé podniky byly přímo založeny za účelem zajišťování komplexní dodávky investičních celků svým vlastníkům). ČR už má určitou tradici ve vývozu investičních celků – řada projektů se realizovala např. v energetice, průmyslu stavebních hmot apod. (mezi perspektivní cílové regiony nyní patří zejména východní Evropa). Integrace aktivit může vést až k samotné konsolidaci firem a koncentraci trhu. K integraci aktivit některých společností může docházet také formou tzv. klastrů, které mohou napomoci propojení inovativních firem a producentů s vyšší přidanou hodnotou a jejich dodavatelů do větších řetězců. Opakovaně se akcentuje na různých úrovních problematika výrazné strukturální změny v oblasti absolventů škol s efektem snižování absolventů technických oborů. Česká republika měla v minulých letech konkurenční výhodu tím, že v technických oborech disponovala tradičně kvalitní pracovní silou, což ulehčovalo vstup velkým zahraničním subjektům (Bosch, Siemens apod.) do odvětví. Tento potenciál se však postupně vyčerpal, atraktivními se staly spíše humanitní obory, bankovnictví, obchod a služby a klesá počet absolventů technických škol. Pokles počtu zaměstnanců lze částečně kompenzovat zvýšením produktivity tím, že firmy zefektivní automatizovanou výrobu, nasadí větší počet robotů apod., ale touto cestou lze problém řešit pouze krátkodobě. Tato situace ohrožuje fungování a rozvoj stávajících investic ve strojírenství, protože v budoucnu bude v sektoru chybět odpovídající pracovní síla. Řešením problému je školení učňů na náklady firem tak, aby je mohly podniky ihned po absolvování zaměstnat, což se již v případě některých děje. Pro menší firmy je však takové řešení obtížné, protože představuje velké prvotní investice. Očekává se, že v řešení situace by měl svou roli sehrát ve významnější míře stát (např. daňové odpočty na nově pořízené stroje pro školní účely, paušály na žáky apod.). Technické obory volají také po úpravě systému vzdělávání ze strany MŠMT a zřizovatelů škol v krajích a pozitivní diskriminací technických oborů. Popularizace technických oborů a zlepšení jejich image je společným úkolem zřizovatelů škol, státu i firem.

60

Výroba strojů a zařízení. Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Výstup projektu

Recommend Documents