Výroba polystyrenu Kladno

Dokumentace EIA záměru „Výroba polystyrenu Kladno" podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. a ve znění pozdějších předpisů Název zakázky:

Výroba polystyrenu Kladno číslo obchodního případu zpracovatele: P120258 UFA INVESTMENT s.r.o. UFA INVESTMENT s.r.o.

Objednatel: Oznamovatel:

DOKUMENTACE POSOUZENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZÁMĚRU

Výroba polystyrenu Kladno (podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. a ve znění pozdějších předpisů)

Zpracoval: IČ: statutární zástupce: vedoucí řešitelského týmu:

Praha, říjen 2012

EKOSYSTEM, spol. s r.o. 44851804 Ing. Petr Vučka, jednatel společnosti Ing. Václav Hammer /osvědčení odborné způsobilosti MŽP ČR č.j. 707/140/OPV/93, vydáno dne 6.4.1993/

Výtisk č.

Dokumentace EIA záměru „Výroba polystyrenu Kladno" podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. a ve znění pozdějších předpisů OBSAH DOKUMENTACE (podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb.v platném znění)

str.

ÚVOD

6

VYPOŘÁDÁNÍ VYJÁDŘENÍ KE ZJIŠŤOVACÍMU ŘÍZENÍ A ZÁVĚRU ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ 7 A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI

16

B. ÚDAJE O ZÁMĚRU B.I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE B.I.1. Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1 zákona B.I.2. Kapacita (rozsah) záměru B.I.3. Umístění záměru B.I.4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry B.I.5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů (z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutí B.I.6. Popis technického a technologického řešení záměru B.I.7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení B.I.8. Výčet dotčených územně samosprávných celků B.I.9. Výčet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 zákona č. 100/2001 Sb. a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat B.II. ÚDAJE O VSTUPECH B.II.1. Půda B.II.2. Voda B.II.3. Ostatní surovinové a energetické zdroje B.II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu B.III.ÚDAJE O VÝSTUPECH B.III.1. Ovzduší B.III.2. Odpadní vody B.III.3. Odpady B.III.4. Ostatní výstupy B.III.5. Doplňující údaje (např. významné terénní úpravy a zásahy do krajiny)

17 17 17 17 18 20

C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ C.I. VÝČET NEJZÁVAŽNĚJŠÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH CHARAKTERISTIK DOTČENÉHO ÚZEMÍ C.II. CHARAKTERISTIKA SOUČASNÉHO STAVU SLOŽEK ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ C.II.1. Geomorfologické poměry C.II.2. Klimatické poměry, znečistění ovzduší C.II.3. Hydrologické poměry C.II.4. Geologické poměry, půdy C.II.5. Geochemické poměry, kontaminace horninového prostředí C.II.6. Hydrogeologické poměry C.II.7. Hydrochemické poměry, kontaminace vod C.II.8. Přírodní zdroje C.II.9. Fauna, flóra, ekosystémy, krajina

57

2

21 22 28 28 29 30 30 31 31 33 35 35 44 45 47 56

57 61 61 62 66 66 67 67 67 68 68

Dokumentace EIA záměru „Výroba polystyrenu Kladno" podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. a ve znění pozdějších předpisů

C.II.10. Obyvatelstvo, hmotný majetek, kulturní památky C.III. CELKOVÉ ZHODNOCENÍ KVALITY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ Z HLEDISKA JEHO ÚNOSNÉHO ZATÍŽENÍ D. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ D.I. CHARAKTERISTIKA PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ ZÁMĚRU NA OBYVATELSTVO A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI D.I.1. Vlivy na obyvatelstvo včetně sociálně ekonomických vlivů D.I.2. Vlivy na ovzduší a klima D.I.3. Vlivy na hlukovou situaci a event. další fyzikální a biologické charakteristiky D.I.4. Vlivy na povrchové a podzemní vody D.I.5. Vlivy na půdu D.I.6. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje D.I.7. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy D.I.8. Vlivy na krajinu D.I.9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky D.II. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA VLIVŮ ZÁMĚRU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Z HLEDISKA JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI A MOŽNOSTI PŘESHRANIČNÍCH VLIVŮ D.III.CHARAKTERISTIKA ENVIRONMENTÁLNÍCH RIZIK PŘI MOŽNÝCH HAVÁRIÍCH A NESTANDARDNÍCH STAVECH D.IV.CHARAKTERISTIKA OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ, POPŘÍPADĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ D.V. CHARAKTERISTIKA POUŽITÝCH METOD PROGNÓZOVÁNÍ A VÝCHOZÍCH PŘEDPOKLADŮ PŘI HODNOCENÍ VLIVŮ D.VI.CHARAKTERISTIKA NEDOSTATKŮ VE ZNALOSTECH A NEURČITOSTÍ, KTERÉ SE VYSKYTLY PŘI ZPRACOVÁNÍ DOKUMENTACE

68

69

69 69 69 84 89 90 91 91 91 92 92

92 94 100 104 107

E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU

107

F. ZÁVĚR

108

G. VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU

109

H. PŘÍLOHY

121

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č.1: Příloha č.2: Příloha č.3: Příloha č.4: Příloha č.5: Příloha č.6: Příloha č.7:

Lokalizace zájmového území 1 : 50 000 Letecký snímek A, B s vyznačením stávajícího objektu, haly záměru Celková situace umístění záměru 1:5000 Koordinační situace v katastrální mapě 1:500 Situace rozmístění technologického zařízení v hale Stanovisko MM Kladno, odbor výstavby a územního plánování Stanovisko KÚ Středočeského kraje, odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví, k vlivu záměru na soustavu NATURA 2000

3

Dokumentace EIA záměru „Výroba polystyrenu Kladno" podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. a ve znění pozdějších předpisů Příloha č.8: Příloha č.9: Příloha č.10: Příloha č.11: Příloha č.12: Příloha č.13: Příloha č.14: Příloha č. 15: Příloha č. 16: Příloha č. 17: Příloha č. 18: Příloha č. 19: Příloha č. 20: Příloha č. 21: Příloha č. 22:

Bezpečnostní list pentan Bezpečnostní list zemní plyn Bezpečnostní list Waterdos RSK 20 R Bezpečnostní list výrobku KOPLEN typ FR R Bezpečnostní list výrobku KOPLEN typ F Fotodokumentace stávajícího stavu lokality Referenční koncentrace vyhlášené SZÚ Rozptylová studie Hluková studie Posouzení vlivu na veřejné zdraví Požárně bezpečnostní řešení Vyjádření k Oznámení v rámci Zjišťovacího řízení Závěr Zjišťovacího řízení Stanovisko Magistrátu města Kladna, Odboru dopravy Závazné stanovisko Hasičského záchranného sboru Středočeského kraje

SYSTÉM POPISU TABULEK A OBRÁZKŮ Tabulky a obrázky jsou označeny dvoumístným kódem. První velké písmeno označuje hlavní kapitolu do které tabulka (obrázek) spadá (např. B.). Druhá arabská číslice označuje pořadí tabulky (obrázku) v každé hlavní kapitole (např. B.1.).

SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK BL

bezpečnostní list

c120

průměrná emisní koncentrace

ČHMÚ

Český hydrometeorologický ústav

ČKÚ

číslo katastrálního území

ČKÚ-IČP-R

číslo katastrálního území - identifikační číslo provozovny - kategorie zdroje (REZZO)

ČOV

čistírna odpadních vod

dIHk

maximální příspěvek ke krátkodobé (hodinové) imisní koncentraci od posuzovaného zdroje [g/m3]

dIHr

příspěvek k průměrné roční imisní koncentraci od posuzovaného zdroje [g/m3]

EL

emisní limit

EPS

expandovatelný (zpěňovatelný) polystyren nebo elektrická požární signalizace

EVL

Evropsky významná lokalita

FE

fugitivní emise

FPD

fond provozní doby

IL

imisní limit

ISKO

Informační systém kvality ovzduší

KÚ

Krajský úřad

4


KÚSK

Krajský úřad Středočeského kraje

LPF

lesní půdní fond

MČ

místní část

MěÚ

Městský úřad

MM Kladno

Magistrát města Kladno

MŽP

Ministerstvo životního prostředí

NA

nákladní automobil

NN

nízké napětí

PBŘ

požárně bezpečnostní řešení

PHO

pásmo hygienické ochrany

PM10

suspendované částice frakce PM10

pTKC

pravděpodobnost překročení třídní koncentrace C v g/m3 [h/r]

PUPFL

pozemky určené k plnění funkce lesa

RB

referenční bod

RS

rozptylová studie

SO

stavební objekt

STL

středotlaký

SÚ

stavební úřad

SZÚ

Státní zdravotní ústav

TNA

těžký nákladní automobil

TOC

celkový organický uhlík

TZL

tuhé znečišťující látky

TZL – PM10

tuhé znečišťující látky – frakce PM10

UFA I.

UFA INVESTMENT s.r.o.

ÚSES

územní systém ekologické stability

VN

vysoké napětí

VOC

těkavé organické látky

VZT

Vzduchotechnika, vzduchotechnický

ZP

zemní plyn

ZPF

zemědělský půdní fond

ŽB

železobetonový

ŽP

životní prostředí

5


ÚVOD Předmětem zadání je zpracování dokumentace záměru "Výroba polystyrenu Kladno“ podle §8 a přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. jako dokumentace EIA. V dalším textu bude tedy používán výraz dokumentace. Zadavatelem předmětného posouzení vlivu na životní prostředí je společnost UFA INVESTMENT s.r.o. (dále bude používán zkrácený výraz UFA I.), která je zároveň oznamovatelem předmětného záměru podle §8 zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí.....atd. v platném znění (dále bude ve spojení s tímto zákonem používán pouze výraz zákon). Z hlediska umístění posuzované stavby se jedná o prostor v obchodně průmyslovém areálu JIH – Kladno Kročehlavy. Uvedené posouzení je zpracováno podle přílohy č. 4 zákona jako dokumentace posuzování vlivů na životní prostředí (dále jen dokumentace) na základě Oznámení zpracovaného podle přílohy č. 3 zákona, vyjádření v rámci Zjišťovacího řízení podle §7 zákona (příloha č.19) a Závěru zjišťovacího řízení (příloha č. 20). Posuzovaný záměr řeší vlivy technologie výroby stavebních hmot, desek a tvarovek z pěnového polystyrenu. Pro uvedený záměr "Výroba polystyrenu Kladno“ bude dále používán zkrácený pracovní název „výroba polystyrenu“. Dokumentace je zpracována na základě technického a technologického řešení předaného investorem (oznamovatelem) a dalších podkladů včetně zkušeností z již realizovaných a posouzených obdobných výrob v ČR. Vstupní surovinou pro předmětný záměr je zpěňovatelný (expandovatelný) polystyren pod obchodním názvem KOPLEN, dovážený od jeho výrobců, kde je vyráběn příslušnými chemickými procesy. Posuzovaná výroba je na bázi fyzikálních procesů, tedy bez chemických procesů. Výstupem z posuzovaného záměr je výroba stavebních hmot, desek a tvarovek z pěnového polystyrenu s ochrannými vlastnostmi včetně tepelně izolačních a protihlukových, tedy výroba ekologicky významně přínosných výrobků. Z hlediska umístění je záměr realizován pouze v prostoru stávající haly v areálu JIH – Kladno Kročehlavy. Výchozí podklady Pro zpracování dokumentace EIA byly využity následující základní podklady: 1. Oznámení záměru „Výroba polystyrenu Kladno“ zpracovaná společností Ekosystem s.r.o. v 2/2012. 2. Technické podklady zpracované společností IGP Praha, a.s. v 1/2012. 3. Doplňující informace o výsledcích zkušebního provozu 1. etapy obdobné výroby společnosti RAPOL v Radouňce u Jindřichova Hradce včetně výsledků provedených měřeních hluku a pachových látek. 4. Vyjádření dotčených subjektů ve Zjišťovacím řízení a Závěr zjišťovacího řízení. 5. Relevantní legislativní předpisy. 6. Relevantní technické normy a bezpečnostní listy. 7. Situace a mapové podklady areálu JON – Kladno Kročehlavy, výkresové podklady technického a technologického řešení záměru. Uvedené písemné podklady byly doplněny prohlídkou lokality, haly umístění záměru a celého areálu JIH – Kladno Kročehlavy a jeho okolí, navazujících dopravních tras a dále dalšími doplňujícími písemnými a ústními informacemi spolupracujících osob a organizací a rovněž i výsledky z provedených projednání dosažených výstupů. Dále byly použity informace z odborné literatury a obdobných projektů obsahujících využitelné údaje.

6


VYPOŘÁDÁNÍ ZÁVĚRU ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ A VYJÁDŘENÍ KE ZJIŠŤOVACÍMU ŘÍZENÍ Vypořádání závěru zjišťovacího řízení oznámení záměru „Výroba polystyrenu Kladno“ ZZŘ byl vydán MŽP dne 24.4.2012 pod č.j. 32003/ENV/12 na základě průběhu ZŘ a vyjádření dotčených subjektů. Ze ZZŘ vyplývá požadavek zpracování dokumentace podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. s důrazem na následující oblasti:  Ochrana ovzduší zahrnující ovlivnění dotčených obcí s přihlédnutím k převažujícímu směru větrů; problematiku emisí a imisí pentanu; zohlednění stávajícího zatížení území dopravou; únik nebezpečných chemických sloučenin vznikajících při výrobě; problematiku pachové zátěže  Ochrana veřejného zdraví zahrnující hlukovou zátěž působenou dopravou a provozem technologie v kontextu se stávající hlukovou zátěží dotčené lokality; popis konkrétního vlivu uváděných hodnot škodlivin na zdraví obyvatel; konkrétní dopady krátkodobého a dlouhodobého vlivu pentanu na lidské zdraví; posouzení vlivu umístění záměru z hlediska koncentrace negativních vlivů na obyvatelstvo v dané oblasti  Prevence závažných havárií zahrnující minimalizaci rizik záměru; následky závažných havárií (zejména vznik sekundárních chemických sloučenin v případě požáru)  Vypořádání všech požadavků uvedených ve vyjádřeních v rámci ZŘ a jejich zohlednění v dokumentaci Zpracovatel Oznámení a dokumentace souhrnně k výše uvedeným požadavkům uvádí: Z hlediska ochrany ovzduší byla součástí Oznámení rozptylová studie a Oznámení uvádí o ochraně ovzduší veškeré potřebné údaje, zejména ve vztahu k emisím a imisím znečišťujících látek produkovaných záměrem i k plnění jejich emisních a imisních limitů. V dokumentaci budou zdůrazněny zásadní údaje, dále bude doplněn výpočet bilancí emisí z dopravy jako doklad o jejím zcela nevýznamném příspěvku ke stávající situaci. Z hlediska ochrany veřejného zdraví uvádí Oznámení informace, ze kterých vyplývá, že nejsou záměrem (spalováním zemního plynu) s dostatečnou rezervou překračovány příslušné imisní limity a rovněž náhradní imisní limit pentanu stanovený SZÚ Praha, a ve vztahu k ovzduší nebude záměr významněji ovlivňovat veřejné zdraví. Obdobné se týká hluku, kde je doloženo dodržení hygienických limitů hluku i pro nejbližší obytný objekt. Přes uvedené bude dokumentace doplněna posouzením hlukové problematiky autorizovanou osobou s tím, že standardní hluková studie bude dle požadavku orgánu ochrany veřejného zdraví zpracována v rámci stavebního řízení na základě případného měření hlukového pozadí u dotčených obytných objektů. Dále bude doplněno posouzení vlivu na veřejné zdraví autorizovanou osobou včetně vlivu pentanu i vlivu dopravy na základě vypočtených hmotnostních emisí z dopravy. A/

K „Oznámení záměru“ v rámci zjišťovacího řízení byla vydána vyjádření od těchto subjektů: 1. Středočeský kraj, vyjádření ze dne 2.4.2012 2. Statutární město Kladno, vyjádření ze dne 12.3.2012 3. Obec Velké Přítočno, vyjádření ze dne 19.3.2012 4. Obec Dolany, vyjádření ze dne 30.3.2012 5. Krajský úřad Středočeského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, vyjádření ze dne 30.3.3012 6. Magistrát města Kladna, odbor životního prostředí, vyjádření ze dne 27.3.2012

7

Dokumentace EIA záměru „Výroba polystyrenu Kladno" podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. a ve znění pozdějších předpisů 7. Krajská hygienická stanice Středočeského kraje se sídlem v Praze, územní pracoviště v Kladně, vyjádření ze dne 26.3.2012 8. Česká inspekce životního prostředí, Oblastní inspektorát Praha, vyjádření ze dne 20.3.2012 9. Ministerstvo životního prostředí, odbor ochrany ovzduší, vyjádření ze dne 13.3.2012 10. Ministerstvo životního prostředí, odbor ochrany vod, vyjádření ze dne 13.3.2012 11. Ministerstvo životního prostředí, OPVIP, oddělení IPPC a IRZ, vyjádření ze dne 20.3.2012 Veřejnost ani občanská sdružení se ke zveřejněnému Oznámení nevyjádřily. B/

Správní úřady nepožadující další posuzování vlivu záměru na ŽP dle § 4, odst. 9 a) zák. č. 100/2001 Sb.:  Krajská hygienická stanice SK ÚP Kladno - ad A/7 - požaduje pouze zpracování hlukové studie v rámci stavebního řízení  Česká inspekce ŽP, OIP - ad A/8) – bez připomínek v celém rozsahu (ochrana ovzduší, ochrana vod, odpadové hospodářství)  Ministerstvo životního prostředí - Odbor ochrany ovzduší - ad A/9) – při dodržení opatření z kap. D.IV bez připomínek - Odbor ochrany vod - ad A/10) – bez připomínek - Odbor posuzování vlivu na ŽP a integrovaná prevence - ad A/11) – záměr nespadá do působnosti zákona č. 76/2002 Sb. Krajský úřad Středočeského kraje, OŽP a zemědělství akceptuje záměr z hlediska jednotlivých složkových zákonů bez konkrétních připomínek a nepožaduje výslovně proces EIA, dle závěru vyjádření má však námitky z hlediska nevhodné koncentrace negativních vlivů na obyvatelstvo (zejména hluková zátěž působená dopravou i provozem technologie). Vzhledem ke znění celého vyjádření i k doložené zcela nevýznamné intenzitě dopravy i hlukovým emisím záměru je uvedený závěr poněkud nejasný. Dále je požadováno vypracování návrhu na zařazení objektu do příslušné skupiny podle zákona č. 59/2006 Sb., vztah tohoto zákona k záměru bude uveden v dokumentaci EIA.

C/

Správní úřady a územně samosprávné celky požadující posuzování vlivu záměru na ŽP dle § 4, odst. d) a § 6 odst. 7) zák.č. 100/2001 Sb.:  Středočeský kraj (Ing. Miloš Petera, nám. hejtmana) - ad A/1)  Statutární město Kladno (Ing. Dan Jiránek, primátor města Kladno) - ad A/2)  Obec Velké Přítočno (Jan Burger, místostarosta obce) - ad A/3)  Obec Dolany (Ing. Jana Nedvědová, starostka obce) - ad A/4)  Magistrát města Kladno – OŽP (Ing. Radovan Víta, ved. odb. ŽP) - ad A/5)

D/

Shrnutí připomínek subjektů dle odst. C/ požadujících další posuzování vlivu záměru na ŽP v procesu EIA (k jednotlivým písmenům jsou uváděna čísla z úvodního seznamu subjektů v bodě A, které níže uvedené vlivy mají ve svém vyjádření zahrnuty): a. 1) Hluková zátěž z dopravy ad A/1), ad A/2), ad A/3) a. 2) Hluková zátěž provozu technologie - ad A/1),ad A/2), ad A/5) b. Nakládání se srážkovými vodami – ad A/1), ad A/2) c. Vlivy na ovzduší vzhledem k provozu výroby – ad A/1), ad A/3), ad A/4) d. Dětské sportovní hřiště, skate park – ad A/2) (v průmyslovém areálu) e. Pachová zátěž – ad A/2) f. Navrhovaná technologie výrobny polystyrenu není v ČR provozována – ad A/2) g. Případ požáru, dopady na lidské zdraví (hoření a pentan) – ad A/4), ad A/5) h. Monitoring úniku nebezpečných chemických sloučenin během 24 hod. – ad A/4) i. Nesrozumitelnost strohého technického stylu – ad A/4) Veškeré výše uvedené připomínky jsou v Oznámení záměru řešeny.

8

Dokumentace EIA záměru „Výroba polystyrenu Kladno" podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. a ve znění pozdějších předpisů E/

Vypořádání vyjádření a připomínek subjektů dle shrnutí v bodě D/

a.

Hluková zátěž

a.1) Hluková zátěž z dopravy Vliv dopravy 1 až 2 kamionů za den, tj. 2 až 4 obousměrných průjezdů (v denní době) lze považovat za nevýznamný (viz vyjádření MŽP, odbor ochrany ovzduší v příloze). Žadatel dodrží požadavek Odboru dopravy a služeb MM Kladno ze 7.5.2012 č.j. ODaS/987/12 a povede dopravu po trase ul. M. Horákové – silnice I/61 směr Velké Přítočno – silnice R6 – obchvat Prahy - silnice R 7. K uváděné souvislosti s dopravou vyplývají z údajů ŘSD tyto denní intenzity dopravy (měřené průjezdy) z r. 2010 na úseku I/61 mezi obcí Velké Přítočno a nájezdem na R6:  Těžká nákladní auta (TNA) 1 136/ 24 h  Osobní auta (O) 6 860/ 24 h  Jednostopá vozidla (M) 49/ 24 h  Součet všech vozidel (SV) 8 045/ 24 h Oznámení uvádí v kap.B.III.1 poznámku o stávající dopravě TNA na I/61 v řádu cca jednotek tisíc za den. Max. nárůst dopravy vlivem záměru je 2 TNA, tj. 4 průjezdy, tj.0,352 % ze stávající intenzity průjezdů TNA, což je hodnota zanedbatelná a z pohledu vlivů na stávající imisní situaci dle platné metodiky a její přesnosti prakticky nekvantifikovatelná. Vlivy osobní dopravy (2 auta za den) jsou ještě výrazně nižší. V kap. B.III.1 jsou vypočteny hmotnostní toky a roční bilance emisí znečišťujících látek z dopravy záměru, ze kterých vyplývají minimální až nekvantifikovatelné přírůstky imisí vlivem dopravy záměru. V dokumentaci EIA je uveden nový výpočet bilancí emisí jak z vnitroareálové tak mimoareálové dopravy v širším rozsahu škodlivin s použitím emisních faktorů podle normy LDV EURO 4 pro diesel a EURO 4 pro benzin. Z vypočtených denních a ročních bilancí vyplývá jejich extrémně nízká hodnota a tím i jejich zcela nevýznamný vliv na ovzduší. Dokumentace bude dále v rozptylové a hlukové studii doplněna stručným hodnocením dopravy příslušnými autorizovanými osobami. Vzhledem k uvedenému je požadování procesu EIA u rozsahu dopravy 2 kamióny denně u nově zaváděné výroby nesystémovým přístupem, plošné omezování nárůstů dopravy by se mělo řešit jiným způsobem, a to i ve vztahu k účelu a důležitosti dopravy a dopravovaným komoditám a výrobkům. Dále je nutno upozornit, že záměr zajišťuje výrobu potřebných tepelně izolačních desek pro zateplování objektů, které je podporováno MŽP včetně finančních dotací. Je tedy žádoucí budování většího počtu nízkokapacitních výroben ve vhodném plošném rozložení na území ČR a jejich podpora ze strany státu (viz nová energetická koncepce) včetně MŽP. Pokud nebude zajištěna výroba na území ČR, budou lehké a objemově náročné výrobky nadále dováženy ze zahraničí s podstatně většími vlivy dopravy v rámci širších území v ČR. a.2) Hluková zátěž provozem technologií výrobny Záměr tvoří pouze jeden plošný zdroj hluku, a tím je stávající hala s vnitřní instalací technologie záměru. Mimo halu nebude instalováno a provozováno žádné jiné zařízení související se záměrem. V kap. B.III.4 Oznámení je proveden orientační výpočet hlukových emisí plošného zdroje na vnější straně pláště haly, a to na základě konzervativního přístupu s min. vzduchovou neprůzvučností 25 dB ve vztahu k popsané konstrukci pláště haly. Vypočtená hodnota 42 dB na vnějším plášti haly je pod hygienickým limitem hluku 50 dB platným pro denní dobu (provoz záměru bude pouze v denní době) a lze předpokládat, že i u nejbližšího obytného objektu ve vzdálenosti 30 m bude hluková zátěž ze záměru pod hygienickým limitem 50 dB platným pro denní dobu. Z uvedeného vyplývá, že provoz

9

Dokumentace EIA záměru „Výroba polystyrenu Kladno" podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. a ve znění pozdějších předpisů záměru nebude ani v obci Velké Přítočno (vzdálenost cca 750 m vzdušnou čarou) ani v obci Dolany (vzdálenost cca 1 600 m vzdušnou čarou) zdrojem překračování hygienických limitů hluku, a to i s ohledem na stávající nepříznivý stav v obcích. Ve vyjádření orgánu ochrany veřejného zdraví není požadavek na proces EIA, pouze požadavek na zpracování hlukové studie v rámci stavebního řízení. Tato hluková studie bude sloužit spíše jen pro ověření podlimitních příspěvků z provozu záměru k hlukové zátěži okolní zástavby, zcela jasně vyplývajících z hlukových emisí vypočtených v Oznámení. Pro výpočet výsledné absolutní hlukové zátěže je podmínkou dostupnost naměřených údajů o pozadí stávající hlukové zátěže. V rámci dokumentace (příloha č. 16) je provedeno posouzení hluku autorizovanou osobou. b.

Nakládání se srážkovými vodami

K uváděnému nedostatečnému řešení zdržení dešťových vod lze konstatovat, že v kap. B.I.6 str. 16 Oznámení je k dešťové kanalizaci jasně uvedeno, že využitím stávající haly nedojde k rozšíření stávajících zpevněných ploch vč. střech, a tím i k navýšení odtoku srážkových vod do stávající dešťové kanalizace. Z toho vyplývá, že záměr se nedotýká stávajícího systému nakládání se srážkovými vodami v areálu průmyslové zóny a uvedenou připomínku lze považovat za zcela irelevantní. Žádné další zpevněné plochy v rámci záměru nebudou budovány. V dokumentaci bude pro informaci uveden výpočet produkce srážkových vod z plochy střechy haly a zmínka o srážkových vodách bude doplněna v kap. D.I.4 Vlivy na povrchové a podzemní vody. c.

Vliv provozu výrobny na ovzduší (emise, imisní situace)

Uváděné celkové emise (hmotnostní tok) pentanu ve výši 39,6 t/rok pentanu vychází z celoroční výroby podle nepříznivější varianty 2, tj. s výrobkem o měrné hmotnosti 30 kg/m3. Podle této z hlediska emisí méně příznivé z varianty byly posouzeny koncentrační limity emisí a vlivy na imisní situaci. Z pohledu reálných ročních bilancí je nutno zohlednit členění výroby na 50 % s měrnou hmotností výrobku 30 kg/m3 a 50 % s měrnou hmotností výrobku 15 kg/m3 s poloviční hodnotou emisí pentanu. Reálná roční hmotnostní bilance pentanu je tedy 39,6 . 0,5 + 21,6 . 0,5 = 30,6 t/rok. K posouzení emisí byly tyto v Oznámení posouzeny podle tehdy platné legislativy. Od 1.9.2012 platí nový zákon o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb. Tento zákon stanovuje v příloze č. 1 nové imisní limity a ruší veškeré dosud platné prováděcí předpisy zahrnující emisní limity. Vzhledem k tomu, že do doby zpracování této dokumentace nebyly nové prováděcí předpisy vydány, budou emise posouzeny v dokumentaci ve vztahu k původním již neplatným limitům a srovnány rovněž s emisními limity uvedenými v připravovaném prováděcím předpise, který ale není dosud platný. Z posouzení emisí v Oznámení vyplývá, že provozem záměru ani ve variantě 2 výroby (vyšší úroveň emisí) nebude překračován emisní limit pro TOC 150 mg/m3 stanovený bývalou vyhláškou č. 205/2009 Sb. Výpočet emisí vychází z min. výkonu použité vzduchotechniky, ten může být zvýšen a tím sníženy emisní koncentrace, vzhledem k prioritě vlivu na imisní situaci v okolí záměru a k výsledkům výpočtu dosažených imisních koncentrací je další snižování emisních koncentrací pod stanovený emisní limit (při zachování hmotnostního toku) neopodstatněné. Tento závěr vychází i z monitoringů imisí pentanu, kde se ustavuje v ovzduší rovnováha o nízkých koncentracích pentanu (z velkoplošného územního pohledu řádově jednotky µg/m3) vlivem postupné oxidace pentanu vzdušným kyslíkem na oxid uhličitý a vodu. Důvod připomínkovaného 10 h provozu v průběhu dne u předpěňovače (předpěňovací stroje pro ohřev suroviny) a blokovky (zařízení pro formování stabilizovaného polystyrenu do bloků) je vyšší výkon těchto zařízení odpovídající diskontinuálnímu způsobu jejich provozu v průběhu směny, obě zařízení budou provozována max. 10 h denně s hmotnostními emisemi jak je uvedeno v tab.B.3. v Oznámení. Nelze souhlasit s hodnocením příspěvků k imisním koncentracím pentanu jako významným. Významnost by měla být podle dikce zákona č. 100/2001 Sb. posuzována nikoli podle absolutní

10

Dokumentace EIA záměru „Výroba polystyrenu Kladno" podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. a ve znění pozdějších předpisů hodnoty imisní koncentrace (která v tomto případě se může jevit ve srovnání s jinými znečišťujícími látkami relativně vysoká), ale podle vztahu k hodnotám limitovaným, tj. hodnotám nepřijatelným z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví, vycházejícím z úrovně nebezpečnosti těchto látek. Pro prokázání tohoto zdůvodnění je dokumentace doplněna v příloze č. 17 posouzením vlivu na veřejné zdraví zpracovaným autorizovanou osobou. Z imisních koncentrací pentanu vypočtených v rozptylové studii vyplývá maximální krátkodobá imisní koncentrace pentanu ve výši 457 g/m3. Tato hodnota ale nepřekračuje prostor areálu průmyslové zóny jak dokládá grafické zpracování modelového odhadu pole přízemních hodnot max. příspěvků pentanu, pro okraj okolní souvislé obytné zástavby (vzdálenost cca 600 m) vyplývá z tohoto modelu pokles imisní koncentrace pentanu na cca 150 g/m3. Obě hodnoty činí 45,7 %, resp. 15 % z koncentrace 1 000 g/m3, považované dle Státního zdravotního ústavu za referenční koncentraci pentanu nahrazující imisní limit (není legislativou stanoven). K tomuto je nutno ale upozornit, že metodika výpočtu rozptylové studie bere sice určitým způsobem v úvahu postupnou oxidaci pentanu v ovzduší, z plošného monitoringu imisí pentanu v ovzduší i dokladovaného rozdílu mezi vypočtenými a změřenými imisemi pentanu u obdobné výrobny RAPOL vyplývá, že imisní koncentrace vypočtené dle RS lze považovat za významně vyšší než bude skutečná koncentrace dle ustavené rovnováhy emise – oxidace. Tento stav je dokladován v Oznámení uvedeným srovnáním monitoringu emisí a imisí v závodě RAPOL s cca 7 násobnou kapacitou výroby v 1. etapě v m3 výrobků (a tím i emisemi pentanu), kde byla ve vzdálenosti již cca 200 m naměřena po 1. etapě koncentrace pentanu ve výši 79 µg/m3. Co se týče stávajícího imisního pozadí, pak jsou k dispozici pouze výsledky měření stanice ČHMÚ ALIBV v Praze Libuši, kde v r. 2010 byla naměřena koncentrace pentanu 1,63 g/m3 a lze tedy souhlasit s odhadem zpracovatele rozptylové studie, že v širším okolí záměru lze očekávat imisní koncentrace pentanu v řádu jednotek g/m3, výše uvedené hodnocení imisí pentanu tedy stávající imisní pozadí významněji neovlivní. Dále je nutno vzít v úvahu, že u pentanu nedochází k jeho akumulaci v ovzduší vzhledem k jeho postupné oxidaci vzdušným kyslíkem na oxid uhličitý a vodu (to je jedna z příčin jeho nízkého pozadí). Veškeré tyto údaje jsou v rozptylové studii a v Oznámení uvedeny, z nich vyplývá nevýznamný vliv uvedených emisí a imisí pentanu na okolí lokality záměru i na okolní obyvatelstvo. d.

Dětské sportovní hřiště a „skate park“ v průmyslovém areálu a nepříznivý vliv výrobny polystyrénu

Dle prohlídky okolí lokality provedené v rámci zpracování dokumentace se „skate park“ nachází cca 800 m severozápadně od haly záměru (naproti hale TESCO). Zmiňované dětské hřiště se nepodařilo identifikovat, vzhledem k začínající obytné zástavbě za „skate parkem“ bude jeho vzdálenost od haly záměru zřejmě ještě větší (je nepravděpodobné, že matky s dětmi budou chodit značný kus cesty na dětské hřiště mezi průmyslovými areály). Dokumentace řeší vlivy na obyvatelstvo objektu ve vzdálenosti 30 m. Pro vzdálenost 800 m (oblast RB č. 5) vyplývá z rozptylové studie krátkodobá (hodinová) max. imisní koncentrace pentanu cca 176 g/m3 a roční průměrná imisní koncentrace cca 0,874 g/m3. Referenční koncentrace SZÚ 1 000 g/m3 nahrazující neexistující legislativní imisní limit násobně převyšuje i vypočtenu max. imisní koncentraci pentanu. Dále je nutno upozornit, že vlivy na zdraví jsou posuzovány z ročních průměrných hodnot a pobyt jednotlivých osob během roku na obou zařízeních je proti obyvatelům obytné zástavby časově nesrovnatelný. Jiné vlivy na osoby využívající výše uvedená zařízení záměr nevykazuje (příspěvek k hlukové zátěži v této vzdálenosti od zdroje bude značně pod hygienickým limitem pro denní období). Nazývat za těchto podmínek a nevýznamných vlivů záměru i na jeho bezprostřední okolí umístění dětského hřiště a „skate parku“ problémem je neadekvátní dané situaci. Podle územního plánu a Územně plánovací informace MM Kladno, Odboru výstavby – oddělení územního rozhodování z 15.11.2011 č.j. OV/4350/11-2/ je areál JIH Kladno – Kročehlavy určen pro průmyslovou výrobu, výrobní služby a sklady. Výroba polystyrénu je průmyslovou výrobou.

11

Dokumentace EIA záměru „Výroba polystyrenu Kladno" podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. a ve znění pozdějších předpisů e.

Pachová zátěž z provozu technologie výrobny

Pachová zátěž je řešena jednoznačným způsobem jak rozptylovou studií tak v kap.D.I.1 Oznámení Vlivy na obyvatelstvo včetně sociálně ekonomických vlivů. Z imisních koncentrací pentanu vypočtených v rozptylové studii vyplývá maximální krátkodobá imisní koncentrace pentanu ve výši 457 g/m3 . Tato hodnota ale nepřekračuje prostor areálu průmyslové zóny, jak dokládá grafické zpracování modelového odhadu pole přízemních hodnot max. příspěvků pentanu, pro okraj okolní obytné zástavby vyplývá z tohoto modelu pokles imisní koncentrace pentanu na cca 150 g/m3 . Obě hodnoty činí pouhých 15 % resp. 5 % z koncentrace 3 000 g/m3, považované dle Státního zdravotního ústavu za čichový práh pentanu, tj. koncentraci, kdy je pentan již senzoricky vnímán. Opět je ale nutno zohlednit korekci danou oxidací pentanu vzdušným kyslíkem. Je tedy zcela zjevné, že okolní obyvatelstvo nemůže být obtěžováno emisemi pachových látek z provozu záměru (jiné zdroje těchto látek záměr nezahrnuje). Co se týče stávajícího imisního pozadí, pak jsou k dispozici pouze výsledky měření stanice ČHMÚ ALIBV v Praze Libuši, kde v r. 2010 byla naměřena koncentrace pentanu 1,63 g/m3 a lze tedy souhlasit s odhadem zpracovatele rozptylové studie, že v širším okolí záměru lze očekávat imisní koncentrace pentanu v řádu jednotek g/m3, tj. výše uvedené hodnocení imisí pachových látek jejich stávající imisní pozadí neovlivní. Veškeré tyto údaje jsou v rozptylové studii a v dokumentaci uvedeny. Dále lze ještě připomenout, že pachové látky nemají imisní limit a není tedy z hlediska dikce zákona č. 100/2011 Sb. povinnost je v rozptylové studii hodnotit. Zpracovatel rozptylové studie je přední odborník na tuto problematiku mající příslušnou autorizaci a bohaté zkušenosti z jiných, z hlediska vlivu na ovzduší podstatně problematičtějších záměrů. f.

Navrhovaná technologie výroby polystyrénu není zřejmě v ČR provozována

Toto tvrzení vychází ze zjevné neinformovanosti o dané problematice. V ČR je v provozu řada výrobních závodu např. BACHTL spol. s r.o., Rigips s.r.o, Styrotrade a.s., RAPOL s.r.o. a řada dalších s roční výrobou nad 50.000 t pěnového polystyrénu, které používají obdobné technologie výroby pěnového polystyrénu (EPS) ze zpěňovatelného polystyrénu (ZPS). Zpracovatel Oznámení již řešil posuzování prakticky stejné technologie v závodě RAPOL Radouňka u Jindřichova Hradce, a to pro 1. a 2.etapu s podstatně vyšší kapacitou. V kap. D.I.1 Oznámení jsou uvedeny rovněž výsledky měření imisí pentanu a pachových látek ze závodu RAPOL po dokončení 1.etapy (tedy již existující výroby s kapacitou 1.etapy 170 000 m3 za rok proti 24 0000 m3/rok posuzovaného záměru). Na obě etapy bylo zpracováno pouze oznámení podle přílohy č. 3, které dokladovalo nepřekračování limitů vlivů na životní prostředí i celkovou nevýznamnost všech vlivů, a nebyl požadován proces EIA. Jinak je v ČR řada obdobných výroben, téměř každý výrobek spotřebního zboží je balený s ochranou polystyrénových tvarovek a značný podíl těchto kapacit je věnován výrobě panelů pro zateplování objektů. Vzhledem k tomu, že se jedná o plošnou distribuci výrobků o malé váze a velkém objemu je dávána přednost většímu počtu výroben o menší kapacitě a s plošným rozmístěním na území ČR, tento systém rovněž vykazuje výrazně nižší nároky na dopravu na území ČR než při soustředění této výroby pouze do několika velkokapacitních závodů nebo dokonce při dovážení polystyrenových výrobků ze zahraničí. K formulaci této připomínky je až s podivem, jak vůbec může vzniknout představa, že se veškerá spotřeba objemného polystyrenu o velmi nízké objemové hmotnosti v ČR dováží ze zahraničí. g.

Případ požáru, dopady na lidské zdraví

Podle § 41 zák.246/2011 Sb. bylo pro potřeby územního řízení zpracováno „Požárně bezpečnostní řešení“ se souhlasným stanoviskem ČR – HZS SK KŘ Kladno ze dne 16.1.2012. Toto PBŘ bude součástí přílohové části dokumentace EIA (příloha č. 18). Polystyrén 15 – 35 kg/m3 patří do skupiny

12

Dokumentace EIA záměru „Výroba polystyrenu Kladno" podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. a ve znění pozdějších předpisů C1 – těžce hořlavé. V rámci dokumentace pro stavební povolení bude požární bezpečnost řešena dle požadavků HZS standardním způsobem podle platných předpisů a technických norem. Požárně bezpečnostní řešení stanovuje množství suroviny ve výrobní hale a tím i maximální množství polotovaru a hotových výrobků tak, aby důsledky požáru byly minimalizovány. Z hlediska vystavení suroviny či výrobků přímému ohni mohou vznikat některé chemické látky v souladu se zněním bezpečnostních listů uvedených v příloze Oznámení. Blíže bude tato problematika řešena v dokumentaci. h.

Monitoring úniku nebezpečných chemických sloučenin z výrobního procesu během 24 hodin.

Předmětná výroba není chemickou výrobou, jedná se o fyzikální proces teplené úpravy suroviny a mechanické operace jak se jednoznačně uvádí v části B.1.6 Oznámení. Úniku nebezpečných látek bude zabráněno především monitoringem teploty procesů, která nesmí překročit 200°C, kdy začíná rozklad surovin a výrobků. Blíže bude řešeno v dokumentaci EIA. Komentář k dalším připomínkám: Doprava – obec Velké Přítočno Požadavek OÚ Velké Přítočno na směrování dopravy mimo obec je nereálný a technicky nemožný. Doprava po I/61 východním směrem na R7 by vedla přes rozsáhlejší zástavbu sídliště Kročehlavy. Toto řešení je dále zamítnuto ve stanovisku Magistrátu města Kladna, Odboru dopravy, které požaduje vedení dopravy po trase ul. M. Horákové – sil. I/61 směr Velké Přítočno – silnice R6 – Praha (obchvat) – silnice R7. Teoretická možnost vést dopravu napojením z průmyslové zóny místní komunikací na silnici II/118 (ta jediná vede v úseku Kladno – R6 mimo obce) a dále na R6 je nereálná. V tomto případě uvedené napojení je vedeno přes část obytné zástavby Kladna a tato silnice nemá nájezd na R6. K nejbližším nájezdům by bylo nutno vést dopravu po nevhodných místních komunikacích a přes další obce. Doprava po I/61 přes Velké Přítočno je jedinou reálnou trasou s nejmenšími důsledky. K tomuto je nutno opět připomenout zcela nevýznamný nárůst průjezdů dopravy záměru, tvořících 0,352 % ze stávající denní intenzity dopravy TNA. Lze upravit průjezd kamionů pro potřeby záměru na denní dobu s nejnižší hodinovou intenzitou či na dobu, kdy většina obyvatel obce je v zaměstnání či ve škole. Pokud současný stav dopravy je v dané trase natolik závažný, pak je nutno zpracovat systémově účinnější opatření. Např. zamezit zkracování nákladní dopravy z R7 na R6 po I/61 místo využívání obchvatu kolem okraje Prahy. Rovněž je nesystémové omezovat již tak minimální dopravu ekologicky potřebné výroby a u ostatních aktivit průmyslové a obchodní zóny ponechat podstatně vyšší úroveň dopravy a její nárůsty bez jakékoli regulace jen proto, že tyto aktivity nespadají do procesu EIA. KÚ Středočeského kraje K námitce o nevhodné koncentraci negativních vlivů na obyvatelstvo lze konstatovat:  Vliv záměru na imisní situaci pentanu je vzhledem k oxidaci pentanu vzdušným kyslíkem omezující jeho příspěvky zcela zanedbatelný, výsledná rovnovážná koncentrace pentanu v ovzduší bude v úrovni, která neznamená žádné ohrožení zdraví obyvatelstva (jiný zdroj emisí pentanu v okolí záměru není znám). Obdobné se týká pachových vjemů z pentanu.  Vliv plynové kotelny je vzhledem k její nízké kapacitě zcela zanedbatelný (obdobných zdrojů je v okolí záměru celá řada).  Vliv hluku je již na vnějším plášti haly v úrovni blížící se hygienického limitu hluku pro noční provoz, který ale v rámci záměru nebude realizován. V okolní obytné zástavbě se vliv hluku ze

13

Dokumentace EIA záměru „Výroba polystyrenu Kladno" podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. a ve znění pozdějších předpisů záměru neprojeví (hlukové emise z různých zdrojů se nesčítají, výsledná úroveň hluku je tvořena především souběhem zdrojů o vyšších hlukových emisích, to ale není případ záměru).  Jiné vlivy záměr nevykazuje. Z uvedeného stručného přehledu je zřejmé, že záměr nebude přispívat k současné koncentraci negativních vlivů na okolní obyvatelstvo způsobem, který by byl identifikovatelný jak senzoricky tak měřením. Obec Dolany Souhrnně lze upozornit, že obec Dolany se nachází ve větší vzdálenosti (cca 1 600 m vzdušnou čarou) než jiná zástavba (sídliště Kročehlavy cca 500 m, Velké Přítočno cca 750 m) a z hlediska dopravy zcela mimo trasu I/61 (cca 2km) a vlivy záměru na zástavbu obce budou významně nižší než vlivy na uvedené zástavby, které byly vyhodnoceny jako zcela nevýznamné (v podstatě budou nulové). Ke kritice způsobu zpracování dokumentace Oznámení je nutno upozornit, že dokumentace je odborným materiálem a pro laiky je určena především kapitola G. Všeobecně srozumitelné shrnutí netechnického charakteru, kde jsou přehledně uvedeny základní informace o záměru a výsledky a závěry posouzení jeho vlivů na životní prostředí. Požadavek na zpracování výkladových příkladů pro neodborníky na konci jednotlivých kapitol je nad rámec zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Dále není jasné co se výkladovým případem myslí, pokud je tím myšleno to, že k problematice každé kapitoly bude proveden takový výklad, který umožní laikovi pochopit problematiku, kterou zpracovatelé dokumentací studují řadu let a další roky sbírají praktické zkušenosti, tak to opravdu nelze. Vedle uvedené kapitoly G. budou mít občané možnost vznášet dotazy na veřejném projednání v rámci průběhu procesu EIA. Co se týče delšího časového prostoru na vyjádření, s tím lze souhlasit. Dobu k vyjádření stanoví zákon č. 100/2001 Sb., a to stejnou bez ohledu na rozsah a složitost posuzovaného záměru (posuzují se podstatně složitější záměry s daleko významnějšími vlivy na životní prostředí a rozsáhlejšími dokumentacemi než je předmětná výroba polystyrenu). K důvodům nesouhlasu se záměrem lze konstatovat: 1. Emise ze záměru jsou nevýznamné a tím i jejich vliv na imisní situaci v obci Dolany bez ohledu na převažující směr větrů. 2. Pentan je nízkomolekulární alifatický uhlovodík, dokumentace uvádí jeho bezpečnostní list se všemi potřebnými informacemi 3. Vliv na zdraví obyvatelstva je v Oznámení dostatečně hodnocen, úroveň i charakter tohoto vlivu je natolik zřejmý, že nevyžaduje žádnou „jasně definovanou tabulku“. V dokumentaci bude zpracováno posouzení vlivu na veřejné zdraví autorizovanou osobou. 4. Limity vlivů na zdraví jsou v dokumentaci jasně uvedeny. Jedná se o hygienický limit hluku pro denní dobu 50 dB, pro noční dobu 40 dB, referenční hodnota vyhlášená SZÚ (nahrazuje imisní limit) pro imise pentanu 1 000 µg/m3 a referenční hodnota pachových vjemů pro pentan 3 000 µg/m3. Uvedené informace jsou uvedeny jak v dokumentaci v kap. D.1.1, str. 58 tak v rozptylové studii, str. 16. 5. Při vystavení polystyrenu přímému ohni a teplotám nad 200°C může vznikat monomerní styren, oxid uhelnatý a bromovodík (viz bezpečnostní listy Koplenu, příloha č. 11, 12 Oznámení), spalováním pentanu vzniká CO2 a voda (obdoba spalování zemního plynu a propan-butanu v domácnostech). Je tedy nutno zajistit monitoring teploty výrobních procesů (procesní teplota expanse suroviny je max. 75°C, to vytváří pro monitoring a příslušný operační zásah dostatečnou rezervu) a potřebná požárně bezpečností opatření. Co se týče vzniku bromovodíku, ten nastane v důsledku obsahu hexabromcyklodekanu v surovině. Tento obsah ale činí pouze 0,1 až 1 %, a tomu by odpovídaly i nízké emise bromovodíku při hoření polystyrenu. Zpracovateli vyjádření unikla i tak jednoznačná okolnost, jakou je

14

Dokumentace EIA záměru „Výroba polystyrenu Kladno" podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. a ve znění pozdějších předpisů instalace technologie do stávající železobetonové haly z materiálu v podstatě nehořlavého, tedy nikoli do budovy, která bude postavena. Problematika požární bezpečnosti je komentována výše v bodě g. K výše komentované problematice lze upozornit, že s polystyrenovými výrobky přichází do styku a nakládá s nimi řada občanů i organizací (a to bez takového zabezpečení jaké bude mít posuzovaná výroba), problematika požáru polystyrenu a jeho důsledků v okolí záměru zahrnujícího rozsáhlé obchodní sklady není tedy zdaleka záležitostí pouze předmětného záměru. 6. Na str. 17 dokumentace je uveden popis monitoringu pentanu a navazující vzduchotechniky, kde se jasně uvádí funkce monitoringu i opatření při zajištění limitních hodnot pentanu. Ve výrobní hale budou umístěny stálé detektory pentanu měřící kontinuálně jeho koncentraci v pracovním prostředí, zmiňovaný přenosný detektor bude použit pro přesné určení zdroje úniku pentanu do ovzduší haly (např. vzniklou netěsností na zařízení). Jinak se jedná pouze o potenciální úniky pentanu, upozorňovat na úniky nebezpečných chemických sloučenin při běžném provozu je velmi nadnesené. Z bezpečnostního listu Koplenu vyplývá pro pentan, že desetiminutový pobyt v atmosféře s 5 000 ppm pentanu, tj. 14 700 mg/m3 nedráždí a nevznikají příznaky narkózy. Detektory pentanu spouští lokální signalizaci již při koncentraci 1 200 ppm, tj. 1 421 mg/m3, tj. koncentraci cca 10x nižší. Problematika pracovního prostředí ale nespadá do režimu zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Bližší hodnocení problematiky vlivů uvedených látek včetně limitních hodnot exposice budou uvedeny v dokumentaci EIA. Závěr k vypořádání vyjádření a připomínek v rámci Zjišťovacího řízení Prakticky veškeré dotazy a připomínky byly v Oznámení řešeny způsobem odpovídajícím charakteru a významnosti vlivů posuzované výroby a obsahu a rozsahu přílohy č. 3 zákona č. 100/2001 Sb. Naprostá většina připomínek vyplývá z laické neznalosti posuzované problematiky a především z řádného neprostudování si celé dokumentace. To vyplývá i z rozdílných vyjádření správních úřadů považujících Oznámení za dostatečné a dotčených obcí, Magistrátu města Kladna a Středočeského kraje požadujících proces EIA bez ohledu na provedené posouzení záměru v Oznámení. Požadovaná dokumentace EIA se tedy nebude výrazněji lišit od Oznámení, budou v ní více rozvedeny citlivé vlivy záměru a zdůrazněna jejich nevýznamnost, dokumentace bude doplněna aktualizovanou rozptylovou studií, posouzením hluku a vlivů na veřejné zdraví zpracovaných autorizovanými osobami.

15


ČÁST A ÚDAJE O OZNAMOVATELI A.I. OBCHODNÍ FIRMA Název firmy:

UFA INVESTMENT s.r.o. (oznamovatel je nájemcem stavby) Jednatel: Julia Evdokimova

A.II. IČO

27940675

A.III. SÍDLO

Hakenova 920/1, 196 00 Praha 9-Čakovice

A.IV. JMÉNO, PŘÍJMENÍ, BYDLIŠTĚ A TELEFON OPRÁVNĚNÉHO ZÁSTUPCE OZNAMOVATELE Dilyara Godochkina Hakenova 920 196 00 Praha 9 tel.777775520 A.V. PRONAJÍMATEL STAVEBNÍ ČÁSTI /pozemků p.č. 3307/43, 3307/48 s objektem haly a části pozemku 3307/4 na základě Smlouvy o nájmu č. 6/2011 ze 7.9.2011/. 

MR INVEST spol.s..ro., se sídlem Kladno, Dr. Steinera 2739, PSČ 272 01, IČ: 25084453, zápis: Měst.soud v Praze, obchodní rejstřík, oddíl C, vložka 48345, s jednajícím jednatelem Jiřím Rohanem



SEFIKO INTERNATIONAL a.s., se sídlem Praha 8, Libeňský ostrov 272, PSČ 180 00, IČ: 27221873, zápis: Měst.soud v Praze, obchodní rejstřík, oddíl B, vložka 9815, s jednajícím jediným členem představenstva Bedřichem Kopřivou Oba jako podíloví spoluvlastníci nemovitostí, v této smlouvě zastoupeni výše jmenovanou společností MR.INVEST spol. s r.o., jednajícím jednatelem Jiřím Rohanem.

16


ČÁST B ÚDAJE O ZÁMĚRU B.I ZÁKLADNÍ ÚDAJE B.I.1 Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1 zákona č. 100/2001 Sb. Název záměru: "Výroba polystyrenu Kladno" Posuzovaný projekt je záměrem podle §4 odst. 1 písm. c) zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí. Záměr je zařazen podle přílohy č. 1, kategorie II (záměry vždy vyžadující zjišťovací řízení) zákona č. 100/2001 Sb. jako bod 7.1 "Výroba nebo zpracování polymerů a syntetických kaučuků, výroba a zpracování výrobků na bázi elastomerů s kapacitou nad 100 t/rok". Dále bude pro potřeby dokumentace používán zkrácený název zákon. Příslušným úřadem je Ministerstvo životního prostředí ČR (dále bude používán zkrácený název MŽP). Záměr svým charakterem nenaplňuje dikci přílohy 1 zákona č. 76/2002 Sb. a nevyžaduje proces IPPC a integrované povolení ve smyslu tohoto zákona.

B.I.2 Kapacita (rozsah) záměru Záměr zahrnuje výrobu tepelně-izolačních desek a obalových prvků z pěnového polystyrenu. Kapacita:

24 000 m3/rok tj. 360 t/rok produktů z pěnového polystyrenu při měrné obj. hmotnosti 15 kg/m3 nebo tj. 720 t/rok produktů z pěnového polystyrenu při měrné obj. hmotnosti 30 kg/m3 Vyráběna bude kombinace obou variant (50% + 50%).

Předmětná dokumentace je zpracována na základě výsledků ZŘ a požadavků ZZŘ pro potřeby příslušných správních řízení. Posouzení vlivů na životní prostředí (ŽP) je provedeno na výše uvedenou celkovou objemovou kapacitu a v souladu s principem předběžné opatrnosti a konzervativním přístupem pro objemovou hmotnost výrobku 30 kg/m3 z důvodu vyšších emisí pentanu. Záměr svým rozsahem zajišťuje výrobu tepelně izolačních deset a tvarovek z pěnového polystyrénu pro stavební účely a obalovou techniku fyzikálním (tepelným) procesem. Nejedná se tedy o chemickou výrobu, jak vyplývá z obav z některých vyjádření k Oznámení. Rozsah záměru nepřekračuje hranice průmyslového skladového areálu JIH v místní části Kladno Kročehlavy a objektu v něm umístěném č.p. 2769 Milady Horákové na parcele č. 3307/48, č. 3307/43, k.ú. Kročehlavy (viz příloha č. 3 – Celková situace umístění záměru a č. 4 – Koordinační situace v katastrální mapě). Záměr zahrnuje tři základní stupně výrobního procesu, a to: 1. Předpěňování suroviny ohřevem, nadouvání suroviny expanzí pentanu 2. Provzdušňování s difúzí vzduchu s nadouvadlem, zrání a stabilizace produktu 3. Konečná forma tepelné úpravy (dopěnění) a konečné vytvarování produktu

17


Záměr bude provozován s jednosměnným provozem s fondem provozní doby max. 10 h/den, standardně v pondělí až pátek. Celkový počet standardních provozních dní za rok je 240, celkový roční počet provozních hodin max. 2 400. Počet zaměstnanců záměru max.6.

B.I.3 Umístění záměru Kraj:

Středočeský

Obec:

Kladno

Místní část:

Kročehlavy

kú:

Kročehlavy

Záměr je umístěn v areálu Jih - Kladno Kročehlavy (dále areál Jih) v halovém žel. bet. objektu, ul. Milady Horákové č.p. 2769. Tento objekt byl dříve využíván jako sklad, dochází tedy ke změně využití objektu pro umístění výroby polystyrenu. Celková plocha záměru pro výrobu - cca 731 m2 (hala) + 100 m2 (venkovní plocha – manipulační rampa) Soulad s příslušným územním plánem byl doložen pro účely dokumentace za podmínky umístění záměru ve stávajícím areálu v aktualizovaném sdělení Magistrátu města Kladno, odboru výstavby a územního plánování jako příslušného stavebního úřadu. Aktualizace tohoto sdělení je uvedena v příloze č. 6.

18


Obrázek č. B. 1: Umístění záměru – širší situace Další zobrazení umístění záměru viz přílohy.

19


B.I.4 Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry Charakter záměru Záměrem je průmyslová výroba stavebních hmot, desek a tvarovek se sníženou hořlavostí z pěnového polystyrenu. Výrobní technologie je fyzikálního charakteru s využitím tepelných a mechanických úprav vstupní suroviny. Tomuto odpovídá charakter jednotlivých zařízení. Oznamovatelem záměru a vlastníkem výrobního zařízení – technologického komplexu je společnost UFA Investment s.r.o., která bude též provozovatelem. Charakteristika území podle územně plánovací dokumentace a podmínek využití území – areál Jih Průmyslová výroba, výrobní služby, sklady, těžba Hlavní funkcí území je průmyslová výroba hromadného, továrního a velkosériového charakteru. Území je dle ÚP určeno pro umístění provozoven průmyslové výroby, výrobních služeb, venkovních prostor a hal pro účely skladování. V současné době v areálu Jih převládá obchodně-administrativní charakter se sklady a kancelářemi doplněný provozy s výrobou zaměřenou na montážní práce. Průmyslová výroba s výše kapacitní prvovýrobou továrního charakteru se nevyskytuje. Přípustné využití území, činnosti a stavby - odstavování vozidel na vyhrazeném pozemku mimo veřejné prostory, - podnikatelská činnost s vlastními účelovými stavbami a prostory, nesmí negativně ovlivňovat sousední obytné budovy ani území na hranici PHO (pásma hygienické ochrany), je-li vymezeno, - výrobní, průmyslová a skladovací činnost s účelovými stavbami, nesmí negativně ovlivňovat území za hranicí PHO (pásma hygienické ochrany), je-li vymezeno, - dočasné ubytování (ubytovny), - místní komunikace. Nepřípustné využití území, činnosti a stavby - bydlení v rodinných domech - bydlení v bytových domech - individuální rekreace v rekreačních chatách, chalupách, domcích Údaje o provozovateli Společnost UFA Investment s.r.o. vznikla v roce 2007. Hlavním předmětem podnikání je zpracování expandovatelného zpěňovatelného polystyrenu (EPS) a výroba pěnového polystyrenu ve formě bloků, desek a tvarovek, které se využívají zejména ve stavebnictví pro tepelné a hlukové izolace, dodatečné zateplování budov, izolaci stěn, stropů, podlah a střech a pro výrobu obalové techniky. Údaje o výrobně Realizace záměru (výrobny) je umožněna využitím stávajícího prázdného objektu (haly) v areálu JIH, dříve využívaného jako sklad. Jeho úpravou vznikne nový prostor pro umístění moderní výroby. Technologické zařízení špičkové úrovně bude dodáno ruskou firmou Penoceh Styrofoam Produktion Line, která se řadí mezi přední světové výrobce strojů na zpracování EPS a výrobu pěnového polystyrenu. Společnost UFA Investment s.r.o. zajistí, že používáním nejmodernější technologie s minimalizovanými nároky na spotřebu energií, bezodpadovým technologickým procesem a šetrným vztahem k životnímu prostředí bude dosahovat vysoké kvality výrobků tak, aby mohla plně uspokojovat potřeby náročných zákazníků. Kvalita výrobků bude sledována jak formou kontroly, tak formou externího dozoru autorizovanou zkušebnou.

20

Dokumentace EIA záměru „Výroba polystyrenu Kladno" podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. a ve znění pozdějších předpisů Společnost bude důsledně dodržovat veškeré hygienické, ekologické a technologické normy a právní předpisy platné pro Evropskou unii a ČR. Distribuce výrobků je zajištěna velkokapacitní dopravou po České republice i mimo ni. Kumulace s jinými záměry Hala s umístěním záměru je součástí areálu JIH v Kladně – Kročehlavech (viz příloha č. 1 a 2) a nachází se na západním okraji zóny. Západně a severozápadně od haly jsou umístěny dva obytné objekty ve vzdálenosti 30 m a 60 m od stěny haly, dále železniční trať a za ní les. Z ostatních stran jsou umístěny objekty průmyslové zóny (areálu Jih). V současnosti převažuje charakter obchodně administrativní se sklady a kancelářemi, a dále se v okolí záměru nachází drobnější provozovny s převážně montážním a zpracovatelským charakterem výroby. V okolí záměru není umístěn větší průmyslový zdroj s významnějšími emisemi do životního prostředí. Nejbližší souvislá bytová zástavba (sídliště) se nachází SV ve vzdálenosti cca 520 m vzdušnou čarou s tím, že mezi touto zástavbou a halou záměru se nachází objekty areálu JIH (viz fotomapa, příloha č. 2). Ve vztahu k umístění záměru a jeho vlivu na životní prostředí i k charakteristice jeho okolí nedochází ve vztahu k životnímu prostředí v okolí lokality záměru resp. v kvantifikovatelném dosahu vlivů záměru na ovzduší a hlukovou situaci k žádné významnější kumulaci vlivů s jinými existujícími stavbami, a není známa příprava jiného záměru v uvedené zóně s významnějším vlivem na životní prostředí (viz vyjádření Magistrátu města Kladna o vyloučení umístění chemických výrob z území města v připravovaném ÚP).

B.I.5 Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů (z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutí Záměr reaguje na nedostatek izolačních materiálů na trhu stavebních prací a rozšiřuje stávající výrobu tepelně izolačních stavebních materiálů. Svojí realizací vytváří podmínky pro řešení zvýšené poptávky po tepelné izolaci stavebních objektů včetně doplňkových izolací starších obytných domů. Ve svém důsledku záměr přináší plošnou úsporu ve spotřebě tepla a tím i snížení spotřeby paliv, což se projeví v pozitivním celkovém vlivu na ovzduší a dopravu na území ČR. Záměr svým umístěním účelně využívá část areálu Kladno JIH, jeho umístění je vhodné i ve vztahu k řadě podmínek pro jeho provoz vycházejících z charakteru výroby, dopravní dostupnosti, napojení na místní rozvod zemního plynu, elektrické energie, pitné vody a kanalizace. Vliv záměru bude posuzován v souladu s principem předběžné opatrnosti a konzervativním přístupem pro stav s nejvyššími vlivy na ŽP, tj. pouze pro výrobu polystyrenu o vyšší obj. hmotnosti 30 kg/m3. Dále záměr vytváří další pracovní místa pro obyvatele MČ Kročehlavy a okolí. Umístění záměru je rovněž v souladu s územním plánem platným pro předmětnou lokalitu. Záměr je předložen a řešen v jedné variantě vycházející z jednoznačného komerčního zaměření záměru a jeho konkrétního umístění na pozemcích a v budově haly, které jsou v dlouhodobém pronájmu oznamovatele. Z hlediska životního prostředí nebyly shledány důvody pro odmítnutí záměru řešeného v předložené variantě.

21


B.I.6 Popis technického a technologického řešení záměru ČLENĚNÍ STAVBY NA JEDNOTLIVÉ STAVEBNÍ A INŽENÝRSKÉ OBJEKTY (SO A IO) A TECHNOLOGICKÉ PROVOZNÍ SOUBORY (PS) A) Stávající objekt bude rekonstruována a upraven pro záměr: Stávající objekt SO 1:  

původní využití - sklad nové využití - výrobní hala s umístěním kotelny, systému chlazení, kompresorů, skladu surovin a bloků hotových výrobků, předpěnění, výroby bloků, řezačky, vzduchotechniky atd. (viz příloha č. 5) Uvedený objekt (hala) je znázorněn na leteckém snímku v příloze č. 2 a na koordinační situaci v katastrální mapě v příloze č. 4. B) Nové inženýrské objekty Nové inženýrské objekty IO 1: Přípojka NN IO 2: Přípojka vody IO 3: STL plynovod IO 4: Jednotná kanalizace IO 5: Přípojka topení - alternativně C) Členění na provozní soubory

PS

DPS

SOUBOR

TYP

Označení v situaci - příloha č. 5

PS 1 Předpěnění DPS 1-1 Předpěňovač

VS 03A

1

DPS 1-2 Sušička

SS-106

2

DPS 1-3 Sila předpěněné suroviny

13

DPS 1-4 Kompresor hydraulických rozvodů

MF

10

DPS 1-5 Přívod páry ze zásobníku páry

11

DPS 1-6 Vypouštění kondenzátu

VI

DPS 1-7 Odsávání sil

4

PS 2 Formování DPS 2-1 Bloková forma

UCIP-1330P

3

DPS 2-2 Vakuované zařízení

VU-3

6

DPS 2-3 Vakuový boiler

AV-1 (5m3)

8

DPS 2-4 Přívod boiler – podtlak

IV

Vývěva, vakuové zařízení

22


DPS 2-5 Odvod vody – z vývěvy

VI

PS 3 Vyvíječ páry DPS 3-1 Kotel

(DT) PAC 300 9

PDS 3-2 Zásobník páry (500 m3)

PN - 5000

DPS 3-3 Přívod páry

21 1

DPS 3-4 Přívod vody kotle PS 4 Řezačka DPS 4-1 Bloková řezačka

SKR – 200A

11

DPS 4-2 Mlýn polystyrénového odpadu

PRD-01

12

DPS 4-3 Sklad polystyrénového odpadu

5

DPS 4-4 Kompresor tlakový

CR-SRS

7

PS 5 Pomocné provozy PS 5-1

Elektrorozvody silové ROZVADĚČ

PS 5-2

Elektropožární signalizace (EPS) - centrála

PS 5-3 Detekce pentanu Dispoziční umístění základních zařízení v hale je uvedeno v příloze č. 5 TECHNOLOGICKÁ ČÁST Základní procesy výroby pěnového polystyrenu Základní surovina záměru - Koplen – je vyráběna jako zpěňovatelný (expandovatelný) polystyrén (EPS). Tato surovina se získává chemickým procesem ve výrobě dodavatele EPS mimo rámec posuzovaného záměru. Proces výroby pěnového polystyrenu v rámci záměru je fyzikálního charakteru a zahrnuje tepelnou úpravu vstupní suroviny s difúzí pentanu a vzduchu s následnou mechanickou úpravou výstupního produktu, celkově technologií rozdělenou do tří základních stupňů. První stupeň : předpěňování Surovina – EPS – se ohřeje ve speciálních předpěňovacích strojích v obj. SO 01 působením páry při teplotách v rozmezí asi 80°-100°C. Objemová hmotnost materiálu klesne přibližně z 630 kg/m3 na hodnoty kolem 10 až 35 kg/m3. Během procesu předpěňování se kompaktní perle suroviny přemění na plastové perle s malými uzavřenými buňkami, které mají uvnitř vzduch. Po předpěnění následuje chlazení meziproduktu. Při chladnutí polystyrenu kondenzuje pára a nadouvadlo v bublinách, takže klesá tlak plynů a par, vzniklý podtlak způsobuje difuzi vzduchu a tím vzniká chladící efekt. Druhý stupeň: zrání a stabilizace Ve vypěněných částicích polystyrenu se během jejich chlazení vytváří podtlak blížící se vakuu, který musí být kompenzován difúzí vzduchu. Takto získají perle větší mechanickou pružnost a zlepší se schopnost vypěnění, což je nezbytné pro následující stupeň přeměny. Tento proces probíhá během procesu zrání materiálu v provzdušňovaných silech v SO 01. Perle se současně i suší. Třetí stupeň: dopěnění a konečné vytvarování Během této fáze se stabilizované předpěněné perle dopraví do forem, kde se na ně znovu působí parou tak, že se perle vzájemně spojí. Takto se získají bloky, které se po ochlazení upravují řezáním na výrobky mající již konečný tvar (desky, tvarovky).

23

Dokumentace EIA záměru „Výroba polystyrenu Kladno" podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. a ve znění pozdějších předpisů Popis výrobní technologie Vstupní surovina (zpěňovatelný polystyren) je navážena do skladu surovin (předzásobení) ve výrobní hale. Ve výrobní hale se surovina ohřívá v předpěňovacím stroji a dochází k jejímu nadouvání vlivem expanze nadouvací látky (pentanu) obsažené ve vstupní surovině. V tomto procesu dochází k méně významným emisím pentanu do pracovního prostředí. Z předpěňovacích strojů je meziprodukt dopravován do provzdušňovaných sil, kde probíhá difuze vzduchu s částí nadouvadla a dále postupné zrání a stabilizace produktu. Toto zařízení je nejvýznamnějším zdrojem emisí pentanu v rámci záměru. Z těchto sil je předpěněný stabilizovaný produkt dopravován do forem vytápěných parou, kde dochází ke konečné formě tepelné úpravy (dopěnění) se spojením perlí do kompaktních bloků. Toto zařízení je druhým významnějším zdrojem emisí pentanu v rámci záměru. Vypěněný stabilizovaný produkt v blocích je přesouván do meziskladu a následně do zpracovatelské části, kde je upraven na požadované tvary produktu. Konečný produkt je skladován v prostoru hotových výrobků a odtud expedován. Pomocné provozy a zařízení Kotelna Kotelna je umístěná v samostatném stavebně odděleném a odhlučněném prostoru haly. Kotelna zahrnuje vlastní parní kotel o výkonu 0,2 MWtep (střední zdroj znečišťování ovzduší) s vyvíječem páry 250 kg/h páry o parametrech: teplota 131°C a provozní tlak cca 4 bar (max. tlak 8 bar) Topným médiem je zemní plyn – roční spotřeba při plné výrobě 43 200 m3/rok. Kotelna je vybavena komínem s ukončením celkové výšky 14 m nad terénem (cca 2 m nad nejvyšším bodem střechy haly) a dále úpravou přídavné vody z pitné vody (změkčování) ve změkčovací stanici na katexu regenerovaném solankou. Zdrojem tlakového vzduchu je kompresor umístěný v odděleném a odhlučněném prostoru v hale. Vakuum (podtlak) pro difúzi vzduchu je vytvářeno vývěvou. Součástí výrobních zařízení je rovněž vzduchotechnika pro odtah vzduchu s emisemi pentanu od hlavních zdrojů těchto emisí a vzduchotechnika pro výměnu pracovního ovzduší ve výrobním prostoru. Odtahované vzdušiny jsou vypouštěny mimo objekty do ovzduší. Úroveň obsahu zbytkového pentanu ve vypouštěné vzdušině nevyžaduje speciální čištění vzdušin. STRUČNÝ POPIS STAVEBNÍ ČÁSTI Technické řešení s popisem pozemních staveb a inženýrských staveb

A. Nově rekonstruované pozemní objekty Stávající stav objektu kde bude záměr umístěn: Bude předmětem úprav. Jedná se nepodsklepenou samostatně stojící budovu s jedním nadzemním podlažím a sedlovou střechou. Konstrukce je provedena z prefabrikovaných ŽB prvků – panely, patky, sloupy, průvlaky, ztužidla a vazníky. Střešní krytinu tvoří žel.- bet. desky. Obvodový plášť je panelový. Podlaha je betonová bez povrchové úpravy a je umístěna cca 1,2 m nad úrovní okolního terénu (vstup do haly je z vnější rampy). Síla obvodových panelů je 25 cm. Objekt byl postaven před r. 1998. Objekt vyžaduje vnitřní úpravy podlah a další drobné úpravy a řešení vnitřního osvětlení a doplnění vzduchotechniky.

24

Dokumentace EIA záměru „Výroba polystyrenu Kladno" podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. a ve znění pozdějších předpisů Hlavní parametry haly:  celková zastavěná plocha vč. ramp 1 017 m2  rozměry haly 48 x 18 = 864 m2  celkový obestavěný prostor 7 128 m3  využívaná výrobní plocha 731 m2  využívaný obestavěný prostor 6 030 m3 Výška haly Vnější ve štítu (od úrovně terénu) 12 m Vnitřní světlá výška pod vazníky 8,25 m Úroveň terénu 395 m n.m. , tj. - 1,2 m k ± 0 podlahy haly (podlaha haly je 1,2 m nad okolním terénem). Otvory: Vstupy – únikové cesty v obvodové východní stěně - ocelová vrata závěsová (panty) dvoukřídlá, šířka 270 cm, výška 330 cm, s vnějším přístřeškem 6,4 x 3 m s rampou se schody 6 x 2,6 m. Ocelová prosklená okna – 8 ks, jednoduchá o rozměru á 3,6 x 1,5 m = 5,4 m2, celková plocha 86 m2 – jedna řada na každé z obou podélných stran fasády ve směru východ, západ. Okenní otvory v polích 2,3,6,7 jsou osazeny ventilátory s orientací 3 ks na východ (do zóny) a 1 ks orientovaný na západ k lesu, výška okenních parapetů nad terénem cca 8,0 m. Fotodokumentace haly a okolí je uvedena v příloze č. 13.

B. Nové inženýrské objekty PŘÍPOJKA NN Napájení objektu bude provedeno ze stávající velkoodběratelské transformační stanice umístěné v areálu. Zvýšení příkonu a úprava NN rozvaděče transformační stanice jsou předmětem samostatného projektu. PŘÍPOJKA VODY Z hlediska odběru vody je zásadní výroba páry, která bude výrazně vyšší než odběr vody pro technologické účely. Při tomto odběru je nutné zajistit konstantní tlak vody uvnitř celého objektu, předpokládá se instalace standardní AT stanice s akumulací 10 m3, která bude sloužit zároveň účelům požárním. Používána bude pitná voda z areálového rozvodu. Požární zabezpečení bude zajištěno hydranty v rámci protipožárního řešení areálu Jih. Zásadním je souběžné využití akumulační nádrže a venkovních hydrantů, napojených přímo na vodovodní řad. AT stanice Je součástí projektu ZTI, zde je pouze stručný popis návazností. Základním účelem je jednak zajištění a stabilizace tlakových poměrů ve vodovodní síti objektu, jednak zajištění trvalé zásoby požární vody dle PBŘ. STL PLYNOVOD Požadavek na odběr zemního plynu je řešen projektem plynovodu a je projednáván se správcem sítě. KANALIZACE Kanalizační systém zahrnuje tři objekty: - přípojku kanalizace oplachových a úklidových vod - výtlak kondenzátu k odvádění zasolených vod z kotelny - bezpečnostní přeliv AT stanice

25

Dokumentace EIA záměru „Výroba polystyrenu Kladno" podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. a ve znění pozdějších předpisů KANALIZACE ODPADNÍCH VOD A VÝTLAK KONDENZÁTU Bilance vod odváděných do kanalizace odpadních vod areálu není totožná s odběrem vody (spotřeba pro výrobu páry a pro úklid a oplachy), odpad zasolených vod z kotelny (vody z regenerace katexu, odkal a odluh kotle, ztráty kondenzátu) se likviduje výtlakem kondenzátu zaústěným do kanalizace oplachových a úklidových vod. Celkové množství odpadních vod z oplachů a úklidu (tzv. sociální vody) je cca 50 m3/rok, zasolených technologických odpadních vod z kotelny cca 192 m3/rok. Vlastní provoz nebude zahrnovat sociální zařízení s produkcí splaškových vod, v rámci provozu záměru budou využívána stávající sociální zařízení v sousedním objektu areálu Jih. Odpadní vody z oplachů a úklidu budou vypouštěny kanalizační přípojkou do stávající areálové kanalizace zavedené do stávající sběrné jímky, odkud budou vyváženy na ČOV Kladno. Výtlak kondenzátu odvádí zasolené provozní vody z kotelny rovněž do areálové kanalizace zavedené do stávající sběrné jímky, odkud budou vyváženy na ČOV Kladno. DEŠŤOVÁ KANALIZACE Využitím stávající haly nedojde k rozšíření stávajících zpevněných ploch, zejména střech, a tím i k navýšení odtoku srážkových vod do stávající dešťové kanalizace. Technicky vzato se tedy problematika srážkových vod netýká posouzovaného záměru, srážkové vody jsou produkovány naprosto shodně jak bez realizace záměru (nulová varianta) tak i po ní. Bezpečnostní přeliv AT stanice je řešen přípojkou z PVC DN 150, jedná se o pitnou vodu, přeliv je napojen do dešťové kanalizace. ZPEVNĚNÉ PLOCHY A KOMUNIKACE Stávající místní komunikace a zpevněné plochy areálu zajišťují příjezd a přístup k objektu výrobní haly. Přístupová komunikace navazuje na stávající zpevněné plochy, odstavná stání jsou vytvořena na stávajících zpevněných plochách bez dalšího rozšiřování. Komunikace Za hlavním vjezdem do dílčího areálu s halou záměru je asfaltová komunikace (těžká vozovka) ve skladbě „A“ v š. 6,0 m s oboustranným příčným spádem 2,5 %. Vzhledem k minimální době zdržení zcela nevýznamného denního počtu dopravních prostředků pro dodávky surovin a expedici hotových výrobků na zpevněných plochách se nepředpokládá za běžného provozu kontaminace srážkových vod úniky ropných látek z těchto prostředků (doprava v rámci záměru je zanedbatelná vůči dopravě v rámci provozu celého areálu Jih). Svod dešťové kanalizace v rámci areálu je osazen odlučovačem ropných látek (dle ČSN odlučovač lehkých kapalin OLK). Případný havarijní únik ropných látek z dopravních prostředků bude za bezdeštného stavu ihned ze zpevněné plochy odstraněn a za deště bude zachycen uvedeným odlučovačem. Uvedená opatření budou prováděna v souladu s příslušnými předpisy vydanými pro provoz areálu Jih. PŘELOŽKA ROZVODU PLYNU Jedná se o stávající plynovod k místu připojení nové kotelny, navazující na úsek původního plynovodu v hale v dimenzi D 63 mm. NAPOJENÍ STAVBY NA DOPRAVNÍ A TECHNICKOU INFRASTRUKTURU 1. Vytápění : Vytápění bude kombinováno s výrobou technologické páry a budou využity přebytky z této výroby pro systém topení, případně využity stávající rozvody vytápění v hale. 2. Přípojky

: elektrika – posílení stávajícího připojení : voda – stávající připojení + akumulační nádrž a AT stanice : kanalizace – vybudování nových přípojek

26

Dokumentace EIA záměru „Výroba polystyrenu Kladno" podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. a ve znění pozdějších předpisů : plyn–stávající potrubí bude vyměněno za nové s vyšší kapacitou pro napojení vyvíječe páry 3. Dopravní napojení na hlavní příjezdové komunikace I. a II. třídy: V rámci areálu Jih jsou vybudované účelové komunikace, které končí vjezdem do areálu záměru. Vjezd do areálu s umístěním haly záměru je napojen na ulici Milady Horákové která je napojena na silnici I. třídy I/61 s dalším napojením na R6 (Praha – Karlovy Vary) nebo R7 (Praha – Slaný) přes R6 a obchvat kolem letiště Praha. Doprava se navrhovaným řešením zcela vyhne obytné zástavbě města Kladna. Blíže viz kap. B.II.4. ODSTAVNÉ A PARKOVACÍ PLOCHY Jsou zajištěny na stávajícím parkovišti. Návrh: 2 parkovací místa pro osobní vozy, max. 2 místa pro nákladní dopravu DOPLŇKOVÉ VYBAVENÍ DŮLEŽITÉ Z HLEDISKA VLIVŮ NA ŽP DETEKCE PENTANU A HAVARIJNÍ VĚTRÁNÍ SIL V prostoru sil dochází k samovolnému uvolňování pentanu a ve výrobní hale, kde může být únik pentanu způsoben netěsností zařízení, budou instalovány detektory zjišťující přítomnost pentanu. Pro pracovní ovzduší je přípustný dlouhodobý expoziční limit 2 000 mg/m3 (1 689 ppm), krátkodobě 3 000 mg/m3 (2 534 ppm). Problematika pracovního ovzduší ale není součástí procesu posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb. Mez výbušnosti je u pentanu 15 000 ppm (cca 17 760 mg/m3) . Při dosažení koncentrace 1 200 ppm (cca 1 421 mg/m3) bude ve výrobní hale spuštěna lokální signalizace a při dosažení limitu 2 000 ppm (2 368 mg/m3) bude informace předána provozovateli zařízení. Pro zjištění místa úniku pentanu bude v rozvodně umístěn přenosný měřící monitor pentanu PID. Při dosažení koncentrace 2 000 mg/m3 (1 689 ppm) v hale bude automaticky spuštěno havarijní větrání tvořené třemi ventilátory umístěnými dle projektu VZT a polohy zdrojů emisí pentanu podél stěny u podlahy. Výkony ventilátorů musí zajistit dodržení koncentrace pentanu ve vypouštěné vzdušině (na výstupu z výduchů) pod emisním limitem 150 mg TOC/m3 (cca 127 ppm), tj. 125 mg pentanu/m3 – viz kap. B.III.1. Tento limit byl platný podle zrušené vyhlášky č. 205/2009 Sb., ale je zachován i v návrhu zatím neplatné nové (nečíslované) vyhlášky, v její příloze č. 8 – Obecné emisní limity. Pokud koncentrace pentanu uvnitř objektu překročí hodnotu 3 000 mg/l (2 534 ppm) i při spuštěném havarijním větrání, bude předán povel do ústředny elektrické požární signalizace (EPS), aby stálá služba mohla na základě provozních směrnic učinit příslušná opatření. Poznámka: přepočet ppm na mg/m3 je proveden pro hustotu vzduchu 1,184 kg/m3 platnou pro nadmořskou výšku 200 m, tlak 976,5 mbar a teplotu 13,7°C. VZDUCHOTECHNIKA Odvětrání části haly určené pro sila a části haly určené pro výrobu od pentanu bude provedeno ventilátory, který jsou předmětem projektu vzduchotechniky (VZT). Ovládaní ventilátorů bude provedeno následujícími způsoby: U ventilátorů (3 ks) určených k odtahu pentanu z prostoru haly automatickým spuštěním dle měření koncentrace pentanu v hale U ventilátorů ostatních (3 stávající odtahové a 1 přívodní axiální stěnové ventilátory o průměru 400 mm) regulujících klimatické poměry v hale automaticky při překročení max. přípustné teploty pomocí příslušných prostorových termostatů.

27

Dokumentace EIA záměru „Výroba polystyrenu Kladno" podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. a ve znění pozdějších předpisů -

Vedle automatického ovládání bude zajištěno ruční ovládání pomocí tlačítek umístěných u vstupů do uvedených prostorů a impulzních relátek a stykačů instalovaných v příslušných podružných rozvaděčích. Projektem jsou navrženy společné ovládací kabely osvětlení a ovládaní ventilátorů VZT.

V hale se bude pohybovat současně max. 6 osob. Minimální hygienické množství vzduchu na pracovníka je objemem haly splněno. Ventilátory jsou navrženy jednak pro odvod tepelné a vlhkostní zátěže v letním období a dále jako bezpečnostní pro odvádění pentanu z pracovního prostředí. V prostoru vlastní výroby budou na podlaze osazeny 3 axiální ventilátory odtahující vzduch s obsahem pentanu od podlahy (pentan je těžší než vzduch) s vypouštěním třemi výduchy V1, V2 a V3 (viz kap. B.III.1) umístěnými nad střechou haly na jejím východním okraji ve směru zástavby průmyslové zóny, a dále axiální ventilátory v horní části východní stěny haly pro odvětrání tepelné zátěže v létě. Způsob větrání haly bude nucený beztlakový či mírně podtlakový od podlahy. Při překročení nastavené koncentrace budou spuštěny odtahové ventilátory v provedení do výbušného prostředí. Pro zimní provoz je systém doplněn vnitřními ventilátory, které budou odpadní teplo a vlhko z technologie odvádět od stropu výrobní haly a přefukovat ho do prostoru dozrávání bloků. Takto bude teplo a vlhko účelně využito pro temperaci a vlhčení tohoto prostoru. SOCIÁLNÍ ZAŘÍZENÍ Sociální zařízení je umístěno mimo objekt výrobny v sousedním objektu areálu, kde bude využíváno zaměstnanci záměru na základě dohody. TECHNICKÉ INSTALACE Hala bude připojena na kanalizaci, vodovod, STL plynovod a elektrickou rozvodnou síť. Tyto areálové sítě, resp. nové přípojky budou řešeny samostatnými projekty. Rovněž vnitřní plynovod, tj. plynová kotelna a plynové vytápění bude řešeno samostatně. Instalace zahrnuje: - přípojku vodovodu – pro kotelnu a vnitřní vodovod včetně požárního rozvodu - kanalizační přípojku pro odpadní vody - vnitřní vodovod s AT stanicí - vnitřní plynovod od hlavního uzávěru plynu - vnitřní rozvod provozní a světelné elektrické energie

B.I.7 Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení Zahájení realizace záměru: Doba realizace záměru: Ukončení realizace záměru:

1. čtvrtletí 2013 9 měsíců 4. čtvrtletí 2013

B.I.8 Výčet dotčených územních samosprávných celků -

kraj: obec: místní část: katastrální území:

Středočeský kraj Kladno Kročehlavy Kročehlavy

Městská část dotčená přímo provozem záměru - místní část Kročehlavy Katastrální území Kročehlavy.

28

Dokumentace EIA záměru „Výroba polystyrenu Kladno" podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. a ve znění pozdějších předpisů Dotčené územní samosprávné celky dle Zjišťovacího řízení:  Středočeský kraj  Město Kladno  Obec Hřebeč  Obec Pletený Újezd  Obec Velké Přítočno  Obec Dolany  Obec Malé Přítočno Ostatní okolní obce dotčené dopravou a posouzením vlivů na imisní situaci v RS: - Pletený újezd - Velké Přítočno - Dolany - Malé Přítočno Z uvedených obcí jsou ve vztahu k minimálním vlivům záměru reálně i když zcela nevýznamně dotčeny (a to v podstatě pouze dopravou) obce Velké Přítočno a Malé Přítočno, ležící na trase dopravy I/61. Ostatní obce se nachází již mimo dosah jakýchkoli kvantifikovatelných vlivů záměru.

B.I.9 Výčet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 zákona č. 100/2001 Sb. a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat Územní rozhodnutí jako rozhodnutí o umístění stavby - vydává MMÚ Kladno, odbor výstavby a územního plánování jako příslušný stavební úřad, pokud nedojde ke sloučení územního a stavebního řízení. Stavební povolení - vydává Magistrát města Kladno, odbor výstavby a územního plánování jako příslušný stavební úřad. Územní rozhodnutí a stavební povolení budou vydány na základě požadavků oznamovatele a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, zahrnujících: Vlivy na životní a pracovní prostředí a veřejné zdraví Krajský úřad Středočeského kraje – OŽP, Zborovská 81/11, B.O.BOX 59, 150 00 Praha 5-Smíchov (životní prostředí, kontrola, dozor) Magistrát města Kladna, OŽP – nám. Starosty Pavla 44, 272 52 Kladno (kontrola, dozor, životní prostředí) Oblastní inspektorát práce pro Středočeský kraj – Ve Smečkách 29, 110 00 Praha 1 (kontrola, dozor, bezpečnost a ochrana zdraví) Česká inspekce životního prostředí – Oblastní inspektorát Praha, Wolkerova 40/11, 160 00 Praha 6 (životní prostředí, kontrola) Hasičský záchranný sbor Středočeského kraje Kladno - Jana Palacha 1970, 272 01 Kladno (požární ochrana a prevence závažných havárií) Krajská hygienická stanice Středočeského kraje se sídlem v Praze, územní pracoviště Kladno gen.Klapálka 1583, 272 01 Kladno (orgán ochrany veřejného zdraví) Odbor MŽP ČR s žádostí o provedení procesu EIA podle zákona č. 100/2001 Sb. Odbor posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence – odd. IPPC a IRZ Odbory MŽP ČR s žádostí o stanovisko Odbor ochrany ovzduší Odbor odpadů

29

Dokumentace EIA záměru „Výroba polystyrenu Kladno" podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. a ve znění pozdějších předpisů Odbor ochrany vod Odbor obecné ochrany krajiny

B.II ÚDAJE O VSTUPECH B.II.1 Půda Hala s umístěním záměru je součástí areálu JIH v Kladně – Kročehlavech (viz příloha č. 1 a 2) a nachází se na západním okraji průmyslové zóny. Půda v zájmovém území je antropogenně přeměněna. Platný územní plán určuje předmětné plochy pro průmyslovou výrobu, výrobní služby, sklady a těžbu, a umístění záměru je v souladu s funkčním využitím pozemků dle ÚP sídelního města Kladna (viz příloha č. 6). Západně a severozápadně od haly jsou umístěny dva obytné objekty ve vzdálenosti cca 30 m a 60 m od stěny haly, dále železniční trať a za ní les. Z ostatních stran jsou umístěny objekty průmyslové zóny. V současnosti převažuje charakter obchodně administrativní se sklady a kancelářemi, a dále se v okolí záměru nachází drobnější provozovny s převážně montážním a zpracovatelským charakterem výroby. V okolí záměru není umístěn průmyslový zdroj s významnějšími emisemi do životního prostředí. Stavba účelně využívá a doplňuje původní zástavbu areálu bez nepřijatelné kumulace vlivů na ŽP. Z hlediska trvale udržitelného využívání této lokality je nezbytné, aby o areál bylo odpovídajícím způsobem pečováno z důvodu využívání objektů. Záměr je i jako průmyslový provoz svým k životnímu prostředí šetrným charakterem vhodný pro zajištění dalšího účelného využívání předmětného areálu a konkrétní haly. Na lokalitě nejsou evidovány žádné přírodní zdroje, záměr nebude negativně ovlivňovat žádné přírodní zdroje ve svém okolí. Z hlediska souladu s příslušným územním plánem dle vyhlášky 28/06 „O závazné části územního plánu sídelního útvaru města Kladna – změna čl. III-B“ se lokalita areálu s umístěním stavby nachází v území s funkčním využitím č. 13 – průmyslová výroba, výrobní služby, sklady, těžba. Stavbu lze z těchto hledisek povolit. V zájmovém území ani v jeho těsné blízkosti nejsou žádná zvláště chráněná území ve smyslu zákona č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Na zájmovém území ani v jeho blízkosti se nenachází žádné území soustavy NATURA 2000 ani evropsky významné lokality (EVL) a lze vyloučit významný vliv záměru samostatně i ve spojení s jinými záměry nebo koncepcemi na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvosti EVL nebo ptačí oblasti (PO) stanovené příslušnými vládními nařízeními (viz příloha č. 7). Záměr se nenachází v žádném zvláště chráněném území ve smyslu ochrany památek. Záměr nekoliduje s žádným obecně chráněným přírodním prvkem (např. prvky ÚSES, významné krajinné prvky ve smyslu zákona č.114/1992 Sb.). Oznamovatel nemá k nemovitostem záměru evidovaným v Katastru nemovitostí vlastnické právo na příslušném listu vlastnictví, má dlouhodobou nájemní smlouvu a souhlas vlastníka k používání pozemků a stavby pro níže uvedené výrobní účely. Umístění záměru a okolní parcely jsou uvedeny na koordinační situaci v katastrální mapě v příloze č. 4. Tabulka č.B.1: Druhy a parcelní čísla dotčených pozemků výrobní halou podle katastru nemovitostí Katastrální území

Parcelní č.

Kladno

Kročehlavy

3307/48

Kladno

Kročehlavy

3307/49

Obec

Druh pozemku podle katastru nemovitostí Zastavěná plocha nádvoří (stavba na parcele bez čísla) Zastavěná plocha a nádvoří společný dvůr

30

Výměra 720 m2 část 100 m2

Dokumentace EIA záměru „Výroba polystyrenu Kladno" podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. a ve znění pozdějších předpisů Kladno

Kročehlavy

3307/43

Zastavěná plocha a nádvoří

112 m2

Kladno

Kročehlavy

3307/25

Zastavěná plocha a nádvoří

185 m2

Souřadnice středu parcely WGS-84

S-JTSK

p.č.3307/48

50°07´19.74“ N; 14°07´04.67“ E

Y: 763762.58

X: 1036191.07

p.č.3307/43

50°07´19.36“ N; 14°07´04.36“ E

Y: 763770,31

X: 1036201.83

p.č. 3307/25

50°07´20.55“ N; 14°07´04.31“ E

Y: 763766,25

X: 1036165.41

Nadmořská výška terénu okolí haly 395 m.n.m. Vlastník: Mr.Invest spol. s r.o., Dr.Steinera 2739, 272 01 Kladno SEFIKO INTERNATIONAL, a.s., Libeňský ostrov 272, 180 00 Praha 8 Užívání stavby a pozemků Je řešeno dlouhodobou nájemní smlouvou uzavřenou mezi vlastníky a oznamovatelem a jeho souhlasem se změnou užívání haly č.p. 2769, ul. Milady Horákové, na parcele č. 3307/48 , 3307/43 k.ú. Kročehlavy.

B.II.2 Voda V rámci záměru bude používána pitná voda ze stávajícího veřejného rozvodu v MČ Kročehlavy. Předpokládaná spotřeba pitné vody (pro úklid a oplachy, kotelnu a technologii) činí v průměru cca 0,23 m3/h tj. cca 2,3 m3/den při 10 h denní provozní doby . Celková roční spotřeba pitné vody pro FPD 240 dní za rok činí 552 m3.

B.II.3 Ostatní surovinové a energetické zdroje Suroviny Základní surovinou pro výrobu pěnového polystyrenu je zpěňovatelný (expandovatelný) polystyren (EPS) který se připravuje suspenzní polymerací styrenu do formy perliček nebo granulí se sníženým obsahem v průměru 6% pentanu jako nadouvadla. Obchodní název např.: KOPLEN R typ FR a F (jedná se o typové řady s číselným rozlišením – viz BL v přílohách č. 11 a č. 12). Výrobce: SYNTHOS Kralupy a.s. Nadouvadlo: pentan Obsah nadouvadla: max. 5% u typu FR a 7% u typu F Ostatní vlastnosti obou modifikací suroviny jsou uvedeny v bezpečnostním listu, příloha č. 11 a 12. Zpěňovatelný polystyren bude odebírán např. od firmy SYNTHOS Kralupy a.s. ve dvojí modifikaci obchodního produktu: Expandovatelný polystyren se sníženým obsahem pentanového nadouvadla KOPLEN – typ F (50% spotřeby) a typ FR (50 % spotřeby).

31

Dokumentace EIA záměru „Výroba polystyrenu Kladno" podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. a ve znění pozdějších předpisů Předpokládaná max. roční spotřeba EPS činí pro cílový stav výroby: 720 t/rok, tj. 1 200 m3/rok při obj. hmotnosti 600 kg/m3 pro výrobek o obj. hmotnosti 30 kg/m3 Průměrná denní spotřeba při plném výkonu v cílovém stavu a při FPD 240 dní za rok: EPS: 3 t/d (za předpokladu výroby pouze varianty s obj. hmotností 30 kg/m3, reálný provoz předpokládá výrobu 50% 30 kg/m3 a 50% 15 kg/m3) Styren i pentan (hlavní složky obsažené v surovině) jsou látky, které se běžně vyskytují v přírodě. Styren lze nalézt v mnoha potravinách. Pentan se v přírodě vytváří ve značném množství např. v zažívacích systémech zvířat. Obě tyto látky se pro průmyslové využití vyrábějí z ropy. Pěnový polystyren jako produkt záměru neobsahuje a neuvolňuje látky poškozující planetární ozónovou vrstvu (freony). Pomocné látky Přípravek pro regeneraci katexu v úpravně vody pro kotelnu Jedná se o kamennou sůl (NaCl) používanou pro regeneraci katexu ve změkčovací stanici kotelny. Její množství se odvíjí od obsahu tvrdosti pitné vody používané pro přípravu napájecí vody pro vyvíječ páry. Celková tvrdost používané pitné vody dle rozboru dodavatele činí cca 20°N, obsah vápníku činí více jak 30 mg/l a a hořčíku více jak 10 mg/l. Jedná se tedy o tvrdou vodu. Pro regeneraci katexu při úpravě předpokládaného množství max. 300 m3/rok přídavné vody pro kotelnu bude potřeba cca 100 kg/rok NaCl. Regenerace se provádí 10% roztokem, tj. celkem 1 000 kg roztoku solanky (cca 900 l/rok). Waterdos RSK 20 – ochranný prostředek proti korozi pro vytápěcí, horkovodní a parní systémy Jedná se o anorganické kyslíkové pojivo a stabilizátor zbytkové tvrdosti určený pro vytápěcí systémy jakož i pro napájecí a kotelní vodu (slaná napájecí voda, provozní tlak do 44 bar). Chemický název: hydrosiřičitan sodný (cca 20% roztok NaHSO3) Obsah SO32- : cca 15% hmotnostních Předpokládaná spotřeba: do 200 kg/rok Bližší informace viz BL, příloha č. 10. Energetické zdroje Výroba páry – zemní plyn Pro vyvíječ páry v parním kotli o instalovaném výkonu 0,2 MWtep. je používán zemní plyn v množství 43 000 m3/rok s průměrnou denní spotřebou cca 180 m3 a hodinovou spotřebou provozu 18 m3/h. Z hlediska zákona č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší nemá uvedený stacionární zdroj stanovený žádný kód podle přílohy č. 2 (nespadá do kategorie od 0,3 - 5 MWtep. Zdrojem zemního plynu bude místní STL rozvod. Elektrická energie Elektrická energie bude odebírána z distribuční sítě dodavatele přes velkoodběratelské transformační stanice umístěné v areálu do hlavního rozvaděče záměru v hale. Celkový kapacitní příkon na vstupu do záměru: Průměrný hodinový příkon při plném výkonu: Roční spotřeba el. energie při plném výkonu: Celková roční výroba tepelně-izolačních desek a obalových prvků: Průměrná spotřeba el. energie na 1 m3 výrobku:

32

0,065 MW 0,0492 MW 118,08 MWh 24 000 m3 4,92 kWh

Dokumentace EIA záměru „Výroba polystyrenu Kladno" podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. a ve znění pozdějších předpisů Pohonné hmoty V rámci provozu cílového stavu záměru budou používány pohonné hmoty (především nafta) pro vnitroareálové dopravní prostředky související se záměrem v nevýznamném množství (odhad cca max. 2 l za den při max. pojížděcí spotřebě 50 l/100 km u kamionů a celkovém počtu ujetých km v areálu Jih max. 4 km/d). Uvedený rozsah platí pro dopravu v celém areálu Jih, tedy pro napojovací komunikaci od haly záměru k ul. Milady Horákové a pro dopravu po této ulici až do napojení na I/61 jako mimoareálovou silnici. Vykládání a nakládání kamionů na rampě před halou a vnitroobjektová doprava bude zajištěna elektrickými vysokozdvižnými vozíky.

B.II.4 Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu Doprava Nároky na dopravní infrastrukturu v cílovém stavu budou převážně vyvolány přepravou dodávek surovin, především EPS pro výrobky o objemové váze 30 kg/m3 v celkovém množství max. 720 t/rok (cca 1 200 m3/rok), tj. cca průměrně 1 nákladní souprava s nosností 40 t (66,7 m3) 18-krát za rok při průměrné spotřebě 3 t/d EPS při fondu provozní doby 240 dní za rok (průměr 0,075 TNA za den). V případě výrobku o objemové váze 15 kg/m3 se bude jednat o celkové množství suroviny (EPS) max. 360 t/rok (cca 600 m3/rok), tj. cca průměrně 1 nákladní souprava s nosností 40 t (66,7 m3) 9-krát za rok při průměrné spotřebě 1,5 t/d EPS při fondu provozní doby 240 dní za rok (průměr 0,0375 TNA za den). Dále bude přepravován výrobek o objemové váze 15 kg/m3 a 30 kg/m3 s roční výrobou 24 000 m3/rok (100 m3/d) pro obě varianty objemové hmotnosti. Této produkci odpovídá cca 240 ks velkokapacitních nákladních souprav (TNA) á 100 m3 na soupravu, tj. průměrně 1 souprava za den při fondu provozní doby 240 dní za rok. K tomuto počtu se přičítá další nepravidelná nákladní doprava (odvoz nerecyklovaných odpadů, doprava dalších pomocných materiálů) v nevýznamném rozsahu. Celkovou četnost dopravy TNA lze tedy v cílovém stavu předpokládat v průměrné výši cca 2 TNA/den a pouze v denní době. Ve vztahu ke stávající intenzitě dopravy na příjezdových komunikacích do areálu Jih lze hodnotit dopravu záměru z hlediska hlukové zátěže i vlivu na ovzduší jako nevýznamnou (viz následující kapitoly). Doprava TNA bude prováděna pouze v pracovní dny. Osobní doprava v rámci záměru bude zahrnovat v cílovém stavu cca 2 auta denně v pracovní dny, což lze opět považovat za zcela nevýznamné. U zaměstnanců se předpokládá především doprava MHD, která je zavedena v docházkové vzdálenosti. Areál Jih má vlečkové napojení na železniční síť Českých drah, se železniční dopravou se ale neuvažuje z důvodu nevýznamného množství dopravovaných materiálů, problematické vytíženosti výše kapacitní železniční přepravy a z důvodu nezbytné flexibilní plošné distribuce výrobků ke spotřebitelům. Vnitroareálová doprava: Bude zahrnovat pojíždění TNA v areálu Jih v rozsahu cca 2 TNA a cca 2 km pro 1 TNA, tj. celkově ujetá denní vzdálenost 4 km. Vnitoobjektová doprava: Bude zajištěna elektrickými vysokozdvižnými vozíky bez nároků na pohonné hmoty. Externí doprava: Zahrnuje dopravu po komunikacích navazujících na vnitřní komunikační systém areálu Jih – MČ Kročehlavy.

33

Dokumentace EIA záměru „Výroba polystyrenu Kladno" podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. a ve znění pozdějších předpisů Hlavní dopravní přístupovou trasou bude rychlostní silnice R6 ve směru od Prahy a od Karlových Varů a rychlostní silnice R7 od Slaného. Z R6 se bude odbočovat na silnici I. třídy I/61 vedoucí přes obec Malé Přítočno a Velké Přítočno do Kročehlav, kde je odbočka do areálu Jih. Tato trasa zahrnující rozhodující podíl dopravy v rámci záměru bude sloužit pro přímou distribuci výrobků do části středních a západních Čech a po navazujícím pražském okruhu do části středních Čech, jižních a východních Čech. Délka trasy napojení areálu JIH na R6 po I/61 je cca 4 km. Z R7 bude doprava ve směru od Slaného vedena v souladu s požadavkem ze ZŘ přes část pražského okruhu vedeného kolem Ruzyně na R6 s příjezdem do areálu Jih po jižní části I/61. Využívání tohoto napojení areálu záměru na R7 pouze v jižního směru I/61 s napojením na R6 eliminuje nákladní dopravu po I/61 v severním směru přes zástavbu Kročehlav a část zástavby Kladna. Uvedené napojení na R7 bude sloužit pro distribuci výrobků do části středních a severních Čech a pro dovoz hlavní suroviny (EPS) v případě preferovaného přímého odběru od výrobce, SYNTHOS Kralupy a.s. Srovnání dopravy záměru se stávající dopravou: Z údajů ŘSD vyplývají tyto denní intenzity obousměrné dopravy z r. 2010 na úseku I/61 mezi obcí Velké Přítočno a nájezdem na R6 (jedná se o dopravní trasu ovlivňující nejnižší počet obyvatelstva a nejvhodnější z hlediska technického stavu přístupových komunikací v okolí záměru):  Těžká nákladní auta (TNA) 1 136/ 24 h  Osobní auta (O) 6 860/24 h  Jednostopá vozidla (M) 49/24 h  Součet všech vozidel (SV) 8 044/24 h Nárůst počtu průjezdů TNA (obousměrné dopravy) záměru je 0,352%. Tento nárůst dopravy a jeho vlivy lze hodnotit jako zcela nevýznamný až zanedbatelný. Ve vztahu k průmyslové zóně Jih – Kladno Kročehlavy, kde je umístěna řada provozů a velkoskladů s rozsáhlou dopravou, lze poukázat na nevhodný systém celkového posuzování dopravy v ČR, který u jednotlivých záměrů nezohledňuje celkové ekologické přínosy. Výroba potřebných tepelně izolačních desek pro zateplování domů s pozitivním dopadem na ekologii a dopravou max. 2 kamiony denně neměla v rámci Zjišťovacího řízení podporu, zatím co po ČR jezdí tisíce kamionů s nepotřebným zbožím nebo zbožím dováženým, přes to, že by mohlo být vyráběno v ČR. A ve vztahu k průmyslové zóně JIH s obchodními velkosklady lze upozornit, že pokud si nějaké stávající subjekty v této zóně navýší dopravu o např. i o desítky kamionů denně, tak se nikomu nemusí zpovídat ani nejsou nijak omezovány. Dále je nutno upozornit z hlediska celkové intenzity dopravy na území ČR na účelné plošné budování většího počtu nízkokapacitních výroben polystyrenových výrobků, což významně zkracuje dopravní trasy ke spotřebitelům a ve vztahu k velmi nízké objemové hmotnosti výrobků 15 a 30 kg/m3 vytváří významné omezení vlivů dopravy z těchto výrob.

34


Obr. č. B.2: Napojení lokality záměru na dopravní infrastrukturu zájmového území Nároky na jinou infrastrukturu v rámci záměru: napojení na místní STL rozvod plynu, napojení na veřejný vodovod, areálovou kanalizaci, NN síť elektro a navážení odpadních vod na městskou ČOV Kladno

B.III ÚDAJE O VÝSTUPECH B.III.1 Ovzduší Emise do ovzduší byly v Oznámení posouzeny podle tehdy platné legislativy (zákon č. 86/2002 Sb. a jeho prováděcí předpisy). Od 1.9.2012 platí nový zákon o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb. Tento zákon stanovuje v příloze č. 1 nové imisní limity a ruší veškeré dosud platné prováděcí předpisy zahrnující emisní limity. Vzhledem k tomu, že do doby zpracování této dokumentace nebyly nové prováděcí předpisy vydány, budou emise dále v dokumentaci posouzeny ve vztahu k původním již neplatným limitům a srovnány rovněž s emisními limity uvedenými v připravovaném prováděcím předpise, který ale není dosud platný.

A. VÝSTAVBA ZÁMĚRU Záměr bude realizován v nevyužívaném a vyklizeném prostoru stávající haly (původně sklad), která bude hlavní částí staveniště. Z toho vyplývají rozsahově omezené stavební práce zahrnující povrchové úpravy vnější a vnitřní stavební konstrukce objektu vč. střechy a stavební připravenost pro montáž technologického zařízení (úprava podlahy, základy pro zařízení, dělící příčky, trasy vzduchotechniky apod.). Stavební práce nebudou zahrnovat zemní práce, ve vnitřní části haly nebudou nutné demoliční práce. Uvedené potřebné práce nebudou zdrojem významnější prašnosti (emisí TZL). Další částí výstavby bude montáž technologického zařízení prováděná uvnitř haly. Doprava spojená s výstavbou bude zajišťovat přísun stavebního materiálu a odvoz odpadů v nevýznamném množství. Dále bude naváženo technologické zařízení. Celkový rozsah dopravy lze odhadnout v rozsahu max. 2 nákladní auta denně. Stavební práce budou prováděny pouze v pondělí až pátek a v denní době od 7:00 do 21:00 hodin. Doba trvání stavebních prací by neměla přesáhnou 2 měsíce, doba montáže technologie 4 měsíce.

35

Dokumentace EIA záměru „Výroba polystyrenu Kladno" podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. a ve znění pozdějších předpisů Za uvedených podmínek lze vliv výstavby na ovzduší a imisní situaci v okolí staveniště hodnotit jako zcela nevýznamný.

B. PROVOZ ZÁMĚRU Pro předmětný stacionární zdroj znečišťování ovzduší (výroba expandovaného polystyrenu, kód 6.9 přílohy 2 zákona č. 201/2012 Sb., platného od 1.9.2012) není podle této přílohy vyžadováno zpracování rozptylové studie podle § 11 odst. 9 zákona č. 201/2012 Sb. K řízení o vydání závazného stanoviska podle odstavce 2 písm. b) a c) předkládá žadatel odborný posudek zpracovaný autorizovanou osobou podle §32 odst. 1 písm. d). Výroba EPS je středním zdrojem znečišťování ovzduší podle bodu 4.8, příloha 1, část II novely nařízení vlády č. 615/2006 Sb. – nařízení vlády č. 294/2011 Sb. zrušené zákonem č. 201/2012 Sb., ta ale nebyla dosud nahrazena jiným prováděcím předpisem zákona č. 201/2012 Sb. Kotelna na zemní plyn (vyvíječ páry) o celkovém jmenovitém výkonu v cílovém stavu 0,2 MW nespadá do stacionárních zdrojů podle přílohy č. 2, kód 1.1 až 1.4 zákona č. 201/2012 Sb. (nezakládá to povinnost zpracování rozptylové studie podle § 11 odst. 9 zákona č. 201/2012 Sb.), a v souladu s § 11 odst. 8 zákona není povinností zpracování odborného posudku. Rozptylová studie pro provoz spalování zemního plynu, produkci pentanu a pro posouzení potenciálního výskytu pachových látek je v rámci dokumentace EIA záměru zpracovaná (příloha č. 15) i při nevýznamném vlivu záměru na ovzduší a veřejné zdraví vč. plnění emisních a imisních limitů. Konečné reálné posouzení vlivu cílového stavu záměru lze provést na základě výsledků kontrolního monitoringu provedeného v požadovaném rozsahu při zkušebním provozu. Toto doporučení vyplývá z předpokladu větší přesnosti posouzení vlivu provozu záměru na ovzduší provedeného na základě reálných měření hmotnostních emisí a imisí pentanu, než na základě výpočtového programu rozptylové studie zatíženého určitými nedostatky a neurčitostmi vyplývajícími ze současné platné metodiky. EMISE ZE SPALOVACÍCH ZDROJŮ Celkové emise znečišťujících látek z posuzovaných zdrojů (kotelny) v cílovém stavu vychází výpočtem, tj. přepočtem na spotřebu ZP, která je pro posouzení vlivů na ovzduší rozhodující. Projektovaná roční spotřeba ZP - zdroj kotelna: Celkem cílový stav: 43 000 m3 Nm3/rok Fond provozní doby zdroje: 2 400 h/rok Průměrná hodinová spotřeba: 17,91 Nm3/h Maximální hmotnostní tok NOx dle vstupních údajů: a) při výstupní koncentraci ze zdroje na hranici bývalého emisního limitu 200 mg/m3 (EL): 48,2 g/h, 0,01339 g/s Poznámka: návrh nové vyhlášky nestanovuje pro spalovací stacionární zdroj o výkonu 0,2 MW emisní limity (ty jsou stanoveny pro rozmezí 0,3 – 5 MW, pro plynné palivo je navržen stejný emisní limit NOx 200 mg/m3 ). b) při max. modelové výstupní koncentraci 120 mg/m3 (c120) ze zdroje (reálný odhad): 28,9 g/h, 0,00803 g/s Výpočet roční bilance emise NOx vztažený na objemový tok suchých spalin 578 400 m3/rok: a) při výstupní koncentraci ze zdroje na hranici bývalého emisního limitu (EL): 115,7 kg/rok b) při max. modelové výstupní koncentraci (c120) ze zdroje: 69,4 kg/rok Z uvedené reálné koncentrace NOx je patrné plnění emisního limitu s určitou rezervou.

36

Dokumentace EIA záměru „Výroba polystyrenu Kladno" podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. a ve znění pozdějších předpisů Emisní limity podle bývalého NV č.146/2007 Sb. pro zdroj 0,2-1 MWtep v mg/m3: SO2 35 NOx 200 CO 100 Emisní limity podle navrhované vyhlášky, příloha č. 1, část III, pro zdroj 0,3 -1 MWtep v mg/m3: nestanoveno SO2 NOx 200 CO 100 Vzhledem ke složení zemního plynu a emisním limitům je rozhodujícím ukazatelem vlivu na ovzduší NOx, pokud je plněn emisní limit NOx jsou plněny i emisní limity SO2 a CO. Emisní hodnoty naměřené ve zkušebním provozu obdobné výroby polystyrenu se stejnou technologií a kotelnou na zemní plyn ve společnosti RAPOL Radouňka s výrazně vyšší kapacitou výroby pro kotel se spotřebou ZP 312 000 Nm3/rok : V rámci zkušebního provozu bylo provedeno společností Naturchem jako autorizovanou osobou toto měření emisí z kotelny K 1 na zemní plyn: Protokol z autorizovaného měření emisí z kotelny č. 1477, měření ze dne 18.12.2008 Z výsledků vyplývají tyto průměrné a max. emisní koncentrace v mg/m3 přepočtené na suchý plyn: Tabulka č. B.2: Emise z referenční výroby Ukazatel CO NOx SO2

Ø koncentrace max. koncentrace 2,2 59,6 < 3,9

3,3 64,0 < 3,9

emisní limit 100 200 35

vypočtený hmotnostní tok 0,03 kg/h 0,078 kg/h < 0,005 kg/h

Z uvedeného měření je patrné plnění emisních limitů se značnou rezervou, tj. z tohoto vyplývá reálný předpoklad plnění emisních limitů i pro kotel provozovaný v rámci posuzovaného záměru. Emise ze spalování ZP lze souhrnně hodnotit z hlediska vlivu na ovzduší i dle charakteru a velikosti zdroje jako zcela nevýznamné. Posouzení vlivu na imisní situaci viz kap. D.1.2. EMISE Z VÝROBNÍ TECHNOLOGIE Emise pentanu Při použití suroviny:

KOPLEN F 50% s obsahem pentanu do 7%. KOPLEN FR 50% s obsahem pentanu do 5% Průměrný obsah 6% pentanu v 1 t suroviny (podklad pro výpočet emisí) Poznámka: uvedená skladba a vlastnosti surovin splňují technickou podmínku již zrušeného NV č. 615/2006 Sb. – použití min. 50% podílu suroviny obsahující nejvýše 5% pentanu Stejná podmínka je uvedena v návrhu nové vyhlášky v příloze č. 7, bod 5.1.7 Výroba a zpracování expandovaného polystyrenu (kód 6.9 podle přílohy č. 2 zákona č. 201/2012 Sb.) Emise pentanu na 1 m3 výroby: při měrné obj. hmotnosti 15 kg/m3 0,015 t/m3 x 0,06 = 0,0009 t/m3 při měrné obj. hmotnosti 30 kg/m3 0,030 t/m3 x 0,06 = 0,0018 t/m3

37

Dokumentace EIA záměru „Výroba polystyrenu Kladno" podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. a ve znění pozdějších předpisů Roční výroba 24 000 m3 v možném členění: Varianta 1 výroby: měrná obj. hmotnost 15 kg/m3 – 360 t produktu, 24 000 m3 , průměrně 0,15 t/h Varianta 2 výroby: měrná obj. hmotnost 30 kg/m3 – 720 t produktu, 24 000 m3 , průměrně 0,3 t/h Roční bilance emisí pentanu (viz níže tabulka B.3): Varianta 1 výroby: Celková roční emise pentanu vč. zbytkového ve výrobku: 21,6 t/24 000 m3, z toho do ovzduší ve výrobním areálu 19,8 t/24 000 m3 expandovaného polystyrenu o měrné obj. hmotnosti 15 kg/m3. Varianta 2 výroby: Celková roční emise pentanu vč. zbytkového ve výrobku: 43,2 t/24 000 m3, z toho do ovzduší ve výrobním areálu 39,6 t/24 000 m3 o měrné obj. hmotnosti 30 kg/m3. Pro posouzení vlivů záměru na ovzduší bude na základě principu předběžné opatrnosti a konzervativního přístupu rozhodující varianta 2 s vyšší produkcí emisí pentanu. Uváděné celkové emise (hmotnostní tok) pentanu ve výši 39,6 t/rok pentanu vychází z celoroční výroby podle nepříznivější varianty 2, tj. s výrobkem o měrné hmotnosti 30 kg/m3. Podle této z hlediska emisí méně příznivé z varianty byly posouzeny koncentrační limity emisí a vlivy na imisní situaci. Z pohledu reálně dosahovaných ročních bilancí je nutno zohlednit předpokládané členění výroby na 50 % s měrnou hmotností výrobku 30 kg/m3 a 50 % s měrnou hmotností výrobku 15 kg/m3 s poloviční hodnotou emisí pentanu. Reálná roční hmotnostní bilance pentanu do ovzduší je tedy 39,6 . 0,5 + 19,8 . 0,5 = 29,7 t/rok. Z posouzení emisí vyplývá, že provozem záměru ani ve variantě 2 nebude překračován emisní limit pro TOC 150 mg/m3 stanovený bývalou vyhláškou č. 205/2009 Sb. Stejný limit je při překročení hmotnostního toku 3 000 g/h uváděn i v návrhu nové vyhlášky. Výpočet emisí vychází z min. výkonu použité vzduchotechniky, ten může být zvýšen a tím sníženy emisní koncentrace, vzhledem k prioritě vlivu na imisní situaci v okolí záměru a k výsledkům výpočtu dosažených imisních koncentrací je další snižování emisních koncentrací pod stanovený emisní limit (při zachování hmotnostního toku) neopodstatněné. Tento závěr vychází i z monitoringů imisí pentanu, kde se ustavuje v ovzduší rovnováha o nízkých koncentracích pentanu (z velkoplošného územního pohledu řádově jednotky µg/m3) vlivem postupné oxidace pentanu vzdušným kyslíkem na oxid uhličitý a vodu (viz bezpečnostní list pentanu). Tabulka č. B.3: Emise pentanu v jednotlivých fázích technologického provozu 3

Zdroje emisí

% Obsah (emise) pentanu v (z) 1 3 m

Pentan t/m výrobku při měrné obj. hmotn. 3 15 kg/m / 3 30 kg/m

Místo (zdroj) emisí

Roční produkce emisí pentanu v t

Emise pentanu v kg/h

Zdroje a doba emise v hodinách během 24 hod.

Předpěňovače

1,5

2,250/4,50

10 hod.

1,2

4,3/8,6

0,7465/1,4930

24 hod.

Blokovka

1,2

4,3/8,6

1,7917/3,5833

10 hod.

Mezisklad Blok Řezačka

3,96/7,92

0,6875/1,3750

24 hod.

1,1

výduch č.1 výduch č.2 prostor haly prostor haly

5,4/10,8

Sila

0,000225/ 0,00045 0,00018/ 0,00036 0,00018/ 0,00036 0,000165/ 0,00033

Sklad hot. Výrobků

0,5

0,000075/ 0,00015

prostor haly

1,8/3,6

0,3125/0,6250

24 hod.

38

Dokumentace EIA záměru „Výroba polystyrenu Kladno" podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. a ve znění pozdějších předpisů Zbytkový obsah pentanu ve výrobku

0,5

Celková emise vč. zbytkového obsahu ve výrobku - zbytkový obsah ve výrobku

6,0% -0,5

0,000075/ 0,00015 0,0009/ 0,0018

místo spotřeby -

-0,000075/ -0,00015

-

1,8/3,6

0/0

21,56/ 43,12

5,7882/ 11,5763

24 hod.

-1,8/ -0,3125/ 24 hod -3,6 -0,6250 Celková emise 5,5% 0,000825/ 19,76/ 5,4757/ z areálu do ovzduší 0,00165 39,52 10,9513 */ denní produkce 100 m3 expandovaného polystyrénu, tj. emise pentanu 82,3 kg/100 m3 = 0,823 kg/m3 nebo 164,6 kg/100 m3 = 1,646 kg/m3 V rozptylové studii jsou v Tab. 9 označeny výduchy vzduchotechniky čísly: V1 jako 101, V2 jako 102, V3 jako 103. Bilance emisí pentanu z výduchu V3 20,12 t/rok je v RS rozdělena na emise z V3 ve výši 19,11 t/rok a fugitivní emise (vraty) v odhadnuté výši 1,01 t/rok, v RS označeno jako 199 (FE). Poznámka: Důvodem ve ZŘ připomínkovaného 10 h provozu v průběhu dne u předpěňovače (předpěňovacího stroje pro ohřev suroviny) a blokovky (zařízení pro formování stabilizovaného polystyrenu do bloků) je výkon těchto zařízení a diskontinuální způsob jejich provozu v průběhu směny, obě zařízení budou provozována max. 10 h denně s hmotnostními emisemi jak je uvedeno v tab.B.3. Uvedené celkové max. emisní hmotností toky pentanu do ovzduší pro obě varianty objemové hmotnosti výrobků 5,4757 kg/h a 10,9513 kg/h odpovídají celkovým max. hmotnostním tokům TOC 4,5631 kg/h a 9,1261 kg/h. Výduch V1: max. hmotnostní tok TOC 3,750 kg/h, kapacita vzduchotechniky 25 000 m3/h Výduch V2: max. hmotnostní tok TOC 1,2442 kg/h, kapacita vzduchotechniky 9 000 m3/h Společný odtah vzdušin z haly – výduch V3 + fugitivní emise: max. hmotnostní tok TOC 4,6528 kg/h, kapacita vzduchotechniky 32 000 m3/h Případné fugitivní emise pentanu by neměly přesáhnout 10% hmotnostního toku z výduchu V3. Dosahované max. koncentrační hodnoty emisí TOC pro objemový tok vlhkých odpadních plynů: Zdroj pentan přepočet na TOC 3 Výduch V1: max. mg/m 180 150 Výduch V2: max. mg/m3 166 138 Společný odtah vzdušin z haly: max. mg/m3 175 146 (výduch V3 + fugitivní emise) Výduch V3 bez fugitivních emisí: max. mg/m3 166 138 Poznámka: Při srovnávání ročních bilancí jednotlivých výduchů, výkonu vzduchotechniky a koncentrací emisí je nutno vzít v úvahu rozdílné časové fondy produkce emisí u jednotlivých výduchů. V rámci zkušebního provozu bude provedeno autorizovanou osobou měření emisí pentanu u všech tří samostatných zdrojů emisí, výduchů V1 a V2 a společného výstupu vzduchotechniky V3 z ostatních prostorů haly. Výstupy VZT (výduchy V1, V2 a V3) budou umístěny na východním okraji střechy haly (na straně obrácené k zástavbě průmyslového areálu) ve výškové úrovni 14 m nad úrovní terénu (cca 2 m nad nejvyšším bodem střechy) s umístěním odpovídajícím umístění zdrojů emisí v hale a příslušných ventilátorů.

39

Dokumentace EIA záměru „Výroba polystyrenu Kladno" podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. a ve znění pozdějších předpisů Z hlediska emisních limitů je pro pentan stanovena podle přílohy č. 1, skupiny č. 4.5 bývalé vyhlášky č. 205/2009 Sb. limitní koncentrace v ukazateli TOC 150 mg/m3 při hmotnostním toku > 3000 g/h (3 kg/h). Stejný limit při hmotnostním toku TOC > 3000 g/h uváděn i v návrhu nové vyhlášky. Vzhledem k tomu, že vypočtený max. celkový hmotnostní tok TOC záměru 9,1261 kg/h a hmotnostní toky z výduchů V1 a V3 jsou vyšší než hodnota 3 kg/h, vztahuje se podle výše uvedené vyhlášky na záměr povinnost dodržení stanovené limitní koncentrace TOC 150 mg/m3 na výstupu z každého výduchu, která odpovídá koncentraci 180 mg/m3 pentanu. Dle výše uvedeného bude emisní limit TOC splněn pro všechny tři výduchy s tím, že posouzení je provedeno na max. produkci emisí, tj. pro celoroční výrobu produktu s vyšší obj. měrnou hmotností pentanu 30 kg/m3, v průběhu roku bude ale vyráběn i produkt s nižší obj. měrnou hmotností pentanu 15 kg/m3 v cca 50% podílu a tedy s nižšími emisemi pentanu. K poznámce ze ZZŘ k emisním koncentracím na hranici emisních limitů lze uvést, že vyšší kapacitou ventilátorů je možné dosáhnout snížení emisních koncentrací pentanu a TOC z jednotlivých výduchů, celkový hmotnostní tok a vliv na imisní situaci se tím ale nezmění. PROBLEMATIKA PACHOVÝCH LÁTEK Pachové látky nemají současnou legislativou stanovený emisní ani imisní limit. Z rozptylové studie vyplývá srovnání vypočtených imisí pentanu s čichovým prahem pentanu. Posouzení vlivu pachových látek na ovzduší a na obyvatelstvo na základě měření pachových látek v ovzduší u obytné zástavby provedeného ve zkušebním provozu obdobného provozu „Výroba polystyrenu Radouňka – RAPOL“ je uvedeno v kap. D.1.1 a D.1.2. EMISE Z DOPRAVY U dopravy je proveden výpočet bilancí emisních toků znečišťujících látek z emisních faktorů (EF), odvozených z limitů emisí škodlivin z výfukových plynů podle poslední normy EURO 4, výpočtový rok 2010. Emisní faktory udávají, jaké množství (v průměru) znečišťující látky v g se dostane do ovzduší z průměrného vozidla na dráze 1 km (jedná se o těžký nákladní automobil - TNA) s variabilitou dle rychlosti vozidla a sklonu vozovky. Pro výpočet vnitorareálové dopravy je vycházeno z max. povolené rychlosti 40 km/h při prům. sklonu vozovky 0%, u mimoareálové dopravy z prům. rychlosti 60 km/h a prům. sklonu vozovky 0% na přístupové trase I/61 o délce 4 km. Tabulka č.B.4a: Přehled rozhodujících emisních faktorů a měrné produkce emisí pro sklon 0% a rychlosti TNA 40 a 60 km/h (HDV EURO 4, palivo diesel) Emisní ukazatelé

EF pro TNA

EF pro TNA

40 km/h

60 km/h

g/km

g/km

TZL-PM10

0,0757

0,0604

NOx

1,6815

1,3620

NO2

0,1493

0,0824

SO2

0,0122

0,0109

CO

2,8150

2,3301

CxHy

0,5888

0,4047

Benzen

0,0086

0,0066

benzo(a)pyren

0,2561

0,5021

40


Tabulka č.B.4b: Přehled rozhodujících emisních faktorů a měrné produkce emisí pro sklon 0% a rychlost OA 40 a 60 km/h (EURO 4, palivo benzin) Emisní ukazatelé

EF pro TNA

EF pro TNA

40 km/h

60 km/h

g/km

g/km

TZL-PM10

0,0005

0,0006

NOx

0,1214

0,1139

NO2

0,0024

0,0023

SO2

0,0044

0,0037

CO

0,2884

0,2379

CxHy

0,0504

0,0383

Benzen

0,0020

0,0020

benzo(a)pyren

0,0302

0,0654

Vnitroareálová doprava: 

 

Emise z vnitroareálové dopravy (tj. dopravy v prostoru areálu Jih před napojením na I/61) v cílovém stavu záměru budou vznikat ze spalování především nafty u TNA v množství cca 2 l za den při celkové obousměrně ujeté vzdálenosti cca 4 km za den. Toto množství lze z pohledu produkce emisí považovat za zcela nevýznamné s prakticky nedefinovatelným vlivem na imisní situaci okolí záměru. U vnitroareálové dopravy bude hlavním zdrojem emisí přeprava surovin a výrobků TNA. Emise z vnitroareálové osobní dopravy (2 auta za den) jsou zcela zanedbatelné a nejsou provedeny jejich bilanční výpočty. Vnitroareálovou dopravu v prostoru areálu Jih lze považovat za jeden plošný zdroj s tím, že podíl dopravy záměru a tedy i emisí ve vztahu k celkové dopravě v rámci areálu je zanedbatelný a nebude tedy zvlášť ve vztahu k vlivu na ovzduší posuzován. U dopravy je proveden výpočet bilancí emisních toků znečišťujících látek z emisních faktorů (EF), odvozených z limitů emisí škodlivin z výfukových plynů podle poslední normy EURO 4, výpočtový rok 2010. Emisní faktory udávají, jaké množství (v průměru) znečišťující látky v g se dostane do ovzduší z průměrného vozidla na dráze 1 km (jedná se o těžký nákladní automobil - TNA) s variabilitou dle rychlosti vozidla a sklonu vozovky.

U vnitroareálové dopravy lze z EF a celkového počtu ujetých km za den vypočítat bilance emisí znečišťujících látek pro TNA a OA.

41

Dokumentace EIA záměru „Výroba polystyrenu Kladno" podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. a ve znění pozdějších předpisů Tabulka č. B.5a: Přehled emisí z obousměrné vnitroareálové dopravy pro délku trasy v areálu 1 km a 2 TNA denně (tj. celkem 2 x 2=4 ujeté km) pro 240 pracovních dnů Emisní ukazatelé

emise v g/d

emise v kg/rok

TZL-PM10

0,3028

0,0726

NOx

6,7260

1,6142

NO2

0,5972

0,1433

SO2

0,0488

0,0117

CO

11,260

2,7024

CxHy

2,3552

0,5652

benzen

0,0344

0,0082

benzo(a)pyren

1,0244

0,2458

Tabulka č. B.5b: Přehled emisí z obousměrné vnitroareálové dopravy pro délku trasy v areálu 1 km a 2 OA denně (tj. celkem 2 x 2=4 ujeté km) pro 240 pracovních dnů Emisní ukazatelé

emise v g/d

emise v kg/rok

TZL-PM10

0,0020

0,00048

NOx

0,4856

0,1165

NO2

0,0096

0,0023

SO2

0,0176

0,0042

CO

1,1536

0,2768

CxHy

0,2016

0,0484

benzen

0,0080

0,0019

benzo(a)pyren

0,1208

0,0290

Emise z vnitroareálové dopravy lze považovat za zcela nevýznamné, a to i při zohlednění cca mírného nárůstu uvedených hodnot vlivem vyšší spotřeby pohonných hmot při nižší rychlosti cca 30 km/h v areálu Jih ve srovnání s referenční rychlostí 40 km/h. Mimoareálová doprava: Rozsah a dopravní trasy i vliv záměru na dopravu v zájmovém území jsou hodnoceny v kapitole B.II.4. Přeprava surovin, pomocných materiálů, produktů a odpadů bude liniovým zdrojem emisí znečišťujících látek do ovzduší. Z hodnocení nárůstu dopravy a emisí z dopravy lze předpokládat nevýznamné ovlivnění imisní situace záměrem v zájmovém území. Na základě výše uvedených tabelovaných emisních faktorů EURO 4 pro příslušné intenzity dopravy (do areálu a z areálu), druhy dopravních prostředků (TNA a OA), průměrnou rychlost 60 km/h, průměrný cca nulový sklon vozovky a při použití vozidel s příslušnými technickými opatřeními na pohonné jednotce či výfukovém systému splňujícími normu EURO 4 vyplývají u TNA pro úsek

42

Dokumentace EIA záměru „Výroba polystyrenu Kladno" podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. a ve znění pozdějších předpisů příjezdové dopravní komunikace I/61 od R6 k vjezdu do areálu JIH (délka 4 km) a u OA pro stejnou dojezdovou vzdálenost tyto bilanční přírůstky emisí z externí dopravy záměru: Tabulka č. B.6a: Přehled emisí z obousměrné mimoareálové dopravy pro délku trasy 4 x 2 = 8 km a 2 TNA denně (tj. celkem 2 x 8 = 16 ujetých km) pro 240 pracovních dnů Emisní ukazatelé

emise v g/d

emise v kg/rok

TZL-PM10

0,9664

0,2319

NOx

21,792

5,2300

NO2

1,3184

0,3164

SO2

0,1744

0,0418

CO

37,281

8,9475

CxHy

6,4752

1,5540

benzen

0,1056

0,0253

benzo(a)pyren

8,0336

1,9280

Tabulka č. B.6b: Přehled emisí z obousměrné mimoareálové dopravy pro délku trasy 4 x 2 = 8 km a 2 OA denně (tj. celkem 2 x 8 = 16 ujetých km) pro 240 pracovních dnů Emisní ukazatelé

emise v g/d

emise v kg/rok

TZL-PM10

0,0096

0,0023

NOx

1,8224

0,4373

NO2

0,0368

0,0088

SO2

0,0592

0,0142

CO

3,8064

0,9135

CxHy

0,6128

0,1470

benzen

0,0320

0,0077

benzo(a)pyren

1,0464

0,2511

Doprava záměru a podíl emisí z externí dopravy na celkových emisích po realizaci záměru Cílový počet dopravních prostředků záměru dle konzervativního přístupu v ročním průměru denních intenzit: TNA: 2,0 O: 2,0 Souhrn S: 4,0 Orientační podíl emisí v % v cílovém stavu vlivem dopravy záměru (průjezdů TNA) na celkové mimoareálové nákladní dopravě 1 136 + (2 x 2) = 1 140 TNA za den: 0,35 % (předpoklad stejného typu TNA, rychlosti, sklonu vozovky a plnění emisních faktorů EURO 4 u všech TNA)

43

Dokumentace EIA záměru „Výroba polystyrenu Kladno" podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. a ve znění pozdějších předpisů U osobní dopravy (OA) jsou emise výrazně nižší než u TNA a lze je považovat za zcela nevýznamné (není nutné je výpočtově hodnotit). Celkově lze emise z mimoareálové externí dopravy záměru ve srovnání s celkovou dopravou na okolní dopravní infrastruktuře (silnice I/61, doprava v areálu JIH není sledována) považovat za nevýznamné a jejich přírůstek za zanedbatelný. Z tohoto pohledu vyplývá i způsob jejich posouzení v RS a vlivu na veřejné zdraví. Emisní charakteristika zdrojů Pro předmětný stacionární zdroj znečišťování ovzduší (výroba expandovaného polystyrenu, kód 6.9 přílohy 2 zákona č. 201/2012 Sb., platného od 1.9.2012) není podle této přílohy vyžadováno zpracování rozptylové studie podle § 11 odst. 9 zákona č. 201/2012 Sb. K řízení o vydání závazného stanoviska podle odstavce 2 písm. b) a c) předkládá žadatel odborný posudek zpracovaný autorizovanou osobou podle §32 odst. 1 písm. d). Výroba EPS je středním zdrojem znečišťování ovzduší podle bodu 4.8, příloha 1, část II bývalého nařízení vlády č. 615/2006 Sb. (nařízení vlády č. 294/2011 Sb.), zrušeného zákonem č. 201/2012 Sb., tyto prováděcí předpisy ale nebyly dosud nahrazeny jinými prováděcími předpisy zákona č. 201/2012 Sb. Kotelna na zemní plyn (vyvíječ páry) o celkovém jmenovitém výkonu v cílovém stavu 0,2 MW nespadá do stacionárních zdrojů podle přílohy č. 2, kód 1.1 až 1.4 zákona č. 201/2012 Sb. (nezakládá to povinnost zpracování rozptylové studie podle § 11 odst. 9 zákona č. 201/2012 Sb.), a v souladu s § 11 odst. 8 zákona není povinností zpracování odborného posudku. Tabulka č. B.7: Návrh klasifikace zdrojů znečišťování ovzduší podle zrušených předpisů

Technologie

Klasifikace

Výroba expandovaného polystyrenu

Střední zdroj znečišťování ovzduší

Kotelna na ZP

Střední zdroj znečišťování ovzduší

B.III.2 Odpadní vody Vlastní výroba nebude zdrojem technologických odpadních vod. Záměr bude produkovat v cílovém stavu tyto odpadní vody v nevýznamném množství: - sociální vody (úklid, oplachy) v množství cca 0,20 m3/d, tj. 50 m3/rok Budou svedeny do stávající jímky splaškových vod ze stávajících kanceláří a sociálních zařízení v areálu a odtud budou vyváženy stávajícím způsobem na městskou ČOV Kladno. Záměr nemá vlastní sociální zařízení s produkcí splaškových vod, využívá stávající zařízení v areálu. - zasolené vody z kotelny v množství cca 0,8 m3/d, tj. 192 m3/rok Zasolené vody z kotelny (odkal a odluh kotle a vody z regenerace katexu) o koncentraci do 100 g/l RAS (především s obsahem CaCl2 a zbytkového NaCl z regenerace změkčovacího katexu) budou čerpány do kanalizace sociálních vod a rovněž odváděny do stávající sběrné jímky s vyvážením na ČOV Kladno. Celkem množství odpadních vod:

cca 1,00 m3/d, tj. 242 m3/rok

44


B.III.3 ODPADY ODPADY VZNIKAJÍCÍ PŘI VÝSTAVBĚ ZÁMĚRU Při výstavbě budou vznikat odpady uvedené v následující tabulce. Odpady jsou zařazeny dle vyhlášky MŽP č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů). Tabulka č. B.8: Odpady vznikající při výstavbě a způsoby nakládání s nimi Číslo Kat. Způsob nakládání Název odpadu odpadu odpadu s odpadem 13 02 06* Syntetické motorové, převodové a mazací oleje N Regenerace, spalování dle §23 zákona Snadno biologicky rozložitelné motorové, 13 02 07* N č.185/2001 Sb. v platném převodové a mazací oleje znění 13 02 08* Jiné motorové, převodové a mazací oleje N 15 01 01 15 01 02 15 02 02* 17 01 01 17 01 02 17 02 01 17 02 03 17 04 05 17 04 11 17 06 04

Papírové a lepenkové odpady Plastové obaly Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čistící tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami Beton Cihly Dřevo Plasty Železo a ocel Kabely neuvedené pod č. 17 04 10* Izolační materiály neuvedené pod čísly 17 06 01* a 17 06 03*

O O

Recyklace, využití Recyklace, využití

N

Odstranění uložením na skládku příslušné skupiny

O O O O O O O

20 03 01

Směsný komunální odpad

O

20 03 99

Komunální odpady jinak blíže neurčené

O

Recyklace, využití Recyklace Recyklace Odstranění uložením na skládku příslušné skupiny Odstranění uložením na skládku příslušné skupiny Odstranění uložením na skládku příslušné skupiny

Pozn.: Konkrétní způsob využití či odstranění vzniklých odpadů a jejich přeprava na místo uložení budou řešeny v další fázi přípravy projektu Odpady a jejich bilance vznikající při výstavbě záměru nelze v současné době s ohledem na počáteční fázi projektové přípravy stavby přesněji stanovit. Předpokládá se produkce odpadů kategorie O v řádu několika stovek kg až jednotek tun během výstavby u každého z odpadů a produkce odpadů kategorie N v řádu desítek kg až stovek kg u každého z odpadů. Odpady, které vzniknou v průběhu stavebních prací, budou předány původcem odpadu na základě smluvního vztahu oprávněné osobě (organizaci) vlastnící příslušné legislativní oprávnění a technické vybavení k jeho využití nebo odstranění v souladu s platnou legislativou (zákonem č. 185/2001 Sb. v platném znění a jeho prováděcími předpisy). Původce odpadů je povinen vést evidenci odpadů podle zákona č. 185/2001 Sb. a vyhlášky č. 383/2001 Sb.

45

Dokumentace EIA záměru „Výroba polystyrenu Kladno" podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. a ve znění pozdějších předpisů Lze doporučit, aby investor při uzavírání smluvních vztahů na jednotlivé dodávky stavebních prací zakotvil ve smlouvách povinnost zhotovitele stavby jako původce odpadu zajistit odstraňování veškerých odpadů způsobených jeho činností v souladu s platnou legislativou. Stavební odpady budou přednostně recyklovány, nevyužitelná část odpadů vzniklých ze stavebních prací bude uložena na skládku příslušné skupiny. ODPADY VZNIKAJÍCÍ PŘI PROVOZU ZÁMĚRU Vlastní výrobní proces je z pohledu produkce a odstranění odpadů bezodpadovou technologií, veškerý vzniklý polystyrenový odpad bude využit k recyklování včetně možnosti smluvní recyklace polystyrenu mimo vlastní výrobu záměru (viz následující tabulka odpadů). Sekundární odpady, externě recyklovaný polystyren V rámci provozu záměru v cílovém stavu budou z údržby, oprav a servisních činností technologií vznikat také sekundární odpady. Předpokládané druhy odpadů jsou uvedeny v následující tabulce. Odpady jsou zařazeny dle vyhlášky MŽP č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů). Množství těchto odpadů je v současném stadiu přípravy záměru velmi obtížné určit, lze ale pokládat celkovou produkci odpadů z hlediska vlivů na ŽP za nevýznamnou (u odpadů kat. O celkově do 10 t/rok vyjma kat. 16 03 06, u odpadů kat. N celkově do 1 000 kg/rok). Tabulka č.B.9: Odpady vznikající z administrativní činnosti, údržby a oprav provozu, externě recyklovaný polystyren Kód odpadu

Kategorie Název druhu odpadu odpadu

Způsob nakládání s odpadem Regenerace, spalování dle §23 zák. č.185/2001 Sb.

13 01 10*

N

Nechlorované hydraulické minerální oleje

13 02 05*

N

Nechlorované minerální motorové, převodové a mazací oleje

15 01 06

O

směsné obaly

Recyklace, využití

15 02 02*

N

Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čistící tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami


15 01 01

O

papírové a lepenkové obaly


15 01 02

O

plastové obaly


16 03 06

O

Organické odpady neuvedené pod číslem 16 03 05 Recyklace, využití (jedná se o odpadní pěnový polystyren nevyužitý zpětně ve vlastní výrobě)

20 01 01

O

papír a lepenka


N

baterie a akumulátory, zařazené pod čísly 16 06 01, 16 06 02 nebo pod číslem 16 06 03 a netříděné baterie a akumulátory obsahující tyto baterie

Recyklace, využití v rámci zpětného odběru

směsný komunální odpad


20 01 33

20 03 01

O

46

Dokumentace EIA záměru „Výroba polystyrenu Kladno" podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. a ve znění pozdějších předpisů Obecné zásady nakládání s odpady v rámci provozu záměru Veškeré nakládání s odpady v rámci provozu záměru až do fáze jejich využití, popřípadě odstranění bude prováděno v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech v platném znění a jeho prováděcích předpisů, případně v souladu s dalšími dotčenými předpisy (zákon o vodách, o ochraně ovzduší, o chemických látkách apod.). Odpady produkované záměrem budou předány původcem odpadů oprávněné osobě k jejich odstranění nebo využití, a to v souladu se zákonem o odpadech č. 185/ 2001 Sb. a jeho prováděcími předpisy. O veškerých vznikajících, upravovaných, využívaných, předávaných i odstraňovaných odpadech a znečištěných materiálech se bude vést řádná evidence v souladu s ustanovením § 16 (1) písm. g) uvedeného zákona a vyhlášky č. 383/2001 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady.

B.III.4 Ostatní výstupy HLUK Hodnocení možného vlivu hluku posuzovaného záměru vychází z jeho umístění a charakteru lokality a z technického řešení záměru. K vlivu hluku v dotčeném území lze předpokládat, že vzhledem k charakteru zástavby MČ Kročehlavy, zahrnující průmyslovou a obchodní zónu (areál Jih), ale bez významnější zátěže životního prostředí z průmyslových a jiných činností a jejich případných nočních provozů, nebudou za současné situace a vlivu provozu záměru překračovány u nejbližšího obytného objektu hodnoty akustického tlaku vyjádřeného jako hygienické limity stanovené NV č. 272/2011 Sb. V rámci zkušebního provozu záměru budou provedena autorizovanou osobou tato měření hluku: č.1: Měření hluku v pracovním prostředí uvnitř haly č. 2: Měření hluku na vnějším plášti konstrukce západní strany haly č.3: Měření hluku u nejbližšího obytného objektu cca 30 m od západní stěny haly Nejistota měření: ± 2 dB HLUK - OBECNÁ LEGISLATIVA Osoba, která používá, popřípadě provozuje stroje a zařízení, které jsou zdrojem hluku nebo vibrací, provozovatel letiště, vlastník, popřípadě správce pozemní komunikace, vlastník dráhy a provozovatel dalších objektů, jejichž provozem vzniká hluk (dále jen “zdroje hluku nebo vibrací”), jsou povinni technickými, organizačními a dalšími opatřeními v rozsahu stanoveném příslušným zákonem a prováděcím právním předpisem zajistit, aby hluk nepřekračoval hygienické limity upravené prováděcím právním předpisem pro chráněný venkovní prostor, chráněný vnitřní prostor staveb a chráněný venkovní prostor staveb, a aby bylo zabráněno nadlimitnímu přenosu vibrací na fyzické osoby. Zákon č. 258/2000 Sb. definuje chráněný venkovní prostor staveb a chráněný venkovní prostor. Chráněným venkovním prostorem se dle §30 odst.(1) rozumí nezastavěné pozemky užívané k rekreaci, sportu, léčení a výuce, s výjimkou prostor určených pro zemědělské účely, lesů a venkovních stanovišť. Rekreací se rozumí i pobyt na pozemku náležejícímu k bytovému nebo rodinnému domu. Chráněným venkovním prostorem staveb se pak rozumí venkovní prostor do vzdálenosti 2 m od bytových a rodinných domů, staveb pro školní a předškolní výchovu a pro zdravotní a sociální účely a funkčně obdobných staveb. Chráněným vnitřním prostorem staveb se rozumí obytná a pobytová místnost.

47

Dokumentace EIA záměru „Výroba polystyrenu Kladno" podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. a ve znění pozdějších předpisů Hygienické limity hluku v chráněných venkovních prostorech staveb a v chráněných venkovních prostorech Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., § 12, odst.3 a 4 a příloha č. 3 stanovuje hygienický limit ekvivalentní hladiny akustického tlaku bez vysoce impulsního hluku, tónových složek hluku a hluku z dopravy na pozemních komunikacích a drahách: LAeq, 8 h = 50 dB v denní době od 6,00 do 22,00 hodin (korekce 0 podle přílohy č. 3) LAeq, 1 h = 40 dB v noční době od 22,00 do 6,00 hodin (korekce 0 podle přílohy č. 3) Ekvivalentní hladina akustického tlaku se stanovuje pro 8 souvislých a na sebe navazujících nejhlučnějších hodin denní doby a 1 nejhlučnější hodinu noční doby. Charakter technologie a provozu záměru nepředpokládá vznik hluku s tónovými složkami ani vysoce impulsního hluku. Max. denní provozní doba bude 10 h, řešení záměru nezahrnuje noční provoz. Hluk na pracovišti Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., § 3 stanovuje dle odst. (3) přípustný hygienický limit ustáleného a proměnného hluku vyjádřený ekvivalentní hladinou akustického tlaku LAeq,T = 70 dB pro pracoviště ve stavbách pro výrobu a skladování, kde hluk nevzniká pracovní činností vykonávanou na těchto pracovištích, ale je způsobován větracím nebo vytápěcím zařízením těchto pracovišť . Tento limit by měl být prioritní vzhledem k tomu, že vzduchotechnika s ventilátory je významnou částí technologie záměru a hygienický limit k ní vztažený je nižší než limit podle odst. 1 ve výši LAeq,T = 85 dB platný pro hluk z pracovní činnosti. Podle odst. (4) se hodnocení ustáleného a proměnného hluku podle průměrné expozice provádí, pokud pracovní doba ve sledovaném období je proměnná, nebo když se hladina hluku v průběhu sledovaného období mění, avšak jednotlivé denní expozice hluku se neliší o více než 10 dB v LAeq, 8 h od výsledků opakovaných měření a při žádné z expozic není překročena hladina akustického tlaku LAmax 107 dB. Nutno ale upozornit, že problematika hluku v pracovním prostředí nespadá do působnosti zákona č. 100/2001 Sb. a není předmětem procesu EIA. Hluk z dopravy Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., § 12 stanovuje dle odst. (3) s korekcí podle části A přílohy č. 3 přípustný hygienický limit ekvivalentní hladiny akustického tlaku LAeq,T = 50 dB + 5 dB = 55 dB pro dopravu na silnicích III. třídy a místních komunikacích III. třídy a drahách nebo LAeq,T = 50 dB + 10 dB = 60 dB pro dopravu na dálnicích, silnicích I. a II. třídy a místních komunikacích I. a II. třídy, kde hluk z dopravy na těchto komunikacích je převažující nad hlukem z dopravy na ostatních pozemních komunikacích. Ekvivalentní hladina akustického tlaku ze silniční dopravy se stanovuje pro 16 hodin denní doby. Doprava v rámci provozu záměru bude provozována pouze v denní době, a to od 8:00 do 20:00 hodin s tím, že vzhledem k max. denní provozní době do 10 h bude doprava v období nad 18 hodinou výjimečným případem. Hluk ze stavební činnosti Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., § 12 stanovuje dle odst. (6) s korekcí podle části B přílohy č. 3 přípustný hygienický limit ekvivalentní hladiny akustického tlaku LAeq,16h = 50 dB + 15 dB = 65 dB pro hluk ze stavební činnosti v chráněném venkovním prostoru staveb.

48

Dokumentace EIA záměru „Výroba polystyrenu Kladno" podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. a ve znění pozdějších předpisů VÝSTAVBA ZÁMĚRU Vzhledem k tomu, že výstavba záměru bude probíhat v téměř celém rozsahu v hale, která je součástí obchodně průmyslového areálu Jih Kladno – MČ Kročehlavy, a výstavba nebude zahrnovat hlukově náročné venkovní stavební práce, lze předpokládat zcela nevýznamné ovlivnění souvislé bytové zástavby (nejbližší zástavba, sídliště, je ve vzdálenosti cca 520 severovýchodním směrem od haly, mezi halou a sídlištěm se rozkládá areál Jih) i nevýznamné ovlivněné obou obytných objektů mezi halou a kolejištěm (nejbližší ve vzdálenosti 30 m), tyto objekty budou odstíněny halou, kde veškerá venkovní obslužnost i práce budou probíhat na opačné straně haly. Lze tedy odůvodněně předpokládat u těchto objektů nepřekračování hygienických limitů hluku ve výši 65 dB ze stavební činnosti v chráněném venkovním prostoru staveb, rovněž z důvodu provádění především montážních prací uvnitř haly. Výstavba bude prováděna pouze v denní době (od 7:00 do 21:00), pokud by se vyskytly nárazově prováděné práce s vyšší hlučností, nebudou prováděny o víkendech a svátcích. Doba trvání stavebních prací by neměla přesáhnou 2 měsíce, doba montáže hlavních technologických zařízení 4 měsíce, celková doba výstavby bude max. 9 měsíců vč. rezervy. PROVOZ ZÁMĚRU V rámci provozu záměru lze očekávat tyto zdroje hluku:  plošné (výrobní objekt s hlukovými emisemi na vnější straně obvodových konstrukcí haly, vnitroobjektová a vnitroareálová doprava)  liniové zdroje (mimoareálová doprava) Bodové zdroje jako samostatná venkovní technologická zařízení záměr nezahrnuje. Pro dosažení výše uvedených hygienických limitů hluku je nezbytné takové technické řešení stavebních objektů a technologických zařízení, které zajistí svými hodnotami hlukových emisí takové výstupní hodnoty hluku u nejbližší obytné zástavby, které nepřekročí výše uvedené hygienické limity hluku. Hluk ze stacionárních zdrojů Stacionární zdroje hluku obecně zahrnují zdroje bodové a plošné. Bodovými zdroji jsou jednotlivá zařízení umístěná ve výrobní hale (venkovní zařízení záměr nezahrnuje), z tohoto důvodu bude záměr posuzován jako jeden hlavní stacionární plošný zdroj hluku (objekt haly) s celkovým výstupem hladin akustického tlaku šířeného do chráněného venkovního prostoru a chráněného venkovního prostoru staveb s doplněním bodových zdrojů, kterými jsou axiální stěnové ventilátory zajišťující běžné větrání haly a zakončení vzduchotechnických kanálů pro odtah směsi vzduchu a pentanu z interiéru haly. Hlukové emise uvnitř haly hodnoceného záměru budou pocházet především z provozu mlýnů, kompresorů, ventilátorů, řezačky bloků a zařízení kotelny. Ostatní zařízení (čerpadla, pohony dopravníků, zařízení pro konečnou úpravu produktu apod.) nebudou zdrojem významnějšího hluku. Souhrn emisí hluku z provozu posuzovaného záměru je v úrovni, která nepředpokládá zvýšení hluku ve výše uvedených venkovních prostorech nad výše uvedené limity stanovené nařízením vlády č. 272/2011 Sb. Tento předpoklad vychází z technických opatření zajišťujících lokální protihlukovou izolaci oddělením významných zdrojů hluku stavebními příčkami (kotelna s vyvíječem páry) v samostatných částech v rámci provozní haly a dále lokálními absorpčními stěnami hluku nebo protihlukovými kryty u vybraných volně umístěných zařízení (kompresory, případně i mlýny a řezačka). Zvláštní pozornost bude věnována zařízením vzduchotechniky, kde ventilátory budou vybaveny protihlukovými kryty a konce výduchů nad střechou objektu protihlukovými tlumiči.

49

Dokumentace EIA záměru „Výroba polystyrenu Kladno" podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. a ve znění pozdějších předpisů Ze studie výpočtu hladin akustického tlaku vyplývá pro větrání haly a vzduchotechniku: Větrání haly bude nucené. Část větracího systému je stávající. V okenních polích ve východní obvodové stěně jsou osazeny 3 ks odtahových stěnových axiálních ventilátorů o průměru 400 mm a v okenním poli v západní stěně je osazen 1 ks přívodního stěnového axiálního ventilátoru o průměru 400 mm. Popsané axiální ventilátory zajistí pohyb a výměnu vzduchu v interiéru haly pro trojic pracovníků. Typy ventilátor nejsou známy. Dle hlukových parametrů běžně vyráběných axiálních ventilátorů se předpokládá, že každý ventilátor je zdrojem akustického tlaku o hladině na úrovni LAeq,T = 58 dB ve vzdálenosti 1,5 m od rotoru na straně sání a akustického tlaku o hladině na úrovni LAeq,T = 63 dB ve vzdálenosti 1,5 m od rotoru na straně výtlaku. Dále budou v hale při východní obvodové stěně instalovány 3 technologické odtahy, které zajistí odvedení směsi vzduchu s pentanem uvolňovaným při procesu výroby EPS mimo interiér haly. Ventilátory budou opatřeny čidlem registrujícím limitní koncentraci pentanu v interiéru haly. Po snížení koncentrace pentanu, dojde automaticky k vypnutí ventilátorů. Předpokládá se, že ventilátory budou v provozu krátkodobě, v praxi to bude znamenat, že úhrnná doba chodu každého odtahového ventilátoru nepřekročí 1 hodinu denně. Odtahy budou realizovány pomocí trojice radiálních ventilátorů s připojenými vzduchotechnickými rozvody s výustkami na straně sání a vertikálními vzduchotechnickými kanály vedenými ve venkovním prostoru po východní stěně haly až nad úroveň střešního pláště haly. Vertikální kanály budou osazeny tlumiči hluku tak, aby ekvivalentní hladina akustického tlaku ve vzdálenosti 5 m od zakončení VZT kanálu nad střechou haly nepřekročila hodnotu LAeq,T = 65 dB. Do venkovního prostoru, na východní obvodovou stěnu haly, bude vyveden vzduchotechnický kanál, který zajistí odvod tlakového vzduchu z blokové formy po vytlačení bloku EPS. Tento proces se bude projevovat krátkým odfukem po dokončení výroby každého bloku EPS. Technologické chlazení formy je vakuové a celá technologie chlazení je instalována v interiéru haly. Vzduchová neprůzvučnost obvodového pláště haly jako plošného zdroje hluku Obvodový plášť výrobní haly tvoří ŽB panely tl. 250 mm, vrata a okna s otvory pro axiální ventilátory. Výslednou vzduchovou neprůzvučnost pro každou část obvodové konstrukce určíme z poměrů ploch a neprůzvučnosti jednotlivých ploch. Pro východní stěnu výrobní haly dostaneme: ŽB panel: vrata: okna: otvory pro ventilátory: celkem Z toho Si R = 10 log (10-0,1.Rwi . S i)

plocha S1 = 389,0 m2 plocha S2 = 17,8 m2 plocha S3 = 42,8 m2 plocha S4 = 0,4 m2 S = 450,0 m2

RW1 = 52 dB (výpočet) RW2 = 23 dB (výpočet) RW3 = 26 dB (výpočet) RW4 = 6 dB (odhad)

= 32 dB

V případě otevření 1 ks vrat (dovoz vstupního materiálu nebo odvoz finálních výrobků) klesne zvuková neprůzvučnost východní stěny výrobní haly na R = 14 dB. Obdobně postupujeme při výpočtu vzduchových neprůzvučností ostatních obvodových stěn. Pro jižní stěnu haly dostaneme R = 52 dB, pro západní stěnu haly R = 35 dB, pro střechu haly dostaneme R = 54 dB. Při hodnocení rizika hluku dle §9 NV č. 272/2011 Sb. se vychází z údajů a informací o hlukových emisích, které uvádí výrobce strojů a zařízení. Podle těchto údajů v hale volně stojící stroje a zařízení nebudou při technickém řešení uvedeném v kap. B.I.6 a níže uvedených hlukových emisích zařízení zdrojem překračování hygienických limitů hluku u nejbližší obytné zástavby. Stroje, které by mohly

50

Dokumentace EIA záměru „Výroba polystyrenu Kladno" podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. a ve znění pozdějších předpisů být zdrojem překračování těchto limitů budou ve smyslu odst. (2) §9 NV č. 272/2011 Sb. umístěny do samostatných uzavřených prostor nebo vybaveny protihlukovými kryty tak, aby nadměrný hluk byl odstíněn a sníženo šíření hluku mimo tyto prostory. Jedná se především o níže uvedená zařízení. Tabulka č. B.10: Hlukové emise vybraných zařízení Stroje a zařízení

Typ

Hluková emise bez Poznámka protihlukových opatření – vzdálenost 1 m od zařízení

Vzduchový kompresor

CF SR 3

78 dB

Protihluková ochrana*

Kotel a vyvíječ páry

DT PC 300

94 dB


Ventilátory 3 ks

VR 80-75-2

103 dB


Mlýn polystyrénového PRD - 01 odpadu

75 dB


Bloková řezačka

75 dB

(dle výsledků měření hluku)

SKR – 2000A

Protihluková ochrana* (dle výsledků měření hluku)

*oddělením vnitřního prostoru haly vestavbou zvukově izolačních příček nebo vybavením protihlukovými kryty, tato opatření budou zajišťovat max. hladina hluku na vnitřním plášti stavební konstrukce haly ve výši max. 70 dB. Tato hodnota splňuje limit LAeq,T = 70 dB pro pracoviště ve kterém převládá hluk z větracích zařízení (VTZ). Charakter hluku: proměnný bez tónových složek. V souladu s § 3, odst. (3) NV č. 272/2011 Sb. by neměla hluková zátěž (přípustný expoziční limit) na pracovišti výrobny uvnitř objektu haly překračovat hodnotu 70 dB, pokud je způsobována větracím nebo vytápěcím zařízením (tj. vzduchotechnikou a klimatizací), na ostatních pracovištích pak 85 dB. Předpokládá se, že výše uvedená protihluková opatření u jednotlivých zařízení zajistí uvedené limity hluku stanovené pro pracovní prostředí. Tento předpoklad a účinnost provedených opatření budou ověřeny měřením hluku v hale ve zkušebním provozu, který by měl ověřit tyto podmínky pro pracovní proces: - U nejvíce ovlivněných zaměstnanců (výrobní dělník, údržbář, skladník) hluková expozice ustálené ho a proměnnému hluku nepřekračuje limitní hodnoty hluku. - Práce za předpokládaných podmínek se doporučují zařadit do II. kategorie prací z hlediska hluku. - Za těchto podmínek není třeba považovat uvedené práce z hlediska hluku za rizikové ani realizovat ochranná opatření. Pozn.: K hluku v pracovním prostředí lze upozornit, že tato problematika nespadá do posuzování vlivů na ŽP (působnosti zákona č. 100/2001 Sb.), výsledky uvedené úvahy ale dokladují oprávněnost předpokladu, že vlivem stacionárních zdrojů hluku záměru nedojde k překročení hygienických limitů hluku provozem záměru u nejbližšího obytného objektu. Dále bude pro pracovní proces platit ustanovení § 10 NV č. 272/2011 Sb.: (1) Pokud se vyhodnocením změřených hodnot prokáže, že přes uplatněná opatření k odstranění nebo minimalizaci hluku překračují ekvivalentní hladiny hluku A stanovené pro osmihodinovou směnu přípustný expoziční limit 80 dB, nebo že průměrná hodnota špičkového akustického tlaku C je

51

Dokumentace EIA záměru „Výroba polystyrenu Kladno" podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. a ve znění pozdějších předpisů větší než 112 Pa, musí zaměstnavatel poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky k ochraně sluchu účinné v oblasti kmitočtů daného hluku. (2) Jestliže je překročen přípustný expoziční limit 85 dB, respektive nejvyšší přípustná hodnota 200 Pa, musí zaměstnavatel zajistit, aby osobní ochranné pracovní prostředky zaměstnanci používali. Výpočet hladiny akustického tlaku v chráněném venkovním prostoru stavby Ze studie výpočtu hladin akustického tlaku (viz příloha č. 16) vyplývají tyto výsledky 1. Výpočtový bod č.1 – objekt ve vzdálenosti cca 60 m severozápadním směrem Ekvivalentní hladina akustického tlaku v chráněném venkovním prostoru před východní obvodovou stěnou dvoupodlažního rodinného domu č.p.5 na výškové úrovni II.NP bude rovna součtu hladin akustického tlaku prostupujícího obvodovým pláštěm výrobní haly a šířeného za provozu vzduchotechnických zařízení spojených s technologií výroby EPS. Jednotlivé stěny obvodového pláště výrobní haly je nutno považovat za plošné zdroje hluku. Axiální stěnové ventilátory zajišťující běžné větrání haly je možné považovat za bodové zdroje hluku. Zakončení vzduchotechnických kanálů pro odtah směsi vzduchu a pentanu z interiéru haly je možné považovat za bodové zdroje hluku. Z výsledku výpočtů vyplývá, že na hranici chráněného venkovního prostoru stavby výše uvedeného objektu na úrovni II.NP bude výsledkem energetického součtu dílčích hladin akustického tlaku celková ekvivalentní hladina akustického tlaku za 8 souvislých a na sebe navazujících nejhlučnějších hodin denní doby LAeq,8hodin = 36,2 dB 2. Výpočtový bod č.2 – objekt ve vzdálenosti cca 30 m západním směrem Ekvivalentní hladina akustického tlaku v chráněném venkovním prostoru před východní obvodovou stěnou dvoupodlažního neidentifikovaného objektu (způsob jeho užívání) na parc. č. č.3308/1, k.ú. Kročehlavy na výškové úrovni II.NP bude opět rovna součtu hladin akustického tlaku prostupujícího obvodovým pláštěm výrobní haly a šířeného za provozu vzduchotechnických zařízení spojených s technologií výroby EPS. Zdroje hluku a výpočet je obdobný jako u objektu v bodu 1. Z výsledku výpočtů vyplývá, že na hranici chráněného venkovního prostoru stavby výše uvedeného objektu na úrovni II.NP bude výsledkem energetického součtu dílčích hladin akustického tlaku celková ekvivalentní hladina akustického tlaku za 8 souvislých a na sebe navazujících nejhlučnějších hodin denní doby LAeq,8hodin = 42,6 dB Souhrnné posouzení hluku ze stacionárních zdrojů Záměrem investora je změna užívání stávající skladové haly v průmyslovém areálu v průmyslové zóně Kladno-jih na výrobní halu se zavedenou technologií výroby EPS. Interiér haly bude nuceně větrán. Výroba v hale bude probíhat pouze v denní době. Z posouzení hluku autorizovanou osobou vyplývá, že objem dopravy spojený s výrobou EPS bude zcela zanedbatelný a nepřekročí 2 nákladní vozidla denně. Z tohoto důvodu hluková studie pohyb vozidel po komunikaci v areálu JIH a mimoreálové komunikaci neřeší. Nejbližší venkovní chráněný prostor staveb, definovaný v souladu s § 30, odst.3) zákona 258/2000 Sb. v platném znění se nachází jako dva samostatné objekty ve vzdálenosti min. 30 a cca 60 m od stěny haly a jako souvislá zástavba (sídliště Kročehlavy) cca 520 m severovýchodně od hranice záměru.

52

Dokumentace EIA záměru „Výroba polystyrenu Kladno" podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. a ve znění pozdějších předpisů Nejbližším venkovním chráněným prostorem je dětské sportovní hřiště a „skate park“ ve vzdálenosti min. 800 m od haly, vzhledem k dodržení denních i nočních hygienických limitů hluku u objektu ve vzdálenosti 60 m lze předpokládat bezpečné dodržení limitů hluku i v tomto prostoru. Výše uvedené výpočty ukazují, že vypočtené ekvivalentní hladiny akustického tlaku na hranici chráněného venkovního prostoru nejbližších chráněných staveb budou za běžného provozu ve výrobní hale se zavedenou technologií výroby EPS menší než hodnota hygienického limitu ekvivalentní hladiny akustického tlaku ve venkovním prostoru v denní době. Noční provoz záměru se nepředpokládá. Vzhledem k tomu, že do výpočtu vstupuje určité množství pouze přibližně stanovených veličin, lze odhadnout, že chyba výpočtu může dosáhnout až 2 dB. Celý výpočet je uložen u autora zprávy. Ve vztahu k sídlišti Kročehlavy ve vzdálenosti nad 500 m pak bude bezpečně plněn i noční limit. Objekt haly jako jeden plošný zdroj je rozhodujícím zdrojem hluku záměru. Do tohoto zdroje je nutno zahrnout i vnitroobjektovou dopravu elektrickými vozíky, jejich hlukové emise jsou ale zcela nevýznamné. Jako další plošný zdroj je obvykle posuzována vnitroareálová doprava. Tu tvoří komplexní doprava v rámci celého areálu Jih napojeného na veřejné komunikace. Je tedy doprava související se záměrem v rámci areálu součástí jeho celkové dopravy. Vzhledem k nevýznamné intenzitě nákladní dopravy cca 2 TNA za den a dopravě pouze v denní době lze příspěvky z dopravy záměru k celkové akustické situaci v areálu Jih i v jeho okolí hodnotit jako zcela nevýznamné, a z tohoto důvodu nejsou kvantitativně posuzovány. Technické řešení záměru navrhuje u uvedeného plošného zdroje tato základní protihluková opatření: Významnější zdroje hluku ve výrobní hale, především kotelna, případně kompresory, budou odděleny v samostatné vestavbě se stavební konstrukcí zahrnující protihlukovou izolaci včetně vhodného řešení vstupu do této vestavby, nebo budou vybaveny protihlukovými kryty nebo lokálními absorpčními stěnami hluku (kompresory, mlýny, řezačka, ventilátory). Výduchy vzduchotechniky nad střechou haly budou vybaveny tlumiči hluku. Na základě měření hluku ve zkušebním provozu budou dle potřeby realizována případná doplňková opatření zahrnující především: Možnost instalace protihlukové izolace na vnějším plášti západní stěny haly (strana situovaná k obytným objektům) a výměna jednoduchých oken na této stěně haly za dvojitá či trojitá s vyšší úrovní zvukové izolace. Okna jsou umístěna pod úrovní okraje střechy haly, tedy se směrováním hlukových emisí přes okna nad úroveň obytného objektu. Provoz výroby se předpokládá jednosměnný, max. 10 h denně, v pondělí až pátek, tedy mimo noční dobu a mimo víkendy a svátky. Významnější hlukové zátěži budou vystaveny tedy pouze osoby v provozní hale a osoby ovládající jednotlivá zařízení. Tyto osoby budou patřičně proškoleny pro manipulaci se zařízením a budou vybaveny příslušnými ochrannými prostředky. Za výše uvedených podmínek lze považovat vliv výrobního objektu záměru na hlukovou zátěž chráněného venkovního prostoru staveb a chráněného venkovního prostoru za nevýznamný s předpokladem dodržení příslušných hygienických limitů platných pro uvedené prostory. Hluk z liniových zdrojů Požadavky Nařízení vlády č.272/2011 Sb. Hluk ve venkovním chráněném prostoru Dle nařízení vlády č. 272/2011 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, § 12, odst. (3), se nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A ve venkovním prostoru (s

53

Dokumentace EIA záměru „Výroba polystyrenu Kladno" podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. a ve znění pozdějších předpisů výjimkou hluku z leteckého provozu) stanoví součtem základní hladiny hluku LAeq,T = 50 dB a příslušné korekce pro denní nebo noční dobu a místo podle přílohy č. 3 N.V. Korekce: dopravní hluk ........ +5 dB platná pro hluk z dopravy na silnicích III. třídy a místních komunikacích III. třídy v obytné zástavbě (neplatí pro účelovou komunikaci) dopravní hluk ...... +10 dB platná pro dopravu na dálnicích, silnicích I. a II. třídy a místních komunikacích I. a II. třídy, kde hluk z dopravy na těchto komunikacích je převažující nad hlukem z dopravy na ostatních pozemních komunikacích. noční doba ............ - 10 dB*) *) Korekce - 10 dB zde nepřísluší, výstavba i provoz záměru bude probíhat pouze v denní době Ve vztahu ke krátké napojovací účelové komunikaci vedené od lokálního areálu s objektem haly záměru k ulici Milady Horákové (viz příloha č. 2), není tato vedena kolem obytných domů. Pokud by tato napojovací komunikace byla posuzována jako účelová (pro dopravní obslužnost), platila by pro uvedenou část zástavby limitní hladina hluku LAeq,8h = 50 dB (v souladu s přílohou č. 3 nařízení vlády č. 272/2011 Sb.). Tato napojovací komunikace i ul. Milady Horákové až k jejímu napojení na I/61 je ale součástí celkové průmyslové a obchodní zóny – areálu Jih Kladno – MČ Kročehlavy, který lze považovat jako celkový plošný zdroj hluku. Významným opatřením ke snížení hlukové zátěže z dopravy záměru je omezení rychlosti na účelové komunikaci vedené do haly do ulice Milady Horákové na max. 40 km/h, kde zejména u nákladních aut dojde k poklesu hlučnosti vnitroareálové dopravy. Dopravní hluk z externí dopravy Jedná se o hluk z obslužné dopravy probíhající na veřejných komunikacích situovaných mimo areál Jih. Vliv dopravního hluku v souvislosti s posuzovaným záměrem je nevýznamný vzhledem k nízké celkové intenzitě provozu souprav nákladních automobilů v cílovém stavu (cca 2 TNA resp. 4 průjezdy za den) a osobních automobilů (cca 2 resp. 4 průjezdy za den), a to pouze v denní době. Na celkové hlukové zátěži obytné zástavby se hluk z dopravy záměru za uvedených podmínek významněji neprojeví, jeho přírůstek je ve srovnání s celkovou dopravou na okolních komunikacích areálu Jih zcela nevýznamný (viz kap. B.II.4 a příloha č. 2 – letecké fotomapy lokality záměru, rozsahu areálu Jih a jeho okolí). Areál Jih Kladno - MČ Kročehlavy sousedí se silnicí I. třídy č. 61 jako přístupové komunikace napojené na R6. Silnice I/61 je ovlivňována intenzitou dopravy z tohoto liniového zdroje v celkovém počtu 1136 nákladních a 6860 osobních aut za den (24 h). Rychlostní silnice R6 a R7 jsou vedeny ve vzdálenosti min. cca 2 500 m od Kročehlav a zástavbu areálu Jih neovlivňují. Intenzitu dopravy na těchto komunikacích lze předpokládat řádově v jednotkách tisíců až desetitisíců nákladních aut, navýšení intenzity dopravy vlivem záměru o cca 2 TNA a 2 OA za den je tedy zcela nepodstatné a příspěvky ke stávající hlukové zátěži obytných zástaveb obcí na uvedených dopravních trasách lze považovat za nevýznamné až nekvantifikovatelné. Doprava záměru bude probíhat mezi 8 a 18 hodinou, tedy především v době zaměstnání a školní docházky. Vyjádření z hlukové studie: Objem dopravy spojený s výrobou EPS bude zcela zanedbatelný a nepřekročí 2 nákladní vozidla denně. Charakter hluku: proměnný bez tónových složek.

54


SOUHRNNÝ VLIV HODNOCENÉHO ZÁMĚRU Jak vyplývá z výše uvedeného, lze v okolí záměru včetně nejbližší obytné zástavby očekávat ekvivalentní hladiny akustického tlaku způsobené vlastním provozem záměru pod úrovní limitu stanoveného nařízením vlády č. 272/2011 Sb. pro denní dobu (LAeq,8h = 50 dB), zejména při zohlednění navržených protihlukových technických opatření. V noční době nebude výroba provozována. Z hlediska dopravy lze z uvedeného nevýznamného nárůstu stávající denní dopravy o průměrně 2 TNA a 2 osobní auta denně (2x4 průjezdy) i z časového rozložení tohoto nárůstu v průběhu dne předpokládat, že u mimoareálové dopravy nebude doprava záměru překračovat limit hodnoty pro hluk od místní dopravy na veřejných komunikacích (LAeq,8h = 55 dB v denní době) a limit pro hluk z pozemní dopravy na hlavních pozemních komunikacích ((LAeq,8h = 60 dB v denní době), a její příspěvky ke stávajícímu stavu budou zcela zanedbatelné. Zabezpečení vnitřního chráněného prostoru V okolní zástavbě jsou v obytných a rodinných domech špaletová či zdvojená okna, která dosahují třídy zvukové izolace TZI 2, což je Rw= 30-35 dB. Na základě výsledků hlukové studie lze za uvedených vypočtených hlukových emisí z plošného zdroje záměru jednoznačně předpokládat, že hodnoty ve vnitřním chráněném prostoru staveb nebudou přesahovat limitní hodnoty maximálního akustického tlaku pro vnitřní chráněný prostor, který je dle nařízení vlády č.272/2011 Sb. LA eq,T = 40 dB. Záměr nebude produkovat vysoce impulsní ani vysokoenergetický impulsní hluk ani tónové složky hluku. Záměr je situován mimo hlavní pozemní komunikace, příjezd do dílčího areálu záměru je po komunikaci vedené přes vnitřní systém areálu Jih (ul. Milady Horákové) navazující na místní síť v MČ Kročehlavy. Vliv provozu posuzovaného záměru, definovaný v souladu s § 30, odst.3) zákona č. 258/2000 Sb. bude znamenat: a) zdroje hluku, které mají být instalovány v rámci posuzovaného záměru lze provozovat jen na základě povolení vydaného dle § 31, odst. 1, zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví na návrh provozovatele příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví, kterým se prokazuje dodržení stanovených hygienických limitů hluku b) v rámci výstavby posuzovaného záměru je navrženo pro snížení vlivu hluku na venkovní chráněné prostory a venkovní chráněné prostory staveb vyloučení prací v noční době, vhodná organizace prací v denní době a případně i typ a způsob použití automobilů a mechanizačních prostředků vykazujících nižší hlukové emise Závěrečné hodnocení Z výše uvedených hodnocení vyplývá, že záměr bude mít z hlediska hlukové zátěže zcela nevýznamný vliv na okolní prostředí pokud dojde k dodržení výše či níže uvedených doporučení minimalizujících hlukovou zátěž okolí záměru. Rozhodující však budou výsledky měření hluku ve zkušebním provozu záměru při dosažení plné projektované kapacity výroby provedené akreditovanou laboratoří.

55

Dokumentace EIA záměru „Výroba polystyrenu Kladno" podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. a ve znění pozdějších předpisů Pro zajištění minimalizace hlukové zátěže provozem záměru se dále doporučuje: - omezit činnost technických souprav a jiné technologie na minimum. Je nutné nenechávat strojní zařízení zbytečně v činnosti v místě, které není přizpůsobeno těmto požadavkům. - provoz aut jak zásobovacích tak obslužných zorganizovat tak, aby plynule na sebe navazoval a nedocházelo k jejich delšímu prodlévání či kumulaci v zástavbě MČ Kročehlavy, a to i ve vztahu k ostatní dopravě v rámci provozu celého areálu Jih, - omezení tranzitní dopravy pouze a jenom na pracovní dny, - dodržovat omezení max. rychlosti TNA na obslužné komunikaci v areálu JIH na max. 40 km/h Na základě skutečných naměřených hodnot hluku budou v případě potřeby uložena další doplňující příslušná technickoorganizační opatření pro snížení naměřených hodnot (např. doplňující protihlukové kryty u vybraných zařízení, dodatečné odhlučnění vybraných vnitřních i vnějších obvodových stavebních konstrukcí, výměna oken haly apod.) VIBRACE Vibrace způsobené průjezdy těžkých nákladních automobilů v rámci provozu záměru lze očekávat pouze v okolí příjezdové trasy, zvláště v případě poškozených a nedostatečně udržovaných komunikací (významné omezení bude dáno omezením rychlosti). Denní intenzita průjezdů v rámci provozu bude minimální. U staveb pro bydlení se vliv vibrací neprojeví. Případný předpoklad potenciálních vibrací u jednotlivých strojů bude technicky řešen jejich uložením s vhodným odpružením. ZÁŘENÍ (RADIOAKTIVNÍ A ELEKTROMAGNETICKÉ) V průběhu výstavby nebudou používány materiály a zařízení produkující některou z forem záření. Součástí posuzovaného záměru nebudou žádná zařízení, která my mohla být zdrojem ionizujícího či radioaktivního záření. Předpokládaná měřící zařízení použitá v rámci řešení systému řízení technologických procesů mohou být zdrojem emisí mírné radiace (dle typu navržených zařízení), jejíž úroveň ale neovlivňuje negativně personál ani životní prostředí (zařízení musí být certifikována a schválena i z pohledu zdravotní nezávadnosti již v kompetenci jejich výrobce). VZNIK PACHOVÝCH LÁTEK V průběhu provozu záměru nebudou vyjma pentanu používány materiály a provozována činnost produkující pachové látky či ovlivňující okolí areálu závodu pachovými emisemi – posouzení problematiky pentanu ve vztahu k pachovým látkám viz kap. D.1.1 a D.1.2.

B.III.5 Doplňující údaje (například významné terénní úpravy a zásahy do krajiny) Součástí záměru nejsou žádné vnější terénní úpravy a zásahy uvnitř areálu, ani do okolní krajiny. Záměr je lokalizován pouze do prostoru stávající haly.

56


ČÁST C ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ C.I VÝČET NEJZÁVAŽNĚJŠÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH CHARAKTERISTIK DOTČENÉHO ÚZEMÍ ENVIRONMENTÁLNÍ CHARAKTERISTIKA DOTČENÉHO ÚZEMÍ Základní údaje Výroba je umístěna v průmyslovém areálu Jih MČ Kročehlavy u Kladna. Z hlediska souladu s příslušným územním plánem sděluje MM Kladno, odbor výstavby a územního plánování jako příslušný stavební úřad, že lokalita s umístěním záměru se nachází v průmyslové zóně a stavbu lze z tohoto hlediska povolit. Lokalita záměru a její blízké okolí je využíváno k obchodní činnost, skladování a částečně k průmyslové výrobě. Z hlediska trvale udržitelného využívání této lokality je nezbytné, aby o areál bylo odpovídajícím způsobem pečováno, což může zajistit pouze vhodné a řádné využívání objektů. Posuzovaný záměr je svým malým rozsahem, umístěním ve stávající hale areálu a k životnímu prostředí šetrným charakterem vhodným pro zajištění účelného rozšířeného využívání předmětného areálu. Záměr je umístěn pouze v prostoru stávající nevyužívané haly (viz příloha č. 13), tedy se nenachází v územní kolizi s obecně chráněnými přírodními prvky (např. skladebnými prvky ÚSES a významnými krajinnými prvky podle § 3 a § 6 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění jakými jsou např. údolní niva, vodní toky, jezera, lesy apod., registrovanými MŽP). Záměr rovněž nezasahuje do žádného zvláště chráněného území ve smyslu kategorií dle § 14 zákona č. 114/1992 Sb. Záměr se nenachází v žádném zvláště chráněném území ve smyslu ochrany památek případně v chráněném území podle horního zákona, a tyto nejsou polohou oznamovaného záměru dotčeny, a to ani prostorově, kontaktně a zprostředkovaně. V posuzované lokalitě nejsou situována žádná PHO vodních zdrojů I. a II. stupně. Záměr se nachází na hranici záplavového území Dřetovického potoka. S ohledem na urbanizovaný charakter zájmového území nejsou vytvořeny charakteristické reprezentativní typy stanovišť v zájmovém území a jeho bezprostředním okolí. Na lokalitě samé nejsou evidovány žádné přírodní zdroje, stavba nebude negativně ovlivňovat žádné přírodní zdroje ve svém okolí. Stávající prostředí zájmového území lze charakterizovat jako málo zatížené. Charakter záměru nebude úroveň tohoto zatížení významněji zvyšovat, a tím lze hodnotit schopnost stávajícího prostředí snášet minimální zátěž vyvolanou realizací záměru jako dostatečnou Napojení na dopravní strukturu území a její využití a ovlivnění V rámci areálu Jih jsou vybudované účelové komunikace zaústěné do ulice Milady Horákové vedené přes areál Jih, která končí výjezdem z areálu záměru a napojením na silnici I. třídy I/61 s dalším napojením na R6 (Praha – Karlovy Vary) nebo R7 (Praha – Slaný). Doprava se navrženým řešením po I/61 s napojením na R6 a po obchvatu Prahy na R7 vyhne obytné zástavbě města Kladna. Blíže viz kap. B.II.4. Areál má vlečkové napojení na železniční síť Českých drah. Se železniční dopravou se neuvažuje z

57

Dokumentace EIA záměru „Výroba polystyrenu Kladno" podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. a ve znění pozdějších předpisů důvodu malého rozsahu silniční dopravy, převažujících krátkých rozvozných vzdáleností výrobků a nutnosti flexibilního a plošného pokrytí značného počtu odběratelů. Vzhledem k intenzitě nákladní dopravy cca 2 TNA za den a osobní dopravy cca 2 auta za den jsou přírůstky dopravy záměru a ovlivnění stávající dopravní struktury zanedbatelné. Charakteristika přírodního prostředí zájmového území se zvláštní pozorností zaměřenou na: - územní systémy ekologické stability Územní systém ekologické stability (dále jen ÚSES) je definován zákonem č. 114/1992 Sb. v platném znění jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Základními pojmy používanými v souvislosti s ÚSES jsou biocentrum, biokoridor a interakční prvek. Prvky okolních územních systémů ekologické stability nebudou záměrem dotčeny. V širším okolí lokality záměru je situováno několik vodních ploch využívaných rekreačně a k chovu ryb, tvořících významnou část ekosystému zájmového území. Ze způsobu využití území, respektive vzájemného poměru kultur v prostoru základní územní jednotky (ZUJ) Kladno, lze odvodit stupeň ekologické stability daného území a její změnu po realizaci záměru. Ke zjištění stavu ekologické stability území se používá vzorců různých autorů, v tomto případě je použit výpočet podle Míchala (1985). Koeficient ekologické stability (dále též KES) je hodnota, která vyjadřuje ve zkoumaném území poměr stabilních ploch ku plochám nestabilním, avšak neodráží druhovou skladbu porostů ani aktuální stav vegetace. Za stabilní plochy jsou považovány: lesní pozemky, trvalé travní porosty, vodní plochy a toky, sady, vybrané stabilní položky z kategorie ostatní plochy; za nestabilní jsou považovány: orná půda, zastavěné plochy, chmelnice, vinice, vybrané nestabilní položky z kategorie ostatní plochy. Obecně lze konstatovat, že čím vyšší je hodnota KES, tím řešené území vykazuje vyšší ekologickou stabilitu. Pro výpočet jsou použity údaje městské a obecní statistiky (MOS) Českého statistického úřadu se stavem k 31.12.2007 (dostupné na http://vdb.czso.cz/xml/mos.html). Tabulka č. C.1: Plochy jednotlivých kultur v hektarech v rámci ZUJ 532053 Kladno Druhy pozemků

Orná půda

Chmelnice Zahrady a vinice

Trvalé travní porosty 30

Sady

Lesy

Vodní plochy

Zastavěné plochy

Ostatní plochy

Kladno 528 0 207 53 1275 13 451 1139 Zdroj: www.czso.cz Koeficient ekologické stability pro Kladno má dle úhrnných hodnot druhů pozemků evidovaných ke konci roku 2007 hodnotu 1,25, přičemž stupnice hodnocení dle Míchala (1985) má následující charakteristiku: Tabulka č. C.2: Rozmezí hodnoty koeficientu ekologické stability Rozmezí KES ≤ 0,10 0,10 < KES ≤ 0,30 0,30 < KES ≤ 1,00 1,00 < KES < 3,00 KES ≥ 3,00

Charakteristika území s maximálním narušením přírodních struktur území se zřetelným narušením přírodních struktur území intenzivně využívané území relativně vyvážené území přírodní a přírodě blízké

58

Dokumentace EIA záměru „Výroba polystyrenu Kladno" podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. a ve znění pozdějších předpisů Kladensko se tedy dá charakterizovat jako krajina relativně vyvážená. Vzhledem k tomu, že řešené území je v současné době tvořeno plochami zastavěnými a ostatními, tedy plochami labilními, nedojde realizací výroby polystyrénu ve stávající hale ke změně charakteru této plochy a analogicky ani ke změně hodnoty koeficientu ekologické stability Kladna. Přímo v ploše určené k realizaci záměru nejsou zastoupeny žádné přirozené ekosystémy. Zeleň v areálu Jih je zastoupena náletovými porosty při jeho hranici, uvnitř pak jako vysazené sadové úpravy u jednotlivých budov. - zvláště chráněná území Dle vyjádření k záměru KÚSK, odboru životního prostředí a zemědělství, oddělení posuzování vlivů na životní prostředí, se na lokalitě a v jejím bezprostředním okolí nenachází zvláště chráněná území ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb. (příloha č. 7). Záměr je navržen do prostoru, ve kterém se přírodní území s parametry pro zvláštní ochranu nedochovaly. - území přírodních parků Záměr není situován na území přírodního parku, ani s ním přímo nesousedí. - významné krajinné prvky Ve smyslu uvedeného zákona je významný krajinný prvek ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, utvářející její vzhled nebo přispívající k udržení její stability. Významnými prvky ze zákona jsou rašeliniště, lesy, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy a ty části krajiny, které zaregistruje orgán ochrany přírody. Na území lokality záměru a v bezprostředním okolí nebyly vyhlášeny a nejsou registrovány významné krajinné prvky. - území historického, kulturního nebo archeologického významu V bezprostředním okolí posuzovaného záměru se nenachází žádné významné architektonické ani historické památky nebo archeologická naleziště, které by mohly být výstavbou či provozem záměru a jeho vlivy negativně dotčeny. - území zatěžovaná nad míru únosného zatížení (včetně starých ekologických zátěží) Kladno jako celek patří mezi území zatěžované nad míru únosného zatížení. Vlastní lokalita areál Kladno – Jih jako celá místní část Kročehlavy je v území, které není postiženo neúnosným zatížením. Vlastní lokalita záměru není evidována jako území se starou ekologickou zátěží. Podle Systému evidence starých ekologických zátěží, který byl zřízen a je spravován a aktualizován MŽP, nejsou v místě realizace stavby staré zátěže evidovány. Plocha určená k záměru v posuzovaném areálu byla dříve využívána k zemědělské činnosti a lze předpokládat absenci jakékoli nepřípustné kontaminace horninového prostředí. V blízkém okolí lokality nejsou plochy nadměrně ekologicky zatěžované a nejsou zde identifikovány ani významné staré ekologické zátěže, kontaminovaná území, území s vlivy hornické činnosti apod. Z hlediska vlivu na povrchové či podzemní vody nejsou tyto záměrem dotčeny a ani provozem areálu Jih významněji dotčeny. Z hlediska kvality ovzduší se oblast areálu Jih podle sdělení SÚ Kladno nachází ve vyhlášené oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší . - soustavu NATURA 2000 a evropsky významné lokality Soustava Natura 2000 je v České republice tvořena ptačími oblastmi (PO) a evropsky významnými lokalitami (EVL) podle požadavků směrnice 79/409/EHS a 92/43/EHS (transponováno novelou zákona č. 114/1992 Sb. - zákon č. 218/2004 Sb.). Národní seznam evropsky významných lokalit byl stanoven v nařízení vlády č. 132/2005 Sb.

59

Dokumentace EIA záměru „Výroba polystyrenu Kladno" podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. a ve znění pozdějších předpisů Ptačí oblasti byly vymezeny nařízeními vlády každá jednotlivě. Ptačí oblasti ani evropsky významné lokality se na lokalitě záměru nenacházejí. V zájmovém území a jeho blízkém okolí se dle vyjádření KÚSK (příloha č.7) nenacházejí žádná území soustavy Natura 2000. Ze stanoviska KÚSK vyplývá, že lze vyloučit významný vliv předloženého záměru samostatně i ve spojení s jinými záměry nebo koncepcemi na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvosti EVL nebo PO stanovené příslušnými vládními nařízeními. Souhrnně záměr nekoliduje s žádným obecně chráněným přírodním prvkem (např. skladebné prvky ÚSES dle Generelu ÚSES Města Kladna 1993 – 1997 a ÚSES Středočeského kraje 2/2009, zahrnující nadregionální biocentra, regionální biocentra, lokální biocentra a lokální biokoridory, dále významné krajinné prvky ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb.). V kontextu širší ekologické valence (případně míry tolerance ekosystémů vůči změnám) je možno pro lokalitu záměru a její okolí dovodit, že se v něm prakticky nevyskytují stanoviště se specifickými nároky (například zbytky rašelinišť nebo rašelinných luk). Jinak nejsou zastoupena žádná stanoviště stenoekního charakteru s úzkým intervalem míry tolerance ke změnám, např. kyselá stanoviště písčin, případně vysychavá lada na výstupech bázičtějšího podloží. V kontaktu s posuzovaným záměrem se vyhlášené přírodní prvky vč. památných stromů nenacházejí. Zvláště chráněné nerosty V současné době není stanoven seznam zvláště chráněných nerostů podle zákona č. 114/1992 Sb. Plocha umístění výrobny Území lokality nemá v současnosti vytvořeno žádné přirozené ani přírodě blízké prostředí. Jedná se o lokalitu v rozhodujícím podílu s plochou přeměněnou stavbami a provozem na průmyslový a obchodní areál. Na základě dřívějšího a nynějšího využívání lze předpokládat, že na celé ploše areálu Jih nejsou vytvořeny žádné vzácnější formace rostlin, které by bránily v realizaci výrobny. Na lokalitě resp. v jejím okolí nebyly pozorovány jiní zástupci fauny než běžné ptactvo a polní hlodavci. Na hodnocené lokalitě nebyl dle dostupných informací při současně provozovaných činnostech zaznamenán žádný živočich ani rostlina, který je zařazen mezi zvláště chráněné druhy podle zákona čís.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a jeho prováděcí vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. Posuzovaný záměr lze realizovat tak, aby nedošlo k narušení okolního krajinného rázu, zejména v západním směru, kde se nachází pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL). Souhrnně lze ve vztahu k charakteru záměru, jeho umístění a technickému řešení a opatřením na ochranu ŽP konstatovat, že uvedený záměr nebude nepřijatelným způsobem ovlivňovat dotčené území z hlediska výše uvedených environmentálních charakteristik. Historický, kulturní nebo archeologický význam území Na lokalitě záměru se nenachází žádné historické či kulturní památky a nejsou zde evidovány žádné archeologické nálezy ani neprobíhá žádný archeologický průzkum.

60

Dokumentace EIA záměru „Výroba polystyrenu Kladno" podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. a ve znění pozdějších předpisů Území hustě zalidněná Lokalita záměru se nachází v kat. území MČ Kročehlavy, v zástavbě o cca 40 000 obyvatelích na 775,1 ha. Jedná se tedy o území hustě zalidněné jako celek. Průmyslová zóna Kladno – Jih (Kročehlavy) – má rozlohu přes 40 ha, vznikala od počátku roku 1998, a je situována na jih od obytné zóny města, a je zcela bez bytové zástavby a trvalého osídlení.

C.II CHARAKTERISTIKA SOUČASNÉHO STAVU SLOŽEK ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ Charakteristika současného stavu složek ŽP v dotčeném území – od r.1998 nedošlo u předmětných složek ŽP k významnějším změnám. Pro úplnost je stručně hodnocen stav všech základních složek životního prostředí v dotčeném území, i když záměr vzhledem ke svému charakteru nebude významněji ovlivňovat žádné složky životního prostředí.

C.II.1 Geomorfologické poměry Geomorfologické začlenění dotčeného území: Systém:

hercynský

Subsystém:

hercynská pohoří

Provincie:

Česká vysočina

Subprovincie:

Poberounská

Oblast:

Brdská oblast

Celek:

Pražská plošina

Podcelek:

Kladenská tabule – Slánská tabule

- Geomorfologie Území města Kladna náleží z geomorfologického hlediska ke Slánské tabuli, která je součástí Kladenské tabule. Jedná se o členitou pahorkatinu v povodí Vltavy. Oblast je charakteristická rozčleněným erozně denundačním reliéfem se zbytky neogenních zarovnaných povrchů, s údolími odkrývajícími křídlové a karbonské podloží, místy se sprašovými pokryvy, návějemi a ojedinělými neovulkanickými suky (Vinařická horka). Údolí vodních toků (Týnecký potok, Dřetovický potok) probíhají ve směru JZ-SV. Geologické poměry nebudou záměrem ovlivněny. - Kladenská tabule Druhý podcelek na SZ Pražské plošiny zaujímá plochu 556 km2. Má střední výšku 310,1 m n.m. a střední sklon 2054“. Na horninách proterozoika, mladšího paleozoika a jejich pokryvu permokarbonu a svrchní křídy vznikla členitá pahorkatina se dvěma úrovněmi zarovnaného povrchu – vyšší ve výškách 350-400 m n.m. a nižší ve 250 – 320 m n.m.. Na odolných buližnících a bazaltech se vytvořily místy suky a strukturní hřbety (Ládví k. 359 m, Kozí hřbety k. 304 m, aj.). Území je rozčleněno hlubokými údolími Vltavy (pod Prahou) a jejích přítoků. Podle rázu reliéfu se Kladenská tabule člení na čtyři geomorfologické okrsky – Hostovickou a Slánskou tabuli, Turskou a Zdibskou plošinu. Slánská tabule s exhumovaným karbonským podložím svrchnokřídových souvrstvím s členitějším reliéfem meziúdolních plošin a široce rozevřených údolí Zákolanského potoka zasahuje do zájmového území jen nepatrným výběžkem u Stehelčevsi.

61

Dokumentace EIA záměru „Výroba polystyrenu Kladno" podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. a ve znění pozdějších předpisů Geomorfologické poměry nebudou záměrem ovlivněny.

C.II.2 Klimatické poměry, znečištění ovzduší Klimatické poměry Kladensko se rozkládá ve dvou klimatických oblastech. Jeho jihozápadní, výše položená část s maximální nadmořskou výškou 486 m n.m. (Vysoký vrch u Malých Kyčic) je chladnější, s průměrnými ročními teplotami kolísajícími v rozmezí 7°C a ž 8°C, a zároveň nepatrně vlhčí, s ročním úhrnem srážek přesahujícím 500 mm. Spadá do mírně teplého, mírně suchého klimatického okrsku s převážně mírnou zimou (jednotka MT11 mírně teplé klimatické oblasti). Severovýchodní, níže položená část Kladenska, s nadmořskými výškami dosahujícími např. v údolí Zákolanského potoka u Otvovic hodnot 200 m n.m. je teplejší, průměrné roční teploty se pohybují v rozmezí 8°C až 8,7°C a sušší, s ročním úhrnem srážek mezi 450 – 500 mm. Spadá do teplého, suchého klimatického okrsku s mírnou zimou a kratším slunečním svitem (jednotka T2 teplé klimatické oblasti). V zájmovém území výrazně převládají směry větru jihozápadní a západní s četností 20 % a 16 %, minimum se nachází ze směru severovýchodního s četností 5 %, z ostatních směrů pak vanou větry s četností od 7 % do 11 %. Uvedené převládající směry jsou relativně ještě četnější při vyšších rychlostech větru. Bezvětří se vyskytuje v porovnání s průměrnou četností v ČR průměrně často – po 17 % času v roce. Nejfrekventovanější je 4. třída stability ovzduší – 36.9 %. Vítr o nízkých rychlostech do 2.5 m/s vane relativně málo často po 44.4 % času v roce, vyšší rychlosti větru než 7 m/s se vyskytují s relativně vysokou četností po 10.0 % času v roce. Obecně špatné rozptylové podmínky (stavy bezvětří a 1. a 2. třída stability ovzduší) se v lokalitě vyskytují poměrně málo často, po 29 % času v roce, což je v ČR podprůměrná hodnota. Za těchto obecně nepříznivých rozptylových stavů pak naprosto převládá znečišťování přízemního ovzduší nízkými a chladnými zdroji (především dopravou, malými kotelnami, lokálním topením a technologickými zdroji, emisí ze zdroje posuzovaného v této rozptylové studii se to tedy týká též). Oblast, ve které má být realizován posuzovaný záměr, je obecně provětrávána v porovnání s průměrným provětráváním území ČR nadprůměrně dobře, výskyt nepříznivých rozptylových podmínek v lokalitě je v porovnání s průměrnou četností v ČR podprůměrný. Vertikální teplotní gradient je převážně normální až izotermní. Převládá proudění ve vyšších vrstvách atmosféry, inverzní stavy se vyskytují řídce a mají krátkodobý charakter. Déle trvající inverzní stavy se vyskytují velmi řídce a soustřeďují se na zimní měsíce. Tabulka č. C.3: Četnost směrů větru stanice Směr větru v % všech pozorování S SV V JV J JZ Z SZ Kročehlavy 8 4 8 4 7 16 25 11 Buštěhrad 6 5 9 7 4 22 17 12 Převládající směry větru jsou tedy ze západního a jihozápadního kvadrantu.

bezvětří 18 18

Tabulka č. C.4: Odborný odhad celkové větrné růžice pro zájmové území Třída rychl. větru S SV V JV J JZ Z SZ bezvětří celkem m/s 1,7 2,33 3,42 4,48 4,55 3,52 3,64 2,60 2,84 16,98 44,36 5,0 3,90 1,52 3,43 4,12 3,35 13,41 10,13 5,83 45,69 11,0 0,78 0,05 0,09 0,35 0,13 2,97 3,25 2,33 9,95 Součet 7,01 4,99 8,00 9,02 7,00 20,02 15,98 11,00 16,98 100,0 Úplný odborný odhad větrné růžice pro lokalitu Kladno – Kročehlavy pro I. až V. třídu stability je uveden v tab. 1 v rozptylové studii v příloze č. 15.

62

Dokumentace EIA záměru „Výroba polystyrenu Kladno" podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. a ve znění pozdějších předpisů Obr. C.1

Grafické znázornění četností směrů větrů [%] pro posuzovanou lokalitu podle tříd rychlostí větru

Charakteristiky znečištění ovzduší Při hodnocení imisního pozadí v zájmové lokalitě se vycházelo z naměřených hodnot průměrných ročních koncentrací na měřících stanicích AIMS v letech 1997-2010 (oficiální stránky Statutárního města Kladno s údaji z 16.12.2011) a jejich interpretaci na posuzované místo v závislosti na jeho umístění, nadmořské výšce a blízké výrazné dopravě. V roce 2009 a 2010 byly na měřících stanicích AIM naměřeny tyto průměrné roční koncentrace znečišťujících látek: Tabulka č. C.5: Naměřené průměrné roční koncentrace znečišťujících látek (μg.m-3) rok 2009 a 2010 a imisní limity vyhlášené pro ochranu zdraví lidí Stanice AIM Imise NO2 Imise SO2 Imise PM10 Kladno střed 20,5; 23,5 5,8; 5,8 23,3; 21,1 Imisní limit podle 1 hodina -200 1 hodina - 350 24 hodin - 50 příl. č. 1 k zákonu 1 kal. rok - 40 24 h - 125 1 kal. rok - 40 č. 201/2012 Sb. Z tabulky vyplývá značná bezpečnostní rezerva mezi naměřenými imisemi a imisními limity.

63

Dokumentace EIA záměru „Výroba polystyrenu Kladno" podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. a ve znění pozdějších předpisů Imisní charakteristika lokality Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vymezuje podle § 43 písm. i) zákona č. 86/2002 Sb. Ministerstvo životního prostředí ve svých věstnících. MŽP naposledy vymezilo oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší ve svém sdělení č. 11 ve Věstníku MŽP částka 4 z dubna 2011 na základě hodnot naměřených v roce 2009. Podle tohoto sdělení ve Věstníku MŽP sice bylo posuzované území spadající pod působnost stavebního úřadu Magistrátu města Kladna v roce 2011 vyhlášeno za oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší, ale z důvodu vyšší než přípustné četnosti překročení imisního limitu pro denní průměr pro suspendované částice PM10 na 38.8 % plochy území spadajícím pod příslušný výše uvedený stavební úřad a překročení imisního limitu pro roční průměr pro PM10 na 0,4 % této plochy. V území byly také překročeny cílové imisní limity pro benzo(a)pyren na 12,2 % a pro arzen na 0,4 % plochy území spadající pod působnost stavebního úřadu Magistrátu města Kladna. Nutno ovšem podotknut, že není vyloučeno (rozlišení grafického zobrazení postižených území ve věstníku neumožňuje přesnější posouzení), že přímo v posuzované lokalitě a jejím bezprostředním okolí nejsou výše uvedené imisní limity ani cílové imisní limity překračovány, a že k jejich překračování dochází spíše jen v centru města Kladna a v průmyslové zóně v okolí sléváren a hutí. Posuzované zdroje přitom budou emitovat prakticky jen VOC (pentan) a malé množství oxidů dusíku z nízkokapacitní plynové kotelny. Posuzované zdroje s největší pravděpodobností nebudou jmenovitě zařazeny do žádného vyhlášeného ústředního, krajského nebo místního smogového varovného a regulačního systému (SVRS) (§ 8 odst. 4 a odst. 5 zákona č. 86/2002 Sb. a vyhláška č. 553/2002 Sb.). Širší imisní situace z hlediska VOC, oxidu dusičitého i dalších základních znečišťujících látek v posuzovaném území je ovlivněna především průmyslovými a energetickými zdroji v průmyslových zónách v Kladně a okolí, které ale mají proti minulosti významně omezenější rozsah (slévárny, hutě, doly, uhelná elektrárna - Energetické centrum Kladno, velké teplárny, lakovny atd.), frekventovanými silnicemi (včetně automobilové dopravy po místních komunikacích) a také lokálními spalovacími zdroji (vytápění domů a bytů) a menšími průmyslovými zdroji v Kladně a v okolních obcích. Na imisní situaci se pak podílí samozřejmě také dálkový přenos (severočeské elektrárny, pražská aglomerace apod.). Přímo v zájmovém území ani v jeho bližším okolí není v současné době provozována žádná stacionární (stálá) stanice měření imisí . Nejblíže (asi 2,9 km a 3,3 km od posuzované provozovny) se nachází v centru Kladna stanice ČHMÚ SKLMA Kladno-střed města (staré číslo ISKO 1454) měřící základní znečišťující látky, benzen, toluen (a v některých letech i další aromáty) a stanice ZÚ SKLRM Kladno-Rozdělov (staré číslo ISKO 471) měřící poměrně nespolehlivě (výsledky často nejsou uváděny) základní znečišťující látky. Další nejbližší stanice v okrese Kladno jsou již poměrně daleko, v odlišném terénu a pod značným vlivem průmyslových zdrojů východně od Kladna, než aby jejich údaje mohly sloužit pro odhad imisního pozadí v posuzované lokalitě. K posouzení imisního pozadí v posuzované lokalitě pro alkany nejsou dostupná prakticky žádná využitelná spolehlivá data. Těkavé organické látky včetně n-pentanu a dalších alkanů měří nejblíže stanice ČHMÚ ALIBV v Praze-Libuši. I když je tato stanice položena daleko od posuzované oblasti, v odlišném terénu s jinými rozptylovými podmínkami a také v dopravně a průmyslově jinak zatížené oblasti, lze na ní naměřená data použít alespoň pro velmi hrubou orientaci. Tato stanice naměřila v letech 2006-2010 průměrné roční imisní koncentrace n-pentanu mezi 0,46 a 1,63 µg/m3 a u dalších alkanů se měřené koncentrace pohybují na podobné úrovni. S ohledem na emise v posuzované lokalitě a v okolí stanice ALIBV lze předpokládat, že ani v posuzované oblasti nebudou pozaďové hodnoty koncentrací n-pentanu (alkanů) v ovzduší (imisní pozadí) vyšší než v řádu jednotek µg/m3. Dalším dostupným zdrojem informací o stávající imisní situaci v oblasti jsou údaje z výpočtů polí imisních koncentrací pro ČR, které provádí především z naměřených dat ČHMÚ. Protože naměřené i vypočtené hodnoty imisních charakteristik spolu relativně přibližně korespondují a zhruba odpovídají i údajům z vymezení OZKO , lze na základě výše uvedených údajů ze stanice SKLMA Kladno-střed města a vypočtených imisních charakteristik z ročenek ČHMÚ usuzovat

64

Dokumentace EIA záměru „Výroba polystyrenu Kladno" podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. a ve znění pozdějších předpisů (samozřejmě s určitou mírou nejistoty), že ovzduší v posuzované oblasti je spíše znečištěné s občasným výskytem epizod s vyššími imisními koncentracemi PM10, které pravděpodobně v některých letech s nepříznivými rozptylovými podmínkami překračují koncentrační hodnotu imisního limitu pro denní průměr, avšak ne nad limitem povolenou četnost. Krátkodobé (hodinové i denní) koncentrace dalších základních znečišťujících látek (NO2 a SO2) jsou v posuzované oblasti za stávajícího stavu (imisní pozadí) velmi pravděpodobně pod imisními limity (u SO2 s velkou rezervou). Dlouhodobé (průměrné roční) koncentrace relevantních základních znečišťujících látek (NO2) v posuzované oblasti (imisní pozadí) jsou velmi pravděpodobně pod imisními limity. Průměrné roční imisní koncentrace NO2 se pravděpodobně obvykle pohybují přibližně mezi 18 a 25 µg/m3, PM10 mezi 20 a 35 µg/m3, SO2 pravděpodobně do 10 µg/m3, benzenu do 2 µg/m3 a dalších aromátů a alkanů pravděpodobně do 20 µg/m3. Imisní zátěž oxidem dusičitým a PM10 v posuzované oblasti vykazuje pravděpodobně klesající trend a je dosti závislá na konkrétních rozptylových podmínkách v daném roce, rovněž tak imisní zátěž benzenem a dalšími aromáty, imisní zátěž oxidem siřičitým vykazuje po prudkém poklesu v předchozích letech přibližně od roku 2007 zhruba setrvalý stav. Stanice měřící imisní koncentrace pachových látek (olfaktometrickou metodou) v ČR provozovány nejsou. K odhadu zátěže oblasti pachovými látkami nelze využít ani výpočtových modelů, protože pro ně zatím nejsou vstupní data a metodika sama je zatím pouze ve stadiu vývoje na ČHMÚ a není oficiálně schválena. Bližší informace o imisní situaci a vlivu na ovzduší jsou uvedeny v rozptylové studii v přílohové části. Obrázek č. C.2: Mapa měřících stanic na území města Kladna

65


C.II.3 Hydrologické poměry Území náleží vodopisně do povodí Vltavy. Je odvodňováno Dřetovickým a Lidickým potokem, které se vlévají do Zákolanského potoka, který se vlévá do Vltavy. Číslo hydrologického pořadí je 1-07-03-028. V okolí lokality záměru je situováno několik vodních ploch využívaných rekreačně a k chovu ryb, a tvořících významnou část územního ekosystému. Provoz záměru nemá na hydrologické poměry zájmového území vliv. Záměr nebude hydrologické poměry ovlivňovat srážkovými vodami z důvodu jeho umístění ve stávající hale a tedy s nezměněným odtokem srážkových vod. Tok Dřetovického a Lidického potoka má v této oblasti nepochybně funkci místní erozní báze, tzn. že veškeré podzemní a povrchové vody jsou odvodňovány tímto tokem (v oblasti posuzované výrobny polystyrenu – odtok podzemních vod směřuje od výrobny k východu). Dotace do podzemních vod je v hydrologickém povodí, které odpovídá někdejšímu zemědělskému provozu, zajišťována v každém případě pouze infiltrací atmosférických srážek (nelze vyloučit dotaci z vodovodního řadu v případě jeho porušení, případně z kanalizačního systému) a rozsah hydrologického a hydrogeologického povodí je zřejmě v důsledku nízké propustnosti horninového prostředí zhruba shodný (max. cca 2,5 ha). Dlouhodobý roční průměr srážkových úhrnů na této lokalitě se pohybuje okolo 500 mm/rok (srážkoměrná stanice HMÚ v Kladně). Ve městě Kladně existuje jednotná městská kanalizace s odlehčovacími stokami, která odvádí odpadní vody do moderní čistírny odpadních vod Kladno-Vrapice a v r. 2000 dokončené čistírny odpadních vod Kladno-Švermov. Průmyslové vody z rozsáhlé průmyslové zóny Kladno-východ jsou vedeny do mechanicko-chemické čistírny odpadních vod Kladno-Dubí. V roce 2009 byly zahájeny práce na dokončení kanalizace v Kladně-Švermově. Problémem na dvou větvích Dřetovického potoka je vysoká četnost povodňových stavů po přívalových deštích (bleskové povodně), které postihují zejména městské části Dříň, Dubí a dolní část starých Kročehlav. Jednotná kanalizace odvádí splaškové i dešťové vody z rozsáhlých sídlišť, kde je vysoké procento zpevněných ploch. Z tohoto důvodu byla nad čtvrti Dříň vystavena kapacitně dostačující retenční nádrž. Maximální možné zadržení srážkových vod a zpomalení jejich postupného odtoku je důsledně vyžadováno u všech velkých stavebních záměrů na území. Z tohoto důvodu vznikla i řada menších retenčních nádrží. Snížení odtoku srážkových vod je technicky řešeno i při výstavbě nových parkovišť a jiných nově zpevňovaných ploch. Permanentně je prováděna údržba koryt vodotečí, které srážkové vody odvádějí.

C.II.4 Geologické poměry, půdy Z regionálně geologického hlediska zájmové území leží v jižní části českého moldanubika jednotvárné skupiny na jeho styku s moldanubickým plutonem. - Geologické podloží Město Kladno se nachází na jižním okraji české křídové pánve. Křídové horniny jsou zastoupeny perucko-korycanským souvrstvím (cenoman) a souvrstvím bělohorským (turon). Jemnozrnné pískovce a písčité jílovce perucko-korycanského souvrství jsou odkryty ve svazích údolí Týneckého a Dřetovického potoka (Švermov a Kladno-Podprůhon), vyskytují se i na jihozápadním okraji města (mezi Rozdělovem a Velkou Dobrou), kde jsou dodnes těženy jako stavební materiál. V podloží křídových vrstev se nacházejí vrstvy karbonského stáří. Jedná se o slepence, pískovce, arkózové pískovce a jílovce kladenského (spodního šedého) souvrství, jehož součástí jsou i uhelné sloje donedávna těžené. K povrchu se tyto horniny dostávají ve svazích a dnech údolí. Z ekonomického hlediska je na Kladensku nejvýznamnější karbonské černé uhlí, těžené v hlubinných dolech. Největší množství kvalitního černého uhlí je vázáno na radnické souslojí v hloubkách 9001200 m. Z ostatních nerostných surovin jsou na kladenském okrese drobná ložiska jílů, štěrkopísků a cihlářských surovin.

66


C.II.5 Geochemické poměry, kontaminace horninového prostředí Obsahy prvků v zájmovém území se pohybují v rámci standardního geochemického pozadí. V zájmovém území se vyskytují obvyklé rudní minerály, např. pyrit, magnetit, titanomagnetit, pyrhotin. Z ekonomického hlediska je na Kladensku nejvýznamnější karbonské černé uhlí, těžené v hlubinných dolech. Na lokalitě záměru ani v blízkém okolí není evidována kontaminace horninového prostředí vyžadující sanační zásah. Geochemické poměry ani horninové prostředí nebudou záměrem vzhledem k jeho umístění ovlivněny.

C.II.6 Hydrogeologické poměry Charakteristika širšího zájmového území Hydrogeologie Z hydrogeologického hlediska leží zájmová oblast při hranici hydrogeologických rajonů č. 5154 Kladenská pánev a č. 6250. Proterozoikum a paleozoikum v povodí přítoků Vltavy. V oblasti se vyskytují dvě hlavní zvodně – hlubší v pískovcích cenomanu a mělká v kvartérních sedimentech a zóně přípovrchového rozpojení puklin skalních hornin. Podzemní vody na území města jsou silně ovlivňovány lidskou činností. Nejedná se pouze o jejich znečišťování, ale i o změny jejich polohy následkem důlní činnosti. Podzemní vody karbonských zvodní byly čerpány více než 100 let, přitom byly samozřejmě ovlivňovány i nadložní zvodně (cenomanská a turonská). Místní názvy často svědčí o přítomnosti dnes již zaniklých vodních zdrojů. V centru města je ještě v plánu z roku 1941 uváděna ulice Lázeňská (dnes Dr. Vrbenského) či Pivovarská (dnes Stříbrného), ulice Mlýnská existuje dodnes. Po ukončení hornické činnosti přestaly být důlní vody odčerpávány a vodní režim se postupně začal vracet do přibližně původní podoby. Celý proces je trvale monitorován. Předpokládá se, že důlní vody vyústí na povrch v Kladně – Vrapících a budou zde odvedeny do Dřetovického potoka. Všechny vodoteče v zájmovém území města vykazují malé vodnatosti a určité mikrobiální znečištění. Podzemní vody obsahují dusičnany a chlor a jejich mikrobiální znečištění překračuje normu pro pitnou vodu. Zásobování pitnou vodou je v okrese Kladno zajišťováno z vodovodního systému společnosti Středočeské vodárny, a.s. a z některých místních zdrojů podzemní vody. Zásadní podíl odebírané vody je dodáván ze zdrojů podzemní vody, která je čerpána v jímacím území Řepínského dolu, Zahájí a Mělnické Vrutice pro skupinový vodovod K-S-K-M. V podstatně menší míře je používána voda z údolní nádrže Klíčava (oba zdroje leží mimo okres Kladno). Celý systém je napojen také na pražskou vodárenskou soustavu, při nedostatku vody může být využit vodárenský zdroj z nádrže Želivka. Hydrogeologické poměry nebudou za předpokladu kvalitního provedení kanalizační přípojky z objektu záměru do stávajícího systému kanalizace areálu Jih záměrem ovlivněny.

C.II.7 Hydrochemické poměry, kontaminace vod Aktuální hydrochemické poměry podzemních vod v prostoru objektu záměru nejsou dostupné, a vzhledem k charakteru a umístění záměru nejsou relevantní. V prostoru blízké železniční stanice byla v minulosti zaznamenána kontaminace ropnými látkami. Minerální vody nejsou v okolním horninovém prostředí zastoupeny. Hydrochemické poměry okolních povrchových vod odpovídají měkkému typu vod s nižší mineralizací. Na lokalitě ani v blízkém okolí není evidována kontaminace podzemních ani povrchových vod ve smyslu zákona o vodách. Z popisu přírodních poměrů vyplývá, že je výrobna polystyrenu umístěna v území s relativně málo propustnými horninami v podloží. Hydrochemické poměry nebudou záměrem ovlivněny. Provoz záměru nebude zdrojem kontaminace podzemních a povrchových vod.

67


C.II.8 Přírodní zdroje Na lokalitě záměru a v jejím okolí se nenachází žádné přírodní zdroje, které by omezovaly realizaci záměru.

C.II.9 Fauna, flóra, ekosystémy, krajina Fauna, flóra Fauna a flóra nebudou popisovány, posuzovaný záměr je situován v průmyslové a obchodní zóně Kladno Jih, v dílčím areálu klasifikovaném jako zastavěná plocha a nádvoří a představuje umělé prostředí, které je jednoznačně limitujícím faktorem pro výskyt fauny a flóry. Na ploše lokality záměru určitě nebude probíhat ani přechodný výskyt některého z druhů uvedených ve vyhlášce MŽP ČR č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny (zejména výskyt zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů). Výskyt živočichů v okolí záměru v západním směru (v lesním porostu za tratí ČD) nebude záměrem nijak dotčen. Ekosystémy Krajský úřad Středočeského kraje sděluje ve svém stanovisku orgánu ochrany přírody (příloha č. 7), že v souladu s §45i zákona č. 114/1992 Sb. lze vyloučit významný vliv předloženého záměru samostatně i ve spojení s jinými záměry nebo koncepcemi na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti stanovené příslušnými vládními nařízeními. Na základě výše uvedeného i ve vztahu k umístění záměru a jeho vlivům nejsou ekosystémy a prvky územního systému ekologické stability v širším okolí mimo průmyslovou zónu dále popisovány, ani nebudou záměrem nijak dotčeny. Krajina Charakter krajiny Záměr je situován uvnitř areálu Kladno – Jih. Ze tří stran jsou dílčí areály a objekty průmyslové a obchodní zóny, v severním směru navazuje zóna na souvislou obytnou zástavby Kladno – Kročehlavy, v jižním směru na obec Velké Přítočno. Pouze v západním směru za železniční tratí se nachází lesní porost (viz příloha č. 2). Záměr se nedotkne dosavadního způsobu využívání krajiny pro bydlení a rekreace, neboť pro tyto účely území záměru nebylo a nebude nikdy využíváno. Krajinný ráz Krajinný ráz je dán bezprostřední blízkostí a dominantní funkční přítomností areálu Kladno – Jih. Jedná se o typ krajiny urbanizované, průmyslové a destabilizované intenzivní antropogenní činností. z navrhovaného řešení vyplývá umístění záměru do stávající haly, záměr tedy nebude žádným způsobem ovlivňovat stávající krajinný ráz. Chráněné oblasti, přírodní rezervace a národní parky Lokalita záměru není součástí žádného zvláště chráněného území podle zákona č. 114/1992 Sb. Vztah k územně plánovací dokumentaci V příloze č. 5 je uvedeno vyjádření místně příslušného stavebního úřadu dokládající, že umístění a charakter záměru jsou v souladu s platným ÚP.

C.II.10 Obyvatelstvo, hmotný majetek, kulturní památky V širším zájmovém území se nachází město Kladno a obec Velké Přítočno. Město Kladno má cca 74 300 obyvatel, rozlohu cca 3 700 ha, počet čísel popisných 8 655, městských částí 5. Hustota osídlení je 1 958 obyvatel/km2, nadmořská výška cca 400 m. Obec Velké Přítočno má cca 900 obyvatel a 276 adres. Charakter a umístění záměru neovlivňuje negativně okolní hmotný majetek ani kulturní památky.

68


C.III. CELKOVÉ ZHODNOCENÍ KVALITY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ Z HLEDISKA JEHO ÚNOSNÉHO ZATÍŽENÍ Dosavadní využívání území a priority jeho trvale udržitelného využívání V současné době probíhá v zájmovém území technická a legislativní příprava realizace stavby "Výroba polystyrenu Kladno" s výrobou tvarovek a tepelně-izolačních desek. Lokalita záměru a její blízké okolí je využíváno k obchodní činnost, skladování a částečně k průmyslové výrobě. Z hlediska trvale udržitelného využívání této lokality je nezbytné, aby o areál bylo odpovídajícím způsobem pečováno, což může zajistit pouze vhodné a řádné využívání objektů a provozování všech činností v areálu Jih v souladu s platnou legislativou. Posuzovaný záměr je svým malým rozsahem, umístěním ve stávající hale areálu a k životnímu prostředí šetrným charakterem vhodným pro zajištění účelného a rozšířeného využívání předmětného areálu. Připravované další využití lokality a priority trvale udržitelného využívání okolního území budou záměrem, který je předmětem procesu EIA, dodrženy, a záměr podmínky tohoto využití splňuje. Relativní zastoupení, kvalita a schopnost regenerace přírodních zdrojů Projektová příprava záměru musí zajišťovat řešení, které v kontextu se stávajícím stavem využití areálu Jih nezpůsobí nad přijatelnou míru nezvratitelný negativní vliv na přírodu a přírodní zdroje v dotčeném území a jejich kvalitu. Tato zásada by měla ovlivňovat konečné řešení celého území. Na lokalitě záměru i v celém areálu Jih nejsou evidovány žádné přírodní zdroje, záměr nebude negativně ovlivňovat žádné přírodní zdroje ve svém okolí. Schopnost přírodního prostředí snášet zátěž Záměr je řešen s ohledem na problematiku únosného zatížení dotčeného území z hlediska vlivů na životní prostředí. Toto zohledňuje i způsob jeho realizace. Stávající přírodní prostředí zájmového území lze charakterizovat jako relativně vyvážené s nižším celkovým zatížením životního prostředí. Významnější zatížení a vliv kvalitu ovzduší v zájmovém území tvoří emise TZL – PM10, zdroje znečišťování ovzduší v rámci provozu záměru (spalování zemního plynu, emise pentanu) ale obsahují minimální emise PM10. Další významnějším vlivem je stávající doprava, přírůstek dopravy ze záměru je ale ve srovnání se stávající intenzitou dopravy zcela zanedbatelný. Charakter záměru a jeho vlivy celkově budou ve srovnání s rozsahem vlivů stávajícího areálu Jih úroveň tohoto zatížení zcela nevýznamně zvyšovat, a z toho důvodu lze schopnost stávajícího stavu dotčeného území snášet změnu zatížení životního prostředí v důsledku realizace záměru hodnotit jako dostatečnou.

ČÁST D KOMPLETNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ D.I. CHARAKTERISTIKA PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ ZÁMĚRU NA OBYVATELSTVO A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI D.I.1 Vlivy na obyvatelstvo včetně sociálně ekonomických vlivů Charakteristika současného stavu životního prostředí v dotčeném území - obyvatelstvo Nejbližší objekt souvislé obytné zástavby MČ Kročehlavy se nachází cca 520 m severovýchodně od místa realizace záměru. Obytnou zástavbu lze charakterizovat jako rozptýlenou, složenou z rodinných

69

Dokumentace EIA záměru „Výroba polystyrenu Kladno" podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. a ve znění pozdějších předpisů domů a nájemních domů s výškovými budovami. Vzhledem k typu bydlení lze usoudit, že zdejší obyvatelstvo patří vesměs ke střední sociální vrstvě. Ve vzdálenosti cca 30 m a 60 m od haly záměru se nachází dva obytné dvoupodlažní objekty (v každém 2 bytové jednotky) s počtem obyvatel do 20. Ve vzdálenosti min. 800 m od haly záměru se nachází dětské hřiště a „skate park“. VLIVY NA OBYVATELSTVO Identifikace zdravotně významných vlivů Identifikace a stručná charakteristika vlivů na zdraví je provedena na základě zpracování samostatné přílohy posouzení vlivu na veřejné zdraví provedeného osobou s příslušnou autorizací, a to z důvodu charakteru a rozsahu záměru i úrovně jeho možných vlivů na veřejné zdraví. Imisní limity pro pentan ani jiné těkavé organické látky (dále jen VOC) mimo benzen nebyly dosud MŽP stanoveny (viz příloha č. 2 k zákonu č. 201/2012 Sb.). Lze předpokládat, že v budoucích prováděcích předpisech bude pentan nadále zařazen mezi prekurzory troposférického ozónu s doporučením k měření kvality ovzduší. Toto měření bude provedeno jednorázově v rámci monitoringu zkušebního provozu. Státní zdravotní ústav (dále jen SZÚ) vyhlásil podle § 45 zákona č. 86/2002 Sb., převzatého v odst. a), b) a d) do §27 odst.6 zákona č. 201/2012 Sb., referenční koncentrace pro některé znečišťující látky, které mají například v rozptylových studiích stejnou platnost jako imisní limity. Pentan není mezi těmito referenčními koncentracemi zařazen, dle odborného posudku SZÚ vydaného v rámci zpracování jiné dokumentace byla stanovena referenční koncentrace pro alkany ve výši 1 000 µg/m3 pro roční průměr. Stanovení maximální krátkodobé referenční koncentrace pro alkany nemá podle stanoviska SZÚ z hlediska toxikologických účinků význam, protože by se pohybovala v řádu statisíců µg/m3. Vypočtené max. koncentrace jsou proto porovnávány s hodnotou čichového prahu pentanu stanovenou na 3 000 µg/m3. Protože pentan, který bude emitován při provozu posuzovaného zdroje, není ani mezi látkami, které mají stanoveny referenční koncentrace, byly využity ještě relevantní referenční koncentrace stanovené ve výše uvedeném odborném posudku SZÚ zpracovaném sice na jiný záměr, ale v něm stanovené doplňující referenční koncentrace mají obecnou platnost. Na základě všech těchto odborných podkladů, výsledků RS a dále uvedených vlastností pentanu lze vyhodnotit vliv emisí pentanu na veřejné zdraví dále uvedeným způsobem, vyhovujícím pro účel oznámení záměru. Z hlediska potenciálních vlivů na obyvatelstvo se bude jednat ve vztahu k jejich významu o tyto vlivy: a) znečišťování ovzduší (včetně pachových látek), b) hluk Informativně jsou vlivy na obyvatelstvo doplněny i o ostatní vlivy záměru. Z běžně sledovaných škodlivých faktorů se elektromagnetického resp. ionizujícího záření.

nepředpokládají vibrace

ani

škodlivé

typy

Z hlediska vlivu na obyvatelstvo není třeba podrobněji hodnotit ani odpadní vody. Systém jejich akumulace v rámci posuzovaného záměru a areálu Jih a odvážení k jejich čištění na městské ČOV Kladno se zdraví ani pohody obyvatelstva nedotkne. Rovněž charakter a objemově nevýznamná produkce odpadů kategorie O a N z administrativní činnosti a z běžné údržby provozních zařízení se obyvatelstva prakticky nijak nedotýkají.

70

Dokumentace EIA záměru „Výroba polystyrenu Kladno" podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. a ve znění pozdějších předpisů ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ Výběr látek a podklady k hodnocení expozice Rozptylová studie se zabývá výchozí imisní situací zájmového území záměru a modelem SYMOS´97 hodnotí imisní příspěvek záměru v dotčeném území. Výpočet imisního příspěvku je proveden pro oxid dusičitý ze spalování zemního plynu a související dopravy a pro pentan, difundující do ovzduší při procesu výroby pěnového polystyrenu. Další škodlivinou v ovzduší, přicházející do úvahy s hodnoceným záměrem, je styren, který se v menším množství postupně uvolňuje z polymerizované formy v polystyrenu v průběhu výrobního procesu. Ve větším množství se uvolňuje při zvýšené teplotě (nad 200°C – viz BL), tj. při požáru. Referenční koncentrace pro tuto látku stanovená Státním zdravotním ústavem Praha na základě doporučení WHO, je 260 µg/m3, avšak vzhledem k nízkému čichovému prahu této látky je k prevenci pachových vlivů doporučeno nepřekračovat maximální 30minutovou koncentraci 70 µg/m3. Podle výsledků měření u již realizované výroby polystyrenu s podstatně vyšší kapacitou výroby, uvedených v dokumentaci, se u nejbližší zástavby ve vzdálenosti 200 m koncentrace styrenu vždy pohybovaly pod 1 µg/m3. Možnost překročení čichového prahu u této látky je proto u vzdálenější souvislé zástavby vyloučená a není pravděpodobná ani u dvou blízkých obytných domů. Zdravotní riziko imisí styrenu pro obyvatele v okolí je proto možné u daného typu výroby vyloučit. Odhad celkové imisní situace lokality vychází z výsledků měření na nejbližší monitorovací stanici a z imisních map ČHMÚ. Ovzduší v posuzované oblasti hodnotí jako spíše znečištěné s občasným výskytem epizod s denní koncentrací suspendovaných částic PM10 nad limitem 50 µg/m3, avšak do povolené četnosti 35x za rok. Průměrná roční koncentraci PM10 se zde pravděpodobně pohybuje mezi 20 – 35 µg/m3, průměrná roční koncentrace NO2 mezi 18 – 25 µg/m3. Nejvyšší krátkodobé hodinové koncentrace NO2 se v hodnoceném území pravděpodobně pohybují pod imisním limitem 200 µg/m3. U pozaďových koncentrací n-pentanu se nepředpokládají hodnoty vyšší, nežli v řádu jednotek µg/m3. Výstupem rozptylové studie je grafické znázornění imisních koncentrací příspěvku záměru v pravidelné síti referenčních bodů a tabulkový přehled výsledků pro 26 referenčních bodů vybraných tak, aby reprezentovaly nejbližší obytnou zástavbu. Tyto výpočtové body byly umístěny na přivrácené fasádě domů v různé výšce a v tabulce je uvedena nejvyšší vypočtená hodnota. Nejvyšší koncentrace vycházejí pro výpočtové body č. 25 a 26, reprezentující nejbližší samostatné obytné domy, situované jen 30 a 60 m od výrobní haly. Na základě posouzení významnosti zdravotních rizik a údajů z posouzení vlivů na veřejné zdraví (příloha č. 17) byly vybrány tyto látky :

Oxid dusičitý, NO2 , CAS No : 10102-44-0 Patří k nejvýznamnějším a nejvíce sledovaným škodlivinám výfukových plynů. Ve spalovacích motorech je uvolňován oxid dusnatý (NO), který se vzdušným kyslíkem postupně oxiduje na NO2. Směs těchto dvou plynů je označována souborným názvem oxidy dusíku (NOx). Je nejen součástí výfukových plynů, ale i emisí z každého spalování. Její škodlivější součástí je NO2, dráždivý plyn červenohnědé barvy palčivého, dusivého zápachu. Čichově začíná být postřehnutelný od koncentrace 188 g.m-3. Oxidy dusíku patří do skupiny fotochemických oxidantů spolu s ozonem (O3), peroxyacylnitráty (PAN) a četnými dalšími sloučeninami, syntetizovanými ve znečištěném ovzduší za účasti slunečního záření ("letní smog"). Již při koncentracích fotochemického smogu kolem 200 g.m-3 dochází u lidí ke dráždění očí. Zvláště vnímavé k dráždivým účinkům fotochemických oxidantů jsou děti; u nich bylo

71

Dokumentace EIA záměru „Výroba polystyrenu Kladno" podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. a ve znění pozdějších předpisů prokázáno dráždění horních cest dýchacích a spojivek již při překročení úrovně 100 g.m-3 fotochemického smogu. Účinky vyšších koncentrací NO2 na lidský organismus jsou jednak chronické, jednak akutní. Při dlouhodobém vdechování zvyšují výskyt nemocí dolních dýchacích cest a jejich projevů. V klinických studiích u dobrovolníků se akutní účinky v podobě ovlivnění plicních funkcí a reaktivity dýchacích cest ke spasmům u zdravých osob projevují až při vysoké koncentraci NO2 nad 1880 g/m3. Podstatně citlivější jsou osoby s chronickou obstrukční chorobou plic, chronickou bronchitidou a zejména astmatici. Ovlivnění plicních funkcí bylo u astmatiků opakovaně popsáno při krátkodobé expozici 560 g/m3. Zvýšení reaktivity dýchacích cest na jiné podněty indikují výsledky studií při úrovni expozice NO2 nad 200 g/m3. WHO proto doporučuje z hlediska prevence akutních účinků jako limitní koncentraci NO2 ve venkovním i vnitřním ovzduší hodnotu 200 g/m3. Při hodnocení zdravotních rizik imisí NO2 je proto standardním postupem hodnocení rizika akutních účinků s použitím doporučené 1hodinové koncentrace WHO 200 g/m3 jako referenční hodnoty, spolehlivě stanovené na základě klinických studií u astmatiků. Imisní příspěvek hodnoceného záměru včetně související dopravy u nejbližší obytné zástavby vychází dle rozptylové studie v nepatrné úrovni desetin g/m3 maximální 1hodinové koncentrace, resp. tisícin g/m3 průměrné roční koncentrace. Současnou celkovou imisní situaci odhaduje zpracovatel rozptylové studie na základě výsledků měření na nejbližší monitorovací stanici a imisních map ČHMÚ v rozmezí průměrné roční koncentrace NO2 18 – 25 µg/m3, nejvyšší krátkodobé hodinové koncentrace NO2 se v hodnoceném území pravděpodobně pohybují pod imisním limitem 200 µg/m3. Nejcitlivějším akutním účinkem oxidu dusičitého, zjištěným v klinických studiích, je přechodné zvýšení reaktivity dýchacích cest na různé podněty (chlad, cvičení, alergeny v ovzduší) u astmatiků. Tato zvýšená pohotovost ke spasmům průdušek je jedním z významných faktorů v patofyziologii a klinické manifestaci astmatu. Meta-analýza 20 studií u astmatiků a 5 studií u zdravých osob prokázala statisticky významné zvýšení reaktivity na tyto podněty při expozici od 200 g/m3 u astmatiků a od 1900 g/m3 u kontrolních zdravých osob a tyto závěry potvrdila i US EPA v obsáhlém vyhodnocení existujících poznatků o zdravotních aspektech expozice NO2 z roku 2008. WHO proto doporučuje z hlediska prevence akutních účinků 1hodinovou koncentraci 200 g/m3 jako limitní koncentraci NO2 ve venkovním i vnitřním ovzduší a tato hodnota je standardně používána jako referenční koncentrace pro akutní riziko této škodliviny v ovzduší. Z výsledků rozptylové studie a odhadované úrovně imisního pozadí vyplývá, že v zájmovém území záměru toto riziko nehrozí a imisní příspěvek záměru je z tohoto hlediska zcela zanedbatelný. Totéž lze konstatovat i o riziku chronických účinků oxidu dusičitého. Současnou směrnicovou hodnotu průměrné roční koncentrace WHO a současně i imisního limitu 40 g/m3 sice nelze považovat za referenční koncentraci, která by zaručovala plnou ochranu zdraví, avšak u odhadované úrovně imisní zátěže do 25 g/m3 nelze předpokládat významné riziko chronických účinků této škodliviny a příspěvek záměru v řádu tisícin g/m3 je naprosto bezvýznamný. Vyhodnocení vztahu dávka – odpověď Chronické účinky oxidu dusičitého (charakterizované průměrnými ročními imisními koncentracemi) je možno postupem Risk Assessment orientačně hodnotit s využitím výsledků důvěryhodných epidemiologických studií. Zde ovšem se toto hodnocení neprovádí, neboť příspěvky záměru k celkovým imisím jsou jen nepatrné (viz níže).

72

Dokumentace EIA záměru „Výroba polystyrenu Kladno" podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. a ve znění pozdějších předpisů Platný imisní limit pro NO2 stanovený zákonem č. 201/2012 Sb. činí pro průměrné roční koncentrace 40 μg.m-3 a pro hodinový průměr 200 μg.m-3 s tím, že tento nesmí být překročen více než 18 x za kalendářní rok. Vyhodnocení expozice Hodnocení expozice je provedeno k nejbližším obytným objektů v RB 25 (parcelní číslo 3309 Kladno ve vzdálenosti 60 m od západní stěny haly) a 26 (parcelní číslo 3308/1 Kladno ve vzdálenosti 30 m od západní stěny haly). Z RS vychází tyto příspěvky (tj. nárůst imisí provozem záměru) imisní koncentrace NO2 vypočtené pro nejvíce exponované referenční body z hodnoty emisní koncentrace NO2 odpovídající úrovni emisního limitu NOx (EL) : a) Max. krátkodobý (hodinový) příspěvek k imisní koncentraci v RB 26 při vstupní hodnotě odpovídající úrovni emisního limitu NOx 200 mg/m3 činí 0,323 μg.m-3. Maximum v síti RB činí 0,449 μg.m-3 a průměr 0,077 μg.m-3. 1 hodinový imisní limit NO2 činí 200 μg.m-3. b) Průměrný roční příspěvek k imisní koncentraci v RB 26 při vstupní hodnotě odpovídající úrovni emisního limitu NOx 200 mg/m3 činí 1,33 ng/m3 (0,00133 μg.m-3). Maximum v síti RB činí 1,23 ng/m3 (0,00123 μg.m-3) a průměr 0,076 ng/m3 (0,000076 μg.m-3). Roční imisní limit NO2 činí 40 μg.m-3. Imisní situace v ostatních číslovaných RB je příznivější než u RB č. 26. Z uvedeného vyplývá, že roční imisní limit (podstatný pro posuzování vlivu na veřejné zdraví) NO 2 je více než 30 000 x vyšší než vypočtený max. příspěvek průměrné roční imisní koncentrace 0,00133 μg.m-3 v nejvíce exponovaném místě a 1,7 x vyšší než imisní hodnota NO2 23,5 μg.m-3 naměřená v r. 2010 s tím, že přírůstek z provozu záměru k této hodnotě je naprosto zanedbatelný. Dále je nutno vzít v úvahu, že uvedené srovnání vychází z příspěvků imisních hodnot vypočtených z emisního limitu, nikoli z odhadu nižší reálné výpočtové hodnoty 120 mg/m3. Charakteristika rizika Z výše uvedeného je patrný zcela nevýznamný podíl čerpání imisních limitů NO2 v zájmovém území a to i při maximalistických vstupních údajích. Ze srovnání předpokládaných ročních dosažených imisí a ročního imisního limitu NO2 vyplývá zcela zanedbatelný až nekvantifikovatelný vliv záměru na zdraví obyvatelstva. Z emisí produkovaných kotelnou na ZP budou nejvýznamnější emise NOx. Pro zemní plyn je poměr mezi emisními a imisními limity ostatních ukazatelů (CO, SO 2, TZL-PM10) příznivější než u NOx, to znamená, že pokud limitům vyhovuje NOx, pak budou plněny i limity ostatních ukazatelů včetně nižších vlivů na zdraví než vykazují NOx. Bezpečnostní list zemního plynu je uveden v příloze č. 9.

Pentan, C5H12 , CAS No : 109-66-0 /bezpečnostní list příloha č. 8/ Základní vlastnosti: Vzorec: CH3(CH2)3CH3 symboly nebezpečnosti: F+, Xn, N R-věty: R 12-51/53-65-66-67 Extrémně hořlavý. Toxický pro vodní organismy, může vyvolat dlouhodobé nepříznivé účinky ve vodním prostředí. Zdraví škodlivý, při požití může vyvolat poškození plic. Opakovaná expozice může způsobit suchou a popraskanou kůži. Páry mohou způsobit ospalost a závratě.

73

Dokumentace EIA záměru „Výroba polystyrenu Kladno" podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. a ve znění pozdějších předpisů S-věty:

S 9-16-29-33-61-62 Uschovávejte obal na dobře větraném místě. Uchovávejte mimo dosah zdrojů zapálení – Zákaz kouření. Nevylévejte do kanalizace. Proveďte preventivní opatření proti výbojům statické elektřiny. Zabraňte uvolnění do životního prostředí. Při požití nevyvolávejte zvracení: okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc a ukažte příslušný obal nebo označení.

Blíže viz speciální pokyny nebo bezpečnostní list v příloze č. 8. Některé BL uvádí reakci pentanu se vzdušným kyslíkem za vzniku oxidu uhličitého a vody: C5H12 + 8 O2 → 5 CO2 + 6H2O V emisích z výroby polystyrenu se bude vyskytovat pentan používaný jako nadouvadlo. Z BL dále vyplývá, že při vystavení polystyrenu přímému ohni a teplotám nad 200°C může vznikat monomerní styren, oxid uhelnatý a bromovodík (viz bezpečnostní listy Koplenu, příloha č. 11, 12 Oznámení), spalováním pentanu vzniká CO2 a voda (obdoba spalování zemního plynu a propanbutanu v domácnostech). Je tedy nutno zajistit monitoring teploty výrobních procesů (procesní teplota expanse suroviny je max. 75°C, to vytváří pro monitoring a příslušný operační zásah dostatečnou rezervu) a potřebná požárně bezpečností opatření. Z bezpečnostního listu Koplenu vyplývá pro pentan, že desetiminutový pobyt v atmosféře s 5 000 ppm pentanu, tj. 14 700 mg/m3 nedráždí a nevznikají příznaky narkózy. Detektory pentanu spouští lokální signalizaci již při koncentraci 1 200 ppm, tj. 1 421 mg/m3, tj. koncentraci cca 10x nižší. Problematika pracovního prostředí ale nespadá do režimu zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Z posouzení vlivů na veřejné zdraví (příloha č. 17) vyplývá: Pentan patří do základní řady nižších alifatických nasycených uhlovodíků. Komerčně vyráběný npentan je bezbarvá, velmi těkavá a hořlavá kapalina benzínového zápachu. Jako příměsi většinou obsahuje i malé množství butanu, isopentanu a cyklopentanu. Ve směsi se vzduchem tvoří výbušnou směs. Čichový práh pentanu uvádějí zahraniční zdroje od koncentrace 4 mg/m3, resp. 6,6 mg/m3. Autor rozptylové studie při hodnocení používá nižší hodnotu čichového prahu 3 mg/m3 z odborného posudku SZÚ Praha. Konverzní faktor : 1 ppm = 2,95 mg/m 3 (25°C). Pentan nepatří mezi běžně monitorované látky v ovzduší. V Británii byly ve venkovských oblastech zjištěny týdenní průměrné koncentrace většinou do 3 g/m3, měsíční koncentrace ve městech do 14 g/m3 . V ČR jsou koncentrace n-pentanu ve venkovním ovzduší měřeny na monitorovací stanici ČHMÚ Praha – Libuš a na pozaďové stanici Košetice (okres Pelhřimov). V roce 2011 zde byly naměřeny průměrné roční koncentrace 0,7 resp. 1,88 g/m3. V atmosféře je pentan degradován reakcemi s fotochemicky vznikajícími hydroxylovými radikály s poločasem asi 4 dny. Spolu s dalšími organickými těkavými látkami (VOC) se pentan účastní na fotochemické tvorbě troposférického ozónu. Je z tohoto hlediska řazen mezi méně důležité VOC a jeho podíl se ohaduje na 3,5% takto vznikajícího ozónu v atmosféře. Hlavní cestou expozice pentanu je inhalace z ovzduší. Kromě pracovního prostředí v průmyslu se předpokládá vysoká expozice při používání kosmetických přípravků, zejména vlasových sprejů v uzavřených prostorách. Odhadovaná typická průměrná 8 hodinová koncentrace v kadeřnictví je 35 mg/m3.

74

Dokumentace EIA záměru „Výroba polystyrenu Kladno" podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. a ve znění pozdějších předpisů Po vstřebání je pentan rychle metabolizován a vyloučen. Zčásti je vydechován v nezměněné formě a zčásti oxidován enzymovým mikrosomálním sytémem v játrech na CO2 jako hlavní konečný produkt. Pentan je při krátkodobé expozici málo toxický. Narkotické a dráždivé akutní účinky vyvolává až při extrémně vysoké expozici, která je ve venkovním ovzduší vyloučená. V pracovním prostředí se vždy jedná o expozici směsi látek, takže informace o akutní toxicitě čistého n-pentanu u lidí nejsou k dispozici, ale předpokládá se, že akutní účinky jsou obdobné jako u ostatních saturovaných alifatických uhlovodíků podobné délky řetězce (C3-C8). Při experimentu u dobrovolníků nebyly zjištěny žádné nepříznivé účinky při 10minutové inhalační expozici koncentraci 5000 ppm směsi 76,5% n-pentanu, 20,8% isopentanu, 1,4% hexanu a 1,3% butanu. Informace o účinku pentanu u lidí nejsou k dispozici ani pro subakutní a chronickou expozici. Pentan nevykazuje pozitivní výsledky v testech mutagenity. Není proto považován za genotoxickou látku a vzhledem k výsledkům experimentů nejsou důvody k jeho dalšímu zkoumání z hlediska karcinogenity. WHO ani jiné vědecké instituce se hodnocením rizika pentanu v ovzduší nezabývaly a pro tuto látku nejsou v současné době stanoveny imisní limity pro vnější ovzduší. Pro směs alifatických nasycených uhlovodíků (alkanů) C5 – C10 odvodil SZÚ Praha jako referenční koncentraci ve venkovním ovzduší, určenou pro hodnocení a řízení zdravotních rizik, roční průměrnou koncentraci 1000 µg/m3, přičemž vycházel z koncentrace hexanu 1800 mg/m3, při které nebyly pozorovány dráždivé účinky. Holandský národní ústav pro zdraví a životní prostředí v Bilthovenu odvodil pro frakci alifatických uhlovodíků C5 – C8 tolerovatelnou koncentraci ve venkovním ovzduší (TCA) 18 400 g/m3. V ČR je pro pentan stanoven přípustný expoziční limit (PEL) v pracovním prostředí (časově vážený průměr) pro osmihodinovou pracovní dobu 3000 mg/m3, nejvyšší přípustná krátkodobá koncentrace v pracovním prostředí (NPK-P), stanovená z hlediska výbušnosti, je 4500 mg/m3. Nejvyšší imisní příspěvek pentanu z výroby pěnového polystyrenu vychází podle rozptylové studie u druhého nejbližšího obytného domu (výpočtový bod č. 25) v hodnotě 457 g/m3 maximální 1hodinové koncentrace, resp. 12,5 g/m3 průměrné roční koncentrace. Pentan není běžně sledovanou škodlivinou v ovzduší a současná imisní situace v Kladně u této látky není známá. Zpracovatel rozptylové studie nepředpokládá hodnoty vyšší, nežli v řádu jednotek µg/m3. Ve zprávě výzkumného centra Evropské komise ke zdravotnímu riziku pentanu z roku 2003 jsou uvedeny výsledky měření v Británii, kde se měsíční průměrné koncentrace ve městech pohybovaly do 14 g/m3. V ČR jsou koncentrace n-pentanu ve venkovním ovzduší měřeny na monitorovací stanici ČHMÚ Praha – Libuš a na pozaďové stanici Košetice na Vysočině. Nejvyšší průměrné měsíční koncentrace v posledních 3 letech 2009 – 2011 se zde pohybovaly kolem 8,5 g/m3, nejvyšší roční průměrná koncentrace byla 1,88 g/m3. Adekvátním postupem z prahové limitní expozice TLV pentanu 1770 mg/m3 doporučené americkou ACGIH vychází referenční koncentrace pro imise pentanu ve venkovním ovzduší 1850 µg/m3. K hodnocení rizika prahových toxických účinků při akutní nebo chronické expozici se obecně používá kvocient nebezpečí HQ (Hazard Quocient), získaný srovnáním měřené nebo vypočtené imisní koncentrace v ovzduší s referenční koncentrací podle vzorce :

75

Dokumentace EIA záměru „Výroba polystyrenu Kladno" podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. a ve znění pozdějších předpisů Cair HQ = ------RfC Pokud HQ (popř. HI - Hazard Index získaný součtem kvocientů nebezpečí jednotlivých látek u směsi látek s podobným systémovým účinkem, kdy předpokládáme aditivní působení) dosahuje hodnoty 1, neočekává se riziko toxických účinků. I kdybychom použili nejnižší referenční koncentraci 1000 µg/m3, stanovenou SZÚ Praha pro směs alkanů C5-C10, která je odvozena z výsledků experimentu u hexanu, vychází pro nejvyšší hodnotu imisního příspěvku 12,5 µg/m3 bezvýznamný kvocient nebezpečí HQ = 0,0125. Maximální krátkodobá hodinová koncentrace pentanu by podle rozptylové studie neměla dosahovat ani poloviny referenční koncentrace, která ovšem platí pro průměrnou úroveň celoživotní imisní expozice. Je tedy zřejmé, že imise pentanu v okolí výrobního závodu nebudou představovat zdravotní riziko pro obyvatele. Vyhodnocení expozice Z RS vychází tyto příspěvky (tj. nárůst imisí provozem záměru) imisní koncentrace VOC (pentanu) vypočtené pro nejvíce exponované referenční body z hodnoty emisní koncentrace pentanu 180 mg/m3 odpovídající úrovni emisního limitu TOC (EL) 150 mg/m3 : a) Max. krátkodobý (hodinový) příspěvek k imisní koncentraci pentanu v RB č. 25 při vstupní hodnotě odpovídající úrovni emisního limitu TOC 150 mg/m3 činí 457 μg/m3. Maximum v síti RB činí 355 μg /m3 a průměr 36,9 μg/m3 . Referenční koncentrace pro alkany (pentan) byla dle SZÚ zvolena ve výši 1 000 μg/m3. Krátkodobý imisní limit jako čichový práh pro pentan dle odborného posudku SZU (viz příloha č. 14) činí 3 000 μg/m3. b) Průměrný roční příspěvek k imisní koncentraci pentanu v RB č. 25 při vstupní hodnotě odpovídající úrovni emisního limitu TOC 150 mg/m3 činí 12,5 μg/m3. Maximum v síti RB činí 6,33 μg/m3 a průměr 0,168 μg/m3. Referenční koncentrace pro alkany byla dle SZÚ zvolena ve výši 1 000 μg/m3. Imisní situace v ostatních číslovaných RB je příznivější než u RB č. 25. SZÚ Praha pro hodnocení pentanu doporučil roční imisní limit 1 000 μg/m3 a jako krátkodobý imisní limit doporučil čichový práh 3 000 μg/m3. Pro pracovní ovzduší je stanoven přípustný expoziční limit 3 000 μg/m3. K tomuto je nutno upozornit, že zákon č. 100/2001 Sb. nezahrnuje posuzování pracovního prostředí, to je v kompetenci orgánu ochrany veřejného zdraví. Ve vztahu k v rozptylové studii provedenému odhadu nevýznamného pozadí imisí alkanů v okolí lokality záměru v řádu jednotek μg/m3 dostáváme max. imisní koncentraci v místě nejbližší obytné zástavby (RB č. 25) cca 457 μg/m3 (nejvyšší zjištěná koncentrace), což znamená cca 15% podíl z krátkodobé přípustné koncentrace 3 000 μg/m3. Vzhledem k hodnocení zdravotních rizik dle ročních průměrů představuje roční průměr v síti RB 0,168 μg/m3 zanedbatelný podíl z doporučeného ročního imisního limitu 1000 μg.m-3 a i max. naměřená roční hodnota 12,5 μg/m3 tvoří z uvedeného ročního limitu nevýznamný podíl. Příspěvky imisních koncentrací pentanu vypočtené pro vzdálenější souvislou obytnou zástavbu (RB č. 1 až 24) jsou výrazně nižší s maximem krátkodobého příspěvku 176 μg/m3 a maximem ročního průměrného příspěvku 0,874 μg/m3 v RB č. 5 (viz tab. 7 v rozptylové studii). Charakteristika rizika Maximální příspěvky k průměrné roční imisní (přízemní) koncentraci pentanu na hranici nejbližší obytné zástavby jsou přijatelně nízké a nepředstavují zdravotní rizika pro obyvatelstvo. Příznivé vypočtené imisní koncentrace pentanu přes jeho poměrně vysokou celkovou max. emisi (39,52 t/r při produkci pouze výrobku s vyšším obsahem pentanu) vychází především proto, že imisní

76

Dokumentace EIA záměru „Výroba polystyrenu Kladno" podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. a ve znění pozdějších předpisů limit (referenční koncentrace) pro pentan je vzhledem k jeho účinkům na lidské zdraví dosti vysoký, příznivý vliv má také situování výduchů vzduchotechniky i postupná oxidace pentanu vzdušným kyslíkem na oxid uhličitý a vodu. Krátkodobé příspěvky však mohou za nepříznivých rozptylových podmínek dosahovat poměrně významných hodnot, které by mohly překračovat čichový práh pro pentan (tj. mohly by způsobovat pachové vjemy) u nejbližší obytné zástavby (2 obytné objekty), ale pouze při souběhu s 6,5 násobným nárůstem vypočtené krátkodobé max. imisní koncentrace, vznik takovéto situace je málo pravděpodobný. Tyto epizody s výskytem relativně vyšších imisních koncentrací pentanu by ale neměly být významné z hlediska toxikologického působení imisí na obyvatele. Z rozptylové studie (příloha č. 15) vyplývá: Z hodnot příspěvků od posuzovaných zdrojů vypočtených v této studii při zohlednění výše uvedených odhadů imisního pozadí relevantních znečišťujících látek tak lze předpokládat, že u posuzovaných znečišťujících látek ani při součtu těchto příspěvků s pozadím v lokalitě nedojde v dlouhodobém ani krátkodobém horizontu k překračování hodnot imisních limitů pro tyto znečišťující látky. Přestože může občas při výskytu krátkodobých imisních maxim při špatných rozptylových podmínkách docházet ke krátkodobým epizodám s výskytem relativně vyšších imisních koncentrací n-pentanu, neměly by ani tyto krátkodobé epizody být významné z hlediska toxikologického působení imisí na obyvatele, ani by neměly způsobovat obtěžování obyvatel zápachem. Rovněž emise znečišťujících látek z dopravní obsluhy provozovny po realizaci záměru budou zcela nevýznamné, příspěvky ke krátkodobým imisním koncentracím NO2 a PM10 od dopravní obsluhy provozovny nákladními automobily by neměly ani v bezprostřední blízkosti komunikací v okolí posuzovaného záměru dosahovat vůči imisním limitům i vůči imisnímu pozadí v posuzované oblasti významnějších hodnot naprosto zanedbatelné. Půjde o hodnoty, které jsou i z hlediska přesnosti metodiky výpočtu emisí z automobilové dopravy a také rozptylu znečišťujících látek prakticky nesrovnatelné s chybou (nepřesností) těchto výpočtů. Je tedy zřejmé, že realizace záměru a provoz posuzovaných zdrojů – výroba EPS a vyvíječ páry (kotelna) na ZP včetně vyvolané automobilové dopravy – imisní situaci v lokalitě ovlivní z dlouhodobého hlediska zanedbatelně a z krátkodobého hlediska málo a akceptovatelně a vlivem jejich provozu nebude docházet k výskytu takových imisních koncentrací znečišťujících látek, které by mohly způsobit překročení imisních limitů (referenčních koncentrací), ohrožení nebo poškození zdraví obyvatelstva, ani obtěžování obyvatel zápachem.

Závěr posouzení vlivu na veřejné zdraví k riziku znečištění ovzduší Hodnocení zdravotního rizika znečištění ovzduší bylo provedeno s použitím aktuálních odborných poznatků o nebezpečnosti hodnocených látek. Podkladem k hodnocení expozice byly výstupy rozptylové studie. Dle údajů o imisním pozadí jsou v hodnocené lokalitě jako ve většině míst ČR nejvýznamnější škodlivinou suspendované částice PM10. Hodnocený záměr výroby polystyrenu nebude emisním zdrojem pevných částic, proto se jimi rozptylová studie ani hodnocení vlivů na veřejné zdraví nezabývá. Nepatrný imisní příspěvek záměru u oxidu dusičitého z vyvíječe páry na zemní plyn a související dopravy současnou imisní situaci lokality neovlivní a z hlediska zdravotního rizika je zcela bezvýznamný. Hlavní pozornost byla podle požadavku v zadání věnována zdravotním aspektům imisí pentanu, který slouží ve výrobě pěnového polystyrenu jako nadouvadlo. Jedná se o látku, pro kterou není z důvodu velmi nízké toxicity stanoven imisní limit ani referenční koncentrace.

77

Dokumentace EIA záměru „Výroba polystyrenu Kladno" podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. a ve znění pozdějších předpisů Na základě vyhodnocení existujících toxikologických podkladů je konstatováno, že imisní koncentrace pentanu z hodnocené výroby a imisního pozadí nemohou představovat ani pro obyvatele nejbližších obytných objektů, situovaných 30 a 60 m od výrobní haly, riziko akutních nebo chronických nepříznivých zdravotních účinků. Jediným vlivem, který u těchto blízkých objektů nelze zcela vyloučit, jsou krátkodobé pachové vjemy za mimořádných rozptylových situací, které ovšem nelze považovat za zdravotní riziko. Vzhledem k výše uvedenému nebude hodnocený záměr z hlediska znečištění ovzduší představovat zdravotní riziko ani pro uživatele vzdálenějšího dětského hřiště a skate parku a souvislé obytné zástavby. K eliminaci eventuálních obav obyvatel nejbližších dvou domů, případně i vzdálenější souvislé zástavby považuji za vhodné provést v rámci zkušebního provozu záměru kontrolní měření imisí pentanu a styrenu. Hodnocení zdravotních rizik imisí bylo provedeno na základě výstupů rozptylové studie, která hodnotí očekávaný standardní provoz záměru. Netýká se tedy případných mimořádných havarijních situací. Nezabývá se též emisemi pentanu z hlediska jeho účasti na fotochemických reakcích v ovzduší a tvorbě troposférického ozónu. Tyto druhotné procesy jsou natolik složité, že je v současné době není možné postihnout modelovými výpočty a hodnocením zdravotního rizika. Pachové látky Imisní limit pro pachové látky není v současné době v ČR stanoven. Pachové vjemy silně ovlivňují psychický stav člověka. Jestliže jde o látky toxické, pomáhá jejich čichové vnímání varovat exponovaného člověka před hrozící otravou. Existuje však i mnoho látek nejedovatých, jejichž zápach neohrožuje bezprostředně zdraví, ale při vyšších koncentracích a dlouhodobém působení může těžce narušovat psychickou pohodu a tím narušovat zdraví nepřímo. Proto je v poslední době v ochraně životního prostředí a obyvatelstva v zahraničí i u nás pachovým vlivům věnována zvýšená pozornost a jsou pro ochranu před jejich šířením stanoveny zákonné požadavky. V ČR byla problematika a přípustnost zápachových látek regulována zákonem č. 86/2002 Sb. o ovzduší a přeneseně vyhláškou č.205/2009 Sb. ve znění vyhlášky č. 17/2010 Sb., kterou byly stanoveny …obecné emisní limity pro vybrané znečišťující látky..... v platném znění. Uvedeno vyhlášky byly zákonem č. 210/2012 Sb. zrušeny bez náhrady, a tento zákon problematiku pachových látek konkrétně neřeší. Ustanovení týkající se měření emisí pachových látek a stanovení jejich emisních limitů pro vybrané zdroje nejsou v současnosti vypracovány zřejmě z důvodu absence dostatečných a věrohodných statistických údajů o měření pachových látek, nezbytných pro srovnávání a hodnocení pachových emisí jednotlivých zdrojů. Dalším prováděcím předpisem byla vyhláška č. 362/2006 Sb., kterou se stanovil způsob stanovení koncentrace pachových látek, přípustné míry obtěžování zápachem a způsobu jejího zjišťování. Dále tato vyhláška uváděla seznam stacionárních zdrojů u kterých je povinnost měření koncentrace pachových látek. Ve vztahu k záměru se tato povinnost na záměr nevztahovala, v kap. D.IV je ale navržen účelné ověřovací měření pachových látek ve zkušebním provozu. Vyhláška byla rovněž zrušena bez náhrady. Jsou předepsány i postupy hodnocení koncentrace pachových látek podle ČSN EN 13725 – Kvalita ovzduší – Stanovení koncentrace pachových látek dynamickou olfaktometrií. Pachovou jednotkou je v ČR OUE.m-3, totožná s Evropskou pachovou jednotkou (Odour Unit), označovanou v zahraničí zkratkou ouE.m-3. Je to množství zápachové látky, které rozptýleno v 1 m3 čistého vzduchu odpovídá

78

Dokumentace EIA záměru „Výroba polystyrenu Kladno" podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. a ve znění pozdějších předpisů čichovému prahu. Zjišťovaná koncentrace pachových látek je násobek ředění vzorku čistým vzduchem, potřebný ke snížení pachového vjemu k čichového prahu. Pro jednotlivé pachové látky ani jejich skupiny nejsou v ČR stanoveny závazné limity. Může zde být proveden pouze hrubý odhad míry obtěžování v blízkém obytném území. Ze zkušenosti je známo, že koncentrace pachových látek do úrovně přibližně 5 ouE.m-3 nejsou zpravidla lidmi pociťovány jako obtěžující. Nad touto úrovní pak již narůstají stížnosti. Čichový práh pro pentan je dle SZÚ uváděn ve výši 3 000 μg/m3. Tato koncentrace vysoce přesahuje v RS vypočtenou max. koncentraci u RB 25 ve výši 457 μg/m3. I při překračování imisní koncentrace pentanu odpovídající čichovému prahu pro pentan nelze za stávajícího stavu poznání vyhodnotit, zda tím může docházet k obtěžování obyvatelstva pachovými látkami. Srovnání s měřením imisí pachových látek u stejné již realizované 1. etapy výroby polystyrenu (společnost RAPOL v Radouňce u Jindřichova Hradce) – s výrazně vyšší (cca 7x) kapacitou výroby (170 000 m3/rok) a tedy s vyššími bilancemi emisí pentanu (Protokoly a vyhodnocení měření pachových látek – ZÚ se sídlem v Ostravě, měření provedeno 1. a 2. 12. 2008): 

nejbližší obytný objekt – vzdálenost od zdroje pachových látek 200 m



naměřená průměrná koncentrace pachových látek u nejbližšího objektu < 4 ouE /m3



veškerá další měření u vzdálenějších objektů vykazovala stejnou hodnotu



naměřené hodnoty u jednotlivých výrobních objektů se pohybovaly od 108 do 225 ouE /m3

Vyhodnocený stupeň obtěžování: 1 Srovnání s měřením imisí pentanu a doplňujícího měření styrenu u již realizované výroby polystyrenu se stejnou technologií a s vyšší kapacitou výroby a tedy s vyššími bilancemi emisí pentanu (Protokoly a vyhodnocení měření imisí pentanu – ZÚ se sídlem v Ostravě, měření provedeno 1. a 2. 12. 2008): 

nejbližší obytný objekt – vzdálenost od zdroje emisí pentanu 200 m



naměřená průměrná koncentrace pentanu u nejbližšího objektu 79 µg /m3



veškerá další měření u vzdálenějších objektů vykazovala hodnoty 17, 39 a 72 µg /m3



doplňující hodnoty styrenu byly naměřeny vždy pod 1 µg /m3

Souhrnné hodnocení vlivu pachových látek na obytnou zástavbu Z imisních koncentrací pentanu vypočtených v RS vyplývá krátkodobá max. imisní hodnota 457 μg/m3, která je významně pod koncentrací 3 000 μg.m-3 považovanou za čichový práh pentanu. Tomu odpovídají i uvedené výsledky měření z obdobné výrobny. Z uvedených údajů rovněž vyplývá, že u posuzovaného záměru lze očekávat neobtěžování obyvatelů obytné zástavby pachovými látkami z provozu výrobny. Jiné druhy pachových látek výrobna neprodukuje. Poznámka: Lze připomenout, že zvolit nějakou konkrétní hranici čichového prahu, se kterým by bylo možné vypočtené hodnoty porovnávat, je obtížné, nalezené hodnoty se obvykle značně liší, protože i subjektivní vnímání pachových látek v ovzduší se značně liší. Čichový práh není možné brát jako nějaký závazný limit, ale spíše jako orientační mez od které by potenciálně mohly koncentrace znečišťujících látek způsobovat obtěžování zápachem (mimo jiné proto, že obtěžování zápachem závisí nejen na intenzitě, ale i na četnosti a délce překračování čichového prahu). Vzhledem k tomu je pak ale nutné brát při posuzování vypočtených hodnot tuto „hranicí“ ne dogmaticky, ale jako orientační hodnotu.

79

Dokumentace EIA záměru „Výroba polystyrenu Kladno" podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. a ve znění pozdějších předpisů Srovnání s údaji BL pentanu, bod 8 – Omezování expozice: Pentan: Limitní hodnoty expozice v ČR dle NV č. 36/2007 Sb.:  přípustný expoziční limit PEL: 2 000 mg/m3  Nejvyšší přípustná koncentrace NPK-P: 3 000 mg/m3 Limitní hodnoty EU dle směrnice č. 98/24/ES: 8 hodin: 3 000 mg/m3 Styren: Limitní hodnoty expozice:  přípustný expoziční limit PEL: 100 mg/m3  Nejvyšší přípustná koncentrace NPK-P: 400 mg/m3 Ze srovnání s dříve uvedenými max. vypočtenými nebo změřenými imisními koncentracemi vyplývá zcela nevýznamný vliv emisí pentanu i styrenu ze záměru na zdraví obyvatelstva. Souhrnný závěr z hlediska vlivu kvality ovzduší na zdraví obyvatelstva Z posouzení vlivu záměru na ovzduší je zřejmé, že provoz posuzovaných zdrojů emisí, tj. realizace záměru „Výroba polystyrenu Kladno“, imisní situaci v lokalitě ovlivní z dlouhodobého i krátkodobého hlediska nevýznamně a vlivem provozu posuzovaných zdrojů nebude docházet k výskytu takových imisních koncentrací znečišťujících látek, které by mohly způsobit znatelné zvýšení zdravotních rizik nebo dokonce ohrožení či poškození zdraví obyvatelstva. HLUK Hluk patří k typickým a závažným škodlivým faktorům životního prostředí vyspělých zemí. Již hlukové hladiny pohybující se v blízkosti základních limitů působí na celou exponovanou populaci. Dnes je tak dotčena značná část obyvatelstva ČR. Mezi lidmi jsou však velké rozdíly citlivosti na hluk v závislosti na individuálních vlastnostech nervového systému, zdravotním stavu, věku aj. Výskyt osob vysloveně senzitivních na hluk se v naší populaci odhaduje na 5 - 8%. Na druhé straně existuje obdobně velká skupina lidí ke hluku relativně odolných. U zbytku populace stoupá účinek s rostoucí intenzitou hluku (ovšem i v závislosti na řadě dalších faktorů). Rušivé působení hluku má poněkud odlišné účinky v době denní a v době noční. Charakteristika expozice a rizika hluku Hodnocení možného vlivu hluku posuzovaného záměru vychází z charakteru lokality a technického řešení záměru. K vlivu hluku v dotčeném chráněném území lze předpokládat, že vzhledem k charakteru zástavby MČ Kročehlavy bez významnějších průmyslových a jiných činností a jejich nočních provozů nejsou za současné situace denní i noční hladiny hluku nad úrovní základních hygienických limitů stanovených nařízením vlády č. 272/2011 Sb. Z posouzení vlivů na veřejné zdraví (příloha č. 17) vyplývá: Akustický vliv provozu výrobní haly hodnotí hlukový výpočet, kterým je stanovena předpokládaná ekvivalentní hladina akustického tlaku v denní době v chráněném venkovním prostoru dvou nejbližších obytných objektů. Výpočet vychází z emisních hlukových parametrů technologie výroby, ventilátorů nuceného odvětrání budovy a vzduchové neprůzvučnosti obvodového pláště haly. Zanedbatelným hlukem ze související dopravy se výpočet nezabývá. Hygienický limit hluku bude podle výsledku výpočtu u nejbližších objektů s rezervou dodržen. K vyhodnocení významnosti akustického vlivu záměru byl proveden výpočet, kterým je stanovena předpokládaná ekvivalentní hladina akustického tlaku v denní době za 8 souvisejících nejhlučnějších hodin v chráněném venkovním prostoru dvou nejbližších obytných objektů. Výpočet vychází

80

Dokumentace EIA záměru „Výroba polystyrenu Kladno" podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. a ve znění pozdějších předpisů z emisních hlukových parametrů technologie výroby, ventilátorů nuceného odvětrání budovy a vzduchové neprůzvučnosti obvodového pláště haly. Zanedbatelným hlukem ze související dopravy se výpočet nezabývá. Nejistotu výpočtu autor odhaduje v rozmezí ± 2 dB. Výsledná ekvivalentní hladina akustického tlaku LAeq, 8hodin v chráněném venkovním prostoru nejbližšího objektu vzdáleného cca 30 od západní stěny výrobní haly (výpočtový bod č.2) je 42,6 dB. U vzdálenějšího objektu se jedná o hodnotu 36,2 dB. Z hlediska dodržení hygienického limitu hluku v denní době 50 dB tedy výsledek výpočtu nesignalizuje problémovou situaci a tento předpoklad bude ověřen akreditovaným měřením hluku v rámci zkušebního provozu. V noční době se provoz záměru nepředpokládá. Konkrétní údaje o výchozí akustické situaci lokality záměru dokumentace neobsahuje. Pro nejbližší souvislou obytnou zástavbu je hodnocení hlukového vlivu záměru bezpředmětné, neboť se zde vzhledem ke vzdálenosti a clonění dalšími budovami nemůže projevit. I u nejbližších hodnocených objektů lze předpokládat, že hlukový příspěvek záměru v denní době nebude významně převyšovat hlukové pozadí. K teoretickému vyhodnocení údajů dokumentace a hlukového posouzení záměru z hlediska prahových hodnot nepříznivých účinků hluku může sloužit následující tabulka č. 1. V této tabulce jsou vybarvením znázorněny prahové hodnoty denní hlukové expozice pro nepříznivé účinky hluku ve venkovním prostředí, které se dnes považují za dostatečně, popř. omezeně prokázané. Tyto prahové hodnoty platí pro větší část populace s průměrnou citlivostí vůči účinkům hluku. Vycházejí z hlukových směrnic WHO z roku 1999 a 2009 a platí obecně bez specifikace zdroje hluku. Z tabulky je zřejmé, že předpokládaný hluk z výrobní haly se i u hodnocených nejbližších objektů s rezervou pohybuje v hladinách pod prahovou úrovní obtěžujících i zdravotně nepříznivých účinků hluku a nemůže představovat žádné zdravotní riziko pro obyvatele těchto domů. Tab. č. D.1 – Prahové hodnoty prokázaných účinků hlukové expozice – den (LAeq, 6-22 h ) Nepříznivý účinek < 45

45-50

50-55

dB(A) 55-60

60-65

65-70

70+

Sluchové postižení* Ischemická choroba srdeční včetně IM Zhoršená komunikace řečí Silné obtěžování Mírné obtěžování *přímá expozice hluku v interiéru

Závěr posouzení vlivu na veřejné zdraví k riziku hluku Podle provedeného hlukového výpočtu bude vliv záměru pro celkovou akustickou situaci širšího zájmového území zanedbatelný a nebude představovat zdravotní riziko pro jeho obyvatele. Provoz výrobní haly pouze v denních hodinách by neměl být významným zdrojem narušení pohody ani pro obyvatele dvou nejbližších obytných domů. Výsledky výpočtu doporučuje posuzovatel ověřit měřením hluku v rámci zkušebního provozu.

81

Dokumentace EIA záměru „Výroba polystyrenu Kladno" podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. a ve znění pozdějších předpisů K výše uvedenému lze dále konstatovat: Z důvodů literárních poznatků o vlivech hluku na člověka se vychází jednoznačně ze základních limitů ekvivalentních hlukových hladin, tj. 50 dB ve dne a 40 dB v noci. Korekce umožňované stávajícími předpisy (nařízení vlády č. 272/2011 Sb.) mají význam právní, nikoli fyziologický. Souhrn emisí hluku z posuzovaného záměru i v jeho cílovém stavu lze předpokládat v úrovni, která nezpůsobí zvýšení hluku nad limity stanovené pro venkovní chráněný prostor a venkovní chráněný prostor staveb. Tento předpoklad vychází zejména z umístění zařízení, ze stavební konstrukce využitého objektu a z technických opatření (protihlukových opatření u jednotlivých zařízení v objektu i na každém výduchu vzduchotechniky) zajišťujících protihlukovou izolaci v jednotlivých částech haly, dále z další lokální protihlukové izolace oddělením významných zdrojů hluku (kompresorovna, kotelna, mlýny, ventilátory, řezačka apod.) v samostatných částech v rámci hlavní provozní haly. Další omezení hluku vyplývá z organizačních opatření (omezení rychlosti na příjezdové účelové komunikaci na max. 40 km/h, minimalizace doby otevření vrat výrobní haly apod.). Vliv dopravního hluku v souvislosti s posuzovaným záměrem je nevýznamný vzhledem k nízké celkové četnosti provozu nákladních automobilů (cca 2 TNA za den) a osobních automobilů (cca 2 auta za den), a to pouze v denní době. Souhrnný závěr k výsledkům posouzení vlivu hluku Vypočtené hodnoty LAeq.T (viz kap. B.III.4) splňují se značnou rezervou hygienický limit hluku L Aeq.8h = 50 dB z provozoven pro denní dobu pro chráněný venkovní prostor staveb (tj. pro nejbližší obytný objekt ve vzdálenosti 30 m od západní stěny haly), v noční době není výroba provozována. Lze tedy oprávněně předpokládat, že vliv hluku z provozu záměru nepřekročí ani v reálném provozu uvedený hygienický limit. Na celkové hlukové zátěži obytné zástavby se hluk z dopravy záměru za uvedených podmínek a při nízké velmi intenzitě dopravy významněji neprojeví. Základním předpokladem ve vztahu k obyvatelstvu je, že v nočních hodinách nebude posuzovaný záměr ve vztahu k dopravní obslužnosti i výrobě provozován. Uvedené předpoklady a závěry musí být ověřeny v rámci zkušebního provozu měřením hluku provedeným autorizovanou osobou. Měření bude provedeno ve stanovených výpočtových bodech jak uvnitř ve výrobní hale, tak i u východní a západní venkovní stěny haly, a dále u obou nejbližších obytných objektů situovaných mezi halou a kolejištěm ČD. Z výše uvedeného vyplývá pro charakteristiku rizika hluku z výstavby a provozu záměru, že je lze považovat za extrémně nízké. Závěrem lze tedy konstatovat, že charakter, umístění a technické řešení posuzovaného záměru dávají předpoklady, že obyvatelstvo v dotčeném území nebude hlukem ze záměru nepříznivě ovlivněno. Blíže je o problematice a zdrojích hluku i technických opatřeních pojednáno v kap. B.III.4. OSTATNÍ VLIVY VE VZTAHU K OBYVATELSTVU Znečišťování zeminy a podzemní vody Posuzovaný záměr neovlivňuje zeminy ani podzemní vody a tedy jejich prostřednictvím ani zdraví obyvatelstva. Odstraňování odpadů Odpady z provozu posuzovaného záměru v kategorii O a N budou vznikat v nevýznamném množství z administrativní činnosti a z běžné údržby provozních zařízení. Tyto odpady budou předány

82

Dokumentace EIA záměru „Výroba polystyrenu Kladno" podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. a ve znění pozdějších předpisů oprávněné osobě k jejich odstranění nebo využití, a to v souladu se zákonem o odpadech č. 185/ 2001 Sb. v platném znění a jeho prováděcími předpisy, případně v souladu s dalšími dotčenými předpisy (zákon o vodách, o ochraně ovzduší, o chemických látkách apod.). Nakládání s odpady se bude dále řídit podmínkami schváleného provozního řádu. Vlastní výrobní proces je bezodpadovou technologií, veškerý vzniklý polystyrenový odpad bude recyklován včetně možnosti recyklace polystyrenu mimo výrobu záměru. Z hlediska zdravotních rizik bude takto zabezpečené odstraňování odpadů nezávadné. Psychosociální vlivy Na psychickou pohodu obyvatel blízké obytné zástavby mohou zejména v určitých klimatických obdobích nepříznivě působit především potenciální pachové zátěže z procesů záměru, a to z emisí pentanu. Tento vliv lze ale odhadnout vzhledem k propočtům imisí pentanu a pachových látek, výše uvedeným posouzením jejich imisí a zkušenostem z měření imisí u obdobné výroby jako značně nepravděpodobný a zcela nevýznamný. Vliv hluku lze dle předchozích hodnocení považovat za nevýznamný. Pozitivním sociálním vlivem bude nárůst pracovních míst. Celkový průměrný počet přímých zaměstnanců ve výrobě záměru bude cca 6 osob. CELKOVÝ ZÁVĚR POSOUZENÍ VLIVŮ NA OBYVATELSTVO A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ Z provedeného hodnocení vlivů záměru „Výroba polystyrenu Kladno“ na veřejné zdraví vyplývají tyto hlavní závěry: Provoz posuzovaného záměru nebude představovat zdravotní riziko hluku ani znečištění ovzduší pro obyvatele dotčeného zájmového území. Hluk z provozu záměru se podle provedeného výpočtu s rezervou pohybuje pod úrovní hygienického limitu hluku a neměl by být významným zdrojem narušení pohody ani pro obyvatele dvou nejbližších obytných domů, vzdálených 30 a 60 m od výrobní haly, což doporučuji ověřit měřením hluku v rámci zkušebního provozu. U těchto blízkých objektů nelze zcela vyloučit možnost krátkodobých pachových mimořádných rozptylových situací, které ovšem nelze považovat za zdravotní riziko.

vjemů za

Vzhledem k výše uvedenému nebude hodnocený záměr z hlediska hluku a znečištění ovzduší představovat zdravotní riziko ani pro uživatele vzdálenějšího dětského hřiště a skate parku. Kromě zmíněného měření hluku se doporučuje k eliminaci eventuelních obav obyvatel nejbližších dvou domů, případně i vzdálenější souvislé zástavby, provést v rámci zkušebního provozu záměru i kontrolní měření imisí pentanu a styrenu. Hodnocení zdravotních rizik imisí bylo provedeno na základě výstupů rozptylové studie, která hodnotí očekávaný standardní provoz záměru. Netýká se tedy případných mimořádných havarijních situací. Tyto závěry jsou platné za předpokladu platnosti poskytnutých výchozích podkladů. SOCIÁLNĚ EKONOMICKÉ VLIVY Realizací záměru bude vytvořeno 6 pracovních míst pro okolní obyvatele. Jiné přímé sociálně ekonomické vlivy záměr nezahrnuje. Nepřímým ekonomickým vlivem je výroba panelů pro zateplování objektů, vedoucí k úspoře tepla a paliv.

83


D.I.2 Vliv na ovzduší a klima Dominantním potenciálním zdrojem šíření škodlivin do ovzduší je vlastní výrobní proces záměru, a to především proces zrání produktu v provzdušňovaných silech, kde probíhá difúze vzduchu z vypěněných části polystyrenu s obsahem pentanu, dále pak proces předpěnění materiálu a sklad bloků se zráním produktu. Výroba EPS je středním zdrojem znečišťování ovzduší podle bodu 4.8, příloha 1, část II novely nařízení vlády č. 615/2006 Sb. – nařízení vlády č. 294/2011 Sb. zrušené zákonem č. 201/2012 Sb., ta ale nebyla dosud nahrazena jiným prováděcím předpisem zákona č. 201/2012 Sb. Dále je splněna podmínka dle bodu 5.1.7 přílohy č. 7 z připravovaného prováděcího předpisu zákona č. 201/2012 Sb., tj. používat při výrobě expandovaného polystyrenu min. 50% podíl surovin obsahujících nejvýše 5% pentanu. Kotelna na zemní plyn (vyvíječ páry) o celkovém jmenovitém výkonu v cílovém stavu 0,2 MW nespadá do stacionárních zdrojů podle přílohy č. 2, kód 1.1 až 1.4 zákona č. 201/2012 Sb. (nezakládá to povinnost zpracování rozptylové studie podle § 11 odst. 9 zákona č. 201/2012 Sb.), a v souladu s § 11 odst. 8 zákona není povinností zpracování odborného posudku. Emise z autodopravy (především nákladní) vzhledem k její nízké denní četnosti (cca 2 soupravy TNA a 2 osobní auta) lze hodnotit jako nevýznamné. Bližší údaje o produkovaných emisích jsou uvedeny v kap. B.III.1. Z rozptylové studie vyplývá: OXID DUSIČITÝ Vypočtené hodnoty příspěvků k průměrným ročním imisním koncentracím oxidu dusičitého od provozu posuzovaného zdroje jsou pro obě varianty výpočtu uvedeny v tabulce 8 RS (sloupce dIHr(NO2)). Maximální příspěvky u nejbližší nejvíce zasahované obytné zástavby (obytný dům v Jutské ulici, parc. č. 3308/1, referenční bod č. 26) dosahují asi 1.33 ng/m3 ve variantě EL a 0.795 ng/m3 ve variantě c120, na okraji souvislé obytné zástavby (referenční bod č. 7) pak nejvýše asi 0.252 ng/m3 a 0.151 ng/m3, v síti referenčních bodů 1.23 ng/m3 a 0.740 ng/m3. Roční imisní limit pro oxid dusičitý je stanoven na 40 g/m3 (viz rozptylová studie). Dosahované vypočtené příspěvky způsobené realizací posuzovaného záměru jsou i u nejvíce zasahované obytné zástavby a u emisně horší varianty výpočtu nejméně o více než 4 řády nižší, než tento roční imisní limit, k této limitní hodnotě se ani zdaleka neblíží a jsou tak zcela zanedbatelné. Vypočtené hodnoty maximálních příspěvků ke krátkodobým (hodinovým) imisním koncentracím oxidu dusičitého od provozu posuzovaného zdroje jsou uvedeny v tabulce 8 RS (sloupec dIHk(NO2)). Maximální příspěvky u nejbližší nejvíce zasahované obytné zástavby (referenční bod č. 26) dosahují jen asi 0.323 g/m3 ve variantě EL a 0.194 g/m3 ve variantě c120, na okraji souvislé obytné zástavby (referenční bod č. 7) pak nejvýše asi 0.231 g/m3 a 0.138 g/m3, v síti referenčních bodů 0.449 g/m3, v průměru ve výpočtové oblasti 0.077 g/m3 ve variantě EL a 0.269 g/m3, v průměru ve výpočtové oblasti 0.046 g/m3 ve variantě c120. Krátkodobý imisní limit pro oxid dusičitý je stanoven na 200 g /m3, přípustné je překročení této hodnoty 18 x za rok (viz rozptylová studie). Dosahované vypočtené příspěvky způsobené realizací posuzovaného záměru jsou i u nejvíce zasahované obytné zástavby a u emisně horší varianty výpočtu téměř o 3 a více řádů nižší, než tento krátkodobý imisní limit a jsou tak zcela zanedbatelné.

84

Dokumentace EIA záměru „Výroba polystyrenu Kladno" podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. a ve znění pozdějších předpisů PENTAN A PACHOVÉ LÁTKY Imisní limity pro pentan ani jiné podobné znečišťující látky (alkany) nebyly dosud MŽP stanoveny (z uhlovodíkových těkavých organických látek VOC má imisní limit stanoven jen benzen - viz příloha č. 1 k zákonu č. 201/2012 Sb.), pro alkany nejsou vyhlášeny ani referenční koncentrace. Státní zdravotní ústav (dále jen SZÚ) vyhlásil podle § 45 zákona č. 86/2002 Sb. referenční koncentrace pro vybrané znečišťující látky, které měly například v rozptylových studiích stejnou platnost jako imisní limity. Vyhlášené referenční koncentrace jsou uvedeny v přílohách rozptylové studie. Lze předpokládat, že prováděcí předpisy k zákonu č. 201/2012 Sb. tyto již podle předchozích předpisů vyhlášené hodnoty převezmou. Protože n-pentan, který bude emitován při provozu posuzovaného zdroje, není ani mezi látkami, které mají stanovené výše uvedené referenční koncentrace, byly využity ještě referenční koncentrace stanovené pro relevantní znečišťující látky v odborném posudku SZÚ zpracovaném sice pro jinou rozptylovou studii, ale doplněné referenční koncentrace mají obecnou platnost. Odborný posudek SZÚ je doplněn u látek, u kterých nemá smysl stanovovat krátkodobé imisní limity (referenční koncentrace), ale které jsou čichové postižitelné, ještě o některé publikované hodnoty čichových prahů. Na základě platných imisních limitů, vyhlášených referenčních koncentrací a v uvedeném odborném posudku SZÚ doplněných referenčních koncentrací pak byly zvoleny pro výpočty v rozptylové studii níže uvedené imisní limity („náhradní“ imisní limity), se kterými jsou porovnávány vypočtené hodnoty (dále mohou být imisní limity a referenční koncentrace souhrnně pro zjednodušení označovány jako imisní limity). U znečišťujících látek, které nemají stanoven krátkodobý imisní limit (referenční koncentraci), ale v odborném posudku SZÚ je pro ně uveden čichový práh, byly také orientačně porovnány vypočtené maximální krátkodobé imisní koncentrace s těmito čichovými prahy. Referenční koncentrace pro alkany C5-C10 byla v již výše uvedeném odborném posudku SZÚ stanovena na 1000 μg/m3 pro roční průměr. Stanovení maximální krátkodobé referenční koncentrace pro alkany podle stanoviska SZÚ nemá z hlediska toxikologických účinků význam, protože by se pohybovala v řádu statisíců μg/m3. Čichový práh pro pentan je v odborném posudku SZÚ uváděn ve výši 3 000 μg /m3. Jako „náhradní“ imisní limit (referenční koncentrace) pro roční průměr pro pentan proto byla v rozptylové studii zvolena uvedená hodnota 1 000 μg /m3 platná pro alkany C5-C10. Imisní limit pro krátkodobé koncentrace alkanů nemá podle stanoviska SZÚ smysl stanovovat, vypočtené maximální krátkodobé imisní koncentrace proto byly porovnávány se zvolenou hodnotou představující čichový práh pro pentan, tj. 3 000 μg /m3. V rámci hodnocení imisí je na pentan pohlíženo jako na VOC. Z výše uvedeného je tedy patrné, že vliv záměru na imisní situaci v rozhodujících ukazatelích NO2, pentanu a pachových látek je nevýznamný a vyhodnocené imisní koncentrace uvedených látek jsou značně pod stanovenými či doporučenými imisními limity pro ochranu zdraví lidí. Protože jsou dosahované vypočtené maximální příspěvky i v nejvíce zasahovaných referenčních bodech umístěných na obytné zástavbě výrazně nižší než hodnota uvedeného čichového prahu, lze z modelových výpočtů RS usuzovat, že pentan emitovaný při provozu posuzovaného zdroje by neměl být na hranici obytné zástavby významněji čichově postižitelný ani za nejnepříznivějších rozptylových situací. Správnější (podle připravované metodiky) by ovšem mělo být porovnávání hodnot čichových prahů s okamžitými (nikoliv hodinovými) koncentracemi znečišťujících (pachových) látek. Smyslová reakce člověka na pach je totiž velmi rychlá, obvykle v řádu milisekund, nejdéle v řádu trvání jednoho nádechu. Intenzita vjemu je tudíž určena špičkovou hodnotou koncentrace, nikoliv průměrnou hodnotou. Úvahy založené na průměrné koncentraci by vedly k podcenění účinků koncentrací pachových látek a do návrhu nové úpravy modelu SYMOS proto má být pro vyhodnocení účinků pachových látek zabudována příslušná korekce.

85


Pro doložení výše uvedeného jsou dále uvedeny výsledky imisních charakteristik příspěvků pentanu z RS. Tabulka č.D.2: Přehled vypočtených hodnot imisních charakteristik pro pentan z posuzovaných zdrojů znečišťování ovzduší zahrnutých do výpočtů v síti referenčních bodů (RB) a ve vybraných referenčních bodech umístěných na nejbližší obytné zástavbě Č. RB (popis RB)

dIHr(VOC) dIHk(VOC) pTK100(VOC) [µg.m-3] [µg.m-3] [h za rok] 2 (AB, Wolkerova 2766, Kladno) 0,351 126 0,4 3 (Prům. areál, Za nádražím, Kladno) 0,506 159 1,9 5 (Restaurace Baráčnický dům, M. Horákové 0,874 176 5,3 403, Kladno) 7 (PD, Americká 2488, Kladno) 0,727 147 1,4 8 (PD, Švédská 2523, Kladno) 0,550 111 0,2 16 (OD, Lískovec 46, Velké Přítočno) 0,505 59,0 0 17 (OD, Kožovská 21, Velké Přítočno) 0,458 50,9 0 25 (OD, Milady Horákové 5, parc. č. 3309, 12,5 457 496 Kladno) 26 (OD, Jutská, parc. č. 3308/1, Kladno) 5,65 357 160 Maximum v síti RB 6,33 355 0 Průměr v síti RB 0,168 36,9 0 Minimum v síti RB 0,014 5,2 0 Imisní limit 1 000 (3 000) poznámka 1) 2,3) 2) Seznam a souřadnice RB z RS jsou stejné jako u posouzení imisí NO2. V tabulce použité symboly a zkratky: Poznámky: 1) Uvedený limit je zvolená referenční koncentrace dle SZÚ 2) Limitní hodnota pro tuto imisní charakteristiku není stanovena 3) Uvedený „náhradní imisní limit“ je hodnota čichového prahu pro pentan Imisní charakteristiky: dIHk

maximální příspěvek ke krátkodobé (hodinové) imisní koncentraci od posuzovaného zdroje [g/m3]

dIHr

příspěvek k průměrné roční imisní koncentraci od posuzovaného zdroje [g/m3]

pTK 100

pravděpodobnost překročení třídní koncentrace 100 g/m3 [hodiny za rok]

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že i při max. emisích pentanu lze všechny vypočtené hodnoty imisí pentanu vyjádřené jako VOC ve srovnání s uvedenými imisními limity považovat za nevýznamné. DISKUSE VÝSLEDKŮ VLIVŮ NA OVZDUŠÍ A KLIMA A ZÁVĚR Ovzduší v posuzované lokalitě je spíše znečištěné s občasným výskytem epizod s vyššími imisními koncentracemi PM10, které pravděpodobně v některých letech s nepříznivými rozptylovými podmínkami překračují koncentrační hodnotu imisního limitu pro denní průměr, avšak ne nad limitem povolenou četnost. Krátkodobé (hodinové i denní) koncentrace dalších základních znečišťujících látek (NO2 a SO2) jsou v posuzované oblasti za stávajícího stavu (imisní pozadí) velmi

86

Dokumentace EIA záměru „Výroba polystyrenu Kladno" podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. a ve znění pozdějších předpisů pravděpodobně pod imisními limity (u SO2 s velkou rezervou). Dlouhodobé (průměrné roční) koncentrace relevantních základních znečišťujících látek (NO2) v posuzované oblasti (imisní pozadí) jsou velmi pravděpodobně pod imisními limity. Průměrné roční imisní koncentrace NO2 se pravděpodobně obvykle pohybují přibližně mezi 18 a 25 µg/m3, PM10 mezi 20 a 35 µg/m3, SO2 pravděpodobně do 10 µg/m3, benzenu do 2 µg/m3 a dalších aromátů a alkanů pravděpodobně do 20 µg/m3. Imisní koncentrace dalších znečišťujících látek velmi pravděpodobně dlouhodobě ani krátkodobě nepřekračují žádné imisní limity ani referenční koncentrace stanovené SZÚ ani se k limitním hodnotám významněji neblíží (viz rozptylová studie). Imisní zátěž oxidem dusičitým a PM10 v posuzované oblasti vykazuje pravděpodobně klesající trend a je dosti závislá na konkrétních rozptylových podmínkách v daném roce, rovněž tak imisní zátěž benzenem a dalšími aromáty, imisní zátěž oxidem siřičitým vykazuje po prudkém poklesu v předchozích letech přibližně od roku 2007 zhruba setrvalý stav. Imisní pozadí pachových látek v oblasti není známé, v současné době se ale nikde v ČR imisní koncentrace pachových látek nezjišťují (neměří ani pro ČR nemodelují). Z hodnot příspěvků od posuzovaného zdroje vypočtených v této studii vyplývá, že by vlivem provozu posuzovaného zdroje pravděpodobně ke znatelnému obtěžování obyvatelstva zápachem nemělo docházet. Z hodnot příspěvků od posuzovaných zdrojů vypočtených v této studii při zohlednění výše uvedených odhadů imisního pozadí relevantních znečišťujících látek tak lze předpokládat, že u posuzovaných znečišťujících látek ani při součtu těchto příspěvků s pozadím v lokalitě nedojde v dlouhodobém ani krátkodobém horizontu k překračování hodnot imisních limitů pro tyto znečišťující látky. Přestože může občas při výskytu krátkodobých imisních maxim při špatných rozptylových podmínkách docházet ke krátkodobým epizodám s výskytem relativně vyšších imisních koncentrací n-pentanu, neměly by ani tyto krátkodobé epizody být významné z hlediska toxikologického působení imisí na obyvatele, ani by neměly způsobovat obtěžování obyvatel zápachem. Je tedy zřejmé, že vliv emisí n-pentanu a NO2 z posuzovaných zdrojů bude v posuzované oblasti akceptovatelný a realizací záměru nedojde k významnému zvýšení imisní zátěže oblasti. Významné zdravotní riziko pro obyvatelstvo realizací posuzovaného záměru v provozovně nehrozí. Rozptylu znečišťujících látek v území lokálně nebrání žádné výrazné terénní útvary, ani žádné vyšší souvislé objekty (hustá vysoká zástavba typu „uliční kaňon“, souvislý vyšší porost (les) apod.). V zájmovém území výrazně převládají směry větru jihozápadní a západní s četností 20 % a 16 %, minimum se nachází ze směru severovýchodního s četností 5 %, z ostatních směrů pak vanou větry s četností od 7 % do 11 %. Uvedené převládající směry jsou relativně ještě četnější při vyšších rychlostech větrů. Bezvětří se vyskytuje v porovnání s průměrnou četností v ČR průměrně často – po 17 % času v roce. Nejfrekventovanější je 4. třída stability ovzduší – 36.9 %. Vítr o nízkých rychlostech do 2.5 m/s vane relativně málo často po 44.4 % času v roce, vyšší rychlosti větru než 7 m/s se vyskytují s relativně vysokou četností po 10.0 % času v roce. Obecně špatné rozptylové podmínky (stavy bezvětří a 1. a 2. třída stability ovzduší) se v lokalitě vyskytují poměrně málo často po 29 % času v roce, což je v ČR podprůměrná hodnota. Za těchto obecně nepříznivých rozptylových stavů pak naprosto převládá znečišťování přízemního ovzduší nízkými a chladnými zdroji (především dopravou, malými kotelnami, lokálním topením a technologickými zdroji, emisí ze zdroje posuzovaného v této rozptylové studii se to tedy týká též). Oblast, ve které má být realizován posuzovaný záměr, je obecně provětrávána v porovnání s průměrným provětráváním území ČR nadprůměrně dobře, výskyt nepříznivých rozptylových podmínek v lokalitě je v porovnání s průměrnou četností v ČR podprůměrný. Nejbližší a nejvyšší blízká souvislá obytná zástavba se nachází vzhledem k emisnímu významu posuzovaného zdroje relativně dostatečně daleko a nebude tak docházet k významnějšímu zasahování souvislé obytné zástavby emisemi z posuzovaného zdroje, jak je doloženo v této rozptylové studii. Nejbližší izolované obytné domy se sice nachází velmi blízko provozovny (asi 30 a

87

Dokumentace EIA záměru „Výroba polystyrenu Kladno" podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. a ve znění pozdějších předpisů 60 m), ale neleží ve směru převládajících větrů a při projektované konfiguraci množství emisí znečišťujících látek, výšky výduchů (komínu) a jejich polohy vůči těmto domům nebude docházet k jejich významnému zasahování vlečkou z posuzovaného zdroje. Nemělo by tedy docházet k výskytu imisních příspěvků představujících zdravotní riziko pro obyvatele nebo k obtěžování obyvatel zápachem, jak je doloženo v této dokumentaci a rozptylové studii. Z hlediska rozptylu znečišťujících látek (výšky výduchů a polohy vůči obytné zástavbě) je posuzovaný zdroj umístěn přijatelně vhodně. Odhad imisního pozadí základních znečišťujících látek a VOC v posuzované lokalitě je uveden v rozptylové studii. Imisní zatížení je v posuzované oblasti obecně vyšší, roční imisní limity sice pravděpodobně nejsou překračovány ani v letech s nepříznivými rozptylovými podmínkami, ale v některých letech s nepříznivými rozptylovými podmínkami je překračován imisní limit pro PM10 pro denní průměr, avšak ne nad limitem povolenou četnost - viz rozptylová studie. Průměrné roční imisní koncentrace VOC (alkanů) v oblasti byly odhadnuty ve výši do 20 µg/m3, tedy s dostatečnou rezervou pod imisním limitem. Z hodnot příspěvků od posuzovaných zdrojů vypočtených v této studii při zohlednění výše uvedených odhadů imisního pozadí relevantních znečišťujících látek tak lze předpokládat, že u posuzovaných znečišťujících látek ani při součtu těchto příspěvků s pozadím v lokalitě nedojde v dlouhodobém ani krátkodobém horizontu k překračování hodnot imisních limitů pro tyto znečišťující látky. Přestože může občas při výskytu krátkodobých imisních maxim při špatných rozptylových podmínkách docházet ke krátkodobým epizodám s výskytem relativně vyšších imisních koncentrací n-pentanu, neměly by ani tyto krátkodobé epizody být významné z hlediska toxikologického působení imisí na obyvatele, ani by neměly způsobovat obtěžování obyvatel zápachem. Je tedy zřejmé, že realizace záměru a provoz posuzovaných zdrojů – výroba EPS a vyvíječ páry (kotelna) na ZP – imisní situaci v lokalitě ovlivní z dlouhodobého hlediska zanedbatelně a z krátkodobého hlediska málo a akceptovatelně, a vlivem jejich provozu nebude docházet k výskytu takových imisních koncentrací znečišťujících látek, které by mohly způsobit překročení imisních limitů (referenčních koncentrací), ohrožení nebo poškození zdraví obyvatelstva ani obtěžování obyvatel zápachem. Za uvedených podmínek vlivů na ovzduší nebude záměr vykazovat významnější ovlivnění klimatu. Z hlediska posouzení vlivu externí dopravy RS uvádí: Zásobování provozovny by mělo v oblasti přidat průjezd nejvýše 2 TNA za den. To je v porovnání se stávající intenzitou dopravy na silnici I/61 vedoucí z Kročehlav na silnici R6 ve výši nad 1000 TNA za den zanedbatelná hodnota. Tomu odpovídají i zcela nevýznamné emise znečišťujících látek z dopravní obsluhy provozovny po realizaci záměru vyčíslené v kapitole B.III.1 dokumentace EIA. Odborným odhadem by příspěvky ke krátkodobým imisním koncentracím NO2 a PM10 od dopravní obsluhy provozovny nákladními automobily neměly za uvedených předpokladů ani v bezprostřední blízkosti komunikací v okolí posuzovaného záměru přesáhnout řádově desetiny g/m3 (a i to pouze krátkodobě při nejhorších očekávaných rozptylových podmínkách, tedy s četností v řádu nejvýše desítek hodin za rok), příspěvky k průměrným denním imisním koncentracím těchto znečišťujících látek budou ještě asi o 1-2 řády nižší a příspěvky k průměrným ročním imisním koncentracím těchto znečišťujících látek ještě asi o 3 řády nižší (poznámka: z ročních příspěvků se posuzují vlivy na zdrvaí), tj. budou vůči imisním limitům i vůči imisnímu pozadí v posuzované oblasti naprosto zanedbatelné. Půjde o hodnoty, které jsou i z hlediska přesnosti metodiky výpočtu emisí z automobilové dopravy a také rozptylu znečišťujících látek prakticky nesrovnatelné s chybou (nepřesností) těchto výpočtů.

88

Dokumentace EIA záměru „Výroba polystyrenu Kladno" podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. a ve znění pozdějších předpisů Zpracovatelé dokumentace a RS na základě výše uvedených hodnocení učinili následující závěry: 1. Navržená technologie výroba expandovaného (pěnového) polystyrenu včetně vyvíječe páry (kotelny) na ZP v provozovně, umístění provozovny a výšky výduchů (komínů) ze zdrojů i jejich umístění v provozovně jsou pro dobrý rozptyl znečišťujících látek dostačující a zajišťují ochranu lidského zdraví a životního prostředí. Posuzované zdroje v provozovně jsou z hlediska provětrávání území a rozptylu znečišťujících látek i z hlediska polohy vůči obytné zástavbě umístěny přijatelně vhodně. 2. Výsledky výpočtů této rozptylové studie pro posuzované zdroje (provozovnu) prokázaly, že investorem zvolené řešení výroby EPS i vyvíječe páry (kotelny) na ZP v provozovně zajišťuje ochranu lidského zdraví a životního prostředí, splňuje požadavky zákona č. 201/2012 Sb. a lze předpokládat, že splní i běžné podmínky provozu stanovované v povoleních vydaných podle § 12 odst. 4 zákona č. 201/2012 Sb. V důsledku realizace stavby zdrojů a jejich uvedení do provozu by nemělo docházet k překračování imisních limitů a k ohrožování zdraví obyvatelstva, možný výskyt krátkodobých imisních epizod při souběhu nejnepříznivějších rozptylových podmínek se současným provozem zdrojů je statisticky málo významný. Lokalita není nadměrně zatížena emisemi znečišťujících látek z dalších zdrojů, příspěvky od posuzovaných zdrojů nemohou stávající imisní pozadí ovlivnit nad povolené limity, změny způsobené realizací záměru budou vůči imisnímu pozadí a vůči imisním limitům malé a příspěvky od posuzovaných zdrojů nemohou na hranici obytné zástavby ani při superpozici se stávajícím imisním pozadím způsobit překračování imisních limitů nebo obtěžování obyvatel zápachem. 3. Provoz posuzovaných zdrojů (výroba EPS, vyvíječ páry (kotelna) na ZP) by neměl být v rozporu s požadavky platných předpisů na ochranu ovzduší. 4. Posuzovatel proto doporučuje příslušnému orgánu ochrany ovzduší (Krajský úřad Středočeského kraje) vydat souhlasné závazné stanovisko k umístění stacionárního zdroje podle § 11 odst. 2 písm. b) zákona č. 201/2012 Sb. pro posuzované zdroje v provozovně – výroba EPS, vyvíječ páry (kotelna) na ZP - s obvyklými podmínkami ochrany ovzduší. Podrobnější rozbor je podán v rozptylové studii.

D.I.3 Vlivy na hlukovou situaci a event. další fyzikální a biologické charakteristiky Hluková situace Hluková situace a jednotlivé zdroje hluku jsou popsány hlukové studii (příloha č. 16), v kap. B.III.4 a v kap. D.I.1.- vliv na obyvatelstvo. K vlivu hluku v dotčeném chráněném území lze předpokládat, že vzhledem k charakteru zástavby MČ Kročehlavy bez významnějších průmyslových a jiných činností a jejich nočních provozů nejsou za současné situace denní i noční hladiny hluku v okolí záměru nad úrovní základních limitů stanovených nařízením vlády č. 272/2011 Sb. Souhrnný závěr k výsledkům posouzení vlivu hluku Vypočtené hodnoty LAeq.T (viz kap. B.III.4) splňují se značnou rezervou hygienický limit hluku LAeq.8h = 50 dB z provozoven pro denní dobu pro chráněný venkovní prostor staveb (tj. pro nejbližší obytný objekt ve vzdálenosti 30 m od západní stěny haly), v noční době není výroba provozována. Lze tedy oprávněně předpokládat, že vliv hluku z provozu záměru nepřekročí ani v reálném provozu uvedený hygienický limit.

89

Dokumentace EIA záměru „Výroba polystyrenu Kladno" podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. a ve znění pozdějších předpisů Na celkové hlukové zátěži obytné zástavby se hluk z dopravy záměru za uvedených podmínek a při nízké velmi intenzitě dopravy významněji neprojeví. Základním předpokladem ve vztahu k obyvatelstvu je, že v nočních hodinách nebude posuzovaný záměr ve vztahu k dopravní obslužnosti i výrobě provozován. Uvedené předpoklady a závěry musí být ověřeny v rámci zkušebního provozu měřením hluku provedeným autorizovanou osobou. Měření bude provedeno ve stanovených výpočtových bodech jak uvnitř ve výrobní hale, tak i u východní a západní venkovní stěny haly, a dále u obou nejbližších obytných objektů situovaných mezi halou a kolejištěm ČD. Z výše uvedeného vyplývá pro charakteristiku rizika hluku z výstavby a provozu záměru, že je lze považovat za extrémně nízké. Dále lze konstatovat, že charakter, umístění a technické řešení posuzovaného záměru dávají předpoklady, že obyvatelstvo v dotčeném území nebude hlukem ze záměru nepříznivě ovlivněno. Z výše uvedených hodnocení vyplývá, že provoz záměru nebude mít negativní vliv na okolní prostředí pokud dojde k dodržení uvedených opatření doporučených pro minimalizaci hlukové zátěže. Záměr není nutno posuzovat z hlediska dalších fyzikálních a biologických charakteristik, žádné další nebudou záměrem ovlivněny.

D.I.4 Vlivy na povrchové a podzemní vody Posuzovaný záměr bude v rámci svého provozu omezeným zdrojem odpadních vod z úpravy vody pro kotelnu a vod z úklidu a oplachů. Tyto vody budou svedeny novou přípojkou do stávající kanalizace a následně do sběrné jímky, a spolu s ostatními odpadními vodami budou vyváženy k čištění na městskou ČOV Kladno. Vlivy na podzemní vody Podzemní vody nebudou záměrem dotčeny. Veškerá technologická zařízení kde je nakládáno kapalnými látkami, budou umístěna v hale v prostoru s vodohospodářsky zabezpečenou plochou, zařízení pro nakládání s chemikáliemi či závadnými látkami budou umístěna v havarijní jímce. Vzhledem k nevýznamného rozsahu dopravy záměru a značnému rozsahu areálových dopravních komunikací a manipulačních a odstavných ploch budou z areálu Jih odváděny z těchto ploch a ze střech objektů vč. haly záměru nekontaminované srážkové vody stávajícím způsobem do jednotné kanalizace města Kladna. Na základě zhodnocení archivních podkladů, výsledků terénního průzkumu i technických prací zaměřených na objektivní posouzení vlivu výroby polystyrenu na přírodní poměry (zejména podzemní vody) lze vyslovit závěr, že v současné době nelze negativní vliv výroby polystyrenu na podzemní a následně povrchové vody v okolí výrobny prokázat. Vlivy na povrchové vody Území náleží vodopisně do povodí Vltavy. Je odvodňováno Dřetovickým potokem a Lidickým potokem, které se vlévají do Zakolanského potoka a do Vltavy. Číslo hydrologického pořadí je 1-12-02 – hydrologický rajón 5140 Kladenská pánev. V okolí lokality záměru je situováno několik vodních ploch využívaných rekreačně a k chovu ryb, tvořících významnou část územního ekosystému. Provoz záměru nemá na hydrologické poměry a povrchové vody zájmového území žádný přímý vliv. Provozem posuzovaného záměru nebudou dotčeny žádné povrchové vody v zájmovém území. Veškeré nakládání s vodami v rámci provozu záměru bude v souladu se zákonem č. 254/2001 Sb. o vodách a jeho prováděcími předpisy. Nepřímý vliv na povrchové vody vzniká odvážením odpadních vod na městskou ČOV Kladno. Ovlivnění ČOV produkcí odpadních vod ze záměru je zcela zanedbatelné. Za dostatečné čištění těchto vod a za jejich vypouštění do recipientu nese při uzavření příslušné smlouvy odpovědnost provozovatel ČOV.

90

Dokumentace EIA záměru „Výroba polystyrenu Kladno" podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. a ve znění pozdějších předpisů Problematika srážkových vod se záměru netýká, umístění záměru ve stávající hale nebude znamenat žádnou změnu proti stávajícímu stavu odvodňování srážkových vod z dané lokality. Pro úplnost je uváděna produkce srážkových vod ze střechy haly: Výpočet množství srážkových vod (dle ČSN 75 6101) Vzhledem k omezené výpočtové ploše střechy haly lze pro hydrotechnické výpočty použít zjednodušený postup podle ČSN EN 752 (ČSN 75 6110) Odvodňovací systémy vně budov a podle ČSN 75 6101 Stokové sítě a kanalizační přípojky zahrnujících jako základní hodnotu pro návrh parametrů dešťové kanalizace max. odtokové množství Qmax v l/s nebo v m3/h. Maximální odtok dešťových vod Qmax ( l / s ) se počítá podle vzorce: Qmax= ψ x S x qs Kde: qs je intenzita deště v l/(s.ha) ….návrhová hodnota 200 l/s.ha S je odvodňovaná plocha v ha (Sred je redukovaná plocha) ψ je součinitel odtoku, bezrozměrný (vzhledem k ploché střeše objektů a haly je dále počítání s koeficientem odtoku = 1) Střecha haly: 1 017 m2, střední koeficient odtoku ψ = 1,0, qs = 200 l/s/ha Q = 0,1017 ha x 1,0 x 200 l/s.ha = 20,34 l/s Max. denní množství srážkových vod pro intenzitu srážek 80 mm za den: 1 017 x 1,0 x 0,08 = 81,4 m3 Roční množství srážkových vod pro intenzitu srážek 500 mm za den: 1 017 x 1,0 x 0,5 = 508,5 m3 Vzhledem k charakteru odkanalizované plochy není předpokládána jakákoli kontaminace těchto vod.

D.I.5 Vlivy na půdu Realizací záměru nedojde k dotčení zemědělského půdního fondu (ZPF) ani pozemků určených k plnění funkce lesa (PUPFL. Záměr bude realizován v areálu a bude využívat stávající objekt.

D.I.6 Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje Provozem posuzovaného záměru nebude dotčeno horninové prostředí lokality ani žádné přírodní zdroje (nenachází se na lokalitě záměru).

D.I.7 Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy Provoz záměru nebude okolní faunu ovlivňovat. Přímo na lokalitě záměru nebude docházet k významnějšímu ovlivnění živočichů – areál je oplocen, samotná lokalita nepředstavuje pro živočichy refugium. Záměr nezasahuje do vegetačních porostů a ekosystémů okolí lokality. Dle vyjádření KÚSK, odboru životního prostředí a zemědělství, oddělení posuzování vlivu na ŽP se v zájmovém území nenachází zvláště chráněná území ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb. V zájmovém území a jeho blízkém okolí se nenacházejí žádné EVL a PO, ani žádná území soustavy Natura 2000 (viz vyjádření KÚSK, příloha č.7). Záměr nekoliduje s žádným obecně chráněným přírodním prvkem (např. skladebné prvky ÚSES, významné krajinné prvky ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb.).

91

Dokumentace EIA záměru „Výroba polystyrenu Kladno" podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. a ve znění pozdějších předpisů Přímo na lokalitě se nevyskytují chráněné krajinné prvky a v širší oblasti zájmového území nebudou předpokládanou činností záměru ovlivňovány rostlinné a živočišné druhy, které jsou zařazeny mezi zvláště chráněné druhy podle vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb. Podle údajů z uvedených měřících stanic a provedených výpočtů v RS lze usuzovat, že koncentrace základních znečišťujících látek v posuzované oblasti budou pravděpodobně pod imisními limity. Průměrné roční imisní koncentrace PM10, SO2 a NO2 se budou pohybovat nejčastěji v rozmezí 21 – 30 µg/m3 (PM10), 5 – 10 µg/m3 (SO2) a 20 – 25 µg/m3 (NO2) µg/m3, imisní zatížení alkany je velmi nízké, na úrovni kolem 20 µg/m3 v ročním průměru, z toho pentanu v jednotkách µg/m3. Z hlediska vlivu emisí SO2 a NO2 lze na základě vyhodnocení imisních příspěvků z předchozích kapitol předpokládat ve vztahu k výše uvedené současné imisní situaci lokality a nejbližšího okolí, že nedojde k překročení imisních limitů SO2 (20 µg/m3 – kalendářní rok-zimní období) a NOx (30 µg/m3-1 kalendářní rok) vyhlášených pro ochranu ekosystémů a vegetace v příloze č. 1 zákona č. 201/2012 Sb. V okolí provozovny se nenachází žádná zóna pro ochranu ekosystémů a vegetace, která by vyžadovala zvláštní ochranu ovzduší.

D.I.8 Vlivy na krajinu Nejbližší krajinu zájmového území lze považovat za území s málo výraznými hodnotami krajinného rázu, jde spíše o území s krajinným rázem narušeným osídlením a především průmyslovou činností. V okolí záměru jsou situovány průmyslové objekty, objekty skladování, dopravní infrastruktura, pouze západně za železniční tratí začíná ve vzdálenosti 250 m lesní porost. Záměr samotný nebude mít na krajinu negativní vliv, je situován v rozsáhlém areálu s původním využitím pro průmyslovou výrobu, ve kterém bude plně využívat jeden z objektů, v poslední době nevyužívaný.

D.I.9 Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky Záměr nebude ovlivňovat okolní objekty vibracemi. Při respektování navržených opatření nedojde ke škodám na stávajících budovách v okolí záměru v důsledku spadu prachu. Vzhledem k umístění záměru do stávajícího objektu a k situování vrat do haly a příjezdových a manipulačních ploch východním směrem do areálu Jih Kročehlavy, nebude provoz záměru ovlivňovat nejbližší západně umístěné obytné objekty ani snižovat jejich stávající hodnotu. V areálu záměru i v jeho bezprostředním okolí se nenacházejí archeologické ani kulturní památky, které by mohly být záměrem dotčeny. Na základě uvedených skutečností lze předpokládat, že záměr nebude mít vliv na hmotný majetek ani kulturní památky, resp. nedojde k fyzickému poškozování okolních nemovitostí a negativnímu vlivu na jejich užívání.

D.II KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA VLIVŮ ZÁMĚRU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Z HLEDISKA JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI A MOŽNOSTI PŘESHRANIČNÍCH VLIVŮ Rozsah vlivů záměru na životní prostředí a ve vztahu k ovlivněnému území a populaci Z hlediska rozsahu a významnosti vlivů záměru na životní prostředí a ve vztahu k okolí záměru a okolní populaci lze konstatovat, že se jedná pouze o tyto významnější vlivy jak v rámci výstavby tak provozu záměru: - vliv na ovzduší - hluková zátěž - doprava

92


OVZDUŠÍ Ovzduší je ovlivněno pouze v bezprostředním okolí záměru (oblast MČ Kročehlavy – jižní část). V rámci výstavby se jedná pouze o emise způsobené v rámci příslušné dopravy. K minimalizaci tohoto vlivu budou přijata příslušná technickoorganizační opatření. V rámci provozu záměru se jedná především o emise pentanu z výroby, dále emise NO2 z kotelny na zemní plyn. Výstupy z rozptylové studie Z hodnot příspěvků od posuzovaných zdrojů vyplývá, že vlivem provozu zdrojů záměru nebudou tyto v žádném případě překračovat hodnoty stanovených imisních limitů (případně „náhradních“ imisních limitů u pentanu) a ani se k nim nebudou významněji blížit, a to ani při superpozici se stávajícím imisním pozadím v lokalitě. Možný výskyt krátkodobých imisních epizod při souběhu nejnepříznivějších rozptylových podmínek se současným provozem zdrojů i v cílovém stavu záměru je statisticky málo významný a z výsledků měření kvality ovzduší jej lze očekávat spíše při havarijních stavech ve výrobě než při běžném provozu. Lokalita areálu ani nejbližší okolí nejsou zatížena emisemi relevantních znečišťujících látek z dalších významnějších zdrojů a příspěvky ze záměru nemohou na hranici obytné zástavby (nejbližších obytných objektů) ani při superpozici se stávajícím imisním pozadím způsobit překračování imisních limitů (zhoršení imisní situace v oblasti nad přípustnou míru). Pachové látky rovněž při hodnocení imisí pentanu nebudou za běžného provozu překračovat koncentraci odpovídající čichovému prahu pro pentan a nemělo by docházet k obtěžování obyvatelstva. Realizace posuzovaného záměru není v rozporu s požadavky platných předpisů na ochranu ovzduší. Skutečná úroveň ovlivnění stávající imisní situace v okolí záměru bude vyhodnocena po realizaci záměru měřením emisí ze záměru a imisí u nejbližší obytné zástavby provedeném autorizovanou osobou v rámci zkušebního provozu. HLUK Z hodnocení akustického posouzení uvedených v předchozích kapitolách tohoto Oznámení vyplývá, že hluk nebude mít negativní vliv na okolní prostředí pokud dojde k dodržení uvedených doporučení minimalizujících hlukovou zátěž, a provoz záměru má předpoklady splňovat hygienické limity hladiny akustického tlaku. Z předchozích uvedených hodnocení hluku z dopravy vyplývá, že dopravou záměru o zcela nevýznamné intenzitě a příspěvcích ke stávajícímu stavu nedojde ve venkovním chráněném prostoru staveb vlivem dopravy záměru k překračování hygienických limitů hluku. Hlukovými emisemi z výstavby i provozu záměru bude tedy ovlivněno pouze bezprostřední okolí záměru a to v nevýznamné úrovni s předpokladem dodržení limitů stanovených legislativou při respektování všech doporučených protihlukových opatření. Skutečná úroveň vlivu hluku z provozu záměru na jeho okolí, především na nejbližší obytnou zástavbu, včetně stávajícího pozadí bude vyhodnocena po měření hluku ve vybraných bodech provedeném ze zákona autorizovanou osobou v rámci zkušebního provozu. DOPRAVA V rámci provozu záměru lze hodnotit četnost dopravy (zejména nákladními auty v počtu cca 2 TNA denně) provozované pouze v denní době a mimo víkendy a její vliv na okolí záměru a jeho populaci jako zcela nevýznamné.

93

Dokumentace EIA záměru „Výroba polystyrenu Kladno" podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. a ve znění pozdějších předpisů ZÁVĚR Přímé nepříznivé účinky na zdraví obyvatelstva v dotčeném území (okolí záměru) se neprojeví. Jedinou potenciální negativní zátěží bude šíření pachových látek, a to vlivem uvolněného pentanu, což je vzhledem k propočtům a posouzením imisí pentanu uvedeným v dřívějších kapitolách záležitost spíše havarijního a nikoli běžného stavu provozu. Zmíněným vlivem pachových látek mohou být krátkodobě případně dotčeni pouze obyvatelé nejbližšího okolí záměru v počtu cca několika desítek obyvatel. Výše uvedený rozsah a úroveň vlivů dávají předpoklad nevýznamných vlivů na zdraví okolního obyvatelstva a na přírodu a její ekosystémy v dotčeném území. Souhrnně lze rozsah vlivů vzhledem k okolnímu území a populaci záměru považovat za nevýznamný s tím, že provoz záměru bude probíhat v denní době a mimo víkendy a svátky, a hlukově významné práce při výstavbě záměru budou realizovány v denní době a mimo sobot a nedělí. Dále bude otevřena možnost realizace vhodných opatření v oblasti snížení hlukové zátěže ze záměru, pokud výsledky příslušných kontrolních měření budou tato opatření vyžadovat.

Údaje o možných významných nepříznivých vlivech přesahujících státní hranice Vzhledem k charakteru záměru, jeho umístění a úrovni jeho vlivů na jeho okolí, i ke vzdálenosti k nejbližší státní hranici nebude záměr zdrojem žádných nepříznivých vlivů přesahujících státní hranice.

D.III CHARAKTERISTIKA ENVIRONMENTÁLNÍCH RIZIK PŘI MOŽNÝCH HAVÁRIÍCH A NESTANDARDNÍCH STAVECH Rizika havárií VÝSTAVBA ZÁMĚRU Realizační rizika Základním předpokladem minimalizace realizačních rizik je výběr kvalitních projektantů a dodavatelů technologických zařízení a stavební části. Zásadním aspektech bude kvalitní požárně bezpečnostní řešení (PBŘ) stavby zpracované v souladu se všemi právními předpisy, technickými normami a podmínkami HZS. Prevence vyloučení požáru je rozhodujícím faktorem minimalizace rizik provozu stavby. V příloze č. 18 je uvedena koncepce PBŘ a v příloze č. 22 stanovisko HZS. V rámci realizace musí investor věnovat dostatečnou pozornost veškerým smluvním vztahům zejména z hlediska kvality a garancí za veškeré dodávky a jejich souladu s projektovou dokumentací. V průběhu výstavby musí být zajištěn kvalitní technický dozor investora a případně i působnost orgánu státního stavebního dohledu. Veškerá přejímací řízení musí být řádně vedena a zaprotokolována s uvedením veškerých vad a nedodělků a termínů jejich odstranění. Pozornost musí být věnována vedle zajištění řádné funkčnosti všech zařízení a stavební části objektu i opatřením pro zajištění bezpečnosti provozu, požární bezpečnosti a ochraně životního prostředí a veřejného zdraví. Zejména jde o plynotěsná provedení veškerých zařízení s přítomností zemního plynu a pentanu a vybavení monitoringem na měření jejich úniku. Dále bude kladen důraz na vodohospodářské zabezpečení všech podzemních a nadzemních rozvodů, zpevněných ploch a podlah objektu, kde je nakládáno s nebezpečnými látkami s možnou kontaminací podzemních vod.

94

Dokumentace EIA záměru „Výroba polystyrenu Kladno" podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. a ve znění pozdějších předpisů Další prioritní oblastí v přípravě stavby bude návrh technologických zařízení a stavebních úprav zajišťujících takovou úroveň hlukové zátěže okolní zástavby, která nebude překračovat hygienické limity. V rámci zkušebního provozu bude provedeno kontrolní měření hluku u nejbližšího chráněného venkovního prostoru (nejbližší obytné zástavby) a podle výsledků měření budou v případě překračování hygienických limitů navržena doplňující technická opatření u identifikovaných významnějších stacionárních zdrojů hlukových emisí v hale záměru nebo na výstupech vzduchotechniky. Možnost vzniku havárií v rámci úpravy haly a montáže technologických zařízení Navržený záměr nevykazuje zásadní riziko vyplývající z používání látek nebo technologií při montáži a zkoušení strojů a zařízení. Možnost vzniku havárie s negativním dopadem na ovzduší a klima, vodu, půdu, geologické podmínky a zdraví obyvatel, lze ve vztahu k charakteru prací technickými opatřeními a důslednou kontrolou průběhu prací minimalizovat až vyloučit. Havárii s devastující účinkem na okolí záměru lze jednoznačně vyloučit. Méně významné problémy by mohly nastat při nesprávném nakládání s odpady, při nedodržení protipožárních opatření, při havárii vozidel na přilehlých komunikacích. Případnému úniku motorového oleje, nafty či benzinu bude předcházeno pravidelnou kontrolou technického stavu, pokud dojde k jejich lokálně omezenému úniku bude postupováno podle obecných předpisů a v součinnosti s HZS. Potenciální možnost vzniku havárií může tedy souviset především s úniky ropných látek nebo selháním lidského faktoru. PROVOZ ZÁMĚRU Provozní rizika V případě kvalitně projektované a realizované stavby s kvalitní technologií a přesně stanoveným dodavatelským systémem jsou provozní rizika minimalizována včetně vlivu lidského faktoru (systémy SŘTP a ASŘ, záložní vybraná zařízení, vodohospodářsky zabezpečené provedení vybraných částí objektu a prostorů skladování nebezpečných látek, účinné vzduchotechnické systémy, měření pentanu v ovzduší apod.). Dalším důležitým faktorem minimalizace provozních rizik je kvalitní provozní řád a havarijní plán a kvalitní obsluha technologických systémů s dostatečnou kvalifikací a pravidelným školením obsluhy. Dále budou rizika minimalizována systémem prevence závažných havárií podle zákona č. 59/2006 Sb. v platném znění. Lze uvážit i případné napojení řídícího systému technologie stavby na informační systémy okolních obcí, zejména ve vztahu k monitoringu pentanu. Provozní rizika v oblasti funkčnosti technologie, dosažení její kapacity a bezproblémového provozování stavby budou minimalizována dostatečnými garancemi dodavatelů technologie stavby. Potenciální možnost havárie v rámci provozu záměru Vzhledem k charakteru záměru, jeho umístění a předpokládanému modernímu a kvalitnímu technickému řešení lze rizika vzniku havárií s vážnějšími důsledky na životní prostředí a zdraví obyvatel považovat za minimální a nepravděpodobná. V rámci základního provozu záměru se nebudou používat látky škodlivé vodám a škodlivé zdraví (vyjma pevného NaCl a roztoku NaHSO 3 skladovaných a používaných v nevýznamném množství a pro vody a zdraví nebezpečné pouze ve větších koncentracích, obě chemikálie se za určitých podmínek používají v potravinářském průmyslu). Lze předpokládat skladování malých množství provozních olejů pro údržbu strojů v malých obalech. Jejich skladování v odděleném vodohospodářsky zabezpečeném prostoru musí odpovídat příslušným technickým normám a legislativním předpisům. Významnější potenciální ohrožení kvality ovzduší může nastat při dlouhodobějším nadměrném úniku pentanu z výrobní technologie, pentan ale vzniká při výrobních procesech, není látkou skladovanou.

95

Dokumentace EIA záměru „Výroba polystyrenu Kladno" podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. a ve znění pozdějších předpisů Při havarijním stavu zařízení s vyšším únikem pentanu dojde k odstavení příslušného výrobního procesu a tím i k zamezení dalších emisí pentanu. Ve výrobním procesu nebudou skladovány ani používány zvláště nebezpečné chemické látky – vysoce toxické nebo oxidující – s vyšším stupněm nebezpečnosti nebo ve větším rozsahu (např. v režimu zákona č. 59/2006 Sb. o prevenci závažných havárií). Dalším potenciálním rizikem záměru může být: a) provozní náplně ve vozidlech, tj. pohonné hmoty a maziva, eventuálně nízkotuhnoucí směsi, a to na parkovišti a manipulační ploše – rizika úniku do kanalizace a podzemních vod b) výbuch zemního plynu a pentanu c) požár Uvedená rizika budou minimalizována až vyloučena technickým řešením nakládání s výše uvedenými rizikovými látkami, dodržováním příslušných technologických postupů a podmínkami bezpečnostních listů. V energetice záměru bude používáno jako palivo zemní plyn, při technickém zabezpečení v souladu s příslušnými technickými normami nebude provoz nízkokapacitní kotelny zdrojem havárie ohrožující ŽP a veřejné zdraví. Skladování a manipulace s případnými škodlivými látkami (pokud se vyskytnou) bude probíhat v prostorách vybavených vodohospodářsky zabezpečenou podlahou. Každý obal či skladovací nádrž bude umístěn v havarijní záchytné jímce o objemu největšího obalu, skladovací či provozní nádrže nebo ve dvouplášťových obalech. Havarijní jímka bude vybavena povrchovou ochranou odolnou všem chemikáliím v jímkách zachycovaným. Skladování v malých obchodních obalech (mazací oleje apod.) bude ve skladech s vodohospodářsky zabezpečenou podlahou. Množství škodlivých látek v nádržích běžného osobního automobilu se pohybuje obvykle okolo 4 – 6 l olejů a maziv, 6 – 10 l nízkotuhnoucích směsí a 50 litrů pohonných hmot (benzín automobilový či nafta motorová), u nákladního automobilu jsou tato množství 2 – 4x vyšší. To jsou zhruba množství, která lze uvažovat v případě havarijního úniku na manipulační ploše či parkovišti vedle haly s výrobnou. Provozní kapaliny jsou v uzavřených okruzích a náplních a riziko jejich úniku se zvyšuje se stářím vozidla a intenzitou jeho provozu a kvalitou údržby. Nákladní doprava pro potřeby záměru bude zajištěna kvalitními dopravními prostředky s pečlivě prováděnou průběžnou údržbou a kontrolním servisem. Jakýkoli únik ropných látek na uvedených plochách bude ihned odstraněn v souladu s příslušnými předpisy, případně v součinnosti s HZS. Za uvedených opatřeních bude vznik havarijní situace s rizikem úniku škodlivých látek ve větším množství do podzemních či povrchových vod vysoce nepravděpodobný až vyloučený. Další rizikovou havarijní situací je vznik požáru, případně explose zemního plynu a pentanu. V rámci záměru nebudou vyjma pevné suroviny a produktu skladovány hořlaviny s vyšším stupněm nebezpečnosti ani nebezpečné chemické látky ve větším množství. Detekce pentanu a havarijní větrání sil Provoz záměru bude vybaven systémy elektrické požární signalizace EPS a měřícími přístroji s detekcí pentanu vč. havarijní akustické a světelné signalizace. V prostoru sil dochází k samovolnému uvolňování pentanu a ve výrobní hale, kde může být únik pentanu způsoben netěsností zařízení, budou instalovány detektory zjišťující přítomnost pentanu. Pro pracovní ovzduší je přípustný dlouhodobý expoziční limit 2 000 mg/m3 (1 689 ppm), krátkodobě 3 000 mg/m3 (2 534 ppm). Problematika pracovního ovzduší ale není součástí procesu posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb. Mez výbušnosti je u pentanu 15 000 ppm (cca 17 760 mg/m3) . Signály z detektorů pentanu budou zpracovány a vyhodnocovány. Při dosažení koncentrace 1 200 ppm (cca 1 421 mg/m3) bude ve výrobní hale spuštěna lokální signalizace a při dosažení limitu 2 000

96

Dokumentace EIA záměru „Výroba polystyrenu Kladno" podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. a ve znění pozdějších předpisů ppm (2 368 mg/m3) bude informace předána provozovateli zařízení. Pro zjištění místa úniku pentanu bude v rozvodně umístěn přenosný monitor PID. Při dosažení koncentrace 2 000 mg/m3 (1 689 ppm) v hale bude spuštěno havarijní větrání tvořené třemi ventilátory umístěnými dle projektu VZT a polohy zdrojů emisí pentanu podél stěny u podlahy. Výkony ventilátorů musí zajistit dodržení koncentrace pentanu ve vypouštěné vzdušině (na výstupu z výduchů) pod emisním limitem 150 mg TOC/m3 (cca 127 ppm), tj. 180 mg pentanu/m3 – viz kap. B.III.1. Pokud koncentrace pentanu uvnitř objektu překročí hodnotu 3 000 mg/l (2 534 ppm) i při spuštěném havarijním větrání, bude předán povel do řídícího centra, aby stálá služba mohla na základě provozních směrnic učinit příslušná opatření. Poznámka: přepočet ppm na mg/m3 je proveden pro hustotu vzduchu 1,184 kg/m3 platnou pro nadmořskou výšku 200 m, tlak 976,5 mbar a teplotu 13,7°C. Konstrukční materiály použité pro výstavbu nebudou produkovat při potenciálním požáru nebezpečné škodliviny. Samotná hala je stávající (nikoli nově postavený) objekt s železobetonovou konstrukcí. Vlastnosti základních surovin a výrobků z hlediska požární bezpečnosti, zdravotních vlivů a havarijní prevence. SUROVINA KOPLEN F A KOPLEN FR Denní spotřeba pro 100 m3 výroby zpěněného polystyrénu obj. váhy 30 kg/m3 – 3 t Koplenu F, FR, tj. obaly o váze 1,1 t jako předzásobení s umístěním ve výrobním prostoru. Základní vlastnosti Skupina hořlavosti: extrémně hořlavý Sklad suroviny v hale mimo vlastní výrobní prostor. Základní vlastnosti suroviny Koplenu (dodavatel SYNTHOS Kralupy a.s.) dle Bezpečnostního listu zpracovaného dle Nařízení ES č. 1907/2006 (REACH) Všeobecné informace: Skupenství: pevná látka (20 °C) Teplota měknutí: 70 – 75 °C Bod vzplanutí: 395 – 430 °C Meze výbušnosti: dolní 1,3 % obj. pentanu ve směsi se vzduchem horní 7,8 % obj. pentanu ve směsi se vzduchem Rozpustnost: ve vodě nerozpustný, rozpustný v aromatických a halogenových rozpouštědlech a ketonech Teplota samovznícení: 285°C (pentan) Teplota vznícení: 465 – 490°C, pentan 309°C Vdechování: vdechnutí většího množství uvolněného pentanu působí narkoticky Výrobek není karcinogenní ani toxický Srovnání s údaji BL pentanu, styrenu a bromovodíku, bod 8 – Omezování expozice: Pentan: Limitní hodnoty expozice v ČR dle NV č. 36/2007 Sb.:  přípustný expoziční limit PEL: 2 000 mg/m3  Nejvyšší přípustná koncentrace NPK-P: 3 000 mg/m3 Limitní hodnoty EU dle směrnice č. 98/24/ES: 8 hodin: 3 000 mg/m3

97

Dokumentace EIA záměru „Výroba polystyrenu Kladno" podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. a ve znění pozdějších předpisů Styren: Limitní hodnoty expozice:  přípustný expoziční limit PEL: 100 mg/m3  Nejvyšší přípustná koncentrace NPK-P: 400 mg/m3 Ze srovnání s dříve uvedenými max. vypočtenými nebo změřenými imisními koncentracemi vyplývá zcela nevýznamný vliv emisí pentanu i styrenu ze záměru na zdraví obyvatelstva. Opatření pro zdolávání požáru Vhodná hasiva Suchý prášek, těžká, střední a lehká pěna, CO2, ve skladech požívat tříštěnou vodu. Nevhodná hasiva Proud vody. Zvláštní nebezpečí Při hoření polymeru vzniká CO a CO2, dále mohou vznikat monomer styrenu a bromovodík Zvláštní ochranné pomůcky pro hasiče Izolační dýchací přístroj + úplný ochranný oblek. Další údaje: Přiléhající obaly ochlazujte vodou. Stabilita a reaktivita (bod 10 BL) Možnost nebezpečné exotermní reakce: pokud je výrobek vystaven přímému ohni nebo řezání odporovým drátem (toto je ale obvyklý způsob řezání s min. úrovní vzniku styrenu jak dokládají výsledky měření imisí u obdobné výroby uvedené v kap. D.1.1) může vznikat monomerní styren, oxid uhelnatý a bromovodík. Uvolňované množství pentanu se zvyšuje zároveň s teplotou. Perličky expandují při teplotě 70 – 75 °C (provozní teplota) za současného rychlého vývinu pentanu. Výrobek se rozkládá při teplotách, které převyšují 200°C. Opatření při náhodném úniku Preventivní opatření na ochranu osob V daném prostoru vyloučit všechny možné zdroje vznícení, nekouřit, zabránit vzniku statické elektřiny. Zastavit stroje, uhasit otevřený oheň. Nepohybovat se po rozsypaném výrobku – riziko uklouznutí. Preventivní opatření na ochranu životního prostředí Zakrýt kanálové vpusti a zabránit proniknutí suroviny do vodních toků a kanalizace. Čistící metody Mechanicky odstranit a odvézt na bezpečné místo k likvidaci – zachovávat legislativní opatření. Zacházení a skladování Nevdechujte páry. Nevdechujte dýmy a páry ze zahřátého produktu. Použijte vzduchotechnické zařízení na odtah par. Vyhněte se vytváření nebo kumulaci prachu. V daném prostoru vyloučit všechny možné zdroje vznícení, nekouřit, zabránit vzniku statické elektřiny, nepoužívat otevřený oheň. Uzemněte všechna zařízení. Odvětrejte obaly jednu hodinu před zpracováním. Při přemisťování suroviny potrubím nesmí rovnoměrná rychlost překročit 8 m/s. Zabránit úniku suroviny do kanalizace a vodních toků. V blízkosti suroviny nepracovat s otevřeným ohněm. Suroviny skladovat v lepenkových kontejnerech s vloženou PE/PA/PE bariérovou fólií, v dobře větraných chladných prostorách s ochranou proti přímému slunečnímu záření a ostatním zdrojům tepla. Veškerá elektrická zařízení musí být v nevýbušném provedení. Neskladovat v prostorách pod úrovní terénu (páry nadouvadla jsou těžší než vzduch). Chraňte před deštěm, vlhkostí a mrazem.

98

Dokumentace EIA záměru „Výroba polystyrenu Kladno" podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. a ve znění pozdějších předpisů Volně sypaný produkt: Skladujte pod inertním plynem. Otevřené zásobníky musejí být opatřeny nezakrytým pevným roštem. Teplota skladování: chladné místo, nejlépe do 20 °C. Množstevní skladovací limity nejsou stanoveny. VÝROBEK – POLYSTYRÉN PĚNOVÝ Objemová váha 15 ÷ 30 kg/m3 Stupeň hořlavosti dle ČSN 73 0862: C1 – těžce hořlavé Šíření po povrchu pěnového polystyrénu je větší než 0, při zakrytí nehořlavým materiálem by bylo možno hodnotit povrchovou úpravu jako nehořlavou. H1 = 39 MJ/kg – Normová hodnota výhřevnosti Krátkodobá tepelná stabilita min. 100°C Dlouhodobá tepelná stabilita min. 80°C. Při hoření vytváří černý kouř, celkové množství kouře je díky nízké hustotě EPS malé, kouřové částice velké a mají nepravidelný tvar. Při nedostatku kyslíku převládají malé šedé částice a optická hustota je nižší. Vypěněním v předpěnovači ztrácí perla vlastnosti suroviny (Koplenu) a v průběhu zrání se stávají polystyrénem a nabývají jeho vlastnosti. Výrobek nemá bezpečnostní list vzhledem k tomu že: splňuje nejpřísnější kritéria zdravotní nezávadnosti (použití v potravinářském průmyslu) má ekologickou nezávadnost a jednoduchou recyklovatelnost má nízké primární nároky na výrobu izolantů 540 MJ/m3 při pevnosti v tlaku 100 kPa slouží pro trvalé aplikace do 80°C , nevadí velmi nízké teploty je odolný vůči stárnutí má dobrou tvarovatelnost má výborné biologické vlastnosti, není živnou půdou pro mikroorganizmy, nehnije, neplesniví, netrouchniví, je nestravitelný chemické vlastnosti: vhodná kombinace se všemi stavebními materiály není odolný vůči organickým rozpouštědlům a ketonu vyžaduje požární zabezpečení Základní vlastnosti a opatření pro nakládání s tímto výrobkem jsou obdobná jako u suroviny Koplen Veškerá výše uvedená rizika platná pro surovinu i výrobek záměru budou minimalizována technickými a organizačními opatřeními a především požárně bezpečnostním řešením stavby zpracovaným a schvalovaným v rámci projektové dokumentace stavby. Předběžné PBŘ je uvedeno v příloze č. 18, stanovisko HZS je uvedeno v příloze č. 22. Kvalitní PBŘ je zásadní ochranou před zdravotními riziky při vzniku požáru, kdy mohou při vystavení polystyrenu přímému ohni a nebezpečné exotermní reakci vznikat monomerní styren, oxid uhelnatý a bromovodík. Z hlediska teplotních poměrů perličky polystyrenu expandují při procesní teplotě 70 – 75°C, výrobek se rozkládá při teplotách nad 200°C. Výrobní proces tedy má značnou teplotní bezpečnostní rezervu pro bezpečnou identifikaci nárůstu teploty a fungování příslušných opatření. Potenciální možnost hoření polystyrenu není zdaleka pouze záležitostí posuzované výroby, ale lze se s ní setkat všude, kde se výrobky z polystyrenu používají, zejména ve skladech s výrobky balenými s ochranou polystyrenovými tvarovkami i u objektů vybavených zateplením izolačními polystyrenovými deskami. Z hlediska prevence požáru lze pak o technologii posuzované výroby říci, že je lépe vybavena než většina ostatních potenciálních zdrojů emisí z hoření polystyrenu. Jiná významnější rizika vyjma požáru záměr nevykazuje.

99

Dokumentace EIA záměru „Výroba polystyrenu Kladno" podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. a ve znění pozdějších předpisů Vzhledem k výše uvedenému a k odlehlejšímu situování areálu záměru vůči okolní obytné zástavbě (vzdálenost objektu cca 500 - 600 m k hlavní obytné zástavbě) je riziko ohrožení obyvatelstva velmi nízké, a to i v případě výše uvedených mimořádných událostí. Rizika ohrožení zdraví jsou soustředěna zejména na objekty bezprostředně související (objekty v areálu průmyslové zóny), a to pouze v případě havarijní situace typu požáru. Za běžných okolností a standardního provozu lze riziko ohrožení zdraví osob označit za extrémně nízké. Zásadní prevencí havarijních stavů je kvalitní projektová dokumentace, výběr kvalitních dodavatelů pro provedení stavby, důsledný a kvalifikovaný dozor při výstavbě včetně působnosti orgánu státního stavebního dohledu, odborné uvedení výrobny do provozu a kvalifikovaný zkušební a trvalý provoz. Prevence havárií v dopravě spočívá v organizačním zvládnutí vnitroareálové dopravy a dodržování dopravního značení a pokynů pověřených osob. Prevence havárií v provoze bude dále spočívat v dodržování technologických postupů, pravidelné kontrole a údržbě technologických linek a zařízení. Kvalitní provozování jednotlivých technologií bude zajištěno respektováním příslušného provozního řádu a pravidelným školením obsluhy a údržby. Pro provoz výroby polystyrenu bude zpracován havarijní plán. Havarijní plán bude zpracován v souladu s vyhláškou č. 450/2005 Sb. o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků v platném znění, a na základě § 39 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách v platném znění. Havarijní plán bude dále v relevantním rozsahu zohledňovat zákon č. 59/2006 Sb. o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky v platném znění a zákon č. 350/2011 Sb. o chemických látkách a chemických přípravcích v platném znění a jejich prováděcí předpisy. Z hlediska závažnosti rizik velmi důležitá prevence vzniku požáru spočívá v kvalitním řešení požární bezpečnosti v projektové přípravě a výstavbě i dodržováním jejích předpisů v provozu, a dále v dodržování zásad běžné požární prevence. Souhrnně lze konstatovat, že existují reálné předpoklady zajištění předcházení havarijních či nestandardních stavů v provozu záměru a účinného odstraňování jejich případných následků s minimalizací vlivů na životní prostředí a zdraví občanů. Z hodnocení podle zákona č. č. 59/2006 Sb. o prevenci závažných havárií (příloha č. 1) způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky vyplývá, že posuzovaná stavba jako celek nespadá do skupiny A ani B podle tohoto zákona. Hmotnost zemního plynu a pentanu v zařízeních výrobní haly nepřesahuje množství 10 t jako nejpřísnější limit uvedený v tabulce II, klasifikace látky jako vlastnost č. 5 - výbušná (ostatní klasifikace mají přiřazený vyšší hmotnostní limit). Vzhledem k charakteru a vlivům záměru se na něj nevztahuje zákon č. 167/2008 Sb. o předcházení ekologické újmě (dle §1, odst. 1).

D.IV CHARAKTERISTIKA OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ, PŘÍPADNĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ OBECNÁ OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ, PŘÍPADNĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ V zájmu ochrany psychické pohody obyvatelstva blízkých obytných objektů - začlenit dostupné metody monitoringu emisí pentanu a tlumení vzniku pachových látek jako povinnou a kontrolovanou součást předepsaných pracovních postupů v rámci schváleného provozního řádu,

100

Dokumentace EIA záměru „Výroba polystyrenu Kladno" podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. a ve znění pozdějších předpisů - v režimu prací při výstavbě a v rámci celkového provozu věnovat zvýšenou pozornost protiprašným opatřením, která pak musí být stupňována v obdobích povětrnostních podmínek, která by zamezovala šíření prachu do blízkého obytného území, - omezit činnost technických zařízení na nezbytné minimum. Je nutno nenechávat strojní zařízení zbytečně zapnutá v místě, které není přizpůsobeno těmto požadavkům, - omezit tranzitní dopravu se zásobováním pouze a jenom na pracovní dny a denní dobu, - omezit max. rychlosti TNA na obslužné komunikaci na 40 km/h Uvedená opatření budou omezovat či minimalizovat tyto potenciálně významnější vlivy záměru: -

emise prašnosti a imisní zatížení TZL v okolí záměru emise pentanu a imisní zatížení v okolí záměru hlukovou zátěž v okolí záměru

Níže uvedená opatření jsou navržena jako podmínky pro vydání stanoviska příslušného úřadu a do procesu navazujících správních řízení, a dále by měla být respektována v průběhu výstavby a provozování záměru.

I. PRO OBDOBÍ PŘÍPRAVY ZÁMĚRU 1. Veškerá projektová dokumentace záměru včetně technologie bude zpracována projektanty s příslušnými autorizacemi, odbornou úrovní a zaměřením odpovídajícím problematice záměru, a dále se zkušenostmi a referencemi z projektů obdobných staveb a technologií. 2. Při výběru dodavatelů a typů zařízení a technologických celků stanovit ve vztahu k životnímu prostředí takové podmínky pro garance, které budou vycházet z limitů vlivů na životní prostředí posuzovaných v procesu EIA, a které budou zajišťovat plnění příslušných předpisů (jedná se obecně především o hlukovou zátěž, emise do ovzduší vč. pachových látek, imisní zátěž, nakládání s odpadními vodami, odpady a chemickými látkami a prostředky, vlivy na pracovní prostředí a veřejné zdraví a vlivy na přírodu, zajištění požární bezpečnosti provozu) a soulad s příslušnými technickými normami. 3. Pro provoz záměru a jednotlivá vybraná zařízení budou zpracovány konkrétní a detailní technické dokumentace, provozní řád a havarijní plán v souladu s příslušnými předpisy a technickými normami, a budou předloženy v rámci vydání kolaudačního souhlasu. 4. Technologie záměru musí být v rámci projektové přípravy vybavena systémem řízení technologických procesů omezujícím vliv obsluhy a lidského faktoru a zajišťujícím maximální automatizaci provozů včetně signalizace nestandardních a havarijních stavů procesních technologií a zařízení. 5. Procesní technologie záměru musí být v rámci projektové přípravy vybavena potřebným provozním a kontrolním monitoringem stanovených veličin a ukazatelů. 6. Projektová dokumentace záměru bude zahrnovat účelné a efektivní řešení vzduchotechniky. 7. V projektové dokumentaci bude zohledněn požadavek na maximální omezení hlukové zátěže vhodnou volbou vybraných zařízení a jejich vybavení protihlukovými kryty či jinými protihlukovými opatřeními.

101

Dokumentace EIA záměru „Výroba polystyrenu Kladno" podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. a ve znění pozdějších předpisů 8. V projektové dokumentaci záměru navrhnout použití kontrolního přenosného měřícího zařízení koncentrací pentanu s ověřenou funkcí. 9. V projektové dokumentaci zajistit takové technické řešení uložení vybraných technologických zařízení, které omezí vibrace na úroveň s minimálním vlivem na životní prostředí a přijatelnou pro bezpečnost práce i statickou stabilitu stavebních konstrukcí včetně objektů v okolí záměru. 10. Bude zajištěno respektování veškerých právních a bezpečnostních předpisů a technických norem vztahujících se k nakládání s chemickými a ostatními látkami, k prevenci havárií a k opatřením pro omezení vzniku nestandardních stavů výroby v příslušné projektové dokumentaci záměru.

II. PRO OBDOBÍ VÝSTAVBY ZÁMĚRU 11. Stavba bude provedena v souladu se schváleným projektem, příslušnými předpisy a technickými normami, a dále v souladu s podmínkami rozhodnutí z příslušných správních řízení (územní rozhodnutí, stavební povolení). Příslušné orgány státního stavebního dohledu zajistí kvalitní a efektivní dohled v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb. v platném znění (stavební zákon). 12. U veškerých jímek a podzemních nádrží a rozvodů sloužících k akumulaci a vedení znečištěných vod a ostatních závadných médií budou předloženy v rámci kolaudace stavby příslušné zkoušky těsnosti provedené podle ČSN 75 0905 a ČSN 75 6909. 13. V rámci výstavby bude zajištěno kvalitní provedení všech projektovaných protihlukových opatření. 14. V rámci výstavby bude zajištěna u dopravních prostředků a stavebních mechanizmů pravidelná kontrola zaměřená na vyloučení úniků ropných látek do horninového prostředí a podzemních a povrchových vod. 15. V rámci výstavby bude zajištěno průběžné provádění opatření minimalizujících vznik prašnosti vlivem dopravy (čištění a vlhčení komunikací a venkovních manipulačních ploch). 16. Nakládání s odpady v rámci výstavby se bude řídit zákonem č. 185/2001 Sb. o odpadech v platném znění a příslušnými prováděcími předpisy. Výstavbou produkované odpady zpětně v rámci záměru nevyužívané budou předány původcem odpadů oprávněné osobě k jejich odstranění nebo využití v souladu s platnou legislativou. 17. Příslušnými kontrolními mechanizmy a účinným stavebním dozorem bude zajištěna dostatečná kontrola kvality dodávek a prací v rámci výstavby záměru vč. souladu s příslušnými technickými normami i předpisy vztahujícími se k realizaci průmyslových staveb.

III. PRO OBDOBÍ ZKUŠEBNÍHO A TRVALÉHO PROVOZU ZÁMĚRU 18. Veškeré provozy a zařízení záměru budou provozovány podle schválených provozních předpisů vč. schváleného provozního řádu a havarijního plánu. 19. Zkušební provoz, seřízení a optimalizace instalovaných technologií záměru budou zajištěny odborníky se zkušenostmi z provozování obdobných technologií.

102


20. Veškeré nakládání s odpady v rámci provozu záměru bude prováděno v souladu s platnou legislativou a schválenými provozními řády. Nakládání s odpady produkovanými záměrem se bude řídit zákonem č. 185/2001 Sb. o odpadech v platném znění a příslušnými prováděcími předpisy. Záměrem produkované odpady zpětně v rámci provozu záměru nevyužívané budou předány původcem odpadů oprávněné osobě k jejich odstranění nebo využití v souladu s platnou legislativou. 21. Rizika havárií při nakládání s odpady v rámci záměru budou minimalizována dodržováním ustanovení zákona č. 59/2006 Sb. o prevenci závažných havárií v platném znění a havarijního plánu zpracovaného v souladu s vyhláškou č. 450/2005 Sb. o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků v platném znění, a dále na základě § 39 zákona č. 254/ 2001 Sb. o vodách v platném znění. 22. Veškeré nakládání s procesními chemickými a nebezpečnými látkami a odpady v rámci technologických procesů a odpadového hospodářství záměru bude prováděno v souladu se zákonem č. 254/2001 Sb. o vodách v platném znění, zákonem č. 350/2011 Sb. (chemický zákon) v platném znění, příslušnými bezpečnostními listy, a dále s respektováním dalších relevantních předpisů a technických norem. Dále bude zajištěno respektování veškerých právních a bezpečnostních předpisů a technických norem vztahujících se k prevenci havárií a k opatřením pro omezení vzniku či řešení nestandardních stavů výroby stanoveným v příslušné projektové dokumentaci a provozním řádu záměru. 23. Manipulace s procesními chemickými látkami a jejich skladování budou prováděny tak, aby bylo zabráněno jejich havarijnímu úniku do podzemních, povrchových nebo odpadních vod. 24. Doprava odpadů bude zajištěna v souladu s ustanovením zákona č. 361/2000 Sb. o silničním provozu v platném znění a v souladu s předpisy ADR. 25. V rámci zkušebního provozu bude po dosažení projektované kapacity výrobní technologie zajištěno kontrolní měření hlukové zátěže autorizovanou osobou ve vybraných měřících místech v prostoru záměru, u obou nejbližších osamocených objektů (RB 25, ul. Milady Horákové 5, parc. č. 3309 a RB 26 ul. Jutská, parc. č. 3308/1) a u nejbližší souvislé obytné zástavby sídliště Kladno - Kročehlavy. Výsledky měření budou předloženy příslušným správním úřadům a orgánu veřejného zdraví do 6 měsíců po zahájení zkušebního provozu záměru. 26. Ve vztahu k významu vlivu emisí pentanu jako potenciálního zdroje emisí pachových látek ze záměru a potenciálnímu vzniku emisí styrenu bude věnována této problematice potřebná pozornost. Dosažená skutečná úroveň emisí a imisí pentanu, styrenu a pachových látek v cílovém stavu záměru bude ověřena v rámci zkušebního provozu záměru po dosažení projektované kapacity výrobní technologie autorizovaným měřením emisí uvedených látek u vybraných zdrojů ve výrobním objektu záměru a imisí ve vybraných referenčních bodech obytné zástavby, u pachových látek v souladu s prováděcím předpisem k zákonu č. 201/2012 Sb. nahrazujícím vyhlášku č. 362/2006 Sb. a ČSN EN 13 725, u ostatních látek v souladu s platnými předpisy. Dále bude provedeno měření emisí plynové kotelny po jejím uvedení do provozu a měření imisí NO2 ve vybraných referenčních bodech obytné zástavby. Měření bude zahrnovat oba nejbližší osamocené objekty (RB 25, ul. Milady Horákové 5, parc. č. 3309 a RB 26 ul. Jutská, parc. č. 3308/1) a nejbližší souvislou obytnou zástavbu sídliště Kladno - Kročehlavy. Výsledky měření budou předloženy příslušným správním úřadům a orgánu veřejného zdraví do 6 měsíců po zahájení zkušebního provozu záměru.

103

Dokumentace EIA záměru „Výroba polystyrenu Kladno" podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. a ve znění pozdějších předpisů 27. Pro minimalizaci hlukové zátěže obytné zástavby bude zajištěno provedení těchto organizačních opatření: - omezení činnosti technických zařízení na nezbytné minimum. Je nutno nenechávat strojní zařízení zbytečně zapnutá v místě, které není přizpůsobeno těmto požadavkům, - omezení tranzitní dopravy se zásobováním pouze a jenom na pracovní dny a denní dobu, - omezení max. rychlosti TNA na obslužné komunikaci areálu Jih na 30 - 40 km/h - provoz aut jak zásobovacích tak obslužných zorganizovat tak, aby plynule na sebe navazovala a nedocházelo ve vazbě na ostatní dopravu v areálu Jih – Kladno Kročehlavy k jejich delšímu prodlévání či kumulaci v obci, - přednostně využívat k dopravě ta denní období, která nenaruší denní běžný provoz přilehlých dopravou dotčených obcí, např. odjezd a příjezd obyvatel do práce, školy apod.,

IV. PRO OBDOBÍ PO UKONČENÍ ZÁMĚRU Charakter záměru a jeho vazba na stávající objekt areálu Jih nepředpokládá jeho úplné odstranění vč. objektu a obnovu původního stavu lokality záměru ani po teoretickém ukončení posuzované výroby. Na základě informace oznamovatele se předpokládá provozování záměru min. po dobu 20 let s tím, že je velice pravděpodobný i delší provoz s možnostmi rekonstrukcí a modernizací jednotlivých procesních technologií a zařízení. I za předpokladu možnosti výhledového zrušení výroby záměru zahrnujícího procesy demontáže a odstranění technologických zařízení nevýznamné z hlediska vlivů na životní prostředí nelze předpokládat úplné odstranění stavebního objektu (haly) záměru, ale jeho využití pro jiný účel. Kompenzační opatření: Ve vztahu k charakteru záměru a jeho umístění i nevýznamným vlivům na životní prostředí a obyvatelstvo není počítáno s kompenzačními opatřeními.

D.V CHARAKTERISTIKA POUŽITÝCH METOD PROGNÓZOVÁNÍ A VÝCHOZÍCH PŘEDPOKLADŮ PŘI HODNOCENÍ VLIVŮ Z hlediska použitých metod výpočtů v hlukové a rozptylové studii i posouzení vlivů na veřejné zdraví jsou tyto vymezeny příslušnou stanovenou metodikou. Každá metodika vychází z předpokladů a vstupních podkladů daných technickým řešením záměru v aktuálním stavu a veřejně přístupnými informacemi z veřejných zdrojů a databází, a zahrnuje určité nejistoty a nepřesnosti. Hluková studie Výpočty hluku (hladin akustického tlaku) ze stavební činnosti, plošných a bodových zdrojů hluku vychází z příslušných matematických vztahů (viz hluková studie). Vzhledem k zanedbatelnému vlivu dopravy v rámci záměru nebyla doprava posuzována kvantitativně podle příslušné metodiky platné pro liniové zdroje. Tento postup vychází i ze stanoviska orgánu ochrany veřejného zdraví v rámci Zjišťovacího řízení, který požaduje standardní hlukovou studii až v rámci stavebního řízení. Z hlediska plnění hygienického limitu hluku u nejbližšího objektu mají vypočtené hladiny hluku takovou rezervu, že lze předpokládat plnění limitu i při určité odchylce v teoretickém výpočtu. Rozptylová studie Modelový výpočet znečištění ovzduší byl proveden podle závazné metodiky zpracované ČHMÚ Praha a vydané Ministerstvem životního prostředí v roce 1998 pod názvem SYMOS’97 . Metodika SYMOS’97 (dále jen SYMOS) je referenční metodikou pro venkovské oblasti (viz nařízení vlády č. 350/2002 Sb.). V případě posuzovaného záměru je však výpočet provedený podle této

104

Dokumentace EIA záměru „Výroba polystyrenu Kladno" podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. a ve znění pozdějších předpisů metodiky prakticky v souladu s podmínkami pro její použití, protože se posuzovaný zdroj nachází mimo souvislou obytnou zástavbu, nejbližší okolní obytná zástavba souvislého charakteru (sídliště) je vzdálena více jak 500 m a v bezprostředním okolí zdrojů se nenachází žádný terénní útvar, ani vzrostlý les nebo zástavba typu „uliční kaňon“, které by mohly významněji ovlivňovat lokální rozptyl znečišťujících látek. Metodika SYMOS je založena na předpokladu Gaussovského profilu koncentrací na průřezu kouřové vlečky. Umožňuje počítat krátkodobé i roční průměrné koncentrace znečišťujících látek, dále doby překročení zvolených hraničních (třídních) koncentrací (např. imisních limitů a jejich násobků) za rok, podíly jednotlivých zdrojů nebo skupin zdrojů na roční průměrné koncentraci v daném místě a maximální dosažitelné krátkodobé koncentrace a podmínky (třída stability ovzduší, směr a rychlost větru), za kterých se mohou vyskytovat. V metodice je zahrnut postupný vznos vlečky, tj. tvar křivky, po které stoupají emise ze zdrojů, lze tedy počítat koncentrace znečišťujících látek i ve velmi malé vzdálenosti od zdroje. Metodika zahrnuje korekce na vertikální členitost terénu, počítá se stáčením směru a zvyšováním rychlosti větru s výškou a při výpočtu průměrných koncentrací a doby překročení hraničních koncentrací, bere v úvahu rozložení četností směru a rychlosti větru (větrnou růžici). Výpočty se provádějí pro 5 tříd stability atmosféry (tj. 5 tříd schopnosti atmosféry rozptylovat příměsi) a 3 rychlosti větru. Podrobnější popis výpočetních postupů je popsán v literatuře. Výpočty byly provedeny pomocí standardního komerčního software SYMOS’97 verze 5.1.4 (2003), který je již upraven tak, aby poskytoval výsledky ve formě hodinových koncentrací (v bývalém nařízení vlády č. 350/2002 Sb. byly imisní limity stanoveny pro hodinové koncentrace, zatímco metodika SYMOS’97 byla vytvořena pro výpočet půlhodinových koncentrací). Vstupní data pro model terénu a síť referenčních bodů byla převzata z komerčního digitalizovaného modelu terénu CR_0025. Vliv terénu byl ve výpočtech zahrnut standardním postupem v souladu s metodikou SYMOS 97. Výpočty rozptylu znečišťujících látek byly provedeny pro pentan (alkany) z technologického zdroje (výroby EPS) a oxid dusičitý z vyvíječe páry (kotelny), které jsou nejzávažnějšími znečišťujícími látkami emitovanými při provozu posuzované výroby EPS (viz část Chyba! Nenalezen zdroj odkazů. rozptylové studie). Imisní limity (referenční koncentrace) pro relevantní znečišťující látky jsou uvedeny v části Chyba! Nenalezen zdroj odkazů. RS. Vstupní hodnoty technických a emisních parametrů posuzovaných zdrojů byly převzaty z dokumentace a podkladů poskytnutých zadavatelem a zpracovatelem dokumentace, a byly doplněny vlastními výpočty a odhady. Výpočty rozptylu NOx z kotelny byly provedeny pro dvě varianty, a to pro emise NOx na úrovni podle předchozích předpisů platného emisního limitu (celoročně) jako horní odhad (varianta EL) a na úrovni očekávané 120 mg/m3 průměrné koncentrace NOx ve spalinách jako reálný odhad (varianta c120). Výpočty rozptylu n-pentanu z výroby EPS byly provedeny pro jednu variantu („aktivní“, po realizaci záměru). Při výpočtech bylo uvažováno, že veškerý emitovaný pentan bude n-pentan. Fugitivní emise alkanů z výrobní haly v provozovně byly modelovány jako plošný zdroj. Matematický (modelový) postup výpočtu plošného zdroje byl použit standardní dle metodiky SYMOS s parametry uvedenými v tabulce Chyba! Nenalezen zdroj odkazů. v části Chyba! Nenalezen zdroj odkazů. rozptylové studie. Kolísání hmotnostních toků znečišťujících látek a dalších emisních parametrů emisí v průběhu provozu zdrojů bylo zanedbáno (vzhledem k rovnoměrnosti provozu zdrojů nebude významné). Ve výpočtech byly rovněž vzhledem k množství emisí (například ve vztahu k množství emisí z kotelny v provozovně nebo emisí z automobilové dopravy v oblasti Kladna) zanedbány emise znečišťujících látek z automobilové dopravy surovin a výrobků.

105

Dokumentace EIA záměru „Výroba polystyrenu Kladno" podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. a ve znění pozdějších předpisů Další modelové úpravy jsou uvedeny přímo u vstupních dat k rozptylové studii v poznámkách k výpočtové tabulce vstupních parametrů v přílohách v části Chyba! Nenalezen zdroj odkazů. rozptylové studie. Vstupní data o zdrojích použitá pro výpočty jsou uvedena ve výpočtové tabulce v přílohách v části Chyba! Nenalezen zdroj odkazů. rozptylové studie. Pro ostatní konstanty a proměnné byly použity hodnoty doporučené v metodice SYMOS. Do vlastního výpočtu nebylo zahrnuto emisní a imisní pozadí v zájmové oblasti, protože jeho celý komplexní výpočet ze všech zdrojů znečišťování ovzduší, které se na něm významněji podílejí (odhadem řádově tisíce bodových, plošných a liniových zdrojů), by neodpovídal emisnímu významu posuzovaných zdrojů. Navíc získání verifikovaných relevantních dat pro komplexní výpočet by bylo značně obtížné. Například z databáze REZZO (ISPOP) by bylo nutné (někdy i zpětně) u zdrojů emitujících znečišťující látky vykazované ve skupinách (zejména VOC vykazované jako celkový těkavý organický uhlík (TOC)) rozklíčovat, případně i doměřit emise relevantních látek). Ke stanovení imisního pozadí jsou proto zvoleny jiné postupy (viz část 0 rozptylové studie). O vlivu příspěvků od dalších zdrojů (imisním pozadí) a vlivu záměru na imisní situaci se zahrnutím vlivu pozadí je pojednáno více v částech 0 a Chyba! Nenalezen zdroj odkazů. rozptylové studie. Posouzení vlivu na veřejné zdraví Každé hodnocení vlivů na zdraví je nevyhnutelně zatíženo řadou nejistot. Proto je jednou z neopominutelných součástí hodnocení vlivů na zdraví i popis a analýza nejistot, kterých si je zpracovatel vědomý a ke kterým by se mělo přihlédnout v další etapě rozhodování. Obecně budou z hodnocení zdravotních rizik hluku a imisí škodlivin v ovzduší v zájmovém území záměru vyplývat určité nejistoty jak z existujících podkladů o expozici, tak z použití referenčních hodnot a postupů, které vycházejí ze současného poznání chování různých látek v životním prostředí a jejich působení na zdraví člověka. Dále to je vliv existujících podkladů o expozici a použití prahových hodnot a vztahů expozice a účinku. Konkrétně se jedná hlavně o tyto základní oblasti: 

Úplnost a spolehlivost údajů o hlukové a imisní expozici.



Spolehlivost údajů o výchozím hlukovém a imisním pozadí.



Nejistota hodnocení expozice obyvatel zájmového území.



Nejistoty při aplikaci vztahů mezi expozicí a účinkem hluku a imisí získaných ze zahraničních epidemiologických studií.

I když bude hodnocení rizika zpracováno standardními postupy na základě současných znalostí a dat nejvýznamnějších institucí zabývajících se zdravotními účinky různých složek prostředí, půjde stále ještě pouze o dílčí pohled na složitý komplexní děj znečištění ovzduší a působení hluku s mnoha dalšími činiteli a proměnnými faktory. V daném případě jsou vzhledem k malým vlivům záměru na obyvatele v okolí tyto nejistoty spíše formální a nevýznamné. Výsledky hlukového odhadu nebyly ověřeny klasickou hlukovou studií a výchozí akustická situace nebyla podložena měřením. Vzhledem k situování záměru je však jisté, že nemůže postřehnutelným způsobem ovlivnit akustickou situaci nejbližší souvislé obytné zástavby. K významnému ovlivnění by realizace záměru neměla vést ani u samostatných nejbližších obytných objektů, což bude ověřeno měřením v rámci zkušebního provozu. Podobně je tomu i u znečištění ovzduší, kde je imisní příspěvek oxidu dusičitého zcela zanedbatelný a hlavní pozornost byla věnována imisím pentanu. Z toxikologické charakteristiky této látky spolehlivě

106

Dokumentace EIA záměru „Výroba polystyrenu Kladno" podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. a ve znění pozdějších předpisů vyplývá, že v koncentraci reálně dosažitelné ve venkovním ovzduší nemůže představovat zdravotní riziko. I limity pentanu pro pracovní ovzduší vycházejí spíše z bezpečnostních důvodů, nežli z doloženého zdravotního rizika.

Základní výchozí předpoklady Základní výchozí předpoklady jsou dány vedle informací z různých veřejných zdrojů, prohlídky terénu a výsledků jednání souvisejících s problematikou posuzování předmětného záměru především aktuálním stavem technického řešení záměru. Nutno upozornit, že postavení procesu EIA na počátku technické, legislativní a obchodní přípravy každého záměru nutně ovlivňuje její vypovídací hodnotu. Dokumentace EIA byla zpracována na základě studie oznamovatele a následně Oznámení, které vycházely z informací potenciálního dodavatele technologie záměru. Vzhledem k tomu, že se jedná o již vyzkoušenou a aplikovanou technologii, zahrnuje dokumentace EIA v technických podkladech minimum nevýznamných potenciálních nepřesností. Podstatné ale jsou v procesu EIA definované a posouzené vlivy na životní prostředí a jejich příslušné limity, a dále základní technologické parametry záměru, které musí dodavatel technologie záměru dodržet.

D.VI CHARAKTERISTIKA NEDOSTATKŮ VE ZNALOSTECH A NEURČITOSTÍ, KTERÉ SE VYSKYTLY PŘI ZPRACOVÁNÍ DOKUMENTACE Posouzení předmětného záměru podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. vychází z předaných technických podkladů řešení záměru, výpočtů emisí záměru do životního prostředí a komplexního charakteru lokality záměru a dotčeného území. Vzhledem k tomu, že se jedná o výrobu se standardní a v praxi vyzkoušenou technologií s dostatečně řešeným monitoringem jak běžného provozu tak zásadních nestandardních a havarijních stavů a bez významnějších vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví, lze hodnotit případné nedostatky ve výchozích znalostech jako nevýznamné. Tomuto odpovídá i nízká úroveň i nevýznamný rozsah možných neurčitostí, které by mohly významněji ovlivnit výše uvedenou specifikaci a posouzení vlivů na životní prostředí a vyvolat překračování příslušných limitů stanovených relevantními složkovými zákony a jejich prováděcími předpisy. Případný negativní vliv uvedených nedostatků a neurčitostí lze eliminovat či minimalizovat na základě monitoringu vybraných složek životního prostředí realizovaného v rámci zkušebního provozu záměru s možností dalších následných technicko organizačních opatření vedoucích k potřebnému omezení uvedených vlivů.

ČÁST E POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU Posuzovaný záměr je řešen a byl předložen v jedné variantě jak z hlediska jeho umístění tak z hlediska charakteru výroby a její technologie, a v této variantě je posuzován.

107


ČÁST F ZÁVĚR Záměr ovlivňuje ze složek životního prostředí především obyvatelstvo z pohledu vlivů na veřejné zdraví. Z hlediska potenciálních vlivů na obyvatelstvo se bude jednat ve vztahu k jejich významu o tyto vlivy: a) znečišťování ovzduší především emisemi pentanu a jejich pachovými vlivy, b) hluk Ostatní vlivy záměru včetně dopravy lze považovat na základě provedeného posouzení za zcela nevýznamné. Z dokumentace a jejích příloh vyplývá ve vztahu k životnímu prostředí a veřejnému zdraví nepřekračování legislativních limitů stanovených dotčenými složkovými zákony a jejich prováděcími předpisy. Z provedeného hodnocení vlivů záměru „Výroba polystyrenu Kladno“ na veřejné zdraví a obyvatelstvo vyplývají tyto hlavní závěry: Provoz posuzovaného záměru nebude představovat zdravotní riziko hluku ani znečištění ovzduší pro obyvatele dotčeného zájmového území. Hluk z provozu záměru se podle provedeného výpočtu s rezervou pohybuje pod úrovní hygienického limitu hluku a neměl by být významným zdrojem narušení pohody ani pro obyvatele dvou nejbližších obytných domů, vzdálených 30 a 60 m od výrobní haly, což bude ověřeno měřením hluku v rámci zkušebního provozu. U uvedených nejbližších objektů nelze zcela vyloučit možnost krátkodobých pachových vjemů za mimořádných rozptylových situací, které ovšem nelze považovat za zdravotní riziko. Vzhledem k výše uvedenému nebude hodnocený záměr z hlediska hluku a znečištění ovzduší představovat zdravotní riziko ani pro uživatele vzdálenějšího dětského hřiště a skate parku. Kromě zmíněného měření hluku bude pro eliminaci eventuelních obav obyvatel nejbližších dvou domů, případně i vzdálenější souvislé zástavby provedeno v rámci zkušebního provozu záměru i kontrolní měření imisí pentanu a styrenu. Hodnocení zdravotních rizik imisí bylo provedeno na základě výstupů rozptylové studie, která hodnotí očekávaný standardní provoz záměru. Netýká se tedy případných mimořádných havarijních situací, které budou řešeny v souladu s havarijním plánem a provozním řádem. Z hlediska širších vlivů záměru je nutno upozornit na pozitivní vliv výroby polystyrenových desek používaných k zateplování objektů. Existence těchto výrob je nezbytnou podmínkou pro pokračující státem dotovaný proces zateplování domů s úsporou tepla a energií získávaných z fosilních paliv s negativním vlivem na ovzduší. Instalace většího počtu těchto výrob objemově náročných produktů na území ČR v nízko kapacitním provedení má pozitivní vliv na rozsah a vlivy dopravy v širším územním měřítku. Na základě všech skutečností uvedených v dokumentaci a výsledků posouzení předmětného záměru doporučuje zpracovatel dokumentace realizovat záměr „Výroba polystyrenu Kladno“ za podmínek navržených v kap. D.IV.

108


ČÁST G VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU POPIS ZÁMĚRU ÚČEL A CHARAKTER ZÁMĚRU Cílem záměru "Výroba polystyrenu Kladno“ je zajištění průmyslové výroby stavebních hmot, desek a tvarovek se sníženou hořlavostí z pěnového polystyrenu. Výrobní technologie záměru je fyzikálního charakteru s využitím tepelných a mechanických úprav vstupní suroviny (nejedná se o chemickou výrobu!!!). Tomuto odpovídá charakter jednotlivých zařízení. Výstavba záměru reaguje na nedostatek izolačních materiálů na trhu stavebních prací a rozšiřuje stávající výrobu tepelně izolačních stavebních materiálů. Svojí realizací vytváří podmínky pro řešení zvýšené poptávky po tepelné izolaci stavebních objektů včetně doplňkových izolací starších obytných domů, tato opatření jsou podporována státem, a to i ve formě finančních dotací pro zateplování objektů. Ve svém důsledku záměr přináší plošnou úsporu ve spotřebě tepla a tím i snížení spotřeby paliv, což se projeví v pozitivním celkovém vlivu na ovzduší a dopravu na území ČR. Další využití výrobku je v oblasti obalových materiálů, zejména v kombinaci s dřevem a obalovými materiály z lepenek. Vliv záměru je posuzován v souladu s principem předběžné opatrnosti a konzervativním přístupem pro stav s nejvyššími vlivy na ŽP, tj. pouze pro výrobu polystyrenu o vyšší obj. hmotnosti 30 kg/m3 a tím i vyššími emisemi pentanu do ovzduší, i když výroba tohoto produktu bude činit pouze 50% roční kapacity výroby. Zbylý podíl kapacity bude výroba produktu o obj. hmotnosti 15 kg/m3. Dále záměr vytváří další pracovní místa pro obyvatele MČ Kročehlavy a okolí. Umístění záměru je rovněž v souladu s územním plánem platným pro předmětnou lokalitu. Záměr je předložen a řešen v jedné variantě vycházející z jednoznačného komerčního zaměření záměru a jeho konkrétního umístění na pozemcích a v budově haly, které má investor v dlouhodobém pronájmu . Oznamovatelem záměru, investorem a vlastníkem výrobního zařízení – technologického komplexu je společnost UFA Investment s.r.o., která bude též provozovatelem. ROZSAH A UMÍSTĚNÍ ZÁMĚRU Záměr svým umístěním účelně využívá část obchodního a průmyslového areálu Kladno JIH – MČ Kročehlavy, jeho umístění je vhodné i ve vztahu k řadě podmínek pro jeho provoz vycházejících z charakteru výroby, dopravní dostupnosti, napojení na místní rozvod zemního plynu, elektrické energie, pitné vody a kanalizace. Rozsah záměru nepřekračuje hranice průmyslového skladového areálu v místní části Kladno Kročehlavy a prostor objektu č.p. 2769 v ul. Milady Horákové na parcele č. 3307/48, č. 3307/43, k.ú. Kročehlavy. Kapacita :

24 000 m3/rok výrobků tj. 360 t/rok produktů z pěnového polystyrenu při měrné obj. hmotnosti 15 kg/m3 tj. 720 t/rok produktů z pěnového polystyrenu při měrné obj. hmotnosti 30 kg/m3

109


ČLENĚNÍ STAVBY NA JEDNOTLIVÉ STAVEBNÍ A INŽENÝRSKÉ OBJEKTY (SO A IO) A TECHNOLOGICKÉ PROVOZNÍ SOUBORY (PS) A) Stávající objekt bude rekonstruována a upraven pro záměr: Stávající objekt SO 1: 

původní využití - sklad



nové využití - výrobní hala s umístěním kotelny, systému chlazení, kompresorů, skladu surovin a bloků hotových výrobků, předpěnění, výroby bloků, řezačky, vzduchotechniky atd.

B) Nové inženýrské objekty Nové inženýrské objekty IO 1: Přípojka NN IO 2: Přípojka vody IO 3: STL plynovod IO 4: Jednotná kanalizace IO 5: Přípojka topení - alternativně C) Členění na provozní soubory umístěné v hale – stávající objekt SO 1 PROVOZNÍ SOUBORY A SEZNAM ZAŘÍZENÍ

PS

Název souboru, seznam zařízení

PS 1 Předpěňovač Sušička Sila předpěněné suroviny Kompresor hydraulických rozvodů Přívod páry ze zásobníku páry Vypouštění kondenzátu Odsávání sil PS 2 Formování Bloková forma Vakuované zařízení Vakuový boiler Přívod boiler – podtlak Vývěva, vakuové zařízení Odvod vody – z vývěvy PS 3 Vyvíječ páry Kotel

110


Zásobník páry (500 m3) Přívod páry Přívod vody kotle PS 4 Řezačka Bloková řezačka Mlýn polystyrénového odpadu Sklad polystyrénového odpadu Kompresor tlakový PS 5 Pomocné provozy Elektrorozvody silové ROZVADĚČ Elektropožární signalizace (EPS) - centrála Detekce pentanu

POPIS ŘEŠENÍ ZÁMĚRU Záměr zahrnuje tři základní stupně výrobního procesu, a to: 1. Předpěňování suroviny ohřevem, nadouvání suroviny expanzí pentanu 2. Provzdušňování s difuzí vzduchu s nadouvadlem, zrání a stabilizace produktu 3. Konečná forma tepelné úpravy (dopěnění) a konečné vytvarování produktu Záměr bude provozován v jednosměnném provozu s fondem provozní doby max. 10 h/den, standardně v pondělí až pátek. Celkový počet standardních provozních dní za rok je 240, celkový roční počet provozních hodin 2.400. Počet zaměstnanců záměru: max. 6 Zjednodušený popis technického a technologického řešení záměru TECHNOLOGICKÁ ČÁST Základní procesy výroby pěnového polystyrenu Základní surovina záměru - Koplen – je vyráběna jako zpěňovatelný (expandovatelný) polystyrén (EPS). Tato surovina se získává chemickým procesem ve výrobě dodavatele EPS mimo rámec posuzovaného záměru. Proces výroby pěnového polystyrenu v rámci záměru je fyzikálního charakteru a zahrnuje tepelnou úpravu vstupní suroviny s difúzí pentanu a vzduchu s následnou mechanickou úpravou výstupního produktu, celkově technologií rozdělenou do tří základních stupňů. První stupeň : předpěňování Surovina – EPS – se ohřeje ve speciálních předpěňovacích strojích v obj. SO 01 působením páry při teplotách v rozmezí asi 80°-100°C. Objemová hmotnost materiálu klesne přibližně z 630 kg/m3 na hodnoty kolem 10 až 35 kg/m3. Během procesu předpěňování se kompaktní perle suroviny přemění na plastové perle s malými uzavřenými buňkami, které mají uvnitř vzduch.

111

Dokumentace EIA záměru „Výroba polystyrenu Kladno" podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. a ve znění pozdějších předpisů Druhý stupeň: zrání a stabilizace Ve vypěněných částicích polystyrenu se během jejich chlazení vytváří vakuum, které musí být kompenzováno difúzí vzduchu. Takto získají perle větší mechanickou pružnost a zlepší se schopnost vypěnění, což je nezbytné pro následující stupeň přeměny. Tento proces probíhá během procesu zrání materiálu v provzdušňovaných silech v SO 01. Perle se současně i suší. Třetí stupeň: dopěnění a konečné vytvarování Během této fáze se stabilizované předpěněné perle dopraví do forem, kde se na ně znovu působí parou tak, že se perle vzájemně spojí. Takto se získají bloky, které se upravují řezáním na výrobky mající již konečný tvar (desky, tvarovky). Pomocné provozy a zařízení Kotelna Kotelna je umístěná v samostatném stavebně odděleném a odhlučněném prostoru haly. Kotelna zahrnuje vlastní parní kotel o velmi nízkém výkonu 0,2 MWtep s vyvíječem páry 250 kg/h páry o parametrech: teplota 131°C a provozní tlak cca 4 bar (max. tlak 8 bar) Topným médiem je zemní plyn – roční spotřeba při plné výrobě 43 200 m3/rok. STRUČNÝ POPIS STAVEBNÍ ČÁSTI

A. Nově rekonstruované pozemní objekty Stávající stav objektu SO 1 kde bude záměr umístěn: Objekt vyžaduje vnitřní úpravy podlah a další drobné úpravy a řešení vnitřního osvětlení a doplnění vzduchotechniky. Dále bude provedena stavební připravenost pro montáž technologického zařízení.

B. Nové inženýrské objekty Zahrnují:  přípojku NN  přípojku pitné vody  přípojku zemního plynu - STL plynovod  kanalizaci v členění - přípojka kanalizace oplachových a úklidových vod - výtlak kondenzátu k odvádění zasolených vod z kotelny - bezpečnostní přeliv AT stanice  zpevněné plochy a komunikace (využití stávajících)  přeložku STL rozvodu plynu NAPOJENÍ STAVBY NA DOPRAVNÍ A TECHNICKOU INFRASTRUKTURU Zahrnuje: 1. Vytápění : 2. Přípojky 3. Dopravní napojení na hlavní příjezdové komunikace I. a II. třídy: V rámci areálu Jih jsou vybudované účelové komunikace, které končí vjezdem do areálu záměru. Vjezd do areálu záměru je napojen na ulici Milady Horákové která je napojena na silnici I. třídy I/61 s dalším napojením na R6 (Praha – Karlovy Vary) nebo R7 (Praha – Slaný) přes obchvat kolem Prahy -Ruzyně.

112

Dokumentace EIA záměru „Výroba polystyrenu Kladno" podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. a ve znění pozdějších předpisů Doprava tímto řešením nepovede přes obytnou zástavbu města Kladna. Doprava záměru a podíl emisí z externí dopravy na celkových emisích po realizaci záměru Cílový počet dopravních prostředků záměru dle konzervativního přístupu v ročním průměru denních intenzit: TNA (těžké nákladní auto): 2,0 O (osobní auto): 2,0 Souhrn S (celková doprava): 4,0 Srovnání dopravy záměru se stávající dopravou: Z údajů ŘSD vyplývají tyto denní intenzity obousměrné dopravy z r. 2010 na úseku I/61 mezi obcí Velké Přítočno a nájezdem na R6 (jedná se o dopravní trasu ovlivňující nejnižší počet obyvatelstva a nejvhodnější z hlediska technického stavu přístupových komunikací v okolí záměru):  Těžká nákladní auta (TNA) 1 136/ 24 h  Osobní auta (O) 6 860/24 h  Jednostopá vozidla (M) 49/24 h  Součet všech vozidel (SV) 8 044/24 h Nárůst počtu průjezdů TNA (obousměrné dopravy) záměru je 0,352%. Tento nárůst dopravy a jeho vlivy lze hodnotit jako zcela nevýznamný až zanedbatelný. Orientační podíl emisí v % v cílovém stavu vlivem dopravy záměru (průjezdů TNA) na celkové mimoareálové nákladní dopravě 1 136 + (2 x 2) = 1 140 TNA za den: 0,35 % U osobní dopravy jsou emise výrazně nižší než u TNA a lze je považovat za zcela nevýznamné (není nutné je výpočtově hodnotit). Celkově lze emise z mimoareálové externí dopravy záměru ve srovnání s celkovou dopravou na okolní dopravní infrastruktuře (silnice I/61, doprava v areálu JIH není sledována) považovat za nevýznamné a jejich přírůstek za zanedbatelný. Z tohoto pohledu vyplývá i způsob jejich posouzení v dokumentaci a jejích přílohách. DOPLŇKOVÉ VYBAVENÍ DŮLEŽITÉ Z HLEDISKA VLIVŮ NA ŽP DETEKCE PENTANU A HAVARIJNÍ VĚTRÁNÍ SIL - VZDUCHOTECHNIKA V prostoru sil dochází k samovolnému uvolňování pentanu a ve výrobní hale, kde může být únik pentanu způsoben netěsností zařízení, budou instalovány detektory zjišťující přítomnost pentanu. Pro pracovní ovzduší je přípustný dlouhodobý expoziční limit 2 000 mg/m3 (1 689 ppm), krátkodobě 3 000 mg/m3 (2 534 ppm). Při dosažení koncentrace 1 200 ppm (cca 1 421 mg/m3) bude ve výrobní hale spuštěna lokální signalizace a při dosažení limitu 2 000 ppm (2 368 mg/m3) bude informace předána provozovateli zařízení. Pro zjištění místa úniku pentanu bude v rozvodně umístěn přenosný měřící monitor pentanu PID. Při dosažení koncentrace 2 000 mg/m3 (1 689 ppm) v hale bude automaticky spuštěno havarijní větrání tvořené třemi ventilátory umístěnými dle projektu VZT a polohy zdrojů emisí pentanu podél stěny u podlahy. Výkony ventilátorů musí zajistit dodržení koncentrace pentanu ve vypouštěné vzdušině (na výstupu z výduchů) pod emisním limitem 150 mg TOC/m3 (cca 127 ppm), tj. 125 mg pentanu/m3. Pokud koncentrace pentanu uvnitř objektu překročí hodnotu 3 000 mg/l (2 534 ppm) i při spuštěném havarijním větrání, bude předán povel do ústředny elektrické požární signalizace (EPS), aby stálá služba mohla na základě provozních směrnic učinit příslušná opatření včetně odstavení výroby. SOCIÁLNÍ ZAŘÍZENÍ Sociální zařízení je umístěno mimo objekt výrobny v sousedním objektu areálu, kde bude zaměstnanci na základě dohody využíváno.

113


ÚDAJE O TERMÍNECH REALIZACE ZÁMĚRU Zahájení realizace záměru: Doba realizace záměru: Ukončení realizace záměru:

1. čtvrtletí 2013 9 měsíců 4. čtvrtletí 2013

VLIVY ZÁMĚRU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Vlivy na životní prostředí spojené s posuzovaným záměrem se projeví až při realizaci záměru a montáži zařízení a v průběhu jeho provozování. V průběhu výstavby z důvodu pouze montážních prací omezeného rozsahu ve stávající hale budou vlivy výstavby zcela nevýznamné. Pro posouzení vlivu na životní prostředí bude rozhodující skutečný stav při projektované kapacitě po uvedení záměru do provozu. Z hlediska rozsahu a významnosti vlivů záměru na životní prostředí ve vztahu k okolí záměru a okolní populaci lze konstatovat, že se v rámci provozu záměru jedná pouze o tyto potenciálně významnější vlivy jak v rámci výstavby tak provozu záměru: - vliv na ovzduší (vliv emisí pentanu a pachových jevů s touto emisí spojených) - hluková zátěž (vliv vybraných technických zařízení jako významnějších zdrojů hluku-kotelna, kompresorová stanice, vzduchotechnika) - doprava (vliv nákladní dopravy suroviny a výrobků jako liniových zdrojů, prachové a hlukové zátěže) Záměr nevykazuje žádné další negativní vlivy (jsou nulové či zcela nevýznamné). VLIVY NA OBYVATELSTVO A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ Identifikace zdravotně významnějších vlivů Z hlediska potenciálních vlivů na obyvatelstvo se bude jednat z hlediska jejich významu o tyto vlivy: a) znečišťování ovzduší (včetně pachových látek), b) hluk Z běžně sledovaných škodlivých faktorů se elektromagnetického resp. ionizujícího záření.

nepředpokládají vibrace

ani

škodlivé

typy

Z hlediska vlivu na obyvatelstvo není třeba podrobněji hodnotit ani odpadní vody. Systém jejich odvádění kanalizací k jejich čištění na městské ČOV Kladno se zdraví ani pohody obyvatelstva nedotkne. Rovněž charakter a objemově nevýznamná produkce odpadů kategorie O a N z administrativní činnosti a z běžné údržby provozních zařízení se obyvatelstva prakticky nijak nedotýká. VLIVY NA OVZDUŠÍ Dominantním zdrojem šíření škodlivin do ovzduší je vlastní výrobní proces záměru, a to především proces předpěnění materiálu a zrání produktu v provzdušňovaných silech, kde probíhá difúze vzduchu z vypěněných části polystyrenu s obsahem pentanu. Jedinou znečišťující látkou z výroby je pentan, potenciální vznik styrenu není významný, z měření imisí (tj. obsahu znečišťující látky v ovzduší) v okolí obdobné výroby se 7x vyšší výrobou byly naměřeny ve všech měřících bodech koncentrace styrenu pod hodnotou 1 µg /m3 (tj. pod mezí stanovitelnosti příslušnou analytickou metodou).

114

Dokumentace EIA záměru „Výroba polystyrenu Kladno" podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. a ve znění pozdějších předpisů Dalším zdrojem je kotelna na spalování zemního plynu o celkovém výkonu 0,2 MW. Emise z těchto zdrojů lze hodnotit jako méně významné (jedná se o malou kotelnu na cca úrovni většího obytného domu), podstatné jsou emise NOx. Emise z autodopravy (především nákladní) lze vzhledem k její nízké celkové denní četnosti v cílovém stavu (cca 2 soupravy TNA, 2 osobní auta) hodnotit jako zcela nevýznamné (jejich výpočet je uveden v kap. B.III.1). Souhrnné hodnocení vlivu limitovaných znečišťujících látek na obytnou zástavbu Z emisí produkovaných kotelnami na zemní plyn budou nejvýznamnější emise NOx. Pro zemní plyn je poměr mezi emisními a imisními limity ostatních ukazatelů (CO, SO 2, TZL-PM10) příznivější než u NOx, to znamená, že pokud limitům vyhovuje NOx, pak budou plněny i limity ostatních ukazatelů. Z uvedených výpočtů vyplývá, že roční imisní limit (podstatný pro posuzování vlivu na veřejné zdraví) NO2 je více než 30 000 x vyšší než vypočtený max. příspěvek průměrné roční imisní koncentrace NO2 0,00133 μg.m-3 v nejvíce exponovaném místě a 1,7 x vyšší než imisní hodnota NO2 23,5 μg.m-3 naměřená v r. 2010 s tím, že krátkodobý (hodinový) přírůstek NO2 z provozu záměru k této hodnotě je naprosto zanedbatelný (od 0,018 do 0,449 μg.m-3). Dále je nutno vzít v úvahu, že uvedené srovnání vychází z příspěvků imisních hodnot vypočtených z emisního limitu NO2, nikoli z nižší reálné výpočtové hodnoty. Z výše uvedeného je patrný zcela nevýznamný podíl čerpání imisních limitů NO2 v zájmovém území a to i při maximalistických vstupních údajích. Ze srovnání předpokládaných ročních dosažených imisí a ročního imisního limitu NO2 vyplývá zcela zanedbatelný až nekvantifikovatelný vliv kotelny záměru na zdraví obyvatelstva. Maximální příspěvky k průměrné roční imisní (přízemní) koncentraci pentanu na hranici nejbližší obytné zástavby jsou přijatelně nízké a nepředstavují zdravotní rizika pro obyvatelstvo. Příznivé vypočtené imisní koncentrace pentanu přes jeho poměrně vysokou celkovou max. emisi (39,52 t/r při produkci pouze výrobku s vyšším obsahem pentanu) vychází především proto, že imisní limit (referenční koncentrace) pro pentan je vzhledem k jeho účinkům na lidské zdraví dosti vysoký, příznivý vliv má také situování výduchů vzduchotechniky i postupná oxidace pentanu vzdušným kyslíkem na oxid uhličitý a vodu. Z rozptylové studie vyplývají tyto závěry: Z hodnot příspěvků od posuzovaných zdrojů vypočtených v této studii při zohlednění výše uvedených odhadů imisního pozadí relevantních znečišťujících látek tak lze předpokládat, že u posuzovaných znečišťujících látek ani při součtu těchto příspěvků s pozadím v lokalitě nedojde v dlouhodobém ani krátkodobém horizontu k překračování hodnot imisních limitů pro tyto znečišťující látky. Přestože může občas při výskytu krátkodobých imisních maxim při špatných rozptylových podmínkách docházet ke krátkodobým epizodám s výskytem relativně vyšších imisních koncentrací n-pentanu, neměly by ani tyto krátkodobé epizody být významné z hlediska toxikologického působení imisí na obyvatele, ani by neměly způsobovat obtěžování obyvatel zápachem. Rovněž emise znečišťujících látek z dopravní obsluhy provozovny po realizaci záměru budou zcela nevýznamné, příspěvky ke krátkodobým imisním koncentracím NO2 a PM10 od dopravní obsluhy provozovny nákladními automobily by neměly ani v bezprostřední blízkosti komunikací v okolí posuzovaného záměru dosahovat vůči imisním limitům i vůči imisnímu pozadí v posuzované oblasti významnějších hodnot naprosto zanedbatelné. Půjde o hodnoty, které jsou i z hlediska přesnosti metodiky výpočtu emisí z automobilové dopravy a také rozptylu znečišťujících látek prakticky nesrovnatelné s chybou (nepřesností) těchto výpočtů. Je tedy zřejmé, že realizace záměru a provoz posuzovaných zdrojů – výroba EPS a vyvíječ páry (kotelna) na ZP včetně vyvolané automobilové dopravy – imisní situaci v lokalitě ovlivní z dlouhodobého hlediska zanedbatelně a z krátkodobého hlediska málo a akceptovatelně a vlivem jejich provozu nebude docházet k výskytu takových imisních koncentrací znečišťujících látek, které

115

Dokumentace EIA záměru „Výroba polystyrenu Kladno" podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. a ve znění pozdějších předpisů by mohly způsobit překročení imisních limitů (referenčních koncentrací), ohrožení nebo poškození zdraví obyvatelstva, ani obtěžování obyvatel zápachem.

Závěr posouzení vlivu na veřejné zdraví k riziku znečištění ovzduší Hodnocení zdravotního rizika znečištění ovzduší bylo provedeno s použitím aktuálních odborných poznatků o nebezpečnosti hodnocených látek. Podkladem k hodnocení expozice byly výstupy rozptylové studie. Dle údajů o imisním pozadí jsou v hodnocené lokalitě jako ve většině míst ČR nejvýznamnější škodlivinou suspendované částice PM10. Hodnocený záměr výroby polystyrenu nebude emisním zdrojem pevných částic, proto se jimi rozptylová studie ani hodnocení vlivů na veřejné zdraví nezabývá. Nepatrný imisní příspěvek záměru u oxidu dusičitého z vyvíječe páry na zemní plyn a související dopravy současnou imisní situaci lokality neovlivní a z hlediska zdravotního rizika je zcela bezvýznamný. Hlavní pozornost byla podle požadavku v zadání věnována zdravotním aspektům imisí pentanu, který slouží ve výrobě pěnového polystyrenu jako nadouvadlo. Jedná se o látku, pro kterou není z důvodu velmi nízké toxicity stanoven imisní limit ani referenční koncentrace. Na základě vyhodnocení existujících toxikologických podkladů je konstatováno, že imisní koncentrace pentanu z hodnocené výroby a imisního pozadí nemohou představovat ani pro obyvatele nejbližších obytných objektů, situovaných 30 a 60 m od výrobní haly, riziko akutních nebo chronických nepříznivých zdravotních účinků. Jediným vlivem, který u těchto blízkých objektů nelze zcela vyloučit, jsou krátkodobé pachové vjemy za mimořádných rozptylových situací, které ovšem nelze považovat za zdravotní riziko. Vzhledem k výše uvedenému nebude hodnocený záměr z hlediska znečištění ovzduší představovat zdravotní riziko ani pro uživatele vzdálenějšího dětského hřiště a skate parku a souvislé obytné zástavby. K eliminaci eventuelních obav obyvatel nejbližších dvou domů, případně i vzdálenější souvislé zástavby považuji za vhodné provést v rámci zkušebního provozu záměru kontrolní měření imisí pentanu a styrenu. Hodnocení zdravotních rizik imisí bylo provedeno na základě výstupů rozptylové studie, která hodnotí očekávaný standardní provoz záměru. Netýká se tedy případných mimořádných havarijních situací. Nezabývá se též emisemi pentanu z hlediska jeho účasti na fotochemických reakcích v ovzduší a tvorbě troposférického ozónu. Tyto druhotné procesy jsou natolik složité, že je v současné době není možné postihnout modelovými výpočty a hodnocením zdravotního rizika. Pachové látky Imisní limit pro pachové látky není v současné době v ČR stanoven. Pachové vjemy silně ovlivňují psychický stav člověka. Jestliže jde o látky toxické, pomáhá jejich čichové vnímání varovat exponovaného člověka před hrozící otravou. Existuje však i mnoho látek nejedovatých, jejichž zápach neohrožuje bezprostředně zdraví, ale při vyšších koncentracích a dlouhodobém působení může těžce narušovat psychickou pohodu a tím narušovat zdraví nepřímo. Proto je v poslední době v ochraně životního prostředí a obyvatelstva v zahraničí i u nás pachovým vlivům věnována zvýšená pozornost a jsou pro ochranu před jejich šířením stanoveny zákonné požadavky.

116

Dokumentace EIA záměru „Výroba polystyrenu Kladno" podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. a ve znění pozdějších předpisů Srovnání s měřením imisí pachových látek u stejné již realizované 1. etapy výroby polystyrenu (společnost RAPOL v Radouňce u Jindřichova Hradce) – s výrazně vyšší (cca 7x) kapacitou výroby (170 000 m3/rok) a tedy s vyššími bilancemi emisí pentanu (Protokoly a vyhodnocení měření pachových látek – ZÚ se sídlem v Ostravě, měření provedeno 1. a 2. 12. 2008): 

nejbližší obytný objekt – vzdálenost od zdroje pachových látek 200 m



naměřená průměrná koncentrace pachových látek u nejbližšího objektu < 4 ouE /m3



veškerá další měření u vzdálenějších objektů vykazovala stejnou hodnotu



naměřené hodnoty u jednotlivých výrobních objektů se pohybovaly od 108 do 225 ouE /m3

Vyhodnocený stupeň obtěžování: 1 Srovnání s měřením imisí pentanu a doplňujícího měření styrenu u již realizované výroby polystyrenu se stejnou technologií a s vyšší kapacitou výroby a tedy s vyššími bilancemi emisí pentanu (Protokoly a vyhodnocení měření imisí pentanu – ZÚ se sídlem v Ostravě, měření provedeno 1. a 2. 12. 2008): 

nejbližší obytný objekt – vzdálenost od zdroje emisí pentanu 200 m



naměřená průměrná koncentrace pentanu u nejbližšího objektu 79 µg /m3



veškerá další měření u vzdálenějších objektů vykazovala hodnoty 17, 39 a 72 µg /m3



doplňující hodnoty styrenu byly naměřeny vždy pod 1 µg /m3

Souhrnné hodnocení vlivu pachových látek na obytnou zástavbu Z imisních koncentrací pentanu vypočtených v RS vyplývá krátkodobá max. imisní hodnota 457 μg/m3, která je významně pod koncentrací 3 000 μg.m-3 považovanou za čichový práh pentanu. Tomu odpovídají i uvedené výsledky měření z obdobné výrobny. Z uvedených údajů rovněž vyplývá, že u posuzovaného záměru lze očekávat neobtěžování obyvatelů obytné zástavby pachovými látkami z provozu výrobny. Jiné druhy pachových látek výrobna neprodukuje. Závěr k vlivům záměru na obyvatelstvo z hlediska vlivů na ovzduší Z posouzení vlivu záměru na ovzduší je zřejmé, že provoz posuzovaných zdrojů, tj. realizace záměru „Výroba polystyrenu Kladno“, imisní situaci v lokalitě ovlivní z dlouhodobého i krátkodobého hlediska přijatelně a vlivem provozu posuzovaných zdrojů nebude docházet k výskytu takových imisních koncentrací znečišťujících látek, které by mohly způsobit znatelné zvýšení zdravotních rizik nebo dokonce ohrožení či poškození zdraví obyvatelstva. SOUHRNNÝ ZÁVĚR K VÝSLEDKŮM POSOUZENÍ VLIVU HLUKU 1. Výpočtový bod č.1 – objekt ve vzdálenosti cca 60 m severozápadním směrem Hladina hluku LAeq,8hodin = 36,2 dB 2. Výpočtový bod č.2 – objekt ve vzdálenosti cca 30 m západním směrem Hladina hluku LAeq,8hodin = 42,6 dB Vypočtené hodnoty LAeq.T splňují se značnou rezervou hygienický limit hluku LAeq.8h = 50 dB z provozoven pro denní dobu pro chráněný venkovní prostor staveb (tj. pro nejbližší obytný objekt ve vzdálenosti 30 m od západní stěny haly), v noční době není výroba provozována. Lze tedy oprávněně předpokládat, že vliv hluku z provozu záměru nepřekročí ani v reálném provozu uvedený hygienický limit.

117

Dokumentace EIA záměru „Výroba polystyrenu Kladno" podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. a ve znění pozdějších předpisů Na celkové hlukové zátěži obytné zástavby se hluk z dopravy záměru za uvedených podmínek a při nízké velmi intenzitě dopravy významněji neprojeví. Základním předpokladem ve vztahu k obyvatelstvu je, že v nočních hodinách nebude posuzovaný záměr ve vztahu k dopravní obslužnosti i výrobě provozován. Uvedené předpoklady a závěry musí být ověřeny v rámci zkušebního provozu měřením hluku provedeným autorizovanou osobou. Měření bude provedeno ve stanovených výpočtových bodech jak uvnitř ve výrobní hale, tak i u východní a západní venkovní stěny haly, a dále u obou nejbližších obytných objektů situovaných mezi halou a kolejištěm ČD. Z výše uvedeného vyplývá pro charakteristiku rizika hluku z výstavby a provozu záměru, že je lze považovat za extrémně nízké. Závěrem lze tedy konstatovat, že charakter, umístění a technické řešení posuzovaného záměru dávají předpoklady, že obyvatelstvo v dotčeném území nebude hlukem ze záměru nepříznivě ovlivněno. Blíže je o problematice a zdrojích hluku i technických opatřeních pojednáno v kap. B.III.4, D.I.2 a D.I.3 CELKOVÝ ZÁVĚR POSOUZENÍ VLIVŮ NA OBYVATELSTVO A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ Z provedeného hodnocení vlivů záměru „Výroba polystyrenu Kladno“ na veřejné zdraví vyplývají tyto hlavní závěry: Provoz posuzovaného záměru nebude představovat zdravotní riziko hluku ani znečištění ovzduší pro obyvatele dotčeného zájmového území. Hluk z provozu záměru se podle provedeného výpočtu s rezervou pohybuje pod úrovní hygienického limitu hluku a neměl by být významným zdrojem narušení pohody ani pro obyvatele dvou nejbližších obytných domů, vzdálených 30 a 60 m od výrobní haly, což doporučuji ověřit měřením hluku v rámci zkušebního provozu. U těchto blízkých objektů nelze zcela vyloučit možnost krátkodobých pachových mimořádných rozptylových situací, které ovšem nelze považovat za zdravotní riziko.

vjemů za

Vzhledem k výše uvedenému nebude hodnocený záměr z hlediska hluku a znečištění ovzduší představovat zdravotní riziko ani pro uživatele vzdálenějšího dětského hřiště a skate parku. Kromě zmíněného měření hluku se doporučuje k eliminaci eventuelních obav obyvatel nejbližších dvou domů, případně i vzdálenější souvislé zástavby, provést v rámci zkušebního provozu záměru i kontrolní měření imisí pentanu a styrenu. Hodnocení zdravotních rizik imisí bylo provedeno na základě výstupů rozptylové studie, která hodnotí očekávaný standardní provoz záměru. Netýká se tedy případných mimořádných havarijních situací. OSTATNÍ VLIVY VE VZTAHU K OBYVATELSTVU Ve vztahu k obyvatelstvu jsou ostatní vlivy záměru zcela nevýznamné a obyvatelstva se nedotýkají. SHRNUTÍ VLIVŮ ZÁMĚRU Přímé nepříznivé účinky na zdraví obyvatelstva v dotčeném území (okolí záměru) se neprojeví. Jedinou potenciální negativní zátěží bude šíření pachových látek, a to vlivem uvolněného pentanu, což je vzhledem k propočtům a posouzením imisí pentanu uvedeným v příslušných kapitolách dokumentace záležitost spíše havarijního a nikoli běžného stavu provozu.

118

Dokumentace EIA záměru „Výroba polystyrenu Kladno" podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. a ve znění pozdějších předpisů Výše uvedený rozsah a úroveň vlivů dávají předpoklad nevýznamných vlivů na zdraví okolního obyvatelstva a na přírodu a její ekosystémy v dotčeném území. Z hlediska závažnosti rizik velmi důležitá prevence vzniku požáru spočívá v kvalitním řešení požární bezpečnosti v projektové přípravě a výstavbě i dodržováním jejích předpisů v provozu, a dále v dodržování zásad běžné požární prevence. Tato prevence bude minimalizovat situaci vzniku požáru, kdy se hořením může uvolňovat ze surovin i výrobků záměru při teplotě nad 200°C monomerní styren, oxid uhelnatý a bromovodík. Max. provozní teplota v procesech záměru monitorovaná systémem řízení provozu a příslušnými měřeními je 75°C. Nutno dodat, že rizika požáru polystyrenových výrobků (tvarovek v obalech řady výrobků či zateplovací panely ve stavebních konstrukcích řady objektů) existují ve vyšší úrovni a ve značném rozšíření vč. veřejného sektoru. Souhrnně lze konstatovat, že existují reálné předpoklady zajištění předcházení havarijních či nestandardních stavů v provozu záměru a účinného odstraňování jejich případných následků s minimalizací vlivů na životní prostředí a zdraví občanů. Souhrnně lze rozsah vlivů záměru vzhledem k okolnímu území a populaci považovat za nevýznamný s tím, že provoz záměru bude probíhat v denní době a mimo víkendy a svátky, a hlukově významné práce při výstavbě záměru budou realizovány v denní době a mimo sobot a nedělí. Dále bude otevřena možnost realizace vhodných opatření v oblasti snížení hlukové zátěže či emisí pachových látek ze záměru, pokud výsledky příslušných kontrolních měření provedených ve zkušebním provozu budou tato opatření vyžadovat. Z hlediska širších vlivů záměru je nutno upozornit na pozitivní vliv výroby polystyrenových desek používaných k zateplování objektů. Existence těchto výrob je nezbytnou podmínkou pro pokračující státem dotovaný proces zateplování domů s úsporou tepla a energií získávaných z fosilních paliv s negativním vlivem na ovzduší. Instalace většího počtu těchto výrob objemově náročných produktů na území ČR v nízko kapacitním provedení má pozitivní vliv na rozsah a vlivy dopravy v širším územním měřítku.

119


Údaje o zpracovatelích Datum zpracování:

17.10.2012

Zpracoval: Ing. Václav Hammer - odpovědný řešitel osvědčení odborné způsobilosti MŽP ČR č.j. 707/140/OPV/93, vydáno dne 6.4.1993

Podpis: Telefon: Mobil: e-mail:

................................................... 266035016 605296107 [email protected]

Ostatní zpracovatelé – odborně způsobilé osoby: Rozptylová studie Ing. Vlastimil Bílek Mobil: 605961945 e-mail: [email protected] Hluková studie RNDr. Jiří Matěj Mobil: 602704256 e-mail: [email protected] Posouzení vlivu na veřejné zdraví MUDr. Bohumil Havel Mobil: 602482404 e-mail: [email protected] Bližší údaje o uvedených odborně způsobilých osobách jsou uvedeny v příslušných odborných přílohách.

120


ČÁST H PŘÍLOHY SEZNAM PŘÍLOH: Příloha č.1: Příloha č.2: Příloha č.3: Příloha č.4: Příloha č.5: Příloha č.6: Příloha č.7: Příloha č.8: Příloha č.9: Příloha č.10: Příloha č.11: Příloha č.12: Příloha č.13:

Příloha č.14: Příloha č. 15: Příloha č. 16: Příloha č. 17: Příloha č. 18: Příloha č. 19: Příloha č. 20: Příloha č. 21: Příloha č. 22:

Lokalizace zájmového území 1 : 50 000 Letecký snímek A, B s vyznačením stávajícího objektu, haly záměru Celková situace umístění záměru 1:5000 Koordinační situace v katastrální mapě 1:500 Situace rozmístění technologického zařízení v hale Stanovisko MM Kladno, odbor výstavby a územního plánování Stanovisko KÚ Středočeského kraje, odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví, k vlivu záměru na soustavu NATURA 2000 Bezpečnostní list pentan Bezpečnostní list zemní plyn Bezpečnostní list Waterdos RSK 20 Bezpečnostní list výrobku KOPLEN R typ FR Bezpečnostní list výrobku KOPLEN R typ F Fotodokumentace stávajícího stavu lokality Obrázek 1 (horní): východní strana haly - pohled k severu Obrázek 2 (spodní): východní strana haly - pohled k jihu Obrázek 3 (horní): vstupní vrata + příjmová rampa Obrázek 4 (spodní): zpevněná plocha před východní stranou haly - odjezdová trasa z areálu Obrázek 5 (horní): nejbližší obytný objekt - 30 m západně od stěny haly Obrázek 6 (spodní): druhý nejbližší obytný objekt - 60 m severozápadně od stěny haly Obrázek 7 (horní): jižní polovina haly - prostor umístění záměru Obrázek 8 (spodní): severní polovina haly - prostor umístění záměru + stávající sklad (bude zachován) Referenční koncentrace vyhlášené SZÚ Rozptylová studie Hluková studie Posouzení vlivu na veřejné zdraví Požárně bezpečnostní řešení Vyjádření k Oznámení v rámci Zjišťovacího řízení Závěr Zjišťovacího řízení Stanovisko Magistrátu města Kladna, Odboru dopravy Závazné stanovisko Hasičského záchranného sboru Středočeského kraje

121

Výroba polystyrenu Kladno

Recommend Documents