Výroba elektrických a optických přístrojů

Výstup projektu

Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Zpracoval: Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí

ODVĚTVOVÁ STUDIE

Výroba elektrických a optických přístrojů

Praha, 2015

Obsah 1. Vymezení odvětvové skupiny ................................................................... 3 2. Ekonomika a zaměstnanost odvětví ......................................................... 4 2.1.

PRODUKCE A PŘIDANÁ HODNOTA........................................................................................................ 4

2.2.

PRODUKTIVITA PRÁCE .......................................................................................................................... 6

2.3.

PROPOJENOST S OSTATNÍMI ODVĚTVÍMI............................................................................................. 7

2.4.

PŘESHRANIČNÍ TOKY PRODUKCE .......................................................................................................... 7

2.5.

TECHNOLOGICKÁ ÚROVEŇ, VÝZKUM A VÝVOJ A INOVACE ................................................................. 10

2.6.

TYPOLOGIE EKONOMIKY ODVĚTVÍ ..................................................................................................... 11

2.7.

KLÍČOVÉ FAKTORY VÝVOJE A PERSPEKTIVY ODVĚTVÍ ......................................................................... 13

2.8.

VÝVOJ ZAMĚSTNANOSTI DO ROKU 2014 A PROJEKCE DO ROKU 2020 ............................................... 18

2.9.

PODNIKATELSKÁ ZÁKLADNA ODVĚTVÍ A NEJVÝZNAMNĚJŠÍ ZAMĚSTNAVATELÉ ................................ 20

2.10. REGIONÁLNÍ KONCENTRACE A EXKLUZIVITA ODVĚTVÍ ....................................................................... 25

3. Prosfesní struktura, kvalifikační požadavky a kvalifikace pracovní síly ....29 3.1.

VÝVOJ A STRUKTURA POVOLÁNÍ......................................................................................................... 29

3.2.

PROFESNÍ KONCENTRACE A EXKLUZIVITA ODVĚTVÍ ........................................................................... 30

3.3.

VÝVOJ STRUKTURY ZAMĚSTNANÝCH PODLE STUPNĚ A OBORU VZDĚLÁNÍ ........................................ 32

3.4.

VZDĚLANOSTNÍ KONCENTRACE A EXKLUZIVITA ZAMĚSTNANÝCH ..................................................... 34

3.5.

ODVĚTVOVÁ MOBILITA: PŘÍCHODY DO ODVĚTVÍ A ODCHODY Z ODVĚTVÍ ........................................ 35

3.6.

VÝVOJ DEMOGRAFICKÉ STRUKTURY ZAMĚSTNANÝCH PODLE VĚKU A POHLAVÍ A ZMĚNA VZDĚLÁNÍ PODLE VĚKU ........................................................................................................................................ 39

4. Kvalifikační profil pracovních míst v odvětví ............................................43 4.1.

SKUTEČNÁ A POŽADOVANÁ ÚROVEŇ VZDĚLÁNÍ ................................................................................ 43

4.2.

POŽADAVKY KLADENÉ NA PRACOVNÍ MÍSTO ..................................................................................... 44

4.3.

VYUŽITÍ DOVEDNOSTÍ V PRÁCI............................................................................................................ 45

4.4.

ČTENÁŘSKÁ DOVEDNOST, NUMERICKÁ DOVEDNOST A SCHOPNOST ŘEŠIT PROBLÉMY .................... 45

4.5.

ÚROVEŇ NÁROČNOSTI A VÝZNAM KOMPETENCÍ, ZNALOSTÍ A DOVEDNOSTÍ PRO VÝKON POVOLÁNÍ ........................................................................................................................................... 46

4.6.

PRACOVNÍ HODNOTY A ORIENTACE ................................................................................................... 47

4.7.

POŽADAVKY NA KVALIFIKACI V NEJČASTĚJŠÍCH SKUPINÁCH POVOLÁNÍ V ODVĚTVÍ .......................... 49

5. Shrnutí ....................................................................................................51

2

Podrobný popis použité metodologie, vysvětlení kvalitativních i kvantitativních indikátorů a jejich způsob interpretace a využití cílovými skupinami, stejně jako použité datové zdroje, jsou v samostatné publikaci „Manuál pro využití informačního produktu Profily odvětví“.

1.

Vymezení odvětvové skupiny

Odvětvová skupina je vymezena v rámci CZ-NACE sekce C – Zpracovatelský průmysl (úroveň 1 klasifikace ekonomických činností) jako oddíl 26 – Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení a oddíl 27 – Výroba elektrických zařízení.

Podíl oddílů odvětví na zaměstnanosti (2014) CZ-NACE

Název

Podíl

27

Výroba elektrických zařízení

51,4%

26

Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení

48,6%

Zdroj: ČSÚ Výběrové šetření pracovních sil

Podíl oddílů odvětví na hrubé přidané hodnotě (2014) CZ-NACE

Název

Podíl

27

Výroba elektrických zařízení

72,2%

26

Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení

27,8%

Zdroj: ČSÚ Databáze ročních národních účtů

Vymezení hlavních oddílů: CZ-NACE Oddíl 26 – Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení (úroveň 2) Tento oddíl zahrnuje výrobu počítačů, periferních zařízení, telekomunikačních přístrojů a podobných elektronických výrobků, vč. jejich komponentů a dílů. Charakteristickým znakem výrobních procesů zařazených do tohoto oddílu je navrhování a používání integrovaných obvodů a vysoce specializovaných miniaturních technologií. Tento oddíl zahrnuje také výrobu přístrojů spotřební elektroniky; měřicích, testovacích, kontrolních, navigačních, řídicích, ozařovacích, elektroléčebných, elektroterapeutických a optických přístrojů a zařízení a také výrobu magnetických a optických médií (nosičů dat). CZ-NACE Oddíl 27 – Výroba elektrických zařízení (úroveň 2) Tento oddíl zahrnuje výrobu výrobků, pomocí kterých se elektřina vyrábí, rozvádí nebo využívá. Zahrnuje také výrobu elektrických zařízení pro svícení, signalizaci a výrobu elektrických domácích spotřebičů. Tento oddíl nezahrnuje výrobu elektronických výrobků (viz oddíl 26).

3

2.

Ekonomika a zaměstnanost odvětví

2.1. Produkce a přidaná hodnota Odvětví vytvořilo v roce 2013 produkci v hodnotě 554 mld. Kč (stálé ceny roku 2005). Hodnota produkce v tomto odvětví od roku 2005 do roku 2008 vzrostla z 339 mld. Kč na 534 mld. Kč, následující roky se pohybovala kolem hodnoty 550 mld. Kč.

Vývoj produkce odvětví (mld. Kč ve stálých cenách roku 2005) 650

550

450

2005 2008

350

2011 2013

250

150

50 Výroba elektrických a optických přístrojů (NACE 26-27)

Celková produkce odvětví je chápána u tržních subjektů jako souhrn tržeb a u netržních subjektů jako souhrn nákladů. To znamená, že vždy zahrnuje také hodnotu vstupů (mezispotřebu), mezd a dalších nákladů, u tržních subjektů i marži. Přepočet do stálých cen se používá z důvodu odstranění cenových vlivů na daný ukazatel. Stálé ceny tak umožňují porovnávání ekonomických veličin v delším časovém období. V této kapitole se užívají data z Eurostatu z důvodu mezinárodní srovnatelnosti. Zdroj: Eurostat – National Accounts

Výše hrubé přidané hodnoty odvětví v ČR (aproximující lépe výkon odvětví) se od roku 2005 postupně mírně zvětšovala. V porovnání s vybranými zeměmi EU je patrné, že absolutní hodnota závisí nejen na výkonnosti, ale i na velikosti ekonomiky, resp. daného odvětví. Z přibližně srovnatelných zemí s ČR tak vykazuje vyšší hodnoty Rakousko, naopak nižší hodnoty vykazuje Slovinsko a Slovensko. Řádově vyšší hodnoty hrubé přidané hodnoty vykazuje odvětví v Německu.

4

Vývoj hrubé přidané hodnoty odvětví ve vybraných zemích (mld. EUR ve stálých cenách roku 2005) 100 90

2005

80

2008

70

2011

60

2013

50 40 30 20 10 0 Česká republika

Německo

Maďarsko

Rakousko

Polsko

Slovinsko

Slovensko

Zdroj: Eurostat – National Accounts

Odvětví se podílelo v roce 2013 na celkovém výkonu ekonomiky ČR 3,4 %, měřeno podílem na hrubé přidané hodnotě. Váha odvětví v ekonomice od roku 2005 (2,6 %) postupně roste. Celkově je váha odvětví v ekonomice ČR vyšší než v průměru zemí EU 25 (v roce 2013 činila 1,3 %). Ze všech srovnávaných zemí má odvětví nejvyšší váhu v ekonomice právě v České republice. Výrazně nižší váhu v ekonomice má odvětví v Polsku (1,2 % v roce 2011). U ostatních zemí se odvětví podílí na celkovém výkonu ekonomiky v rozmezí 2 - 3 %.

Vývoj podílu odvětví na celkové hrubé přidané hodnotě země 6,0%

2005 5,0%

2008 2011

4,0%

2013 3,0%

2,0%

1,0%

0,0% Česká republika Německo

Maďarsko

Rakousko

Polsko

Slovinsko

Slovensko

EU20

EU20 - bez Chorvatska, UK, Portugalska, Německa, Polska, Španělska, Lotyšska a Švédska Zdroj: Eurostat – National Accounts

5

2.2. Produktivita práce Lepší srovnání výkonnosti odvětví poskytuje produktivita práce na zaměstnanou osobu. Zde vidíme, že v ČR v roce 2013 dosahovala produktivita práce odvětví (běžné ceny) 33 tisíc EUR. Produktivita práce v ČR byla o něco vyšší než v Maďarsku (20 tisíc EUR) a Slovensku (21 tisíc EUR). Naopak vyšší produktivita práce byla ve Slovinsku, více jak dvojnásobně vyšší v Německu a více jak trojnásobně vyšší v Rakousku.

Produktivita práce odvětví (EUR/zaměstnaná osoba v běžných cenách, 2013) 120 000 105 455 100 000

89 816

80 000 60 000 40 000

33 794

32 888

21 203

20 337 20 000 0 ČR

Německo

Madarsko

Rakousko

Slovinsko

Slovensko

Údaje pro Německo jsou za rok 2011. Novější nebyly pro srovnání k dispozici. Produktivita práce ukazuje výkon na zaměstnanou osobu. Matematicky je podílem hrubé přidané hodnoty a počtu zaměstnaných v odvětví. Běžné ceny představují ceny platné v daném (sledovaném) období, ve kterém docházelo k realizaci statisticky sledované produkce zboží, obchodu i služeb. Údaje v běžných cenách jsou využívány především pro hodnocení struktury sledovaného indikátoru v daném roce. Zdroj: Eurostat – National Accounts

Vývoj v čase ukazuje, že produktivita práce v tomto odvětví se v letech 2008 a 2009 pohybovala pod hranicí 30 tisíc EUR, avšak v roce 2010 tuto hranici překročila a v následujících dvou letech rostla a dosáhla hodnoty 40 tisíc EUR. V roce 2013 však klesla na 35 tisíc EUR (stálé ceny).

Vývoj produktivity práce odvětví v ČR (EUR/zaměstnaná osoba ve stálých cenách roku 2005) 45 000 39 987

40 500

37 461

40 000

35 295

35 000 30 000

29 155

27 720

25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 2008

2009

2010

2011

2012

2013


6

2.3. Propojenost s ostatními odvětvími Produkce odvětví je tvořena vstupy z odvětví (mezispotřebou v kupních cenách včetně čistých daní), tj. dodavatelsko-odběratelskými vztahy na straně vstupů do výrobního procesu, a vytvořenou hrubou přidanou hodnotou. Vstupy do výrobního procesu poskytuje nejen samotné odvětví (54 %), ale také jiná dodavatelská odvětví, zejména Výroba kovů a kovodělných výrobků; Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel a Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků. V určité míře vstupy poskytují také další odvětví (25 %). Všechny tyto vstupy tvoří 37 % produkce (2010). Tato odvětví tedy ovlivňují vývoj v našem analyzovaném odvětví na straně vstupů. Zdrojem odvětví je nejen (domácí) produkce, ale také dovoz, který tvoří 52 % celkových zdrojů. Podíl dovozu na produkci, který může být brán za jednu z měr otevřenosti odvětví, činí 110 %. To znamená, že se více odvětvové produkce doveze, než vyrobí.

Vstupy do odvětví a zdroje odvětví (2010)

Vstupy do odvětví (z vlastního a jiných odvětví) Vlastní odvětví Výroba kovů a kovodělných výrobků Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků Ostatní odvětví

Zdroje 54,3%

Celkem (v miliardách Kč)

961,3

12,2%

Vstupy z odvětví

36,6%

6,9%

Přidaná hodnota odvětví

11,1%

1,7%

Dovoz do odvětví

52,3%

24,8%

Zdroj: ČSÚ Databáze ročních národních účtů, Tabulky dodávek a užití

Produkce analyzovaného odvětví slouží z 37 % (2010) jako vstup pro další odběratelská odvětví. Kromě vlastního odvětví se jedná zejména o Výrobu dopravních prostředků; Stavebnictví; Výrobu strojů a zařízení a z přibližně pětiny ostatní odvětví. Necelých 5 % produkce je spotřebováno domácnostmi nebo vládními a neziskovými institucemi. Téměř polovina produkce je vyvezena do zahraničí a 12 % slouží k akumulaci kapitálu. To znamená, že více produkce se upotřebí na domácím trhu, než vyveze.

Užití odvětví a mezispotřeba (2010)

Užití odvětví Mezispotřeba všech odvětví Spotřeba domácností Spotřeba vládních a neziskových institucí Tvorba fixního kapitálu a změna stavu zásob Vývoz z odvětví

Mezispotřeba 37,3% 4,6% 0,3%

Vlastní odvětví Výroba dopravních prostředků Stavebnictví

53,1% 16,2% 5,6%

11,7%

Výroba strojů a zařízení

4,0%

46,0%

Ostatní odvětví

21,1%

Zdroj: ČSÚ Databáze ročních národních účtů, Tabulky dodávek a užití

2.4. Přeshraniční toky produkce Poptávku po produkci tedy ovlivňují jak domácí spotřebitelé a odvětví, tak ti zahraniční. Tedy i zahraniční poptávka se promítne ve svém důsledku do zaměstnanosti v analyzovaném odvětví v ČR. Drtivá většina

7

vyvážené produkce směřuje na trhy zemí EU 28 (80 %). Teprve daleko za tímto hlavním trhem je ostatní Asie (4 %) a ostatní Evropa (4 %). Na celkovém vývozu ČR se analyzované odvětví podílí 24 % (2014).

Podíl regionů/zemí na vývozu produkce odvětví (2014) Region/země

Podíl na vývozu

EU 28

80,2%

Ostatní Asie

4,3%

Ostatní Evropa

4,0%

Ruská federace

3,0%

USA a Kanada

2,0%

NIZ JV Asie

2,0%

Čína

1,6%

Afrika

1,3%

Latinská Amerika

0,7%

Japonsko

0,5%

Indie

0,2%

Ostatní země

0,2%

Pozn. NIZ JV Asie – Nově industrializované země jihovýchodní Asie, tj. Jižní Korea, Tchaj-wan, Hongkong a Singapur, Malajsie, Indonésie, Thajsko a Filipíny. Latinská Amerika – všechny země Jižní a Střední Ameriky a Mexiko.

Zdroj: ČSÚ Databáze zahraničního obchodu

Pokud se podíváme podrobněji na exportní trhy, vidíme, že na prvních místech jsou, s výjimkou Ruska, samé země EU. Samotné Německo představuje celou třetinu vývozu a první tři země (Německo, Spojené království a Francie) necelou 1/2 celkového vývozu odvětví.

10 nejvýznamnějších zemí z hlediska vývozu produkce odvětví (2014) Země Německo

Objem (mil. Kč) 299957

Podíl 34,7%

Spojené království

59079

6,8%

Francie

50916

5,9%

Nizozemsko

37704

4,4%

Slovensko

37096

4,3%

Polsko

31780

3,7%

Rakousko

26731

3,1%

Itálie

25787

3,0%

Ruská federace

25553

3,0%

Španělsko

21923

2,5%


Obrázek o hlavních exportních trzích doplňuje indikátor mezinárodní konkurenceschopnosti v exportu. ČR vykazuje nadprůměrnou mezinárodní konkurenceschopnost v exportu oproti všem evropským zemím dohromady. Většina hlavních destinací exportu produkce analyzovaného odvětví ČR má konkurenceschopnost odvětví v exportu nižší, s výjimkou Nizozemí a Slovenska, které se mezi srovnávanými zeměmi umístili na prvním, resp. čtvrtém místě v pořadí.

8

Mezinárodní konkurenceschopnost v exportu (2010 – 2013) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20%

Norsko

Estonsko

Lucembursko

Itálie

Řecko

Malta

Rumunsko

Polsko

Lotyšsko

Dánsko

Slovinsko

Francie

Německo

Bulharsko

Litva

Belgie

Irsko

Rakousko

Španělsko

Portugalsko

Velká Británie

ČR

Finsko

Švédsko

Slovensko

Maďarsko

Kypr

Nizozemsko

0%

Všechny…

10%

Indikátor mezinárodní konkurenceschopnosti v exportu je složený z relativní komparativní výhody v exportu odvětví, odvětvové struktury exportu, exportu na jednoho pracovníka v odvětví, exportu k celkové produkci odvětví a exportu k přidané hodnotě odvětví. V každém ukazateli jsou země seřazeny podle jeho výše, v pořadí první země získává 100 % a ostatní pak podle hodnoty ukazatele vůči první zemi. Syntetický indikátor je pak váženým součtem procentuálního ohodnocení jednotlivých ukazatelů. Pokud by ve všech ukazatelích některá země zaujala první místo, získává i v syntetickém indikátoru 100 %, většinou však jde o hodnotu o něco nižší. Zdroj: Vlastní analýzy SVP na základě údajů databáze COMTRADE (UN International Trade Statistics Database) a Cambridge Econometrics

Na straně dovozu je situace více diferencovaná, avšak hlavní podíl si opět zachovává teritorium zemí EU 28 (44 %). Produkty odvětví se ovšem do ČR dovážejí ve velkém množství i z Číny (34 %) a NIZ JV Asie (12 %).

Podíl regionů/zemí na dovozu produkce odvětví (2014) Region/země

Podíl na dovozu

EU 28

43,9%

Čína

34,4%

NIZ JV Asie

11,5%

USA a Kanada

2,9%

Japonsko

2,4%

Latinská Amerika

1,8%

Ostatní Evropa

1,4%

Ostatní Asie

1,3%

Indie

0,2%

Afrika

0,1%

Ostatní země

0,1%

Ruská federace

0,1%

Pozn. NIZ JV Asie – Nově industrializované země jihovýchodní Asie, tj. Jižní Korea, Tchaj-wan, Hongkong a Singapur, Malajsie, Indonésie, Thajsko a Filipíny. Latinská Amerika – všechny země Jižní a Střední Ameriky a Mexiko.


9

Při podrobnějším pohledu vidíme, že na prvních místech už nejsou pouze země EU 28, ale největší objem produkce odvětví se doveze z Číny, následuje Německo, Nizozemí a Polsko. Významný podíl Nizozemska ovšem nemusí být způsoben jen dovozem nizozemské produkce, ale také reexporty zboží z jiných zemí (které vstupuje do Evropy přes největší námořní přístav v Rotterdamu) nizozemskými prostředníky do ČR.

10 nejvýznamnějších zemí z hlediska dovozu produkce odvětví (2014) Země Čína

Objem (mil. Kč) 252 046

Podíl 34,4%

137 401

18,8%

Nizozemsko

46 055

6,3%

Polsko

22 924

3,1%

Korejská republika

20 258

2,8%

Spojené státy

20 210

2,8%

Japonsko

17 643

2,4%

Spojené království

17 228

2,4%

Malajsie

15 284

2,1%

Maďarsko

14 848

2,0%

Německo

Zdroj: ČSÚ Databáze zahraničního obchodU

2.5. Technologická úroveň, výzkum a vývoj a inovace Technologickou a inovační úroveň odvětví lze mezinárodně srovnat pomocí syntetického indikátoru mezinárodní konkurenceschopnosti ve výzkumu a vývoji. Analyzované odvětví v ČR vykazuje podprůměrnou mezinárodní konkurenceschopnost ve výzkumu a vývoji oproti srovnávaným evropským zemím dohromady a ČR zaostává za všemi významnými obchodními partnery. Nachází se na 22. místě ze srovnávaných zemí.

Mezinárodní konkurenceschopnost odvětví ve výzkumu a vývoji (2010-2013, %) 120% 100% 80% 60% 40%

Kypr

Rumunsko

Estonsko

Lotyšsko

Bulharsko

Portugalsko

ČR

Litva

Slovensko

Španělsko

Řecko

Velká…

Maďarsko

Polsko

Irsko

Norsko

Dánsko

Malta

Všechny…

Itálie

Belgie

Německo

Francie

Nizozemsko

Švédsko

Rakousko

Finsko

0%

Slovinsko

20%

Indikátor mezinárodní konkurenceschopnosti ve výzkumu a vývoji je složený z několika dílčích ukazatelů: relativní komparativní výhody ve výzkumu a vývoji odvětví, odvětvové struktury výdajů na výzkum a vývoj, výdajů na výzkum a vývoj k celkové produkci odvětví, výdajů na výzkum a vývoj k přidané hodnotě odvětví, 10

výdajů na výzkum a vývoj na jednoho pracovníka v odvětví, podílu výzkumných pracovníků na všech zaměstnancích v odvětví, výdajů na výzkum a vývoj na jednoho vysokoškoláka v odvětví a výdajů na výzkum a vývoj na jednoho výzkumníka v odvětví. V každém ukazateli jsou země seřazeny podle jeho výše, v pořadí první země získává 100 % a ostatní pak podle hodnoty ukazatele vůči první zemi. Syntetický indikátor je pak váženým součtem procentuálního ohodnocení jednotlivých ukazatelů. Pokud by ve všech ukazatelích některá země zaujala první místo, získává i v syntetickém indikátoru 100 %, většinou však jde o hodnotu o něco nižší. Zdroj: Vlastní analýzy SVP na základě údajů databáze Eurostat, OECD STAN database a Cambridge Econometrics

Technologickou a inovační úroveň odvětví lze mezinárodně srovnat také pomocí syntetického indikátoru mezinárodní konkurenceschopnosti v inovacích a vzdělávání. I z hlediska tohoto ukazatele analyzované odvětví v ČR má v porovnání s ostatními evropskými zeměmi podprůměrnou pozici. Českou republiku předstihují všichni významní obchodní partneři.

Mezinárodní konkurenceschopnost odvětví v inovacích a vzdělávání (2010-2013, %) 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20%

Litva

Lucembur…

Řecko

Rumunsko

Bulharsko

Itálie

Slovensko

ČR

Malta

Kypr

Velká…

Portugalsko

Polsko

Maďarsko

Finsko

Lotyšsko

Dánsko

Všechny…

Španělsko

Nizozemsko

Švédsko

Rakousko

Francie

Norsko

Německo

Belgie

Estonsko

Irsko

0%

Slovinsko

10%

Indikátor mezinárodní konkurenceschopnosti v inovacích a vzdělávání obsahuje podíl vysokoškoláků k zaměstnaným v odvětví, podíl inovativních ze všech organizací podle počtu zaměstnaných, průměrnou délku vzdělání zaměstnaných v odvětví, relativní komparativní výhodu v inovacích odvětví a odvětvovou strukturu inovativních organizací podle podílu zaměstnaných. V každém ukazateli jsou země seřazeny podle jeho výše, v pořadí první země získává 100 % a ostatní pak podle hodnoty ukazatele vůči první zemi. Syntetický indikátor je pak váženým součtem procentuálního ohodnocení jednotlivých ukazatelů. Pokud by ve všech ukazatelích některá země zaujala první místo, získává i v syntetickém indikátoru 100 %, většinou však jde o hodnotu o něco nižší. Zdroj: Vlastní analýzy SVP na základě údajů databáze COMTRADE (UN International Trade Statistics Database) a Cambridge Econometrics

2.6. Typologie ekonomiky odvětví Výroba elektrických a optických přístrojů je v porovnání s ostatními odvětvími v ČR relativně středně velké odvětví (podle podílu na HPH) s relativně vysokou výkonností (podle produktivity práce). Produkcí odvětví je komerční zboží. Odvětví je mezinárodně relativně vysoce otevřené (podíl produkce na vývozu) s nadprůměrnou mezinárodní konkurenceschopností vůči evropským zemím. Většina produkce je ovšem orientována na domácí trh. 11

Typologie ekonomiky odvětví Odvětví

Převládající povaha produkce

Velikost odvětví v rámci ČR

Výkonnost odvětví Otevřenost v rámci ČR odvětví

Mezinárodní konkurenceschopnost

Zemědělství, lesnictví a rybolov

Komerční zboží

Malá

Nízká

Nízká

Nadprůměrná

Těžební průmysl

Komerční zboží

Malá

Středně vysoká

Nízká

Podprůměrná

Potravinářský a tabákový průmysl

Komerční zboží

Malá

Středně vysoká

Vysoká

Podprůměrná

Textilní, oděvní a kožedělný průmysl

Komerční zboží

Malá

Nízká

Vysoká

Průměrná

Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl

Komerční zboží

Malá

Středně vysoká

Vysoká

Podprůměrná

Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl

Komerční zboží

Malá

Vysoká

Vysoká

Podprůměrná

Výroba pryžových, plastových a ostat. Nekov. minerálních výrobků

Komerční zboží

Malá

Vysoká

Vysoká

Nadprůměrná

Výroba kovů a kovodělných výrobků

Komerční zboží

Středně velká

Středně vysoká

Vysoká

Nadprůměrná


Komerční zboží

Středně velká

Vysoká

Vysoká

Podprůměrná


Komerční zboží

Malá

Vysoká

Vysoká

Podprůměrná

Výroba dopravních prostředků

Komerční zboží

Středně velká

Vysoká

Vysoká

Průměrná

Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n.

Komerční zboží

Malá

Středně vysoká

Vysoká

Nadprůměrná

Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody

Komerční zboží

Středně velká

Vysoká

Nízká

Průměrná

Stavebnictví

Komerční služby

Středně velká

Nízká

Není/velmi nízká

Není relevantní

Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel

Komerční služby

Velká

Středně vysoká

Není/velmi nízká

Není relevantní

Doprava, skladování a poštovní činnosti

Komerční služby

Středně velká

Nízká

Vysoká

Průměrná

Ubytování, stravování a pohostinství

Komerční služby

Malá

Nízká

Vysoká

Podprůměrná

Vydavatelské a mediální činnosti

Komerční služby

Malá

Středně vysoká

Vysoká

Průměrná

Telekomunikační a informační technologie a činnosti

Komerční služby

Středně velká

Vysoká

Nízká

Podprůměrná

Peněžnictví a pojišťovnictví

Komerční služby

Středně velká

Vysoká

Není/velmi nízká

Podprůměrná

Profesní, vědecké a techn. činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí

Komerční služby

Velká

Vysoká

Nízká

Podprůměrná

Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administr. činnosti

Komerční služby

Malá

Nízká

Nízká

Podprůměrná

Veřejná správa a obrana

Veřejné služby

Středně velká

Středně vysoká

Není/ velmi nízká

Není relevantní

Vzdělávání

Veřejné služby

Středně velká

Nízká

Není/velmi nízká

Není relevantní

Zdravotní a sociální péče

Veřejné služby

Středně velká

Nízká

Není/velmi nízká

Není relevantní

Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti

Komerční služby

Malá

Nízká

Nízká

Podprůměrná

Velikost odvětví je uvedena na základě podílu odvětví na celkové hrubé přidané hodnotě, výkonnost na základě produktivity práce na zaměstnanou osobu, otevřenost na základě podílu vývozu na produkci a mezinárodní konkurenceschopnost na základě hodnoty indikátoru celkové konkurenceschopnosti odvětví. Podrobnější vysvětlení a kategorizace jsou uvedeny v metodické části. 12

2.7. Klíčové faktory vývoje a perspektivy odvětví 2.7.1. Legislativní rámec Investiční pobídky: Společnosti z odvětví mohou v České republice využívat různé podpůrné programy. Největší objem veřejných zdrojů plynul v předchozích letech do sektoru formou investičních pobídek prostřednictvím agentury pro podporu podnikání a investic (CzechInvest). O investiční pobídky může žádat jak česká, tak i zahraniční právnická nebo podnikající fyzická osoba. Příjemcem pak může být pouze právnická osoba se sídlem na území České republiky. K podporovaným oblastem patří průmysl (zavedení nebo rozšíření výroby v oborech zpracovatelského průmyslu), technologická centra (vybudování nebo rozšíření VaV centra) a centra strategických služeb (zahájení nebo rozšíření činnosti – centra sdílených služeb, centra pro tvorbu software nebo high-tech opravárenská centra). Zákon o investičních pobídkách č. 72/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, stanovuje pro každou aktivitu podmínky, které je potřeba splnit, aby mohl investor o investiční pobídku požádat. V případě každé aktivity platí, že podmínky musí být splněny do tří let od data udělení investičních pobídek (tj. od vydání rozhodnutí o příslibu). Pro všechny typy aktivit také platí, že příjemce nezahájí práce na projektu (tj. nepořídí žádný majetek včetně objednávek strojů a nezahájí stavební práce) před vydáním potvrzení o registraci záměru CzechInvestem, a že příjemce zachová podpořený majetek a pracovní místa po celou dobu čerpání veřejné podpory, nejméně však po dobu 5 let. Základní podmínkou pro získání investiční pobídky v rámci zpracovatelského průmyslu je minimální výše investice do dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, která v Regionech I (regiony s mírou nezaměstnanosti nejméně o 50 % vyšší než průměrná míra nezaměstnanosti v ČR nebo regiony se soustředěnou podporou státu) činí 50 mil. Kč, z toho minimálně 25 mil. Kč do nového strojního zařízení, a v Regionech II (ostatní regiony) 100 mil. Kč, z toho minimálně 50 mil. Kč do nového strojního zařízení, přičemž nejméně polovina z minimální výše investice musí být financována vlastním kapitálem investora. V roce 2012 došlo k zavedení institutu strategické investiční akce. To znamená, že kromě standardních investičních pobídek mohou takto označené projekty získat hmotnou podporu na kapitálovou investici až do výše 5 % nákladů. O podpoře jednotlivých projektů, které splní podmínky, rozhoduje Vláda České republiky. Za strategickou investiční akci v oblasti zpracovatelského průmyslu se považuje akce, kdy hodnota minimální výše investice do dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku dosáhne hodnoty 500 mil. Kč, z toho minimálně 250 mil. Kč do nového strojního zařízení a současně je vytvořeno minimálně 500 nových pracovních míst. Maximální výše podpory je 40 % (30 % v regionu Jihozápad) z celkových uznatelných nákladů. V případě zpracovatelského průmyslu se u investice v Regionech II a zároveň u low-tech sektorů snižuje podpora na 75 % maximální míry veřejné podpory v jednotlivých regionech. Území hlavního města Prahy je z možnosti získat investiční pobídku vyloučeno. V červnu 2013 Evropská komise schválila nová pravidla regionální podpory 2014 – 2020, v rámci kterých je snížena maximální možná míra veřejné podpory pro velké firmy ze současných 40 % na 25 % (velké podniky tvoří 95 % všech dosavadních žadatelů o investiční pobídky). Příčinou je vyšší HDP ČR na jednoho obyvatele oproti předchozímu programovacímu období. Platnost nových pravidel se po vyjednávání s EK podařilo odložit na termín 1. července 2014. Stávající podmínky platí pro podání žádosti, ke kterým nejpozději do června 2014 bude vydáno rozhodnutí. K formám investičních pobídek patří: Sleva na dani z příjmů právnických osob Slevu na dani z příjmů právnických osob je možné uplatnit po dobu 10 let, resp. po dobu deseti po sobě následujících zdaňovacích období, kdy prvním zdaňovacím obdobím, za které lze slevu na dani uplatnit, je zdaňovací období, ve kterém jsou splněny zákonné podmínky. Nejpozději však ve zdaňovacím období, ve kterém uplynuly 3 roky od vydání rozhodnutí o příslibu investičních pobídek. Sleva na dani je poskytována maximálně do výše stropu veřejné podpory po odečtení hmotné podpory na vytváření nových pracovních míst, případně rozdílu tržní a kupní ceny pozemku a hmotné podpory na pořízení majetku. Současná sazba daně z příjmů právnických osob je 19 %.

13

Převod území za zvýhodněnou cenu Je možné realizovat zvýhodněný převod pozemku nebo pozemku vybaveného infrastrukturou vlastněného státem, nebo jeho organizačními složkami či obcemi, a to v závislosti na souhlasu vlastníků pozemku s takovýmto zvýhodněným převodem. Za investiční pobídku se v tomto případě považuje rozdíl mezi kupní cenou a tržní cenou pozemku. Hmotná podpora na vytvořené pracovní místo a Hmotná podpora na školení a rekvalifikace zaměstnanců Hmotné podpory jsou dostupné pouze v okresech s mírou nezaměstnanosti nejméně o 50 % vyšší než průměrná míra nezaměstnanosti v ČR, tzv. regiony A. Hmotná podpora na jedno vytvořené pracovní místo činí 200 000 Kč. Hmotná podpora na školení a rekvalifikace je poskytována ve výši 25 % z celkových výdajů na školení a rekvalifikace. Hmotná podpora na pořízení majetku (v případě strategické investiční akce) Hmotná podpora na pořízení majetku může být poskytnuta až do výše 5 % z uznatelných nákladů (max. 1,5 mld. Kč u výrobního projektu a max. 0,5 mld. Kč u projektu technologického centra). Pokud v rámci investiční akce dojde k zavedení či rozšíření výroby a současně k zavedení či rozšíření technologického centra, může hmotná podpora činit až 7 % z uznatelných nákladů. Fondy Evropské unie: Operační program Průmysl a podnikání (OPPP) 2004 – 2006, který fungoval pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, zajišťoval komplexní podporu především malého a středního podnikání za pomoci prostředků strukturálních fondů EU. Jednalo se o programy podporující budování a rozvoj průmyslového výzkumu a vývoje a jeho propojení s terciární sférou, sektorem podnikatelských nemovitostí, školících středisek pro odborné vzdělávání, rozvoje výrobní základny malých a středních podnikatelů, využívání netradičních zdrojů energie apod. Konkrétně se jednalo o programy Prosperita, Reality, Školící střediska, Klastry, Marketing, Start, Kredit, Rozvoj, Inovace, Úspory energie a Obnovitelné zdroje energie. Na program OPPP navazuje Operační program Podnikání a inovace (OPPI) 2007 – 2013. Globálním cílem OPPI je zvýšení konkurenceschopnosti sektoru průmyslu a služeb a rozvoj podnikání, udržení přitažlivosti České republiky, regionů a měst pro investory, podpora inovací, stimulace poptávky po výsledcích výzkumu a vývoje, komercializace výsledků výzkumu a vývoje, podpora podnikatelského ducha a růstu hospodářství založeného na znalostech pomocí kapacit pro zavádění nových technologií a inovovaných výrobků, včetně nových informačních a komunikačních technologií. Na roky 2007 – 2013 bylo pro Českou republiku počítáno s finanční podporou ve výši 3,04 mld. euro, což bylo přibližně 11,4 % veškerých prostředků určených z fondů EU pro Českou republiku. Z českých veřejných zdrojů mělo být hrazeno dalších 0,54 mld. euro. Evropské finance tak doplňují prostředky státního rozpočtu k naplnění národního spolufinancování (85 % EU, 15 % státní rozpočet). Podniky využívají zejména následující programy podpor:  Rozvoj – podpora investic do nového technologického vybavení,  Marketing – rozvoj aktivit českých exportérů na zahraničních trzích,  ICT v podnicích – rozšíření nebo zavedení informačních a komunikačních technologií,  Inovace – zaměření na zvýšení inovačního potenciálu českých podniků,  Potenciál – podpora kapacit potřebných pro realizaci výzkumných, vývojových a inovačních aktivit,  Eko-energie – snižování energetické náročnosti výroby a využívání obnovitelných zdrojů energie,  Prosperita – podpora vzniku a rozvoje vědeckotechnických parků, podnikatelských inkubátorů a center pro transfer technologií,  Nemovitosti – podpora vzniku a rozvoje podnikatelských nemovitostí a související infrastruktury,  Školicí střediska – dotace na výstavbu, rekonstrukci, pořízení či vybavení školicích center nebo školicích místností,  ICT a strategické služby – rozvoj informační a znalostní společnosti prostřednictvím nových ICT produktů a služeb,  Poradenství – zvýhodněné poradenské služby,

14



Spolupráce – podpora vzniku a rozvoje kooperačních odvětvových seskupení – klastrů a technologických platforem.

Z Operačního programu Podnikání a inovace jsou peníze vypláceny ve formě nevratných dotací, zvýhodněných úvěrů a záruk. Příležitost mají projekty realizované na území celé České republiky vyjma hlavního města Prahy. U každého vyhlášeného programu je ve Výzvě k předložení žádosti stanoveno, které typy subjektů splňují podmínky pro přidělení podpory. V rámci Evropské transparentní iniciativy z roku 2006, doplněné zprávou z roku 2007 a schválené Radou (ES), Evropská komise požaduje, aby členské státy poskytovaly informace o čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU prostřednictvím zveřejnění ex-post seznamu příjemců OPPI. K 3. 2. 2014 byla v rámci OPPI přiznána dotace 9 995 projektům v celkové hodnotě cca 85,8 mld. Kč. Vedle těchto podpor, které administruje Agentura pro podporu podnikání a investic (CzechInvest), vyhlašuje ministerstvo průmyslu a obchodu následující programy, jež jsou zprostředkovávány Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou. Jedná se o:  Start – podpora podnikatelských záměrů fyzických i právnických osob vstupujících do podnikání poprvé nebo s delším časovým odstupem,  Progres – realizace rozvojových podnikatelských projektů malých podniků s kratší historií,  Záruka – zvýhodněné záruky k usnadnění realizace podnikatelských projektů malých a středních podniků zaměřených na investice. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR ve spolupráci s agenturou CzechInvest a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR připravilo Operační program Výzkum a vývoj pro inovace pro období 20072013, který je financován ze strukturálních fondů Evropské unie a státního rozpočtu. Tento program je zaměřen zejména na investice, které zvýší a zmodernizují infrastrukturu českého výzkumu a vývoje. V neposlední řadě program vytváří podmínky pro budoucí spolupráci veřejného sektoru se soukromým, k čemuž dochází rozvojem kapacit cíleně a technicky orientovaného výzkumu (nezbytného pro tuto spolupráci) a rozvojem kapacit vysokých škol ve vybraných technických a přírodovědných oborech. Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost je z hlediska podnikání zaměřený na investice do zvyšování kvalifikace zaměstnanců. Globálním cílem operačního programu je zvýšení zaměstnanosti. Tento program rovněž umožňuje podporu ve formě Globálního grantu EDUCA, jehož prostřednictvím lze zvýšit kvalifikační úroveň, profesní dovednost a znalost zaměstnanců a zaměstnavatelů (cílem je přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti podnikatelských subjektů ve vybraných odvětvích – mj. ve zpracovatelském průmyslu). Po roce 2013 bude ještě dva roky dobíhat finanční cyklus 2007 – 2013 a postupně by mělo docházet k rozjíždění nových programů pro období 2014 – 2020. Na konci listopadu 2013 byl vládou ČR schválen návrh struktury operačních programů pro období 2014 – 2020 (Usnesení vlády č. 867 z 28. 11. 2012). Nově bude možné pracovat s osmi hlavními tematickými programy, které by měly zohledňovat územní rozměr intervencí a měly by zajišťovat role regionálním partnerům tj. i městům a obcím. Nová struktura bude klást vyšší nároky nejen na nastavení a řízení jednotlivých programů, ale především na jejich provázanost, která umožní pokrytí i dalších oblastí nepokrytých v podpoře. Schválená struktura tematických operačních programů:  OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (Evropský fond pro regionální rozvoj) – řídícím orgánem ministerstvo průmyslu a obchodu,  OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (Evropský fond pro regionální rozvoj + Evropský sociální fond) – řídícím orgánem ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy,  OP Doprava (Evropský fond pro regionální rozvoj + Fond soudržnosti) – řídícím orgánem  ministerstvo dopravy,  OP Životní prostředí (Evropský fond pro regionální rozvoj + Fond soudržnosti) – řídícím orgánem ministerstvo životního prostředí,  OP Zaměstnanost (Evropský sociální fond) – řídícím orgánem ministerstvo práce a sociálních věcí,

15

  

Integrovaný operační program (Evropský fond pro regionální rozvoj) – řídícím orgánem ministerstvo pro místní rozvoj ČR, OP Praha – pól růstu ČR (Evropský fond pro regionální rozvoj + Evropský sociální fond) – řídícím orgánem Praha, OP Technická pomoc (Evropský fond pro regionální rozvoj či kombinace všech fondů) – řídícím orgánem ministerstvo pro místní rozvoj ČR.

2.7.2. Trendy vývoje a perspektivy odvětví V hospodářství České republiky zaujímá oddíl Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení (CZ-NACE 26) významnou pozici, je jedním z nejvýznamnějších a rozhodujících oddílů zpracovatelského průmyslu. Soustřeďuje se zde velké množství oborů a celková obchodní, kapitálová i výrobní provázanost dělá z elektrotechnických koncernů velice silné společnosti. Česká republika patří k zemím Evropské unie, ve kterých pozice elektrotechnického průmyslu podle základních ukazatelů průmyslové výroby překračuje průměr Unie. Pro oddíl Výroba elektrických zařízení (CZ-NACE 27) je zejména charakteristický doplňující a kompletační charakter výrobků a zařízení, proto je také nezbytnou součástí zpracovatelského průmyslu. Nejdůležitějšími trendy vývoje v odvětví Výroba elektrických a optických přístrojů jsou: Rozšíření elektrických zařízení: Výrobky elektrotechnického průmyslu jsou používány prakticky ve všech sférách lidské činnosti a jejich životní cyklus se neustále zkracuje. Výroba elektrických zařízení má v české ekonomice velmi silný potenciál, zejména díky know-how v oblasti dodávek technologií pro energetiku. Vývoj tohoto oddílu je také podpořen stále rostoucí důležitostí v rámci zpracovatelského průmyslu. Dnes již téměř nenajdeme stroj nebo zařízení, ve kterém by nebylo použito nějaké elektrické zařízení. Přechod k mobilním zařízením: Dopady na odvětví má i přechod k „mobilitě“ (od klasických stolních počítačů k notebookům a dále k tabletům a smartphonům). Stále více sledujeme značný dopad rostoucí obliby tabletů na trh notebooků. Tablety a jiná mobilní zařízení jsou významným zdrojem generování „nestrukturovaných dat“ – multimediálního obsahu, který uživatelé ve velké míře ukládají na sociálních sítích. Tato zařízení tedy mají vliv na trh úložných zařízení, serverů a na samotné sociální sítě, které tyto služby poskytují. Předpovídá se, že substituce notebooků tablety začne klesat, protože uživatelé i firmy začínají pro každý typ zařízení nacházet správné využití. Teprve nyní zjistíme, jak tablety nebo hybridní zařízení zapadnou do celkového portfolia. Výrazně zasažen „mobilitou“ byl i trh fotoaparátů – tablety a smartphony jsou vybaveny digitální kamerou, většinou se snímačem s vysokým rozlišením. Vliv nadnárodních korporací: Rozvoj našeho elektrotechnického průmyslu po revoluci byl podmíněn vstupem přímých zahraničních investic nadnárodních společností, které zajistily transfer high-tech, včetně výrobní základny, do země s výhodnou teritoriální pozicí, dostatečně vybudovanou infrastrukturu a dostupnými lidskými zdroji s odpovídající kvalifikací. Dnešní elektrotechnický průmysl funguje ve velké míře jako subdodavatelské odvětví automobilového a strojírenského průmyslu. Velké české firmy jsou často součástí nadnárodních korporací a úzce se specializují. Vazby na zahraniční firmy mají příznivý dopad v podobě zaručeného odbytu zboží, avšak představují nebezpečí v možnosti odlivu investic a poklesu poptávky v krizových dobách. Důraz na inovace: Z vývoje elektrotechnického průmyslu je zřejmé, že naše ekonomika musí stát na výrobě s vyšší přidanou hodnotou nebo na posílení efektivity vzniku nových výrobků či služeb. Toto se do značné míry kryje s termínem inovace. Právě vlivem vlekoucí se dluhové krize došlo a stále dochází k další restrukturalizaci ve prospěch oborů, které mají delší inovační obrátku a vyšší přidanou hodnotu. Česká republika proto nadále musí podporovat rozvoj tohoto odvětví, více motivovat zahraniční i domácí firmy k investicím do výroby s vyšší přidanou hodnotou a zároveň do výzkumu a vývoje s ní spojeného. Elektrotechnika je extrémně globální obor, firmy z ČR se mohou ucházet o zakázky skutečně po celém světě, ale také mají z celého světa konkurenty. Udržet v oboru na špičce mohou jen ty firmy, které se výraznou měrou zaměřují na výzkum/vývoj nových produktů. Rozvoj IT technologií: Dnešní vývoj v odvětví počítačových technologií nejvýrazněji ovlivňuje a vystihuje přechod na tzv. třetí platformu technologického vývoje a inovací, který začal kolem roku 2006. Třetí platforma je postavená na cloudu, velkých datech, sociálních médiích a mobilitě, které působí společně i mezi sebou. (V roce 2014 například chytré telefony předstihly ty klasické.) Tento trend pokračuje a bude

16

akcelerovat, protože se na pilířích třetí platformy staví nová řešení, která budou převratně měnit způsob našeho života. Nyní jsme ve fázi inovací. Další akcelerátory inovací jsou robotizace, rozpoznávací systémy, které se učí z velkých dat, přirozená rozhraní, 3D tisk, přechod na bezpečnostní řešení optimalizovaná pro technologie 3. platformy. Toto vše představuje výrobky s vyšší přidanou hodnotou. Strategická poloha a investiční ČR: Konkurenční výhodou České republiky je strategická poloha ve střední Evropě, snadný přístup na trh Evropské unie, členství v EU a NATO, rozvinutá dopravní a telekomunikační infrastruktura, vyvinutá technologická základna, vysoká úroveň vzdělání a kvalifikace pracovní síly, silný inovační potenciál pracovníků, velký potenciál pro výzkumné a vývojové projekty, pozitivní přístup české vlády, investiční podpora pokrývající až 60 % uznatelných nákladů, a to pomocí transparentního systému investičních pobídek, a podpora ze strany CzechInvestu. V roce 2013 v rámci své organizace CzechInvest podpořilo Ministerstvo průmyslu a obchodu sedm projektů, dohromady bylo investováno 1493,81 mil. Kč a vytvořeno 668 pracovních míst. Objem investic byl celkově dle země původu společnosti v pořadí Švýcarsko, Velká Británie, Japonsko a Tchajwan. Nedostatek technicky vzdělaných pracovníků: Celková zaměstnanost uvnitř oddílu by v budoucích letech měla vzrůstat. Navíc náklady na pracovní sílu jsou ještě stále nižší, než v sousedním Německu nebo Rakousku. Určujícím pro další rozvoj a rozšiřování tohoto odvětví je právě dostatek kvalifikovaných technických pracovníků. Nedostatek konstruktérů, mechaniků a techniků, který se již projevuje v některých oblastech ČR, a úbytek výzkumných kapacit v dřívějších letech se v současné době obtížně nahrazuje také proto, že mezi mladými lidmi je malý zájem o studium technických oborů. S růstem mezd a stále přísnějšími zákony k ochraně životního prostředí postupně ubývá montážních závodů zaměstnávajících málo kvalifikované pracovníky. Naopak přibývá a bude přibývat domácích a zejména zahraničních investic do nejmodernějších technologií. Sektor je tedy velmi závislý na kvalitě technického vzdělávání v zemi. Ministerstvo průmyslu a obchodu se snaží tuto situaci napravit. 2.7.3. Silné a slabé stránky, příležitosti a rizika Silné stránky  významná pozice v rámci Zpracovatelského průmyslu i hospodářství České republiky jako celku  know-how v oblasti dodávek technologií pro energetiku  strategická poloha ČR ve střední Evropě a investiční podpora české vlády  nadprůměrná konkurenceschopnost odvětví vůči evropským zemím Slabé stránky  nedostatek technicky vzdělaných pracovníků Příležitosti  rostoucí obliba mobilních zařízení (zejména tabletů a smartphonů)  velký potenciál odvětví v souvislosti s rozšiřování výrobků elektrotechnického průmyslu do všech sfér lidské činnosti  zahraniční investice nadnárodních společností  inovace a vývoj nových produktů Hrozby  možný rychlý odliv zahraničních investic nadnárodních společností, zejména v krizových dobách  malý zájem o studium technických oborů

17

2.8. Vývoj zaměstnanosti do roku 2014 a projekce do roku 2020 Počet zaměstnaných osob ve Výrobě elektrických a optických přístrojů mezi lety 2003 a 2008 dlouhodobě rostl a v roce 2008 se dostal na své maximum na hodnotě 182 tisíci zaměstnaných osob. V následujících dvou letech se, zřejmě v důsledku hospodářské recese, počet zaměstnaných osob v tomto odvětví propadl. Od roku 2010 pak v tomto odvětví došlo k mírnému, ale stabilnímu růstu. Přestože se zaměstnanost nevrátila na své předkrizové hodnoty, v roce 2014 bylo v tomto odvětví více než 147 tisíc zaměstnaných osob. Projekce zaměstnanosti CEDEFOP předpokládá, že v odvětví Výroby elektrických a optických přístrojů bude zaměstnanost v roce 2020 nacházet na úrovni 158 tisíc zaměstnaných osob. Projekce tedy předpokládá, že zaměstnanost v odvětví bude i nadále mírně růst.

Počet zaměstnaných (v tisících)

Vývoj počtu zaměstnaných v odvětví v České republice 200 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2020

Údaj pro rok 2001 je dopočten jako průměr let 2000 a 2002, data pro rok 2001 nejsou k dispozici Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

Kolísavému vývoji počtu pracovníků odpovídá i vývoj podílu, který odvětví Výroby elektrických a optických přístrojů zaujímá na celkové zaměstnanosti v České republice. V roce 2000 byl tento podíl 2,6 %, což z Výroby elektrických a optických přístrojů činilo patnácté největší odvětví v ekonomice České republiky. V roce 2014 tvořila zaměstnanost v tomto odvětví 2,7 % celkové zaměstnanosti a tím se toto posunulo na pozici 12. největšího odvětví.

Podíl odvětví Výroby elektrických a optických přístrojů na celkové zaměstnanosti v zemi 4,0% 3,5% 3,0% 2,5% 2,0% 1,5% 1,0% 0,5% 0,0%

2014

Maďarsko Slovinsko Česká republika Malta Slovensko Německo Finsko Rakousko Estonsko Rumunsko Irsko Itálie Bulharsko Polsko EU28 Francie Dánsko Švédsko Spojené Království Chorvatsko Belgie Španělsko Portugalsko Nizozemí Litva Lotyšsko Lucembursko Řecko Kypr

2000


18

V rámci Evropské unie činil v roce 2014 podíl odvětví Výroby elektrických a optických přístrojů 1,3 % celkové zaměstnanosti. V porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie byl v roce 2014 v České republice podíl Výroby elektrických a optických přístrojů na celkové zaměstnanosti nadprůměrný a Česká republika se umístila za Maďarskem a Slovinskem jako třetí země, kde je tento podíl nejvyšší. Z hlediska zaměstnanosti má pro ekonomiku odvětví Výroby elektrických a optických přístrojů největší význam ve zmíněném Maďarsku (v roce 2014 zaujímalo 3,3 % celkové zaměstnanosti), zanedbatelný význam má toto odvětví naopak na Kypru, v Řecku a v Lucembursku. Ve většině zemí Evropské unie podíl tohoto odvětví na celkové zaměstnanosti mezi lety 2000 a 2014 poklesl, naopak výraznější růst významu odvětví proběhl od roku 2000 například v Bulharsku a Rumunsku. Průměrná míra nezaměstnanosti osob pracujících původně v odvětví Výroby elektrických a optických přístrojů byla mezi lety 2008 a 2014 na úrovni 6,3 %. Tato úroveň je srovnatelná s průměrnou mírou nezaměstnanosti, která v tomto období činila 6,4 %. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných, tedy osob, které byly bez práce minimálně jeden rok, dosahoval ve Výrobě elektrických a optických přístrojů 37,7 %. Jedná se o podíl, který je v rámci odvětví české ekonomiky podprůměrný a nezaměstnaní, kteří dříve pracovali v odvětví Výroba elektrických a optických přístrojů, mají menší problém s nalezením nového zaměstnání, než nezaměstnaní se zkušenostmi z většiny jiných odvětví ekonomiky.

Průměrná míra nezaměstnanosti bývalých pracovníků z odvětví v letech 2008-2014 Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Ubytování, stravování a pohostinství Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a… Potravinářský a tabákový průmysl Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových… ČR Výroba elektrických a optických přístrojů Výroba dopravních prostředků Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel Stavebnictví Těžební průmysl Výroba kovů a kovodělných výrobků Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský… Zemědělství, lesnictví a rybolov Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti Výroba strojů a zařízení Doprava, skladování a poštovní činnosti Veřejná správa a obrana Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl Peněžnictví a pojišťovnictví Telekomunikační a informační technologie a činnosti Zdravotní a sociální péče Vydavatelské a mediální činnosti Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti… Vzdělávání 0%

2%

4%

6%

8%

10%

12%

Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

19

2.9. Podnikatelská základna odvětví a nejvýznamnější zaměstnavatelé K 1. 1. 2015 bylo podle databáze MagnusWeb v České republice evidováno celkem 20 605 aktivních podnikatelských subjektů, které měly jako svou hlavní podnikatelskou činnost zapsán dle Klasifikace ekonomických činností odvětví NACE 26–27. Nejvíce z nich, téměř 88 %, patří do odvětví Výroba elektrických zařízení (NACE 27), dalších více než 12 %, patří do odvětví Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení (NACE 26). Vzhledem k dosažení vyšší vypovídací hodnoty nejsou zahrnuty do dalších výpočtů následující subjekty: fyzické osoby (podnikatelé) a právnické osoby nacházející se aktuálně v likvidaci. Nejvíce podnikatelských subjektů sídlilo na začátku ledna 2015 v Praze (reálně však řada společností má pouze formálně zaregistrováno své sídlo v Praze, nicméně jejich činnost probíhá na jiném území ČR), kde bylo evidováno 15,7 % ze všech podniků. Největší z nich jsou Siemens, s.r.o., ABB s.r.o., Eaton Elektrotechnika s.r.o., EXPRESS PEOPLE a.s., BV elektronik s.r.o., NVision Czech Republic a.s., PRAKAB PRAŽSKÁ KABELOVNA, s.r.o., MODUS, spol. s r.o., Sécheron Tchequie, spol. s r.o., CONTEG, spol. s r.o. Druhý největší podíl (14,4 %) má své sídlo ve Středočeském kraji. Z tohoto regionu lze jmenovat např. Foxconn Technology CZ s.r.o., nkt cables s.r.o., ASMO Czech s.r.o., SPEL, a.s., Družstevní závody Dražice strojírna s r.o. Třetím v pořadí jsou v tomto odvětví subjekty, zaregistrované v Jihomoravském kraji. Jejich podíl na celkové podnikatelské základně odvětví je 13,6 %. V tomto kraji sídlí např. VUES Brno s.r.o., Gebauer a Griller Kabeltechnik, spol. s r.o., Siemens Electric Machines s.r.o., ADC Czech Republic, s.r.o. Významnější počet firem podniká rovněž v Moravskoslezském kraji s podílem 9,1 %, kde sídlí např. Varroc Lighting Systems, s.r.o., OSRAM Česká republika s.r.o., ROMOTOP spol. s r.o., Bang & Olufsen, s.r.o. Naopak nejnižší počet společností z tohoto odvětví má sídlo v Jihočeském kraji, na Vysočině a v Karlovarském kraji. 2.9.1. Nejvýznamnější zaměstnavatelé

Název

Continental Automotive Czech Republic s.r.o. Provozovny v krajích

Profil společnosti

Hlavní výroby/služby

Logo

Sídlo Continental Automotive Czech Republic, s.r.o. Hradecká 1092 Jičín - Valdické Předměstí

Výrobní závody: Adršpach, Brandýs nad Labem, Frenštát pod Radhoštěm, Jičín, Otrokovice, Trutnov  6 lokalit výrobních závodů v ČR  Celkem v nich zaměstnává 13 000 zaměstnanců  Každá lokalita se specializuje na jiný typ výrobků  pláště pneumatik (Otrokovice)  Trysky, hadicové systémy, čerpadla (Adršpach)  multimediální výrobky, autorádia, palubní přístroje, ovládací panely klimatizací, palivové jednotky (Brandýs nad Labem)  elektrické vakuové pumpy, brzdové posilovače, válce a hadice, nádrže na brzdovou kapalinu (Jičín)  rotační ventily a moduly pro recirkulaci výfukových plynů, vysokotlaká dieselová a benzinová čerpadla, cylindry (Trutnov)  dveřní jednotky, klíčky, řídicí jednotky oken/střech, řízení vytápění, řídicí jednotky motorů a převodovek, senzory pro snímání fyzikálních a objemových veličin (Frenštát pod Radhoštěm)

20

Zaměstnanost a výkony Počet pracovníků Výkony (mil. Kč)

Název

Logo

Profil společnosti


2010 4488 30453

2013 6951 46821

Sídlo Siemensova 1

Siemens, s.r.o. Provozovny v krajích

2005 1312 10291

Praha 13 - Stodůlky 155 00 Odštěpné závody: Mohelnice, Frenštát, Brno, Ostrava, Trutnov, Štětí, Letohrad, Drásov  Společnost Siemens, s.r.o. je součástí koncernu společnosti Siemens Aktiengesellschaft, se sídlem v Mnichově  Siemens patří mezi největší elektrotechnické firmy a největší zaměstnavatele v České republice a je již 125 let součástí českého průmyslu  Své technologie, produkty a služby dodává zákazníkům ze soukromého i státního sektoru v oblasti energetiky, zdravotnictví, průmyslové a veřejné infrastruktury a informačních technologií  Automatizační systémy  Spínací technika a instalační technika  Rozvod energie, napájecí zdroje  Průmyslová komunikace a identifikace, procesní instrumentace  Měniče, motory, generátory  Decentralizované a mechanické pohony, software pro pohony  Komplexní řešení budov a snižování energetické náročnosti budov  Produkty pro měření a regulaci a pro požární a bezpečnostní systémy  produkty a řešení z oblasti zpracování ropy a plynu, pro energetiku a průmyslové trhy  vybavení a systémy pro NN a distribuční napájecí sítě, inteligentní řešení sítí a přenosové systémy VN  Kolejová vozidla, komplexní řešení dopravních systémů  technologie pro oblast obnovitelných energií, rotační energetická zařízení  Laboratorní diagnostika, sluchadla

Zaměstnanost a výkony

Název

VUES Brno s.r.o. Provozovny v krajích Profil společnosti

2005

2010

2014

Počet pracovníků

1119

5159

6773

Výkony (mil. Kč)

12804

17790

28496

Logo

Sídlo Mostecká 992/26 614 00 Brno

- Společnost byla založena v roce 1947  Zabývá se projektováním, výrobou a zkoušením speciálních a nestandardních elektrických točivých strojů, elektrických pohonů a zkušebních pracovišť s dynamometry  VSM je dceřinná společnost se sídlem v Griesheim (DE), zajišťující prodej vybraných produktů VUES Brno v Rakousku, Německu a Švýcarsku.

21


 synchronní servomotory pro pohony v automatizaci, lineární motory, motory pro extrudéry v chemickém průmyslu, pohony čerpadel, lanovek  dynamometry pro zkušební pracoviště motorů v automobilovém průmyslu, motory testovacích stolic automobilů  pomaluběžné motory pro pohony ventilátorů chladicích věží, trakční motory a generátory pro kolejovou trakci, motory pro vřetenové lisy, as. motory s jadernou klasifikací  generátory dle specifických požadavků zákazníka, vestavné generátory buzené permanentními magnety pro malé vodní elektrárny, elektrocentrály, budiče synchronních strojů  automatizovaná zatěžovací zkušební pracoviště s dynamometry

Zaměstnanost a výkony

Název

2005

2010

2014

Počet pracovníků

-

-

4452

Výkony (mil. Kč)

-

-

658

Logo

Štětkova 1638/18

ABB s.r.o. Provozovny v krajích Profil společnosti


Sídlo

140 00 Praha 4  Výzkumná centra a výrobní závody:  Praha, Plzeň, Brno, Ostrava, Trutnov, Jablonec nad Nisou, Teplice, Most  je přední světovou společností působící v oblasti energetiky a automatizace. Umožňuje zákazníkům z oblasti průmyslu a distribuce energií zlepšit jejich výkonnost a současně snížit dopad jejich činností na životní prostředí  má více než 120letou tradici a její úspěch je dán zejména silným zaměřením na výzkum a vývoj podpořený 7 výzkumnými centry po celém světě  Organizačně je rozčleněno do pěti divizí: Výrobky pro energetiku, Systémy pro energetiku, Automatizace výroby a pohony, Výrobky nízkého napětí, Procesní automatizace  V ČR působí ABB prostřednictvím svých výrobků a služeb již od roku 1970, avšak formální vznik společnosti se datuje od roku 1992, kdy byla založena první společnost s názvem ABB. V průběhu 90. let se skupina firem ABB v ČR postupně rozrůstala o další společnosti až do dnešní podoby ABB s.r.o.  Přibližně 80 % produkce míří na export, což svědčí o vysoké kvalitě výrobků ABB z ČR. Např. brněnský závod pro výrobu rozváděčů, transformátorů a senzorů vysokého napětí je největší výrobní závod na přístrojové transformátory vysokého a velmi vysokého napětí na světě.  Procesní automatizace - produkty a řešení pro měření a regulaci, automatizaci a optimalizaci průmyslových procesů  Výroba a prodej domovního elektroinstalačního materiálu (Jablonec)  Výroba a prodej přístrojů a rozváděčů nízkého napětí (Brno, Heršpická)  Frekvenční měniče, elektromotory a generátory, robotika  Systémy pro energetiku a výrobky pro energetiku - výrobky vysokého a velmi vysokého napětí, transformátory, generátorové vypínače, kabely, izolační části

Zaměstnanost a výkony 2005

2010

2013

Počet pracovníků

1857

2736

3300

Výkony (mil. Kč)

5630

9530

13201

22

2.9.2. Rozložení podnikatelské základny dle BISNODE Stability Rating Cílem tohoto ratingového modelu je predikovat riziko úpadku firmy v následujících dvanácti měsících. Metodika modelu je založena na exaktní statistické analýze a principech data miningu. Do analýzy vstupuje množství ukazatelů z oblasti individuálních charakteristik firmy (demografická data, informace o platebních zkušenostech, finanční údaje, vazby mezi subjekty i negativní informace) a makroekonomická data. Výkonnost modelu, jež se blíží k 70 %, je dána především kvalitou a rozsahem dat a v neposlední řadě makro komponentou do něj vstupující, která se pružně mění v čase podle aktuálního vývoje ekonomiky. Výstupem hodnotícího modelu je známka na desetistupňové škále, kde tři nejlepší možná hodnocení jsou AAA, AA, resp. A.

BISNODE Stability Rating Název skupiny

Ratingové hodnocení

Slovní popis

Vynikající

AAA AA A

Excelentní Vynikající Výborný

Dobré

BBB BB B

Rizikové

CCC CC C

Úpadky

D

Slovní popis skupiny

Stabilní společnosti, vysoká pravděpodobnost spolehlivého plnění závazků z obchodního styku, vysoká pravděpodobnost návratnosti investic, nízké úvěrové riziko, minimální riziko úpadku. Kvalitní společnosti, možnost mírného prodlení při plnění Velmi dobrý závazků z obchodního styku, nutnost individuálního Dobrý posouzení návratnosti investic, přijatelné úvěrové riziko, Dostatečný nízké riziko úpadku. Rizikové společnosti, pravděpodobnost prodlení plateb při Rizikový plnění závazků z obchodního styku, možnost budoucího Vysoce rizikový zhoršení finanční situace, vyšší úvěrové riziko, společnosti Extrémně rizikový ohrožené úpadkem. Úpadek

Neschopnost dlužníka dostát svým závazkům.

Zdroj: BISNODE

V odvětví Výroba elektrických a optických přístrojů tvoří největší část (téměř 49 %) společnosti, které podle BISNODE Stability Ratingu patří do skupiny vynikajících (s ratingem v intervalu AAA-A). Podle celkového rozložení subjektů do jednotlivých skupin, je v porovnání s ostatními odvětvími české ekonomiky v tomto odvětví riziko nesplácení úvěrů podprůměrné. Podíl společností, spadajících do skupiny "vynikající" je v tomto odvětví 48,8 %, což je o 9,4 procentních bodů více, než je jejich podíl mezi všemi společnostmi v ČR. Působí zde také 39,8 % "dobrých" společností. To je oproti celkové tuzemské základně o 2,7 procentních bodů méně, než tvoří v celé podnikatelské základně v ČR. Podíl "rizikových“ subjektů s ratingem C činil v rámci odvětví 6,4 procentních bodů méně, než v rámci ČR celkově. Podíl firem, které byly hodnoceny jako neschopné dostát svým závazkům (rating D), je v rámci odvětví 0,5 %, přičemž v rámci celkové tuzemské podnikatelské základny se jednalo o 0,9 %.

23

Rozložení podnikatelské základny podle BISNODE indexu 30%


25%

ČR

20%

15%

10%

5%

0% AAA

AA

A

BBB

BB

B

CCC

CC

C

D

Zdroj: BISNODE

2.9.3. Další ukazatele stability odvětví Dalším ukazatelem, který lze použít pro hodnocení stability odvětví, je indikátor rizikovosti odvětví. Ten se určí jako podíl subjektů v odvětví, na které byl v daném kalendářním roce prohlášen konkurz vzhledem k celkovému počtu subjektů v odvětví. Pro odvětví Výroba elektrických a optických přístrojů byl tento indikátor v roce 2014 na úrovni 0,58 ‰. To je v porovnání s ostatními odvětvími nízká hodnota, která za průměrem ČR zaostává o 0,37 promilního bodu. Indikátor rizikovosti tohoto odvětví se oproti roku 2009 snížil o 0,28 promilního bodu, zatímco za stejné období se v ČR jako celku zvýšil o 0,39 promilního bodu. Zatímco v roce 2009 byla nejvyšší rizikovost tohoto odvětví na Vysočině, v roce 2014 byl nejrizikovější stav v tomto odvětví v Olomouckém kraji. Následují Pardubický kraj, Praha a Jihočeský kraj. Naopak nejnižší je indikátor rizikovosti v tomto odvětví na Vysočině a ve Zlínském kraji.

Index rizikovosti odvětví v ČR a podle krajů (v promile) 3,0‰

2009

2,5‰

2014 2,0‰ 1,5‰ 1,0‰ 0,5‰

Zlínský kraj

Plzeňský kraj

Moravskoslezský kraj

Vysočina

Liberecký kraj

Královéhradecký kraj

Středočeský kraj

Karlovarský kraj

Jihomoravský kraj

Ústecký kraj

Jihočeský kraj

Praha

Pardubický kraj

Olomoucký kraj

Celé odvětví

Celá ČR

0,0‰

Zdroj: BISNODE

24

Rovněž podíl vzniklých a zaniklých subjektů je dalším indikátorem, který analyzuje, jak je dané odvětví zajímavé či naopak rizikové pro nové subjekty. V roce 2014 byl v tomto odvětví v ČR podíl zaniklých subjektů na celkovém počtu subjektů 2,1 %. To je jen o 0,1 procentních bodů pod průměrem ČR. Při analýze podílu salda mezi vzniklými a zaniklými subjekty vůči celkovému počtu subjektů se ukazuje, že v roce 2014 byla v odvětví Výroba elektrických a optických přístrojů pro nové subjekty nejatraktivnější Praha před Středočeským krajem, Jihočeským krajem a Plzeňským krajem. Naopak nejnižší indikátor vykazuje v tomto odvětví Zlínský kraj, Pardubický kraj a především Ústecký kraj. Celkově je odvětví z tohoto pohledu v porovnání s ostatními velmi málo atraktivní.

2.10. Regionální koncentrace a exkluzivita odvětví Nejvyšší podíl zaměstnaných z odvětví Výroba elektrických a optických přístrojů pracuje v Jihomoravském kraji, jedná se o více než 15 % celkově zaměstnaných v tomto odvětví. Dále téměř 12 % zaměstnaných tohoto odvětví pracuje v Olomouckém kraji, téměř 11 % v Pardubickém kraji, více než 7 % v Moravskoslezském kraji a zhruba 7 % ve Zlínském kraji. V ostatních krajích se hodnota pohybuje obvykle mezi 5 a 7 %. V porovnání s ostatními odvětvími je geografická koncentrace tohoto odvětví v krajích ČR nízká.

Rozložení zaměstnaných z odvětví Výroba elektrických a optických přístrojů do krajů

Karlovarský; 2,3% Vysočina; 3,9% Ústecky; 5,3%

Jihomoravský; 15,4%

Liberecký; 5,4%

Jihočeský; 5,6% Olomoucký; 11,9% Kralovehradecký; 5,8%

Praha; 6,0% Pardubický; 10,9%

Plzeňský; 6,8%

Stredočeský; 6,9%

Moravskoslezský; 7,0%

Zlinský; 6,9%

Graf ukazuje rozdělení všech zaměstnaných z odvětví Výroba elektrických a optických přístrojů do jednotlivých krajů. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

25

To je patrné i v relaci struktury rozložení jednotlivých odvětví v krajích. Zatímco na jedné straně jsou odvětví jako Textilní, oděvní a kožedělný průmysl, Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl a Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků, jejichž rozložení v krajích je víceméně rovnoměrné, a koncentrace je tedy velmi nízká, na straně druhé jsou pak odvětví, jejichž rozložení není krajově rovnoměrné a jeho významná část je koncentrována do jednoho nebo dvou krajů. Patří sem Vydavatelské a mediální činnosti (koncentrované ze dvou třetin do Prahy), či Těžební průmysl (koncentrovaný ze 44 % do Moravskoslezského kraje a 16 % do Ústeckého kraje) a Telekomunikační a informační technologie a činnosti (koncentrované do Prahy a Jihomoravského kraje). Následující mapa porovnává rozložení zaměstnaných osob z odvětví a celkové rozložení všech zaměstnaných v celé ekonomice do jednotlivých krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti odvětví vyšší než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam, kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Například ve Středočeském kraji, jak je uvedeno výše, je z tohoto odvětví zaměstnáno 6,9 % všech osob. Celkově, v celé ekonomice, má Středočeský kraj podíl na zaměstnanosti v ČR ale 10,9 %. Počet zaměstnaných z odvětví v kraji vzhledem k velikosti kraje je tedy velmi nízký (a tedy velmi světle červená barva v mapě).

Počet zaměstnaných z odvětví v kraji vzhledem k celkovému počtu zaměstnaných v kraji

Mapa znázorňuje srovnání struktury zaměstnaných v odvětví Výroba elektrických a optických přístrojů do jednotlivých krajů s rozdělením všech zaměstnaných do krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti odvětví vyšší, než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, vlastní výpočty SVP

Zatímco geografická koncentrace je nízká, geografická exkluzivita tohoto odvětví je v rámci České republiky průměrná. Rozdíly mezi kraji v tom, kolik se osoby z tohoto odvětví podílí na celkové krajské zaměstnanosti, jsou vysoké. Nejvyšší podíl na krajské zaměstnanosti mají osoby z tohoto odvětví v Pardubickém kraji, kde se lidé z odvětví Výroba elektrických a optických přístrojů podílí na celkové krajské zaměstnanosti z 6,6 %, dále v Olomouckém kraji (v něm je podíl osob z tohoto odvětví na celkově zaměstnaných v kraji 6,0 %) a v Libereckém kraji (4,1 %). Naopak nejnižší podíl na celkovém počtu zaměstnaných mají osoby z tohoto odvětví ve Středočeském kraji (1,8 %) a v Praze (1,1 %). Přesné podíly zaměstnaných v tomto odvětví z celkového počtu zaměstnaných v krajích, ukazuje tabulka.

26

Podíl odvětví na celkovém počtu zaměstnaných v kraji Kraj

Podíl zaměstnaných

Kraj

Podíl zaměstnaných

Pardubický

6,6%

Jihočeský

2,8%

Olomoucký

6,0%

Karlovarský

2,5%

Liberecký

4,1%

Vysočina

2,4%

Jihomoravský

4,1%

Ústecký

2,1%

Zlínský

3,7%

Moravskoslezský

1,9%

Plzeňský

3,6%

Středočeský

1,8%

Královéhradecký

3,4%

Praha

1,1%

Průměr ČR

2,9%


Následující mapa ukazuje podíl odvětví na celkové zaměstnanosti kraje v grafické podobě. Čím světlejší barva, tím menší podíl v něm odvětví na celkové zaměstnanosti v kraji má (v porovnání s ostatními odvětvími).

Podíl zaměstnaných v odvětví Výroba elektrických a optických přístrojů na počtu zaměstnaných v kraji

Mapa znázorňuje podíl odvětví Výroba elektrických a optických přístrojů na celkové zaměstnanosti v kraji. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, vlastní výpočty SVP

Míra exkluzivity odvětví v rámci struktury odvětví v krajích je v případě odvětvové skupiny Výroba elektrických a optických přístrojů průměrná, což ukazuje srovnání indexu geografické exkluzivity pro všechny skupiny odvětví.

27

Index geografické exkluzivity odvětví

EXKLUZIVITA ODVĚTVÍ Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových…

velmi vysoká

Stavebnictví Zdravotní a sociální péče Vzdělávání Veřejná správa a obrana

vysoká

Doprava, skladování a poštovní činnosti Výroba dopravních prostředků Výroba kovů a kovodělných výrobků Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti…

nadprůměrná

Zemědělství, lesnictví a rybolov Ubytování, stravování a pohostinství Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti

průměrná

Výroba elektrických a optických přístrojů Výroba pryžových, plastových a ostatních… Opravy a instalace strojů a zařízení a… Výroba strojů a zařízení

podprůměrná

Potravinářský a tabákový průmysl Peněžnictví a pojišťovnictví Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a… Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody

nízká

Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl Telekomunikační a informační technologie a… Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Těžební průmysl

velmi nízká

Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl Vydavatelské a mediální činnosti 0,00

0,05

0,10

0,15

0,20

0,25

Graf znázorňuje index geografické exkluzivity odvětví Výroba elektrických a optických přístrojů ve srovnání s ostatními skupinami odvětví. Index geografické exkluzivity daného odvětví vyjadřuje, nakolik je odvětví v odvětvové struktuře většiny krajů významné z hlediska podílu zaměstnaných osob. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty SVP

Velká většina osob zaměstnaných v tomto odvětví pracuje ve stejném kraji, kde bydlí. Hodnota tohoto indikátoru se mezi odvětvími pohybuje mezi 87 % a 98 %. V průměru 94 % všech osob zaměstnaných v ČR pracuje ve stejném kraji, jako i bydlí. Na jedné straně nejvíce bydlících ve stejném kraji jako pracuje, je v odvětvích Textilní, oděvní a kožedělný průmysl a Těžební průmysl (98 %), na druhé straně nejméně je to u odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti a Vydavatelské a mediální činnosti (87 %). V odvětví Výroba elektrických a optických přístrojů pracuje v jiném kraji než bydlí 6,3 % osob, což je o 0,4 procentních bodů více, než je průměr v celé ČR.

28

3. Profesní struktura, kvalifikační požadavky a kvalifikace pracovní síly 3.1. Vývoj a struktura povolání Nejčetnější skupinou povolání v odvětví Výroby elektrických a optických přístrojů jsou Montážní dělníci výrobků a zařízení (ISCO 82), kteří v roce 2014 tvořili 20 % všech zaměstnaných v tomto odvětví. V roce 2014 bylo v tomto odvětví zaměstnáno 30 tisíc pracovníků patřících do této skupiny povolání. Dalšími významnými skupinami povolání ve Výrobě elektrických a optických přístrojů jsou Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech (ISCO 311; 11% ze všech zaměstnaných, což v roce 2014 činilo 15,7 tisíc pracovníků), Pracovníci v oboru elektroniky a elektrotechniky (ISCO 74; 10 %, 15 tisíc pracovníků), Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci (kromě uklízečů a pomocníků) (ISCO 92-96; 7 %, 10,9 tisíc pracovníků). Porovnáme-li strukturu povolání pracovníků ve Výrobě elektrických a optických přístrojů v České republice a v celé Evropské unii, vidíme, že struktura povolání v České republice je méně různorodá. Zatímco v Evropské unii je druhou nejvíce zastoupenou skupinou povolání Specialisté v oblasti vědy a techniky (ISCO 21; 10 % v rámci EU v roce 2013), v České republice je tato skupina zastoupena výrazně méně (3 % v roce 2014).

Struktura povolání v odvětví v České republice a Evropské unii 100%

Ostatní 90%

52,6%

Specialisté v oblasti vědy a techniky

9,5%

Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci kromě uklízečů a pomocníků Pracovníci v oboru elektroniky a elektrotechniky

80% 48,3% 70% 60% 50%

3,1% 7,4%

40% 10,2% 30%

4,5% 8,9%

10,7% 8,3%

20% 10%

Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech

20,4%

16,1%

Montážní dělníci výrobků a zařízení

0% ČR 2014

EU28 2013


Následující tabulka poskytuje podrobnější pohled na strukturu povolání. Nejčetněji zastoupenou skupinou povolání v odvětví Výroba elektrických a optických přístrojů jsou Montážní dělníci elektrických, energetických a elektronických zařízení (ISCO 8212). V roce 2014 jich bylo v odvětví zaměstnáno 25 tisíc. Ve stejném roce pracovalo v odvětví 10,1 tisíc pracovníků zařazených do skupiny povolání Ostatní

29

pomocní pracovníci ve výrobě (ISCO 9329). Dalšími významnějšími skupinami povolání v odvětví jsou Elektromechanici (ISCO 7412), Elektrotechnici a technici energetici (ISCO 3113) a Mistři a příbuzní pracovníci ve výrobě (ISCO 3122).

Nejvíce zastoupená povolání a jejich vývoj

CZ-ISCO

Počet 2014 (tisíc)

Podíl na odvětví 2011-2014

Vývoj od 2011

8212

25,0

16,5%

─

9329

10,1

8,4%

─

Elektromechanici

7412

10,1

6,5%

↑

Elektrotechnici a technici energetici Mistři a příbuzní pracovníci ve výrobě (kromě hutní výroby a slévárenství)

3113

6,2

4,1%

↑

3122

-

3,2%

↓

Montážní dělníci elektrických, energetických a elektronických zařízení Ostatní pomocní pracovníci ve výrobě

Šipka nahoru značí, že počet zaměstnaných od roku 2011 vzrostl o více než 10 %, pomlčka znamená žádný nebo nejasný trend, šipka dolů značí, že počet zaměstnaných od roku 2011 poklesl o více než 10 %. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

3.2. Profesní koncentrace a exkluzivita odvětví Výroba elektrických a optických přístrojů je odvětví s nízkou profesní koncentrací. Z hlediska výše profesní koncentrace se jedná o dvacáté druhé nejvíce koncentrované odvětví z celkových 26. Indikátor profesní koncentrace v odvětví dosáhl hodnoty 0,087, mediánová hodnota indikátoru pro všechna odvětví je 0,122. Velmi nízkých hodnot dosahuje profesní koncentrace v odvětví i na úrovni celé Evropské unie.

Profesní koncentrace v odvětvích v České republice (2014) Odvětví

Pořadí

Úroveň koncentrace

Vzdělávání

1

velmi vysoká


2

velmi vysoká


3

vysoká


4

vysoká


5

vysoká


6

vysoká


7

vysoká


8

vysoká

Stavebnictví

9

nadprůměrná


10

nadprůměrná

Těžební průmysl

11

nadprůměrná


12

průměrná


13

průměrná


14

průměrná


15

průměrná

Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a admin. čin.

16

podprůměrná


17

podprůměrná

30


18

podprůměrná


19

podprůměrná

Výroba pryžových, plastových a ost. nekov. minerálních výrobků

20

podprůměrná


21

nízká


22

nízká


23

nízká


24

nízká

Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracov. prům. j.n.

25

velmi nízká


26

velmi nízká

Indikátor profesní koncentrace vyjadřuje, zda je v odvětví velkým podílem zastoupeno jen několik málo skupin povolání (vysoká koncentrace) nebo naopak zda odvětví poskytuje zaměstnání většímu množství méně početných skupin povolání (nízká koncentrace). Ukazatel tedy vypovídá o různorodosti odvětví z hlediska struktury povolání zaměstnaných osob. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

Výroba elektrických a optických přístrojů je odvětví s podprůměrnou profesní exkluzivitou. V rámci všech 26 odvětví ekonomiky se toto odvětví z hlediska profesní exkluzivity umístilo osmnácté v pořadí. Indikátor profesní exkluzivity v analyzovaném odvětví dosáhl hodnoty 0,102, mediánová hodnota indikátoru pro všechna odvětví je 0,206. Jedná se tedy o odvětví, které není výhradním zaměstnavatelem určité profesní skupiny. Podprůměrná je profesní exkluzivita v odvětví i na úrovni celé Evropské unie.

Úroveň profesní exkluzivity v odvětvích v České republice (2014) Odvětví

Pořadí

Úroveň profesní exkluzivity


1

velmi vysoká


2

velmi vysoká


3

velmi vysoká

Stavebnictví

4

velmi vysoká

Vzdělávání

5

vysoká


6

vysoká


7

vysoká


8

vysoká


9

nadprůměrná


10

nadprůměrná


11

průměrná


12

průměrná


13

průměrná

Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a admin. činnosti

14

podprůměrná


15

podprůměrná


16

podprůměrná

Výroba pryžových, plastových a ostatních nekov. minerál. výrobků

17

podprůměrná


18

podprůměrná

Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský prům.j.n.

19

nízká


20

nízká


21

nízká


22

velmi nízká

31


23

velmi nízká


24

velmi nízká


25

velmi nízká

Těžební průmysl

26

velmi nízká

Profesní exkluzivita, vyjadřuje, zda je určité odvětví výhradním nebo dominantním zaměstnavatelem určité skupiny povolání (vysoká exkluzivita), nebo zda je odvětví jen jedním z většího množství zaměstnavatelů této skupiny povolání (nízká exkluzivita). Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

3.3. Vývoj struktury zaměstnaných podle stupně a oboru vzdělání Ve Výrobě elektrických a optických přístrojů nejčastěji pracují středoškolsky vzdělaní lidé bez maturitní zkoušky, v roce 2014 dosáhlo této úrovně vzdělání 42 % všech pracovníků v odvětví. 37 % pracovníků v tomto odvětví dosahuje středoškolského vzdělání s maturitou. 17 % pracovníků má vysokoškolské vzdělání a 4 % dosáhla maximálně základního vzdělání. Kvalifikační náročnost Výroby elektrických a optických přístrojů relativně odpovídá vzdělanostní struktuře pracovníků v celé ekonomice. Přesto vzhledem ke změnám vzdělanostní struktury v tomto odvětví mezi lety 2010 a 2014 lze říci, že odvětví Výroby elektrických a optických přístrojů sleduje podobný vývoj jako zbytek ekonomiky, kde vzdělanostní úroveň a zejména podíl vysokoškolsky vzdělaných pracovníků poměrně výrazně roste.

Vzdělanostní struktura pracovníků v odvětví a v celé ekonomice 100% 90%

12,6%

16,5%

18,0%

37,1%

38,1%

23,0%

80% 70%

36,9%

60%

37,5%

vyšší odborné a vysokoškolské středoškolské s maturitou

50% 40% 30%

43,9%

středoškolské bez maturity 42,1%

20%

38,6%

35,3%

základní

10% 0%

6,6%

4,3%

Výroba elektrických a Výroba elektrických a optických přístrojů optických přístrojů 2010

2014

4,9%

4,1%

ČR celkem

ČR celkem

2010

2014


Vzdělanostní úroveň pracovníků Výroby elektrických a optických přístrojů se v Evropské unii jako celku pohybuje přibližně na průměrné úrovni délky vzdělání v celé ekonomice. V České republice dosáhla v roce 2014 průměrná délka vzdělávání pracovníků v odvětví Výroby elektrických a optických přístrojů hodnoty 97 % průměrné délky vzdělávání všech zaměstnaných v ekonomice. Následující graf ukazuje srovnání hodnot délky vzdělávání pracovníků v celé ekonomice a v odvětví Výroba elektrických a optických přístrojů ve všech zemích Evropské unie. Vidíme, že v porovnání s ostatními zeměmi je délka vzdělání pracovníků ve Výrobě elektrických a optických přístrojů podprůměrná.

32

Srovnání délky vzdělání pracovníků v odvětví Výroba elektrických a optických přístrojů a průměrné délky vzdělávání pracovníků v celé ekonomice v zemích Evropské unie v roce 2013 120% 100% 80% 60% 40% 20%

Lucembursko

Litva

Malta

Estonsko

Slovinsko

Maďarsko

Česká republika

Kypr

Slovensko

Řecko

Švédsko

Portugalsko

Itálie

Bulharsko

Polsko

Rakousko

EU28

Chorvatsko

Dánsko

Německo

Spojené Království

Francie

Lotyšsko

Nizozemí

Rumunsko

Belgie

Finsko

Irsko

Španělsko

0%

Indikátor délky vzdělání v odvětví vyjadřuje počet let strávený ve formálním vzdělávání. Je vypočítán jako vážený průměr obvyklé délky formálního vzdělání pracovníků. Zdroj: European Labour Force Survey

Nejčastějším oborem vzdělání pracovníků v odvětví Výroba elektrických a optických přístrojů je obor Elektrotechnika a energetika, který absolvovala téměř pětina pracovníků v odvětví. S 17 % následuje obor Strojírenství, kovovýroba a metalurgie. Dalšími významnějšími obory vzdělání pracovníků v odvětví je Obecné vzdělání, Výroba textilu, oděvů a obuvi, zpracování kůže a Elektronika a automatizace.

Struktura oborů vzdělání pracovníků v odvětví Výroba elektrických a optických zařízení v roce 2014 podle nejvyššího dosaženého vzdělání 100% 90%

18,5%

18,0%

24,8%

80% 70% 60%

16,4%

14,0%

21,6%

Elektrotechnika a energetika

9,0%

Výroba textilu, oděvů a obuvi, zpracování kůže Hotelnictví, restaurace, stravování

50% 9,4% 40%

Strojírenství, kovovýroba a metalurgie

75,2%

9,1%

Obecné vzdělání

30% 51,4%

Ostatní

20% 32,5% 10% 0% SŠ bez maturity

SŠ s maturitou

Vysokoškolské


33

3.4. Vzdělanostní koncentrace a exkluzivita zaměstnaných Výroba elektrických a optických přístrojů se z hlediska ukazatele vzdělanostní koncentrace umístilo jako devatenácté v pořadí z celkem 26 odvětví. Vzdělanostní koncentraci v odvětví Výroby elektrických a optických přístrojů lze tedy hodnotit jako podprůměrnou. Vzdělanostní koncentrace v odvětvích v České republice (2014)

Pořadí

Vzdělanostní koncentrace odvětví

Stavebnictví

1

velmi vysoká


2

velmi vysoká


3

velmi vysoká


4

velmi vysoká


5

vysoká


6

vysoká

Těžební průmysl

7

vysoká


8

vysoká


9

nadprůměrná


10

nadprůměrná

Vzdělávání

11

nadprůměrná


12

nadprůměrná


13

průměrná


14

průměrná

Výroba pryžových, plastových a ostatních nekov. minerálních výrobků

15

průměrná


16

průměrná


17

podprůměrná


18

podprůměrná


19

podprůměrná


20

nízká


21

nízká


22

nízká


23

velmi nízká


24

velmi nízká

Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí

25

velmi nízká


26

velmi nízká

Odvětví

Ukazatel vzdělanostní koncentrace vypovídá o různorodosti či stejnorodosti úrovně a oboru vzdělávání v jednotlivých odvětvích ekonomiky. Ukazatel vzdělanostní koncentrace dosahuje vysokých hodnot v případě, že velká část zaměstnanců v odvětví absolvovala stejný obor vzdělání a dosáhla stejné vzdělanostní úrovně. Nízká vzdělanostní koncentrace je naopak v odvětvích, kde jsou zaměstnání pracovníci, kteří absolvovali různorodé obory a dosáhli různého stupně vzdělání. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

34

Výroba elektrických a optických přístrojů je odvětví s průměrnou exkluzivitou vzdělávání. Nachází zde uplatnění 73 % absolventů oboru Fyzika a vědy o Zemi na středoškolském stupni bez maturity, následované 14 % absolventy magisterského stupně oboru Elektrotechnika a energetika.

Vzdělanostní exkluzivita v odvětvích v České republice (2014) Odvětví

Pořadí

Úroveň vzdělanostní exkluzivity


1

velmi vysoká

Vzdělávání

2

velmi vysoká


3

vysoká


4

vysoká


5

vysoká


6

vysoká


7

nadprůměrná


8

nadprůměrná


9

nadprůměrná

Stavebnictví

10

nadprůměrná


11

průměrná


12

průměrná


13

podprůměrná

Těžební průmysl

14

podprůměrná


15

podprůměrná


16

podprůměrná


17

podprůměrná


18

nízká


19

nízká


20

nízká


21

nízká


22

velmi nízká


23

velmi nízká


24

velmi nízká

Výroba pryžových, plast. a ostatních nekov. minerálních výrobků

25

velmi nízká


26

velmi nízká

Indikátor vzdělanostní exkluzivity ukazuje, nakolik je určité odvětví výhradním zaměstnavatelem absolventů určitého oboru a stupně vzdělání. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

3.5. Odvětvová mobilita: příchody do odvětví a odchody z odvětví Změny v počtech zaměstnaných ve skupině odvětví vypovídají o tom, nakolik je odvětví z hlediska zaměstnanosti stabilní, či nakolik v něm nastávají fluktuace. Odchody z odvětví do jiných odvětví ukazují, k jakým změnám obvykle dochází a jaké možnosti nalézt práci v odvětví jiném mají ti, kteří v daném odvětví práci ztratí nebo opustí. Poměr osob, které naleznou zaměstnání v jiných odvětvích nebo i v původním odvětví, k nezaměstnaným, pak ukazuje na flexibilitu, tj. schopnost najít jiné zaměstnání.

35

V odvětvové skupině Výroba elektrických a optických přístrojů je indikátor flexibility o něco vyšší než 1, což znamená, že vyšší počet zaměstnaných našel práci v jiném, příp. tomto odvětví, než kolik přešlo do stavu nezaměstnanosti. Z tohoto hlediska patří zaměstnaní v tomto odvětví k průměrně flexibilním.

Indikátor flexibility zaměstnaných podle odvětví indikátor flexibility Telekomunikační a informační technologie a činnosti Zdravotní a sociální péče Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský… Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti… Peněžnictví a pojišťovnictví Vydavatelské a mediální činnosti Doprava, skladování a poštovní činnosti Výroba strojů a zařízení Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových… Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Výroba elektrických a optických přístrojů Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti Výroba dopravních prostředků Vzdělávání Výroba kovů a kovodělných výrobků Ubytování, stravování a pohostinství Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Potravinářský a tabákový průmysl Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a… Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl Stavebnictví Veřejná správa a obrana Zemědělství, lesnictví a rybolov Těžební průmysl 0,0

0,5

1,0

1,5

2,0

2,5

Graf srovnává indikátor flexibility zaměstnaných podle odvětví. Indikátor flexibility je vypočítán jako poměr součtu těch, kteří změnili práci (ať již odchodem do jiného odvětví nebo nalezli práci ve stejném odvětví) oproti těm, kteří přešli do stavu nezaměstnaných. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty SVP

Odvětví se mezi sebou také liší tím, jaký podíl z těch, kteří našli jiné uplatnění a nepřešli do stavu nezaměstnaných, zůstalo ve svém původním odvětví a kolik našlo uplatnění v jiném odvětví. V případě odvětvové skupiny Výroba elektrických a optických přístrojů pouhých 13 % z těch, kteří nalezli jiné uplatnění (tj. buď v původním anebo jiném odvětví), je nalezlo opět v tomto odvětví. Tím se toto odvětví řadí mezi odvětvové skupiny, u nichž je podíl těch, kteří při změně naleznou zaměstnání opět ve stejné odvětvové skupině, výrazně podprůměrný.

36

Podíl osob, které po změně zaměstnání zůstaly ve stejném odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti Zdravotní a sociální péče Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel Vzdělávání Stavebnictví

50,0% 43,2% 39,3% 38,9%

Ubytování, stravování a pohostinství Těžební průmysl Výroba dopravních prostředků Doprava, skladování a poštovní činnosti Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí Veřejná správa a obrana

35,8% 34,9% 33,3% 27,8% 25,6% 25,2% 24,6%

Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Peněžnictví a pojišťovnictví Potravinářský a tabákový průmysl Zemědělství, lesnictví a rybolov Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků

23,4% 22,0% 21,1% 20,3% 19,2% 18,7%

Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti Výroba kovů a kovodělných výrobků Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl Výroba strojů a zařízení Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Výroba elektrických a optických přístrojů

17,7% 17,2% 16,4% 14,8% 13,6% 13,0%

Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administrativní činnosti Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. Vydavatelské a mediální činnosti

11,9% 9,3% 7,1%

Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty SVP

Na druhé straně jsou zajímavé také příchody do odvětvové skupiny: ty jsou opět složeny z osob, které přicházejí buď z jiné odvětvové skupiny, nebo ze vzdělávání, dále z jiného typu neaktivity než vzdělávání (mateřská nebo rodičovská dovolená, v domácnosti) anebo z nezaměstnanosti. V průměru za všechna odvětví jsou nejčastější příchody ze stavu nezaměstnanosti, dále příchody z jiné skupiny odvětví, následují příchody ze vzdělávání a nejmenší je podíl těch, kteří provedli změnu v rámci dané odvětvové skupiny. Poměry se však u jednotlivých odvětvových skupin liší a poměry mohou být i zcela opačné. U odvětvové skupiny Výroba elektrických a optických přístrojů je rovněž největší podíl příchodů z nezaměstnanosti (přes 44 %), což je mezi odvětvími spíše nadprůměrný podíl. Výrazné jsou také podíly těch, kteří přicházejí z jiné odvětvové skupiny (26 %). Pouze 4 % je těch, kteří změnili zaměstnání v rámci této odvětvové skupiny (jedná se o jednu z nejnižších hodnot mezi odvětvími, viz i minulá tabulka), a 10 % je absolventů škol.

37

Struktura příchodů do skupin odvětví Stavebnictví

10%

14%

Úklidové, bezpečnostní, krajinářské,… 3% Veřejná správa a obrana

6%

Zemědělství, lesnictví a rybolov Doprava, skladování a poštovní činnosti

11%


4%

Těžební průmysl

5%

30%

8%


8%


8%

Výroba strojů a zařízení Textilní, oděvní a kožedělný průmysl

18%

Profesní, vědecké a technické činnosti… Zdravotní a sociální péče

8%

28%

11%

39% 37% 8%

36% 10%

15%

31% 29%

36%

28%

28% 22%

16% 14%

28%

20%

27%

31%

46% 20%

33%

13%

25% 16%

36%

24%

10%

Opravy a instalace strojů a zařízení a… 5% 0%

39%

12%

24%

25%

8%

11%

10% 12%

22%

40%

18%

43%

17%

41%

13%

10%

23%

8%

41%

10%

40%

Vydavatelské a mediální činnosti 3%

42%

18% 13%

17%

43%

15%

9%

19%

Umělecké, sportovní, zábavní a další… 5%

44% 8%

19%

31%

9%

Vzdělávání

6%

31%

4%

Telekomunikační a informační…

44%

11%

5%


45%

17% 15%

33%

5%


15%

12%

22%

Chemický, farmaceutický a rafinérský… 5%

45%

8%

16%

45%

14%

10% 35%

12%

Celkem

16%

27%

Dřevozpracující, papírenský a… 6% Velkoobchod, maloobchod a opravy…

9%

14%

46%

16% 7%

26%

9%

46%

21% 11%

22%

Výroba pryžových, plastových a… 6%

52%

25%

22%

11%


63% 17%

6%

18%

6%

6%

7%

17%

4%


6%

20%

11% 40%

60%

27% 14%

24% 80%

100%

změnili zaměstnání, ale zůstali v odvětvové skupině změnili zaměstnání a přišli z jiné skupiny odvětví přišli ze vzdělávání (ze školy) přišli z jiné neaktivity než ze vzdělávání přišli z nezaměstnanosti Graf ukazuje strukturu těch, kteří přišli do jednotlivých odvětvových skupin buď nově, nebo v rámci dané odvětvové skupiny změnili zaměstnání. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty SVP

Na závěr této části shrnujeme v následujícím schématu celkový přehled o příchodech a odchodech do a z odvětvové skupiny Výroba elektrických a optických přístrojů. Jak bylo uvedeno výše, nejčastější jsou příchody z nezaměstnanosti, z jiného odvětví a také z jiné neaktivity než vzdělávání. Nejčastěji přicházejí osoby z odvětvové skupiny Výroba strojů a zařízení, Výroba dopravních prostředků a Stavebnictví. V odchodech z odvětvové skupiny Výroba elektrických a optických přístrojů jsou skupiny příchodů a odchodů z větší části odlišné. Výrazný je rozdíl mezi těmi, kdo přišli a odešli z neaktivity jiné než vzdělávání. Poměrně blízký je podíl skupin příchodů z a odchodů do jiných odvětvových skupin. Podíl odchodů do důchodů patří k průměrným. Přes 30 % osob odchází do jiných odvětvových skupin, přitom nejčastější jsou odchody do odvětvové skupiny Výroba dopravních prostředků, Výroba kovů a kovodělných výrobků a Výroba strojů a zařízení.

38

Odvětví Výroba elektrických a optických přístrojů: Příchody a odchody

přišli do odvětví

odešli z odvětví

(příp. změnili zaměstnání v rámci odvětví)

(příp. změnili zaměstnání v rámci odvětví)

9,1%

8,6%

z toho:

z toho:

změnili zaměstnání, ale zůstali v tomto odvětví 4,4%

změnili zaměstnání, ale zůstali v tomto odvětví 4,7%

přišli do tohoto odvětví z jiného odvětví 27,4%

odešli z tohoto odvětví do jiného odvětví 31,4%


3,3%


7,5%


2,9%


3,1%

Stavebnictví

2,6%


2,7%

Doprava, skladování a poštovní činnosti Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních

2,2% 1,8%

Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n.

2,4% 2,0%

přišli ze vzdělávání (ze školy) 9,9%

odešli do vzdělávání (do školy) 3,1%

přišli z jiné neaktivity než ze vzdělávání 14,6%

odešli do jiné neaktivity než do vzdělávání 27,1%

přišli z nezaměstnanosti 43,8%

z toho odešli do důchodu 15,3% odešli mezi nezaměstnané 33,7%

Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty SVP

3.6. Vývoj demografické struktury zaměstnaných podle věku a pohlaví a změna vzdělání podle věku 3.6.1. Věková a genderová struktura odvětví Průměrný věk zaměstnaných se v České republice postupně zvyšuje, v současné době je necelých 43 let a podle odvětvových skupin se průměrný věk pohybuje mezi zhruba 38 lety u skupin Telekomunikační a informační technologie a činnosti a Výroba dopravních prostředků až po více než 45 let u skupin odvětví právě Zemědělství, lesnictví a rybolov, Těžební průmysl, Vzdělávání a Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody. Jen od roku 2000 se celkový průměrný věk zaměstnaných zvýšil o více než tři roky, přitom změna nebyla stejná ve všech skupinách odvětví. Změna průměrného věku zaměstnaných v odvětvových skupinách se pohybuje nejčastěji mezi jedním a čtyřmi roky.

39

Odvětvová skupina Výroba elektrických a optických přístrojů je s průměrným věkem 40,1 let čtvrtou nejmladší ze všech 26 analyzovaných odvětví české ekonomiky. V porovnání se všemi zaměstnanými v ČR to je o 2,4 roku méně. Oproti roku 2000 se průměrný věk zaměstnaných v tomto odvětví zvýšil o tři roky, což je jen mírně pomalejší nárůst, než byl mezi všemi zaměstnanými v ČR (ten činil 3,1 let).

Průměrný věk a jeho změna v odvětvích


Důvod stárnutí je zřejmý ze srovnání velikosti vybraných věkových skupin. Zatímco v roce 2000 bylo ve skupině odvětví Výroba elektrických a optických přístrojů mezi zaměstnanými jen 1,2 % osob starších 60 let, nyní je to již 4,1 %. Také se zvýšil podíl osob ve věku 50-59 let. Zatímco v roce 2000 tvořil 17,0 %, v roce 2014 již byl v tomto odvětví jejich podíl 18,9 %. Naopak se snížil podíl osob mladších 30 let. V roce 2000 tvořil ještě 35,2 % zaměstnaných v tomto odvětví, v roce 2014 to však již bylo pouze 21 %. Přitom z osob zaměstnaných v tomto odvětví je 12 % čerstvých absolventů, tedy těch, kteří opustili vzdělávací systém v posledních pěti letech. To je o dva procentní body více, než je jejich podíl mezi všemi zaměstnanými v ČR. V porovnání s ostatními odvětvími je tak atraktivita tohoto odvětví pro čerstvé absolventy mírně nadprůměrná. V odvětví Výroba elektrických a optických přístrojů převládají mezi zaměstnanými v ČR muži. Ti tvoří téměř 55 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. To je o 2 procentní body méně, než je podíl mužů mezi všemi zaměstnanými v ČR.

40

3.6.2. Změna úrovně a oboru vzdělání podle věku Pro sledování změn v rámci odvětví je také důležité, jaké jsou rozdíly ve vzdělání mezi skupinou nejmladších a nejstarších – srovnáme vzdělání absolventů škol (tj. těch, kteří absolvovali v minulých pěti letech) a osob starších 55 let. V souladu se změnou mezi všemi zaměstnanými v české ekonomice ubývá i v tomto odvětví těch, kteří dosáhli pouze základního (příp. nižšího) vzdělání. Výrazný je také úbytek osob se středoškolským vzděláním bez maturity a naopak nárůst osob s maturitou. Mezi osobami s terciárním vzděláním je logicky nejznatelnější nárůst osob s bakalářským vzděláním.

Vzdělání absolventů a osob starších 55 let

Absolventi z posledních 5 let

Osoby 55+

Rozdíl (absolventi – osoby 55+) (v proc. bodech)

ZŠ a nižší

0,9%

8,6%

-7,7

SŠ bez MZ

21,6%

48,9%

-27,3

SŠ s MZ

49,8%

25,4%

24,3

VOŠ a konzervatoř

2,3%

0,2%

2,1

Bakalářské

9,0%

0,0%

9,0

Magisterské

16,4%

16,8%

-0,5

Doktorandské

0,0%

0,0%

0,0


Ze srovnání oborů absolvovaného vzdělání se ukazují poměrně znatelné rozdíly mezi tím, jaké obory absolvovali starší pracovníci a jaké nedávní absolventi. Z oborů vzdělání nejvíce zastoupených u pracovníků skupiny odvětví Výroba elektrických a optických přístrojů je nejmenší rozdíl mezi staršími pracovníky a novými absolventy především u oboru Management a správa, který absolvovalo 4,5 % nedávných absolventů a 0,8 % osob ze skupiny starších 55 let. Obdobný rozdíl byl u oboru Účetnictví a daně (4,7 % u nedávných absolventů a 0,1 % u skupiny starších). Charakteristické je v tomto odvětví zásadní snížení podílu oboru vzdělání Strojírenství, kovovýroba a metalurgie z 21,1 % u skupiny starších na 13,2 % u nedávných absolventů. Naopak u absolventů několikanásobně narostl podíl oborové skupiny Elektronika a automatizace: z 2,8 % u starších 55 let na 10,5 % u nedávných absolventů, což představuje u absolventů 3. nejvyšší oborové zastoupení. Nejvyšší zastoupení má mezi absolventy obor Elektrotechnika a energetika, stejně jako mezi pracovníky staršími 55 let.

41

Obory vzdělání absolventů a osob starších 55 let

Tabulka obsahuje 88 % všech zaměstnaných Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

42

4.

Kvalifikační profil pracovních míst v odvětví

Zatímco předchozí kapitoly analyzovaly charakteristiky lidí, kteří na konkrétních pracovních pozicích v odvětví skutečně pracují, tato kapitola se orientuje na požadavky pracovních míst, tedy popisuje, jaké nároky by měla osoba, která dané pracovní místo obsadí, co nejlépe splňovat. Kvalifikační profil pracovních míst v odvětví specifikujeme na základě požadované úrovně vzdělání pracovníků, prostřednictvím požadavků kladených na pracovní místo a využitím dovedností na pracovním místě. Dále posuzujeme úroveň náročnosti a význam znalostí, dovedností a kompetencí pro výkon povolání. Další rozšíření pak představují charakteristiky pracovní orientace pracovních míst a charakteristiky pracovních hodnot.

4.1. Skutečná a požadovaná úroveň vzdělání Nejprve srovnáme pro odvětvovou skupinu Výroba elektrických a optických přístrojů skutečnou a nejvhodnější úroveň vzdělání na pracovních místech. Na pracovních místech tohoto odvětví je nejvíce osob se středoškolským nematuritním vzděláním. Osoby s tímto stupněm vzdělání tvoří mezi všemi zaměstnanými z odvětví téměř 44 %. Druhou největší část tvoří v tomto odvětví osoby se středoškolským maturitním vzděláním. Jejich podíl mezi zaměstnanými je více než 37 %. Osob s terciárním vzděláním je v tomto odvětví téměř 15 %. Mezi osobami s terciárním vzděláním tvoří největší část (80 %) osoby s magisterským vzděláním. Dalších 12 % jsou osoby s bakalářským vzděláním. Oproti tomu existuje poměrně znatelný rozdíl ve struktuře požadovaného vzdělání: hlavním rozdílem je nižší požadavek nematuritního vzdělání. To je požadováno u 18 % pracovních míst, což představuje oproti skutečnému vzdělání zaměstnaných osob rozdíl o 25 procentních bodů.

Struktura zaměstnaných podle vzdělání: skutečná a požadovaná úroveň 4,3%

1,0%

Skutečné vzdělání

43,7%

37,4%

11,9% 1,8% 2,2%

3,4% Požadované vzdělání

18,2%

61,8%

8,7% 5,7%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Základní Středoškolské bez maturity Středoškolské s maturitou Terciární – vyšší odborné (ISCED 5B) Terciární – bakalářské (ISCED 5A) Terciární – magisterské/doktorské (ISCED 5A/6) Zdroj: PIAAC, Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

43

Požadavky pracovního místa je možné posuzovat na základě průměrné délky vzdělání pracovníků a srovnáním skutečné délky vzdělání s délkou vzdělání, která je pro daná pracovní místa nejvhodnější, zjistit případný nesoulad. Skutečná doba vzdělání osob v odvětvové skupině Výroba elektrických a optických přístrojů činí podle výsledků z průzkumu PIAAC v ČR 13,0 roku, což je pod průměrnou hodnotou za všechna odvětví v ČR přibližně o 0,4 roku. V EU je skutečná délka vzdělávání v tomto odvětví také pod průměrem celé EU. Oproti průměru je skutečná délka vzdělávání v tomto odvětví v EU nižší přibližně o 0,1 roku. Kvalifikační požadavky jsou však dány požadovanou úrovní vzdělání, zde posuzovanou podle požadované délky vzdělání. V případě odvětvové skupiny Výroba elektrických a optických přístrojů činí v ČR průměrná délka požadovaného vzdělání 12,4 roku, což je o 0,5 roku méně, než je průměrná požadovaná délka vzdělání v ČR. V porovnání se skutečnou délkou vzdělávání je ta požadovaná nižší přibližně o 0,6 roku. V porovnání s ostatními odvětvími české ekonomiky je v odvětvové skupině Výroba elektrických a optických přístrojů dvanáctá nejvyšší úroveň skutečného vzdělání a třináctá nejvyšší úroveň požadovaného vzdělání.

4.2. Požadavky kladené na pracovní místo Požadavky pracovního místa: Výroba elektrických a optických přístrojů 2,5

2,0

1,5

1,0

0,5

0,0 Míra ovlivňování ostatních

Míra plánování

Míra nezávislosti

Schopnost dalšího učení

ČR Výroba elektrických a optických přístrojů ČR všechna odvětví EU Výroba elektrických a optických přístrojů EU všechna odvětví Graf srovnává požadavky pracovních míst prostřednictvím charakteristik zjišťovaných v projektu PIAAC (míra ovlivňování ostatních, míra plánování, míra nezávislosti, využití schopnosti dalšího učení) pro sledované odvětví s průměrem za všechna odvětví, a to jak v případě ČR tak EU. Zdroj: PIAAC, 2012

Posuzujeme-li kvalifikační požadavky pracovních míst prostřednictvím vybraných charakteristik, jako jsou míra ovlivňování ostatních, míra plánování, míra nezávislosti či nakolik je potřebná schopnost dalšího učení na pracovním místě, patří požadavky v odvětvové skupině Výroba elektrických a optických přístrojů ve srovnání odvětví mezi mírně podprůměrné. Je tomu tak u všech sledovaných kategorií s výjimkou kategorie schopnost dalšího učení, které je u této odvětvové skupiny na průměru všech odvětví. V případě EU jsou hodnoty tohoto odvětví bližší průměru, přitom v případě míry nezávislosti je úroveň v odvětví

44

stejná jako v průměru za všechna odvětví EU a u schopnosti dalšího učení je úroveň u odvětví Výroba elektrických a optických přístrojů dokonce vyšší, než činí průměr za všechna odvětví. Ve vztahu k EU je úroveň požadavků vyšší v české skupině odvětví Výroba elektrických a optických přístrojů s výjimkou kategorie „míra ovlivňování ostatních“.

4.3. Využití dovedností v práci Součástí posouzení kvalifikační náročnosti pracovních míst je také to, jaká je náplň práce a jak často je třeba určité dovednosti využívat. Oproti průměru všech odvětví ČR je využití všech posuzovaných dovedností v práci v případě odvětvové skupiny Výroba elektrických a optických přístrojů mírně nižší, nejvyšší hodnota je u četnosti počítání, což je téměř na úrovni průměru za všechna odvětví. Jinak je tomu u této odvětvové skupiny v průměru za EU. Zde je míra využití vyšší v tomto odvětví, přitom blízké průměru jsou četnosti čtení, psaní a používání informačních technologií a četnost počítání u tohoto odvětví průměr EU přesahuje. Srovnání českého odvětví a průměru EU ukazuje na vyšší využívání dovedností v případě EU, pouze v případě četnosti počítání jsou úrovně velmi blízké.

Využití dovedností v práci: Výroba elektrických a optických přístrojů 2,5

2,0

1,5

1,0

0,5

0,0 Četnost čtení

Četnost psaní

Četnost počítání

Používání informačních technologií

ČR Výroba elektrických a optických přístrojů ČR všechna odvětví EU Výroba elektrických a optických přístrojů EU všechna odvětví Graf srovnává četnost využití dovedností v práci, které byly zjišťovány v projektu PIAAC (četnost čtení, četnost psaní, četnost počítání a používání informačních technologií), pro sledované odvětví s průměrem za všechna odvětví, a to jak v případě ČR tak EU. Zdroj: PIAAC, 2012

4.4. Čtenářská dovednost, numerická dovednost a schopnost řešit problémy Oproti míře využívání výše uvedených dovedností na pracovních místech stojí na druhé straně skutečná úroveň dovedností zaměstnaných, která zde reprezentuje míru využívaných dovedností na pracovních místech tohoto odvětví. V průměru za všechna odvětví jsou na tom naši pracovníci lépe oproti průměru

45

EU v dovednostech numerických. Ve čtenářských dovednostech jsme na tom mírně hůř než průměr EU, avšak v dovednosti řešit problémy je celkový průměr ČR znatelně nižší. Relace úrovní dovedností pracujících v odvětví Výroba elektrických a optických přístrojů vůči průměru je odlišná u pracujících ČR a EU. Zatímco čeští pracovníci tohoto odvětví mají nižší úroveň kompetencí oproti průměru všech odvětví, u průměru za EU je úroveň pracovníků tohoto odvětví oproti průměru za všechna odvětví EU vyšší, přitom nejvyšší je odstup u numerických dovedností. Celkově nejvyšší úroveň je však u dovednosti řešit problémy.

Čtenářská dovednost, numerická dovednost a schopnost řešit problémy pracovníků odvětvové skupiny: Výroba elektrických a optických přístrojů 290

285

280

275

270

265

260 Čtenářská dovednost

Numerická dovednost

Dovednost řešit problémy

ČR Výroba elektrických a optických přístrojů ČR všechna odvětví EU Výroba elektrických a optických přístrojů EU všechna odvětví Graf srovnává úroveň čtenářské a matematické dovednosti a dovednost řešit problémy, které byly měřeny v projektu PIAAC pro sledované odvětví s průměrem za všechna odvětví, a to jak v případě ČR tak EU. Zdroj: PIAAC, 2012

4.5. Úroveň náročnosti a význam kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání Pro výkon profesí pracovníků odvětvové skupiny Výroba elektrických a optických přístrojů je charakteristická nadprůměrná náročnost a úroveň u znalostí v oblasti technických oborů a také mírně nadprůměrná úroveň a důležitost v případě praktických dovedností. Pouze v těchto dvou kategoriích převyšují průměr za všechna odvětví, ať se jedná o důležitost nebo o náročnost. U kognitivních a numerických dovedností jsou pak úroveň náročnosti i význam na průměru za všechna odvětví. Ve všech ostatních kategoriích jsou hodnoty pod průměrem za všechna odvětví. Jako u všech jsou také v tomto odvětví důležité osobnostní kompetence, a také kompetence sociální i metodologické, ačkoli úroveň kognitivních dovedností a komunikace v mateřském jazyce je hodnocena výše (ať již v dimenzi důležitosti nebo náročnosti).

46

Úroveň náročnosti a význam znalostí, dovedností a kompetencí pro výkon povolání v odvětvové skupině Výroba elektrických a optických přístrojů 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10%

Kompetence

Znalosti

důležitost: odvětví

úroveň: odvětví

důležitost: ČR

úroveň: ČR

Schopnost se dále učit

Numerické dovednosti a základy STEM

Komunikace v mateřském jazyce

Praktické dovednosti

Kognitivní dovednosti

Podnikání, administrativa a řízení

Služby

Zdravotnictví a sociální péče

Technické obory, výroba a stavebnictví

Přírodovědné ob., matem., inform.

Společenské obory, obchod a právo

Humanitní obory a umění

Vzdělání a výchova

Metodologické schopnosti

Sociální schopnosti

Osobnostní schopnosti

0%

Dovednosti

Graf srovnává úroveň náročnosti a důležitost skupin kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání ve sledovaném odvětví. Vychází z dimenzí zjišťovaných v rámci databáze O-Net. Zdroj: O-NET

4.6. Pracovní hodnoty a orientace Ačkoli jsou pracovní orientace vázány především na vykonávané profese, rovněž odvětví má určité charakteristické rysy ohledně preferencí v obsahu a stylu práce a pracovního prostředí, které se vztahují k typu pracovníků a projevují se i určité charakteristické osobnostní rysy. Pro pracovníky této skupiny odvětví je charakteristická spíše podprůměrná úroveň u všech aspektů s výjimkou jediné. Pouze hodnota u aspektu podpora je nadprůměrná a patří mezi odvětvími k nejvyšším.

47

Pracovní hodnoty Úspěch

80% 60% Pracovní podmínky

Nezávislost

40% 20%


0%

Průměr za všechna odvětví Podpora

Uznání

Vztahy

Zdroj: O-NET

V charakteristikách pracovní orientace jsou hodnoty odvětvové skupiny Výroba elektrických a optických přístrojů nadprůměrné v aspektu realističnosti, průměrné v aspektech konvenčnost a investigativnost a podprůměrné v sociálnosti a podnikavosti.

Pracovní orientace Kreativita

80% 60% Sociálnost

Konvenčnost

40% 20% Výroba elektrických a optických přístrojů

0%

Průměr za všechna odvětví

Realističnost

Podnikavost

Investigativn ost

Zdroj: O-NET

48

4.7. Požadavky na kvalifikaci v nejčastějších skupinách povolání v odvětví Obrázek na následující straně ukazuje požadavky na vzdělání v pěti nejčastějších skupinách povolání, v nichž pracují osoby zaměstnané v odvětvové skupině Výroba elektrických a optických přístrojů. Výběr je proveden podle nejčastějších profesí v ČR. Pořadí sice nejsou u ČR a EU vždy stejná, avšak rozdíly u jednotlivých profesí jsou obvykle velmi malé. V jedné profesní skupině je však přece jen výraznější rozdíl, který ukazuje na charakter tohoto odvětví u nás. V průměru za EU by na druhém místě nejčetnějších profesí byla s podílem 9,5 % skupina Specialisté v oblasti vědy a techniky (s více než 80 % terciárně vzdělaných), zatímco u nás je tato skupina s podílem něco přes 3 % až na devátém místě. S pětinovým podílem montážních dělníků to ukazuje na převládající montážní charakter tohoto odvětví u nás. Je zřejmé, že na úroveň požadovaného vzdělání ve skupinách povolání má zásadní vliv obsazení těchto povolání pracovní silou se skutečnou současnou úrovní dosaženého vzdělání. Je to zřejmé z porovnání na úrovni jednotlivých zemí a plyne to i ze srovnání situace v ČR a v průměru za EU. Vyšší podíl osob s nižším středním, příp. i primárním vzděláním v jednotlivých profesích ukazuje, že v určitém podílu případů je taková úroveň vzdělání dostatečná, a pak také požadovaná úroveň není deklarována jako vyšší. Obdobné je to na druhé straně u terciárního vzdělání: vyšší podíl osob s nějakou úrovní terciárního vzdělání zase evokuje požadavek, aby určitá část pracujících měla takovou úroveň vzdělání. Tak v ČR pro největší skupinu povolání odvětvové skupiny Výroba elektrických a optických přístrojů, kterou je skupina povolání Montážní dělníci výrobků a zařízení, je vyžadováno z téměř asi 56 % středoškolské vzdělání a pro téměř 44 % zaměstnaných stačí nižší vzdělání; u průměru za EU je podíl osob s nižším než maturitním vzděláním vyšší než u nás, je to více než polovina zaměstnaných, a jako u nás jen u velmi nízkého podílu, u něco přes jednoho procenta zaměstnaných, je vyžadováno vzdělání terciární. A obdobné je to v dalších nejčastějších skupinách povolání této odvětvové skupiny, tedy u nás vyšší podíl středoškoláků a profesích, kde je vyšší podíl terciárně vzdělaných, jsou podíly vyšší v EU. Největší podíl terciárně vzdělaných mezi nejčetnějšími profesemi u nás je vyžadován ve skupině povolání Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech, v ČR asi 40 %, v průměru za EU je to přes 50 % osob s nějakou formou terciárního vzdělání.

49

Nejčastější skupiny povolání a požadované vzdělání: Výroba elektrických a optických přístrojů Montážní dělníci výrobků a zařízení

podíl skupiny povolání v odvětví

1% 20,4%

ČR

16,1%

EU

43%

56% 1%

52% 0%

10%

20%

47%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Vyučení bez maturity, nižší sekundární, primární Vyšší sekundární, postsekundární (ne terciární) Terciární (bakalářské, vyšší odborné) Terciární (magisterské, doktorské) Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech

10,7%

ČR

8,3%

EU

60%

12% 0%

26%

35%

10%

20%

30%

14%

35% 40%

50%

60%

17% 70%

80%

90%

100%

Pracovníci v oboru elektroniky a elektrotechniky 2%

10,2%

ČR

8,9%

EU

98%

12%

69%

16%

3% 0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci kromě uklízečů a 7,4%

ČR

4,5%

EU

64%

36%

2% 76%

22% 1%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Obsluha stacionárních strojů a zařízení 6,2%

ČR

4,0%

EU

40%

60%

52% 0%

10%

20%

42% 30%

40%

50%

60%

70%

6% 80%

90%

100%

Zdroj: VŠPS, ELFS, výpočty SVP

50

5.

Shrnutí

Výroba elektrických a optických přístrojů je v porovnání s ostatními odvětvími v ČR relativně středně velké odvětví (podle podílu na HPH) s relativně vysokou výkonností (podle produktivity práce). Produkcí odvětví je komerční zboží. Odvětví je mezinárodně relativně vysoce otevřené (podíl produkce na vývozu) s nadprůměrnou mezinárodní konkurenceschopností vůči evropským zemím. Většina produkce je ovšem orientována na domácí trh. V roce 2015 bylo v České republice evidováno celkem 20 605 aktivních podnikatelských subjektů spadajících do tohoto odvětví. Nejvíce z nich, téměř 88 %, patří do odvětví Výroba elektrických zařízení (NACE 27), dalších více než 12 %, patří do odvětví Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení (NACE 26). Nejvýznamnějšími zaměstnavateli v tomto odvětví jsou Continental Automotive Czech Republic s.r.o., Siemens, s.r.o., VUES Brno s.r.o. a ABB s.r.o. Podle ratingového modelu BISNODE, jehož cílem je predikovat riziko úpadku firmy v následujících dvanácti měsících v odvětví Výroba elektrických a optických přístrojů tvoří největší část (téměř 49 %) společnosti, které podle BISNODE Stability Ratingu patří do skupiny vynikajících (s ratingem v intervalu AAA-A). Podle celkového rozložení subjektů do jednotlivých skupin, je v porovnání s ostatními odvětvími české ekonomiky v tomto odvětví riziko nesplácení úvěrů podprůměrné. Dalším ukazatelem, který lze použít pro hodnocení stability odvětví, je indikátor rizikovosti odvětví. Pro odvětví Výroba elektrických a optických přístrojů byl tento indikátor v roce 2014 na úrovni 0,58 ‰. To je v porovnání s ostatními odvětvími nízká hodnota, která za průměrem ČR zaostává o 0,37 promilního bodu. Indikátor rizikovosti tohoto odvětví se oproti roku 2009 snížil o 0,28 promilního bodu, zatímco za stejné období se v ČR jako celku zvýšil o 0,39 promilního bodu. Zdrojem odvětví je nejen (domácí) produkce, ale také dovoz, který tvoří 52 % celkových zdrojů. Podíl dovozu na produkci, který může být brán za jednu z měr otevřenosti odvětví, činí 110 %. To znamená, že se většina odvětvové produkce doveze, než vyrobí. Na straně dovozu má hlavní podíl teritorium zemí EU 28 (44 %), produkty odvětví se ovšem do ČR dovážejí ve velkém množství i z Číny (34 %). Téměř polovina produkce (46 %) je vyvezena do zahraničí. To znamená, že více produkce se upotřebí na domácím trhu, než vyveze. Drtivá většina vyvážené produkce směřuje na trhy zemí EU 28 (80 %), zejména do Německa, Spojeného království a Francie. Obrázek o hlavních exportních trzích doplňuje indikátor mezinárodní konkurenceschopnosti v exportu. ČR vykazuje nadprůměrnou mezinárodní konkurenceschopnost v exportu oproti všem evropským zemím dohromady. Počet zaměstnaných osob ve Výrobě elektrických a optických přístrojů mezi lety 2003 a 2008 dlouhodobě rostl a v roce 2008 se dostal na své maximum na hodnotě 182 tisíci zaměstnaných osob. V následujících dvou letech se, zřejmě v důsledku hospodářské recese, počet zaměstnaných osob v tomto odvětví propadl. Od roku 2010 pak v tomto odvětví došlo k mírnému, ale stabilnímu růstu. Přestože se zaměstnanost nevrátila na své předkrizové hodnoty, v roce 2014 bylo v tomto odvětví více než 147 tisíc zaměstnaných osob. V roce 2014 tvořila zaměstnanost v tomto odvětví 2,7 % celkové zaměstnanosti a tím se umístilo na pozici 12. největšího odvětví. Projekce zaměstnanosti CEDEFOP předpokládá, že v odvětví Výroby elektrických a optických přístrojů bude zaměstnanost v roce 2020 nacházet na úrovni 158 tisíc zaměstnaných osob. Projekce tedy předpokládá, že zaměstnanost v odvětví bude i nadále mírně růst. Nejvyšší podíl zaměstnaných z odvětví Výroba elektrických a optických přístrojů pracuje v Jihomoravském kraji, jedná se o více než 15 % celkově zaměstnaných v tomto odvětví. Dále téměř 12 % zaměstnaných tohoto odvětví pracuje v Olomouckém kraji a téměř 11 % v Pardubickém kraji. Velká většina osob zaměstnaných v tomto odvětví pracuje ve stejném kraji, kde bydlí. Hodnota tohoto indikátoru se mezi odvětvími pohybuje mezi 87 % a 98 %. V odvětví Výroba elektrických a optických přístrojů pracuje v jiném kraji, než bydlí 6,3 % osob, což je o 0,4 procentních bodů více, než je průměr v celé ČR.

51

Nejčetnější skupinou povolání v odvětví Výroby elektrických a optických přístrojů jsou Montážní dělníci výrobků a zařízení (ISCO 82), kteří v roce 2014 tvořili 20 % všech zaměstnaných v tomto odvětví. V roce 2014 bylo v tomto odvětví zaměstnáno 30 tisíc pracovníků patřících do této skupiny povolání. Dalšími významnými skupinami povolání ve Výrobě elektrických a optických přístrojů jsou Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech (ISCO 311; 11% ze všech zaměstnaných, což v roce 2014 činilo 15,7 tisíc pracovníků), Pracovníci v oboru elektroniky a elektrotechniky (ISCO 74; 10 %, 15 tisíc pracovníků), Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci (kromě uklízečů a pomocníků) (ISCO 92-96; 7 %, 10,9 tisíc pracovníků). Ve Výrobě elektrických a optických přístrojů nejčastěji pracují středoškolsky vzdělaní lidé bez maturitní zkoušky, v roce 2014 dosáhlo této úrovně vzdělání 42 % všech pracovníků v odvětví. 37 % pracovníků v tomto odvětví dosahuje středoškolského vzdělání s maturitou. 17 % pracovníků má vysokoškolské vzdělání a 4 % dosáhla maximálně základního vzdělání. Oproti tomu existuje poměrně znatelný rozdíl ve struktuře požadovaného vzdělání: hlavním rozdílem je nižší požadavek nematuritního vzdělání. To je požadováno u 18 % pracovních míst, což představuje oproti skutečnému vzdělání zaměstnaných osob rozdíl o 25 procentních bodů. Nejčastějším oborem vzdělání pracovníků v odvětví Výroba elektrických a optických přístrojů je obor Elektrotechnika a energetika, který absolvovala téměř pětina pracovníků v odvětví. S 17 % následuje obor Strojírenství, kovovýroba a metalurgie. Dalšími významnějšími obory vzdělání pracovníků v odvětví je Obecné vzdělání, Výroba textilu, oděvů a obuvi, zpracování kůže a Elektronika a automatizace. Ze srovnání oborů absolvovaného vzdělání se ukazují poměrně znatelné rozdíly mezi tím, jaké obory absolvovali starší pracovníci a jaké nedávní absolventi. Charakteristické je v tomto odvětví zásadní snížení podílu oboru vzdělání Strojírenství, kovovýroba a metalurgie z 21,1 % u skupiny starších na 13,2 % u nedávných absolventů. Naopak u absolventů několikanásobně narostl podíl oborové skupiny Elektronika a automatizace: z 2,8 % u starších 55 let na 10,5 % u nedávných absolventů, což představuje u absolventů 3. nejvyšší oborové zastoupení. Nejvyšší zastoupení má mezi absolventy obor Elektrotechnika a energetika, stejně jako mezi pracovníky staršími 55 let. Průměrný věk zaměstnaných se v České republice postupně zvyšuje, v současné době je necelých 43 let. Odvětvová skupina Výroba elektrických a optických přístrojů je s průměrným věkem 40,1 let čtvrtou nejmladší ze všech 26 analyzovaných odvětví české ekonomiky. Oproti roku 2000 se průměrný věk zaměstnaných v tomto odvětví zvýšil o tři roky, což je jen mírně pomalejší nárůst, než byl mezi všemi zaměstnanými v ČR (ten činil 3,1 let). Důvod stárnutí je zřejmý ze srovnání velikosti vybraných věkových skupin. Zatímco v roce 2000 bylo ve skupině odvětví Výroba elektrických a optických přístrojů mezi zaměstnanými jen 1,2 % osob starších 60 let, nyní je to již 4,1 %. Také se zvýšil podíl osob ve věku 50-59 let. Naopak se snížil podíl osob mladších 30 let. V roce 2000 tvořil ještě 35,2 % zaměstnaných v tomto odvětví, v roce 2014 to však již bylo pouze 21 %. Přitom z osob zaměstnaných v tomto odvětví je 12 % čerstvých absolventů, tedy těch, kteří opustili vzdělávací systém v posledních pěti letech. V porovnání s ostatními odvětvími je tak atraktivita tohoto odvětví pro čerstvé absolventy mírně nadprůměrná. V odvětví Výroba elektrických a optických přístrojů převládají mezi zaměstnanými v ČR muži. Ti tvoří téměř 55 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. To je o 2 procentní body méně, než je podíl mužů mezi všemi zaměstnanými v ČR. Průměrná míra nezaměstnanosti osob pracujících původně v odvětví Výroby elektrických a optických přístrojů byla mezi lety 2008 a 2014 na úrovni 6,3 %. Tato úroveň je srovnatelná s průměrnou mírou nezaměstnanosti, která v tomto období činila 6,4 %. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných, tedy osob, které byly bez práce minimálně jeden rok, dosahoval ve Výrobě elektrických a optických přístrojů 37,7 %. Jedná se o podíl, který je v rámci odvětví české ekonomiky podprůměrný a nezaměstnaní, kteří dříve pracovali v odvětví Výroba elektrických a optických přístrojů, mají menší problém s nalezením nového zaměstnání, než nezaměstnaní se zkušenostmi z většiny jiných odvětví ekonomiky. V odvětvové skupině Výroba elektrických a optických přístrojů je indikátor flexibility o něco vyšší než 1, což znamená, že vyšší počet zaměstnaných našel práci v jiném, příp. tomto odvětví, než kolik přešlo do stavu nezaměstnanosti. Z tohoto hlediska patří zaměstnaní v tomto odvětví k průměrně flexibilním. Z hlediska příchodů do odvětví je u odvětvové skupiny Výroba elektrických a optických přístrojů je největší podíl příchodů z nezaměstnanosti (přes 44 %), což je mezi odvětvími spíše nadprůměrný podíl. Výrazné jsou také podíly těch, kteří přicházejí z jiné odvětvové skupiny (26 %). Pouze 4 % je těch, kteří změnili zaměstnání v rámci této odvětvové skupiny (jedná se o jednu z nejnižších hodnot mezi odvětvími, viz i

52

minulá tabulka), a 10 % je absolventů škol. Z hlediska odchodů z odvětví přes 30 % osob odchází do jiných odvětvových skupin, přitom nejčastější jsou odchody do odvětvové skupiny Výroba dopravních prostředků, Výroba kovů a kovodělných výrobků a Výroba strojů a zařízení. Posuzujeme-li kvalifikační požadavky pracovních míst prostřednictvím vybraných charakteristik, jako jsou míra ovlivňování ostatních, míra plánování, míra nezávislosti či nakolik je potřebná schopnost dalšího učení na pracovním místě, patří požadavky v odvětvové skupině Výroba elektrických a optických přístrojů ve srovnání odvětví mezi mírně podprůměrné. Je tomu tak u všech sledovaných kategorií s výjimkou kategorie schopnost dalšího učení, které je u této odvětvové skupiny na průměru všech odvětví. Součástí posouzení kvalifikační náročnosti pracovních míst je také to, jaká je náplň práce a jak často je třeba určité dovednosti využívat. Oproti průměru všech odvětví ČR je využití všech posuzovaných dovedností v práci v případě odvětvové skupiny Výroba elektrických a optických přístrojů mírně nižší, nejvyšší hodnota je u četnosti počítání, což je téměř na úrovni průměru za všechna odvětví. Pro výkon profesí pracovníků odvětvové skupiny Výroba elektrických a optických přístrojů je charakteristická nadprůměrná náročnost a úroveň u znalostí v oblasti technických oborů a také mírně nadprůměrná úroveň a důležitost v případě praktických dovedností. Pouze v těchto dvou kategoriích převyšují průměr za všechna odvětví, ať se jedná o důležitost nebo o náročnost. Odvětví Výroba elektrických a optických přístrojů má velkou budoucnost. V dnešní době se člověk stává stále více závislým na všem elektrickém, ať se jedná o mobilní telefony, televizní přístroje, videokamery, počítače, navigační přístroje v automobilech a mnoha dalších produktech. V budoucnu můžeme očekávat, další zvětšování kapacit výpočetní techniky, zrychlování výpočtových procesů a samozřejmě i miniaturizaci těchto zařízení.

53

Výroba elektrických a optických přístrojů

Recommend Documents