Výroba dopravních prostředků. Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Výstup projektu

Výstup projektu

Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Zpracoval: Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí

ODVĚTVOVÁ STUDIE

Výroba dopravních prostředků

Praha, 2015

Obsah 1. Vymezení odvětvové skupiny ................................................................... 3 2. Ekonomika a zaměstnanost odvětví ......................................................... 4 2.1.

PRODUKCE A PŘIDANÁ HODNOTA ................................................................................................ 4

2.2.

PRODUKTIVITA PRÁCE ................................................................................................................... 6

2.3.

PROPOJENOST S OSTATNÍMI ODVĚTVÍMI ..................................................................................... 7

2.4.

PŘESHRANIČNÍ TOKY PRODUKCE .................................................................................................. 8

2.5.

TECHNOLOGICKÁ ÚROVEŇ, VÝZKUM A VÝVOJ A INOVACE ......................................................... 10

2.6.

TYPOLOGIE EKONOMIKY ODVĚTVÍ .............................................................................................. 12

2.7.

KLÍČOVÉ FAKTORY VÝVOJE A PERSPEKTIVY ODVĚTVÍ .................................................................. 14

2.8.

VÝVOJ ZAMĚSTNANOSTI DO ROKU 2014 A PROJEKCE DO ROKU 2020 ........................................ 21

2.9.

PODNIKATELSKÁ ZÁKLADNA ODVĚTVÍ A NEJVÝZNAMNĚJŠÍ ZAMĚSTNAVATELÉ......................... 23

2.10. REGIONÁLNÍ KONCENTRACE A EXKLUZIVITA ODVĚTVÍ ............................................................... 28

3. Profesní struktura, kvalifikační požadavky a kvalifikace pracovní síly ......33 3.1.

VÝVOJ A STRUKTURA POVOLÁNÍ ................................................................................................. 33

3.2.

PROFESNÍ KONCENTRACE A EXKLUZIVITA ODVĚTVÍ.................................................................... 34

3.3.

VÝVOJ STRUKTURY ZAMĚSTNANÝCH PODLE STUPNĚ A OBORU VZDĚLÁNÍ ................................ 36

3.4.

VZDĚLANOSTNÍ KONCENTRACE A EXKLUZIVITA ZAMĚSTNANÝCH .............................................. 38

3.5.

ODVĚTVOVÁ MOBILITA: PŘÍCHODY DO ODVĚTVÍ A ODCHODY Z ODVĚTVÍ ................................. 40

3.6. VÝVOJ DEMOGRAFICKÉ STRUKTURY ZAMĚSTNANÝCH PODLE VĚKU A POHLAVÍ A ZMĚNA VZDĚLÁNÍ PODLE VĚKU .......................................................................................................................... 44

4. Kvalifikační profil pracovních míst v odvětví ............................................48 4.1.

SKUTEČNÁ A POŽADOVANÁ ÚROVEŇ VZDĚLÁNÍ ........................................................................ 48

4.2.

POŽADAVKY KLADENÉ NA PRACOVNÍ MÍSTO .............................................................................. 49

4.3.

VYUŽITÍ DOVEDNOSTÍ V PRÁCI .................................................................................................... 50

4.4.

ČTENÁŘSKÁ DOVEDNOST, NUMERICKÁ DOVEDNOST A SCHOPNOST ŘEŠIT PROBLÉMY ............ 50

4.5. ÚROVEŇ NÁROČNOSTI A VÝZNAM KOMPETENCÍ, ZNALOSTÍ A DOVEDNOSTÍ PRO VÝKON POVOLÁNÍ .............................................................................................................................................. 51 4.6.

PRACOVNÍ HODNOTY A ORIENTACE............................................................................................ 52

4.7.

POŽADAVKY NA KVALIFIKACI V NEJČASTĚJŠÍCH SKUPINÁCH POVOLÁNÍ V ODVĚTVÍ .................. 54

5. Shrnutí ....................................................................................................56

2

Podrobný popis použité metodologie, vysvětlení kvalitativních i kvantitativních indikátorů a jejich způsob interpretace a využití cílovými skupinami, stejně jako použité datové zdroje, jsou v samostatné publikaci „Manuál pro využití informačního produktu Profily odvětví“.

1. Vymezení odvětvové skupiny Odvětvová skupina je vymezena v rámci CZ-NACE sekce C – Zpracovatelský průmysl (úroveň 1 klasifikace ekonomických činností) jako oddíl 29 – Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů a oddíl 30 – Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení.

Podíl oddílů odvětví na zaměstnanosti (2014) CZ-NACE

Název

Podíl

29

Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů

88,9%

30

Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení

11,1%

Zdroj: ČSÚ Výběrové šetření pracovních sil

Podíl oddílů odvětví na hrubé přidané hodnotě (2014) CZ-NACE

Název

Podíl

29

Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů

90,0%

30

Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení

10,0%

Zdroj: ČSÚ Databáze ročních národních účtů

Vymezení hlavních oddílů: CZ-NACE Oddíl 29 – Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů (úroveň 2) Tento oddíl zahrnuje výrobu motorových vozidel pro přepravu osob nebo nákladu. Zahrnuje také výrobu různých dílů, příslušenství a výrobu přívěsů a návěsů. Opravy, údržba a přestavby motorových vozidel (kromě přestavby na alternativní pohon) vyráběných v tomto oddílu jsou zařazeny ve skupině 45.20. CZ-NACE Oddíl 30 – Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení (úroveň 2) Tento oddíl zahrnuje výrobu ostatních dopravních prostředků, např. výrobu člunů a stavbu lodí, výrobu kolejových vozidel a lokomotiv, letadel a kosmických lodí a výrobu jejich dílů.

3

2.

Ekonomika a zaměstnanost odvětví

2.1. Produkce a přidaná hodnota Odvětví vytvořilo v roce 2013 produkci v hodnotě 969 mld. Kč (stálé ceny roku 2005). Mezi roky 2005 a 2011 hodnota produkce v tomto odvětví vzrostla na 992 mld. Kč. Od té doby mírně klesá, avšak hodnota produkce se stále drží nad úrovní 950 mld. Kč.

Vývoj produkce odvětví (mld. Kč ve stálých cenách roku 2005) 1 050 950 850 750 650

2005

550

2008

450

2011

350

2013

250 150 50 11 Výroba dopravních prostředků (NACE 29-30)

Celková produkce odvětví je chápána u tržních subjektů jako souhrn tržeb a u netržních subjektů jako souhrn nákladů. To znamená, že vždy zahrnuje také hodnotu vstupů (mezispotřebu), mezd a dalších nákladů, u tržních subjektů i marži. Přepočet do stálých cen se používá z důvodu odstranění cenových vlivů na daný ukazatel. Stálé ceny tak umožňují porovnávání ekonomických veličin v delším časovém období. V této kapitole se užívají data z Eurostatu z důvodu mezinárodní srovnatelnosti. Zdroj: Eurostat – National Accounts

Výše hrubé přidané hodnoty odvětví v ČR (aproximující lépe výkon odvětví) se od roku 2005 postupně mírně zvětšovala, avšak v roce 2013 byl zaznamenán propad o 14 %. V porovnání s vybranými zeměmi EU je patrné, že absolutní hodnota závisí nejen na výkonnosti, ale i na velikosti ekonomiky, resp. daného odvětví. Z přibližně srovnatelných zemí s ČR tak ČR vykazuje nejvyšší hodnoty. Naopak nejnižší hodnoty vykazuje Slovinsko a Slovensko.

4

Vývoj hrubé přidané hodnoty odvětví ve vybraných zemích (mld. EUR ve stálých cenách roku 2005) 120

2005 100

2008 2011

80

2013

60

40

20

0 Česká republika

Německo

Maďarsko

Rakousko

Polsko

Slovinsko

Slovensko

Zdroj: Eurostat – National Accounts

Odvětví se podílelo v roce 2013 na celkovém výkonu ekonomiky ČR 5 %, měřeno podílem na hrubé přidané hodnotě. Váha odvětví v ekonomice oproti roku 2005 vzrostla. Celkově je váha odvětví v ekonomice vyšší, než v průměru zemí EU 25 (v roce 2013 činila 1,4 %). Ze srovnávaných zemí má odvětví nejvyšší váhu v ekonomice právě v ČR. Vysokou váhu v ekonomice má odvětví také v Německu, Maďarsku a na Slovensku.

Vývoj podílu odvětví na celkové hrubé přidané hodnotě země 6,0%

2005 5,0%

2008 2011

4,0%

2013 3,0%

2,0%

1,0%

0,0% Česká republika Německo

Maďarsko

Rakousko

Polsko

Slovinsko

Slovensko

EU20

EU20 - bez Chorvatska, UK, Portugalska, Německa, Polska, Španělska, Lotyšska a Švédska Zdroj: Eurostat – National Accounts

5

2.2. Produktivita práce Lepší srovnání výkonnosti odvětví poskytuje produktivita práce na zaměstnanou osobu. Zde vidíme, že v ČR v roce 2013 dosahovala produktivita práce odvětví (běžné ceny) téměř 33 tisíc EUR. To je úroveň srovnatelná s Maďarskem (32 tisíc). Produktivita práce byla o něco vyšší než ve Slovinsku (30 tisíc), a Slovensku (26 tisíc). Výrazně vyšší produktivita práce je pak v Německu (více jak dvounásobná) a Rakousku (více než dvou a půl násobná).

Produktivita práce odvětví (EUR/zaměstnaná osoba v běžných cenách, 2013) 100 000

93 312

90 000

80 023

80 000 70 000 60 000 50 000 40 000

32 732

31 588

29 522

30 000

25 866

20 000 10 000 0 ČR

Německo

Madarsko

Rakousko

Slovinsko

Slovensko

Údaje pro Německo jsou za rok 2011. Novější nebyly pro srovnání k dispozici. Produktivita práce ukazuje výkon na zaměstnanou osobu. Matematicky je podílem hrubé přidané hodnoty a počtu zaměstnaných v odvětví. Běžné ceny představují ceny platné v daném (sledovaném) období, ve kterém docházelo k realizaci statisticky sledované produkce zboží, obchodu i služeb. Údaje v běžných cenách jsou využívány především pro hodnocení struktury sledovaného indikátoru v daném roce. Zdroj: Eurostat – National Accounts

Vývoj v čase je poměrně kolísavý bez zjevného trendu. Nicméně produktivita práce v odvětví byla nejvyšší v roce 2011, kdy dosáhla hodnoty 49 tisíc EUR (stálé ceny).

Vývoj produktivity práce odvětví v ČR (EUR/zaměstnaná osoba ve stálých cenách roku 2005) 60 000 49 028

50 000 40 000

43 017

42 455

41 319

39 937

34 678

30 000 20 000 10 000 0 2008

2009

2010

2011

2012

2013


6

2.3. Propojenost s ostatními odvětvími Produkce odvětví je tvořena vstupy z odvětví (mezispotřebou v kupních cenách včetně čistých daní), tj. dodavatelsko-odběratelskými vztahy na straně vstupů do výrobního procesu, a vytvořenou hrubou přidanou hodnotou. Vstupy do výrobního procesu poskytuje nejen samotné odvětví, ale také jiná dodavatelská odvětví, zejména Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků; Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel a Výroba elektrických a optických přístrojů. V určité míře vstupy poskytují také další odvětví (27 %). Všechny tyto vstupy tvoří 57 % produkce (2010). Tato odvětví tedy ovlivňují vývoj v našem analyzovaném odvětví na straně vstupů. Zdrojem odvětví je nejen (domácí) produkce, ale také dovoz, který tvoří 27 % celkových zdrojů. Podíl dovozu na produkci, který může být brán za jednu z měr otevřenosti odvětví, činí 37 %. To znamená, že se u nás většina odvětvové produkce vyrobí a méně se doveze.

Vstupy do odvětví a zdroje odvětví (2010)

Vstupy do odvětví (z vlastního a jiných odvětví) Vlastní odvětví Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel Výroba elektrických a optických přístrojů Ostatní odvětví

Zdroje odvětví 37,5%

Celkem (v miliardách Kč)

1034,0

14,5%

Vstupy z odvětví

56,8%

11,2%

Přidaná hodnota odvětví

16,1%

10,0%

Dovoz do odvětví

27,1%

26,8%

Zdroj: ČSÚ Databáze ročních národních účtů, Tabulky dodávek a užití

Produkce analyzovaného odvětví slouží z 31 % (2010) jako vstup pro další odběratelská odvětví. Kromě vlastního odvětví se jedná zejména o Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel, Výrobu elektrických a optických přístrojů a Dopravu, skladování a poštovní činnosti a z přibližně 11 % ostatní odvětví. Více než 5 % produkce je spotřebováno domácnostmi a vládními a neziskovými institucemi. Více než 51 % produkce je vyvezeno do zahraničí a 12 % slouží k akumulaci kapitálu. To tedy znamená, že více produkce se vyveze, než upotřebí na domácím trhu. Zahraniční poptávka je pro odvětví klíčová.

Užití odvětví a mezispotřeba (2010)

Užití odvětví

Mezispotřeba

Mezispotřeba všech odvětví

31,2%

Spotřeba domácností

5,0%

Spotřeba vládních a neziskových institucí Tvorba fixního kapitálu a změna stavu zásob Vývoz z odvětví

0,3% 12,3% 51,2%

Vlastní odvětví Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel Výroba elektrických a optických přístrojů Doprava, skladování a poštovní činnosti Ostatní odvětví

67,9% 9,7% 7,2% 4,1% 11,1%

Zdroj: ČSÚ Databáze ročních národních účtů, Tabulky dodávek a užití

7

2.4. Přeshraniční toky produkce Poptávku po produkci tedy ovlivňují především zahraniční spotřebitelé a odvětví. Tedy i zahraniční poptávka se promítne ve svém důsledku do zaměstnanosti v analyzovaném odvětví v ČR. Drtivá většina vyvážené produkce směřuje na trhy vyspělých zemí, a to zejména EU 28 (82 %). S odstupem následují další regiony a země, z nichž nejvýznamnější je Rusko a ostatní země Asie. Na celkovém vývozu ČR se analyzované odvětví podílí 21,3 % (v roce 2014).

Podíl regionů/zemí na vývozu produkce odvětví (2014) Region/země

Podíl na vývozu

EU 28

82,1%

Ruská federace

4,1%

Ostatní Asie

3,9%

Ostatní Evropa

3,2%

Afrika

2,0%

USA a Kanada

1,6%

Latinská Amerika

0,9%

Ostatní země

0,7%

Čína

0,6%

Indie

0,4%

Japonsko

0,3%

NIZ JV Asie

0,2%

NIZ JV Asie – Nově industrializované země jihovýchodní Asie, tj. Jižní Korea, Tchaj-wan, Hongkong a Singapur, Malajsie, Indonésie, Thajsko a Filipíny. Latinská Amerika – všechny země Jižní a Střední Ameriky a Mexiko.

Zdroj: ČSÚ Databáze zahraničního obchodu

Pokud se podíváme podrobněji na exportní trhy, vidíme, že dominantní pozici má Německo (32 % vývozu) s výrazným odstupem následované Spojeným královstvím (7 %) a Francií (7 %). Jedinou mimoevropskou zemí mezi nejvýznamnějšími exportními trhy je Rusko (4 % vývozu).

10 nejvýznamnějších zemí z hlediska vývozu produkce odvětví (2014) Země Německo

Objem (mil. Kč) 249406

Podíl 32,3%

Spojené království

55535

7,2%

Francie

51096

6,6%

Slovensko

49264

6,4%

Španělsko

34500

4,5%

Ruská federace

31558

4,1%

Polsko

30973

4,0%

Belgie

27310

3,5%

Rakousko

23418

3,0%

Itálie

20345

2,6%


Obrázek o hlavních exportních trzích doplňuje indikátor mezinárodní konkurenceschopnosti v exportu. Ve srovnání s vyspělými evropskými zeměmi ČR vykazuje velice nadprůměrnou mezinárodní

8

konkurenceschopnost v exportu. Umisťuje se na 6. místě z 27 srovnávaných zemí. Za sebou nechává i velmi významné obchodní partnery jako Německo, Spojené království a Francii. Naopak vyšší konkurenceschopnost v exportu než ČR má Slovensko a Rakousko.

Mezinárodní konkurenceschopnost v exportu (2010-2013, %) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20%

Norsko

Irsko

Španělsko

Řecko

Lucembursko

Malta

Rumunsko

Itálie

Estonsko

Finsko

Všechny…

Dánsko

Bulharsko

Lotyšsko

Kypr

Nizozemsko

Polsko

Švédsko

Francie

Německo

Belgie

Portugalsko

ČR

Litva

Rakousko

Maďarsko

Slovinsko

Slovensko

0%

Velká…

10%

Indikátor mezinárodní konkurenceschopnosti v exportu je složený z relativní komparativní výhody v exportu odvětví, odvětvové struktury exportu, exportu na jednoho pracovníka v odvětví, exportu k celkové produkci odvětví a exportu k přidané hodnotě odvětví. V každém ukazateli jsou země seřazeny podle jeho výše, v pořadí první země získává 100 % a ostatní pak podle hodnoty ukazatele vůči první zemi. Syntetický indikátor je pak váženým součtem procentuálního ohodnocení jednotlivých ukazatelů. Pokud by ve všech ukazatelích některá země zaujala první místo, získává i v syntetickém indikátoru 100 %, většinou však jde o hodnotu o něco nižší. Zdroj: Vlastní analýzy SVP na základě údajů databáze COMTRADE (UN International Trade Statistics Database) a Cambridge Econometrics

Podíl regionů/zemí na dovozu produkce odvětví (2014) Region/země

Podíl na dovozu

EU 28

81,1%

NIZ JV Asie

7,5%

USA a Kanada

3,7%

Ostatní Asie

1,7%

Japonsko

1,6%

Čína

1,4%

Ostatní Evropa

0,9%

Afrika

0,7%

Ostatní země

0,4%

Latinská Amerika

0,4%

Indie

0,4%

Ruská federace

0,2%

NIZ JV Asie – Nově industrializované země jihovýchodní Asie, tj. Jižní Korea, Tchaj-wan, Hongkong a Singapur, Malajsie, Indonésie, Thajsko a Filipíny. Latinská Amerika – všechny země Jižní a Střední Ameriky a Mexiko.


9

Na straně dovozu je situace obdobná, hlavním teritoriem, ze kterého se nejvíce dováží, jsou země EU 28 (81 %, 2014). Produkce odvětví se ovšem do ČR dováží z rychle se rozvíjejících zemí JV Asie (8 %) a USA a Kanady (4 %). Při podrobnějším pohledu vidíme, že dominantní pozici v dovozu má opět Německo (33 %) s odstupem následované Polskem (11 %) a Slovenskem (9 %). Mezi nejvýznamnějšími dovážejícími zeměmi se z mimoevropských států objevuje i Korejská republika (7 % dovozu) a Spojené státy (téměř 4 %).

10 nejvýznamnějších zemí z hlediska dovozu produkce odvětví (2014) Země Německo

Objem (mil. Kč) Podíl 128 464 33,0%

Polsko

41 908 10,7%

Slovensko

32 968

8,5%

Korejská republika

25 548

6,6%

Francie

20 044

5,1%

Španělsko

15 964

4,1%

Spojené státy

13 821

3,5%

Itálie

13 796

3,5%

Rumunsko

13 078

3,4%

Maďarsko

11 520

3,0%


2.5. Technologická úroveň, výzkum a vývoj a inovace Technologickou a inovační úroveň odvětví lze mezinárodně srovnat pomocí indikátoru mezinárodní konkurenceschopnosti ve výzkumu a vývoji. Analyzované odvětví v ČR má v porovnání se všemi evropskými zeměmi podprůměrnou pozici. Nachází se sice na 8. místě z 28 srovnávaných zemí, ale všichni významní evropští konkurenti (zejména Rakousko, Německo, Francie), ČR předstihují.

Mezinárodní konkurenceschopnost odvětví ve výzkumu a vývoji (2010-2013, %) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10%

Kypr

Bulharsko

Irsko

Litva

Estonsko

Dánsko

Španělsko

Polsko

Norsko

Finsko

Portugalsko

Maďarsko

Nizozemsko

Slovensko

Malta

Rumunsko

Belgie

Slovinsko

ČR

Rakousko

Velká Británie

Francie

Itálie

Švédsko

Všechny země

Německo

0%

10

Indikátor mezinárodní konkurenceschopnosti odvětví ve výzkumu a vývoji se skládá z několika dílčích ukazatelů: relativní komparativní výhody ve výzkumu a vývoji odvětví, odvětvové struktury výdajů na výzkum a vývoj, výdajů na výzkum a vývoj k celkové produkci odvětví, výdajů na výzkum a vývoj k přidané hodnotě odvětví, výdajů na výzkum a vývoj na jednoho pracovníka v odvětví, podílu výzkumných pracovníků na všech zaměstnancích v odvětví, výdajů na výzkum a vývoj na jednoho vysokoškoláka v odvětví a výdajů na výzkum a vývoj na jednoho výzkumníka v odvětví. V ukazateli jsou země seřazeny podle jeho výše, v pořadí první země získává 100 % a ostatní pak podle hodnoty ukazatele vůči první zemi. Syntetický indikátor je pak váženým součtem procentuálního ohodnocení jednotlivých ukazatelů. Pokud by ve všech ukazatelích některá země zaujala první místo, získává i v syntetickém indikátoru 100 %, většinou však jde o hodnotu o něco nižší. Zdroj: Vlastní analýzy SVP na základě údajů databáze Eurostat, OECD STAN database a Cambridge Econometrics

Inovační úroveň odvětví lze mezinárodně srovnat pomocí indikátoru mezinárodní konkurenceschopnosti v inovacích a vzdělávání. Analyzované odvětví v ČR má v porovnání s ostatními evropskými zeměmi průměrnou pozici. Nachází se na 13. místě ze srovnávaných zemí a vykazuje podprůměrnou mezinárodní konkurenceschopnost v inovacích a vzdělávání oproti této skupině zemí.

Mezinárodní konkurenceschopnost odvětví v inovacích a vzdělávání (2010-2013, %) 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10%

Kypr

Lotyšsko

Bulharsko

Litva

Dánsko

Portugalsko

Irsko

Řecko

Itálie

Nizozemsko

Velká Británie

Slovensko

Maďarsko

ČR

Slovinsko

Rumunsko

Polsko

Estonsko

Belgie

Norsko

Finsko

Rakousko

Všechny země

Švédsko

Španělsko

Francie

Německo

0%

Indikátor mezinárodní konkurenceschopnosti v inovacích a vzdělávání obsahuje podíl vysokoškoláků k zaměstnaným v odvětví, podíl inovativních ze všech organizací podle počtu zaměstnaných, průměrnou délku vzdělání zaměstnaných v odvětví, relativní komparativní výhodu v inovacích odvětví a odvětvovou strukturu inovativních organizací podle podílu zaměstnaných. V každém ukazateli jsou země seřazeny podle jeho výše, v pořadí první země získává 100 % a ostatní pak podle hodnoty ukazatele vůči první zemi. Syntetický indikátor je pak váženým součtem procentuálního ohodnocení jednotlivých ukazatelů. Pokud by ve všech ukazatelích některá země zaujala první místo, získává i v syntetickém indikátoru 100 %, většinou však jde o hodnotu o něco nižší. Zdroj: Vlastní analýzy SVP na základě údajů databáze COMTRADE (UN International Trade Statistics Database) a Cambridge Econometrics

11

2.6. Typologie ekonomiky odvětví Výroba dopravních prostředků je v porovnání s ostatními odvětvími v ČR relativně středně velké odvětví (podle podílu na HPH) s relativně vysokou výkonností (podle produktivity práce). Převažující produkcí odvětví je komerční zboží. Odvětví je mezinárodně vysoce otevřené (podíl produkce na vývozu) s průměrnou mezinárodní konkurenceschopností vůči evropským zemím. Většina produkce je orientována na zahraniční trh.

12

Typologie ekonomiky odvětví Odvětví

Převládající povaha produkce

Velikost odvětví v rámci ČR

Výkonnost odvětví Otevřenost v rámci ČR odvětví

Mezinárodní konkurenceschopnost

Zemědělství, lesnictví a rybolov

Komerční zboží

Malá

Nízká

Nízká

Nadprůměrná

Těžební průmysl

Komerční zboží

Malá

Středně vysoká

Nízká

Podprůměrná

Potravinářský a tabákový průmysl

Komerční zboží

Malá

Středně vysoká

Vysoká

Podprůměrná

Textilní, oděvní a kožedělný průmysl

Komerční zboží

Malá

Nízká

Vysoká

Průměrná

Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl

Komerční zboží

Malá

Středně vysoká

Vysoká

Podprůměrná

Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl

Komerční zboží

Malá

Vysoká

Vysoká

Podprůměrná

Výroba pryžových, plastových a ostat. Nekov. minerálních výrobků

Komerční zboží

Malá

Vysoká

Vysoká

Nadprůměrná

Výroba kovů a kovodělných výrobků

Komerční zboží

Středně velká

Středně vysoká

Vysoká

Nadprůměrná

Výroba elektrických a optických přístrojů

Komerční zboží

Středně velká

Vysoká

Vysoká

Podprůměrná

Výroba strojů a zařízení

Komerční zboží

Malá

Vysoká

Vysoká

Podprůměrná


Komerční zboží

Středně velká

Vysoká

Vysoká

Průměrná

Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n.

Komerční zboží

Malá

Středně vysoká

Vysoká

Nadprůměrná

Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody

Komerční zboží

Středně velká

Vysoká

Nízká

Průměrná

Stavebnictví

Komerční služby

Středně velká

Nízká

Není/velmi nízká

Není relevantní

Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel

Komerční služby

Velká

Středně vysoká

Není/velmi nízká

Není relevantní

Doprava, skladování a poštovní činnosti

Komerční služby

Středně velká

Nízká

Vysoká

Průměrná

Ubytování, stravování a pohostinství

Komerční služby

Malá

Nízká

Vysoká

Podprůměrná

Vydavatelské a mediální činnosti

Komerční služby

Malá

Středně vysoká

Vysoká

Průměrná

Telekomunikační a informační technologie a činnosti

Komerční služby

Středně velká

Vysoká

Nízká

Podprůměrná

Peněžnictví a pojišťovnictví

Komerční služby

Středně velká

Vysoká

Není/velmi nízká

Podprůměrná

Profesní, vědecké a techn. činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí

Komerční služby

Velká

Vysoká

Nízká

Podprůměrná

Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administr. činnosti

Komerční služby

Malá

Nízká

Nízká

Podprůměrná

Veřejná správa a obrana

Veřejné služby

Středně velká

Středně vysoká

Není/ velmi nízká

Není relevantní

Vzdělávání

Veřejné služby

Středně velká

Nízká

Není/velmi nízká

Není relevantní

Zdravotní a sociální péče

Veřejné služby

Středně velká

Nízká

Není/velmi nízká

Není relevantní

Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti

Komerční služby

Malá

Nízká

Nízká

Podprůměrná

Velikost odvětví je uvedena na základě podílu odvětví na celkové hrubé přidané hodnotě, výkonnost na základě produktivity práce na zaměstnanou osobu, otevřenost na základě podílu vývozu na produkci a mezinárodní konkurenceschopnost na základě hodnoty indikátoru celkové konkurenceschopnosti odvětví. Podrobnější vysvětlení a kategorizace jsou uvedeny v metodické části. 13

2.7. Klíčové faktory vývoje a perspektivy odvětví 2.7.1. Legislativní rámec Oblast obchodních společností a družstev je v České republice upravena Zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), který od 1. 1. 2014 částečně nahradil Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Podmínky pro provozování živností a předpoklady pro zápis obchodních společností do obchodního rejstříku stanovuje Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) – přílohou je seznam řemeslných, vázaných, koncesovaných a volných živností. Výroba motorových a přípojných vozidel a karoserií patří mezi živnosti volné. Základní právní normou regulující oblast automobilového průmyslu v České republice je Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů. Zákon upravuje podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích. Konkrétně se jedná o technické požadavky na provoz silničních a zvláštních vozidel a schvalování jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích, práva a povinnosti osob, které vyrábějí, dovážejí a uvádějí na tuzemský trh vozidla a pohonné hmoty, práva a povinnosti vlastníků a provozovatelů vozidel, registraci vozidel a jejich vyřazování z registru, práva a povinnosti stanice technické kontroly a stanice měření emisí. Způsob zajištění informačních povinností souvisejících s tvorbou technických předpisů a technických norem, které vyplývají z požadavků EU, je obsahem Zákona č. 22/1997 o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Uvedená norma se zabývá způsobem stanovování technických požadavků na výrobky, které by mohly ve zvýšené míře ohrozit zdraví nebo bezpečnost osob, majetek či životní prostředí. Odvětví je ovlivňováno rovněž horizontální legislativou. Jednou z nejvýznamnějších oblastí je nakládání s odpady, které je zastřešeno Zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (do zákona jsou zapracovány tzv. ELV – End-of Life Vehicles – předpisy EU pro recyklaci automobilů po skončení jejich životnosti) a systémem prováděcích vyhlášek. Dalším důležitým bodem je problematika ochrany životního prostředí a s ní související legislativa. Základní právní normou je zde Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje přípustné úrovně znečištění a znečišťování ovzduší, způsob posuzování přípustné úrovně znečištění a znečišťování ovzduší a jejich vyhodnocení, nástroje ke snižování znečištění a znečišťování ovzduší, práva a povinnosti osob a působnost orgánů veřejné správy při ochraně ovzduší, práva a povinnosti dodavatelů pohonných hmot a působnost orgánů veřejné správy při sledování a snižování emisí skleníkových plynů z pohonných hmot v dopravě. Strategie Evropského společenství ke snižování skleníkových plynů z dopravy je založena na třech základních přístupech: · Technická opatření nových vozidel vedoucí ke snížení spotřeby pohonných hmot v osobních automobilech a lehkých vozidlech. Toho lze dosáhnout zvýšením úspornosti motoru technickými inovacemi doprovázeného snižováním hmotnosti vozidel, nebo snižováním energetické náročnosti výbavových prvků automobilů. · Úprava technických opatření stávajících vozidel – snížením odporu vozidel a odporové ztráty motoru, aplikací biopaliv apod. · Opatření ovlivňující chování zákazníků – daňové zvýhodnění vozidel s menšími emisemi CO2, označování automobilů šetrných k životnímu prostředí (toto opatření je podmíněno správným nastavením komunikační strategie vůči široké veřejnosti). Podle návrhu Evropské komise budou muset nově vyrobené osobní automobily do roku 2020 vypouštět maximálně 95 gramů CO2 na jeden ujetý kilometr. V případě lehkých užitkových vozidel se mají emise do roku 2020 snížit na 147 g CO2/km. Jedná se o relativně tvrdě nastavený cíl. Navíc největší konkurenti, jako jsou korejské, čínské, japonské nebo americké automobilky, mají cíle nastaveny mírněji. Evropští

14

automobiloví výrobci se tak obávají o svou konkurenceschopnost s tím, že splnění stanovených cílů bude vzhledem k nákladům na výzkum a vývoj finančně náročné. V případě legislativy o emisích CO2 z osobních automobilů a dodávek se na půdě EU střetávají dva přístupy – environmentální organizace tvrdí, že cíle pro automobilky by mohly být přísnější, zatímco průmysl se obává o svou konkurenceschopnost. Možným řešením jsou tzv. superkredity, díky nimž mají auta produkující velmi nízké množství emisí při výpočtu plnění průměrného emisního cíle pro danou automobilku větší váhu než konvenční automobily. Superkredity jsou vnímány jako cesta, jak zvláštní bonifikací stimulovat výrobce k uvádění elektromobilů na trh. Tento nástroj je ale nezbytné nastavit tak, aby zároveň nevedl k oslabení snahy výrobců snížit i emise z klasických vozidel spalujících benzín a naftu. Evropská komise pro bezpečnost vozidel (EEVC – European Enhanced Vehicle-safety Committee) uvedla v platnost základní legislativu týkající se testování bezpečnosti vozidel. Jedná se především o normy pro čelní a boční náraz a informace Evropského programu posuzování nových aut (EuroNCAP), který má za cíl maximálně přispívat k rozvoji v ochraně evropských uživatelů automobilů. Prostřednictvím programu jsou spotřebitelům uveřejňovány informace o porovnatelném hodnocení bezpečnosti jednotlivých tříd vozidel, čímž jsou výrobci motivováni k zlepšování bezpečnosti produkovaných automobilů. Prostřednictvím legislativy týkající se bezpečnosti vozidel jsou stanovovány minimální povinné normy, jejichž aktualizace může být zdlouhavá a tím přestává stimulovat výrobce k dalšímu vylepšování bezpečnostních parametrů. Normy EuroNCAP představují v tomto bodě pružnější alternativu. 2.7.2. Státní podpora podnikání Investiční pobídky: Společnosti z odvětví mohou v České republice využívat různé podpůrné programy. Největší objem veřejných zdrojů plynul v předchozích letech do sektoru formou investičních pobídek prostřednictvím agentury pro podporu podnikání a investic (CzechInvest). O investiční pobídky může žádat jak česká, tak i zahraniční právnická nebo podnikající fyzická osoba. Příjemcem pak může být pouze právnická osoba se sídlem na území České republiky. K podporovaným oblastem patří průmysl (zavedení nebo rozšíření výroby v oborech zpracovatelského průmyslu), technologická centra (vybudování nebo rozšíření VaV centra) a centra strategických služeb (zahájení nebo rozšíření činnosti – centra sdílených služeb, centra pro tvorbu software nebo high-tech opravárenská centra). Zákon o investičních pobídkách č. 72/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, stanovuje pro každou aktivitu podmínky, které je potřeba splnit, aby mohl investor o investiční pobídku požádat. V případě každé aktivity platí, že podmínky musí být splněny do tří let od data udělení investičních pobídek (tj. od vydání rozhodnutí o příslibu). Pro všechny typy aktivit také platí, že příjemce nezahájí práce na projektu (tj. nepořídí žádný majetek včetně objednávek strojů a nezahájí stavební práce) před vydáním potvrzení o registraci záměru CzechInvestem, a že příjemce zachová podpořený majetek a pracovní místa po celou dobu čerpání veřejné podpory, nejméně však po dobu 5 let. V roce 2012 došlo k zavedení institutu strategické investiční akce. To znamená, že kromě standardních investičních pobídek mohou takto označené projekty získat hmotnou podporu na kapitálovou investici až do výše 5 % nákladů. O podpoře jednotlivých projektů, které splní podmínky, rozhoduje Vláda České republiky. Za strategickou investiční akci v oblasti zpracovatelského průmyslu se považuje akce, kdy hodnota minimální výše investice do dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku dosáhne hodnoty 500 mil. Kč, z toho minimálně 250 mil. Kč do nového strojního zařízení a současně je vytvořeno minimálně 500 nových pracovních míst. Maximální výše podpory je 40 % (30 % v regionu Jihozápad) z celkových uznatelných nákladů. V případě zpracovatelského průmyslu se u investice v Regionech II a zároveň u lowtech sektorů snižuje podpora na 75 % maximální míry veřejné podpory v jednotlivých regionech. Území hlavního města Prahy je z možnosti získat investiční pobídku vyloučeno. V červnu 2013 Evropská komise schválila nová pravidla regionální podpory 2014 – 2020, v rámci kterých je snížena maximální možná míra veřejné podpory pro velké firmy ze současných 40 % na 25 % (velké podniky tvoří 95 % všech dosavadních žadatelů o investiční pobídky). Příčinou je vyšší HDP ČR na jednoho obyvatele oproti předchozímu programovacímu období. K formám investičních pobídek patří: -

Sleva na dani z příjmů právnických osob Převod území za zvýhodněnou cenu Hmotná podpora na vytvořené pracovní místo a Hmotná podpora na školení a rekvalifikace zaměstnanců

15

-

Hmotná podpora na pořízení majetku (v případě strategické investiční akce)

Fondy Evropské unie: Operační program Průmysl a podnikání (OPPP) 2004 – 2006, který fungoval pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, zajišťoval komplexní podporu především malého a středního podnikání za pomoci prostředků strukturálních fondů EU. Na program OPPP navazoval Operační program Podnikání a inovace (OPPI) 2007 – 2013. Globálním cílem OPPI bylo zvýšení konkurenceschopnosti sektoru průmyslu a služeb a rozvoj podnikání, udržení přitažlivosti České republiky, regionů a měst pro investory, podpora inovací, stimulace poptávky po výsledcích výzkumu a vývoje, komercializace výsledků výzkumu a vývoje, podpora podnikatelského ducha a růstu hospodářství založeného na znalostech pomocí kapacit pro zavádění nových technologií a inovovaných výrobků, včetně nových informačních a komunikačních technologií. V rámci automobilového průmyslu (tj. NACE 29) se jednalo o 203 projektů v celkové částce 3,1 mld. Kč. Na operační program Podnikání a inovace (OPPI) 2007 – 2013 navazuje Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) pro programové období 2014 – 2020. OP PIK sestává z 5 prioritních os. Tyto prioritní osy pokrývají celkem 12 investičních priorit v rámci 5 tematických cílů dle nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 1301/2013: -

Rozvoj výzkumu a vývoje pro inovace, Rozvoj podnikání a konkurenceschopnosti malých a středních podniků, Účinné nakládání energií, rozvoj energetické infrastruktury a obnovitelných zdrojů energie, podpora zavádění nových technologií v oblasti nakládání energií a druhotných surovin, Rozvoj vysokorychlostních přístupových sítí k internetu a informačních a komunikačních technologií, Technická pomoc.

Podpora je zacílena přednostně na malé a střední podniky, nicméně specifické aktivity jsou mj. vhodné taktéž pro velké podniky, podnikatelská seskupení, výzkumné organizace, provozovatele inovační infrastruktury, obecně prospěšné společnosti, neziskové organizace či orgány státní správy a samosprávy a jimi založené či zřizované organizace. Realizace podpory bude možná ve všech regionech ČR kromě regionu hl. m. Prahy. Vyhlášení prvních výzev se předpokládá v prvním čtvrtletí roku 2015. V rámci podpory z evropských fondů bylo možné využít prostředky i z dalších operačních programů, jako např. z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost, který byl z hlediska podnikání zaměřený na investice do zvyšování kvalifikace zaměstnanců. K 4. 11. 2014 byla bv rámci tohoto programu přiznána dotace 64 projektům z oblasti automobilového průmyslu v celkové hodnotě cca 184,5 mil. Kč. V období 2014 – 2020 na program navazuje OP Zaměstnanost. Operační program Životní prostředí nabízel podnikatelským subjektům v dílčích oblastech finanční podpory na ekologické projekty související např. se snižováním znečišťování vod, omezováním emisí, zkvalitňováním nakládání s odpady, odstraňováním starých ekologických zátěží, omezováním průmyslového znečištění a environmentálních rizik apod. K 4. 11. 2014 byla v rámci tohoto programu přiznána dotace 4 projektům z oblasti automobilového průmyslu v celkové hodnotě cca 14,4 mil. Kč. V období 2014 – 2020 na program navazuje OP Životní prostředí. 2.7.3. Trendy vývoje, perspektivy odvětví Analyzovaná odvětvová skupina zahrnuje výrobu automobilů a výrobu ostatních dopravních prostředků (viz kap. 1 Vymezení odvětvové skupiny). Výroba automobilů zaměstnává v rámci vymezené odvětvové skupiny na 90 % jejích pracovníků a vytváří 90 % hrubé přidané hodnoty. Vývoj ve výrobě automobilů je tedy v rámci odvětvové skupiny rozhodujícím činitelem a proto se budoucí vývojové trendy opírají zejména o tento segment. Sektor automobilového průmyslu je jedním z nejdůležitějších výrobních odvětví v rámci České republiky. Jeho význam se projevuje jak při tvorbě HDP a zaměstnanosti, tak v rámci obchodní bilance. Situace na mezinárodních trzích: V současnosti není situace v rámci evropského automobilového průmyslu ideální, lidé preferují úspory a právě koupi vozu může většina zákazníků odložit. Poptávku limituje také demografický vývoj. Poptávka po automobilech zaznamenala v Evropě jen mírné oživení, přičemž prodeje vzrostly v roce 2013 o cca 5 %. V Evropě se aktuálně prodává přibližně 12 mil. aut ročně, což je ve srovnání s předkrizovými objemy ve výši 14 až 15 mil. aut stále méně. Lepší situace je v Asii a USA. Nejvýraznější

16

nárůst prodejů byl patrný v Číně, která krizi v automobilovém průmyslu prakticky nezaznamenala a kde došlo v roce 2013 k růstu prodejů o 14 % (čínští obchodníci prodali v témže roce 17,9 mil. nových aut). Současné (2015) projevy oslabení v čínské ekonomice však mohou přinést v segmentu automobilového průmyslu značné změny. Čína už není jen 'továrnou' světa. Je to důležitý spotřebitel světové produkce a služeb. Řada podniků a odvětví závisí na čínských spotřebitelích, kteří jsou nyní znevýhodněni z hlediska kupní síly po devalvaci měny. Mezi další významná odbytiště patří v Asii také Malajsie, Indonésie či Thajsko. Spojené státy americké již nejsou světovou automobilovou jedničkou, tamní prodejci se však s důsledky hospodářské krize vypořádali lépe než jejich evropští konkurenti. V roce 2013 stouply v USA prodeje nových automobilů o necelých 8 % na 15,6 mil. kusů. Nejpoptávanější třídou je v současnosti kategorie malých vozů a ani v blízké budoucnosti nelze předpokládat výrazné změny preferencí. Německo jako světový leader v inovacích, kvalitě výrobků i produktivitě zaznamenává v současné době (2015) krizi důvěry v souvislosti s podvody v měření emisí u aut koncernu Volkswagen. Důsledky této kauzy však lze zatím jen obtížně odhadovat. Intenzivní rozvoj zaznamenaly především Čína a Indie (zejména díky nízkým výrobním nákladům) a také Korea. Rostoucí konkurence na trhu výrobců automobilů po celém světě by mohla do budoucna vytvářet provozní a finanční tlaky na dodavatelské řetězce. Mezi klíčové problémy dodavatelů patří také nejistota v oblasti cen základních výrobních materiálů. Čínu a Indii omezuje nejen značná vzdálenost, ale také vysoká dovozní cla na auta dovážená do Evropy (v opačném směru jsou cla ještě vyšší). Firmy si uvědomují, že nové trhy není možné dobývat pouze prodejní sítí a servisem, ale na řadě z nich je nutné také vyrábět, nebo alespoň montovat. Evropské automobilky, které chtějí dodávat na čínský nebo indický trh, vyrábějí či montují v Číně nebo v Indii. Stejně tak tamní automobilky, které chtějí dodávat větší množství aut na evropský trh, budou muset velmi vážně uvažovat o výrobě v některé ze zemí Evropy nebo v jejím blízkém okolí. Kromě toho vstoupil čínský a indický kapitál do řady evropských výrobců automobilových součástek. Změny na trhu – fúze, akvizice, tvorba aliancí: Relativně vysoké výrobní náklady, rostoucí požadavky na flexibilitu dodávek a zintenzivňování konkurenčních tlaků vedou ke konsolidaci podnikatelské základny, resp. vytváření aliancí, které mohou přispět ke zlepšení postavení jednotlivých subjektů v rámci dodavatelského řetězce. V největší míře dochází ke spojování mezi přímými dodavateli OEM, případně na druhé až třetí úrovni dodavatelského řetězce. Přímo mezi OEM výrobci je spojování méně obvyklé (v roce 2007 došlo např. k akvizici společnosti KAROSA a.s. firmou Iveco Czech Republic, a.s. a tím k jejímu začlenění do mezinárodního IRISBUS Holding S.L.). Prostřednictvím tvorby aliancí mohou společnosti zčásti snižovat vysoké výrobní náklady a také samozřejmě hledat nové obchodní příležitosti pro svůj další rozvoj. Další možností je vytváření strategických partnerství (joint-venture projekty). Cílem těchto uskupení je propojit znalosti ve vybraných oblastech a vytvořit tímto způsobem subjekt se strategickou konkurenční výhodou na trhu. Klasickým příkladem v ČR je výrobní závod Toyota Peugeot Citroën Automobile Czech s.r.o., který má kombinovat kvalitní a výrobně efektivní standardy výrobního systému Toyoty s inovacemi designu a technické kvality skupiny PSA Peugeot Citroën. Globální změny v poptávce, změna nákupních zvyklostí spotřebitelů: V současné době spotřebitelé kladou větší důraz na užitné vlastnosti automobilů. V minulosti nebyly pokusy významných výrobců prodávat vozy s nízkou cenou většinou úspěšné, v současné době však v kategorii levných vozů dochází ke zvyšování poptávky. Změny preferencí konečných spotřebitelů charakterizují zejména následující trendy:  Zatímco motoristé ze zemí západní Evropy, Japonska a Severní Ameriky se začínají orientovat na menší, efektivnější a ekologičtější auta, tak zákazníci v rozvíjejících se ekonomikách zemí BRIC (Brazílie, Rusko, Indie a Čína) dávají přednost větším a luxusnějším automobilům vyšší třídy. Tyto země se tak stávají tahounem automobilového průmyslu, protože zde roste kupní síla střední třídy.  Změny v pořadí důležitosti parametrů, které ovlivňují nákupní rozhodování spotřebitelů. Očekává se, že v pořadí důležitosti faktorů ovlivňujících poptávku postupně začne hrát prim nízká spotřeba (vzhledem k rostoucí ceně ropy). Doposud byla spotřebiteli preferována kvalita kupovaného automobilu. Při spotřebitelském hodnocení automobilů nabývá na důležitosti také design a styl. Stále více zákazníků si vytváří silnou emocionální a estetickou vazbu na svá vozidla. V případě průměrného českého spotřebitele však při rozhodování o koupi nového vozu bude stále hrát větší roli praktičnost a šetrný provoz nežli design.  Větší důraz na příznivé environmentální charakteristiky vozidel (nižší emise skleníkových plynů a hluku, redukce využívání nebezpečných látek, efektivnější recyklace a odpadové

17

hospodářství apod.) S rostoucím environmentálním povědomím společnosti stoupá rovněž důraz kladený na ekologičnost výroby a následný provoz motorových vozidel. Rostoucí nároky v této oblasti se přímo promítají do nákladů výrobců, svou roli sehrává také legislativní omezení ze strany Evropské unie. Trendy ve výrobě: Automobilový průmysl patří mezi odvětví s vysokou inovační dynamikou. Intenzivní investice do nových způsobů výroby a do využívaných technologií přinášejí pro firmy působící v sektoru možnost snížení nákladů. Optimalizace nákladů vede k další standardizaci výrobních aktivit a výrobků, stejně jako k intenzivnějšímu využívání globálních zdrojů. Problematika redukce nákladů v automobilovém průmyslu především směřuje do  Výrobní technologie: Jedná se především o energeticky méně náročné výrobní technologie efektivněji využívající vstupní zdroje. V rámci produkce vozidel narůstá význam výkonové elektroniky, využívají se stále složitější integrované obvody a finální mikrosystémy apod.  Výrobních materiálů a surovin. Inovace v oblasti výrobních materiálů a surovin jsou firmami využívány k redukci nákladů. Nové materiály umožňují snižování celkové hmotnosti vozidel za současného zvýšení odolnosti (jedná se např. o polyuretany, polypropylén, vysoce pevné oceli, absorpční materiály, slitiny hliníku a hořčíku, keramické materiály, kompozitní materiály apod.).  Organizace výroby: Svou roli sehrává mimo jiné také lepší vytěžování volných kapacit, nižší spotřeba materiálu a redukce energetické náročnosti na jednotku výroby, zvyšování produktivity práce, zkrácení průběžné doby výroby a zvyšování kvality produkce. Automobilový průmysl tradičně využívá výhod plynoucích ze sériovosti výroby. Standardizace výrobních aktivit vede ke snížení celkových nákladů (včetně nákladů na technickou způsobilost a zručnost pracovní síly), zjednodušení montáže a zvýšení její flexibility, zkrácení inovačního cyklu. V praxi se například využívá malý počet platforem pro konstrukci vícero typů vozidel v různých třídách.  Nových technologií: Odvětví intenzivně využívá moderní metody zpracování informací. Při návrhu celých vozů nebo jejich součástí se běžně využívají technologie virtuální reality, digitální simulace a modelování, simultánní inženýrství apod. Trendem je také zvyšující se podíl elektroniky jako součásti automobilů. Kromě automatizovaného řízení všech systémů, jako jsou pohonná jednotka, převodovka, odpružení a osvětlení, se jedná také o systémy sloužící nejen k přenosu informací, ale i zábavě posádky vozidla. Budoucnost může dokonce patřit vozidlům zcela ovládaným elektronikou, bez nutnosti zásahů řidiče. Trendem je i snižování spotřeby klasických fosilních paliv, využití plynu, hybridního pohonu a elektrické energie.  Offshoringu, případně outsourcingu: Dalším způsobem snižování nákladů a zefektivňování výroby jsou možnosti outsourcingu resp. offshoringu. V případě outsourcingu společnosti vyvádějí určité (zpravidla ne klíčové) činnosti na třetí strany, offshoring znamená přesun výroby do zahraničí bez ohledu na to, zda výrobu provádí třetí strana nebo jde pouze o přestěhování továrny mateřského výrobce. Outsourcing tedy přivádí levné, ale zároveň kvalitní znalosti a informace za kapitálem, oproti tomu offshoring přivádí kapitál do míst, kde tyto levné a zároveň kvalitní informace a znalosti vznikají. Základním kamenem offshoringu jsou obrovské mzdové a často i daňové rozdíly mezi rozvinutými a rozvojovými zeměmi. Některé podniky jsou díky offshoringu schopny snížit výrobní náklady až o 60 %. Přesun výroby do jiné země, často geograficky velmi vzdálené, přináší náklady na výstavbu nového výrobního provozu, zaškolení zaměstnanců atd. Díky výrazným mzdovým úsporám jsou však tyto náklady téměř ve všech případech vynahrazeny. Personální náklady nejsou jedinou úsporou při stěhování výroby do levnější země. Podnik může ušetřit také nákupem levnějších komponentů, surovin nebo služeb od místních dodavatelů. Sleduje se i řada dalších faktorů, které mohou výrobu automobilů zlevnit. Nebezpečí nadprodukce: Ve světě je podle mnoha odborníků nezdravá nadprodukce automobilů, která by mohla vyvolat celosvětovou krizi tohoto odvětví, což by potencionálně mělo značný dopad také na ekonomiku ČR. Nejde přitom jen o problém nadměrných výrobních kapacit v globálním měřítku, ale i o dosažení vhodného rozsahu kapacit ve správné geografické lokalitě. K nejvíce přehlceným trhům patří USA, Japonsko a Německo. Postupem času však může být tato problematika bezesporu otevřena i v ČR (může dojít k přesunu výrobních závodů směrem na východ Evropy, a to nejen kvůli levnější pracovní síle, ale i novým investičním pobídkám a příležitostem, které daný region nabízí). V souvislosti s nebezpečím nadprodukce nabývají na důležitosti změny výrobní strategie prostřednictvím reorganizačních programů. Dochází ke zkracování období uvedení nových modelů na trh a dodacích lhůt prostřednictvím tzv. pull

18

modelů výroby, kdy je vyráběno v menším množství a lze flexibilně reagovat na specifické požadavky zákazníků. Tento model nahradil stávající push model, který mnohdy vedl k vytvoření nadměrných zásob relativně rychle zastarávajících vozů. Výrobci automobilů se musí vypořádat s nevyhnutelnými změnami, které formují budoucí podobu celého sektoru. Většina výrobců automobilů předpokládá, že řešením by mohl být rovněž zvýšený export na nové rozvíjející se trhy. Mnozí výrobci aut však již na nových trzích budují své továrny, takže možnosti vývozu do těchto lokalit budou v budoucnu nižší. Hledání alternativních paliv a investice do jejich vývoje: Automobilový průmysl prošel v uplynulých letech určitou stagnací, v současné době se ale zaměřuje na další vývoj a investice do nových technologií. Většina firem dlouhodobě působících na trhu tuší, že je nutné zachovat kvalitu produkce, ale zároveň zvýšit efektivitu výroby a zachytit aktuální trendy. Nové technologie a možnost využití alternativních paliv totiž nabízí možnosti, jak se odlišit od konkurence a zároveň naplnit představy samotných spotřebitelů o ideálním voze. Alternativní paliva v dopravě umožňují omezování emisí limitovaných (oxid uhelnatý, uhlovodíky, oxidy dusíku, pevné částice) a nelimitovaných (např. polyaromatické uhlovodíky) znečišťujících látek a skleníkových plynů (zejména oxidu uhličitého). Mezi aktuálně využívaná alternativní paliva v dopravě patří plynná paliva (zejména stlačený zemní plyn – CNG a podmíněně zkapalněný ropný plyn – LPG, který však nelze v pravém slova smyslu považovat za alternativní palivo z důvodu jeho přímé vazby na zpracování fosilní ropy) a biopaliva (buď čistá, tzn. estery mastných kyselin – FAME, a také čisté rostlinné oleje, nebo v různě koncentrovaných směsích s fosilními palivy – bioethanol s benzínem, např. E85, a estery mastných kyselin s motorovou naftou, např. směsná motorová nafta s 30 % metylesteru řepkového oleje). Do budoucna se uvažuje o využívání biopaliv II. generace vyráběných nikoli z potravinářských plodin, ale z nepotravinářské biomasy (celulóza z dřevní hmoty nebo jiných rostlin). Náhrada spalovacího motoru elektromotorem: V zásadě lze rozlišovat dva hlavní směry vývoje – čistě elektrický pohon a hybridní pohon. Zdrojem elektrické energie jsou pak především lithiumiontové akumulátory, dobíjené ze zásuvky. Problémem je zatím jejich malá kapacita. Vodíkové palivové články (z hlediska provozu ideálně čisté) se z ekonomických a technických důvodů v nejbližších 10 až 20 letech nejspíš masově využívat nebudou. K více obvyklým způsobům využití prozatím patří hybridní pohony. U hybridního pohonu lze využívat výhody jednotlivých pohonů. U elektropohonu nízkou hlučnost, žádné výfukové zplodiny a vysokou účinnost elektromotoru (asi 90 %). U pohonu spalovacím motorem velký dojezd vozidla, ve střední a vyšší oblasti otáček vysoký točivý moment a možnost jízdy vysokou rychlostí. Automobily s hybridním pohonem již vyrábí řada světových výrobců. Masové využívání elektromobilů není v horizontu příštích deseti let pravděpodobné, přesto se řada výrobců na jejich možné širší používání připravuje. V kategorii elektromobilů je v současnosti nabízen pouze omezený sortiment vyráběných typů. V blízké budoucnosti tak budou stále převažovat auta na hybridní pohon. Nejvýznamnější část prostředků investují společnosti do zmenšování spalovacích motorů. Výrobci zjišťují, že náklady na vývoj technologií i samotnou výrobu elektromobilů jsou natolik vysoké, že vyvolávají pochybnosti o návratnosti těchto investic. Pozice automobilového průmyslu v rámci ČR: Přibližně 20% podíl na exportu a stejný podíl na celkové průmyslové produkci představuje výrazné postavení automobilového průmyslu v rámci ekonomiky ČR. V dlouhodobém horizontu je očekáváno snížení váhy automobilové produkce. Na automobilový průmysl navazuje i mnoho firem z oblasti gumárenské, textilní, plastikářské či sklářské výroby. Existuje tak poměrně rozsáhlá diverzifikace mezi finálními výrobci a výrobci komponentů. Právě s ohledem k diverzifikaci odběratelů automobilového průmyslu není závislost české ekonomiky na automobilovém průmyslu kritická. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR zastává názor, že by se Česká republika měla dlouhodobě soustředit na obory s vyšší přidanou hodnotou, které jí přinesou více benefitů. Jedná se o centra zaměřená na high-tech, která nebudou využívat pouze manuální práci, ale budou ve větší míře založena na využití know-how. V praxi se již objevily první konkrétní příklady – firma Volkswagen se rozhodla, že v Mladé Boleslavi lze zřídit lepší a levnější vývojové centrum než v Německu a kolínská TPCA zase navázala spolupráci s ČVUT. Ministerstvo průmyslu prosadilo změnu zákona o investičních pobídkách tak, aby stát podporoval technologicky náročná odvětví s vysokou přidanou hodnotou. Jedná se například o výrobu "inteligentních" světlometů, elektronických vstřikovacích nebo brzdových systémů, klimatizačních jednotek a podobně. Automobilový průmysl ČR zůstává významným zaměstnavatelem. Svým zaměstnancům může nabídnout stabilitu a kvalitní mzdové ohodnocení. Přesto se odvětví potýká s nedostatkem kvalifikovaných zaměstnanců – hlavním problémem zůstává nedostatek nastupujících učňů do technických oborů. Sdružení automobilového průmyslu již v tomto směru podniká intenzivní kroky.

19

Jedním z nich je projekt IQ Auto zaměřený na rozvoj technického vzdělání (součástí tohoto projektu je rovněž portál Auta nás baví – www.autanasbavi.cz, jež poskytuje především informace pro potencionální žáky a rodiče). Z ekonomické krize vyšel tuzemský automobilový průmysl dobře. Nezaznamenal takový propad jako ostatní obory zpracovatelského průmyslu, a jako první začal opět růst. Česká ekonomika závisí na vývozu, přičemž nejdůležitějším exportním produktem jsou právě vozidla a jejich díly. V automobilkách bývají nadprůměrné mzdy, takže jejich pracovníci zachraňují poptávku po službách a spotřebním zboží. Sektor automobilového průmyslu je vzhledem k extrémní konkurenci velmi dynamický. V roce 1999 se v regionu střední Evropy vyrábělo jen 15,8 % celkové evropské automobilové produkce, o deset let později už 25 % a dnes je tento region téměř na jedné třetině evropské produkce. Celý proces ještě podpořila krize v roce 2008, která firmy nutila optimalizovat výrobní procesy a snižovat náklady. Ceny nových vozidel byly konkurenčním bojem stlačeny spolu s maržemi na limitní hranici. Tlak je ještě umocněn zvýšením prodejů ojetých vozů na úkor nových aut. V rámci nutnosti snižování a optimalizace nákladů je pro výrobce jednou z variant řešení relokace blíž k odběratelům (nižší cena za transport, levnější pracovní síla), což znamená příležitost také pro Českou republiku. 2.7.4. Silné a slabé stránky, příležitosti a rizika v podmínkách ČR Silné stránky        

rozvinutá tradice automobilového průmyslu v ČR vedoucí pozice odvětví v rámci průmyslu ČR mezinárodní konkurenceschopnost tuzemských výrobců (proexportní charakter odvětví) strategičtí vlastníci s aktivním přístupem ke koordinaci výrobních aktivit a know-how kvalifikovaná pracovní síla (levnější než ve „starých“ státech EU) strategická poloha ve střední Evropě umožňující dodávky nejen na západoevropské trhy široká a dostatečně diverzifikovaná základna dodavatelů automobilového průmyslu široká paleta vyráběných automobilů (od minivozů po limuzíny) zmírňující dopady vývoje hospodářského cyklu

Slabé stránky       

vysoké nároky odvětví na kvalitu vstupů energetická náročnost výrobních aktivit v odvětví relativně vysoká míra citlivosti odvětví na růst cen energetických komodit a dalších vstupů vysoké nároky na výzkum a vývoj související se zrychlováním inovačního cyklu vysoká investiční náročnost odvětví (náklady na udržení a další rozvoj aktivit) relativně vysoká míra citlivosti odvětví na vývoj ekonomického cyklu v rámci dodavatelů převaha subjektů s výrobou montážního charakteru před vývojovými a technologickými centry

Příležitosti        

rostoucí poptávka po ekologických a úsporných vozidlech možnost uplatnění produkce na nových trzích (s rostoucí životní úrovní rychlejší obnova vozových parků), rostoucí poptávka v zemích BRIC výzkum a vývoj nových technologií a jejich zavádění do výroby (např. technologie pro využívání alternativních paliv) přechod tuzemských výrobců na výrobu automobilů respektujících globální změny poptávky (levné automobily, automobily s nižší spotřebou, hybridy) zefektivňování dodavatelsko-odběratelského řetězce rozvoj vývojových center zahraničních firem v ČR zintenzivnění spolupráce se školami na výzkumu a vývoji v odvětví vytváření strategických aliancí

20

Hrozby        

v budoucnu hrozí nedostatek kvalifikovaných pracovníků (nízký počet nastupujících učňů do technických oborů, nedostatečné technické vzdělávání) zvyšování nákladů na pracovní sílu přesun výroby odvětví za levnější pracovní silou (týká se zejména dodavatelů s montážním charakterem výroby) nutnost vyrovnání se s výkyvy směnného kurzu koruny (vzhledem k vysokému podílu exportu firem v odvětví); neznalost data přijetí eura levná konkurence (Asie, severní Afrika), problém konkurenceschopnosti zejména u dodavatelů automobilového průmyslu růst cen vstupních surovin nebezpečí nadprodukce podcenění investic do inovací a výzkumu a vývoje

2.8. Vývoj zaměstnanosti do roku 2014 a projekce do roku 2020 Počet zaměstnaných osob v odvětví Výroba dopravních prostředků od roku 2000 dlouhodobě roste. V roce 2002 byl počet zaměstnaných osob v tomto odvětví na svém minimu se 111 tisíci zaměstnanými osobami. Ve sledovaném období byl jediný významnější pokles v zaměstnanosti mezi lety 2008 a 2009, kdy zřejmě v důsledku ekonomické krize klesl počet zaměstnaných osob o 9 tisíc zaměstnanců. V roce 2014 dospěla zaměstnanost v odvětví Výroby dopravních prostředků ke svému dosavadnímu maximu (237 tisíc zaměstnaných osob).

Počet zaměstnaných (v tisících)

Vývoj počtu zaměstnaných v odvětví Výroba dopravních prostředků v České republice 250

200

150

100

50

0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2020

Údaj pro rok 2001 je dopočten jako průměr let 2000 a 2002, data pro rok 2001 nejsou k dispozici Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

V rámci 26 ekonomických odvětví se Výroba dopravních prostředků umístila jako první v pořadí z hlediska nejrychlejšího tempa růstu zaměstnanců, který nebyl ani příliš výrazně ovlivněn ekonomickou recesí po

21

roce 2008. Projekce zaměstnanosti CEDEFOP předpokládá, že se ve Výrobě dopravních prostředků bude zaměstnanost v roce 2020 nacházet na úrovni 229 tisíc zaměstnaných. Projekce tedy předpokládá, že zaměstnanost v odvětví bude v následujících letech spíše stagnovat. V souladu s růstem počtu pracovníků rostl i podíl, který odvětví Výroby dopravních prostředků zaujímá na celkové zaměstnanosti v České republice. V roce 2000 byl tento podíl 2,6 %, což z Výroby dopravních prostředků činilo osmnácté největší odvětví v ekonomice České republiky. V roce 2014 tvořila zaměstnanost v odvětví 4,7 % celkové zaměstnanosti a Výroba dopravních prostředků tak vystoupala až na pozici devátého největšího odvětví.

Podíl odvětví Výroba dopravních prostředků na celkové zaměstnanosti v zemi 5,0% 4,5%

2000

2014

4,0% 3,5% 3,0% 2,5% 2,0% 1,5% 1,0% 0,5%

Lucembursko

Kypr

Malta

Řecko

Irsko

Lotyšsko

Litva

Dánsko

Bulharsko

Finsko

Nizozemí

Estonsko

Chorvatsko

Rakousko

Spojené království

Itálie

Belgie

Švédsko

Španělsko

Portugalsko

EU28

Francie

Polsko

Slovinsko

Rumunsko

Německo

Maďarsko

Slovensko

Česká republika

0,0%


V rámci Evropské unie činil v roce 2014 podíl odvětví Výroby dopravních prostředků 1,9 % celkové zaměstnanosti. V porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie byl v roce 2014 v České republice podíl Výroby dopravních prostředků na celkové zaměstnanosti nadprůměrný a České republika se umístila na první pozici – podíl tohoto odvětví na celkové zaměstnanosti je tedy právě v České republice ze všech zemí EU největší. Dalšími zeměmi, ve kterých byl podíl Výroby dopravních prostředků na celkové zaměstnanosti v porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie v roce 2014 největší, bylo Slovensko, které mezi lety 2000 a 2014 zaznamenalo také největší nárůst (o 221 %), dále Německo a Maďarsko. Nejnižší význam má naopak toto odvětví na Kypru, v Řecku a Maltě (v Lucembursku mělo v roce 2014 podíl nulový). Průměrná míra nezaměstnanosti osob pracujících původně v odvětví Výroba dopravních prostředků byla mezi lety 2008 a 2014 na úrovni 6,2 %. Tato úroveň je o něco nižší, než průměrná míra nezaměstnanosti, která v tomto období činila 6,4 %. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných, tedy osob, které byly bez práce minimálně jeden rok, dosahoval ve Výrobě dopravních prostředků 36 %. Jedná se o podíl, který je v rámci odvětví české ekonomiky podprůměrný, a nezaměstnaní, kteří dříve pracovali v odvětví Výroba dopravních prostředků, mají menší problém s nalezením nového zaměstnání, než nezaměstnaní se zkušenostmi z většiny jiných odvětví ekonomiky.

22

Průměrná míra nezaměstnanosti bývalých pracovníků z odvětví v letech 2008-2014 Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Ubytování, stravování a pohostinství Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a… Potravinářský a tabákový průmysl Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových… ČR Výroba elektrických a optických přístrojů Výroba dopravních prostředků Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel Stavebnictví Těžební průmysl Výroba kovů a kovodělných výrobků Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský… Zemědělství, lesnictví a rybolov Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti Výroba strojů a zařízení Doprava, skladování a poštovní činnosti Veřejná správa a obrana Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl Peněžnictví a pojišťovnictví Telekomunikační a informační technologie a činnosti Zdravotní a sociální péče Vydavatelské a mediální činnosti Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti… Vzdělávání 0%

2%

4%

6%

8%

10%

12%

Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

2.9. Podnikatelská základna odvětví a nejvýznamnější zaměstnavatelé K 1. 1. 2015 bylo podle databáze MagnusWeb v České republice evidováno celkem 2 191 aktivních podnikatelských subjektů, které měly jako svou hlavní podnikatelskou činnost zapsán dle Klasifikace ekonomických činností odvětví NACE 29–30. Nejvíce z nich, více než 50 %, patří do odvětví Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení (NACE 30), dalších téměř 50 %, patří do odvětví Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů (NACE 29). Vzhledem k dosažení vyšší vypovídací hodnoty nejsou zahrnuty do dalších výpočtů následující subjekty: fyzické osoby (podnikatelé) a právnické osoby nacházející se aktuálně v likvidaci. Nejvíce podnikatelských subjektů sídlilo na začátku ledna 2015 v Praze (reálně však řada společností má pouze formálně zaregistrováno své sídlo v Praze, nicméně jejich činnost probíhá na jiném území ČR), kde bylo evidováno 18,5 % ze všech podniků. Největší z nich jsou Halla Visteon Autopal s.r.o., LATECOERE Czech Republic s.r.o., EvoBus Česká republika s.r.o., GE Aviation Czech s.r.o., Greiner perfoam s.r.o., C.I.E.B. Kahovec, spol. s r.o., SKD TRADE, a.s., Kögel, s.r.o., GESTAMP LOUNY s.r.o., Zanini CZ, s.r.o. Druhý největší podíl (15,3 %) má své sídlo ve Středočeském kraji. Z tohoto regionu lze jmenovat např. ŠKODA AUTO a.s., Toyota Peugeot Citroën Automobile Czech, s.r.o., AERO Vodochody AEROSPACE a.s., MAHLE Behr Mnichovo Hradiště s.r.o., TRW-Carr s.r.o. Třetím v pořadí jsou v tomto odvětví subjekty, zaregistrované v Jihomoravském kraji. Jejich podíl na celkové podnikatelské základně odvětví je 8,6 %.

23

V tomto kraji sídlí např. Tyco Electronics Czech s.r.o., Lear Corporation Czech Republic s.r.o., IFE-CR, a.s., APOS-AUTO, s.r.o. Významnější počet firem podniká rovněž v Moravskoslezském kraji s podílem 8,4 %, kde sídlí např. Hyundai Motor Manufacturing Czech s.r.o., Brose CZ spol. s r.o., BRANO a.s., SUNGWOO HITECH s.r.o. Naopak nejnižší počet společností z tohoto odvětví má sídlo v Královéhradeckém kraji, na Vysočině a v Karlovarském kraji. 2.9.1. Vlastnická struktura firem v odvětví Vlastnická struktura: V polovině listopadu 2014 bylo ve skupině 612 společností, u nichž bylo možné určit (na základě údajů z databáze MagnusWeb, která čerpá výhradně z veřejných zdrojů) jejich vlastnickou strukturu, zjištěno, že prostřednictvím českých subjektů je ovládána většina firem v automobilovém průmyslu (370 subjektů; 60,5 %). Ve 303 případech se jednalo o fyzické osoby a v 67 případech o osoby právnické. Podniky ovládané fyzickými osobami tak převládají a celkem tvoří 81,9 % podnikatelské základny ve vlastnictví českých subjektů. Mezi největší subjekty vlastněné fyzickou osobou registrovanou v České republice patří např. firma KARSIT HOLDING, s.r.o., TESLA BLATNÁ nebo Montex, spol. s r.o. K významným firmám ovládaným českými právnickými osobami se řadí např. Tawesco s.r.o. (100 % v majetku PROMET TOOLS a.s.), BRANO a.s. (100% vlastník BRANO GROUP, a.s.) nebo BRISK Tábor a.s. (jediným akcionářem firma BRITAL, s.r.o.). Ačkoli rozhodující čeští vlastníci ovládají v sektoru více jak polovinu společností, z hlediska podílu na celkovém registrovaném kapitálu rozhodujících vlastníků v odvětví se jedná pouze o 9 % (6,6 mld. Kč). Dalších 26 % základního kapitálu firem měli vlastníci z Nizozemska, 24 % z Korejské republiky, více než 9 % vlastníci z Francie, z Německa, 7 % z Japonska, 3 % z Indie, necelé 3 % z Lucemburska. 2.9.2. Nejvýznamnější zaměstnavatelé Název

Logo

Sídlo tř. Václava Klementa 869, 29301 Mladá Boleslav II

ŠKODA AUTO a.s. Provozovny v krajích Zahraniční pobočky Profil společnosti

Hlavní výroby/služby

pobočné výrobní závody Kvasiny a Vrchlabí výrobní závody - Indie (Aurangabad a Pune), Čína (An-tching, I-čeng, Ning-po), Slovensko (Bratislava), Rusko (Kaluga, Nižní Novgorod)  S tradicí, která sahá až do roku 1895, patří společnost ŠKODA AUTO, k nejstarším automobilkám na světě. Zároveň ale stále jde o společnost dynamicky se rozvíjející.  Vyrábí a prodává osobní automobily Škoda Citigo, Fabia, Roomster, Rapid, Nová Octavia, Octavia, Yeti a Superb. Nabízí originální díly, testovací jízdu, pojištění, financování vozidla pomocí leasingu a spotřebitelského úvěru. Poskytuje servis, údržbu a doplňkové služby.

Zaměstnanost a výkony

Název

JOHNSON CONTROLS AUTOMOBILOVÉ SOUČÁSTKY, k.s. Provozovny v krajích

2005

2010

2013

Počet pracovníků

22000

22433

24548

Výkony (mil. Kč)

177882

208715

249648

Logo

Sídlo

Líbalova 1/2348, 149 00 Praha 4

10 odštěpných závodů - Česká Lípa, Stráž pod Ralskem, Roudnice nad Labem, Mladá Boleslav

24

Profil společnosti


 Od roku 1992 je součástí celosvětového koncernu Johnson Controls také společnost Johnson Controls Automobilové součástky, k. s., která vznikla v červnu roku 1992. V současné době se skládá ze deseti odštěpných závodů po celé ČR a zaměstnává více než 6 000 zaměstnanců. Tyto odštěpné závody lze rozdělit do dvou divizí – Trim a Seating systems. Do divize Trim patří odštěpné závody v České Lípě, ve Stráži pod Ralskem a v Roudnici nad Labem. Tyto odštěpné závody se zabývají výrobou automobilových potahů. Do divize Seating systems lze zařadit odštěpný závod v Mladé Boleslavi, který se zabývá výrobou automobilových sedadel pro společnosti Škoda Auto a Volkswagen.  Pobočky v České Lípě: V roce 1992 ve čtvrti Dubice koupila německá firma VB Autobaterie z Hannoveru státní podnik Akucel a výrobny postupně zmodernizovala, založila zde svou dceřinou společnost. O 10 let později tuto společnost převzala skupina Johnson Controls, která celou divizi výroben autobaterií převzala od firmy Varta.  Pobočka Stráž pod Ralskem: V roce 1993 ve Stráži společně dvě zahraniční firmy formou joint venture založily firmu TRIMCO. Nová firma zde zahájila činnost 28. října 1994. V lednu 1998 první ze zakládajících firem, mezinárodní koncern Johnson Controls odkoupila od druhé, belgické rodinné firmy ECA její vlastnický podíl a stala se tak 100% vlastníkem TRIMCA. V srpnu 2003 pak českolipská společnost Johnson Controls Automobilové součástky k.s. z TRIMCA udělala zápisem do obchodního rejstříku svůj odštěpný závod pod označením Johnson Controls Automobilové součástky, k.s., odštěpný závod Stráž pod Ralskem. Vyrábí zde komponenty pro automobilový průmysl.  výroba sedadlových systémů pro automobily všech značek

Zaměstnanost a výkony 2005

2010

2014

Počet pracovníků

3500

3687

4525

Výkony (mil. Kč)

17912

14780

8546*

*2013 Název

BOSCH DIESEL s.r.o. Provozovny v krajích Profil společnosti


Logo

Sídlo

Jihlava, Pávov 121, 58601

3 závody v Jihlavě: Závod I - Humpolecká, Závod II - Na Dolech, Závod III - Pávov  Společnost Bosch Diesel s.r.o. v Jihlavě byla založena v roce 1993. Ze společnosti se 160 zaměstnanci v roce 1994 se postupně stal celosvětově největší výrobní závod pro dieselové vstřikovací systémy Common Rail v rámci skupiny Bosch. Od roku 1993 investovala skupina Bosch do závodu v Jihlavě více než 850 milionů eur. Společnost Bosch Diesel zaměstnává v současné chvíli na 4 400 zaměstnanců a patří tak k největšímu zaměstnavateli a investoru v kraji Vysočina. Naše společnost vyrábí v Jihlavě ve třech výrobních závodech komponenty pro dieselový vstřikovací systém Common Rail. K hlavním výrobkům patří dieselová vysokotlaká vstřikovací čerpadla, vysokotlaké zásobníky (raily) a tlakové regulační ventily.  Výroba elektronicky řízených komponentů, vysokotlakých vstřikovacích systémů pro vznětové motory osobních i užitkových automobilů. Zaměřujeme se na podvozkové systémy, dieselové systémy, elektrické pohony, benzínové systémy, startéry, generátory a další.

25


2010

2014

Počet pracovníků

5230

4718

4043

Výkony (mil. Kč)

19585

17427

19540*

*2013

Název

Logo

Sídlo

Iveco Czech Republic, a. s. Provozovny v krajích Profil společnosti


Dobrovského 74, 56601 Vysoké Mýto, Pražské Předměstí  Společnost Iveco Czech Republic, a. s. je dnes největším výrobním závodem značky Iveco Bus, která je součástí skupiny CNH Industial N.V. Iveco Bus navrhuje, vyrábí a prodává široký sortiment vozidel hromadné dopravy, která splňují veškeré potřeby veřejných i soukromých provozovatelů. Ve Vysokém Mýtě se vyrábí převážně městské a meziměstské autobusy, které se z více jak 90 % vyváží do přibližně 30 zemí světa.  V roce 2013 zde bylo vyrobeno rekordních 3 165 autobusů. Iveco Czech Republic, a. s patří mezi nevýznamnější firmy České republiky a je důležitým zaměstnavatelem v regionu - generuje zhruba 3 000 pracovních míst přímo a další pracovní místa vytváří u svých tuzemských dodavatelů.  výroba a prodej autobusů, silničních či terénních vozů a náhradních dílů značky Iveco, poprodejní služby. Sortiment zahrnuje také ojetá vozidla, poskytuje nástroj pro správu vozového parku.


2012

2014

Počet pracovníků

-

1882

1944

Výkony (mil. Kč)

-

9456

12401

2.9.3. Rozložení podnikatelské základny dle BISNODE Stability Rating

BISNODE Stability Rating Název skupiny

Ratingové hodnocení

Slovní popis

Vynikající

AAA AA A

Excelentní Vynikající Výborný

Dobré

BBB BB B

Rizikové

CCC CC C

Úpadky

D

Slovní popis skupiny

Stabilní společnosti, vysoká pravděpodobnost spolehlivého plnění závazků z obchodního styku, vysoká pravděpodobnost návratnosti investic, nízké úvěrové riziko, minimální riziko úpadku. Kvalitní společnosti, možnost mírného prodlení při plnění Velmi dobrý závazků z obchodního styku, nutnost individuálního Dobrý posouzení návratnosti investic, přijatelné úvěrové riziko, Dostatečný nízké riziko úpadku. Rizikové společnosti, pravděpodobnost prodlení plateb při Rizikový plnění závazků z obchodního styku, možnost budoucího Vysoce rizikový zhoršení finanční situace, vyšší úvěrové riziko, společnosti Extrémně rizikový ohrožené úpadkem. Úpadek Neschopnost dlužníka dostát svým závazkům.

Zdroj: BISNODE

26

Cílem tohoto ratingového modelu je predikovat riziko úpadku firmy v následujících dvanácti měsících. Metodika modelu je založena na exaktní statistické analýze a principech data miningu. Do analýzy vstupuje množství ukazatelů z oblasti individuálních charakteristik firmy (demografická data, informace o platebních zkušenostech, finanční údaje, vazby mezi subjekty i negativní informace) a makroekonomická data. Výkonnost modelu, jež se blíží k 70 %, je dána především kvalitou a rozsahem dat a v neposlední řadě makro komponentou do něj vstupující, která se pružně mění v čase podle aktuálního vývoje ekonomiky. Výstupem hodnotícího modelu je známka na desetistupňové škále, kde tři nejlepší možná hodnocení jsou AAA, AA, resp. A. V odvětví Výroba dopravních prostředků tvoří největší část (téměř 46 %) společnosti, které podle BISNODE Stability Ratingu patří do skupiny vynikajících (s ratingem v intervalu AAA-A). Podle celkového rozložení subjektů do jednotlivých skupin, je v porovnání s ostatními odvětvími české ekonomiky v tomto odvětví riziko nesplácení úvěrů průměrné. Podíl společností, spadajících do skupiny "vynikající" je v tomto odvětví 45,7 %, což je o 6,3 procentních bodů více, než je jejich podíl mezi všemi společnostmi v ČR. Působí zde také 38 % "dobrých" společností. To je oproti celkové tuzemské základně o 4,5 procentních bodů méně, než tvoří v celé podnikatelské základně v ČR. Podíl "rizikových“ subjektů s ratingem C činil v rámci odvětví 3,7 procentních bodů méně, než v rámci ČR celkově. Podíl firem, které byly hodnoceny jako neschopné dostát svým závazkům (rating D), je v rámci odvětví 2,8 %, přičemž v rámci celkové tuzemské podnikatelské základny se jednalo o 0,9 %.

Rozložení podnikatelské základny podle BISNODE indexu 25%


20%

ČR

15%

10%

5%

0% AAA

AA

A

BBB

BB

B

CCC

CC

C

D

Zdroj: BISNODE

2.9.4. Další ukazatele stability odvětví Dalším ukazatelem, který lze použít pro hodnocení stability odvětví, je indikátor rizikovosti odvětví. Ten se určí jako podíl subjektů v odvětví, na které byl v daném kalendářním roce prohlášen konkurz vzhledem k celkovému počtu subjektů v odvětví. Pro odvětví Výroba dopravních prostředků byl tento indikátor v roce 2014 na úrovni 2,74 ‰. To je v porovnání s ostatními odvětvími velmi vysoká hodnota, která průměr ČR přesahuje o 1,79 promilního bodu. Indikátor rizikovosti tohoto odvětví se oproti roku 2009 snížil o 1,73 promilního bodu, zatímco za stejné období se v ČR jako celku zvýšil o 0,39 promilního bodu. Zatímco v roce 2009 byla nejvyšší rizikovost tohoto odvětví ve Zlínském kraji, v roce 2014 byl nejrizikovější stav v tomto odvětví v Moravskoslezském kraji. Následují Pardubický kraj, Liberecký kraj a Středočeský kraj. Naopak nejnižší je indikátor rizikovosti v tomto odvětví na Vysočině a ve Zlínském kraji.

27

Index rizikovosti odvětví v ČR a podle krajů (v promile)

25,0‰

2009 20,0‰

2014

15,0‰

10,0‰

5,0‰

Jihočeský kraj

Zlínský kraj

Ústecký kraj

Jihomoravský kraj

Královéhradecký kraj

Karlovarský kraj

Vysočina

Olomoucký kraj

Plzeňský kraj

Praha

Středočeský kraj

Liberecký kraj

Pardubický kraj

Moravskoslezský kraj

Celé odvětví

Celá ČR

0,0‰

Zdroj: BISNODE

Rovněž podíl vzniklých a zaniklých subjektů je dalším indikátorem, který analyzuje, jak je dané odvětví zajímavé či naopak rizikové pro nové subjekty. V roce 2014 byl v tomto odvětví v ČR podíl zaniklých subjektů na celkovém počtu subjektů 2,1 %. To je pouze o 0,1 procentních bodů pod průměrem ČR. Při analýze podílu salda mezi vniklými a zaniklými subjekty vůči celkovému počtu subjektů se ukazuje, že v roce 2014 byla v odvětví Výroba dopravních prostředků pro nové subjekty nejatraktivnější Praha před Jihomoravským krajem, Středočeským krajem a Libereckým krajem. Naopak nejnižší indikátor vykazuje v tomto odvětví Jihočeský kraj, Olomoucký kraj a především Plzeňský kraj. Celkově je odvětví z tohoto pohledu v porovnání s ostatními velmi atraktivní.

2.10. Regionální koncentrace a exkluzivita odvětví Nejvyšší podíl zaměstnaných z odvětví Výroba dopravních prostředků pracuje ve Středočeském kraji, jedná se o téměř 22 % celkově zaměstnaných v tomto odvětví. Dále více než 12 % zaměstnaných tohoto odvětví pracuje v Moravskoslezském kraji, téměř 10 % v Libereckém kraji, téměř 8 % v Plzeňském kraji a více než 7 % v Královéhradeckém kraji. V ostatních krajích se hodnota pohybuje obvykle mezi 4 a 7 %. V porovnání s ostatními odvětvími je geografická koncentrace tohoto odvětví v krajích ČR nadprůměrná.

28

Rozložení zaměstnaných z odvětví Výroba dopravních prostředků do krajů

Karlovarský; 1,7% Praha; 2,7% Olomoucký; 4,1% Pardubický; 4,2%

Stredočeský; 21,9%

Ústecky; 4,6%

Jihomoravský; 4,6%

Zlinský; 5,4%

Moravskoslezský; 12,4%

Vysočina; 5,8%

Jihočeský; 7,4%

Kralovehradecký; 7,4%

Liberecký; 10,0%

Plzeňský; 7,8%

Graf ukazuje rozdělení všech zaměstnaných z odvětví Výroba dopravních prostředků do jednotlivých krajů. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

To je patrné i v relaci struktury rozložení jednotlivých odvětví v krajích. Zatímco na jedné straně jsou odvětví jako Textilní, oděvní a kožedělný průmysl, Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl a Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků, jejichž rozložení v krajích je víceméně rovnoměrné, a koncentrace je tedy velmi nízká, na straně druhé jsou pak odvětví, jejichž rozložení není krajově rovnoměrné a jeho významná část je koncentrována do jednoho nebo dvou krajů. Patří sem Vydavatelské a mediální činnosti (koncentrované ze dvou třetin do Prahy), či Těžební průmysl (koncentrovaný ze 44 % do Moravskoslezského kraje a 16 % do Ústeckého kraje) a Telekomunikační a informační technologie a činnosti (koncentrované do Prahy a Jihomoravského kraje). Následující mapa porovnává rozložení zaměstnaných osob z odvětví a celkové rozložení všech zaměstnaných v celé ekonomice do jednotlivých krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti odvětví vyšší než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam, kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Například ve Středočeském kraji, jak je uvedeno výše, je z tohoto odvětví zaměstnáno 21,9 % všech osob. Celkově, v celé ekonomice, má Středočeský kraj podíl na zaměstnanosti v ČR jen 10,9 %. Počet zaměstnaných z odvětví v kraji vzhledem k velikosti kraje je tedy velmi vysoký (a tedy zelená barva v mapě).

29

Počet zaměstnaných z odvětví v kraji vzhledem k celkovému počtu zaměstnaných v kraji

Mapa znázorňuje srovnání struktury zaměstnaných v odvětví Výroba dopravních prostředků do jednotlivých krajů s rozdělením všech zaměstnaných do krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti odvětví vyšší, než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, vlastní výpočty SVP

Zatímco geografická koncentrace je nadprůměrná, geografická exkluzivita tohoto odvětví je v rámci České republiky vysoká. Rozdíly mezi kraji v tom, kolik se osoby z tohoto odvětví podílí na celkové krajské zaměstnanosti, jsou velmi vysoké. Nejvyšší podíl na krajské zaměstnanosti mají osoby z tohoto odvětví v Libereckém kraji, kde se lidé z odvětví Výroba dopravních prostředků podílí na celkové krajské zaměstnanosti z 11,9 %, dále ve Středočeském kraji (v něm je podíl osob z tohoto odvětví na celkově zaměstnaných v kraji 9,1 %) a v Královéhradeckém kraji (6,7 %). Naopak nejnižší podíl na celkovém počtu zaměstnaných mají osoby z tohoto odvětví v Jihomoravském kraji (1,9 %) a v Praze (0,8 %). Přesné podíly zaměstnaných v tomto odvětví z celkového počtu zaměstnaných v krajích, ukazuje tabulka.

Podíl odvětví na celkovém počtu zaměstnaných v kraji Kraj

Podíl zaměstnaných

Kraj

Podíl zaměstnaných

Liberecký

11,9%

Zlínský

4,5%

Středočeský

9,1%

Pardubický

3,9%

Královéhradecký

6,7%

Olomoucký

3,3%

Plzeňský

6,4%

Ústecký

2,9%

Jihočeský

5,7%

Karlovarský

2,9%

Vysočina

5,6%

Jihomoravský

1,9%

Moravskoslezský

5,1%

Praha

0,8%

Průměr ČR

4,6%


30

Následující mapa ukazuje podíl odvětví na celkové zaměstnanosti kraje v grafické podobě. Čím světlejší barva, tím menší podíl v něm odvětví na celkové zaměstnanosti v kraji má (v porovnání s ostatními odvětvími).

Podíl zaměstnaných v odvětví Výroba dopravních prostředků na počtu zaměstnaných v kraji

Mapa znázorňuje podíl odvětví Výroba dopravních prostředků na celkové zaměstnanosti v kraji. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, vlastní výpočty SVP

Míra exkluzivity odvětví v rámci struktury odvětví v krajích je v případě odvětvové skupiny Výroba dopravních prostředků vysoká, což ukazuje srovnání indexu geografické exkluzivity pro všechny skupiny odvětví.

31

Index geografické exkluzivity odvětví

EXKLUZIVITA ODVĚTVÍ Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových…

velmi vysoká

Stavebnictví Zdravotní a sociální péče Vzdělávání Veřejná správa a obrana

vysoká

Doprava, skladování a poštovní činnosti Výroba dopravních prostředků Výroba kovů a kovodělných výrobků Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti…

nadprůměrná

Zemědělství, lesnictví a rybolov Ubytování, stravování a pohostinství Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti

průměrná

Výroba elektrických a optických přístrojů Výroba pryžových, plastových a ostatních… Opravy a instalace strojů a zařízení a… Výroba strojů a zařízení

podprůměrná

Potravinářský a tabákový průmysl Peněžnictví a pojišťovnictví Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a… Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody

nízká

Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl Telekomunikační a informační technologie a… Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Těžební průmysl

velmi nízká

Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl Vydavatelské a mediální činnosti 0,00

0,05

0,10

0,15

0,20

0,25

Graf znázorňuje index geografické exkluzivity odvětví Výroba dopravních prostředků ve srovnání s ostatními skupinami odvětví. Index geografické exkluzivity daného odvětví vyjadřuje, nakolik je odvětví v odvětvové struktuře většiny krajů významné z hlediska podílu zaměstnaných osob. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty SVP

Velká většina osob zaměstnaných v tomto odvětví pracuje ve stejném kraji, kde bydlí. Hodnota tohoto indikátoru se mezi odvětvími pohybuje mezi 87 % a 98 %. V průměru 94 % všech osob zaměstnaných v ČR pracuje ve stejném kraji, jako i bydlí. Na jedné straně nejvíce bydlících ve stejném kraji jako pracuje, je v odvětvích Textilní, oděvní a kožedělný průmysl a Těžební průmysl (98 %), na druhé straně nejméně je to u odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti a Vydavatelské a mediální činnosti (87 %). V odvětví Výroba dopravních prostředků pracuje v jiném kraji, než bydlí 6,5 % osob, což je o 0,6 procentních bodů více, než je průměr v celé ČR.

32

3. Profesní struktura, kvalifikační požadavky a kvalifikace pracovní síly 3.1. Vývoj a struktura povolání Nejčetnější skupinou povolání v odvětví Výroba dopravních prostředků jsou Montážní dělníci výrobků a zařízení (ISCO 82), kteří v roce 2014 tvořili 23 % všech zaměstnaných v tomto odvětví. V roce 2014 bylo v odvětví Výroby dopravních prostředků zaměstnáno 55,4 tisíc pracovníků patřících do této skupiny povolání. Dalšími významnými skupinami povolání v tomto odvětví jsou Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci (ISCO 722; 9% ze všech zaměstnaných, což v roce 2014 činilo 22 tisíc pracovníků), Obsluha stacionárních strojů a zařízení (ISCO 81; 9%; 21,5 tisíc pracovníků), Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení (kromě elektrických) (ISCO 721+723; 9%; 20,5 tisíc pracovníků), Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech (ISCO 311; 9%; 20,3 tisíc pracovníků) a Specialisté v oblasti vědy a techniky (ISCO 21; 3%; 7,5 tisíc pracovníků). Porovnáme-li strukturu povolání pracovníků ve výrobě dopravních prostředků v České republice a v celé Evropské unii, vidíme, že struktura povolání v České republice je odlišná. V porovnání s EU je v České republice téměř dvojnásobný podíl montážních dělníků výrobků a zařízení. Naopak podíl specialistů v oblasti vědy a techniky je v České republice méně než třetinový. Tato čísla svědčí o tom, že v České republice v odvětví výroby dopravních prostředků pracují především méně kvalifikovaní pracovníci.

. Struktura povolání v odvětví v České republice a Evropské unii 100% 90% 80% 70%

3,2% 8,6%

10,4%

8,7%

6,9%

9,1%

13,2%

Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech

9,3%

6,3% 8,2%

Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení (kromě elektrických)

23,4%

12,2%

Obsluha stacionárních strojů a zařízení

60% 50%

Specialisté v oblasti vědy a techniky

40% Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci

30% 20%

37,8%

42,8%

Montážní dělníci výrobků a zařízení

10% Ostatní

0% ČR 2014

EU 28 2013


Následující tabulka poskytuje podrobnější pohled na strukturu povolání. Nejčetněji zastoupenou skupinou povolání v odvětví Výroba dopravních prostředků jsou Montážní dělníci mechanických zařízení (ISCO 8211). V roce 2014 jich v tomto odvětví pracovalo 23,3 tisíc. Ve stejném roce pracovalo v odvětví 22,2 tisíc pracovníků skupiny Montážní dělníci ostatních výrobků (ISCO 8219), 13 tisíc skupiny Ostatní

33

pomocní pracovníci ve výrobě (ISCO 9329), 10,9 tisíc pracovníků skupiny Strojírenští technici (ISCO 3115) a 10,5 tisíc skupiny Seřizovači a obsluha obráběcích strojů (kromě dřevoobráběcích) (ISCO 7223).

Nejvíce zastoupená povolání a jejich vývoj

CZ-ISCO

Počet 2014 (tisíc)

Montážní dělníci mechanických zařízení

8211

23,3

Podíl na odvětví 20112014 10,0%

Montážní dělníci ostatních výrobků

8219

22,2

9,3%

↑

Ostatní pomocní pracovníci ve výrobě

9329

13,0

6,2%

─

Strojírenští technici Seřizovači a obsluha obráběcích strojů (kromě dřevoobráběcích)

3115

10,9

5,5%

─

7223

10,5

4,3%

─

Vývoj od 2011 ↓

Šipka nahoru značí, že počet zaměstnaných od roku 2011 vzrostl o více než 10 %, pomlčka znamená žádný nebo nejasný trend, šipka dolů značí, že počet zaměstnaných od roku 2011 poklesl o více než 10 %. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

3.2. Profesní koncentrace a exkluzivita odvětví Výroba dopravních prostředků je odvětví s podprůměrnou koncentrací. Z hlediska výše profesní koncentrace se jedná o sedmnácté nejvíce koncentrované odvětví z celkových 26. Indikátor profesní koncentrace v odvětví Výroba dopravních prostředků dosáhl hodnoty 0,102, mediánová hodnota indikátoru pro všechna odvětví je 0,122. V Evropské unii je Výroba dopravních prostředků odvětvím s 5. nejnižší profesní koncentrací.

Profesní koncentrace v odvětvích v České republice (2014) Odvětví

Pořadí

Úroveň koncentrace

Vzdělávání

1

velmi vysoká


2

velmi vysoká


3

vysoká


4

vysoká


5

vysoká


6

vysoká


7

vysoká


8

vysoká

Stavebnictví

9

nadprůměrná


10

nadprůměrná

Těžební průmysl

11

nadprůměrná


12

průměrná


13

průměrná


14

průměrná


15

průměrná

Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a admin. čin.

16

podprůměrná


17

podprůměrná

34


18

podprůměrná


19

podprůměrná

Výroba pryžových, plastových a ost. nekov. minerálních výrobků

20

podprůměrná


21

nízká


22

nízká


23

nízká


24

nízká

Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracov. prům. j.n.

25

velmi nízká


26

velmi nízká

Indikátor profesní koncentrace vyjadřuje, zda je v odvětví velkým podílem zastoupeno jen několik málo skupin povolání (vysoká koncentrace) nebo naopak zda odvětví poskytuje zaměstnání většímu množství méně početných skupin povolání (nízká koncentrace). Ukazatel tedy vypovídá o různorodosti odvětví z hlediska struktury povolání zaměstnaných osob. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

Výroba dopravních prostředků je odvětví s průměrnou profesní exkluzivitou. V rámci všech 26 odvětví ekonomiky se výroba dopravních prostředků z hlediska profesní exkluzivity umístila dvanáctá v pořadí. Indikátor profesní exkluzivity v analyzovaném odvětví dosáhl hodnoty 0,267, mediánová hodnota indikátoru pro všechna odvětví je 0,206. V rámci Evropské unie se Výroba dopravních prostředků z hlediska profesní exkluzivity umístila 15. v pořadí.

Úroveň profesní exkluzivity v odvětvích v České republice (2014) Pořadí

Úroveň profesní exkluzivity


1

velmi vysoká


2

velmi vysoká


3

velmi vysoká

Stavebnictví

4

velmi vysoká

Vzdělávání

5

vysoká


6

vysoká


7

vysoká


8

vysoká


9

nadprůměrná


10

nadprůměrná


11

průměrná


12

průměrná


13

průměrná

Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a admin. činnosti

14

podprůměrná


15

podprůměrná


16

podprůměrná

Výroba pryžových, plastových a ostatních nekov. minerál. výrobků

17

podprůměrná


18

podprůměrná

Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský prům.j.n.

19

nízká


20

nízká

Odvětví

35


21

nízká


22

velmi nízká


23

velmi nízká


24

velmi nízká


25

velmi nízká

Těžební průmysl

26

velmi nízká

Profesní exkluzivita, vyjadřuje, zda je určité odvětví výhradním nebo dominantním zaměstnavatelem určité skupiny povolání (vysoká exkluzivita), nebo zda je odvětví jen jedním z většího množství zaměstnavatelů této skupiny povolání (nízká exkluzivita). Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

3.3. Vývoj struktury zaměstnaných podle stupně a oboru vzdělání V odvětví Výroba dopravních prostředků nejčastěji pracují středoškolsky vzdělaní lidé bez maturitní zkoušky, v roce 2014 dosáhlo této úrovně vzdělání 48 % všech pracovníků v odvětví. Více než třetina pracovníků ve Výrobě dopravních prostředků dosahuje středoškolského vzdělání s maturitou. 11 % pracovníků má vysokoškolské vzdělání a 7% dosáhlo maximálně základního vzdělání. Kvalifikační náročnost Výroby dopravních prostředků je značně nižší, než ve zbytku ekonomiky. Přesto vzhledem ke změnám vzdělanostní struktury v tomto odvětví mezi lety 2010 a 2014 lze říci, že odvětví Výroba dopravních prostředků sleduje podobný vývoj jako zbytek ekonomiky, kde vzdělanostní úroveň a zejména podíl vysokoškolsky vzdělaných pracovníků poměrně výrazně roste.

Vzdělanostní struktura pracovníků v odvětví Výroba dopravních prostředků a v celé ekonomice 100% 8,0%

11,0%

90%

18,0%

23,0%

80% 32,0%

34,0%

70%

38,0%

60%

38,0%

vyšší odborné a vysokoškolské středoškolské s maturitou

50%

středoškolské bez maturity

40% 30%

52,0%

48,0% 39,0%

20%

35,0%

základní

10% 0%

8,0%

7,0%

5,0%

4,0%



ČR celkem

ČR celkem

2010

2014

2010

2014


Vzdělanostní úroveň pracovníků v odvětví Výroba dopravních prostředků se pod průměrnou úrovní v celé ekonomice pohybuje ve většině zemí Evropské unie. Lze to ilustrovat pomocí porovnání průměrné délky vzdělávání v odvětví a v celé ekonomice. V České republice dosáhla v roce 2013 průměrná délka

36

vzdělávání pracovníků v odvětví Výroba dopravních prostředků hodnoty 96,1 % průměrné délky vzdělávání všech zaměstnaných v ekonomice. Následující graf ukazuje srovnání hodnot délky vzdělávání pracovníků v celé ekonomice a v odvětví Výroba dopravních prostředků ve všech zemích Evropské unie. Vidíme, že v porovnání s ostatními zeměmi je vzdělanostní úroveň českých pracovníků ve Výrobě dopravních prostředků nižší, než je průměrná úroveň v celé ekonomice.

Srovnání délky vzdělání pracovníků v odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl a průměrné délky vzdělávání pracovníků v celé ekonomice v zemích Evropské unie v roce 2013 120% 100% 80% 60% 40% 20%

Malta

Kypr

Lucembursko

Irsko

Lotyšsko

Estonsko

Portugalsko

Belgie

Slovinsko

Itálie

Bulharsko

Maďarsko

Litva

Nizozemí

Slovensko

Česká republika

Polsko

Švédsko

Řecko

Spojené Království

Dánsko

EU28

Rakousko

Finsko

Německo

Francie

Chorvatsko

Španělsko

Rumunsko

0%

Indikátor délky vzdělání v odvětví vyjadřuje počet let strávený ve formálním vzdělávání. Je vypočítán jako vážený průměr obvyklé délky formálního vzdělání pracovníků. Zdroj: European Labour Force Survey

Nejčastějším oborem vzdělání pracovníků v odvětví Výroba dopravních prostředků je obor Strojírenství, kovovýroba a metalurgie, který absolvovala čtvrtina všech pracovníků v odvětví. S 10 % následují obecně zaměřené studijní obory. Dalšími významnějšími obory vzdělání pracovníků ve Výrobě dopravních prostředků jsou Motorová vozidla, lodě a letadla, Velkoobchod a maloobchod a Stavebnictví a inženýrské stavitelství.

37

Struktura oborů vzdělání pracovníků v odvětví Výroba dopravních prostředků v roce 2014 podle nejvyššího dosaženého vzdělání 100% 10% 90%

6% 8%

Elektrotechnika a energetika Management a správa

9,0%

80% 28,0%

10,0%

70%

10,0%

60%

12,0%

50% 40% 62,0%

30%

26,0%

20% 10%

19,0%

Hotelnictví, restaurace, stravování Stavebnictví a inženýrské stavitelství Velkoobchod a maloobchod Výroba textilu, oděvů a obuvi, zpracování kůže Motorová vozidla, lodě a letadla Strojírenství, kovovýroba a metalurgie ostatní

0% SŠ s MZ

SŠ bez MZ


3.4. Vzdělanostní koncentrace a exkluzivita zaměstnaných Výroba dopravních prostředků se z hlediska ukazatele vzdělanostní koncentrace umístila jako třináctá v pořadí z celkem 26 odvětví. Vzdělanostní koncentraci ve výrobě dopravních prostředků tedy lze ohodnotit jako průměrnou.

Vzdělanostní koncentrace v odvětvích v České republice (2014) Odvětví

Pořadí

Vzdělanostní koncentrace odvětví

Stavebnictví

1

velmi vysoká


2

velmi vysoká


3

velmi vysoká


4

velmi vysoká


5

vysoká


6

vysoká

Těžební průmysl

7

vysoká


8

vysoká


9

nadprůměrná


10

nadprůměrná

Vzdělávání

11

nadprůměrná

38


12

nadprůměrná


13

průměrná


14

průměrná

Výroba pryžových, plastových a ostatních nekov. minerálních výrobků

15

průměrná


16

průměrná


17

podprůměrná


18

podprůměrná


19

podprůměrná


20

nízká


21

nízká


22

nízká


23

velmi nízká


24

velmi nízká

Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí

25

velmi nízká


26

velmi nízká

Ukazatel vzdělanostní koncentrace vypovídá o různorodosti či stejnorodosti úrovně a oboru vzdělávání v jednotlivých odvětvích ekonomiky. Ukazatel vzdělanostní koncentrace dosahuje vysokých hodnot v případě, že velká část zaměstnanců v odvětví absolvovala stejný obor vzdělání a dosáhla stejné vzdělanostní úrovně. Nízká vzdělanostní koncentrace je naopak v odvětvích, kde jsou zaměstnání pracovníci, kteří absolvovali různorodé obory a dosáhli různého stupně vzdělání. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

Výroba dopravních prostředků je odvětví s nízkou exkluzivitou vzdělávání. Nachází zde uplatnění 12 % zaměstnaných, kteří mají středoškolské vzdělání s maturitou v oboru Cestování, turismus, sporty a volný čas. 10 % zaměstnaných s magisterským vzděláním v oboru Strojírenství, kovovýroba a metalurgie a 10 % ve stejném oboru na středoškolském stupni vzděláním bez maturity.

Vzdělanostní exkluzivita v odvětvích v České republice (2014) Odvětví

Pořadí

Úroveň vzdělanostní exkluzivity


1

velmi vysoká

Vzdělávání

2

velmi vysoká


3

vysoká


4

vysoká


5

vysoká


6

vysoká


7

nadprůměrná


8

nadprůměrná


9

nadprůměrná

Stavebnictví

10

nadprůměrná


11

průměrná


12

průměrná


13

podprůměrná

Těžební průmysl

14

podprůměrná


15

podprůměrná

39


16

podprůměrná


17

podprůměrná


18

nízká


19

nízká


20

nízká


21

nízká


22

velmi nízká


23

velmi nízká


24

velmi nízká

Výroba pryžových, plast. a ostatních nekov. minerálních výrobků

25

velmi nízká


26

velmi nízká

Indikátor vzdělanostní exkluzivity ukazuje, nakolik je určité odvětví výhradním zaměstnavatelem absolventů určitého oboru a stupně vzdělání. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

3.5. Odvětvová mobilita: příchody do odvětví a odchody z odvětví Změny v počtech zaměstnaných ve skupině odvětví vypovídají o tom, nakolik je odvětví z hlediska zaměstnanosti stabilní, či nakolik v něm nastávají fluktuace. Odchody z odvětví do jiných odvětví ukazují, k jakým změnám obvykle dochází a jaké možnosti nalézt práci v odvětví jiném mají ti, kteří v daném odvětví práci ztratí nebo opustí. Poměr osob, které naleznou zaměstnání v jiných odvětvích nebo i v původním odvětví, k nezaměstnaným, pak ukazuje na flexibilitu, tj. schopnost najít jiné zaměstnání. V odvětvové skupině Výroba dopravních prostředků je indikátor flexibility o něco vyšší než 1, což znamená, že vyšší počet zaměstnaných našel práci v jiném, příp. tomto odvětví, než kolik přešlo do stavu nezaměstnanosti. Z tohoto hlediska patří zaměstnaní v tomto odvětví k průměrně flexibilním.

40

Indikátor flexibility zaměstnaných podle odvětví indikátor flexibility Telekomunikační a informační technologie a činnosti Zdravotní a sociální péče Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský… Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti… Peněžnictví a pojišťovnictví Vydavatelské a mediální činnosti Doprava, skladování a poštovní činnosti Výroba strojů a zařízení Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových… Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Výroba elektrických a optických přístrojů Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti Výroba dopravních prostředků Vzdělávání Výroba kovů a kovodělných výrobků Ubytování, stravování a pohostinství Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Potravinářský a tabákový průmysl Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a… Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl Stavebnictví Veřejná správa a obrana Zemědělství, lesnictví a rybolov Těžební průmysl 0,0

0,5

1,0

1,5

2,0

2,5

Graf srovnává indikátor flexibility zaměstnaných podle odvětví. Indikátor flexibility je vypočítán jako poměr součtu těch, kteří změnili práci (ať již odchodem do jiného odvětví nebo nalezli práci ve stejném odvětví) oproti těm, kteří přešli do stavu nezaměstnaných. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty SVP

Odvětví se mezi sebou také liší tím, jaký podíl z těch, kteří našli jiné uplatnění a nepřešli do stavu nezaměstnaných, zůstalo ve svém původním odvětví a kolik našlo uplatnění v jiném odvětví. V případě odvětvové skupiny Výroba dopravních prostředků 28 % z těch, kteří nalezli jiné uplatnění (tj. buď v původním anebo jiném odvětví), je nalezlo opět v tomto odvětví. Tím se toto odvětví řadí mezi odvětvové skupiny, u nichž je podíl těch, kteří při změně naleznou zaměstnání opět ve stejné odvětvové skupině, mírně nadprůměrný.

41

Podíl osob, které po změně zaměstnání zůstaly ve stejném odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti Zdravotní a sociální péče Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel Vzdělávání Stavebnictví

50,0% 43,2% 39,3% 38,9%

Ubytování, stravování a pohostinství Těžební průmysl Výroba dopravních prostředků Doprava, skladování a poštovní činnosti Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí Veřejná správa a obrana

35,8% 34,9% 33,3% 27,8% 25,6% 25,2% 24,6%

Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Peněžnictví a pojišťovnictví Potravinářský a tabákový průmysl Zemědělství, lesnictví a rybolov Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků

23,4% 22,0% 21,1% 20,3% 19,2% 18,7%

Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti Výroba kovů a kovodělných výrobků Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl Výroba strojů a zařízení Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Výroba elektrických a optických přístrojů

17,7% 17,2% 16,4% 14,8% 13,6% 13,0%

Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administrativní činnosti Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. Vydavatelské a mediální činnosti

11,9% 9,3% 7,1%

Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty SVP

Na druhé straně jsou zajímavé také příchody do odvětvové skupiny: ty jsou opět složeny z osob, které přicházejí buď z jiné odvětvové skupiny, nebo ze vzdělávání, dále z jiného typu neaktivity než vzdělávání (mateřská nebo rodičovská dovolená, v domácnosti) anebo z nezaměstnanosti. V průměru za všechna odvětví jsou nejčastější příchody ze stavu nezaměstnanosti, dále příchody z jiné skupiny odvětví, následují příchody ze vzdělávání a nejmenší je podíl těch, kteří provedli změnu v rámci dané odvětvové skupiny. Poměry se však u jednotlivých odvětvových skupin liší a poměry mohou být i zcela opačné. U odvětvové skupiny Výroba dopravních prostředků je rovněž největší podíl příchodů z nezaměstnanosti (39 %), což je mezi odvětvími spíše nadprůměrný podíl. Výrazné jsou také podíly těch, kteří přicházejí z jiné odvětvové skupiny (31 %). 8 % je těch, kteří změnili zaměstnání v rámci této odvětvové skupiny (jedná se o jednu z nejnižších hodnot mezi odvětvími, viz i minulá tabulka), a 10 % je absolventů škol. 12 % osob přichází z jiné neaktivity než ze vzdělávání.

42

Struktura příchodů do skupin odvětví Stavebnictví

10%

14%

Úklidové, bezpečnostní, krajinářské,… 3% Veřejná správa a obrana

6%

Zemědělství, lesnictví a rybolov Doprava, skladování a poštovní činnosti

11%


4%

Těžební průmysl

5%

30%

8%


8%


8%

Výroba strojů a zařízení Textilní, oděvní a kožedělný průmysl

18%

Profesní, vědecké a technické činnosti… Zdravotní a sociální péče

8%

28%

11%

39% 37% 8%

36% 10%

15%

31% 29%

36%

28%

28% 22%

16% 14%

28%

20%

27%

31%

46% 20%

33%

13%

25% 16%

36%

24%

10%

Opravy a instalace strojů a zařízení a… 5% 0%

39%

12%

24%

25%

8%

11%

10% 12%

22%

40%

18%

43%

17%

41%

13%

10%

23%

8%

41%

10%

40%

Vydavatelské a mediální činnosti 3%

42%

18% 13%

17%

43%

15%

9%

19%

Umělecké, sportovní, zábavní a další… 5%

44% 8%

19%

31%

9%

Vzdělávání

6%

31%

4%

Telekomunikační a informační…

44%

11%

5%


45%

17% 15%

33%

5%


15%

12%

22%

Chemický, farmaceutický a rafinérský… 5%

45%

8%

16%

45%

14%

10% 35%

12%

Celkem

16%

27%

Dřevozpracující, papírenský a… 6% Velkoobchod, maloobchod a opravy…

9%

14%

46%

16% 7%

26%

9%

46%

21% 11%

22%

Výroba pryžových, plastových a… 6%

52%

25%

22%

11%


63% 17%

6%

18%

6%

6%

7%

17%

4%


6%

20%

11% 40%

60%

27% 14%

24% 80%

100%

změnili zaměstnání, ale zůstali v odvětvové skupině změnili zaměstnání a přišli z jiné skupiny odvětví přišli ze vzdělávání (ze školy) přišli z jiné neaktivity než ze vzdělávání přišli z nezaměstnanosti Graf ukazuje strukturu těch, kteří přišli do jednotlivých odvětvových skupin buď nově, nebo v rámci dané odvětvové skupiny změnili zaměstnání. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty SVP

Na závěr této části shrnujeme v následujícím schématu celkový přehled o příchodech a odchodech do a z odvětvové skupiny Výroba dopravních prostředků. Jak bylo uvedeno výše, nejčastější jsou příchody z nezaměstnanosti a z jiného odvětví. Nejčastěji přicházejí osoby z odvětvové skupiny Výroba kovů a kovodělných výrobků, Výroba elektrických a optických přístrojů a Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel. V odchodech z odvětvové skupiny Výroba dopravních prostředků jsou skupiny příchodů a odchodů z větší části odlišné. Výrazný je rozdíl mezi těmi, kdo přišli a odešli z neaktivity jiné než vzdělávání. Poměrně blízký je podíl skupin příchodů z a odchodů do jiných odvětvových skupin. Podíl odchodů do důchodů patří k průměrným. Asi čtvrtina osob odchází do jiných odvětvových skupin, přitom nejčastější jsou odchody do odvětvové skupiny Výroba kovů a kovodělných výrobků, Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel a Výroba strojů a zařízení.

43

Odvětví Výroba dopravních prostředků: Příchody a odchody

přišli do odvětví

odešli z odvětví

(příp. změnili zaměstnání v rámci odvětví)

(příp. změnili zaměstnání v rámci odvětví)

10,3%

8,4%

z toho:

z toho:

změnili zaměstnání, ale zůstali v tomto odvětví 8,0%

změnili zaměstnání, ale zůstali v tomto odvětví 10,0%

přišli do tohoto odvětví z jiného odvětví 31,3%

odešli z tohoto odvětví do jiného odvětví 25,9%

Výroba kovů a kovodělných výrobků Výroba elektrických a optických přístrojů Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel Doprava, skladování a poštovní činnosti Textilní, oděvní a kožedělný průmysl

4,2%


5,0%

3,8%


3,0%

3,4%


2,7%

2,6% 2,2%

Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních Výroba elektrických a optických přístrojů

2,0% 2,0%

přišli ze vzdělávání (ze školy) 10,4%

odešli do vzdělávání (do školy) 3,2%

přišli z jiné neaktivity než ze vzdělávání 11,8%

odešli do jiné neaktivity než do vzdělávání 26,9%

přišli z nezaměstnanosti 38,6%

z toho odešli do důchodu 14,0% odešli mezi nezaměstnané 33,9%

Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty SVP

3.6. Vývoj demografické struktury zaměstnaných podle věku a pohlaví a změna vzdělání podle věku 3.6.1. Věková a genderová struktura odvětví Průměrný věk zaměstnaných se v České republice postupně zvyšuje, v současné době je necelých 43 let a podle odvětvových skupin se průměrný věk pohybuje mezi zhruba 38 lety u skupin Telekomunikační a informační technologie a činnosti a také právě Výroba dopravních prostředků až po více než 45 let u skupin odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov, Těžební průmysl, Vzdělávání a Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody. Jen od roku 2000 se celkový průměrný věk zaměstnaných zvýšil o více než tři roky, přitom změna nebyla stejná ve všech skupinách odvětví. Změna průměrného věku zaměstnaných v odvětvových skupinách se pohybuje nejčastěji mezi jedním a čtyřmi roky.

44

Odvětvová skupina Výroba dopravních prostředků je s průměrným věkem 38,5 let druhou nejmladší ze všech 26 analyzovaných odvětví české ekonomiky. V porovnání se všemi zaměstnanými v ČR to je o 4,0 roky méně. Oproti roku 2000 se průměrný věk zaměstnaných v tomto odvětví o něco snížil (snížení nastalo v ČR jen u tří odvětví) o 0,5 let, zatímco mezi všemi zaměstnanými v ČR vzrostl o 3,1 let.

Průměrný věk a jeho změna v odvětvích


Snížení průměrného věku zaměstnaných v odvětví Výroba dopravních prostředků způsobil především pokles podílu osob ve věku 50-60 let. Zatímco v roce 2000 tvořil 21,0 % zaměstnaných v odvětví, jejich podíl do roku 2014 poklesl na 17,2 %. Stejně jako v ostatních odvětvích, i v tomto, došlo v posledních letech ke snížení podílu nejmladších osob, tedy těch mladších 30 let. Tento pokles byl však kompenzován vysokým nárůstem podílu osob ve věku 30-39 let. Přitom z osob zaměstnaných v tomto odvětví je 5 % čerstvých absolventů, tedy těch, kteří opustili vzdělávací systém v posledních pěti letech. To je o pět procentních bodů méně, než je jejich podíl mezi všemi zaměstnanými v ČR. V porovnání s ostatními odvětvími je tak atraktivita tohoto odvětví pro čerstvé absolventy nízká. V odvětví Výroba dopravních prostředků převládají mezi zaměstnanými v ČR velmi výrazně muži. Ti tvoří téměř 65 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. To je o 8 procentních bodů více, než je podíl mužů mezi všemi zaměstnanými v ČR.

45

3.6.2. Změna úrovně a oboru vzdělání podle věku Pro sledování změn v rámci odvětví je také důležité, jaké jsou rozdíly ve vzdělání mezi skupinou nejmladších a nejstarších – srovnáme vzdělání absolventů škol (tj. těch, kteří absolvovali v minulých pěti letech) a osob starších 55 let. V souladu se změnou mezi všemi zaměstnanými v české ekonomice ubývá i v tomto odvětví těch, kteří dosáhli pouze základního (příp. nižšího) vzdělání. Výrazný je také úbytek osob se středoškolským vzděláním bez maturity a naopak nárůst osob s maturitou. Mezi osobami s terciárním vzděláním je logicky nejznatelnější nárůst osob s bakalářským vzděláním.

Vzdělání absolventů a osob starších 55 let

Absolventi z posledních 5 let

Osoby 55+

Rozdíl (absolventi – osoby 55+) (v proc. bodech)

ZŠ a nižší

4,2%

11,5%

-7,3

SŠ bez MZ

29,3%

53,9%

-24,6

SŠ s MZ

42,8%

20,9%

21,9

VOŠ a konzervatoř

1,5%

0,0%

1,5

Bakalářské

6,3%

0,6%

5,7

Magisterské

15,9%

13,2%

2,8

Doktorandské

0,0%

0,0%

0,0


Ze srovnání oborů absolvovaného vzdělání se ukazují poměrně znatelné rozdíly mezi tím, jaké obory absolvovali starší pracovníci a jaké nedávní absolventi. Z oborů vzdělání nejvíce zastoupených u pracovníků skupiny odvětví Výroba dopravních prostředků je nejmenší rozdíl mezi staršími pracovníky a novými absolventy především u oboru Motorová vozidla, lodě a letadla, který absolvovalo 9,2 % nedávných absolventů a 9,5 % osob ze skupiny starších 55 let. Obdobný rozdíl byl u oboru Elektrotechnika a energetika (5,5 % u nedávných absolventů a 6,1 % u skupiny starších). Charakteristické je v tomto odvětví zásadní snížení podílu oboru vzdělání Strojírenství, kovovýroba a metalurgie z 36,4 % u skupiny starších na 27,3 % u nedávných absolventů. Naopak u absolventů několikanásobně narostl podíl oborové skupiny Management a správa: ze 1,4 % u starších 55 let na 7,7 % u nedávných absolventů, což představuje u absolventů 4. nejvyšší oborové zastoupení. Nejvyšší zastoupení má mezi absolventy obor Strojírenství, kovovýroba a metalurgie, stejně jako mezi pracovníky staršími 55 let.

46

Obory vzdělání absolventů a osob starších 55 let

Tabulka obsahuje 81 % všech zaměstnaných. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

47

4.

Kvalifikační profil pracovních míst v odvětví

Zatímco předchozí kapitoly analyzovaly charakteristiky lidí, kteří na konkrétních pracovních pozicích v odvětví skutečně pracují, tato kapitola se orientuje na požadavky pracovních míst, tedy popisuje, jaké nároky by měla osoba, která dané pracovní místo obsadí, co nejlépe splňovat. Kvalifikační profil pracovních míst v odvětví specifikujeme na základě požadované úrovně vzdělání pracovníků, prostřednictvím požadavků kladeným na pracovní místo a využitím dovedností na pracovním místě. Dále posuzujeme úroveň náročnosti a význam znalostí, dovedností a kompetencí pro výkon povolání. Další rozšíření pak představují charakteristiky pracovní orientace pracovních míst a charakteristiky pracovních hodnot.

4.1. Skutečná a požadovaná úroveň vzdělání Nejprve srovnáme pro odvětvovou skupinu Výroba dopravních prostředků skutečnou a nejvhodnější úroveň vzdělání na pracovních místech. Na pracovních místech tohoto odvětví je nejvíce osob se středoškolským nematuritním vzděláním. Osoby s tímto stupněm vzdělání tvoří mezi všemi zaměstnanými z odvětví více než 47 %. Druhou největší část tvoří v tomto odvětví osoby se středoškolským maturitním vzděláním. Jejich podíl mezi zaměstnanými je téměř 35 %. Osob s terciárním vzděláním je v tomto odvětví více než 11 %. Mezi osobami s terciárním vzděláním tvoří největší část (82 %) osoby s magisterským vzděláním. Dalších 11 % jsou osoby s bakalářským vzděláním. Oproti tomu existuje poměrně znatelný rozdíl ve struktuře požadovaného vzdělání: hlavním rozdílem je vyšší požadavek maturitního vzdělání. To je požadováno u 64 % pracovních míst, což představuje oproti skutečnému vzdělání zaměstnaných osob rozdíl o 30 procentních bodů.

Struktura zaměstnaných podle vzdělání: skutečná a požadovaná úroveň 7,0%

0,8%

Skutečné vzdělání

47,0%

34,6%

9,3% 1,2% 1,7%

3,4% Požadované vzdělání

19,7%

64,6%

6,1% 4,3%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Základní Středoškolské bez maturity Středoškolské s maturitou Terciární – vyšší odborné (ISCED 5B) Terciární – bakalářské (ISCED 5A) Terciární – magisterské/doktorské (ISCED 5A/6) Zdroj: PIAAC, Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

48

Požadavky pracovního místa je možné posuzovat na základě průměrné délky vzdělání pracovníků a srovnáním skutečné délky vzdělání s délkou vzdělání, která je pro daná pracovní místa nejvhodnější, zjistit případný nesoulad. Skutečná doba vzdělání osob v odvětvové skupině Výroba dopravních prostředků činí podle výsledků z průzkumu PIAAC v ČR 12,7 roku, což je pod průměrnou hodnotou za všechna odvětví v ČR přibližně o 0,7 roku. V EU je skutečná délka vzdělávání v tomto odvětví také pod průměrem celé EU. Oproti průměru je skutečná délka vzdělávání v tomto odvětví v EU nižší přibližně o 0,4 roku. Kvalifikační požadavky jsou však dány požadovanou úrovní vzdělání, zde posuzovanou podle požadované délky vzdělání. V případě odvětvové skupiny Výroba dopravních prostředků činí v ČR průměrná délka požadovaného vzdělání 12,1 roku, což je o 0,8 roku méně, než je průměrná požadovaná délka vzdělání v ČR. V porovnání se skutečnou délkou vzdělávání je ta požadovaná nižší přibližně o 0,6 roku. V porovnání s ostatními odvětvími české ekonomiky je v odvětvové skupině Výroba dopravních prostředků jedenáctá nejnižší úroveň skutečného i požadovaného vzdělání.

4.2. Požadavky kladené na pracovní místo Požadavky pracovního místa: Výroba dopravních prostředků 2,5

2,0

1,5

1,0

0,5

0,0 Míra ovlivňování ostatních

Míra plánování

Míra nezávislosti

Schopnost dalšího učení

ČR Výroba dopravních prostředků ČR všechna odvětví EU Výroba dopravních prostředků EU všechna odvětví Graf srovnává požadavky pracovních míst prostřednictvím charakteristik zjišťovaných v projektu PIAAC (míra ovlivňování ostatních, míra plánování, míra nezávislosti, využití schopnosti dalšího učení) pro sledované odvětví s průměrem za všechna odvětví, a to jak v případě ČR tak EU. Zdroj: PIAAC, 2012

Posuzujeme-li kvalifikační požadavky pracovních míst prostřednictvím vybraných charakteristik, jako jsou míra ovlivňování ostatních, míra plánování, míra nezávislosti či nakolik je potřebná schopnost dalšího učení na pracovním místě, patří požadavky v odvětvové skupině Výroba dopravních prostředků ve srovnání odvětví mezi podprůměrné. Je tomu tak u všech sledovaných kategorií, pouze kategorie schopnost dalšího učení, které je u této odvětvové skupiny blízká průměru všech odvětví. Obdobné je to také v případě EU, včetně relace jednotlivých charakteristik odvětví vůči celkovému průměru EU, avšak odchylky od průměru jsou menší, než je tomu v případě českého odvětví. Ve vztahu k EU je úroveň

49

požadavků vyšší v české skupině odvětví Výroba dopravních prostředků s výjimkou kategorie „míra ovlivňování ostatních“.

4.3. Využití dovedností v práci Součástí posouzení kvalifikační náročnosti pracovních míst je také to, jaká je náplň práce a jak často je třeba určité dovednosti využívat. Oproti průměru všech odvětví ČR je využití všech posuzovaných dovedností v práci v případě odvětvové skupiny Výroba dopravních prostředků o něco nižší, nejvyšší hodnota je u četnosti počítání, která se blíží průměru za všechna odvětví. Jinak je tomu u této odvětvové skupiny také v u četnosti počítání u průměru za EU. Zde je vyšší míra využití počítání v tomto odvětví, přitom blízká průměru je četnost psaní a taky ostatní dvě jsou průměru bližší, než je tomu ve vztahu české odvětvové skupiny Výroba dopravních prostředků vůči průměru všech odvětví. Srovnání českého odvětví a průměru EU ukazuje na vyšší využívání dovedností v případě EU, pouze v případě četnosti počítání jsou úrovně velmi blízké.

Využití dovedností v práci: Výroba dopravních prostředků 2,5

2,0

1,5

1,0

0,5

0,0 Četnost čtení

Četnost psaní

Četnost počítání

ČR Výroba dopravních prostředků

ČR všechna odvětví

EU Výroba dopravních prostředků

EU všechna odvětví

Používání informačních technologií

Graf srovnává četnost využití dovedností v práci, které byly zjišťovány v projektu PIAAC (četnost čtení, četnost psaní, četnost počítání a používání informačních technologií), pro sledované odvětví s průměrem za všechna odvětví, a to jak v případě ČR tak EU. Zdroj: PIAAC, 2012

4.4. Čtenářská dovednost, numerická dovednost a schopnost řešit problémy Oproti míře využívání výše uvedených dovedností na pracovních místech stojí na druhé straně skutečná úroveň dovedností zaměstnaných, která zde reprezentuje míru využívaných dovedností na pracovních místech tohoto odvětví. V průměru za všechna odvětví jsou na tom naši pracovníci lépe oproti průměru

50

EU v dovednostech numerických. Ve čtenářských dovednostech jsme na tom mírně hůř než průměr EU, avšak v dovednosti řešit problémy je celkový průměr ČR znatelně nižší. Relace úrovní dovedností pracujících v odvětví Výroba dopravních prostředků vůči průměru je odlišná u pracujících ČR a EU. Zatímco průměr EU je u tohoto odvětví často nižší oproti průměru za všechna odvětví, nejméně je to u numerické dovednosti, u českého odvětví je odstup zaměstnaných tohoto odvětví oproti průměru za všechna odvětví znatelný, přitom u numerické dovednosti není odstup nijak nižší než u ostatních dovedností.

Čtenářská dovednost, numerická dovednost a schopnost řešit problémy pracovníků odvětvové skupiny: Výroba dopravních prostředků 290 285 280 275 270 265 260 255 Čtenářská dovednost

Numerická dovednost

Dovednost řešit problémy

ČR Výroba dopravních prostředků ČR všechna odvětví EU Výroba dopravních prostředků EU všechna odvětví Graf srovnává úroveň čtenářské a matematické dovednosti a dovednost řešit problémy, které byly měřeny v projektu PIAAC pro sledované odvětví s průměrem za všechna odvětví, a to jak v případě ČR tak EU. Zdroj: PIAAC, 2012

4.5. Úroveň náročnosti a význam kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání Pro výkon profesí pracovníků odvětvové skupiny Výroba dopravních prostředků je charakteristická nadprůměrná náročnost a úroveň u znalostí v oblasti technických oborů a také nadprůměrná úroveň a důležitost v případě praktických dovedností. Pouze v těchto dvou kategoriích převyšují průměr za všechna odvětví, ať se jedná o důležitost nebo o náročnost. U kognitivních a numerických dovedností jsou pak úroveň náročnosti i význam na průměru za všechna odvětví. Ve všech ostatních kategoriích jsou hodnoty pod průměrem za všechna odvětví. Jako u všech jsou také v tomto odvětví důležité osobnostní kompetence, a také kompetence sociální i metodologické, ačkoli úroveň kognitivních dovedností a komunikace v mateřském jazyce je hodnocena výše (ať již v dimenzi důležitosti nebo náročnosti).

51

Úroveň náročnosti a význam znalostí, dovedností a kompetencí pro výkon povolání v odvětvové skupině Výroba dopravních prostředků 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10%

Kompetence

Znalosti

důležitost: odvětví

úroveň: odvětví

důležitost: ČR

úroveň: ČR

Schopnost se dále učit

Numerické dovednosti a základy STEM

Komunikace v mateřském jazyce

Praktické dovednosti

Kognitivní dovednosti

Podnikání, administrativa a řízení

Služby

Zdravotnictví a sociální péče

Technické obory, výroba a stavebnictví

Přírodovědné ob., matem., inform.

Společenské obory, obchod a právo

Humanitní obory a umění

Vzdělání a výchova

Metodologické schopnosti

Sociální schopnosti

Osobnostní schopnosti

0%

Dovednosti

Graf srovnává úroveň náročnosti a důležitost skupin kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání ve sledovaném odvětví. Vychází z dimenzí zjišťovaných v rámci databáze O-Net. Zdroj: O-NET

4.6. Pracovní hodnoty a orientace Ačkoli jsou pracovní orientace vázány především na vykonávané profese, rovněž odvětví má určité charakteristické rysy ohledně preferencí v obsahu a stylu práce a pracovního prostředí, které se vztahují k typu pracovníků a projevují se i určité charakteristické osobnostní rysy. Pro pracovníky této skupiny odvětví je charakteristická spíše podprůměrná úroveň u všech aspektů s výjimkou jediné. Pouze hodnota u aspektu podpora je nadprůměrná a je mezi odvětvími nejvyšší.

52

Pracovní hodnoty Úspěch

80% 60% Pracovní podmínky

Nezávislost

40% 20%


0%

Průměr za všechna odvětví Podpora

Uznání

Vztahy

Zdroj: O-NET

V charakteristikách pracovní orientace jsou hodnoty odvětvové skupiny Výroba dopravních prostředků nadprůměrné v aspektu realističnosti, průměrné v aspektech konvenčnost a investigativnost a podprůměrné v sociálnosti a podnikavosti a také kreativita patří mezi odvětvími k jedné z nejnižších.

Pracovní orientace Kreativita

80% 60% Sociálnost

Konvenčnost

40% 20% Výroba dopravních prostředků

0%

Průměr za všechna odvětví

Realističnost

Podnikavost

Investigativn ost

Zdroj: O-NET

53

4.7. Požadavky na kvalifikaci v nejčastějších skupinách povolání v odvětví Obrázek na následující straně ukazuje požadavky na vzdělání v pěti nejčastějších skupinách povolání, v nichž pracují osoby zaměstnané v odvětvové skupině Výroba dopravních prostředků. Výběr je proveden podle nejčastějších profesí v ČR. Pořadí sice nejsou u ČR a EU vždy stejná, avšak rozdíly u jednotlivých profesí jsou obvykle malé. V jedné profesní skupině je u tohoto odvětví přece jen výraznější rozdíl, který ukazuje na více montážní charakter tohoto odvětví v případě České republiky. V průměru za EU by na třetím místě nejčetnějších profesí byla s podílem vyšším než 10 % skupina Specialisté v oblasti vědy a techniky (s více než 80 % terciárně vzdělaných), zatímco u nás je tato skupina s podílem něco přes 3 % až na jedenáctém místě. Navíc s více než pětinovým podílem montážních dělníků to ukazuje na převládající montážní charakter tohoto odvětví u nás. Na úroveň požadovaného vzdělání ve skupinách povolání má zásadní vliv obsazení těchto povolání pracovní silou se skutečnou současnou úrovní dosaženého vzdělání. Je to zřejmé z porovnání na úrovni jednotlivých zemí a plyne to i ze srovnání situace v ČR a v průměru za EU. Vyšší podíl osob s nižším středním, příp. i primárním vzděláním v jednotlivých profesích ukazuje, že v určitém podílu případů je taková úroveň vzdělání dostatečná, a pak také požadovaná úroveň není deklarována jako vyšší. Obdobné je to na druhé straně u terciárního vzdělání: vyšší podíl osob s nějakou úrovní terciárního vzdělání zase evokuje požadavek, aby určitá část pracujících měla takovou úroveň vzdělání. Tak v ČR pro největší skupinu povolání odvětvové skupiny Výroba dopravních prostředků, kterou je skupina povolání Montážní dělníci výrobků a zařízení, je vyžadováno z 56 % středoškolské vzdělání a pro více než 43 % zaměstnaných stačí nižší vzdělání; u průměru za EU je podíl osob s nižším než maturitním vzděláním vyšší než u nás, je to více než polovina zaměstnaných, avšak u určitého, i když nízkého podílu osob je to také vzdělání terciární. A obdobné je to v dalších nejčastějších skupinách povolání této odvětvové skupiny. Největší podíl terciárně vzdělaných je mezi nejčastějšími povoláními u nás vyžadován ve skupině povolání Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech, v ČR asi 40 %, v průměru za EU je to více než 50 % terciárně vzdělaných.

54

Nejčastější skupiny povolání a požadované vzdělání: Výroba dopravních prostředků Montážní dělníci výrobků a zařízení

podíl skupiny povolání v odvětví

1% 23,4%

ČR

12,2%

EU

56%

43%

1% 47%

52% 30%

20%

10%

0%

40%

80%

70%

60%

50%

100%

90%

Vyučení bez maturity, nižší sekundární, primární Vyšší sekundární, postsekundární (ne terciární) Terciární (bakalářské, vyšší odborné) Terciární (magisterské, doktorské) Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci

9,3%

ČR 2%

8,2%

EU

98%

10%

0%

4% 1%

65%

30% 20%

30%

40%

80%

70%

60%

50%

100%

90%

Obsluha stacionárních strojů a zařízení 9,1%

ČR

6,3%

EU

60%

40%

10%

0%

20%

6%

42%

52% 30%

40%

80%

70%

60%

50%

100%

90%

Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení 8,7%

ČR

13,2%

EU

90%

10%

56%

34% 0%

10%

20%

30%

40%

50%

10% 70%

60%

80%

100%

90%

Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech 8,6%

ČR

6,9%

EU

26%

60%

0%

10%

35%

35%

12% 20%

30%

14%

40%

50%

60%

17% 70%

80%

90%

100%

Zdroj: VŠPS, ELFS, výpočty SVP

55

5.

Shrnutí

Výroba dopravních prostředků je v porovnání s ostatními odvětvími v ČR středně velké odvětví (podle podílu na HPH) s vysokou výkonností (podle produktivity práce). Převažující produkcí odvětví je komerční zboží. Odvětví je mezinárodně vysoce otevřené (podíl produkce na vývozu) s průměrnou mezinárodní konkurenceschopností vůči evropským zemím. Většina produkce je orientována na zahraniční trh, a zahraniční poptávka tedy významně ovlivňuje zaměstnanost v ČR. Z hlediska zaměstnanosti je Výroba dopravních prostředků odvětvím s nejrychleji rostoucím počtem zaměstnanců v rámci 26 sledovaných ekonomických odvětví ČR. V roce 2002 byl počet zaměstnaných osob v tomto odvětví na svém minimu se 111 tisíci zaměstnanými osobami. Ve sledovaném období byl jediný významnější pokles v zaměstnanosti mezi lety 2008 a 2009, kdy zřejmě v důsledku ekonomické krize klesl počet zaměstnaných osob o 9 tisíc zaměstnanců. V roce 2014 dospěla zaměstnanost v odvětví Výroby dopravních prostředků ke svému dosavadnímu maximu 237 tisíc zaměstnaných osob. V souladu s růstem počtu pracovníků rostl i podíl, který odvětví Výroby dopravních prostředků zaujímá na celkové zaměstnanosti v České republice. V roce 2000 byl tento podíl 2,6 %, což z Výroby dopravních prostředků činilo osmnácté největší odvětví v ekonomice České republiky. V roce 2014 tvořila zaměstnanost v odvětví 4,7 % celkové zaměstnanosti a Výroba dopravních prostředků tak vystoupala až na pozici devátého největšího odvětví. Projekce zaměstnanosti CEDEFOP předpokládá, že se ve Výrobě dopravních prostředků bude zaměstnanost v roce 2020 nacházet na úrovni 229 tisíc zaměstnaných. Projekce tedy předpokládá, že zaměstnanost v odvětví bude v následujících letech spíše stagnovat. V porovnání s ostatními odvětvími je geografická koncentrace tohoto odvětví v krajích ČR nadprůměrná. Nejvyšší podíl zaměstnaných z odvětví Výroba dopravních prostředků pracuje ve Středočeském kraji, jedná se o téměř 22 % celkově zaměstnaných v tomto odvětví. Dále více než 12 % zaměstnaných tohoto odvětví pracuje v Moravskoslezském kraji, téměř 10 % v Libereckém kraji, téměř 8 % v Plzeňském kraji a více než 7 % v Královéhradeckém kraji. V ostatních krajích se hodnota pohybuje obvykle mezi 4 a 7 %. Velká většina osob zaměstnaných v tomto odvětví pracuje ve stejném kraji, kde bydlí. V jiném kraji, než bydlí, pracuje 6,5 % osob, což je o 0,6 procentních bodů více, než je průměr v celé ČR. Průměrná míra nezaměstnanosti osob pracujících původně v odvětví Výroba dopravních prostředků byla mezi lety 2008 a 2014 na úrovni 6,2 %. Tato úroveň je o něco nižší, než průměrná míra nezaměstnanosti, která v tomto období činila 6,4 %. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných, tedy osob, které byly bez práce minimálně jeden rok, dosahoval ve Výrobě dopravních prostředků 36 %. Jedná se o podíl, který je v rámci odvětví české ekonomiky podprůměrný a nezaměstnaní, kteří dříve pracovali v odvětví Výroba dopravních prostředků, mají menší problém s nalezením nového zaměstnání, než nezaměstnaní se zkušenostmi z většiny jiných odvětví ekonomiky. Změny v počtech zaměstnaných ve skupině odvětví ukazují mj., nakolik je odvětví z hlediska zaměstnanosti stabilní, či nakolik v něm nastávají fluktuace. Ukazatel flexibility, vypovídající o vztahu mezi počtem zaměstnaných, kteří našli novou práci a těmi, kteří přešli do stavu nezaměstnanosti, je pro odvětvovou skupinu Výroba dopravních prostředků vyšší než 1. To znamená, že vyšší počet zaměstnaných našel práci v jiném, příp. tomto odvětví, než kolik jich přešlo do stavu nezaměstnanosti. Zaměstnaní v tomto odvětví patří tak k průměrně flexibilním. 28 % z těch, kteří nalezli jiné uplatnění (tj. buď v původním anebo jiném odvětví), je nalezlo opět v tomto odvětví. Tím se toto odvětví řadí mezi odvětvové skupiny, u nichž je podíl těch, kteří při změně naleznou zaměstnání opět ve stejné odvětvové skupině, mírně nadprůměrný. Na druhé straně jsou zajímavé také příchody do odvětvové skupiny. U odvětvové skupiny Výroba dopravních prostředků je největší podíl příchodů z nezaměstnanosti (39 %), což je mezi odvětvími spíše nadprůměrný podíl. Výrazné proti průměru za celou ekonomiku jsou také podíly těch, kteří přicházejí z jiné odvětvové skupiny (31 %). 8 % je těch, kteří změnili zaměstnání v rámci této odvětvové skupiny (jedná se o jednu z nejnižších hodnot mezi odvětvími), a 10 % je absolventů škol. 12 %

56

osob přichází z jiné neaktivity než ze vzdělávání. Nejčastěji přicházejí osoby z odvětvové skupiny Výroba kovů a kovodělných výrobků, Výroba elektrických a optických přístrojů a Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel. Z analýzy odchodů z odvětvové skupiny je patrné, že asi čtvrtina osob odchází do jiných odvětvových skupin, nejčastěji do odvětvové skupiny Výroba kovů a kovodělných výrobků, Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel a Výroba strojů a zařízení. Při hodnocení stability odvětví byl využit indikátor rizikovosti odvětví ukazující, jaký je podíl subjektů v odvětví, na které byl v daném kalendářním roce prohlášen konkurz. Pro odvětví Výroba dopravních prostředků byl tento indikátor v roce 2014 na úrovni 2,74 ‰. To je v porovnání s ostatními odvětvími velmi vysoká hodnota, která průměr ČR přesahuje o 1,79 promilního bodu. Indikátor rizikovosti tohoto odvětví se oproti roku 2009 snížil o 1,73 promilního bodu, zatímco za stejné období se v ČR jako celku zvýšil o 0,39 promilního bodu. Nejčetnější skupinou povolání v odvětví Výroba dopravních prostředků jsou Montážní dělníci výrobků a zařízení (ISCO 82), kteří v roce 2014 tvořili 23 % všech zaměstnaných v tomto odvětví (55,4 tisíc pracovníků). Dalšími významnými skupinami povolání v tomto odvětví jsou Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci (ISCO 722; 9% ze všech zaměstnaných, 22 tisíc pracovníků), Obsluha stacionárních strojů a zařízení (ISCO 81; 9%; 21,5 tisíc pracovníků), Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení (kromě elektrických) (ISCO 721+723; 9%; 20,5 tisíc pracovníků), Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech (ISCO 311; 9%; 20,3 tisíc pracovníků) a Specialisté v oblasti vědy a techniky (ISCO 21; 3%; 7,5 tisíc pracovníků). V odvětví Výroba dopravních prostředků nejčastěji pracují středoškolsky vzdělaní lidé bez maturitní zkoušky, v roce 2014 dosáhlo této úrovně vzdělání 48 % všech pracovníků v odvětví. Více než třetina pracovníků dosahuje středoškolského vzdělání s maturitou. 11 % pracovníků má vysokoškolské vzdělání a 7% dosáhlo maximálně základního vzdělání. Kvalifikační náročnost Výroby dopravních prostředků je značně nižší, než ve zbytku ekonomiky. Přesto vzhledem ke změnám vzdělanostní struktury v tomto odvětví mezi lety 2010 a 2014 lze říci, že odvětví Výroba dopravních prostředků sleduje podobný vývoj jako zbytek ekonomiky, kde vzdělanostní úroveň a zejména podíl vysokoškolsky vzdělaných pracovníků poměrně výrazně roste. Nejčastějším oborem vzdělání pracovníků v odvětví Výroba dopravních prostředků je obor Strojírenství, kovovýroba a metalurgie, který absolvovala čtvrtina všech pracovníků v odvětví. S 10 % následují obecně zaměřené studijní obory. Dalšími významnějšími obory vzdělání pracovníků ve Výrobě dopravních prostředků jsou Motorová vozidla, lodě a letadla, Velkoobchod a maloobchod a Stavebnictví a inženýrské stavitelství. Průměrný věk zaměstnaných v odvětvové skupině Výroba dopravních prostředků činí 38,5 roků, čímž je tato odvětvová skupina druhou nejmladší ze všech 26 analyzovaných odvětví české ekonomiky. V porovnání se všemi zaměstnanými v ČR to je o celé 4 roky méně. Oproti roku 2000 se průměrný věk zaměstnaných v tomto odvětví o něco snížil (snížení nastalo v ČR jen u tří odvětví) o 0,5 let, zatímco mezi všemi zaměstnanými v ČR vzrostl o 3,1 let. Snížení průměrného věku způsobil především pokles podílu osob ve věku 50-60 let. Zatímco v roce 2000 tvořil 21,0 % zaměstnaných v odvětví, jejich podíl do roku 2014 poklesl na 17,2 %. Stejně jako v ostatních odvětvích, i v tomto, došlo v posledních letech ke snížení podílu nejmladších osob, tedy těch mladších 30 let. Tento pokles byl však kompenzován vysokým nárůstem podílu osob ve věku 30-39 let. Přitom z osob zaměstnaných v tomto odvětví je 5 % čerstvých absolventů, což znamená, že v porovnání s ostatními odvětvími je atraktivita tohoto odvětví pro čerstvé absolventy nízká. Kvalifikační profil odvětví je dán nejen vzděláním, ale také dalšími požadavky na pracovních místech. Posuzujeme-li kvalifikační požadavky pracovních míst prostřednictvím vybraných charakteristik, jako jsou míra ovlivňování ostatních, míra plánování, míra nezávislosti či nakolik je potřebná schopnost dalšího učení na pracovním místě, patří požadavky v odvětvové skupině Výroba dopravních prostředků ve srovnání odvětví mezi podprůměrné. Je tomu tak u všech sledovaných kategorií, pouze kategorie schopnost dalšího učení, které je u této odvětvové skupiny blízká průměru všech odvětví. Obdobné je to také v případě EU, včetně relace jednotlivých charakteristik odvětví vůči celkovému průměru EU. Součástí posouzení kvalifikační náročnosti pracovních míst je také náplň práce a jak často je třeba určité dovednosti využívat. Oproti průměru všech odvětví ČR je využití všech posuzovaných dovedností (četnost čtení, četnost psaní, četnost počítání, používání informačních technologii) v práci v odvětvové skupině

57

Výroba dopravních prostředků o něco nižší, nejvyšší hodnota je u četnosti počítání, která se blíží průměru za všechna odvětví ČR. Srovnání českého odvětví a průměru EU ukazuje na vyšší využívání dovedností v případě EU, pouze v případě četnosti počítání jsou si úrovně velmi blízké. Analyzovaná odvětvová skupina zahrnuje výrobu automobilů a výrobu ostatních dopravních prostředků. Výroba automobilů zaměstnává v rámci vymezené odvětvové skupiny na 90 % jejích pracovníků a vytváří 90 % hrubé přidané hodnoty. Vývoj ve výrobě automobilů je tedy v rámci odvětvové skupiny rozhodujícím činitelem, a proto se budoucí vývojové trendy opírají zejména o tento segment. Sektor automobilového průmyslu je jedním z nejdůležitějších výrobních odvětví v rámci České republiky. Jeho význam se projevuje jak při tvorbě HDP a zaměstnanosti, tak v rámci obchodní bilance. Perspektivu vývoje odvětví ovlivní z velké míry situace na mezinárodních trzích, protože výroba automobilů je výrazným exportním artiklem ČR a tato pozice v čase dále posiluje. Dalším faktorem působícím na budoucí vývoj odvětví jsou změny na trhu – fúze, akvizice, tvorba aliancí mezi výrobními subjekty, které budou stále větší měrou ovlivňovat konkurenceschopnost na trhu. Také globální změny v poptávce, změny v nákupních zvyklostech spotřebitelů na celém světě budou žádat přizpůsobení nabídky pro různé regiony, ať už jde o velikost aut a jejich spotřebu i jiné environmentální charakteristiky, nároky na design a kvalitu nebo preferenci šetrného provozu a praktičnosti. Segment dopravních prostředků a zejména výroba automobilů bude stále patřit mezi odvětví s vysokou inovační dynamikou. Intenzivní investice do nových způsobů výroby a do využívaných technologií přinášejí pro firmy působící v sektoru možnost dalšího snižování nákladů a jsou tak významným nástrojem rozvíjení odvětví a udržení jeho pozic. Automobilový průmysl je však odvětvím, které ohrožuje až nezdravá nadprodukce, která by mohla vyvolat celosvětovou krizi tohoto odvětví. To by potencionálně mělo značný dopad také na ekonomiku ČR. Nejde přitom jen o problém nadměrných výrobních kapacit v globálním měřítku, ale i o dosažení vhodného rozsahu kapacit ve správné geografické lokalitě. K nejvíce přehlceným trhům patří USA, Japonsko a Německo. Postupem času však může být tato problematika otevřena i v ČR. Automobilový průmysl ČR zůstává významným zaměstnavatelem. Svým zaměstnancům může nabídnout stabilitu a kvalitní mzdové ohodnocení. Přesto se odvětví potýká s nedostatkem kvalifikovaných zaměstnanců – hlavním problémem zůstává nedostatek nastupujících učňů do technických oborů.

58

Výroba dopravních prostředků. Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Výstup projektu

Recommend Documents