Jihovýchodní Asie
Vymezení regionu území silně ovlivněné čínskou civilizací kulturně i ekonomicky
silný dopad evropského kolonialismu dvě části: pevninská (Indočína) • Myanmar (Barma), Thajsko, Kambodža, Laos, Vietnam, Malajsie, Singapur
ostrovní („Malajské souostroví“ - Nusantara) • Velké Sundy, Malé Sundy, Moluky • Malajsie, Indonésie, Brunei, Filipíny, Východní Timor • přírodně i kulturně přechod mezi Asií a Tichomořím Wallaceova linie
Vánoční ostrov, Kokosové ostrovy kulturně součástí JV Asie, politicky součástí Austrálie
Andamany, Nikobary kulturně součástí JV Asie, politicky součástí Indie
sporné území: ostrovy Spratly
Historické vlivy ze starověké Indie vznik hinduistických království (Borobudur…) buddhismus – od 5. století
islám Arabové, v prvních stoletích jen obchod od 13. století zakládány muslimské sultanáty
Portugalci – v 16. století Holanďané v 17. století hlavní opěrný bod: Batávie • východisko objevitelských výprav na východ a jih (Austrálie)
Španělé z východu – Filipíny Britové: Malajsko (Malay) Francouzi: Indočína rozdělení území dnes vytváří státní hranice
Počet obyvatel 565 mil. obyvatel (2006) jen třetina obyvatel jižní Asie pětina obyvatel regionu (125 mil.) žije na Jávě • jedna z největších koncentrací obyvatel na světě J. Korčák: areál maximálního zalidnění stát
mil. obyv.
přir. přír.
Vietnam
84,2
1,3
Thajsko
65,2
Myanmar
stát
mil. obyv.
přir. přír.
Indonésie
225,5
1,4
0,7
Filipíny
86,3
2,1
51,0
1,1
Malajsie
26,9
1,6
Kambodža
14,1
2,1
Singapur
4,5
0,6
Laos
6,1
2,3
V. Timor
1,0
2,7
Brunei
0,4
1,7
Plodnost (úhrn specifických fertilit) 2004
svět: 2,7 hosp. vyspělé země rozvojové země
1,6 3,0
• bez Číny
3,5
jihovýchodní Asie
2,7
Laos
4,8
V. Timor
6,3
Kambodža
3,7
Filipíny
3,4
Myanmar
2,5
Malajsie
2,6
Vietnam
2,1
Indonésie
2,4
Thajsko
1,7
Brunei
2,4
Singapur
1,2
Úmrtnost Naděje na dožití při narození, 2005 svět: muži 63 let, ženy 68 let jihovýchodní Asie: muži 66 let, ženy 71 let
Vietnam Thajsko Myanmar Kambodža Laos
muži ženy 70 73 68 75 57 63 57 63 53 56
muži Singapur 78 Brunei 72 Malajsie 72 Filipíny 67 Indonésie 67 V. Timor 54
ženy 82 77 76 72 72 57
Obyvatelstvo: etnické složení velmi pestré cíl prehistorických migrací z jižní Číny Austronésané Thajci Khmerové
pozdější imigrační vlny Arabové Číňané Evropané Papuánci
Sinotibetské jazyky čínské mandarínská čínština…
tibetobarmské tibetština nevárština nágština barmština karenština
Thajské jazyky
Austroasijské jazyky monokhmerské khmerština vietnamština
mundské santálština
Austronéské jazyky
1 268 jazyků javánština malajština (filipínština)
madurština
Jáva: hlavní jazyky
Rozšíření náboženství
Pestrá religiózní struktura výsledek migrací, míšení kulturních vlivů i misionářských aktivit Indonésie: islám 85%, křesťané 12% Bali - hinduismus
Malajsie: islám 60%, mahájánový buddhismus 19% Singapur: čínský náboženský systém 50%, islám 15%, křesťanství 15% Vietnam: ateisté 50%, mahájánový buddhismus 25%, konfuciánství a taoismus 13, Cao-Dai 7% Thajsko: theravádový buddhismus 95% Myanmar: theravádový buddhismus 89%, islám 5% Kambodža: theravádový buddhismus 93% Filipíny: křesťanství (katolíci) 92%, islám Východní Timor: křesťanství (katolíci) 93%, islám
Hospodářství rychlá industrializace ve vybraných regionech od 60. let 20. století
hluboké regionální rozdíly uvnitř JV Asie rozdíl mezi komunistickými zeměmi a zeměmi ASEAN výjimečná pozice Singapuru
vysoká otevřenost ekonomiky od 90. let 20. století
industrializace: prohloubení sociálních rozdílů sociální a náboženské konflikty
ASEAN Association of South Asian Nations
založen 1967 proti šíření komunismu • v době, kdy válka ve Vietnamu ohrožovala celý region
Indonésie, Malajsie, Filipíny, Thajsko, Singapur země mimo ASEAN: Vietnam, Laos, Kambodža izolovány neměly přístup k půjčkám Světové banky, Asijské rozvojové banky aj.
1989 – stažení vietnamských vojsk z Kambodže reformy 1995 – Vietnam vstupuje do ASEAN 1997 – vstupuje Laos a Barma (Myanmar) 1999 – Kambodža • postupné sbližování mezi oběma skupinami států v regionu
ASEAN
Hrubý domácí produkt a index lidského rozvoje HDP = HDP v paritě kupní síly na 1 obyvatele HDI = index lidského rozvoje (human development index) • data k roku 2004
HDP HDI Thajsko Vietnam Kambodža Myanmar Laos
8 090
0,784
2 745
0,709
2 423
0,583
1 027
0,581
1 954
0,553
Pramen: UNDP Human Development Report 2006
HDP Singapur Brunei Malajsie Filipíny Indonésie V. Timor
HDI
28 077 0,916 19 210 0,871 10 276 0,805 4 614
0,763
3 609
0,711
-
0,512
Zemědělství transformace zemědělství opožděna za industrializací přechod od subsistenčního k tržnímu závislost na zahraniční poptávce změny struktury pěstovaných plodin nové odrůdy tradičních plodin
zelená revoluce centrum výzkumu: Filipíny (rýže) zaměřena zejména na pěstování rýže • „new rice technology“
především na velkých farmách
Zemědělství: proměna sociálních vztahů změna vlastnictví půdy obecní půda prodána velkým statkářům většina zemědělců si musí půdu pronajímat nebo pracují jako zemědělští dělníci zhoršení životních podmínek • na venkově růst podpory radikálních hnutí (komunismus, fundamentalismus) Filipíny, Indonésie…
práce za mzdu nahradila tradiční vzájemnou výpomoc při zem. pracích
mechanizace Malajsie: kombajny snížily počet prac. míst v zemědělství na polovinu • pokles ceny práce • nezaměstnanost
Zemědělství: exportní plodiny hlavní plodina v celém regionu: rýže Vietnam: po reformách v 90. letech přední světový exportér
plantážní zemědělství zavedeno už v koloniální době (Malajsko, Sumatra…) kaučuk: Malajsie, Thajsko, Indonésie… palmový olej: Malajsie, Indonésie káva, koření, cukr. třtina, ananas, banány…
podíl plantážního zemědělství na exportu významný i v industrializujících se zemích • Filipíny 16% exportu • Indonésie 13% • Thajsko 10%
Tropické lesy celosvětově největší produkční oblast tropického dřeva
zvláště Malajsie a Indonésie těžba převyšuje úhrnnou produkci v Latinské Americe a Africe
růst poptávky
růst cen tropického dřeva v 90. letech • zatímco ceny jiných surovin klesaly
dopad na ekosystém: Filipíny
• v r. 1950 lesy na 60% území • v současnosti jen 10% rozlohy
protesty z bohatých zemí. Ale: • proč to kupujete? • vy jste si svoje lesy taky vykáceli!
Těžba nerostných surovin ropa Indonésie, Malajsie, Brunei,… Indonésie: člen OPEC ale význam exportu klesá • • • • •
růst domácí poptávky v důsledku industrializace rychlé čerpání ložisek v 80. letech – ropa 80% příjmů z exportu dnes: 20% bez objevu nových nalezišť se Indonésie stane importérem ropy
Malajsie: provincie Sabah, Sarawak
cín: přední světová produkční oblast měď
Cín jihovýchodní Asie: hlavní světový producent cínu JV + V Asie: 71% těžby a 74% výroby cínu (2003) Čína – největší producent až 39% světové výroby Kuang-si (Guangxi), Ji-nan (Yunnan)
Indonésie – druhý největší světový producent 27% výroby cínu o. Bangka, Belitung, již. Sumatra
Malajsie (Pinang) Thajsko, Vietnam hlavní svět. exportéři: 1: Indonésie, 2. Čína, 3. Malajsie, 4. Thajsko hlavní svět. importéři: 1: USA, 2. Japonsko
Měď výroba i spotřeba na světě stagnuje východní Asie: jediný region s růstem výroby Čína, Japonsko, Korea • 25% světové produkce rafinované mědi • 60% světového importu
zdrojové oblasti: Indonésie, Chile, Austrálie, Papua-N. Guinea
Indonésie – přední světový exportér rudy 2. místo na světě provincie Papua, o. Sumbawa
Indie: nemá velká naleziště (dováží) výroba (394 tis. t) 12. místo na světě, cca 20% čínské produkce
Měď (2003) Poř
Země
Těžba rudy těžba v tis. t obsahu Cu
Produkce rafinované mědi Podíl na výroba Podíl na svět. těžbě v tis. t svět. (%) obsahu Cu produkci (%)
1. Chile 4 900 36,0 2 900 2. USA 1 120 8,2 1 310 3. Indonésie 979 7,2 223 4. Peru 831 6,1 517 5. Austrálie 830 6,1 484 6. Rusko 675 5,0 840 7. Čína 610 4,5 1 800 8. Kanada 558 4,1 457 9. Polsko 495 3,6 530 10. Kazachstán 485 3,6 433 Japonsko 0,7 0,0 1 430 Pramen: U.S. Geological Survey, Mineral Commodity Summaries, January 2004 x svět 13 600 100,0 15 200
E/I
19,1 - 8,6 + 1,5 - 3,4 3,2 5,5 + 11,8 ++ 3,0 3,5 + 2,8 9,4 ++ 100,0 0
Industrializace po získání nezávislosti: industrializace substituující dovoz (ISI) silná role státu korupce
• „crony capitalism“
úspěch asijských tygrů
od 70. let snaha ostatních zemí je následovat
otevření ekonomiky
nízké mzdy přilákaly zahraniční kapitál ten zvýšil konkurenci domácímu, málo efektivnímu průmyslu
• ten se transformoval na nové podmínky nebo zanikl
typické pro Malajsii a Thajsko
později také Indonésie a Filipíny
Industrializace exportně orientovaná industrializace (EOI) importovaný (zahraniční) kapitál, know-how i management „ersatz capitalism“ (náhražkový) • neúplná náhražka rozvoje vycházejícího z místních podmínek a zdrojů
elektronika, informační technologie, automobily… Japonské investice silný ekonomický vliv Japonska v celé oblasti také MNC z USA, Koreje…
snaha o přechod z odvětví náročných na levnou práci a technologicky náročná odvětví
Ekonomické centrum Singapur – výjimečná pozice asijský tygr strategická pozice při ústí Malackého průlivu • jeden z nejživějších dopravních uzlů na světě
růst díky obchodu • entrepot port zboží z regionu přes Singapur na světové trhy
orientace na high-tech průmysl • informační technologie, automatizace…
regionální centra MNC většina obyvatel Číňané (75%) • obchodní styky s Taiwanem, Vietnamem, Čínou,…
Singapur
