BOJ PROTI SOCIÁLNÍMU VYLOUČENÍ Doporučení postupu a historie řešení v ČR Důvěrný koncept, P. Pergler, 2011 10 20 DOPORUČENÍ POSTUPU Cíl: Ošetřit problém nepřizpůsobivých občanů a problém společného žití Romů a Neromů v ČR. Vzít v úvahu názory těch, kterých se problém týká, a zahrnout otázky krizové a dlouhodobé, etnické a sociální, politické a ekonomické, bezpečnostní a kulturní, místní a celostátní, zásadní a zcela konkrétní. Doporučení: Připravit návrh konkrétní a závazné strategie/ koncepce/ plánu/ programu/ akčního scénáře vyzkoušeným přístupem, který byl podrobně doporučován od roku 2003 (viz níže). Jako první krok pověřit dva zkušené odborníky, aby v konzultaci s termínem jednoho týdne předložili konkrétní plán práce. Neměnit přijatá krizová opatření a nepokračovat v dezintegrované improvizaci přípravy střednědobých a dlouhodobých opatření. HISTORIE ŘEŠENÍ V ČR 1. Následující řádky shrnují historii procesu přípravy koncepce/ strategie boje proti sociálnímu vyloučení. Vycházejí ze zkušenosti, že nejvážnější dílčí otázky romské komunity jsou oslabení rodiny, neúčinné vzdělávání a nedostatek vzájemného pochopení; a pro oba problémy je to kriminalita, postoj k práci, zneužívání dávek, drogy, bydlení a ghetta (viz přílohu 1). Potvrzuje se diagnóza z roku 2003, že dosavadní improvizovaná příprava nevede a nepovede k výsledkům; že je možné připravit konkrétní strategii, která ošetří okamžité krizové a dlouhodobé zásadní otázky; a že dosud tak nepostupujeme. Cílem tohoto textu je přiblížit dobu, kdy začneme s demokratickým řešením obou souvisejících problémů, nebo umožnit kritiku demokratického přístupu a urychlit přechod k lepšímu přístupu. 2. V roce 2002 ustavil Zmocněnec pro lidská práva Výbor pro zhodnocení integrace Romů. Výbor podrobně doporučil demokratickou přípravu Koncepce romské integrace postupem, užívaným v cizině a podrobně rozpracovaným i u nás (viz přílohu 2). Při ní od začátku spolupracují všichni, kterých se problém týká; navrhují se konkrétní opatření a odhaduje se jejich krátkodobý i dlouhodobý dopad; o konsenzuálním nebo variantním návrhu pak rozhodnou ti, kterým to zákon ukládá. Výbor také v porovnání s cizinou předpověděl následky, kdyby se koncepce demokraticky nepřipravila (viz přílohu 1): růst kriminality, pokračující rozpad romských rodin a vzrůst konfliktů, další zhoršení výchovného procesu a přibývání obtížně zaměstnavatelných občanů, další zhoršování bydlení a vzrůst ghet. Neznámá osoba podstatné části návrhu vyškrtla a vyškrtaný návrh předložila příslušné Radě vlády. Rada schválila návrh proti hlasům přítomných Romů, kteří kritizovali proces přípravy jako neprofesionální. Po schválení byl vyškrtaný návrh předložen vládě, která jej také schválila. Při obou schvalováních bylo zatajeno, že jde o vyškrtaný návrh. Byl zatajen i odhad následků při schválení takto vyškrtaného návrhu (viz přílohu 3). Vládě bylo zatajeno, že Romové v Radě vlády hlasovali proti návrhu. 3. Později vzniklo nezávisle několik dalších návrhů. Nejpodrobnější byl návrh autorů Gabala a Víška, založený na profesionální sociologické studii. Byl kritizován v materiálu romské komunity, která tento návrh považovala za zaujatý a dlouhodobě neefektivní. Opakovaně vznikaly i návrhy zástupců komunit, ve kterých bylo nejvíce potíží ve spolužití. Byly orientovány hlavně na zajištění bezpečnosti. Žádný z návrhů dostatečně nezahrnoval a ani nemohl zahrnovat porovnání s jinými variantami řešení, ověření proveditelnosti dílčích opatření, ani odhad dopadů a nákladů. Po kritice
11 10 20 vylouceni
stránka 1 z 9
zástupců romské komunity revidoval vládní zmocněnec Gabalův připravený návrh a předložil jej vládě, která jej schválila (viz přílohu 4). V době schvalování nebyla vláda informována, že předložený návrh je v rozporu s materiály Gabalovy studie i s varováním Výboru 4. Dále probíhala řada nekoordinovaných aktivit. Některé z nich významně pomáhaly dílčí problémy zlepšit, ale nemohly situaci celkově ošetřit. Mnohé z nich byly výsledkem obětavého přístupu malého počtu úředníků, občanů a organizací. Situace se dále zhoršovala ve shodě s předpovědí Výboru. Všichni účastníci věděli, že se situace zhoršuje a že povede ke krizi, ale absence demokratického přístupu k řešení závažných problémů neumožnila potřebná opatření. Krize nastala v roce 2011. Zhoršení vedlo k přibývajícím násilným a majetkovým trestným činům, proti kterým obyvatelé z postižených lokalit začali demonstrovat. Podporovali je místní starostové a většina zvolených zástupců a později i částečně vláda. Rychle byly do kritických míst poslány bezpečnostní jednotky, která situaci bez ztrát na životech uklidnily. Náklady zásahu byly pouze v rozsahu milonů až desítek milionů korun, což je jen zlomek procenta z dosavadních nákladů na řešení obou problémů. V dané rozpočtové situaci však ztížily hospodaření státní policie. Závažnější je zhoršení vztahů Romů a Neromů, kterému v krizové situaci bylo obtížné zabránit a jehož napravení bude podstatně dražší. Jako vždy v podobných případech, extremistické skupiny využily situace a posílily svou pozici. Zároveň urychleně vznikla improvizovaným procesem řada doporučení. Některá z nich byla schválena vládou pod názvem Strategie boje proti sociálnímu vyloučení, která opět nebyla připraveno demokratickým způsobem (viz příloha 2). Jiná byla zamítnuta. Izolovaně byla přijata další improvizovaná rozhodnutí na ministerské úrovni, status quo byl kritizován ve vládním materiálu a zahraničními experty, místní orgány a někteří účastníci vyjadřovali nesouhlas a byly slyšet pochyby o reálném dopadu Strategie. Její nezávislé hodnocení dosud chybí. 5. Dne 19. září 2011, krátce po schválení příslušné strategie vládou, kritizoval na poradě se starosty president Klaus absenci jasného programu ve výše uvedených dílčích problémech (viz přílohu 5). Zdůraznil, že to bude práce vlády, že vlády v posledních desetiletích v této věci selhaly a že to není problém starostů ani kraje. Jeho kritika a návrhy jsou do značné míry v souhlase s pozicemi, které odborníci a účastníci předkládali od roku 2003, ale které se dosud nepodařilo prosadit. 6. Budoucí průběh lze tedy předpovědět pouze porovnáním praktických domácích a zahraničních zkušeností. Krizová opatření, zejména represe násilných a majetkových trestných činů, budou poměrně účinná a majoritní společností vítaná. Další vývoj bude záviset na zásadních opatřeních s dlouhodobým dopadem. Dokud budou připravována improvizací jako dosud, budou neúčinná, jak bylo již dříve podrobně předpověděno a jak se potvrdilo průběhem do současné doby. Jestliže se nezačne s ošetřením obou problémů teď, zhoršování situace povede později k další krizi nebo k opakovaným krizím, které ošetření problémů vynutí (viz přílohu 1). Čím později se tak stane, tím bude ošetřovaná situace v obou problémech horší a ošetření bude dražší a obtížnější. Naopak budou někdy v budoucnosti slábnout dvě překážky demokratické přípravy: zatím co dnes se u nás demokratická příprava skoro neužívá a ve světě se teprve rozšiřuje, později bude standardním přístupem u nás i ve světě; a v budoucnosti se jistě poněkud omezí některé nedostatky, které u nás dosud demokratickou přípravu ztěžují, jako je absence nezávislé veřejné správy a úroveň korupce ve veřejné správě i v politických stranách.
11 10 20 vylouceni
stránka 2 z 9
Seznam příloh 1. Odhad dopadů, 2003 2. Příprava strategie 3. Informace k materiálu pro vládu 4. Romano Hangos, říjen 2011 5. Sdělení presidenta ČR 19. října 2011 6. Příprava KRI, 15. září 2005
Příloha 1 (Následuje odhad dopadů z materiálu, připraveného v roce 2003. Je orientován hlavně na otázky vztahu Romů a Neromů a užívá tehdejší terminologie. Prozatím nebyl nezávisle ověřen. Čtenář proto musí posoudit sám, zda odhad (a) přijatelně předpovídá průběh v létech 2003 až 2011, (b) zda je přijatelnou předpovědí na příští léta.) ODHAD DOPADŮ KRI Následuje odhad dopadů, společných pro tyto varianty budoucí Koncepce romské integrace: • Odklad rozhodnutí o budoucí navržené Koncepci romské integrace • Absence rozhodnutí o budoucí navržené Koncepci romské integrace • Schválení budoucího návrhu Koncepce romské integrace, podstatně změněného bez účinné konzultace s těmi, kterých se týká. Odhad platí i pro tuto variantu dalšího postupu: • Návrh na profesionální přípravu Koncepce romské integrace nebude realizován. 1. Vzdělávání. Předškolní vzdělávání romských dětí bude jen výjimečné. V základních školách budou mít romské děti většinou vážné potíže, protože chybí potřebná rodinná výchova, podpora a příklad. Speciální školy budou dále orientovány na děti s vrozenými mentálními nedostatky, nedají romským dětem dostatečné vzdělání pro pracovní zařazení a budou je stigmatizovat. Budeme vychovávat nezaměstnatelné nebo obtížně zaměstnatelné občany. Velmi malá část romských dětí dosáhne vyššího vzdělání. 2. Zaměstnání. Malá část Romů se dobře uplatní, zejména v nekvalifikovaných pracích, řemeslech, organizované pomoci jiným Romům a hudbě. Poroste averze zaměstnavatelů k Romům vzhledem k obavám z kriminality, nezodpovědnosti a nevzdělanosti. Poroste nezaměstnanost Romů. 3. Rodinné vztahy. Dále se většinou seslabí role rodiny, která byla v romské kultuře rozhodující. Doporučení umísťovat děti do ústavní péče narazi mimo jiné na finanční limity státního rozpočtu. 4. Charakterové a morální rysy části romské populace se budou zhoršovat v interakci s těmito rostoucími obtížemi: zhoršující se etnické vztahy, pocit bezvýchodnosti, seslabení výchovy a vzdělání a relativní úspěšnost kriminality. Jako dosud, jiná část romské populace se bude z těchto hledisek vyvíjet velmi dobře, ale mnozí občané to nebudou brát v úvahu. 5. Bydlení. Část romských rodin bude bydlet skromně a přijatelně. Bude přibývat Romů ve vybydlených a polozřícených objektech a jejich sporů s místními orgány. Nejvýznamnějším vlivem bude spontánní a organizovaný růst ghet, který povede k dalším uvedeným zhoršením. 11 10 20 vylouceni
stránka 3 z 9
6. Etnické rozdíly. Výjimečně se projeví organizovaná snaha po zlepšení spolužití a vzájemném porozumění. Většinou poroste vzájemná nechuť až nenávist. Zároveň bude přibývat otevřených konfliktů. 7. Kriminalita. Hlavní zhoršení lze čekat v drobné majetkové kriminalitě a v etnických konfliktech. Kromě kriminality poroste i porušování pravidel občanského soužití jako následek beznaděje, izolace a zhoršování etnických vztahů. Poroste inkarcerace Romů, jejíž výchovný vliv bude záporný. 8. Romská specifičnost. U části Romů se bude dále rozvíjet vztah k hudbě. Etnický konflikt bude posilovat nechuť až nenávist části Romů k většinovému obyvatelstvu a tím podporovaný pocit odlišnosti. Užívání romštiny bude pomalu slábnout. Relativní význam oficiálně organizovaných a institucionálních romských aktivit bude sílit. Role romské minority jako funkční etnické komponenty veřejnosti ČR bude slábnout. 9. Příprava řešení. Pozitivně budou působit některé projekty, organizace, orgány veřejné správy, odborníci a zejména obětaví jednotlivci. Časem se situace celkově zhorší a vznikne krize v některém dílčím problému romské otázky. Mohlo by se tak například stát v kriminalitě, infekčních onemocněních, nepokojích, mezinárodních vztazích v souvislosti s migrací, kritice nákladů na sociální dávky, statisticky prokazatelných zhoršeních a souvisejících finančních nákladech. Konflikty porostou. Romské otázce se začne dočasně věnovat pozornost se strany občanů i vlády. Přijmou se krizová opatření a konflikty se dočasně utlumí. Pokud se zásadní opatření k podstatné a dlouhodobé změně budou opět improvizovat a řešit odděleně jako dosud, nastane později nová krize. Celkový stav se bude zhoršovat až do doby, kdy některá krize povede zároveň ke krizovým opatřením a k profesionální přípravě zásadních dlouhodobých změn. Tím se zahájí zlepšení, které nebude rychlé. Kritika uvedeného odhadu dopadů čtyř zmíněných variant. Odhad je subjektivním názorem, založeným na diskusích a zkušenostech v ČR a v cizině. Až se bude zpracovávat Koncepce romské integrace, bude obsahovat profesionálně připravený odhad dopadů všech variant, včetně zmíněných čtyř variant. Výše shrnutý odhad je pouze předběžným varováním. (Část doporučení z roku 2003) Příloha 2
PŘÍPRAVA STRATEGIE Návrh, jak připravovat strategie, projednávala veřejná správa s předsedou vlády a nakonec mu jej po úpravách předložila 28. června 2010. Je dosud ve stádiu doporučení, protože přesahoval kompetence úřednické vlády. Trvale se vyvíjí. Následuje jeho stručný souhrn ve stavu k březnu 2011 po poradách v ČR a v Severní Americe.
DEMOKRATICKÁ PŘÍPRAVA ROZHODNUTÍ: stručný popis CELKOVÝ CÍL PŘÍPRAVY Návrhy strategií/ reforem/ koncepcí/ politik/ zásadních komplexních společenských rozhodnutí se v poslední době připravují stále častěji demokratickým/ skandinávským/ systémovým přístupem. Demokratická příprava rozhodnutí o závažném komplexním společenském problému je nezaujatě řízenou spoluprací a bere v úvahu okolí problému. Návrh rozhodnutí je
11 10 20 vylouceni
stránka 4 z 9
konsenzuální nebo obsahuje varianty vizí, konkrétních opatření a odhadu jejich dopadů. Varianty jsou na relevantních úrovních od začátku připravované a vzájemně porovnávané těmi, kterých se problém týká ve správní, politické, odborné a občanské sféře. PRINCIPY DEMOKRATICKÉ PŘÍPRAVY NÁVRHU STRATEGIE 1. Přípravu návrhu na ošetření problému iniciuje ten, kdo za problém zodpovídá, jakmile považuje problém za velmi významný a nedostatečně ošetřovaný. Dokud tak neučinil, může předběžné kroky učinit kterýkoli zájemce o spolupráci 2. Předběžně vybraný koordinátor navrhne plán přípravy. Po jmenování a konzultacích začne tvořit tým. Řídí proces přípravy, pokud možno konsenzuálně, a nezasahuje věcně do variant. Může být odvolán pouze pro hrubé porušení svých povinností a to po veřejné diskusi. Proces přípravy ani koordinátor, který jej řídí, nejeví zaujetí vůči žádné variantě návrhu nebo jeho části ani vůči žádnému z účastníků. Pracovníci veřejné správy jsou do týmu zapůjčeni (seconded), pracují hlavně na variantách svých nadřízených a podle možnosti pomáhají nezaujatě se zpracováním jiných variant 3. Všechny osoby a organizace, kterých se problém týká, jsou vyzýváni být při přípravě návrhu od začátku aktivní jako spolupracovníci nebo alespoň sdělit svůj názor. Typickými spolupracovníky bývají veřejná správa, vládní a opoziční politické strany, organizace zaměstnavatelů a odbory, nevládky, odborné týmy a ad hoc skupiny. Podle potřeby spolupracují státní, krajské a místní orgány a organizace 4. Zájemci o spolupráci se na začátku práce sejdou a poradí se o procesu přípravy 5. Příprava návrhu je transparentní. Podle potřeby je zajištěna profesionální, administrativní a počítačová podpora, metody, techniky, publikace a komunikace 6. Pokud se při přípravě návrhu objeví nutnost okamžitě ošetřit velmi vážný krizový dílčí problém nebo pokud je realizace ohrožena, informuje koordinátor přímo toho, kdo za dílčí problém zodpovídá, stejně jako spolupracovníky a veřejnost 7. Návrh a jeho části jsou formulovány konsenzuálně nebo ve variantách, které od začátku práce účastníci podle svých možností připravují, opakovaně vzájemně porovnávají a doporučují. Podobně jsou variantní odhady dopadů 8. Každá varianta návrhu obvykle obsahuje obecnou vizi; závazná rozhodnutí; odhad významných dopadů s respektováním neurčitosti, externích vlivů a vlivů jiných strategií a rozhodnutí; cíle, popis situace a analýzy; proces monitorování; doporučení; kritické zhodnocení dosavadní přípravy; přílohy; a porovnání s jinými pozicemi 9. Souhrny všech postupných verzí všech variant vyhovují i čtenáři s omezeným časem. Čtenáři jsou odkazováni postupně až na podrobné původní informace. Populární porovnané souhrny variant jsou srozumitelné i široké veřejnosti 10. Jedna z variant zahrnuje vždy odhad dopadů při absenci nebo při odkladu rozhodnutí. Jedna varianta odpovídá pokud možno minimální ingerenci 11. Kdokoli může sdělit názor spontánně nebo v organizovaných akcích, jako jsou připomínky, diskuse nebo příspěvky do médií. Názor je zaznamenán a publikován 12. Po přípravě a předložení návrhu následuje: vyjednávání mezi nositeli moci na podkladě návrhu; rozhodnutí nebo sekvence rozhodnutí ve shodě se zákonem, například vládou, nebo vládou a parlamentem; implementace jasně zadanými prováděcími materiály, (například legislativními a exekutivními) a jejich ověření; realizace; monitorování; vyhodnocení realizace; a aktualizace návrhu. 13. Ošetřování komplexního problému je tedy trvalý proces a není například omezeno funkčním obdobím vlády. Intenzita práce se mění podle potřeby a možností
11 10 20 vylouceni
stránka 5 z 9
14. Rozhodnutí politického vedení, například vlády, parlamentu nebo městské rady, je plně informovaným výběrem z předložených nebo upravených variant. Občané mohou rozhodnutí dodatečně informovaně hodnotit, například při příštích volbách 15. Strategická práce se snaží integrovat dílčí problémy, činnost týmů, krátkodobý až dlouhodobý horizont, vizi a konkrétní údaje, úrovně řízení společnosti, cíle (ekonomické, politické, sociální,…národní,…), varianty, pozice účastníků. Tím se blíží ideálu plně integrované strategie společnosti. Bere v úvahu i nejistotu, zda budou nutné hluboké změny, například v delimitaci tržní, demokratické a občanské sféry. Pojem strategie a demokratický přístup k její přípravě je popsán například v knižní formě, v návodech a s odkazy na www.strategickaprace.estranky.cz. Doporučuje se pro současnou přípravu strategií v ČR. Nehodí se pro krizová a utajovaná opatření a nelze jej improvizovat Demokratický přístup je zde definován uvedenými patnácti body. Podle potřeby užívá řadu technik, metod a procesů. Světová praxe v podnikatelském a veřejném sektoru byla domácími a zahraničními odborníky na podkladě dobré praxe adaptována pro ČR, vyzkoušena a popsána mezi rokem 1999 a 2011. I sám demokratický přístup je strategií. Bude se dále rozvíjet, ale vždy se bude od zahraniční praxe lišit vzhledem k rozdílům v historii, v národní povaze, v platných normách a v dosavadní domácí praxi. Jedna z konkrétních metod přípravy, Bloková metoda, byla adaptována a úspěšně vyzkoušena v ČR. Demokratický přístup byl pro ČR zpracován z pověření místopředsedy a pak předsedy vlády. Byl doporučen odborníky a nositeli funkcí v ČR jako ministr a náměstek ministra, předseda Statistického úřadu a Senátního výboru, předsedkyně SÚJB, člen NERVu; vrchní ředitel a ředitel v zahraniční veřejné správě; a podobně. Veřejná služba jej předložila v červnu 2010 předsedovi vlády a opakovaně s ním projednávala. Předseda vlády se vzhledem k omezené kompetenci úřednické vlády rozhodl doporučit zavedení metodiky svému nástupci Často se dosud užívá přístup silový, to jest nikoli demokratický, kde kromě prospěchu společnosti bývá významným cílem prosadit s malými změnami předem vybranou variantu, a/nebo získat výhody pro nositele moci. Výhodou je také, že silový přístup nevyžaduje zavádění nových principů; bývá podporován nositeli moci; a vyhovuje u problémů, kde občané jsou egoističtější a zaujatější, než nositelé moci. Příprava návrhu zahrnuje boj o moc a bývá rychlá. Bývá však zkreslená a/nebo odkládaná v zájmu okamžitých nositelů moci, nedostatečně integruje, nebere v úvahu společné dopady a souvislosti ani dlouhodobý horizont, bývá přerušena výsledky voleb, selhává v dobách velkých změn a oprava způsobených škod bývá pomalá, konfliktní a nákladná. Podle jiných názorů je silový přístup vhodný, vyžaduje pouze technická zlepšení a principy demokratické přípravy je nejlépe odmítnout nebo se jimi výslovně nezabývat. V minulých stoletích byl i v rozvinutých státech obvyklý a v ČR i v mnoha jiných zemích dosud převažuje Příprava musí být nejen demokratická, ale i efektivní. Tím se zde rozumí nutnost navrhnout a zavést jasnou organizační strukturu a harmonogram; dále vyjasnit souvislost se státním rozpočtem, s analytickou činností, s legislativou, s rozpočtem pro strategickou práci, s materiály EU, s vymezením úkolů jednotlivých složek veřejné správy a podobně. Takto chápaná efektivní silová příprava by byla účinnou zbraní v boji mezi nositeli moci ke škodě společnosti. Efektivní demokratická příprava je účinným nástrojem v práci pro společnost. Příloha 3
Informace k materiálu pro vládu o romské integraci Výbor, hodnotící z pověření zmocněnce pro lidská práva průběh integrace Romů, uvedl ve svém hodnocení mimo jiné tento text:
11 10 20 vylouceni
stránka 6 z 9
Při přípravě existující koncepce chyběla vyzkoušená metoda a profesionální koordinace. Řízení přípravy realizace koncepce bylo improvizované. Od začátku nebyly jasně dohodnuty úkoly, struktura a harmonogram, podle kterých se mají dílčí výsledky plnění předávat a upřesňovat. Výbor pro integraci, ve snaze eliminovat tyto nedostatky, přijal jiný způsob hodnocení a aktualizace koncepce.
Vzhledem k restrukturalizaci veřejné správy musí koncepce obsahovat i jasné pokyny a návrhy, směřující k samosprávám a do nevládní sféry a předpokládající státní podporu pro vytváření podmínek k plnění této koncepce i v těchto sférách. Absenci reálných možností působení v těchto sférách za současného stavu fungování veřejné správy po její reformě a nekoordinovanost řízení těchto procesů vládou pokládá Výbor za základní nedostatek. Požadavky a náměty, které Romové již po léta podávají, nejsou vždy plně akceptovány, podobně jako nejsou využívány všechny zkušenosti z terénu. Chybí popis účinků různých opatření, návrhy rozhodnutí o prioritách, odhady následků, kontrolovatelné cíle a mechanismy jejich kontroly, jasné požadavky na výzkum a zjišťování dat, profesionálně řízený dialog, popis uvažovaných variant řešení. Koncepce je sice vládou schválená, neplynou z ní však reálné a závazné směry dalšího vývoje a zásadní realizační rozhodnutí. Náklady na „řešení“ situace Romů dosahují již stovek milionů korun, náklady na přípravu a realizaci koncepce jsou ve srovnání s tím minimální. Výbor proto žádá Radu, aby urychleně doporučila vládě zahájit ihned aktualizaci koncepce integrace s termínem dokončení návrhu v lednu 2004. Příprava návrhu musí odpovídat profesionálním požadavkům, to jest být řízena nezávislým koordinátorem, užívat vyzkoušenou a adaptovanou metodu řízení přípravy, porovnat a hodnotit varianty řešení, využít spolupráci expertů a veřejné správy, od začátku zahrnout profesionálně řízený dialog a uvádět významné rozdílné pozice, pokud byly sděleny. Výbor vidí dvě možná řešení : Bude-li politická vůle zahájit koordinovanou aktualizaci, může Výbor vybrat a doporučit koordinátora, jehož funkce bude muset být v souvislosti s tím zřízena. Na požádání může Výbor zajistit zahájení práce a sloužit jako garant úspěšné přípravy konkrétní koncepce. Pokud nebude politická vůle, pak členové Výboru soustředí své úsilí na kontakty se zahraničními i domácími organizacemi a evropskými institucemi a budou soustavně upozorňovat vládu, parlament i veřejnost na chybějící konkrétní koncepci jako na základní nedostatek a na nutnost plnění mezinárodních závazků, které ostatně jsou EU vyžadovány a byly podmínkou vstupu ČR do EU. Výbor si vyhrazuje právo, aby jeho zpráva byla nedílnou součástí hodnocení a návrhů vládního zmocněnce a byla beze změny předložena vládě, pokud nebude jinak dohodnuto s předsedou Výboru. Výbor pokládá tento požadavek za legitimní a oprávněný, neboť Výbor v sobě zahrnuje hodnotící elementy ze všech oblastí veřejné správy, samospráv i nevládní sféry. Výbor souhlasí s tím, aby kromě jeho materiálu a jeho souhrnu byly v dohodnuté formě Radě předloženy zároveň i jiné pozice a návrhy.
Hodnocení Výboru bylo zahrnuto do materiálu pro vládu, uvedený text byl vynechán a členům Rady nebyl sdělen. Na poradě Rady dne 25. února 2003 byl materiál s vynechaným textem schválen. Pro schválení nehlasovali Romové, kteří nesouhlasili s vynecháním textu, s jinými údaji ve zprávě nebo se způsobem přípravy a projednání zprávy. Materiál byl vládou schválen dne 12. března 2003 Ing. Karel Holomek, předseda Výboru Příloha 4 (Romano Hangos, říjen 2011, stránka 9, autor Karel Holomek, výňatek) 11 10 20 vylouceni
stránka 7 z 9
Naše argumenty byly shledány oprávněnými a Kocáb prohlásil: “Tato strategie takto do vlády jít nemůže, musí být přepracována a námitky jejích kritiků do ní zapracovány“
Příloha 5 Z výroků presidenta republiky Václava Klause 19.října 2011 v Benešově nad Ploučnicí Já vidím absenci jasného programu [ve věci nepřizpůsobivých občanů], ten nemůže vypracovat nikdo jiný, než vláda této republiky Považuji jeho absenci [programu] za selhání všech vlád posledních desetiletí Zdá se mi, že starostové tomu rozumí, mají celou řadu nápadů, jak s problémy zápolit a co dělat. Vidím zásadní problém, není to ale problém starostů ani kraje. Není možné, aby se chopili této kauzy samozvaní páni Kohoutové nebo někteří další, kteří z toho mají svou politickou hru [...].
Příloha 6 PŘÍPRAVA KONCEPCE ROMSKÉ INTEGRACE Zmocněnec vlády pro lidská práva vytvořil v roce 2002 Výbor, aby ve spolupráci s Romy i Gádži připravil a předložil hodnocení průběhu romské integrace. Materiál byl předán kanceláři s požadavkem na předložení Radě vlády. Z materiálu byla tajně odstraněna podstatná část a zbytek byl 25.února 2003 schválen. K realizaci hlavních závěrů nedošlo a spolupracovníkům nikdo nepoděkoval. Jako příklad uveďme jeden z tehdejších konkrétních návrhů: doporučení (i) shrnout domácí a zahraniční zkušenosti s bydlením Romů a jiných vylučovaných skupin obyvatelstva a (ii) navrhnout ve věci bydlení pravidla, kterými by se měli řídit zejména romští a gádžovští občané, obce, kraje a ministerstva. Byl popsán proces, jak takový dokument urychleně připravit a jak zajistit jeho funkci. V neformálních hovorech na krajské a státní úrovni bylo doporučení podporováno. Bylo navrženo, jak profesionálně řídit přípravu koncepce romské integrace (KIR). Konkrétní návrhy postupu a metodiky byly v souhlase s chystanou zprávou “Koncepce a řízení”, připravené letos v květnu z pověření předsedy vlády ČR na podkladě praktických domácích i zahraničních zkušeností. Hlavní principy byly: (a) vypracovat varianty, mezi kterými vláda rozhodne, (b) uvést návrhy konkrétních opatření a porovnat jejich očekávané dopady, (c) spolupracovat od začátku přípravy KIR s Romy i Gádži; s úrovněmi od obecní do státní; s orgány a odborníky ve zdravotnictví, vzdělávání, zaměstnanosti, bydlení a sociálních službách, (d) kde se významné pozice účastníků liší, žádnou z nich před vládou necenzurovat, (e) předložit návrh, který patří do kompetence vlády a kde schválením jedné z variant vzniknou jasné úkoly státním orgánům a doporučení jiným orgánům.
11 10 20 vylouceni
stránka 8 z 9
Byla kritizována praxe, kdy předložené tzv. KIR obsahují všeobecné téze, situační zprávu a seznam akcí, které i bez rozhodnutí vlády mají rezorty stejně v úmyslu izolovaně provádět. Protože způsob přípravy neodpovídá romské komunikační kultuře, je účast Romů omezena na formální schválení dokumentu vedoucími jejich organizací. Uvedené vyhodnocení shrnovalo, proč izolované akce, i když samy vhodné, nemohou romskou otázku řešit a proč bez systémově připravené koncepce = strategie = politiky se bude situace horšit. Úředníci projevili úmysl svou práci zlepšit, ale na slib zapomněli a pokračují v přípravě byrokratických irrelevantních dokumentů. Pokusy o řešení dočasně ustaly, protože nepřinášejí výsledky. Budou obnoveny, až se ještě silněji ukážou škody z dosavadního přístupu. Zlepšení není rychlé, protože pro Romy v těžké životní situaci je bližší prosazovat okamžitá dílčí konkrétní zlepšení, než se zabývat systémovou prací. Není pochyb, že dříve či později se práce příslušných orgánů zlepší, neboť mnozí zaměstnanci veřejné správy i politici jsou schopní a motivovaní a protože v tlaku na efektivní práci ani my, ani naši mladší kolegové nepolevíme. V Brně 15. září 2005 Ing.Karel Holomek, předseda společenství Romů na Moravě.
[email protected]
11 10 20 vylouceni
stránka 9 z 9
