Výklad k sidře Toldot Ele toldot Jicchak ben Abraham, Abraham holid et Jicchak. Toto jsou rodopisy Jicchaka, syna Abrahamova, Abraham zplodil Jicckaka.1
19. Jicchaka, syna Abrahama - Tóra zdůrazňuje, že Jicchak a Abraham byli otcem a synem. Posměvači žijící v tom pokolení říkali, že Sára musela přijít do jiného stavu zásluhou Avimelecha. Dlouhá léta s Abrahamem zůstávala bezdětná a porodila krátce potom, co byla unesena králem Filištínů. Proto Bůh učinil, že rysy Jicchaka byly nepopiratelně podobné Abrahamovu obličeji, takže dokonce i posměvači museli přiznat, že skutečně „Abraham měl syna Jicchaka". ( Tanchuma; Raši) 21. A usilovně zapřísahal - Dotíral mocně modlitbou (Raši). naproti - Jicchak stál v jednom rohu ( domu ) a modlil se, a Rivka stála ve druhém rohu ( domu ) a modlila se ( Raši ). Bůh se dal uprosit ( dosl. jím ) - Ale ne Rivkou. Modlitba člověka spravedlivého, který je dítětem darebáka, se nemůže rovnat s modlitbou poctivého člověka, který je potomkem spravedlivého. Odtud —jím, a ne ní ( Raši). 22. A pošťuchovaly se v ní děti - Během těhotenství, kdykoliv Rivka přecházela kolem ješivy Šéma a Evera, Jaakov se snažil vyjít, a když míjela místo modlářství, tak Esav zkoušel opustit matčino lůno. Je pochopitelné, proč Esav toužil vyjít: v lůně své matky nemohl nalézt modloslužbu; ale proč to místo chtěl opustit Jaakov? Přece nás Talmud učí (Nida 30 ), že během těhotenství je dítě v lůně učeno andělem celé Tóře. Proč by se měl Jaakov chtít zříci takového výjimečného andělského učitele? Odpověď je prostá. Můžeš mít nejlepšího rabína ( učitele) pod sluncem, ale když máš špatného spolubydlícího - musíš se vytrhnout! ( Raši; Majana Šel Tóra) Boha -Nešla si pro odpověď bezprostředně k Bohu, ale do Šémovy ješivy ( Raši). Proč se v ní děti strkaly? Oba národy budou směřovat k rozdílným cílům: jeden bude pyšný na svou Tóru, druhý se bude pyšnit sám sebou a svým bohatstvím. Oba národy budou mít mocné vládce: z jednoho vyjde Šlomo Hamelech ( král Šalamoun), který postaví Bet Hamikdaš ( Chrám ), a ze druhého Hadrián, který ho zboří (Midraš ). 25. První vyšel celý červený - Červeň jeho pleti upozorňovala na jeho vražednou náturu (Raši), když není jiný důvod, proč by to Tóra připomínala ( Mizrachi). Esav - všichni ho tak nazvali, protože měl tolik vlasů, kolik mají obyčejně mnohem starší děti ( Raši). Jméno Esav může znamenat „udělaný" ( od slova asa, „dělat" ). 26. Jaakov - Jinak než v případě Esava, jehož pojmenovali všichni přítomní, Svatý Jediný dal jméno Jaakovovi. Jméno vychází z výrazu ekev, znamenajícího patu, protože Jaakov „držel rukou Esava za patu" (Raši). Jaakov se právem snažil narodit se první, neboť on byl počatý před Esavem. Měl tedy odůvodněné právo být prvorozeným ( Raši citující Midraš ). 27. Esav byl znalým lovu - Esav se stal lovcem, který nejen chytal zvířata, ale taky „nachytával" lidi pomocí svého mluvení. On byl známý svým geniálním rozumem, a když místní soudce nebyl schopen přimět přestupníka k přiznání, volal Esava, aby mu pomohl. Esav užíval takové postupy, že se obžalovaní přiznávali k vykonání přestupků. Po celou dobu dělal Esav všechno, aby si jeho otec myslel, že Esav je člověk bohabojný, plnící přikázání. Je sedm 1
Paraša na tento týden začíná líčením dlouhého, téměř nekonečného zápasu mezi Jakovem a Esavem. Jakov si od Esava koupí právo prvorozence a potom, poučen matkou Rivkou, se obleče jako Esav a obdrží požehnání otce Jicchaka.
1
vad, které se odrážejí v očích Hašem (vyjmenovaných v Knize Přísloví 6,16 ): povýšenost; prolhaný jazyk; ruce, které prolévají nevinnou krev; srdce osnující ničemné plány; nohy, které pospíchají za zlem; podávání falešného svědectví; vyvolávání sváru mezi bratry - a každou z těchto vad můžeme nalézt u Esava (Midraš ). učenec - Na zákl. Targum Jonatan, Targum Onkelos, Rašiho, Kli Jakar; dosl. „dokonalý", „klidný", „silný vnitřně". ve stanech - ve stanech Šéma a ve stanech Evera (Raši). 28. Jicchak miloval Esava - Jicchak je kritizovaný našimi Mudrci za to, že nebyl dostatečně tvrdý, ale shovívavý ke svému synu. Každý, kdo neprotestuje proti nesprávnému chování svého dítěte, způsobuje, že sejde ze správné cesty a nakonec bude nenávidět rodiče. „Kdo šetří hůl, nenávidí svého syna, kdežto kdo jej miluje, trestá ho včas" (Kniha Přísloví 13,24) (Midraš). Jicchak miloval Esava, protože (ten) ( ho ) získával řečí - Esav věděl, jak podvádět a uvádět v blud ( Raši ). Ptal se otce, jak oddělit desátek ze soli a slámy, i když se z těchto produktů desátek neodvádí. Jeho otec podle toho usoudil, že je Esav velmi zbožný (Midraš ). 29. vyčerpaný - Vražděním, tak jak je psáno: „Duše má je vyčerpaná kvůli vrahům" (Jeremiáš 4,31) (Rasi). 30. Edom - Dosl. „červený". 31. jako tento den — Prodej musí být závazný a věrohodný, tak jako je tento den jistý. Je správné učinit úmluvu o prodeji tak jasnou, jak jasný je den ( Raši). 32. Vyjdu umírajíc - Vycházel každý den na lov a vystavoval se tak smrti ( Ramban).
26. 2. Nesestupuj do Egypta - Poněvadž jsi ola temina, „obětí baz vady" a nepřísluší ti pobývat za hranicemi této země (Raši). 5. Dar Země ( Erec Jisrael) je založený na poslušnosti Abrahama v plnění slov Božích. Tento verš mluví o čtyřech kategoriích přikázání: 1) mišmarti „Mých příkazů" -jsou to rabínská ustanovení, která slouží jako plot chránící před porušením zákazů Tóry; 2) micvotaj „Mých přikázání" - to jsou práva, která by nadiktovala lidská etika; 3) chukotaj „Mých práv" -jsou to práva, která není schopen vysvětlit rozum, a která tedy jsou jako nevyvratitelné královské dekrety - Bůh je nařizuje s ohledem na Sebe; 4) ve Torotaj „Mých Tór" ( nebo: učení), v množném čísle jsou to Tóra Psaná a Tóra Ústní. Ta druhá obsahuje učení a interpretace předané Mošemu na hoře Sinaj. Rabíni se shodují na tom, že Abraham získal znalost celé Tóry díky Boží Inspiraci a dodržoval Ji dobrovolně. To vysvětluje, proč ten verš chválí Abrahama za dodržování rabínských příkazů ( Ramban ). 12. stonásobnou úrodu - Jeho sklizeň byla stokrát větší než čekal. Rabíni učí, že Jicchak byl velmi pečlivý v počítání sebrané úrody, aby mohl spočítat, jaká je velikost desátku, který byl povinen oddělit (Raši). Nejenom to, co bylo vyseto na jeho poli přineslo takovou úrodu, ale celá země byla požehnána díky zásluhám Jicchaka ( Midraš ). 14. záviděli mu - verš říká, že záviděli jemu, a ne, že záviděli jeho bohatství. Lze odtud usoudit, že závist směřovala bezprostředně k němu. Pelištejci se cítili ohroženi Jicchakovým úspěchem. Podobný úkaz můžeme vypozorovat také v jiných dobách, když byli Židé ve vyhnanství. Lidé pociťovali pyšně úspěchy svých rodáků, ale bouřili se, když viděli úspěch „cizích" Židů ( R. Samson
2
Rafael Hirsch ). 16. neboť ses stal mnohem mocnějším než my - „Přesto, že jsem králem, nemám tolik statků jako ty. Je to pro nás hanba, že jsi bohatší než král!" ( Ramban) 29. jen dobře - abychom tě chránili, zabránili jsme lidem, aby ti škodili ( Ramban). Nyní jsi požehnaný ( díky) Bohu - Vyzýváme tě, když jsi požehnaný Bohem, aby ses nám odvděčil za naši dobrotu a uzavřel s námi smlouvu ( Raši; Ramban). 30. Proto, že důstojní lidé požívají jídlo po ukončení transakce, Jicchak připravil hostinu, aby korunoval oboustranné uznání uspořádání (Radak). 34. čtyřicet let - „Svině z lesů je pustoší" (Žalm 80,14 ). Esav je tu přirovnaný k praseti: „tak, jako ten kanec, který vytahuje své páry pracek a říká: Pohlédni! Jsem čistý!" Stejně tak potomci Esava (Řím) napadli a zabírali opanováním, a chovali se přitom , jako by byli počestní. Naučili se to od svého předka Esava, neboť celých prvních čtyřicet let svého života Esav unášel ženy od jejich mužů a znásilňoval je. Ve věku čtyřiceti let řekl: „Můj otec uzavřel manželství, když mu bylo čtyřicet let, tak i já tak učiním" ( Raši). 35. hořkými duchy - Všechny skutky Esavových žen byly „hořkými duchy" pro Jicchaka a Rivku, protože ty ženy sloužily bůžkům (Raši ).
27. 1. a zeslábl jeho zrak - k tomu podává Raši tři příčiny: 1) dým kadidla, které zapalovaly ženy Esava pro své bůžky; 2) když Jicchak ležel svázaný na oltáři během Akedy ( Obětování ), strážní andělé nad ním plakali a jejich slzy padly do jeho očí (Berešit Raba ); 3) Prozřetelnost způsobila oslabení zraku, aby Jaakov mohl získat požehnání od Jicchaka (Tanchuma ). Jiné vysvětlení: byl to trest za to, že nezabránil Esavovi v jeho ničemnostech ( Sforno ). Bůh způsobil oslabení zraku Jicchaka, aby ho ušetřil pohledu na modloslužbu ve vlastním domě, kterou tam praktikovaly ženy Esava (Tanchuma ). Tak! - Ve svém srdci Esav řekl: „Kdy už můj otec zemře?" K čemu je možné přirovnat Esava? K pozlacené bižuterii, která je ve skutečnosti vyrobena z cínu. Esav pozorně projevoval poslušnost vůči otci, ale v duchu toužil po jeho smrti (Midraš ). 2. Hle, zestárl jsem - A.chtěl bych udělit požehnání, dokud žiju ( Rašbam). Požehnání je více účinné, když je osoba blízko smrti, protože duše té osoby už není tak omezená fyzickými pouty (Sforno). 3. meč - Na zákl. Rašiho, Targum Onkelos. 5. Plán Rivky. Protože ještě před narozením dvojčat bylo Rivce řečeno, že vyvýšen bude mladší syn, věděla, že požehnání má získat Jaakov.2 2
Jakov věděl, že jeho otec Jicchak (Izák) chce dát své požehnání Esavovi (Ezauovi). Matka Rivka (Rebeka) předpověděla, že Jakov musí udělat všecko, co může, aby požehnání dostal on, a ne jeho bratr. Poněvadž jeho bratr byl zarostlý, obalil se Jakov do kozích kůží, aby jeho slepý otec myslil, že před ním stojí Esav. Jakov předložil otci jeho pokrm a Jicchak jej považoval za Esava- „ ucítil vůni jeho oděvu a požehnal mu“. (Gn 27: 27) Midraš vysvětluje, že slovo „begadav - jeho oděv“ lze číst také jako „bogdav- jeho zrádci“ (text Tóry je zapsán pouze souhláskami bez vokalizace), jako byli Josef Mašisa a Jakum z Ceru, dva židovští odpadlíci, žijící v dobách 2. Chrámu, těsně před jeho zničením. Když římští vojáci pronikli do Jeruzaléma, báli se vstoupit do Chrámu. Tehdy slíbili, že kdokoli z židů vejde
3
8. Rivka vycítila nechuť Jaakova k účasti na plánu. Řekla mu tedy: „Poslechni to, co já -jako tvoje matka - ti nakazuji!" (Divra Jizmija). Rozkazuji! - Dosl. „hlasu". 13. Tvoje prokletí ( padne ) ma mne - Vzala plnou odpovědnost. Rivka se nebála, že bude jakékoliv prokletí, pevně věřila proroctví, že „starší bude sloužit mladšímu" ( 25,23 ) (Rašbam). 18. Vešel ke svému otci - Jaakov vešel k Jicchakovi se sklopenou hlavou a se slzami v očích. Cítil se tak nešťastný, že musí užít podvodu, dokonce i když má získat něco, co mu náleželo (Midraš ). 19. Já jsem Esav, tvůj prvorozený - „Já jsem" ten, který ti přinesl pochoutky, avšak „Esav (je) tvůj prvorozený" (Raši). Měl na mysli: „Já jsem tím, kým jsem, a „Esav (ten) tvůj prvorozený". Jiní naznačují, že Jaakov šeptem řekl: „Já jsem," a nahlas: „Esav (ten) tvůj prvorozený" (Ibn Ezra). 21. Přistup, prosím - Potom, co Jaakov vzpomenul Jméno Hašem, Jicchak se stal podezřívavým, protože věděl, že mluvit tímto způsobem neměl Esav ve zvyku ( Raši). 26. a polib mě - Kabalisticky polibek vyvolává hlubokou duchovní intimnost, kterou chtěl Jicchak roznítit, aby způsobil, že Šchina ( Boží Přítomnost) spočine na něm, aby se mohl připravit k požehnání syna (Alšich). 27. vůni jeho šatu - Přece ostrý pach kůzlečích kožek je odporný! Učí to, že vůně Zahrady Eden provázela Jaakova, když vešel do příbytku a tuto vůni právě cítit Jicchak ( Raši). 28. vína -Na zákl. Targum, dosl. „moštu". obilí a vína - Kromě doslovného významu, obilí se vztahuje k životním nezbytnostem, a víno k rozkoším života, které nejsou nezbytné, ale dodávají potěšení. V nauce Tóry jsou podobně obilí i víno, čili základní znalost textu i práva a také interpretace, které dodají nauce půvab. 30. Esav...přišel ze svého lovu - Proč takové množství času zabralo Esavovi to, aby přinesl otci jídlo? Po celý den Esav lovil zvířata a ptáky, ale pokaždé když svázal polapenou zvěř, anděl Boží rozvázal pouta a pustil je na svobodu ( Midraš ). 33. A Jicchak se roztřásl - Jicchak cítil, že pod Esavem je otevřený Gehinom ( Raši). Jen co Esav vešel, pocítil Jicchak silný zápach spáleniny z Gehinom, který provázel Esava, a zdálo se, že všechny stěny domu stojí v ohni (Midraš ). dovnitř, může si ponechat jakoukoli věc, kterou odtamtud vynese. Josef Mašisa vešel a ven vyšel s menorou (těžkým zlatým svícnem, skoro 6 stop vysokým). Menora mu byla okamžitě zabavena: Římané prohlásili, že to je věc hodná pouze krále a naváděli ho, aby do Chrámu šel ještě jednou a vynesl něco jiného. Ale on už tam nešel. Začali ho mučit a on v bolestech zvolal: „Běda mi, rozhněval jsem svého Tvůrce!“ Jakum z Ceroru jel na koni o šabatu, když vedli jeho strýce rabiho Josi ben Joezera, velkého toraického učence. Před nimi byl trám, na němž měl být strýc popraven. Jakum shlédl dolů na strýce a řekl: „ Podívej se na toho koně, na němž mě můj pán nechává jezdit, a srovnej ho s „koněm“, kterého ti dá tvůj Pán!“ Rabi Josi odvětil: „jestli se toto stane těm, kdo jednají podle Jeho vůle, jaký osud budou mít ti, kdo Pána rozzlobí!“ Jeho odpověď vnikla Jakumovi do srdce a on se rozhodl vykonat na sobě všechny čtyři druhy židovského hrdelního trestu- kamenování, smrt ohněm, mečem, oběšením. Rabi Josi spatřil vidinu Jakumova úmrtního lože stoupající k nebesům a pravil: „Tak rychle mě Jakum předešel do Edenu.“ A to je přesně totéž, co inspirovalo našeho praotce Jicchaka. Pochopil, že i zlovolní zrádcové mezi námi mohou opravit svůj životní názor a obrátit se k B-hu, bez ohledu na to, jak daleko se od Něho vzdálili. I my si z toho musíme vzít poučení a neustále se snažit, abychom zúžili propast mezi námi a Tvůrcem, ze všech sil usilovat o bližší vztah s B-hem. B-h svoje děti nikdy neopouští- to my si musíme pořád připomínat, že brány pokání jasou stále otevřeny a On očekává náš návrat.
4
35. promyšleně - Přišel s moudrostí ( Raši), kterou nabyl ze znalosti Tóry ( Midraš ). 38. zaplakal - Esav uronil sotva několik slz. Ale pohleď, jak dlouho trvajícím klidem a pokojem Bůh obdařil Esava za těch pár slz! (Tanchuma ) Neboť budeme setrvávat v zajetí Esava, dokud neprojevíme pokání a neuroníme slzu, která převáží jeho slzy (Zohar ).3 39. Odpověděl mu jeho otec Jicchak - Během žehnání Esavovi se Jicchak vyhýbal užití Božího Jména. Cílem jeho požehnání bylo zajistit mu plnou náhradu na tomto světě tak, aby byl vyloučen z požehnání olam haba ( Budoucího Světa) ( Midraš ). z tučné země bude tvoje (místo) přebývání - Tvým podílem bude Řím, který leží na úrodných územích (Midraš ).4 40. a budeš sloužit svému bratru - Je to požehnání: je lepší sloužit bratru než cizímu dobyvateli ( Radak). ukřivděný, shodíš jho ze své šíje - Když Jisrael zhřeší proti Tóře a budeš mít argument, aby ses cítil ukřivděný kvůli zabranému požehnání, tehdy shodíš jho ze své šíje ( Rasi ). 42. zopakována Rivce - Záměry Esava byly zjeveny Rivce pomocí Ruach Hakodeš, Božího Duchu ( Raši). 28. 2. bratra tvé matky - Je velmi pravděpodobné, že pro sebe najdeš vhodnou ženu v rodině, která (přes příbuznost s Lavanem) vychovala takovou ženu; jako je tvá matka (R. Samson Rafael Hirsch ). 9. sestru Nevajota — Citujíce Talmud, Megila 17a, Rasi učí, že zdánlivě zbytečný popis: „sestru Nevajota" je dodaný proto, aby předal tradici, že Jišmael zemřel okamžitě potom, co určil svoji dceru za ženu pro Esava. Nevajot je vzpomenutý, když ji přiváděl do manželství. Ta slova popisují Esava jako osobu samolibou, zabývající se jen svými žádostmi. Přes dvacet tři let dovoloval, aby chování jeho kanaanejských žen způsobovalo zármutek jeho rodičům, ale zdá se, že teprve teď si to uvědomil. Místo aby se s nimi konečně rozvedl, vzal si ještě další nevhodnou ženu jako doplněk k tamtěm. Dokázal tím, že Dům Abrahama pro něj nic neznamená, a hodnocení Rivky, že se Esav nehodí na budoucího vůdce národa, bylo zcela odůvodněné (R. Samson Rafael Hirsch).
3
Když si přijde pro požehnání Esav, otec mu řekne, že jeho mladší bratr mu chytře uzmul všechna požehnání, ale Esav, skleslý, řekne otci: „On (Jakov) mi vzal právo prvorozence teď mi vzal mé požehnání“, a dodal, „Pro mě sis požehnání nenechal ?“ Jicchak mu odpověděl: „ Hle, ustavil jsem ho pánem nad tebou a všechny z rodu jsem mu dal za služebníky. Zabezpečil jsem ho obilím a vínem—co můžu udělat pro tebe, můj synu?“ Esav pravil otci: „Copak máš jen to jedno požehnání, otče? Požehnej mi také!“ Esav zakřičel a rozplakal se (Gn 27:36-38) 4
Vzpurnému Esavovi nejdřív otec řekne, že žádné požehnání nemá. Ale on hořce pláče a nemůže to pochopitCopak nic nezbylo?- ptá se.- To přece není možné!- A má pravdu. Vždycky se nějaké požehnání najde. Není důležité, jak daleko se člověk odchýlil, ani jak bezútěšně vypadá situace, požehnání vždy je. Musíme o ně usilovat, dokonce i pro ně naříkat, a dostaneme-li i sebemenší požehnání, jakkoli nepatrné a prchavé, je s námi pro věčnost.
5
