Vyšší odborná škola, Střední zdravotnická škola a Základní škola MILLS, s.r.o. Čelákovice

Vyšší odborná škola, Střední zdravotnická škola a Základní škola MILLS, s.r.o. Čelákovice

Postoj mladistvých k drogám na Mladoboleslavsku Sociální práce

Vedoucí práce:

Vypracovala:

Mgr. Drahomíra Pavlíková

Lucie Kalabisová

Čelákovice 2012

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracovala samostatně a všechny použité písemné i jiné informační zdroje jsme řádně ocitovala. Jsem si vědoma, že doslovné kopírování cizích textů v rozsahu větším něž je krátká doslovná citace je hrubým porušením autorských práv ve smyslu zákona 121/200 Sb., je v přímém rozporu s interním předpisem školy a je důvodem pro nepřipuštění absolventské práce k obhajobě.

Kněžmost, 30.dubna 2013

Podpis

2

Poděkování Toto poděkování bych chtěla věnovat Mgr. Drahomíře Pavlíkové za odborné vedení, drahocenné rady, připomínky a především za pomoc při zhotovení této práce. Dále Mgr. Pavle Fraňkové za nedocenitelné rady při zpracování výzkumné části této práce a spoustu povzbuzujících slov. V neposlední řadě patří mé díky Bc. Bohuslavu Duškovi za nekonečnou trpělivost a pevné nervy.

3

OBSAH Úvod........................................................................................................................ 5 1. Cíle absolventské práce ........................................................................................ 6 1.1 Cíl absolventské práce ............................................................................................ 6 2.2 Dílčí cíle AP.............................................................................................................. 6 2. Teoretická část ..................................................................................................... 7 2.1 Vymezení pojmů ..................................................................................................... 7 2.1.1 Drogy................................................................................................................ 7 2.1.2 Mladiství......................................................................................................... 13 2.2 Problematika konzumace drog mladistvými ........................................................ 16 2.2.1 Užívání drog jako sociální problém................................................................ 18 2.2.2 Motivy k užívání drog..................................................................................... 19 2.2.3 Prevence ........................................................................................................ 21 2.2.4 Probační a mediační služba ........................................................................... 23 2.3 Možnosti péče o uživatele drog v ČR.................................................................... 24 3. Praktická část ..................................................................................................... 26 3.1 Charakteristika regionu Mladá Boleslav ............................................................... 26 3.2 Metodologie výzkumu .......................................................................................... 28 3.3 Stanovení hypotéz ................................................................................................ 29 3.4 Výsledky výzkumného šetření .............................................................................. 30 4. Diskuse .............................................................................................................. 42 Závěr ..................................................................................................................... 44 Summary ............................................................................................................... 46 Bibliografie ............................................................................................................ 47 Přílohy ................................................................................................................... 50

4

Úvod Absolventská práce, kterou zde představuji, nese název „Postoj mladistvých k drogám na Mladoboleslavsku“. V této práci se budu zabývat postojem mladistvých k drogám a míru jejich tolerance k nim z hlediska velikosti sídla, kde mladiství bydlí, studují a tráví volný čas. Bude se týkat pouze regionu Mladoboleslavska. Téma jsem si zvolila už během prvního ročníku v návaznosti na zpracovávání semestrální práce z Metod sociálního výzkumu, kde jsem se touto problematikou zabývala a ráda bych v tom pokračovala. K tomuto mě vede několik, důvodů, zejména narůstající počet drogově závislých mladistvých v mém regionu a celkové uvolněnější postoj k drogám dnešní společnosti. Dalším důvodem pak byla má praxe na Probační a mediační službě v Mladé Boleslavi, která mě hlouběji seznámila s problematikou trestné činnosti drogově závislých mladistvých a další práce sociálních pracovníků s těmito mladistvými. V první části vymezím základní pojmy a terminologii, zejména pojem droga, mladiství, okrajově popíši i činnosti Probační a mediační služby a legislativu s tímto spojenou. Zároveň se zde zaměřím na drogy a drogovou závislost jako sociální problém dnešní společnosti. V druhé části se budu zabývat metodami a postupy, pomocí kterých budu realizovat výzkum a zároveň stanovím hypotézy. Výzkum budu provádět zejména na středních školách a učilištích v okresu Mladá Boleslav a to pomocí dotazníku. Dotazník bude zaměřen především na vztah mladistvého k droze jakožto návykové látce, k lidem závislým na drogách, jeho názorům na společností uznávané drogy jako jsou cigarety nebo alkohol, rovněž se bude ptát na informovanost mladistvých o návykových látkách a způsoby prevence, jejich zájmy a způsob trávení volného času a v neposlední řadě i na vlastní zkušenosti s drogami. Třetí, praktická část bude věnována samotnému dotazníkovému šetření, sběru dat a práce s nimi a ukončena bude výzkumnou zprávou. V poslední části také popíši a zhodnotím zjištěné výsledky a navrhnu možná řešení této problematiky v praxi a případnou prevenci. Přínosem této absolventské práce je zejména zmapování situace na Mladoboleslavsku, vymezení rizikových lokalit a účinnost preventivních programů ve vybraném regionu.

5

1. Cíle absolventské práce 1.1 Cíl absolventské práce Představení tématu drog a drogové závislosti se změřením se specifickou skupinu mladistvých

2.2 Dílčí cíle AP Zhodnotit vliv preventivních opatření na potencionální uživatele drog ve vybraném regionu. Zmapovat rizikové lokality na Mladoboleslavsku. Zjistit vztah mladistvých na Mladoboleslavsku k drogám a uživatelům drog

6

2. Teoretická část Teoretická část této absolventské práce se zabývá zejména teoretickým východiskem pro část praktickou. Je zaměřena na získání a utřídění poznatku z vývojové psychologie a to právě s důrazem na adolescenty, neboli mladistvé. Vymezuje základní pojmy této problematiky a upozorňuje na hlavní problém dospívajících, a tím je konflikt. Konflikt nejen sám se sebou, ale i se svým okolím, zejména s rodiči a autoritami. Druhým bodem teoretické části je popis a uvedení do problematiky drog jakožto návykových látek, jejich diferenciace i rizika, které s sebou užití jednotlivých drog přináší. Další bod je věnován péči o drogově závislé, jsou zde popsány fáze závislosti i léčby. Na závěr jsou uvedeny možné preventivní programy, jejichž dopady jsou demonstrovány v části praktické.

2.1 Vymezení pojmů Na samotném počátku této absolventské práce bude vysvětlen pojem droga, dělení drog a historie návykových látek v České republice, dále pojem mladiství a zejména problematika konzumace drog mladistvými.

2.1.1 Drogy Existuje velmi mnoho různých, avšak velmi podobných, definic pomu droga podle toho, které látky daný autor za drogy považuje a které již ne. Například Nešpor (1994) za drogu považuje veškeré přírodní nebo chemické látky, které mění jednání, chování nebo myšlení člověka. Podle některých autorů patří do této kategorie drog i alkohol, kofein a nikotin, neboť i na těchto látkách si člověk může utvořit závislost.

Dle Světové zdravotnické organizace je návykovou látkou jakákoli substance měnící po vpravení do živého organismu jednu či více jeho funkcí. (WHO, 1969). Dle Slovníku cizích slov je droga psychoaktivní látka, surovina rostlinného nebo živočišného původu. Podle Trestního zákoníku se návykovou látkou rozumí alkohol, omamné látky, psychotropní látky a ostatní látky způsobilé nepříznivě ovlivnit psychiku člověka nebo jeho ovládací nebo rozpoznávací schopnosti nebo sociální chování. (TZ § 130). Jiné prameny slovo „droga“ ještě více konkretizují. Jde tedy o: „Nejrůznější 7

chemické sloučeniny, které se záměrně užívají k dosažení určitých pozitivních účinků. Některé z nich patří mezi léky, které slouží k terapii nemocí, jiné se označují jako drogy a

berou

se

kvůli

tomu,

že

vyvolávají

příjemné

pocity.“

(IVERSEN L., 2006. str. 7.) Droga je obecné označení pro velice široký okruh psychotropních látek, jejichž užívání může vést k drogové závislosti. Pojmenování pochází z nizozemského slova „droog“, kde v doslovném překladu znamená žízeň. Droga funguje na chemickém principu, kdy pod vlivem některého z mnoha alkaloidů, např. nikotinu, dochází k modifikaci synaptického přenosu, což vyvolává „neobvyklé“ stavy pro danou situaci. (Definice a rozdělení drog, 2009)

Drogy lze dělit podle několika kritérií, které ovšem závisejí i na dalších faktorech. Z hlediska společenské přijatelnosti, tzn. míru tolerance k droze v té dané společnosti danou zákonem, dělíme drogy na legální a nelegální. Dle míry rizika způsobující svému uživateli konzumací pak drogy dělíme na ty s nízkým rizikem závislosti a vysokým rizikem závislosti nebo také na měkké a tvrdé. Dále lze drogy dělit i podle původu nebo podle účinků, které vyvolává.

Dělící kritéria Z hlediska zákona a tedy i všeobecného přístupu společnosti a státu dělíme drogy na legální a nelegální. V České republice jsou ilegálními látky ty látky, jež jsou obsaženy v nařízení vlády č. 467/2009 Sb., které se používají pro potřeby trestního zákoníku. Patří sem například marihuana, pervitin, heroin a kokain. Mezi legální látky patří zejména alkohol, nikotin a kofein. Okruh produktů patřící mezi omamné a psychotropní látky, je vymezen v přílohách 1 až 7 zákona č. 167/1998 Sb. o návykových látkách. Seznamy v nich obsažené jsou směrodatné rovněž z hlediska trestněprávní ochrany proti zneužívání omamných a psychotropních látek obsažených v § 283 až 287 trestního zákoníku. Obecná definice toho, co jsou psychotropní a omamné látky je upravena v § 2 písm. a) zákona o návykových látkách. Dle této definice to jsou ty látky, u kterých vzniká nebezpečí návyku nebo psychických změn nebezpečných pro společnost nebo pro toho, kdo je opakovaně užívá. (Kalina, 2003)

8

Dělení drog na měkké a tvrdé je relativně zavádějící. Podle Definice a rozdělení drog (2009), uveřejněné na internetových stránkách „Záchranný kruh“, patří mezi tvrdé drogy například pervitin, LSD, extáze, ale i alkohol, který se řadí mezi drogy společensky tolerované, zatímco společensky netolerované konopné drogy patří dle tohoto dělení mezi drogy měkké, viz Příloha 1. Naše společnost považuje alkohol za látku legální, snadno dostupnou a běžnou, i když z hlediska návykovosti patří mezi drogy tvrdé. Orlíková (in SANANIM, 2007) navíc uvádí, že „čím dříve se člověk seznámí s alkoholem a cigaretami, tím je větší pravděpodobnost, že se posléze dostane k nelegálním drogám.“ To vyvrací teorie, podle kterých je marihuana tzv. vstupní drogou, která předurčuje jedince k užívání více rizikových a nebezpečných drog“ (Orlíková in SANANIM, 2007, s. 15).

Tabulka č.1 - Dělení drog dle míry rizika [Dostupné z WWW: http://www.zachrannykruh.cz/rizikove_chovani/definice_a_rozdeleni_drog.html] Míra rizika

"Tvrdost"

Zástupci

Vysoká

"Tvrdé"

toluen, aceton, heroin, morfin, durman, crack

Vysoká až střední

"Tvrdé"

LSD, lysohlávky, kokain, pervitin

Střední

"Tvrdé"

alkohol, extáze, efedrin, kodein

Relativně malá

"Měkké"

marihuana, hašiš, kokový čaj

Prakticky bez rizika

"Měkké"

káva, čaj

Drogy se dále dělí dle převládajícího účinku do několika skupin: 1. Tlumivé (narkotické) látky - vyvolávají útlum nervového systému. Menší a středně silné dávky navozují pocit euforie a často mizí nepříjemné emoce, jako je strach a pocit psychického napětí. Pokud je dávka příliš vysoká, může dojít k potlačení aktivity dechového centra a k zástavě dýchání. Nejznámějšími zástupci této skupiny jsou látky odvozené od morfia, tj. opioidy - heroin, metadon, kodein.. 2. Stimulační látky - zvyšují aktivitu duševní i tělesnou. Menší a středně silné dávky vyvolávají pocity síly a energie, intoxikovaný je na první pohled plný energie, neposedí, často je hovorný. Vysoké dávky mohou navodit halucinace a ztrátu kontaktu s realitou (tzv. toxická psychóza), mohou vést také

9

k srdečnímu selhání nebo jiným tělesným komplikacím. Nejznámějšími zástupci jsou pervitin a kokain. 3. Halucinogeny, nebo psychedelika - mohou vyvolat asi nejvýraznější změnu vnímání reality. Velmi záleží na okolnostech užití. V přátelském prostředí a v dobrém duševním stavu bývá intoxikace velmi příjemná, pokud je droga užita za nevhodných okolností, přichází děsivá noční můra (tzv. špatný trip), která může vést k trvalému duševnímu poškození. Po nižších dávkách dochází ke zostřenému vnímání – barvy se jeví obzvlášť krásné a mnohem barevnější, hudba rozeznívá celé tělo, apod. Středně silní dávky mohou vyvolat halucinatorní prožitky, linie předmětů v okolí se mění, neživé předměty ožívají a promlouvají k uživateli naléhavým hlasem. Mnozí mají pocit, že chápou samotnou podstatu bytí. Při vysokých dávkách dochází k úplné ztrátě kontaktu s realitou. Osobnost závislého se rozkládá. Látky této skupiny můžeme rozdělit na relativně slabé, které je možné považovat za poměrně bezpečné. Pravděpodobnost děsivé intoxikace s dlouhodobými následky je malá. Typickými zástupci jsou kanabinoidy (produkty z konopí – hašiš a marihuana). Látky s razantním efektem mohou i při opatrném dávkování navodit těžkou duševní poruchu – sem patří LSD, lysohlávky atd. (K-centrum Kyjov) Pro účely této práce je použit pojem droga pro nelegální návykové látky, tedy pro společensky netolerované drogy, mezi které patří například marihuana, pervitin, heroin, extáze a další taneční drogy. O někom, kdo vypije například několik káv denně nebo pravidelně několik let kouří, pravděpodobně nelze říci, že je „závislý na drogách“ i když látky jako kofein a nikotin dle výše uvedeného mezi drogy spadají. Myslím si též, že široká společnost si pod pojmem droga představí právě nelegální návykové látky, kterým se v této práci věnuji.

Nejčastěji užívané drogy Mezi českou mládeží jsou nejvíce rozšířené konopné drogy. Tato skupina drog (co do počtu konzumentů) značně převyšuje ostatní nelegální drogy. Marihuana byla po dlouhá léta označovaná za tzv. vstupní drogu, z dosavadních poznatků však vyplývá, že onou „vstupní bránou“ k drogám není marihuana, ale alkohol. U marihuany nevzniká fyzická závislost ani klasické abstinenční příznaky. Obtíže z abstinence jsou u

10

dlouhodobých kuřáků marihuany spojeny spíše s celkovým životním stylem a trávením volného času (SANANIM, 2007). Rizika spojená s užíváním nejsou příliš vysoká, vznik toxické psychózy a podobné potíže jsou spíše ojedinělé. Dlouhodobé užívání však vede k poruchám paměti a ztrátě motivace. Z hlediska somatických rizik může kouření marihuany způsobit stejné potíže jako kouření cigaret, avšak obsah toxických látek je v marihuaně mnohonásobně nižší než v cigaretách (SANANIM, 2007). Podle článku Konopné drogy – podrobně (2003, 2009) kuřáci marihuany většinou nevyhledávají dobrovolně odbornou pomoc. Klienti, kteří přichází do rukou odborníků, bývají většinou donuceni k vyhledání pomoci někým z rodinných příslušníků nebo školou. Další skupinou klientů bývají nezkušení experimentátoři, kteří zažili negativní zkušenost a chtějí se ujistit, „že je vše v pořádku“. Třetí skupinou pak bývají klienti, u nichž se v důsledku opakovaných intoxikací rozvinuly psychické problémy (Konopné drogy - podrobně, 2003, 2009). Kromě nebezpečných účinků těchto látek by však neměly být opomíjeny i pozitivní účinky, které mají poměrně velký potenciál ve zdravotnictví. Konopné drogy v české republice poměrně dlouhou tradici, i když k rapidní expanzi užívání došlo až v 90. letech 20. století (SANANIM, 2007). Oblíbenost konopných drog mezi mladistvými si vysvětluji především snadnou dostupností a relativní tolerancí společnosti k jejich konzumentům. Cannabinoidy mají mezi mladými lidmi poměrně velké množství zastánců, kteří mnohdy bagatelizují rizika spojená s jejich konzumací.

Závislost Závislost je návyk, neboli nekontrolované nutkání opakovat své chování bez ohledu na jeho důsledky. (Těmínová IN SANANIM, 2010). Dle Vágnerové (Vágnerová,2004, s. 548) míra závislosti označuje pravděpodobnost jejího zneužívání, to znamená, že závislý člověk bude danou látku užívat bez ohledu na její negativní důsledky pro své zdraví. Závislost je onemocněním, které postupně vede k narušení tělesných, psychických i sociálních funkcí. Kdy přesně se mladistvý stává závislým neboli narkomanem? Samozřejmě se nejedná o rekreační užívání drogy.

11

Mladistvý je závislý, když naplňuje diagnostická kritéria závislosti, a ta jsou následující: a) silná touha užívat látku b) potíže v kontrole užívání látky c) potřeba užívat návykovou látku jako prostředek k odstranění tělesných odvykacích příznaků d) průkaz tolerance (potřeba vyšších dávek drogy k dosažení žádoucího stavu) e) zanedbávání jiných zájmů a potěšení, než je užívání drogy f) pokračování v užívání i přes jasný důkaz škodlivých následků užívání (depresivní stavy, nákaza virovou žloutenkou při injekční aplikaci, cirhóza jater při užívání alkoholu apod.) Závislými se stávají členové rodin úplných i neúplných, bez ohledu na vzdělání a sociální status. Je pravda, že po psychotropních látkách nejčastěji sahají adolescenti a mladí dospělí, protože experimentování a pokoušení hranic k tomuto věku patří, ale není nikterak výjimečné, že si závislost dokážou opatřit i lidé ve věku značně pokročilejším (Marečková in SANANIM, 2007, s. 63).

Dörner i další autoři rozlišují 2 typy závislosti, a to somatickou a psychickou. • Somatická závislost je definována jako stav adaptace biologických funkcí organismu na příslušnou psychoaktivní látku, někdy doprovázen zvyšující se tolerancí (člověk k dosažení téhož efektu potřebuje stále větší dávku). Projevuje se při vysazení drogy abstinenčním syndromem. Ten může mít v závislosti na druhu látky různé příznaky, ale téměř vždy zahrnuje neklid, napětí a vegetativní potíže, jako je zvýšené pocení a třes. • Psychická závislost se projevuje obtížně přemožitelnou touhou vzít svou dávku drogy, potřebou uživateli opakovaně a přesvědčením, že pokud by to neudělal, bude se cítit špatně. Úzkost a podrážděnost vyvolává i pouhá představa, že by svou dávku neměl. Závislí jedinec se naučil takto reagovat, zafixoval si, že mu droga něco přináší (Dörner a Plog, 1999).

V následujících kapitolách se pokusím objasnit, kdo jsou mladiství, adolescenti, a proč tito lidé drogy užívají a jaká motivace je k tomuto vede. 12

2.1.2 Mladiství Termín adolescence je odvozen z latinského slova „adolescere“ a znamená „dorůstat, dospívat, mohutnět“. Je to přechod mezi dětstvím a dospělostí a vymezuje se od 11 do cca 20 let. (Vágnerová, 1999) Je obdobím plném vnitřních bojů, konfliktů vnitřních i vnějších a to zejména se starší generací a přijetí nových rolí dospělého člověka. Cílem je dosažení vlastní identity a integrity pomocí kritického pohlížení na vše kolem a poznání sebe sama, což není lehký úkol. Jedná se zejména o osamostatnění z hlediska psychologického (dosažení osobní autonomie), hlediska sociálního (role dospělého) a hlediska pedagogického (ukončení vzdělávání a získání profesní kvalifikace). (Macek, 2003)

Broža (in Kalina et al., 2003, s. 232) uvádí, že se jedná o velmi složité období, kdy mladistvý již není dítětem, ale přesto stále nedokáže být úplně dospělým. V tomto věku si dospívající uvědomuje, že existuje mnoho způsobů života a stejné množství životních cest a je jen na něm, kterou cestou se vydá. Je postaven před mnoho složitých životních rozhodnutí, která ho nutí k zodpovědnosti. Broža (in Kalina et al., 2003, s. 232) používá pro toto období pojem dospívání, které člení do dvou fází - na pubertu, která je vymezená ukončením fyzické zralosti, a adolescenci, kterou chápe jako psychické a sociální dozrávání. Erikson tvrdí, že dospívající si svou osobní identitu vytváří během dospívání dramatickými středy se světem dospělých, zejména tedy s rodiči a že nejdůležitější referenční skupinou v tomto období je skupina vrstevníků. Naopak J.C. Coleman oponuje, že vliv rodiny je i v období dospívání nezastupitelný. Tzn. že dospívající s pevnými vazbami na rodinu a žijící v přátelském prostředí podporující vzájemnou důvěru nemusí prožívat období dospívání natolik bouřlivě a je zde mnohem větší pravděpodobnost klidného přechodu od dítěte k zdravému dospělému. (Matoušek, 2011) Tato práce se bude zabývat mladistvými, tzn. lidmi mezi 15 a 18 rokem života, kteří z vývojového hlediska spadají mezi střední a pozdní adolescenci. Macek (2003, s. 36) uvádí, že se tato fáze od předcházejících liší především tím, že se mladiství daleko více než kdykoliv předtím zamýšlí nad svou budoucností a životními plány. Rozsáhlost změn v tomto období závisí na tom, do jaké míry adolescenti uplatňují své dospělé role

13

(zda vstupují do manželství, ekonomicky se osamostatňují, stávají se rodiči…). V této fázi také značně sílí aspekt sociální identity.

Havighurst uvádí několik vývojových úkolů (Macek 2003): • přijetí vlastního těla, fyzických změn, včetně pohlavní zralosti a pohlavní role • uplatnění emocionálního a kognitivního potenciálu ve vrstevnických vztazích, schopnost vytvářet a udržovat vztahy s vrstevníky obojího pohlaví • změna vztahu k dospělým, zejména rodičům, autonomie, případný respekt a tolerance • získání představy o ekonomické nezávislosti a směřování k určitým jistotám, volba povolání, profesní kvalifikace • získání zkušeností v erotickém vztahu, příprava na partnerství, rodinu • rozvoj intelektu, emocionality a interpersonálních dovedností zaměřených ke komunitě a společnosti • představa o budoucích prioritách a cílech, o stylu života • ujasnění hierarchie hodnot, reflexe stabilizace vlastního vztahu ke světu a životu To znamená, že dospívající je nucen splnit tyto vývojové úkoly určené pro jeho vývojové období, aby mohl bez dalších problémů přejít do fáze dospělosti. Tyto úkoly jsou jak biologického, tak i psychického a sociálního charakteru. Macek (2003, s. 19) uvádí, že vývojovým úkolem adolescence je především vytvoření identity vlastního já. Pokud tento proces neproběhne správným způsobem, vzniká u jedince tzv. difuzní identita, tzn. odmítání vymezení vlastního já jako jedinečného subjektu. Tato difuzní identita se ve většině případů projeví v dalším vývojovém období (v mladší dospělosti), kde dále výrazně komplikuje splnění nových vývojových úkolů. Adolescenti se ocitají na pomezí mezi dětstvím a dospělostí. V některých případech, zvláště ve sféře povinností, jsou adolescenti mnohdy považováni za dospělé, v jiných oblastech jsou jim naopak práva dospělého jedince odpírána. Chování je pak založeno na interakci jedince a prostředí (Lewin, 1939; in Macek 2003, s. 25). Podle Macka (2003) je životní prostor adolescenta mnohem širší a strukturovanější než životní prostor dítěte, což vede k výraznému rozšíření možností

14

a příležitostí. Tato situace přináší dospívajícímu mnoho rozporuplných pocitů, které vedou k mezigeneračním konfliktům a ztrátě jistoty a sebevědomí.

Adolescence jakožto utváření sebe sama je teorií, která předpokládá utváření představy jedince o sobě samém na základě vlastních zkušeností i zkušeností jemu blízkých lidí, například vrstevníků, rodičů, přátel či jiných autorit, též pomocí biologických faktorů a aktuálních potřeb. Toto všechno působí na jedince, který je tímto nepřímo nucen aktivně se vyvíjet. Na základě výše uvedeného lze adolescenci chápat také jako přechod od závislosti na druhých k relativní samostatnosti a pro adolescenta nejdůležitější nezávislosti. V tomto období je také nucen najít stabilitu mezi atraktivními rolemi dospělého (například nové zkušenosti v oblasti sexuálního prožívání), a těmi méně atraktivními, ale prospektivními rolemi (například role studenta či zaměstnance). Za největší problémy tohoto období můžeme označit využívání volného času, vztahy v rodině (s rodiči, prarodiči, sourozenci); volbu budoucího povolání a přípravu na něj; celkové emocionální dozrávání (začínající láska, erotika a příprava na manželství a rodinný život), dozrávání intelektu, osvojování si etických zásad a celkové formování vlastní osobnosti. (Kalina, 2003) Výše uvedené teorie dospívání dle mého názoru dostatečně popisují procesy spojené s dospíváním, proto se nyní zaměřím na problematiku konzumace drog mladistvými.

15

2.2 Problematika konzumace drog mladistvými Zneužívání drog nejen mladistvými je globální problém, který se nevyhýbá ani České republice. Situace je o to závažnější, že v dnešní době nejsou výjimkou ani velmi mladí lidé, kteří mají na drogách již vybudovanou závislost. Na dnešní mladé lidi čeká nebezpečí téměř všude, s drogami se mohou setkat například u svých vrstevníků, přátel, v klubech a barech, dokonce i ve škole nebo v rodině. Cesta od prvních experimentů a rekreačního užívání k závislosti a problémům s drogami pak bývá velice snadná, ale cesta zpět je velice obtížným během na dlouhou trať, který ne každý zvládne. Marečková (in SANANIM, 2007) upozorňuje na to, že vznikem závislosti může být ohrožen kdokoliv. U mladistvých je riziko vzniku závislosti na drogách poměrně vyšší. Dle Vágnerové (Vágnerová, 2004) bylo v roce 1996 75% uživatelů drog ve věku 15-24 let. Je alarmující, že až 76% mladistvých zná někoho, kdo užívá měkké drogy a 37% mladistvých zná nejméně jednoho vrstevníka, kdo užívá drogy tvrdé.

Tabulka č.2 - Odhad počtu dospívajících v ČR ve věku 15–19 let v kontaktu s drogami [Zaostřeno na drogy 1/2012] Zkušenost s nelegální drogou Alespoň jedna zkušenost s užitím jakékoli nelegální drogy Opakovaná zkušenost (více než 5x) s jakoukoli nelegální drogou Alespoň jedna zkušenost s jinou drogou než konopnými látkami Opakovaná zkušenost s jinou drogou než konopnými látkami

2003 325 000 180 000 86 000 33 000

2007 299 500 144 000 66 000 18 000

2011 253 000 108 000 58 000 13 000

O drogách již bylo řečeno mnoho, ale stále to není dost, aby byla společnost schopna dostatečně efektivně tento jev minimalizovat. Pouhá informovanost v boji proti drogám nestačí, protože užívání drog podléhá mnoha různým faktorům, které se liší od jedince k jedinci. Navíc se zdá, že obzvláště mladí lidé mají mnohdy velice rozsáhlé znalosti o všech možných drogách a jejich účincích, i přes tyto informace jim podléhají. Informace o stavu zneužívání drog, jejich účincích, motivech lidí k jejich zneužívání a postojích k drogám a jejich konzumentům jsou však zásadním zdrojem pro koncipování účinných preventivních programů a protidrogové politiky.

16

Mladiství jsou obzvlášť ohroženi toxikomanií, neboť trpí pocitem, že se musí neustále bavit. Drogy jim odstraňují obavy, zlobu, dodávají pocit sebevědomí, potlačují nepříjemné a vyvolávají příjemné pocity. Každý chce dosáhnout pocitů štěstí, přátelství, uznání či osvobození od strachu. Cesta k nim je dlouhá a mladiství jsou nuceni naučit se, jek toho dosáhnout bez drogy. Naučit se dělat kompromisy, snášet nepříjemnosti a přebírat zodpovědnost. Toxikoman volí kratší a snadnější cestu. Pozitivní zážitky si opatří chemickým ovlivněním mozku. Zpočátku má droga pozitivní účinek a všechno se zdá snazší, milejší a přátelštější. Čím více místa však droga v životě mladého jedince zabere, tím je větší nebezpečí v poškození správného vývoje. Podstatným

rizikovým

faktorem

rozvoje

toxikomanie

je

porucha

sebehodnocení. Mladí lidé jsou konfrontování s otázkami, které neumějí sami řešit: Kdo jsem? Co mě čeká v budoucnu? Jaký má můj život smysl? Špatně snášejí zátěž při konfliktech a frustraci řeší konzumem drog. Riziko počátku návyku zvyšuje aktuální krize, kterou může vyvolat selhání ve škole, neúspěch v zaměstnání, zklamání v lásce či rozchod s partnerem. Velké nebezpečí hrozí mladistvým, kteří v dětství či dospívání zažili přerušení vztahu (rozvod rodičů, nehoda, smrt či přestěhování do jiného města a nová třída v období puberty). V žádném jiném období svého života jedinec nezvládne tolik úkolů a změn jako v těch čtyřech až pěti letech dospívání. A v žádném období svého vývoje nejsou zvědavost na nevyzkoušené, radost z experimentování, potřeba vyzkoušet meze a zpochybnit hodnoty a normy tak výrazné, jako právě zde. Tehdy se drogy mohou rychle stát součástí všedního dne velmi snadno. (Göhlert, 2001, s. 11-32). Drogy hrají v procesu dospívání i iniciace velmi důležitou roli. I česká společnost podporuje tvrzení, že alkohol a tabák patří k dospělosti, neboť je to tak definováno zákonem. Drogy byly v tradičních společenstvích používány k přechodovým rituálům, k uvedení do světa dospělých, doprovázené silným zážitkem. Stejně tak dnešní mládež považuje drogu za symbol dospělosti. (Těmínová in SANANIM, 2010, s. 9).

17

Zde máme navenek stejně vypadající obraz, ale zcela rozdílný obsah sdělení, co nám dívka svým chováním naznačuje. (Těmínová in SANANIM, 2010, s. 11) Když se podíváme na obrázek dívky kouřící trávu, asi si řekneme, že se ta holka nestydí, vždyť je to zbytečné, vždyť to nemá zapotřebí. Ale jak to doopravdy je? První pohled: Dívka je rebelka, snaží se odlišit, negovat stádní hodnoty, ukazuje svoji jedinečnost– prostě adolescentka. Druhý pohled: Možná se jedná o osamocenou dívku, která si vůbec nerozumí, nerozumí svým pocitům, něco se jí děje v hlavě divného – možná počínající deprese, psychóza, nejasná sexuální orientace. Třetí pohled: Dívka, která má za sebou prožité hrůzy, třeba byla zneužívána v rodině, chce trochu zapomenout, aspoň chvíli jí tráva pomůže uvolnit se a nemusí na to myslet. Čtvrtý pohled: Dívka je součástí dobré party, trochu se tam hulí, vždyť se ale nic neděje.

2.2.1 Užívání drog jako sociální problém S užíváním drog a jejich případnou distribucí úzce souvisí trestná činnost. Zejména mladiství kombinují alkohol, drogy a násilné chování. Zpočátku jen chodí za školu a účastní se různých rvaček, později se dopouštějí násilných trestných činů. Nestudují, jsou bez práce, ztrácejí rodinné zázemí, kamarády a prostředky na alkohol a drogy si obstarávají trestnou činností. Po roce 1989 se neúměrně zvýšila kriminalita dětí, mladistvých a mladých dospělých. Převažuje majetková trestná činnost, kterou tvoří převážně vloupání do domů či skladů a garáží, do zaparkovaných vozidel a krádeže drobným předmětů (elektronika, jízdní kola apod.), nad násilnou kriminalitou. Objevují se však i nové druhy kriminality v souvislosti s dětskou prostitucí, pornografií, překupnictvím, patologickým hráčstvím či počítačovou kriminalitou.

18

Tabulka č.3 - Problémy v souvislosti s užíváním alkoholu (v %)v ČR [Zaostřeno na drogy, 2011] Problémy v důsledku užívání alkoholu Rvačka Nehoda nebo zranění (úraz) Problémy ve vztazích s rodiči Problémy ve vztazích s příteli Snížená výkonnost ve škole nebo práci Oběť loupeže nebo krádeže Nesnáze s policíí Hospitalizace Sex bez ochrany Sexuální zkušenost, které litoval/a

2007 15,5 16,8 23,5 23,2 18,3 2,6 7,2 1,5 12,0 13,6

2011 15,3 16,1 20,4 23,9 19,9 2,7 8,9 2,0 16,4 13,6

2.2.2 Motivy k užívání drog Obecně je zažitý stereotyp, že lidé užívají návykové látky kvůli úniku z nudy či problémy. Výsledkem jsou například akce typu „sportem proti drogám“ apod. Toto ale vede k nepřipouštění si faktu, že drogy jsou v lidské společnosti přítomny po tisíciletí a v dnešní společnosti se daleko více užívají drogy, jejichž účinek je směřován na zvýšení výkonu a zintenzivnění zážitků. Dochází zde k popírání skutečnosti, že drogy jsou schopny velmi rychle, poměrně levně a snadno zajistit jedinci stav změny vědomí a zažívat pocity, jež patří k elementárním lidským potřebám a to přes fakt, že míra potřeby těchto zážitků je u každého člověka odlišná. Právě tato schopnost drog, přinášet „ zakázanou pozemskou rozkoš“, vedla v minulosti k jejich zákazu ze strany monoteistických náboženství, ačkoli jejich užívání předchozí přírodní náboženství dovolovaly. Důvodů, proč lidé užívají drogy, je však nepoměrně více a cílem následujícího výčtu je alespoň narušit výše zmíněný stereotyp o útěcích před nudou a problémy. Obecně uživatelé drog užívají výrazu „high“ jakožto termínu pro povznesenou náladu. Popisují ji též jako euforii, lehkost, energii, pocit vystoupení z vlastního těla a soustředěnost. Po těchto pocitech touží i lidé, jež nejsou uživateli drog. Tyto pocity lze považovat za stejně nezbytné pro uchování duševní pohody jako noční snění či smích. I to je důvodem, který vede uživatele ke snaze o jejich dosažení, a to ačkoli užívání drog je spojeno s nepříjemnými vedlejšími účinky. Níže jsou uvedeny další praktické motivace k užívání návykových látek:

19

• „Napomáhat

náboženským

praktikám“

–

spojení

s přírodou,

božstvy

a nadpřirozenem. • Prozkoumávaní vlastního já, sebepoznání – prozkoumání částí mysli, jež jsou bez užití drogy nedostupné. • Změna nálady – překonání strachu, úzkosti, deprese nebo dokonce bolest. Vždyť zejména v naší současné společnosti je fenomén užití „zázračné tabletky“ na cokoli velmi populární. • Léčení nemoci – vesměs však jako prostředek k potlačení symptomů. •

Únik před beznadějí, případně nudou.

• Podpoření sociálních interakcí – sdílení stejných prožitků pomocí stejného prostředku (užití v dané společnosti při dané příležitosti). • Zbystření smyslů a prožívání rozkoše – proměna běžně prožívaných pocitů na výjimečné. • Stimulace kreativity a výkonu – běžně užíváno v uměleckých kruzích. • Zvýšení fyzického výkonu – i v současné době užíváno například v armádě. • Rebelovat – nejčastěji během dospívání. • Sociální interakce – touha po nevyčnívání z davu, skupiny vrstevníků. • Vytvoření vlastní identity – touha po výjimečnosti.

Obecně je však velmi složité určit, jaký z motivačních faktorů je v daném případě nejsilnější či hraje nejvýznamnější roli. U některých může být tento důvod jeden, u jiných může dojít ke kombinaci několika motivačních faktorů. Nezřídka dochází i k užívání drog bez jakékoli z výše zmiňovaných příčin. Ačkoli je užívání drog volbou jednotlivce je tato volba vždy ovlivňována dalšími vnitřními, vnějšími, rizikovými nebo protektivními faktory, mezi něž patří ekonomické, kulturní, historické, sociální a výchovné podmínky, případně vztah dané osoby k sobě samé či k prostředí. Z tohoto je tedy zřejmé, že nuda ani problémy zdaleka nejsou jedinými motivátory k užívání drog. (Radimecký, 2006)

20

2.2.3 Prevence Prevence je chápaná jako soubor inciativ, aktivit a strategických opatření, jež jsou zaměřena na zamezení užívání či zneužívání legálních nebo nelegálních drog. Patří sem seznamování s možnými zdravotními poškozeními ale i právními, sociální a dalšími důsledky užívání návykových látek. Jejich cíli je předcházení již prvotnímu kontaktu potencionálního uživatele s drogou, nebo snižování důsledků tohoto kontaktu. (sdružení SANANIM) Preventivní opatření jsou obecně dělena dle stupně kontaktu jedince s návykovou látkou na primární, sekundární a terciální. (Kalina,2003) • Primární prevence – určena široké veřejnosti, cílem je předcházení prvotnímu kontaktu • Sekundární prevence – zaměřena na rekreační uživatele. Cílem je zamezení vzniku závislosti pomocí včasné intervence. • Terciální prevence – cílovou skupinou jsou pravidelní uživatelé. Smyslem je eliminace závažných nebo trvalých negativních externalit v souvislosti s pravidelným užíváním drog.

V České republice je prevence užívání drog poskytována převážně skupinově a to ve školských zařízeních. Toto zastřešuje a koordinuje MŠMT, jehož základnám nástrojem je zejména program na podporu zdravého životního stylu a zamezení všem formám rizikového chování mládeže a to včetně užívání drog. Je povinný ve všech základnách a středních školách na území ČR. Tento program realizuje většinou některý z proškolených pedagogů či přímo metodik prevence užívání návykových látek, ideálně v úzké spolupráci s rodiči a to formou kurzů, přednášek, besed, peer programů atd. U sociálně znevýhodněných rodin (příslušníci národnostních menšin, děti z pěstounských rodin atd.) je šance na rizikové chování vyšší. Prevence je zde realizována

pomocí

práce

s rodinou,

poradenství

a

také

prostřednictvím

nízkoprahových centrem či výše zmíněných peer programů. Cílem je snížit frekvenci, rizika a případné následky užívání drog a to prostřednictvím státních i nestátních institucí, drogových poraden, psychologický poraden, případně středisek výchovné péče.

21

Nejúčinnější a základní formou prevence je obecně fungující a úplná rodina. Pokud je mladistvý vychováván jako sebevědomý a samostatný jedinec, může ke kontaktu s drogou pod vlivem party či kamaráda také dojít, ale většinou pouze na poli experimentálním a krátkodobém, kdy tento kontakt samostatně nebo případně s pomocí rodiny sám ukončí. Výše zmíněné naznačuje, že elementárním činitelem v boji proti drogám je správná výchova. Mladý jedinec potřebuje získat sebejistotu, zkušenosti, důvěru v sebe sama i své schopnosti a tím pádem i schopnosti reagovat a vyřešit své problémy sám bez pomoci drogy. Je potřeba podpořit jeho snahu stát se nezávislým. Rovněž je vhodné mladistvého poučit o škodlivosti drogy a to pokud možno opakovaně, upřímně, bez zakrytí jakýchkoli faktů. Dále je nutné nechat mladistvé přiměřeně svému věku samostatně rozhodovat, aby se naučili zvládat rizika a následky svých rozhodnutí a činů, čímž se naučí odpovědnosti. V současné době bojuje společnost proti drogám mnoha různými prostředky. Jedlička (BRICHCÍN, 1997) popisuje prostředky, kterými se naše společnost snaží ovlivnit současnou situaci v oblasti zneužívání drog, a to jako prostředky biologickomedicínské, prostředky psychosociální, prostředky teologické, morální prostředky a prostředky mobilizací represivních složek (policejní a soudní složky státu). Významnou roli v boji proti drogám hrají školy, které bývají mnohdy jediným místem, kde se děti a mládež setkávají s protidrogovými programy. Tyto programy má ve školách na starosti metodik školní prevence, který spolupracuje s ostatními pedagogickými pracovníky a vedením školy. Bohužel v mnoha případech to takto nefunguje. V zájmu mladistvých i škol je bojovat proti drogám všemi možnými prostředky. Nešpor (BRICHCÍN 1997, s. 128) uvádí, že „U dětí a dospívajících, kteří mají problémy s návykovými látkami, dochází např. k napojení na nevhodné přátele, ztotožňování se s drogovou kulturou, zhoršení vzhledu, zhoršení prospěchu a chování, neomluveným hodinám, pozdním příchodům a absencím.“ Škola by podle Nešpora (1997) měla stanovit jasná pravidla a vyjádřit svůj nesouhlas a netolerancí k drogám (legálním i nelegálním), měla by se pokusit eliminovat dostupnost těchto látek v areálu školy a v jejím okolí, stanovit přiměřené nároky na výkon žáků, jež odpovídají jejich schopnostem. Dále by měla nabízet kvalitní mimoškolní aktivity nebo spolupracovat s institucemi, které tyto aktivity nabízí. Velice podstatné je i to, aby škola poskytovala 22

informace o drogách a rizicích spojených s jejich konzumací. V oblasti školní prevence jsou za nejúčinnější považovány tzv. Peer programy (BRICHCÍN, 1997).

2.2.4 Probační a mediační služba Na stránkách PMS ČR je tato instituce popsána jako „služba usilující o zprostředkování účinného a společensky prospěšného řešení konfliktů spojených s trestnou činností a současně organizuje a zajišťuje efektivní a důstojný výkon alternativních trestů a opatření s důrazem na zájmy poškozených, ochranu komunity a prevenci kriminality.“ Probační a mediační služba se věnuje také dětem a mladistvým. Na každém středisku PMS fungují specialisté na tuto specifickou problematiku, kteří zajišťují dle zákona č. 218/2003 Sb. o soudnictví ve věcech mládeže výkon výchovných a trestných opatření a to zejména dohled probačního úředníka, probační program, výchovné povinnosti, výchovná omezení nebo napomenutí s výstrahou. Zejména usilují o co nejrychlejší vstup do těchto případů, zejména proto, že PMS nabízí mladistvým pachatelům mimosoudní řešení situace. „Urovnání konfliktu, rychlá intervence, náhrada škody poškozenému, opatření, které je zvoleno účelně a odpovídá situaci mladistvého – to jsou cíle činnosti PMS v této oblasti.“ V tabulce níže je uvedeno množství případů dětí a mladistvých v souvislosti s návykovými látkami v roce 2011 (aktuální data za rok 2012 nejsou dostupná).

Tabulka č.4 - Statistika případů pro věk 0 – 18 za ČR rok 2011 [Oficiální stránky PMS ČR, dostupné z www.pmscr.cz/] Celkem evidováno do počátku do konce sled.období Absolutně Z toho: v přípravném řízení a řízení před soudem ve vykonávacím řízení spácháno dětmi 0-14 drogová kriminalita extrémismus

23

3 913,0

100,0%

počet spisů 2 347,0 1 566,0 890,0 322,0 20,0

počet spisů v % 60,0% 40,0% 22,7% 8,2% 0,5%

2.3 Možnosti péče o uživatele drog v ČR Terénní práce (streetwork) – lze popsat jako základní formu sociální práce s uživateli drog v terénu (téměř na ulici, od toho označení streetwork). Cílovou skupinou tohoto projektu jsou zejména uživatelé drog s minimální vůli vyhledat pomoc či poradenství. Cílem je navázání kontaktu s uživateli drog přímo v jejich přirozeném prostředí. Nízkoprahová centra - pojem nízkoprahový se týká především nízkoprahových zařízení pro děti či mládež využívajících jejich sociálních služeb. Nízkoprahová centra poskytují své služby tak, aby umožnila maximální dostupnost, tedy odstranění časové, prostorové, psychologické a finanční bariéry, které by bránily této skupině vyhledat nízkoprahové zařízení či využít široké škály poskytovaných služeb. Zjednodušené řečeno: mohou zde zůstat v anonymitě, nic neplatit, nemusí chodit nijak pravidelně a přitom mohou libovolně využívat nabídku centra. Zároveň se jim zde dostává základní zdravotní péče, poradenství, motivačního tréninku či dokonce výměnného programu. Ambulantní lékařská péče – poskytuje odbornou lékařskou, případně zdravotní, péči osobě závislé na drogách a to v ambulantních léčebných střediscích zdravotně sociálních služeb a nízkoprahových kontaktních centrech. Jedná se o komplexní vyšetření pacienta (Vyšetření krve, moči, případně slin zejména na HIV/AIDS a hepatitidu A, B nebo C). Je zde poskytována i prevence, která by měla mít 3 pilíře: psychoterapii, farmakoterapii a socioterapii. Denní stacionáře – jsou službou poskytující rehabilitační, ošetřovatelskou, sociální a zdravotní péči během dne, většinou pouze ve dnech pracovních a to minimálně 5 hodin denně. Patří sem skupinové či individuální terapie, poradenství, sociální práce, pracovní terapie případně volnočasové aktivity či komunitní setkávání. Detoxikační jednotky – slouží k léčbě akutních odvykacích stavů, postupy používané při zvládání akutních odvykacích obtíží se nazývají detoxikace. Detoxifikace trvá průměrně čtrnáct dní, během této doby se péče soustředí nejen na zvládnutí akutních odvykacích příznaků, ale i na celkový zdravotní stav uživatele, na jeho motivaci pokračovat v další léčbě.

24

Ústavní léčba jedná se o krátko až střednědobou léčbu uskutečňující se v prostředí ústavního zařízení, které spoléhá zejména na prostředí bez drog, pravidelní denní režim a relativně velké množství vnitřních pravidel, jejichž nedodržování může být penalizováno. Součástí pobytu je i psychoterapie, pracovní terapie a zájmové aktivity. Pobyt je většinou v rozmezí 2 měsíců až 1 roku (terapeutické komunity). Terapeutické komunity – navazují na ústavní léčbu, fungují jako doléčovací programy. Jsou založeny zejména na skupinové terapii, která je v této fázi velmi prospěšná. Cílem je nejen motivovat jedince k abstinenci, ale také naučit ho opět zodpovědnosti za svůj život a samostatnosti. Následná péče – je podstatná zejména pro udržení pozitivních změn v návycích pacienta. Mezi nabízené služby tohoto programu patří zejména prevence relapsu, rekvalifikace a chráněná pracovní místa, lékařská péče, práce s rodinou a pestrá nabídka volnočasových aktivit. Chráněné bydlení – jedná se o prostředek sociální stabilizace klienta formou přechodně poskytovaného ubytování, které by mělo být poskytováno v souvislosti absolvováním terapeutického a resocializačního programu. „Harm reduction“ – zahrnuje „koncepce, programy a činnosti směřující k minimalizaci škod souvisejících s užíváním psychoaktivních látek u osob, které nejsou schopny nebo ochotny s užíváním přestat.“ Je kladen spíše důraz na prevenci rizik a škod se zaměřením na osoby, které v užívání drog pokračují, než na prevenci užívání drog jako takového.

25

3. Praktická část 3.1 Charakteristika regionu Mladá Boleslav Okres Mladá Boleslav se rozkládá v severní části Středních Čech a sousedí s okresy Praha-východ, Nymburk, Mělník, Liberec, Semily a Jičín. Leží v povodí řeky Jizery a táhne se téměř k Labi. Okres Mladá Boleslav má rozlohu 1023 km2 s hustotou osídlení 121 lidí na km2 a je okresem zejména průmyslovým a zemědělským. Míra nezaměstnanosti činila v roce 4,65% a to 3499 uchazeči o zaměstnání, což je pod celorepublikovým průměrem. Ekonomickou základnou tohoto okresu je zejména automobilka Škoda Auto a.s., s níž také souvisí nízká nezaměstnanost. V okresu je mnoho dalších firem poskytující automobilce služby dodavatelské i spediční. Průměrný příjem v okrese Mladá Boleslav je vzhledem k příjmům Škoda Auto a.s. nad celorepublikovým průměrem, který je pro rok 2013 stanoven na 25 884,- Kč. Z hlediska vzdělávání nabízí okres Mladá Boleslav všestranné zaměření. Je zde mnoho možností pro absolventy základních škol, například Střední zdravotnická škola, Učiliště Škoda auto, které nabízí 3 i 4 leté obory, Střední škola tradičních řemesel Hermés, Střední odborné učiliště Hubálov, Střední odborná škola a Střední odborné učiliště v Mladé Boleslavi, Soukromá střední škola Maja, Střední škola gastronomie a hotelnictví, gymnázia, a to jak osmileté tak čtyřleté, Integrovaní střední škola Mladá Boleslav, Střední průmyslová škola a Obchodní akademie. Co do Vysokých škol nabízí Mladá Boleslav pouze jedinou variantu jak získat vysokoškolský titul a tou je soukromá Vysoká škola Škoda Auto. Mladá Boleslav také nabízí široké spektrum volnočasových aktivit, nespočet kroužků se zaměřením na keramiku až po tanec či krasobruslení, město provozuje také Městskou knihovnu a muzeum Mladoboleslavska, krytý bazén, je zde kino i Městské divadlo, hvězdárna, haly na indoorové sporty, fitcentra, cyklotrasy, na městském stadionu byla zřízena i stezka pro in line bruslaře. Mladá Boleslav je také pořadatelem mnoha dalších kulturních akcí, letos to bude například pořádat Dobový letecký den, Svatováclavskou jízdu, Středověké jarmarky, Mladoboleslavské ozvěny Zlínského filmového festivalu, Reprezentační ples města, Přehlídka písní Dětská nota, Rally Bohemia či Mezinárodní výstavu psů Interdog Bohemia.

26

Obrázek č.1 Region Mladá Boleslav [dostupné z WWW http://www.czso.cz/xs/redakce.nsf/i/mlada_boleslav_s_nazvy_obci_barevne]

Avšak Mladá Boleslav není pouze městem s vysokou životní úrovní ale také se sociálními problémy, které se objevují ve větších městech. Jedním ze sociálních problémů tohoto regionu je bezdomovectví, kdy v roce 2012 bylo evidováno v Mladé Boleslavi 70 bezdomovců. Dalším případem je sociální vyloučení z důvodu ztráty zaměstnání či nedůvěra k nečesky mluvícím dělníkům, kteří do města přijíždějí za prací. Jedním z velkých sociálních problémů je zde i drogová závislost a to nejen na tvrdých drogách, ale zejména na drogách měkkých, jako je například marihuana. Tato neřest postihuje v okresu zejména mladé lidi a věková hranice pro první zkušenosti s drogou

27

a její následné dlouhodobé užívání se stále snižuje. Skupinky těchto lidí se sdružují nejen přímo ve městě Mladá Boleslav, ale posledních několik let i v menších obcích a vesničkách, kam se tento nežádoucí jev stále více šíří. V Mladé Boleslavi je několik hlavních lokalit, kde se tito mladiství zdržují. Jedná se zejména o lokalitu Na Výstavišti. V tomto krásném a městem velmi udržovaném parku sdružují mladiství se svou oblíbenou drogou nejen večer, ale kdykoli během dne si užívají tzv. rauš (znamená opojení, špičku). Dalším parkem, kde zejména v létě lze často narazit na skupinku těchto drogově závislých je park Radouč, okolí obchodního domu Kaufland, které je také vyloučenou lokalitou z důvodu vysokého množství Romů v okolních panelových domech. Městská Policie tuto lokalitou kontroluje několikrát denně a velmi často i v noci. [Boleslavan, březen 2013]

3.2 Metodologie výzkumu Cíle výzkumu Základní výzkumná otázka: • Jaký je postoj mladistvých k drogám na Mladoboleslavsku? Odvozené otázky: • Co pro mladé znamená droga? • Jaká je dostupnost drog pro mladistvé? • Nakolik mají/nemají vlastní zkušenost s drogou?

Operacionalizace pojmů Předmětem výzkumu je postoj mladistvých k drogám. Tuto proměnnou zkoumám pomocí několika podotázek. Zajímá mě jaký je postoj mladistvých k drogám, k uživatelům drog, jak tráví volný čas či zda si drogy mohou vůbec finančně dovolit a zda by věděli kde si takovou drogu obstarat. Ke zjištění těchto údajů mi pomohly například otázky: co si mladiství představují pod pojmem droga, jaký je jejich názor na legalizaci drog i jestli oni sami nějakou drogu užívají nebo někdy užili. Podle mého názoru s těmito postoji souvisí výše příjmu, víra, volnočasové aktivity a vzdělání respondenta, vzdělání jeho rodičů, i forma preventivních programů prováděných na školách, které respondenti navštěvují.

28

3.3 Stanovení hypotéz • H1: Předpokládám, že vybraný vzorek bude drogu definovat jako něco špatného, zakázaného, nežádoucího. • H2: Předpokládám, že preventivní programy bude vybraný vzorek hodnotit negativně. • H3: Předpokládám, že respondenti, kteří již mají zkušenosti s drogou, budou mít více tolerantní vztah k drogám i jejich uživatelům.

Použitá metoda výzkumu Pro účely výzkumného šetření byl využit kvantitativní výzkum, který byl realizován 12 - 25. února 2013 formou anonymního dotazníku (viz. Příloha 1) zpracovaného v tištěné podobě. Operacionalizace spočívala v převedení zkoumaných proměnných do měřitelné podoby, tedy do uzavřených a polootevřených otázek v dotazníku. Respondentům byla zejména zdůrazňována anonymita dotazníku a jeho dobrovolnost, a to zejména z možnosti jejich obav z negativní zpětné vazby prostřednictvím střední školy, kterou navštěvují a dále z důvodu získání tak důležitých pravdivých a nezkreslených odpovědí V úvodu dotazníku jsou identifikační otázky, ve kterých je zjišťováno pohlaví, věk, navštěvovaná škola a ročník, zároveň je zde zkoumána i víra respondentů a nejvyšší dosažené vzdělání jejich rodičů, díky kterému je zjišťována souvislost s postoji těchto respondentů k drogám, a to pomocí uzavřených otázek. Otázka sedm až deset je zaměřena na zjištění finanční situace respondentů a trávení jejich volného času. Následující tři otázky měly odhalit, do jaké míry jsou drogy pro respondenty dostupné, tj. zda je pro ně obtížné obstarat si drogy a zda jsou pro ně drogy dostupné po finanční stránce. Otázky čtrnáct až sedmnáct pak zjišťují, jaké jsou zkušenosti studentů s preventivními protidrogovými programy, tzn. s jakými typy programů (pokud vůbec) se měli možnost setkat. Otázka osmnáct je zaměřena na názor respondentů na testování přítomnosti omamných či psychotropních látek na studentech. Otázka devatenáct se ptá jaké konkrétně drogy a kdy byly respondenty vyzkoušeny. Otázka dvacet je zaměřena na souhlas s legalizací drog. V další části dotazníku byla použita metoda škálování pro zjištění postojů. Likertovy škály jsou podle

29

Gavory (2000) vhodné pro měření postojů a názorů lidí. Tyto škály se skládají z výroku a pětibodové stupnice, na které respondent vyznačuje míru svého souhlasu příp. nesouhlasu s výše uvedeným výrokem (Gavora 2000, s. 92). Prvních tři otázky jsou zaměřené na zjištění postoje respondenta k uživatelům drog, následující dvě se pak zabývají osobními zkušenostmi s drogou a poslední čtyři otázky jsou zaměřeny na preventivní programy. Zcela na závěr dotazníku byly použity otevřené otázky a to v prvém případě na to kdy a kde byla případně respondentovi droga nabídnuta. Tyto otázky měly odpovědět na jeden z vedlejších cílů této absolventské práce, a to zmapování rizikových oblastí. Druhá a poslední otevřená otázka dává prostor na vyjádření dalších myšlenek, názorů či komentářů k tématu a je závěrem celého dotazníku. Získaná data jsem nejprve na základě logiky výzkumu upravila transformací či kategorizací jednotlivých proměnných a údaje jsem statistiky zpracovala v aplikaci MS Excel pomocí kontingenční tabulky. Tento výzkum jsem provedla pouze pro účely sepsání Absolventské práce, a tudíž jde pouze o náhodně dotazovaný soubor středoškoláků, tudíž z hlediska rozsahu výzkumu nemůžu zobecnit svá zjištění na populaci českých středoškoláků.

3.4 Výsledky výzkumného šetření Výsledky výzkumného šetření jsou uvedeny v následujících tabulkách a grafech, které jsou doplněny o komentář.

Charakteristika zkoumaného souboru Výzkum byl proveden mezi středoškolskými studenty v okrese Mladá Boleslav na vybraných středních školách. Tento výběr zahrnoval dvě střední školy ukončené maturitní zkouškou a dvě střední odborná učiliště:

8leté Gymázium, se sídlem Palackého 191/1, Mladá Boleslav Střední průmyslová škola, se sídlem Havlíčkova 456, Mladá Boleslav Integrovaná střední škola, se sídlem Na Karmeli 206, Mladá Boleslav Střední odborné učiliště Mladá Boleslav, se sídlem Jičínská 762, Mladá Boleslav 30

V rámci výzkumného šetření bylo osloveno 100 respondentů ve věku 15-18 let, z toho 54 studentů a 46 studentek. Výzkumu se zúčastnilo nejvíce studentů ve věkové kategorii 17 let a to 38 studentů. Věkové zastoupení je znázorněno v tabulce níže.

Tabulka č.5 – Věkové zastoupení respondentů muži 15 let 16 let 17 let 18 let ženy 15 let 16 let 17 let 18 let celkem

počet 4 10 26 14 5 8 12 21 100

Bylo tedy vybráno 25 studentů za každou střední školu. Pouze tři respondenti se považují

za

úplně

nebo

spíše

věřící,

osmnáct

respondentů

si vírou není zcela jisto a celých 79% se nepovažuje za věřící. Výzkum ukázal, že celých 37% dotázaných má vysokoškolsky vzdělané rodiče a to nejvíce studenti osmiletého

gymnázia

(17%),

dále

pak

Střední

průmyslová

škola

(,12%).

Nejrozšířenějším vzděláním rodičů je ukončená střední škola, kterou uvedlo 43% dotázaných. Pouze jeden respondent uvedl, že nejvyšším dosaženým vzděláním rodičů je základní škola, dalších dvanáct uvedlo, že neví. Další otázky byly zaměřeny na finanční záležitosti mladistvých. Na otázku „jakým způsobem si opatřuješ peníze“ zvolilo 29% respondentů možnost kapesné, 17% pouze brigádou a více než polovina, tedy 52%, odpovědělo, že si peníze opatřuje nejen kapesným, ale také brigádou. Zbývající 2% si vybrali variantu jinak, ovšem jakým způsobem již neuvedli. Na výši týdenního příjmu se shodlo 41% respondentů, kteří uvedli, že pro vlastní potřebu disponují maximálně 200,-Kč týdně, dále 35% má pro vlastní potřebu do 500,-Kč týdně a 11% do 1000,-Kč týdně. Pouze 9% respondentů označilo možnost nad 1000,- Kč. Nevyšších týdenních příjmů dosahovali studenti SPŠ Jičínská, kteří si ke kapesnému přivydělávají brigádami. 31

V další části dotazníku jsem se zaměřila na volnočasové aktivity respondentů. Respondenti měli vybrat z osmnácti variant pět nejčastějších. Za jednoznačně nejčastěji provozovanou aktivitu respondenti vybrali brouzdání na internetu (vybráno 65x), dále pak poslouchání hudby (49x), na hudebních akcích (43x), venku v partě (38x) a trávení volného času s přítelem či přítelkyní uvedlo 35 respondentů.

3.4.1 Definice drogy Tři otázky v dotazníku byly zaměřené na pojem droga. Na otázku „co rozumíš pod pojmem droga“ odpovědělo 45% dotázaných, že je droga vůbec nezajímá a není tedy součástí jejich života. Pro 34% respondentů droga představuje něco špatného, zakázaného a 15% uvedlo, že jim droga dodává příjemné pocity. Jen 4% dotázaných si pod pojmem droga představují cosi dospěláckého a moderního a pro 2% je droga běžnou součástí života. Tabulka č. 6 – Co rozumíš pod pojmem droga Co rozumíš pod pojmem "droga"? Něco špatného, zakázaného.

34%

Něco, co mě vůbec nezajímá.

45%

Něco, co mě stimuluje, dává mi příjemné pocity.

15%

Něco moderního, dospěláckého a "cool".

4%

Běžná součást mého života.

2%

Celkový součet

100%

3.4.2 Dostupnost drogy Zda je pro respondenty obtížné si drogu obstarat, zjišťovala další otázka. Téměř polovina dotázaných uvedla, že se o toto nikdy nezajímala a neví tedy, kde by drogy v případě potřeby sháněla. Pro alarmujících 29% dotázaných je snadné si drogy obstarat a zároveň 21% by některé drogy sháněla snadno, kdežto jiné s obtížemi. Pouhá 2% respondentů považuje obstarání si drog za obtížné. Tabulka č.7 – Považuješ za obtížné si drogy obstarat Považuješ za obtížné si drogy obstarat, kdybys je chtěl/a? Nevím, nikdy jsem se nezajímal/a kde drogy sehnat. Obstarat si drogy je pro mě obtížné. Některé drogy jsou pro mě snadno dostupné, jiné bych obstarával/a s obtížemi. Je pro mě snadné si drogy obstarat, kdybych je chtěl/a.

32

46% 3% 21% 29%

Z hlediska dostupnosti drog po finanční stránce si 17% respondentů nemůže žádné drogy dovolit a naopak pouze 5% se domnívá, že má dostatek finančních prostředků, aby si drogy mohl zakoupit. Dalších 7% dotázaných neví, jaká je cena drogy, protože ji vždy dostala zdarma, 11% respondentů si některé drogy dovolit může, ovšem ty finančně náročnější již ne. Nakonec celých 60% uvedlo, že se o drogy ani jejich cenu nikdy nezajímalo. Je paradoxem, že 29% respondentů uvedlo, že se o drogy a jejich cenu nikdy nezajímalo, ovšem v předcházející otázce zmínili, že by pro ně nebyl problém si drogy obstarat.

3.4.3 Vlastní zkušenost Na otázku, které drogy respondent užil v poslední době (bylo rozděleno na poslední měsíc, rok a alespoň jednou v životě) 95% dotázaných uvedlo, že v posledním roce užili tabákové výrobky, 76% užilo v posledním roce alkohol a 57% mělo alespoň jednu zkušenost s marihuanou, z čehož 40% v posledním měsíci. S hašišem má alespoň jednu zkušenost 6% dotázaných, na stejné hodnotě je i zkušenost s extází. Alespoň jednu zkušenost s pervitinem májí dva dotázaní a jen jeden respondent užil v posledním roce lysohlávky. S dalšími drogami jako je například LSD, kokain, heroin či těkavé látky tito respondenti zkušenost neměli nebo ji v dotazníku neuvedli.

3.4.4 Postoj k legalizaci drog Na otázku, zdali respondent souhlasí s legalizací všech nebo vybraných drog, uvedlo 53% souhlas s legalizací některých drog a nadpoloviční část by legalizovala všechny drogy. S legalizací absolutně nesouhlasí 32% dotázaných. Míru

souhlasu

či

nesouhlasu

s testováním

studentů

na

přítomnost

psychotropních či omamných látek ve školách studenti odpovídali ve stejné míře, že souhlasí, ale mají výhrady (26%) nebo je jim to jedno (26%). S testováním vyjádřilo absolutní nesouhlas 24% respondentů a absolutní souhlas, tj. bez výhrad celách 16% dotázaných.

3.4.5 Prevence Další část dotazníku se věnovala preventivním programům na školách. Pouze 37% uvedlo, že jejich škola pořádá preventivní programy zaměřené na drogy a to v 52% 33

formou besedy s osobami po léčbě závislosti, ve 40% formou filmů s drogovou tématikou, v 5% pomocí přednášek vyučujícího a ve 3% se preventivní program uskutečňuje skupinovými aktivitami.

Graf č. 1 – Jaký druh preventivního programu jsi absolvoval?

Jaký druh preventivního programu jsi absolvoval? Skupinové aktivity

3%

Beseda s osobami po léčbě závislosti

52%

Film s besedou

40%

Přednášky vyučujícího

5%

Na otázku, kde by si respondent v případě potřeby obstaral pravdivé a nezkreslené informace, by se pouhé 3% obrátili na rodiče, dalších 17% by informace shánělo od spolužáků a vrstevníků, 12% by informace získalo od lidí, co již drogy užívají a 46% by hledali na internetu. Pouhých 5% by se obrátilo na učitele ve škole a 2% dotázaných uvedla, že je drogy zkrátka nezajímají. Zbývajících 15% respondentů by informace čerpalo v knihách či v televizi.

Graf č. 2 – Kde by jsi hledal pravdivé a nezkreslené informace o drogách?

Kde by jsi hledal pravdivé a nezkreslené informace o drogách? Nijak, drogy mě nezajímají

2%

Z televize, rozhlasu

8%

Z internetu

46%

Z knich a časopisů Od učitelů ve škole

7% 5%

Od lidí, co již drogy užívají

12%

Od spolužáků, vrstevníků Od rodičů

17% 3%

34

3.4.6 Postoj k drogám dle míry souhlasu s jednotlivými výroky Následující část výzkumu se soustředila na zjištění míry souhlasu či nesouhlasu s jednotlivými výroky.

Graf č. 3 – Míra souhlasu či nesouhlasu s uvedenými výroky

S výrokem

„Lidé,

kteří

dlouhodobě

berou

drogy,

jsou

nemocní

a mělo by se jim pomáhat v jejich závislosti“ spíše souhlasí 40% dotázaných, spíše nesouhlasí 12% dotázaných a rozhodně nesouhlasí 9% respondentů. Souhlasné odpovědi s tímto výrokem poukazují na povědomí respondentů, že závislost je

35

problém, se kterým je potřeba lidem pomáhat. Závislí lidé jsou tedy respondenty vnímáni ve větší míře jako nemocní lidé, kteří potřebují léčbu. U výroku „Lidé, kteří berou drogy, mají originální životní styl“ vyjádřilo jasný nesouhlas celých 65% respondentů, dalších 23% spíše nesouhlasí a pouze 2% uvedli mírný souhlas. Vyjádření nesouhlasu s tímto výrokem u nadpoloviční většiny respondentů poukazuje na to, že si dotázaní jsou vědomi faktu, že být drogově závislý není věc k chlubení a že uživatelům drog není potřeba závidět jejich životní styl, který není o nic lepší, než životní styl těch, kteří drogy neužívají. S výrokem „ Osoby, které berou drogy, mi nevadí, je to jejich soukromá věc“ se zcela ztotožňuje 13% dotázaných, částečnou míru souhlasu vyjádřilo 33% dotázaných, 17% respondentů nemá na toto tvrzení žádný názor, 24% respondentů spíše nesouhlasí a zcela nesouhlasí 13% dotázaných. U tohoto tvrzení se objevili velmi vyrovnané četnosti jednotlivé míry souhlasu, což může znamenat velkou nejednotnost názorů na tento výrok, či případně nedostatečně konkretizování situace, tj. osoby konzumující drogy respondentům nevadí či vadí např. podle druhu drogy, kterou užívají. Tvrzení „Rekreační užívání drog není nebezpečné“ podpořilo svým souhlasem 28% dotázaných a celých 53% s tímto tvrzením nesouhlasí. Nerozhodlo se v tomto případě 19% respondentů. V tomto případě nešlo o zkoušení objektivních znalosti respondentů o škodlivosti rekreačního užívání drog, ale o zjištění subjektivních dojmů z rizik občasného užívání. Více než polovina považuje občasnou konzumaci drog za relativně bezpečnou a pouze 28% z dotázaných si uvědomuje, že nejen dlouhodobá konzumace drog je riziková. U tvrzení „Nikdy bych nevyzkoušela žádné drogy“ se četnost u jednotlivých odpovědí objevoval téměř vyrovnaně. Rozhodně souhlasí 16%, spíše souhlasí 27%, vyhraněný názor nemá 19%, spíše nesouhlasí 25% a rozhodně nesouhlasí 13%. Míra nesouhlasu s tímto tvrzením ukazuje na ochotu mladistvých nebránit se novým zkušenostem, ačkoli nemusí být vždy pozitivním. Zároveň ukazuje na touhu mladistvých experimentovat. Oproti tomu u tvrzení „ Nikdy bych nevyzkoušela tvrdé drogy“ míra úplného souhlasu s výrokem vzrostla na 78%, spíše souhlasí 13%, vyhraněný názor nemá 2% a nesouhlasí nebo spíše nesouhlasí s tímto výrokem pouze 7% respondentů. To dokazuje, že dotázaní mladiství jsou sice ochotní experimentovat, 36

ale pouze s měkkými drogami, což dokazuje i míra zkušeností s užitím drog, kde převládaly zkušenosti s alkoholem, tabákovými výrobky a konopnými látkami. Další tvrzení jsou zaměřena na subjektivní názory na navštívené preventivní programy. Zde se část respondentů nevyjádřila, protože v předchozích otázkách uvedli, že se žádného preventivního programu neúčastnili. U výroku „Preventivná programy, které jsem měl/a možnost navštívit, pro mě byly přínosem“ se 42% nevyjádřilo, 40% souhlasí nebo spíše souhlasí a 18 spíše nesouhlasí. To znamená, že téměř polovina považuje tyto programy za užitečné. S tím souvisí i výrok“ Preventivní programy mi poskytly nové informace o drogách a rizicích spojených s jejich konzumací“, kde 62% respondentů souhlasí, 25% nemá jasný názor a jen 13% nesouhlasí. Toto podporuje předchozí teorii, že preventivní protidrogové programy jsou těmi respondenty, kteří je navštívili, hodnoceny pozitivně. Vyjádření nesouhlasu s tímto výrokem také nemusí znamenat, že by preventivní protidrogové programy neposkytovaly kvalitní informace, ale že jsou studenti v oblasti drog, jejich účinků a rizik velmi dobře informovaní, proto pro ně informace poskytnuté preventivními programy nejsou novinkou.

Výrok „Preventivní protidrogové programy mě odradily od konzumace drog“ naopak zjišťuje, nakolik byly tyto programy účinné. S tímto výrokem souhlasí 39% a nesouhlasí 30% procent respondentů, nerozhodlo se 31% dotázaných. Výše uvedené tedy naznačuje, že preventivní protidrogové programy jsou sice vnímány pozitivně a jako přínos, ale z hlediska prevence nemají velký účinek. Následující tvrzení „Preventivná protidrogové programy mi poskytly informace o drogách, které ve mně probudily zvědavost a zájem drogy vyzkoušet“ ovšem dokazuje, že i když tyto programy nezabrání mladým drogu vyzkoušet, rozhodně ho k tomu neiniciuje. Toto lze demonstrovat na následujících odpovědích, kde s tímto výrokem celých 76% respondentů vyjádřilo nesouhlas a pouze 4% souhlas, zbývajících 21% nemá vyhraněný názor. Z výše uvedeného tedy jasně vyplývá, že preventivní programy jsou hodnoceny víceméně kladně a vykazují i určitou míru prevence na mladistvé. Minimálně je tyto programy nepodbízejí drogy užívat a jejich vliv je tedy pozitivní. Vliv preventivních protidrogových programů je tedy stále velký a vzhledem k tomu, že zatím nemáme žádné účinnější, je nasnadě v nich pokračovat.

37

3.4.7 Rizikové lokality V poslední částí dotazníků byly dvě otevřené otázky. Tyto otázky byly stěžejní pro celý dotazník, a proto byly umístěny až na samý závěr, kdy byl respondent dostatečně zatažen do řešené problematiky. Právě zde se nabízel prostor pro vyjádření vlastních myšlenek a komentářů a respondenti tento nabídnutý prostor v 94% využili. Odpovědi jsou více než zajímavé. Na otázku „Kde a kým ti případně byla nabídnuta droga“ se objevovalo několik nejčastěji zmiňovaných odpovědí. Pro jasné předvedení jsou uvedeny v grafu níže.

Graf č. 4 – Kde ti případně byla nabídnuta droga

Kde ti případně byla nabídnuta droga? 6%

Nikde

8%

V parku U školy/ve škole

11%

Venku s partou U kamaráda

12% 4% 16%

Na ulici Na oslavě Na koncertě Na festivalu

5% 6% 9% 23%

Na diskotéce

Z grafu tedy vyplývá, že dle vlastních zkušeností respondentů se s nabídnutím drogy setkalo nejvíce, tedy 23% dotázaných, na diskotéce, dále jim byla nabídnuta na ulici nebo venku s partou. Překvapivým zjištěním je, že 11% dotázaných se s drogou setkalo přímo ve škole nebo v její blízkosti. Dalšími rizikovými lokalitami jsou koncerty a festivaly, kde jsou tyto látky velmi rozšířené. Toto může úzce souviset i se subkulturami mládeže, jako je například subkultura punku, rocku, hippies a dalších hudebních stylů, zejména tančení hudby (techno, trance), ke kterému užívání drogy patří. Zde stoupá riziko zkušenosti s drogou v rámci ztotožnění se se skupinou.

Na otázku „Kým ti byla případně droga nabídnuta“ odpovědělo 45% dotázaných, že jim droga byla nabídnuta kamarádem či známým. V této situaci stoupá 38

riziko užití drogy a to většinou z důvodu důvěry v tohoto kamaráda a zároveň strachu před „znemožněním se“ před partou, když dotázaný nepřijme. Dalších 27% uvedlo, že jim droga byla nabídnuta cizím člověkem, ovšem zde se domnívám, že reakce na tuto nabídku byla v mnoha případech záporná.

Graf č. 5 – Kým ti případně byla nabídnuta droga

Kým ti případně byla nabídnuta droga? Nikým

6%

Členem party

12%

Kamarádem/znamým

45%

Závislým člověkem

5%

Dealerem

5%

Cizím člověkem

27%

V poslední části dotazníku byl prostor pro vyjádření vlastních myšlenek a názorů k danému tématu. Zde je nutno upozornit na možnosti stylizace jednotlivých respondentů do určitých rolí a odpovědi tedy mohou být zkreslené. Některé jejich vyjádření cituji níže, protože umožňují ucelenější pohled na postoje mladistvých k drogám. Pro zachování autenticity nejsou příspěvky nijak recenzovány či upravovány, jsou zachované gramatické chyby i případné vulgární výrazy.

„Jestli pod pojmem droga jsou i cigarety a alkohol, tak mi tyto rádoby drogy nevadí a občas i zakouřím i marihuanu. Jednou za pár měsíců to určitě neškodí, to si myslím naopak. O tvrdých drogách a jejich uživatelích si myslím to nejhorší“ (muž, 17 let)

„Pokud bych byla v bezpečném prostředí (nemocnice, vědecký experiment) neměla bych problém drogy vyzkoušet. Vadí mi, když současní mladiství uživatelé drog jsou nebezpeční svému okolí, obtěžujou a žebrají a ohrožují napadením. Také mají mnohdy

39

špatnou finanční situaci. Užívání drog mladistvými vidím jako velký problém a, myslím, že by je jejich rodiče k tomu vůbec neměli pustit. (žena, 18 let)

„Tráva mě baví, nikdy bych nešel do chemikálií, když už, tak přírodní (tráva, houbičky, hash).“ (muž, 17 let)

„Občas si s kamarády dám marihuanu pro zlepšení nálady. Nedělám to často, takže mi to nevadí. Když někdo hulí moc až je to nechutné a mění se tím i v chování, tak mi to vadí. Jinak to spíš neřeším.“ (žena, 16let)

„Lidé, kteří berou drogy, mi nevadí do té doby, než mě začnou obtěžovat. Ti, kteří si uvědomí, že je to zlé a skončí, obdivuji. Můj postoj k drogám je takový, že si občas zahulím, ale nepěstuju si závislost. Droga v ruce mladistvého je ZLO!!“ (muž, 16 let)

„Měkké drogy mi nevadí. Nevidím v tom nic špatného! Ze svého okolí vím, že větší část mladistvých bere drogu (lsd, piko) minimálně 1x týdně. Nepochopitelné!“ (muž, 17 let)

„Více lidí hulí trávu a myslím si, že jsou i horší věci, které mají vliv na naše zdraví. Takže je to ještě v pohodě.“ (muž, 15 let)

„Nemám je rád, protože stojí moc peněz“ (muž, 18 let)

„Nikdy bych nechtěla být závislá. Z lidí na drogách jsou po pár měsících úplné trosky. Vyhýbám se jakémukoli kontaktu s nimi. Současná situace mi přijde otřesná, drogy jsou k sehnání naprosto všude a užívají je čím dál mladší lidé/děti.“ 40

(žena, 18 let)

„Souhlasím pouze s občasným konzumováním alkoholu, ale když se někdo zfetuje, je to jeho věc, on si ničí zdraví. Štve mě taky, že normální člověk si v nemocnici ošetření musí platit, ale drogově závislí mají léčbu zdarma a hrazenou státem.““ (muž, 17 let)

„Můj vztah je dost vlažný, obecně nějakou drogu požiju, ale pouze pro zábavu, nejsem pravidelný příjemce, a pokud má člověk v hlavě vše srovnané, nikdy nemusí dopadnout zle. Největší metlou lidstva ze všech ostatních drog je legální droga a to alkohol.“ (žena, 16 let)

Z uvedených citací je patrné, že postoje respondentů se diametrálně liší. Mezi nejčastější odpovědi patří: je mi to jedno, nezajímají mě, nevadí mi, dokud mě nezačnou obtěžovat. Dalším extrémem bylo i přehnané odsuzování těchto lidí, velmi rychlé soudy bez domýšlení následků, že se to kdykoli může stát i někomu z dotázaných. Poměrně velká část uvedla, že drogy nejsou při občasném užití problémem, v případě marihuany mohou být i přínosem. Užívání marihuany se mezi dnešními mladistvými stalo běžnou součástí jejich životů. Zajímavým paradoxem je, že se tito respondenti sice vyjadřovali o tvrdých drogách a jejich uživatelích velmi odmítavě, avšak marihuanu a její užívání považují za normu dnešní společnosti a větší problém než v konzumaci marihuany vidí v alkoholu. K tabákovým výrobkům se negativně postavila pouze jediná respondentka. Míra tolerance k drogám jako je cigarety, alkohol a marihuana je velmi vysoká.

41

4. Diskuse Cílem této absolventské práce bylo především nastínit teoretické východisko pro praktickou část a tedy i vlastní výzkumné šetření. Bez znalosti aktuálního stavu zneužívání drog a faktorů, které ovlivňují potencionální mladistvé konzumenty drog právě v tomto bouřlivém vývojovém období, není možné tento negativní jev jakkoli ovlivnit. Poznatky z části teoretické i praktické jsou nezbytné pro koncipování nejen preventivních protidrogových programů, ale i celkové protidrogové politiky. Drogy a především konopné látky jsou mezi českými adolescenty velmi rozšířeny a je alarmující, že v konzumaci právě konopných drog značně převyšujeme ostatní státy Evropy. Tento jev může být do značné míry způsobem i velmi tolerantními, mnohdy i lhostejnými, postoji české společnosti k této problematice. Teoretická část se tedy zabývala charakteristikami mladistvého s důrazem na složitost tohoto období a zároveň nahlížela na adolescenta jako na drogami nejvíce ohroženou skupinu. Dále zde byla popsána dělící kritéria a fáze vzniku závislosti a nabídka péče o uživatele drog a okrajově byly zmíněny i preventivní programy. Zároveň byla teoretická část vhodným uvedením do části praktické. Konzumace drog mladistvými se v regionu Mladá Boleslav stává závažným problémem s negativními sociálními dopady nejen na mladistvého uživatele, ale též na jeho nejbližší okolí. Z parků sloužících původně k estetické funkci se stávají sraziště drogově závislých adolescentů, v lokalitách kolem sídlišť a v některých klubech nabízejících zábavu pro mladé se drogy rozšiřují nebezpečně rychle a jsou k dostání téměř kdekoli a komukoli. Experimentování s různými druhy návykových látek není mezi mladistvými nic neobvyklého. Na to, zda bude jedinec drogy konzumovat, má vliv mnoho faktorů, mimo rodinného zázemí také škola, vrstevníci i působení školy. Z tohoto důvodu považuji za vhodný způsob, jak ovlivňovat situaci zneužívání drog k lepšímu, komplexní a dlouhodobé působení rodiny, protidrogové politiky a především primární protidrogové prevence, která má podle mého názoru na jedince poměrně velký vliv.

42

Na začátku této práce jsem si stanovila několik hypotéz, které jsem pomocí dotazníkového šetření vyhodnotila takto: Hypotéza H1: Předpokládám, že nadpoloviční většina z vybraného vzorku bude drogu definovat jako něco špatného, zakázaného, nežádoucího. Tato hypotéza se ve výzkumu nepotvrdila, protože takto definovalo drogu pouze 34% respondentů. Nejvíce (45%) respondentů drogu definuje jako něco, co je vůbec nezajímá. Hypotéza H2: Předpokládám, že preventivní programy bude vybraný vzorek hodnotit negativně. Tato hypotéza byla výzkumem vyvrácena. Téměř třetina dotázaných se preventivních programů vůbec neúčastnila, další dvě třetiny hodnotí tyto programy veskrze pozitivně, což dokazují odpovědi na otázky o přínosu a účinnosti těchto programů. Hypotéza H3: Předpokládám, že respondenti, kteří již mají zkušenosti s drogou, budou mít více tolerantní vztah k drogám i jejich uživatelům. Tento předpoklad se výzkumným šetřením potvrdil. Respondenti, kteří v dotazníku uvedli zkušenost s netabákovými a nealkoholovými drogami vyjádřili větší míru souhlasu nejen s legalizací některých drog, ale také vyšší míru tolerance ke konzumentům těchto drog. Z dostupných zdrojů mě nejvíce zaujaly čtyři různě pohledy na dívku kouřící marihuanu (Těmínová in SANANIM, 2010, s. 11), díky kterým jsem se zamyslela nad motivy i různými situacemi, které mladistvého k užívání vedou a také to, že je třeba ke každému jedinci přistupovat individuálně.

43

Závěr Problematika konzumace drog mladistvými je současné době velmi závažný sociální problém zejména z důvodu, že relativně pravidelnými příjemci drog se stávají mladší a mladší děti. Zkušenost s marihuanou má více než každý druhý adolescent, což je opravdu alarmující. Preventivní programy sice fungují na většině českých škol, ale díky velmi benevolentnímu až lhostejnému přístupu české společnosti k této problematice tyto programy nejsou dostatečně rozšířené. Velmi důležité je i působení rodiny, rodinného zázemí, působení vrstevníků i osobnost jedince. Hlavním cílem této absolventské práce je zjistit postoje mladistvých k drogám ve vybraném regionu. Tyto postoje se dosti liší. Názory studentů gymnázia se vcelku shodují s názory studentů střední průmyslové školy, ale velmi se liší od postojů studentů středních odborných učilišť, kteří k drogám i jejich uživatelům přistupují velmi benevolentně, mnohdy proto, že sami již mají s drogami nejednu zkušenost. Zajímavý rozpor vznikl u většiny respondentů bez rozdílu studované školy. Studenti většinou v uzavřených otázkách vybírali možnosti, které odhalovali spíše negativní vztah nejen k návykovým látkám, ale také k jejich pravidelným uživatelům. Ovšem v poslední otázce nadpoloviční většina uvedla, že drogy užije občas, většinou s kamarády během víkendu, a že pokud si člověk míru konzumace „hlídá“, nemůže se nic stát a žádné nebezpečí nehrozí. Tento paradox mě opravdu zaujal, neboť u některých respondentů byl tento rozpor v odpovědích obrovský. Zdá se, že mladí lidé nepřisuzují rekreačnímu užívání návykových látek žádnou rizikovost a někteří z nich považují rekreační konzumaci drog za normu jejich běžného víkendu, tedy i trávení volného času. Což nám bohužel dokazuje pouze fakt, jak diametrálně odlišné je „normální“ dnešních dospívajících. Dalším cílem bylo zhodnotit vliv preventivních opatření na potencionální uživatele drog ve vybraném regionu. Z výzkumu bylo zjištěno, že preventivní programy jsou hodnoceny víceméně kladně a vykazují i určitou míru prevence na mladistvé. Minimálně je tyto programy nepodbízejí drogy užívat a jejich vliv je tedy pozitivní. Preventivní protidrogové programy tedy mají nezanedbatelnou funkci v prevenci užívání a zneužívání návykových látek, přesto možnosti těchto programů nebyly stále vyčerpány, což usuzuji z faktu, že 28% respondentů se žádného preventivního 44

programu nezúčastnilo. Posledním cílem mé práce bylo zmapovat rizikové lokality na Mladoboleslavsku. Tohoto cíle jsem opět dosáhla pomocí dotazníku a otázky „kde Ti byla případně nabídnuta droga?“. Z odpovědí jsem vybrala nejčastější všeobecné lokality, jako jsou diskotéky, bary, festivaly, ale například i ulice, parky, okolí škol. Dále zde někteří dotázaní uvedli i konkrétní místa, například okolí obchodního domu Kaufland uprostřed sídliště v Mladé Boleslavi, okolí zimního stadionu Mladá Boleslav, okolí parků Na Výstavišti a parku Radouč, diskotéka Bunkr a okolí Hlavního nádraží. Přínos této práce je zejména v informaci, že mladistvý nehodnotí rekreační užívání návykových látek jako riziko, v zjištění nárůstu míry lhostejnosti mladistvých k uživatelům drog a zároveň míry tolerance k návykovým látkám a taktéž v nastínění konkrétních problematických lokalit v regionu Mladá Boleslav. Tato fakta by mohla napomoci ke koncipování účinných preventivních protidrogových programů a současně pracovníkům v centrech zabývajících se touto problematikou, streetworkerům, sociálním pracovníkům uplatňujících se ve školství, pedagogům a v neposlední řadě také tvůrcům protidrogové politiky.

45

Summary The Attitude of Young People towards Drugs This assignment work deals with the attitude of young people towards drugs in the region of Mladá Boleslav. It is aimed at drugs, drugs addicts that seem to be a serious problem of today´s society. The majority of today s society uses tobacco products or alcohol on everyday basics. The reason for elaboration this work is a growing number of drug addicted adolescents in this region. In the first part, there are theoretical basis described, mainly drugs, their types and very difficult period of life – adolescence. At the end the possibilities of prevention and types of therapy are mentioned. The activities of Czech Probation and Mediation Service in Mladá Boleslav are also marginally described. This assignment work has some aims. The first one is to introduce drug issue and drug addiction which is focused on a specific group of juveniles. The others are to evaluate the effect of prevention measures on potential drug users in selected region, to map the risk areas there and find out the attitude of these people to addictive substances. These aims were achieved by the quantitative research. This research was performed in Mladá Boleslav by a questionnaire at grammar schools and vocational schools among one hundred respondents. The results of this research were very interesting. The most important detection is that the majority of adolescents do not consider recreational using drugs as a risky activity. The most of them had experience with drug before their eighteen´s birthday. It was found out that the attitude of these young people towards drugs is from benevolent to apathetic. Their opinions about prevention programs are thoroughly positive, but whole 40% of them have never participated in. It follows that the possibilities of prevention programs hasn´t been used up completely. As the most risk localities were marked these: discotheques, streets, schools, music festivals and pubs. The contribution of this assignment work is mainly to analyze the situation in the Mladá Boleslav region, the finding that today´s young people are very tolerant to addictive substances also to addicted people.. It could be a contibution for social workers, teachers, streetworkers and people who take part in creation of drug policy.

Key words: young people, drugs, drug addicts, prevention.

46

Bibliografie 1. ČECH, T. Škola a sociálně patologické symptomy v projevech žáků. In STŘELEC, St. Studie z teorie a metodiky výchovy I. 2.vyd. Brno: Katedra pedagogiky Pedagogické fakulty MU, 2004, s. 115-124 ISBN 80-86633-21-7 2. BRICHCÍN, Milan., et al. Mládež-drogy-společnost. Pedagogika. Praha: Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy, 1997, 160 s. ISSN 0802-4461. 3. GÖHLERT, Fr.-Christoph. Od návyku k závislosti: toxikomanie, drogy: účinky, terapie. Vyd. 1. Praha : Euromedia Group - Ikar, 2001. 141 s. Pro zdraví. ISBN 80-7202-950-9. 4. IVERSEN, L. Léky a drogy - průvodce pro každého. Přeložil Ivan Kamínek. 1. vyd. Praha : nakladatelství Dokořán, 2006. 144 s. ISBN: 80-7363-061-3 5. KALINA, K., et al. Drogy a drogové závislosti: mezioborový přístup. 1. vyd. Sv. 2. Praha: Úřad vlády České republiky, 2003, 343 s. ISBN 80-86734-05-6. 6. KLAUS, D., PLOG, U. Bláznit je lidské : [Učebnice psychiatrie a psychoterapie.] 1.vyd. Praha : Grada Publishing, 1999. 354 s. ISBN 80-7169-628-5 7. MACEK, P. Adolescence. 2., upr. vyd. Praha : Portál, 2003, 141 s. ISBN 80-7178747-7. 8. NEŠPOR, K. Návykové chování a závislost. 1.vyd. Praha: Portál, 2000, 150 s. ISBN 80-7178-432-X 9. NEŠPOR, K. Slovník prevence problémů působených návykovými látkami: pro rodiče a pedagogy. 2. vyd. Praha : Fortuna, 1997. 58 s. ISBN 80-7071-050-0. 10. PRESLOVÁ, I., HANKOVÁ, O., a kol.. Mladiství a drogy : [sborník odborné konference]. Praha : SANANIM, 2010, 102s. ISBN 978-80-904536-0-9 11. SANANIM Kolektiv autorů. Drogy: otázky a odpovědi : [příručka pro rodinné příslušníky a pomáhající profese]. 1.vyd. Praha : Portál, 2007, 198 s. ISBN 97880-736722-3-2 12. VÁGNEROVÁ, M. Dětství, dospělost, stáří. 1.vyd. Praha: Portál, 2000, 528 s. ISBN 80-7178-308-0 13. VÁGNEROVÁ, M. Psychopatologie pro pomáhající profese. 1. vyd. Praha: Portál, 1999. 444 s. ISBN 80-7178-214-9 47

14. VYKOPALOVÁ, H. Sociálně patologické jevy v současné společnosti. 1.vyd. Olomouc : Univerzita Palackého v Olomouci, 2002, ISBN: 80-244-0337-4 15. Boleslavan. Měsíčník statutárního města mladá Boleslav. 2013- . Mladá Boleslav : Magistrát města Ml.Boleslav. ISSN MK ČR E 16376 16. Definice a rozdělení drog. In: Záchranný kruh [online]. 2009 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z WWW. 17. Droga-mýty a stereotypy. Článek na stránkách adiktologie. [online]. 2006 [cit. 2012-12-15]. Dostupné z WWW: http://www.adiktologie.cz/cz/articles/detail/69/171/Lide-uzivaji-drogy-abyunikli-nude-nebo-aby-utekli-pred-problemy 18. Národní strategie protidrogové politiky 2010 – 2018 [online]. 1.vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2011, 58 s. ISBN 978-80-7440-045-2 [cit. 2012-12-10]. Dostupné na www: http://www.vlada.cz/assets/ppov/protidrogovapolitika/dokumenty/narodni-strategie/strategie_web_1.pdf 19. NEŠPOR, K., CSÉMY, L. Alkohol, drogy a vaše děti. 5. rev. vyd. [online]. 2007. Dostupný z WWW: http://www.drnespor.eu/addictcz.html. 20. Probační a mediační služba ČR. Statistika 2011. [online]. 2011 [cit. 2013-01-02]. Dostupné z WWW: < https://www.pmscr.cz/statistika/> 21. Rozdělení drog. K-centrum Kyjov. [online]. 2007 [cit. 2012-12-08]. Dostupné z WWW: http://www.kackokyjov.webgarden.cz/rozdeleni-drog 22. Výroční zpráva za rok 2012. Stav protidrogové problematiky v Evropě. [online]. 2012 [2012-12-17]. Dostupný z WWW: < http://www.emcdda.europa.eu/publications/annual-report/2012> 23. Zaostřeno na drogy. Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD). [online]. 2012 [cit. 2012-01-20. Dostupný z WWW: http://www.vlada.cz/assets/media-centrum/aktualne/Zaostreno1_12_web.pdf 24. Česko. Nařízení vlády č. 467 ze dne 28. prosince 2009, kterým se pro účely trestního zákoníku stanoví, co se považuje za jedy a jaké je množství větší než malé u omamných látek, psychotropních látek, přípravků je obsahujících a jedů. In Sbírka zákonu České republiky. 2009, částka 148, s. 7550-7596. Dostupný 48

z WWW: < http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=467/2009&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_s mlouvy> 25. Česko. Zákon č. 167 ze dne 15. července 1998 o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů. In Sbírka zákonů České republiky. 1998, částka 57, s. 6770-6800. Dostupný z WWW: < http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=167/1998&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_s mlouvy> 26. Česko. Zákon č. 218 ze dne 25. června 2003 o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže). In Sbírka zákonů České republiky. 2003, částka 79, s. 4030-4052. Dostupný z WWW: http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/2003/sb079-03.pdf

49

Přílohy Příloha 1. – Dotazník DOTAZNÍK – POSTOJ MLADISTVÝCH K DROGÁM NA MLADOBOLESLAVSKU Ahoj, jmenuji se Lucie Kalabisová a jsem studentem VOŠ MILLS. Předkládám Ti dotazník, jehož cílem je zjistit Tvůj vztah k problematice drog a drogové závislosti. Pro co nejpřesnější výsledky jsou potřebné Tvoje co nejpřesnější a pravdivé odpovědi na všechny otázky. Za vyplnění Ti předem děkuji.

NIKDE SE NEPODEPISUJ, TENTO DOTAZNÍK JE ZCELA ANONYMNÍ!!! 1.Pohlaví: □ muž 3.Škola:

□ žena

2. Věk:

□ 15 let □ 16 let □ 17 let

4.Ročník:

□ 1. □ 2. □ 3. □ 4.

5.Jsi věřící? (označte křížkem jednu vyhovující □) □ ano □ spíše ano □ tak napůl □ spíše ne

□ 18 let □ 19 let

□ rozhodně ne

6.Jak hlavně trávíte svůj volný čas? (označte křížkem maximálně 5 nejčastějších □) □ aktivním sportem □ na sportovních akcích jako divák □ sledováním televize, videa □ posloucháním hudby □ aktivně hudbou (hudební nástroj, skládání, DJ) □ čtením knih □ hraním her na počítači □ na internetu □ s přítelem či přítelkyní □ v partě venku mimo domov □ v přírodě □ v restauracích, barech či klubech □ na hudebních akcích (disko, techno, rock atd.) □ se svým domácím mazlíčkem □ s rodinou □ odpočinkem či spánkem □ prací nebo brigádou □ jinak 7.Jakého nejvyššího vzdělání dosáhli tvoji rodiče? (označte křížkem jednu vyhovující □) □ ZŠ □ SOU □ SS □ VŠ □ nevím

8.Jaké je Vaše „kapesné“ na jeden týden (kolik máte na týden peněz pro vlastní potřebu)? (označte křížkem jednu vyhovující □) □ 0,-Kč □ do 200,-Kč □ do 500,-Kč □ do 1.000,-Kč □ nad 1.000,-Kč

9.Jakou formou si opatřuješ peníze? (označte křížkem jednu vyhovující □) □ kapesné od rodičů □ brigádou □ kapesné i brigádami 10. Za co kapesné (peníze pro vlastní potřebu) utrácíte? (označte křížkem všechny vyhovující □) □ jídlo a pití □ pohonné hmoty □ sportovní aktivity □ věci na sebe □ cigarety □ alkohol □ drogy □ šetřím si □ hry a věci na PC □ za nic, nemám kapesné □ vstupné na akce □ jiné koníčky □ jinak 11.Co rozumíš pod pojmem droga? (označte křížkem jednu vyhovující □) □ něco špatného, zakázaného □ něco, co mě vůbec nezajímá □ něco, co mě stimuluje, dává mi příjemné pocity □ něco moderního, „dospěláckého“ a cool □ běžná součást mého života

□jinak

12. Považuješ za obtížné, obstarat si drogy, kdyby si je chtěl/a? (označte křížkem jednu vyhovující □) □ nevím, nikdy jsem se nezajímal/a kde drogy sehnat □ obstarat si drogy je pro mě obtížné □ některé drogy jsou pro mě snadno dostupné, jiné bych obstarával/a s obtížemi □ je pro mě snadné si drogy obstarat, kdybych je chtěl/a 13. Jsou pro Tebe drogy dostupné po finanční stránce? (označte křížkem jednu vyhovující □) □ nevím, nikdy jsem o drogy a jejich cenu nezajímal/a □ nevím, drogy jsem vždy získal/a zdarma □ některé jsou pro mě dostupné, jiné si nemohu dovolit □ nemohu si dovolit jakékoli drogy □ mám dostatek finančních prostředků, abych si mohl/a drogy koupit, kdybych chtěl/a 14.Fungují ve vaší škole preventivní programy zaměřené na drogy? (označte křížkem jednu vyhovující □) □ ano □ ne □ nevím 15.Pokud ano, jaké? (označte křížkem jednu vyhovující □) □ přednášky učitele □ film s besedou □ beseda s osobami po léčbě závislosti □ skupinové aktitivity 16.Zúčastnil/a jsi se někdy nějakého preventivního programu? ? (označte křížkem jednu vyhovující □) □ ano □ ne □ nepamatuji se 17.Kdybyste se chtěl(a) dozvědět nějaké pravdivé a nezkreslené informace o drogách, kde je budete hledat? (označte křížkem všechny vyhovující □) □ od rodičů □ od spolužáků, vrstevníků □ od lidí, co již drogy užívají □ od učitelů ve škole □ z knih a časopisů □ z internetu □ z televize, rozhlasu □ jinak □ nijak, drogy mne nezajímají

18.Co si myslíte o možnosti testování studentů na přítomnost omamných a psychotropních látek a jedů nebo alkoholu ve školách? (označte křížkem jednu vyhovující □) □ souhlasím s testováním □ souhlasím, ale mám k tomu výhrady □ nesouhlasím s testováním □ nevím nemám na to názor □ je mi to jedno

19.Které drogy jste užil(a) v posledním měsíci, v posledním roce nebo alespoň jednou v životě? (označte křížkem všechny vyhovující □) Pravidelně

Rekreačně/vyjímečně

alkohol tabák marihuanu hašiš extázi pervitin LSD (trip) kokain heroin těkavé látky lysohlávky

20.Souhlasil(a) byste s legalizací vybraných nebo všech ilegálních drog? (označte křížkem jednu vyhovující □) □ ano (všech drog ) □ ano (některých drog) □ ne, nesouhlasím □ nevím, nemám názor

Nikdy

V těchto otázkách prosím vyber vždy jednu z možností, která nejlépe vystihuje míru tvého souhlasu či nesouhlasu s uvedeným výrokem. 21.Lidé, kteří dlouhodobě berou drogy, jsou nemocní. Mělo by se jim pomáhat v léčbě jejich závislosti. rozhodně souhlasím - spíše souhlasím - nemám vyhraněný názor - spíše nesouhlasím - rozhodně nesouhlasím 22.Lidé, kteří berou drogy, jsou zajímaví, mají originální životní styl. rozhodně souhlasím - spíše souhlasím - nemám vyhraněný názor - spíše nesouhlasím - rozhodně nesouhlasím 23.Osoby, které berou drogy, mi nevadí, je to jejich soukromá věc. (Nezáleží na tom, jaké drogy užívají.) rozhodně souhlasím - spíše souhlasím - nemám vyhraněný názor - spíše nesouhlasím - rozhodně nesouhlasím 24.Rekreační (občasné) užívání drog není nebezpečné. rozhodně souhlasím - spíše souhlasím - nemám vyhraněný názor - spíše nesouhlasím - rozhodně nesouhlasím 25.Nikdy bych nevyzkoušel/a žádné drogy. rozhodně souhlasím - spíše souhlasím - nemám vyhraněný názor - spíše nesouhlasím - rozhodně nesouhlasím 26.Nikdy bych nevyzkoušel/a tvrdé drogy. rozhodně souhlasím - spíše souhlasím - nemám vyhraněný názor - spíše nesouhlasím - rozhodně nesouhlasím 27.Preventivní protidrogové programy, které jsem měl/a možnost navštívit, byly pro mne přínosem. rozhodně souhlasím - spíše souhlasím - nemám vyhraněný názor - spíše nesouhlasím - rozhodně nesouhlasím 28.Preventivní protidrogové programy mě odradily od konzumace drog. rozhodně souhlasím - spíše souhlasím - nemám vyhraněný názor - spíše nesouhlasím - rozhodně nesouhlasím 29.Preventivní protidrogové programy mi poskytly nové informace o drogách a rizicích spojených s jejich užíváním. rozhodně souhlasím - spíše souhlasím - nemám vyhraněný názor - spíše nesouhlasím - rozhodně nesouhlasím 30.Preventivní protidrogové programy mi poskytly informace o drogách, které ve mně probudily zvědavost a zájem drogy vyzkoušet. rozhodně souhlasím - spíše souhlasím - nemám vyhraněný názor - spíše nesouhlasím - rozhodně nesouhlasím

V těchto otázkách prosím popiš vlastními slovy, zároveň je zde prostor pro vyjádření Tvých myšlenek k tématu či jednotlivým otázkám.

31.Kde a kým ti případně byla nabídnuta droga? ………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………….…

31.Jak by jsi shrnul svůj vztah k drogám, jejich uživatelům a současnou situaci užívání drog mladistvými??

………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………