Vyšší odborná škola, střední odborná škola a základní škola MILLS, s.r.o.
ABSOLVENTSKÁ PRÁCE
2012
Renata Klausová
Vyšší odborná škola, střední odborná škola a základní škola MILLS, s.r.o.
VLIV NEZDRAVÉHO ŽIVOTNÍHO STYLU NA PŘEDNEMOCNIČNÍ NEODKLADNOU PÉČI Diplomovaný zdravotnický záchranář
MUDr. Josef Štorek
Renata Klausová
Vedoucí práce
Vypracoval
Čelákovice 2012
Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracovala samostatně a všechny použité písemné i jiné informační zdroje jsem řádně ocitovala. Jsem si vědoma, že doslovné kopírování cizích textů v rozsahu větším než je krátká doslovná citace, je hrubým porušením autorských práv ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., je v přímém rozporu s interním předpisem školy a je důvodem pro nepřipuštění absolventské práce k obhajobě.
……………………………………….. Podpis
Děkuji vedoucímu práce MUDr. Josefu Štorkovi za jeho cenné rady a vedení mé absolventské práce. Děkuji mé rodině za inspiraci, trpělivost, technickou, odbornou a morální podporu při zpracování práce.
Obsah Úvod
.......................................................................................... 5
1
Cíle práce ............................................................................ 7 1.1
Hlavní cíl.......................................................................................................7
1.2
Dílčí cíle ........................................................................................................7
2
Civilizační choroby ............................................................... 8 2.1
Poruchy způsobené civilizačními chorobami ....................................8
2.2
Historie civilizačních chorob ..................................................................9
2.2.1
Prehistorické civilizace......................................................... 9
2.2.2
Starověk ........................................................................... 10
2.2.3
Středověk .......................................................................... 10
2.2.4
První průmyslová revoluce 17. – 18. století ......................... 11
2.2.5
Druhá průmyslová revoluce 19. století ................................ 11
2.2.6
20. století ......................................................................... 12
2.3
Civilizační choroby v souvislosti s klimatickými pásmy...............13
2.3.1
Polární oblasti ................................................................... 13
2.3.2
Tropy a subtropy ............................................................... 14
2.3.3
Mírné pásmo ..................................................................... 14
2.4
Civilizační choroby v souvislosti s kontinenty................................14
2.4.1
Oblasti s vysokým výskytem civilizačních chorob .................. 14
2.4.2
Oblasti s nulovým výskytem civilizačních chorob ................. 15
2.5
Vliv genetických faktorů na vznik civilizačních chorob ...............15
2.6
Vliv stresu na vznik civilizačních chorob .........................................16
2.6.1
Autonomní nervový systém ................................................ 16
2.6.2
Hormonální systém ............................................................ 16
2.6.3
Poruchy z nerovnováhy autonomního nervového systému .... 16
2.6.4
Adaptační nemoci .............................................................. 17
2.6.5
Mechanismus účinků adaptačních nemocí ............................ 17
2.6.6
Vliv dlouhodobé společenské nestability ............................. 20
2.7
Vliv kouření na vznik civilizačních chorob .......................................20
2.8
Fyzická aktivita a civilizační choroby ................................................22
2.8.1
Vliv fyzické aktivity na organismus ...................................... 22
2.8.2
Vliv stravy na fyzickou aktivitu ........................................... 23
2.8.3
Vliv tekutin na fyzickou aktivitu .......................................... 24
2.9
Strava a civilizační choroby ..................................................................25
2.9.1
Organické látky ................................................................. 26
2.9.2
Anorganické látky .............................................................. 33
2.9.3
Čerstvé syrové zeleninové šťávy ......................................... 35
3
Civilizační nemoci v přednemocniční neodkladné péči .......... 36 3.1.
Příčiny náhlého postižení oběhového systému ..............................36
3.1.1
Ateroskleróza .................................................................... 36
3.1.2
Hypertenze........................................................................ 37
3.1.3
Hypertenzní krize .............................................................. 40
3.2.
Náhlá postižení oběhového systému .................................................41
3.2.1
Akutní koronární syndrom (AKS) ......................................... 41
3.2.2
Akutní levostranné srdeční selhání ..................................... 42
3.2.3
Akutní pravostranné srdeční selhání ................................... 44
3.2.4
Cévní mozková příhoda ( iktus, mrtvice) .............................. 46
4
Praktická část .................................................................... 49 4.1
Vlastní šetření ..........................................................................................49
4.1.1.
Hypotézy ........................................................................... 49
4.1.2.
Metodika .......................................................................... 49
4.1.3
Analýza zjištěných výsledků ................................................ 51
4.1.4
Zhodnocení hypotéz ........................................................... 57
5.
Diskuze ............................................................................. 58
Závěr
........................................................................................ 63
Summary
........................................................................................ 64
Bibliografie ........................................................................................ 6 6 Přílohy
Úvod Nemoci způsobené nesprávným životním stylem si vyžádají ve zdravotnictví ročně velké finanční náklady. Příčiny těchto nemocí
mají
jednoho společného ukazatele. Odklon člověka od přírody a přirozeného způsobu života. Zdravý životní styl je pro mě velice zajímavé téma. Když moje dcera ve věku 6 let onemocněla lupenkou a lékaři si s ní nevěděli rady, začala jsem
se
poprvé
vážně
zabývat
alternativní
medicínou,
léčitelstvím,
bylinkářstvím, zdravým životním stylem a zdravou stravou. Informace jsem většinou čerpala z cizojazyčné literatury a z osobních poznatků východní medicíny, převážně z indické jógy, čínského taoismu, tibetské medicíny, středoasijského léčitelství a z ruského lidového léčitelství. Díky mému zaměstnání letušky jsem procestovala velkou část světa, osobně se setkala s životními
zvyklostmi,
způsobem
stravování
mnoha
etnických
skupin
obyvatelstva, poznala tisíce lidí mnoha národností, významných osobností i obyčejných lidí, lidi zdravé i nemocné. Třicet let u ČSA mi dalo takové znalosti o lidech a jejich problémech, jako bych vystudovala psychologii se sociologií a ještě k tomu kus dietologie. Proto některé kapitoly v mé práci nejsou čerpány z uvedené zdrojové literatury, ale jsou to vlastní poznatky a praktické zkušenosti na základě kterých jsem hluboce přesvědčena o tom, že většině civilizačních nemocí lze předejít pouhým dodržováním zdravého životního stylu a tím se do značné míry vyhnout nutnosti medikamentózní léčby a mnohdy zbytečným chirurgickým zákrokům. Toto přesvědčení mne inspirovalo k napsání absolventské práce na toto téma, přestože vím, že o zdravém životním stylu bylo a bude ještě mnohé napsáno. V mé práci se zabývám problematikou nezdravého životního stylu ve vztahu k civilizačním nemocem a jejich vlivu na přednemocniční lékařskou péči.
-5-
Teoretická část je zaměřena na civilizační choroby, k jejichž akutním formám je zdravotnická záchranná služba volána nejčastěji, zejména na kardiovaskulární choroby. Poskytnutí první pomoci
má svá specifika.
Existuje málo chorob, které se dají z hlediska prevence tak ovlivnit jako kardiovaskulární choroby. Praktická část je analýzou sebraných dat, doplněnou o procentuální vyjádření související s problematikou civilizačních chorob. Nedílnou součástí absolventské práce jsou doporučení týkající se prevence civilizačních chorob ve vztahu ke zdravé výživě a zdravému životnímu stylu. Má práce si klade za cíl upozornit na
problematiku civilizačních
chorob a zhodnotit současný stav výjezdů. V
souladu
s obecnou
teorií,
vlastními
zkušenostmi,
praxí
ve
zdravotnických zařízeních a u zdravotní záchranné služby spolu s poznatky získaných na VOŠ MILLS mapuji současný stav podílu výjezdů zdravotnické záchranné
služby
z
hlediska
poskytnutí
první
s nedodržováním zdravého životního stylu obecně.
-6-
pomoci
v souvislosti
1
Cíle práce
1.1
Hlavní cíl
Zmapovat podíl výjezdů zdravotnické záchranné služby k případům způsobeným
nedodržováním zdravého životního stylu širokou veřejností
z celkového množství výjezdů za konkrétní období.
1.2
Dílčí cíle
Zaměřit se na nejčastější civilizačních choroby zejména onemocnění srdce, cév, které jsou hlavní příčinou výjezdů zdravotnické záchranné služby.
Provést šetření pomocí sběru dat o výskytu nejčastějších civilizačních chorob.
Šetření vyhodnotit a graficky zpracovat.
Potvrdit nebo vyvrátit dané hypotézy.
-7-
2
Civilizační choroby Pod pojmem civilizační choroby se rozumí ty nemoci, které jsou
způsobeny moderním stylem života, tedy civilizací se všemi jejími klady a zápory.
Jsou
důsledkem
dlouhodobého
a
opakovaného
působení
následujících faktorů:
nerespektování přirozeného řádu přírody, ekologie a klimatických pásem
znečištění
životního
prostředí,
vody
a
vzduchu
způsobené
technickým a průmyslovým rozvojem, kolektivizací, chemizací a specializací zemědělství
nezdravý životní styl v souvislosti s jeho vyspělými technologiemi
nezdravé zděděné stravovací návyky
dlouhodobý stres
nedostatek
pohybové
aktivity
–
sedavý
způsob
života,
zjednodušená práce
nevhodná
strava a pitný režim, rafinace potravin, velkochovy
zvířat
2.1
Poruchy způsobené civilizačními chorobami
Civilizační choroby - moderní biologická degenerace lidstva - zhoubně ovlivňují všechny systémy v organismu. Jsou způsobené především chybnou teorií o výživě a zvýšenou spotřebou živočišných a rafinovaných potravin. V přednemocniční neodkladné péči se s civilizačními chorobami setkáváme zejména v podobě následujících akutních stavů:
-8-
Kardiovaskulární choroby
akutní koronární syndrom
cévní mozková příhoda
hypertenze
arytmie
Poruchy pohybového systému
artritida
osteoporéza
Respirační choroby
obstrukční plicní nemoc
asthma bronchiale
zhoubné novotvary plic v terminálních stádiích
Poruchy metabolismu
diabetes mellitus
Poruchy trávicího systému
náhlé příhody břišní
2.2
Historie civilizačních chorob
2.2.1 Prehistorické civilizace Celosvětové
průzkumy
zakládající
se
na
objevech
archeologie,
antropologie, primatologie a srovnávací biologie nevykreslují člověka a jeho předky jako masožravce, ale spíše jako býložravce se zaměřením na plody. Základní složku výživy prehistorických civilizací tvořily po tisíciletí divoce
-9-
rostoucí obiloviny, které byly později nahrazeny zdomácnělými obilovinami dle geografické polohy a podnebí :
Asie - Dálný východ
rýže a jáhly
Asie - Střední východ
ječmen a pšenice
Evropa
oves a žito
Rusko
pohanka
Afrika
čirok
Amerika
kukuřice
Tyto potraviny doplňovaly boby a luštěniny, semena a ořechy, zelenina, mořské řasy, sezónní ovoce a jen malá množství ryb, drůbeže, masa či jiných živočišných produktů. Dle vědeckých studií soudobých přežívajících kultur z doby kamenné bylo zjištěno, že základní složku jejich potravy tvoří rostlinná strava s minimálním
podílem
živočišných
potravin,
cukru,
alkoholu
a
soli.
Civilizační nemoci se u těchto společenství nevyskytují.
2.2.2 Starověk Již
od
stravování,
starověku který
byl
si
každá
v harmonii
civilizace s místními
vytvářela
vlastní
podmínkami.
způsob
Primitivní
společenství, svázaná společnou potravou, mytologií a jazykem, se naučila přizpůsobovat se svému jedinečnému prostředí a zůstat v rovnováze s přírodou. Dle vědeckých studií ani tyto rané kultury téměř neznaly degenerativní choroby a často přetrvávaly po více než sto generací.
2.2.3 Středověk Až do středověku zůstávala skladba potravin na celém světě relativně neměnná. Nekvašený chléb z celých obilných zrn jako jsou celozrnné obiloviny (žito, pšenice, oves, ječmen), hnědá rýže, kukuřice, luštěniny, - 10 -
zelenina a ovoce. Tyto plodiny byly základní potravinou všech civilizací, jež předcházeli té naší. Následkem stěhování národů, křižáckých výprav a zámořských objevů začaly potraviny, koření a povzbuzující prostředky překračovat hranice polokoulí a přirozených podnebních pásem, čímž došlo ke snížení přirozené imunity vůči chorobám a rozšíření epidemií.
2.2.4 První průmyslová revoluce 17. – 18. století S nástupem první průmyslové revoluce vstoupily tradiční způsoby stravování, existující po tisíciletí do finálního stádia svého úpadku. Zavedení
zemědělských
strojů,
pravidelného
střídání
plodin,
minerálních hnojiv, zvýšilo zemědělské výnosy a vedlo k poklesu venkovské populace. Půda byla zabírána na pastviny pro dobytek, který se začal pěstovat zvlášť na maso a zvlášť na mléko, k obdělávání polí nastoupila technika. S úpadkem tradičních způsobů stravování a obdělávání půdy se objevila nesmírná spousta infekčních chorob, které se staly hlavní příčinou úmrtí v průmyslových zemích a jejich koloniích. Cukr, káva, čaj, kakao, čokoláda, alkohol, dříve produkty převážně tropických oblastí se staly celosvětově běžnou potravinou. Ve vyšších vrstvách, které holdovaly nestřídmostem začalo sice docházet k jednotlivým případům srdečních onemocnění, rakoviny a jiných degenerativních poruch, hlavními příčinami úmrtí té doby však byly infekční nemoci (tuberkulóza, průjmová onemocnění, záškrt, břišní tyfus, neštovice, černý kašel, spála, spalničky a skvrnitý tyfus).
2.2.5
Druhá průmyslová revoluce 19. století
O srdečních onemocněních a ostatních dnes běžných civilizačních nemocích se objevují první zmínky širšího rozsahu až s nástupem druhé průmyslové revoluce v druhé polovině devatenáctého století. S rozvojem železnice,
docházelo
k nepotřebě
dobytka
- 11 -
pro
práci,
rozvoji
jeho
velkochovů, vzrůstu spotřeby masa, začaly se používat
rostlinné oleje
k výrobě margarinu a celkově vzrostla spotřeba tuku. Po zavedení válcových mlýnů koncem devatenáctého století se započalo s omýláním obilných zrn od otrub a obilných klíčků, což umožnilo výrobu bílé mouky. Vynález elektrické odstředivky na mléko, elektrické dojičky a dokonalejší proces chlazení daly vzniknout mlékárenskému průmyslu, současně se
zdvojnásobila výroba cukru a pitná voda byla
nahrazena sladkými minerálkami.
2.2.6
20. století
Počátkem
dvacátého
století
byly
provedeny
první
výzkumy
kardiovaskulárních chorob - věnčitých tepen, infarktu myokardu a byl zaveden termín pro kornatění tepen „ateroskleróza“. Se zvyšujícím se tempem vědeckého a technologického pokroku se stravovací zvyklosti měnily ještě podstatněji. Biologické pěstování plodin bylo nahrazeno chemickými hnojivy a pesticidy, rozvíjela se výroba rafinovaných, konzervovaných a sušených potraviny obohacených o umělá barviva, konzervační látky a začaly se vyrábět vitamíny, jejichž smyslem byl prodej těch složek výživy, které byly odstraněny při procesu čištění obilovin a rýže. K tomuto nárůstu přispěla také stoupající obliba kouření, alkoholu, drog, průmyslové znečištění, vzduchu, vody, sedavější způsob života, rozšíření automobilismu a jiných moderních technických vymožeností, umělé
osvětlení,
práce
v noci
apod.
Fyzická
práce
byla
postupně
nahrazována technikou a celé obilné zrno, základní potravina lidstva, masem, mlékem, sýrem, cukrem a tukem.
Nerespektování přirozeného
řádu přírody, ekologie a klimatických pásem položily základy vzniku civilizačních chorob [KUSHI, 2002].
- 12 -
2.3
Civilizační choroby v souvislosti s klimatickými pásmy
Se vznikem vyspělých civilizací, jejichž potrava se dopravovala ze vzdálených míst s naprosto odlišným podnebím a půdními poměry ztrácelo lidstvo stále více
kontakt s přirozeným prostředím, jež jej obklopovalo.
Rozvoj letecké dopravy, chladírenské lodní dopravy a televizní reklamy způsobil, že
se přirozené hranice mezi kulturami zcela rozplynuly, což
vedlo ke zmatení toho, co je a co není přirozené. Před negativními vlivy každého daného prostředí byli dříve lidé v něm žijící přirozeně chráněni vlastním genetickým vybavením čtyři
staletí
však
moderní
organismu a místní stravou.
civilizace
zcela
zapomněla
na
Za minulá potraviny
v přírodním stavu, začala přehlížet správné postupy přípravy jídel, ztratila smysluplný kontakt s ročními obdobími, denními a nočními cykly, počasím, půdou a většinou toho, co roste okolo nás. Nepřirozený svazek subpolární a subtropické stravy
se stal
skrytým biologickým základem mnohých
civilizačních chorob.
2.3.1 Polární oblasti V severních zeměpisných šířkách, kde je krátké vegetační období lidé za tisíciletí dospěli k vyvážené stravě bohatší na živočišné a mořské potraviny. V chladných oblastech se živočišné potraviny často konzumovaly čerstvé a syrové zatímco rostlinné potraviny se tepelně upravovaly déle než v oblastech s teplejším podnebím a při jejich vaření a konzervování se používalo více soli. Tyto potraviny byly pro místní obyvatele zdrojem energie pro přežití v pustých oblastech sněhu, ledu, dlouhých zim a polárních nocí. Nedostatek slunečního světla potřebného pro syntézu vitamínu D kůží a následného ukládání vápníku do kostí byl v těchto oblastech kompenzován
- 13 -
vysokým
obsahem vitamínu D v tuku mořských živočichů a světlou pletí místních obyvatel, která propouští až 70 procent slunečního záření.
2.3.2 Tropy a subtropy V jižních šířkách, kde se živočišné potraviny rychle kazí, lidé tíhly k úplnější vegetariánské stravě bohatší na koření, tekutiny, syrové ovoce a zeleninu zrající nepřetržitě po celý rok, obiloviny, luštěniny a rýže. Potraviny se vařily kratší dobu a častěji se konzumovaly v syrovém stavu. Tropické plody svým specifickým složením minerálních látek poskytovaly komplexní výživu a přirozeně ochlazovaly a chránily vše živé před horkým podnebím. Přirozenou ochranu před slunečním zářením v jižních oblastech zajišťovala místním obyvatelům tmavá pleť s nízkým stupněm absorbce ultrafialového záření.
2.3.3 Mírné pásmo Mezi těmito dvěma extrémy se nachází mírné pásmo se čtyřmi ročními obdobími, nabízející průměrnou, sezónní plodnost, středně vysokou teplotu a pravidelnější střídání dnů a nocí.
Základní potraviny obyvatel
mírného pásma tvořily po tisíciletí obiloviny, luštěniny, zelenina a ovoce s občasným podílem živočišných produktů.
[KUSHI, 2002]
2.4
Civilizační choroby v souvislosti s kontinenty
2.4.1 Oblasti s vysokým výskytem civilizačních chorob Dle celosvětových statistik civilizačních chorob je patrné, že moderní civilizace jako celek trpí hluboce zakořeněnou biologickou degenerací. Tímto trendem jsou postiženy zejména vyspělé populace Spojených států,
- 14 -
Kanady, Ruska, západní a východní Evropy, Japonska, Číny, Austrálie a rozvojových oblastí Asie, Afriky a Latinské Ameriky.
Základní potravinou
jsou v těchto zemích maso, tuk, cukr, mléčné výrobky, vejce, rafinované obiloviny.
2.4.2 Oblasti s nulovým výskytem civilizačních chorob V oblastech, kde lidé stále konzumují tradiční stravu typickou pro místní podmínky a kam příliš nepronikl moderní způsob života, se civilizační choroby téměř nevyskytují. Patří k nim Sibiř, Mongolsko, Arménská a Ázerbájdžánská republika ve Střední Asii a tropická Nová Guinea. Základní potravinou jsou v těchto oblastech brambory nebo obiloviny, celkově strava obsahuje 94 procent složených sacharidů (polysacharidů), 3 procenta bílkovin a 3 procenta tuku a vodu. Podobně je tomu mezi některými původními kulturami Severní Ameriky a Mexika, jejichž hlavní zdroj obživy tvoří kukuřice, fazole, dýně s občasným zařazením živočišných potravin. [KUSHI, 2002]
2.5
Vliv genetických faktorů na vznik civilizačních chorob
Civilizační choroby jsou považovány za geneticky podmíněné, neboť fyzická a duševní kondice jedince je dána biologickou kvalitou rodičů, prarodičů a předků. Vědci zabývající se výzkumem genetiky však zjistili, že jediným skutečným faktorem, který ovlivňuje náš vývoj je duševní a fyzické působení matky, obzvláště její strava a životní styl v době těhotenství a následná skladba potravy a životní styl budoucího jedince. Je-li jeho strava složena převážně z přírodních obilovin a zeleniny s občasným příjmem živočišných produktů vznikne jedinec daleko silnější a odolnější než generace jeho rodičů, prarodičů a genetické dispozice jsou zcela potlačeny.
- 15 -
Co se tedy ve skutečnosti přenáší z generace na generaci jsou
nevhodné
stravovací zvyklosti.
[KUSHI, 2002]
2.6
Vliv stresu na vznik civilizačních chorob
2.6.1 Autonomní nervový systém Autonomní nervový systém řídí vůlí neovladatelné reakce v organismu dvěma způsoby. Za normálních klidových tělesných podmínek a tělesné rovnováhy
je
aktivován
tzv.
parasympatický
nervový
systém
řídící
přirozenou snahu těla přizpůsobit se okolí prostřednictvím procesů trávení a dýchání. Při náhle vzniklé nerovnováze je aktivován tzv. sympatický nervový systém, který řídí
poplachové reakce organismu. Ty jsou
v historickém vývoji člověka zaměřeny na zvýšení fyzické aktivity a přípravu organismu bojovat nebo utíkat.
2.6.2 Hormonální systém Pod vlivem sympatiku ovlivňují metabolické děje v organismu takové pochody, které zvyšují látkovou výměnu v kosterních svalech a zlepšují pohybovou koordinaci prostřednictvím hormonálního systému. Vyplavením hormonů z nadledvin (katecholaminů - adrenalinu a noradrenalinu) je regulován zvýšený průtok krve centrálními orgány mozkem srdcem a plícemi a zároveň je stimulována přeměna zásob sacharidů (glykogenu) v játrech a tuků k aktivací energetických zdrojů a k tvorbě glukózy.
2.6.3 Poruchy z nerovnováhy autonomního nervového systému K zajištění
optimální
funkce
organismu
musí
být
činnost
parasympatického a sympatického nervového systému v rovnováze. U
- 16 -
moderního člověka vystavenému neustálému stresu převládá převážně působení
sympatické
části
autonomního
nervového
systému.
Fyzická
připravenost organismu bojovat či utíkat ovlivňující pohybový systém však není využita, neboť zátěž (hluk, nadměrná námaha, vysoká teplota, chlad, trauma, bolest, nevhodný denní režim, nedostatek spánku, zloba, strach, starosti, stres, zklamání, silné emoce, a jiné celkově negativní stavy) je převážně emočního charakteru. Při opakovaní těchto nepotřebných reakcí vzniká rozpor mezi připraveností organismu vydávat velké množství energie a jejím využitím. Do určité míry se lze pomocí hormonálních mechanismů zvýšené zátěži přizpůsobit (adaptace) a získat proti ní odolnost (rezistence). [DYLEVSKÝ, 2000, KUSHI 2002]
2.6.4 Adaptační nemoci Dlouhodobá nerovnováha ve prospěch zvýšené aktivity sympatického systému může vyústit v nadměrnou činnost hormonálního systému a následně vyvolat řadu kaskádovitých reakcí v jiných orgánových systémech. Tímto
způsobem
vznikají
tzv.
adaptační
nemoci
charakteristické
mikroskopickými a později makroskopickými hypoxiemi tkání (nedostatek kyslíku) vedoucí k vysokému krevnímu tlaku a pozvolnému celoorgánovému selhávání
(insuficienci)
formou
zánětů,
atrofií
(zmenšení)
nekróz
(odumření) a karcinomů(nádorů) vyžadující náročnou celoživotní léčbu spojenou se zatěžováním nejen zdravotního systému. Nejtěžší terminální stádia adaptačních nemocí (nádorová onemocnění) kon čí předčasnou, mnohdy dlouhodobou bolestivou smrtí.
2.6.5 Mechanismus účinků adaptačních nemocí Kaskádovité
reakce
sympatického
hormonálního systému jsou následující:
- 17 -
systému
prostřednictvím
Hormonální systém
aktivace hormonu kortikothropinu (ACTH) ze zadního laloku hypofýzy (podvěsek mozkový) prostřednictvím hypothalamu (část mozku, řídící hormonální funkce organismu).
zvýšená
sekreční
činnost
dřeně
nadledvin
–
vylučování
hormonu adrenalinu → stimulace oběhového systému a dýchání a aktivace energetických zdrojů glykogenu v játrech a tuku
zvýšená sekreční činnost kůry nadledvin o zvýšená tvorba hormonů glukokortikoidů (kortizol) → zvýšená
tvorba
v ledvinách
glukózy
z jiných
látek
v játrech
a
(glukoneogeneze) → nadbytek cukrů →
hyperglykémie,
metabolické
poruchy,
obezita.
Nerovnováha imunitního systému → pokles imunity, potlačování obrany schopných reakcí
v organismu →
vznik autoimunitních nemocí (alergie - astma bronchiale, anafylaktický
šok,
DM
1,
revmatoidní
artritida,
osteoporóza aj.) o zvýšená
tvorba
mineralokortikoidů
hormonů
(aldosteron) → zadržování (retence) vody a sodíku
→
zvýšené vstřebávání vody a sodíku z moči zpět do krve výměnou za draslík a vodík → hypertenze, edémy, hypernatremie, hypokalémie, hypokalcemie → myopatie → metabolická alkaloza v důsledku zvýšeného vylučování vodíkových(H) iontů, zvýšené vylučování draslíkových(K) a
vápníkových(Ca)
iontů
a
bílkovin
→
poruchy
metabolismu minerálů a bílkovin → jejich úbytek → atrofie(řídnutí) svalů, kostí, acidobázická nerovnováha → nadměrné zatěžování vylučovacího systému → selhání ledvin → smrt
- 18 -
vyčerpání rezerv nadledvinových hormonů → hypoglykémie, hyperproteinemie,
hyponatremie,
hyperkalemie,
hyperkalcemie, metabolická acidoza ,akutní selhání nadledvin → smrt
Poruchy metabolismu
bílkovin,
cukrů,
tuků
→
diabetes
mellitus, náhlé příhody břišní (viz dále trávicí systém) Vylučovací systém
Reakce
regulačních
mineralokortikoidů
mechanismů
na
zvýšenou
činnost
(aldosteronu) → aktivace systému renin,
angiotenzin (aldosteron se vylučuje pod vlivem angiotenzinu, který vznikl působením hormonu renin v ledvinách)
→
metabolická alkaloza → renální hypertenze
Vyčerpáním
ledvinových
hypoglykémie,
regulačních
mechanismů
hyperproteinemie,
→
vznik
hyponatremie,
hyperkalemie, metabolická acidoza , akutní selhání ledvin → smrt Trávicí systém
poruchy sekreční činnosti sliznic žaludku a duodena (útlum tvorby mucinu), překrvení, edémy, akutní eroze sliznic
→
gastritida → enteritida → žaludeční vředy (v místě malé kurvatury) a dvanáctníkové vředy (v prvním úseku za pylorem) → rakovina žaludku, střev Oběhový systém
hypertenze → nedokrevnost srdečního svalu → ischemická choroba srdeční, mozková, dolních končetin
Pohlavní systém
sexuální poruchy, záněty, atrofie, rakoviny pohlavních orgánů
Nervový systém
psychosomatické poruchy, neuritidy, parézy - 19 -
Pohybový systém
osteoporóza → zlomeniny
artritida, artróza
Prevence stresu a zabránění
rozvoji stresových (adaptačních )
nemocí, jsou zásadním problémem moderní civilizace, vzniklým všeobecným nerespektováním přirozeného způsobu života. [STŘÍTESKÝ, 2001].
2.6.6 Vliv dlouhodobé společenské nestability Velký vliv na vznik stresu má moderní společnost ve které žijeme. Dle současných
ekonomických
studií
bylo
zjištěno,
že
nejzdravější
a
nespokojenější jsou lidé v Dánsku, Finsku a Švédsku… “Ukázalo se, že pro zdraví a spokojenost lidí je rozhodující především důvěra ve státní správu, vymahatelnost práva a dobré mezilidské vztahy. Nikoli tedy jen ekonomická prosperita a růst HDP, ale také nemateriální kvality." Dlouhodobá stresující společenská nestabilita je skrytým základem pro vznik civilizačních chorob. [http://news.branyvnimani.cz/index.php?article_id=11662]
2.7
Vliv kouření na vznik civilizačních chorob
Účinky tabáku a jeho role při zvyšování výskytu degenerativních chorob jsou nejlépe patrné na pozadí vlivu každodenní stravy.
Současné lékařské studie ukazují, že u společenství lidí z různých míst na světě, kde je stále ještě praktikován tradiční způsob stravování založený na celozrnných obilovinách a zelenině s občasným příjmem živočišných produktů neexistuje mezi kouřením a srdečním onemocněním žádný vzájemný vztah. Naopak, tabák má v přiměřeném množství u těchto
- 20 -
společenství tišící účinek a zvyšuje odolnost před nachlazením, infekcemi a chronickými chorobami způsobené překyselením organismu, neboť účinky
jsou
alkalizující.
Tyto
společenství
používají
tabák
jeho
chemicky
neošetřený přirozeně sušený po dobu minimálně 3 měsíců na slunci.
Dnešní tabák obsahuje syntetická aditiva, je chemicky ošetřován a zpracováván pouze šestidenní horkovzdušnou technologií. Takto ošetřený tabák obsahuje mnoho chemických zplodin.
Účinky
tabáku
na
organismus
vystavenému
pravidelnému
nadměrnému příjmu živočišných bílkovin, nasycených tuků a cukrů:
zachytávání zplodin – dehtu - v respiračním a oběhovém systému v podobě tuhých,
hlenovitých částic
zadržování oxidu uhelnatého (CO) v plicích
slučování CO s hemoglobinem a vytěsňování z jeho vazeb kyslík
omezený přísun kyslíku do všech tkání a orgánů
v kombinaci s aterosklerózou vznik trombů a embolů v cévách
vysoký krevní tlak, srdeční arytmie,
postupné celoorgánové selhávání v závislosti na časovém působení a množství přijímaného tabáku
Stupeň synergismu (zesilování účinku) mezi tabákem a nadměrným množstvím tuku, cholesterolu a cukru pomáhá vysvětlit různý podíl srdečního onemocnění v odlišných společenstvích v souvislosti s všeobecně známými kontrahujícími ( stahujícími) účinky tabáku . [ KUSHI, 2002 ]
- 21 -
2.8
Fyzická aktivita a civilizační choroby
Namáhavé aktivity na čerstvém vzduchu byly nedílnou součástí života lidí v tradičních společenstvích. Při prosté stravě složené z obilovin a zeleniny příležitostně obohacované o malé množství živočišných potravin dosahovali síly a vytrvalosti, které v současnosti zůstávají nepřekonány ( obchodní karavany, běžci - poslové zpráv aj.). Pravidelná středně namáhavá fyzická aktivita spojená s pobytem v přírodě, čistým vzduchem, dostatkem přiměřeného slunečního záření, vhodnou stravou a pitným režimem jsou důležitými faktory, které mohou vyvážit
sedavý
charakter
moderního
života
a
předejít
tak
rozvoji
civilizačních chorob nebo je částečně kompenzovat. Dlouhodobá a opakovaná fyzická neaktivita způsobuje pozvolnou hypoxii
(nedostatek
kyslíku)
všech
tkání
a
vznik
nejtěžších
forem
civilizačních chorob.
2.8.1 Vliv fyzické aktivity na organismus Soulad dechu a pohybu zlepšuje oxidaci (okysličování) všech tkání a přirozeně upravuje homeostázu (stálost vnitřní prostředí organismu). Zvýšená (zrychleným
oxidace
tkání
dýcháním)
metabolických
procesů,
způsobená
během
fyzické
odstranění
zrychlenou aktivity
nadbytečného
výměnou
vede
k
množství
plynů
urychlení kyselin
a
zplodin z organismu, což má za následek zabránění katabolismu (rozkladu) bílkovin,
cukrů
a
tuků,
kompenzaci
hypoglykémie
a
hyperglykémie,
zmenšení důsledků neuropatií, zpomalení vzniku makro i mikroangiopatií, úpravu tepu, tlaku,
snížení hypertenze,
zvýšení hypotenze, redukci
obezity, snížení zatížení kardiovaskulárního (oběhového) systému a větší pružnost srdce a orgánů.
- 22 -
Nejvhodnější fyzickou aktivitou je minimálně 40 minut trvající fyzická činnost, která dynamicky zatěžuje celý organismus při normálním nebo mírně zvýšeném krevním tlaku do 140/90 mm Hg (běžné domácí a zahradní práce, rychlá chůze, plavání, tanec, jízda na kole, sportovní hry aj.) Proces odbourávání nadbytečných tuků může začít nejdřív až po vyčerpání zásob glykogenu uloženém ve svalech a v játrech, což je nejdříve po 40 minutách zvýšené fyzické aktivity při výše zmíněném krevním tlaku. Tam kde fyzická aktivita není možná (sedavé zaměstnání, stáří, nemoc, indispozice) jsou pro prevenci či stabilizaci zdravotního stavu vhodná alespoň pravidelná rehabilitační, relaxační, protahovací a dechová cvičení (joga, pilates, kalanetika aj.) a ostatní výše uvedené faktory v 2.7.
2.8.2 Vliv stravy na fyzickou aktivitu Pro udržení organismu v dobré fyzické kondici je optimální přijímat potraviny s nižším glykemickým indexem, to jest polysacharidy (celozrnné obiloviny,
rýže,
luštěniny)
spolu
s
vlákninou
(zeleninou)
z
důvodu
dlouhodobého rovnoměrného přísunu energie po delší dobu bez pocitu hladu. Hlad vzniká jako reakce na pokles cukru v krvi po příjmu jednoduchých cukrů, kdy se z pankreasu (slinivka břišní) vyplaví velké množství hormonu inzulínu, jejímž výsledkem je paradoxně pokles cukru v krvi (brzy hlad), což zpětně negativně ovlivňuje svalovou zátěž. Příjem vysokého obsah tuků a bílkovin stravou je pro fyzickou aktivitu rovněž nevhodný zvláště z důvodu dlouhodobého trávení kombinované potravy, které způsobí odběr enormního množství energie, navození únavy po jídle a tím snížení výkonu.
Při přiměřeném a pravidelném příjmu složitějších
sacharidů v časovém úseku minimálně 24 až 48 hodin před fyzickou aktivitou se energie kumuluje ve formě glykogenu do svalů a do jater a nadbytečná glukóza, ukládající se do tukových zásob se téměř netvoří. Při potřebě energie tělo jako první využívá cukry ze svalů a jater, tukové zásoby používá jako poslední. . Množství takto získané energie vydrží 60 – - 23 -
90 minut tělesné aktivity, pak dochází k útlumu. Pro optimální funkci svalů je nutné před fyzickou aktivitou jejich zahřátí, po výkonu
dostatečná
relaxace a postupné doplnění nových zásob polysacharidů na doplnění glykogenu do svalů. Potravu je nutné přijímat v klidu a dobře prožvýkat, jedině tak je zaručeno její stoprocentní využití pro organismus [ bližší vysvětlení 2.6.1 a 2.8.1 ]. Vláknina obsažená v zelenině je důležitým doplňkem polysacharidů. Je nestravitelná, čímž pomáhá urychlovat metabolismus, prodlužuje dobu přísunu energie a ještě více snižuje glykemický index.
Dalším příznivým
účinkem vlákniny je snížení krevních tuků – cholesterolu i trigliceridů. Ve střevě dochází k vazbě cholesterolu a žlučových kyselin na složky vlákniny a k jejich vylučování do stolice. [http://www.celostnimedicina.cz/vyznam-vlakniny-vestrave.htm#ixzz1pxw5vAVp ]
2.8.3 Vliv tekutin na fyzickou aktivitu Pro svalovou aktivitu je charakteristické zvýšení teploty spojené se zvýšeným krevním průtokem kůží, který odvádí teplo a vzniká pocení, žízeň a zvýšené vylučování. Spolu s potem se ztrácí voda a sodík Močí se vylučuje převážně draslík. Průměrný člověk vydá denně cca 2 - 2,5 Iitrů vody, z toho 1 - 1,5 litru močí, cca 600 ml pocením a cca 300 - 400 ml je spotřebováno metabolickými pochody. U sportovců je výdej tekutin vyšší, způsobený nadměrným pocením. U některých aktivit v extrémních klimatických podmínkách může být ztráta vody pocením až 4 litry např. maratónský běh. Pokud nedochází k vyrovnávání ztrát tekutin a minerálů dochází v organismu
k dehydrataci,
která
se
projevuje
úbytkem
především
extracelulárních tekutin, tedy hlavně sodíku. Náhradní roztoky musí obsahovat vodu se slabým obsahem iontů. Chybou rehydratačního postupu při zvýšené tělesné aktivitě a nadměrném pocení je pouze náhrada vody bez optimálního zastoupení iontů, čímž se sníží hladina i těch minerálů, které - 24 -
v organizmu zůstaly. V rámci osmotického gradientu (proudění iontů z více koncentrovaného roztoku do méně koncentrovaného) dochází k tomu, že obě tekutiny (intracelulární i extracelulární) se stávají hypoosmolární, tzn. obsahují vysoký objem vody bez odpovídající koncentrace iontů a nastává stav hypotonické dehydratace. Projevy hypotonické dehydratace: pokles krevního tlaku, ortostatické poruchy, poruchy plnění žil, studená cyanotická (namodralá) kůže což svědčí pro nebezpečí rozvoje šoku, snížený tonus tkání. Před a při zvýšené fyzické aktivitě musí být v nápoji poměr draslíku (K) k sodíku (Na) v poměru 3-4 : 1. Důvodem je homeostáza, osmolalita, kdy se při fyzické aktivitě zvýší
metabolismus, plynů - příjem O 2 , výdej
CO 2 , spotřebovává se více energie, jejíž ztráty jsou okamžitě kompenzovány zvýšenou látkovou výměnou, větším množstvím glukózy a draslíku, který je obsažen v intracelulární tekutině. V klidové fázi musí být příjem draslíku (K) a sodíku (Na)
v opačném poměru (1 : 3-4) z důvodu větší spotřeby
extracelulární tekutiny, kde je dominantním prvkem sodík. [KUČERA, DYLEVSKÝ a kol., 1999]
2.9
Strava a civilizační choroby
Lidské tělo se skládá z 50 % vody. Zbývající část tvoří organické látky (bílkoviny, cukry, tuky) a anorganické látky. Příjem těchto prvků do organismu je částečně zajištěn dýcháním (plícemi, kůží) a z větší části stravou. Přijaté prvky jsou organismem metabolizovány, využity na energii a obnovu tkání, nepotřebné prvky - odpady (toxiny) jsou vyloučeny ledvinami z těla ven. Příjem potravy je řízen pocitem žízně a hladu. Energetická hodnota potravy je závislá na teplotě prostředí, svalové námaze a individuálním fyzickém stavu osoby. Dle moderní medicíny denní příjem racionálně
složené
potravy musí
obsahovat
- 25 -
bílkoviny,
tuky a
cukry
v poměru 1 : 2 : 5. K jejich zpracování vynakládá trávicí systém různé úsilí. Metabolismus vody,
organických
a
anorganických
látek
tvoří
vnitřní
prostředí organismu. „Bez přísunu živin organismus vydrží i delší čas, ale krátký nedostatek anorganických látek vede k rozvrácení vnitřního prostředí a ke smrti“. Mírnější opakovaná nerovnováha
vnitřního prostředí má za následek vznik mnoha
civilizačních nemocí [DYLEVSKÝ, 2000].
2.9.1 Organické látky
Cukry (sacharidy, uhlohydráty)
jsou hlavním zdrojem energie a mají stavební funkci Mají tvořit 55 65 % celkového energetického příjmu. Sacharidy poskytují energii pro růst a zároveň se ukládají v buňkách jako cukry (glukóza) a škroby (glykogen). Druhy cukru dle intenzity sladkosti jsou: fruktóza (přírodní ovocný cukr), sacharóza (rafinovaný bílý cukr), glukóza (hroznový cukr – nebo-li dextróza), maltóza (sladovnický cukr) a laktóza (mléčný cukr). Přebytečný cukr ve stravě s sebou nese mnoho problémů, z nichž nejzávažnější je snížení imunity, zubní kaz, obezita, ateroskleróza a s tím související celá řada civilizačních nemocí. Glukóza je základní jednotka, ze které jsou stavěny mnohé další cukry a na kterou se štěpí během trávení škroby a do určité míry i bílkoviny a tuky, které jsou trávicími enzymy přeměněny na glukózu před tím, než je využita k tvorbě energie. Glukóza je následně trávena a regulována inzulínem, hormonem slinivky břišní, který urychluje její vstup do buněk. U zdravého organismu je její koncentrace na lačno v krvi je 3,3 – 6,1 mmol/l. Glukóza tvoří
nejpodstatnější složku z energetických substrátů sacharidů
v krvi ve formě malých jednoduchých molekul. Glykogen (škroby, uhlohydráty, polysacharidy, karbohydráty)
tvoří
energetickou rezervu. Vzniká přeměnou přebytečného cukru a je uskladněn - 26 -
v játrech a svalech. Nejvýhodnější pro potřeby organismu je přijímat tzv. komplexní polysacharidy obsahující přirozený komplex sacharidů, škrobů, pektinu. Polysacharidy jsou v zažívacím traktu pomalu postupně štěpeny na jednoduché cukry glukózu a fruktózu a dodávány buňkám. Hladina cukru v krvi se tak zvyšuje velmi pomalu a organismus ji snadno vyrovná bez vzniku
hypoglykémie.
Polysacharidy
jsou
obsaženy
hlavně
v
celozrnných obilovinách, luštěninách, ořechách a zelenině. Jen v tomto složení obsahují nezbytnou vlákninu potřebnou pro střevní motilitu a sekreci nezbytnou
pro trávení.
Přítomnost vlákniny také mírní extrémní
změny v koncentraci krevní glukózy [DYLEVSKÝ, 2000]. Trávení sacharidů
probíhá již v ústech za přítomnosti enzymu
ptyalin, který se vylučuje do potravy ze slinných žláz a odtud se dostává s potravou do žaludku, kde pomocí žaludečních šťáv potravu částečně zpracovává. K trávení sacharidů je nutné mírně zásadité prostředí. Aby se do žaludku dostalo dostatečné množství ptyalinu, který zásadité prostředí k trávení sacharidů vytváří, je třeba potravu řádně prožvýkat. Trávení sacharidů pokračuje v tenkém střevě (v duodenu) enzymem amyláza, který se vylučuje do natrávené potravy ze slinivky břišní a vytváří při trávení opět mírně zásadité prostředí. Kombinovaná strava Zásadité
prostředí
potřebné
k trávení
sacharidů
je
narušeno,
přijímáme-li spolu se sacharidy během jednoho jídla zároveň živočišné bílkoviny, které vyžadují k trávení prostředí velmi kyselé. Trávení se tím ztěžuje, časově prodlužuje, organismus vynakládá velké úsilí ke zpracování potravy,
dochází k omezenému trávení sacharidů spojeném s kvasnými
procesy ve střevě projevujícím se pocitem těžkostí po jídle, únavou apod. Amyláza nemůže řádně pracovat,
potrava
postupuje do tenkého střeva
nerozložená a živiny v ní obsažené nemohou být dostatečně vstřebány do krve.
Trávení
takto
nakombinované
potravy
trvá
mnoho
hodin,
spotřebovává velké množství energie, zatěžuje trávicí orgány za vzniku - 27 -
toxických, odpadních látek, které zůstávají v organismu a překyselují jej. Samotné sacharidy a polysacharidy se velmi rychle vstřebávají a organismus je může stoprocentně využít bez zbytečných energetických ztrát a vzniku odpadních látek. Projevy nedostatku
a nadbytku cukrů jsou popsány
v kapitole 2.6.4. Opakované a dlouhodobé přijímání kombinované potravy je
základem
ke
vzniku
mnohých
civilizačních
chorob
s nejtěžšími
terminálními stádii (rakoviny trávicích a endokrinních orgánů aj.)
Tuky (lipidy)
jsou spolu se sacharidy hlavním zdrojem energie. Optimální podíl tuků tvoří 25 – 30 %
denního příjmu. Jsou základní složkou olejovitě
mastných ochranných buněčných membrán, které tvoří
mechanickou a
tepelnou ochranu buněk. Největší podíl tuků připadá na mozek a nervová vlákna. Základní strukturou tuků jsou mastné kyseliny. Každá je složena z řetězce uhlíkových atomů, z nichž každý má jednu nebo více vazeb, jimiž se spojuje (váže) s ostatními atomy. Jestliže má mastná kyselina jednoduchou vazbu s uhlíkem nazývá se nasycená, má-li jeden nebo více volných vazeb nazývá
se
nenasycená.
Schopnost
spojovat
se
s ostatními
atomy
prostřednictvím volných vazeb, jí umožňuje zabezpečovat transport žívin, budování buněčných membrán, přeměňovat tuk v teplo a energii pro svoji pružnost a dobré tepelné izolační vlastnosti. především
nenasycené
mastné
kyseliny
s více
Zásadní význam mají volnými
vazbami
tzv.
polynenasycené nazývající se (dle počtu volných vazeb u uhlíku) Omega 6 mastné kyseliny linolová a linoleová a především omega 3 mastné kyseliny EPA (eikosapentaenová) a DHA (dokosahexaenová). Polynenasycené mastné kyseliny si organismus neumí sám vyrobit a proto je nutný jejich příjem potravou! Při jejich nedostatku dochází k poruchám růstu a vývoje, postižení imunitního, nervového, cévního systému a metabolických funkcí aj. Naopak jejich vyšší obsah v potravě má - 28 -
příznivý vliv na prevenci nervového systému (přenos nervových vzruchů), kardiovaskulárního systému (krevní zásobení nejjemnějších kapilár – sítnice oka, snižování TK, agregace krevních destiček, lipémie a cholesterolémie – příznivě působí na poměr HDL/LDL) aj. Z polynenasycených
tuků
jsou
nejstravitelnější
a
nejvýživnější
rostlinné oleje, které neprošly procesem rafinace, lisované za studena tzv. Panenské
nebo Extra Vergine. Polynenasycené mastné
kyseliny jsou
obsaženy v semenech rostlin (obiloviny, luštěniny, semena, ořechy) ve slupkách dužnatého
ovoce,
v zelenině
a
v
mořských
rostlinných
a
živočišných produktech (ryby, řasy). Přímým zdrojem Omega 3 jsou len, vlašské ořechy a mořské ryby. Nenasycené
oleje
se
mohou
stát
nasycenými
nesprávným
skladováním a používáním, neboť rychle oxidují při styku s kyslíkem (žluknutí, tepelná úprava). Trávení tuků probíhá v tenkém střevě enzymem lipáza uvolňovaným ze slinivky břišní a emulgací tuků žlučí. Lipáza je schopna přeměnit přiměřené
množství
nasycené.
Nadměrný přísun nasycených tuků vede k tvorbě nadměrného
množstvím
LDL
nasycených
cholesterolu,
tuků
který
z živočišných
je-li
zdrojů
v kombinaci
na
s cukrem
méně
nebo
alkoholem ukládá se do tkání (ateroskleróza) a je základem vzniku hypertenze a civilizačních chorob zejména kardiovaskulárních. Cholesterol je tuková látka přirozeně se vyskytující v organismu. Jsou dva
druhy
cholesterolu:
cholesterol
obsažený
ve
stravě
a
krevní
cholesterol, který vzniká v játrech. V přiměřeném množství je cholesterol potřebný k tvorbě hormonů, žluči, k přeměně vitamínu D a k tvorbě buněčných membrán. Každá buňka je schopna ho syntetizovat, zvláště játra, nadledviny, kůže, zažívací trakt, aorty, varlata. Cholesterol je v krvi nerozpustný, pro transport krví se proto váže na rozpustné bílkoviny (proteiny) a vzniká lipoprotein. Pomocí lipoproteinu s nízkou hustotou LDL (Low Density Level) je krví transportována většina cholesterolu. Lipoprotein - 29 -
s nízkou
hustotou
LDL
a
má
pouze
transportní
funkci.
Malá
část
cholesterolu je přenášena pomocí lipoproteinu s vysokou hustotou HDL (High Density Level) který má též transportní funkci, ale zároveň odklízí přebytečný LDL cholesterol z buněk zpět do jater prostřednictvím lecitinu (cholin a inositol). Lecitin pomáhá udržet cholesterol v krvi v tekutém stavu.
V kombinaci s nadměrným příjmem cukrů, nasycených tuků a
alkoholu, množství LDL choleterolu v krvi stoupá, během transportu
se
ukládá na vnitřních stěnách cév a tvoří základ pro vznik aterosklerózy. Čím je vyšší podíl HDL
a nižší podíl LDL, tím je riziko vzniku aterosklerózy
menší. Referenční hodnota HDL v plazmě je 2,5-5,6 g/l. [ TROJAN, 2003, SHARON, 2003 ]
Bílkoviny (proteiny)
jsou v organismu využívány
pro tvorbu vlastních bílkovin enzymů,
hormonů, svalových vláken a orgánů. Tvoří základ živé hmoty. Měly by tvořit asi 15 % denního příjmu, což odpovídá množst ví potřebné pro náhradu vlastní bílkoviny a k udržení dusíkové rovnováhy organismu. Bílkoviny jsou složeny z aminokyselin. Aminokyselin y se skládají převážně z atomů
uhlíku,
vodíku,
kyslíku
a
dusíku.
Některé
aminokyseliny
si
organismus umí vytvořit sám syntézou v játrech, ostatní tzv. esenciální mastné
kyseliny
(lyzin,
lucin,
fenylalanin,
metionin,
treonin,
valin,
tryptofan, izoleucin ) musí přijmout potravou. Bílkoviny jsou obsaženy v živočišných
a rostlinných produktech
(vejce, mléko, vnitřnosti, maso, obiloviny, brambory, ovoce, zelenina, ořechy a luštěniny). Aminokyseliny jsou v organismu ve stavu dynamické rovnováhy, jejich odčerpávání musí být neustále doplňováno plynulým přísunem, zejména v době jejich nadměrné spotřeby v době růstu, laktace, těhotenství. Kapacita organismu ukládat proteiny je minimální.
- 30 -
Nedostatek bílkovin vede k úbytku některých orgánů za účelem zajištění nabídky aminokyselin pro funkci centrálních orgánů nezbytných k životu. Nadbytek bílkovin je odbouráván játry a vylučován ledvinami ve formě kyseliny močové. Játra a ledviny se dodatečným odbouráváním metabolismu proteinů zatěžují, dochází k vysoké koncentraci vápníku v ledvinách. Zvýšeným výdejem kyseliny močové dochází ke zvýšenému vylučování minerálů zejména vápníku. Osteoporóza, artritida a artróza jsou běžným důsledkem dlouhodobé vysokoproteinové stravy při spotřebě více než 45 - 55 g bílkovin denně u normálního středně těžce pracujícího člověka. Ledvinové selhání je terminálním stádiem dlouhodobé nadměrné spotřeby bílkovin, především živočišných. Strava zaměřená na škroby, doplněná čerstvým ovocem, zeleninou a malým množství rostlinných a živočišných bílkovin je dostatečným zdrojem proteinů. Trávení bílkovin začíná v žaludku za přítomnosti enzymu pepsinu a kyseliny solné. Má-li trávení probíhat optimálně, musí být prostředí v žaludku
velmi
kyselé,
což
není,
přijímáme-li
bílkovinami koncentrované sacharidy.
spolu
s živočišnými
Stoprocentní oddělení bílkovin a
sacharidů během jednoho jídla však není ani dost dobře možné, protože žádné přirozené potraviny se neskládají pouze z bílkovin nebo pouze ze sacharidů.
Trávicímu
ústrojí
však
ulehčíme
samotným
oddělením
extrémních potravin a trávení se tak zlepší [DYLEVSKÝ, 2000].
Enzymy jsou organické komplexní látky bílkovinné povahy, které urychlují
všechny
biochemické
procesy
v organismu
a
přeměňují
anorganické látky na látky organické a zajišťují tak funkčnost organismu. Enzymy jsou nejdůležitější výživné látky a jsou obsaženy ve všech živých
–
organických,
rostlinných
i
živočišných
buň kách,
nejvíce
v endokrinním a trávicím systému. Organismus si je částečně tvoří sám, ale pro jejich dostatek je nutné přijímat enzymy syrovou stravou ve formě - 31 -
syrových zeleninových salátů nebo formou přírodních kvašených prostředků jako jsou přírodní sojová omáčka, jablečný ocet, kvašené zelí, naklíčená semena, pivovarské droždí apod. společně s tepelně opracovanou potravou. Při klíčení semen akční schopnost enzymů mnohonásobně vzrůstá! Bez orgánových
příjímání
enzymů
soustav,
jsou
potravou
postiženy
endokrinní systém. Enzymy si
dochází
zejména
k řadě
nemocí
ledviny,
plíce,
všech
játra
a
za odpovídajících podmínek zachovávají
funkčnost bez ohledu na čas. Jsou citlivé na teplotu vyšší než 45 stupňů. Vařením se ničí. Naopak při mínusové teplotě zůstávají po rozmrazení živé. Na enzymovém základě funguje celá řada léků např. enzymové přípravky usnadňující trávení, stavící průjem, prostředky na podporu endokrinního systému, antikoagulancia, veškeré protizánětlivé léky apod. [MIEHLKE, 1999]
Vitamíny jsou chemicky velmi různorodou skupinou látek. Zasahují ve velmi malých dávkách do metabolismu všech buněk a udržují tak přeměnu látek a energie. Kromě vitamínu B1, B12 a K, které se vytvářejí v organismu prostřednictvím
mikroflóry
střev
a
kromě
vitamínu
D
vznikající
prostřednictvím slunečního záření, si je organismus nedovede sám vytvořit. Proto je nutný jejich příjem potravou. Nedostatkem vitamínů vzniká hypovitaminóza (dlouhodobé skladování nebo nevhodná úprava potravin) jejich
chyběním
avitaminóza,
přebytkem
vzniká
hypervitaminóza
(následkem velkého příjmu vitamínu v tabletách). Obojí vede k poruchám orgánových funkcí. Vitamíny by se měly přijímat v celých komplexech látek v přirozené formě obsažených v potravinách, neboť tak nejlépe působí s ostatními látkami. Izolované (injekce, tablety) mají význam jen v radikální léčbě některých onemocnění. Vitamíny se dělí na vitamíny rozpustné ve vodě (B, H, PP a C) a vitamíny rozpustné v tucích (A, D, E, K). [DYLEVSKÝ 2000]
- 32 -
2.9.2 Anorganické látky Voda je hlavní stavební složkou všech tkání a spolu s nerostnými látkami v ní rozpuštěnými tvoří tekuté prostředí pro většinu chemických reakcí probíhajících v organismu. V metabolismu se významně uplatňuje na všech úrovních. Mimobuněčná (extracelulární) tekutina zahrnuje krev, lymfu
a
tekutinu
vyplňující
prostor
mezi
buňkami.
Vnitrobuněčná
(intracelulární) tekutina vyplňuje prostor uvnitř buněk. Intracelulární a extracelulární tekutina se od sebe liší obsahem minerálů. Denní přísun vody potravou a v nápojích je přibližně 2,5 - 3 litry vody.
Vodní
hospodářství
v organismu
je
řízeno
prostřednictvím
antidiuretického hormonu (ADH) uvolňujícím se ze zadního laloku podvěsku mozkového řízeným z mezimozku (hypotalamo - hypofyzární systém). ADH má
jediný
hlavní
biologický
účinek.
Zvyšuje
propustnost
buněčných
membrán v distálním (vzdálenějším) kanálku ledvin a zpětně vstřebává vodu zpět do krve. Tím se snižuje množství vylučované moči a vody z organismu. Pokud nedochází k vyrovnávání ztrát tekutin a minerálů dochází v organismu k
dehydrataci, kdy nastává nadměrný úbytek tekutiny a to
hlavně extracelulární. Závažné projevy nastanou, pokud objem tekutiny v těle poklesne o více než 6 %. Dehydrataci rozeznáváme hypotonickou, hypertonickou a izotonickou dle poměru minerálů ve vodě. Samotná voda je vždy hypotonická a anorganická. Její přeměnou prostřednictvím rostlin se stává organickou, hypertonickou. Nejlepším zdrojem organické (živé) vody, v kterých jsou obsažené níže uvedené stopové prvky v organickém stavu jsou čerstvé, syrové ovoce a zelenina nebo čerstvé lisované zeleninové a ovocné šťávy. Nerostné látky (stopové prvky) Hlavním prvkem tkáňových tekutin je sodík. Společně s chlórem (Cl) zajišťuje osmotický tlak krve a mimobuněčných (extracelulárních) tekutin. (Osmotický tlak je stálý tlak na buněčnou membránu (přetlak) mezi mimobuněčnými
(extracelulárními) - 33 -
a
buněčnými
(intracelulárními)
tekutinami). Hlavním prvkem buněčné (intracelulární) tekutiny je draslík (K). Je nutný pro činnost svalů a nervů. Dráždivost nervové tkáně je přímo závislá na koncentraci draslíku uvnitř buněk a jeho směnu
v určitém
poměru za sodík (Na). Koncentrace iontů není stálá. V organismu probíhá neustálá výměna
iontů ve tkáních za účelem udržení stálého vnitřního
prostředí. V potravě jsou sodík a draslík obsaženy hlavně v zelenině, ovoci a v mořských řasách. Hlavním prvkem kostní tkáně je vápník (Ca) Je uložen v kostře, zubech a v krvi. Aktivací parathormonu (PTH) z příštítných žláz (g.parathyreoideae) je vápník z kostí uvolňován do krve a je nepřetržitě vstřebaný
vápník
mineralizace
a
z potravy.
V kostech
demineralizace.
Mezi
tak
směňován za nově
probíhá
krevním
trvalý
vápníkem
a
pochod vápníkem
v kostech je rovnováha. Hladina vápníku v krvi se pohybuje mezi 4,4 – 5,7 mmol/l.
Vápník je nezbytný pro udržení nervové dráždivosti, pro činnost
srdečního a kosterního svalu a pro zachování normálního průběhu krevního srážení. Jeho ukládání do kostí je řízeno hormonálně nejen prostřednictvím parathormonu (PTH) z příštítných žláz ale také prostřednictvím ledvin, které jsou místem konečné přeměny vitaminu D na biologicky účinnou látku, která ovlivňuje vstřebávání vápníku z potravy do krve ve střevě a snižuje
jeho
vylučování
močí.
Porucha
metabolismu vápníků. Nedostatek PTH dráždivosti
až
ke
křečím,
k ukládání
ledvin
způsobuje
poruchu
vede ke zvýšení nervosvalové vápníku
v kapilárách
diabetická noha) a k nedostatečnému vstřebávání Ca ze střev.
(slepota, Nejvíce
vápníku je obsaženo v máku, seznamu, ořechách a v tvrdém sýru. Ostatními důležitými prvky jsou kyslík (O), uhlík (C), vodík (H), dusík(N) fosfor (Ph), železo (Fe), jód (J), a fluor (F), křemík (Si), mangan (Mn), síra (S) aj. Jsou součástí řady organických látek. Jejich příjem do organismu je částečně zajištěn dýcháním (plícemi, kůží) a z větší části racionálně složenou stravou ( především zelenina a ovoce, řasy, ryby.)
- 34 -
Krátkodobá absence jednoho nebo více prvků nebo jejich nerovnováha mají přímý vliv na lidské zdraví [DYLEVSKÝ, 2000, WALKER, 1994].
2.9.3 Čerstvé syrové zeleninové šťávy Pro potřeby rychlého doplnění všech základních živin a minerálů z hlediska rychlosti upotřebení energie a vyrovnání homeostázy (vnitřního prostředí organismu) je vhodná syrová, nejlépe organicky pěstovaná kořenová a listová zelenina (mrkev, celer, brambory, zelí, okurka aj.) ve formě čerstvých lisovaných šťáv. Dle vlastních zkušeností jsou účinky zeleninových a ovocných šťáv na organismus ekvivalentní s účinky koloidních a krystaloidních roztoků. Ovocná šťáva je navíc ještě ekvivalentní s roztokem glukózy. Z tohoto důvodu není vhodná pro diabetiky. Zeleninová šťáva zbavená vlákniny v čerstvém, syrovém stavu obsahuje veškeré anorganické látky v organické formě. Odstranění vlákniny při lisování umožní její okamžité a jen několik minut trvající trávení a vstřebání bez zbytečného zatěžování zažívacích orgánů, pokud je ovšem šťáva požita na lačno bez přítomnosti jiné potravy v žaludku. Nejcennější zeleninou z hlediska obsahu minerálů je mrkev, která obsahuje
většinu
esenciálních
aminokyselin
a
stonkový
celer,
který
obsahuje vysoký obsah sodíku. Vláknina ovocných plodů a zeleniny je stejně hodnotná pro organismus, pokud se jí v syrovém stavu. Jestliže se zelenina uvaří,
minerály z ní přejdou do vody a vznikne vysoce zásaditý, léčivý
roztok - vývar , který je třeba vypít nebo jinak použít pokud možno do 15 minut po uvaření, než změní zásaditou povahu na kyselou. Zelenina uvařená ve vodě je bezcenná, kyselinotvorná a třeba ji vyhodit. Příkladem zásaditého roztoku draslíku je vývar z čerstvě uvařených brambor. Na principu vylučování minerálů do vody jsou založeny léčivé účinky inhalací, koupelí a bylinkových čajů. Byliny, koření a roztoky z nich jsou důležitým zdrojem minerálů a do organismu se mohou aplikovat ústy, kůží nebo plícemi [WALKER, 1994, JANČA, 2004]. - 35 -
3
Civilizační nemoci v přednemocniční neodkladné péči 3.1. Příčiny náhlého postižení oběhového systému 3.1.1 Ateroskleróza Definice
Pozvolný proces tvorby usazenin ztuhlého tuku a přebytečného cholesterolu ve vnitřních vrstvách tepenných stěn.
Příčiny
dlouhodobá nadměrná spotřeba nevhodných potravin
nedostatek fyzické aktivity
genetické
dispozice
umocněné
nezdravými
zděděnými
stravovacími návyky
nerespektování klimatických podmínek, pásem, denních rytmů
kouření, stres, alkohol
znečištění životního prostředí, půdy, vzduchu, vody aj.
Patofyziologie
postupné omezení proudění krve a tedy i přísunu kyslíku a živin do všech orgánů
s pokračujícím růstem aterosklerotického plátu se zužuje průměr krevních cév /stenóza/ snižuje se průtok krve, zvyšuje krevní tlak a dochází k částečnému nebo úplnému ucpání tepen
oběhový systém, síť, která rozvádí kyslík a živiny všem buňkám a
tkáním
v těle,
může
podlehnout
funkčním
změnám
(kalcifikace, exulcelace, nekróza, krvácení, adheze a agregace destiček, vznik trombu) - ztluštění a ztvrdnutí arteriální stěny ( tuk, vazivo..), zúžený průsvit, zhoršení adaptace a kompenzace
v důsledku zvýšených potřeb jiných poškozených orgánů a vzhledem
k lokalizovaným
- 36 -
tepenným
blokádám
vzniká
hypertenze za zvýšeného srdečního výkonu a rychlejší tepové frekvence
jednotlivé orgány nejsou zásobeny dostatečně kyslíkem a důležitými živinami a postupně vzniká hypoxie a ischémie tkání
není zabezpečen oběh za zvýšených nároků ( při poklesu TK..)
klinicky se projeví až svými komplikacemi ( IM, oklusivní choroba na končetinách, cévní mozková příhoda – ischémie a hemoragie (krvácení).
Příznaky
vznik
nápravných
mechanismů,
které
postupně
vedou
k vysokému krevnímu tlaku, srdečním arytmiím, srdečnímu infarktu, mozkové mrtvici a dalším oběhovým poruchám.
3.1.2 Hypertenze Definice
Podle WHO (Světové zdravotnické organizace) je hypertenze definována jako hodnota krevního tlaku vyšší nebo rovna 160/95 torr ve věku 30 – 64 let a 150/90 ve věku 20 – 29 let.
Rizika
potencuje rozvoj aterosklerozy, endoteliální dysfunkci, zvyšuje
cévní
permeabilitu
(propustnost),
častější
vznik
ateromatózních plátů
na mozkových cévách je méně svalstva a elastické tkáně..
vznikají
mikroaneurysmata
(výduť,
trvalé
vyklenutí
stěny
tepny) především v místě větvení cév
přidružená onemocnění
poškození cílových orgánů, hypertrofie (zvětšení) levé komory
mikroalbuminurie (albuminy v krvi)
cévní onemocnění, mozku, srdce, ledvin, periferních cév, retinopatie (nezánětlivé onemocnění sítnice oka) - 37 -
Rozdělení a patofyziologie S ysto l ic ký D ia sto l ic k ý Kr e vn í t la k
tl ak
Pat o g en ez e tl ak m m / H g
mm/HG Op ti m á ln í
d o 1 20
do 80
N o r má l n í
12 0 -1 29
80 - 84
Vy š ší n o r má ln í 13 0 -1 39
80 - 89
Leh k á h y p er t en z e I .
14 0 - 1 5 9
b ez o r gá n o vý ch z m ěn
90 - 99
Stu p eň Stř ed n í s o rg á n o vý mi z m ěn a mi b ez fu n k čn íh o 16 0 - 1 7 9
h y p er t en z e I I.
10 0 - 1 0 9 p o š k o z en í
Stu p eň p řízn a k y p o š k o z en í srd c e, mo zk u , o č í ( AK S, IS CH , led v in o v é s el h á n í ), d o ch á zí T ěžk á k v a zo k o n k st rik ci, o d u r čit é ú ro vn ě z vý š en í h y p er t en z e I II. n a d 1 80
n a d 1 10 T K se o b j e vu je v a zo d il a t a c e s n á s le d n ý m
Stu p eň ed é me m m o zk u , p o šk o z en í c é vn í st ěn y a is ch é mi e t k á n í. H y p e rt en zn í
s elh á vá n í l e v é k o mo ry , ed é m p l ic , k r v á c en í
k riz e IV .
n a d 2 00
Stá d iu m
d o m o zk u , o čí, d i s fu n k c e l ed v in , le d vin o v é
13 0 - 1 4 0
s elh á n í, o l igu ri e, a n u r ie
Izo l o va n á sy sto li ck á
n a d 1 40
pod 90
h y p er t en z e
Tab. č. 1
- Rozdělení hypertenze dle stupně poškození cév, očí, srdce,
ledvin podle doporučení WHO [vlastní]
Příčiny
Primární:
Sekundární: vrozené srdeční vady – koarktace (zúžení) aorty,
nezdravý životní styl → ateroskleróza (95%)
onemocnění ledvin, nadledvin, léky, těhotenství - 38 -
Příznaky
I. a II. Stádium: téměř žádné
III. stádium: nastupuje symptomatologie (příznaky) v rámci poškozeného orgánu AKS
(akutní infarkt myokardu,
angina
pectoris), CMP (cévní mozková příhoda) → náhlá smrt
Hypertenzní krize: závratě, silné bolesti hlavy, zvracení, nejistá chůze, zrakové výpadky, křeče, poruchy vědomí, příznaky postižení mozku, přímé ohrožení života.
Léčba
Cíl léčby dosáhnout TK pod 140/90, u rizikových pacientů pod 130/80
Základní skupiny léků
diuretika,
beta-blokátory,
ACE
inhibitory,
dlouhodobé
blokátory kalciovým kanálů
Zklidnění, uložení na lůžko, vyšetření základních fyziologických funkcí
kyslík v případě dušnosti
u
lehčích
stavů
antihypertenzivum
perorální
podání
ACE
inhibitorů Kaptopril nebo 1 – 2 tablety Cordipinu nebo ½ tablety Tenziominu 25 mg event. Nitroglycerin pod jazyk
Po dohodě s lékařem nitráty i.v (Isomer, Perlinganit 5 – 10 ml bolus i.v. + do infuse), diuretika Furosemid 40 mg i.v. event. nitroprusid sodný (Nitride) do infuze
Pokles tlaku nesmí být prudký, rychlý pokles tlaku může vyvolat přechodné
poruchy
mozkového
vidění, CMP Transport JIP, Interna
- 39 -
prokrvení,
křeče,
poruchy
3.1.3 Hypertenzní krize Definice
Náhlé zvýšení krevního tlaku STK nad 210 mmHg, DTK nad
130
mmHg s poškozením nebo selháním životně důležitých orgánů Příčiny
CMP, thyereotoxická krize (zvýšené množství tvorby hormonu tyroxinu štítnou žlázou → zvýšená spotřeba kyslíku, zvýšená tvorba tepla, zrychlená srdeční frekvence) drogy, AKS, trauma, bolest, strach, ledvinné selhání, preklamsie, eklampsie (EPH gestóza = vnitřní toxikóza ke konci těhotenství = Edémy(otoky), Proteinurie(bílkovina v moči),Hypertenze → křečové záchvaty, porucha
zraku,
kóma,
krvácení
do
vnitřních
orgánů
DIC
(diseminovaná intravaskulární koagulace), ohrožení matky i plodu
nedostatkem
Magnesium,
kyslíku.
Léčba:
antihypertenziva,
antikonvulziva = antiepileptika, plazma, úprava
vnitřního prostředí. Projevy
silná bolest hlavy, srdeční palpitace, bolest na hrudi, dušnost, anxieta (úzkost), únava, nauzea (zvracení)
Léčba bezprostředně život ohrožující
indikace pro rychlé snížení tlaku na bezpečné hodnoty
100/110 mmHg DTK (diastolický tlak krve)
Léčba u urgentního stavu (akcelerovaná hypertenze)
iv. Nitráty (isoket, nitroprusid sodný, furosemid, hydralazin nikardipin)
diuretika,
beta-blokátory,
ACE
inhibitory,
blokátory kalciovým kanálů – Kaptopril = Tensiomin Transport
JIP, interna
- 40 -
dlouhodobé
3.2. Náhlá postižení oběhového systému 3.2.1 Akutní koronární syndrom (AKS) Definice Označení akutní koronární syndrom (AKS) je používáno pro ty formy koronární
nemoci,
které
se
vyznačují
náhlou
změnou
charakteru
onemocnění a jejichž nejčastějším společným patofyziologickým podkladem je trombus nasedající na prasklý plát ve věnčité tepně. S ohledem na zcela zásadní rozdílnost v léčebném postupu je v dnešní době přijato praktické dělení na akutní koronární syndrom s elevacemi segmentu ST na EKG (STE AKS) a bez elevací úseku ST na EKG (non-STEAKS). [http://www.zdn.cz/clanek/postgradualni-medicina/akutni-koronarnisyndrom-454810]
Obrázek č. 1 Akutní koronární syndrom (STEAKS a non/STEAKS) [//img.mf.cz/665/000/1-868.jpg]
- 41 -
3.2.2 Akutní levostranné srdeční selhání
Definice
Neschopnost
levé
komory
srdeční
přečerpat
dostatečné
množství okysličené krve do tkání – snížení minutového výdeje srdce Příčiny
Ischemická
(nedostatečné
zhoršením
funkce
levé
prokrvení) komory.
choroba
Stavy
po
srdeční
se
opakovaných
infarktech myokardu.
dilatační nebo obstrukční kardiomyopatie (onemocnění srdeční svaloviny) s enormním zvětšením srdečních oddílů a snížením srdečního výdeje
aortální stenóza tvořící mechanickou překážku ve výtoku levé komory
zánětlivá
onemocnění
srdce
(akutní
myokarditida,
perikarditida, endokarditida (záněty jednotlivých vrstvev srdce)
dysfunkce či postižení mitrální nebo aortální chlopně nebo její náhrady
ruptura mezikomorové přepážky při IM
aortální regurgitace (zpětný tok krve), toxiny, sepse
Patofyziologie
vznik plicní hypertenze z městnání krve v malém plicním oběhu před levou srdeční komorou
aktivace
alarmujících
systémů
sympatiku
(adrenalinu
a
noradrealinu) a humorálních (látkových) mechanismů (systém renin-angiotenzin-aldosteron a antidiuretický hormonu ADH) → únik vody a elektrolytů z intracelulárního do extracelulárního prostoru
- 42 -
dilatace
(roztažení)
hypertrofie zůstávají
levé
(neúplné
na
konci
komory
do
vyprazdňování
stádia
komory,
excentrické její
systoly excentricky otevřeny,
středy krev se
hromadí v komoře, před komorou v malém plicním oběhu)
vzestup plicního tlaku → intersticiální plicní edém → alveolární plicní edém → znemožnění výměny plynů → kardiogenní šok
Příznaky – klinický obraz
pálivá, křečovitá bolest za hrudní kostí
dušnost → ortopnoická poloha (v sedě) při níž je snížen žilní návrat a zapojeny pomocné dýchací svaly
známky aktivace sympatiku: studený pot, úzkost, tachykardie
slyšitelné chrůpky, zpěněné růžové sputum
, bradykardie,
zvýšený krevní tlak Léčba Cíl léčby
snížit zvýšený preloud (předtížení) a zlepšit prokrvení orgánů
základní postupy
vyšetření pohledem, poslechem, změření fyziologických funkcí, EKG 12ti svodový záznam,
poloha ortopnoická (v sedě nebo polosedě), Fowlerova poloha (naznak s hlavou a koleny nad rovinou lůžka), při nichž je snížen žilní návrat a zapojeny dýchací svaly
podvazy stehen a paží
2 – 3 končetin se střídáním po 10
minutách
uvolníme
,
postupně
(
tento
postup
je
dle
kardiologické společnosti obselentní (nedoporučuje se) avšak v odborné literatuře se s podvazy a nekrvavou venepunkcí stále setkáváme)
kyslíková terapie
podáváme brýlemi, maskou, využíváme tzv.
těžké masky. Využití peep ventilu ke zvýšení pozitivního
- 43 -
přetlaku při výdechu. Při orotracheální intubaci
rovněž
využíváme peep ventil. Farmakologická léčba
Diuretika
nejčastějším
používaným
diuretikem
v PNP
je
Furosemid , který dávkujeme v závislosti na klinickém stavu a hodnotách
krevního
tlaku.
Kontraindikace
hypotenze
a
hypokalémie.
Nitráty aplikujeme z počátku sub lingválně, event. i.v. bolusově a dále s využitím lineárního dávkovače. Podání nitrátu se vždy odvíjí od hodnot středního arteriálního a krevního tlaku.
Opiáty: Morphin i.v. frakcionovaně , který má analgosedativní učinek, ale zároveň působí mírně bronchodilatačně, Fentanyl 24 ml i.v. odstraňuje pocit dušnosti, bolest.
Kontraindikace
zvracení,
bradykardie,
hypotenze,
útlum
dechového centra Transport
kardiocentrum , koronární jednotka
3.2.3 Akutní pravostranné srdeční selhání Definice
selhání
čerpací
funkce
pravé
srdeční
komory
v důsledku
tlakového nebo objemového přetížení, poruchy plnění, popř. v důsledku porušení integrity jejího myokardu Příčiny
Prekapilární forma plicní hypertenze – obstrukce před plicními kapilárami - chronická obstrukce dýchacích cest při chronické bronchitidě (CHOPN),
plicní embolizace
Postkapilární plicní hypertenze z důvodu selhávání levé srdeční choroby, onemocnění mitrální chlopně - 44 -
Patofyziologie
zpomalení odtoku krve z celého těla → otoky dolních končetin → otoky břicha → zvýšená náplň krčních žil → cyanóza rtů → celého obličeje
Tabulka
č.
2.
Patofyziologie
pravostranného
srdečního
[http://mefanet-motol.cuni.cz/clanky.php?aid=506] Projevy
nevýkonnost
slabost
pnutí v břiše
dušnost
Cíl léčby a léčba
léčba je shodná s akutním levostranným selháním a dále
diuretika
Dioxin k posílení srdeční činností a na úpravu arytmí
Transport
JIP, koronární jednotka
- 45 -
selhání
3.2.4 Cévní mozková příhoda ( CMP, iktus, mrtvice) Definice
CMP je trombotickým uzávěrem cévy vedoucí krev do mozku. akutní stav charakterizovaný ložiskovým nebo povšechným poškozením funkcí mozku v důsledku poruchy mozkového krevního oběhu
Rozdělení : (nejčastější podle mechanismu vzniku):
Ischemické CMP - asi 80%všech CMP, jsou nejčastěji způsobeny postupným
trombotickým
uzávěrem
nebo
náhlým
tromboembolickým uzávěrem do přívodné tepny
Hemoragické CMP 15% případů,
jsou vyvolány rupturou
některé z mozkových tepen
Subarachnoidální krvácení asi v 1% případů, je vyvoláno výronem krve do subarachnoidálních prostor
Cévní malformace a vývojové abnormality < 1%
Příčiny dle mechanismu vzniku
nedokrevnost mozku na podkladě aterosklerózy mozkové tepny (iktus ischemický, tzv. bílá nekróza (postmalatická pseudocystadutina vyplněná hnisem)
apoplexie
(iktus
hemoragický,
tzv.
červená
nekróza
(posthemoragická pseudocysta, dutina vyplněná krví), jejíž příčinou je krvácení do mozku Příčiny dle časového průběhu
TIA-
tranzitorní
ischemická
ataka.
Přechodná
ischemie
mozkových cest. Stav se upraví do 24 hodin. Pokud se dostaví včas léčba, pacient je bez následků. Příčinou může být stres nebo nedostatek tekutin.
CMP- cévní mozková příhoda
- 46 -
Příznaky – klinický obraz
slabost až ochrnutí nebo porucha citlivosti částí poloviny těla,
náhlé zatmění, náhlá porucha ostrosti vidění, dvojité vidění, ztráta zraku, zejména na jednom oku
náhlá silná bolest hlavy bez známé příčiny (známka krvácení z cév v mozkových obalech s příznaky podráždění mozkových plen (bolest se zvyšuje při pokusu zdvihnout hlavu nad podložku)
jednostranná slepota
náhlá porucha řeči, sluchu
náhle vzniklá nevysvětlitelná závrať, náhlý pád
další neurologické poruchy podle lokalizace postižení, ochrnutí poloviny těla
Patofyziologie
hemiplegie, hemiparéza, ztráta citlivosti, parestezie, afázie, bolesti
hlavy,
ztráta
rovnováhy,
inkontinence,
spastická
hemiparéza, hemiplégie, stranové výpadky citlivosti, fatické poruchy (poruchy řeči) Léčba
zajištění základní životních funkcí
kyslíková podpora
zajistit žilní vstup
infúzní roztok - krystaloidní roztoky
kortikoidy, antikoagulancia (Heparin 10 – 15 000j)
orientační neurovyšetření (povislý koutek úst, nesymetrie zornic,
podání
prstů
-
nestejný
stisk,
zkouška
udržení
zvednutých rukou, Babinského reflex, GCS Kauzální léčba
Je nutná neodkladná hospitalizace (do 3 hodin) v nemocnici s iktovou
jednotkou,
která - 47 -
má
odpovídající
technické
a
personální vybavení pro akutní léčbu těchto stavů z důvodu prioritního obnovení průtoku
uzavřenou tepnou. Toho lze
docílit podáním systémové trombolýzy na tomto pracovišti.
telefonická konzultace s lékařem nebo jeho asistence je nutná
Transport
Iktové centrum
Interní
nebo
neurologické
oddělení
s následným
převozem na iktové centrum [http://mefanet-motol.cuni.cz/clanky.php?aid=506]
- 48 -
rychlým
4
Praktická část 4.1
Vlastní šetření
4.1.1. Hypotézy H1.
Domnívám se, že civilizační choroby tvoří největší procento výjezdů RLP.
H2.
Domnívám
se,
předmětem
že
kardiovaskulární
výjezdů
RLP
choroby
jsou
z celkového
nejčastějším
počtu
výjezdů
zapříčiněných civilizačními chorobami. H3.
Domnívám se, že hypertenze, jeden ze tří primárních rizikových faktorů
vzniku
kardiovaskulárního
onemocnění
CMP
a
AKS
je
nejčastější příčinou výjezdů z celkového počtu výjezdů zapříčiněnými kardiovaskulárními chorobami. H4.
Domnívám se, že koronární onemocnění a hypertenze postihuje častěji muže než ženy.
H5.
Domnívám se, že kardiovaskulární onemocnění postihuje častěji mladší muže do 50 let a starší ženy nad 65 let.
H6.
Domnívám se, že koronární onemocnění postihuje většinou obézní pacienty.
4.1.2. Metodika Cílené šetření pomocí sběru dat o výskytu kardiovaskulárních chorob jsem
prováděla
na
výjezdovém
stanovišti
Záchranné
služby
v Mladé
Boleslavi. Záchranná služba v Mladé Boleslavi patří mezi jedno ze stanovišť Územního střediska záchranné služby Středočeského kraje. Svými silami a prostředky tak zajišťuje přednemocniční péči pro celý Středočeský kraj tj. zhruba
1 200 000
s posádkami,
které
obyvatel. vyjíždějí
K dispozici k zásahům
- 49 -
je
přes
z 36
60
sanitních
výjezdových
vozů
stanovišť.
Důležitou součástí Územního střediska záchranné služby Středočeského kraje patří operační zdravotnické středisko. Operační systém Záchranné služby
Středočeského
kraje
má čtyři
zdravotnická operační
střediska
v Mladé Boleslavi, Kladně, Benešově a v Kolíně, které fungují samozřejmě v nepřetržitém provozu. Operátorky přijímají tísňové volání na lince 155, tyto hovory jsou nahrávány a povinně jsou archivovány po dobu 1 roku. V Mladé Boleslavi jsou k dispozici dvě posádky RLP – rychlé lékařské pomoci, kde posádku tvoří kvalifikovaný lékař, zdravotní sestra a
řidič –
záchranář a jedna posádka RZP – rychlé zdravotnické pomoci, kde posádku tvoří diplomovaný zdravotnický záchranář a řidič. Pro svoji absolventskou práci jsem zhodnotila data od 1.1. 2011 do 31.12.2011. Tyto data jsem získala z archivovaných výjezdových listů, do kterých jsem nahlížela pod dozorem vrchní sestry Záchranné služby v Mladé Boleslavi.
Výsledky
analýzy
s procentuálním vyhodnocení.
dat
vyčíslením.
Závěry
jsem
Nedílnou
šetření
vedly
stanovených hypotéz.
- 50 -
zpracovala součástí
v grafické
všech
k potvrzení
či
grafů
podobě je
slovní
vyvrácení
mnou
4.1.3 Analýza zjištěných výsledků
H1.
1. Hypotéza
Domnívám se, že civilizační choroby tvoří největší procento výjezdů RLP.
Tabulka č. 3 - Celkový počet a výjezdů RLP za rok 2011 [vlastní] Celkem za rok 2011 1350 výjezdů Kardiovaskulární choroby úrazy NPB vertigo kolalps psychosomatické choroby choroby pohybového aparátu urologické choroby gynekologické potíže intoxikace, sepse alergie pokusy o sebevraždy ebrieta, opilství zbytečné výjezdy oční respirační choroby neurologické potíže dehydratace ostatní bezvedomi napadeni metabolicke choroby ORL celkem
Počet výjezdů 441 237 152 48 47 43 35 30 32 20 20 20 12 7 5 8 17 18 127 3 3 20 3 1350
- 51 -
Procentuální zastoupení 32.67% 17.57% 11.26% 3.59% 3.47% 3.22% 2.60% 2.23% 2.35% 1.49% 1.49% 1.49% 0.87% 0.50% 0.37% 0.62% 1.24% 1.36% 9.41% 0.25% 0.25% 1.49% 0.25% 100
Graf č. 1 - Celkový počet výjezdů RLP za rok 2011 [vlastní]
VÝJEZDY RLP ZA ROK 2011 neurologické potíže respirační choroby 1.2% oční 0.6% 0.4% zbytečné výjezdy 0.5% ebrieta, opilství 0.9%
dehydratace 1.4%
ostatní 9.4%
bezvedomi 0.2%
Kardiovaskulární choroby napadeni 0.2%
úrazy NPB
ORL 0.2%
vertigo
metabolicke choroby 1.5%
kolalps psychosomatické choroby choroby pohybového aparátu
pokusy o sebevraždy 1.5%
urologické choroby
alergie 1.5%
Kardiovaskulární choroby 32.7%
gynekologické potíže intoxikace, sepse
intoxikace, sepse 1.5%
alergie
gynekologické potíže 2.4%
ebrieta, opilství
urologické choroby 2.2%
oční
pokusy o sebevraždy zbytečné výjezdy respirační choroby
choroby pohybového aparátu 2.6% psychosomatické choroby 3.2% kolalps vertigo 3.5% 3.6%
úrazy 17.6%
neurologické potíže dehydratace ostatní bezvedomi
NPB 11.3%
napadeni metabolicke choroby ORL
Tabulka č. 4 – Počet výjezdů RLP k civilizačním chorobám z celkového počtu výjezdů RLP za rok 2011 [vlastní] Civilizační choroby Kardiovaskulární choroby Nahle příhody břišní psychosomatické choroby choroby pohybového aparátu urologické choroby alergie pokusy o sebevraždy respirační choroby neurologické potíže metabolicke choroby Celkem
Počet výjezdů 441 152 43 35 30 20 20 8 17 20 787
Procentuální zastoupení 56.05% 19.32% 5.52% 4.46% 3.82% 2.55% 2.55% 1.06% 2.12% 2.55% 100
Tato hypotéza byla potvrzena. Z celkového počtu 1350 výjezdů RLP Mladá Boleslav za rok 2011 tvořilo 787 výjezdů k případům civilizačních chorob. Celkové procento těchto výjezdů činilo 58%.
- 52 -
H2.
2. Hypotéza
Domnívám se, že kardiovaskulární choroby tvoří největší počet výjezdů RLP z celkového počtu výjezdů k zapříčiněnými civilizačními chorobami.
Tabulka č. 5 – Počet výjezdů RLP ke kardiovaskulárním chorobám [vlastní] Kardiovaskulární choroby Hypertenze Dušnost Bolest na hrudi AKS Arytmie CMP hypotenze zástava zánět žil akutní tepenný uzávěr disekce aorty celkem
Počet výjezdů 127 100 47 42 40 35 30 12 2 3 8 441
- 53 -
Procentuální zastoupení 28.79% 22.73% 10.61% 9.47% 9.09% 7.95% 6.82% 2.65% 0.38% 0.76% 1.72% 100.00
Graf č. 2 – Počet výjezdů RLP ke kardiovaskulárním chorobám [vlastní]
KARDIOVASKULÁRNÍ CHOROBY akutní tepenný uzávěr 1%
zánět žil 0% zástava 3% hypotenze 7%
disekce aorty 2% Hypertenze Dušnost Bolest na hrudi AKS Arytmie CMP hypotenze zástava zánět žil akutní tepenný uzávěr disekce aorty
Hypertenze 28%
CMP 8% Arytmie 9% AKS 9%
Dušnost 22%
Bolest na hrudi 11%
Tato
hypotéza
byla
potvrzena.
Z celkového
počtu
787
výjezdů
RLP
k případům způsobenými civilizačními chorobami tvořilo 441 výjezdů ke kardiovaskulárním chorobám, což činilo 56,05% z celkového počtu výjezdů k civilizačním chorobám.
H3.
3. Hypotéza
Domnívám se, že hypertenze, jeden ze tří primárních rizikových faktorů vzniku kardiovaskulárního onemocnění CMP a AKS, je nejčastější příčinou výjezdů
z celkového
počtu
výjezdů
chorobami.
- 54 -
zapříčiněnými
kardiovaskulárními
Graf č. 3 – Podíl hypertenze na výjezdy RLP ke kardiovaskulárním chorobám [vlastní] Kardiovaskulární choroby 140 120 100 80 60 x 40
disekce aorty
akutní tepenný uzávěr
zánět žil
zástava
hypotenze
CMP
Arytmie
AKS
Bolest na hrudi
Dušnost
0
Hypertenze
20
Počet výjezdů
Tato hypotéza byla potvrzena. Hypertenze tvořila 127 výjezdů RLP z celkového množství 441 výjezdů RLP ke kardiovaskulárním chorobám za rok 2011. Dalších 100 výjezdů z celkových 441 výjezdů ke kardiovaskulárním chorobám za rok 2011 bylo k případům dušnosti, 47 výjezdů bylo k případům bolesti na hrudi, 42 výjezdů bylo k případům akutního koronárního syndromu
(AKS) , 40 výjezdů bylo k arytmiím a 35 výjezdů
z celkového počtu 441 výjezdů jen ke kardiovaskulárním chorobám za rok 2011 tvořily výjezdy RLP k cévním mozkovým příhodám (CMP).
H4.
4. Hypotéza
Domnívám se, že koronární onemocnění a hypertenze postihuje častěji muže než ženy.
- 55 -
Tabulka č. 6 - Rozdělení počtu výjezdů RLP ke kardiovaskulárním chorobám podle pohlaví [vlastní] Kardiovaskulární choroby podle pohlavi zeny muzi celkem
Počet výjezdů 168 273 441
Procentuální zastoupení 38% 62% 100%
Tato hypotéza byla potvrzena. Z celkového množství 441 výjezdů RLP k případům kardiovaskulárních chorob tvořilo 273 výjezdů k mužům a 168 výjezdů k ženám.
H5.
5. Hypotéza
Domnívám se, že kardiovaskulární onemocnění postihuje častěji mladší muže do 50 let a starší ženy nad 65 let.
Tabulka č. 7 – Muži Výjezdy RLP ke kardiovaskulárním chorobám mužů dle věkových kategorií [vlastní] Kardiovaskulární choroby muži podle věku do 50 let 50 - 65 nad 65 celkem
Počet výjezdů 49 109 115 273
Procentuální zastoupení 18% 40% 42% 100%
Tabulka č. 8 – Ženy Výjezdy RLP ke kardiovaskulárním chorobám žen dle věkových kategorií [vlastní] Kardiovaskulární choroby ženy podle věku do 50 let 50 - 65 nad 65 celkem
Počet výjezdů 8 50 109 168
- 56 -
Procentuální zastoupení 5% 30% 65% 100%
Tato hypotéza nebyla potvrzena. Podrobnějším výzkumem dat narození jsem zjistila, že z celkového počtu 168 žen tvořilo 109 žen nad 65 let. Je tedy pravdou, že kardiovaskulární onemocnění postihuje obecně až starší ženy nad 65 pravděpodobně z důvodu ztráty ochranného vlivu pohlavních hormonů. To také vysvětluje fakt, že a u mladších žen se koronární onemocnění vyskytuje zřídka na rozdíl od mužů. Není však pravdou, že kardiovaskulární onemocnění postihuje častěji mladší muže do 50 let. Mladí muži, zejména vedoucí pracovníci, manažeři aj. sice trpí kardiovaskulárními chorobami, ale starších mužů nad 50 let, kteří trpí kardiovaskulárními chorobami je více.
H6.
6. Hypotéza
Domnívám se, že koronární onemocnění postihuje většinou obézní pacienty.
Tato hypotéza nebyla potvrzena neboť ve výjezdových záznamech není zpravidla uvedeno, zda se jedná o obézního pacienta, nicméně v několika případech (10) byla zaznamenána monstrózní obezita.
4.1.4 Zhodnocení hypotéz H1: První hypotéza byla potvrzena H2: Druhá hypotéza byla potvrzena H3: Třetí hypotéza byla potvrzena. H4: Čtvrtá hypotéza byla potvrzena. H5: Pátá hypotéza nebyla potvrzena H6: Šestá hypotéza nebyla potvrzena
- 57 -
5.
Diskuze Téma mé absolventské práce „Vliv nezdravého životního stylu na
přednemocniční neodkladnou péči“ jsem si stanovila po důkladném zvážení, přesto jsem však z počátku nevěděla, jakou formu pro jeho zpracování zvolit, abych svým neodborným pojetím nepohoršila
lékařské kapacity
školy. Mým hlavním cílem bylo poukázat na fakt, že případů s akutními projevy civilizačních chorob neustále přibývá a věková hranice se posunuje do stále nižších věkových skupin. Z tohoto důvodu jsem považovala za nutné tuto problematiku podrobněji rozebrat především v souvislosti s příčinami vzniku civilizačních chorob a ne pouze s řešením jejich následků, které je hlavní náplní mého studia a přednemocniční neodkladné péče. Inspirací mé práce mi byly drobné úspěchy, kterými se mi podařilo dosáhnout obnovení a udržení zdraví nejmenšího a základního článku společnosti - mojí rodiny - postižené genetickými dispozicemi snad všech možných a nemožných civilizačních chorob, které existují. S genetickými dispozicemi jsem vedla dlouholetý boj prostřednictvím nejjednodušších přírodních metod a postupů, mnohdy směšných a nepochopitelných jak pro mne samu, tak pro okolí a dotčené lékaře. Nicméně hlavní věc v podobě eliminace nezdravých zděděných stravovacích návyků, které jsem nic zlého netuše předávala další generaci, až do okamžiku vzniku prvních vážných projevů chorob, se
zdařila. Následným vytrvalým a dlouhodobým úsilím
spojeným zpočátku s bojkotem a nepochopením vlastní rodiny, která byla pod silným vlivem širokého okolí, se mi nejprve
jen částečně podařilo
změnit tzv. „normální stravování“ a „normální způsob života“ za lepší a zdravější. Odměnou mi bylo částečně navrácené zdraví rodiny, radost, energie, síla, vitalita a potlačení rodinných genetických dispozic (u mne bohužel jen stabilizace stavu), později však i uznání a podpora rodiny i okolí.
- 58 -
Z jednoduchých statistik mé absolventské práce největší
počet
výjezdů
RLP
tvoří
výjezdy
je zřejmé, že
k případům
zapříčiněným
civilizačními chorobami. Celkový počet výjezdů RLP Mladá Boleslav za rok 2011 činil 1350 výjezdů. Z tohoto množství bylo 787 výjezdů k civilizačním chorobám, což představovalo 58%. Do celkové statistiky výjezdů jsem nezahrnula
výjezdy k úrazům, které byly z větší části způsobené rovněž
civilizačními
chorobami pohybového aparátu z důvodu osteoporózy.
Důvodem pro nezahrnutí chorob pohybového ústrojí do celkové statistiky výjezdů byl nedostatek podkladového materiálu v záznamových listech výjezdové služby. Proto pro dokreslení situace přikládám v příloze mé práce statistický
průzkum
nejčastějších
onemocnění
v ČR,
který
posouvá
civilizační nemoci pohybového aparátu na první místo v celkové statistice civilizačních chorob. Z mého
výzkumu
civilizačních
chorob
a
jejich
vlivu
na
přednemocniční lékařskou péči dále vyplývá, že z celkového počtu 787 výjezdů k civilizačním chorobám tvořilo 481 výjezdů ke kardiovaskulárním chorobám, což představovalo 56%. Nejčastější příčinou výjezdů ke kardiovaskulárním chorobám byla hypertenze 127 výjezdů s 28% zastoupením. Nejčastější postiženou věkovou skupinou byli starší muži nad 65 let, což činilo 42% a mladší muži nad 50 let, což činilo 40%. Muži byli všeobecně v převaze a tvořili z celkových 441 výjezdů ke kardiovaskulárním chorobám 273 výjezdů, což představuje celkem 62% výjezdů. Počet 168 výjezdů ke kardiovaskulárním chorobám žen tvořillo 38%. Z toho vyplývá, že kardiovaskulární choroby postihují ženy a
muže
rozdílným způsobem. Hlavní roli v tomto fenoménu hrají pravděpodobně pohlavní hormony. Ačkoliv komplikace aterosklerózy se vyskytují u žen v premenopauzálním věku méně často než u stejně starých mužů (např. infarkt myokardu), proces aterosklerózy probíhá u žen pravděpodobně i v tomto období a rizikové faktory aterosklerózy spojené zejména s obezitou - 59 -
a metabolickým syndromem částečně stírají ochranný vliv estrogenů a urychlují proces aterosklerózy u žen v premenopauze [MANDOVEC, 2008]. Obecně lze konstatovat, že mladší ženy do 65 let trpí méně častěji na koronární onemocnění než muži. Z celkového počtu výjezdů ke 168 ženám tvořilo 109 výjezdů ke starším ženám nad 65 let. Mladší ženy do 65 let pod vlivem
ochranného
účinku
pohlavních
hormonu
kardiovaskulárními
onemocněními téměř netrpí. Jak ovlivňuje počet výjezdů ke kardiovaskulárním chorobám obezita se
mi
nepodařilo
zjistit,
pro
nedostatek
podkladového
materiálu
v záznamových listech výjezdové služby s výjimkou potvrzení monstrózní obezity v několika případech výjezdů. Z celkové
statistiky vlastního výzkumu jsem vyvodila následující
závěr: jelikož jsou kardiovaskulární choroby zapříčiněny aterosklerózou (dle WHO 95%), domnívám se, že finanční náklady způsobené jejím vlivem ve zdravotnictví a tedy i v přednemocniční neodkladné péči jsou většinou zcela zbytečné. Jediným řešením odstranění aterosklerózy a tím i většiny civilizačních chorob by byla, podle mého názoru, razantní změna napříč celou společností především v oblasti stravovacích návyků a životního stylu a dále razantní změny napříč všemi hospodářskými odvětvími, životním prostředím
počínaje,
potravinářským,
zemědělským,
chemickým
a
odpadovým hospodářstvím aj. konče. Otázkou však zůstává jak a zda vůbec tyto razantní změny provést. Většina lidí v produktivním věku, jejichž cílem je uživit rodiny co nejsnazším a nejrychlejším způsobem, jí denaturované potraviny, přesto dál žije a netrpí ještě markantními změnami způsobenými civilizačními chorobami. Je proto těžké je přesvědčit, že jejich potrava musí být živá, organická, aby jejich těla mohla být vitální a zdravá. A je rovněž zcela nemožné je přesvědčit dokud jsou ještě fit, že neživá, anorganická potrava a fyzická neaktivita vedou k předčasné degeneraci a zanikání těla. Proto civilizační choroby nelze zastavit a budou tak nadále figurovat na předních místech statistik jak ve zdravotnictví, tak v přednemocniční - 60 -
neodkladné péči a budou i nadále zatěžovat nemalými částkami zdravotní systém a to tak dlouho, dokud nedojde k ještě větší degeneraci lidstva. Pak snad možná vyvstane potřeba nezbytných celosvětových razantních změn v oblasti výživy a životního prostředí, které budou nuceny všechny civilizované státy v zájmu zachování lidského druhu akceptovat.. Současné průmyslové cigaret,
ekonomiky
výroby
nevědomosti
jednotlivých
potravin, lidí
států
potravinových
aj. se
založené
doplňků,
dobrovolně
nevzdají
na
léků,
ziscích
z
alkoholu,
zisků
z výroby
nezdravých produktů a nemocní se nevzdají pohodlí a požitků. Civilizace přinesla lidstvu potravu, která už není zdrojem síly a zdraví.
Nabídla
pohodlí prostřednictvím televizoru, dopravních prostředků, internetu, chytrých telefonů aj. a v důsledku honu za stále většími zisky přinutila žít lidstvo
jinak, než by mělo a často i chtělo žít. Takto změněný život
s přebudováním systému všech morálních a fyzických hodnot nás necíleně uvrhl do utrpení, chorob a neštěstí. Problém vyplývá z toho, že lidé dávají a budou dávat přednost pohodlí, požitkům a drahé stravě, která dobře chutná
a
je
nabízena
obzvláště
účinnou
reklamou,
zatímco
strava
s nejdůležitějšími a nejpotřebnějšími látkami je méněcenná ač často
nic
nestojí. Udržovat podlomené zdraví je těžký a zdlouhavý proces a člověk je toho schopen teprve v okamžiku nástupu bolesti. To je spojené s velkým úsilím, získáváním nových znalostí a především pevnou vůli vzdát se většiny „zajetých“
praktik,
které
civilizace
nabízí
vymožeností, blahobytu, zjednodušení a
v
podobě
technických
ulehčení práce se sháněním a
přípravou potravy. Dočasným
náhradním
řešením
pro
alespoň
částečné
zmírnění
následků civilizačních chorob, které představují enormní finanční zátěž pro celou společnost, by mohlo být vytvoření zcela nového systému financování zdravotnictví s finanční spoluúčastí pacienta zaměřenou především na
- 61 -
prevenci zdraví. Zřejmě jediné řešení, aby lidé
začali přemýšlet o tom, co,
jak a kolik budou jíst a jakým způsobem budou žít.
- 62 -
Závěr Závěrem bych chtěla shrnout význam své práce. Domnívám se, že z mnoha uvedených faktů je patrné jakou hrozbu pro lidstvo civilizační choroby představují. Je zarážející v jaké míře se objevují v běžném životě a jak jsou lidé vůči svému zdraví lhostejní. Je rovněž nepochopitelné, že se inteligentní lidé mohou stát obětmi klamných tvrzení, reklam a prohlášení, jejichž smyslem je falešně informovat. Příroda vybavila člověka vším, aby mohl své tělo od narození až do vysokého věku udržet zdravé, plné radosti, energie, síly a vitality a mohl žít dlouhý a šťastný
život. K tomuto není mnoho třeba. Nejdůležitější jsou
přírodní potraviny, správná výživa, dostačující odpočinek, dostatečná tělesná aktivita a ovládání citů. Zdánlivě logický a jednoduchý fakt. Toto století přineslo rozvoj velkého počtu výzkumných výrobních a obchodních organizací, jejichž jediným cílem je zisk ze zpracovávání a „zdokonalování“ přirozených potravin, které pak jsou prodávány za nejvyšší dosažitelnou cenu. Neinformovaná, důvěřivá veřejnost, která už vůbec neví, z čeho se původně přirozená potrava skládá, akceptuje toto ovlivňování a falešné informace reklam a slepě nakupuje jejich potraviny. Že taková strava může vyvolat řetězovou reakci chorobných příznaků, místo aby tělo vyživovala, zůstává zcela nepovšimnuto. A a tak se stalo, národy
jsou
nejlépe
vyživované
a
že civilizované
zároveň
nejvíc
podvyživené
a
příčiny i
následky nejčastějších
nejnezdravější národy na světě. Moje
práce
civilizačních chorob
stručně
zachycuje
z pohledu záchranáře a zároveň nabízí inspiraci pro
zamyšlení nad významem základních lidských potřeb z hlediska prevence civilizačních chorob.
- 63 -
Summary
Civilization Diseases Influence on the Pre-hospital Medical Health Care
Civilization diseases impose a considerable financial burden on our health care. The common indicators of these diseases are poor diet and a shift from healthy, natural lifestyle.
Healthy lifestyle is a broad term affected by a wide variety of factors. Many of these factors such as surrounding environment, air and water pollution, genetically determined diseases, patterns inherited within families, modern lifestyle with all its advanced technology and labor-saving devices, sedentary jobs etc. cannot be changed and are out of our control. However, we can personally take control over some of the factors such as good diet and physical exercise, and prevent ourselves from civilization diseases.
In my assignment, I focus on how unhealthy lifestyle leads to civilization diseases, and its influence on the pre-hospital medical health care.
The main goal of my assignment is to draw attention to the problem of civillization diseases caused by unhealthy lifestyle, and determine what percentage of the over all emergency medical ambulance dispatches was related to civilization diseases during my medical training.
In the theoretical part of my assignment I have explained the term „civilization diseases“ and its development associated with general lifestyle in civilized countries.
- 64 -
My main focus is on civilization diseases that are most frequently serviced by the emergency medical services such as cardiovascular disease. Cardiovascular disease is one of the few diseases that can be easily influenced by adopting healthier lifestyle.
In the practical part of my assignment I have analysed data collected from the previous year and determine what percentage of over all emergency medical ambulance dispatches were related to unhealthy lifestyle and civilization diseases.
In
conclusion
I
have
provided
diet
and
healthy
lifestyle
recommendations that will help to prevent from civilization diseases and lead to an overall health improvement.
In accordance with general theory, personal experience, medical training together with knowledge I have gained through VOS MILLS I have summarized the current state of emergency medical services and the ratio of dispatches related to unhealthy lifestyle.
Key words: civilization diseases, to impose, considerable financial burden, health care, to take control over, to deal with, healthy lifestyle, physical fitness, good diet, to find out, to research, most frequent cause, emergency medical dispatch
- 65 -
Bibliografie ERTLOVÁ, F., MUCHA, J. a kol. Přednemocniční neodkladná péče. 2. přepracované vydání. Brno : Mikadapress s.r.o., 2006. 368 s. ISBN 80-7013-379-1. BERÁNKOVÁ, M., FLEKOVÁ, A., HOLCZHAUSEROVÁ, B. První pomoc. 1.vydání. Praha: Informatorium s.r.o., 2002. 199 s. ISBN 8O-86073-99-8. DYLEVSKÝ, I. Základy funkční anatomie člověka. 1. vydání. Praha : Manus, 2007. 194 s. ISBN 978-80-7254-815-6. KLENER, P. a col. Vnitřní lékařství I., II., III. 2. přepracované vydání. Praha : Informatorium s.r.o., 2002. 103 s., 225 s., 196 s. ISBN 80-86073-53-X, IBN 80-86073-76-9, IBN 80-86073-98-X. VYHNÁLEK, F. a kol. Chirurgie I., II., III. 2. přepracované vydání. Praha : Informatorium s.r.o. 2003. 224 s., 238 s., 135 s. ISBN 80-7333-005-9, IBN 80333-007-5, IBN 80-7333-00971. BYDŽOVSKÝ, J. Akutní stavy v kontextu. 1. vydání. Praha : Triton, 2008. 450 s. ISBN 978-807254-815-6. SVAČINA, Š. Prevence diabetu a jeho komplikací. 1. vydání. Praha : Triton, 2008. 151 s. ISBN: 978-80-7387-178-9. RYBKA, J. Diabetes mellitus-komplikace a přidružená onemocnění. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, a.s. 2007. 320 s. ISBN 978-80-247-1671-8. JONÁŠ, J., STRNADELOVÁ, V. Osteoporóza. 1. vydání. Praha : Remat, 1998. 107 s. ISBN 80901519-4-9. MANDOVEC, A. Kardiovaskulární choroby u žen. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, a.s. 2008. 128 s. ISBN 978-80-247-2807-0. HOŘEJŠÍ, J., BRETŠNAJDROVÁ A. Dieta a životospráva u omemocnění jater a žlučníku. 1.vydání. Praha : Brána, 1995, 70 s. ISBN 80-85946-05-X.
- 66 -
KOHOUT, P., LIŠKOVÁ, M., MENGEROVÁ, O. Onemocnění slinivky břišní, dieta pankreatická. 1. vydání. Praha : Forsapi, s.r.o., 2007, 123 s. ISBN 978-80-903820-3-9. BUKOVSKÝ, I. Miniencyklopedia prirodnej liečby. 3. vydání. Vrútky : Advent Orion, 2001. 141. s. ISBN 80-88719-82-8. JANČA, J. Stopové prvky a kovy života v přírodě. 1. vydání. Praha : Eminent, 2003, 126 s. ISBN 80- 900176-7-3. JANČA, J. Alternativní medicína. 2. vydání. Praha : Eminent, 2002, 261 s. ISBN 80-900176-3-0. JANČA J. Zdravé dítě a alternativní medicína. 1. vydání. Eminent 1993, 109.s ISBN 80-900302-7-0. STELLMANN, H., M. Dětské nemoci a jejich přirozená léčba. 1. vydání. Praha : Nový život, 1993, 101 s., ISBN 80-900166-4-2. FANTÓ, A. Vitamíny a prevence. 1. vydání. České Budějovice : Dona, 1993, 235 s. ISBN 80-85463-18-0. KENTON, L. a S. Ryzí energie. 1. vydání. Olomouc:Votobia, 1995, 263 s. ISBN 80-85885-50-6. KENTON, L. Biogenní dieta. 1. vydání. Olomouc : Votobia, 1994, 221 s. ISBN 80-85885-16-6. WALTER, M., BORTZ II. M. We live too short and die too long. Bantam Doubleday Dell publishing Group, Inc. 1991, 257 s. CARPEROVA, J. Potraviny-zázračné léky. 1. vydání. Olomouc : Votobia, 1997, 588 s. ISBN 80-7198-222-9. GUMOVSKÁ, I. Lékárna v kuchyni. 1. vydání. Praha : Mladá fronta, 1992, 232. s. ISBN 80-204-0323-X.
- 67 -
WALKER, N. W. Zdraví a salát. 1. vydání. Olomouc : Fin, s.r.o., 1994, 223 s. ISBN 80-85572-65-6. WALKER, N. W. Čerstvé ovocné a zeleninové šťávy. 1. vydání. Olomouc : Fin, s.r.o., 1993, 174 s. ISBN 80-85572-55-9. READER‘S DIGEST. Jídlo jako jed, jídlo jako lék. 1. vydání. Praha : 1998, 400 s. ISBN 80-902069-7-2. OBERBEIL, K., LENTZOVÁ, CH. Ovoce a zelenina jako lék. 1. vydání. Praha : Fortuna Pring, 2001, 294 s. ISBN 80-86144-90-9. STRNADELOVÁ, V., ZERZÁN, J. Radost z jídla. 1. vydání. Praha : Eminent, 1996, 167 s. ISBN: 80-85876-09-4. NOVÁK, I. Rady venkovského lékaře. 1. vydání. Praha: Motto,1997, 161 s. ISBN 80-85872-73-0. HEINTZE, T. M. Dělená strava. 1. vydání. Praha : Svojtka a Vašut, 1995, 111 s. ISBN 80-7180-053-8. JONÁŠ, J. Křížovka života. 4. vydání. Litvínov : Dialog, 1991, 272 s. ISBN 80-85194-27-9 JONÁŠ J., GLADSTAR, R. Přírodní léčba pro ženy, 1. vydání. Praha: Tok,Eminent, 1995, 336 s. ISBN 80-85876-11-6. ZENTRICH, J., JONÁŠ J. Věčně zelené naděje. 1. vydání. Ústí nad Labem : Dialog, 1990, 407 s. ISBN 80-85194-02-3. KUSHI, M. Makrobiotika a přírodní léčení. 1. vydání. Praha : Pragma, 1978, 293. s. ISBN 80-7205-440-6. KUSHI, M. Zdravé srdce. 1. vydání. Praha : Pragma, doplním později… MASTERS, R., HOUSTON, J. Naslouchej svému tělu. 1. vydání. Praha : Pragma, 1994, 253 s. ISBN 80-85213-43-5.
- 68 -
SIEGEL, B. S. Láska, medicína, zázraky. 1. vydání. Praha : Radost, 1994, 216 s. ISBN 80-85189-22-4. KIRSCHNER, J. Pomoz si sám, stejně ti nikdo nepomůže. 1. vydání. Praha : Motto, 1994, 185 s. ISBN 80-85872-10-2. CARNEGIE, D. Jak se zbavit starostí a začít žít. 1. vydání. Praha : Talpress, 1993, 316. s. ISBN 80-85609-32-0. KAFKA, B. Kultura rozumu a vůle. 1. vydání. Olomouc : Votobia, 1999, 285 s. ISBN 80-902739-1-2. KRUMLOVSKÁ, O. Místa, která léčí. 1. vydání. Praha: Troja, 1997, 126 s. ISBN 80-902428-0-4. LYSEBETH, A. Jóga. 1. vydání. Praha : Olympia, 1988. 245 s. 505-21-826, 27-058-88 COTTA, H. Jste mladí jako vaše klouby. 1. vydání. Praha : Baronet, 1995, 265 s. ISBN 80-85621-96-7. PINCKNEYOVÁ, C. Kalanetika. 2. vydání. Praha : Knižní klub s.r.o, 1993, 191 s. ISBN 80-85634-04-X. PINCKNEYOVÁ, C. Superkalanetika. 1. vydání. Praha : Knižní klub s.r.o., 1994, 152 s. ISBN 80-7176-041-2. KELDER, P. Pět Tibeťanů. 1. vydání. Praha : Pragma, 1994, 95 s. ISBN 80-85213-44-3.
- 69 -
Ostatní zdroje
Vliv dlouhodobé politické nestability http://news.branyvnimani.cz/index.php?article_id=11662
Vliv stravy na fyzickou aktivitu [http://www.celostnimedicina.cz/vyznam-vlakniny-vestrave.htm#ixzz1pxw5vAVp
Akutní koronární syndrom http://www.zdn.cz/clanek/postgradualni-medicina/akutni-koronarnisyndrom-454810
Patofyziologie pravostranného srdečního selhání http://mefanet-motol.cuni.cz/clanky.php?aid=506
Statistika dlouhodobých zdravotních potíží v ČR Zdroj ČSÚ http://www.novinky.cz/domaci/266933-petina-cechu-madlouhodobe-zdravotni-obtize.html
- 70 -
Přílohy
Příloha č. 1 Seznam zkratek Příloha č. 2 Seznam tabulek Příloha č. 3 Seznam grafů Příloha č. 4 Seznam obrázků Příloha č. 5 Statistika dlouhodobých obtíží ČR Příloha č. 6 Fotografie
Příloha č. 1 Seznam zkratek PTH
Parathormon
AKS
Akutní koronární syndrom
CMP Cévní mozková příhoda ČSA
České Aerolinie
VOŠ
Vyšší odborná škola
MILLS název školy HDP
hrubý domácí produkt
Ca
kalcium, vápník
CO
kysličník uhelnatý
mm
milimetr
Hg
rtuť
ml
milimetr
K
kalium, draslík
Na
natrium, sodík
O2
kyslík
%
procent
LDL
Low Density Level; lipoprotein s nízkou hustotou
HDL
High Density Level; lipoprotein s vysokou hustotou
apod. a podobně WHO World Health Organization; Světová zdravotnická organizace TK
tlak krve
STK
systolický tlak krve
DTK
diastolický tlak krve
event. eventuelně JIP
jednotka intenzivní péče
i.v.
intravenozně, nitrožilně
EKG
elektrokardiograf
ACE
angiotenzin konvertující (converting) enzym
ST
ST úsek na EKG, 2. negativní kmit
STEAKS – STEMI (ST segment elevated myocardial infarction) Infarkt myokarcu s elevací ST úseku Non STEMI – bez elevací ST úseku IM
infarkt myokardu
RLP
rychlá lékařská pomoc
RZP
rychlá zdravotní pomoc
Příloha č. 2
Seznam tabulek
Tabulka č. 1 - Rozdělení hypertenze Tabulka č. 2 - Patofyziologie pravostranného srdečního selhání Tabulka č. 3 - Celkový počet výjezdů RLP za rok 2011 Tabulka č. 4 - Celkový počet výjezdů RLP k civilizačním chorobám Tabulka č. 5 - Počet výjezdů RLP ke kardiovaskulárním chorobám Tabulka č. 6 - Rozdělení počtu výjezdů ke kardiovaskulárním chorobám podle pohlaví Tabulka č. 7 - Výjezdy RLP ke kardiovaskulárním chorobám mužů dle věkových kategorií Tabulka č. 8 - Výjezdy RLP ke kardiovaskulárním chorobám žen dle věkových kategorií
Příloha č. 3
Seznam obrázků
Obrázek č. 1
Akutní koronární syndrom (STEAKS a non/STEAKS)
Obrázek č. 2
Dlouhodobé bolesti zad patří k vůbec nejčastějším zdravotním obtížím
Příloha č. 4
Seznam grafů
Graf č. 1
Celkový počet výjezdů RLP k civilizačním chorobám
Graf č. 2
Celkový počet výjezdů RLP ke kardiovaskulárním chorobám
Graf č. 3
Podíl hypertenze na výjezdech RLP
Příloha č. 5
Pětina Čechů má dlouhodobé zdravotní obtíže Bezmála pětina lidí v České republice přiznává, že měla loni zdravotní potíže dlouhodobějšího charakteru. Ze šetření, které mezi 30 000 lidmi v produktivním věku provedl Český statistický úřad (ČSÚ), plyne, že nejčastěji lidé uvádějí bolesti zad, pohybového ústrojí, srdce a oběhové soustavy. ČSÚ ze vzorku odhaduje, že dlouhodobější zdravotní zdravotní problémy mohou v ČR trápit více než 1,34 miliónu lidí.
Zvětšit obrázek FOTO: fotobanka Profimedia Dlouhodobé bolesti zad patří k vůbec nejčastějším zdravotním obtížím
Anketa Pociťujete dlouhodobé zdravotní obtíže? Ano - 82.1% Ne - 17.9% Celkem hlasovalo 56 čtenářů.Dnes 8:37
Hlavní problém představují bolesti zad. Následují potíže s končetinami. Onemocnění pohybového aparátu a oběhové soustavy označily za hlavní příčinu svých potíží přes tři pětiny dotázaných. Problém se zády a krkem mohlo podle zjištění statistiků mít 295 100 lidí v produktivním věku. Potíže s horními a dolními končetinami by mohlo být hlavním zdravotním problémem 273 900 osob. Především nemoci srdce a cév podle průzkumu mohou trápit 255 500 Čechů a Češek, bolesti hlavy pak 31 700 a potíže se žaludkem 65 800 osob. Hlavně psychické problémy včetně depresí mohou sužovat 49 000 lidí v produktivním věku od 15 do 64 let. Na potíže se zády si nejčastěji stěžovali čtyřicátníci, na deprese a psychické problémy lidé mezi 25 a 29 lety, na nemoci srdce a cév šedesátníci. Zdravotní potíže pociťovaly častěji ženy. Zmínilo se o nich bezmála 20 procent z nich. U mužů to bylo 17 procent. S rostoucím věkem pak problémů začíná výrazně přibývat. Zatímco krátce před třicítkou je má každý patnáctý člověk, o deset let později je to zhruba každý devátý. Před padesátkou dlouhodobější zdravotní omezení trápí už skoro každého pátého muže a každou čtvrtou ženu. Ve věku od 60 do 64 let nějakou dlouhodobější nemocí trpí přes dvě pětiny dotázaných. "Do důchodu tedy odchází značný počet mužů a žen, kteří jsou podle svého názoru dlouhodobě nemocní," uvedli autoři.
Roli hraje i vzdělání a to, zda má člověk zaměstnání Roli nehraje jen věk, ale i vzdělání. Čím je vyšší, tím nižší je podíl lidí s obtížemi. "Prakticky všichni respondenti v produktivním věku bez vzdělání měli zdravotní problémy trvalého rázu," uvedli statistici. Podle nich je také alarmující, že mezi dotázanými se základním a středním vzděláním měla dlouhodobé potíže skoro čtvrtina. Z vysokoškoláků to byla desetina.
Méně trpí zdravotními problémy také lidé, kteří mají práci. O dlouhodobější nemoci se zmínilo 13 procent z nich. Mezi nezaměstnanými to byl každý čtvrtý. To podle statistiků ovlivňuje jejich případné uplatnění.
Počty lidí, které podle propočtů statistiků trápí dlouhodobé zdravotní potíže Potíže Počet lidí Problémy s horními končetinami 87 500 Problémy s dolními končetinami 186 400 Problémy se zády či krkem 295 100 Kožní nemoci 81 400 Nemoci srdce a oběhové soustavy 255 500 Plicní či dýchací potíže 69 300 Nemoci žaludku 65 000 Cukrovka 58 500 Bolesti hlavy 31 700 Psychické či nervové poruchy včetně depresí 49 000 Celkem 1 340 800 Zdroj ČSÚ http://www.novinky.cz/domaci/266933-petina-cechu-ma-dlouhodobezdravotni-obtize.html
